Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu § 9 a příloh č. 5 a č. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Zpracoval: ing. Pavel Cetl a kol.

Brno, květen 2013

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI

Seznam zpracovatelů posudku

Posudek zpracoval: Ing. Pavel Cetl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí osvědčení číslo: č.j. 46325/ENV/06 (1713/209/OPVŽP/97)

Datum zpracování posudku:

8. 5. 2012

Seznam osob, které se podílely na zpracování posudku: Jméno a příjmení

Bydliště

Telefon

Mgr. Jakub Bucek Ing. Pavel Cetl Ing. Dita Janečková Ing. Pavel Koláček, PhD.

Čebín Brno Brno Brno

723 608 605 739

495 968 703 368

422 368 296 750

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 1 z 72


Obsah Seznam zpracovatelů posudku....................................................................................................... 1 Obsah......................................................................................................................................... 2 Přehled zkratek............................................................................................................................ 3 Úvod .......................................................................................................................................... 4 ČÁST I (ZÁKLADNÍ ÚDAJE)............................................................................................................... 5 I.1. Název záměru..................................................................................................................... 5 I.2. Kapacita (rozsah) záměru .................................................................................................... 5 I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...................................................................... 6 I.4. Obchodní firma oznamovatele .............................................................................................. 6 I.5. IČ oznamovatele................................................................................................................. 6 I.6. Sídlo (bydliště) oznamovatele ............................................................................................... 6 I.7. Oprávněný zástupce oznamovatele: ...................................................................................... 7 ČÁST II. (POSOUZENÍ DOKUMENTACE) ............................................................................................. 8 II.1. Úplnost dokumentace......................................................................................................... 8 II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení ........................ 8 II.3. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí ............................................................... 20 II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahující státní hranice................. 20 Doplněk dokumentace ............................................................................................................. 20 ČÁST III. (POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) ................................................................... 21 ČÁST IV. (POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ).......................................................... 22 ČÁST V. (VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI) ...................................... 32 1. Připomínky k dokumentaci.................................................................................................... 33 2. Připomínky k doplňku dokumentace ...................................................................................... 49 ČÁST VI. (CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU)...................................................... 63 ČÁST VII. (NÁVRH STANOVISKA).................................................................................................... 64 Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.............................................. 64 I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE................................................................................................... 64

II.

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ.................................................................................................... 66

III.

HODNOCENÍ ZÁMĚRU .................................................................................................... 67

Příloha: Vyjádření k dokumentaci Posudek k vlivu na lokality soustavy Natura 2000

STRANA 2 z 72


Přehled zkratek BPEJ ČGS ČOV EIA EVL HPP CHOPAV k.ú. MŽP n.m. NEL N NP NRBK NV LBC LBK O OZKO PP PR PUPFL s.r.o. TKO ÚSES ZPF

bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká geologická služba čistírna odpadních vod posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita hrubá podlahová plocha chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území Ministerstvo životního prostředí nad mořem nepolární extrahovatelné látky nebezpečný odpad nadzemní podlaží nadregionální biokoridor Nařízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor ostatní odpad oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa společnost s ručením omezeným tuhý komunální odpad územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond

STRANA 3 z 72


Úvod Tento posudek byl zpracován na základě pověření Krajského úřadu Ústeckého kraje č.j. 1153/ZPZ/2012 ze dne 4.6.2012. Požadavek na zpracování posudku dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění byl vznesen ze strany krajského úřadu Ústeckého kraje 26.4.2012. Na základě výběrového řízení byla zpracována Smlouva o zpracování posudku č. 12/SML1725 ze dne 29.5.2012 mezi Krajským úřadem Ústeckého kraje a fy. Bucek, s.r.o., zastoupené ing. Pavlem Cetlem, jako autorizovanou osobou podle zákona č. 100/2001Sb. Předmětem posudku byla dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace) Větrný park Rusová kterou zpracovala, dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, Mgr. Luboš Motl, Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov (osvědčení odborné způsobilosti č.j. 1522/243/OPVŽP/99, autorizace 43270/ENV/06, 6741/ENV/11). Dle údajů zpracovatele dokumentace posuzovaná stavba spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II, bod 3.2 „Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů..“. Před zpracováním dokumentace proběhlo zjišťovací řízení dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. Dokumentace je tedy druhým materiálem, vypracovaným k posuzovanému záměru v režimu uvedeného zákona. Dokumentace vycházela z Oznámení (Větrný park Rusová) a dále rozvíjela posouzení jednotlivých složek životního prostředí rozpracované v Oznámení. Při zpracování dokumentace byly zohledněny závěry zjišťovacího řízení a písemná vyjádření příslušných úřadů, samosprávy a veřejnosti, které byly akceptovány a následně zapracovány do textu. Dokumentace EIA, kterou zpracovala autorizovaná osoba Mgr. Luboš Motl na základě § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 4, je datována na srpen 2011. Tato dokumentace byla rozeslána a zveřejněna Krajským úřadem Ústeckého kraje dne 17.04.2012. K datu 25.5.2012 byly zpracovateli posudku předány vyjádření a připomínky k předmětné dokumentaci. Na základě prostudování dokumentace a připomínek vznesených k dokumentaci navrhl 12.7.2012 zpracovatel posudku vrácení dokumentace k přepracování. Dokumentace byla zpracovatelem přepracována a zveřejněna Krajským úřadem Ústeckého kraje dne 12.02.2013. Dne 9.5.2013 byl Odboru životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje předán zpracovaný posudek.

STRANA 4 z 72


ČÁST I

(ZÁKLADNÍ ÚDAJE)

I.1. Název záměru Větrný park Rusová

I.2. Kapacita (rozsah) záměru Posuzovaným záměrem je novostavba farmy větrných elektráren v počtu 5 věží o výkonu 2 MW a dále i navazující infrastruktury (úprava a stavba 981 m obslužné komunikace, pokládka 1.408 m kabelové trasy o napětí 22 kV) situované na území vrcholové partie Krušných hor, v k.ú. Rusová, jižně od přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze severu a východu komunikací č. 224, z jihu lesním porostem na Podmileské výšině a ze západu komunikací č. 223 vedoucí z obce Měděnec směrem na Vejprty. Věže budou o výkonu 2 MW, výšce tubusu 105 m, průměru rotoru 90 m a celkové výšce max. 150 m, předpokládaný typ VTE je Vestas V90. Posuzovaný záměr zahrnuje následující objekty: I. II. III. IV.

5 ks VTE o celkovém jmenovitém výkonu 2 MW; 981 m obslužných komunikací; 408 m kabelového vedení o napětí 22 kV; jedná se o dočasnou stavbu na dobu 25 let.

Ad I.: Vestas V90 je větrná elektrárna s třílistou turbínou, bezobslužná, řízená automatickými systémy s možností dálkového ovládání, vybavená vyhříváním rotoru a pohyblivých dílů generátorovny (ochrana proti námraze) a protibleskovou ochranou. Dodavatelem technologie byla zvolena společnost Vestas Wind Systems A/S. Doporučen byl typ VESTAS3 V90 2,0 MW, který je nejmodernější a nejefektivnější technologií na světovém trhu. Jelikož je možné, že tato technologie v době realizace záměru již nebude nejlepší dostupnou technologií (BAT), je třeba uvést, že závěry všech studií pro EIA, resp. NATURA 2000 platí pro každou podobnou VTE, která bude splňovat následující parametry: Větrná elektrárna VESTAS V90 má elektrický výkon v rozmezí 1 800 - 2 000 kWe v závislosti na typovém provedení. VTE je vybavena asynchronním generátorem poháněným třílistým rotorem s aktivním nastavováním listů a s nastavitelným počtem otáček. V posuzovaném záměru je navržen typ VTE o elektrickém výkonu 2 000 kWe, s rotorem o průměru 90 m umístěném na tubusu o výšce 105 m v ose náboje rotoru. Regulace výkonu VTE je zajišťována změnou úhlu nastavení listů ve směru větru, což umožňuje dosažení optimálních provozních a ekonomických podmínek. Rotor pracuje s variabilním počtem otáček řízených systémem „OptiSpeed“, v rozmezí rychlosti větru cca 3,5 – 25 m.s-1. Při překročení maximální rychlosti větru dojde k automatickému aerodynamickému a mechanickému zabrzdění a odstavení stroje. VTE VESTAS V90 je opatřena jednostupňovou převodovkou s kombinací planetového a čelního převodu a je vybavena regulačním systémem „OptiTip“ pro naklánění listů rotoru. Pomocí této regulace jsou úhly nastavení listů rotoru optimalizovány a přizpůsobeny větrným podmínkám za účelem dosažní maximální výroby elektrické energie a omezení hlukové emise. V následujícím přehledu uvádíme podstatné technické údaje o jednotlivých strojních částech VTE V90:

STRANA 5 z 72


Akustické parametry: Dalším omezením je pak nejvyšší emisní hladina akustického výkonu LWA nepřesahující 102,4 dB při rychlosti větru 7 ms-1 ve výšce 10m. Ad II.: Obslužná komunikace je určena výhradně pro výstavbu a následnou údržbu elektrárny. Pro obslužné komunikace bude přednostně využita (a částečně rekonstruována) stávající síť účelových komunikací a sjezdů z kontaktních silnic. Část komunikací bude nicméně nutno dobudovat, v těchto případech budou opět vedeny současnými uniformními TTP. Výstavba nové účelové obslužné komunikace bude v délce 473 m a oprava stávající komunikace 508 m. Tyto cesty budou sloužit pro zpřístupnění území navrhované stavby a pro její dopravní a technickou obslužnost. Niveleta komunikace bude kopírovat stávající terén, projektovaná šířka je 4 m. Pro zhutnění komunikací a manipulačních ploch bude použit materiál původní v posuzované lokalitě. Konstrukční vrstvy nové komunikace a zpevněných ploch budou tvořeny štěrkem s výplňovým kamenem štěrkovou drtí a štěrkopískem o celkové výšce 0,5m. Ad III.: Podzemní kabelové trasy budou vesměs taženy ve stopě (resp. těsně podél) obslužných komunikací a stávajících silnic. Pro vyvedení výkonu všech VTE budou provedeny přípojky VN. Uvnitř každé VTE bude osazeno trafo pro přeměnu vyrobené el. energie na požadované napětí 22 kV. Připojení se provede zemním VN kabelem. Kabelová trasa je vedena podél účelových komunikací ke společnému přípojnému místu. Tato trasa byla hodnocena i v rámci biologického hodnocení. Investor má uzavřenu dohodu se společností APB Plzeň a.s. ohledně připojení do přenosové soustavy ČEPS . Záměr bude mít optický i elektr. kabel pro jednotlivé VTE ve společné trase Společným přípojným místem je rozvodna Verneřov 110/400kV (projekt větrný park Chomutov – etapa 1 ) Kabely VN budou uloženy ve výkopu v hl. 1000 mm v pískovém loži 80 + 80 mm. Nad kabely + 300 mm budou položeny krycí desky červené PVC o šíři 300 mm a délky 1 m. Při křížení komunikace bude kabel VN uložen v chráničce HDPE4. Optický kabel bude uložen do ochranné HDPE prům. 40 mm v celé délce trasy. Následný bezobslužný provoz větrné elektrárny vyžaduje pouze občasné návštěvy údržbářů, nasazení těžké techniky bude nutné v případě závažnější, na místě neopravitelné závady technologie.

I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) kraj: správní obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:

Ústecký Kadaň Kryštofovy Hamry Rusová

I.4. Obchodní firma oznamovatele ENERGY Company CVs.r.o.

I.5. IČ oznamovatele 28714954

I.6. Sídlo (bydliště) oznamovatele Sládkova 3462/24 430 03 Chomutov

STRANA 6 z 72


I.7. Oprávněný zástupce oznamovatele: Ing. Daniel Vinš, jednatel Jugoslávská 1661/9 32600 Plzeň Osoba oprávněná k jednání ve věcech technických: Ing. Pavel Drobil mobil: 602 159 080 mail: [email protected]

STRANA 7 z 72


ČÁST II.

(POSOUZENÍ DOKUMENTACE)

II.1. Úplnost dokumentace Z hlediska naplnění osnovy dle přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb. je možno posuzovanou dokumentaci označit za úplnou. Na tomto místě pokládám za vhodné zopakovat informaci uvedenou v úvodu tohoto posudku, že dokumentace byla 16.7.2012 zpracovateli vrácena k dopracování. Dopracování proběhlo formou Doplňku k dokumentaci v únoru 2013, součástí doplňku jsou přílohy (číslované P1 až P5). Zpracovatel posudku ve svém výsledném hodnocení posuzuje dokumentaci včetně doplňku, Z hlediska věcného naplnění obsahu jednotlivých kapitol byly ze strany zpracovatele posudku vzneseny dílčí výhrady komentované v následných kapitolách. Tyto výhrady však nejsou zásadního charakteru a nikterak nezpochybňují tvrzení uvedené v předchozím odstavci.

II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení Při studiu dokumentace byla věnována pozornost především obsahové a věcné správnosti uvedených údajů, případné stylistické chyby, překlepy a další drobné chyby pokud nepřesahují únosnou míru a nesnižují vypovídací schopnost textu nejsou v dalším textu posudku komentovány. Citace či úryvky z dokumentace a příloh jsou psány tučnou kurzívou.

Část A - Údaje o oznamovateli Kapitola obsahuje údaje úplné a správné, ze strany zpracovatele posudku k nim nejsou připomínky.

Část B - Údaje o záměru Kapitola uvádí základní údaje o vstupech a výstupech a základní popis navrhované technologie. Dále je v dokumentaci uveden postup výstavby. Kapitola řeší také kumulaci s okolními záměry. Informace doplňují či upřesňují přílohy dokumentace a doplněk dokumentace z února 2013. Z hlediska vstupů (viz kap. B.II.) nemá posuzovaný záměr (s výjimkou dočasného záboru půd) významné nároky, požadavky na dovoz surovin a dodávku energií za provozu jsou minimální, v průběhu výstavby je nejvýznamnější období budování základu, tedy doprava betonu a případně odvoz výkopku nevyužitelného k terénním úpravám, dovozu a montáži technologie (celkem cca 190 nákladních vozidel na 1 VTE). Z hlediska výstupů připadají v úvahu odpady produkované v průběhu výstavby, případně demontáže po skončení životnosti VE. Během provozu je nejvýznamnějším uváděným výstupem hluk a vliv na krajinný ráz. podrobněji je řešen také flickrefekt. Celkově zpracovatel posudku považuje zpracování části B dokumentace jako dostatečné a správné.

Část C - Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Zpracovatel posudku v zásadě považuje způsob zpracování této kapitoly za správný. V následujícím textu se zpracovatel posudku vyjadřuje k některým kapitolám Dokumentace poněkud podrobněji v následujících odstavcích:

STRANA 8 z 72


C.1.

Environmentální charakteristiky území

Popisy jednotlivých složek životního prostředí, dotčených posuzovaným záměrem, jsou provedeny dostatečně a obsahují relevantní údaje pro posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Podrobnější údaje jsou uvedeny i v doprovodných studiích. Údaje o okolních záměrech byly dále doplněny v doplňku dokumentace z února 2013. C.2.

Stav ovlivnitelných složek životního prostředí

Jednotlivé kapitoly jsou zpracovány odpovídajícím způsobem. Informace o biologii, krajinnému rázu, hluku a dotčeném obyvatelstvu jsou doplněny podrobnějšími údaji v jednotlivých přílohách dokumentace. C.3.

Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

Ke kapitole nejsou ze strany zpracovatele posudku podstatnější připomínky. Kapitolu dále doplňují informace v přílohách (především H9 a H10).

Část D - Hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Hodnocení vlivů záměru vychází z „Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického záření na veřejné zdraví“ (příloha H.4.) zpracované RNDr. Marcelou Zambojovou, držitelkou osvědčení odborné způsobilosti č. 1/2006. Posouzení se mimo hluk, stroboskopický efekt (flicker) a elektromagnetické. Působení flicker efektu je vyhodnoceno samostatnou studií (příloha H.6.) vlastní vyhodnocení je provedeno výpočtovým programem G.L.I. SHADE 3.91. Působení hluku je vyhodnoceno samostatnou hlukovou studií zpracovanou výpočtovým programem CADNA A verze 4.2.140 (příloha H.3. a dále doplněk dokumentace příloha P2 a P5). Ze závěru tohoto posouzení vyplývá následující: U VTE nejsou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření a nelze tedy očekávat jeho vznik a šíření do prostor, kde by mohlo způsobit ohrožení zdraví obyvatel. V teoretickém dosahu flickeru z věží navrhovaných v rámci posuzovaného záměru VP Rusová leží pouze jediný objekt řazený v katastru nemovitostí jako objekt určený k bydlení, kterým je bývalý železniční objekt v současnosti polorozpadlý a nevyužívaný. Celkový vliv flickerefektu (vyvolaného VP Rusová) na tento objekt je velmi nízký (v součtu 1,5 hodiny za rok) a z hlediska vlivu na veřejné zdraví tedy není třeba navrhovat žádná eliminační opatření na omezení flickeru. Nejbližší zástavba je v části Kotlina ve vzdálenosti cca 1,6 km. Realizace posuzovaného záměru VP Rusová se projeví nárůstem hlukových hladin v částech Kotlina, Mezilesí, Nová Víska a Volyně u Výsluní. V uvedených dotčených částech obcí je dle katastru nemovitostí celkem 12 objektů určených k bydlení a dále 32 staveb určených pro rodinnou rekreaci. Při uvažovaném počtu 2,5 obyvatele na jednu obytnou jednotku se jedná o 30 exponovaných obyvatel a se zahrnutím občanů využívajících dané objekty k rodinné rekreaci (dalších 80 osob) se pak jedná celkem o 110 exponovaných. Výsledné denní hlukové hladiny u dotčené obytné i rekreační zástavby se pohybují v současnosti, v nulové i aktivní variantě po realizaci navrhovaného větrného parku Rusová na úrovních, na kterých je třeba věnovat pozornost případnému nárůstu pocitů celodenního obtěžování. Realizací řešeného záměru nedojde k takovému navýšení hlukových hladin, aby bylo dosaženo hladin, na kterých byly prokázány negativní kardiovaskulární účinky. Z výsledku těchto výpočtů dále vyplývá, že realizací posuzovaného záměru nedojde oproti nulové variantě k navýšení počtu obtěžovaných.

STRANA 9 z 72


Je možné konstatovat, že i při velmi konzervativním odhadu lze i přes uvedené nejistoty předpokládat, že v místech obytné zástavby nedojde k významnému zvýšení rizika vážných akutních ani chronických zdravotních účinků vyplývajících ze změněné hlukové i světelné (flickeru) situace. Vyhodnocení zdravotních vlivů na obyvatelstvo je provedeno standardním způsobem odpovídajícímu očekávaným důsledkům a významu stavby, s uvedenými závěry lze souhlasit. V rámci zpracování doplňku k dokumentaci byla provedena verifikace výpočtového modelu měřením (ze dne 26.8.2012). D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima

Záměr za provozu není zdrojem emisí do ovzduší, vliv výstavby je hodnocen jako málo významný až nevýznamný, proto nebyla tato kapitola podrobněji rozpracována ani hodnocena modelovým výpočtem. S postupem v zásadě souhlasím, etapa výstavby je natolik krátká, že její výpočtové hodnocení nemá smysl. Etapa provozu nevnáší do prostředí žádné významné množství emisí (s výjimkou občasných příjezdů osobního vozidla správce). V širším kontextu je zmiňován pozitivní vliv vyvozovaný ze skutečnosti, že v ČR je dosud významný podíl tepelných elektráren vypouštějících škodliviny do ovzduší. Obecně s tímto tvrzením souhlasím, míra úspory emisí je však závislá na stabilitě přenosové soustavy, respektive schopnosti jejího provozovatele efektivně využít energii ze zdrojů s proměnným výkonem. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

Vlivu na hlukovou situaci se dokumentace věnuje poměrně podrobně. Součástí dokumentace je hluková studie, která specifikuje zdroje hluku, chráněný venkovní prostor (výpočtové body) a výpočet hladin hluku z provozu VTE. Studie uvažovala celkem 10 variant zahrnující různé etapy výstavby větrných parků v lokalitě. Nejbližší chráněný venkovní prostor staveb bod M1 – Kotlina čp. 27 (OKB) se nachází jihovýchodně od řešeného záměru na parcele st.30 v k.ú. Kotlina. Z výsledků výpočtů vyplývá, že pro noční dobu nelze v případě tohoto objektu a uvažovaného maximálního výkonu všech uvažovaných VTE jednoznačně prohlásit, že hygienický limit stanovený pro chráněný venkovní prostor této stavby bude prokazatelně dodržen. V rámci zpracovaného doplňku k dokumentaci byla doplněna také hluková studie, v rámci toho byla provedena verifikace výpočtového modelu měřením (ze dne 26.8.2012). Dále je v rámci této části dokumentace vyhodnocen vliv flicker efektu, tedy míhání světel respektive stínů. Vyhodnocení je provedeno výpočtem presentovaným v samostatné studii (v součtu s ostatními realizovanými a schválenými záměry v okolí), dále je v dokumentaci vyhodnocena průměrná doba trvání slunečního svitu bez zastínění oblačností - tedy doba po kterou v této lokalitě mohou stožáry a rotory vrhat stín. Studie konstatuje, že v oblasti vnímatelného dosahu rotujícího stínu se nachází pouze jeden objekt vedený v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení, jedná se však o nevyužívaný objekt ve špatném technickém stavu. Celkově je vliv flicker efektu vyhodnocen z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území (v lokalitě VP Rusová) jako jev nevýznamný až málo významný D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody

Autor dokumentace stručně komentuje potenciální možnosti ovlivnění v průběhu výstavby a provozu, vliv na povrchové i podzemní vody hodnotí zpracovatel jako nevýznamné. Upozzorňuje na povinnosti vyplývající z polohy záměru ve II. stupni OP vodního zdroje. Ke kapitole i k závěrům nemá zpracovatel posudku významnějších připomínek.

STRANA 10 z 72

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI D.I.5. Vlivy na půdu

K této kapitole nemá zpracovatel posudku žádné připomínky. Otázka souhlasu s odnětím není předmětem procesu EIA, rozhodne o něm příslušný orgán v samostatném řízení. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

K této kapitole nemá zpracovatel posudku žádné připomínky. D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Zhodnocení vlivu na faunu, flóru a ekosystémy je v dokumentaci zpracováno dostatečně. Problematika je dále řešena a doplněna samostatnými studiemi v příloze dokumentace (přílohy H.7 - Základní přírodovědný průzkum včetně inventarizace - Ing. Čestmír Ondráček, H.8 - hodnocení dle §45i - Prof. Vladimír Bejček, CSc., a H.9 - hodnocení vlivů na ÚSES - RNDr. Petr Obst). Příloha H.8 - hodnocení dle §45i je podrobněji rozvedena v následujícím bodě D.I.8. Příloha H.7 - Základní přírodovědný průzkum včetně inventarizace Byl zpracován v roce 2011 a navazoval na předchozí průzkumy z let 2008 a 2009. Průzkum byl zaměřen na vliv VTE na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů vyskytujících se na lokalitách, které budou stavbou dotčeny, či v jejich ovlivnitelném okolí. V zájmovém území byl zároveň zpracován základní přírodovědný průzkum. Průzkum byl proveden, jak v prostoru vlastní stavby jednotlivých větrných elektráren, tak v širším okolí o poloměru cca 3 km a to zejména z důvodu posouzení vlivu stavby na ptáky, a to jak hnízdní populace, tak tahové cesty a letouny. Ze závěrů hodnocení vyjímáme: Botanika: 1. „V zájmovém území bylo v době průzkumu zaznamenáno 132 taxonů cévnatých rostlin. 2. Z tohoto počtu jsou 2 druhy zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii: ohrožené: koprník štětinolistý (Meum athamanticum) prha arnika (Arnica montana)“ Zoologie: 1. „V lokalitě byly zjištěny 2 druhy obojživelníků, ropucha obecná patří mezi ohrožené zvláště chráněné druhy. Výskyt obou druhů byl zjištěn nepravidelně v průběhu roku v okrajových částech, zejména na vlhčích místech u mezí. Záměrem výstavby, ani následným provozem, nebude populace těchto druhů nijak dotčena. V lokalitě se nenacházejí žádné vhodné lokality pro rozmnožování obojživelníků. 2. V zájmovém území byly zjištěny 3 druhy plazů, všechny patří mezi zvláště chráněné druhy (zmije obecná, slepýš křehký a ještěrka živorodá). Všechny druhy byly zjištěny zejména kolem mezí a v okrajích vzrostlé zeleně. Záměrem výstavby, ani následným provozem, nebudou populace těchto druhů nijak dotčeny. K rušení může docházet pouze v krátké době během výstavby, které lze hodnotit jako nevýznamné. 3. V celém území a to včetně širších vztahů bylo zjištěno 46 druhů ptáků. 4. Ze zjištěných druhů ptáků, a to včetně širšího území, je 12 druhů zařazeno mezi zvláště chráněné (bekasina otavní, bramborníček hnědý, čáp černý, chřástal polní, křepelka polní, krkavec velký, moták pilich, rorýs obecný, sluka lesní, tetřívek obecný, ťuhýk obecný a vlaštovka obecná). 5. Ze zvláště chráněných druhů ptáků v lokalitě výstavby a v těsné ovlivnitelné blízkosti pravidelně hnízdí 4 druhy – bramborníček hnědý, chřástal polní, křepelka polní a ťuhýk obecný. Pravidelně na tahu se vyskytuje 1 druh, moták pilich.

STRANA 11 z 72


6. Chřástal polní a křepelka polní mohou být stavbou mírně ohroženy. Populace chřástala polního je v celém širším území kolem Přísečnické přehrady odhadována na základě dlouhodobých průzkumů na 15 – 20 párů, u křepelky polní pak 20 – 25 párů. Tudíž se jedná o ovlivnění poměrně malé části populace v této lokalitě. Ze sledování u již provozované farmy se dá předpokládat spíše posunutí hnízdních teritorií, než zmenšení populace. Výstavbu je však nutno realizovat po době hnízdění, tzn. nejlépe po 15.8. příslušného roku. 7. U bramborníčka hnědého a ťuhýka obecného nelze na základě zkušeností z již provozovaných VTE předpokládat větší negativní ovlivnění. 8. Moták pilich pravidelně územím kolem Přísečnické přehrady plošně protahuje. Na základě pozorování a zjištění z již provozované farmy větrných elektráren v navazujícím území lze konstatovat, že vliv na tento druh je minimální. Dosud zde nebyl pozorován žádný střet s již provozovanými VTE. Tento druh běžně loví v oblasti již provozovaného větrného parku. 9. Z ostatních zjištěných zvláště chráněných druhů ptáků žádný nehnízdí nebo se na tahu nevyskytuje v ovlivnitelné vzdálenosti. U všech těchto druhů byl výskyt zjištěn ve vzdálenosti minimálně 800 metrů od místa stavby. 10. Vliv stavby na předměty ochrany v Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská (tetřívek obecný, žluna šedá) je řešen samostatným posudkem podle § 45i, zák. č. 114/1992Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (Bejček). 11. Bylo zjištěno 15 druhů savců, z nichž 3 druhy patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů – netopýr vodní, netopýr hvízdavý a netopýr ušatý. 12. Přímo v lokalitě výstavby nebyl zjištěn výskyt žádného druhu netopýrů. Všechny druhy byly detekovány při lovu nad Přísečnicou přehradou. 13. V lokalitě, ani v ovlivnitelném území se nenacházejí žádné vhodné úkryty pro letní nebo zimní kolonie netopýrů. 14. V lokalitách stavby jednotlivých VTE byly zjištěny (odchyceny) 4 druhy Carabidae, z nichž žádný nepatří mezi zvláště chráněné druhy. U všech druhů se jedná o eurytopní druhy. 15. Z denních motýlů bylo zjištěno 7 běžně se vyskytujících druhů, které nepatří mezi zvláště chráněné druhy. 16. Byl zjištěn výskyt čmeláka Bombus spp., jež patří mezi zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů, lokalizace výskytu je mimo výstavbu VTE" Předpokládané vlivy: Na ornitofaunu: „Na základě zjištěných údajů o výskytu ptáků v území se záměrem výstavby větrných elektráren lze konstatovat: •

v těsně navazujícím ovlivnitelném území byl zjištěn výskyt 4 hnízdících zvláště chráněných druhů ptáků,

•

jedná se o bramborníčka hnědého, chřástala polního, křepelku polní a ťuhýka obecného,

•

u chřástala polního a křepelky polní, vzhledem k velikosti celkové populace v celé oblasti Přísečnické přehrady, se nejedná o významný zásah do populace v této lokalitě,

•

u bramborníčka hnědého a ťuhýka obecného se nepředpokládá negativní vliv,

•

všechny ostatní zvláště chráněné druhy byly zjištěny v minimální vzdálenosti cca 800 metrů,

•

u malých druhů pěvců, jež jsou vázány na stávající luční porosty a remízky není dle současných poznatků vliv provozu VTE velký.

„Celkově lze zhodnotit možný vliv záměru na ornitofaunu jako mírně významný.“ Na tahové cesty:

STRANA 12 z 72


„Zájmová lokalita se nachází mimo známé tahové koridory ptáků přes Krušné hory. Průzkumem zde ani žádný tahový koridor nebyl zjištěn. Tah motáka pilicha, na základě dlouhodobějších zjištění, ve vztahu k již provozovaným VTE na Podmileské výšině, není nijak negativně ovlivněn. Plošně v tomto území přes Krušné hory probíhá podzimní tah husí velkých a běločelých. Husy zde však přelétávají v poměrně velké výšce a střet s již stávajícími VTE nebyl zaznamenán. Celkově lze zhodnotit možný vliv záměru na tahové cesty jako nevýznamný.“ Na letouny: „V samotné lokalitě výstavby nebyly detekovány žádné druhy letounů. Všechny druhy byly opakovaně zjištěny při lovu nad Přísečnickou přehradou v navazujícím území. V lokalitě, ani v širším území se nenacházejí žádné vhodné úkryty pro letní nebo zimní kolonie. Vliv lze hodnotit jako mírně významný.“ Na společenstva: „V území se pomístně, zejména v okrajových částech a v navazujícím území, vyskytují společenstva jež mají přirozený charakter, či charakter přírodně blízký s výskytem zvláště chráněných druhů - koprník štětinolistý a prha arnika. Tyto lokality nelze stavbou narušit. Vliv lze hodnotit jako mírně významný.“ Z hlediska širších vazeb je dále konstatováno: „V rámci zpracované dokumentace EIA je vypracováno podrobné hodnocení v souladu s §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (Bejček 2009). Jedná se o hodnocení vlivu záměru výstavby větrných elektráren na předměty ochrany v Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská (CZ 0421004) a předměty ochrany v Evropsky významných lokalitách Na loučkách (CZ0420035) a Podmilesy (CZ0420160). Závěry tohoto hodnocení je nutno zcela akceptovat. Západním směrem od VTE 5 je znám výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, silně ohroženého, všivce lesního (Pedicularis sylvatica) a ohrožené vratičky měsíční (Botrychium lunaria). Lokality těchto rostlin je nutno ponechat bez jakéhokoliv zásahu a ovlivnění.“ Zpracovatel hodnocení navrhuje monitoring negativních vlivů a doporučení v případě realizace záměru: •

„po uvedení větrných elektráren do provozu zajistit pravidelný monitoring vlivů na ptáky a letouny,

•

uplatnění „BACI“ (Before-After Control-Impact),

•

financovat seriózní výzkum, zaměřený na sběr objektivních dat vlivu větrných, elektráren v dané lokalitě na životní prostředí, zejména na hnízdící a táhnoucí ptáky a letouny,

•

z důvodu výskytu přirozených společenstev se zvláště chráněnými druhy živočichů a rostlin v navazujícím území je nutno při výstavbě zajisti stavebně-ekologický dozor.“

Z hlediska ochrany volně žijících ptáků (§5a) navrhuje následující opatření: „Z důvodu ochrany hnízdících druhů ptáků doporučujeme stavební práce realizovat až po 15.8. příslušného roku.“ Z hlediska ochrany letounů autor doporučuje: „Z důvodu výše uvedených zjištění doporučuji po realizaci stavby větrné farmy (uvedení do provozu) provést opakovaný minimálně jednoroční průzkum vlivu provozovaných VTE na letouny. A to v rozsahu celosezónního monitoringu letové aktivity a následného vyhledávání a sběru kadaverů na čtvercové ploše o délce hrany rovnající se dvojnásobku výšky VTE.“ Ze závěrů vyjímáme:

STRANA 13 z 72


„V zájmovém území bylo během průzkumu zaznamenáno 132 taxonů cévnatých rostlin. Z toho počtu jsou dva druhy zvláště chráněné - koprník štětinolistý a prha arnika (ohrožené druhy). U koprníku štětinolistého nedojde vzhledem k jeho plošnému rozšíření k ovlivnění jeho populace v dané lokalitě. Lokalita s prhou arnikou se nachází v navazujícím území a při realizaci stavby je nutno ji ponechat bez zásahu. Rovněž tak lokalitu s výskytem všivce lesního vratičky měsíční západně od záměru VTE 5. Z hlediska výskytu ptáků, se 4 zvláště chráněné druhy vyskytují (hnízdí) v těsně navazujícím území bramborníček hnědý, chřástal polní, křepelka polní a ťuhýk obecný. Vzhledem k velikosti jejich populací v celém území kolem Přísečnické přehrady, lze předpokládat pouze jejich mírně ovlivnění. Ostatní zjištěné druhy se vyskytují mimo záměr výstavby VTE a to v takové vzdálenosti, kde nelze očekávat jejich zásadní negativní ovlivnění. Celkově lze hodnotit ovlivnění hnízdního společenstva zjištěných druhů ptáků jako mírně významné. Územím nevede žádný významný tahový koridor ptáků (pěvci, dravci). Táhnoucí husy dle poznatků z navazující lokality nejsou provozem VTE ovlivňovány. Negativní vliv nelze předpokládat ani na protahujícího motáka pilicha. V navazujícím území, mimo záměr výstavby u Přísečnické přehrady, byly opakovaně při lovu zjištěny 3 druhy netopýrů. V samotné lokalitě výstavby nebyl detekován žádný druh.“ K této kapitole nemá zpracovatel posudku žádné podstatnější připomínky a s jejími závěry se ztotožňuje. Příloha H9 - hodnocení vlivů na ÚSES Cílem předloženého vyhodnocení bylo posouzení možného vlivu záměru na územní systém ekologické stability. Slouží jako podklad pro vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb., v platném znění. V rámci kapitoly 2. je popsán předmětný záměr VTE Rusová, v rámci kapitoly 3. je pospán současný stav ve vymezení ÚSES v řešeném území na úrovni krajské ZÚR Ústeckého kraje, z pohledu územního plánu VÚC Severočeské hnědouhelné pánve a na úrovni obce ÚP Kryštofovy Hamry. Kapitola 4. se pak již zabývá samotným vyhodnocením možných vlivů záměru na ÚSES. Ze závěrů hodnocení vyjímáme: •

„ÚSES relevantního okolí lokality není posuzovanou stavbou přímo dotčen: -

Žádná z 5 větrných elektráren posuzovaného záměru není situována v ploše nebo v trase skladebného prvku ÚSES.

-

K přímé kolizi dalších stavebních objektů záměru (obslužné komunikace a podzemní kabelové trasy) se skladebnými prvky ÚSES dochází u posuzovaného záměru ve třech případech - výjezdy ze stanovišť elektráren R5, R9 a R10 na silnice II/223 a II/224 je křižována trasa LBK 13/. Ve všech uvedených případech jsou ale pro obslužné komunikace využity již existující cesty, půjde tedy o rekonstrukce stávající situace(zpevnění povrchu cest štětováním), nikoli o novostavby, které by vyžadovaly stavební zásahy do ekologicky hodnotných segmentů trasy LBK. Přímé dotčení skladebných prvků ÚSES infrastrukturou záměru lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

•

Skladebné prvky ÚSES (a krajinné prvky, vhodné k jejich případnému dodatečnému nebo alternativnímu vymezení) nebudou posuzovanou stavbou negativně ovlivňovány ani nepřímo - posuzovaný větrný park nebude mít destabilizující vliv na stanoviště, v nichž jsou uvedené skladebné prvky vymezeny.

•

Posuzovaným záměrem nebude v předmětném úseku negativně ovlivněn koridorový efekt, tzn. ani funkčnost NRBK K2 Božidarské rašeliniště - Hřenská skalní města: -

Hodnocenou stavbou nebudou dotčeny skladebné prvky ÚSES lokální ani regionální úrovně ani nebudou narušeny přírodě blízké ekosystémy, kostra ekologické stability území, zvláště chráněná území ve smyslu zák. 114/1992 Sb. nebo významné krajinné prvky (ať registrované podle § 6 nebo uvedené v § 3 zák. 114/1992 Sb.), tedy žádný z chráněných fenoménů jmenovaných v definici ochranného pásma nadregionálního biokoridoru.

STRANA 14 z 72


-

Bariérový efekt záměru vůči ÚSES lze i v kumulaci se stávajícími a plánovanými větrnými parky v řešeném území hodnotit nanejvýš jako málo významný.

Na základě výše uvedených závěrů lze konstatovat, že posuzovaný záměr Větrný park Rusová nemá negativní vliv na stabilitu, konektivitu ani na celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální ani lokální úrovně.“ K této kapitole nemá zpracovatel posudku žádné podstatnější připomínky a s jejími závěry se ztotožňuje. D.I.8 Vlivy na NATURA 2000

Vlivy na území soustavy Natura 2000 , tj. vlivy záměru na PO a EVL jsou podrobně vyhodnoceny v samostatné příloze dokumentace (viz příloha H.8.). Hodnocení dle §45i bylo provedeno autorizovanou osobou, Prof. Vladimírem Bejčkem CSc. V rámci tohoto hodnocení byly zkoumány vlivy na PO Novodomské rašeliniště - Kovářská a EVL Na loučkách, vlivy na ostatní EVL a PO byly v rámci hodnocení vyloučeny. V rámci PO Novodomské rašeliniště - Kovářská byla z předmětů ochrany identifikována potenciální možnost ovlivnění tetřívka obecného. Naopak byl vyloučen vliv na žlunu šedou. V rámci EVL na Loučkách byly jako potenciálně dotčené identifikovány 3 habitaty a to: 4030 - Evropská suchá vřesoviště, 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech a 6520 - Horské sečené louky. U 5 zbývajících habitatů (6430, 7120, 7140, 91D0* a 9140) byl vliv vyloučen. U hodnoceného záměru VTE Rusová byl vliv na tetřívka obecného (rušení v průběhu stavby, rušení v průběhu provozu, přímé zabíjení, migrační bariera) vyhodnocen jako nulový. Ze závěrů hodnocení vyjímáme: „Vliv na celistvost dotčených EVL/PO „Lokalizací záměru „Větrný park Rusová“ nedojde k územnímu zásahu do biotopu předmětu ochrany a lze jednoznačně vyloučit negativní vliv na celistvost (ve smyslu ekologické integrity) dotčené PO NRK.“ Vyhodnocení možných kumulativních vlivů „Ke kumulaci identifikovaných negativních vlivů (zejména ztráta biotopu a migrační bariéra) by došlo výstavbou dalších farem VTE v blízkosti posuzovaného záměru, a to zejména severním směrem. Při poklesu či stagnaci stavů tetřívka obecného v posledních několika letech vidíme tendenci vytváření víceméně izolovaných skupin - prostor na západ od Klínovce, mezi Klínovcem a Měděncem, mezi Výsluním až Lesnou. Výstavba větrných farem na nevhodných místech by u populace tetřívka v podlimitním stavu mohla přispět k omezení komunikace a oslabení reprodukční síly. Dalším potenciálním negativním faktorem s výrazně kumulativními znaky je intenzifikace lidských aktivit související s provozem VTE. Už v současnosti největší realizovaná větrná farma v ČR, která bezprostředně sousedí s územím posuzovaného záměru, přitahuje řadu návštěvníků. Zde je žádoucí určitá regulace jejich aktivit. Optimální by bylo například vybudování informačního střediska na nějakém bezkonfliktním místě, čímž by došlo k odlivu jejich zájmu od cennějších lokalit. „ Hodnocení nenavrhuje žádná zmírňující opatření a vyloučení nepříznivých vlivů. Celkově hodnocení dospělo k závěru, že hodnocený záměr „Větrný park Rusová“ při realizaci všech pěti plánovaných VTE nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL/PO. Oponentní posouzení hodnocení vlivu na soustavu Natura bylo v rámci tohoto posudku řešeno jako samostatný dokument tvořící přílohu. Oponentní posouzení zpracoval Ing. Pavel Koláček, Ph.D., držitel autorizace dle §45i. Ke zpracování hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 nemá zpracovatel oponentního posudku po stránce formální vážnějších připomínek. S obsahem a závěry hodnocení se v zásadě ztotožňuje, avšak upozorňuje na problematiku migračního koridoru v oblasti jižně od přehrady Přísečnice. Tento migrační koridor je zmiňován i u jiných záměrů VTE umisťovaných v okolí Přísečnické přehrady, např. v naturovém hodnocení RNDr. T. Kurase k záměru Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní (2010). Prof.

STRANA 15 z 72


Bejček však popisuje jako existující (funkční) migrační koridor území položené více na sever, a to komunikační propojení mezi rašelinným územím pod Jelení horou v pravobřežní části údolní nádrže Přísečnice a prostorem tvořeným mozaikou různých habitatů v širokém okolí místní komunikace Přísečnice - Kovářská v levobřežní části území od Přísečnické nádrže (levobřežní úzká zátoka v jižní části přehrady). Tento koridor autor považuje za využitelný k přeletům, tedy migracím tetřívka mezi Klínoveckem a územím v okolí Hory Sv. Šebestiána, potenciálně i jako trasu přeletů mezi tokaništi a dalšími místy souvisejícími s celoročním životním cyklem druhu, tedy mezi oběma částmi PO. Dále autor na základě dlouhodobých pozorování konstatuje, že v přilehlých částech PO, tj. v území severně od VTE Rusová, tedy v nejužšímu vymezenému prostoru PO, nebyl v rámci recentních pozorování tetřívek zjištěn. Zpracovatel oponentního posudku je toho názoru, že diskutovaný migrační koridor zřejmě tvoří širší prostor a to nejen samotný úzký krček PO jižně od Přísečnické nádrže ale i na něj přiléhající prostor jižní části Přísečnické nádrže vč. navazujícího pravého a levého břehu se soustavou sníženin s drobnými vodotečemi. Hodnocení nenavrhuje žádná zmírňující opatření a vyloučení nepříznivých vlivů. Zde autor oponentního posudku navrhuje následující opatření: •

Případně budované informační středisko VTE Rusová bude umístěno co nejdále od prostoru ptačí oblast

Toto opatření v podstatě vychází z poznámky autora hodnocení, který zmiňuje největší realizovanou větrnou farmu v ČR, bezprostředně sousedící s územím posuzovaného záměru, a její hojnou navštěvovanost, přičemž v této souvislosti konstatuje, že by byla žádoucí určitá regulace jejich aktivit (například vybudování informačního střediska na nějakém bezkonfliktním místě, čímž by došlo k odlivu jejich zájmu od cennějších lokalit). Dále autor oponentního posudku jako další ze zmírňujících opatření a vyloučení nepříznivých vlivů navrhuje toto opatření: •

S ohledem na problematiku migračního koridoru v oblasti Přísečnické nádrže, navrhuje v rámci opatření prezentovaných v Dokumentaci v kapitole D.IV.6. Návrh monitoringu, vedle bodu 6 (monitoring vlivu provozu VTE na hnízdící a tažné druhy ornitofauny a netopýry…), také provádět v období provozu VTE monitoring tetřívka v prostoru jižní části Přísečnické přehrady se zaměřením na využívání tohoto území, a to po dobu 3 let.

Vlastní hodnocení bylo zpracováno v souladu s platnou metodikou (např. metodický pokyn hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, listopad 2007). Autor posouzení v dostatečné míře využil dostupné materiály a odborné podklady. Celkově lze tedy konstatovat, že posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a předměty jejich ochrany je zpracováno na vysoké odborné úrovni, v souladu s požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Zpracovatel hodnocení dospěl k relevantním závěrům, se kterými se přes dílčí připomínky autor posudku ztotožňuje. D.I.9 Vlivy na krajinu

Vlivy na krajinu jsou podrobně vyhodnoceny v příloze dokumentace (viz příloha H.5. - hodnocení krajinného rázu). Pro posouzení vhodnosti umístění VE v dané lokalitě byl autorem (RNDr Petr Obst) využit postup dle Metodického návodu k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny (SKLENIČKA & VOREL 2009). Vzhledem k tomu, že citovaná metodika vyhodnocuje území z celkového pohledu ochrany přírody a krajiny, zahrnuje i kritéria nesouvisející s krajinným rázem. Výběr hodnocených kritérií bylo autorem přizpůsoben účelu předkládaného posouzení, tzn. do použitého modifikovaného postupu byla zahrnuta pouze ta kritéria jež souvisí s krajinným rázem, přičemž nezahrnutá (tzn. s krajinným rázem přímo nesouvisející) kritéria jsou předmětem samostatných podrobných podkladových hodnocení pro připravovanou dokumentaci EIA (tj. problematika území soustavy Natura 2000, Územní systém ekologické stability) a při celkovém posouzení záměru v rámci zmíněné dokumentace budou patřičně zohledněna. Zpracovatel posudku nemá významnějších připomínek ke způsobu provedení hodnocení.

STRANA 16 z 72


Předmětné hodnocení vlivů na krajinný ráz vyhodnotilo jak působení samotného záměru, tak působení kumulující s ostatními záměry VTE v území. Byl vyhodnocen vliv záměru v jednotlivých oblastech krajinného rázu. Ze závěrů hodnocení vyjímáme: Předmětem předkládané studie bylo hodnocení krajinného rázu v souvislosti s plánovanou výstavbou záměru Větrný park Rusová v lokalitách Podmileská výšina a Výšina, k.ú. Rusová, Dolina a Přísečnice, Ústecký kraj. Při hodnocení byly z hlediska krajinného rázu posouzeny dva základní aspekty uvažovaného záměru: •

Obecné hledisko vhodnosti předmětné lokality pro situování daného typu stavby bylo vyhodnoceno postupem podle Metodického návodu k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny (SKLENIČKA & VOREL 2009).

•

Vizuální vliv konkrétního záměru v krajině, tzn. ovlivnění krajinného rázu definovanou stavební situací, byl stanoven kombinací kvantifikovaných a expertních metod – grafickou analýzou digitálního modelu terénu byl stanoven okruh viditelnosti stavby a zpracován model vizuálního vlivu záměru. Na jeho základě a s přihlédnutím k přírodním a kulturně-historickým charakteristikám území bylo vizuálně dotčené území rozčleněno do čtyř oblastí krajinného rázu OKR Tušimicko, OKR Klášterecké Poohří, OKR Krušnohorský čelní svah a OKR Přísečnické Krušnohoří. V rámci posledně jmenované OKR bylo vymezeno místo krajinného rázu (MKR) Rusová.

Pomocí matematického modelu vizuálního vlivu stavby, fotorealistických vizualizací z význačných a/nebo typických pozic v krajině a s využitím relevantních údajů o zájmovém území byl hodnocen vliv předmětné stavby na krajinný ráz vymezených celků a segmentů, přičemž bylo nutno zohlednit skutečnost, že posuzovaný záměr není z hlediska větrné energetiky stavbou na „zelené louce“, ale bude součástí lokality, která je již nyní osazena celkem 24 elektrárnami větrných farem Kryštofovy Hamry a Podmilesy-Rusová. Výsledky hodnocení lze shrnout do následujících bodů: I. Lokalita záměru VP Rusová není z hlediska krajinného rázu součástí červené ani žluté zóny ve smyslu Metodického návodu k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny, tzn. je situována v pozici podmíněně vhodné pro výstavbu větrných elektráren, přičemž území tzv. zelené zóny (podmíněně vhodné) převažuje i v širším okolí v rozsahu definovaného místa krajinného rázu Rusová. V souladu s ustanovením bodu B.2.5.2 Metodického návodu byl tedy vyhodnocen vliv záměru, situovaného v předmětné lokalitě, na krajinný ráz výše definovaných vizuálně dotčených území: II. Vliv posuzovaného záměru na krajinný ráz silně technizované pánevní OKR Tušimicko lze hodnotit jako nevýznamný s převládajícím indiferentním (neutrálním) projevem. III. Vliv posuzovaného záměru na krajinný ráz OKR Klášterecké Poohří lze označit za převážně nevýznamný s převládajícím indiferentním (neutrálním) projevem. IV. V OKR Krušnohorský čelní svah bude vliv posuzovaných větrných elektráren nevýznamný s převládajícím indiferentním (neutrálním) projevem, přičemž jak v tomto případě, tak v předcházejících dvou OKR je nízká významnost vizuálního vlivu záměru a nízká míra negativity jeho projevu dána především velmi omezenou viditelností VP Rusová přes vrcholovou hranu hřbetu Krušných hor. V. V MKR Rusová (trojúhelník souvislého bezlesí zhruba mezi Lysou horou, hrází VN Přísečnice a Měděncem) se hodnocený záměr VP Rusová stane součástí stávajícího komplexu již provozovaných větrných parků Kryštofovy Hamry (21 VE) a Podmilesy-Rusová (3 VE), na něž bezprostředně navazuje. V popsaném kontextu MKR Rusová, v němž je již nyní větrná energetika určujícím fenoménem krajinného rázu, bude posuzovaný záměr spoluurčujícím prvkem s mírně až středně negativním projevem, daným především vizuálními kolizemi s krajinnými dominantami území (přírodními i kulturně-historickými). VI. Ve zbývající ploše OKR Přísečnické Krušnohoří, mimo výše vyhodnocené MKR Rusová, bude posuzovaný záměr viditelný pouze ostrůvkovitě, z bezlesých sídelních enkláv, vzdálených ale již 4-15

STRANA 17 z 72


km od budoucí stavební lokality. Záměr zde bude součástí linie větrných parků Neklid - Loučná Kryštofovy Hamry/Podmilesy-Rusová - Hora Sv. Šebestiána-Novoveský vrch (doplněné z německé strany lokalitami Jöhstadt a Satzung-Hirtstein) s již nyní velmi významným až určujícím vlivem v prakticky celé vymezené OKR. Z vyhodnocení kumulací ale vyplývá, že právě vzhledem k výše uvedené omezené viditelnosti nebude příspěvek posuzovaného záměru k celkové kumulované situaci v předmětném území nijak výrazný a vliv VP Rusová je zde tedy možno hodnotit jako málo významný až nevýznamný s indiferentním projevem. VII. Součástí OKR Přísečnické Krušnohoří jsou příhraniční enklávy SRN (Satzung, Jöhstadt, Grumbach, Bärenstein a Oberwiesenthal), z nichž sídelní prostory Jöhstadt a Satzung jsou samy lokalitami větrné energetiky. Na základě předkládaného hodnocení lze vliv VP Rusová (resp. příspěvek záměru ke stávající situaci) v příhraničních partiích SRN označit za převážně nevýznamný s indiferentním projevem, jednak vzhledem ke značné vzdálenosti a omezené viditelnosti záměru (typicky Oberwiesenthal), jednak k určujícímu vlivu vlastních větrných parků v předmětných enklávách (typicky Jöhstadt), nebo ke kombinaci obojího (Satzung). VIII. Ani v jednom z hodnocených území posuzovaný záměr nebude vizuálně degradovat nebo nevratně měnit žádnou ze základních hodnot krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. 114/1992 Sb., tzn. významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kulturně-historické dominanty krajiny, harmonické měřítko a harmonické vztahy. Vizuálně kolizní panoramata záměru s krajinářsky hodnotnými prvky a fenomény, ať přirozenými nebo umělými, pochopitelně nelze vyloučit. Z výsledků hodnocení vyplývá z tohoto hlediska jediná závažnější situace - dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová. V souvislosti s možnými kolizemi posuzovaného záměru s hodnotnými prvky krajinného rázu je ovšem nutno zdůraznit, že hodnocená stavba bude představovat pouze cca 20% navýšení počtu již nyní instalovaných větrných elektráren v jižní části přísečnické enklávy, resp. cca 9% navýšení v širším okolí v rozsahu oblasti krajinného rázu Přísečnické Krušnohoří. Na základě provedeného hodnocení (analýza kumulací, vizualizace záměru, vlastní podrobná rekognoskace území) lze konstatovat, že prakticky všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu, vč. výše zmíněného dotčení krajinných dominant, jsou již vyvolány stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VP Rusová žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní (např. právě dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová). Ani po výstavbě samotného VP Rusová ale kolize nedosáhnou degradujícího stavu vizuální neprostupnosti, ta zde v některých pohledech hrozí až při případné realizaci všech plánovaných záměrů (k 28. 2. 2012 jen v přísečnické enklávě dalších celkem 60 věží 9 uvažovaných větrných parků k 24 již instalovaným elektrárnám větrných farem Kryštofovy Hamry a Podmilesy-Rusová). Pokud bude stavba realizována v předložené podobě, je nicméně nezbytné co nejvíce snížit její vizuální vliv, tzn.: •

zachovat a udržovat celoplošný standardní matně šedý nátěr VE, bez jakýchkoliv barevných doplňků, reklamních nápisů apod., s případnou výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu dle specifikace ÚCL a MO ČR (resp. příslušné VUSS);

•

zachovat elegantní hladké ochozů, antén, kabelů apod.;

•

související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit buď do tubusů elektráren, nebo do typizovaných objektů řádově metrových rozměrů při patách věží;

•

přípojné elektrické vedení řešit přednostně jako podzemní kabelové;

•

stanoviště větrných elektráren neoplocovat.

Další možnost snížení vizuálního leteckého zabezpečovacího zařízení: •

linie

vlivu

větrné

stavby

elektráren,

spočívá

bez

dodatečných

v úpravách

instalací

instalovaného

různých

světelného

instalované světelné letecké překážkové značení je možno jednak vybavit softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem, snižujícím (případně zcela eliminujícím) vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného dodržení minimální

STRANA 18 z 72


svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° pochopitelně nutno konzultovat s ÚCL a příslušnou VUSS).

a

±0°

(příslušné

řešení

je

Lze konstatovat, že takto koncipovaný záměr bude obsahovat všechna reálná opatření k minimalizaci negativních dopadů na krajinný ráz a jeho vliv (resp. příspěvek k aktuální situaci) v bezprostředním okolí, odpovídajícím okruhu silné viditelnosti stavby (MKR Rusová), bude významný až velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem, přičemž záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny - po vypršení doby životnosti (20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu. S výše formulovanými závěry hodnocení se lze v zásadě ztotožnit, zpracovatel posudku konstatuje, že z podstaty povahy větrných elektráren, ty budou vždy významným zásahem do krajinného rázu, zejména z bližších pohledů a odstupů. D.I.10 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

K této kapitole nemá zpracovatel posudku žádné zásadnější připomínky, je zde zmíněna povinnost ohlásit stavbu příslušnému Archeologickému ústavu a případně strpět záchranný archeologický výzkum. D.II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů K této kapitole nemá zpracovatel posudku podstatnější připomínky, v zásadě jsou zde vcelku přehledně shrnuty údaje uvedené v kapitole D.I. Využití číselného vyhodnocení významnosti jednotlivých vlivů a jejich následné matematické zpracování v procesu EIA nepovažuje zpracovatel posudku za příliš vhodné (jejich přínos vidím především při výběru optimální varianty při posuzování více variant), nicméně jeho použití jako doplněk obvyklého verbálního vyhodnocení je možné. Presentované výsledky však bývají předmětem rozsáhlé diskuze o použité metodice, významnosti jednotlivých kriterií, rozsahu použité škály atd. D.III

Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

V rámci této kapitoly se zpracovatel zabývá 3 etapami - výstavbou, provozem a dobou po uplynutí životnosti zařízení. Se závěry této kapitoly zpracovatel posudku v zásadě souhlasí, D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V posuzované dokumentací bylo uvedeno celkem 6 skupin podmínek a opatření k prevenci, vyloučení, snížení, nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. V části IV tohoto posudku jsou tato opatření rekapitulována i se stručným vyjádření zpracovatele posudku. D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů V kapitole je konstatováno, že dokumentace byla zpracována metodou kvalifikovaných expertních odhadů na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zadavatelem, tak získaných z jiných zdrojů), a na základě vlastních průzkumů, výpočtů, matematických modelů a praktických zkušeností řešitelů. Z hlediska zpracovatele posudku je podstatné, že dokumentace je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. a její přílohu tvoří doprovodné studie zpracované odpovídajícím způsobem dle příslušných metodik. Metody použité při zpracování jednotlivých studií jsou komentovány v příslušných kapitolách jednotlivých studií. K výběru metod a rozsahu jejich využití nemá zpracovatel posudku připomínky.

STRANA 19 z 72


D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů K obsahu kapitoly nemáme podstatnějších připomínek.

Část E.

Porovnání variant

Dokumentace vyhodnocuje 2 varianty - aktivní a nulovou. Rozsah hodnocených variant odpovídá zadání (záměr není navržen variantně). Kapitola v zásadě konstatuje přípustnost aktivní varianty a odkazuje se na konstatování a závěry předchozích kapitol a doprovodných studií. Hodnocená aktivní varianta vznikla z variant vyhodnocovaných již v předchozích stupních posuzování, kdy v prvním stupni byly investorem vyhodnoceny technické možnosti, následně bylo technické řešení zhodnoceno (a pravděpodobně upraveno) zpracovateli hodnocení vlivu na životní prostředí v rámci zpracování Oznámení záměru, dále došlo k úpravě řešení (redukci počtu stožárů) na základě připomínek vznesených v rámci zjišťovacího řízení. K obsahu kapitoly nemáme podstatnějších připomínek.

Část F.

Závěr

Dokumentace vyhodnocuje záměr (na základě veškerých dílčích i celkových výsledků hodnocení) jako proveditelný, za podmínky dodržení všech opatření k prevenci, vyloučení a snížení negativních dopadů stavby na životní prostředí a veřejné zdraví. Na základě veškerých dílčích i celkových výsledků hodnocení je výstavba 5 stožárů větrných elektráren v lokalitě Rusová záměrem akceptovatelným, S vyhodnocením závažnosti jednotlivých vlivů zpracovatel posudku v zásadě souhlasí. Celkovou akceptovatelnost záměru budu komentovat v příslušné kapitole posudku.

II.3. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí V dokumentaci byla uvedena pouze 1 aktivní varianta řešení spočívající v realizaci 5 ks větrných elektráren a příslušné infrastruktury (komunikace, manipulační plocha, vyvedení výkonu). Tato varianta je porovnána s nulovou variantou (nerealizace stavby). K tomuto postupu nemá zpracovatel posudku připomínky.

II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahující státní hranice V dokumentaci je uvedeno, že vlivy překračující státní hranici jsou vyloučeny. Zpracovatel posudku s tímto konstatováním souhlasí.

Doplněk dokumentace Doplněk v úvodu obsahuje stručnou rekapitulaci požadavků na dopracování dokumentace a stručnou rekapitulaci údajů o oznamovateli a záměru. V kapitole 3 jsou stručně uvedeny závěry dokumentace. Rozsah a obsah těchto kapitol pokládá zpracovatel posudku za dostatečný. Obsahově nejrozsáhlejší je kapitola 4 věnovaná doplnění a vypořádání připomínek. Vyhodnocení této části doplňku je zahrnuto do kapitoly V. tohoto posudku věnované připomínkám k dokumentaci a připomínkám k posudku. V závěru doplňku autor dokumentace uvádí, že: "Na základě závěrů a výstupů doplněných studií a došlých vyjádření konstatuje, že v Dokumentaci formulované závěry se jejím doplněním nemění".

STRANA 20 z 72


ČÁST III.

(POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) Návrh technického řešení záměru „Větrný park Rusová“ odpovídá technickým řešením použitým při výstavbě jiných větrných elektráren a respektuje zkušenosti získané při jejich budování a provozu v jiných lokalitách. Technologie navržená pro lokalitu Rusová bude tvořena 5 generátory o výkonu 2000 kW, který jeu schopny pracovat při rozpětí rychlosti větru 3,5 - 25 m/s (12,6 - 90 km/h). Otáčky rotoru se pohybují v rozmezí 8 - 17 ot/min. Generátor elektrické energie bude poháněn třílistou vrtulí s průměrem rotoru 90 m. Zařízení pracuje na principu maximálního možného využití větrné energie pomocí optimalizovaných systémů a s tím souvisí i snaha potlačení provozní hlučnosti. Hlučnost zařízení svědčí o ztrátě využitelné energie, která je převáděna do chvění konstrukce, aerodynamického odporu zařízení, event. dalších ztrát, které namáhají konstrukci zařízení a jejich vnějším projevem je zvýšení hluku. Řízení elektráren je zajištěno pomocí procesoru, který naklání listy vrtule a natáčí celé zařízení proti směru větru pro optimalizaci využití větrného výkonu. Procesor zajišťuje také odstavení větrné elektrárny při rychlosti větru mimo provozní oblast a opětovný start stroje za vhodných větrných podmínek. Stavebně je konstrukce větrných elektráren postavena na požadavku samočinné funkce zařízení bez nutnosti stálé obsluhy. Pro vlastní elektrárny je potřebné dočasné vynětí plochy ze ZPF na dobu předpokládané životnosti zařízení. Vynětí ze ZPF představuje jednak samotnou plochu každé větrné elektrárny (základ tvoří betonový blok rozměru 15x16m = 240m2, výška základového bloku je cca 2,5 m), jednak plochy doprovodných staveb – především přístupových komunikací. Architektonicky i barevně bude objekt řešen jako stavba, která má svým charakterem odpovídat nejobvyklejší barvě oblohy, současně budou respektovány požadavky ÚCL ČR na typy a odstíny nátěru, včetně světelného překážkového značení. Environmentální rizika vyplývají především z nebezpečí havárie. Ve světě však nejsou známy časté případy havárií větrných elektráren z důvodu zhroucení jejich konstrukce, které by se přihodily za extrémních větrných podmínek. Elektrárny budou vybaveny zařízením pro odpojení z provozu v případě vytvoření námrazy. Další rizika spočívají v dopravní zátěži související s výstavbou zařízení. Navržené technické řešení "Větrný park Rusová" odpovídá současnému stupni poznání pokud jde o účinnost a spolehlivost zařízení. Zvolený výrobce – VESTAS je již sám o sobě zárukou vysoké kvality a efektivity vlastního technického zařízení. Technické parametry zvolené technologie odpovídají požadavkům na minimalizaci jejích vlivů na životní prostředí a na veřejné zdraví. S navrženým technickým řešením tedy zpracovatel posudku souhlasí a pokládá jej za vhodné.

STRANA 21 z 72


ČÁST IV.

(POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) V rámci této kapitoly rekapitulujeme všechna navržená opatření a stručně je komentujeme především s ohledem na jejich následné převzetí do podmínek pro realizaci záměru. Do podmínek návrhu stanoviska přejímáme především podmínky, které nejsou běžnou povinností vyplývající z příslušných zákonů, návazných předpisů a technických norem neboť povinnost jejich splnění není třeba (a ani to není možné) v rámci procesu EIA upravovat. V dokumentaci jsou uvedena opatření jsou rozdělena do následujících oblastí: 1. Provozně technická opatření •

Při zemních pracích v rámci výstavby VTE bude provedena skrývka orné půdy a v některých úsecích obslužných komunikací a nakládání s touto půdou bude prováděno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

•

Bude zajištěna důkladná skrývka orniční vrstvy a podorničí a provedeno její uložení na mezideponii, přičemž nakládání se skrytou ornicí bude realizováno podle pokynů orgánů ochrany ZPF.

Komentář zpracovatele posudku:

S návrhem zpracovatel posudku souhlasí - uvedená opatření jsou pro provádění takovýchto staveb běžně vyžadovány a měly by být podrobně popsány v projektu organizace výstavby který je běžnou součástí projektové dokumentace podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:

V rámci projektu organizace výstavby bude podrobně popsáno nakládání s ornicí a postup prací při provádění skrývky. •

Bude zajištěn pravidelný úklid a čištění příjezdových komunikací v etapě výstavby VTE a obslužných komunikací za účelem snížení prašnosti. Podobně bude prováděno pravidelné čištění a mytí dopravní techniky a stavebních strojů v průběhu výstavby. Pro sanace v případě úniku ropných látek zajistit zásobu příslušných sorbentů (VAPEX, CHEZACARB a pod.).


V průběhu výstavby VTE bude zajištěn pravidelný úklid a čištění příjezdových komunikací a obslužných komunikací za účelem snížení prašnosti. Před vjezdem na veřejné komunikace budou vozidla a manipulační technika očištěna tak aby nedocházelo ke znečišťování komunikací. •

Provozní zařízení VTE a dopravní zařízení musí splňovat požadavky platných právních předpisů, zejména z hlediska limitů hluku. Dopravní prostředky a stavební stroje musí splňovat i příslušné limity emisí škodlivin do ovzduší.

STRANA 22 z 72


•

Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu a budou prováděny kontroly zejména z hlediska možných úkapů ropných látek.

Jedná se o povinnosti vyplývající z platné legislativy, jejich opakování v návrhu stanoviska tedy nepokládám za nutné. •

Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány a celý proces výstavby VTE bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody v přilehlých obcích, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu.

S návrhem zpracovatel posudku souhlasí - uvedená opatření jsou pro provádění takovýchto staveb běžně vyžadovány a měly by být zahrnuty do projektu organizace výstavby který je běžnou součástí projektové dokumentace podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:

V průběhu výstavby VTE budou minimalizovány skládky sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti, celý proces výstavby VTE bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody v přilehlých obcích, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. •

V oblasti nakládání s odpady zajistit shromažďování a třídění odpadů ve smyslu příslušných právních předpisů (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a související prováděcí předpisy). Zajistit podrobnou evidenci odpadů a odstraňování odpadů odbornými společnostmi s příslušným oprávněním. Součástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek, aby vznikající odpady v etapě výstavby byly nabídnuty k druhotnému využití.


Zachovat elegantní hladké linie VTE bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů apod., stanoviště VTE neoplocovat.

S návrhem zpracovatel posudku souhlasí podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:

Zachovat elegantní hladké linie VTE bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů apod., stanoviště VTE neoplocovat. •

V rámci realizace záměru bude použita nejlepší dostupná technika BAT (Best available technique) s minimálními vlivy na životní prostředí.


V rámci realizace záměru bude použita nejlepší dostupná technika BAT (Best available technique) s minimálními vlivy na životní prostředí. •

Provést povrchovou úpravu VTE dle dispozic ÚCL (civilní letectví) a MO – VUSS (vojenské letectví) tak, že stožáry VTE budou celoplošně opatřeny matně šedým nátěrem bez jakýchkoliv barevných doplňků, reklamních nápisů apod., s výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu. Pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu budou VTE od výšky 40 m opatřeny červeným nátěrem s jedním pruhem ve výšce od 40 – 43 m. VTE budou v souladu s ICAO Annex na nejvyšším bodě nosného sloupu (gondoly) opatřeny zdvojeným duálním světelným leteckým překážkovým návěstidlem (SLPN) střední svítivosti typu A a B.

STRANA 23 z 72


•

Světelné letecké překážkové značení pokud možno jednak vybavit softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem, snižujícím (případně zcela eliminujícím) vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného dodržení minimální svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° a ±0° (příslušné řešení je nutno konzultovat s ÚCL a příslušnou VUSS).


Povrchovou úpravu stožárů a jejich světelné letecké překážkové značení budou provedeny dle dispozic ÚCL (civilní letectví) a MO – VUSS (vojenské letectví). Na VTE nebudou umisťována žádné barevné doplňky, reklamní nápisyů apod., s výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu. •

Související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit buď do tubusů elektráren nebo do menších typizovaných objektů řádově metrových rozměrů těsně při úpatí věží, v závislosti na technickém řešení zvoleného typu VTE. Přípojné elektrické vedení řešit jako podzemní kabelovou trasu, prioritně bezvýkopovou pokládkou kabelů.


Související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit buď do tubusů elektráren nebo do menších typizovaných objektů řádově metrových rozměrů těsně při úpatí věží, v závislosti na technickém řešení zvoleného typu VTE. Přípojné elektrické vedení řešit jako podzemní kabelovou trasu, prioritně bezvýkopovou pokládkou kabelů. •

Stožáry VTE budou zabezpečeny proti neoprávněnému vniknutí a manipulaci se zařízením.



2. Organizační a legislativní opatření •

Pro realizaci záměru je nutné pořídit změnu územně plánovací dokumentace ve smyslu zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


Pro realizaci záměru je nutné pořídit změnu územně plánovací dokumentace ve smyslu zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle informací, které měl zpracovatel posudku k dispozici, se již v současné době příslušná změna územního plánu připravuje. •

Zajistit vypořádání majetkoprávních vztahů k pozemkům, které budou dotčeny vlastní stavbou VTE a příjezdových obslužných komunikací.



STRANA 24 z 72


• Před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám pro období výstavby“; a s jeho obsahem budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci stavby. V případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v těchto plánech. S návrhem zpracovatel posudku souhlasí - uvedená opatření jsou pro provádění takovýchto staveb běžně vyžadovány a měly by být podrobně řešena v projektu organizace výstavby který je běžnou součástí projektové dokumentace podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:

Před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám pro období výstavby“; a s jeho obsahem budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci stavby. V případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v těchto plánech. • Zemní práce budou prováděny dle podmínek stanovených orgánem ochrany přírody příslušného úřadu. S návrhem zpracovatel posudku souhlasí - uvedená opatření jsou pro provádění takovýchto staveb běžně vyžadovány a měly by být podrobně popsány v projektu organizace výstavby který je běžnou součástí projektové dokumentace podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:

Zemní práce budou prováděny dle podmínek stanovených orgánem ochrany přírody příslušného úřadu. • Ve vztahu k životnímu prostředí je nutné při výstavbě VTE respektovat požadavky právních předpisů platných v oblasti ochrany ovzduší, ochrany vod a nakládání s odpady. Jedná se zejména o následující právní předpisy: •

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů a související nařízení vlády a prováděcí vyhlášky MŽP.

•

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a související nařízení vlády a prováděcí vyhlášky MŽP.

•

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a související nařízení vlády a prováděcí vyhlášky MŽP.

•

Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a související nařízení vlády a vyhlášky MŽP.

•

Zákon č. 289/ 1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů a související nařízení vlády a prováděcí vyhlášky MŽP.


Pro zabezpečení provozu VTE budou vypracovány a schváleny příslušné řády a předpisy, tj. provozní řád, havarijní plán, požární řád a bezpečnostní a hygienické předpisy. Součástí souboru řádů a předpisů musí být rovněž předpisy pro provoz elektrických zařízení.


Pokud budou některé dřeviny, ohroženy stavebními pracemi, bude třeba je ochránit podle ČSN DIN 18 920 „Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech“.

Jedná se o povinnosti vyplývající z platné legislativy, jejich opakování v návrhu stanoviska tedy nepokládám za nutné.

STRANA 25 z 72


•

Z hlediska případných výskytů archeologických památek, respektovat požadavky vyplývající ze zákonných ustanovení a s měsíčním předstihem oznámit termín zahájení prací příslušnému regionálnímu muzeu nebo příslušnému Ústavu archeologické památkové péče, v souladu s § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).


Vzhledem k zjištění výskytu některých zvláště chráněných druhů ptáků, požádat příslušný orgán ochrany přírody (KÚ PK) o výjimku z ochrany podle § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o povinnosti vyplývající z platné legislativy, nicméně tuto podmínku považuji za významnou a proto ji opakuji v návrhu stanoviska ve znění: Vzhledem k zjištění výskytu některých zvláště chráněných druhů ptáků, požádat příslušný orgán ochrany přírody (KÚ PK) o výjimku z ochrany podle § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3. Opatření v oblasti ochrany přírody •

V rámci výstavby VTE bude zajištěna rekultivace všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu prevence šíření ruderálních druhů rostlin a alergenních plevelů. Dotčené narušené plochy budou po dokončení výstavby záměru dorovnány ornicí a uvedeny do původního stavu pro další zemědělské využití.


V rámci výstavby VTE bude zajištěna rekultivace všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu prevence šíření ruderálních druhů rostlin a alergenních plevelů. Dotčené narušené plochy budou po dokončení výstavby záměru dorovnány ornicí a uvedeny do původního stavu pro další zemědělské využití. •

Z hlediska ochrany přírody bude stavba probíhat v době po dohodě a doporučení příslušného orgánu ochrany přírody.


Období, kdy bude stavba VTE probíhat bude dohodnuto s příslušným orgánem ochrany přírody. •

Stavební práce budou prováděny mimo hnízdní období, tj. mimo období od 1.4 do 15.8., aby dospělí ptáci a jejich mláďata nebyli rušeni.


Stavební práce budou prováděny mimo hnízdní období, tj. mimo období od 1.4 do 15.8., aby dospělí ptáci a jejich mláďata nebyli rušeni. •

Případné kácení dřevin je možné pouze na základě povolení příslušného správního orgánu, za vykácené dřeviny bude požadována náhradní výsadba.

STRANA 26 z 72



Případné kácení dřevin je možné pouze na základě povolení příslušného správního orgánu, za vykácené dřeviny bude požadována náhradní výsadba. •

Při úpravách stávajících polních cest bude možné rozšířit původní cestu pouze na jednu stranu cesty, a to z toho důvodu, aby byly co nejméně narušeny již stávají biotopy.


Při úpravách stávajících polních cest bude možné rozšířit původní cestu pouze na jednu stranu cesty, a to z toho důvodu, aby byly co nejméně narušeny již stávají biotopy. •

V případě poddolovaného území doporučujeme provést v rámci inženýrsko-geologického průzkumu i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE. Průzkumem budou vyloučeny vlivy poddolování na stavbu, v případě pozitivních vlivů poddolování na základovou půdu lze stavbu „posunout“ mimo hranici ovlivnění.


V prostoru poddolovaného území doporučujeme provést v rámci inženýrsko-geologického průzkumu i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE. •

Osvětlení VTE bude plně respektovat závazné stanovisko Ministerstva obrany ze dne 19. září 2008 č.j. 5850-ÚP/2008-1420.


Osvětlení VTE bude plně respektovat závazné stanovisko Ministerstva obrany ze dne 19. září 2008 č.j. 5850-ÚP/2008-1420. •

V rámci úvah o zmírňujících a kompenzačních opatření na bezobratlé lze uvažovat lokální úpravě termínování sečení lučních porostů tak, aby tyto skýtaly alespoň v některých svých částech dostatek nektaru pro imaga a úkrytiště.


Při údržbě lučních porostů na pozemcích provozovatele VTE provádět sečení větších souvislých ploch po částech a v různých termínech tak, aby nebyl narušen vývoj bezobratlých živočichů a nebyl významně omezen jejich zdroj potravy. Vhodný postup doporučuji konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody a zahrnout jej do provozního řádu VTE. •

Z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti (Kingsley & Whittam 2001) je třeba preferovat přerušované červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu. Světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země.

S návrhem zpracovatel posudku souhlasí

STRANA 27 z 72

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:


4. Zdravotní, hygienická a bezpečnostní opatření •

Zařízení staveniště bude vybaveno hygienickým zařízením pro mytí pracovníků výstavby a dostatečným množstvím chemických WC.

•

V rámci zařízení staveniště VTE budou k dispozici prostředky pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků a příslušná protipožární zařízení. Dále musí být provoz VTE vybaven prostředky pro sanaci kontaminovaných prostorů při úniku nebezpečných látek.


V rámci zařízení staveniště VTE bude k dispozici dostatečné hygienické zázemí a prostředky pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků Dále zde budou příslušná protipožární zařízení a prostředky pro případnou sanaci pro případ úniku nebezpečných látek. •

Hlučné práce budou prováděny pouze v denní době a po nejkratší možnou dobu, z hlediska minimalizace hlukové zátěže bude organizováno optimální rozmísťování a nasazení stavební a dopravní techniky. Konkretizace nasazení techniky bude řešena již v rámci plánu organizace výstavby (POV).


V rámci projektu organizace výstavby bude vymezena pracovní doba na stavbě a podrobně popsána opatření pro minimalizaci hlukové zátěže a optimalizaci stavební dopravy. •

V rámci zkušebního provozu VTE bude provedeno kontrolní měření hlukové zátěže u nejbližších objektů obytné zástavby v zájmovém území při plném výkonu VTE. Měření bude provedeno podle dispozic KHS Ústeckého kraje, ve smyslu nařízení vlády č. 272/2001 Sb., o ochraně zdraví před nebezpečnými účinky hluku a vibrací.


V rámci zkušebního provozu VTE bude provedeno kontrolní měření hlukové zátěže u nejbližších objektů obytné zástavby v zájmovém území při plném výkonu VTE. Měření bude provedeno podle dispozic KHS Ústeckého kraje, ve smyslu nařízení vlády č. 272/2001 Sb., o ochraně zdraví před nebezpečnými účinky hluku a vibrací. •

Možným řešením je výkup OKB čp.27 a následná změna jeho užívání pro účely, které nevyžadují takovou ochranu před hlukem v době noční jako objekty k bydlení (objekt pro rekreaci, objekt pro podnikatelské účely, krátkodobé ubytování apod.).

Situaci doporučuji podrobně řešit na základě měření provedeného v rámci zkušebního provozu. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o možnost překročení limitní hodnoty pro akustický tlak pro noční dobu, avšak

STRANA 28 z 72


plnění limitu pro denní dobu není zpochybňováno, předpokládáme, že lze záměr realizovat. Na základě výsledků měření však například může být rozhodnuto o omezení výkonu (či provozu) v noční době, případně zvoleno jiné opatření směřující k zajištění splnění limitu. •

Udržovat technologická zařízení v perfektním technickém stavu tak, aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE. V případě prokázání překročení hygienických limitů hluku omezit výkon tak, aby tyto limity byly dodrženy.


V rámci zkušebního provozu VTE bude provedeno kontrolní měření hlukové zátěže u nejbližších objektů obytné zástavby v zájmovém území při plném výkonu VTE. Na základě výsledků měření bude po dohodě s KHS navržen postup dalšího vyhodnocování hlukové zátěže. •

V případě nutnosti osvětlení použít přerušované bílé nebo červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesku za minutu. Vhodné je stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora. Osvětlení jednotlivých VTE podléhá nařízení civilního a vojenského letectva, druh požadovaného osvětlení bude investorovi sdělen příslušným úřadem.

S podmínkou zpracovatel posudku souhlasí, která však již byla uplatněna v předchozím textu. •

Nutnost zabezpečení informovanosti obyvatelstva před možným odpadem námrazy pod VTE při spouštění rotoru – vhodnost umístění informačních tabulí se základními charakteristikami technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (nutnost umístění tabule v dostatečné vzdálenosti od VTE, doporučujeme cca 100 m).

Umístění výstražných tabulí a infocentra (tedy tabule s popisem VE) volit tak, aby respektoval přirozené trasy pohybu osob, tedy nevytvářet nový cíl pohybu osob a především tak aby infocentrum bylo umístěno co nejdál od území ptačí oblasti. •

Pro co nejlepší zažití objektů do podvědomí lidí je důležité opakovaně a cíleně informovat o účincích výstavby a provozu větrných elektráren místní obyvatele i podnikatelské subjekty, např. vytvořením informačního centra (nebo informačních tabulí) v blízkosti větrného parku nebo dle uvážení.

Jedná se o doporučení se kterým zpracovatel posudku souhlasí, nepokládá jej však za nutné zahrnovat do podmínek v návrhu stanoviska. •

Bude vypracován havarijní plán pro případ nečekané události.

Jedná se o podmínku se kterou zpracovatel posudku souhlasí, nepokládá ji však za nutné zahrnovat do podmínek v návrhu stanoviska neboť vyplývá z platné legislativy.

5. Podmínky pro fázi likvidace •

Po ukončení provozu větrné elektrárny bude toto zařízení demontováno a bude zajištěno uvedení terénu do přijatelného stavu na náklady provozovatele, tak jak bude ujednáno ve smlouvě s dotčenou obcí.

S návrhem zpracovatel posudku souhlasí

STRANA 29 z 72

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI podmínku přebírám do návrhu stanoviska ve znění:

Po ukončení provozu větrné elektrárny bude toto zařízení demontováno a bude zajištěno uvedení terénu do přijatelného stavu na náklady provozovatele, tak jak bude ujednáno ve smlouvě s dotčenou obcí. •

realizaci terénních úprav rozhodne v době likvidace stavby příslušný stavební odbor v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany přírody.

Jedná se o podmínku se kterou zpracovatel posudku souhlasí, nepokládá ji však za nutné zahrnovat do podmínek v návrhu stanoviska neboť vyplývá z platné legislativy.

6 Návrh monitoringu •

Z důvodu předpokládaného delšího časového odstupu od provedeného biologického průzkumu a zahájením stavby doporučuje zpracovatel posudku, aby před zahájením prací byl v místech výstavby proveden orientační biologický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin a živočichů (aktualizace).


Před zahájením prací byl v místech výstavby proveden orientační biologický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin a živočichů. •

Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách (okolí nové cesty, podzemních kabelových přípojek atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin.


Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na výstavbou ovlivněných lokalitách (okolí nové cesty, podzemních kabelových přípojek atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace. •

Při realizaci výstavby bude prováděn průběžný ekologický monitoring.


Při realizaci výstavby bude prováděn průběžný ekologický monitoring, před zahrnutím výkopů bude provedena kontrola zda se ve výkopu nenacházejí drobní živočichové, pokud ano bude proveden jejich transfer. •

Na základě výsledků měření hluku (ve zkušebním provozu) bude navržen systém monitorování hlukové zátěže související s provozem větrných elektráren s tím, že návrh bude před uvedením stavby do trvalého provozu projednán s věcně a místně příslušným orgánem ochrany zdraví.


Na základě výsledků měření hluku (ve zkušebním provozu) bude navržen systém monitorování hlukové zátěže související s provozem větrných elektráren, tento návrh bude před uvedením stavby do trvalého provozu projednán s věcně a místně příslušným orgánem ochrany zdraví.

STRANA 30 z 72


•

Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na dotčených lokalitách nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace.

S návrhem zpracovatel posudku souhlasí jedná se o duplicitu - viz výše •

Na základě podmínek stanovených příslušným orgánem ochrany přírody bude monitorován vliv provozu VTE na hnízdící a tažné druhy ornitofauny a na netopýry, zejména z hlediska případných kolizí s rotorem VTE. Jedná se o možnost uplatnění metody „BACI“ (Before - After Control Impact), a to po dobu 3 let.


Na základě podmínek stanovených příslušným orgánem ochrany přírody bude monitorován vliv provozu VTE na hnízdící a tažné druhy ornitofauny a na netopýry.

STRANA 31 z 72


ČÁST V.

(VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI) Zpracovatel posudku obdržel od příslušného úřadu (Krajského úřadu Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem) celkem 11 vyjádření k dokumentaci. V této příloze uvádíme jejich přehled a vypořádání případných připomínek nebo námitek, požadavky na zapracování do dokumentace jsou akceptovány, v textu však není tato skutečnost akcentována . Plný text připomínek je uveden v příloze, v rámci následujícího textu je vždy v černém rámečku uvedena citace připomínky, v dalším odstavci (již bez orámování) je uveden stručný komentář zpracovatele posudku. K vypořádání byly ze strany příslušného úřadu předány následující připomínky k dokumentaci: 1.1. Městský úřad Kadaň, odbor životního prostředí ze dne 13.4.2012, č.j.MUKK/17072/2012 1.2. Burian Tomáš, ze dne 9.5.2012 1.3. Občanské sdružení Krušno, ze dne 12.5.2012 1.4. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, ze dne 14.5.2012, č.j.: KHSUL 12719/2012 1.5. Obec Měděnec ze dne 15.5.2012, č.j.: 342/2012 1.6. Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem, ze dne 16.5.2012, č.j.: ČIŽP/44/IPP/0911821.002/12/ULL 1.7. Rada Ústeckého kraje, výpis z usnesení č. 44/103R/2012 ze dne 17.5.2012 1.8. Obec Kryštofovy Hamry ze dne 14.6.2012 K doplněné dokumentaci byly ze strany příslušného úřadu předány následující připomínky: 2.1. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, ze dne 27.2.2013, č.j.: KHSUL 6867/2013 2.2. Občanské sdružení Krušno, ze dne 10.3.2013 2.3. Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem, ze dne 11.3.2013, č.j.: ČIŽP/44/IPP/0911821.003/13/UIV Kopie těchto vyjádření jsou součástí přílohy zpracovaného posudku.

STRANA 32 z 72


1. Připomínky k dokumentaci 1.1.

Městský úřad Kadaň, odbor životního prostředí ze dne 13.4.2012

č.j.: MUKK/17072/2012

Komentář zpracovatele dokumentace:

Připomínku není třeba komentovat - MÚ záměr akceptuje bez připomínek.

1.2

Burian Tomáš, ze dne 9.5.2012


U předmětných záměrů ULK690 (VTE Kryštofovy Hamry - Výsluní) dne 17.2. 2012, ULK681 (VTE Podmilesy) dne 21.3. 2013 a ULK430 (VTE Přísečnice) dne 9.8. 2010, byla již vydána kladná stanoviska. V případě záměru ULK670 (VTE Hájiště) byl, a to i ve spojení s ostatními záměry, již ve fázi oznámení vliv na území soustavy Natura 2000 vyloučen (stanovisko dle §45i krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, čj.: 2406/PZP/2010/KUUK, ze dne 23.8. 2010). Záměr ULK766 (VTE Výšina) je v současnosti ve fázi po veřejném projednání, kdy bylo v rámci posudku na Dokumentaci EIA navrženo souhlasné stanovisko k záměru. Zde je nutno konstatovat, že u těchto záměrů nebyl v rámci procesu posuzování prokázán významně negativní vliv z hlediska celistvosti PO i s ohledem na komentovaný migrační koridor v prostoru jižně od Přísečnické přehrady. Prof. Bejček uvádí jako existující migrační koridor mezi oběma částmi PO propojení mezi rašelinným prostředím lokalit pod Jelení horou na pravé straně údolní nádrže Přísečnice a mozaikou různých habitatů v širokém okolí místní komunikace Přísečnice - Kovářská na levé straně, přičemž tetřívek může využívat pro přelety jižní, užší část přehrady, přes jižní zátoku na levém břehu. Toto území je v současné době dle něj

STRANA 33 z 72


využitelné k migracím tetřívka mezi Klínoveckem a okolím Hory svatého Šebestiána, potenciálně i jako trasa přeletů mezi tokaništi a dalšími místy, které souvisí s celoročním životním cyklem tohoto druhu.


K otázce výjimek dle §56 zákona č. 114/92 Sb. v platném znění ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů, lze říci jen toliko, že taková výjimka musí být udělena ještě před zahájením územního řízení. V případě chřástala polního a křepelky polní je navrženo opatření, v rámci nějž bude vyhodnocena hnízdní populace metodou zpívajících samců a linie na vyhodnocení populace chřástala polního a křepelky polní a to v rámci průzkumů a monitoringu po dobu 5 let. Zásady monitoringu a případná kompenzační opatření byly formulovány v doplňku dokumentace na stranách 11 a 12. Tato opatření budou rovněž uvedena ve stanovisku zpracovatele posudku jako podmínky v rámci souboru povinných opatření k provozování záměru.

1.3.

Občanské sdružení Krušno, ze dne 12.5.2012


Proces EIA je legislativou předepsán do období přípravy stavby kdy se řeší otázka zda daný záměr v navrženém rozsahu v daném území vůbec lze umístit. Této etapě odpovídá taky stupeň podrobnosti projektové přípravy a tedy i dostupným podrobnostem o technickém řešení specifických detailů. Je tedy naprosto přirozené, že v rámci tohoto procesu není možné zcela vyřešit všechny potenciální střety s ochranou přírody. Také proto naše legislativa vyžaduje v některých případech samostatné řízení, ať se jedná např. o vynětí ze ZPF, udělení výjimky z druhové ochrany nebo nakládání s podzemními vodami. Z hlediska procesu EIA je podstatné, zda lze předpokládat, že příslušné povolení nebo výjimka může být příslušným úřadem (za přesně specifikovaných podmínek) udělena. V takovémto případě je navržení kladného stanoviska možné, ovšem s podmínkou, že bude z rozhodnutí příslušného úřadu příslušné povolení či výjimka udělena. Jako posudkáři mi však nepřísluší jakkoli předjímat výsledek takového rozhodnutí. Do návrhu stanoviska zahrnuji podmínku následujícího znění:

STRANA 34 z 72


Výkopové práce realizované v II pásmu ochrany vodního zdroje budou odsouhlaseny příslušným vodohospodářským orgánem.


Tak jako v případě mé reakce na předchozí připomínku konstatuji, že podrobnější řešení některých potenciálních problémů je možné teprve v dalším stupni přípravy stavby. V rámci podmínek je požadováno provedení IG průzkumu a případně i archeologického výzkumu v prostoru stavby, kolizi se starými důlními díly tedy lze předejít. Co se týče zmíněné problematičnosti posunu VTE je třeba připomenout, že pokud pro danou VTE nebude možno nalézt bezkolizní umístění pak její stavba nebude uskutečněna.


Podmínka o udělení výjimky dle §56 zákona č. 114/92 Sb. v platném znění ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů, musí být udělena ještě před zahájením územního řízení. Je tedy standardním zákonným postupem, byť její udělení není pochopitelně automatické a tedy nemusí být vůbec udělena. K problematice vytlačování tetřívka lze říci to, že jednak lokality, na nichž stojí stávající VTE nepředstavují ani v minulosti nepředstavovaly biotopy významné či jinak atraktivní pro předmět ochrany. Povětšinou se tedy jednalo a jedná o polokulturní až kulturní louky, z přírodně blízkých typů luk pak o ovsíkové louky. Dále je třeba říci, že přesuny tetřívka v rámci PO mohou souviset i s jinými faktory, než nutně s provozem VTE, které mimo jiné prošly procesem EIA.

STRANA 35 z 72


Vzhledem k ekologické katastrofě, kdy byly v Krušných horách vlivem kyselých imisí zlikvidovány původní lesní porosty, se v následných letech na těchto místech po rozpadu lesa vytvářely sukcesní serie charakteru rozvolněných porostů s vyvíjejícími křovinami z nichž mnohé jsou živnými rostlinami pro druh, tedy se vytvořily biotopy pro tetřívka po celkové stránce atraktivní. Původní tokaniště byla opuštěna a druh se začal přesouvat právě do těchto otevřených poloh. Na mnoha místech však souběžně probíhala obnova lesa s výsadbami nepůvodního ale na imise a extrémní půdní podmínky odolného smrku pichlavého, který se rovněž i dobře ujímá. V současnosti díky zlepšení ovzduší a celkového stavu životního prostředí v Krušnohorské oblasti po roce 1989, jsou tyto porosty natolik vyvinuté, že vytváří namnoze už plně zapojený porost, který již neodpovídá ekologickým nárokům tetřívka a druh má tendence se opět přesouvat na svá původní lokality. I tyto fluktuace mohou hrát významnou roli z hlediska populační dynamiky druhu. Obava ze změny odtokových poměrů dle našeho názoru není na místě. V rámci předmětného záměru nebudou budovány žádné plochy neumožňující vsak srážkových vod, kabelové trasy nejsou navrženy tak, že by způsobovaly odvodnění zmíněného mokřadu. Zmínka o změně klimatu vlivem VTE vychází pravděpodobně z informací publikovaných v tisku (magazínu Nature Climate Change, u nás stručně převzato dalšími tištěnými i elektronickými periodiky). Zde bych především upřesnil, že se jedná spíše o mikroklimatické ovlivnění, neboť turbulence vzdušné hmoty za rotorem VE má relativně omezený dosah. Vliv na zemský povrch je závislý na tvaru terénu, kdy na svazích v noci dochází ke katabatickému efektu, tedy ke stékání vzduchové hmoty ochlazované zemským povrchem, který v noci chladne, na rovinatém terénu se tento efekt neprojevuje a zde tedy bude vliv turbulence poněkud významnější. Samotné promíchávání přizemní vzduchové vrstvy vede ke zmenšení tepelných rozdílů, tedy snižuje účinek přízemních mrazíků a (zvláště v létě) zmenšuje rozdíly mezi nočním a denním odparem ze zemského povrchu (pochopitelně pouze v ovlivněné oblasti). S ohledem na konfiguraci terénu (sklon a orientaci svahů) v prostoru navrhovaného VP Rusová jsem toho názoru, že vliv promíchávání vzduchu rotory VTE bude relativně nízký, vzhledem k dostatku vláhy v tomto území neočekáváme, že by i v případě, že by někde došlo k lokální změně odparu došlo k ovlivnění vegetace.

STRANA 36 z 72



Vliv hluku byl v dokumentaci relativně podrobně řešen, vyhodnocení bylo dále doplněno v Doplňku dokumentace. Všechna hodnocení byla pochopitelně prováděna pomocí matematických modelů což u dosud nepostavených zdrojů ani jinak nelze, výpočty však vycházely z výsledků měření. Dle našeho názoru rozhodující budou výsledky měření provedené v rámci zkušebního provozu, toto měření pochopitelně vyhodnotí synergický vliv všech provozovaných zdrojů. Pokud nebudou limity splněny bude muset provozovatel učinit technická opatření na snížení hlukové emise nebo omezit provozní dobu. Vliv infrazvuku byl v ČR vyhodnocován v roce 2007 při měření VTE Vestas V90 - 2.0 MW, tónový infrazvuk ani nf hluk nebyl detekován ve venkovním prostoru ve vzdálenostech 150, 300 a 575 m od VTE, ani v chráněném vnitřním prostoru staveb v ložnici RD ve vzdálenosti 700 m (hladiny akustického tlaku v jednotlivých třetinooktávových pásmech byly pod hodnotami směrné křivky). Ani u měření VTE Enercon E70 - 2.0 MW v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb nebyl tónový infrazvuk ani nf hluk detekován.

STRANA 37 z 72


Hygienický limit infrazvuku v komunálním prostředí sice není stanoven, ale existuje doporučená hodnota v ČSN ISO 7196 LG=90 dB nebo hladiny prahu slyšení pro jednotlivá frekvenční pásma v ČSN ISO 226. Flickerefekt byl v dokumentaci vyhodnocován samostatnou studií, která vyhodnocuje příspěvek VP Rusová jako málo významný až nevýznamný. V dosahu flickerefektu způsobovaného VP Rusová se nenachází žádný objekt využívaný k bydlení. Studii považujeme za dostatečnou. Světelný smog - jednotlivé VTE nebudou významným zdrojem světla. Osvětlení bude omezeno pouze na letecké překážkové značení na vrcholu stožáru provedeného dle požadavků ÚCL a MO-VUSS, předpokládá se odstínění směrem k zemi. Souhlasíme tedy s autorem dokumentace.


Oblast Krušných hor prošla výraznými a často negativními proměnami. Výrazně ji postihl odsun německého obyvatelstva a zánik většiny zdejších sídel po 2. Světové válce a zejména pak kolaps lesních ekosystémů, zničených kyselými depozicemi z průmyslových podniků v podkrušnohorské pánvi ale i ze sousední, tehdejší NDR, což souviselo zejména se spalováním hnědého uhlí v elektrárnách, jež nebyly vybaveny odsiřovacími jednotkami. Z hlediska krajinného rázu je faktem, že rozsáhlá území vrcholových planin jsou z krajinářského hlediska již výrazně ovlivněna stávajícími záměry VTE. Nicméně i ty prošly posouzením EIA, včetně vyhodnocení vlivů na krajinný ráz. Z hlediska možných limitních účinků objektů VTE na krajinný ráz lze konstatovat, že zpracovateli posudku není známa nějaká ucelená koncepce, která by stanovila nějaké limity z hlediska konečného počtu či rozsahu VTE v Krušných horách, kromě vymezení oblastí vhodných či nevhodných k umisťování záměrů dle různých kriterií (větrný potenciál, limity z důvodů ochrany přírody a krajiny apod.). Zpracovatel posudku konstatuje, že záměr VTE Rusová v aktuální redukované podobě 5 věží bude zásahem do krajinného rázu již VTE výrazně ovlivněné krajiny, což je holý fakt, a vzhledem ke svému rozsahu je nutno konstatovat, že i zásahem dílčím. Je však nutno připomenout, že zdejší území je velmi řídce osídlené, prakticky bez sídel, což je jinde v ČR jev výjimečný. Navíc se jedná o území s velmi

STRANA 38 z 72


vysokým větrným potenciálem, tedy o území, které je možno v rámci ČR považovat pro výstavbu VTE nejvhodnější. Je tedy vcelku přirozené, že právě zde vyrostly v rámci ČR nejrozsáhlejší záměry VTE. Problematika krajinného rázu je jednou z mála v rámci posuzování vlivů na životní prostředí, kde hraje svoji významnou roli faktor subjektivity, který se nutně odráží ve vnímání toho či onoho pozorovatele a je tedy vcelku pochopitelné, že objekty VTE v tomto kontextu vyvolávají protichůdné reakce.


Respondentem zmíněných 1910 průjezdů těžké dopravy při uvažování cca 12 měsíců trvání výstavby odpovídá (s jistou rezervou) 10 vozidlům denně o které se navýší stávající doprava. Dle údajů ze sčítání dopravy na silnici II/223 je zde stávající intenzita těžké dopravy od 170 do 200 vozidel denně jedná se tedy o 5 až 6% nárůst. Nárůst intenzit dopravy při budování více větrných parků bude vyšší, vzhledem k tomu, že jejich realizace nebude ve stejnou dobu a příjezdové trasy budou různé nelze předpokládat, že 27360 vozidel bude využívat ve stejné době stejnou komunikaci. Otázka náhrady škody na komunikaci či okolních nemovitostech - přímé škody (např. zbouraný plot) hradí ten kdo ji způsobil, opotřebení komunikací provozem opravuje provozovatel komunikace, nepřímo ji však hradí uživatelé formou spotřební daně z PHM a silniční daně. Výstavba bude probíhat ve značné vzdálenosti od výše uváděných obcí. Údaje o emisích škodlivin do ovzduší a hluku z výstavby pokládáme za adekvátní, s ohledem na vzdálenost obytné zástavby od prostoru stavby souhlasíme s tvrzením zpracovatele dokumentace, že se jedná o nevýznamný vliv.


Ochranné pásmo NRBK je šířeji chápané území jež má posilovat tzv. koridorový efekt. Můžeme jím chápat kumulativní příspěvku pozitivně působících prvků v území - VKP, skladebné části lokálního a regionálního ÚSES, přírodně blízké biotopy apod. Do takových segmentů v OP předmětný záměr nezasahuje.


Ze závěrů hodnocení dle §45i, Prof. Bejčka: „Zpracovatel naturového hodnocení trvá na tom, že záměr „Větrného parku Rusová“ v žádném případě nezasahuje do migračního koridoru tetřívka, a to ani v kumulaci s dalšími záměry. Nelze

STRANA 39 z 72


v žádném případě uvažovat tak, že pokud bude jinými záměry migrační koridor narušen, tak předmět ochrany bude alternativně využívat právě prostor předmětného území Větrného parku Rusová.“ K tomu zpracovatel posudku dodává, že Prof. Bejček se v problematice tetřevovitých pohybuje přes 30 let a je předním odborníkem v dané oblasti. Kdyby měl k ochraně přírody takový přístup jako naznačuje respondent pak by asi netrval na redukci původně navrhovaného záměru (10 ks VTE) na polovinu (5 VTE).


Provedení inženýrskogeologického průzkumu je jednou z podmínek uvedených v návrhu stanoviska, stejně tak souhlas příslušného vodohospodářského orgánu (pro jehož udělení bude třeba předložit další podrobnější informace o lokalitě a o záměru). Podstatné informace pro rozhodnutí tedy k dispozici budou. To, že je investor nedoložil v dokumentaci nepokládáme za významný nedostatek, teoreticky jde spíše o riziko investora, že bude investovat prostředky do přípravy stavby, kterou třeba nebude možno realizovat.


Býti arbitrem v tomto sporu zpracovateli posudku nepřísluší. Nicméně v případě Větrného parku Rusová se OS Krušno svými připomínkami procesu EIA účastní, což je podstatné.


Nahlížet do dokumentace a následně k ní vznášet připomínky může každý, bez ohledu na to zda má či nemá trvalé bydliště v dotčeném území. Pokud daný občan nemá přístup k internetu pak může do dokumentace nahlédnout v nejbližší dotčené obci, nebo využít internet na vlastním obecním úřadě, v knihovně a dalších veřejně přístupných místech. Tvrzení, že občanům města Výsluní bylo znemožněno se procesu EIA zúčastnit nepokládám za oprávněné. Umístění výpočtových bodů HS i do města výsluní pokládám za správné, ne však za respondentem naznačované přiznání chyby.

STRANA 40 z 72



Větrné elektrárny v ČR budou vždy tvořit pouze doplněk "klasických" zdrojů. Vyšší podíl VTE na celkové spotřebě si mohou dovolit pouze státy, kde jsou stálé větrné poměry, tedy především státy přímořské využívající pravidelných přesunů vzduchových hmot mezi pevninou a mořem. Efektivita větrných elektráren je závislá především na větrných poměrech v dané lokalitě a může se tedy lokalitu od lokality (tedy i posudek od posudku) lišit. Uváděnou hodnotu 28,3% není v silách zpracovatele posudku ověřit. Vzhledem k tomu, že se jedná o privátní projekt není rentabilita provozu z hlediska veřejných zájmů podstatná, mimo to proces EIA ekonomické hodnocení u posuzovaných záměrů neřeší. Co se týče ceny nemovitostí tak v ČR jsou u objektů pro bydlení ovlivněny především pracovními příležitostmi a infrastrukturou v jejich okolí. Potvrzuje to například poměrně velký zájem o stavební pozemka v blízkosti obou tuzemských jaderných elektráren i o pozemky v relativně těsném kontaktu s významnými komunikacemi (např. hlavní taky přes velká města atd.). Pozemky a lokality pro výrobu a služby většinou vyžadují dobrou dopravní dostupnost, infrastrukturu a dostupnou pracovní sílu. Cenu zemědělské půdy a lesních porostů ovlivňuje především jejich výnosnost a případně také náročnost na obhospodařování. Z hlediska možného rekreačního využití zde není žádná významnější infrastruktura a s ohledem na vodárenské využití VN Přísečnice a ochranu přírody (Ptačí oblast, Evropsky významné lokality atd.) také nepředpokládáme významnější potenciál této lokality pro rekreační využití. V případě VP Rusová tedy u výše uvedených skupin nemovitostí neočekáváme prakticky žádný vliv ne cenu.


STRANA 41 z 72


Z hlediska krajinného rázu je faktem, že rozsáhlá území vrcholových planin jsou z krajinářského hlediska již výrazně ovlivněna stávajícími záměry VTE. Nicméně ty prošly posouzením EIA, včetně vyhodnocení vlivů na krajinný ráz. Z hlediska možných limitních účinků objektů VTE na krajinný ráz lze konstatovat, že zpracovateli posudku není známa nějaká ucelená koncepce, která by stanovila nějaké limity z hlediska konečného počtu či rozsahu VTE v Krušných horách, kromě vymezení oblastí vhodných či nevhodných k umisťování záměrů dle různých kritérií (větrný potenciál, limity z důvodů ochrany přírody a krajiny apod.). Stávající situace tedy je výslednicí procesu v souladu s platnou legislativou, posouzení vlivů na ŽP (hodnocení EIA) nevyjímaje. Záměr VTE Rusová v aktuální redukované podobě 5 věží bude zásahem do krajinného rázu již VTE výrazně ovlivněné krajiny, což je holý fakt, a vzhledem ke svému rozsahu v porovnání s ostatními záměry je nutno konstatovat, že zásahem sice významným ale dílčím. Je však nutno také připomenout, že zdejší území je velmi řídce osídlené, prakticky bez sídel, což je jinde v ČR jev výjimečný. Navíc se jedná o území s velmi vysokým větrným potenciálem, tedy o území, které je možno v rámci ČR považovat pro výstavbu VTE nejvhodnější. Je tedy vcelku přirozené, že právě zde vyrostly v rámci ČR nejrozsáhlejší záměry VTE. K problematice zemědělského obhospodařování v území s větrnými parky je nutno říci toliko, že v prostorech větrných parků jsou z důvodu bezpečnostních a v neposlední řadě zejména z důvodu maximalizace využití větrného potenciálu v lokalitě objekty jednotlivých strojů ve větších odstupech (tedy zjednodušeně řečeno proto, aby si samy sobě jednotlivé elektrárny neodebíraly vítr). Velké prostorové rozestupy tedy rozhodně nepředstavují prostor, kde by se nedalo zemědělsky hospodařit. Z hlediska šíření ruderálních a plevelných zástupců je tato problematika řešena v Dokumentaci, v rámci kapitoly D.IV.3 a straně 113, v prvním bodě a zpracovatel posudku k ní nemá dalších připomínek.


K problematice vytlačování tetřívka lze říci to, že jednak lokality, na nichž stojí stávající VTE nepředstavují ani v minulosti nepředstavovaly biotopy významné či jinak atraktivní pro předmět ochrany. Povětšinou se tedy jednalo a jedná o polokulturní až kulturní louky, z přírodně blízkých typů luk pak o ovsíkové louky. Dále je třeba říci, že přesuny tetřívka v rámci PO mohou souviset i s jinými faktory, než nutně s provozem VTE, které mimo jiné prošly procesem EIA. Vzhledem k ekologické katastrofě, kdy byly v Krušných horách vlivem kyselých imisí zlikvidovány původní lesní porosty, se v následných letech na těchto místech po rozpadu lesa vytvářely sukcesní serie charakteru rozvolněných porostů s vyvíjejícími křovinami z nichž mnohé jsou živnými rostlinami pro druh, tedy se vytvořily biotopy pro tetřívka po celkové stránce atraktivní. Původní tokaniště byla opuštěna a druh se začal přesouvat právě do těchto otevřených poloh. Na mnoha místech však souběžně probíhala obnova lesa s výsadbami nepůvodního ale na imise a extrémní půdní podmínky odolného smrku pichlavého, který se rovněž i dobře ujímá. V současnosti díky zlepšení ovzduší a celkového stavu životního prostředí v Krušnohorské oblasti po roce 1989, jsou tyto porosty natolik vyvinuté, že vytváří namnoze už plně zapojený porost, který již neodpovídá ekologickým nárokům tetřívka a druh má tendence se opět přesouvat na svá původní lokality. I tyto fluktuace mohou hrát významnou roli z hlediska populační dynamiky druhu.

STRANA 42 z 72



Princip a možný rozsah ovlivnění klimatu provozem VTE jsme popisovali již u předchozí připomínky k této problematice. Zde tedy znovu opakuji, že je rozdíl ve vlivu VTE na rovině a v prostoru pásu hor. Na formování srážkových mraků v prostoru VP Rusová má především vliv konfigurace terénu, kdy pás hor působí jako překážka zvedající proudící vzduchové hmoty do vyšší nadmořské výšky, kde klesá teplota, dochází ke kondenzaci vodní páry a tedy ke vzniku srážek. Tyto procesy probíhají v nepoměrně větším měřítku (tedy výše a na rozsáhlejším území) než je hodnocená lokalita. V těsné blízkosti zemského povrchu je pak pohyb vzduchu ovlivňován především katabatickým efektem.


Jak autor připomínky konstatuje územní plán zpracovávají příslušní specialisté mající příslušné vzdělání a zkušenosti. Vzhledem k tomu, že autor dokumentace a ostatně ani autor posudku mezi tyto specialisty nepatří neosobují si právo hodnotit, zda příslušná změna ÚP je či není možná. Pouze v dokumentaci i posudku zmiňujeme změnu UP jako podmínku pro realizaci záměru.


Podmínka o udělení výjimky dle §56 zákona č. 114/92 Sb. v platném znění ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů, musí být udělena ještě před zahájením územního řízení. Je tedy standardním zákonným postupem, byť její udělení není pochopitelně automatické a tedy nemusí být vůbec udělena.


STRANA 43 z 72


Zde je znovu nutno připomenout, že stávající stav je výslednicí posuzování vlivů na ŽP u jednotlivých záměrů, které proběhly standardní, zákonnou cestou. Jinak pochopitelně jednotlivec či organizovaná skupina lidí (tj. i OS) se mohou obrátit na svého poslance v rámci svého volebního obvodu, příp. na územně příslušný kraj, kteří požívají práva zákonodárné iniciativy. Nedostatky v legislativě (ať se nám líbí či nikoli) musíme respektovat. Autor dokumentace například u flickerefektu při posuzování postupoval dokonce nad rámec naší legislativy. U infrazvuku a světelného smogu to nepokládal za nutné. Otázku rozporu v tvrzení, že byl nějaký záměr v rámci procesu EIA označen jako poslední realizovatelný a následně byl do území doporučen další záměr není snadné jednoznačně posoudit. Obecně se domnívám, že posuzovat "další záměr" bez jakékoli znalosti podrobností tohoto "dalšího záměru" není zcela odpovědné.

1.4.

Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, ze dne 14.5.2012

č.j.: KHSUL 12719/201


Tato připomínka byla řešena v rámci doplňku dokumentace, z vyjádření KHS ze dne 27.2.2013 vyplývá, že pokládá dopracování za dostatečné. Zpracovatel posudku je toho názoru, že podstatné pro konečné posouzení plnění limitních hodnot bude autorizované měření provedené v rámci zkušebního provozu.



STRANA 44 z 72

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI Komentář zpracovatele dokumentace:




1.5. Obec Měděnec ze dne 15.5.2012, č.j.: 342/2012


Předpokládáme, že nesouhlas obce Měděnec je zaměřen především k celkovému počtu větrných elektráren v okolí obce (tedy netýká se výhradně 5 stožárů VTE navrhovaných záměrem VP Rusová). Co se týče vzrůstající intenzity vlivů VTE v souvislosti se zvyšováním jejich počtu tak jde o správnou a logickou úvahu. Také proto byl vznesen požadavek na dopracování původní dokumentace aby byly zhodnoceny všechny zde připravované záměry.

1.6. Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem, ze dne 16.5.2012 č.j.:ČIŽP/44/IPP/0911821.002/12/ULL

STRANA 45 z 72



Připomínku není třeba podrobněji komentovat, jedná se o rekapitulaci informací uváděných i v dokumentaci.


Připomínku není třeba podrobněji komentovat, jedná se o kladné vyjádření k akceptaci původních požadavků.


Požadavek byl vypořádán v rámci doplnění Dokumentace (únor 2013, viz. Kap. 4, Doplnění a vypořádání připomínek, str. 12, bod 4.1). Vypořádání je možno hodnotit jako dostatečné a zpracovatel posudku k němu nemá další připomínky.

STRANA 46 z 72



Připomínka byla vypořádána v rámci doplnění Dokumentace (Únor 2013, viz. Kap. 4, Doplnění a vypořádání připomínek, str. 13, bod 4.2), nebo též v rámci příloh k doplněné Dokumentaci (P.1.). Vypořádání je možno hodnotit jako vyčerpávající a zpracovatel posudku k němu nemá další připomínky.


Připomínka byla vypořádána v rámci doplnění Dokumentace (Únor 2013, viz. Kap. 4, Doplnění a vypořádání připomínek, str. 16, bod 4.3). Vypořádání je možno hodnotit jako dostatečné. K tomu zpracovatel posudku dále dodává že dle jeho soudu skutečně nelze vyhodnotit kumulativní vlivy záměrů, které jsou prokazatelně ve vzájemných kolizích, tedy stavebně nerealizovatelných podobách. Lze hodnotit z hlediska kumulací pouze realizovatelné situace.

STRANA 47 z 72


1.7. Rada Ústeckého kraje, výpis z usnesení č. 44/103R/2012 ze dne 17.5.2012


Tato připomínka byla řešena v rámci doplňku dokumentace, dle názoru zpracovatele posudku je již v dokumentaci vcelku přehledná rekapitulace připravovaných záměrů v hodnoceném území (včetně zhodnocení jejich reálnosti s ohledem na skutečnost, že některé záměry původní navrhovatel vzdal). Hodnocení kumulace vlivů vychází z této rekapitulace. K tomu zpracovatel posudku dále dodává že dle jeho soudu skutečně nelze vyhodnotit kumulativní vlivy záměrů, které jsou prokazatelně ve vzájemných kolizích, tedy stavebně nerealizovatelných podobách. Lze hodnotit z hlediska kumulací pouze realizovatelné situace.

1.8. Obec Kryštofovy Hamry ze dne 14.6.2012


Připomínku není třeba komentovat - obec záměr akceptuje bez připomínek. V rámci zadání změny územního plánu byl vznesen následující požadavek: Pokud změnou územního plánu dojde k dotčení pozemků určených k plnění funkce lesa je nutno postupovat dle ustanovení § 14 zákona č. 289/1995 Sb., (lesní zákon). Veškeré nově navrhované stavby budou umístěny min. 25 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nově navrhované VTE budou umístěny mimo ochranné pásmo lesa, tzn. 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa. V ochranném pásmu lesa nebudou umístěny ani okraje listů vrtule VTE. Na základě podrobného vyhodnocení polohy jednotlivých navržených VTE bylo zjištěno, že VTE 4 a VTE 10 listy rotorů do ochranného pásma lesa zasahují. Do podmínek návrhu stanoviska tedy uvádíme následující podmínku: Větrné elektrárny VTE 4 a VTE 10 přesunout mimo ochranné pásmo lesa do následující polohy (JTSK): X

Y

VTE 4

-826333

-989734

VTE 10

-825567

-989968

STRANA 48 z 72


Posun uvedených stožárů VTE je podrobněji znázorněn na zákresu v příloze tohoto posudku. Jedná se o posun, který není z hlediska celkového hodnocení vlivů na životní prostředí podstatný, nemění tedy závěry dílčích studií ani celkové závěry uvedené v dokumentaci.

2. Připomínky k doplňku dokumentace K doplněné dokumentaci byly ze strany příslušného úřadu předány následující připomínky:

2.1. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, ze dne 27.2.2013 č.j.: KHSUL 6867/2013


Tato podmínka je dle našeho názoru reálně nesplnitelná, neboť není v silách investora zajistit výstavbu všech ve studii uvažovaných (a zatím nerealizovaných) větrných elektráren. V silách investora také není zajistit aby v hodnoceném území nebyla povolena stavba dalších (dosud nenavrhovaných) větrných elektráren.


Bude provedeno dle požadavků KHS.






Bude provedeno, způsob a rozsah sledování a následné vyhodnocení upřesní KHS.

STRANA 49 z 72


2.2. Občanské sdružení Krušno, ze dne 10.3.2013


Na připomínku vznesenou k dokumentaci jsme reagovali již v kapitole 1.3 tohoto oddílu. Z hlediska nesouhlasu s vypořádáním ze strany zpracovatele dokumentace z části musím se zástupci OS Krušno souhlasit. Nicméně vzhledem k zadání, které zpracovatel dokumentace obdržel od KÚ Ústeckého kraje spolu s požadavkem na dopracování dokumentace nebylo jeho úkolem vypořádávat připomínky k dokumentaci, nýbrž (mimo 3 specifikovaných úkolů) tyto (ostatní) připomínky při zpracování doplňku adekvátním způsobem zohlednit.

STRANA 50 z 72



Připomínku k dokumentaci jsme již komentovali výše. Co se týče otázky efektivity výroby el. energie větrnými elektrárnami připomínám, že vyšší efektivita není důvodem pro méně přísné posuzování vlivu záměru na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Proto z hlediska procesu EIA tuto otázku nepokládáme za významnou.

STRANA 51 z 72



Dle zpracovatele posudku byla předmětná problematika vyhodnocení krajinného rázu v dostatečné míře řešena. To, že krajinný ráz je již dnes významně ovlivněn VTE nikdo nezpochybňuje, avšak je také nutno dodat, že všechny tyto záměry prošly řádným posouzením v rámci procesu EIA a bylo u nich vydáno kladné stanovisko.


Zpracovatel posudku nemá důvod zpochybňovat závěry zoologického průzkumu z let 2009 - 2011. V rámci hodnocení natura k předmětného záměru byl prof. Bejčkem jednoznačně vyloučen negativní vliv na tetřívka z pohledu možného narušení celistvosti ptačí oblasti. Zde konstatuje, že prostor, ve kterém funguje propojení mezi oběma částmi PO, leží mezi oblastí pod Jelení horou v pravobřežní části Přísečnické nádrže a územím s mozaikou různých habitatů v širším okolí komunikace Přísečnice Kovářská v levobřežní části, a to přes úzkou zátoku nádrže. Jedná se o prostor, který leží více na sever, než enkláva jižně od Přísečnické přehrady.

STRANA 52 z 72



Zde si respondent poněkud odporuje neboť sám uvádí, že výkyvy výkonu VTE nelze regulovat na úrovni jaderných či uhelných elektráren. Elektrický výkon dodávaný do sítě je tedy v případě bezvětří doplňován špičkovými zdroji. Tento připojený výkon tedy nahrazuje výrobu klasických elektráren. Část dne je energie vyráběna VTE, zbývající dobu pokrývá jiný zdroj, například spalování zemního plynu nebo bioplynu (apod.). Tvrzení, že 244 GWh bylo vyrobeno "jaksi navíc" zcela nechápu, předpokládám, že tím respondent nemyslel, že se jedná o energii, která se bez užitku ztratí.


STRANA 53 z 72


Na tuto připomínku jsme již reagovali v rámci vypořádání připomínek k dokumentaci (viz výše). Na tomto místě však musíme připomenout, že při tvorbě územního plánu vycházejí zpracovatelé z požadavků zadavatele, který má o části území konkrétní představu a na zbytek území přesné požadavky nemá. Autor tedy zadání posoudí a navrhne rozmístění funkčních ploch na základě svých odborných znalostí a také dle možností akceptuje požadavky zadavatele. Prakticky každý územní plán mimo to obsahuje území které územní plán podrobněji neřeší, tedy podrobněji nevymezuje. Tímto chci dokumentovat fakt, že jestliže v nějakém území není nějaká funkce navržena neznamená to, že je zde do budoucna zcela vyloučena. Jiná situace by byla, kdyby územní plán pro tuto ploch určitou funkci výslovně zakazoval.


Veřejný zájem na výstavbě větrných elektráren vyplývá mimo jiné z nutnosti plnění závazků ČR vůči EU také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Proto je provozovatelům takovýchto zdrojů poskytována podpora. Co se týče výkupní ceny tak připomínám, že je nesrovnatelně nižší než výkupní cena z fotovoltaických zdrojů.

STRANA 54 z 72



Původní námitka byla vypořádána v kap.1, proto se na tomto místě věnuji pouze komentáři respondenta k vypořádání autorem doplňku dokumentace. Zde bych rád připomenul, že předběžná opatrnost neznamená absolutní odmítnutí, či zákaz jakékoli činnosti nebo stavby se sebemenším potenciálem rizika. Stejně tak u nás, ani jinde ve světě není předmětem regulace absolutně vše. Jsou vyprány pouze významnější vlivy a pro ně jsou stanoveny limity nebo jiné podmínky.


Proces EIA je legislativou předepsán do období přípravy stavby kdy se řeší otázka zda daný záměr v navrženém rozsahu v daném území vůbec lze umístit. Této etapě odpovídá taky stupeň podrobnosti projektové přípravy a tedy i dostupným podrobnostem o technickém řešení specifických detailů. Podrobné technické řešení vodohospodářskému orgánu.

a

postup

provádění

výstavby

bude

součástí

žádosti

podávané

STRANA 55 z 72


Ještě na tomto místě pokládám za vhodné upřesnit citaci ze strany 56, kterou respondent uvádí. V dokumentaci se připouští vliv na odvodnění v průběhu výstavby.


Proces EIA je legislativou předepsán do období přípravy stavby kdy se řeší otázka zda daný záměr v navrženém rozsahu v daném území vůbec lze umístit. Této etapě odpovídá taky stupeň podrobnosti projektové přípravy a tedy i dostupným podrobnostem o technickém řešení specifických detailů.


STRANA 56 z 72


Podmínka o udělení výjimky dle §56 zákona č. 114/92 Sb. v platném znění ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů, musí být udělena ještě před zahájením územního řízení. Je tedy standardním zákonným postupem, byť její udělení není pochopitelně automatické a tedy nemusí být vůbec udělena. V rámci hodnocení natura k předmětného záměru byl prof. Bejčkem jednoznačně vyloučen negativní vliv na tetřívka z pohledu možného narušení celistvosti ptačí oblasti. Zde konstatuje, že prostor, ve kterém funguje propojení mezi oběma částmi PO, leží mezi oblastí pod Jelení horou v pravobřežní části Přísečnické nádrže a územím s mozaikou různých habitatů v širším okolí komunikace Přísečnice Kovářská v levobřežní části, a to přes úzkou zátoku nádrže. Jedná se o prostor, který leží více na sever, než enkláva jižně od Přísečnické přehrady. Domníváme se také, že uvažovaný nepřímý vliv VTE Rusová na změnu odtokových poměrů ve vztahu k rašeliništním biotopům je poněkud přeceňován, a to s ohledem na to, že přístupové cesty budou z hutněného štěrku, nikoli asfaltové a i z důvodu, že nejvýznamnější vodoteče významné pro sycení rašelinišť a jejich pramenné oblasti se vyskytují jinde, např. v rámci území sv. od Přísečnické přehrady v prostoru vrcholové sníženiny pod Jelení horou a Komářím vrchem (Červený potok), či jz. od přehrady ve sníženině pod Velkým a Středním Špičákem. V rámci těchto území se jedná o soustavu četných drobných stružek. Toky v blízkosti záměru, jako jsou Hamerský a Požární potok nebudou záměrem dotčeny, jejich pramenné oblasti leží jinde.

STRANA 57 z 72



Připomínku jsme komentovali v kapitole 1 tohoto oddílu. Otázka pochybnosti o limitech se vyskytuje občas na jedné či druhé straně "barikády" Jedna strana tvrdí, že jsou limity příliš přísné, druhá strana je považuje za příliš mírné. Domnívám se však, že autor dokumentace při posuzování VP Rusová postupoval zodpovědně.

STRANA 58 z 72



Z hlediska krajinného rázu je faktem, že rozsáhlá území vrcholových planin jsou z krajinářského hlediska již výrazně ovlivněna stávajícími záměry VTE. Nicméně ty prošly posouzením EIA, včetně vyhodnocení vlivů na krajinný ráz. Z hlediska možných limitních účinků objektů VTE na krajinný ráz lze konstatovat, že zpracovateli posudku není známa nějaká ucelená koncepce, která by stanovila nějaké limity z hlediska konečného počtu či rozsahu VTE v Krušných horách, kromě vymezení oblastí vhodných či nevhodných k umisťování záměrů dle různých kritérií (větrný potenciál, limity z důvodů ochrany přírody a krajiny apod.). Stávající situace tedy je výslednicí procesu v souladu s platnou legislativou, posouzení vlivů na ŽP (hodnocení EIA) nevyjímaje. Záměr VTE Rusová v aktuální redukované podobě 5 věží bude zásahem do krajinného rázu již VTE výrazně ovlivněné krajiny, což je holý fakt, a vzhledem ke svému rozsahu v porovnání s ostatními záměry je nutno konstatovat, že zásahem sice významným ale dílčím. Je však nutno také připomenout, že zdejší území je velmi řídce osídlené, prakticky bez sídel, což je jinde v ČR jev výjimečný. Navíc se jedná o území s velmi vysokým větrným potenciálem, tedy o území, které je možno v rámci ČR považovat pro výstavbu VTE nejvhodnější. Je tedy vcelku přirozené, že právě zde vyrostly v rámci ČR nejrozsáhlejší záměry VTE.

STRANA 59 z 72



Připomínku (námitku) jsme vypořádali v kapitole 1 tohoto oddílu. Emotivní vyjádření respondenta nekomentujeme.


STRANA 60 z 72


Zpracovatel posudku je toho názoru, že pakliže předmětná VTE Rusová sama o sobě nenarušuje skladebné části lokálního a regionálního ÚSES, VKP, tedy není ve funkční kolizi s OP NR-R ÚSES, nelze pak tento její víceméně nulový vliv zpochybnit v rámci jejího hodnocení v kontextu s jinými záměry, jejichž kumulativní příspěvek nebyl vyloučen, neboť ona sama i v hodnocení kumulativních vlivů s ostatními záměry nebude oním dílčím vlivem přispívat ke kumulaci vlivů celkových.


V rámci hodnocení natura k předmětného záměru byl prof. Bejčkem jednoznačně vyloučen negativní vliv na tetřívka z pohledu možného narušení celistvosti ptačí oblasti. Zde konstatuje, že prostor, ve kterém funguje propojení mezi oběma částmi PO, leží mezi oblastí pod Jelení horou v pravobřežní části Přísečnické nádrže a územím s mozaikou různých habitatů v širším okolí komunikace Přísečnice Kovářská v levobřežní části, a to přes úzkou zátoku nádrže. Jedná se o prostor, který leží více na sever, než enkláva jižně od Přísečnické přehrady. Vzhledem k tomu, že situace ohledně migračního koridoru v oblasti Přísečnice je nazírána odlišně, zpracovatel posudku navrhuje jako opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí provádět v období provozu VTE monitoring tetřívka v prostoru jižní části Přísečnické přehrady se zaměřením na využívání tohoto území, a to po dobu 3 let.


Domníváme se, že hydrogeologický průzkum je možné doložit v dalším stupni přípravy stavby.

STRANA 61 z 72



Připomínku netřeba zodpovídat, jedná se především o vyjádření názoru respondenta na větrnou energetiku. Co se týče všech jeho připomínek, domnívám se, že žádná z jeho připomínek nebyla pominuta a byla vypořádána.

2.3. Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem, ze dne 11.3.2013, č.j.: ČIŽP/44/IPP/0911821.003/13/UIV


Zpracovatel posudku se domnívá, že další podrobnější hodnocení bude možno provést v následující etapě přípravy stavby např. v souvislosti se zpracováním žádosti o výjimku z druhové ochrany atd.


Problém takového doporučení je v tom, že se v rámci procesu EIA posuzují záměry VTE jednotlivě, byť je součástí hodnocení i vyhodnocení kumulativních vlivů. Tento požadavek teoreticky může vznést a prosazovat pouze kraj. Nicméně plošný zákaz výstavby na určitém území, je velmi problematický (protože co jiného by byla realizace takového doporučení v určité oblasti Krušných hor VTE nestavět?). Kraje Vysočina, Plzeňský kraj a kraj Moravskoslezský tak již před nějakou dobou učinily, nicméně Nejvyšší správní soud dal za pravdu obcím, které u soudu napadly tato rozhodnutí krajů a uspěly. Zpracovatel posudku se na základě podkladů, které měl k dispozici a po návštěvě lokality domnívá, že realizací záměru VP Rusová nedojde ke vzniku nové nebo ke zvětšení stávající oblasti odkud jsou větrné elektrárny (v okolí záměru) viditelné.


Připomínku není třeba komentovat.

STRANA 62 z 72


ČÁST VI.

(CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU) Posuzovaný záměr „Větrný park Rusová“ představuje výstavbu 5 větrných elektráren o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 10 MW o výšce stožáru 150 m a průměru rotoru 90 m. Z hlediska životního prostředí je potenciálně nejvýznamnějším zásahem vliv na krajinný ráz, na větrnou energetiku obecně a tedy i na investiční záměr „Větrný park Rusová“ není jednotný a jednoznačný názor ani mezi odborníky na jednotlivé složky životního prostředí. Ochránci přírody a krajiny preferují zachování krajinného rázu, technicky zaměření odborníci v oblasti životního prostředí vnímají více přínosy technického řešení zamýšlené investice a preferenci alternativního zdroje energie. Na základě údajů uvedených v dokumentaci a s ní souvisejících studií, technickém popisu záměru a vlastního šetření pokládáme za realizovatelnou navrženou variantu zahrnující výstavbu 5 větrných elektráren v rozsahu popsaném v předmětné dokumentaci. S ohledem na požadavky zahrnuté do změny územně plánovací dokumentace obce Kryštofovy Hamry bude nutná mírná korekce polohy u větrných elektráren R4 a R10. Z hlediska celkových vlivů hodnocených v dokumentaci se nejedná o změnu, která by ovlivňovala celkové závěry dokumentace. Podmínky pro prevenci, vyloučení snížení a kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí uvedené v dokumentaci byly v převážné míře akceptovány a doplněny o další podmínky navržené zpracovatelem posudku. Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci a při respektování opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví rezultujících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP v platném znění lze konstatovat, že záměr je přijatelný. Zvláštní pozornost je třeba věnovat obytnému objektu Kotlina č.p.27, kde bude třeba provoz v noční době prověřit měřením. Posuzovaný záměr nebude mít nepřípustné nepříznivé vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Životní prostředí jako celek tedy nebude ovlivněno nad únosnou míru.

STRANA 63 z 72


ČÁST VII.

(NÁVRH STANOVISKA)

KRAJSKÝ ÚŘAD ÚSTECKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Č.j.: Vyřizuje: tel.: fax: e-mail: datum:

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.

Název záměru Větrný park Rusová

2.

Kapacita (rozsah) záměru

Projektovaná stavba zahrnuje následující objekty: I.

5 ks větrných elektráren Vestas V90 o jmenovitém výkonu jedné VTE 2 MW;

II.

obslužné komunikace: štětované cesty o celkové délce 981 m navazující na stávající silniční síť;

III.

přípojné kabelové trasy o celkové délce 5144 m, podzemní kabel 22 kV k určenému přípojnému bodu.

Ad I.: Vestas V90 je větrná elektrárna s třílistou turbínou, bezobslužná, řízená automatickými systémy s možností dálkového ovládání, vybavená vyhříváním rotoru a pohyblivých dílů generátorovny (ochrana proti námraze) a protibleskovou ochranou. Relevantní technické parametry elektrárny podává následující tabulka:

STRANA 64 z 72


Stavba elektrárny má dvě technologicky odlišné etapy: betonáž základové desky probíhá obvyklým způsobem v patřičně dimenzovaném výkopu, stavba vlastní věže je montáží ze stavebnicových komponent pomocí těžké mechanizace (trailery, těžkotonážní jeřáb). Ad II.: Obslužné komunikace budou zpevněné (štětované) cesty o celkové délce cca 981 m a šířce 4 m. Cesty budou vybudovány způsobem obvyklým při stavbách komunikací tohoto typu. Obslužné komunikace budou určeny výhradně pro výstavbu a následnou údržbu elektrárny. Ad III.: Podzemní kabelové vedení ve výkopu o hloubce. 1 m a délce cca 5144 m k přípojnému bodu. Následný bezobslužný provoz větrné elektrárny vyžaduje pouze občasné návštěvy údržbářů, nasazení těžké techniky bude nutné v případě závažnější, na místě neopravitelné závady technologie.

3.

Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) kraj: správní obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:

4.

Ústecký Kadaň Kryštofovy Hamry Dolina, Rusová

Obchodní firma oznamovatele ENERGY Company CV s.r.o.

5.

IČ oznamovatele 28714954

6.

Sídlo (bydliště) oznamovatele Sládkova 3462/24 43003 Chomutov

7.

Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Daniel Vinš jednatel společnosti Jugoslávská 1661/9 32600 Plzeň

STRANA 65 z 72


Osoba oprávněná k jednání ve věcech technických: Ing. Pavel Drobil mobil: 602 159 080 mail: [email protected]

II.

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

1.

Oznámení Zpracovatel:

Mgr.Luboš Motl, Environmentální a ekologické služby, s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov

Datum předložení:

2.

29.06.2009

Dokumentace Zpracovatel:

Mgr.Luboš Motl, Environmentální a ekologické služby, s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov

3.

4.

Číslo autorizace:

43270/ENV/06, 6741/ENV/11 (osvědčení č. 1522/243/OPVŽP/99)


17.04.2012

Posudek Zpracovatel:

Ing. Pavel Cetl, Bucek, spol. s r.o., Pekařská 76, 602 00 Brno

Číslo autorizace:

46325/ENV/06 (osvědčení č. 1713/209/OPVŽP/97)


8.1. 2012

Veřejné projednání Místo: Datum: Čas:

5.

Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti

Předmětný záměr podléhá procesu podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Na základě oznámení záměru podaného společností ENERGY Company CV s.r.o., provedl krajský úřad ve smyslu ustanovení § 7 zákona zjišťovací řízení. Po přezkoumání záměru a vyhodnocení připomínek k oznamovanému záměru krajský úřad shledal, že svým charakterem a rozsahem tento záměr odpovídá kritériím procesu projednání vlivu na životní prostředí a je nezbytné jej projednat v dalším stupni, tedy předložit dokumentaci, zpracovat oponentní posudek a provést veřejné projednání záměru v intencích zákona. Zahájení další fáze procesu posuzování vlivu na životní prostředí ve věci stavby Větrný park Rusová bylo po předložení příslušné dokumentace. Její zveřejnění bylo oznámeno dne 13.04.2012.

STRANA 66 z 72


Zpracováním posudku byl dne 4.6.2012 pod č.j. 1153/ZPZ/2012 pověřen Ing. Pavel Cetl, Bucek, s.r.o., Pekařská 76, 602 00 Brno. Na základě návrhu zpracovatele posudku a rozhodnutí krajského úřadu pod č.j.1153/ZPZ/2012 byla dokumentace vrácena k přepracování 16.7.2012. Přepracovaná dokumentace byla předána krajskému úřadu a zveřejněna dne 14.02.2013 Oznámení záměru i dokumentace byly zveřejněny a předloženy dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům, v úplném souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. Zpracovaný posudek byl řádně zveřejněn dopisem ze dne ………. zn. …………… a zainteresované subjekty a veřejnost byla vyzvána k podávání připomínek v zákonné lhůtě. Vlivy záměru „Větrný park Rusová“ na životní prostředí byly posouzeny ze všech podstatných hledisek. Podrobně jsou výsledky veřejného projednání specifikovány v zápisu z veřejného projednání č.j.: ……… ze dne ………

6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta Vyjádření k dokumentaci: 1.1. Městský úřad Kadaň, odbor životního prostředí ze dne 13.4.2012, č.j.MUKK/17072/2012 1.2. Burian Tomáš, ze dne 9.5.2012 1.3. Občanské sdružení Krušno, ze dne 12.5.2012 1.4. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, ze dne 14.5.2012, č.j.: KHSUL 12719/2012 1.5. Obec Měděnec ze dne 15.5.2012, č.j.: 342/2012 1.6. Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem, ze dne 16.5.2012, č.j.: ČIŽP/44/IPP/0911821.002/12/ULL 1.7. Rada Ústeckého kraje, výpis z usnesení č. 44/103R/2012 ze dne 17.5.2012 1.8. Obec Kryštofovy Hamry ze dne 14.6.2012 Vyjádření k doplněné dokumentaci: 2.1. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, ze dne 27.2.2013, č.j.: KHSUL 6867/2013 2.2. Občanské sdružení Krušno, ze dne 10.3.2013 2.3. Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem, ze dne 11.3.2013, č.j.: ČIŽP/44/IPP/0911821.003/13/UIV

III.

HODNOCENÍ ZÁMĚRU

1.

Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti

Záměr byl posouzen z pohledu ovlivnění životního prostředí s použitím současných metod posuzování vlivů staveb tohoto druhu na životní prostředí. Byly posouzeny jednotlivé výstupy použitého typu technologie do životního prostředí a na charakter okolní krajiny, včetně její současné environmentální zátěže.

STRANA 67 z 72


Z hlediska životního prostředí je nejvýznamnějším vlivem vliv na krajinný ráz. Vliv větrných elektráren na krajinný ráz posuzovaného území lze hodnotit jako významný, s ohledem na počet a umístění elektráren vzhledem k ostatním záměrům se však nejedná o vliv neakceptovatelný. Vzhledem k omezené životnosti větrných elektráren a jejich relativně snadné odstranitelnosti se jedná o vliv dočasný, respektive časově omezený. Realizace předmětné stavby je podmíněna udělením výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. Zvláštní pozornost je třeba věnovat obytnému objektu Kotlina č.p.27, kde bude třeba provoz v noční době prověřit měřením a v případě nutnosti navrhnout omezení provozu. Stavba záměru bude probíhat PHO vodního zdroje II. stupně vodní nádrže Přísečnice. Zásahy do terénu tedy budou vyžadovat souhlas příslušného vodohospodářského orgánu. Záměr stavby "Větrný park Rusová" - při realizaci všech pěti plánovaných VTE nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL/PO. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou s ohledem na polohu a typ záměru málo významné.

2.

Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí

Příslušná opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vycházející z procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pro fázi realizace a provozu záměru.

3.

Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí

Příslušná opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vycházející z procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pro fázi realizace a provozu záměru.

4.

Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí

V rámci dokumentace byla předložena pouze 1 varianta. Diskuze o možném technickém řešení spojená s optimalizací rozsahu záměru proběhla již před zpracováním dokumentace EIA na základě výsledků zjišťovacího řízení. Varianta navrhovaného řešení byla z hlediska vlivu na životní prostředí vyhodnocena jako přípustná, zpracovatel posudku s tímto závěrem souhlasí, souhlas podmiňuje splněním dále uvedených podmínek.

5.

Vypořádání vyjádření k dokumentaci a k posudku

Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „Větrný park Rusová“ na životní prostředí, která jsou předmětem řešení posudku o vlivech uvedeného záměru na životní prostředí a vyjádření k tomuto posudku jsou vypořádána v tomto stanovisku příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, resp. v rámci podmínek tohoto stanoviska. Všechna obdržená vyjádření jsou archivována na Krajském úřadě Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství.

6.

Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru

Na základě „dokumentace“, „posudku“, „veřejného projednání“ podle §9, odst. 9, vyjádření k nim uplatněných a doplňujících informací vydává Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a

STRANA 68 z 72


zemědělství jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru „Větrný park Rusová“ v rozsahu: I.

5 ks větrných elektráren Vestas V90 o jmenovitém výkonu 2 MW v poloze: R3 R4 R5 R9 R10

X -827305 -826333 -826110 -826005 -825567

Y -989845 -989734 -989130 -989481 -989968

II.

obslužné komunikace: štětované cesty o celkové délce 981 m navazující na stávající silniční síť;

III.

přípojné kabelové trasy o celkové délce 5144 m, podzemní kabel 22 kV k určenému přípojnému bodu.

s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. Podmínky souhlasného stanoviska: Níže uvedený návrh opatření sumarizuje doporučení uvedená v dokumentaci, doporučení vzešlá z vyhodnocení došlých vyjádření k oznámení a dokumentaci záměru v rámci posudku a doporučení, vzešlá z vyhodnocení průběhu veřejného projednání:

ve fázi přípravy a výstavby •

Bude zajištěna výjimka z ochranných podmínek dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 odst. 2 pro následující druhy: koprník štětinolistý (Meum athamanticum Jacq.) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) chřástal polní (Crex crex) křepelka polní (Coturnix coturnix) ťuhýk obecný (Lanius collurio)

•

Rozsah žádosti o výjimky bude konzultován s dotčeným orgánem ochrany přírody - s Krajským úřadem Ústeckého kraje, včetně upřesnění podmínek monitoringu (viz níže).

•

Pro realizaci záměru je nutné pořídit změnu územně plánovací dokumentace ve smyslu zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

•

Větrné elektrárny VTE 4 a VTE 10 přesunout mimo ochranné pásmo lesa do následující polohy (JTSK): X

Y

VTE 4

-826333

-989734

VTE 10

-825567

-989968

STRANA 69 z 72


•


•

V rámci projektu organizace výstavby bude podrobně popsáno nakládání s ornicí a postup prací při provádění skrývky. Z hlediska následného využití materiálu skrývek a výkopových zemin je nutno během stavebních prací zajistit oddělené deponování ornice a podložních zemin

•

Výkopové práce realizované v II pásmu ochrany vodního zdroje budou odsouhlaseny příslušným vodohospodářským orgánem.

•

Před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám pro období výstavby“; a s jeho obsahem budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci stavby. V případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v těchto plánech.

•

V prostoru poddolovaného území doporučujeme provést v rámci inženýrsko-geologického průzkumu i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE.

•

V rámci projektu organizace výstavby bude vymezena pracovní doba na stavbě a podrobně popsána opatření pro minimalizaci hlukové zátěže a optimalizaci stavební dopravy.

•

Prováděné výkopy budou zabezpečeny proti pádu obojživelníků a drobných živočichů, resp. bude zajištěna průběžná kontrola výkopů a vysbírání těchto živočichů ze dna výkopů, zvláště pak před zahrnutím zeminou nebo betonáží.

•

Odpady vzniklé při výstavbě budou předány k odstranění osobě která je k jejich převzetí podle zákona č.185/2001 Sb. zákona oprávněna

•

V případě zjištění archeologického nálezu v průběhu zemních prací budou okamžitě přerušeny práce a nález bude zajištěn proti ztrátě, poškození nebo zničení. Nález bude ohlášen stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, případně archeologickému ústavu. Dále bude postupováno podle dispozic těchto orgánů.

•

Před zahájením prací byl v místech výstavby proveden orientační biologický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin a živočichů.

•

V průběhu výstavby VTE bude zajištěn pravidelný úklid a čištění příjezdových komunikací a obslužných komunikací za účelem snížení prašnosti. Před vjezdem na veřejné komunikace budou vozidla a manipulační technika očištěna tak aby nedocházelo ke znečišťování komunikací.

•

V průběhu výstavby VTE budou minimalizovány skládky sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti, celý proces výstavby VTE bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody v přilehlých obcích, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu.

•

Zemní práce budou prováděny dle podmínek stanovených orgánem ochrany přírody příslušného úřadu.

•

V rámci výstavby VTE bude zajištěna rekultivace všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu prevence šíření ruderálních druhů rostlin a alergenních plevelů. Dotčené narušené plochy budou po dokončení výstavby záměru dorovnány ornicí a uvedeny do původního stavu pro další zemědělské využití.

•

Období, kdy bude stavba VTE probíhat bude dohodnuto s příslušným orgánem ochrany přírody.

•

Stavební práce budou prováděny mimo hnízdní období, tj. mimo období od 1.4 do 15.8., aby dospělí ptáci a jejich mláďata nebyli rušeni.

•

Případné kácení dřevin je možné pouze na základě povolení příslušného správního orgánu, za vykácené dřeviny bude požadována náhradní výsadba.

•

Při úpravách stávajících polních cest bude možné rozšířit původní cestu pouze na jednu stranu cesty, a to z toho důvodu, aby byly co nejméně narušeny již stávají biotopy.

STRANA 70 z 72


•

Osvětlení VTE bude plně respektovat závazné stanovisko Ministerstva obrany ze dne 19. září 2008 č.j. 5850-ÚP/2008-1420.

•


•

V rámci zařízení staveniště VTE bude k dispozici dostatečné hygienické zázemí a prostředky pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků Dále zde budou příslušná protipožární zařízení a prostředky pro případnou sanaci pro případ úniku nebezpečných látek.

•

V rámci realizace záměru bude použita nejlepší dostupná technika BAT (Best available technique) s minimálními vlivy na životní prostředí.

•

Zachovat elegantní hladké linie VTE bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů apod., stanoviště VTE neoplocovat.

•

Povrchovou úpravu stožárů a jejich světelné letecké překážkové značení budou provedeny dle dispozic ÚCL (civilní letectví) a MO – VUSS (vojenské letectví). Na VTE nebudou umisťována žádné barevné doplňky, reklamní nápisy apod., s výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu.

•

Související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit buď do tubusů elektráren nebo do menších typizovaných objektů řádově metrových rozměrů těsně při úpatí věží, v závislosti na technickém řešení zvoleného typu VTE. Přípojné elektrické vedení řešit jako podzemní kabelovou trasu, prioritně bezvýkopovou pokládkou kabelů.

•


•

Umístění výstražných tabulí a infocentra (tedy tabule s popisem VE) volit tak, aby respektoval přirozené trasy pohybu osob, tedy nevytvářet nový cíl pohybu osob a především tak aby infocentrum bylo umístěno co nejdál od území ptačí oblasti.

ve fázi provozu: •

Při údržbě lučních porostů na pozemcích provozovatele VTE provádět sečení větších souvislých ploch po částech a v různých termínech tak, aby nebyl narušen vývoj bezobratlých živočichů a nebyl významně omezen jejich zdroj potravy. Vhodný postup doporučuji konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody a zahrnout jej do provozního řádu VTE.

•

V rámci zkušebního provozu VTE bude provedeno kontrolní měření hlukové zátěže u nejbližších objektů obytné zástavby v zájmovém území při plném výkonu VTE. Měření bude provedeno podle dispozic KHS Ústeckého kraje, ve smyslu nařízení vlády č. 272/2001 Sb., o ochraně zdraví před nebezpečnými účinky hluku a vibrací. Na základě výsledků měření bude po dohodě s KHS navržen postup dalšího vyhodnocování hlukové zátěže.

•

Při nedodržení hlukových limitů v u nejbližších objektů obytné zástavby řešit snížení výkonu nebo omezit provozní dobu VTE.

•

Ve zkušebním provozu bude provedeno sledování a vyhodnocení flickerefektu, způsob a rozsah sledování a následné vyhodnocení upřesní KHS.

•

Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na výstavbou ovlivněných lokalitách (okolí nové cesty, podzemních kabelových přípojek atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace.

•

Na základě podmínek stanovených příslušným orgánem ochrany přírody bude monitorován vliv provozu VTE na hnízdící a tažné druhy ornitofauny a na netopýry.

•

S ohledem na problematiku migračního koridoru v oblasti Přísečnické nádrže doporučujeme, také provádět v období provozu VTE monitoring tetřívka v prostoru jižní části Přísečnické přehrady se zaměřením na využívání tohoto území, a to po dobu 3 let.

STRANA 71 z 72


•

Před uvedení zařízení do provozu bude zpracován provozní řád upravující provádění kontrol a údržby zařízení, zvláštní postupy pro případ havárií či nestandardních provozních stavů (havarijní plán).

•

Zařízení bude technicky zabezpečeno proti možnému úniku látek závadných vodám.

•

Zařízení bude udržováno v pohledově perfektním stavu, na stožár nebudou umisťována žádné dodatečné pohledově výrazné konstrukce, doplňky nebo reklamy.

ve fázi ukončení provozu: •

Po ukončení provozu větrné elektrárny bude toto zařízení demontováno a bude zajištěno uvedení terénu do přijatelného stavu na náklady provozovatele, tak jak bude ujednáno ve smlouvě s dotčenou obcí.

•

Případné likvidace objektů provádět v souladu s platnou legislativou ČR, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění životního prostředí.

•

Po ukončení dočasného záboru a ukončení provozu zajistí provozovatel navrácení pozemku do ZPF.

Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

Datum zpracování posudku:

8.5.2013

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: Ing. Pavel Cetl, Bucek, spol. s r.o., Pekařská 76, 602 00 Brno, tel.: 608 968 368 Číslo autorizace:

46325/ENV/06 (osvědčení č. 1713/209/OPVŽP/97)

Podpis zpracovatele posudku:

....................

Odborná spolupráce: Ing. Dita Janečková Mgr. Jakub Bucek Ing.Pavel Koláček, PhD.

STRANA 72 z 72

VĚTRNÝ PARK RUSOVÁ POSUDEK NA HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

KVĚTEN 2013

VĚTRNÝ PARK RUSOVÁ POSUDEK NA HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Zpracovatelé posouzení

Zpracovatel posudku:

Ing. Pavel Koláček, Ph.D. držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i č. j.: 2915/ENV/12 128/630/12 ze dne 20. 1. 2012

Datum zpracování posouzení

20.5. 2013

Strana: 1 z 15


Obsah Zpracovatelé posouzení ........................................................................................................................ 1 Obsah ................................................................................................................................................... 2 I. ÚVOD, PŘEDMĚT POSOUZENÍ ........................................................................................................ 3 II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÁMĚRU ......................................................................................................... 4 2.1 Základní údaje ............................................................................................................................. 4 2.2 Rozsah záměru............................................................................................................................ 4 2.3 Umístění záměru.......................................................................................................................... 4 III. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVL A PO .................................................................................. 5 3.1 Struktura, úplnost hodnocení....................................................................................................... 5 3.2 Úplnost použitých podkladů......................................................................................................... 5 3.3 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany............................ 5 3.4 Vyhodnocení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany............... 6 3.5 Vyhodnocení kumulativních vlivů................................................................................................. 8 3.6 Hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL a PO ......................................................................... 8 3.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant záměru včetně nulové varianty........................... 9 IV. NÁVRH KONKRÉTNÍCH OPATŘENÍ K ELIMINACI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ REALIZACE ZÁMĚRU NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 ..................................................... 10 V. SHRNUTÍ A ZÁVĚR ....................................................................................................................... 11 VI. NÁVRH STANOVISKA................................................................................................................... 12 VII. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 13

Strana: 2 z 15


I. ÚVOD, PŘEDMĚT POSOUZENÍ Předmětem tohoto posudku je hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy NATURA 2000, ve smyslu §45i, zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění a jeho doplnění, které zpracoval Prof. RNDr. Vladimír Bejčkek, CSc v prosinci 2011, doplněk v lednu 2013. Hodnocení vlivů dle §45i je součástí Dokumentace EIA na záměr „Větrný park Rusová“. Tento posudek byl vypracován v období březen - duben 2013 a je přílohou vlastního posudku na dokumentaci záměru „Větrný park Rusová", zpracovanou autorizovanou osobou, Ing. P. Cetlem.

Citace hodnocení Bejček V. (2011): Stavba a provoz větrného parku Rusová, studie hodnocení vlivu záměru na PO/EVL, prosinec 2011, 42 stran. Další poklady vztahující se k danému zpracování posudku Motl. Et al., (2009): Větrný park Rusová, Oznámení záměru stavby dle §6 v rozsahu přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Renegry Power, s.r.o., Lipová Hrochov 32, Suchdol u Prostějova, 798 45 Prostějov, 69 stran + přílohy. Motl. Et al., (2012): Větrný park Rusová, Dokumentace záměru stavby dle přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. ENERGY Company CV, s.r.o., Sládkova 3462/24, Chomutov, 430 03 Chomutov, 142 stran + přílohy.

Strana: 3 z 15


II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÁMĚRU 2.1 Základní údaje Název:

"Větrný park Rusová"

Zařazení dle přílohy č. 1

kategorie II, bod 3.2. - "Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů."

Oznamovatel:

ENERGY Company CV, s.r.o., Sládkova 3462/24, 430 03 Chomutov

Zhotovitel:

Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, 436 01 Litvínov, Mgr. Luboš Motl, autorizovaná osoba dle §19 zákona č. 100/2001 o posuzován vlivů na životní prostředí v platném znění, č.j. 1522/243/OPŽV/99

2.2 Rozsah záměru Předmětem předkládaného záměru je výstavba 5 větrných elektráren (dále jen VTE Rusová nebo VE) typu VESTAS V90 o jmenovitém výkonu 2,0 MW, výšce tubusu 105 m a průměru rotoru 90 m. To znamená, že celkový maximální instalovaný výkon, při maximálním provozu VE, by odpovídal výši 10 MW. Záměr je předkládan v jedné variantě. Součástí záměru je i úprava cca 508 m stávajících komunikací a vybudování cca 478 m nových obslužných komunikací. Dále bude provedena pokládka 1,408 m kabelového vedení o napětí 22 kV. Kabelové trasy budou vedeny ve stopě (resp. těsně) podél obslužných komunikací a stávajících silnic. Výkon bude vyveden do přenosové soustavy ČEPS přes páteřní kabelovou trasu VF Kryštofovy Hamry do trafostanice TR1 22/110kV na parcele č. 1074 v k.ú. Volyně u Výsluní ( projekt Větrný park Chomutov - etapa 1 ) a dále do přípojného místa - rozvodna 110/400 kV Vernéřov ( projekt Větrný park Chomutov - etapa 1). Záměr nepředpokládá trvalý zábor. Celkový dočasný zábor bude činit 14,378 m2. Přístup k jednotlivým VTE bude tedy z velké části zajištěn po stávajících cestách, které budou pouze upraveny a zpevněny. Nové komunikace (účelové cesty) budou budovány vždy od stávající cesty k jednotlivým VTE. Komunikace bude vybudována z hrubého kameniva a jemného štěrku, který bude válcován. Dojde k úpravě stávajících cest, zejména k úpravě poloměrů zatáček, únosnosti a šířky cest, tak aby bylo možné dopravit předmětnou technologii. Jako příjezdové komunikace budou ponechány stávající polní cesty, které budou upraveny na šířku 4 m.

2.3 Umístění záměru Kraj: Obec:

Ústecký Kryštofovy Hamry, Měděnec, Domašín

Zájmová lokalita se nachází v k.ú. Rusová, na území vrcholové partie Krušných hor, jižně od přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze severu a východu komunikací č. 224, z jihu pak lesním porostem na Podmileské výšině a ze západu komunikací č. 223 směr Měděnec - Vejprty. V rámci širšího území leží lokalita výstavby VTE přibližně ve výšce mezi 770 m n. m. a 804 m n. m.

Strana: 4 z 15


III. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVL A PO Posuzované hodnocení vlivu záměru „Větrný park Rusová“ na lokality soustavy Natura 2000 bylo zpracováno v rámci zpracování dokumentace EIA, a to Prof. RNDr. Vladimírem Bejčkem, CSc. v prosinci 2011. Povinnost zpracovat hodnocení dle §45i vyplynula ze stanoviska OOP - odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Ústeckého kraje (dopis ze dne 18. 5. 2009, č.j.: 88174/2009/ZPZ/N-1158). Dne 16.7. 2012 byla odborem životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje dopisem č.j. 1153/ZPZ/2012, JID 97431/2012/KUUK, v intencích §8 odst.5 zákona č.100/2001.Sb. v platném znění, vrácena Dokumentace záměru „Větrný park Rusová“, a to na základě obdržených připomínek OSS k dokumentaci a vyjádření zpracovatele posudku Ing. Pavla Cetla. Ve vztahu k hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 byla vznesena připomínka KÚ, odboru životního prostředí a zemědělství (T.Burian, ze dne 9.5.2012), týkající se možného kumulativního vlivu na migrační koridor tetřívka obecného (Tetrao tetrix) jižně od Přísečnické nádrže. V reakci na tuto připomínku zpracoval v lednu 2013 Prof. Bejček dodatek k hodnocení Natura 2000.

3.1 Struktura, úplnost hodnocení Předmětné naturové hodnocení je zpracováno v souladu s metodickým pokynem MŽP pro účely provádění hodnocení dle § 45i. Autor hodnocení věnoval dostatečnou pozornost jednotlivým charakteristikám záměru a uvedl všechny technické údaje relevantní pro účely hodnocení vlivů záměru na území soustavy Natura 2000.

3.2 Úplnost použitých podkladů Zpracovatel hodnocení vycházel jednak podkladů zpracovatele hodcení vlivů na ŽP (oznámení, dokumentace EIA, vč. technických dat VTE, polohy VTE v území, inventarizační biologický prúzkum). Dále autor hodnocení vycházel z výsledků pravidelného monitoringu výskytu tetřívka v hodnoceném území v období toku prováděného v posledních letech. Rovněž vycházel z vlastních podrobných terénních průzkumů z let 2010 a 2011, které zpracoval ve spolupráci s dalšími specialisty, jež byly zaměřeny na zjišťování přítomnosti druhu během celého vegetačního období. Zde je nutno připomenout, že prof. Bejček patří k našim předním odborníkům na problematiku tetřívka obecného a dalších tetřevovitých, který se v oblasti Krušných hor dlouhodobě výzkumně pohybuje. Je jedním ze spoluorganizátorů každoročního sčítání tetřívka obecného v Krušných horách a autorem studie “Kategorizace území Krušných hor z hlediska jeho významosti ve vztahu k výskytu tetřívka obecného“. Zpracovatele hodnocení lze tedy považovat za místního znalce ve vztahu k hodnocené lokalitě. Vedle toho dále spolupracuje s dalšími odborníky v oboru a je sám spoluautorem řady citovaných prací. Stanovisko posuzovatele: Celkově lze konstatovat, že výčet použitých podkladů a informačních zdrojů je dostatečný a obsahuje všechny relevantní informace a materiály potřebné pro objektivní zpracování hodnocení.

3.3 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany Autor hodnocení v rámci kapitoly jmenuje celkově 5 lokalit soustavy Natura 2000 v širším okolí záměru CZ0421004 - PO Novodomské rašeliniště - Kovářská, CZ0420035 - EVL Na loučkách, CZ0420160 - EVL Podmilesy, DE5345452 - SPA Erzgebirgskamm bei Satzung a DE5344302 - FFH Preßnitz - und Rauschenbachtal. Na základě polohy hodnoceného záměru ve vztahu k výše uvedeným lokalitám Natura 2000 a jejich předmětům ochrany z nich jako dotčené předmětným záměrem identifikoval 2 lokality, a to CZ0421004 - PO Novodomské rašeliniště - Kovářská a CZ0420035 - EVL Na loučkách. V případě PO Novodomské rašeliniště - Kovářská je tato identifikována jako dotčená, přesto, že předmětný záměr leží mimo ni, přičemž jedna věž leží v těsném styku s jižní hranicí PO. Autor vyčerpávajícím způsobem obě dotčené lokality soustavy Natura 2000 popisuje, včetně popisu jejich předmětů ochrany. V případě PO Novodomské rašeliniště - Kovářská vzhledem k ekologickým nárokům a poloze záměru vylučuje možný vliv na žlunu šedou (Picus canus) a dále se již zaměřuje na tetřívka obecného (Terao tetrix), který je zde

Strana: 5 z 15


druhým předmětem ochrany. V případě EVL Na loučkách, do které předmětný záměr zasahuje, z 8 předmětů ochrany typu přírodních stanovišť (habitaty 4030, 6230*, 6430, 6520, 7120, 7140, 91D0* a 9140) jako potenciálně dotčené identifikoval 3 habitaty a to: 4030 - Evropská suchá vřesoviště, 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech a 6520 - Horské sečené louky, jež dále podrobněji popisuje. Stanovisko posuzovatele: Lze konstatovat, že autorem provedná identifikace potenciálně ovlivněných lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany je úplná a správná.

3.4 Vyhodnocení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany Tato kapitola představuje těžiště hodnocení dle § 45i. Vyhodnocení vlivů záměru na lokality Natura 2000 a jejich předměty ochrany jsou popsány v kapitole 4. Autor podrobněji rozebírá jednotlivé typy možných vlivů na tetřívka a to jak v obecnější rovině vlivů, často s s odkazem na zahraniční prameny, tak v konkrétní územní situaci ve vazbě s proponovaným záměrem. V případě potenciálně dotčeného tetřívka obecného v rámci PO Novodomské rašeliniště - Kovářská předmětným záměrem jmenuje: •

Rušení v průběhu stavby

•

Rušení v průběhu provozu

•

Ztráta biotopu

•

Přímé zabíjení

•

Migrační bariéra

Výše uvedené vlivy autor vyhodnotil jako nulové, přičemž v komentáři jednotlivě zdůvodnil tyto nulové vlivy. V případě rušení v průběhu výstavby a během provozu je to dostatečná vzdálenost záměru od tokanišť a jiných míst výskytu předmětu ochrany, v případě ztráty biotopu je rovněž argumentováno dostatečnou vzdáleností od tokanišť a jiných míst výskytu předmětu ochrany. V případě rizika přímého zabíjení a působení záměru jako migrační bariery, je vliv vyloučen s tím, že území (prostor) záměru nezasahuje do koridoru předpopkládaných přeletů tetřívka. V případě potenciálně dotčených přírodních stanovišť v rámci EVL Na loučkách předmětným záměrem uvažuje o těchto možných vlivech: •

Disturbance při výstavbě

•

Změna hydrologických podmínek

Výše uvedené vlivy autor vyhodnotil jako nulové. U habitatu 4030 byl vyloučen vliv z důvodu , že se tento předmět ochrany v dotčeném územé záměrem nevyksytuje. U prioritního habitatu 6230 je vliv rovněž vyloučen s tím, že se na potenciálně ohrožených místech výstavbou téměř nevyskytuje, přičemž jeho ohrožení spočívá v managementu (nekosení, výsadba lesních kultur). Stanovisko posuzovatele: Lze konstatovat, že se zpracovatel posudku s výše uvedenými závěry v zásadě ztotožňuje, nicméně upozorňuje na problematiku migrační prostupnosti v diskutovaném prostoru jižně od Přísečnické nádrže a to v kontextu možného kumulativního působení všech proponovaných záměrů VTE v této oblasti. Tento migrační koridor je zmiňován i u jiných záměrů VTE umisťovaných v okolí Přísečnické přehrady, např. v naturovém hodnocení RNDr. T. Kurase k záměru Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní (2010). Prof. Bejček však popisuje jako existující (funkční) migrační koridor území položené více na sever, a to komunikační propojení mezi rašelinným územím pod Jelení horou v pravobřežní části údolní nádrže Přísečnice a prostorem tvořeným mozaikou různých habitatů v širokém okolí místní komunikace Přísečnice - Kovářská v levobřežní části území od Přísečnické nádrže (levobřežní úzká zátoka v jižní části přehrady). Tento koridor autor považuje za využitelný k přeletům, tedy migracím tetřívka mezi Klínoveckem a územím v okolí Hory Sv. Šebestiána, potenciálně i jako trasu přeletů mezi tokaništi a dalšími místy souvisejícími s celoročním životním cyklem druhu, tedy mezi oběma částmi PO. Dále autor na základě dlouhodobých pozorování konstatuje, že v přilehlých částech PO, tj. v území severně od VTE Rusová, tedy v nejužšímu vymezenému prostoru PO, nebyl v rámci recentních pozorování tetřívek zjištěn.

Strana: 6 z 15


Možný migrační koridor tedy zřejmě tvoří širší prostor a to nejen samotný úzký krček PO jižně od Přísečnické nádrže ale i na něj přiléhající prostor jižní části Přísečnické nádrže vč. navazujícího pravého a levého břehu se soustavou sníženin s drobnými vodotečemi. Na mapovém výstupu díla „Kategorizace území Krušných hor z hlediska jeho významnosti ve vztahu k výskytu tetřívka obecného - ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská“ (Bejček a kol., 2007) jsou v diskutovaném území vymezeny dva segmety v rámci kategorie B, tedy prostory mající potenciální perspektivu pro výskyt tetřívka. Jedná se o plochy, kde je vhodné prostřednictvím plánovaných opatření zajistit vhodný biotop tetřívka obecného a podpořit tak funkčnost klíčových lokalit výskytu druhu. Mezi těmito segmenty je koridor o délce cca 1,2 km a za předpokladu realizace zlepšujících opatření ve zmíněných plochách, je pak možné předpokládat efekt posílení migračního potenciálu v této části území, už s ohledem na to, že leží v PO. Obr. výřez mapové kompozice z díla Kategorizace území Krušných hor z hlediska… (Bejček a kol. 2007). Červené šipky označují dvě plochy v kategorii B v prostoru potenciálního migračního koridoru jižně od Přísečnické nádrže.

Strana: 7 z 15


3.5 Vyhodnocení kumulativních vlivů V rámci této kapitoly autor upozorňuje na riziko kumulativních efektů (zejména ztráta biotopu a migrační bariera) za předpokladu výstavby dalších VTE v blízkosti posuzovaného záměru, a to zejména severním směrem. Upozorňuje na tendence ve vytváření izolovaných populací tetřívka v rámci území PO (prostor západně od Klínovce, mezi Klínovcem a Měděncem a mezi Výsluním a Lesnou), a to v kontextu stagnace stavů tetřívka v posledních několika letech. Dále autor konstatuje, že výstavba větrných farem na nevhodných místech by u populace tetřívka v podlimitním stavu mohla přispět k omezení komunikace a oslabení reprodukční síly. Z dalších potenciálně negativních faktorů pak autor jmenuje intenzifikaci lidských aktivit souvisejících s provozem VTE, které přitahují návštěvníky a správně dodává, že je žádoucí určitá regulace jejich aktivit, a jako příklad uvádí vybudování informačního střediska na nějakém bezkonfliktním místě, čímž by došlo k odlivu jejich zájmu od cennějších lokalit. Stanovisko posuzovatele: S výše uvedenými závěry se zpracovatel posudku ztotožňuje, nicméně autor blíže nespecifikuje místa nevhodná k výstavbě VTE. Jeho doporučení směřovat budování informačních středisek do bezkonfliktních míst mohlo být jedním z navržených zmírňujících opatření, které v rámci kapitoly 4.6 nejsou navržena a mohlo tedy být v rámci příslušné kapitoly uvedeno a dále konkretizováno. Celkově tedy mohla být kapitola věnovaná problematice kumulativních vlivů s ohledem na značnou koncentraci ostatních proponovaných záměrů VTE v této oblasti více rozvedena.

3.6 Hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL a PO Tato kapitola je zásadní s ohledem na vysokou kumulaci proponovaných záměrů VTE v oblasti jižně od Přísečnické nádrže. Autor v rámci kapitoly stručně konstatuje, že lokalizací záměru VTE Rusová nedojde k územnímu zásahu do biotopu předmětu ochrany a lze jednoznačně vyloučit negativní vliv na celistvost (ve smyslu ekologické integrity) dotčené PO Novodomské rašeliniště - Kovářská. V dodatku ze dne 23.1. 2013 k naturovému hodnocení, jako vypořádání připomínky RNDr. Buriana ohledně integrity migračního koridoru jižně od Přísečnické přehrady, autor ve své odpovědi cituje ze svého hodnocení a popisuje jako migrační propojení prostor dále na sever a konstatuje, že předmětný záměr v žádném případě nezasahuje do migračního koridoru tetřívka, a to ani v kumulaci s dalšími záměry. K tomu dále dodává, že nelze v žádném případě uvažovat tak, že pokud bude migrační koridor narušen jinými záměry, tak bude tetřívek alternativně využívat právě prostor předmětného území větrného parku Rusová. Stanovisko posuzovatele: Možný potenciální vliv na tento migrační koridor nebyl zcela vyloučen v rámci vyhodnocení jiných záměrů navržených v širším prostoru VTE Rusová. RNDr. Kuras v rámci hodnocení záměru Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní (2010), v kapitole věnované vyhodnocení vlivů záměru na celistvost PO a EVL považuje s ohledem na zachování celistvosti PO udržení alespoň 1000 m širokého koridoru bez významných vlivů předkládaných záměrů VTE v prostoru jižně od nádrže Přísečnice, který chápe jako ono „úzké hrdlo“. Zde konstatuje možnou potenciální problematičnost záměrů VTE Přísečnice a předmětného záměru VTE Rusová, jejichž realizace (avšak v rozsahu, jak jej prezentovala oznámení záměru) by mohla potenciálně vést k izolaci poupací ve východní a západní části PO. Zde je tedy nutno připomenout, že původní rozsah záměru VTE Rusová byl z deseti věží ve fázi oznámení významně redukován a dokumentace EIA posuzovala již záměr čítající věží pět. V případě záměru VTE Přísečnice byl záměr ze tří věží ve fázi oznámení mírně zvětšen a dokumentace EIA tak posuzovala záměr čítající věžě čtyři. Lze tedy uvažovat o tom, že s vysokou pravděpodobností migrační území tvoří víceméně celý prostor jižní části Přísečnické přehrady (vč. území na obou březích), tedy i pás území mimo PO přiléhající od severu k její hranici, tedy nejen úžeji chápaná partie PO. Vzhledem k tomu, že autor se již dlouhodobě problematikou tetřívka zabývá a je znalcem území, mohl své závěry více rozvést a opřít např. o výsledky pozorování v lokalitě. I přes uvedené připomínky a v kontextu výše uvedeného se zpracovatel posudku se závěry v zásadě ztotožňuje.

Strana: 8 z 15


3.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant záměru včetně nulové varianty Předmětný záměr byl předložen v jedné variantě, nulová varianta nebyl posuzována Stanovisko posuzovatele: Zpracovatel posudku vyhodnotil pouze aktivní variantu, tedy stav, pokud by byl záměr realizován. Nebylo tedy provedeno hodnocení nulové varianty, jež znamená zachování stávajícího stavu bez realizace předmětného záměru. Je však evidentní, že nulová varianta by byla z hlediska vlivů na území soustavy Natura 2000 a její předměty ochrany příznivější. U hodnoceného záměru však významně negativní vliv nebyl prokázán.

Strana: 9 z 15


IV. NÁVRH KONKRÉTNÍCH OPATŘENÍ K ELIMINACI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ REALIZACE ZÁMĚRU NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 V rámci této kapitoly hodnocení nebyla navržena žádná zmírňující opatření. Pouze byla v rámci kapitoly zabývající se vyhodnocením možných kumulativních vlivů konstatována nutnost určité regulace lidských aktivit, např. směřovat budování informačních středisek do bezkonfliktních míst. Stanovisko posuzovatele: Zpracovatel posudku proto navrhuje tato dílčí opatření: •

Případně budované informační středisko VTE Rusová bude umístěno co nejdále od prostoru ptačí oblasti

•


Strana: 10 z 15


V. SHRNUTÍ A ZÁVĚR Předmětem předloženého posudku je hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, které zpracoval Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. Hodnoceným záměrem je proponovaný záměr „Větrný park Rusová“. Hodnocení svým členěním i obsahovou náplní odpovídá příslušným metodickým pokynům MŽP pro posouzení záměrů a koncepcí dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Cílem hodnocení bylo zjistit, má-li předmětný záměr, Větrný park Rusová, sestávající z 5 větrných elektráren, nově navržených přístupových komunikací a podzemního kabelového vedení, významný negativní vliv na území soustavy Natura 2000, tj. na ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská a evropsky významnou lokalitu Na loučkách. V rámci hodnocení autor vyloučil z dalšího posouzení jako záměrem neovlivněný předmět ochrany PO Novodomské rašeliniště - Kovářská žlunu šedou (Picus canus) a zaměřil se na vyhodnocení potenciálně ovlivněného tetřívka obecného (Tetrao tetrix). V rámci vyhodnocení vlivu na EVL Na loučkách a jeho předměty ochrany vyloučil z 8 předmětů ochrany typu přírodních stanovišť jako záměrem neovlivněné habitaty 6430, 7120, 7140, 91D0* a 9140. Jako potenciálně dotčené identifikoval tři habitaty a to: 4030 - Evropská suchá vřesoviště, 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech a 6520 - Horské sečené louky, jež dále podrobněji popisuje. Nejvýznamnějším okruhem se jeví problematika vyhodnocení kumulativních vlivů a potenciálního rizika narušení tradovaného migračního koridoru tetřívka mezi oběma částmi PO v protoru jižně od Přísečnické přehrady, kde vymezené území PO tvoří úzký krček. Autor ve svém hodnocení dospěl k závěru, že jako migrační koridor funguje prostor více na sever - území jižní části Přísečnické přehrady mezi přilehlými prostory na obou březích (rašelinné území pod Jelení horou v pravobřežní části Přísečnice a mozaika různých habitatů v širokém okolí místní komunikace Přísečnice - Kovářská v levobřežní části) s tím, že druh může přes prostor Přísečnické přehrady migrovat úzkou jižní zátokou na levém břehu. Rovněž konstatuje, že v přilehlých částech PO (tedy v prostoru uvnitř PO, přilehlém k území proponovaných VTE Rusová), nebyl v současnosti tetřívek pozorován, což by bylo významé ve vztahu k vyhodnocení využitelnosti tohoto úzkého krčku jako migračního koridoru. V rámci vyhodnocení vlivů dospěl autor hodnocení k závěru, že předmětný větrný park Rusová čítající pět věží nebude mít významný negativní vliv na PO Novodomské rašeliniště - Kovářská, její celistvost a předměty ochrany, tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a žlunu šedou (Picus canus). Rovněž nebude mít významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu Na loučkách její celistvost a předměty ochrany. Vzhledem k tomu, že se autor problematikou tetřívka již dlouhodobě zabývá a v oblasti Krušných hor se dlouhodobě odborně pohybuje, mohlo být celkově vyhodnocení vlivů více rozvedeno s ohledem na výsledky pozorování druhu v území. Přes výše uvedené připomínky však zpracovatel posudku se závěry souhlasí. Vlastní hodnocení bylo zpracováno v souladu s platnou metodikou (např. metodický pokyn hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, listopad 2007). Autor posouzení v dostatečné míře využil dostupné materiály a odborné podklady. Celkově lze tedy konstatovat, že posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a předměty jejich ochrany je zpracováno na vysoké odborné úrovni, v souladu s požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Zpracovatel hodnocení dospěl k relevantním závěrům, se kterými se přes dílčí připomínky autor posudku ztotožňuje.

Strana: 11 z 15


VI. NÁVRH STANOVISKA Tato kapitola na základě metodického pokynu MŽP formuluje body 1., 3. a 4. kapitoly III přílohy č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich rozsahu a významnosti Proponovaný záměr větrných elektráren Rusová čítající pět věží je lokalizován v blízkosti PO Novodomské rašeliniště - Kovářská, a to jižně od ní. Pproponovaný záměr větrných elektráren Rusová částečně zasahuje do EVL Na loučkách, a to dvěmi věžemi s přístupovými komunikacemi. Záměr nezasahuje do biotopů významných pro tetřívka. Hodnocení nepotvrdilo možný negativní vliv na tradovaný migrační koridor, který leží v prostoru jižně od přehrady Přísečnice, přičemž recentní pozorování v této části území PO výskyt teřívka nepotvrdila. Jako existující migrační propojení byl identifikován prostor v jižní části Přísečnické nádrže mezi rašelinným územím sníženiny pod Jelení horou na pravém břehu a mozaikou habitatů v širším okolí místní komunikace Přísečnice - Kovářská na levém břehu, a to přes úzkou jižní zátoku. Vliv záměru na potenciálně dotčenou populaci tetřívka obecného a jeho biotopy byl vzhledem ke své poloze a rozsahu vyhodnocen jako nulový. V rámci vyhodnocení vlivu na EVL Na loučkách byly jako potenciálně dotčené identifikovány 3 habitaty a to: 4030 - Evropská suchá vřesoviště, 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech a 6520 - Horské sečené louky. Vliv záměru na potenciálně dotčené habitaty však byl vzhledem k lokalizaci záměru vyhodnocen jako nulový. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí V rámci hodnocení nebyla navržena žádná zmírňující opatření. Pouze byla v rámci kapitoly zabývající se vyhodnocením možných kumulativních vlivů konstatována nutnost určité regulace lidských aktivit, např. směřovat budování informačních středisek do bezkonfliktních míst. Zpracovatel posudku proto navrhuje tato dílčí opatření: •

Případně budované informační středisko VTE Rusová bude umístěno co nejdále od prostoru ptačí oblasti

•


Pořadí variant Záměr byl předložen pouze v jedné variantě

Strana: 12 z 15


VII. PŘÍLOHY

Příloha 1 Autorizační osvědčení zpracovatele

Strana: 13 z 15


Strana: 14 z 15


Strana: 15 z 15

Větrný park Rusová POSUDEK NA DOKUMENTACI HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents