Monika Matysová
Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování
Článek 54 SFEU:
„Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, jež mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní provozovnu uvnitř Unie, se pro účely této kapitoly zachází stejně jako s fyzickými osobami, které jsou státními příslušníky členských států.“
1. leden 1993 jako nástupce společného trhu EHS zavedeného Smlouvou o EHS 90 léta: unijní právo schopné odstranit daňové, hmotné překážky bránící volnému pohybu
Čl. 26 SFEU
„(1) Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.“ „(2) Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.“ „(3) Rada na návrh Komise stanoví obecné zásady a podmínky nezbytné k zajištění vyváženého pokroku ve všech dotyčných odvětvích.“
4 základní svobody: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu Vnitřní trh odstranil bariery: technické, daňové, obchodní, celní, administrativní Vnitřní trh: tvoří největší část legislativy EU Nejedná se o proces dokončený: vytváření vnitřního trhu je dlouhotrvající proces
ČS EU + Norsko, Lichtenštejnsko, Island – země EHP
-
Představuje volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu a plateb 1) Volný pohyb osob: umožňuje cestovat za prací v rámci EU a žít v jiném ČS na jiném než ekonomickém základě atd. připomeňte si Zambrano 2) Volný pohyb zboží: Cíl: aby bylo možné volně se zbožím obchodovat na území ČS Dochází k technické harmonizaci (velká smršť směrnic v oblasti zboží) – např. označování výrobků, bezpečnost spotřebitelů, požadavky na zdravotnické prostředky, na kosmetiku, chemické výrobky atd.
Volný pohyb služeb: Volný pohyb kapitálu a plateb:
Čl. 28 SFEU odst. 1
„Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.“
Vnitřní zóna volného obchodu: se zbožím se obchoduje bez překážek v rámci vnitřních hranic EU Celní unie: Společný celní sazebník vůči třetím státům Vztahuje se i na zboží ze třetího státu: jakmile vstoupí zboží na území EU po zaplacení všech cel, platí pro něj stejné podmínky jako pro zboží z EU TARIC: kategorizace zboží při importu do EU (záleží na zemi původu) Např. http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/measures.jsp?La ng=cs&SimDate=20150315&Area=DO&LangDescr=cs
Vymezuje judikatura C– 7/68 Komise v. Itálie „umělecké podklady“ ◦ výrobky, jejichž hodnota je vyjádřitelná v penězích a jež jsou schopny stát se předmětem obchodní transakce
C- 2/90 Komise v. Belgie „valonský odpad“ SDEU upustil od definice zboží jako „ocenitelného v penězích protože v daném případě se jednalo o odpad Navíc nerecyklovatelný odpad, které nebylo možné znovu použít
◦ …Postupně judikatura mezi zboží zahrnuje: umělecká díla Předměty duševního vlastnictví Počítačové programy suroviny, jiné druhy energie, elektřina, voda Odpadky ! Podmínkou je, že se mohou stát předmětem obchodní transakce
Co tedy je a není zbožím? Např. mince: pokud platidlem – volný pohyb plateb, pokud sbírka mincí – volný pohyb zboží
1) Cla a opatření s rovnocenným účinkem 2) Kvantitativní překážky – množstevní překážky
Čl. 30 SFEU:
„Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.“ Absolutní zákaz cel a poplatků s rovnocenným účinkem (dávky, které jsou clu podobné)
C- 7/68 Komise v. Itálie ◦ Itálie uložila clo na vývoz uměleckých předmětů. Komise podala žalobu a Itálie se bránila tím, že umělecká díla nejsou zbožím, a že příjem ze cla jde na ochranu historického bohatství Itálie. Soudní dvůr rozhodl ve prospěch Komise. Zboží je cokoli, co může být způsobilé k peněžnímu ohodnocení a co může být předmětem obchodní transakce. Neexistují žádné výjimky pro ukládání cel, byť by šlo o veřejný zájem. Itálie mohla použít kvantitativní omezení spadající pod výjimku čl. 30.
C-3/1969 Diamantarbeiters: ◦ dávka s rovnocenným (obdobným) účinkem jako má clo ◦ jakákoli peněžní dávka, byť méně významná, uložená na základě toho, že zboží přechází státní hranice
◦ dávka přitom nemusí být vybírána na hranici, rozhodující je její vazba na dovoz zboží ◦ při dovozu diamantů do Belgie a plynula do sociálního fondu pracovníků zaměstnaných v diamantovém průmyslu ◦ Rozhodnutí: tato dávka je rovněž nepřípustná
ČS nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.
Kvantitativní překážky = množstevní překážky Čl. 34 SFEU: DOVOZ
„Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána.“ Čl. 35 SFEU: VÝVOZ „Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána.“
C-2/73 Riseria Luigi Geddo proti Ente Nazionale Risi
◦ "opatření, s charakterem úplného nebo částečného
zákazu, podle okolností, dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží."
ORUKO: opatření s rovnocenným účinkem kvantitativnímu omezení C- 8/74 Dassonville : belgický dovozce skotské whisky belgické právo porušuje článek 30 SES (nyní 34 SFEU) tím, že ztěžuje dovoz whisky z jiného místa než je stát původu Předběžná otázka k SDEU
Klauzule Dassonville: „Všechna obchodní pravidla upravená právem členských států, která přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy, je nutné považovat za opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení."
Čl. 36 SFEU:
„Články 34 a 35 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.“
1) Veřejný pořádek 2) Veřejná bezpečnost 3) Veřejné zdraví
C-120/78
◦ společnost zabývající se dovozem alkoholických nápojů do SRN měla zájem dovážet z Francie ovocný likér s názvem „Cassis de Dijon“ ◦ obrátila na Spolkovou správu lihovarnického monopolu ◦ nedostatečný obsah alkoholu ◦ Podle německého práva likéry musely mít obsah alkoholu minimáně 25 % a Cassis měl mezi 15-20 %.
výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom členském státě musí být povolen k prodeji v jiném členském státě, s možným omezením důležitými vnitrostátními opatřeními na ochranu zdraví a bezpečnosti a ochrany spotřebitelů Vzájemné uznávání je povinné pro všechny výrobky, za předpokladu, že jsou splněny důležité požadavky
tzv. pravidlo rozumu (rule of reason,): „Překážky pohybu uvnitř Společenství, jež vyplývají z rozdílnosti mezi národními právními předpisy vztahující se k uvedení výrobků na trh, mohou být akceptovány, jen pokud jsou tato ustanovení uznaná jako nezbytná pro uspokojení kategorických požadavků týkajících se zejména efektivity fiskálního dohledu, ochrany veřejného zdraví, poctivosti obchodních transakcí a ochrany spotřebitele.“ (bod 2 rozhodnutí).
C-267/91 a C-258/91 Keck a Mithouard
Ne každé opatření je SDEU vyhodnoceno jako diskriminační „skutečnost, že podniky zabývající se prodejem v různých členských státech podléhají různým právním předpisům, z nichž některé další prodej se ztrátou zakazují a jiné jej naopak povolují, nezakládá diskriminaci ve smyslu čl. 7 Smlouvy (dnešní čl. 18 SFEU), jelikož se vnitrostátní právní předpisy použijí na jakýkoli prodej na vnitrostátním území bez ohledu na státní příslušnost provozujících osob.“
Není diskriminací na základě státní příslušnosti: když vnitrostátní pravidla státu stanoví určitá omezení, která jsou přísnější než vnitrostátní pravidla jiných členských států. Je však třeba pečlivě zkoumat, zda není dané opatření „zástěrkou“ pro nepřímou diskriminaci
„V rámci použití Smluv, aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.“
SFEU – čl. 57: obsahuje negativní definici, tj. že ustanovení o volném pohybu služeb se použijí, pokud se nemohou použít jiná ustanovení ze zbývajících svobod Jedná se o demonstrativní výčet Aktivní ochrana Pasivní ochrana
Negativní vymezení služeb v čl. 57 SFEU Volný pohyb služeb X svoboda usazení: u volného pohybu služeb chybí znak TRVALOSTI U volného pohybu služeb si poskytovatel nezřizuje sídlo na území jiného ČS X Svoboda usazování Volnému pohybu služeb, ale nebrání např. zřízení kanceláře
Čl. 56 SFEU:
„Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Unie pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, než se nachází příjemce služeb.“ „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni v Unii.“
Stejné důvody jako volný pohyb zboží Veřejný pořádek Veřejná bezpečnost Veřejné zdraví
Vyložena judikaturou Naléhavé požadavky veřejného zájmu: Pravidlo rozumu 1) nesmí být diskriminační 2) musí projít testem proporcionality
Pravidlo rozumu: - soudržnost daňových systémů - regulace kapitálových trhů - kulturní politika - sociální politika a boje proti podvodům - finanční rovnováha systému sociálního zabezpečení - účinnost fungování justice
čl. 57 SFEU: Za služby se podle Smluv pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a oso Služby zahrnují zejména: a) činnosti průmyslové povahy; b) činnosti obchodní povahy; c) řemeslné činnosti; d) činnosti v oblasti svobodných povolání
1) poskytovatel služby se přemístí do jiného ČS za účelem poskytnutí služby Např. právník se přemístí do jiného ČS ke svému klientu 2) příjemce se přemístí do jiného ČS za službou Např. hotely, lázně, nemocnice 3) služba sama se přemísťuje Např. televizní programy, služby na internetu Nepřemísťuje se ani poskytovatel ani příjemce
Volný pohyb služeb: poskytovatel C-286/82 a C- 26/83 Luisi a Carbone:
„svoboda poskytování služeb zahrnuje svobodu příjemce služeb cestovat do jiného členského státu, aby tam přijímal služby, a to bez jakýchkoliv omezení také ve vztahu k platbám. Turisty, příjemce lékařského ošetření a osoby cestující ze studijních nebo pracovních důvodů je třeba považovat za příjemce služeb.“
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu
Cíle: •zvýšení svobody usídlování a svobody poskytování služeb v rámci EU •posílení práv adresátů služeb coby jejich uživatelů •podpora kvality služeb •navázání účinné administrativní spolupráce mezi členskými státy
Vztahuje se: stavební a řemeslná činnost maloobchod většina regulovaných povolání (např. advokáti, architekti, inženýři a účetní); služby vázané na podniky (např. údržba kanceláří, poradenství v oblasti řízení a reklamy) cestovní ruch realitní služby soukromá výuka
Nevztahuje se: finanční služby telekomunikační sítě doprava zdravotní služby herní aktivity některé sociální služby
Zjednodušení administrativy komunikace přímo mezi úřady jednotlivých ČS prostřednictvím elektronického systému výměny informací pro vnitřní trh IMI systém ◦ snižuje potřebu kontaktovat a administrativně zatěžovat jednotlivé podnikatele ◦ Nařízení Rady EU a EP č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu
Zákaz omezení přechodu hodnot z jednoho ČS d o druhého ČS Pokud nejde o službu nebo zboží Dva druhy volného pohybu kapitálu: Volný pohyb plateb a volný pohyb kapitálu v užším smyslu
volným pohybem kapitálu v užším smyslu je rozuměn přechod hodnot vyjádřených v penězích, cenných papírech nebo právech přes hranice členských států EU za účelem investic volný pohyb plateb se označuje přechod finančních prostředků hodnot přes hranice členských států za účelem splnění závazku
Čl. 63 až 66 SFEU
Zákaz omezovat volný pohyb kapitálu Z tohoto zákazu existuje řada výjimek, kterými se zabývá čl. 64 a násl. SFEU. Členské státy mají např. právo uplatňovat taková ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován.
