Volba děkana ZSF OU, duben 2008

doc. MUDr. Jaroslav Slaný, CSc.

Koncepce dalšího rozvoje Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě na roky 2008 - 2012

Volba děkana ZSF OU, duben 2008

I. Jako ty nejvýznamnější kroky pro další rozvoj naší fakulty, a to jak v oblasti školské, tak i vědeckovýzkumné pokládám: - dobudování areálu Zábřeh je zcela zásadní a klíčovou záležitostí pro další rozvoj fakulty (a to zejména po v poslední době již proběhlých rekonstrukcích pavilonu Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence a rekonstrukcemi pro obor ortotik/protetik) - jedná se nyní především o rekonstrukci pavilonu bývalé gynekologicko porodnické kliniky - a to pro jak výukové zázemí naší fakulty, tak pro další a výrazný rozvoj vědeckovýzkumné činnosti (v návaznosti zejména na aktivity FNO v oblasti vědy a výzkumu) - podrobně viz bod 6.1. Pro tento zásadní krok je již intenzivně připravován projekt v rámci Operačních programů EU (VaVpI, VpK). - fakulta je především školským zařízením, proto je nezbytné podporovat další rozvoj výuky – jsou t.č. připravovány či zvažovány další 4 studijní obory, u 15 oborů v minulých dvou letech proběhla reakreditace či nová akreditace nebo jsou t.č. v akreditačním řízení (viz bod 2.). Součástí těchto úvah je i možnost zřízení lékařské fakulty v Ostravě (viz 6.2.2.). - jako vysoce esenciální vidím získání vlastních habilitačních a inauguračních práv fakulty - toto je možno jen cestou dalšího rozvíjení oborů s následným magisterským a posléze i doktorandským studiem (viz 1.1.)

2 - v souvislosti a návaznosti a spolu s výše uvedenými kroky je to rozvoj vědy a výzkumu, včetně zapojení studentů do této oblasti (viz 3.3., 4.) - mezinárodní spolupráce a zapojení fakulty jak v rámci vědy a výzkumu, tak i v oblastech studijních

II. V nejbližším období čekají fakultu transformační kroky. K tomuto se chci vyjádřit následovně: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity v Ostravě vznikla v roce 1993, a to po předchozím neúspěšném pokusu Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava založit v Ostravě lékařskou fakultu - tato byla sice Akademickým senátem OU v roce 1991 založena, ale jen jako „nenaplněná“ a pro výrazný odpor tehdejší Akreditační komise a lékařských fakult byla následně tímtéž AS OU opět zrušena… Vznik ZSF OU ovlivnilo klima tehdejší doby a úroveň rozvoje nelékařských zdravotnických oborů, tehdy zcela nově pojímaných jakožto vysokoškolská studia, a také podobně tomu bylo u oboru sociální práce. Tato se do roku 1989 vyučovala taktéž pouze na úrovni středoškolské, a to především společně s právním kontextem této problematiky (tzv. „sociálně-právní“ středoškolská studia). Po roce 1989 se obor sociální práce začíná emancipovat jakožto obor svébytný a začíná se tehdy v rámci vysokoškolského studia ponejvíce přiřazovat k fakultám zdravotnickým (Trnava, České Budějovice, lékařské fakulty apod.). ZSF OU vznikla tedy jako platforma výuky a výzkumu v oblasti nelékařských zdravotnických oborů a sociální práce. Další vývoj ZSF OU byl ve znamení postupného zavádění - tak jak to dovolovala zákonná norma - a následného rozvoje příslušných studijních oborů v sociální práci a zdravotnických nelékařských oborech, a v budování zázemí pro výuku i výzkum v těchto oborech. Nejprve v těsném napojení na FN Ostrava, posléze již samostatně v areálu na ul. Fr. Šrámka a nakonec v areálu Ostrava Zábřeh. K dnešnímu dni lze konstatovat, že z hlediska výuky došlo v posledních dvou letech k velmi dynamickému rozvoji a vývoji palety nelékařských zdravotnických oborů a další obory jsou chystány a v přípravě k akreditaci (viz část č.2). Výzkum na ZSF OU odpovídal jejímu názvu a zaměření- byl to jednak výzkum oblasti sociální práce, jednak v široce zakotveném zdravotnickému výzkumu, zejména v napojení na zázemí FN Ostrava, KZÚ a KHS. Jakkoliv jsou dosavadní výsledky vědeckovýzkumné práce významné, nelze s nimi vyjádřit spokojenost – je to oblast, ve které má fakulta své rezervy (podrobně viz část č. 4). Po 15 letech života fakulty, existující stále v konceptu z počátku let 90. minulého století a v návaznosti na vývoj jak zdravotnických nelékařských oborů, ale také vzhledem k vývoji sociální práce jakožto svébytného oboru, dochází tedy nyní k organizační emancipaci obou těchto složek, která má podobu vzniku samostatné Fakulty sociálních studií OU. Tato formální organizační emancipace rozhodně nemá znamenat a neznamená rozluku spolupráce mezi sociální prací a zdravotnictvím, je pouze platformou pro dynamičtější rozvoj obou dosavadních částí ZSF OU. Zdravotní obory a vědy po odchodu sociální práce na samostatnou fakultu se jistěže nestanou rázem „nesociálními“, což samozřejmě při charakteru zdravotnických oborů jako takových i z hlediska náplně schválené akreditované výuky ani nelze…

3 Z hlediska dosavadního i dalšího rozvoje a vývoje fakulty chci následující: 1. Oblast personální Škola, to jsou v prvé řadě pedagogové, bez nichž nelze udržet a dále rozvíjet stávající studijní programy a akreditovat programy nové, také však zajistit vědu a výzkum. Proto vidím v této oblasti jako nezbytné: 1.1.

v souladu s již akreditovanými a plánovanými studijními obory průběžně a trvale aktualizovat plán rozvoje kateder a ústavů a jejich akademických týmů, a tím i daného celého oboru: je to podpora PhD studia, ale zejména pak habilitačních a jmenovacích řízení. Z hlediska počtu a zejména pak věkové skladby profesorů a docentů není, bohužel, situace fakulty ideální: - počet profesorů je 8 (ve věku 50-59 let jsou 3 1, 60-69 jsou 3 2, nad 70 jsou 2) - počet docentů je 20 3 (ve věku 40-49 jsou 2, ve věku 50-59 je 6, ve věku 60-69 je 9, nad 70 jsou 3 docenti) - odborných asistentů s PhD je 97

Personální řízení v jednotlivých oborech je primárně úkolem a odpovědností vedoucích kateder a ústavů, děkan jim v tomto vytváří a musí vytvářet potřebný podpůrný rámec. 1.2.

dle potřeb nezbytného dalšího rozvoje kateder/ústavů získávat externí vyučující na místa „kmenových“, interních zaměstnanců fakulty (mj. tím také posilovat tolik potřebnou a významnou vazbu a sounáležitost přednášejících s fakultou)

1.3.

v souladu s body 1. a 2. stabilizovat na katedrách a ústavech týmy akademických pracovníků a vylepšovat pracovní podmínky pro jejich výukovou a výzkumnou činnost

1.4.

domnívám se, že jako děkan jsem vytvářel a budu i nadále vytvářet vedoucím kateder/ústavů náležité podmínky, v úzké návaznosti na výše uvedené body, pro zlepšování kvalifikační struktury vyučujících

1.5.

nedílnou součástí podpory a rozvoje pedagogického sboru fakulty je pro mne samozřejmě i otázka jejich finančního ohodnocení: meziroční nárůst mzdových nákladů mezi rokem 2005 a 2006 činil 23%, mezi roky 2006 a 2007 to bylo 12% (tato procenta výrazně překračují meziroční nárůsty počty pedagogů na fakultě i růst celkového rozpočtu fakulty)

1

v současnosti úspěšně proběhlo jmenovací řízení u 1 docenta fakulty a zahájení jednoho dalšího lze relativně brzy očekávat 2 v současnosti probíhá v této věkové kategorii jedno jmenovací řízení 3 je možno očekávat v roce 2008 habilitační řízení u několika pracovníků fakulty

4 2. Oblast studijní Ve studijní oblasti došlo k významnému vývoji a rozvoji studijních oborů, a to nejen dle Zák. 96/04 Sb.: 2.1. byly prodlouženy akreditace u 6 oborů: Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Ochrana veřejného zdraví, Fyzioterapie, Zdravotní záchranář, Radiologický asistent 2.2. nové akreditace (celkem 7): Bc. obory Ergoterapie, Ortotik/protetik, kombinovaná forma: Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Radiologický asistent, Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací, dále pak NMgr. obor Specializace v ošetřovatelství (pediatrie, geriatrie), 2.3. v akreditačním řízení jsou 2 obory: NMgr. studijní obor Odborný pracovník v laboratorních metodách, Bc. obor Zdrav. záchranář v kombinované formě studia 2.4. v přípravě pro akreditaci jsou fakultou připravovány 4 programy: program Bc. Nutriční terapeut, NMgr. Radiologický asistent, NMgr. Specializace v ošetřovatelství – ošetřovatelství v intenzívní péči, NMgr. obor Fyzioterapie 2.5. 2.6.

na podporu studijní a pedagogické oblasti byly předloženy další projekty v rámci programů FRVŠ a ESF - rozvoj lidských zdrojů. pro zajištění kvalitní klinické výuky bylo také erudováno přes 230 mentorů klinické praxe (!) a v této oblasti budeme pokračovat i nadále

V současnosti má naše fakulta přes 1100 studentů a její potenciál v rámci dalšího rozvoje studijních oborů pro období následujících 5 let je možno odhadnout na cca 1800. Dynamika růstu počtu studentů v posledních letech je následující: ve šk.r. 2005/06 měla fakulta 901 studentů, v následujícím šk.r., 2006/07 měla již 967 studentů, nyní je to 1110 studentů. Cílem je (dle možností potenciálu fakulty a potřeb trhu práce) co nejširší spektrum oborů (dle zákonné normy) v různých formách studia (prezenční, kombinované) s cílem přípravy (tam, kde to je možné) doktorských studijních programů jako dalšího významného předpokladu rozvoje studijní i vědeckovýzkumné oblasti fakulty. U všech již existujících i nově plánovaných akreditovaných oborů (dle znění Zákona 96/04 Sb. o nelékařských povoláních, souvisejících s poskytováním zdravotní péče) musí být jako nepominutelná podmínka vždy pečlivě, jako doposud, zváženo uplatnění absolventů v praxi, obor musí splňovat „společenskou potřebu“ a objednávku. Nelze erudovat studenty bez zpětné vazby na možností jejich uplatnění a potřeb systému! V rámci přípravy nových oborů je nutno včas připravit a zajistit jejich ekonomický a provozně technický kontext (vyučující a jejich mzdy, výukové prostory, pomůcky, praktickou výuku studentů etc.). Je možno konstatovat, že naši absolventi jsou opravdu v současnosti vysoce žádáni na trhu práce, nicméně nelze v tomto „usnout na vavřínech“ a je nutno poptávku trvale monitorovat a reagovat na ni. Chci se zasadit o to, aby naši absolventi mohli právě na naší fakultě pokračovat dále i ve své další odborné postgraduální erudici. Je nutno připravovat (a akreditovat) programy celoživotního vzdělávání (také jako další zdroj financí pro fakultu).

5 Koncept celoživotního vzdělávání proto doznal a dozná svůj další rozvoj, a to od formálních aktů (byla taktéž provedena změna názvu proděkana na proděkan pro studium a celoživotní vzdělávání“) k podstatnému rozšíření spektra nabídky programů v této oblasti – chci tuto oblast i nadále výrazně podporovat a vytvářet podmínky pro její trvalý a další rozvoj. (Byly akreditovány „Ošetřovatelská péče v pediatrii“, „Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence“, „Zdravotník zotavovacích akcí“.)

3. Studenti Studenti jsou významnou a nedílnou součástí akademické obce fakulty a chci pokračovat ve vytváření optimálních podmínek pro jejich studium: 3.1.

3.2. 3.3.

3.4. 3.5. 3.6.

3.7.

dalším zlepšováním materiálně technického vybavení kateder a ústavů (modernizací učeben, studoven, vybavením počítačových učeben a jejich zázemí) poskytováním kvalitní výuky (teoretické i praktické) kvalitními vyučujícími (viz bod č.1) budu i nadále podporovat zapojení studentů do vědecko výzkumných aktivit fakulty. V tomto směru jako velmi významné také spatřuji místo a úlohu Studentské vědecké konference ZSF (samozřejmě ale nejen studentskou konferenci pouze naší fakulty), kterou jsem podporoval a budu podporovat jako jednu z důležitých platforem pro prezentaci vědecko výzkumné práce našich studentů a i nadále oceňovat ty nejlepší velkou pozornost chci věnovat jazykové přípravě studentů budu podporovat zapojení studentů do mezinárodních projektů (v této oblasti chci věnovat pozornost i ekonomickému zajištění těchto zahraničních pobytů) velkou pozornost chci i nadále věnovat vytváření zázemí pro studenty jako jsou zejména stravovací možnosti v areálu Zábřeh, dále společenský, sportovní, kulturní život (jako novinka se Imatrikulační ples již pomalu stává hezkou tradicí naší fakulty, podporuji vznik studentského klubu v areálu Zábřeh v rámci chystaných rekonstrukcí apod.). Tato problematika ale, a to i přes tříletou nepolevující aktivitu ze strany vedení školy, nebyla dle mého názoru v některých směrech, konkrétně v zajištění stravování, doposud tak úspěšná, jak by si škola i její studenti zasloužili… v oblasti sociálních záležitostí a možností stipendií u studentů chci pokračovat ve svém nastoupeném trendu individuálního a zodpovědného posuzování každé žádosti a každého konkrétního případu

Jen skutečně náročné a kvalitní studium může připravit našeho studentaabsolventa pro trh práce nejen v ČR, ale i v EU – tedy odborně erudovaného, s patřičnou mírou flexibility pro event. změny svého zaměstnání v budoucnu.

6 4. Vědecko- výzkumná činnost fakulty Tuto oblast činnosti fakulty pokládám za jednu z nejdůležitějších, zejména také pro zvažovanou budoucí kategorizaci fakult- a naše fakulta se nesmí stát fakultou „druhé kategorie“, tedy pouze výukovou!! V posledních dvou letech sice došlo k numerickému nárůstu produkce v této oblasti, nicméně spokojeni být nemůžeme… Proto také jsou chystány projekty většího charakteru (viz kap. 6), nicméně chci v této oblasti, aby 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8.

výrazněji a cílevědoměji jsme se zapojovali do Centrálně evidovaných projektů (CEP), chci i nadále výrazně podporovat obecně všechny grantové aktivity publikovat zejména (dle možností a situace jednotlivých vědních oborů) v impaktovaných časopisech, obecně jde o zvýšení publikační aktivity fakulty širší zapojení studentů a mladších pracovníků fakulty do výzkumných aktivit podpora doktorandského studia na naší fakultě jako vysoce esenciálního prvku pro další vývoj naší fakulty budu podporovat (vč. ekonomických nástrojů) aktivní účasti na vědeckých konferencích děkanát bude výrazněji zapojen do pomoci při vypracovávání grantových projektů, vč. jejich ekonomické rozvahy budu (ve spolupráci a na návrhy vedoucích kateder a ústavů) finančně ohodnocovat tuto aktivitu u pracovníků fakulty v rámci OU podílet se na tvorbě a následně pak zavést systém hodnocení této oblasti jak pro celou fakultu, tak i pro jednotlivé její útvary

5. Spolupráce s dalšími fakultami, centry, ústavy a institucemi v rámci ČR i v zahraničí

5.1.

5.2.

5.3. 5.4. 5.5.

v posledním období došlo k významnému rozšíření v této oblasti co do počtu i šíře spolupráce zejména v mezinárodním měřítku. Jako univerzitní pracoviště hodné tohoto pojetí je nutno pokračovat a dále maximálně rozvíjet a rozšiřovat spolupráci se zahraničními subjekty, bez omezení na geografický kontext (V4, Evropa, zámoří…) jako ty nejbližší významné partnery pro spolupráci v rámci akademického prostředí považuji zdravotní a zdravotně sociální fakulty- v Č.Budějovicích, Trnavě, v nejbližší budoucnosti i ty nově vznikající v Olomouci a Brně, dále VŠB-TU Ostrava, lékařské fakulty v ČR i SR, je potřeba výrazněji rozvíjet spolupráci i směrem do Polska tato spolupráce musí posilovat body sub. 1, 2, 3, 4 je nutno dbát na ekonomický kontext zahraničních pobytů jak vyučujících, tak i studentů a chci jim v tomto ekonomicky vycházet vstříc jeden ze zásadních momentů pro další rozvoj fakulty je její spolupráce se zdravotnickými zařízeními v regionu, a to zejména pak s Fakultní nemocnici Ostrava - jak z hlediska výuky odborných zdravotnických předmětů, tak i z hlediska vědecko-výzkumného. Spolupráce s FNO je klíčovou pro zajištění kvalitní výuky v akreditovaných oborech a rozvoje společných

7

5.6.

vědeckovýzkumných aktivit, a proto považuji kvalitní spolupráci s FNO jako vysoce významnou pro kvalitní fungování naší fakulty. současně s nutným zajišťováním soběstačnosti fakulty v oblasti výuky je nutno pokračovat v již existující spolupráci i s dalšími subjekty zdravotnictví v regionu (KHS, SZÚ a dalšími) a dle potřeb našeho dalšího rozvoje v oblasti studijní i vědeckovýzkumné je rozvíjet dál.

6. Další rozvoj fakulty

6.1.

Vývoj v areálu Zábřeh

Pro další rozvoj fakulty jak v oblasti vědeckovýzkumné, tak návazně i ve studijní vidím jak děkan zcela zásadní naši účast na projektech v rámci Operačních programů – proto jsme v tomto směru začali již intenzivně pracovat a v současnosti jsou podrobně rozpracovávány projekty v rámci programu VaVpI (Věda a výzkum pro inovace – zde v rozsahu téměř jedné miliardy Kč), tak i podpůrné, např. VpK (Vzdělávání pro konkurenceschopnost – zde v rámci desítek miliónů Kč), které zahrnují jak investiční prostředky pro nutnou rekonstrukci pavilonu bývalé porodnicko gynekologické kliniky FNO v areálu Zábřeh, tak zejména prostředky pro vybavení pro cca 12 vědeckovýzkumných projektů, které jsou v tuto chvíli pracovními týmy z řad pracovníků akademické obce připravovány v oblastech environmentální problematiky, molekulární biologie, využití informačních systémů. V této oblasti je nedílná a výrazná návaznost na aktivity FN Ostrava v této oblasti. Součástí tohoto bude i významnější, nežli tomu mohlo být doposud, i zapojení potenciálu zaměstnanců z řad FNO- a to nejen z řad lékařů, ale i v rámci ošetřovatelství a „preklinických“ a vyšetřovacích oborů. Časový horizont realizace těchto projektů lze dle současných našich informací předpokládat v rozmezí 2009 – 2012. Realizace těchto projektů umožní nutný „skokový“ postup vpřed naší fakulty jak ve vědě, tak i pro zajištění adekvátních podmínek pro rozvoj řady našich studijních oborů (spolu se zajištěním naší soběstačnosti v této oblasti). Provedení této rekonstrukce, s vybudováním vědeckovýzkumného i studijního zázemí, je zcela klíčové a zásadní pro další rozvoj fakulty. Navíc tato rekonstrukce tak, jak ji plánuji, zahrnuje i potenciál využití (učebny, laboratoře apod.) pro potřeby lékařské fakulty OU (viz dále- 6.2.2.). Další vysoce významnou oblastí je pokračování započatých rekonstrukčních prací pro potřebný a nutný rozvoj oboru ortotik/protetik. Součástí koncepce dalšího vývoje fakulty v areálu Zábřeh je nutně i hledisko uchování a další kultivace areálu jako jedinečné ekologické a přírodní niky v rámci města Ostravy tak, aby areál jako park sloužil studentům i zaměstnancům fakulty. Také je nutno z hlediska chodu fakulty dbát a respektovat ekologická hlediska provozu.

8 6.2.

Rozvoj fakulty v dalších směrech

6.2.1. jako děkan jsem přišel s myšlenkou získání statutu „nestátního zdravotnického zařízení“ (NZZ) pro některá pracoviště naší fakulty: chci získat statut NZZ také pro další pracoviště fakulty (před dokončením je t.č. získání statutu NZZ pro laboratoř sportovního lékařství). Toto jsem viděl a vidím jako možnost rozšíření působnosti naší fakulty směrem k potřebám regionu, k získání dalších podkladů pro VVČ i k ekonomickému přilepšení pro daná pracoviště 6.2.2. pečlivě a rozvážně je nutno zvážit přípravu vzniku lékařské fakulty OU: ostravský region s 1,25 mil.obyvatel si existenci takovéto fakulty nesporně zaslouží. Je zde vysoká a trvalá potřeba zdravotnických lékařských i nelékařských profesí, je zde zázemí stávajícího zdravotnického vysokého školství (ZSF OU) i špičková zdravotnická základna (zejm. FNO). V současnosti je pro existenci LF v regionu také vysoká podpora ze strany kraje a Města Ostravy, dále v lékařské veřejnosti a veřejnosti kraje vůbec. Pro možnost akreditace nové LF je nutná vysoká solidnost, je nutno postupovat uvážlivě a věrohodně (pozor na časově rychlá, leč polovičatá řešení!) a zajistit nové fakultě především její adekvátní personální a technické zabezpečení. Největším úkolem k řešení je právě onen personální kontext- tedy potřeba několika desítek profesorů a docentů v přísl. věkových pásmech (odhad se pohybuje kolem 40 – 60 nových pracovníků s těmito hodnostmi), a to zejména v oborech teoretických a preklinických. Tedy v oborech, které nejsou v současnosti ani na stávajících LF v ČR dostatečně personálně zajištěny. Bude tedy zcela nezbytné tyto experty zajistit ze zahraničí (a kolem nich samozřejmě pak vytvořit týmy odborných asistentů s úrovní PhD, které se budou pod jejich vedením erudovat k získávání dalších vědeckopedagogických hodností). Další významnou otázkou, která na získání takovýchto odborníků navazuje, je jejich finanční krytí na dobu, kdy tato nově vzniklá LF nebude ještě ekonomicky soběstačná (tedy po cca 4 - 6 let). Toto jsou klíčové problémy event. vzniku LF v rámci OU (či pod jakoukoliv institucí v našem kraji…). Pro výukové zázemí budou vytvořeny nezbytné podmínky v rámci plánované rekonstrukce v areálu Zábřeh, toto jako hlavní problém nevidím…

7. Řízení fakulty 7.1.

7.2.

7.3. 7.4.

děkan řídí fakultu ve smyslu strategického, koncepčního řízení. Vytváří nezbytný rámec fakulty jak směrem dovnitř, tak směrem ven. Operativní řízení je pole činnosti proděkanů a vedoucích kateder a ústavů. delegovanými pravomocemi i odpovědnostmi chci i nadále pokračovat v posilování autonomie jednotlivých kateder a ústavů (ekonomické, řídící apod.) s cílem umožnění jejich dynamičtějšího rozvoje v daných oblastech obecně vzato, děkanát musí sloužit jako kvalitní „servis“ pro katedry a ústavy fakulty domnívám se, že jsem prokázal, že jsem zastáncem týmové práce v řízeníproto je nezbytné mít v čele fakulty kvalitní tým (proděkani, vedoucí kateder, tajemník). Jako zásadní jsem považoval a považuji spolupráci

9

7.5.

7.6.

s reprezentantem akademické obce ZSF, Akademickým senátem ZSF OU, a chci v nezměněném duchu v této oblasti pokračovat i nadále. systematicky chci pokračovat v započatém (od r. 2005) rozvoji public relations fakulty na nejvyšší profesionální úrovni, s cílem její kvalitní a trvalé prezentace a propagace. Jsem přesvědčen, že se v této oblasti udělala za tyto dva poslední roky pro fakultu spousta opravdu kvalitní práce! vzhledem k tomu, že jsme si uvědomoval a uvědomuji, jak významná je tato řídící oblast pro rozvoj fakulty, jedním z mých prvních kroků byla změna na místu tajemníka fakulty. Toto se zcela jednoznačně a výrazně pozitivně projevilo jak na chodu obligatorních činností fakulty, tak neméně např. v každoroční přípravě pravidel rozpočtu jednotlivých kateder/ústavů.

Mám opravdu velký zájem na tom, aby se naše fakulta dále úspěšně rozvíjela a rostla a chci navázat na všechno pozitivní, co jsem doposud spolu s proděkany, vedoucími kateder a akademickou obcí vykonal. Věřím, že moje aktivity od 1.11. 2005, kdy jsem byl uveden do funkce děkana, tomu nasvědčují.

doc. MUDr. Jaroslav Slaný, CSc. Ostrava, 31. března 2008