Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury
Karel Musil FAV, bakalářské prezenční studium
Voyeuristický film: Neoformalistická analýza snímku Miluj mě, prosím
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Skupa
Brno 2011
Prohlašuji, že jsem pracoval samostatně a použil jen uvedených pramenů a literatury. V Křepicích dne
……………………. Karel Musil
II
Chtěl bych poděkovat Mgr. Lukáši Skupovi za vedení a cenné připomínky k této bakalářské diplomové práci a všem těm, kteří mi byli během psaní podporou.
III
Obsah 1. ÚVOD......................................................................................................... 2
1.1 1.2 1.3
NEOFORMALISTICKÁ ANALÝZA ...................................... 3 FLASHBACK................................................................ 4 REMAKE ..................................................................... 6
2. EKONOMICKÝ A KULTURNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT............... 8
2.1 PŘEDPRODUKCE, PRODUKCE, DISTRIBUCE ........................ 8 2.2 RECEPCE SNÍMKU ......................................................... 14 2.3 REŽISÉR PAUL MCGUIGAN ............................................ 18 3. NEOFORMALISTICKÁ ANALÝZA .................................................... 20 3.1 NARATOLOGICKÁ ANALÝZA......................................................... 20
3.1.1 ANALÝZA NARACE ..................................................... 21 3.1.2 ANALÝZA FLASHBACKŮ .............................................. 26 3.2 STYLISTICKÁ ANALÝZA.................................................................. 29
3.2.1 MIZANSCÉNA ............................................................. 29 3.2.2 POSTAVY, KOSTÝMY A REKVIZITY ................................ 30 3.2.3 FILMOVÝ OBRAZ A RÁMOVÁNÍ ...................................... 32 4. ZÁVĚR .................................................................................................... 39 5. PŘÍLOHY................................................................................................ 41
5.1 SEGMENTACE SYŽETU ................................................... 41 5.2 ANALÝZA FLASHBACKŮ ................................................. 50 5.3 PROPAGACE – PLAKÁTY A OBALY .................................. 53 6. LITERATURA A PRAMENY................................................................ 59 7. ENGLISH SUMMARY........................................................................... 65
1
1. Úvod Tato práce se zabývá neoformalistickou analýzou amerického snímku z roku 2004 Miluj mě, prosím (někdy též Miluj mě!… prosím či dokonce Miluj mne, prosím). Nejde o film známý ani uznávaný. Přestože se fanoušci a fanynky jak vyplynulo z několika osobních rozhovorů - mohou domnívat o opaku, filmový průmysl ani kritika jej nenominovala na žádné ocenění. Jde dokonce o remake, konkrétně francouzského snímku Byt. Přesto věřím, že stojí za zhlédnutí přinejmenším kvůli své pozoruhodné formální stránce. Nachází se na pomezí hollywoodské (chcete-li, mainstreamové) a evropské (umělecké) produkce a dle mého názoru si z obou typů bere to nejlepší. Původní snímek jsem v rámci přípravy na analýzu viděl rovněž a přiznávám, že se mi více líbil remake. Český distribuční název snímku je lehce zavádějící. Původní název Wicker Park je pro českého diváka nic neříkající a distributor zvolil romantičtěji znějící název. Zavádějící je bohužel i oficiální text distributora na zadní straně obalu českého vydání DVD, který působí dojmem, že jej jeho autor snad ani neviděl.1 Film zdaleka nespadá jen do žánru romantického filmu, přesto je tak diváky často přijímán. Miluj mě, prosím není ani tak filmem o lásce, jako spíš o posedlosti. S tím ostatně souvisí i má dominanta, totiž voyeurismus. Toho se dopouštějí nejen všechny postavy snímku, ale i sám divák, a přestože každý film staví diváka do pozice voyeura, jen málokterý to činí tak komplexním způsobem jako Miluj mě, prosím.
1
V textu stojí: „Mladý a nadějný bankéř (Josh Hartnett) je posedlý představou, že krásná dívka (Diane Kruger), kterou pravidelně potkává v kavárně, je jeho bývalou životní láskou. Zahoří touhou získat ji zpět. Začne ji sledovat na cestách domů, postupně se stále více a více přibližuje. Jednoho dne získá potřebnou odvahu a vkrade se až do jejího apartmánu. Touha jej však přivede až k nebezpečnému odhalení, které může změnit celý jeho život… A nejen jeho…“ tučně vyznačil KM. Nejde jen o chybu na pošetce, tento text se s malou obměnou opakuje i v jiných oficiálních popisech distributora.
2
Práci samotnou jsem rozdělil do několika kapitol. Po úvodní, ve které seznamuji čtenáře s použitou metodologií, následuje popis ekonomicko – historické situace, který se zabývá dlouhotrvajícím zrodem filmu a jeho následnou kritickou a diváckou recepci. Závěr této části pak tvoří krátká filmografie režiséra Paula McGuigana. Popis neoformalistické analýzy je rozdělen do následujících dvou kapitol zabývajících se naratologickou a poté stylistickou analýzou.
1.1 Neoformalistická analýza Jako teoretické východisko své práce jsem si zvolil neoformalistický přístup. Její tvůrkyně, Kristin Thompsonová, vychází z práce ruských formalistů desátých až třicátých let dvacátého století a jejich původně na literaturu zaměřenou analýzu aplikuje na text filmový. Thompsonová neoformalistický přístup popsala v knize Breaking the glass armor, vybrané analýzy vyšly i v češtině v časopise Iluminace.2 Tato teorie nevidí diváka jako pasivního příjemce textu, divák naopak filmem předkládané informace kognitivně zpracovává a dotváří, klade si otázky a hledá na ně odpovědi. Vidíme to ostatně i na první dvojici pojmů, která se k neoformalistické analýze vztahuje – syžet a fabule. Zatímco první zmiňovaný termín označuje sled událostí, které jsou divákovi prezentovány tak, jak jdou za sebou v daném textu, fabuli si už divák musí vytvořit sám ve své mysli, totiž seřadit události příběhu v chronologickém pořadí. Divákovou další aktivitou je tvorba a přehodnocování hypotéz – hledání důvodů a přemýšlení nad dalším směrem vyprávění. Původcem hypotéz jsou vodítka zanechaná ve vyprávění, nejčastěji v podobě mezer. Tyto mezery pak vyprávění může či nemusí později vyplnit, mluvíme pak o mezerách dočasných a trvalých. 2
Thompson, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, č. 29, s. 5n.
3
Vyprávění se dále vyznačuje několika narativními strategiemi – informovaností, komunikativností a sebevědomím. Informovanost pomocí rozsahu a hloubky popisuje, k jakému množství informací má vyprávění přístup; komunikativnost zase to, s jakou ochotou tyto informace poskytuje divákovi. Poslední strategie pak popisuje, do jaké míry si je narace vědoma sebe sama.3 Informace ve vyprávění poskytují prvky – prvkem může být jakákoli součást filmů, ať už herecké gesto, rekvizita, ale také střih, pohyb kamery atd. Nejdůležitějším pojmem je pak dominanta. Dominanta určuje, které prvky budou vnímány jako důležité a které naopak zatlačeny do pozadí. Její nalezení je jedním z cílů neoformalistické analýzy.4 Nakonec bych chtěl zmínit termín ozvláštnění. Tento pojem jde ruku v ruce s jiným termínem, automatizací, který tvoří jeho protiklad. Jakýkoli prvek, kterého je užíváno stále stejným způsobem, se stane automatizovaným. Pokud se ale podíváme na důvěrně známou věc jiným pohledem, z jiného úhlu či v jiném světle, tato věc se opět stane zajímavou, ozvláštněnou.
1.2 Flashback Miluj mě, prosím je snímkem, který ve velkém množství užívá flashbacků. Flashback je narativní prvek, který narušuje temporální posloupnost vyprávění a do přítomnosti příběhu je zasazena ukázka dění, které se odehrálo dříve. Jde o jeden z nejznámějších a nejsnadněji rozeznatelných vyprávěcích postupů. Flashback je subjektivní či objektivní záznam historie, nebo také vzpomínka. Vzhledem k množství flashbacků v analyzovaném snímku považuji za užitečné
3
Thompson, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, č. 29, s. 34. 4 Thompson, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, č. 29, s. 35.
4
podívat se na ně trochu podrobněji, než bývá zvykem. Pomůckou mi zde byla kniha Maureen Turim Flashbacks in film: Memory and History. Užívání flashbacku započalo už v prvních letech filmové historie, i když v tomto období se obtížně odlišuje od snové představy. S jistotou tak o tomto prvku můžeme mluvit až od desátých let dvacátého století. Soudě dle dobových kritik jej bylo užíváno k nelibosti recenzentů velmi často.5 Vzhledem k nízkému množství dochovaných filmů z této doby se ale toto tvrzení nedá dost dobře ověřit. Oblíbenost flashbacku pokračovala do dvacátých let. Našel uplatnění ve snímcích o soudních procesech, při popisování minulosti některé z postav, či připomenutí důležité informace divákovi. Maureen Turim popisuje těchto funkcí hned sedm.6 S nástupem zvuku se od užívání flashbacku do velké míry upustilo, výjimku pak představovaly filmy natočené podle scénářů, které už jednou byly zpracovány v podobě němých filmů. Ve čtyřicátých a zvláště v padesátých letech se tento prostředek opět začal využívat velmi hojně – především (ale ne pouze) díky filmům noir; stačí si vzpomenout na snímky jako Občan Kane nebo Sunset Boulevard. Dalšími příklady tohoto období jsou pak snímky psychologické.7 V následujících desetiletích se v hollywoodských filmech užívalo flashbacku minimálně. Pomyslnou štafetu převzaly především evropské umělecké filmy - ale nejen ty, jak ukazuje např. japonský snímek Rašomon. Turim ve své knize končí s popisem situace v osmdesátých letech, nicméně v letech devadesátých a ještě silněji v prvních letech jednadvacátého století se flashback opět vrátil na výsluní - a to nejen u uměleckých filmů národních kinematografií a nových vln, kde se hojně objevoval od šedesátých let, ale i u značného počtu hollywoodských velkofilmů (namátkou třeba Titanic, jehož příběh vypráví poslední přeživší cestující, či Pán prstenů: 5 6 7
Turim, Maureen (1989): Flashbacks in Film: Memory and History, s. 29. Turim, Maureen (1989): Flashbacks in Film: Memory and History, s. 33. Turim, Maureen (1989): Flashbacks in Film: Memory and History, s. 143n.
5
Společenstvo prstenu). Není bez zajímavosti, že krátce před uvedením snímku Miluj mě, prosím - který techniky flashbacku hojně využívá, jak ukážu v práci - prošel za velkého zájmu kritiky i diváků snímek Hrdina, který po vzoru Rašomonu silně staví na velkém množství (falešných) flashbacků.
1.2.1 Metodologie flashbacku Maureen Turim vychází z metodologie vytvořené Gérardem Genettem.8 Přestože byla původně stanovena pro literární texty, dá se podobně jako formalismus aplikovat i na texty filmové. Změnou časového uspořádání vzniká anachronie (anachrony). Pohyb z narativní současnosti do minulosti je označován jako analepse (analepse).9 Podrobněji může být dělena ještě na analepsí interní (interior), popisující pohyb v rámci času od počátečního bodu narace, a na analepsi externí (exterior), která značí pohyb před počátečním bodem narace. Dalšími pojmy jsou pak ještě dosah (portée) – neboli před jakou dobou událost nastala, amplituda (amplitude), což je výraz pro trvání události v rámci analepse a jaké množství informací je ve flashbacku sděleno. A nakonec trvání (duration), popisující délku flashbacku v rámci času filmu (nikoli v čase narace).
1.3 Remake Analyzovaný snímek je natočen podle dříve uvedeného francouzského filmu, jde tedy o remake. Remake je termín označující nové zpracování dříve natočeného filmu. Pro jiné typy uměleckých děl se nepoužívá, výjimkou jsou pouze počítačové hry. Přestože je za éru remaků považovaná naše současnost, není žádným tajemstvím, že přetáčení starších filmů je staré jako filmový 8
Genett, Gérard. Discours du récit. in Turim, Maureen (1989): Flashbacks in Film: Memory and History, s. 8. 9 Pro úplnost uvádím i pojem prolepse, což je pohyb z narativní přítomnosti do budoucnosti čili flashforward. Ten se však ve snímku Miluj mě, prosím nevyskytuje.
6
průmysl sám. V prvních letech filmové tvorby se opakovalo natáčení u úspěšných filmů, které se během mnohonásobného promítání zničily a bylo třeba dodat novou kopii, neboť duplikace původního negativu nebyla možná. Jak už bylo zmíněno v kapitole o flashbacích, ve třicátých letech studia šetřila finance natáčením už dříve zfilmovaných scénářů. Často je vidět i touha aktualizovat původní text a přiblížit jej novým divákům - remake se může od původního snímku silně lišit. Navíc jak podotýká Kelvin Chavez, nová verze zajišťuje, že ani původní snímek nezmizí z diváckého podvědomí a jeho fanoušci se často dočkají i znovuuvedení filmu původního.10 Zároveň slouží i jako další pracovní příležitost pro filmové tvůrce. V některých případech si novou verzi filmu natočil sám režisér původního, tak jako u snímků Muž, který věděl příliš mnoho z let 1934 a 1956. Alfred Hitchcock ovšem není zdaleka jediným příkladem.11 V posledních letech se však nejčastěji točí remaky zahraničních filmů (většinou asijské provenience, výjimkou však nejsou ani filmy evropské), které jsou kromě neschopnosti filmařů přijít s novými tématy přičítány i odporu amerického mainstreamového publika ke čtení podtitulků. Analyzovaný snímek Miluj mě, prosím patří právě do skupiny remaků zahraničních snímků. Při srovnávání původních verzí snímků a jejich remaků jsou druhé zmiňované automaticky označovány za horší, ale ne vždy to platí, vzpomeňme si na oscarový snímek Skrytá identita, který je remakem hong kongského filmu Volavka. Osobně mám za to, že diváci nesrovnávají dva filmy, ale pouze remake se vzpomínkou na originál, od jehož zhlédnutí uplynulo často mnoho let. Tomuto zkreslení se dle mého názoru dá zabránit pouze sledováním obou filmů v krátkém časovém rozestupu – a i pak záleží na vkusu každého diváka, který z nich se mu zalíbí více.
10
Chalvez, Kelvin (2009): Why Remakes Aren’t Just a Blight on Society.
(cit. 4.1.2011). 11 Verevis, Constantine (2006): Film Remakes, s. 21.
7
2. Ekonomický a kulturně-historický kontext 2.1 Předprodukce, produkce, distribuce Analyzovaný film Miluj mě, prosím je remakem francouzského filmu Byt (l’Appartement) z roku 1996, který napsal a režíroval Gilles Mimouni,12 v obsazení Vincent Cassel, Monica Belluci a Romane Bohringer. Jedinou mně známou
komparativní
analýzu
obou
snímků
provedl
server
Cinemademerde.com.13 V lednu 1997 byl Byt uveden na festivalu nezávislých filmů Sundance, kde si ho všimli producenti Tom Rosenberg a Gary Lucchesi, zakladatelé a čelní představitelé nezávislého filmového studia Lakeshore Entertainment, a projevili zájem o zakoupení práv na natočení americké verze.14 Kromě tohoto festivalu nebyl Byt v USA uveden v kinech ani na VHS či DVD – na tomto médiu zde vyšel až v roce 2006. Připravovaný remake je veden pod názvem Apartment, což je anglický překlad původního názvu filmu Byt. Přesně o dva roky později se v článku datovaném 24. února 1999 o projektu rozepisuje Variety: Apartment bude režírovat Joel Schumacher, natáčení začne na podzim téhož roku a probíhá casting dvou herců a dvou 12
Byt je jediným snímkem tohoto režiséra, dále už je zmiňován pouze jako výkonný producent právě u filmu Miluj mě, prosím. Následně byl spojován se třemi dalšími projekty. Anglicky mluveným špionážním thrillerem The Pretender, dále pak titulem Flight of the storks, což měla být adaptace prvotiny autora Purpurových řek a nakonec The Swedish Cavalier. Ani jeden se neuskutečnil – práce na prvním byly přerušeny v roce 2001, na druhém r. 2004 a třetí převzal Christophe Gans (srov. (cit. 4.1.2011); The Swedish Cavalier je na IMDB veden jako v předprodukci s datem 2011 (cit. 4.1.2011). Jinak o režisérovi není zpráv, stejně jako o producentovi Georgesi Benayounovi, který Byt produkoval – kromě krátké zprávy v časopise Screen o soudním sporu s dalším francouzským producentem Alainem Sarde, kvůli kterému byl pozdržen i anglicky mluvený Mimouniho projekt. Srov. , cit. 5.1.2011). 13 (cit. 10.6.2010). 14 Fleming, Michael (2000): Chen Finds ‚Apartment‘; ‚Animal‘ atrarction. (cit. 5.1.2011).
8
hereček do hlavních rolí. Hotový film má distribuovat studio Paramount s rozpočtem 30 milionů dolarů.15 Neuplyne ani šest měsíců a Variety ohlašuje první problémy: herci obsazení do titulních rolí, totiž Brendan Fraiser a Kate Winslet, žádají příliš velkou finanční odměnu 10 a 5 miliónů dolarů. Studio odmítá, protože spolu s odměnou pro režiséra by se nyní rozpočet blížil padesáti milionům dolarů.16 V polovině srpna pak Joel Schumacher projekt, se kterým je v tuto chvíli spojován i Freddie Prince Jr.,17 definitivně opouští, údajně pro kreativní neshody.18 Následně byla na post režiséra zvažována čínská herečka a režisérka Joan Chenová, která v tu dobu pro studio dokončovala romanci Podzim v New Yorku, ale z následující spolupráce sešlo.19 V následujícím mezidobí měl být režisérem Danny Cannon20 a do hlavní role obsazen Paul Walker, ale kvůli jeho vytíženosti kvůli natáčení snímku Rychle a zběsile 2 z jeho účasti opět sešlo.21 Nakonec se projektu ujal skotský režisér Paul McGuigan, který zaujal producenty svým druhým celovečerním snímkem Nejlepší gangster.22
15
Hindes, Andrew (1999): Schumacher in ‚Apartment.‘ (cit. 4.1.2011). 16 Fleming, Michael (1999): Rudin counts ‚Hours; McTiernan high on Leo. (cit. 5.1.2011). 17 Není jasné, zda měli s Fraserem ve filmu hrát oba, či byli zvažování pro hlavní roli. 18 Fleming, Michael (1999): Schumacher vacates Lakeshore’s ‚Apartment.‘ (cit. 4.1.2011). 19 Fleming, Michael (2000): Chen Finds ‚Apartment‘; ‚Animal‘ atrarction. (cit. 5.1.2011). Joan Chen od té doby nerežírovala, pozn. KM. 20 Foundas, Scott (2004): Wicker Park Review. (cit. 9.6.2010). 21 Vinan, Less (2004): Wicker Park. (cit. 4.1.2011) 22 Dunkley, Cathy (2002): Harnett is ‚Wicker‘ man. (cit. 9.6.2010) (sic).
9
V květnu 2002 se poprvé objevuje informace o autorovi scénáře – je jím Brandon Boyce23- a navíc se plánovaným distributorem stává studio MGM. Snímek je nyní znám pod názvem Wicker park, což je název chicagské čtvrti. Natáčení má začít v říjnu24 a definitivní obsazení pak čítá jména Josh Hartnett (Matthew), Rose Byrne (Alex), Matthew Lillard (Luke). Nejtěžším se ukázalo obsazení postavy jménem Lisa, producenti dlouho nemohli nalézt nikoho vhodného. Problém nakonec vyřešil producent a režisér Luc Besson, který jim doporučil německou herečku Diane Kruger, se kterou právě dokončil film Na plný plyn. Její tehdejší manžel, francouzský režisér Gillaume Canet, pak pro ni natočil audition tape, na základě které pak roli skutečně získala.25 Samotné natáčení snímku, pojmenovaného v tuto chvíli jako Obsessed, začalo po odložených startech v lednu a říjnu 16. prosince 200226 v kanadském Montrealu. Některé scény byly natočeny v ateliéru, především dvojice bytů spojených dvorem, které patří postavám Lisy a Alex. Natáčení se později přesouvá i do Chicaga,27 ve kterém se skutečný Wicker Park nachází (některé prameny mylně uvádějí, že natáčení probíhalo pouze v Montrealu), např. exteriéry hotelu Drake. Natáčení pak končí někdy v březnu 2003.28 V postprodukci bylo přidáno několik „neviditelných“ CGI efektů, např. digitální sníh29 – při natáčení panovaly velmi nízké teploty a jiným způsobem
23
Tento příležitostný scénárista a herec měl v té době za sebou pouze scénář k úspěšnému snímku Bryana Singera Nadaný žák. 24 Dunkley, Cathy (2002): Harnett is ‚Wicker‘ man. (cit. 9.6.2010) (sic). 25 (2004): Wicker park Production notes. (cit. 10.6.2010). 26 Vinan, Less (2004): Wicker Park. (cit. 4.1.2011). 27 (online): Recreating Wicker Park. (cit. 10.6.2010) 28 (online): Filmographie. (cit. 4.1.2011). 29 Wicker Park (Paul McGuigan, USA), audiokomentář Paula McGuigana a Joshe Hartnetta, 20:00
10
nebylo možné sníh dodat - či odraz vzlétajícího letadla na kapotě taxíku. Dialog Alex a Luka v autě ve scéně 42/F6 byl natočen před zeleným plátnem.30 Další zpráva je datována do 20. července roku 2003. Premiéra filmu, který je stále veden jako Obsessed, je stanovena na jaro následujícího roku, nakonec se však termín ještě posune.31 Finální termín je znám až v lednu 2004 – je jím září a snímek se bude nakonec jmenovat přece jen Wicker Park.32 Koncem roku 2003 se odehraje minimálně jedna testovací projekce. Komentáře lidí, kteří se této projekce (či projekcí) zúčastnili, nebyly příliš povzbuzující. Vyplývá z nich navíc, že film měl původně více explicitních erotických scén, které byly následně vystříhány kvůli změně ratingu Motion Picture Association of America (MPAA) z R na PG-13.33 3. září 2004 je pak snímek skutečně v severní Americe uveden, premiéru si však odbude už 4. července na belgickém festivalu Wilkinson American Movie Day.34 O propagaci snímku se mi nepodařilo dohledat příliš mnoho informací. Z dostupných zdrojů vyplývá, že studio vydalo press kit na CD-ROM, které obsahuje několik fotografií z filmu a brožurku s informacemi o hercích a štábu.35 Co se týče traileru, indicie naznačují, že byl vypuštěn už 14.3.200436
30
Wicker Park (Paul McGuigan, USA), audiokomentář Paula McGuigana a Joshe Hartnetta, 1:01:00 31 Rooney, David (2003): Overseas options. (cit. 4.1.2011). 32 Variety staff (2004): Weekend Box Office Preview January 23, 2004. (cit. 12.6.2010). 33 Nejstarší informace o testovací projekci jsem nalezl v článku datovaném 4.11.2003, další v komentáři na IMDB ze dne 31.1.2004. Srov. http://www.tnmc.org/Untitled-DeadpoolColumn/udc-wicker-park.html a http://www.imdb.com/title/tt0324554/usercomments?filter=chrono;start=250. 34 Jak už název a datum naznačuje, jde o festival pořádaný výrobcem žiletek aj. na oslavu Dne nezávislosti. Spíše než o festival jde o přehlídku dvanácti amerických filmů, které je možné zhlédnout v předpremiéře. Konalo se celkem třináct ročníků, dosud poslední v roce 2009. Současné webové stránky na adrese http://www.wamd.be příliš informací nedávají, naštěstí je možné dopátrat se obsahů starších ročníků přes internetový archiv http://www.archive.org. 35 Narazil jsem na ně několikrát na stránkách internetové aukce http://www.ebay.com, ale od té doby byly vyprodány.
11
a poté v druhé polovině července 2004.37 Jeho stopáž činí téměř dvě minuty a ve zkratce popisuje základní dějovou linii filmu, přičemž záběry jsou za sebe řazeny v chronologickém pořadí fabule filmu. Přes četné použití flashbacků v samotném snímku se jimi trailer nezabývá. Trailer předvádí film jako thriller a v nezměněné podobě je poté použit k propagaci DVD. Plakáty k filmu se ve většině případů držely jednotné linie, upozorňující na téma voyeurismu – zobrazovaly Joshe Hartnetta a Diane Kruger ve vášnivém obětí, rámované oknem. V levé části je pak sleduje zvětšený a nedoostřený obličej Rose Byrne. Tento obraz zachovává drtivá většina evropských jazykových mutací plakátu (a později i přebalu DVD a VHS) s výjimkou Velké Británíe, který je laděn do červena a zahrnuje v sobě kompozici objímajícího se ústředního páru, přičemž pod nimi se nachází záběr na město. V levém horním rohu pak najdeme těžko identifikovatelnou miniaturu
portrétu
ženy,
s největší
pravděpodobností
Diane
Kruger.
Z mimoevropských se mi podařilo dohledat japonský a korejský plakát. Japonský je rozdělen na tři vodorovné pásy, v každém jeden z protagonistů snímku mimo Matthewa Lillarda. Korejský je rozdělený na dvě části, v horním je zobrazen detail líbajícího se ústředního páru a ve spodním tentýž, nicméně rozostřený záběr a zaostřené pozadí, ze kterého je z okna pozoruje Rose Byrne. Všechny zmiňované plakáty a přebaly včetně německé, španělské, české, ruské a turecké jazykové mutace jsou k nahlédnutí v příloze 5.2 Za propagaci filmu lze považovat i vydání hudebních alb. 24.8.2004 Lakeshire Records vydalo dva soundtracky s hudbou z filmu – zatímco první obsahoval osmnáct písní z indie scény, které ve filmu zazněly, druhý se týkal výhradně instrumentální filmové hudby Cliffa Martineze. Toto album obsahovalo skladeb jedenáct. Přebal prvního zmiňovaného byl stylizován 36
Datum přidání na server Yahoo http://movies.yahoo.com/movie/1808402948/trailer. 37 Srov. uživatelské komentáře k soundtracku http://stereogum.com/723/the_wicker_park_soundtrack/news/.
12
movies, snímku
srov. na
stejným způsobem jako plakáty, instrumentální album bylo laděno do modra a hlavním motivem se zde stala pudřenka,38 v jejímž zrcátku se odráží Wicker park. V pátek 3. září byl film nasazen v 2 598 sálech po celé Severní Americe.39 Naneštěstí to byl víkend před Svátkem práce,40 Floridu navíc v tyto dny postihl hurikán Frances, čímž ještě více omezil případné tržby. Dalšími novinkami premiérového víkendu byly filmy Paparazzi, Jarmark marnosti a komedie The Cookout.41 Během prodlouženého premiérového víkendu (pátek až pondělí) vydělal Wicker Park pouhých 6,8 milionu dolarů, což stačilo na šesté místo v tabulce hrubých zisků daného týdne.42 Film se promítal pouhé čtyři týdny a nakonec byl stažen, se ziskem pouhých třinácti milionů v hrubých tržbách za USA a Kanadu. V České republice byl snímek uveden pod distribučním názvem Miluj mě, prosím 11. září 2004 v osmi kopiích,43 na Slovensku pak dvacátého ledna 200544 jako Miluj ma! Prosím…45
Wicker Park byl dále uveden na filmovém
festivalu v Montrealu46 jako první hollywoodský film po mnoha letech.47 DVD premiéra v regionu 1 (USA a Kanada) proběhla 28.12.2004, v regionu 2 (západní Evropa a Japonsko, patří sem i Česká republika) pak až na přelomu 38
Jedna z důležitých rekvizit analyzovaného snímku. Snyder, Gabriel (2004): Pix try to overcome Labor pain. (cit. 12.6.2010). 40 Labor day; americký svátek připadající na první pondělí v září. Je to poslední víkend letních prázdnin a rodiče se s dětmi vracejí domů z dovolených. Pro americké distributory jde tradičně o jeden z finančně nejhorších týdnů v roce. 41 (online): (cit. 7.1.2011). 42 Snyder, Gabriel (2004): ‚Hero‘ still kicking. (cit. 12.6.2010). 43 (online): Přehled filmů uvedených v roce 2004. (cit. 28.4.2011). 44 Další informace o uvedení srov. http://www.imdb.com/title/tt0324554/releaseinfo 45 Další varianty českého distribučního názvu: Miluj mě!… prosím a Miluj mne, prosím. 46 Montreal world film festival; probíhá každoročně na přelomu srpna a září. 47 Kelly, Brendan (2004): Battered but not broken. (cit. 12.6.2010). 39
13
ledna a února roku 2005 (ve Velké Británii 7.2.2005 a v České republice dokonce už 24.1.200548 u distributora Hollywood Classic Entertainment). Britské i americké DVD obsahuje kromě samotného filmu i bonusové materiály v podobě audiokomentáře režiséra Paula McGuigana a Joshe Hartnetta, dále pak 11 vystřižených scén, nepovedené záběry a videoklip skupiny The Postal Service: Against all odds, který používá záběrů z analyzovaného filmu. České DVD oproti tomu obsahuje pouze fotogalerii, trailery ke snímkům Miluj mě, prosím, Věčný svit neposkvrněné mysli a Milk (poslední jmenovaný je pouze v pošetkové edici a z hlavního menu není přístupný). V televizní premiéře snímek odvysílala ČT1 dne 28.7.2007 a od té doby se na obrazovkách našich stanic objevil ještě několikrát.49
2.2 Recepce snímku Kritika přijala snímek značně rozporuplně. Internetové servery Metacritic.com a Rottentomatoes.com, které shromažďují recenze k jednotlivým filmům a provádějí procentuální sumarizaci hodnocení, ukazují čísla 40 %50 a 23 %.51 Přestože převažují recenze negativní a v jednom případě jej recenzent označoval za nejhorší film roku,52 nezanedbatelné množství kritiků (asi jedna čtvrtina) posuzovala film kladně. Rozporuplné názory byly nejen na film samotný, ale především na jeho jednotlivé složky: co jedni považovali za nejhorší prvek, jiní naopak 48
V příbalové neboli pošetkové reedici pak DVD s filmem vyšlo v Blesku pro ženy 28.1.2009. 49 (online): Film Miluj mě! …prosím v TV. (cit. 28.4.2011). 50 (online): Wicker park. (cit. 6.3.2011). 51 (online): Wicker park. (cit. 6.3.2001). 52 Carr, Kevin (2004): Wicker Park. (cit. 6.3.2011).
14
vyzdvihovali. Zatímco jedni recenzenti popisovali zápletku jako nepravděpodobnou,53 scénář zmatený54 nebo dokonce mizerný,55 jiní popisují stavbu scénáře jako velmi chytrou.56 Tatáž rozporuplnost se objevuje i v ohodnocení režie – zatímco Stephanie Zacharek obviňuje McGuigana z neschopnosti vyprávět příběh a špatného vedení herců,57 David Nusair poukazuje na problémy s tempem snímku58 a recenzent Boston Globe dokonce označuje jeho styl za přeplácaný,59 David Noh z Film Journal International si režii naopak pochvaluje a dokonce píše o potenciálu snímku stát se kultovním především u romanticky založených žen kolem dvaceti let.60 Poslední skupinu rozporuplných hodnocení tvoří herecké výkony. Jako celek pochválil herecký ansámbl pouze Roger Ebert,61 většinou byli recenzenti konkrétnější. Nejvíce sympatií si svým výkonem získala Rose Byrne, kladné ohlasy posbíral i Matthew Lillard. Rozporuplné reakce si vydobyl Josh Hartnett – zatímco menší část kritiků považovala jeho minimalistické hraní, „ztuhlost, dřevěnost“ a nezralost za relativně souznící se ztvárňovanou 53 Zacharek, Stephanie (2004): „Wicker Park.“ (cit. 28.2.2011). 54 Ebert, Roger (2004): Wicker Park. < http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20040903/REVIEWS/409020302/1 023> (cit. 8.3.2011). 55 Burr, Ty (2004): ‚Wicker Park‘ attraction is strange, enjoyable. (cit. 28.2.2011). 56 Foundas, Scott(2004): Wicker Park Review. (cit. 9.6.2010) 57 Zacharek, Stephanie 2004): „Wicker Park.“ ( (cit. 28.2.2011). 58 Nusair, David (2004): Wicker Park. (cit. 28.2.2011). 59 59 Burr, Ty (2004): ‚Wicker Park‘ attraction is strange, enjoyable. (cit. 28.2.2011). 60 Noh, David (2004): Wicker park. (cit. 22.12.2010) 61 Ebert, Roger (2004): Wicker Park. < http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20040903/REVIEWS/409020302/1 023> (cit. 8.3.2011).
15
postavou, většina autorů poukazovala na nedostatek charisma či dokonce na neschopnost hrát. Diane Kruger sklidila pouze negativní reakce, i když jedna z recenzentek přiznává, že scénář jí příliš prostoru nedává.62 Česká kritika přijala snímek podobně jako zahraniční kolegové – Alena Prokopová z Cinemy vyzdvihla strukturu a příběh a měla výhrady vůči hereckému obsazení,63 Barbora Šťastná z Premiere měla názor přesně opačný.64 Herecké výkony pochválila i Věra Míšková z Práva,65 oproti tomu Reflex66 a Mirka Spáčilová67 v Mladé frontě snímku shodně věnovali jen několik nepříliš lichotivých vět. Diváci hodnotí snímek Miluj mě, prosím v zásadě kladně – svědčí o tom hodnocení 78% na Československé filmové databázi (ČSFD, cca 4800 hodnocení)68 a 6,9 na The Internet Movie Database (IMDb, cca 20 200 hodnocení).69 Tyto databáze sice nelze brát jako reprezentativní vzorek divácké populace, neboť filmy zde hodnotí jen malá část z celkového množství diváků, nicméně jde o prakticky jediný dostupný zdroj těchto informací, pomineme-li rozhovory a blogy, které by však v konečném součtu tvořily procento nepoměrně menší. Z mého malého „průzkumu“ vyplynulo, že snímek lidé a kolegové z oboru v mém okolí buď vůbec neznají, nebo v případě slečen těsně po dvacítce film zbožňují. V zásadě se dá říct, že názory diváků představují v případě snímku Miluj mě, prosím zrcadlově převrácené názory kritiky – z větší části se film 62
Zacharek, Stephanie (2004): „Wicker Park“. (cit. 28.2.2011). 63 Prokopová, Alena (2004): Miluj mě, prosím. Cinema. č. 163, listopad 2004, s. 78. 64 Šťastná, Barbora (2004): Miluj mě, prosím. (cit. 28.2.2011). 65 Míšková, Věra (2004) : Dvakrát o lásce a vždycky s českou holkou. Právo, 14, č. 262 (10.11.) s. 16. 66 BAL (2004): Reflektor. Reflex, 15, č. 46 (11.11.), s. 64. 67 Spáčilová, Mirka (2004): Tu ochutnat, tam zobnout, a z kina domů žene hlad. Mladá fronta DNES, 15, č. 266 (15.11.), s. 4. 68 (online): (cit. 1.3.2011). 69 (online): (cit. 1.3.2011).
16
líbil. Stejně jako odborná kritika se však diváci rozcházejí v názorech na zápletku a herecké obsazení. Bez zajímavosti není ani to, že většina vnímala snímek v kontextu romantického filmu. Nezanedbatelný je rovněž počet diváků, kteří snímek považují za svůj oblíbený, jak je možné se dočíst v komentářích zmíněných filmových databází.70 Na závěr této kapitoly jsem si ponechal zvláštní případ recepce v podobě záznamu o analyzovaném snímku v databází Screenit.71 Tato databáze se zabývá shromažďováním informací o filmech a informováním rodičů o nevhodném obsahu v nich. Jedná se např. o informace o kouření, alkoholu, sexu a nahotě, násilí atd., navíc každý případ je zde podrobně vypsán. Je to svým způsobem zajímavý seznam činností a situací, vůči kterým můžou mít někteří diváci námitky. Pozornost si pak zaslouží především pasáž „Témata k hovoru“ (s dětmi), mezi kterými jsou i „Stalkeři a lidé posedlí druhými.“72
70
Nemluvě o v době psaní práce nové položce databáze ČSFD zobrazující se přímo pod hodnocením snímku a pojmenované „fanklub filmu“, který je propojen se seznamem deseti nejoblíbenějších filmů každého uživatele. V případě Miluj mě, prosím jej má v tomto seznamu zahrnuto 139 uživatelů (cit. 7.4.2011). 71 http://www.screenit.com 72 (2004): „Wicker Park.“ (cit. 8.3.2011).
17
2.3 Režisér Paul McGuigan Jak už jsem uvedl výše, Miluj mě, prosím hojně využívá flashbacků. Jeho režisérovi není tento prvek cizí a používá jej ve většině svých filmů. Paul McGuigan se narodil 19. září 1963 ve skotském městečku Bellshill. Jeho první prací v oblastí celovečerního filmu (předtím natočil několik dokumentů) byl povídkový snímek Acid House z roku 1998, vycházející stejně jako známější a dříve natočený Trainspotting ze stejnojmenné knihy Irwina Welshe. Každá ze tří povídek pojednávala o drogách a důsledcích jejich braní na životy lidí okolo. Zajímavějším a také drastičtějším snímkem pak byl o dva roky mladší Nejlepší gangster, popisující ve vzpomínkách vzestup mladého a bezcitného londýnského gangstera k moci. Gangster (jeho jméno není ve filmu zmíněno a v titulcích je uveden pouze pod kódovým označením Gangster 55) v podání Malcolma McDowella vzpomíná – ve flashbacích – na dobu, kdy byl mladý a zabíjel každého, kdo mu stál v cestě. Ozvláštněním je tu scéna mučení snímaná z pozice oběti. Gangsterovo mladší alter-ego ztvárnil tehdy začínající Paul Bettany. V roce 2002 režisér natočil pro BBC televizní dokudrama Little Angels, rovněž s drogovou tématikou. Bettany se objevil ještě v jednom režisérově snímku, konkrétně hned v tom následujícím – historickém detektivním dramatu Hra o smrti (2003), taktéž adaptací existující literární látky Kdo zabil Tomáše Wellse, kterou napsal spisovatel Barry Unsworth. I tento film hojně obsahuje flashbacky, analepsí je dokonce hned první scéna snímku. O rok později je uveden McGuiganův první americký film – analyzovaný snímek Miluj mě, prosím. Hlavní mužskou roli zde má Josh Hartnett, který je obsazen i do následujícího McGuiganova snímku z roku 2006 Nabít a zabít. Jako v případě Nejlepšího gangstera, i zde jde o příběh z podsvětí, tentokrát ale komediálně laděný. I zde se hojně využívá flashbacků.
18
Přes hvězdné obsazení (Bruce Willis, Morgan Freeman, Ben Kingsley či Lucy Liu) však v kinech nevzbudil větší zájmem, lépe se mu vedlo až na DVD. Nabít a zabít je stylisticky nejpodobnější Miluj mě, prosím – nejde jen o podobnou barevnou škálu, snímek rovněž využívá ladění do modra a do červena, ale i o podobnou, i když zjednodušenou flashbackovou strukturu. V neposlední řadě i zde český distributor zcela změnil název – původní název Lucky number Slevin odkazoval jednak ke křestnímu jménu hlavního protagonisty, ale i ke jménu jistého dostihového koně, stojícího na samém začátku příběhu. V roce 2006 natáčí McGuigan ještě pilotní díl k šestidílnému kriminálnímu seriálu Povolání: Zloděj a po rozporuplně přijaté akční sci-fi Push z roku 2009 se podepisuje i pod dvěma ze tří dosud uvedených epizod britské minisérie Sherlock z roku 2010. Jeho poslední dokončenou prací je první a třetí epizoda britského seriálu z medicínského prostředí Monroe. Ve dnech dokončování této práce se věnuje postprodukci pilotního snímku seriálu s pracovním
názvem
Damage
control
pro
americkou
stanici
ABC
a předprodukci nové řady seriálu Sherlock.73 Paul McGuigan ve své celovečerní filmové tvorbě často spolupracuje se stejnými lidmi – kromě Paula Bettanyho a Joshe Hartnetta (s oběma dvě spolupráce) jsou to především kameraman českého původu Peter Sova (všechny režisérovy snímky kromě Acid House plus seriál Povolání: Zloděj) či střihač Andrew Hulme (všechny snímky kromě Push). Představitelé hlavních rolí analyzovaného snímku se od té doby spolu před kamerou nesešli, výjimku tvoří pouze Rose Byrne a Diane Kruger, které spolu krátce po dokončení filmu Miluj mě, prosím hrály v Troji. Přestože se tento blockbuster začal natáčet později než dříve jmenovaný snímek, Troja byla paradoxně uvedena do kin o čtvrt roku dříve.
73
McGuigan, Paul (2011): (cit. 15.4.2011).
19
3. Neoformalistická analýza Druhá část práce se zabývá neoformalistickou analýzou snímku Miluj mě, prosím. Je rozdělena na analýzu naratologickou, ve které se zabývám určením žánru snímku a typu narace a podrobně se zabývám flashbacky, a dále pak na analýzu stylistickou. V té mimo jiné na konkrétních příkladech demonstruji dominantu filmu, kterou je voyeurismus.
3.1 Naratologická analýza Český distribuční název filmu – Miluj mě, prosím – svádí diváka, aby automaticky považoval snímek za romantický film. Film skutečně obsahuje heterosexuální romantický pár, který se snaží dostat se k sobě a aby tuto potřebu naplnil, musí překonávat různé překážky a nedorozumění. To ale zdaleka není vše – hrdina zde dále provádí pátrání a snaží se rozřešit tajemství, čímž se vlastně stává detektivem. A v neposlední řadě film obsahuje nepominutelné množství prvků spojovaných s thrillerem a dokonce i s filmem noir. Padouchem, vytvářejícím překážky, které musí hrdina a potažmo romantický pár překonat, je femme fatale. Příběh je navíc zasazen do velkého města, kde je neustále špatné počasí. Žánr filmu bych proto definoval jako romantický thriller.74 Jak píše Rick Altman ve svém textu Obaly na vícero použití, ustavováním žánrů se zabývají především kritici, nikoli studia.75 Zatímco MGM propagovalo analyzovaný snímek pouze jako thriller, někteří kritici píšou už o thrilleru romantickém. William Arnold navíc popisuje
74
Jen pro zajímavost, filmové databáze ČSFD a IMDB uvádějí snímek pod žánry Mysteriózní / Thriller / Romantický / Drama, respektive Drama / Mystery / Romance / Thriller. 75 Altman, Rick (2002) : Obaly na vícero použití. Iluminace, 14, č. 4 (48), s. 36.
20
romantický thriller jako žánr s dlouhou tradicí, kterému se daří ve Francii,76 odkud také pochází původní snímek Byt.
3.1.1 Analýza narace Syžet, jak jsem se zmínil v úvodní kapitole, je sled událostí v pořadí, jak jsou prezentovány ve filmu. Tento sled však nemusí být řazen chronologicky. V případě analyzovaného snímku jde o sled silně anachronický. Příběh (fabuli) si divák sestavuje ve své mysli. Součástí analýzy je i podrobná segmentace syžetu, pro značnou délku jsem ji přesunul do příloh (5.1). Děj snímku Miluj mě, prosím je zasazen do současného Chicaga. Přesněji to určit nelze, ale dá se předpokládat, že se odehrává v době, kdy byl napsán scénář, tj. o samý začátek jednadvacátého století – postavy po dobu trvání snímku vlastní mobilní telefony, ale ve flashbacích zasazených o dva roky dříve je ještě neměly. Snímek se odehrává v zimním období. Na některých místech snímku buď leží sněhová pokrývka, nebo přímo sněží. Výjimku pak tvoří scéna č. 28/F5, která se odehrává za teplého počasí. Hlavní děj snímku se odehrává během pěti dnů (teprve třetího dne ve scéně č. 27 se dozvídáme, že první den bylo pondělí). Flashbacky nás však zavádějí i do doby před dvěma lety a následně i do událostí právě uplynulého týdne. Snímek obsahuje deadline - časový bod, do kterého musí být splněna nějaká podmínka. Kromě zmínění ve scéně č. 3, kde Matthew oznamuje sekretářce, že se z Číny vrátí za čtyři dny, se s ním však nijak neoperuje. Dá se však říci, že Matthew má pět dní volného času, kdy jej doma nikdo nepostrádá a může se tedy věnovat pátrání po Lise. Jako převážná část hollywoodských filmů se i Miluj mě, prosím pohybuje v mantinelech klasické narace, kterou definoval David Bordwell,77 76
Arnold, William (2004): Romantic thriller ‚Wicker Park‘ is refreshingly true to its French connection. (cit. 28.3.2001).
21
nicméně obsahuje i rysy narace umělecké. Film stojí na jejich pomezí. Pro uměleckou naraci by svědčilo značné množství flashbacků a paralelismus postav, přesto se kloním spíše k zařazení do narace klasické. Přestože se na první pohled může zdát flashbacková struktura komplikovaná, není tomu tak. Přechody z a do přítomného času vyprávění jsou důsledně odděleny pomocí audiovizuálních prostředků (chvění obrazu, zastavený obraz, nediegetické zvuky) a po skončení flashbacku se vracíme přesně do časového bodu, ze kterého jsme přišli. I přesto ale může snímek na první shlédnutí působit matoucím dojmem. Ústřední postavou je hrdina Matthew, který se snaží dosáhnout určitého cíle či vyřešit svůj problém. Matthew je na samém začátku snímku konfrontován se dvěma problémy. Zaprvé má letět do Číny, kam jej vyslal jeho šéf – má dojednat blíže nespecifikovanou zakázku a nechce se mu, jelikož má z létání strach. Zadruhé jej po návratu ze Šanghaje čeká svatba s šéfovou sestrou a jak se následně z jeho lehce odmítavého chování dozvídáme v restauraci (scéna č. 5), ani z této perspektivy není nijak nadšený. Zároveň zde vidíme další znak klasické narace – provázání roviny práce a roviny vztahu. Tyto roviny se většinou doplňují, jak ale uvidíme za chvíli, mohou být i v protikladu. Když se Matthew omluví a odchází od stolu, čím alespoň symbolicky na chvíli uteče od svých povinností, uslyší hlas a vybaví si ženský obličej. Divák netuší, kdo dotyčná je – tím vzniká mezera. Mezery jsou dvojího typu, dočasné a trvalé, a klasická narace se vyznačuje tím, že většina či všechny mezery jsou nakonec vyplněny. Otázka ženiny totožnosti je zodpovězena za chvíli – jde tedy o mezeru dočasnou.78 Žena je Matthewova 77
Bordwell, David (1985): Narration in the fiction film, s. 157n. Ve snímku jsem objevil pouze jedinou trvalou mezeru, týkající se Lisina bývalého přítele Daniela. Jak plyne z vystřižených scén (a z původního snímku Byt), jeho role byla původně větší, ale ve finální verzi se o něm postavy jen několikrát zmíní a sám se objeví pouze dvakrát – poprvé když nese Lise dopis, který Matthew zničí, podruhé když pozoruje síluety v okně Lisina nového bytu (scéna č. 29). Poté se už neobjeví a nevyřešený zůstane i jeho podíl na smrti jeho manželky, o které se dozvídáme prostřednictvím novinového článku, který 78
22
bývalá přítelkyně Lisa, která, jak se dozvíme z několika flashbacků, před dvěma lety za nevyjasněných okolností zmizela. Matthew má nyní nový cíl – ženu dostihnout, ověřit si, zda-li je to skutečně Lisa. Stopy, které za sebou žena zanechala, tomu naznačují, ale jistý si Matthew není a s ním ani divák. Hrdina se chce dozvědět, proč před dvěma lety zmizela a implicitně též touží pokračovat ve vztahu s ní. Tím se ovšem do konfliktu dostává sféra soukromá se sférou pracovní – aby se mohl vydat po Lisiných stopách, nemůže odletět do Číny. Pátrání jej nakonec zavede do Lisina bytu, který však obývá jiná žena. Přestože se představí jako Lisa, vypadá zcela jinak než jako Lisa, kterou Matthew hledá. Soukromá sféra má po většinu délky trvání příběhu nad sférou pracovní navrch. Přesto se ve chvílích, kdy se Lukovi jeho pátrání zdá marné, pokouší do Číny odcestovat a svým pracovním povinnostem dostát, což se mu nakonec nepodaří. Důsledky si můžeme pouze domýšlet, neboť snímek končí šťastným shledáním Matthewa s Lisou. Krátce před tím, než se snímek přehoupne do své druhé půle, se film začne věnovat ještě jedné postavě, konkrétně ženě, co se představila jako Lisa. Není to ovšem Lisa, ale její kamarádka Alex, která se za Lisu jen vydává, protože po Matthewovi také touží a je pro jeho získání ochotná leccos vykonat. Do této chvíle si jí divák prakticky neměl možnost všimnout, ale vyprávění ji od tohoto momentu, konkrétně ráno poté, co Matthewa svede, začne brát také jako hlavní postavu. Jak se dozvídáme v další sérii flashbacků, byla to právě ona, která mohla za ukončení vztahu Matthewa a Lisy. V Alex se mísí funkce femme fatale a padoucha, ale lze ji brát i jako antihrdinu. Dalšími znaky klasické narace jsou redundance informací, které nám narace poskytuje, a její kauzalita. Důležité informace jsou několikrát Matthew nalezl v Lisině pokoji v hotelu Drake a díky kterému se sledováním Daniela z hřbitova dostal až k Lisině novému bytu. Jelikož Danielův hlas ve filmu nezazní, není jisté, jestli je to onen bývalý přítel, před kterým Lisa utíká oknem ve scéně č. 38/F5.
23
zopakovány. Ve scéně č. 3 se dozvíme, že Matthew má strach z létání, v restauraci mu jeho snoubenka dává tubu s léky na spaní, v následující scéně prášky polyká. V hotelovém pokoji ve scéně č. 11 na něj padne únava a krátký flashback připomíná moment, ve kterém mu snoubenka podávala onu tubu s léky. Na několika příkladech jsem demonstroval své tvrzení, že snímek patří do modu klasické narace a nyní přejdu k popisu její informovanosti, komunikativnosti a sebevědomí. Tyto tři narativní strategie popisují, jakým způsobem narace skrze dominantu usměrňuje tok informací plynoucí k divákovi. Informovanost operuje s rozsahem a hloubkou vyprávění, konkrétně k jakým informacím má vyprávění přístup. Rozsah se určuje na škále mezi omezenou a neomezenou narací a dominanta jej určuje v závislosti na postavě, skrze kterou příběh sledujeme. Miluj mě, prosím je během své první třetiny ukázkou narace omezené, neboť naše vědění je omezeno na to, co se dozvídá a na co si vzpomíná Matthew. Poté, co se druhou hlavní postavou stane Alex, překlopí se vyprávění do polohy částečně neomezené. Víme o všem důležitém, co se stane, ale nevíme o všech aktivitách všech postav. Hloubka narace popisuje, jaké informace se k nám dostávají – jestli vidíme pouze činy dané postavy (v tom případě jde o naraci objektivní), nebo máme možnost nahlédnout i do myšlenek postavy (pak jde o naraci subjektivní). Přestože se analyzovaný snímek tváří jako poskytovatel subjektivních informací (vidíme flashbacky jednotlivých postav), kromě jediného sporného momentu79 se ponoření do myšlenek jakékoli postavy nedočkáme. Navíc tyto flashbacky často obsahují informace, které postava znát nemůže. Nejviditelněji je to vidět ve scéně č. 42/F6, kdy slyšíme Lukův lživý voice-over. Vidíme, co se skutečně stalo a poté jsme svědky událostí, u kterých Luke nebyl a ani mu 79 Nevíme, jestli je Alexin voice-over, kterým ve scéně č. 37/F4 povzbuzuje Lisu k rychlejšímu odchodu z restaurace, pronášen nahlas či pouze v duchu.
24
o nich nemohl nikdo říct. Podobně neví ani Matthew o přítomnosti Alex v jeho prvních flashbacích. Hlediskové záběry se vyskytují minimálně, např. ve zmiňované scéně č. 37/F4, kdy ovšem hlediskový záběr zabírá pouze polovinu obrazu a druhou tvoří záběr na Alex pozorující události přes sklo, případně Alex pozorující Matthewa krátce předtím, než se Matthew vzbudí a mají spolu sex – scéna č. 30. Matthew má jediný hlediskový záběr ve svém prvním dlouhém flashbacku v obchodě s elektronikou – je to poprvé, co spatří Lisu, tj. ve scéně č. 7/F1. Narace je tedy spíše objektivní, což souhlasí s dominantou, neboť voyeura spíše zajímá chování pozorovaného, než jeho myšlenky. Narace pak může být více či méně komunikativní. Tato vlastnost popisuje
ochotu
vyprávění
sdělovat
divákovi
informace,
které zná.
Analyzovaný snímek je případem vysoké komunikativnosti narace. Scéna č. 25 a poté část scény č. 27 sice zatajuje identitu ženy tím, že ji zobrazuje pouze zády ke kameře, ovšem ještě v téže scéně se divák dozvídá, že jde o Alex. Je přítomna prakticky od začátku filmu, pouze se na ni neupozorňuje. Ve scéně č. 4 ji slyšíme loučit se s Lukem, ve scéně č. 5 se srazí s Matthewovou snoubenkou Rebeccou a objeví se i v prvních dvou flashbackových sekvencích. Tyto scény pak vidíme v jejích flashbacích znovu a zřetelněji. Narace prostřednictvím dominanty poskytuje divákovi informace i v případě, kdy si zatím není vědom toho, že je potřebuje. Vyprávění ve snímku Miluj mě, prosím má určité rysy vědomí sebe sama. Přestože zde nenajdeme typické ukázky sebevědomosti jako pohledy postav do kamery či titulky určující místo, čas či kapitolu (kromě úvodních a závěrečných), ani se ve snímku nepracuje s vypravěčem, svědčí o ní následující prvky: již zmíněné Lukovo vyprávění o (ne)úspěšné noci s Alex, kdy nám navzdory lživému voice-overu postavy ukáže to, co se skutečně odehrálo, dále pak technické prostředky ohlašující Matthewovy a Alexiny flashbacky – rozostření obrazu, nájezdy a zastavené obrazy na Alexině tváři.
25
Součástí snímku jsou i ukázky ze Shakespearovy hry Večer tříkrálový, ve kterém Alex hraje roli Violy. Scénická úprava představení tvoří přímý rozpor s vizuální stránkou filmu, neboť herci jsou zde silně nalíčení a jejich účesy značně divoké, v kontrastu s jednoduchostí kostýmů a zcela prázdné scény. Z představení jsou nám ukázány pouze dvě scény – během zkoušky ve scéně č. 23 je to výstup čtvrtý z prvního jednání, při premiéře ve scéně č. 52 pak první výstup třetího jednání (Matthew tedy dorazil na poslední třetinu představení). Z hlediska filmové narace představují Violiny promluvy paralelu k situaci, ve které se nachází Alex.
3.1.2 Analýza flashbacků Flashbacky ve snímku Miluj mě, prosím tvoří významnou část děje a kromě toho i naplňují divákovu touhu vidět více, proto považuji za užitečné zabývat se jimi do hloubky. V analyzovaném snímku se nachází celkem devět flashbacků neboli analepsí s trváním přes padesát vteřin (v segmentaci jsem je označil jako F1 – F9) a dále pak sedm flashbacků s krátkým trváním (nejčastěji jen několik sekund, označené jako K1 – K7). Jejich přehled naleznete v příloze 5.2. Jak už jsem uvedl v úvodní kapitole, trvání flashbacku je počítáno dle jeho délky v čase filmu. Krátké flashbacky přítomné v analyzovaném snímku slouží buď k uvození flashbacku delšího, nebo jako redundantní informace upozorňující na dříve předvedenou událost. Flashbacky dlouhé pak předkládají informace nové, nebo alespoň známá fakta významně doplňují. Každé z postav je přiřazen vlastní způsob, kterým flashback vyvolává. Luke a Lisa mají každý pouze jediný flashback. Navíc Lukův flashback operuje ve skutečnosti s informacemi, které postava mít nemůže, podrobněji níže. Alex a Matthew mají každý svůj specifický způsob: Matthewovy
26
analepse jsou vyvolány vjemy a často jim předchází krátký flashback a rozostření obrysů jeho obličeje. Alex stačí vzpomínka na větu z nedávného dialogu v podobě aurální analepse, načež kamera najede na detail její tváře a dojde ke krátkému zastavení obrazu. Miluj mě, prosím obsahuje jak analepse externí (události před počátkem narace), tak i několik analepsí interních (události od počátečního bodu narace), množství externích převažuje více jak dvojnásobně. Poslední dvě vlastnosti analepse se určují nejobtížněji, především proto, že snímek neposkytuje v tomto ohledu dostatečné a přesné informace. Dosah se zabývá otázkou, před jakou dobou událost nastala. Snímek prostřednictvím dvou informací od Matthewa a Luka odpovídá, že vztah mezi Matthewem a Lisou před dvěma lety trval „několik měsíců“. O ostatních událostech (např. seznámení Alex s Lisou, ke kterým došlo ještě dříve) se můžeme pouze dohadovat, přesnějšího časového určení než pozici scény ve vztahu ke scénám ostatním bohužel dosáhnout nelze. Stejně tak většinou nelze určit amplitudu, tedy dobu trvání flashbackové scény v rámci vnitřního času příběhu – buď je totožná s časem trvání scény v reálném čase, nebo je její určení ztíženo až znemožněno díky zobrazení události pomocí montážní sekvence. Pro zajímavost do přehledu doplňuji i způsob vyvolání flashbacku. Dosud jsem se flashbacky zabýval z metodologického hlediska, nyní ukážu, jak se vztahují k dominantě. Jsou to především flashbackové sekvence, ve kterých je zobrazen voyerismus postav. Výjimky tvoří pouze scény, ve kterých Matthew sleduje Daniela a poté ještě Alex, když odchází z Lisina bytu po noci strávené s ním, tj. scény č. 19, 21 a 37, protože ty se odehrávají v přítomném čase vyprávění. Zároveň však flashbacky slouží i k naplnění divákovy touhy vědět a vidět – opět až na jednu poněkud spornou výjimku v podobě scény č. 42/F6. Flashbacky slouží výhradně k informování diváka, nikoli postav, výjimka je sporná proto, že i když Luke vypráví Matthewovi
27
o průběhu jeho rande s Alex, ve skutečnosti mu lže a divákovi je ukázán skutečný průběh večera. Přes subjektivní způsob spouštění skrze jednotlivé postavy slouží flashbacky naraci jako prostředek objektivní. Přestože dané vzpomínky bezpochyby patří osobě, jejíž flashback sledujeme, způsob, jakým se postavy pohybují v mizanscéně a jakými záběry je tento jejich pohyb zachycován, tomu neodpovídají. Kamera snímá nejen subjekt, který sleduje postava, jíž vzpomínka patří, ale jako diváci máme možnost pozorovat i samotného voyeura. V některých případech dokonce vidíme scénu a sledovanou postavu ještě předtím, než vstoupí postava sledující, např. v začátku taneční sekvence ve scéně č. 8/F1. Často jsou pak používány záběry, ve kterých můžeme pozorovat obě postavy, sledující i tu sledovanou. Snímek toto pravidlo dodržuje i v případě, kdy je jedna z postav přítomná pouze prostřednictvím odrazu zrcadla nebo i jen díky dříve natočenému obrazovému záznamu, což platí především pro dvojici Matthew a Lisa, např. ve scéně č. 7/F1. Těmito prostředky nejen že narace prostřednictvím flashbacků odpovídá na otázky, které nastoluje v přítomném čase vyprávění, ale zároveň tak činí atraktivní formou. Divákova touha vidět je obnovena po nastoupení Alex jakožto postavy, jejíž flashbacky nám nejenže umožňují sledovat uplynulé události z jiného úhlu pohledu, ale navíc se nám dostává i informací nových, které ještě více prohlubují naše znalosti o pozadí příběhu odehrávajícího se v přítomném čase vyprávění. Jako diváci nyní díky informacím poskytnutými Alexinými flashbacky víme o její přítomnosti v dříve předvedených Matthewových flashbacích a při dalším zhlédnutí snímku jsme ji schopni v těchto scénách identifikovat, čímž je opět naplňována naše touha vidět více. Jsou to právě flashbackové sekvence, které nejvíce využívají hloubku obrazu – často pracují se dvěma, někdy i se třemi plány, což je pravý opak scén z přítomnosti, kde se většinou využívá pouze první plán. Podrobně je popisuji v následující kapitole.
28
3.2 Stylistická analýza 3.2.1 Mizanscéna Mizanscéna je souhrnné označení pro množinu všech prvků, které se nacházejí před kamerou – pohyby herců, jejich gesta, výrazy, ale také lokace, rekvizity, kostýmy, líčení, svícení atd. Nejprve musím upozornit na jednu lehce matoucí skutečnost týkající se lokací, se kterou operuji v celé své práci, totiž označení „Lisin starý byt“ a „Lisin nový byt.“ Lisin starý byt se vyskytuje pouze v některých flashbacích, odehrávajících se před počátečním bodem narace. Značná část děje se odehrává v Lisině novém bytě, ve kterém ovšem přespává Alex a Lisa se v něm po celou dobu trvání filmu neobjeví. Jak se dozvídáme z jejich rozhovorů, Lisa má strach ze svého bývalého přítele Daniela a proto poprosila Alex, jestli by nemohla na pár dní přebývat u ní. Z oken Alexina bytu je přes dvůr dobře vidět do Lisina starého bytu. Toto spojení je důležité jak z hlediska zápletky, tak i dominanty, neboť díky tomuto architektonickému řešení začala Alex Lisu pozorovat, jak je nám ukázáno ve scéně č. 38/F5. Ve scéně č. 44 se nám (Lise ani Alex nikoli, neboť je okno mimo jejich zorná pole) nabízí tento pohled znovu a díky němu zjišťujeme, že Lisin starý byt má nové obyvatele. Z hlediska dominanty je pak významné ještě divadlo a taneční studio – Matthew ani zdaleka není jediným pozorovatelem taneční zkoušky. Drtivá většina lokací vyskytujících se v analyzovaném snímku se vyznačuje přítomností jednoho či více zrcadel, případně zrcadlících ploch. Najdeme je nejen tam, kde bychom je ze zkušenosti očekávali (např. koupelna, toalety, divadelní šatna), ale všude jinde (výjimkou je snad jen hřbitov a park). Chodba k toaletám a telefonní kabince v restauraci Belluci’s je posázená zrcadly celá. Kamera Petera Sovy tyto odrazy ráda snímá a tím umožňuje divákovi vidět více bez nutnosti měnit postavení kamery, čímž zároveň
29
přispívá k voyeristickému duchu snímku. Ve filmu se přes značné množství zrcadlících ploch nikde neodráží kamera.80 Ve scéně č. 11 je dokonce použito malé zrcátko k zakrytí místa na nástěnném zrcadle v koupelně, kde by se jinak odrážel obraz kamery. Dominantní barvou v interiérech je červená – ať už jde o nátěry zdí, nábytek či koberce, tato barva se vyskytuje všude. Jak ukážu dále, neomezuje se toto zbarvení jen na interiérové vybavení. Modrá barva (dosažená pomocí kamerového
filtru)
je
pak
převážně
vyhrazena
exteriérovým,
často
podvečerním a nočním scénám, čímž jen podtrhuje chladnost a nepřátelskost zasněženého města.
3.2.2 Postavy, kostýmy a rekvizity Kostýmy jsou přizpůsobené zimnímu období, ve kterém se film odehrává. V některých případech lze vysledovat paralely v oblékání jednotlivých postav, především to platí o Alex, která se po seznámení s Lisou snaží napodobovat její styl oblékání. I u kostýmů se často vyskytuje kombinace červené a modré barvy. Důležitým prvkem každého filmu jsou rekvizity a ani Miluj mě, prosím není výjimkou. Jejich předvedení se řídí následujícím pravidlem: Poté, co je rekvizita představena v polocelku, následuje vždy detailní záběr, který uspokojí divákovu touhu vidět. Nejdůležitější rekvizitou jsou červené lodičky velikosti 8 a půl. Poprvé se s nimi setkáváme ve scéně č. 12/F2, kde slouží Lise jako záminka k seznámení s Matthewem, navíc na krabici od nich mu poté napíše vzkaz, který je rovněž zobrazen v detailu. Ve scéně č. 6
si u nich Lisa zlomí
podpatek, ve scéně č. 27 je objeví Matthew v Lisině novém bytě. Vzpomínka
80
I počet jiných chyb ve filmu je překvapivě malý. Webová stránka http://www.moviemistakes.com/film4520 nabízí výčet pouze čtyř a ani patřičná sekce IMDb (http://www.imdb.com/title/tt0324554/goofs) nenabízí žádný záznam ohledně viditelnosti štábu.
30
na ně ve flashbacku K5 přiměje Matthewa vrátit se ještě jednou do zmíněného bytu a díky nim ve scéně č. 62 definitivně odhalí, že mu Alex lže, jelikož je její noha o číslo a půl menší než lodičky. Zásadní rekvizitou je také Alexina videokamera ze scény č. 45/F7, díky jejímuž záznamu Matthew poprvé spatří Lisu a poté ji skrz hledáček spatří i na ulici (oba momenty ve scéně č. 7/F1). Divák má možnost části záznamu sledovat několikrát – ať už v „reálném čase“, během kterého obraz vzniká, nebo jako záznam na televizních obrazovkách. Pozornosti by neměla ujít ani Lisina pudřenka, ve které je zrcátko a jeho odraz je kamerou v průběhu filmu několikrát snímán. Jak jsem uvedl v pasáži o propagaci snímku, její obraz se stal hlavním motivem obalu jednoho ze soundtracků. Text článku, který Matthew najde v Lisině hotelovém pokoji, je ve skutečnosti kratší než vypadá, kolem Danielovy fotografie je jeho text třikrát zkopírován, tento fakt je ovšem možné zjistit pouze při zastavení obrazu. Líčení je po většinu filmu neznatelné, za zmínku stojí pouze v případě scén v divadle, jehož funkcí (kromě toho, že je součástí nastudování Večera tříkrálového) je dočasně zabránit divákovi rozeznat skutečnou totožnost Lukovy přítelkyně Alex, která se Matthewovi představila jako Lisa. Odhalení je pak efektně zpracováno při odličování Alex v šatně ve scéně č. 42/F6, rozmazané líčení ve scéně č. 53 pak slouží i jako vizuální podtržení Alexina momentálního emocionálního stavu. Hlavní postavy projevují podobné rysy chování, nejvýrazněji je to vidět v jejich voyerství a stalkingu. Matthew a Alex (a v menším rozsahu i Lisa s Lukem) tráví značnou část filmu sledováním ostatních, stalkerem je i Lisin bývalý přítel Daniel. Matthew nejprve ve scéně č. 7/F1 spatří Lisu na záznamu kamery, kterou opravuje, a když ji poté zahlédne oknem na ulici, vydá se v jejích stopách. Pozoruje ji při tanečním tréninku a poté ji znovu sleduje
31
ulicemi, navíc později ve scéně č. 19 sleduje i Daniela. Ve flashbacku F2 jej na oplátku pozoruje Lisa oknem zvenku obchodu Lady Dragon Shoes, načež jej konfrontuje uvnitř. Spolu pak během své schůzky v parku sledují jiný pár u stánku s rychlým občerstvením. Luke ve scéně č. 23 pozoruje Alex při divadelní zkoušce, zatímco sedí v hledišti, poté ještě jednou při normálním představení ve scéně č. 52, kdy se k němu připojí Matthew. Alex postupně sleduje Lisu, Matthewa, ve scéně F7 pozoruje schovaná za oknem servisu střídavě oba, je svědkem jejich milování a nakonec i zběsilých přesunů v restauraci Belluci’s prvního dne. Větším voyeurem než Alex je už pak jen divák samotný. Paralely se projevují i v chování jednotlivých postav. Společným rysem Matthewa a Alex je nerozhodnost až nesmělost, přičemž oba se odhodlají k bližšímu
seznámení
s objektem
jejich
zájmu
až
po
konzultaci
s kamarádem/kamarádkou. Dále se jedná o vyhýbavý vztah k partnerovi, se kterým momentálně jsou, ale který je vlastně příliš nezajímá – Alex se vyhýbá Lukovým pozornostem stejně, jako Matthew snoubence Rebecce. Za pozornost stojí i skutečnost, že téměř všechny postavy kromě Lisy lžou. Matthew lže snoubence o svém pobytu v Číně, Luke Matthewovi o úspěšné noci s Alex a nejvíc ze všech si vymýšlí právě Alex, která mimo jiné Lise a Matthewovi tvrdí, že je zdravotní sestra, ovšem ve skutečnosti je divadelní herečka, jak Alex pověděla Lukovi.
3.2.3 Filmový obraz a rámování Kromě mizanscény je filmový obraz tvořen i technickými aspekty, jako jsou typy záběru, triky, střih atd. Dialogy jsou až na výjimky snímány v systému záběr – protizáběr, jak je v klasické naraci zvykem, výjimečně je využíván frontální záběr. Příkladem užití posledně jmenovaného záběru může být scéna č. 22, ve které máme díky
32
použitému záběru možnost vidět dynamickou hereckou akci mezi Matthewem a Lukem, kdy se pohybují kolem pohovky a na ní. V analyzovaném snímku převažují polodetaily a detaily, což je skutečnost na jedné straně vynucená stísněnými natáčecími lokacemi (na tento fakt je několikrát upozorňováno v audiokomentáři režiséra), zároveň je tím divákovi umožněn lepší výhled na herce. Detaily umožňují divákovi vidět lépe a jak už jsem uvedl výše, využívá se jich hojně například při představení rekvizit. Celky jsou proto vyhrazeny prakticky výhradně – s výjimkou několika málo ustavujících záběrů - exteriérovým scénám, kde je tento typ záběru využíván velmi hojně. Oproti interiérovým scénám, které mohou v extrémních případech působit až klaustrofobicky (telefonní budka v restauraci Belluci’s, koupelna v pokoji hotelu Drake), se v exteriérech kamera vzdaluje od postav a diváka umisťuje do pozice vzdáleného pozorovatele. Výjimečně, jmenovitě při rozhovorech Matthewa s Lukem před restaurací Belluci’s prvního dne a poté před obchodem Lady Dragon Shoes v den čtvrtý jsou sledované postavy dokonce částečně zakryté překážkami – auty a ostatními chodci. Zatímco v interiérových scénách překážejí pohledu polepená skla, v exteriérech jsou to zmíněná auta a chodci. Na některých místech analyzovaného snímku je použito pohledového záběru. Ten je omezený na Matthewa a Alex a ozvláštňuje scény, ve kterých někoho sledují, ať už je sledovaný objekt za sklem jako v případě scény č. 61/F9, či jen jeho obraz v televizi (scéna č. 7/F1). Dalším typickým prvkem je snímání událostí přes okna a dveře, jejichž povrch není zcela průhledný. Pomineme-li úvod scény č. 38/F5, kdy si Alex i Lisa otevřou okna svých bytů a pozdraví se přes dvůr, sledování přes prosklené stěny a okna praktikují pouze pozorující postavy a pozorované postavy o tomto sledování nemají ani tušení. Tyto stěny bývají pokryté určitými vzory a v podstatě tak tvoří další překážky. Jde například o nalepená žlutá písmena na výloze obchodu s elektronikou, šedý kostkovaný vzor v restauraci Belluci’s či ozdobná mříž v interiéru obchodu Lady Dragon Shoes.
33
Barvu zmiňuji proto, že kamera v detailech tyto tvary zachycuje, kvůli zaostření do jiného bodu rozmazává a tím tvoří slabé barevné ohraničení těchto záběrů. Část těchto záběrů nám umožňuje skrze tyto poloprůhledné překážky pozorovat šmírující postavy. Navíc máme možnost zaujmout jeho pozici a vidět skrze stejné překážky to samé, co on. Pokud jsou použity půlené záběry, o kterých píšu níže, jsou nám poskytnuty oba záběry současně. Ve filmu je hojně využíván rozpůlený obraz (split screen), který slouží k zobrazení paralelně probíhajících událostí v jednom místě, často k zobrazení jak osoby, která sleduje, tak i děje pozorovaného sledující osobou. Divákovi je tak umožněno vidět více a navíc rozpůlený obraz slouží ke zkrácení stopáže bez nutnosti zkracovat či zbavovat se některých natočených scén. Ve scéně č. 7/F1 tvoří levou polovinu obrazu obraz ulice ve videokameře, se kterou operuje Matthew a který z velké části zabírá procházející se Lisa, zatímco v pravé části obrazu vidíme Matthewa zírajícího do hledáčku kamery, zatímco se na obrazovku za jeho zády přenáší snímaný obraz Lisy. Ve druhé části scény č. 10 vidíme nejprve záběr telefonujícího Matthewa vycházejícího z letištní haly, poté střih na Rebeccu nastupucící do taxíku. Matthew si Rebeccy všimne a aby nebyl odhalen, rychle se vzdálí za roh, zatímco za jeho zády odjíždí taxík. Nyní se obraz rozpůlí, v pravé části vidíme polodetail Rebeccy odjíždějící v taxíku, zatímco Matthewova v detailu snímaná tvář ji pozoruje v pravé části obrazu. Záběr v pravé části pokračuje bez přerušení, zatímco v levé části po střihu následuje záběr na Matthewa usedajícího do dalšího taxíku. Matthewův odjíždějící taxík slouží jako stěrka, která setře obraz pravé části, zatímco jeho telefonát pokračuje ještě do dalšího záběru. Scéna č. 48 je zdánlivě dalším případem rozpůleného obrazu, ve skutečnosti je ale řešena pomocí dvojexpozice: nejprve kamera putuje v Lukově bytě od zvonícího telefonu až ke sprše, zatímco vidíme Lisu v budce restaurace
34
Belluci’s. Zatímco Lisa v pravé části obrazu zavěsí, Matthew v levé části vykoukne ze sprchy a na okamžik jsou v záběru oba současně. Pozornost si zaslouží na některých místech využívaný efekt, kdy malá část obrazu odráží úsek ze zbytku obrazu, dosažený pomocí čoček z tzv. zkoseného skla (beveled glass). Je použit průběžně po celou dobu filmu, ale asi nejviditelnější je ve scéně č. 19, kdy Matthew sleduje ulicí Daniela. Důležitým aspektem je pak hloubka obrazu, hojně užívaná především ve flashbacích. Jako příklad uvedu hned první flashback F1, který jsem vybral proto, že se v něm postupně vystřídají interiéry i exteriéry. Zároveň mi poslouží i k demonstraci skutečnosti, že i mizanscéna je inscenována voyeuristicky. Flashbacková sekvence F1, v rámci segmentace syžetu scény č. 7. a 8, je rozdělena do pěti scén, které pro přehlednost označím písmeny a)-e), přičemž pátá – exteriérová - je krátkou ozvěnou scény třetí.81 Scéna a) je zasazena do obchodu/servisu s elektronikou a Matthew prostřednictvím záběrů na televizních obrazovkách poprvé spatřuje Lisu. Scéna b) se odehrává krátce poté, kdy Matthew Lisu prostřednictvím videokamery spatří na ulici. Scéna c) zobrazuje Matthewa sledujícího Lisu ulicemi k tanečnímu studiu, scéna d) se odehrává přímo v tanečním studiu a nakonec scéna e) obsahuje pouhé tři postupně se prolínající záběry dalšího Matthewova sledování Lisy.
81
Jak vyplývá z vystřižených záběrů, segment e byl původně mnohem delší (vystřižená scéna „Stairwell“ má stopáž 2:20 min.) a Matthew Lisu sledoval až do jejího bytu, kde ji následně ze schodiště protilehlého (Alexina) bytu ještě nějakou dobu pozoruje. Poté, co si jej Lisa všimne, na sebe chvíli překvapeně koukají a Matthew poté uteče, přičemž se opět srazí s Alex – jak víme, schodiště vede k jejímu bytu. Důvodů pro vynechání této scény mohlo být několik, kromě zkrácení konečné délky filmu však v úvahu připadá i zjemnění celého snímku pro amerického diváka. Francouzský originál je daleko drsnější, americký remake vypustil závěrečnou explozi bytu, při které zahyne jedna z ženských postav, lesbické implikace předobrazu Alex i nepokrytě stalkerské chování Matthewova předobrazu zahraného Vincentem Casselem.
35
První záběr scény a) nám ukazuje detail Matthewovy tváře na televizní obrazovce, načež se kamera přerámuje do polodetailu a my nyní vidíme samotného Matthewa, hrajícího si s videokamerou. Za ním se nacházejí dvě obrazovky (detail jedné z nich jsme na začátku sledovali), které stále přenášejí obraz Matthewovy tváře. Divák tak má možnost vidět postavu vícekrát a navíc je tím opět navozen paralelismus. V následujících záběrech totiž většinu obrazovek vyplní tvář Lisy. Následuje střih na celkový záběr interiéru obchodu. V druhém plánu vidíme několik dalších obrazovek, na které jsou přenášeny záběry Lisiny tváře. Matthew se vynoří zpoza obrazovek a kráčí směrem ke kameře. Poté kamera panoramuje vpravo a zatímco sleduje Matthewa pohybujícího se paralelně s ní, odkryje zbytek scény: v prvním plánu sedí za pultem Matthewova kolegyně a snaží se spravit další videokameru, obrazovek ve druhém plánu je nyní ještě více. V sekvenci se prolínají frontální záběry Matthewova a Lisina obličeje, dále obličeje obou v profilu a nakonec i odraz Matthewovy tváře na obrazovce s Lisinou tváří. To vše ve snaze ukázat divákovi co nejvíc a zároveň obě postavy co nejvíce rovnocenně. Scéna a) poté končí analogicky ke svému začátku, totiž nájezdem na obrazovku s tváří (i když tentokrát Lisinou). Scéna b) začíná celkovým záběrem na exteriér obchodu. Po střihu vidíme zazoomovaný záběr z videokamery těkající po ulici. Další střih nám skrze okno prodejny ukáže Matthewa, který si hraje s videokamerou a obraz z ní je opět přenášen do obrazovek za jeho zády. Následuje rozpůlený obraz, který jsem popisoval výše, a když si Matthew uvědomí, že Lisa je na ulici, odhodí kameru na stůl a rozběhne se za ní. Videokamera nyní zabírá vchodové dveře a my vidíme obraz z ní v detailu na obrazovkách. Jsme svědky toho, jak se hluboko v pozadí scény Matthew srazí s Alex a rychle vybíhá ze dveří. Následuje poslední střih na celek zobrazující exteriér prodejny, přičemž krátce po Matthewově kvapném odchodu směrem ke kameře vidíme opět Alex, jak vykukuje zpoza dveří.
36
Umístění akce do pozadí a navíc snímané videokamerou je použito kvůli potlačení informace o skutečné důležitosti Alex. Exteriérová scéna c) je tvořena sekvencí záběrů, ve kterých Matthew sleduje Lisu městem. Ve většině případů jsou použity velké celky. V prvních dvou záběrech se oba pohybují zhruba ve stejné rovině, ve třetím se pozice kamery vůči postavám zcela změní a obě nyní kráčí směrem k nám. Následující záběr se vrací zpět k Matthewově hledisku a v pozadí vidíme, jak Lisa vchází do tanečního studia. Poslední záběr scény opět zobrazuje Matthewa, tentokrát v polocelku. Tato sekvence opět naplňuje voyeuristickou touhu diváka pozorovat obě postavy tím, že předvádí současně a rovnocenně. Scéna d) je opět interiérová a hojně využívá velké nástěnné zrcadlo v pozadí sálu a odrazy tanečníků, které snímá ve vyváženém poměru s tanečníky skutečnými. Matthew dorazí až krátce po začátku scény a zatímco v jeho nepřítomnosti kamera v rámci celků zabírá celou skupinu tanečníků, po jeho příchodu je její pozornost upřena především na Lisu. Poté je Matthew, s výjimkou jednoho záběru, opět snímán společně s Lisou. Matthew je upozaděn z toho důvodu, že veškerá jeho činnost je omezena na postávání a pozorování, kdežto Lise je jakožto aktivně se pohybující postavě věnována odpovídající pozornost. Divákova touha vidět je opět naplněna v celcích, kdy se kromě tanečníků samotných do záběru dostávají i jejich odrazy, v jednom případě dva stejné vedle sebe (podobně jako v obchodě nabízely dvojici obrazů televizní obrazovky). A jak už jsem uvedl výše, scéna e) je tvořena pouze třemi navzájem se prolínajícími záběry, přičemž dva tvoří detaily Lisina obličeje a mezi nimi celek, ve kterém Matthew „nenápadně“ stopuje Lisu ulicí. Některé Alexiny flashbacky částečně kopírují záběry ukázané v Matthewových flashbacích, jelikož představují jiný pohled na ty samé události. Kromě Lisy sleduje ovšem i Matthewa a ve scénách, kde se vyskytují oba dva, její (a tím i divákova) pozornost těká mezi oběma. Nutnost sledovat dva paralelně probíhající děje vede ke kratší délce těchto záběrů. V obou těchto
37
případech (v případě scény č. 45/F7 před obchodem a ve scéně č. 61/F9 v restauraci Belluci’s) je Alex přitisknutá k poloprůhlednému sklu a divák s ní, čímž je opět dodrženo ustanovené pravidlo kamery snímat jak sledujícího, tak sledovaného. Do extrému je touha vidět dohnána v případě počítačem generovaného odrazu startujícího letadla na kapotě taxíku ve scéně č. 10.
38
4. Závěr Ve své práci jsem se zabýval nejprve ekonomicko – historickým přehledem a poté naratologickou a stylistickou analýzou snímku Miluj mě, prosím. Nejprve jsem se snažil sledovat dlouhý proces vzniku snímku od původní francouzské předlohy, několik let trvající vývoj námětu, několikrát posunutý začátek natáčení a nakonec i několikrát posunuté datum premiéry filmu. Zabýval jsem se recepcí kritickou i diváckou i dalšími osudy filmu v TV a na DVD. Ve druhé části práce jsem se věnoval neoformalistické analýze snímku. Žánr jsem určil jako romantický thriller a druh narace jako mezní případ mezi klasickou a uměleckou. Jako jeho dominantu jsem identifikoval voyeurismus. Ten se projevuje nejen v jednání postav samotných, přičemž u některých přechází pouhé pozorování dokonce ve stalking, ale i v dalších složkách filmu. V mizanscéně se tento jev projevuje nadbytkem zrcadel a jiných reflexních ploch, jejichž odrazy kamera pravidelně snímá a divákovi přináší další vizuální potěšení, neboť je sám v pozici voyeura. Jeho touhu vidět více naplňují i četné flashbacky. Dominanta ovládá i záběrování – poměrně jsou nejvíce zastoupeny detaily, naplňující divákovu touhu vidět, v exteriérových scénách se k nim přidávají i velké celky, které naopak diváka umisťují do pozice pozorovatele vzdáleného od sledovaného cíle, někdy dokonce částečně zakrytého nějakou překážkou. Paradoxně to, co je nejvíce spojováno s voyeurstvím, totiž sledování sexuálních aktivit, je ve snímku omezeno na minimum. Jak jsem ale uvedl v ekonomicko - historické kapitole, omezení a upravení těchto scén bylo vykonáno až dodatečně, pravděpodobně kvůli snížení hranice přístupnosti. Snímek Miluj mě, prosím nese implicitní význam v podobě morálního ponaučení, podle kterého se lež z dlouhodobého hlediska nevyplácí. Přínosnějším je dle mého názoru jeho vyjádření ke způsobům, jakým zasahuje
39
technika do lidského života. Přestože jsou postavy obklopené mobilními telefony a znají záznamníky, technika může v kritických chvílích selhat (např. mobilní telefon nemá signál). I kdyby ale technika fungovala, stále zůstává ve hře lidský faktor, který dokáže napáchat často ještě větší škody. Toto sdělení považuji za symptomatický význam snímku. Díky skutečnosti, že časové rozmezí snímku je více než dva roky, umožňuje zároveň i zobrazit zrod éry mobilních telefonů a problémy s nimi. Přestože se jejich užívání datuje už do začátku devadesátých let, teprve začátkem jednadvacátého století se díky cenové dostupnosti jejich užívání rozšířilo i mezi běžnou populaci. Zatímco žádná z postav v událostech odehrávajících se před dvěma lety od začátku filmu mobilní telefon nevlastní, nyní je už hojně používají. Pokud ale nejsou použitelné z důvodu výpadku sítě, naučeným způsobem vyhledají starší komunikační zařízení. I když se snímek Miluj mě, prosím nijak výrazně do filmové historie nezapsal, přesto se mu podařilo vytvořit si kolem sebe skupinu diváků, kteří si jej oblíbili. Po sepsání jeho analýzy se počítám mezi ně. Věřím, že se mi podařilo zachytit dovednost, se kterou byl natočen… a pokud má práce přispěje k většímu povědomí o tomto filmu, budu jen rád. A třeba se nakonec do filmové historie zapíše – nebylo by to poprvé, co se pozapomenutému a v době svého uvedení neúspěšnému snímku dostalo nové pozornosti. To ale ukáže až čas.
40
5. Přílohy 5.1 Segmentace syžetu Flashbacky jsou kromě označení (F pro dlouhý, K pro krátký) pro přehlednost vyznačeny ještě kurzívou, schůzky a termíny jsou pak tučně. První den: 1)
Titulková sekvence; Matthew se prochází městem (jde o Chicago) – nejprve s fotoaparátem a čepicí, poté v obleku.
2)
Klenotnictví - Matthew vybírá prsteny, monolog klenotníka.
3)
Záběry
ve
firmě,
kde
Matthew
pracuje,
rozhovor
s Matthewovým šéfem o chystané cestě do Číny a o šéfově sestře Rebecce, kterou si má Matthew po návratu vzít. Za hodinu se mají se snoubenkou setkat v restauraci. Vrátit se má za ćtyři dny. 4)
Na ulici před restaurací Belluci’s nejprve nezřetelně slyšíme ženský hlas a následně Matthew potkává přítele Luka, kterého dva roky neviděl.
5)
Matthew a jeho šéf mají se zástupci čínské strany obchodní schůzku v restauraci Belluci‘s, přichází Matthewova snoubenka, do které ve dveřích do kohosi vráží. Po pozdravu s přítomnými dává Matthewovi prášky na uklidnění. Matthew si po přípitku odchází zavolat.
6)
Matthewův mobil nemá signál a místnost s telefonem je obsazená; při návštěvě blízkých toalet zapije prášky a pak uslyší hlas. Žena se po telefonu rozchází s mužem jménem Daniel. Matthew hlas poznává – jmenuje se Lisa. Krátký flashback (K1) - záběr obličeje mladé ženy. Je to Lisa.Vybíhá za ženou a vidí, jak si láme podpatek. Další sledování však znemožní lidé od jeho stolu, kteří mu stojí v cestě. Matthew se vrací se do místnůstky s telefonem, cítí ženin parfém.
41
7)
Flashback
(F1):
obchod
s elektronikou.
Matthewova
spolupracovnice opravuje rozbitou videokameru, obraz z ní je promítán na obrazovkách kolem. Na záběrceh je ona dívka, která Matthewa
okamžitě zaujme.
Převezme
si kameru
od své
spolupracovnice a poté při zkoumání přístroje náhodou pohlédne z okna - spatří onu dívku na ulici. rozběhne se za ní (přitom vrazí do neznámé černovlásky, která se za ním dívá přes dveře) a sleduje ji do tanečního studia. 8)
Taneční sekvence ve studiu, montážní sekvence sledování. Konec flashbacku.
9)
Matthew v místnůstce s telefonem nachází kartu z hotelového pokoje, následně je překvapen svou snoubenkou, která se jej vydala hledat.
10)
Je večer. Matthew se loučí na letišti se svou snoubenkou, po jejím odjezdu telefonicky ruší let a nechá se odvézt do hotelu Drake, jehož kartu našel.
11)
Matthew vejde do hotelového pokoje – někdo tu ještě před chvílí byl. V koupelně objevuje pudřenku, unavený pak usedá na postel (krátký flashback (K2): přítelkyně dávající mu prášky aby spal v letadle). Matthew usíná, cítí Lisinu vůni. Krátký flashback (K3) – intimita
12)
Flashback (F2): obchod s botami, kde pracuje Luke. Matthew mu říká o novém objevu. Přes výlohu uvidí dívku, kterou dříve sledoval. Ta vchází do obchodu a Matthew předstírá, že je prodavač. Ve skladu má další rozhovor s Lukem, poté přinese dívce červené lodičky. Zatímco si je zkouší, dívka jej obviní ze sledování. Zatímco Luke vysvětluje, dívka mu píše vzkaz na krabici a odchází. Matthew si vzkaz přečte – je na něm adresa restaurace, kde se mají sejít.
13)
Restaurace – jen krátký záběr společného jídla.
42
14)
Procházka zasněženým městem, rozhovor ve Wicker parku,
cesta k Lise domů. Lisa se rozloučí, vystoupí z auta, Matthew odjede, ale zase se vrátí, zabuší na dveře a je dívkou rychle vtažen dovnitř. 15)
Milostná scéna v podobě montážní sekvence. Ráno pak spí stuleni k sobě. Konec flashbacku
Druhý den: 16)
Ráno. Matthew v hotelovém pokoji usnul a probudí jej uklízečka klepající na dveře. Matthew rychle odchází, v popelníku nachází roztrhaný novinový článek.
17)
Obchod s botami. Matthew před budovou vystupuje z taxíku. V Lukově bytě nad prodejnou z útržků sestaví článek – píše se v něm o pohřbu manželky průmyslníka Daniela, proběhne další rozhovor s Lukem. Luke si prohlíží pudřenku a pak ji po Matthewovi hodí, ten si toho všimne pozdě a pudřenka dopadne na podlahu, čímž s rozbije zrcátko uvnitř. Poprvé mluví o tom, jak se s Lisou dostali od sebe. Chce si od Luka půjčit auto, ale má jej vrátit do sedmi hodin večer, protože Luke má rande.
18)
Restaurace Belluci – Matthew zanechává pro Lisu na baru vzkaz s telefonním číslem k Lukovi domů.
19)
Matthew přijíždí na hřbitov, odtud pak sleduje muže, který přijíždí k Lise domů, volá na ni přes dveře a poté zanechává cosi pode dveřmi. Muž odchází, Matthew obálku vytáhne, nachází v ní vzkaz podepsaný jménem Daniel, a klíč.
20)
Krátký flashback (K4): Matthew tančí s Lisou. Konec flashbacku.
21)
Matthew zmačká Danielův vzkaz a napíše vlastní. Klíč si ponechává a rychle odchází – zapomněl na čas.
43
22) Večer druhého dne. Matthew přijíždí k obchodu s botami a se zpožděním vrací auto Lukovi. Rozhovor v Lukově bytě, který přeruší Lukova partnerka Alex. Matthew se omluví za Lukovo zpoždění způsobené jeho vinou a vypráví ženě o hledání Lisy. 23)
Luke přijíždí k divadlu, poté sleduje Alex při zkoušce. Režisér jí nadává
kvůli
špatnému
výkonu
v nacvičovaném
Večeru
tříkrálovém. 24)
Obchod s botami, Matthew volá mobilem snoubence a předstírá, že je v Číně. Jednání s obchodními partnery má být už dnes.
25)
Neznámá žena (vidíme ji jen zezadu) prochází bytem, nachází a otevírá Matthewův vzkaz Lise. Matthew píše, že našel její pudřenku a že bude na ni čekat následující den v 15:00 na obvyklém místě.
Třetí den: 26)
Ráno. Matthew čeká ve Wicker parku, ale Lisa se neobjeví.
27)
Matthew jde do Lisina bytu. Nachází svůj vzkaz otevřený, prochází bytem. Nachází lodičky s ulomeným podpatkem. Náhle je vyrušen přichází dívka, která četla vzkaz. Matthew se schová ve skříni a pak se snaží vyplížit z bytu, načež se pokusí o kontakt. Překvapená a nedůvěřivá žena se představí jako Lisa a chce zavolat policii.
28)
Později. Když Matthew zjistí, že není tou dívkou, kterou hledal (tvrdí mu, že je zdravotní sestra), chce odejít, ale „Lisa“ jej požádá, aby zůstal, protože se bojí svého bývalého přítele Daniela. Matthew má spát na pohovce.
29)
Daniel zvenku pozoruje jejich siluety v okně.
30)
„Lisa“ probudí Matthewa a mají spolu sex.
31)
Flashback (F3): Matthew a Lisa se potkávají v parku.
44
32)
V kavárně Matthew oznamuje Lise, že dostal práci v New
Yorku, ale nechce se mu od ní odejít. Lisa spěchá, domlouvají si schůzku na další den v parku, ale Lisa tam nepřijde. 33)
V tanečním klubu se Matthew dozvídá, že Lisa odjela do Evropy se skupinou a nenechala vzkaz.
34)
Později. Žádné vzkazy na záznamníku, Matthew strhává její fotky ze zdi. Montážní sekvence jejich společného života. Konec flashbacku.
Čtvrtý den: 35)
Ráno. Matthew se probouzí vedle „Lisy“ a z předchozí noci není příliš nadšený. „Lisa“ se nevyzná ve svém bytě, nemůže najít kávu a nakonec ji servíruje v šampuskách. „Lisa“ oznamuje, že odchází do nemocnice, ale Matthew na ni může počkat.
36)
„Lisin“ flashback (F4). Vracíme se zpět do restaurace Belluci’s, den první (scéna č. 6) – žena v telefonní kabince je skutečně Lisa, druhá žena je její kamarádka Alex, která jí volala. Ve spěchu se Lise láme podpatek. „Lisa“ = Alex ji sleduje oknem. Konec flashbacku.
37)
Matthew pozoruje odcházející „Lisu“ = Alex z okna a pak se obléká.
38)
Alexin flashback (F5). Dívka sedí sama ve svém bytě a pozoruje pravou Lisu přes okno do dvora, zdraví se. Později slyší, jak se Lisa hádá s bývalým přítelem, což vyvrcholí Lisiným útěkem přes okenní parapet do bytu Alex a jejich seznámení. Konec flashbacku.
39)
Alex přichází do svého bytu, ve kterém momentálně přespává pravá Lisa. Lisa oznamuje Alex, že následující den odjíždí do Londýna.
40)
Matthew opět na letišti. Domlouvá si další let do Číny – poslední let dne je ve 22:15 a je možné, že se ještě uvolní místo, proto má přijít dnes v 16:00. Venku zahazuje klíč od Lisina bytu.
45
41)
Zpátky v Alexině bytě. Alex líčí Lise události minulé noci
a o svých pletkách s Lukem a Matthewem, přičemž ale Lise tvrdí, že jsou oba doktoři. Mezitím v bytě nad obchodem s botami: Matthew vypráví Lukovi, ten také neříká celou pravdu o minulé noci. Luke lže o strávené noci s Alex. 42)
Lukův flashback (F6): Luke popisuje režisérovo nadávání režiséra, Alex se odličuje v divadelní šatně a poté ji Luke odváží domů a chce s ní strávit noc, ale Alex odmítá a odchází domů sama. Luke odjíždí, Alex volá taxi a jede k Lise domů, kde nachází Matthewův vzkaz. Konec flashbacku.
43)
Zpět v obchodě s botami. Luke zve Matthewa na Alexinu divadelní premiéru.
44)
Alexin byt. Lisa u sebe nemůže najít svou pudřenku a nachází kravatu, jejíž vůně jí připomene Matthewa. Alex se vybaví vzpomínka…
45)
Alexin flashback (F7). Alex je sama ve Wicker parku. Vidí Matthewa a začne jej sledovat, zatímco prochází městem do obchodu s elektronikou. Pozoruje jej přes okno. Později natáčí Lisu na kameru. Spolu si prohlížejí záznam na televizní obrazovce, ale nefunguje zvuk. Alex zná místo, kde kameru opraví - jdou městem do obchodu s elektronikou, ale Alex tam jde sama - nejprve pozoruje Matthewa oknem, zatímco Matthew si prohlíží záznam Lisy. Když pak Matthew Lisu spatří na ulici, rozběhne se za ní a Alex si nevšímá. Později Alex sleduje Matthewa s Lisou přes okno svého bytu. Konec flashbacku.
46)
Alex si půjčuje Lisino auto a odchází.
47)
Lisa se ptá na baru v restauraci Bellucci’s po ztraceném hotelovém klíči, dostává Matthewův vzkaz, aby mu zavolala.
48)
Telefon však nikdo nezvedá, Matthew je ve sprše.
46
49)
Rozhovor Matthewa s Lukem, Matthew se loučí, protože
odlétá. Luke se přiznává, že mu o svých úspěších lhal a že by Matthewa potřeboval. 50)
Na letišti si Matthew kupuje letenku. Míjí se s Lisou, která si taky kupuje letenku. Krátký flashback (K5) zlomeného podpadku. Zatímco loví v kanálu klíč, Lisa prochází kolem.
51)
V šatně divadla se Alex líčí na představení.
52)
Matthew přijíždí k divadlu. Když vchází do sálu, hra je už v plném proudu. Sedá si k Lukovi a Alex jej uvidí. Na chvíli se zarazí, ale scénu nakonec dohraje zády k publiku. Alexin aurální flashback (K6) režisérova nadávání z druhého dne. Alex odbíhá z jeviště. Později při děkování se se Alex snaží působit nenápadně, ale Matthew si jí pod líčením nepozná a navíc spěchá na letiště, proto se loučí s Lukem, domlouvá si schůzku v pondělí (až se vrátí z Číny) a odchází.
53)
Alex sedí na zemi v šatně a odhání Luka, protože se bojí, že Matthew bude s ním a vše se prozradí. Dozvídá se od něj, že Matthew odešel.
54)
Alexin flashback (F8) – Lisa přichází za Alex, předává jí vzkaz pro Luka a klíč od jeho bytu, protože musí rychle odjet. Lisa na oko souhlasí. Jde do Matthewova bytu se vzkazem, ale pak si jej vezme zpět a vymaže vzkazy na záznamníku. Později pozoruje osamělého Matthewa ve Wicker parku. Později volá Lise a namluví jí, že ho viděla s jinou ženou.Konec flashbacku.
55)
Zpět v divadelní šatně. Alex se přes dveře omlouvá Lukovi, ale dveře neotevře. Luke jí vyznává lásku.
56)
Matthew je v Lisině bytě a prohledává jej. Zásuvky a skříně jsou skoro prázdné. Mezitím se Lisa v Alexině bytě převaluje v posteli a Alex se vyspí s Lukem v jeho bytě.
47
Pátý den: 57)
Ráno mu volá Lukovi Matthew a vezme to Alex, vyděšená předá telefon a utíká z Lukova bytu zavolat si.
58)
Lisa se opět snaží dovolat Matthewovi na Lukův telefon, ale je obsazeno. Alex se snaží rovněž někomu dovolat (pravděpodobně Matthewovi), ale je obsazeno. Když Lisa zkouší volat na Lukovo číslo podruhé, Luke hovor přijme a Lisa s ním mluví o Matthewově vzkaz a její pudřence. Alex se mezitím dovolá Matthewovi a omlouvá se, že se zdržela v práci, ale za chvíli přijde domů. Mezitím Lisa po Lukovi vyřizuje vzkaz – dává si s Matthewem schůzku v 15:00 na obvyklém místě.
59)
Lisin flashback (K7): V kavárně. Lisa odchází od Matthewa štastná, že s ní chce bydlet. Konec flashbacku.
60)
Luke slibuje, že vyřídí vzkaz, mezitím se vrací Alex. Luke jí říká o Matthewowi a Lise. Alex se vyděsí a zase odchází. V autě má další flashback.
61)
Alexin flashback (F9): Den první. Luke odvezl Alex před kavárnu Belluci’s a domlouvá si s ní na zítřek v 19:00 schůzku. Alex vchází dovnitř, Luke se potkává s Matthewem. Později vidí Alex v kavárně přicházející Lisu a přes sklo také Matthewa. Zjistí, že na mobilu nemá signál, hledá proto telefonní budku. Při úprku vráží do Matthewovy snoubenky. Zatímco stále pozoruje Luka a Lisu, volá z budky venku Lisu. Lisa odchází do restaurační místnosti s telefonem, zvedá se Matthew. Matthew netrpělivě tluče na dveře budky v kavárně. Lisa jej odbývá a vysvětluje Alex, že Daniel zjistil, ve kterém hotelu bydlí a požádá Alex, jestli by nemohla pár dní pobývat v jejím bytě. Alex souhlasí a hned tam Lisu posílá, že dorazí za chvíli. Konec flashbacku.
48
62)
Matthew sedí v Lisině bytě, přichází Alex. Matthew přinesl
Alex nové boty, stejné jako ty se zlomeným podpadkem, ale velikost nesedí. Říká jí o srazu s kamarádem a odchází. Alex volá Lukovi a také si domlouvá schůzku. 63)
Matthew přes okno sleduje Alex, jak si sedá v restauraci Belluci‘s. Vrazí do něj Luke a jdou si spolu sednout dovnitř. Matthewovi dochází, že Alex je Lukova přítelkyně, ale oba hrají, že se neznají a mluví v šifrách, kterým Luke nerozumí, ale divák ano. Luke nechápavě sleduje hádku. Alex vysvětluje svoje chování. Luke vyřizuje Lisin vzkaz ohledně schůzky. Luke odběhne zeptat se barmana na další informace, Alex předá Matthewovi Lisin dva roky starý vzkaz. Matthew konečně ví, kde Lisa je a odchází. Luke se vrací a Alex se s ním rozchází
64)
Matthew se snaží chytit taxík, Lisa přešlapuje v parku. Minou se.
65)
Na letištní hala je přeplněná lidmi, nakonec Lisu zahlédne, ale zastaví jej jeho snoubenka, která na něj už hodinu čeká, protože letadlo kterým měl přiletět z Číny už dávno dosedlo. Matthew přiznává, že v Číně vůbec nebyl a rozchází se s ní. Lisa klečí s kufry na zemi letištní haly, volá Alex a oznamuje jí, že Matthew do parku nepřišel. Alex přiznává, že zadržovala vzkazy. Matthew se znovu pouští za Lisou, ta pokládá telefon. Konečně ji Matthew znovu uvidí, jde za ní a za jejími zády pokleká. Lisa si uvědomí, že za ní někdo klečí, otočí se a pár se políbí. Kolem procházejí lidé, postupně zakrývají výhled na dvojici.
49
5.2 Analýza flashbacků
K1
(externí analepse, trvání 1 s. Spouštěč: Lisin hlas) Popis: jde o Matthewovu vzpomínku na první spatření Lisy – na televizní obrazovce v obchodě s elektronikou (srov. F1). Délka amplitudy totožná s délkou trvání.
F1
(externí analepse, trvání 177 s. Spouštěč: Lisina vůně.) Popis: scéna v obchodě s elektronikou je rozdělena střihem, který vytváří nezaplněnou časovou mezeru. Montážní sekvence, ve které Matthew sleduje Lisu do studia. Navazující taneční sekvence. Další sledování městem zobrazené montážní sekvencí.
¨
K2
(interní analepse, trvání 4 s. Spouštěč: Únava) Popis: vzpomínka na snoubenku podávající mu prášky na spaní, doplněná jejím hlasem (srov. scéna č. 5)
K3
(externí analepse, trvání 1 s. Spouštěč: Lisina vůně) Popis: Časově přesněji nezařaditelná vzpomínka z doby Matthewova vztahu s Lisou.
F2
(externí analepse, trvání 557 s. Spouštěč: Lisina vůně) Popis: scéna v Lukově obchodě s botami je zasazena krátce po F1 (pravděpodobně následující den; Matthew má jiné oblečení) a je bez časových mezer (amplituda totožná s trváním scény). Střihem se přesunujeme do odpoledne dalšího dne, scény jsou opět odděleny časovými i prostorovými mezerami a končí ráno dalšího dne.
K4
(externí analepse, trvání 37 s.) Popis: Matthew si na schodech domu Lisina nového bytu vybavuje časově blíže neurčitelnou scénu z jeho vztahu s Lisou v jejím starém bytě, prostřihy do přítomnosti.
50
F3
(externí analepse, trvání 217 s.) Popis: Matthewův aurální flashback je po pěti vteřinách obohacen i o vizuální složku. Vztah Matthewa a Lisy nyní trvá „několik měsíců“ během zimního období. Matthew se setkává s Lisou v parku – rozhovor v kavárně – následujícího dne je Matthew v parku sám – vyptává se v Lisině tanečním studiu – je sám v bytě, montážní sekvence s vloženými úryvky flashbacku K4.
F4
(interní analepse, trvání 55 s. Spouštěč – aurální flashback, scéna č. 28) Popis: Alexin pohled na události scén č. 5 a 6
F5
(externí analepse, trvání 108 s. + 9 s. Spouštěč - aurální flashback, scéna č. 28) Popis: Alexin flashback. Dvě scény v blíže neurčeném čase před seznámením Matthewa s Lisou. Jejich amplitudy odpovídají času trvání scén.
F6
(interní
analepse,
trvání
192
s.
Ohraničen
Lukovým
komentářem) Popis: Lukovo vyprávění navazuje na scénu č. 23, konec sekvence se napojuje na scénu č. 25. F7
(externí analepse, trvání 351 s. Lisa přivoní k Matthewově vázance) Popis: Alexin flashback. První dvě scény se odehrávají po F5, třetí přímo předchází a poté se odehrává současně s F1. Čtvrtá scéna se odehrává současně s K4.
K5
(interní analepse, trvání 3 s.) Popis: Matthewůw flashback. Obraz ukazuje detail zlomeného podpatku ze scény č. 27 za zvuku aurálního flashbacku z F2.
K6
(interní analepse, trvání 10 s.)
51
Popis: Alexin aurální flashback scény č. 23 F8
(externí analepse, trvání 351 s.) Popis: Alexin analepse. První scéna nepřímo navazuje na první scénu F3. Druhá scéna nepřímo předchází páté scéně F3, třetí se odehrává současně se třetí scénou z F3. Poslední scénu pak není možné spolehlivě zařadit, ale odehrává se pravděpodobně krátce po F3.
K7
(interní analepse, trvání 14 s.) Popis: Lisin jediný flashback, zasazený do konce druhé scény F3.
F9
(interní analepse, trvání 146 s. Spouštěč: aurální flashback ze scény č. 60) Popis: Scény č. 4 – 6 z Alexina úhlu pohledu, navazuje na něj F4.
52
5.3 Propagace – Plakáty a obaly
Soundtracky. Zdroj: http://www.amazon.com
53
Britský plakát Zdroj: http://www.amazon.com
Britské DVD Zdroj: http://www.e-bay.com
54
DVD USA Zdroj: http://www.amazon.com
Plakát CZ Zdroj: http://www.terryhoponozky.cz
55
Plakát - Německo Zdroj: www.amazon.com
Plakát – Španělsko Zdroj: http://www.amazon.com
56
Plakát – Rusko Zdroj: http://www.amazon.com
Plakát – Turecko Zdroj: http://www.amazon.com
57
Plakát – Japonsko Zdroj: http://www.moviepostershop.com
Plakát – Jižní Korea Zdroj: http://www.movieposterdb.com
58
6. Literatura a prameny a) literatura ALLEN, Robert C. & GOMERY, Douglas (1985): Film History. Theory and Practice. New York: McGraw – Hill. ALTMAN, Rick: Obaly na vícero použití (2002). Iluminace, 14, č. 4 (48), s. 5 – 40. BORDWELL, David (1985): Narration in the Fiction Film. Madison: University of Wisconsin Press. BORDWELL, David – THOMPSON, Kristin (2001): Film Art: An Introduction. Madison: University of Wisconsin Press. THOMPSON, Kristin (1988): Breaking the Glass Armor. Neoformalist Film Analysis. Princeton: Princeton University Pess. THOMPSON, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, č. 29, s. 5-35. TURIM, Maureen (1989): Flashbacks in Film: Memory and History. New York: Routledge. VEREVIS, Constantine (2006): Film Remakes. Edinburgh: Edinburgh University Press
b) prameny ARNOLD, William: Romantic thriller ‚Wicker Park‘ is refreshingly true to its French
connection
(2004).
(cit. 28.3.2001). BAL (2004) : Reflektor. Reflex, 15, č. 46 (11.11.), s. 64. BURR, Ty: ‚Wicker Park‘ attraction is strange, enjoyable (2004). (cit. 28.2.2011).
59
Carr,
Kevin
(2004):
Wicker
Park.
(cit. 6.3.2011). CDMScott
(2007):
Lappartment%20Wicker%20Park.shtml> (cit. 10.6.2010). Deadpool (2004): Wicker Park review (cit. 10.6.2011) DUNKLEY,
Cathy
(2002):
Harnett
is
‚Wicker‘
man.
(sic)
(cit. 9.6.2010) EBERT,
Roger:
Wicker
Park
(2004).
<
http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20040903/REVIEW S/409020302/1023> (cit. 8.3.2011). FLEMING, Michael (1999): Rudin counts ‚Hours; McTiernan high on Leo. (cit. 5.1.2011). FLEMING, Michael (1999): Schumacher vacates Lakeshore’s ‚Apartment.‘ (cit. 4.1.2011). FLEMING, Michael (2000): Chen Finds ‚Apartment‘; ‚Animal‘ atrarction. (cit. 5.1.2011) FOUNDAS,
Scott
(2004):
Wicker
Park
Review.
(cit. 9.6.2010). HINDES,
Andrew
(1999):
Schumacher
in
‚Apartment.‘
(cit. 4.1.2011). http://www.imdb.com/title/tt0324554/releaseinfo (cit. 4.1.2011) CHALVEZ, Kelvin (2009): Why Remakes Aren’t Just a Blight on Society. (cit. 4.1.2011). KELLY,
Brendan
(2004):
Battered
but
not
broken.
(cit. 12.6.2010). Liveforfilms (2010): UPDATED: Exclusive Interview – Paul McGuigan talks modern day Sherlock Holmes, Deathlok, Bond, Grant Morrison and more.
60
mcguigan-talks-modern-day-sherlock-holmes-deathlok-bond-grantmorrison-and-more/ > (cit. 4.1.2011). McGUIGAN,
Paul
(2011):
(cit.
15.4.2011). MÍŠKOVÁ, Věra (2004): Dvakrát o lásce a vždycky s českou holkou. Právo, 14, č. 262 (10.11.) s. 16. N,
David
(2008):
Whatever
happened
to
Gilles
Mimouni.
(cit. 4.1.2011). NOH,
David
(2004)
:
Wicker
park.
(cit. 22.12.2010) NUSAIR,
David
(2004):
Wicker
Park.
(cit. 28.2.2011). PENDREIGH,
Brian
(online):
Getting
to
know
Paul
McGuigan.
(cit. 4.1.2011). PROKOPOVÁ, Alena (2004): Miluj mě, prosím. Cinema, č. 163, listopad 2004, s. 78. ROONEY,
David
(2003):
Overseas
options.
(cit. 4.1.2011). SPÁČILOVÁ, Mirka (2004): Tu ochutnat, tam zobnout, a z kina domů žene hlad. Mladá fronta DNES, 15, č. 266 (15.11.), s. 4. SNYDER,
Gabriel
(2004):
‚Hero‘
still
kicking.
(cit. 12.6.2010). SNYDER,
Gabriel
(2004):
Pix
try
to
overcome
Labor
pain.
(cit. 12.6.2010). ŠŤASTNÁ,
Barbora
(2004):
Miluj
mě,
prosím.
(cit. 28.2.2011). Variety staff (2004): Weekend Box Office Preview. January 23, 2004. (cit. 12.6.2010).
61
VINAN,
Less
(2004):
Wicker
Park.
(cit. 4.1.2011). ZACHAREK,
Stephanie:
„Wicker
Park.“
(2004).
(cit. 28.2.2011). (2001):
(cit. 5.1.2011). (2004):
The
Wicker
Park
Soundtrack.
(cit. 4.4.2011). (2004):
„Wicker
Park.“
(cit. 8.3.2011). (online):
Filmographie.
(cit. 4.1.2011). (online):
Přehled
filmů
uvedených
v roce
2004.
(cit. 28.4.2011). (online): Recreating Wicker Park. (cit. 10.6.2010). (online):
Wicker
Park
movie
mistakes.
(cit. 29.4.2011). (online):
Wicker
park
Production
notes.
(cit. 10.6.2010). (online):
Wicker
Park
trailers
&
video
(cit. 4.4.2011).
62
clips.
c) www stránky http://www.amazon.com http://www.archive.org http://www.boxofficemojo.com http://www.csfd.cz http://www.ebay.com http://www.imdb.com http://www.metacritic.com http://www.screenit.com http://www.wamd.be http://www.wikipedia.org
d) Filmografie Miluj mě, prosím (Wicker Park; USA, 2004) Režie: Paul McGuigan. Námět: Gilles Mimouni (film Byt). Scénář: Brandon Boyce. Kamera: Peter Sova. Hudba: Cliff Martinez. Střih: Andrew Hulme. Hrají: Josh Hartnett (Matthew), Rose Byrne (Alex), Matthew Lillard (Luke), Diane Kruger (Lisa) ad. Produkce: Metro-Goldwyn-Mayer – Lakeshore Entertainment. Distribuce: Metro-Goldwyn-Mayer (USA), Hollywood Classic Entertainment (Česká republika). Formát: 35 mm, bar., 1:2,35, DTS, anglicky, 114 min. Premiéra: 3.9.2004. Česká premiéra: 11.11.2004. Lokace: Montreal, Chicago. Rozpočet: 30 000 000 USD. Rating: PG-13. Použitá verze: DVD (R2, Hollywood Classic Entertainment), české titulky / DVD (R2, Momentum Pictures), anglické titulky
Citované filmy Acid house (The Acid House; Paul McGuigan, Velká Británie, 1998)
63
Byt (L’Appartement; Gilles Mimouni, Francie – Španělsko – Itálie, 1996) Cookout, The (Lance Rivera, USA, 2004) Hra o smrti (The Reckoning; Paul McGuigan, Velká Británie – Španělsko, 2003) Hrdina (Ying Xiong; Yimou Zhang, Čína – Hong Kong, 2002) Jarmark marnosti (Vanity Fair; Mira Nair, Velká Británie – USA, 2004) Little Children (Paul McGuigan, Velká Británie, 2002) „Monroe“ (Paul McGuigan – David Moore, Velká Británie, 2011) Muž, který věděl příliš mnoho (The man who knew too much; Alfred Hitchcock, Velká Británie, 1934) Muž, který věděl příliš mnoho (The man who knew too much; Alfred Hitchcock, USA, 1956) Na plný plyn (Michel Vaillant; Louis–Pascal Couvelaire, Francie, 2003) Nabít a zabít (Lucky Number Slevin; Paul McGuigan, Německo – USA, 2006) Nadaný žák (Apt pupil; Bryan Singer, USA – Kanada - Francie, 1998) Nejlepší gangster (Gangster No. 1; Velká Británie – Německo – Irsko, 2000) Občan Kane (Citizen Kane; Orson Welles, USA, 1941) Pán prstenů: Společenstvo prstenu (The Lord of the Rings: Fellowship of the Ring; Peter Jackson, USA – Nový Zéland, 2001) Papparazi (Paul Abascal, USA, 2004) Podzim v New Yorku (Autumn in New York; Joan Chen, USA, 2000). „Povolání: zloděj“ (Thief, Paul McGuigan, USA, 2006) Push (Paul McGuigan, Kanada – Velká Británie – USA, 2009) Rašomon (Rashômon; Akira Kurosawa, Japonsko, 1950) „Sherlock“ (Paul McGuigan - Coky Giedroyc, Velká Británie, 2010) Sunset Boulevard (Billy Wilder, USA, 1950) Titanic (James Cameron, USA, 1997) Trainspotting (Danny Boyle,Velká Británie, 1996) Volavka (Mou Gaan Dou; Wai-Keung Lau – Alan Mak, Hong Kong, 2002)
64
7. English Summary This bachelor thesis deals with the detailed analysis of the American film Wicker Park, directed by Scottish film maker Paul McGuigan and finally released in September 2004. This PG-13 romantic thriller, set in contemporary Chicago, tells the story of the young businessman Matthew (played by Josh Hartnett) who is at the eve of a business trip to Shanghai and soon to be married with the sister of his boss, but then suddenly discovers a clue of his exgirlfriend who disappeared under mysterious circumstances two years ago. While we follow his search for his long lost love (Diane Kruger), the film presents to us also the events that preceded the five days in which the film takes place. The rest of the cast featured also Rose Byrne and Matthew Lillard. Wicker Park is based on the successful French film L’Appartement, written and directed by Gilles Mimouni and released in 1996, which is interestingly the first and also last work of this author, apart from the executive production of Wicker Park. The first part of my thesis describes the birth of the film that was for a prolonged period of time stuck in the infamous development hell and the various actors (e.g. Brendan Fraser, Kate Winslet, Freddie Prince jr. or Paul Walker) and directors (Joel Schumacher, Joan Chen or Danny Cannon) who were connected with the project at various times. The actual shooting began in December 2002 in Montréal and took about three months. In the end the cast and crew moved to Chicago for a few location shots, but it took almost two more years until the film was finally released through Metro-Goldwyn-Mayer. The rest of the chapter describes in short the marketing campaign and how the movie was accepted by critics and audiences. The film gained mixed reviews and opinions varied on each element of the film. Wicker Park did very poorly both in domestic (USA and Canada) and foreign box office and was withdrawn from cinemas after only four weeks of screening. The DVD and VHS release
65
happened only three months afterwards. This chapter also takes note of the critical acceptance of the analysed film, based on reviews written in English and Czech. Since its initial release the film gained some fan following, notably among women in their twenties. Other than that the film is largely unknown, but it maintains good ratings at film databases like IMDb.com. The second part of the thesis deals with the neoformalist analysis of the film. Neoformalist analysis is the analytical approach to film theory, developed by American film scholars Kristin Thompson and David Bordwell. This approach isn’t interested in the artistic quality of the analysed film whatsoever, instead it tries to describe how the film works. The analyst’s goal is to find the dominant of the analysed film, that is what determines which elements of the film are important and which aren’t. I found that the dominant of Wicker park is voyeurism. This dominant manifests itself in the behavior of characters who stalk each other, in the extensive use of mirrors and mirroring surfaces. The dominant affects also the different types of shots. When props are used, we are shown in wide shots and then in close-ups at the prop. The next example is the usage of split screen to show both what the particular character is looking at and the character who is watching. Usually, it’s another character unaware of the watcher/stalker. Interestingly, the analysed film doesn’t deal much with the topic that is often connected with voyeurism, namely watching sexual activity. This is probably the result of cuts driven by the studio’s desire for less harsh MPAA rating. The analysed film is also memorable for its extensive usage of flashbacks that fulfill the viewer’s desire to see more.
66