Vojkovický zpravodaj Léto 2016

Vojkovický zpravodaj Léto 2016

Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru. Žalm 144, 12

Slovo kazatele Klečet srdcem… Je tomu několik let zpět, když jsem četl jeden příběh, který vyprávěl duchovní jedné církve. Byl to člověk, který celý život pracoval s dětmi a mládeží, věnoval se dětem, které skončily na ulici, mladým lidem, kteří museli opustit dětský domov, protože už byli plnoletí, prostě každému, kdo byl opuštěný a bezradný, ať už rodiče měl, nebo ne. Záleželo mu na nich. Vzhledem ke své službě i vyššímu věku lidé oceňovali jeho citlivé postřehy a rady, které dával, když ho o to někdo požádal. Často to byly rady poměrně prosté, až jednoduché co do obsahu, ale v podstatě zásadní a ne někdy lehce proveditelné co do realizace. Jednou mu napsala jedna maminka, že jí moc záleží na tom, aby její malý syn uvěřil v Boha, aby mu byla dobrým průvodcem. Svěřila se, že její syn však nechce u modlitby klečet a že prý, co má dělat. Starý muž jí odepsal, že stejně nejdůležitější je, aby klečelo především jeho srdce před Bohem, že na tom ať jí nejvíc záleží. Nemusí klečet, hlavně když klečí jeho srdce… jednoduché, trefné, ale zdá se, že daleko těžší, než se na první pohled zdá. Vím, že mám ještě u svých dětí natolik autority a respektu, abych jim nakázal, „přivedl“ je k poslušnosti, že mají u modlitby klečet, že ve sboru musí jen sedět a nehnout se, že musí a nesmí dalších mnoho mých představ o různých věcech týkajících se našeho života a víry v Boha. Ano, mohu to dokázat, ale jak dlouho? Dokud se nezlomí a nepodřídí se nebo neodejdou, ať už reálně nebo jen pomyslně – vnitřně? Když se Ježíš loučil se svými učedníky, jednu z věcí, kterou jim řekl ve vztahu ke své osobě, byla: „Miluje-li mě, budete zachovávat má přikázání…“ (Jan 14, 15) Ježíš je vedl k poslušnosti, která měla základ ve vztahu lásky k němu. Poslušnost byla výrazem jejich lásky k Němu. Oni poznali Jeho lásku a Ježíš, jim to zdůrazňuje, aby oni milovali tak, jak On je miloval. (Jan 13, 34) Vím, že mám ještě u svých dětí natolik autority a respektu, aby mě poslouchaly podle mých představ, ze strachu nebo nekritické víry v moji neomylnost… Ze srdce si přeji a modlím se, aby poslouchaly, protože milují Ježíše Krista, aby rády prožívaly sobotu (a nejen ji ) a vše, co k jejímu prožívání patří, protože milují Ježíše Krista. Jakub Chládek

Život s Bohem Chtěla bych Bohu velmi poděkovat za Jeho vedení, Jeho lásku k nám, bídným a hříšným lidem. Letos překročím 61 let, kdy jsem byla pokřtěna bratrem kazatelem Teplým ve vojkovických lesících v Tošanůvkách v malém potůčku, který jsme pro tento účel připravili. Bylo chladné počasí. A já s mojí sestrou Adélkou, našimi rodiči a bratrem kazatelem jsme to s pomocí Boží zvládli. Dodnes na to velmi ráda vzpomínám, na všechny bratry a sestry, kteří na náš křest přišli. Už ani nejsou mezi námi živými. Ale věřím, že se jednou spolu všichni setkáme! A tak šel život, práce, děti, starosti, různé problémy, ale Bůh byl s námi. Můj manžel a já jsme si v životě mnohé věci představovali jinak, ale Bůh vidí dál než my. A proto jsme našemu Bohu vděční za každý náš krok, za každou životní zkušenost, za děti, které nám dal, a prosíme našeho Boha, aby nás neopustil a už brzy přišel, jak zaslíbil. Prosím, Bože, připrav si nás pro své království… Děkujeme Vám všem, bratři a sestry a naše milá mládeži, za Vaši práci a každou podanou ruku s úsměvem. Modlíme se za Vás všechny. A těšíme se na každou sobotu s Vámi všemi. Anna Halešová Přejeme sestře Aničce další krásná léta strávená v Boží přítomnosti. Pán Bůh ať je s Tebou a žehná Ti!

Harmonická rodina „Středem veškeré činnosti je domov – Společnost lidí se skládá z rodin a je taková, jaké jsou rodiny.“ Ellen G. White, kniha Adventní domov Bylo zvláštní přejít ze statusu „dítě“ do statusu „rodič“. Mít najednou odpovědnost i za někoho jiného než jen za sebe. Překročením té pomyslné hranice se najednou můj středobod změnil a soustředil se jen na správnou výchovu a souhru v domácnosti. Protože jak bude mé dítě jednat a chovat se, bude v určité míře má práce. A tak každý den pracuji na tom, aby ovzduší v mém domově bylo radostné, láskyplné a plné Boží přítomnosti. Přesně jak Ellen G. White v knize Adventní domov napsala: „…domov má v sobě zahrnovat vše, co je v tomto slovu zahrnuto. Měl by to být kus nebe na zemi, místo, kde se láska pěstuje, nikoli úmyslně potlačuje. Naše štěstí je závislé na tomto pěstování lásky, sympatií a

pravé vzájemné zdvořilosti.“ „Nejkrásnějším vzorem nebe je domov, v němž přebývá Duch svatý. Řídí-li se manželé Božím úmyslem, chovají v sobě úctu, milují se a důvěřují si.“ O šťastný domov usiluje každý z nás, a tak jsme se zeptali některých členů, jaký je podle nich návod na harmonickou rodinu. Návod na harmonickou rodinu. Zní to krásně. Možná si pokládáme otázku, zda něco takového vůbec existuje, když vidíme svět kolem nás, plný narušených vztahů, nevěry a rozvodů. Představme si, že by takový návod skutečně existoval. Říkejme mu třeba „Manuál pro šťastnou rodinu“. Určitě mi dáte za pravdu, že po něčem takovém by v dnešní době byla jistě velká poptávka. Kdo by si nechtěl zajistit kvalitní, spokojené vztahy? Nebylo by krásné vidět všude kolem zdravá, šťastná manželství a radostné děti se svými rodiči? Už žádné neřešitelné manželské krize, žádná zarytá nepřátelství mezi rodiči a jejich dospívajícími dětmi. Dá se toho v dnešní době nějak docílit? Mnoho lidí ztratilo víru, že takový Manuál pro šťastnou rodinu vůbec může existovat. Existuje nějaký lék pro naše rodiny? Vraťme se úplně ke kořenům naší existence. Nalezneme zde manuál, jehož autorem je samotný náš Stvořitel. Ano, tento manuál je již několik tisíc let starý, ale stále stejně aktuální. Najdeme v něm rady pro všechny oblasti našeho života a jeho pravidelným užíváním se naučíme, jak nakládat se svým životem. Náš Pán nám ve svém Slově ukáže konkrétní body, na kterých můžeme s Jeho pomocí pracovat. Přeji nám všem, ať Boží manuál nezůstane pouze v našich rukou, ale ať se s ním dělíme i s těmi, kteří ještě neměli to štěstí se s ním seznámit. Mějte krásný týden, Andrea Sabelová Rodina = muž a žena, případně děti je projekt, který Bůh vymyslel už na počátku pro člověka. Bůh očekává, že člověk, který se rozhodne do tohoto projektu zapojit, se bude řídit pravidly, která Bůh dal. Jen tak může rodina fungovat a plnit účel, pro který byla určena. Harmonická rodina mi připomíná orchestr. Pozornost všech členů orchestru musí být upřena na dirigenta, musí hrát podle jeho not a pokynů. Pokud by i ten nejlepší houslista chtěl hrát jen sólo, asi by měl problém jak s dirigentem, tak s ostatními hudebníky. Ale pokud každý hraje svůj part, jak nejlépe umí, sleduje dirigenta a záleží mu na úspěchu všech, mohou zahrát krásnou harmonickou symfonii. Kdo tato pravidla nechce respektovat, nemůže být členem filharmonie ani amatérské dechovky.

V rodině je to stejné. Sobecký sólista, lenoch, který se nechce učit novým věcem, ale hlavně ten, který nechce poslouchat toho hlavního Dirigenta, ruší harmonii. Takový člověk velmi těžko prožije šťastný a spokojený život a ještě ho může zkomplikovat druhým. Nemám žádný lepší návod na šťastnou a harmonickou rodinu než ten, který je napsán v Božím slově. Darja Bardošová Věříme, že rodina je Boží dar člověku, protože pro mnoho z nás je rodina to nejcennější, co ve svém životě máme a co nás dělá šťastnými. Je velmi smutné, jak málo z lidí však tento dar přijímá a využívá. V dnešním světě je význam šťastné rodiny již velmi pokroucený a chápán s mnoha různými odchylkami. Nedokážeme podat zaručeně osvědčený návod na šťastnou rodinu. Jsme manželé 10 let a děti máme pouze 4 roky, ale od lidí, kterých si vážíme, jsme dostali několik životních rad. Kazatel, který je také našim strejdou a oddával nás, nám při svatbě kladl na srdce verš z 5. Mojžíšové 11,8: „Uložte si tato má slova v srdce a duši, přivažte si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo. Vyučujte jim své syny. Mluv o nich, ať sedíš doma, nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš. Napiš je na veřejích svého domu i na svých branách. Pak budete vy a vaši synové žít dlouho v zemi, o níž Bůh přísahal vašim otcům, že jim ji dá – tak dlouho, jako bude nebe nad zemí.“ Připomínal nám, aby rodina měla denně společné pobožnosti a vyprávěla si i během dne o Božích věcech. Věříme, že to je základní kámen pro šťastný rodinný život. Dále si myslíme, že je důležité se zamyslet nad veršem apoštola Pavla v Efezským 5,24: „Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať se i manželky poddávají svým mužům. Muži, milujte své ženy tak, jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni.“ Přijde nám, že se často zasekneme na první části verše a řešíme, kdo má být komu poddán, podobně jako učedníci řešili, kdo bude první v Božím království. Ale nejdůležitější je učit se od Ježíše milovat stejně jako on. Je to životní výzva a neustálá práce. Nakonec ještě taková, pro nás důležitá, maličkost – odpočinout si. Každý si musí občas na chvíli oddechnout od každodenních povinností a starostí a mít chvíli jen pro sebe. I Ježíš to radí svým učedníkům v Markovi 6,31: „Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ A tak i když se snažíme co nejvíce času trávit jako rodina, jednou za čas si uděláme i takovou oddechovou chvíli každý jen sám pro sebe.

Určitě existuje spousta dalších důležitých věcí, na které by se v rodině mělo myslet, ale zmínili jsme pouze ty, které máme nejvíce na mysli. Snad to i pro Vás bude přínosem v rodinném životě. Petra a Luboš Harastejovi Harmonie v rodině začíná na kolenou. Tehdy, když se modlí muž i žena a zvou denně do svého života Ježíše Krista, nastává harmonie s Ježíšem i mezi nimi navzájem. Překážky nezmizí na tomto světě nikdy, ale když přijímáme Božího Ducha a jeho ovoce, tak je lehce překonáváme. S Ježíšem v srdci vidíme nepříjemné situace jinak. Nejsou tolik vyhrocené, zvládneme se ovládat. Celkově je život krásnější a radostnější. Nezáleží ani tak, jaké máme oblečení, drahé auto nebo kam jedeme na dovolenou. Jsme šťastní, protože jsme spolu. Muž pomáhá ženě s domácími pracemi, denně jí projevuje svou lásku malými činy, potěšujícími slovy, objetím či příjemnými pohledy. Žena je svému muži oporou, umí ho pochválit a podržet, i když se všechno nepovede. Oba se umí omluvit sobě i dětem. Děti takových rodičů si Boha zamilují a nebudou chtít nic jiného než se stát také modlící ženou či mužem. Martin Schwarz Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčena o tom, že jde především o pochopení a naplňování potřeb toho druhého, a to ve všech oblastech – ve smyslu slov apoštola Pavla: „Pokládejte jeden druhého za přednějšího (důležitějšího) než sebe.“ (Fil. 2,2) Abych svého protějška dokázala udělat šťastným a z naplňování jeho potřeb sama prožívala radost, musí být náš vztah založen na důvěře a lásce. I v Bibli máme mnoho rad a návodů pro harmonické manželství, protože Původce rodiny nejlépe ví, jak tyto krásné vztahy rozvíjet a udržovat. Proto je jen na nás, zda jim uvěříme, přijmeme a uplatníme i v našich vztazích. Dagmar Sabelová Návod na harmonickou rodinu? Po nějaké době jsem zjistila, že velkou a důležitou částí harmonické rodiny jsou rodiče. Když nefunguje harmonie mezi nimi, tak nefunguje ani v rodině. Děti jsou velmi vnímavé a to, co praktikují rodiče pro rodinu, pochytí i děti později do té své! Nedokážu napsat dokonalý návod pro harmonickou rodinu už proto, že je to individuální záležitost. Ale z mého pohledu řeknu pár poznatků. Určitě je důležité se zaměřit na společné zájmy. Jezdit na dovolené, sportovat a hlavně dělat co nejvíce věcí spolu! Trávit spolu čas. Taky to je určitě i o kompromisech. Umět ustupovat, usmiřovat se. A nejdůležitějším

bodem harmonické rodiny jsou společné pobožnosti a trávení času s Pánem Bohem. Společné modlitby. Vždyť je tohle na tom to nejkrásnější! Mít všichni takového Tatínka, který nás miluje a nezradí. Tyhle body jsou podle mě v rodině důležité. Celkem často nad tímto tématem přemýšlím a doufám, že v budoucnu mezi takové harmonické rodiny bude patřit i ta moje. Noemi Pěkníková Rodina má svůj původ v ráji, kdy náš Stvořitel postavil Adama a Evu, aby naplnili Boží plán, který měl s nimi Pán Bůh. Božím záměrem s člověkem také bylo, aby se rozmnožil a tak postupně naplnil celou zemi. Přišel ale hřích a člověk musel nést jeho následky. To se dotklo také rodiny Adama a Evy. Harmonie rodiny zvlášť v dnešní době bývá často narušena, nevyjímaje také křesťany, ale s Boží pomocí se může znovu obnovit. Kéž v našich rodinách více komunikujeme mezi sebou, ochotně odpouštíme jedni druhým, i když se cítíme někdy nevinní. Problémy řešme vždy na modlitbě. Věřím, že se nám podaří s Boží pomocí naplnit naše plány a předsevzetí, abychom se mohli v našich rodinách cítit šťastni a spokojeni. Soňa Kollárová K rodině neodmyslitelně patří společně strávený čas. Budou prázdniny, a tak se s námi někteří členové ochotně podělili o to, na jaký zážitek s rodinou se v létě nejvíce těší. Prázdniny – každý si pod tímto názvem představí něco jiného... moře, pláže, spaní pod širákem, poutě atd. Podle mně všechno spojuje jedno – zážitek. Prázdniny jsou pro mne super, těším se na strávené chvilky s rodinou, kamarády a vůbec všechno, co spolu prožijeme. Nás vedoucí čekají např. tábory – zážitky s dětmi při plnění úkolů, srandy na vodě, zase nějaké „blbosti“ s kamarády. Určitě si vyrazím na stadión zaběhat. Vyrazím po naší krajině na hory, ovšem s donucením rodičů, protože já nerad výšlapy :D, ale stejně jsem poté za to rád. Zážitky tvoří kamarádi, a tak se těším, až se o prázdninách s nimi setkám, a proto, že už jsou blízko, odpočítávám dny do začátku dobrodružství! Jan Stebel Letos je první rok, co budeme o prázdninách doma. Bude u nás bydlet manželova maminka. Má 90 let a její zdravíčko se mění ze dne na den. Těším se na vnoučátka, budou prázdniny a určitě se přijedou za námi podívat a zůstanou i na prázdniny na pár dní. Doufám, že bude krásné a teplé počasí. Na zahradě je

krásně, maminka ráda sedí na lavičce a vše kolem pozoruje. Také má ráda děti, zahrajeme si spolu nějaké hry a potěšíme se. Dva měsíce prázdnin utečou jako voda, a proto máme mít radost z každé společné hezké prožité chvíle . Přeji všem Boží požehnání a Jeho ochranu . Jaroslava Spielvogelová Nejvíce se asi těším na to, že už konečně budeme bydlet v našem domě. Stavíme už třetí rokem, tak se nám to táhne, ale vše se už blíží ke konci. I když práce tam bude ještě spousty, ale nebude to tak časově náročné. Konečně budu mít více času na rodinu a nějaké výlety. Chtěl bych s dětmi projít zdejší hory, oprášit kolo a opět někam vyjet. Dále se ještě těším na svatbu od Edit, kde nás čeká spousta dobrého jídla . Roman Sikora No, nejvíce se těším na chatu Karolínu v Krkonoších hlavně proto, že tam budeme všichni trávit čas spolu, bude tam bazén, budeme chodit na výšlapy nebo tam bude hřiště. Užijeme si tam spoustu zábavy, ale zároveň budeme i poznávat Boha při ranních nebo večerních pobožnostech. Kateřina Sosnová Dovolím si napsat za nás oba s Vladěnkou, na co se asi oba nejvíce těšíme o prázdninách. Letos máme naplánovanou letní dovolenou s mládeží na kolech. Opět se chystáme do Jeseníků stejně jako loni. Mají tam perfektní cyklostezky a moc se na ně všichni těšíme. Další aktivitou bude letní tábor s dětmi a podle toho, co jsme naplánovali s vedoucími v Pathfinderu, myslím, že se mají opravdu na co těšit . To všechno se chystáme v létě podniknout. Ovšem je tu ještě jeden zážitek, který už prožijeme jako rodina . Prvního srpna jsme se rozhodli udělat si výlet do porodnice. Náš nejmladší člen rodiny se na nás už moc těší a chce se s námi vidět. Určitě z nás nebude moc zklamaný, až zjistí, že jsme s maminkou stále ještě v pubertě a neustále se musíme škádlit . Věřím, že s námi zažije kopu legrace a my s ním taktéž. Všichni nás straší, že to bude náročné, ale když to zvládli ostatní, tak i my! Zážitek to bude jistě veliký a všichni tři se na něj už moc těšíme . Daniel Galda

Tábor 2016 O prázdninách tomu opět nebude jinak a děti pojedou na tábor, na který se už určitě moc těší. Tábor je učen pro děti ve věku 8–15 let, přednostně pro děti z oddílů Vojkovice, Frýdek-Místek a také z Ostravy-Radvanic (Radvanice, jelikož oddíl vedou manželé Harastejovi). Kapacita je již naplněna, celkem je přihlášeno 40 dětí. Tábor se uskuteční v Raduni u Opavy na zelené louce uprostřed lesů na břehu říčky Raduňky v termínu 14.–21. srpna. Velké díky patří ochotným nadšencům, vedoucím a také kuchařům, kteří si vezmou dovolenou a bez kterých by tábor nebylo možné uskutečnit. S tímto týmem vedoucích pilně pracujeme na celém programu a už teď Vám můžeme prozradit, že se už i my sami moc těšíme… ale alespoň něco málo prozradíme i Vám: Téma tábora: „Závěť zmizelého kmene“, z toho lze usoudit, že se jedná o téma s indiánským nádechem, plným dobrodružství, ale důvod zániku do dobrodružství vnese výchovnou a duchovní myšlenku, na kterou děti během týdne budou muset přijít samy. Nocovat budeme v indiánských teepeech a kromě her se učit spoustě dovedností. Doufáme, že se vše vydaří a děti budou mít možnost prožít dny plné dobrodružství, zábavy ale i duchovního načerpání. Prosíme Vás, abyste na nás mysleli ve svých modlitbách, ať se děti vyhnou úrazům a všemu špatnému a ať nám vyjde počasí. Věříme, že budeme všichni plně pod Boží ochranou. „Tým vedoucích“

Ze života čtenáře Název: Za hranicí představivosti Autor: L. James Gibson, John T. Baldwin, Jerry D. Thomas Počet stran: 133 Možná si říkáte, proč blíže představovat knížečku, která je určena k misijním aktivitám? Nabízím hned dvě vysvětlení: První důvod je zřejmý. Znát obsah knihy, kterou druhým nabízím jako "skvělou" četbu, je nezbytné. Asi by nebylo moc důvěryhodné, kdyby se nás dotyčný zeptal, jestli jsme ji už četli (když je tak skvělá) a my museli s pravdou ven, že ještě ne. Druhým důvodem jsme my sami. Někdy se pokládáme za duchovní dospěláky, vysokoškolsky vzdělané duchovní lidi. Přitom nám uniká fakt, že pomalu zapomínáme na učivo ze základní školy. Jinými slovy řečeno, zapomínáme na podstatu biblické zvěsti – a tato kniha o ní právě hovoří. V úvodu je čtenářova pozornost zacílena na krásy, divy i tajemství stvoření – nádhera, složitost a neměřitelnost vesmíru na straně jedné, preciznost a jedinečné uspořádáni buněk v rostlinách, zvířatech i lidech na straně druhé. Je to skvělý design, který je nezvratným důkazem Stvořitelovy ruky. Mohlo něco tak nádherného vzniknout bez Tvůrce? Na dalších stránkách je vysvětlováno, že současný svět není ten původní, který Bůh stvořil. Co se stalo, že se to pokazilo? A zde se otevírá prostor pro představení velkého sporu mezi dobrem a zlem. Na základě biblických textů autoři objasňují vznik zla ve vesmíru i jeho přenos na naši zem. Na krásném přirovnání (které vám nesdělím – abyste si knihu sami přečetli ) je představeno, jak se Bůh rozhodl zachránit člověka, i když si svou situaci zavinil sám. Bůh přichází osobně, aby své děti zachránil. Nejen, že se za ně obětoval, ale taky se pro ně vrátí! Jak slavný to bude návrat! Kapitola „Země 2.0“ představuje obnovenou zem, kde se lidé vrátí. Nebe může být lidmi chápáno jako místo, kde se jen zpívá, chválí a „houpe nohama“. Ale autoři krásně zdůrazňují, že tam nebude žádná zahálka a nuda. Naopak, budeme studovat, pracovat s potěšením a těšit se z Boží přítomnosti. I sobota bude nadále speciálním odděleným a požehnaným dnem. V závěru je čtenář vyzván, aby otevřel Knihu knih – Bibli. Při dalším studiu pozná a pochopí, jaké záměry má Bůh v jeho životě, a že Jeho láska sahá skutečně až za hranici představivosti...

Věřím, že tato kniha je skutečně velmi vhodná pro misijní práci, ale může být stejně obohacující i pro nás. Všem svým sourozencům v Pánu Ježíši ji vřele doporučuji! David Stebel BALDWIN, John Templeton, L. James GIBSON a Jerry D. THOMAS. Za hranicí představivosti: existuje něco víc než život, který známe?. Vydání druhé. Praha: Advent-Orion, spol. s r. o., 2014. ISBN 978-80-7172-797-2.

Povídky nejen pro děti Velké srdce Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Anička. Chodila do školy, kde měla jak kamarády, tak i jednu nekamarádku jménem Alenka. Alenka byla hodně zlá a dětem kolem sebe ubližovala a někdy i nadávala. Jednou, když psali písemku z češtiny, Alenka nevěděla, že ji budou psát, a tak se na ni nepřipravila. Bylo jasné, že potřebovala pomoct. Poprosila Aničku, která seděla před ní, aby jí pomohla. Anička napřed vůbec nechtěla, vždyť to byla její nekamarádka, ale pak se smilovala a pomohla jí. Obě nakonec dostaly jedničky. Od té doby jsou někdy kamarádky a někdy i nekamarádky . Někdy potřebuje pomoc i náš nepřítel. Sára Chládková

Báseň Boží stvoření Slunce svítí z nebe na Boží celou zem, hřeje a dává teplo všem. Bůh je nade vším stvořením, co stvořil, a do srdcí lidí lásku vložil. Muž, žena a děti je celá rodina, která je požehnáním od Hospodina. Bože náš, jsi naší slávou, i když naše činy plavou kolikrát jiným směrem od Tebe, vždy chceš nás míti u Sebe. Ty jsi stvořil světy, naši zemi, chtěls abychom byli těmi, které jsi stvořil k Svému obrazu, dejme pryč hříchu nákazu. Ten svět nás láká převelice a naše děti o to více. Pomoz nám, Bože náš milý, ať jsme ti věrni v každé chvíli. Pán Ježíš, když na naší zemi žil, radost, klid a lásku do srdcí lidských vlil. Brával dítky na svůj klín, zahnal žal a smutku stín. Duchem Svatým nám žehná i dnes, chce nás vést všechny k Sobě do nebes. Připomínejme si dále, že Hospodin je věrný stále!!! Jaroslava Spielvogelová

Narozeniny Červenec

Srpen

Září

1.

Domi ni k Buroň

1.

René Rozs ypa l

1.

Anna bel L. Stebl ová

3.

Ja ros l a va Spi el vogel ová 2.

Da ni el Gorný

4.

Ji ří Ki s za

4.

Luci e Chl á dková

3.

Ka ri n Si korová

5.

Ja kub Chl á dek

4.

Ji ři na Kol á řová

10. Duš a n Ba rdoš

9.

Ma rcel i na Schwa rzová

13. Ha l i na Heczková

10. Ol dři ch Dýrr

15. El i š ka Dýrrová

11. Rá chel Chl á dková

Eva Ma nol i

13. Petra Ki s zová

Ja kub Sos na

15. Ra di m Kol l á r

11. Edua rd Ska l ka s t.

Ludmi l a Kra jčovi čová 16. Luká š Bol ek 18. Ros tis l a v Pol och 19. Da l i bor Kol oni čný 20. Pa vl a Pol ochová

Da ni el a Pol ochová

Anna Pěkníková

Luká š Stebel

Anna Turoňová 27. Judi ta Turoňová

9.

Luboš Ha ra s tej

17. Eva Bá rtková Lumír Ma da

Grete La ufers wei l erová 18. Ji ří Buroň 18. Vl a di mír Ha ra s tej

24. Al ex La ufers wa i l er s t.

Li l i en Schwa rczová Petr Sos na

16. Vá cl a v Bá rtek

22. Vl a di míra Ga l dová 23. Já n Ková či k

Li duš e Ková či ková 5.

19. Fi l i p Ga l da Petr Ga l da

Ema Wa l a chová

Zdeňka Sa l a monová

20. Robi n Pěkník

20. Sá ra Kol l á rová

23. El l en Bá rtková

22. Rená ta Sos nová

Ma rtin Buroň

24. Mi l a n Sos na

28. Pa vel Stebel

25. Da vi d Sa bel a

26. Va nda Vřetionková

30. Luděk Pěkník

26. Luci e Stebl ová

28. Soňa Kol l á rová

27. Andrea Sa bel ová

30. Robert Bá rtek

28. Jos ef Ha l eš

Fra ntiš ek Pěkník

31. Nel a Sos nová

Křestní slib Červenec

Srpen

Září

2.

Vl a di míra Ga l dová

26. Da l i bor Kol oni čný

1.

Al ex La ufers wei l er s t.

Ka ri n Si korová

27. Vá cl a v Bá rtek

3.

Da vi d Kubi ena

3.

Andrea Sa bel ová

28. Petra Ki s zová

4.

Ma rti na Schwa rzová

5.

Ka rel Pol och s t. Pa vl a Pol ochová

11. Robi n Pěkník Eva Ra chva l ová

6.

Anna Strýková

15. Hel ena Stebl ová

7.

Ma ri e Kol á řová

18. Ji ři na Mužná

Červenec

Září

Září

14. La di s l a v Ha l eš

20. Já n Ková či k

27. Ja ros l a v Bá rtek

16. Ja n Kol l á r

23. Da ni el Gorný

Eva Bá rtková

17. Irma Wa l a ch

26. Ji ří Buroň

Anna Bi joková

18. Ondřej Běl ík

Jos ef Pěkník

Ji ří Ki s za

Eva Ga l dová

Gus ta v Va l a ch

Fra nti š ek Pěkník

Ra di m Kol l á r

Vl a di mír Wa l a ch

Da gma r Sa bel ová

Tomá š Pěkník 26. Petr Stebel Luci e Stebl ová

28. Ra di m Turoň 20leté výročí 70leté výročí

Zamyšlení Jako každý večer sedím u okna a dívám se ven. Slunce pomalu zapadá za horami, ale je to už dlouho, co krásu tohoto okamžiku nedokážu ocenit. Pohled mám upřený jen na prašnou příjezdovou cestu, která se v dáli ztrácí mezi stromy, mysl zaplněnou slovy, která byla vyslovena před pěti lety. Stále jsou ostrá a bodají, jako by byla vyřčena před chvílí. Od té doby vše ztratilo svůj jas, svůj půvab, od toho momentu nedokážu večer poklidně usnout a v noci téměř nespím. Dala jsem jí všechno, pomyslím si ztrápeně, správnou výchovu, lásku, svůj čas... Hlavu si odevzdaně složím do dlaní. Slzy mi dávno došly, a tak se mi z hrdla ozve jen žalostné zasténání. Poslední zprávu o své mladší dceři jsem dostala před čtyřmi měsíci. Vyhodili ji z bytu, přátelé opustili. Čekala jsem, že se vrátí domů, ale ona se stále ještě neukázala. Copak jí vlastní pýcha brání jít tam, kam patří? Copak se tady nebude mít líp než na ulici? Na rameni ucítím jemný stisk ruky. „Jak můžeš pořád čekat, že se vrátí?“ dotáže se potichu má starší dcera. Skryté výčitky si nejde nepovšimnout. „Jak by se před tebou mohla ukázat? Všechny peníze utratila za alkohol a zábavu, pelešila se, kdo ví vlastně kde. Ponížila tě, zostudila a ty ji pořád vyhlížíš.“ Poslední slova vyslovila s hořkostí v hlase. Ačkoliv mě to bolí, má pravdu. Jenomže já bych jí všechno odpustila. Ve vteřině. Stačí, aby o to stála. Odpustila a už nikdy nevzpomněla. „Máš přece mě,“ pronese smířlivěji. „Jsem tady, nikam jsem neodešla a ani to nemám v úmyslu.“ Je hodná, celý čas tady byla se mnou, dává na mé rady a nikdy si ani slůvkem nepostěžuje. Vím to. Miluji ji. Jenomže teď je důležité, aby i

má mladší dcera znovu objevila bezpodmínečnou lásku, kterou jí můžu dát jenom já. Neodpovím a zhluboka si povzdechnu. Nechápe to. Nechápe, jaké to je, když vám dítě do očí řekne, že má dost vašich pravidel, že chce žít svůj život. Nechápe, jaké to je, když k vám přijde tvor, kterému jste dali všechno, co jste mohli, a on vás místo vděku zahrnuje výčitkami. Nechápe, jaké to je, když vás zavrhne vlastní dítě. Vlastní krev. Je to, jako kdyby půlka vašeho srdce najednou přestala fungovat, a přesto jediná věc, po které bytostně toužíte, je, aby to vzpurné dítě bylo zase zpátky ve vašem náručí, v bezpečí vašich bran. „Půjdu se projít,“ pronesu jako každý jiný den a dceru nechám stát v pokoji samotnou. Projdu vchodovými dveřmi a na okamžik mě oslní poslední paprsky slunce. Když však znovu otevřu oči, v údivu nedokážu udělat další krok. Není to jen mámení? Nezdá se mi to? Po prašné příjezdové cestě se pomalu belhá žena. V potrhaných, špinavých šatech jen matně připomíná mou mladší dceru, ale přesto ji bezpečně poznávám. Nedokážu tomu uvěřit. Několikrát zamrkám, jestli se mi to jen nezdá. Jak moc se změnila od toho dne, když přede mě sebevědomě předstoupila. Tenkrát šla zpříma s vlasy dokonale upravenými, šaty přesně padnoucími na její postavu. Nyní se však ke mně blíží člověk, který svým vzezřením připomíná člověka bez domova. Nerozmýšlím se ani vteřinu. Přes veškerý zármutek, který mi přinesla, se k ní rozeběhnu a za běhu radostně rozdávám pokyny na všechny strany: „Připravte koupel a čisté šaty. Má ztracená dcera se vrátila!“ Když se konečně ocitnu před její tváří, nečekám a ihned ji sevřu v pevném objetí. „Omlouvám se, mami,“ slyším, jak šeptá zlomeným hlasem. „Odpusť mi!“ „Dcero, teď už bude vše dobré,“ dojetím téměř nemohu mluvit a slzy štěstí mi zkrápějí tvář. „Jsi doma. Všechno špatné je už zapomenuto!“ A v tu chvíli je mé srdce zase celé. Děkuji, Pane, že stále čekáš, až se my, ztracené děti, k Tobě zase vrátíme! Lucie Steblová Děkujeme všem za přispění do tohohle čísla! __________________________________________________________________ Redakce: Lucie Steblová Mail: [email protected] Sbor Vojkovice, Vojkovice 74, 739 51 Web: http://vojkovice.net

A trocha luštění… 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7. 8. 9. 10.

11. 12. 13. Karin Sikorová 1. Jákobovo druhé jméno 2. Davidův dědeček 3. Samsonova žena 4. Žena bláznivého muže Nábala 5. Město, ve kterém se postili i novorozenci a zvířata 6. Slavný učitel zákona a farizeus

7. Prorokyně 8. Římský setník 9. První oděv Adama a Evy od Boha 10. Vlastnost Abrahama 11. Ozdoba a sláva hor libanonských 12. Předchůdkyně Ester 13. Tabita