VODNÍ VÝZVA Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE
Program GLOBE - Téma roku 2013/14
Stránka |1
GLOBE – Téma roku 2013/2014 V průběhu nadcházejícího školního roku se v tématu roku budeme věnovat oblasti GLOBE HYDROLOGIE, trochu netradičně ve spojení s řešením problémů životního prostředí, souvisejících s vodními zdroji v okolí vaší školy. Podobně jako v předchozích letech je téma rozplánované na celý školní rok, a ve dvouměsíčních intervalech budeme vyhlašovat aktuální úlohy a získávat od vás a vašich žáků průběžné výstupy, které zveřejníme na webu nebo se kterými budeme dál pracovat. Zároveň vzhledem k tématu na sebe jednotlivá období navazují, a proto pokud se budete chtít zapojit do tématu později, bude třeba v základní formě uskutečnit i předchozí úlohy.
Co vám přinese zapojení se do Vodní výzvy?
1.
Uskutečníte se svými žáky pěkný projekt zaměřený na vodu, který žáky bude bavit a který bude mít praktický dopad na jejich okolí.
2.
O vašich aktivitách se dozví veřejnost ve vašem okolí a zároveň o nich budeme informovat na našem webu a v dalších médiích.
3.
Budete mít přichystaný projekt k prezentaci na GLOBE Games 2014.
Příručka zahrnuje metodiku pro učitele/pedagogy, doplněnou pracovními listy pro žáky. Metodika je členěná podle měsíců školního roku, odpovídá tématu roku GLOBE 2013/14. Za každou částí je přehled výstupů, které bychom od vás – učitelů a žáků GLOBE škol – rádi získali na konci každého období. Výstupy v elektronické formě prosím posílejte na
[email protected].
Stránka |2
Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky gymnázia, lze přizpůsobit i pro SŠ Využití metodiky: Metodika by měla pedagogům pomoci vytvořit si vlastní školní projekt, který se bude týkat identifikace a řešení problémů životního prostředí v okolí školy Velké myšlenky: Voda je nejcennějším pokladem na světě a také pokladem nejchoulostivějším. Řešení problému životního prostředí začíná tím, že si všímáme přírody kolem nás a jejích proměn. Problémy životního prostředí v našem okolí mohou ovlivnit i žáci školou povinní. Zásadní otázky: Vyskytuje se nějaký problém týkající se vody v okolí naší školy? Jak zjistíme, že je to opravdu problém? Jak můžeme přispět k řešení problému? Trvalé porozumění: Žáci si uvědomí, že problémy životního prostředí nejsou jen veliké a vzdálené, ale že se vyskytují i v jejich blízkém okolí. Pochopí, že pokud budou chtít, mohou s řešením těchto problémů významně pomoci. Cíle tematické: Žáci chápou, že voda je pro život velmi důležitá. A také, že je snadné ji znehodnotit. Uvědomují si, že v okolí školy jsou vodní zdroje. Prozkoumají, jak jsou kvalitní, či zda se v místě vyskytuje nějaký problém týkající se vody. Problém zkoumají z různých hledisek a dle svých možností se podílí na jeho řešení.
Stránka |3
1. část – září, říjen Motivace, vytipování problémů Tip na úvodní motivaci: Jak stará je voda, kterou pijeme? Cíl aktivity: dokola.
Žák si uvědomí, že ta samá voda tu byla už před miliony let, stále se obměňuje a proudí
Délka:
10 min
Pomůcky:
sklenička na přípitek s vodou pro každého, slavnostní hudba (např. Vltava od B. Smetany)
Popis aktivity: Na začátek pusťte slavnostní hudbu (např. Vltava) a připravte skleničky s vodou na přípitek. Žáky přivítejte sdělením, že je čeká práce na novém zajímavém projektu a proto jste se rozhodli začít slavnostně - slavnostním přípitkem. Zeptejte se, jestli někdo ví, jak starým nápojem si připíjíte. Jak stará je voda, kterou všichni pijeme (a také ji potřebujeme k životu)? Žáci mohou tipovat, možná na odpověď sami přijdou. Případně na závěr prozraďte, že ve vodě, kterou máte ve skleničkách, možná kdysi plaval dinosaurus - je stará 4,5 miliardy let. Tehdy, při vzniku planety Země, vznikla i atmosféra, která obsahovala vodní páru. Ta se potom s chladnutím Země srážela a napršela na její povrch. Od té doby se koloběhem na Zemi pořád obnovuje. Voda vytvořila oceány, v nichž mohl vzniknout život. A všechno živé ji dál potřebuje ke svému přežití. I my, lidé.
1. Voda je všude kolem nás Cíl aktivity:
Žák bude motivován pro další práci, vybaví si vodu, kterou má v okolí školy.
Délka:
15 min
Pomůcky:
prezentace fotek vody z českého prostředí (prezentace Voda kolem nás)
Popis aktivity: Žáci mají za úkol představit si vodu, kterou mají někde v okolí svojí školy. K tomu jim promítnete několik fotek, na kterých vodu uvidí v různých podobách. Najdou některou z těchto podob ve svém nejbližším okolí? Můžete využít vlastní fotografie nebo připravenou prezentaci Voda kolem nás. Po prohlédnutí prezentace řeknete, že fotografie, které právě viděli, byly z různých míst České republiky. Ale my bychom teď potřebovali znát konkrétní vodu, do které si můžeme třeba namočit ruku. Kdo si vzpomněl na nějakou vodu v krajině v okolí školy? Žáci sdělují své postřehy, které zapisujete na tabuli.
Stránka |4
Společně s žáky se pak zkuste zamyslet nad otázkami – Je pro nás voda důležitá? Proč? A potřebuje vodu jen člověk nebo i někdo další? Nápady můžete opět zapisovat na tabuli. Může se nějak stát, že bychom vody neměli dostatek? Žáci opět odpovídají, co je napadá. Společně pravděpodobně dojdete k tomu, že voda je důležitá, ale je snadné ji znehodnotit a o vodní zdroj přijít. Problémy týkající se vody jsou velmi časté. A právě problémů s vodou a jejich řešení se bude týkat projekt, se kterým právě začínáme.
2. Problémy s vodou Cíl aktivity: Žáci vyjmenují problémy týkající se vody. Délka:
15 min + samostatná anketa
Pomůcky:
pracovní list Problémy s vodou pro každého žáka obrázky problémů týkajících se vody (Problémy s vodou - fotopříloha)
Popis aktivity: V následujícím období se s žáky budete věnovat právě problémům týkajícím se vody v blízkém okolí školy. Abyste mohli zkusit problém řešit, potřebujete nejdřív zjistit, „jaké problémy má voda v okolí“ nebo jaké problémy s ní (či bez ní) může mít člověk. Žáci se nejdřív zkusí zamyslet každý sám a do pracovních listů si zapíší vše, co by mohlo být považováno za problém týkající se vody v okolí. Na samostatnou práci je třeba vyhradit alespoň 5 minut. Po zapsání žáci své nápady říkají nahlas – každý řekne jeden problém a pokračuje někdo další jiným problémem. Když každý navrhne jeden problém, mohou ti, kdo jich měli víc, doplnit další, o kterém se zatím nemluvilo. Všechny návrhy žáků zapište. K aktivitě můžete využít vytištěné obrázky. Lze je využít jako nápovědu pro žáky v případě, že je nic nenapadá, nebo je můžete využít jako doplněk při sdílení problémů - Když žáci pojmenovávají problém, který máte na obrázku, ukážete jim ho. Po sepsání vlastních nápadů vyzvete žáky, aby se zeptali příbuzných a kamarádů, zda neví o nějakém „vodním“ problému v blízkém okolí. Budou mít za úkol udělat anketu – zeptat se rodičů, kamarádů, sousedů a jejich odpovědi si zaznamenat do pracovního listu. Na anketu by měli mít žáci dostatek času (přes víkend, do další hodiny za týden, …).
Stránka |5
Foto: ČAG České Budějovice
Vodní plochy v okolí mohou žáci i obejít a prozkoumat. Některý problém mohou odhalit i pouhým pohledem nebo z jednoho GLOBE měření (např. vyschlá tůňka, přejeté žáby, mnoho dusičnanů v potoce). Zároveň s průzkumem vodních nádrží, toků či dalších vodních zdrojů žáci mohou pořídit zajímavé fotografie vody v okolí své školy, ze kterých si snadno sestavíte vlastní prezentaci Voda kolem nás.
Výstupy za období září, říjen:
Tři nejčastější problémy s vodou, které se objevily ve vašich anketách.
Problém, který vás nejvíc překvapil.
1 – 3 fotografie vody ve vašem okolí, které byste zařadili pod téma "Voda kolem nás" nebo vlastní prezentace "Voda kolem nás", příp. "Problémy s vodou kolem nás" (formát ppt apod.), pokud posbíráte více pěkných fotografií.
Stránka |6
2. část – listopad, prosinec Výběr problému, který chceme řešit, a stanovení cílů projektu.
3. Problém pod lupou
Cíl aktivity: Žáci vyberou několik problémů, zjišťují o nich co nejvíce informací a formulují argumenty, proč by se problémy měly řešit (nebo proč by se řešit neměly). Z informací žáci zjistí, zda se skutečně jedná o problém. Odhadnou, zda je řešení v jejich silách. Délka:
20 min + samostatné zjišťování informací a argumentů
Pomůcky:
pracovní list Problém pod lupou do skupin
Popis aktivity: Žáci sdělují výsledky svých anket. Žáky můžete rozdělit do několika skupin, které budou mít za úkol udělat společný souhrn toho, co zjistili anketou. Nebo mohou se svými anketami pracovat každý zvlášť. Vraťte se k seznamu problémů z minulé hodiny. Seznam si společně projděte a doplňte. Pokud se objevily návrhy problémů, které žáci minule nevymysleli, dopište tyto problémy do seznamu k ostatním. Až bude seznam kompletní, vyzvěte žáky k hlasování. Každý za sebe si promyslí, který problém by chtěl ve společném projektu řešit. K tomu potom udělá puntík. Všichni žáci mají možnost dát stejný počet hlasů – puntíků (doporučujeme dva nebo tři, aby se museli zamyslet a vybírat). Hlasováním dojdete k několika domnělým problémům, které by žáci chtěli řešit. K dalšímu rozpracování vybereme tolik problémů s největším počtem hlasů, v kolika skupinách budou žáci pracovat. Ideální je jeden problém pro skupinku 4 – 5 žáků a osvědčilo se nechat žáky vybrat, na jakém problému chtějí pracovat. Oceňte, že žáci vypátrali tolik problémů týkajících se vody v blízkém okolí školy. Teď je ale nutné dozvědět se o vybraných domnělých problémech co nejvíce informací. Potřebujeme totiž zhodnotit, zda to problémy opravdu jsou a zda jsou pro žáky řešitelné. Nejlepší bude, když to žáci zjistí sami. Skupinky motivujte k vyhledávání informací o problému. Využijí k tomu pracovní list „Problém pod lupou“. Co o problému víme my sami? Co by nás ještě zajímalo? Dají se odpovědi zjistit v literatuře nebo na internetu? Poradili by nám někde na úřadě? Existují odborníci specializující se na tento problém? Pomohlo by je oslovit?
Stránka |7
Žáky vyzvěte, ať se o problému snaží zjistit co nejvíce a dejte jim na to dostatek času. Domluvte se, že by bylo dobré, kdyby si každá skupinka připravila představení svého problému. Navrhněte, že kromě využití literatury a odborníků se žáci mohou vypravit i do terénu přímo k problému a nafotografovat ho, vytvořit o něm video či udělat videorozhovor s místními, kteří řeknou k problému svůj názor. Představení problému by mělo obsahovat argumenty podporující to, proč byste se zrovna tímto problémem měli společně zabývat. Využijete nějak v průběhu řešení problému měření GLOBE a získaná data? Máte nějaký argument, který vás vede k názoru, že by se problém řešit neměl (např. to není potřeba nebo není v silách třídy nějak k vyřešení problému přispět)? Vyzvěte žáky ke kreativitě i objektivitě. Ať o problému zjistí co nejvíc informací, ale zároveň ať je představí tak, aby jejich argumenty zaujaly a spolužáci se rozhodli řešit právě jimi představený problém. Může se stát, že mezi „odhlasovanými“ problémy bude některý, který ve skutečnosti problémem není. Povzbuďte žáky, ať se nebojí uvést i informace, které toto dokládají. I informace proti budou důležité pro rozhodování, kterým problémem se budete zabývat. Na základě vypátraných informací potom vyberete jeden problém, který budete zkoumat podrobně a pokusíte se ho i řešit.
4. Problém, který chceme řešit Cíl aktivity: Žáci si vyberou problém v okolí školy, který chtějí zkusit řešit. Délka:
25 min
Pomůcky:
pracovní list Problém pod lupou
Popis aktivity: Žáci podle skupin prezentují, co zjistili o svých vybraných problémech. A uvádějí argumenty, proč by se měly nebo neměly řešit. Argumenty jednotlivých skupin (pro i proti) sepisujte na tabuli. Nebo můžete dát skupinám čas na zapsání na flip a s jeho pomocí potom argumenty každá skupina představí. I když jste zjistili spoustu informací, není bohužel v našich silách věnovat se všem problémům najednou. Abychom se mohli pokusit problém řešit, je třeba vybrat jeden a při řešení spojit síly. Na základě argumentů potom společně vyberte jeden problém, který se žákům zdá jako nejpalčivější a zároveň řešitelný. Nebo pokud máte možnost řešit více problémů, rozdělte třídu na více skupin, každá může řešit svůj problém.
Stránka |8
5. Cíle našeho projektu Cíl aktivity: Žáci formulují cíle projektu. Délka:
15 min
Pomůcky:
pracovní list Náš projekt
Vaše problémy a cíle nás zajímají! Pokud nám je pošlete do konce roku, rádi vám na oplátku pošleme naše
Popis aktivity:
nápady a tipy k plánování projektu.
Nyní mají žáci vybraný problém, kterým se budou zabývat. Abychom problém vyřešili, je důležité si říci, čeho chceme dosáhnout – je třeba stanovit si cíl. Ten pomůže udržovat správný směr celého projektu a na
Problém i cíle projektu zároveň využijete pro sestavení svého záměru projektu na GLOBE Games.
konci rozpoznat, jestli se podařilo, co bylo naplánováno. Zároveň by měli žáci společně vymyslet název projektu. Žáci se nad názvem i cíli projektu zamyslí nejdřív každý zvlášť s pracovním listem Náš projekt. Potom se sejdou trojice, které si své názvy i cíle navzájem představí a mají za úkol shodnout se na jednom společném názvu a nejvýše 3 cílech. Po domluvě se spojí dvě až 3 trojice a opět mají zvolit jeden společný název a shodnout se na nejvýše 3 cílech. Následně se o názvu i cílech bavte společně v celé třídě a případně slučte podobné nebo vyřaďte nevyhovující. Název a cíle projektu ve znění, které vyhovuje všem, sepište na velký papír a vyvěste na viditelném místě ve třídě. Z těchto cílů budete vycházet v průběhu celé realizace projektu. Je tedy dobré se k nim průběžně vracet a hodnotit, zda stále míříte vytyčeným směrem. Protože se list s cíli stane dlouhodobou součástí vašeho prostoru, doporučujeme ho i výtvarně dotvořit.
Výstupy za období listopad, prosinec:
Vybraný problém s vodou, který budete řešit.
3 cíle vašeho projektu.
1–3 fotografie popisující či ilustrující váš problém nebo krátké video o problému. Video by nemělo být delší než 2 minuty a jeho provedení je zcela na tvůrčích schopnostech žáků, může mít podobu např. krátkého komentáře, rozhovoru o problému, vysvětlení proč jste si problém vybrali.
Stránka |9
3. část – leden, únor Plánování výzkumu – podkladu pro řešení problému 6. Plánujeme Cíl aktivity: Žáci naplánují jednotlivé aktivity, které je třeba realizovat během výzkumu. Délka:
30 min + samostatná práce
Pomůcky:
pracovní list pro každou skupinu Plánujeme výzkum
Popis aktivity: Žáci mají tedy vybraný problém, který budou řešit a vymysleli si cíle, ke kterým chtějí v projektu mířit. Teď je třeba vše naplánovat podrobněji, aby měli podle čeho postupovat. Žákům se bude opět nejlépe pracovat, když plán vymyslí sami. Vyzvěte je, ať se každý zamyslí nad činnostmi, které si myslí, že bude třeba v průběhu projektu realizovat. Činnosti zapisujte formou brainstormingu na tabuli. Po ukončení brainstormingu je třeba jednotlivé aktivity logicky uspořádat do skupin. Hledejte spolu s žáky souvislosti mezi činnostmi, které jste vymysleli. Mezi bloky projektu by neměl chybět průzkum informačních zdrojů, spolupráce s odborníky, rozplánování výzkumu a také dokumentování průběhu výzkumu a vůbec celého projektu. Dokumentujte ideálně i plánování. Aby vám v plánu nic důležitého nechybělo, měli byste si v tuto chvíli položit následující otázky: Co vše je potřeba udělat při přípravě, v průběhu realizace a na závěr výzkumu? Co všechno o problému víme a co ještě potřebujeme zjistit? Dají se odpovědi zjistit v literatuře nebo na internetu? Existují odborníci specializující se na tento problém? Koho by pomohlo oslovit? Můžeme problém zkoumat sami? Jaká data budeme sbírat, co měřit a pozorovat? Kde a jak často? Jak budeme dokumentovat průběh výzkumu? Ve chvíli, kdy máte jednotlivé činnosti z brainstormingu uspořádané do logických skupin (např.: průzkum informačních zdrojů, spolupráce s odborníky, měření a sledování – kde, jak často, dokumentování …), rozdělte do skupin i žáky. Každá skupina žáků si vezme na starosti jednu oblast, případně více, podle počtů. Pro tuto oblast potom skupina vymyslí podrobný plán – naplánuje co nejpodrobněji všechny
S t r á n k a | 10
činnosti, které bude třeba udělat. Pro každou činnost navíc odhadnou počet lidí, kteří se na ní budou podílet, vymyslí potřebné pomůcky a návrh, kde a jak je opatřit. Pro vytvoření podrobných plánů můžete využít pracovní list Plánujeme výzkum pro každou skupinu. O plánu mohou žáci dál přemýšlet doma. Mohou se zeptat rodičů a kamarádů, zda si myslí, že mají ve své oblasti plánu zahrnuto vše důležité a potřebné. Měli by na to mít opět dostatek času.
7. Náš velký plán Cíl aktivity: Žáci si navzájem představí plány jednotlivých částí výzkumu a shodnou se na celkovém společném plánu. Délka:
30 min
Pomůcky:
vyplněné pracovní listy Plánujeme výzkum a velký formát společného pracovního listu Náš velký plán
Popis aktivity: Skupiny představí ostatním své části plánu – jednotlivé činnosti v logickém pořadí. Na všech činnostech, které se budou realizovat, by se měla shodnout celá třída. K seznamu činností doplní skupiny i navrhované počty lidí a pomůcky. Domluvíte se tak na finální verzi společného výzkumného plánu. Činnosti, na kterých se třída shodla, že se zrealizují, zapište do připraveného formuláře Náš velký plán. Ten kromě činností, lidí a pomůcek obsahuje i rozdělení rolí a odpovědnosti za jednotlivé úkoly mezi žáky. Dohodněte se, jak si žáci mezi sebou rozdělí konkrétní úkoly vyplývající z plánu činností. Tak bude jasné, co má kdo na starosti a za co odpovídá. Jednu roli může zastávat více žáků a naopak jeden žák může mít více drobných rolí.
Co bude kdo v průběhu realizace projektu dělat, nemusí odpovídat tomu, co žák plánoval. Doporučujeme rozdělení kompetencí podle toho, jak si je žáci vyberou, aby se jim spolupracovalo co nejpříjemněji. Mezi aktivitami, které si naplánujete, by neměly chybět společné schůzky, na kterých si pracovní týmy řeknou, co už se jim podařilo, a naplánují další postup. Finální verzi společného výzkumného plánu vyvěste na viditelné místo ve třídě. Do plánu si můžete také zaznamenávat, že daný úkol už byl splněn.
S t r á n k a | 11
Výstupy za období leden, únor:
Plán projektu. Pokud vytvoříte velkoformátový plán pro vyvěšení ve třídě a je čitelný, stačí jeho fotografie.
Fotografie vašeho velkého plánu a 1–3 fotografie žáků v akci.
S t r á n k a | 12
4. část – březen, duben Výzkum – zjišťování informací z různých zdrojů, včetně vlastních měření, naplánování a případně i řešení problému 8. Výzkum Cíl aktivity: Žáci realizují úkoly podle harmonogramu činností a zaznamenávají zjištěné informace. Délka:
Dle vašeho plánu
Pomůcky:
záznamový blok pro každého žáka či skupinu, pomůcky vyplývající z plánu
pokusu Popis aktivity: Žáci postupně realizují úkoly podle časového harmonogramu činností. Motivujte je k činnosti a připomeňte důležitost přehledného zaznamenávání zjištěných informací. Naplánujte s žáky pravidelné schůzky, které zajistí dostatečnou komunikaci mezi „pracovníky v projektu“ a zároveň kontrolu nad postupem aktivit v průběhu projektu. Na schůzkách hodnoťte proběhlé aktivity, plánujte a upřesňujte další. V průběhu realizace projektu se mohou objevit potíže či nové nápady a z nich vyplývající úkoly a původní plán se může upravit. Stále se však držte svých vytyčených cílů. Připomeňte žákům, ať nezapomenou výzkum fotograficky dokumentovat, bude se to hodit k prezentování výsledků (plakát, přednáška…). Správně provedený výzkum by měl zahrnovat:
Průzkum informačních zdrojů: odborná literatura, internet, místní archiv, anketa u pamětníků...
Rady odborníků – Český hydrometeorologický ústav, Český svaz ochránců přírody, odborníci z výzkumných ústavů, hygienických stanic, vysokých škol, pracovníci referátu životního prostředí, lidé z obecního úřadu, správy povodí, místní neziskové organizace).
Vlastní měření, pozorování a záznamy výsledků, využití dlouhodobých GLOBE dat.
Zpracování (do podoby grafů / tabulek) a vyhodnocení výsledků.
Vyvození závěrů ze získaných dat. Závěry budou sloužit k navržení řešení problému.
Společné schůzky, kde se týmy vzájemně informují o průběhu výzkumu.
S t r á n k a | 13
9. Co odhalil výzkum? Cíl aktivity: Žáci reflektují průběh výzkumu a vzájemně si sdělují závěry. Délka:
45 min
Pomůcky:
poznámky z výzkumu, pracovní list Jak má vypadat prezentace
Popis aktivity: Vraťte se k finální verzi společného výzkumného plánu. Společně projděte všechny aktivity a řekněte si, co z výzkumu vyplynulo. O každém úkolu referuje žák, který ho měl na starosti – koordinátor. Shrne, jak tým úkol realizoval a jaká data získal. Vyzvěte žáky, aby během shrnování průběhu výzkumu vycházeli ze svých poznámek z výzkumu a ostatním představovali to, co se jim zdá nejdůležitější. Naměřená data z vlastního výzkumu doporučujeme uspořádat do přehledné tabulky či grafu. Objevili žáci během výzkumu odpovědi na své otázky? Podařilo se zjistit dostatek informací a dat o problému? Bude to stačit pro řešení? Z výsledků žáci vyvodí i nové otázky a diskutují nad nimi. Dalším krokem je zpracování výsledků do podoby prezentace nebo posteru. Prezentaci si můžete připravit už nyní (např. k prezentování na GLOBE Games), a další bod - návrh řešení problému a vlastní řešení do předpřipravené prezentace doplnit později. K vytvoření prezentace můžete využít pracovní list Jak má vypadat prezentace.
10. Jak řešit problém? Cíl aktivity: Žáci diskutují nad řešením problému. Navrhují možnosti řešení. Délka:
30 min
Pomůcky:
poznámky z výzkumu
Popis aktivity: Podobně, jako jste plánovali výzkum, bude třeba naplánovat postup při samotném řešení problému. Diskutujte s žáky o výsledcích výzkumu. Vyplynulo z něj, jak by se problém dal řešit? Vyzvěte žáky, ať navrhnou možná řešení problému. Nápady zapisujte na tabuli. Z výzkumu pravděpodobně nevyjde mnoho možností řešení problému. U každého byste se ale měli zamyslet, zda jste schopní toto řešení sami zrealizovat nebo budete potřebovat pomoc někoho dalšího. Některé velké problémy žáci sami vyřešit nemohou, ale mohou se na zlepšení situace podílet tím, že osloví příslušný úřad nebo organizaci, která má více možností. Někdy může stačit oslovit další třídy ve vaší škole (např. pomoc s vyčištěním části potoka nebo studánky).
S t r á n k a | 14
U každé možnosti řešení si proto společně položte otázky:
Jak můžeme přispět k vyřešení problému my sami?
Kdo a jak nám může s řešením problému pomoci?
Žáci by se měli shodnout na jednom společném řešení problému, které budete realizovat. Poté si řešení naplánujte podobně jako předtím výzkum. Co všechno bude potřeba pro řešení udělat? Co k tomu budete potřebovat a kdo co udělá? Můžete se inspirovat a vytvořit podrobný plán jako u výzkumu. Do plánování zahrňte i informování veřejnosti o vašem projektu. Může se stát, že informování veřejnosti povede zároveň i k vyřešení problému. U komplexních problémů, kde se zdá, že z pozice žáka základní školy je situace neřešitelná, může právě zvýšení povědomí veřejnosti o problému přispět k jeho vyřešení.
Až do fáze naplánování řešení problému byste se měli dostat před GLOBE Games v Třebíči (24. – 27. dubna 2014). Pokud se rozhodnete projekt na řešení problému prezentovat na studentské konferenci, nemusíte mít problém už vyřešený. Měli byste však mít jasno v tom, jak ho budete řešit. Plán a představení kroků, kterými jste k němu došli, zpracujte do prezentace podle pokynů ke GLOBE Games.
Výstupy za období březen, duben:
Prezentace vašeho projektu (např. ve formátu ppt) nebo poster. Vytvořenou prezentaci můžete využít na GLOBE Games, i pro představení projektu místní veřejnosti.
3 fotografie z průběhu projektu "žáci v akci" nebo video z průběhu projektu. Video by nemělo být delší než 2 minuty a jeho náplň a provedení je zcela na tvůrčích představách žáků.
V případě, že se vám podaří problém řešit již v dubnu, zahrňte řešení problému do svých prezentací. Na GLOBE Games rádi zpropagujeme i výstupy těch škol, které se akce neúčastní.
S t r á n k a | 15
5. část – květen, červen Řešení problému a informování veřejnosti 11. Řešení problému Cíl aktivity: Žáci se podílí na řešení problému. Délka:
podle vašeho plánu, záleží na vybraném problému a vašich možnostech
Pomůcky:
poznámky z výzkumu, plán řešení problému
Popis aktivity: Problém můžete řešit vlastními silami (informování veřejnosti o vzácném druhu ve vašem potoce, oprava studánky …), můžete také požádat o spolupráci spolužáky z dalších tříd vaší školy (vyčištění zaneseného říčního koryta, přenos žab přes frekventovanou komunikaci, …) nebo iniciovat řešení problému odpovědnými orgány (informování úřadů o zhoršené kvalitě vody v toku pod továrnou, upozornění na přemnožení sinic v rybníce …). Zpracované podklady můžete předat zastupitelstvu obce, případně referátu životního prostředí místního úřadu, Českému hydrometeorologickému ústavu, Výzkumnému ústavu vodohospodářskému, Českému svazu ochránců přírody, odborníkům z výzkumných ústavů, hygienických stanic, správy povodí či z místních neziskových organizací. Problém můžete v některých případech vyřešit i tak, že o něm budete informovat veřejnost a zvýšíte tak veřejné povědomí o problému. Pokud si žáci vybrali k řešení složitější problém, není třeba je znepokojovat tím, že ho musí beze zbytku vyřešit. I dílčí zlepšení je výsledkem.
12. Informování veřejnosti Dejte o sobě vědět, nebojte se informovat ostatní o tom, co prospěšného děláte. Místní média - lokální zpravodaje, deníky, zpravodajské servery - zpravidla rádi otisknou zajímavé články. Je to snazší, než si myslíte...
Informování o akci ČAG České Budějovice
S t r á n k a | 16
Cíl aktivity: Žáci informují o realizaci projektu. Délka:
30 min
Pomůcky:
dokumentace pořízená v průběhu projektu – fotky, zápisky, metodika Praktický rádce pro komunikaci s médii
Popis aktivity: O svém projektu také informujte veřejnost. Můžete uspořádat přednášku o problému pro spolužáky z jiných tříd či pro širokou veřejnost, komentovanou výstavu fotografií, sepsat článek do školního časopisu či místního tisku, oslovit místní rozhlas nebo televizi, dát informace na web školy a na veřejnou vývěsku. Svůj projekt můžete prezentovat i zábavnou originální formou – secvičte divadlo, vytvořte komiks nebo udělejte plakát, který vyvěsíte na veřejné místo. Nápadům pro propagaci se meze nekladou. Jak účinně informovat veřejnost se dozvíte z prezentace Praktický rádce pro komunikaci s médii.
13. Uzavření projektu Cíl aktivity: Žáci zhodnotí průběh a výsledky projektu. Délka:
45 min
Popis aktivity: Po skončení projekt společně zhodnoťte a zamyslete se nad průběhem celého projektu od začátku až do konce.
Jak se liší výsledný stav problému od původního? Vyřešili
TIP ... a na konec oslava Slavnostní ukončení s drobným občerstvením a slavnostním přípitkem (vodou) projekt pěkně uzavře a posílí v žácích chuť pustit do práce i příště!
jste problém?
Co vám přinesla práce na projektu?
Co se podařilo a co by se dalo příště zlepšit?
Bude projekt nějak dál pokračovat?
Vyžaduje řešení problému další postup, který můžete zvládnout?
Je třeba opatření udržovat, opakovat? Na co se zaměříte příště?
Kromě zhodnocení výsledků doporučujeme dát všem žákům prostor pro vyjádření, jak se jim na projektu spolupracovalo, které činnosti je bavily nebo se při nich naučili něco nového a zajímavého i kterou činnost by naopak příště přenechali někomu jinému?
S t r á n k a | 17
Výstupy za období květen, červen:
Článek o projektu, který se vám podařilo publikovat v místním tisku, nebo školním časopise či na školním webu. Články zároveň rádi budeme publikovat na našich webových stránkách a vaše projekty budeme propagovat v různých médiích.
3 fotografie z průběhu projektu "žáci v akci" nebo video z průběhu projektu. Video by nemělo být delší než 2 minuty a jeho náplň a provedení je zcela na tvůrčích představách žáků.
S t r á n k a | 18
Problémy s vodou 1. Co by podle tvého názoru mohlo být považováno za problém týkající se vody v okolí tvé školy?
1. Zkus se zeptat příbuzných a kamarádů, zda neví o nějakém problému týkajícím se vody v blízkém okolí. Udělej anketu i mezi veřejností. 2. Zkus se zeptat příbuzných a kamarádů, zda neví o nějakém problému týkajícím se vody v blízkém okolí. Udělej anketu i mezi veřejností.
Dotazovaný:
S t r á n k a | 19
Problém 1
Problém 2
Problém 3
Vodní výzva - Problémy s vodou 1/2
4. Jak dopadla tvá anketa a průzkum v terénu? Jaké problémy se ti podařilo vypátrat? Sepiš si jejich souhrn tak, aby nic důležitého nechybělo a stejný problém se neopakoval.
4. Který problém tě nejvíc překvapil?
S t r á n k a | 20
Vodní výzva - Problémy s vodou 2/2
Problém pod lupou 1. Náš problém:
2. Co o problému víme my sami?
3. Co jsme o problému zjistili v literatuře, od odborníků nebo na internetu?
S t r á n k a | 21
Vodní výzva - Problém pod lupou 1/2
4. Proč by se zrovna náš problém měl řešit, proč je důležité se jím zabývat? Shromážděte důvody (argumenty), proč by se problém měl řešit a argumenty, které hovoří spíše proti tomu, aby se třída v projektu daným domnělým problémem zabývala: Argumenty PRO řešení
Argumenty PROTI řešení
5. Můžeme problém vyřešit my sami nebo se na řešení alespoň podílet? Jak?
1. Jak nám při rozpoznání a řešení problému pomůžou GLOBE data?
6. Chceme se tímto problémem zabývat?
ANO
S t r á n k a | 22
NE
Vodní výzva - Problém pod lupou 2/2
Náš projekt Vlastními slovy stručně popište váš problém
Dalším krokem a důležitým momentem každého projektu je správně si určit CÍL PROJEKTU.
Jak si správně stanovit cíle?
Dobře stanovený cíl usnadní plánování!
Využijte pomůcku tzv. SMART Zkuste si zvolit cíle tak, aby vycházeli z a naplňovali všech 5 bodů (písmen) SMART SMART je zkratka z prvních písmen anglických slov vyjadřujících, jaký má každý dobrý cíl být, a zároveň v angličtině znamená "chytrý, inteligentní, elegantní" - což vámi dobře stanované cíle jistě budou. I v češtině máme SMART přídavná jména Váš cíl by měl být S – srozumitelný a smysluplný – váš cíl můžete komukoliv říci a on bude vědět, co chcete a proč to chcete M – měřitelný – váš cíl musí být takový, aby bylo možné poznat, že jste ho dosáhli A – akceptovatelný, přijatelný pro většinu lidí, jichž se týká R – realizovatelný, uskutečnitelný – neklademe si nereálné cíle T – termínovaný – měl by mít jasný termín neboli datum, do kdy cíle chcete dosáhnout, projekt je časově omezený. Který z níže uvedených příkladů cílů je podle vás SMART a pomohl by vám s plánováním projektu? Označte je podtržením. 1. Chceme, aby v Bílém potoce byla čistá voda. 2. Chceme do konce května vyčistit koryto Bílého potoka v úseku od pramene k naší obci od odpadků. 3. Chceme zjistit rozborem vody a průzkumem vodních živočichů v horním úseku Bílého potoka, zda je voda znečištěná, a o výsledcích chceme informovat veřejnost u příležitosti Dne vody.
S t r á n k a | 23
Vodní výzva - Náš projekt 1/2
Zkuste stručně popsat hlavní cíl vašeho projektu.
Chceme..
Určitě vás při vymýšlení napadlo cílů víc. Zapište 3 podle vás nejdůležitější cíle.
Jaký by se vám líbil název projektu?
Náš projekt:
S t r á n k a | 24
Vodní výzva - Náš projekt 2/2
S t r á n k a | 25
Vodní výzva - Plánujeme výzkum 1/1
S t r á n k a | 26
Vodní výzva - Návrh velkého plánu 1/1
Jak má vypadat dobrá prezentace? Předtím, než začnete vytvářet power-pointovou prezentaci představující váš projekt, přečtěte si, co všechno by měla zahrnovat.
Logické uspořádání prezentace Prezentace obsahuje podstatné informace řazené v logickém a promyšleném sledu:
Úvod – název práce, velmi stručné představení týmu
Představení řešeného problému – proč je to problém?
Cíl práce – srozumitelně a jasně formulovaný. Jak bude vypadat cílový stav po vašem řešení problému?
Postup – postupné kroky vedoucí k cíli, stručný výčet (případně popis) realizovaných aktivit a měření.
Výsledky, výstupy – vlastní data zpracovaná do přehledné podoby (tabulka, graf, mapka), výsledky řešení problému.
Interpretace výsledků – smysluplné vysvětlení, co naměřené hodnoty znamenají či jaký dopad bude mít řešení problému, zasazení výsledků do širších souvislostí; pro interpretaci lze využít kromě naměřených a zpracovaných dat i data převzatá z jiných zdrojů (tyto zdroje je vždy nutné uvést).
Závěr – závěrečné zhodnocení – podařilo se vyřešit problém?, otázky, které v průběhu práce vyvstaly, plány do budoucna, použité zdroje informací, poděkování.
Vizuální podoba prezentace Při vytváření prezentace v programu PowerPoint (ppt) se držte následujících zásad:
Méně textu – není potřeba mít napsáno vše, co chcete sdělit; do ppt prezentace uveďte pouze záchytné body, které pak slovně rozvedete a vysvětlíte.
Více obrázků – dodají prezentaci na zajímavosti, musí být názorné, upoutají pozornost. Fotodokumentujte si vše zajímavé v průběhu projektu, použijte mapky, nákresy, grafy apod.
Popisky – vše (grafy, mapy, tabulky) důsledně popisujte a označujte (osy grafů, sloupce a řádky tabulek, měřítko či barevnou škálu mapy apod.). U převzatého materiálu uvádějte zdroj.
S t r á n k a | 27
Vodní výzva - Jak má vypadat prezentace 1/2
Čitelnost – volte velikost písma, barvu objektů a kontrast pozadí a popředí tak, aby umožňoval publiku vše bez problémů přečíst. Vyzkoušejte si pustit prezentaci na plátně.
Jednoduchost – velké množství animací, létajících textů, blikajících obrázků ztěžuje orientaci diváků, rozptyluje pozornost a může být příčinou komplikací při spuštění prezentace.
Podání prezentace – ústní projev Pokud bude váš projekt představovat u prezentace více žáků (např. čtyřčlenný tým na GLOBE Games), je dobré respektovat následující pravidla:
do prezentace se aktivně a rovnoměrně zapojují všichni členové týmu;
žáci stojí pokud možno čelem k publiku a komunikují s posluchači;
projev všech žáků je srozumitelný, plynulý, nepřerušovaný (např. smíchem), žáci používají spisovný jazyk a mluví dostatečně nahlas;
žáci se drží tématu, využívají neverbální komunikaci, hovoří tzv. „spatra“ a jen občas nahlédnou do připravených poznámek;
žáci jsou schopni pohotově reagovat na všechny položené otázky, odpovědi jsou srozumitelné;
v případě více otázek se členové týmu střídají.
TIP: Předem si vyzkoušejte celou prezentaci včetně mluveného slova, podle zásady „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“.
S t r á n k a | 28
Vodní výzva - Jak má vypadat prezentace 2/2
