Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka)
Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně na místě 1a). Všechny mlýny zde byly beraního typu – tedy čtyřboké dřevěné. Proti větru se u nich natáčela celá konstrukce mlýna kolem středního sloupu.
Mlýn č. 1 Tento větrný mlýn se dochoval v Těškovicích nejdéle. Je zobrazen již na mapě stabilního katastru z roku 1836 ve své původní poloze na „Horečce“, kde stál na louce za dnešním domem čp. 168. Jeho majitele v 19. století je třeba ještě zjistit. Jeho poloha poblíž panského dvora nicméně naznačuje, že se mohlo jednat o mlýn patřící kyjovické vrchnosti.
Mapa stabilního katastru,1836. Vlevo umístění větrného mlýna č. 1, vpravo umístění mlýna č. 2 (viz dále).
Mapa II. vojenského mapování z roku 1836, zobrazující tutéž situaci.
Je otázkou, jestli lze tento mlýn z lokality „Horečka“ ztotožnit s mlýnem, který je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z roku 1763 (tento mlýn musel být založen o něco dříve, protože mapa z roku 1736 ho ještě nezobrazuje). Tento nejstarší větřák v Těškovicích by tak stál na místě dnešních domy čp. 171 a 137. Ovšem vzhledem k pověstné nepřesnosti tohoto mapování (zakreslovalo se metodou „od oka“) a blízkosti obou míst je dost možné, že se jedná o tentýž mlýn.
Nejstarší větrný mlýn v Těškovicích, I. vojenské mapování, rok 1763.
Někdy po roce 1904 mlýn odkoupil František Řeháček z čp. 103, rozebral jej a znovu sestavil v místě na poli za svým domem (v úvodní mapě označeno jako 1b). Díky poslednímu mlynáři v Těškovicích, panu Bedřichu Krčovi, je o způsobu fungování tohoto mlýna známo nejvíce informací. Osvobození obce tento mlýn přestál překvapivě bez větší úhony. Avšak po následném zastavení výroby postupně chátral – jak je vidět z přiložených fotografií, začal se rozpadat již po roce 1953. Postupně stále více chátral až do 5. 9. 1974, kdy se jeho narušená konstrukce zřítila.
Fotografie mlýna č. 1 z roku 1953 (Kroček)
Fotografie mlýna z roku 1958 (Myška)
Mlýn č. 2 Tento mlýn stál přímo na vrcholu kopce Mečník. Objevuje se na mapě stabilního katastru z roku 1836 a mapě 2. vojenského mapování stejného stáří. Dobu vzniku mlýna prozatím nelze určit přesněji, než jako začátek 18. století. V matrikách z poloviny 19. století je uváděn těškovický „povětrný mlynář“ František Stoniš, který obýval přiléhající dům čp. 60 (byl to jeden z mladších synů mlynáře Ondřeje Stoniše z Kyjovic1 a za manželku měl Terezii, dceru vodního mlynáře Thomase z Linderačky). Jako mlynář je v matrikách uváděn ještě jeho syn Jan Stoniš, který zemřel roku 1899 ve věku 45 let na nemoc plic2. Za jeho života došlo 24. 6. 1893 k rozsáhlému požáru Těškovic, který tento mlýn vyřadil z provozu.
Porubský mlýn, který obsahoval vnitřní 3 zařízení mlýna z Těškovic (1963)
Některé části vnitřního zařízení (např. kovové hřídele a mlýnské kameny) odkoupil porubský sedlák Josef Tichý, který si za svou usedlostí roku 1901 postavil vlastní mlýn. Tento měl unikátní konstrukci spočívající v tom, že trámy základových vzpěr byly nahrazeny kruhovou cihlovou podezdívkou. Původní těškovické vnitřní zařízení bylo zničeno spolu s celým mlýnem 24. 3. 1991 při požáru, který zde založili přebývající amnestovaní vězni.
1
Andreas Stoniš se narodil roku 1789 a vlastnil větrný mlýn u kaple sv. Anny, po pravé straně cesty z Kyjovic do Pusté Polomě. Podle matrik se žádné z jeho dětí nedožilo dospělosti, takže mlýn neměl kdo zdědit. Jeho manželka Julie se znovu provdala roku 1900 za Josefa Hozu z čp. 28. Zde je uváděna jako vdova po Janu Stonišovi, chalupníku (tedy již ne mlynáři) v Těškovicích. 3 Zdroj fotografie: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006073001 2
Mlýn č. 3 O tomto mlýnu je prozatím známo nejméně informací. Jisté je, že stál na „Přihlávkách“ a je zobrazen na mapě z poslední čtvrtiny 19. století, což je také pravděpodobně doba jeho uvedení do provozu. Mlynářem zde byl František Lazecký (*1881, čp. 29). Byl to syn Jenovefy Stonišové, dcery mlynáře Františka Stoniše z větrného mlýna na Mečníku. Mlýn byl zrušen někdy mezi lety 1927-1935 (možná kvůli hlučnosti?) a dřevo z něj použil majitel jako palivo.
Mapa přibližně z roku 1894. Úplně vpravo je vyznačen mlýn č. 3 na „Přihlávkách“. Vlevo u panského dvora (M.H.) je zobrazen mlýn č. 1. Mlýn č. 2 na Mečníku zde již po požáru není zobrazen.
Mlýn č. 4
Mlýn, přezdívaný „Kubíčkova stíhačka“4 stál na místě dnešního čp. 223. Postavil ho roku 1911 tesař Jan Kubíček na poli za svou usedlostí čp. 34. Mlýn byl vysoký 8 metrů a měl čtvercový půdorys o straně 5 metrů. Na mapách z dob první republiky se překvapivě neobjevuje, zobrazuje jej mapa až roku 1943. V průběhu osvobozovacích bojů byl mlýn zničen 28. 4. 1945 dělostřeleckou palbou Rudé armády proti německým obranným postavením v jižní části Těškovic. Dle záznamů o válečných škodách byla pořizovací cena tohoto mlýna třicet tisíc korun (je ale možné, že tato cena byla mírně nadsazená). Pro srovnání: v době stavby mlýna roku 1911 si mohl dělník ve Vítkovicích vydělat za rok 1425 korun, začínající úředník 2500 korun, okresní hejtman 6000 korun, admirál c. a k. válečného loďstva 16 800 korun a rakouský ministerský předseda 50 000 korun.
Poloha „Kubíčkova mlýna“ na mapě (1943)
4
Zdroj těchto dvou fotografií mlýna: http://www.vmpohledy.estranky.cz/clanky/zanikle-vetrne-mlyny/teskovice-op.html Citovaná stránka však čerpá z odborné literatury, která uvádí počet těškovických mlýnů nesprávně, proto jsou některé tamější informace zavádějící.
