VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8
Kurz v artefiletice a arteterapii
Závěrečná práce
ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY
Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní adresa: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta JU, Ústav sociální práce, Česká 20, 370 01 České Budějovice Telefon a email: 605 840 249, 387 228 902,
[email protected]
V Českých Budějovicích 27. 11. 2009
ÚVOD Stáří je posledním ontogenetickým obdobím v životě člověka, které je provázenou celou řadou fyzických, psychických, sociálních, sociologických a ekonomických aspektů. Po fyzické stránce dochází k úbytku fyzických sil, zhoršování a poruchám zdraví. V důsledku toho dochází u seniorů ke snížení či ztrátě soběstačnosti. Ve stáří se objevují změny psychických kvalit, snižuje se koncentrace, zvyšuje je například trpělivost, psychomotorické tempo se naopak zpomaluje. Senioři se stávají rigidnějšími, více je zajímá minulost než přítomnost a jsou emotivně labilnější. Významným okamžikem v životě člověka je penzionování, které klade na seniory velké nároky. Odchod do důchodu patří mezi náročné životní situace, se kterými se lidský jedinec musí umět vyrovnat. Při penzionování jde o změnu sociální role, změnu ekonomické aktivity a omezení možnosti vykonávat pracovní aktivity. Ve stáří se mění životní styl a často dochází k poklesu životní úrovně seniora. U mnohých seniorů nastává taktéž ke změně charakteru bydlení a bytových poměrů. V důsledku zhoršování zdravotního a psychické stavu volí sami senioři či po dohodě s rodinnými příslušníky pobyt v domově pro seniory. Adaptace na pobyt v rezidenčním zařízení patří rovněž mezi nejnáročnější období v životě člověka. Dalším problémem, se kterým jsou senioři - kromě penzionování a odchodu do domova pro seniory - se nuceni vyrovnat, je úmrtí a ztráta životního partnera, vrstevníků a přátel, což vede k omezení sociálních kontaktů, osamělosti a sociální izolaci osob vyššího věku. Senioři se ve společnosti setkávají s ne vždy příjemnými postoji a chováním osob vyššího věku navzájem a postoji veřejnosti ke starší populaci. Často řeší nepříjemné mezigeneračních konflikty. V důsledku zranitelnosti a snížené soběstačnosti jsou senioři ohroženi věkovou diskriminací, ageismem. Může se jednat o mýty o stáří (jako je například mýtu homogenity, mýtus neužitečného času) nebo podceňování psychických schopností, potřeb, prožitků a nedůvěru ve schopnosti seniorů vůbec. Kalvach a Onderková (2006) zmiňují, že mezi největší sociologické obavy v souvislosti se stárnutím populace patří věková segregace seniorů z většinové mladší společnosti a obava ze ztráty životní smysluplnosti. AKTIVITA VE STÁŘÍ Aktivita, potřeba vyjádřit se a kreativně uplatnit je nesmírně důležitá pro každého člověka a to platí pro všechna ontogenetická období, tedy i pro sénium. Podle Janečkové, Kalvacha a Holmerové (2004) aktivita obecně lidskému jedinci přináší lepší strukturování
2
času, ovlivňuje sociální kontakty, přispívá ke zlepšení fyzické a psychické pohody a podílí se na vytváření společenského statusu. Janečková, Kalvach a Holmerová (2004) dále uvádí, že aktivita v domácím či ústavním zařízení by měla navazovat na to, co bylo přerušeno nemocí či institucionalizací nebo pomoci rozvinout to, co zůstalo skryto - aktivita se stává možností a příležitostí k růstu. Podle Janečkové, Kalvacha a Holmerová (2004) jsou důležité tyto aspekty: aktivita pro seniory by měla být smysluplná, měla by odpovídat osobnostnímu zaměření a jejich potřebám. Aktivita má přinášet životu smysl, udržovat jeho kontinuitu a přispět ke zvýšení kvality života seniora. Jde tedy o to, aby byl senior spokojen s tím, čím je, jak mu je a co dělá. ROZDĚLENÍ AKTIVIT Aktivity rozdělují Janečková, Kalvach a Holmerová (2004) podle třech kritérií. První kritérium je podle místa v životě člověka, druhé podle místa v životě člověka a třetí je podle počtu zapojených osob. I. Rozdělení činností podle místa v životě člověka: a) činnosti všedního dne; b) pracovní činnosti; c) péče o sebe; d) činnosti volného času; e) rozvoj a vzdělávání. II. Rozdělení činností podle okruhu uspokojených potřeb: a) činnosti k zabezpečení základních biologických potřeb; b) činnosti podporující jistotu, bezpečí, autonomii, orientaci a kontinuitu; c) činnosti sociální povahy; d) činnosti podporující identitu, důstojnost a osobní rozvoj; e) činnosti seberealizační. III. Rozdělení činností podle počtu zapojených osob: a) individuální aktivity vykonávané zcela samostatně; b) párové činnosti; c) společenské aktivity ve velkých skupinách; d) skupinové aktivity.
3
Je nutno zmínit, že aktivita a činnost má velký význam pro lepší adaptaci seniora v instituci. Správně zvolená a chtěná aktivita může seniorovi pomoci zachovat kontinuitu života, přispět k sociálnímu začlenění, nabízí příležitosti k poznávání a sebepoznávání, jak zmiňuje Janečková, Kalvach a Holmerová (2004). Význam podpory aktivit pro adaptaci seniora v instituci spočívá podle výše uvedených autorů v následujících oblastech: a) příchod a adaptace seniora v instituci; b) podpora aktivit seniorů v adaptačním období; c) informace o novém prostředí; d) zhodnocení rozhovoru s klientem a spolupráci s ním a s rodinou; e) zapojení rodinných příslušníků; f) informace o možnostech využití volného času; g) vytvoření podpůrného prostředí; h) vytvoření vhodného psychosociálního klimatu; i) nabídka aktivizačních programů; j) činnosti jako součást kontraktu s klientem a jeho individuálního plánu; k) pravidelné hodnocení s klientem (náplň života, činnosti atd.). Při práci se seniory je důležitá nejen fyzická aktivita, ale i aktivita psychická a to zejména u seniorů se sklony k izolaci, s apatií a depresivními sklony. Fyzická i psychická aktivizace by se měla odvíjet od přání a možností seniora. To znamená, aby senior chtěl, uměl a mohl činnost provádět. A právě arteterapie je jednou možností, jak seniory udržovat v činnosti a aktivitě. Může seniorovi pomoci najít to, co jej naplňuje, co mu působí radost, dává smysl a přináší příjemné pocity. AKTIVITA SENIORŮ SE SYNDROMEM DEMENCE Aktivita a činnost má velký význam a je nezbytná rovněž u seniorů trpících syndromem demence. Veškerá aktivita by měla být pro tyto seniory „šitá na míru“ a individuálně plánovaná, musí se odvíjet od jejich potřeb a zájmů. V domovech pro seniory a stejně tak v domovech se zvláštním režimem jsou sestavené plány aktivit pro jednotlivá oddělení i celé zařízení a klienti senioři mají tzv. individuální plány, zahrnující mimo jiné i aktivizační činnosti a trávení volného času.
4
Jak uvádí J. M. Zgola (2003) individuální plán každého klienta seniora by měl respektovat: účel aktivity, co by z ní klient chtěl získat; jaké silné stránky bude schopen při této aktivitě uplatňovat; která její omezení bude nutno respektovat; na jaké úrovni se bude klient účastnit a které aktivity jsou pro něj vhodné. ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Myslím si, že arteterapeut, který se rozhodne pracovat se seniory, by měl mít alespoň základní znalosti z oblasti gerontologie, psychologie a měl by znát specifika práce s osobami vyššího věku. Arteterapeut by měl být zdatný v komunikaci a mohou být pro něj užitečné principy komunikace s geriatrickými klienty se smyslovým nebo mentálním handicapem, jak je uvádím v tab.1 (Příloha 1). Arteterapii lze použít při práci se soběstačnými seniory žijícími v domácím prostředí (Příloha 4), se seniory navštěvující denní a týdenní stacionáře či denní centra (Příloha 2), ale také u klientů v domovech pro seniory (Příloha 3) a domovech se zvláštním režimem v rámci sociálně terapeutické činnosti, nebo aktivizační činnosti. Podle § 66 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou pro seniory a osoby se zdravotním postižení poskytovány sociálně aktivizační služby. Jedná se o ambulantní, popřípadě terénní služby, které obsahují tři základní činnosti - mimo jiné sociálně terapeutické činnosti. Arteterapeut by měl vždy respektovat osobnost nejen osobnost seniora, ale i životní kontinuitu jeho života, podporovat seniorovu sebeúctu, důstojnost a autonomii. Důležité je vytvořit podmínky pro sebevyjádření a tvořivé uplatnění seniorů, respektovat přání a potřeby seniorů. Podstatné je se při práci s touto cílovou skupinou vyvarovat dětinských a degradujících prvků.
ARTETERAPIE VE STACIONÁŘÍCH PRO SENIORY V denních stacionářích se podle § 46 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Tato sociálních služba obsahuje základní činnosti například pomoc při zvládání běžných denních úkonů péče o vlastní osobu, poskytnutí stravy a též výchovné, sociálně terapeutické činnosti, vzdělávací a aktivizační činnosti.
5
Marian Liebmann (2005) uvádí, že senioři docházející do stacionářů a center potřebují více struktury než v předcházejících letech svého života, neboť jejich problémy jako je samota, úmrtí partnera, poruchy zdraví či neschopnost vypořádat se s novým vývojem věcí je zbavuje jistoty. Tato arteterapeutka doporučuje skupinovou arteterapii pořádat dopoledne kvůli zvýšené únavnosti ve stáří. Skupina by měla být přizpůsobena zdraví seniora a zejména smyslovým poruchám. Jak Liebmann(2005) dále zmiňuje, přínos výtvarné skupiny je seniorům užitečný v tom, že mohou mluvit o svých životech, šťastných i nešťastných životních okamžicích, které se jim staly. Na druhou stranu v této skupině mohou oslavit své úspěchy, vidět svůj život pozitivně a zachovat si pocit důstojnosti. Během skupinové práce se mimo jiné zlepšuje i sociální interakce. Podle zkušeností Liebmann (2005) je možné použít obecná témata (s. 169-174), sebercepci (s. 175-198) a zejména téma tvz. zpětný pohled na život (s. 185) a některá témata ze skupinových obrazů (s. 215 - 226), kam patří např. téma Přispívání (s. 223). ARTETERAPIE
V DOMOVECH
PRO
SENIORY
A
V DOMOVECH
SE
ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM V domovech pro seniory se podle § 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sociální služba obsahuje kromě poskytnutí ubytování, stravy atd. také sociálně terapeutické činnosti a aktivizační činnosti. V domovech se zvláštním režimem se podle § 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osoby. Sociální služba obsahuje kromě poskytnutí ubytování, stravy atd. také sociálně terapeutické činnosti a aktivizační činnosti. Liebmann (2005) doporučuje při práci se seniory v ústavech a léčebnách zaměřit skupinová sezení na realitu a na činnosti, která těmto klientům umožňují udržet pozornost při každodenních úkolech. Z tohoto plyne, že senioři budou s to vypořádat se s praktickými věcmi v jejich životě. U některých klientů je podle tohoto autora vhodné použít takové činnosti, které jim umožní vzpomenout si na vlastní úspěchy, což jim dodá pocit důstojnosti.
6
Pro seniory umístěné v rezidenčním zařízení Marian Liebmann (2005) doporučuje zvolit témata, hry a cvičení zaměřená na koncentraci, zručnost a paměť (s. 163 - 168 ) a obecná téma (s. 169 - 174 ). ARTETERAPIE U SENIORŮ BEZ SYNDROMU DEMENCE Šicková-Fabrici (2002) uvádí, že podle H. B. Langartenové, věnující se arteterapii s klienty seniory, může být tato forma terapie používána v rámci cvičení krátkodobé paměti, pro posílení vědomí vlastní hodnoty či jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky. Arteterapie může být přínosná seniorům při přizpůsobení se nové životní situaci, při poklesu fyzických sil, ztrátě zdraví. Další možné uplatnění je při řešení obtíží spojených s důchodovým věkem a s nimi spojenými změnami v oblasti sociální i ekonomické. Podle Šickové-Fabrici (2002) spočívají hlavní strategie arteterapie se seniory: a) v aktuálním problému klienta; b)
v práci s technikami odpovídajícími věku klienta;
c)
v posílení smyslu pro důstojnost. Tato autorka dále uvádí, že se arteterapií se seniory se zabýval lékař a arteterapeut
Václav Smitka (1997) a B. Janovčíková (1988).
ARTETERAPIE U SENIORŮ POSTIŽENÝCH SYNDROMEM DEMENCE Zastávám názor, že při zvažování možnosti využít u seniora trpícího syndromem demence arteterapii je nutné brát v úvahu uvedená doporučení, jak je formuluje Jitka M. Zgola. Tato autorka upozorňuje, že činnost u seniorů s demencí musí mít jasný účel, musí být dobrovolná, příjemná, společensky přijatelná a nesmí vést v žádném případě k neúspěchu. Pro arteterapeuta pracujícího s klientem postiženého syndromem demence je, podle mého názoru, stěžejní porozumět nejen projevům demence a potřebám těchto klientů, ale především znát specifika a principy komunikace s osobami trpícími tímto onemocněním. Domnívám se, že efektivní komunikace mezi arteterapeutem a klientem s demencí patří mezi nedílnou a důležitou součást arteterapeutického procesu. Arteterapií u seniorů trpícími Alzheimerovou chorobou, nejčastější formou demence, se zabývala M. Veselovská (2002), která uvádí charakteristické rysy tvorby těchto klientů (Šicková-Fabrici, 2002) a) výrazně prodloužené tvary objektů; b) chaotické uspořádání objektů; 7
c) přechod od realistického zobrazování konkrétních objektů k jejich lineárnímu ztvárnění fragmentárním stylem; d) ornamentalizace; e) větší úspěchy v kolážových technikách. ARTETERAPEUTICKÉ METODY A TÉMATA PŘI PRÁCI SE SENIORY Domnívám se, že při arteterapii s klienty seniory lze jako arteterapeutické metody využít imaginaci, animaci, koncentraci - mandalu, restrukturalizaci a transformaci, jak je popisuje Šicková-Fabrici (2002). Marian Liebmann (2005) v publikaci Skupinová arteterapie přehledně uvádí témata, hry a cvičení, která jsou rozdělena na jednotlivé oddíly: zahřívací aktivity; zkoumání výtvarných médií; koncentraci, zručnost a paměť; obecná témata; seberpercepci; rodinné vztahy; práci ve dvojicích; skupinové obrazy a skupinové interakční hry. Tato témata, hry a cvičení lze podle mého názoru velmi dobře použít při práci se seniory žijícími v domácím prostředí i seniory umístěnými v rezidenčním zařízení. Některá z témat a her může arteterapeut modifikovat, tak aby byla pro osoby vyššího věku zajímavá, odpovídala jejich potřebám a zájmu. Může se zde tak mimo jiné uplatnit osobnost a kreativita terapeuta. Myslím si, že při arteterapii se seniory lze zvolit například tato témata, při kterých si senioři mimo jiné procvičí dlouhodobou paměť: dětství a příhody z dětství, první láska, svatba, taneční hodiny a plesy, rodina, škola, vojna, oslavy a svátky, rodinné a společenské události, domácí zvířata, zaměstnání, zahrádkaření a chalupaření a další zájmy, válka, cestování a dovolená. ZÁVĚR Arteterapii lze použít při práci se seniory, kteří jsou soběstační a žijí ve svém domácím prostředí jako pomoc při hledání smyslu a životní náplně, při převzetí zodpovědnosti za svůj život či při validování, tj. zhodnocení jejich života seniora. Je to jedna z možností, jak seniory podpořit v aktivitě, v komunikaci a udržet je v sociálním kontaktu. Skupinová arteterapie může být prevencí izolace. Přínos arteterapie je také v tom, že stimuluje a podporuje kreativitu seniora. Senior může v arteterapeutickém procesu porozumět lépe sám sobě a kontextu svého života. Současně může být arteterapie pomocníkem při řešení obtíží týkajících se vztahů s rodinou, vrstevníky, procesem stárnutí i stáří a problémů souvisejících se životem seniora (odchod do důchodu, úmrtí partnera, ztráta poslední blízké osoby, osamělost).
8
Další možné uplatnění arteterapie vidím jako podporu při konceptu zdravého stárnutí a stáří a jako nedílnou součást přípravy na stáří. Domnívám se, že by bylo užitečné arteterapii do budoucna používat při práci s ovdovělými ženami seniorkami, což je dominantní gerontologická skupina. V rezidenčních zařízeních je arteterapie používána v rámci animačních nebo-li aktivizačních programů, které oživují pobytové zařízení. Je také jedním z možných způsobů, jak seniorovi usnadnit odchod do domova pro seniory a adaptovat se na život v tomto zařízení. Arteterapie pomáhá zlepšovat kvalitu života seniorů v domácím prostředí, seniorů docházejících do stacionářů, tak i u seniorů žijících v domovech pro seniory. Může přispět rovněž ke komplexnímu chápání postavení seniora ve společnosti a pochopení potřeb seniorů z pozice pečovatelů a terapeutů.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY JANEČKOVÁ, H., KALVACH, Z., HOLMEROVÁ, I. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. In: KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5. LIEBMANN, M. Skupinová arteterapie. Nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou práci. Praha: Portál, 2004. 279 s. ISBN 80-7178-864-3. ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Arteterapia - užitkové umenie? Bratislava: Petrus Publishers, 2006. 273 s. ISBN 80-89233-10-4. ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Základy arteterapie.Praha: Portál, 2002. 167 s.ISBN 80-7178-616-0. ZÁKON Č. 108/2006, o sociálních službách. ZGOLA, J. M. Úspěšná péče o člověka s demencí. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s. ISBN 80-247-0183-9.
9
PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1
Principy komunikace s geriatrickými klienty se smyslovým nebo mentálním handicapem
PŘÍLOHA 2 Centrum aktivizačních programů v Domě s pečovatelskou službou Praha 8 - malování na plátno PŘÍLOHA 3
Domov Pod lipami Smečno - výtvarná dílna
PŘÍLOHA 4 Zdravotně sociální fakulta JU, Centrum pro seniory PATUP Č. Budějovice - mandaly
10
PŘÍLOHA 1
11
Příloha 2 Centrum aktivizačních programů v Domě s pečovatelskou službou Praha 8 Arteterapie - malování na plátno 4. 5. 2009
Zdroj: http://www.ouss8.cz/malplatV09.html
Zdroj: http://www.ouss8.cz/malplatV09.html
12
Příloha 3 Domov Pod Lipami Smečno Výtvarná dílna
Zdroj: http://www.dpodlipami.cz/transformace
Zdroj: http://www.dpodlipami.cz/transformace
13
Příloha 4 Zdravotně sociální fakulta JU, Centrum pro seniory PATUP Č. Budějovice
Mandala 1
Klientka S. (76 let)
14
Mandala 2
Klientka A. (75 let)
15
