O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P

ÍRO D O V

Ú

D E CKÁ FAKULTA

ETNICTVÍ

D O C. D R.IN G . H AN A FILIPCZ YKO VÁ

OSTRAVA 2006

1

OBSAH P

EDM

TU

Úvod ........................................................................................................................................... 3 1. Význam a funkce ú etnictví ................................................................................................. 5 2. Harmonizace ú etnictví ve sv t ......................................................................................... 8 3. Legislativní úprava ú etnictví v R ................................................................................... 15 4. Majetek podniku

21

5. Metodické prvky ú etnictví

..27

6. Dlouhodobý majetek

.37

7. Zásoby

48

8. Finan ní ú ty

57

9. Zú tovací vztahy

65

10. Kapitálové ú ty

..96

11. Náklady

107

12. Výnosy

.126

13. Záv rkové a podrozvahové ú ty

..138

14. Ú etní záv rka

.144

e ení úloh ............................................................................................................................. 157 Literatura

162

P íloha

163

Sm rná ú tová osnova

Poznámky

..165

2

Úvod

3

ÚVOD Studijní opora Ú etnictví je ur ena pro podporu výuky p edm tu Ú etnictví, a to p edev ím v kombinované form studia bakalá ského studijního oboru Aplikace matematiky v ekonomice ve studijním programu Aplikovaná matematika, ale je mo no ji vyu ít i v dal ích oborech s ekonomickým zam ením. P edm t Ú etnictví navazuje na kurzy Podnikové ekonomiky a Základ financí, vyu ovaných v ni ích ro nících, proto p edpokládá základní znalost odborné ekonomické a zejména finan ní terminologie. Studijní opora je studijním materiálem pro za áte níky a slou í jako východisko pro pochopení podstaty ú tování o majetku podniku, nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení, av ak zárove se p edpokládá i práce studenta s dal í literaturou, které je k dané problematice na trhu velké mno ství. Po prostudování textu budete znát: Základní ú etní zásady; Metodické prvky ú etnictví; Obsah a strukturu jednotlivých ú tových t íd v etn ú tování;

p íklad

Obsah a strukturu ú etní záv rky. Budete schopni: Zaú tovat jednoduché ú etní p ípady týkající se majetku podniku a ur it jejich p ípadnou vazbu na da ové zákony; Zaú tovat jednoduché ú etní p ípady týkající se výnos , náklad , resp. výsledku hospoda ení podniku a ur it jejich p ípadnou vazbu na da ové zákony; Sestavit jednoduchou ú etní záv rku podniku. Získáte: Schopnost rozpoznat základní ú etní zásady a ur it jejich podstatu; Teoretické i praktické znalosti o struktu e majetku podniku; Teoretické i praktické znalosti o nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení podniku; Znalosti pot ebné k sestavení ú etní záv rky podniku.

as pot ebný k prostudování u iva p edm tu: 23 + 12,5 hodin (teorie + e ení úloh)

4

1. Význam a funkce ú etnictví

1. VÝZNAM A FUNKCE Ú

5

ETNICTVÍ

V této kapitole se dozvíte: K emu slou í ú etnictví; Kdo jsou u ivatelé ú etních informací; Jaké funkce ú etnictví plní; Budete schopni: Ur it u ivatele ú etních informací; Definovat obsah a podstatu funkcí ú etnictví. Klí ová slova této kapitoly: Ú etnictví, ú etní informace, ú etní záv rka, funkce ú etnictví as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 0,5 hodiny

Pr vodce studiem. Ur it si dovedete p edstavit situaci, e budete ídit nebo vlastnit n jaký podnik. Pro Va e rozhodování budete pot ebovat informace o tom, jak je tento podnik úsp ný. Práv k tomu nám poslou í ú etnictví. Základní funkcí ú etnictví je poskytovat svým u ivatel m spolehlivé informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky úsp ný. Od ú etnictví se po aduje, aby poskytovalo informace p edev ím o: finan ní situaci podniku a jejích zm nách, o vý i a struktu e majetku podniku, o výsledku hospoda ení podniku za ur ité asové období. Tyto informace vyu ívají jak interní, tak i externí u ivatelé. Jde p edev ím o tyto skupiny u ivatel ú etních informací: fyzické a právnické osoby, které se p ímo podílejí na financování podniku vlastníci, v itelé (dodavatelé, banky poskytující úv ry, majitelé dluhopis apod.) subjekty, které se na financování podniku p ímo nepodílejí, ale na jeho finan ních výsledcích jsou ur itým zp sobem zainteresovány finan ní ú ady, burzovní komise pro kontrolu cenných papír , zam stnanci, poradenské firmy, statistické orgány, potenciální investo i apod. Uvedeme si p íklady informací, které budou jednotliví u ivatelé preferovat. 1.

Vlastníci sledují sv j ekonomický prosp ch, tedy výnosnost vlo ených prost edk .

6

Ú etnictví 2.

Dodavatelé cht jí v d t, zda je podnik schopen dostát svým obchodním závazk m ve stanoveném termínu.

3.

Ostatní v itele bude také zajímat schopnost podniku hradit své dluhy.

4.

Zam stnanci se zajímají o schopnost podniku dostát svým mzdovým závazk m a následn i o finan ní stabilitu podniku.

5.

Potenciální investo i cht jí v d t míru výnosnosti a rizika spojená s investicí.

6.

Vláda a její orgány pot ebují informace pro sestavení národohospodá ských ukazatel , pro plánování a ízení finan ní a zejména da ové politiky státu apod.

7.

Odb ratelé se zajímají p edev ím o dlouhodobou stabilitu podniku.

8.

Ve ejnost ádá informace o prosperit podniku, o vývojových trendech.

Ú etní informace se t mto u ivatel m p edkládají ve form ú etní záv rky, tedy ve form ú etních výkaz . Je nutné zajistit, aby informace v nich obsa ené byly v rohodné, srovnatelní a srozumitelné. Ú etnictví plní následující funkce: Informa ní, tj. poskytuje pot ebné informace svým u ivatel m. Registra ní, která spo ívá ve vedení soustavných zápis o hospodá ských operacích podniku. D kazního prost edku p i vedení spor , zejména t ch, které vyplývají ze vztah mezi v itelem a dlu níkem. Da ová, tj. ú etnictví je základem pro vym ení da ových povinností. Mana erská, tzn. ú etnictví je prost edkem, kterým profesionální mana e i prezentují vlastník m podniku, jak jsou i nejsou úsp ní p i správ sv eného majetku a jak s ním podnikají. Rozhodovací, tj. ú etnictví poskytuje podklady pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy. K tomu, aby ú etnictví mohlo plnit vý e uvedené funkce, musí být pr kazné, úplné, spolehlivé, objektivní a musí podávat v rný obraz skute nosti. Úkol k textu. Uve te p íklady interních a externích u ivatel ú etních informací. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, jaké informace byste po adovali, kdybyste byli akcioná i podniku. ást pro zájemce. Najd te si na internetu ú etní záv rku n jakého velkého podniku a podívejte se, co obsahuje. Otázky: 1.

Co je cílem ú etnictví?

1. Význam a funkce ú etnictví 2.

Kdo jsou u ivatelé ú etních informací?

3.

Jaké funkce ú etnictví plní?

Shrnutí kapitoly. V první kapitole jsme si ujasnili, co je prvo adým cílem ú etnictví poskytovat informace u ivatel m, ale i dal í funkce, které ú etnictví plní a také jsme si ukázali, jaké skupiny u ivatel ú etních informací m eme vysledovat a o jaké informace se tyto jednotlivé skupiny budou p edev ím zajímat.

7

8

Ú etnictví

2. HARMONIZACE Ú SV T

ETNICTVÍ VE

V této kapitole se dozvíte: Jaká je základní klasifikace ú etních systém ve sv t ; Co to jsou v eobecn uznávané ú etní zásady; Jaké jsou d vody pro harmonizaci ú etnictví; Jaké jsou p ístupy k harmonizaci ú etnictví. Budete schopni: Charakterizovat základní klasifikaci ú etních systém ve sv t ; Vysv tlit obsah a podstatu základních ú etních zásad; Popsat vývoj harmonizace ú etnictví; Objasnit t i p ístupy k harmonizaci ú etnictví ve sv t GAAP, IAS/IFRS a direktivy EU.

US

Klí ová slova této kapitoly: Harmonizace, v eobecn uznávané ú etní zásady, US GAAP, Mezinárodní ú etní standardy (IAS), Mezinárodní standardy pro finan ní vykazování (IFRS), direktivy EU. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1 hodina

Pr vodce studiem. Proto e stále více nar stá pot eba mezinárodní srovnatelnosti ú etních informací, je stále aktuáln j í po adavek na harmonizaci ú etnictví ve sv t . Tomuto trendu se musí p izp sobit i eské ú etnictví. Na sv t existuje mnoho systém ú etnictví. Mezi základní znaky, jimi se od sebe odli ují, pat í zejména: vymezení okruhu u ivatel ú etních výkaz , míra regulace ú etnictví, e ení vztahu mezi ú etnictvím a dan mi, vykazování dan ze zisku, stupe uplat ované opatrnosti p i vykazování hospodá ského výsledku b ného roku, volba oce ovacích veli in, zejména rozsah uplat ování historických cen, stupe zohledn ní inflace.

2. Harmonizace ú etnictví v R Jednou z hlavních p í in odli ností systém ú etnictví je rozdílný p ístup k e ení vztahu mezi ú etnictvím a da ovým právem. V n kterých zemích jsou ú etní výkazy toto né s da ovými výkazy, v jiných zemích nikoliv. Nap . n mecké ú etní výkazy vyhovují pln po adavk m da ových zákon . Kdyby zde ú etní záznamy nerespektovaly striktn da ové právo, berní ú ady by je odmítly jako nehodnov rnou základnu pro výpo et dan ze zisku. Naproti tomu nap . v USA, ve Velké Británii a v eské republice a dal ích zemích se ú etní výkazy li í od da ových výkaz p edkládaných finan ním ú ad m. Znamená to, e v t chto p ípadech nejsou ú etní výnosy a náklady toto né s da ov uznávanými náklady a výnosy. Dal í záva ná odli nost vyplývá z rozdílné praxe ve vykazování dan ze zisku. Nap . Argentina vykazuje tuto da jako náklad pouze tehdy, byla-li uhrazena vlád . Naproti tomu v t ina zemí vykazuje da ze zisku jako náklad v roce, v n m byla p edepsána k úhrad . Jinou podstatnou odli ností mezi systémy ú etnictví je rozsah, v jakém ú etní výkazy dané zem zohled ují inflaci. V 80. letech, kdy v USA do lo k nár stu inflace, p i el americký FASB s po adavkem, aby se dopl kov zve ej ovaly údaje upravené o vliv inflace. Po n kolika málo letech v ak do li odborníci k záv ru, e náklady spojené s p epo ty a s vykazováním t chto údaj p evý ily u itek vyplývající z jejich zve ej ování, a proto od této praxe upustili. Naproti tomu n které zem , jejich ekonomika je v dlouhodobé hyperinflaci, jako nap . Brazílie, Argentina, Peru a dal í vy adují plné nebo alespo áste né zohledn ní inflace ve zve ej ovaných výkazech ur ených ve ejnosti i da ovým institucím. Ú etní systémy pou ívané ve sv t lze klasifikovat z r zných hledisek. Jako základní klasifikace p ístup k vedení ú etnictví a sestavování ú etních záv rek se v t inou uvádí rozd lení zemí do t í skupin: 1) Anglosaský (angloamerický) p ístup. Vychází ze zvyklostí severoamerického, britského a holandského ú etnictví, kde je právní systém zalo en na zásad co není zakázané, je dovolené . Z toho vyplývá, e organizace i zp soby ú tování a vykazování jsou usm r ovány profesními organizacemi ú etních a auditor a legislativn se upravují jenom p ípad konflikt . Preferovanou právní formou podniku jsou akciové spole nosti. Pen ní prost edky se získávají p edev ím na finan ním trhu, financování z bankovních úv r má druho adý význam. Ú etnictví se zam uje hlavn na poskytování informací pro externí u ivatele, p edev ím pro akcioná e, dodavatele, potenciální investory, banky apod., a to formou zve ej ování ú etních záv rek. Pot eby mana er v procesu ízení jsou zabezpe eny p edev ím informacemi poskytovanými nákladovým a mana erským ú etnictvím. Do této skupiny zemí se adí p edev ím Velká Británie, USA, Kanada, Mexiko, zem bývalého Britského spole enství národ a Nizozemí. 2) Kontinentální p ístup. Je charakteristický pro zbytek evropských zemí a Japonsko. Organizace a metodika ú etnictví jsou usm r ovány zákony a p edpisy, jejich význam je mo no zjednodu en vyjád it tak, e co není dovoleno, je zakázáno . Krom specifických zákon týkajících se ú etnictví existují i da ové zákony, které ovliv ují jejich formu, obsah a rozsah. Proto e podnikání je charakteristické koncentrací financování a vlastnictví prost ednictvím malého po tu velkých pen ních ústav , je mo no pot ebné

9

10

Ú etnictví informace zabezpe ovat p ímým kontaktem v itele s úv rovaným podnikem. To se odrá í i v koncepci ú etnictví, které je p ednostn zam eno na ochranu v itele a na zji t ní da ových závazk v i státu. Dominantním principem v oblasti oce ování je princip opatrnosti, který slou í ke zmírn ní rizik spojených nepodnikáními a je asto spojen s tvorbou tichých rezerv v kombinaci s d sledným po íváním historických cen p i oce ování majetku. 3) Jihoamerický (infla ní) p ístup. Aplikuje se ve v t in zemí Ji ní Ameriky v souvislosti s jejich postavením ve funkci surovinových p ív sk vysp lých západních zemí. Nesoulad mezi nízkou cenou vyvá ených produkt a relativn vysokou cenou dová ených výrobk vede ke vzniku inflace nebo hyperinflace, která soustavn znehodnocuje pou ívané historické oce ovací veli iny ve finan ním výkaznictví. D sledkem toho je opu t ní zásady historických cen v praxi a pou ívání reproduk ních po izovacích cen nebo historických cen p epo ítaných koeficientem inflace, a to jak v b ném finan ním ú etnictví, tak i v ú etních záv rkách. Nejen v anglosaském, ale i v kontinentálním p ístupu k vedení ú etnictví a sestavování ú etních záv rek se uplat ují ú etní zásady. Nemají obvykle stejnou míru záva nosti, n které se pova ují za klí ové, jiné mají men í d le itost, p i em v hodnocení jejich významu není shoda. V t inou se uvád jí t i úrovn d le itosti: 1. Vyhlá ené ú etní zásady jsou obecn závazné. Vydávají je nevládní zájmové instituce, pop . i vládní orgány. 2. Nevyhlá ené zásady, které nemají v eobecnou závaznost a publikují se jako r zné sm rnice, stanoviska, dobrozdání apod. 3. Základní zásady, které p edstavují teoretický základ ú etnictví a tím i koncep ní rámec v ech úprav. Vycházejí ze zvykového práva a jednotný p ehled t chto zásad ani vymezení jejich nad azenosti a pod azenosti neexistuje, proto e nejsou vyhlá eny právním aktem. Obvykle se uvád jí jako v eobecn uznávané ú etní zásady v následujícím vý tu: Zásada ú etní jednotky: v ú etnictví se ekonomické jevy vyjad ují v dy za ur itý ekonomický celek ú etní jednotku. P edpoklad trvání podniku: p i procesu m ení a hodnocení ekonomických jev je t eba vycházet z ur itého p edpokladu o dob , po kterou podnik bude v provozu. Na této dob závisí ocen ní majetku v rozvaze, a to zejména t ch polo ek, které mají del í dobu ivotnosti. Zásada periodicity zji ování výsledku hospoda ení a finan ní situace podniku. Zásada objektivity ú etních informací: zm ny v aktivech a pasivech se nemají zaú tovat d íve, ne byly objektivn zji t ny. Za objektivní se p itom pova uje skute nost ov itelná nezávislým znalcem. Zásada historického ú etnictví: up ednost uje se oce ování majetku v po izovacích cenách.

2. Harmonizace ú etnictví v R Zásada vymezení okam iku realizace: vychází z toho, e výnos vzniká okam ikem odeslání výrobk , nikoliv p ijetím pen z, jen ve výjime ných p ípadech se u ijí jiné momenty realizace. Zásada konzistence (zásada v cné a metodické stálosti): metody ú tování hospodá ských operací, metody oce ování, nápl p íslu ných polo ek ve výkazech apod. mají z stávat stejné nejen v rámci jednoho ú etního období, ale i mezi nimi, tj. musí zaji ovat srovnatelnost, kontinuitu. V p ípad nutných zm n musí podnik uvést takovou skute nost v p íloze a vy íslit vliv zm ny na výsledek hospoda ení. Zásada opatrnosti: p i oce ování majetku a závazk se má brát ohled na p ípadná rizika a nejistoty. Zásada materiálnosti ú etnictví: ú etní výkazy mají obsahovat informace významné pro rozhodování u ivatele. P ednost obsahu p ed formou: pro zachycení hospodá ských operací je rozhodující ekonomická podstata transakce p ed její právní formou. Akruální princip: vy aduje vykazování ekonomických jev v období, jeho se v cn týkají a nikoliv v období, kdy byly vydány nebo p ijaty pen ní prost edky. Dodr ování t chto zásad vyplývá z nejvy í, v em nad azené zásady zásady v rného zobrazení skute nosti, tj. zobrazení reálné majetkové, finan ní a d chodovou situaci podniku. Rozdíly v systémech ú etnictví a stále sílící globalizace trh , zejména finan ních, vede ke standardizaci ekonomických a finan ních mechanism ve firmách s r znou právní strukturou. To je dáno tím, e mezinárodní investo i musí pochopit a mít mo nost srovnávat údaje, které poskytuje ú etnictví firem v r zných zemích. Proto mluvíme o harmonizaci nebo také standardizaci ú etnictví ve sv t . Ve v t in zemí v ak existují p eká ky pro standardizaci. Jsou dvojího druhu: 1. Da ové p edpisy. Jsou zalo eny na ist národních principech a mají vliv na ú etnictví, nap . v oblasti metody odepisování nebo zhodnocení zásob a pen ních aktiv. 2. Právní funkce finan ních výkaz . Zisk uvád ný v samostatných výkazech ur uje právo akcioná na dividendy a rozhoduje o postavení ostatních skupin se stejnými zájmy. Z toho plyne konzervativní p ístup ke konsolidovaným záv rkám, které neur ují stejné právo na dividendy v t chto zemích. Ve sv t existují t i p ístupy ke standardizaci: US GAAP Mezinárodní ú etní standardy (IAS) direktivy Evropské unie US GAAP Vznik US GAAP (Generaly Accepted Accounting Principles) = V eobecn uznávaných ú etních princip je datován do t icátých let na eho

11

12

Ú etnictví století. Vznikly jako p ímý d sledek krachu na newyorské burze v roce 1928 jako národní regulace ú etnictví v USA, po 2. sv tové válce se postupn za aly roz i ovat i za hranice USA, a to díky povinnosti, vztahující se na akciové spole nosti, p edlo it záv rku v souladu s US GAAP, pokud se cht jí kótovat na americké burze. Na základ této skute nosti vznikl v USA Výbor pro ú etní postupy (Committee on Accounting Procedure - CAP) a bylo zpracováno 51 výzkumných zpráv, publikovaných v Accounting Research Bulletin - ARB. Dále vláda vytvo ila Komisi pro dozor nad cennými papíry a finan ními trhy (Securities and Exchange Commission - SEC). Tyto komise delegovala pravomoc na Výbor pro ú etní principy (Accounting Principles Board - APB) a pozd ji, v roce 1972 byl vytvo en Výbor pro ú etní standardy (Financial Accounting Standards Board FASB). FASB je nevládní soukromou organizací, která je slo ena ze sedmi len : t i z ú etní profese, dva z oblasti pr myslu a po jednom ze kolství a vlády. V sou asné dob jsou záv rky sestavené podle US GAAP uznávány na v ech sv tových burzách. US GAAP sestávají ze t ech hierarchických úrovní: 1. fundamentální postuláty, 2. ucelený teoretický základ, 3. ú etní standardy. Pro fundamentální postuláty, na nich spo ívá výstavba ú etního systému USA, platí, e neexistuje jednotný p ehled t chto postulát , proto e nejsou vyhlá eny právním aktem. asto se uvád jí jako základní p edpoklady, nap . akruální koncept, koncept ú etní jednotky, p edpoklad trvání podniku, p edpoklad stabilního dolaru apod. a jako základní zásady, nap . realiza ní princip, zásada opatrnosti, zásada historického ú etnictví atd. Ucelený teoretický základ je obsa en v ad obecných koncept vydaných v letech 1978 - 1985. Tyto koncepty ur ují cíle finan ního výkaznictví, po adované kvalitativní charakteristiky výkaz apod. Jsou uznávaným východiskem p i zpracování konkrétních ú etních standard . Ú etní standardy p edstavují nejpodrobn j í úrove regulace ú etnictví. V pr b hu své existence FASB publikoval více ne 150 standard a doporu ení. V dal ím textu se zam íme na vybrané problémové oblasti. IAS/IFRS V roce 1973 byl soukromou aktivitou ú etních profesionál zalo en Výbor pro mezinárodní ú etní standardy ( International Accounting Standards Committee - IASC) s cílem vypracovat úplný soubor mezinárodních ú etních standard (IAS). leny IASC, který má sídlo v Londýn , jsou profesionální ú etní organizace, které jsou leny Mezinárodní federace ú etních (International Federation of Accountants - IFAC). V roce 2002 do lo ke zm n názvu na Radu pro mezinárodní ú etní standardy (International Accounting Standards Board IASB) a standardy nov vydávané se ozna ují jako mezinárodní standardy pro finan ní vykazování (IFRS). innost IASC, resp. IASB ídí Správní rada, jejími leny jsou p edstavitelé profesních sdru ení ú etních organizací z ady zemí sv ta a dále p edstavitelé Mezinárodního koordina ního výboru asociace finan ních analytik

2. Harmonizace ú etnictví v R

13

(ICCFAA). Rada se pravideln schází s mezinárodní poradní skupinou, v ní pracují zástupci institucí jako jsou Mezinárodní federace finan ních burz, Mezinárodní obchodní komora, Mezinárodní bankovní asociace, Sv tová banka, Evropská komise apod. Mezinárodní ú etní standardy obsahují: úvod, p edmluvu a koncep ní rámec, ú etní standardy (IAS/IFRS) aplika ní vyhlá ky = interpretace (SIC/IFRIC) V sou asné dob jsou ú etní záv rky sestavené podle IAS/IFRS uznávány na v ech sv tových burzách v etn amerických, kde jsou v ak po adována ur itá dopln ní v oblastech, ve kterých se IAS/IFRS li í od US GAAP. IAS/IFRS jsou zalo eny na anglosaské koncepci ú etnictví, kde je v echno op eno o zásady a principy vedení ú etnictví. V pr b hu prosince 2003 a b ezna 2004 do lo k jedné z nejvýznamn j ích novelizaci v oblasti IAS/IFRS, kdy byly 3 standardy zru eny a 2 z nich nahrazeny novými, 15 standard novelizováno z d vodu sní ení po tu alternativních e ení a rozpor mezi n kterými standardy. Proto e zárove ji n kolik posledních let probíhá proces konvergence mezi IAS/IFRS a US GAAP, jsou úpravy odrazem také tohoto procesu. Zárove do lo i k redukci po tu aplika ních vyhlá ek SIC. Tento proces pokra oval i v letech 2005 a 2006. V sou asné dob je v platnosti 38 standard a 17 interpretací. Direktivy Evropské unie Smlouva o zalo ení Evropského hospodá ského spole enství z r. 1957 si kladla za cíl vytvo it základy, na nich by bylo mo no uskute nit spojení evropských zemí s cílem zabezpe it spole nou inností jejich hospodá ský rozvoj. Na základ této smlouvy, je p edstavuje právní základ harmonizace, se uskute uje p izp sobování legislativy lenských stát prost ednictvím vydávaných norem - direktiv. Ty zabudovává ka dá zem Evropské unie do své národní úpravy. Av ak i poté, co jednotlivé zem EU zabudovaly do svého ú etnictví direktivy EU, z stávají jejich ú etní systémy zna n odli né. Direktivy toti umo ují v mnoha p ípadech právo volby a ve svém d sledku ádnou mezinárodní srovnatelnost nezaji ují. Rada Evropské unie p ijala postupn t i direktivy týkající se oblasti ú etnictví, které tvo í kodex ú etní legislativy EU. Jde o tyto direktivy: tvrtá direktiva, p ijatá 25. 7. 1978, která upravuje problematiku ú etní záv rky spole ností vymezených právních forem, sedmá direktiva, p ijatá 13. konsolidovanou ú etní záv rku,

6.

1983,

upravující

po adavky

na

osmá direktiva, z 10. 4. 1984, je se zabývá vymezením po adavk na osoby, které mohou vykonávat audit ú etní dokumentace. V 90. letech byly direktivy drobn novelizovány a dopln ny o dal í p edpisy týkající se ú etní záv rek bank a poji oven, drobného podnikání apod.

14

Ú etnictví Nicmén v sou asné dob jsou ji zastaralé, a proto Evropská komise p ijala v roce 2002 rozhodnutí, e se ji nebudou novelizovat ani vydávat dal í a po ínaje 1.1.2005 musí v echny obchodní spole nosti kótované na burze v n kterém z lenských stát p edkládat ú etní záv rky sestavené podle IAS/IFRS. Podniky, které dosud p edkládaly záv rky sestavené podle US GAAP, mají tuto povinnost od 1.1.2007. Úkol k textu. Pro byly direktivy EU prakticky nahrazeny v Evropské unii pou itím IAS/IFRS, p esto e direktivy jsou formáln v platnosti stále? Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, zda mezi US GAAP a IAS/IFRS existuje ur itý konkuren ní boj ? ást pro zájemce. Pokud Vám ned lá problémy angli tina, najd te si na internetu ú etní záv rku n jaké velké americké spole nosti sestavené podle US GAAP a záv rku evropské spole nosti sestavené podle IAS/IFRS a porovnejte je. Ur it ji na první pohled najdete rozdíly. Otázky: 1. Pro jsou ú etní systémy v jednotlivých zemích sv ta odli né? 2. Charakterizujte podstatu anglosaského, kontinentálního a jihoamerického p ístupu k ú etnictví a ú etním záv rkám. 3. Co je d vodem k harmonizaci ú etnictví? 4. Charakterizujte US GAAP. 5. Charakterizujte IAS/IFRS. 6. Charakterizujte direktivy EU.

Shrnutí kapitoly. V této kapitole jsme se seznámili se základní klasifikací ú etních systém ve sv t a s d vody, které vedly k pot eb harmonizace ú etnictví. Vysv tlili jsme si vznik a vývoj 3 harmoniza ních p ístup US GAAP. IAS/IFRS a direktiv EU.

3. Legislativní úprava ú etnictví v R

3. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA Ú V R

15

ETNICTVÍ

V této kapitole se dozvíte: Jakými p edpisy je regulováno ú etnictví v

R;

Základní ú etní pojmy; Základní ú etní pravidla vyplývající ze zákona o ú etnictví; Budete schopni: Pracovat se základními ú etními pojmy; Definovat základní ú etní pravidla a dále je pou ívat. Klí ová slova této kapitoly: Ú etnictví, zákon o ú etnictví, eské ú etní standardy, ú etní jednotka, ú etní období, ú etní knihy, ú etní doklady, ú etní záv rka. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1,5 hodiny

Pr vodce studiem. K tomu, abychom mohli ú tovat o hospodá ských operacích podniku, pot ebujeme znát základní pojmy a zásady i platnou ú etní legislativu. Ú etnictví podnikatel p edpisy:

je v eské republice upraveno následujícími

1. Zákon . 563/1991 Sb. o ú etnictví ve zn ní pozd j ích p edpis . 2. Vyhlá ka . 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o ú etnictví, pro ú etní jednotky, které jsou podnikateli ú tujícími v soustav podvojného ú etnictví. 3.

eské ú etní standardy.

Na ú etnictví mají silný vliv také da ové zákony, zejména zákon o daních z p íjm a zákon o DPH, ale i dal í. V neposlední ad musí ú etnictví respektovat také obchodní zákoník, ob anský zákoník, zákon o cenných papírech, zákon o dluhopisech, zákon sm ne ný a ekový, zákon o konkurzu a vyrovnání, právní p edpisy týkající se pracovního práva a dal í. Zákon o ú etnictví Je nejvy í právní normou, která reguluje ú etnictví a upravuje základní ú etní pojmy a zásady, z nich n které si v následujícím textu objasníme.

16

Ú etnictví P edm tem ú etnictví je podle tohoto zákony sledovat stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, náklad , výnos a výsledku hospoda ení. Zákon o ú etnictví se vztahuje na: a) Právnické osoby se sídlem na území R. b) Zahrani ní osoby podnikající na území R. c) Organiza ní slo ky státu. d) Fyzické osoby zapsané v obchodním rejst íku nebo fyzické osoby podnikatelé pokud jejich obrat dle zákona o DPH p esáhl za bezprost edn p edcházející kalendá ní rok 15 mil. K e) Ostatní fyzické osoby, které vedou ú etnictví dle vlastního rozhodnutí nebo jsou podnikateli a zárove jsou ú astníky sdru ení bez právní subjektivity, u kterého alespo jeden z ú astník vede ú etnictví, pop . jim tuto povinnost ukládá zvlá tní právní p edpis. Tyto osoby podléhající zákonu o ú etnictví jsou chápány jako ú etní jednotky. Ú etní jednotky ú tují podvojnými zápisy o skute nostech, které jsou p edm tem ú etnictví, do období, se kterým v cn a asov souvisejí. Ú etní období je nep etr it po sob jdoucích 12 m síc . Bu se shoduje s kalendá ním nebo hospodá ským rokem. Ú etní jednotky jsou povinny vést ú etnictví ode dne svého vzniku a do dne svého zániku a p itom dodr ovat sm rnou ú tovou osnovu, uspo ádání a ozna ování polo ek ú etní záv rky a konsolidované záv rky, obsahové vymezení t chto záv rek a ú etní metody. Ú etnictví musí být vedeno jako soustava ú etních záznam , a to v eském jazyce a v eské m n . Za informa ní systém m e být ú etnictví pova ováno pouze jako celek. Ú etní jednotky mohou pov it vedením svého ú etnictví jinou fyzickou nebo právnickou osobu, nezbavují se tím v ak odpov dnosti za správnost ú etnictví. Ú etnictví musí být vedeno tak, aby ú etní záv rka sestavená na jeho základ podávala v rný a poctivý obraz p edm tu ú etnictví a finan ní situace ú etní jednotky. Ú etnictví musí být správné (neodporuje zákon m), úplné (jsou zaú továny v echny ú etní p ípady), pr kazné (ú etní záznamy jsou pr kazné a byla provedena inventarizace), srozumitelné, p ehledné a vedené zp sobem zaru ujícím trvalost ú etních záznam (po dobu p edepsanou pro úschovu ú etních záznam ). Ú etnictví je mo no vést v plném nebo ve zjednodu eném rozsahu. Ve zjednodu eném rozsahu vedou ú etnictví nap . ob anská sdru ení, obecn prosp né spole nosti, nada ní fondy, spole enství vlastník jednotek, bytová dru stva (pokud nemají povinnost auditu), p ísp vkové organizace, územní samosprávní celky. Zjednodu ený rozsah ú etnictví znamená, e podniky mohou spojit ú tování v deníku a hlavní knize, nep ece ují majetek na reálnou hodnotu, nemusí

3. Legislativní úprava ú etnictví v R tvo it rezervy a opravné polo ky, v ú tovém rozvrhu mohou uvést pouze ú tové skupiny, ú etní záv rku sestavují v mén podrobném len ní. Ú etní p ípad je skute nost, která je p edm tem ú etnictví. Ú etní zápis je zaznamenání ú etního p ípadu do ú etní knihy na základ ú etního dokladu. Ú etní doklad je pr kazný ú etní záznam, který má p edepsané nále itosti: 1.

ozna ení ú etního dokladu,

2.

obsah ú etního p ípadu a jeho ú astníci,

3.

okam ik vyhotovení ú etního dokladu,

4.

okam ik uskute n ní ú etního p ípadu,

5.

podpisový záznam osob odpov dných za ú etní p ípad a jeho zaú tování. Ú etní knihy, které musí ú etní jednotka vést, jsou:

a) deník, kde jsou ú etní záznamy uspo ádány chronologicky, b) hlavní kniha, v ní jsou ú etní záznamy uspo ádány systematicky, c) knihy analytických ú t , které podrobn ji rozvád jí ú etní zápisy hlavní knihy, d) knihy podrozvahových ú t , ve kterých se provád jí ú etní zápisy, které nejsou uvedeny v deníku a hlavní knize. Ú etní knihy se otevírají p edev ím ke dni vzniku povinnosti vést ú etnictví a k prvnímu dni ú etního období. Uzavírají se zejména ke dni zániku povinnosti vést ú etnictví a k poslednímu dni ú etního období. Sm rná ú tová osnova povinn stanovuje uspo ádání a ozna ení ú tových t íd, pop . ú tových skupin, které musí zajistit sestavení ú etní záv rky. Podniky jsou pak povinny sestavit ú tový rozvrh, v n m uvedou ú ty pot ebné k zaú tování v ech ú etních p ípad a k sestavení ú etní záv rky. Obsah ú tového rozvrhu je mo no dopl ovat i v pr b hu ú etního období. Ú etní jednotky mají povinnost sestavovat ú etní záv rku. Ú etní záv rka podniku je nedílný celek a tvo í ji: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, p íloha, pop . i p ehled o pen ních tocích a p ehled o zm nách vlastního kapitálu. Ú etní záv rka se sestavuje ke dni uzavírání ú etních knih jako ádná (k poslednímu dni ú etního období) nebo mimo ádná (v pr b hu ú etního období). Ú etní záv rka musí být ov ena auditorem, pokud ú etní jednotka za období, za které se sestavuje záv rka, a období bezprost edn p edcházející dosáhne nebo p ekro í: jedno ze t í dále uvedených kritérií v p ípad akciové spole nosti,

17

18

Ú etnictví dv ze t í dále uvedených kritérií v p ípad ostatních obchodních spole ností a dru stev, resp. dal ích ú etních jednotek. Kritéria jsou: aktiva celkem více ne 40 mil. K , ro ní úhrn istého obratu více ne 80 mil. K , pr m rný ro ní p epo tený stav zam stnanc v t í ne 50. Pokud má ú etní jednotka povinnost auditu, musí vyhotovit výro ní zprávu. Ú etní záv rka se zve ej uje ulo ením do sbírky listin obchodního rejst íku, pop . prost ednictvím Komise pro cenné papíry. Pokud je ú etní jednotka obchodní spole ností a vykonává v jiné ú etní jednotce rozhodující nebo podstatný vliv, má povinnost sestavit konsolidovanou ú etní záv rku za konsolida ní celek, pokud zárove ú etní jednotky na základ svých ádných záv rek dosáhly nebo p ekro ily alespo dv ze t í kritérií: aktiva celkem více ne 350 mil. K , ro ní úhrn istého obratu více ne 700 mil. K , pr m rný ro ní p epo tený stav zam stnanc v t í ne 250. Vyhlá ka . 500/2002 Sb. Vyhlá ka platí pouze v t ch ustanoveních, která nejsou o et ena ú etními standardy a stanoví p edev ím:

eskými

rozsah a zp sob sestavování ú etní záv rky, uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení polo ek aktiv a pasiv v ú etní záv rce, uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení polo ek náklad , výnos a výsledku hospoda ení v ú etní záv rce, uspo ádání a obsahové vymezení p ílohy, p ehledu o pen ních tocích a p ehledu o zm nách vlastního kapitálu, sm rnou ú tovou osnovu, ú etní metody, metody p echodu z jednoduchého ú etnictví nebo da ové evidence na ú etnictví, uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení polo ek konsolidované ú etní záv rky, metody konsolidace ú etní záv rky, postup zahrnování ú etních jednotek do konsolida ního celku. eské ú etní standardy Pro podnikatele je v sou asné dob v platnosti 23 standard : 001 - Ú ty a zásady ú tování na ú tech 002 - Otevírání a uzavírání ú etních knih 003 - Odlo ená da

3. Legislativní úprava ú etnictví v R 004 Rezervy 005

Opravné polo ky

006 - Kurzové rozdíly 007

Inventariza ní rozdíly a ztráty v rámci norem p irozených úbytk zásob

008

Operace s cennými papíry a podíly

009

Deriváty

010

Zvlá tní operace s pohledávkami

011

Operace s podnikem

012

Zm ny vlastního kapitálu

013

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

014

Dlouhodobý finan ní majetek

015

Zásoby

016

Krátkodobý finan ní majetek a krátkodobé bankovní úv ry

017

Zú tovací vztahy

018

Kapitálové ú ty a dlouhodobé závazky

019

Náklady a výnosy

020

Konsolidace

021 Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace 022

Inventarizace majetku a závazk p i p evodech majetku státu na jiné osoby

023

P ehled o pen ních tocích

Úkol k textu. Pokuste se vysv tlit, zda v bec, pop . kdy m e být ú etní období krat í, resp. del í ne 12 po sob jdoucích m síc . Úkoly k zamy lení. Zamyslete se nad tím, v jakých dal ích situacích (krom t ch, které jsou uvedeny v textu) ú etní jednotky uzavírají nebo otevírají ú etní knihy. Dále se zamyslete nad tím, kdo zaplatí pokutu vym enou podniku finan ním ú adem za chybné vedení ú etnictví, kdy podnik si najal na vedení svého ú etnictví ú etní firmu. ást pro zájemce. Se e te si zve ejn nou ú etní záv rku podniku, nap . z obchodního rejst íku, na internetu, od známých apod. a podívejte se, co obsahuje. Otázky. 1. 2. 3. 4. 5.

Jaké p edpisy regulují ú etnictví v R? Co jsou ú etní jednotky? Jaké ú etní knihy ú etní jednotky vedou? Vyjmenujte nále itosti ú etních doklad . Co je ú etní p ípad a ú etní zápis?

19

20

Ú etnictví 6. 7. 8. 9. 10.

Co tvo í ú etní záv rku a jak ji podnik zve ejní? Kdy musí být ú etní záv rka ov ena auditorem? Kdy se sestavuje konsolidovaná ú etní záv rka? Kdo vede ú etnictví ve zjednodu eném rozsahu? Co upravuje sm rná ú tová osnova a co ú tový rozvrh?

Shrnutí kapitoly. V této kapitole jsme si rozebrali právní p edpisy, které regulují ú etnictví v R. Definovali jsme si základní pojmy upravené zákonem o ú etnictví, jako nap . ú etní jednotka, ú etní období, ú etní p ípad, ú etní zápis, ú etní knihy, ú etní záv rka apod. a základní pravidla pro vedení ú etnictví.

4. Majetek podniku

21

4. MAJETEK PODNIKU V této kapitole se dozvíte: Jak je chápán dvojí pohled na majetek podniku; Strukturu majetku podniku; Obsahovou nápl

rozvahy podniku.

Budete schopni: Definovat aktiva a pasiva podniku a jejich strukturu; Sestavit rozvahu podniku. Klí ová slova této kapitoly: Majetek, rozvaha, aktiva, pasiva, stálá aktiva, ob zdroje, cizí zdroje.

ná aktiva, vlastní

as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1,5 h teorie + 0,5 h p íklady

Pr vodce studiem. Prost edky, které podnik p i své hospodá ské innosti pou ívá, ozna ujeme jako majetek. Pochopit dvojí pohled na tento majetek nám pom e tato kapitola. Majetek podniku jsou v echny hospodá ské prost edky, které podnik p i své podnikatelské innosti pou ívá. Pro ú etnictví je charakteristické, e se na majetek podniku dívá ze dvou hledisek: Z hlediska konkrétní formy, v ní jsou hospodá ské prost edky vázány = AKTIVA Z hlediska zdroj , jimi PASIVA

jsou hospodá ské prost edky financovány =

Jde tedy o dva úhly pohledu na jedinou podstatu majetek. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjád ením skute nosti, e ka dý druh majetku, s ním podnik hospoda í, musel být financován z ur itého finan ního zdroje. Soub ná dvojí klasifikace majetku p edstavuje základ, na n m je zalo eno ú etnictví jako systém, je jeho úst ední charakteristikou, výchozím metodickým prvkem, nazývaným bilan ní princip. Majetek podniku je zobrazen v rozvaze. Jde o statický výkaz, to znamená, e zobrazuje majetek podniku k ur itému datu, tzv. rozvahovému dni. Obsahem a základní funkcí rozvahy je p ehledn uspo ádat majetek podniku v pen ním vyjád ení a poskytnout základ pro zhodnocení finan ní situace podniku. Podle asového okam iku, k n mu se rozvaha sestavuje, rozli ujeme: 1. zahajovací rozvahu, která se sestavuje p i zalo ení podniku,

22

Ú etnictví 2. po áte ní rozvahu, která se sestavuje v dy k prvnímu dni ú etního období, 3. kone nou rozvahu, která se sestavuje v dy k poslednímu dní ú etního období a také p i ukon ení innosti podniku. Rozvaha se skládá z jednotlivých rozvahových polo ek, které jsou vyjád eny i íseln , v tomto p ípad mluvíme o rozvahovém stavu. Ve zjednodu ené podob má rozvaha následující strukturu: Rozvaha Aktiva Stálá aktiva - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finan ní majetek

Pasiva Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy emisní á io ostatní kapitálové fondy Ob ná aktiva - fondy ze zisku - zásoby zákonný rezervní fond materiál statutární a ostatní fondy nedokon ená výroba a polotovary - výsledek hospoda ení výrobky minulých let zbo í b ného období zví ata - pohledávky Cizí zdroje dlouhodobé - rezervy krátkodobé - dlouhodobé závazky - krátkodobý finan ní majetek - krátkodobé závazky peníze v hotovosti bankovní ú ty krátkodobé cenné papíry Ostatní aktiva - p echodná aktiva - dohadné polo ky aktivní

Ostatní pasiva - p echodná pasiva - dohadné polo ky pasivní

Aktiva celkem

Pasiva celkem

V dy musí platit tzv. zásada rovnováhy rozvahy, nebo-li bilan ní princip: A=

P

Klasifikace aktiv Aktiva se z hlediska funkce v hospodá ské innosti podniku lení na: 1.

Stálá (fixní) aktiva, která v podniku slou í dlouhodob , tj. déle ne 1 rok, a spot ebovávají se postupn . Zahrnují dlouhodobý nehmotný, hmotný a finan ní majetek.

2.

Ob ná aktiva, která se v t inou v podniku spot ebovávají najednou, pop . u nich proces p em ny v peníze nep esahuje jeden rok. Zahrnují zásoby, pohledávky a krátkodobý finan ní majetek.

4. Majetek podniku Dlouhodobý nehmotný majetek je majetek, který nemá hmotnou podstatu, ale má dlouhodobý charakter. Pat í sem p edev ím r zné licence, patenty, autorská práva, software, výdaje spojené se zalo ením podniku apod. Dlouhodobý hmotný majetek má hmotnou podstatu a dlouhodobé u ití. Svoji hodnotu p edává postupn prost ednictvím odpisu, i kdy n které jeho slo ky se neodepisují (pozemky). Pat í zde zejména budovy a stavby, samostatné movité v ci a soubory movitých v cí, pozemky, zví ata základního stáda a ta ná zví ata, p stitelské celky, um lecká díla a dal í. Dlouhodobý finan ní majetek p edstavuje p edev ím majetkové, ale i úv rové cenné papíry s p edpokládanou dobou dr by nebo splatnosti del í ne 1 rok a poskytnuté dlouhodobé p j ky a úv ry. Zásoby p edstavují v t inou vstupy do výrobní innosti podniku a z ásti nebo úpln se v ní spot ebují. Zahrnují p edev ím materiál, jeho sou ástí jsou v t inou i náhradní díly a obaly. Dále zásoby vlastní výroby, jejich sou ástí jsou rozpracované výkony - nedokon ené výrobky a polotovary i dokon ené, ale dosud neprodané výkony hotové výrobky. Zbo í jako dal í slo ka zásob p edstavuje výrobky jiných podnik , které podniku nakupuje a v nezm n ném stavu dále prodává. Zví ata zahrnují p edev ím drobná ko e inová zví ata, ryby, v elstva, hejna dr be e, psy apod. Pohledávky m eme chápat jako dluhy jiných subjekt v i podniku, a to nap . za odebrané a dosud nezaplacené zbo í, výrobky a slu by. Jde vlastn o neuhrazené nároky podniku v i jiným subjekt m a lení se jednak podle asu, jednak podle povahy: krátkodobé, s dobou splatnosti do 1 roku, dlouhodobé, s dobou splatnosti nad 1 rok, z obchodního styku

zejména pohledávky za odb rateli,

ostatní pohledávky osobám.

v i zam stnanc m a jiným fyzickým i právnickým

Krátkodobý finan ní majetek je charakterizován vysokou likvidností, asto bezprost ední obchodovatelností a krátkodobostí. Zahrnuje p edev ím hotovostní peníze v etn jejich ekvivalent jako jsou ceniny, poukázky a eky, peníze na bankovních ú tech a cenné papíry slou ící ke krátkodobému ulo ení do asn volných pen ních prost edk , které podnik v p ípad pot eby rychle p em ní na hotové peníze. Ostatní aktiva a pasiva pak p edstavují p edev ím operace související s ú továním náklad a výnos do období, se kterým v cn a asov souvisejí, tj. p edev ím asové rozli ení a p echodné ú ty. Klasifikace pasiv Základním kritériem pro len ní zdroj podniku je hledisko vlastnictví, podle n ho se ve keré zdroje financování podnikových aktiv lení na 2 základní skupiny: 1. Vlastní zdroje, n kdy ozna ované jako vlastní kapitál, který p edstavuje ur itý finan ní základ podnikatelské innosti, jen se v pr b hu podnikatelské innosti m e m nit, a to zejména v závislosti na

23

24

Ú etnictví dosa eném výsledku hospoda ení. Zahrnují základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvo ené ze zisku, výsledek hospoda ení. 2. Cizí zdroje, nazývané také cizí kapitál, pasiva v u ím pojetí. Jejich sou ástí jsou p edev ím závazky a rezervy. Základní kapitál, je tvo en z vklad akcioná nebo spole ník , pop . len dru stva v závislosti na právní form podniku. Vklady p itom mohou být pen ité i nepen ité. Obchodní zákoník p edepisuje minimální vý i základního kapitálu pro jednotlivé právní formy podniku. Pod tuto minimální vý i nesmí základní kapitál klesnout, jinak podnik zaniká. U akciové spole nosti asto hovo íme o upsaném základním kapitálu, tj. kapitálu, který se zájemci o akcie zavá í zápisem do upisovací listiny splatit v p edepsané lh t . Vý e základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejst íku. V pr b hu podnikatelské innosti m e dojít ( i kdy ne p íli asto) ke zm n vý e základního kapitálu a to sm rem nahoru (upsáním nových vklad i emisí nových akcií) i sm rem dol (vyplacením vklad nebo sta ením akcií z ob hu). Sní ení základního kapitálu je v dy negativním signálem. Kapitálové fondy p edstavují p edev ím emisní á io (rozdíl mezi nominální hodnotou a emisním kurzem akcie p i zvy ování základního kapitálu akciové spole nosti) a ostatní kapitálové fondy, tj. prost edky získané p edev ím z dar . Fondy tvo ené ze zisku leníme na: Povinné, zákonné, tj. fondy, jejich p edpis.

tvorbu, pop . vý i ukládá zákonný

Dobrovolné, tj. tvo ené z rozhodnutí podniku Rezervní, resp. ned litelný fond pat í mezi fondy povinné pro kapitálové obchodní spole nosti a dru stva. Obchodní zákoník ur uje jednotlivým právním formám podniku jeho minimální vý i a minimální ro ní p íd l ze zisku. Tento fond slou í p edev ím ke krytí ztrát z podnikání a ke krytí neo ekávaných výkyv v hospoda ení podniku. Statutární fondy jsou tvo eny rovn p íd lem ze zisku a pat í mezi dobrovolné fondy. Ú el pou ití i zp sob tvorby a erpání je uveden ve stanovách, resp. spole enské smlouv podniku, které schvaluje valná hromada. Ostatní fondy se tvo í a erpají na základ rozhodnutí vedení podniku. Výsledek hospoda ení je rozdíl mezi výnosy (pen n vyjád ené výkony podniku) a náklady (ú elov vynakládané prost edky na vstupu do výrobního procesu) podniku. M e být kladný, tj. zisk nebo záporný, tj. ztráta. Zisk je základní ekonomickou kategorií a vlastním cílem podnikání. Po spln ní zákonných povinností m e podnik nerozd lený zisk pou ít jako vlastní zdroj financování. Snahou ka dého podniku by nem lo být rozd lení ve kerého istého zisku, ale ást tohoto zisku zadr et a tím posílit finan ní situaci podniku. Závazky jsou chápány jako dluhy podniku v i jiným subjekt m, které se v t inou vztahují k ji uskute n ným hospodá ským operacím, ale které budou hrazeny v p í tích obdobích. Základním kritériem jejich klasifikace je schopnost podniku uhradit své závazky v as. Podle toho se lení na:

4. Majetek podniku Krátkodobé, tj. splatné do 1 roku. Jejich úkolem je financovat p edev ím b ný provoz podniku. Jde zejména o závazky v i dodavatel m zbo í a slu eb, dlu né dan , krátkodobé bankovní úv ry, závazky v i zam stnanc m a r zným institucím apod. Dlouhodobé, tedy takové, u nich je doba splatnosti del í ne 1 rok. Jsou ur eny k financování t ch slo ek aktiv, která mají del í ivotnost. Pat í sem dlouhodobé bankovní úv ry, emitované dlouhodobé dluhopisy a sm nky apod. asto se podle podstaty je t závazky lení na závazky z obchodního styku, úv rové závazky a ostatní závazky. Rezervy se adí mezi cizí zdroje z toho d vodu, e p edstavují budoucí závazky v i t etím osobám. P edstavují zadr ené ástky, ur ené jednak na p ípadná budoucí rizika a jednak na p esn vymezené budoucí výdaje. Tvo í se a erpají z náklad a lení se na: o

Zákonné, tj. upravené zákonem o rezervách a zohledn né zákonem o daních z p íjm ,

o

Ostatní, tj. tvo ené a erpané dle rozhodnutí podniku, nezohledn né zákonem o daních z p íjm .

Úkoly k textu. Z obchodního zákoníku zjist te minimální vý i základního kapitálu a rezervního fondu pro jednotlivé právní formy podniku a také vý i minimálního ro ního p íd lu ze zisku do rezervního fondu. Ze zákona o rezervách zjist te druhy zákonných rezerv. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, jaké jsou rozdíly mezi rezervním fondem a rezervami. P íklad Následující slo ky majetku uspo ádejte podle toho, zda pat í do aktiv nebo do pasiv: Budovy, pozemky, dopravní prost edky, závazky v i dodavatel m, pohledávky za odb rateli, zisk, peníze v pokladn , peníze na b ném ú tu, krátkodobý bankovní úv r, základní kapitál, rezervní fond, ceniny, materiál, hotové výrobky, rezerva na restrukturalizaci, závazek z emitovaného dluhopisu. e ení: Aktiva: Budovy, pozemky, dopravní prost edky, pohledávky za odb rateli, peníze v pokladn , peníze na b ném ú tu, ceniny, materiál, hotové výrobky. Pasiva:

25

26

Ú etnictví Závazky v i dodavatel m, zisk, krátkodobý bankovní úv r, základní kapitál, rezervní fond, rezerva na restrukturalizaci, závazek z emitovaného dluhopisu. Úloha . 4.1 Sestavte rozvahu podniku, pokud znáte tento stav majetku podniku: Budovy 1 mil. K , stroje 400 tis. K , pozemky - 500 tis. K , základní kapitál 2 mil. K , rezervní fond 400 tis. K , ostatní fondy 200 tis. K , dodavatelé 350 tis. K , pokladna 50 tis. K , b ný ú et 800 tis. K , odb ratelé 250 tis. K , materiál 190 tis. K , zbo í 220 tis. K , rezervy 120 tis. K , zisk 340 tis. K . Otázky: 1. Co jsou aktiva a pasiva podniku? 2. Definujte podstatu dlouhodobého hmotného majetku. 3. Co je to zbo í? 4. ím je charakteristický ob ný majetek? 5. Jak se lení pasiva? 6. Pro pat í rezervy do cizích zdroj ? 7. Jak vzniká základní kapitál? 8. Jak je chápán zisk podniku? 9. Co je to rozvaha a kdy se sestavuje? 10. Uve te 3 p íklady dlouhodobého nehmotného majetku.

Shrnutí kapitoly. Ve tvrté kapitole jsme si ukázali podstatu a strukturu majetku podniku, jak jej zobrazuje rozvaha. Definovali jsme si aktiva a pasiva a uvedli si, jak se lení a které polo ky obsahují.


5. METODICKÉ PRVKY Ú

27

ETNICTVÍ

V této kapitole se dozvíte: Jak leníme ú ty; Jaká jsou pravidla zápisu na ú ty; Jaký je vnit ní kontrolní systém ú etnictví; Jaké typy hospodá ských operací se v podniku vyskytují a jak je zaú tujeme. Budete schopni: Ur it typy ú t , jejich ozna ení a pravidla zápisu; Zaú tovat hospodá ské operace na rozvahových a výsledkových ú tech; Charakterizovat vnit ní kontrolní systém ú etnictví. Klí ová slova této kapitoly: Ú et rozvahový, výsledkový, syntetický, analytický, Má dáti, Dal, Na vrub, Ve prosp ch, podvojnost, souvzta nost, vnit ní kontrolní systém. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2 h teorie + 2 h p íklady

Pr vodce studiem. V páté kapitole si vytvo íme v domostní základ pro dal í studium textu a pro následující ú tování. Jde o klí ovou kapitolu, která nám osv tlí principy podvojného ú etního zápisu na jednotlivé typy ú t . Dopln ním pak bude stru ná charakteristika vnit ního kontrolního systému ú etnictví. V p edcházející kapitole jsme poznali klí ový prvek ú etní metody bilan ní princip a na n m zalo enou rozvahu. Rozvaha v ak p edstavuje zna ný stupe agregace, pro pot eby ízení je nezbytn nutné znát stavy a pohyby aktiv, pasiv, náklad a výnos na mnohem podrobn j í úrovni. e ením je rozklad rozvahy na soustavu ú t , které jsou specializovány na jednotlivé slo ky aktiv a pasiv. Ú et je základním t ídícím znakem ú etnictví. Ú et m e mít r znou formu. Pro výukové ú ely se nej ast ji pou ívá tzv. T-forma, pop ípad ú etní zápisy formou p edkontací. Ka dý ú et má dv strany, z nich levá strana se ozna uje MD (má dáti), pop . na vrub nebo debetní strana, pravá strana ú tu se ozna uje D (dal), pop . ve prosp ch nebo kreditní strana. Toto uspo ádání umo uje sledovat odd len p ír stky od úbytk . Ka dý ú et má sv j p esný název a íselné ozna ení, které vyplývá ze sm rné ú tové osnovy a ú tového rozvrhu sestaveného podnikem podle svých pot eb.

28

Ú etnictví Ú ty m eme lenit z r zných hledisek. Podle vazby na ú etní knihy leníme ú ty na: o

Syntetické, které mají vazbu na hlavní knihu,

o

Analytické, které mají vazbu na knihy analytické evidence.

V dal ím výkladu budeme pracovat p edev ím se syntetickými ú ty. Podle vazby na slo ky ú etní záv rky leníme ú ty na: Rozvahové, ze kterých se sestavuje rozvaha, resp. po áte ní i kone ný ú et rozva ný, Výsledkové, ze kterých se sestavuje Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka), resp. Ú et zisku a ztráty. Rozvahové ú ty se dále lení na: Aktivní, které zachycují stav a pohyb aktiv, Pasivní, které zachycují stav a pohyb pasiv. Výsledkové ú ty se dále lení na: Nákladové, které sledují náklady podniku, Výnosové, které zachycují výnosy podniku. Pro ú tování na vý e uvedených ú tech platí zásada podvojnosti a souvzta nosti, to znamená, e ka dý ú etní p ípad se zachytí na dvou r zných ú tech, jednou na stranu MD a podruhé na stranu D. Zásady pro zápis ú etních p ípad na ú ty Rozvahové ú ty MD Po áte ní z statek

Ú et

aktiv Úbytky

D

P ír stky Obrat MD =

p ír stk

Obrat D =

úbytk

Kone ný z statek

MD Úbytky

Ú et

pasiv Po áte ní z statek P ír stky

Obrat MD =

úbytk

Obrat D =

p ír stk

Kone ný z statek

D


29

Výsledkové ú ty MD

Ú et

P ír stky

Obrat MD =

náklad

D

Úbytky

p ír stk

Obrat D =

úbytk

Kone ný stav

MD

Ú et

Úbytky

Obrat MD =

výnos

D

P ír stky

úbytk

Obrat D =

p ír stk

Kone ný stav Ú tování hospodá ských operací s vlivem na rozvahu Majetek podniku vstupuje b hem ú etního období do hospodá ské innosti, v ní dochází k neustálé p em n jeho forem. Tato p em na rovn vyvolává odpovídající zm ny ve slo ení zdroj . Tím dochází ke zm nám polo ek rozvahy. Rozeznáváme 4 typy hospodá ských operací s vlivem na rozvahu: 1. operace typu aktiva + aktiva Jde o hospodá ské operace, které p edstavují zm nu pouze v aktivech. Jedna polo ka aktiv se zvý í, druhá polo ka aktiv se sní í. Tato operace je bez vlivu na bilan ní sumu. Nap . výb r pen z z b ného ú tu do pokladny ú tujeme b ný ú et MD / pokladna D 2. operace typu pasiva + pasiva Jde o hospodá ské operace, které p edstavují zm nu pouze v pasivech. Jedna polo ka pasiv se zvý í, druhá polo ka pasiv se sní í. Tato operace je bez vlivu na bilan ní sumu. Nap . úhrada dodavatelské faktury z úv ru ú tujeme dodavatelé MD / úv rový ú et D 3. operace typu aktiva + pasiva + Tyto hospodá ské operace p edstavují zm nu v aktivech i pasivech. Ob polo ky, aktivní i pasivní se zvý í, dojde tedy ke zvý ení bilan ní sumy. Nap . dodavatelská faktura za nákup zbo í ú tujeme zbo í MD / dodavatelé D. 4. operace typu aktiva

pasiva

Tyto hospodá ské operace p edstavují zm nu v aktivech i pasivech. Ob polo ky, aktivní i pasivní se sní í, dojde tedy ke sní ení bilan ní sumy. Nap . splátka úv ru z b ného ú tu ú tujeme úv rový ú et MD / b ný ú et D.

30

Ú etnictví

P íklad Podnik má k 1.1.2006 tuto po áte ní rozvahu (v tis.): aktiva Budovy 1000 Pozemky 800 Stroje 200 Materiál 300 Pokladna 50 B ný ú et 450 Odb ratelé 100 Aktiva celkem 2900

pasiva Základní kapitál Rezervní fond Zisk Úv ry Dodavatelé

Pasiva celkem

1000 500 300 800 300

2900

V pr b hu ú etního období do lo k následujícím ú etním p ípad m: 1. p íd l ze zisku do rezervního fondu 200 2. p íd l ze zisku do základního kapitálu 100 3. úhrada dodavatelské faktury z b ného ú tu 50 4. výb r pen z z b ného ú tu do pokladny 30 5. úhrada odb ratelské faktury na b ný ú et 80 6. dodavatelská faktura za nákup stroje 70 7. splátka úv ru z b ného ú tu 100 8. nákup materiálu za hotové 40 9. spole ník vlo il do základního kapitálu pozemek 300 10. nákup cenin za hotové 2. Úkol: Zaú tujte vý e uvedené hospodá ské operace a sestavte kone nou rozvahu. e ení: MD Budovy PZ 1000 KZ 1000

MD Stroje PZ 200 6. 70 KZ 270

D

D

MD Pozemky PZ 800 9. 300 KZ 1100

MD Materiál PZ 300 8. 40 KZ 340

D

D

5. Metodické prvky ú etnictví MD PZ 4. KZ

Pokladna 50 30 38

MD Odb ratelé PZ 100 KZ 20

MD Rezerv.

D 8. 40 10. 2

D 5.

MD B ný PZ 450 5. 80 KZ

ú 3. 4. 7.

MD Základní

kap. D PZ 1000 2. 100 9. 300 KZ 1400

MD Zisk

D PZ 300

80

fond D PZ 500 1. 200 KZ 700

31 et 50 30 100

1. 200 2. 100 KZ 0

MD Úv ry 7. 100

D PZ 800 KZ 700

MD Ceniny 10. 2 KZ 2

MD Dodavatelé 3. 50

D

Kone ná rozvaha aktiva Budovy Pozemky Stroje Materiál Pokladna B ný ú et

1000 1100 270 340 38 350

pasiva Základní kapitál Rezervní fond Zisk Úv ry Dodavatelé

1400 700 0 700 320

D PZ 300 6. 70 KZ 320

D

32

Ú etnictví Odb ratelé 20 Ceniny 2 Aktiva celkem 3120

Pasiva celkem

3120

Ú tování hospodá ských operací na výsledkových ú tech P i provád ní podnikatelské innosti podnik nejen p em uje formy majetku, ale vynakládá také ur ité vstupy, které následn vyústí do výkon . To znamená, e ve svém ú etnictví podnik zachycuje také náklady a výnosy. P i ú tování hospodá ských operací na výsledkových ú tech musí podnik rovn dodr ovat zásadu podvojnosti a souvzta nosti. Tyto ú etní p ípady se zachycují tém v dy pouze na jednom ú tu výsledkovém a souvzta ný ú et je rozvahový. P íklad Podnik má k 1.1.2006 tyto po áte ní z statky na vybraných ú tech (v tis. K ): Budovy 1000, stroje 700, materiál 300, pokladna 60, b ný ú et 500, odb ratelé 320, dodavatelé 180, zbo í 450. V pr b hu ú etního období do lo k následujícím ú etním p ípad m: 1. Výdej materiálu do spot eby 60. 2. Dodavatelská faktura za spot ebu elektrické energie 23. 3. V hotovosti bylo vyplaceno cestovné 2. 4. Hrubé mzdy zú tované k výplat 90. 5. Odb ratelská faktura za prodej zbo í 380. 6. Vyskladn ní prodaného zbo í 240. 7. Odpisy stroj 20, budov 40. 8. V hotovosti p ijatá tr ba za provedené slu by 110. 9. Z b ného ú tu byla uhrazena oprava stroje 10. 10. Na b ný ú et byly p ipsány úroky 1. Úkol: Zaú tujte vý e uvedené hospodá ské operace a zjist te výsledek hospoda ení. e ení: MD Budovy PZ 1000 KZ 960

D 7. 40

MD Stroje PZ 700 KZ 680

D 7. 20


MD Materiál PZ 300 KZ 240

MD PZ 500 10. 1 KZ 491

D 1. 60

BÚ

D 9. 10

MD Dodavatelé

D PZ 180 2. 23 KZ 203

MD Spot eba 1. 60 KS 60

mat.

MD Pokladna PZ 60 8. 110 KZ 168

D 3.

2

MD Odb ratelé PZ 320 5. 380 KZ 700

D

MD Zbo í PZ 450 KZ 210

D

D

MD Spot eba el. 2. 23 KS 23

MD Cestovné 3. 2 KS 2

D

MD Mzdy 4. 90 KS 90

MD Zam stn.

D

MD Tr by za

4. 90 KZ 90

33

6.

240

en.

D

D

zbo í 5. 380 KS 380

D

34

Ú etnictví

MD Prodané 6. 240 KS 240

zbo í

D

MD Odpisy 7. 60 KS 60

D

MD Tr by za

slu by 8. 110 KS 110

D

MD Opravy 9. 10 KS 10

D

MD Úroky

D 10. 1 KS 1

Výsledovka Náklady Spot eba materiálu 60 Spot eba energie 23 Cestovné 2 Mzdy 90 Prodané zbo í 240 Odpisy 60 Opravy 10 náklad 485 Zisk 6

Výnosy Tr by za slu by 110 Tr by za zbo í 380 Úroky 1

výnos

491

Vnit ní kontrolní systém ú etnictví P i vnit n velmi lenitém procesu zpracování ú etních informaci (ú etní doklad deník hlavní kniha knihy analytické evidence ú etní výkazy) m e dojít k r zným chybám v cné i formální povahy. Jedním z charakteristických rys ú etnictví je to, e má v sob zabudován vnit ní kontrolní systém, jeho sou ástí jsou: P ezku ování ú etních doklad po stránce v cné i formální. Soub né provád ní ú etních zápis z hlediska v cného i asového. Kontrolní soupisky, které ov ují vazbu analytických ú t na p íslu ný syntetický ú et. Ov ování klí ových vazeb pomocí kontrolních ísel.


35

Obratové, resp. tabulkové p edvahy, které kontrolují, zda suma obrat stran MD = sum obrat stran D, tj. zda byla dodr ena zásada podvojnosti. Kontrola v cné správnosti ú etnictví

inventarizace.

Inventarizace V cnou správnost ú etnictví, tj. shodu ú etního a skute ného stavu jednotlivých druh majetku a závazk ov uje inventarizace, která má následující kroky: 1. Inventura, tj. zji t ní skute ného stavu. M e být fyzická (zm ení, zvá ení, spo ítání) nebo dokladová, p i ní se správnost z statku ú tu ov uje prost ednictvím ú etního dokladu a provádí se zejména u pohledávek, závazk , rezerv a opravných polo ek, vklad na bankovních ú tech apod. 2. Porovnání skute ného a ú etního stavu a vy íslení inventariza ních rozdíl , kterými m e být bu manko (schodek), kdy ú etní stav je v t í ne skute ný, nebo p ebytek, kdy ú etní stav je men í ne skute ný. 3. Zji t ní p í in inventariza ních rozdíl . 4. Vypo ádání inventariza ních rozdíl , tj. provedení takových ú etních zápis , aby se uvedl ú etní a skute ný stav do souladu. 5. Návrh opat ení k zamezení vzniku inventariza ních rozdíl . Ú etní jednotky mají povinnost inventarizovat majetek jednou ro n , a to ke dni uzavírání ú etních knih. V praxi se inventarizace provádí u n kterých slo ek majetku ast ji. Z hlediska zp sobu provád ní se inventarizace rozli uje: Periodická, tj. provád ná najednou u v ech slo ek majetku k ur itému datu. Pr b ná, tj. provád ná v del ím jednotlivých slo ek majetku.

asovém období postupn

u

ádná, tj. provád ná k datu uzavírání ú etních knih. Mimo ádná, tj. provád ná v pr b hu ú etního období, nap . v d sledku zahájení likvidace nebo konkurzu, zm ny hmotn odpov dného pracovníka, ivelné pohromy apod. Inventarizace provádí podle velikosti podniku nej ast ji inventariza ní komise a o jejím pr b hu a výsledcích se sepisuje inventariza ní zápis. Úkoly k textu. Ur ete, kterou polo ku mají rozvaha a výkaz zisku a ztráty spole nou. Dále vysv tlete, pro výsledkové ú ty nemají, na rozdíl od ú t rozvahových, po áte ní z statek. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, zda je mo no hospodá skou operaci zaú tovat souvzta n na nákladový ú et proti ú tu výnosovému.

36

Ú etnictví ást pro zájemce. Máte-li mo nost, podívejte se na inventariza ní zápis podniku a uve te, co v echno se v n m uvádí. Úloha . 5.1: Podnik má k 1.1.2006 tento stav majetku: budovy 2000, stroje 1300, materiál 565, základní kapitál 3000, nedokon ená výroba 200, výrobky 176, rezervní fond 400, odb ratelé 140, pokladna 7, b ný ú et 1582, dodavatelé 490, zam stnanci 200, úv ry 1880. V pr b hu ú etního období do lo k následujícím hospodá ským operacím: 1. Dodavatelská faktura za nákup zbo í 120. 2. Úhrada dodavatelské faktury z b ného ú tu 120. 3. Výdej materiálu do spot eby 45. 4. Z nedokon ené výroby byly vyrobeny hotové výrobky 145. 5. Odpisy stroj 30, budov 80. 6. Odb ratelská faktura za prodej zbo í 198. 7. Vyskladn ní prodaného zbo í 89. 8. Výb r pen z z BÚ do pokladny 110. 9. Výplata mezd z pokladny 110. 10. Odb ratelská faktura za prodej slu eb 370. 11. Splátka úv ru z b ného ú tu 100. 12. Výplata cestovného v hotovosti 2. 13. Ze základního kapitálu bylo p evedeno do rezervního fondu 200. 14. Spole ník vlo il do základního kapitálu pozemek 500. 15. Úhrada dodavatelské faktury z úv ru 80. Úkol: Sestavte po áte ní rozvahu, otev ete ú ty, zaú tujte vý e uvedené ú etní p ípady, zjist te obraty, kone né z statky a kone né stavy, sestavte kone nou rozvahu a výsledovku. Otázky: 1. Co vyjad uje zásada podvojnosti? 2. Co vyjad uje obrat ú tu? 3. Uve te typy hospodá ských operací, které mají vliv na rozvahu podniku. 4. Jak ozna ujeme strany ú tu? 5. Jaké kroky má inventarizace?

Shrnutí kapitoly. 5. kapitola je klí ová pro pochopení zápisu ú etních p ípad na ú ty. Proto jsme si v ní ukázali podstatu podvojnosti, len ní ú t , pravidla zápisu na rozvahové a výsledkové ú ty, 4 typy hospodá ských operací s vlivem na rozvahu, operace na výsledkových ú tech a v neposlední ad jsme se stru n seznámili s vnit ním kontrolním systémem ú etnictví.


37

6.DLOUHODOBÝ MAJETEK V této kapitole se dozvíte: Co obsahuje kategorie dlouhodobého majetku; Jak dlouhodobý majetek oce ujeme; Zp soby majetku;

po ízení,

vy azení

a

odepisování

dlouhodobého

N které vybrané specifické oblasti dlouhodobého majetku. Budete schopni: Definovat dlouhodobý majetek a jeho slo ky; Zaú tovat jeho po ízení, vy azení a odpisy; Charakterizovat n které vybrané slo it j í oblasti dlouhodobého majetku. Klí ová slova této kapitoly: Dlouhodobý majetek hmotný, nehmotný a finan ní, technické zhodnocení, modernizace, rekonstrukce, po izovací cena, reproduk ní po izovací cena, vlastní náklady, opravná polo ka. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 3 h teorie + 2 h p íklady

Pr vodce studiem. V esté a následujících kapitálách si ujasníme ú tování v jednotlivých ú tových t ídách. V této kapitole p jde o ú tovou t ídu 0 dlouhodobý majetek. Ten v t inou p edstavuje nejv t í polo ku aktiv podniku. V ú etnictví je pro ú tování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ur ena ú tová t ída 0. Dlouhodobý majetek p edstavuje majetek s vyu itelností del í ne 1 rok a cenovou hranicí stanovenou ú etní jednotkou ve vnit ním p edpisu, Dlouhodobý majetek zahrnuje dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finan ní majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM), obsahuje nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, pokud nejsou p edm tem pr myslových práv, dále ocenitelná práva jako know-how, licence, p edm ty pr myslových práv a výsledky du evní tvo ivé innosti, software nabytý samostatn nebo vytvo ený vlastní inností za ú elem obchodování s ním, z izovací výdaje a goodwill, s dobou pou itelnosti del í ne jeden rok, od ceny stanovené ú etní jednotkou.

38

Ú etnictví Z izovací výdaje jsou výdaje spojené se z ízením nového podniku (soudní, notá ské a jiné výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odm ny za zprost edkování, nájemné atd.). Goodwill je rozdíl mezi ocen ním podniku nebo jeho ásti reálnou hodnotou dle posudku znalce, nabytého zejména koupí, vkladem nebo v rámci p em n spole nosti (s výjimkou zm ny právní formy) a souhrnem individuáln p ecen ných slo ek majetku, sní ených o závazky. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) zahrnuje bez ohledu na vý i ocen ní pozemky, stavby v etn byt a nebytových prostor , vodních a d lních d l, p stitelské celky trvalých porost (ovocné stromy, ke e, vinice a chmelnice) základní stádo a ta ná zví ata v etn dostihových a sportovních koní, p edm ty z drahých kov a jiný dlouhodobý majetek (um lecká díla, sbírky, movité kulturní památky a p edm ty kulturní hodnoty) a dále samostatné movité v ci, pop . soubory movitých v cí se samostatným technickoekonomickým ur ením, které mají dobu pou itelnosti del í ne 1 rok od ceny stanovené ú etní jednotkou. Sou ástí DHM je i tzv. ostatní dlouhodobý hmotný majetek, který obsahuje bez ohledu na vý i ocen ní lo isko nevyhrazeného nerostu nebo jejich ásti nakoupené nebo vlo ené jsou sou ást pozemku, pokud se odepisuje. DHM se d lí na DHM odepisovaný s omezenou dobou ivotnosti a DHM neodepisovaný, který má neomezenou dobu ivotnosti. Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný zahrnuje pozemky a um lecká díla a sbírky, pokud nejsou sou ástí stavby. Dlouhodobý finan ní majetek (DFM), obsahuje.: p j ky poskytnuté ú etní jednotkou s dobou splatnosti del í ne 1 rok, cenné papíry a podíly se splatností del í ne 1 rok, dlouhodobý majetek pronajatý v rámci smlouvy o nájmu podniku v souladu s obchodním zákoníkem. jiný dlouhodobý finan ní majetek, nap . vklad tichého spole níka. Dlouhodobý majetek zachycený v ú tové t íd 0 je takový majetek: ke kterému má podnik právo vlastnictví nebo právo hospoda ení, koupený movitý dlouhodobý majetek, jeho vlastnictví kupující nabývá zaplacením a do zaplacení jej kupující u ívá, najatý, který m e ú etní jednotka - nájemce, odepisovat na základ smlouvy o nájmu podniku, charakteru technického zhodnocení u nájemce, které odepisuje, je-li to podlo eno písemnou smlouvou s pronajímatelem, nehmotný, k n mu ú etní jednotka nabyla právo u ívání od jiné osoby. Technické zhodnocení je výdaj na dokon ené nástavby, p ístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, a to od ástky stanovené zákonem o daních z p íjm . Rekonstrukce mají za následek zm nu jeho ú elu nebo technických parametr daného majetku. Modernizace je roz í ení vybavenosti nebo pou itelnosti hmotného majetku.


39

Oce ování dlouhodobého majetku Dlouhodobý nehmotný a hmotný (DNHM) majetek oce ujeme: po izovací cenou, kterou oce ujeme nakoupený majetek, reproduk ní po izovací cenou, vlastními náklady. Po izovací cena je cena majetku v etn náklad souvisejících s jeho po ízením, zejména: *

náklad na p ípravu a zabezpe ení výstavby, úrok ú etní jednotka rozhodne tyto úroky kapitalizovat,

z úv ru, pokud se

*

odvod za do asné i trvalé odn tí zem d lské a lesní p dy,

*

pr zkumných, projektových, geodetických a geologických prací,

*

cla, dopravy, montá e,

*

um leckých d l tvo ících sou ást stavby,

*

licencí a patent ,

*

vy azení stávajících staveb nebo jejich ástí v d sledku nové výstavby,

*

náhrad za omezení vlastnických práv,

*

úhrady podílu na oprávn ných nákladech provozovatele p enosové soustavy, ú eln vynalo ených nákladech provozovatele distribu ní soustavy plynu a ú eln vynalo ených nákladech dodavatele spojených se zaji t ním dodávky tepelné energie,

*

zkou ek p ed uvedením majetku do stavu zp sobilého k u ívání,

*

zabezpe ovacích, konzerva ních a udr ovacích prací p i zastavení investi ní výstavby. Sou ástí po izovací ceny nejsou zejména: náklady na opravy a údr bu, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení, dan spojené s po ízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z p íjm neuznává za výdaje na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm , da z p evodu nemovitostí, náklady nájemce na uvedení najatého majetku do p vodního stavu, nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba, náklady na p ípravu pracovník pro budované provozy a za ízení, náklady na vybavení po izovaného dlouhodobého majetku zásobami, náklady na biologickou rekultivaci, náklady spojené s p ípravou a zabezpe ením výstavby vzniklé po uvedení po izovaného dlouhodobého majetku do u ívání.

40

Ú etnictví Reproduk ní po izovací cena se zji uje v t inou na základ znaleckého posudku a pou ívá se p i oce ování v p ípadech: darování, vytvo ení dlouhodobého majetku vlastní inností, jestli e vlastní náklady jsou vy í ne reproduk ní po izovací cena, bezúplatného nabytí na základ smlouvy o koupi najaté v ci, DNHM nov zji t ného a dosud nezachyceného v ú etnictví, vkladu dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku, dlouhodobého majetku po ízeného sm nnou smlouvou, nejsou-li ceny ve smlouv sjednány. Vlastní náklady jsou ve keré p ímé náklady bezprost edn související s vytvo ením dlouhodobého majetku vlastní inností a nep ímé náklady správního charakteru, pokud vytvo ení majetku je dlouhodobé povahy (p esahuje období 1 roku). Pro zji t ní po izovací ceny se p i po ízení dlouhodobého majetku ú tují ve keré náklady spojené s po ízením na vrub ú t Po ízení DM z ú tové skupiny 04 se souvzta ným zápisem ve prosp ch ú tu pen z, dodavatel , apod. podle toho, jakým zp sobem byl tento majetek po ízen. P i p evedení tohoto majetku do u ívání se p eú tuje z ú tové skupiny 04 na p íslu ný ú et dlouhodobého majetku U DNHM, u kterého nevznikají vedlej í náklady spojené s jeho po ízením, je mo no ú tovat tento majetek p ímo na p íslu né majetkové ú ty bez pou ití ú tové skupiny 04. Cenné papíry a podíly se oce ují k okam iku uskute n ní ú etního p ípadu po izovací cenou (v . emisního á ia), její sou ástí jsou vedlej ích náklady související s po ízením CP, jako nap . poplatky a provize maklé m, poradc m, burzám, cena uplatn né opce apod. Ke rozvahovému dni nebo k jinému okam iku, k n mu se sestavuje ú etní záv rka, se dlouhodobé CP oce ují po izovací cenou, s p ípadnou tvorbou opravných polo ek (uplatn ní zásady opatrnosti). Ocen ní na reálnou hodnotu se podle zákona o ú etnictví povinn provádí u ostatních majetkových cenných papír a podíl (ú et 063). Zp soby po ízení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se po izuje zejména: koupí, vytvo ením vlastní inností, bezplatným nabytím (darováním), vkladem od jiné osoby, p e azením z osobního u ívání.

6. Dlouhodobý majetek Koup Jde o nej ast j í zp sob po ízení dlouhodobého majetku. Takto po ízený majetek se ocení po izovací cenou, pokud je na tento majetek p id lena dotace, ocení se v po izovací cen sní ené o poskytnutou dotaci. Ú tování: 1. Dodávka dlouhodobého majetku MD 042-Po ízení DHM nebo 041-Po ízení DNM / D 321-Dodavatelé, resp. 211- Pokladna 2. Montá (instalace) dlouhodobého majetku MD 042-Po ízení DHM nebo 041-Po ízení DNM / D 321-Dodavatelé, resp. 211Pokladna 3. Uvedení dlouhodobého majetku do u ívání MD 02.-DHM nebo 01.-DNM / D 042-Po ízení DHM nebo 041-Po ízení DNM Vytvo ení vlastní inností P i po ízení majetku vlastní inností se provádí tzv. aktivace, tj. p evedení vlastních výkon do aktiv ú etní jednotky. Ú tování: 1. Aktivace MD 042-Po ízení DHM nebo 041-Po ízení DNM / D 62.-Aktivace-DNHM 2. Montá (instalace) dlouhodobého majetku MD 042-Po ízení DHM nebo 041-Po ízení DNM / D 62.-Aktivace-DNHM 3. Uvedení dlouhodobého majetku do u ívání MD 02.-DHM nebo 01.-DNM / D 042-Po ízení DHM nebo 041-Po ízení DNM Bezplatné nabytí Jedná se o nabytí majetku darem. S tímto zp sobem po ízení v t inou nejsou spojeny ádné dal í náklady, proto se ú tuje p ímo na p íslu né majetkové ú ty bez pou ití ú tové skupiny 04. Majetek se ocení reproduk ní po izovací cenou. Ú tování: 1. Bezplatné nabytí majetku MD 02.-DHM nebo 01.-DNM / D 413-Ostatní kapitálové fondy Vklad P i tomto zp sobu po ízení jde o vklady spole ník nebo akcioná . Majetek se ocení reproduk ní po izovací cenou. Ú tování: 1. Nabytí majetku vkladem od jiné osoby MD 02.-DHM nebo 01.-DNM / D 411-Základní kapitál

41

42

Ú etnictví P e azení z osobního u ívání do podnikání Tento zp sob po ízení dlouhodobého majetku je mo ný u individuálního podnikatele zapsaného do obchodního rejst íku vedoucího ú etnictví. Majetek se oce uje reproduk ní po izovací cenou. Ú tování: 1. P e azení majetku z osobního u ívání MD 02.-DHM nebo 01.-DNM / D 491-Ú et individuálního podnikatele Odepisování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Dlouhodobý majetek má dobu ekonomického ivota a tedy dobu u ívání del í ne 1 rok. Z toho vyplývá, e tento majetek se ve výrobním procesu nespot ebovává najednou, ale postupn . Jeho hodnota se tak p ená í do náklad ú etní jednotky postupn prost ednictvím odpis . eská ú etní legislativa povoluje pouze nep ímý zp sob odepisování, tj. prost ednictvím oprávek. Majetek se nadále vykazuje v cen , ve které byl po ízen a jeho z statková cena se zjistí ode tením ú tu oprávek od p íslu ného majetkového ú tu. Oprávky vyjad ují nep ímo trvalé sní ení ú etní hodnoty hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Pomocí nich se zji uje z statková cena dlouhodobého majetku. Ú etní odpisy Ú etn se majetek odepisuje na základ odpisových plán . Ú etní odpisy zobrazují skute né opot ebení dlouhodobého majetku nezávisle na tom, co dovolují da ové p edpisy. Odpis vyjad uje trvalé sní ení hodnoty majetku. Zp sob ú etních odpis si zvolí ú etní jednotka sama tak, aby pou itá metoda co nejlépe zobrazovala podmínky vyu ití dlouhodobého majetku. Pro ú etní odpisy lze volit z následujících odpisových metod: 1. procento z po izovací ceny. P i tomto zp sobu odepisování by ú etní jednotka m la stanovit sazby odpis z hlediska asu, doby upot ebitelnosti a vztahu k výkon m daného dlouhodobého majetku. 2. dle m itelného dosa eného u itku (výkonu) v daném roce k maximálnímu u itku (výkonu), který se o ekává od dlouhodobého majetku b hem jeho ivotnosti. P i výpo t odpis se odpisy zaokrouhlují na celé koruny nahoru. V praxi se ú etní odpisy v t inou po ítají m sí n . Da ové odpisy Pro ú ely zji ování da ového základu pro da z p íjm je t eba zohlednit i da ové odpisy, které e í zákon o daních z p íjm v platném zn ní. Pro ú ely da ových odpis je d le itý pouze rok po ízení. Ú etní jednotka musí zat ídit dlouhodobý majetek do odpisových skupin, které jsou uvedeny v p íloze zákona o daních z p íjm . Doba odepisování v jednotlivých odpisových skupinách je:


Odpisová skupina 1 1a 2 3 4 5 6

43

Doba odepisování v letech 3 4 5 10 20 30 50

Pro ú ely výpo tu da ových odpis lze postupovat dv ma zp soby: 1. metodou rovnom rného (lineárního) odepisování 2. metodou zrychleného (degresivního) odepisování Hmotný majetek se odepisuje do vý e vstupní ceny nebo do zvý ené vstupní ceny (cena zvý ená o technické zhodnocení). P i rovnom rném odepisování jsou jednotlivým odpisovým skupinám p i azeny následující ro ní odpisové sazby: odpisová skupina 1 1a 2 3 4 5 6

v 1. roce odepisování 20 14,2 11 5,5 2,15 1,4 1,02

v dal ích letech 40 28,6 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

pro zvý enou vstupní cenu 33,3 25 20 10 5 3,4 2

Ro ní odpis se vypo ítá podle následujícího vztahu: Odpis =

vstupní cena x p i azená ro ní odpisová sazba 100

P i zrychleném odpisování DHM jsou odpisovým skupinám p i azeny koeficienty zrychleného odpisování. Zrychlený odpis Odpisová skupina 1 1a 2 3 4 5 6

Koeficient pro zrychlené odpisování v 1. roce v dal ích pro zvý enou vstupní odepisování letech cenu 3 4 3 4 5 4 5 6 5 10 11 10 20 21 20 30 31 30 50 51 50

44

Ú etnictví Ro ní odpis se v 1. roce po ítá podle vztahu:

vstupní cena Odpis v 1. roce =

________________________________ p i azený koeficient v 1. roce odpisování

V dal ích letech pak vzorec pro zrychlené odpisy vypadá takto: Odpis v dal ích letech =

2x z statková cena ________________________________ p i azený koeficient - po et let dosavadního

odpisování K datu ú etní záv rky se porovnají ú etní odpisy s vypo tenými da ovými odpisy. Vzniklý rozdíl mezi da ovými a ú etními odpisy bude p edstavovat bu p i itatelnou polo ku (DO < ÚO) nebo od itatelnou polo ku (DO > ÚO) k da ovému základu. Ú tování 1. Vyú tování odpis dle odpisového plánu: a) u dlouhodobého nehmotného majetku MD 551-Odpisy DNHM / D 07.-Oprávky k DNM b) u dlouhodobého hmotného majetku MD 551-Odpisy DNHM / D 08.-Oprávky k DHM Vy azování dlouhodobého majetku Vy azování DNHM se m e uskute nit: prodejem, likvidací v d sledku p ed asného fyzického opot ebení, likvidací v d sledku manka a kody, darováním, vkladem do jiné obchodní spole nosti, p e azením z podnikání do osobního u ívání. Ú tování o vy azení dlouhodobého majetku, který je t není pln odepsán, se provádí ve dvou krocích: 1. doú tování z statkové ceny 2. vy azení z evidence v po izovací cen . P íklad 1 V d sledku prodeje vy azujeme stroj, jeho po izovací cena je 100 a oprávky ve vý i 20 Ú tování: 1. Doú tování z statkové ceny

80


45

MD 541- Z statková cena prodaného DNHM / D 082-Oprávky k SMV a soubor m MV 2. Vy azení stroje v po izovací cen 100 MD 082-Oprávky k SMV a soubor m MV / D 022- SMV a soubory MV 3. Vystavení faktury za prodej 80 MD 311-Odb ratelé / D 641-Tr by z prodeje DNHM 4. Úhrada faktury 80 MD 221-Bankovní ú ty / D 311-Odb ratelé P íklad 2 V d sledku likvidace vy azujeme stroj, jeho po izovací cena je 100, oprávky ve vý i 20. Ú tování: 1. Jednorázový odpis z statkové ceny MD 551-Odpisy DNHM / D 082-Oprávky k SMV a soubor m MV 2. Vy azení stroje v po izovací cen MD 082-Oprávky k SMV a soubor m MV / D 022-SMV a soubory MV

80 100

P íklad 3 V d sledku kody vy azujeme m icí p ístroj, jeho oprávky ve vý i 20.

po izovací cena

je 60,

Ú tování: 1. Zú tování z statkové ceny do mank a kod 40 MD 549-Manka a kody / D 082-Oprávky k SMV a soubor m MV 2. Vy azení p ístroje v po izovací cen 60 MD Oprávky k SMV a soubor m MV / D 022-Samost. movité v ci a soubory movitých v cí P íklad 4 Pro ú ely podpory vzd lávání byl darován po íta , jeho po izovací cena je 40, oprávky ve vý i 10. Ú tování: 1. Zú tování z statkové ceny do náklad 30 MD 543-Dary / D 082-Oprávky k SMV a soubor m MV 2. Vy azení po íta e v po izovací cen 40 MD 082-Oprávky k SMV a soubor m MV / D 022-Samost. movité v ci a soubory movit. v ci P íklad 5 Podnik vlo il do základního kapitálu jiného podniku stroj, jeho po izovací cena je 100, oprávky ve vý i 20. Ú tování: 1. Zú tování z statkové ceny vkládaného stroje 80 MD 06.-DFM / D 082-Oprávky k SMV a soubor m MV 2. Vy azení stroje v po izovací cen 100 MD 082-Oprávky k SMV a soubor m MV / D 022-Samost. movité v ci a soubory movit. v ci

46

Ú etnictví P íklad 6 Individuální podnikatel p evedl do osobního u ívání automobil, jeho po izovací cena je 300, oprávky ve vý i 120. Ú tování: 1. Zú tování z statkové ceny 180 MD 491-Ú et individuálního podnikatele / D 082-Oprávky k SMV a soubor m MV 2. Vy azení automobilu v po izovací cen 300 MD 082-Oprávky k SMV a soubor m MV / D 022-Samost. movité v ci a soubory movit. v ci V p ípad vy azení DHM v d sledku manka a kody (s výjimkou ivelné pohromy) se za da ový náklad uznává pouze koda do vý e náhrady. Z statkovou cenu nelze uplatnit jako da ový náklad v p ípad , kdy je stavební dílo likvidováno zcela nebo z ásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Dále nelze uznat z statkovou cenu DNHM vy azeného v d sledku darování nebo bezúplatného p evodu, ke kterému daní ú etní jednotka povinna podle zvlá tního právního p edpisu. Drobný nehmotný a hmotný majetek Po izuje-li ú etní jednotka drobný majetek, tj. majetek s cenou ni í ne ú etní jednotkou stanovená hranice pro ocen ní dlouhodobého majetku a s del í dobou pou itelnosti, má mo nost rozhodnout se, za jaký druh majetku jej bude pova ovat. To znamená, e drobný nehmotný a hmotný majetek lze ú tovat: jako po ízení zásob (drobný hmotný majetek), resp. slu by (drobný nehmotný majetek), jako po ízení dlouhodobého majetku. Opravné polo ky k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku Úkolem opravných polo ek je upravit ocen ní p íslu ného majetku v p ípad , e se p i jeho inventarizaci proká e, e do lo ke sní ení ocen ní p echodného charakteru. Tvo it opravné polo ky na zvý ení hodnoty majetku je zakázáno. Opravné polo ky se vytvá ejí jen v p ípadech, kdy sní ení ocen ní majetku v ú etnictví není trvalého charakteru nebo není sní ení ocen ní vyjád eno jiným zp sobem, nap . reálnou hodnotou. Tvorba opravných polo ek se ú tuje na vrub náklad a opravná polo ka se sní í, pop . zru í vyú tování ve prosp ch náklad , pokud inventarizace v následujícím období neproká e opodstatn nost její vý e. Opravné polo ky k DNHM se ú tují ve skupin 09, která slou í k p echodnému sní ení ocen ní DHM z titulu p edpokladu ni í prodejní ceny ne je ocen ní majetku v ú etnictví. Zvlá tní postavení v ú tové skupin 09 má Oce ovací rozdíl k nabytému majetku, kde se ú tuje rozdíl mezi ocen ním podniku jako celku a ú etním ocen ním jeho jednotlivých ástí. M e být kladný nebo záporný. Na rozdíl od goodwillu zde nedochází k p ecen ní jednotlivých ástí podniku. Odepisuje se


47

rovnom rn po dobu sto osmdesáti m síc do náklad (kladný rozdíl) nebo do výnos (záporný rozdíl). . Úkol k textu. Ur ete rozdíl mezi goodwillem a opravnou polo kou k nabytému majetku. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad d vody uplatn ní dvojích odpis

ú etních a da ových.

ást pro zájemce. Podívejte se do p ílohy k zákonu o daních z p íjm na zat íd ní dlouhodobého majetku do jednotlivých odpisových skupin. Koresponden ní úkol. Proto e jedním z nej ast j ích zp sob po ízení dlouhodobého majetku je po ízení prost ednictvím finan ního leasingu, za pomoci dal í dopl ující studijní literatury zpracujte charakteristiku a podstatu ú tování této problematiky. Úloha . 6. 1 Vypo ítejte da ové odpisy (rovnom rné i zrychlené) stroje, jeho po izovací cena je 240 tis. K a víme, e pat í do 2. odpisové skupiny. Úloha . 6.2 Zaú tujte operace související s po ízením budovy, jestli e víte, e stavební práce provedené dodavatelskou firmou jsou ve vý i 4 mil. K , vnitropodniková doprava 36 tis. K , pr zkumné a projektové práce provedené dodavatelsky 189 tis. K a z b ného ú tu byly zaplaceny poplatky za odn tí zem d lské p dy 56 tis. K . Otázky. 1. Charakterizujte dlouhodobý hmotný, nehmotný a finan ní majetek. 2. Jakými cenami m eme dlouhodobý majetek oce ovat? 3. Co je technické zhodnocení? 4. Charakterizujte metody da ových odpis . 5. K emu slou í ú tová skupina 04?

Shrnutí kapitoly. 6. kapitola byla v nována dlouhodobému majetku, který v podniku v t inou p edstavuje podstatnou ást aktiv. Objasnili jsme si sou ástí DM, jeho oce ování, zp soby po ízení, metody odepisování, zp soby vy azení a pozornost jsme v novali i n kterým specifickým oblastem, jako je drobný hmotný a nehmotný majetek a opravné polo ky.

48

Ú etnictví

7. ZÁSOBY V této kapitole se dozvíte: Ze kterých slo ek se skládají zásoby; Jakými zp soby m Jaké metody m

eme o zásobách ú tovat;

eme pou ít pro oce ování zásob na sklad .

Budete schopni: Ur it slo ky zásob; Zaú tovat zásoby dv ma zp soby; Rozli it metody oce ování zásob na sklad . Klí ová slova této kapitoly: Materiál, zásoby vlastní výroby, zbo í, FIFO, vá ený aritmetický pr m r, pevná cena s odchylkou. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2 h teorie + 1,5 h p íklady

Pr vodce studiem. V této kapitole se seznámíme se zp soby ú tování zásob v podniku, s jejich strukturou, oce ováním a sledováním zásob na sklad . Zásoby v t inou p edstavují v podniku nejv t í ást ob ního majetku. Zásoby jsou sou ástí ob ného majetku podniku. Zahrnují zásoby materiálu, zásoby vlastní výroby, zásoby zbo í, zví ata. Materiál je slo ka majetku, která je v ú etní jednotce zpravidla spot ebována jednorázov , p i em m ní svoji formu. Sou ástí zásob materiálu jsou i náhradní díly, obaly a drobný hmotný majetek, o n m ú etní jednotka rozhodla, e není dlouhodobým majetkem. Zásoby vlastní výroby p edstavují nedokon enou výrobu, polotovary vlastní výroby a výrobky p ed jejich prodejem. Zásoby vlastní výroby lze podrobn ji charakterizovat takto: nedokon ená výroba jsou produkty, které ji pro ly n kterými výrobními stupni, nejsou ji materiálem, ale také nejsou hotovými výrobky, ani polotovary; polotovary vlastní výroby jsou produkty, které pro ly ji ur itou ucelenou ástí technologického procesu, krom dal ího vlastního zpracování mohou být

7. Zásoby dodány i jiným podnik m, p íp. spot ebitel m, a jsou schopny p epravy k tomuto dal ímu zpracování; výrobky, tj. dokon ený, ale zatím neprodaný produkt výroby. Pod nedokon enou výrobu je za azena i produkce nehmotného charakteru, tedy rozpracované slu by, nedokon ené du evní výkony (rozpracovaný software) apod. Hranice mezi nedokon enou výrobou a polotovarem bývá v praxi n kdy velmi t ko rozpoznatelná, proto se za základní rozli ovací kritérium pou ívá to, zda se tyto produkty dají prodat (polotovar) i nikoliv (nedokon ená výroba) Zbo í p edstavuje výrobky jiných podnik , které ú etní jednotka nakupuje za ú elem dal ího prodeje. Tyto zásoby p i realizaci (prodeji) nem ní svou formu. Zbo í m e být rozbalováno, porcováno, paketováno, i jiným zp sobem upravováno mno ství nebo balení. Jeho podstata a u itné vlastnosti se v ak nem ní. Zbo ím se stávají i výrobky vlastní výroby, které ú etní jednotka prodává ve vlastních prodejnách a také pozemky, budovy a stavby, které ú etní jednotka po izuje za ú elem prodeje v nezm n né podob a sama je nepou ívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. Zví ata, která pat í do zásob, zahrnují drobná ko e inová zví ata, hejna dr be e, ryby, v elstva, psy, p íchovky k základnímu stádu apod. Základní zp soby ú tování zásob P i ú tování zásob m e ú etní jednotka pou ít dva zp soby ú tování, tzv. zp sob A a zp sob B, p itom na pou ití obou zp sob se nevztahují ádná omezení ohledn typu i velikosti podniku. P i zp sobu A se ú tují zásoby na skladové ú ty, tj. ú ty z ú tových skupin 11-Materiál, 12-Zásoby vlastní výroby a 13-Zbo í. P i zp sobu B ú tujeme nakoupené zásoby p ímo do náklad bez pou ití skladových ú t . V pr b hu roku se na skladových ú tech nevytvá ejí ádné zápisy. Teprve na konci roku se provede inventarizace zásob, zjistí se jejich ú etní hodnota a provede se ú tování na skladových ú tech. O p ír stek nebo úbytek hodnoty skladu se opraví náklady. Skladovou evidenci na skladových kartách musí ú etní jednotka vést prakticky ve stejném rozsahu jako u zp sobu A. U obou zp sob je nutno vést p edepsanou analytickou evidenci podle jednotlivých skladových polo ek, aby bylo mo no zjistit stav zásob z d vodu inventarizace. P íklad 1 Zaú tujte operace související s po ízením zbo í p i pou ití zp sobu A. 1. Nákup zbo í a) celková hodnota faktury 238 b) hodnota bez DPH 200 c) DPH 38 MD 131-Po ízení zbo í 200 MD343-DPH 38 D 321-Dodavatelé 238 2. Úhrada faktury dodavateli zbo í 244 MD 321-Dodavatelé / D Bankovní ú ty 3. P íjemka zbo í na sklad 200

49

50

Ú etnictví MD 132-Zbo í na sklad / D 131-Po ízení zbo í 4. Výdejka - vyskladn ní zbo í p i prodeji (prodány 3/4 zásob) MD 504-Prodané zbo í / D 132-Zbo í na sklad 5. Faktura vystavená odb rateli a) celková hodnota faktury b) hodnota bez DPH c) DPH MD 311-Odb ratelé D 604-Tr by za zbo í D 343-DPH 6 .Úhrada faktury odb ratelem MD 221-B ný ú et / D 311-Odb ratelé

150

357 300 57 357 300 57 357

P íklad 2 Zaú tujte hospodá ské operace související s po ízením zbo í zp sobem B. 1. Nákup zbo í a) celková hodnota faktury b) hodnota bez DPH - zú tování do náklad c) DPH MD 504-Prodané zbo í MD 343-DPH D 321-Dodavatelé 2. Úhrada faktury dodavateli zbo í MD 321-Dodavatelé / D 221-Bankovní ú ty 6. Faktura vystavená odb rateli a) celková hodnota faktury b) hodnota bez DPH c) DPH MD 311-Odb ratelé D 604-Tr by za zbo í D 343-DPH 6. Úhrada faktury odb ratelem MD 221-Bankovní ú ty / D 311-Odb ratelé 7. Ú tování na konci roku podle skladové evidence a inventarizace (skute ný stav zbo í na sklad ) MD 132-Zbo í na sklad / D 504-Prodané zbo í

238 200 38 200 38 238 238

357 300 57 357 300 57 357 50

Operace 3. a 4. ú tované podle zp sobu A zde odpadají, a proto je tento zp sob ú tování zdánliv jednodu í. Na druhé stran náklady na prodané zbo í na ú tu 504 jsou vy í, ne odpovídá skute nosti a skladové evidenci.Tím dochází v pr b hu roku ke zkreslení výsledku hospoda ení, který je vyrovnán teprve p i ú tování na konci roku Zp sob A a B dávají shodné výsledky pouze p i ú tování na konci roku. Stav zbo í na sklad není v pr b hu roku ú tován na ú tu 132 a v p ípad pot eby (na p íklad pro finan ní analýzu) se musí zjistit ze skladové evidence. Pot ebám ízení proto lépe vyhovuje zp sob A, kdy ú etnictví poskytuje pr b n objektivní informace o stavu zásob a nákladech na prodané zásoby.

7. Zásoby O p íjemkách a výdejkách se p i zp sobu B neú tuje, ale slou í k eviden ním ú el m skladového hospodá ství. Zdánliv je tato metoda jednodu í, ale v podstat vy aduje tuté evidenci, jako metoda A, pouze s tím rozdílem, e je zpracovávána neú etn . Pokud by tato neú etní evidence neexistovala, vznikly by problémy p i ocen ní zásob na konci ú etního období. Oce ování zásob Nakoupený materiál nebo zbo í na sklad ú tujeme v po izovacích cenách, které se skládají z ceny po ízení a z náklad souvisejících s po ízením zásob. Náklady související s po ízením zásob, zejména dopravné, pojistné, clo apod., jsou ty náklady, které bezprost edn souvisí s po ízením zásob. Náklady, které souvisí s po ízením jen zprost edkovan , nebo p esuny uvnit ú etní jednotky, do náklad souvisejících s po ízením zásob nepat í. Ke zji t ní po izovací ceny mohou slou it kalkula ní ú ty 111-Po ízení materiálu a 131-Po ízení zbo í. Tyto ú ty zárove slou í i k vyrovnání asového nesouladu mezi dodávkou zásob do podniku a fakturací. Da z p idané hodnoty u plátc DPH není sou ástí ceny zásob. Ú tuje se zvlá na ú et 343-Da z p idané hodnoty na základ da ového dokladu. U neplátc DPH nelze pou ít ú tování na ú tu 343 a o DPH se zvy uje cena zásob. Zásoby vytvo ené vlastní inností se oce ují zásadn vlastními náklady. Zásoby bezplatn nabyté se oce ují reproduk ní po izovací cenou a mohou vzniknout jako vklad spole níka, dar nebo p ebytek p i inventarizaci. V t chto p ípadech se pro ocen ní pou ívá odborný odhad. P íchovky zví at se oce ují vlastními náklady, a pokud nejsou zjistitelné, pak reproduk ní po izovací cenou. Aktivace vnitropodnikových výkon P i po izování zásob dochází krom nákup výkon od externích dodavatel také ke spot eb vlastních výkon , nap . pou ití vlastní dopravy. Její výkony se tak stávají ostatními náklady, které zvy ují cenu zásob. Aktivace vnitropodnikových výkon , nap . p epravného, se ú tuje zpravidla ve vý i kalkulovaných p ímých náklad (p ímý materiál, p ímé mzdy, ostatní p ímé náklady) nebo výrobních náklad (p ímé náklady plus výrobní re ie). P i men ím rozsahu inností lze zji ovat skute né p ímé náklady. Souvzta nými ú ty pro ú tování aktivací jsou ú ty Po ízení z ú tových skupin 11 a 13. Oce ování zásob na sklad a p í výdeji V tr ních podmínkách je b ným jevem, e stejný druh zásob má p i ka dém novém p íjmu jinou nákupní cenu. Zatímco se p i nákupu jednotlivých polo ek jejich cena m ní, metoda oce ování se nem ní. Zm nu metody oce ování lze provést pouze k datu ro ní záv rky. Pro ocen ní p íjmu a výdeje zásob v pohyblivých nákupních cenách lze pou ít n kolik metod. Podle platných p edpis p ipadají v úvahu tyto metody:

51

52

Ú etnictví metoda sledování skute né ceny, metoda FIFO (first in - first out), tj. první cena pro ocen ní p ír stku zásob se pou ije jako první cena pro ocen ní úbytku zásob, metoda pr m rných cen, metoda pevné ceny s odchylkou. Obecn platí, e sou et ocen ní skladových zásob a ocen ní zásob ze skladu vydaných musí být p i pou ití kterékoliv metody stejný a rovná se celkovému ocen ní zásob p ijatých na sklad. Obchodní podniky v t inou pou ívají metodu pr m rných cen nebo metodu pevné ceny s odchylkou, výrobní podniky zase nej ast ji metodu FIFO, ale pou ití metody pevné ceny s odchylkou a metody pr m rných cen u t chto organizací není výjime né. Základní rozdíly mezi t mito metodami spo ívají v tom, e metoda FIFO pracuje s výdejkami, metoda pr m rných cen s p íjemkami a ob metody m ní cenu zásob ve skladové evidenci. Metoda pevné ceny s odchylkou nem ní cenu zásob na sklad a tuto administrativu p ená í mimo sklad. Metoda skute né ceny V praxi se vyskytují p ípady, kdy je nutno sledovat skute nou cenu pou itého materiálu nebo zbo í od jejich nákupu a po jejich spot ebu nebo prodej. Jedná se zejména o drobnou zakázkovou výrobu, kdy pou ijeme konkrétní materiál na konkrétní zakázku. Výb r pou itého materiálu je obvykle ovlivn n zákazníkem i z hlediska ceny. Jednotlivé polo ky jsou sledovány samostatn a p i spot eb ú továny ve skute né vý i do náklad , a to v t íd ní podle jednotlivých zakázek. Metoda FIFO P i metod FIFO se u ur itého druhu zásob pou ívají pro výdej ty ceny, které jsou nejstar í. Na organizaci skladu nebo skute ném fyzickém po adí výdeje ur itého druhu zásob nezále í. Jde o administrativní uplatn ní této metody ve skladové evidenci a v ú etnictví. Metoda pr m rných cen P i metod pr m rných cen se cena konkrétního druhu zásob vypo ítává jako vá ený aritmetický pr m r, tj. ka dé cen je p isouzena váha podle po tu jednotek. Pr m rnou cenu vypo ítáváme p i p íjmu a pou íváme p i výdeji. Vá ený aritmetický pr.m r je mo no vypo ítávat po ka dé dodávce nebo po ur itém období, minimáln jednou za m síc. Metoda pevné ceny s odchylkou P i pou ití metody pevné ceny s odchylkou se pro ka dý druh zásob stanoví pevná skladová cena, která se m ní zpravidla a se zm nou ú etního období. Skladové ú ty se rozd lí na dva ú ty analytické. Na jednom z nich ú tujeme v pevné cen , na druhém z nich ú tujeme rozdíl mezi pevnou cenou a cenou dodávky. Tento rozdíl nazýváme odchylkou. P íklad 3 Porovnejte ocen ní zásob vydaných ze skladu a zásob na sklad p i pou ití metody FIFO, pr m rné ceny a metody pevné ceny s odchylkou, jestli e známe následující údaje.

7. Zásoby

P íjem 20 ks 30 ks

Cena za jednotku 10,20,-

20 ks 30 ks

30,10,-

53

Pevná cena Cena p íjmu 200,600,-

Výdej

Cena výdeje

10 ks

podle metody

20 ks

podle metody

50 ks

podle metody

600,300,-

20,20,20,20,20,20,20,-

1700,e ení: Metoda FIFO P íjem ks 20 30


20

30,-

30

10,-

Cena Výdej Z p íjmu ks toho 200,600,10 10 600,20 10 10 300,50 20 20 10 1700

Cena za Cena Hodnota Stav jednotku výdeje skladu skladu 200,20 800,50 10,100,700,40 1300,60 10,20,300,1000,40 1300,70 20,30,10,1100,- 200,20 1500,- 200,-

Po v ech provedených operacích je celková hodnota skladu 200,- K a do spot eby bylo zú továno 1500,- K . Sou et obou ástek iní 1700,- K , co odpovídá cen p íjmu. Metoda pr m rné ceny P íjem Cena za jednotku 20 10,30 20,-

Cena p íjmu 200,600,-

20

30,-

600,-

30

10,-

300,1700

Výdej Cena výdeje

10

160,-

20

413,33

50

804,76 1378,09

Hodnota skladu 200,800,640,1240,826,67 1126,67 321,91 321,91

Stav skladu 20 50 40 60 40 70 20

Vá ený pr m r 10,16,16,20,67 20,67 16,1 16,1

54

Ú etnictví Po v ech p íjmech a výdejích je hodnota skladu 321,91 K a do spot eby bylo zaú továno 1378,09 K . Sou et obou ástek iní 1700,- K , to je suma v ech p íjm . Metoda pevné ceny s odchylkou P íjem Cena za jedn. 20 10,30 20,20 30

30,-

Cena celk.

Cena Odchyl. Výdej skladu celk.

200,600,-

400,600,-

600,-

10,-

400,-

300,-

600,-

Cena Rozpu t. skladu odchyl.

Cena výd.

10

200,-

- 50,-

150,-

20

400,-

0

400,-

50

1000,- - 150,-

+ 200,0 - 200,+ 300,-

+ 300 Do náklad bylo zú továno celkem 1600 Z statek na sklad z statek odchylky 100,-. Celkem náklady + z statek na sklad

850,-

- 200 200 =

1400,300,-, tj. 20 ks x 20,- mínus 1700,-

Prodej materiálových zásob

Pro ú tování prodeje nadbyte ných materiálových zásob se pou ívají ú ty 542-Prodaný materiál a 642-Tr by z prodeje materiálu. Tyto ú ty se uvád jí samostatn ve výkazu zisk a ztrát. P íklad 4 Materiál 112-na sklad

542Prod.mater.

150 - 1

150

Tr by z prod. 642-materiálu 100

1. Vyskladn ní materiálu za ú elem prodeje v po izovací cen 2. Tr ba z prodeje materiálu

311-Odb ratelé 2 100 150 100

Zásoby vlastní výroby Proto e zásoby vlastní výroby vznikly p em nou ostatních majetkových slo ek, do okam iku prodeje jsou sou ástí majetku. Proto e jejich výroba byla ú tována v zásad jako sní ení majetku (aktiv) na stran jedné, a vznik náklad na stran druhé, vrací se zp t do majetku tím, e jejich p ír stek ú tujeme jako zvý ení stavu zásob se souvzta ným zápisem ve výnosech jako ekvivalent vynalo ených náklad . Pro ú tování zásob vlastní výroby je nutno vytvo it alespo tyto základní podmínky, kterými se zabývá vnitropodnikové ú etnictví:

7. Zásoby

55

a) administrativní p edpoklady pro zji t ní mno ství nedokon ené výroby a hotových výrobk , které nebyly realizovány (prodány), b) ocen ní vý e uvedené produkce na úrovni vlastních náklad . O zásobách vlastní výroby lze také ú tovat ob ma zp soby, tj. zp sobem A i B. Nevyfakturované dodávky a zásoby na cest Nevyfakturované dodávky se ú tují a na konci ú etního období, a to bu podle uzav ených obchodních smluv nebo odhadem a ú tují se na ú et 389Dohadné ú ty pasivní. Na ú tech 119-Materiál na cest a 139-Zbo í na cest se ú tuje ke dni uzavírání ú etních knih podle faktur za dodaný materiál nebo zbo í, které ú etní jednotka doposud nep evzala. P íklad 5

Dohadné 389-ú ty pasivní 50

Materiál 112-na sklad Zbo í na skl. 132-a v prodejnách

111-Po . materiálu 131-Po ízení zbo í 2

50

50

1

50

1. P íjemka 50 2. P edpokládaná vý e faktury 50

111-Po . materiálu 131-Po ízení zbo í

321-Dodavatelé 30

Materiál 119-na cest Zbo í 139-na cest

1

30

30

2

30

1. Dodavatelská faktura za zásoby 30 2. P evod nep evzatých zásob 30 Inventariza ní rozdíly Podnik si m e vytvo it interní normu p irozených úbytk , kterou ur uje vý i p irozených ztrát zásob (vysychání, odpa ení, seschnutí, rozprach, nutné ztráty p i manipulaci). Tento úbytek zásob je tzv. manko do vý e norem p irozených úbytk a pova uje se za b nou spot ebu. Manko nad normu se p edepisuje odpov dným osobám (skladník m a vedoucím sklad ) k náhrad a ú tuje se na vrub ú tu 549-Manka a kody. Inventariza ní p ebytek se ú tuje do provozních výnos ve prosp ch ú tu 648-Ostatní provozní výnosy. Z hlediska hodnocení odpov dných osob je vznik p ebytku posuzován stejn nep ízniv jako vznik manka, nebo v obou p ípadech jde minimáln o chybné pracovní úkony odpov dných osob. Inventariza ní rozdíly se ú tují zpravidla p i uzavírání ú etních knih.

56

Ú etnictví P echodné sní ení ceny zásob Jestli e se na základ inventarizace zjistí, e hodnota zásob je ni í, ne ocen ní zásob v ú etnictví, vytvá í se k zásobám opravné polo ky, podobn jako u dlouhodobého majetku. Úkol k textu. Pro zm nu stavu zásob vlastní výroby ú tujeme jako výnos? Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, pro v na í legislativ není povolena metoda LIFO, která je opakem metody FIFO. ást pro zájemce. Máte-li mo nost, podívejte se, jakým zp sobem se vede skladová evidence ve Vám známém podniku. Úloha . 7.1 Metodou FIFO a pr m rné ceny zjist te hodnotu p íjmu, výdeje a skladu, jestli e víte, e na sklad do lo k t mto operacím: 1. p íjem 10 ks po 15,- / ks 2. p íjem 10 ks po 20,- / ks 3. výdej 15 ks 4. p íjem 20 ks po 10,- / ks 5. výdej 20 ks Otázky: 1. Vysv tlete princip metody FIFO. 2. Co tvo í zásoby vlastní výroby? 3. Jak oce ujeme nakoupené zásoby? 4. K emu slou í ú ty 119-Materiál na cest , resp. 139-Zbo í na cest ? 5. Kdo ur uje normu p irozených úbytk u zásob?

Shrnutí kapitoly. V práv do tené kapitole jsme si ujasnili, co v echno m e podnik zahrnout do zásob, jakými cenami oce ujeme zásoby p i po ízení a ve skladové evidenci a také jakými zp soby m eme zásoby ú tovat.

8. Finan ní ú ty

8. FINAN

NÍ Ú

57

TY

V této kapitole se dozvíte: Co zahrnují finan ní ú ty; Jaké jsou vlastnosti finan ních ú t ; Jaké operace ú tujeme v pokladn a na bankovních ú tech; K emu slou í peníze na cest ; Co zahrnují ceniny a jak se o nich ú tuje; Jak ú tujeme o úv rovém ú tu;

hospodá ských

operacích

na

krátkodobém

Co zahrnuje kategorie krátkodobých cenných papír . Budete schopni: Charakterizovat pokladnu, ceniny, bankovní a úv rové ú ty; Vysv tlit podstatu kontokorentního ú tu a jeho umíst ní v rozvaze; Zaú tovat hospodá ské operace na finan ních ú tech; Charakterizovat krátkodobý finan ní majetek. Klí ová slova této kapitoly: Hotovost a ceniny, peníze na cest , bankovní ú ty, kontokorentní ú et, majetkové a úv rové cenné papíry, inventarizace, cenné papíry k obchodování, cenné papíry dr ené do splatnosti, cenné papíry realizovatelné. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1h teorie + 1 h p íklady

Pr vodce studiem. V této kapitole se budeme zabývat otázkou nejlikvidn j ích slo ek majetku podniku, tj. pen zi, a ji hotovostními i bezhotovostními a také krátkodobými cennými papíry. Uká eme si jejich podstatu, ú tování hospodá ských operací s nimi spojených, oce ování, analytickou evidenci.

58

Ú etnictví

Finan ní majetek se zachycuje ve 2. ú tové t íd a je charakterizován vysokou likvidností a bezprost ední obchodovatelností. Jedná se o majetek, jeho doba vyu itelnosti, p íp. sjednaná doba splatnosti i jeho p edpokládaná dr ba je krat í ne 1 rok. Ú tová t ída 2 zahrnuje aktivní i pasivní ú ty. Ú ty z ú tových skupin 21, 22 a 25 pat í mezi aktivní. Ú tují se zde pen ní prost edky v etn cenin, pen ní prost edky na ú tech u pen ních ústav , krátkodobé majetkové cenné papíry, dlu né cenné papíry a peníze na cest . Ú ty z ú tových skupin 23 a 24 jsou pasivní a. jedná se o krátkodobé cizí zdroje. Skupina 26 - P evody mezi finan ními ú ty je vyhrazena pro p eklenutí asového nesouladu mezi operacemi na finan ních ú tech. Opravné polo ky ke krátkodobému finan nímu majetku (ú tová skupina 29) sni ují aktiva rozvahy a vztahují se ke konkrétní polo ce aktiv. Hotovosti a ceniny Ú tová skupina 21-Peníze je ur ena pro zachycování p ír stk a úbytk pen ních prost edk a cenin. Sou ástí pokladny ú tované na ú tu 211Pokladna jsou nejen pen ní prost edky v hotovosti, ale i nasá kované výplaty, pokud nebyly ve výplatní den p edány p íjemc m, eky p ijaté místo hotových pen z a poukázky k zú tování (nap . poukázky na odb r zbo í, slu eb). Pohyby hotovosti se ú tují na základ p íjmových a výdajových pokladních doklad . Podle zákona o ú etnictví musí inventarizaci u pen ních prost edk v hotovosti provád t ú etní jednotky minimáln jednou ro n a to k okam iku, ke kterému se sestavuje ú etní záv rka. Inventarizace v pr b hu ú etního období jsou v pravomoci ú etní jednotky. Rozdíly vzniklé pi inventarizaci pokladní hotovosti se pova ují za schodek (manko) i p ebytek. S pracovníky v pokladn podnik uzavírá dohodu o hmotné odpov dnosti, i kdy tato dohoda ji není povinná ze zákona, je praxi uplat ována tém v dy. Analytická evidence k ú tu 211-Pokladna se vede: a) podle stavu a pohybu pen z v hotovosti, ek a poukázek k zú tování, b) podle cizích m n, c) podle hmotn odpov dných osob. Ú tová skupina 21-Peníze úzce souvisí s ú tovou skupinou 26-P evody mezi finan ními ú ty, která zahrnuje ú et 261-Peníze na cest . Ú et se pou ívá pro p eklenutí asového nesouladu mezi vyhotovením pokladního dokladu a p ijetím výpisu z bankovního ú tu ú etní nebo mezi dv výpisy v p ípad p evodu mezi bankovními ú ty, p ípadn mezi bankovními a úv rovými ú ty. Ú et 261Peníze na cest m e vykázat ke dni ú etní záv rky aktivní nebo pasivní z statek. P íklad 1 Zaú tujte následující operace: 1.

2.

a) Dne 24. 11. vystaven p íjmový pokladní doklad na výb r hotovosti z banky 1 000 b) Dne 2. 12. p i el výpis z b ného ú tu 1 000 a) Dne 5. 12. p i el výpis z b ného ú tu - úhrada úv ru 2 000 b) Dne 8. 12. p i el výpis z krátkodobého bankovního úv ru

8. Finan ní ú ty

59

- úhrada úv ru

2 000

Ú tování:

221-Bank. ú ty PZ 1 000 2 000

261-Peníze na cest 1b 2a

1 000 2 000

211-Pokladna

1 000 2 000

1a

1 000

2 b 231-Krátk. úv ry 2000 PZ

P íklad 2 Zaú tujte hospodá ské operace v pokladn (v tis. K ):

Peníze 261-na cest

221-Bank. ú ty PZ 100 - 1b - 100 20 20 3b

211-Pokladna

100 - 1a - 100 - 3a 20

- 20

Tr by z 602-prod. sl. 20

Pohl. za 335-zam stn. - 2 - 20 0,1

1 -4 - 1 6

0,9 5 0,1

Spot eba 501-materiálu 0,9

Ostatní 668- fin. výn. 2

8

2

5

7

5

1. Výb r pen z z b ného ú tu do pokladny a) podle p íjmového pokladního dokladu b) podle výpisu z b ného ú tu 2. V hotovosti p ijatá tr ba za provedené slu by 3. P evod p ijaté hotovosti na bankovní ú et a) podle výdajového pokladního dokladu b) podle výpisu z b ného ú tu 4. V hotovosti vyplacena záloha pracovníkovi na nákup materiálu 5. Vyú tování zálohy - nákup drobného materiálu 6. Vratka nespot ebované zálohy

100 100 20 20 20 1 0, 9 0,1

60

Ú etnictví 7. Inventariza ní rozdíl zji t ný v pokladn manko bylo p edepsáno k náhrad odpov dnému pracovníkovi 5 8. Inventariza ní rozdíl zji t ný v pokladn - p ebytek 2 Na ú tu 213-Ceniny se ú tují zejména po tovní známky, kolky, telefonní a ostatní karty, zakoupené stravenky do provozoven ve ejného stravování, dálni ní známky. Ceniny se oce ují nominální cenou, tj. cenou vyti t nou na cenin . Pro inventarizaci cenin platí obdobná ustanovení jako pro pokladnu. P i výdeji do spot eby se ceniny ú tují do náklad , kde za zmínku stojí p edev ím výdej stravenek, u n ho je t eba ú tování rozd lit na dv , pop . t í ásti podle vý e p ísp vku zam stnavatele a zam stnance. Zákonný p ísp vek do vý e 55 % ceny hlavního jídla je uznatelný jako náklad podniku z hlediska zákona o daních z p íjm , dal í p ípadný p ísp vek zam stnavatele není da ov uznatelným nákladem a je t eba je sledovat odd len . Analytická evidence cenin se vede podle jednotlivých druh cenin a podle hmotn odpov dných osob. P íklad 3 Ú tování: 321-Dodavatelé

213-Ceniny 400

1

4 00

518-Ostatní slu by 100

3

100 Ostatní nep ímé 538-dan a poplatky

200

4

Ostatní 668-finan ní výnosy 100

Pohledávky 335-za zam stnance 5a

100

300

5b

300

211-Pokladna

PZ 3 000

200

Zákonné sociální 527-náklady 1 000 - 2 - 1 000

10 000

6

6. 4 000

Ostatní sociální 528-náklady 6

1. Nákup kolk na fakturu 2. Nákup po tovních známek za hotové 3. Spot eba po tovních známek 4. Spot eba kolk 5. Inventariza ní rozdíl zji t ný na ceninách

5 500

500

400 1 000 100 200

8. Finan ní ú ty

61

a) p ebytek b) manko p edepsáno k náhrad odpov dnému pracovníkovi 6. Prodej stravenek zam stnanc m za hotové v nominální hodnot - ást hrazené zam stnanci do pokladny dle PPD - ást hrazená organizací - da ov uznatelná - ást hrazená organizací - da ov neuznatelná

100 300 10 000 4 000 5 500 500

Bankovní ú ty Na ú tu 221-Bankovní ú ty se ú tuje o stavu a pohybech pen ních prost edk na bankovních ú tech ú etní jednotky, zejména na b ných vkladových i devizových ú tech. Ú et 221-Bankovní ú ty má aktivní z statek. Jednotlivé ú etní p ípady se ú tují na základ bankovních výpis vyhotovených bankou. Pokud má ú etní jednotka bankovní ú ty z ízené u r zných bank, pak se p evody mezi t mito ú ty uskute ují prost ednictvím ú tu 261-Peníze na cest . Analytická evidence se vede podle druh bankovních ú t vedených u jednotlivých bank. P íklad 4 Zaú tujte hospodá ské operace na b ném ú tu:

311-Odb ratelé PZ 50000 50000

1

221-Bankovní ú ty 321-Dodavatelé PZ 5 PZ 30000 50000 30000 - 2 - 30000

518-Ostat. slu by 4. 30000

Posk. zálohy 052-na DHM 4. 30000 3. 80000

3. 80000

1. P ijatá úhrada faktury od odb ratele 2. Úhrada dodavatelské faktury 3. Poskytnutí zálohy na výstavbu administrativní budovy 4. Úhrada b né splátky nájemného u leasingu

50 000 30 000 80 000 30 000

B ný ú et m e mít také charakter kontokorentního ú tu, který poskytuje banka podniku pro p eklenutí krátkodobého nedostatku pen ních prost edk na ú tu. V tomto p ípad m e ú et 221-Bankovní ú ty vykazovat pasivní z statek a pak se v rozvaze ke konci ú etního období vykazuje jako poskytnutý úv r mezi pasivními polo kami. Krátkodobé bankovní úv ry Na ú tech ú tové skupiny 23 ú tuje ú etní jednotka o krátkodobých bankovních úv rech poskytnutých na dobu krat í ne jeden rok. Jedná se tedy o p eklenovací úv ry a krátkodobé úv ry poskytnuté na základ eskontovaných sm nek.

62

Ú etnictví Ú tová skupina 23 obsahuje dva ú ty: 231 - Krátkodobé bankovní úv ry, 232 - Eskontní úv ry. Poskytované úv ry jsou bu p evád ny na b ný ú et nebo jsou p ímo pou ívány na úhradu jednotlivých faktur vystavených dodavateli. Analytická evidence se vede podle jednotlivých druh bankovních úv r a podle jednotlivých bank, které poskytly úv r. Ú tování o krátkodobých bankovních úv rech je z ejmé z následujícího schématu, problematika eskontního úv ru je vysv tlena v kapitole 4.1. Sm nky. P íklad 5 Zaú tujte hospodá ské operace na krátkodobém bankovním úv ru: Krátkodobé 231-bankovní úv ry 1000000

221-Bankovní ú ty 1a

40000

500000

1b

1000000 5000 2 40000

562-Úroky 3

5000

321-Dodavatelé PZ 500000

1. Poskytnutý krátkodobý bankovní úv r p evedený na b ný ú et, oba výpisy p i ly sou asn 1000 000 2. Úhrada dodavatelské faktury z krátkodobého úv ru 500 000 2. Splátka bankovního úv ru dle výpisu z BÚ i úv rového ú tu 40 000 3. Úhrada úroku z úv ru dle výpisu z BÚ 5 000 Ostatní krátkodobý finan ní majetek Významnou slo kou ob ných aktiv podniku m e být i tzv. ostatní krátkodobý finan ní majetek, tj. cenné papíry po izované za ú elem obchodování s nimi na trhu cenných papír . N kdy se ozna ují jako krátkodobé finan ní investice. Ke krátkodobému finan nímu majetku se adí i vlastní akcie a vlastní dluhopisy, pokud je m e ú etní jednotka v souladu s právními p edpisy dr et.. Cenné papíry d líme na úv rové a majetkové. Úv rové cenné papíry jsou zalo eny na úv rovém vztahu mezi dlu níkem a v itelem, to znamená, e dlu ník má za povinnost splatit ve stanovené dob nejen zap j enou ástku, ale i dohodnutý úrok. Mezi úv rové cenné papíry pat í: a) obligace (nap . pr myslové, bankovní, státní nebo komunální), b) zástavní listy, c) pokladni ní poukázky, d) vkladové listy a depozitní certifikáty apod.

8. Finan ní ú ty Dr ení majetkových cenných papír je spojeno s vlastnickým právem na majetek dané akciové spole nosti, s rozhodovacím právem prost ednictvím hlasovacích práv na valné hromad a p iná ejí investor m pravidelné výnosy (dividendy) plynoucí z tohoto majetku. Nezakládají v ak nárok na vrácení ástky ve vý i investovaného kapitálu (s výjimkou zániku kapitálové spole nosti). Majetkovými cennými papíry jsou: a) akcie, b) podílové listy, c) ú asti (podíly). Specifickou kategorií cenných papír je sm nka, kterou ú etnictví nechápe jako úv rový cenný papír, nýbr jako platební prost edek, kterým se uskute ují úhrady závazk v i v iteli. Z tohoto d vodu jsou sm nky za azeny mezi ú ty zú tovacích vztah , s výjimkou sm nek, které podnik po izuje jako finan ní investice (ú et 069) nebo za ú elem jejich dal ího prodeje (ú et 253). Podnik musí rozli it: a) cenné papíry k obchodování (ú ty 251, 253), b) dlu né cenné papíry se splatností do jednoho roku dr ené do splatnosti (ú et 256), c) vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (ú et 252), d) vlastní dluhopisy (ú et 255), e) ostatní realizovatelné cenné papíry (ú et 257). Pro klasifikace cenných papír a obchodních podíl a jejich následné umíst ní na p íslu ných ú tech ú tového rozvrhu ú etní jednotky se výrazn posiluje rozli ení majetkových cenných papír podle toho, zda investor má v úmyslu strategicky ovliv ovat ízení t chto podnik nebo po izuje akcie pouze ze spekulativních d vod . Obdobná hlediska je nutno uplat ovat i pro t íd ní dlu ných cenných papír , tj. zda jsou ur eny k obchodování v horizontu jednoho roku anebo budou dr eny do splatnosti. Pokud jsou majetkové cenné papíry po izovány se zám rem jejich prodeje na ve ejných trzích za ú elem dosa ení zisku z prodeje, nazývají se tyto majetkové cenné papíry majetkovými cenným papíry k obchodování a zachycují se na ú et 251 Majetkové cenné papíry k obchodování. V p ípad , kdy v itel nakupuje dlu né cenné papíry s úmyslem obchodovat s nimi na trhu a vyd lat na prodeji tohoto dlu ného cenného papíru, ozna uje se jako dlu ný cenný papír k obchodování a bude ú tován na ú et 253 Dlu né cenné papíry k obchodování. Dlu ným cenným papírem k obchodování se rozumí nap íklad dluhopis s pevnou úrokovou sazbou (tzv. kupónový dluhopis) nebo dluhopis, kde je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho ni ím emisním kursem (tzv. diskontované cenné papíry). Pokud v itel po izuje dlu ný cenný papír se zám rem dr et tento cenný papír do splatnosti a inkasovat úroky, pokládá se tento cenný papír v p ípad doby splatnosti do jednoho roku za krátkodobý finan ní majetek a ú tuje se na ú et 256 Dlu né cenné papíry se splatností do jednoho roku dr ené do splatnosti. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly se ú tují na ú et 252 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly a vlastní dluhopisy se ú tují na ú et 255 Vlastní dluhopisy. Jedná se o takové cenné papíry, jejich emitentem je daná

63

64

Ú etnictví spole nost a m e tyto cenné papíry, pop . obchodní podíl nabývat podle obchodního zákoníku, resp. podle jiných p edpis . Tyto vlastní cenné papíry a podíly je nutno sledovat odd len . Cenné papíry a obchodní podíly, které nejsou z hlediska zám ru ur eny ani k obchodování, nejsou strategickou majetkovou ú astí do dce inných i p idru ených spole ností, ani dlu ným cenným papírem dr eným do splatnosti a nejsou vlastní akcií i obchodním podílem, pop . vlastním dluhopisem, se ú tují na ú et 257 Ostatní realizovatelné cenné papíry. V praxi se bude jednat zejména o majetkové cenné papíry a obchodní podíly do 20 % podílu na základním kapitálu nebo mezi dlu né realizovatelné diskontované cenné papíry m e být zahrnuta nap íklad sm nka. Do této kategorie budou za azeny také ostatní cenné papíry, které jsou finan ním majetkem a není mo né je za adit pod jiný ú et finan ního majetku. Jedná se nap íklad o nakoupené op ní listy a cenné papíry, u kterých burza zru í obchodovatelnost. Jiné krátkodobé finan ní výpomoci Sou ástí krátkodobého finan ního majetku jsou i tzv. jiné krátkodobé finan ní výpomoci, které zahrnují podnikem emitované krátkodobé dluhopisy zachycované na ú tu 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy a ostatní krátkodobé finan ní výpomoci, tj. p ijaté krátkodobé p j ky od ostatních osob, s výjimkou bank, na základ smluv, pop . ú etní jednotkou emitovaných cenných papír , nap . hypote ních zástavních list . Zachycují se na ú tu 249-Ostatní krátkodobé finan ní výpomoci. Analytická evidence se vede podle jednotlivých druh poskytnutých výpomocí a podle jednotlivých osob, které tyto výpomoci poskytují a majetku, který je zárukou na poskytnutý úv r. Úkol k textu. Vysv tlete rozdíl mezi dlouhodobým a krátkodobým finan ním majetkem. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, zda je mo no ceniny ú tovat jako sou ást pokladny i nikoli. Otázky: 1. Co je podstatou majetkových a úv rových cenných papír ? 2. Co zahrnují ceniny? 3. Kde v rozvaze uvedeme kontokorentní ú et, má-li záporný z statek? 4. Podle eho se vede analytika u bankovních ú t ? 5. Jak asto je t eba provád t inventarizaci v pokladn ?

Shrnutí kapitoly. V práv do tené kapitole jsme se seznámili s nejjednodu í ú tovou t ídou finan ními ú ty, kde jsme si ukázali podstatu ú tování o pen zích, ceninách a charakterizovali krátkodobé cenné papíry.


9. ZÚ

TOVACÍ VZTAHY

V této kapitole se dozvíte: Z kterých oblastí se skládají zú tovací vztahy; Podstatu ú tování vybraných oblastí zú tovacích vztah , tj. sm nek, mezd, daní a p echodných ú t aktiv a pasiv. Budete schopni: Charakterizovat zú tovací vztahy; Zaú tovat b né hospodá ské operace ve vybraných oblastech zú tovacích vztah . Klí ová slova této kapitoly: Pohledávky, závazky, sm nky k inkasu, sm nky k úhrad , eskontní sm nky, mzdy, sociální a zdravotní poji t ní, dan p ímé, nep ímé, p echodné ú ty aktiv a pasiv, asové rozli ení náklad a výnos as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2 h teorie + 1 h p íklady

Pr vodce studiem. V následující kapitole se seznámíme s jednou z nejobsáhlej ích ú tových t íd zú tovacími vztahy, které zahrnují p edev ím zú tování pohledávek a závazk z obchodního styku, z pracovn právních vztah , ze vztah ke státním orgán m a institucím apod. Zú tování daní Da ovou soustavu R upravuje zákon o soustav daní . 212/1992 Sb., z n ho vyplývá rozd lení na dan p ímé a nep ímé. Soustava daní P ímé dan Dan z p íjm da z p íjm fyzických osob da z p íjm právnických osob

Nep ímé dan Dan univerzální da z p idané hodnoty

65

66

Ú etnictví Dan majetkové da z nemovitostí da z pozemk da ze staveb da d dická, darovací a da z p evodu nemovitostí da silni ní

Dan selektivní spot ební dan da z minerálních olej da z lihu da z piva da z vína da z tabákových výrobk dan k ochran ivotního prost edí (zatím nezavedeny)

P ímé dan jsou dan , u kterých je plátcem i poplatníkem jedna a tá osoba. Nep ímé dan jsou dan vybírané v cen nakupovaného zbo í a poskytovaných slu eb. Tyto dan zat ují kone ného spot ebitele, který je poplatníkem. Plátce dan je pouze odvádí státu. Plátce dan je ten, kdo da vybírá a odvádí státu. Poplatník dan je ten, kdo v kone ném d sledku tí i dan nese. Zú tování daní K zachycení vztah k finan ním orgán m z titulu da ových povinností ú etní jednotky jako plátce i poplatníka slou í ú ty ú tové skupiny 34 Zú tování daní a dotací. Da z p íjm Da ová povinnost týkající se p íjm právnických osob se lení na: a) da ovou povinnost splatnou za dané ú etní a zda ovací období, b) da ovou povinnost odlo enou do p í tích ú etních a zda ovacích období. Da z p íjm splatná Da z p íjm právnických osob se vztahuje na osoby, které nejsou fyzickými osobami a na organiza ní slo ky státu. Poplatníci, kte í mají na území R své sídlo, mají da ovou povinnost na v echny p íjmy, tj. v tuzemsku i zahrani í. Poplatníci, kte í zde nemají své sídlo, mají da ovou povinnost jen z p íjm plynoucích ze zdroj na území R. P edm tem dan jsou p íjmy z ve keré innosti a z nakládání s ve kerým majetkem. P edm tem dan nejsou p íjmy uvedené v § 18. Od dan jsou pak osvobozeny p íjmy uvedené v § 19. Základem dan je rozdíl, o který p íjmy, s výjimkou p íjm , které nejsou p edm tem dan , a p íjm osvobozených od dan , p evy ují výdaje (náklady). P itom je nutno respektovat jejich v cnou a asovou souvislost v daném zda ovacím období. U osob, které vedou ú etnictví, se pro zji t ní základu dan vychází z výsledku hospoda ení, p itom se nep ihlí í k podrozvahovým ú t m. Postup výpo tu splatné da ové povinnosti m eme vyjád it následovn : 1. Zji t ní ú etního výsledku hospoda ení : a) z provozní innosti,

9. Zú tovací vztahy b) z finan ní innosti, c) z mimo ádné innosti. ad a) Výsledek hospoda ení z provozní innosti se zji uje jako rozdíl výnos ú tovaných na ú tech ú tových skupin 60 a 64 a na ú tu 697 a náklad ú tovaných na ú tech ú tových skupin 50 a 55 a na ú tu 597. ad b) Výsledek hospoda ení z finan ní innosti se zji uje jako rozdíl výnos ú tovaných na ú tech ú tové skupiny 66 a na ú tu 698 a náklad ú tovaných na ú tech ú tových skupin 56 a 57 a na ú tu 598. ad c) Výsledek hospoda ení z mimo ádné innosti se zji uje jako rozdíl mezi výnosy ú tovanými na ú tech ú tové skupiny 68 a náklady ú tovanými na ú tech ú tové skupina 58. Pro ú ely výpo tu základu dan se výsledky hospoda ení z provozní a finan ní innosti s ítají a vzniká tak výsledek hospoda ení za b nou innost. 2. Zji t ní základu dan z p íjm z b né innosti a mimo ádné innosti a jejich úprava o tzv. p ipo itatelné a odpo itatelné polo ky. Da ový základ se zji uje mimoú etn . Podkladem pro výpo et základu dan z p íjm je výsledek hospoda ení zji t ný v ú etnictví. Tento výsledek hospoda ení se upraví o výdaje, které nelze podle zákona o daních z p íjm pova ovat za výdaje na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm , nebo jsou do nich zahrnuty v nesprávné vý i, pop . o ástky neoprávn n zkracující výnosy. Jedná se o tzv. p ipo itatelné polo ky, které nelze zahrnout do da ov uznatelných náklad , zejména o následující polo ky, (taxativní vý et je uveden v § 25 zákona o daních z p íjm ): rozdíl mezi ú etními a da ovými odpisy (jsou-li ú etní odpisy v t í ne da ové, rozdíl se p i ítá, jsou-li men í ne da ové, rozdíl se ode ítá), odm ny len statutárních orgán , nesmluvní pokuty, penále a úroky z prodlení, p irá ky k základním sazbám za zne i ování ovzdu í a vypou t ní odpadních vod, cestovné vyplácené nad rámec zákona o cestovních náhradách, manka a kody p esahující p ijaté náhrady s výjimkou ivelných pohrom, výdaje na reprezentaci, tvorba opravných polo ek s výjimkou zákonných, výdaje na nákup vlastních akcií pod jejich jmenovitou hodnotou p i sní ení základního kapitálu a dal í. Výsledek hospoda ení se dále zvy uje nap . o pojistné na sociální zabezpe ení, p ísp vek na státní politiku zam stnanosti a pojistné na ve ejné zdravotní poji t ní placené zam stnancem a zam stnavatelem sra ené, av ak neodvedené do konce m síce následujícího po uplynutí zda ovacího období, p ijaté úhrady smluvních pokut, úrok z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztah u v itele, pokud byly v p edchozích zda ovacích obdobích uplatn ny jako da ov uznatelný náklad apod.

67

68

Ú etnictví 3. Výpo et splatné dan jako sou inu základu dan upraveného o polo ky uvedené v p edcházejícím bod a sazby dan podle ZDP. Základ dan se zaokrouhluje na celé tisíce K dol . 4. Zaú tování p edpisu splatné dan na vrub ú tu 591-Da z p íjm z b né innosti splatná, pop . 593-Da z p íjm z mimo ádné innosti splatná a ve prosp ch ú tu 341-Da z p íjm . P íklad 1 Ú etní jednotka vykazuje na konci ú etního období 2005 následující stavy nákladových a výnosových ú t . Sazba dan z p íjm právnických osob je 26 % pro dané období. Da ové odpisy jsou 16 000, cestovné v rámci zákona o cestovních náhradách 800, u kody se nejedná o ivelnou pohromu. e ení: 1. Zji t ní VH za jednotlivé innosti: Provozní innost provozní náklady provozní výnosy 501-Spot eba materiálu 15 000 604-Tr by za zbo í 160 000 504-Prodané zbo í 50 000 621-Aktivace materiálu a zbo í 40 000 511-Opravy a udr ování 5 000 648-Ostatní provozní výnosy 5 000 512-Cestovné 1 000 518-Ostatní slu by 2 500 521-Mzdové náklady 30 000 524-Zákon.soc.poji t ní 10 500 551-Odpisy DNM a DHM 20 000 554-Tvorba rezerv 2 000 Celkem 136 000 Celkem 205 000 výsledek hospoda ení z provozní innosti Zisk 69 000 Finan ní innost finan ní náklady finan ní výnosy 562-Úroky 4 000 Celkem 4 000 Celkem výsledek hospoda ení z finan ní innosti Ztráta 4 000 Mimo ádná innost mimo ádné náklady mimo ádné výnosy 582 kody 6 000 688-Ost.mimo ádné výnosy 5 000 Celkem 6 000 Celkem 5 000 výsledek hospoda ení z mimo ádné innosti Ztráta 1 000 2. Výpo et splatné da ové povinnosti: b ná innost zisk z provozní innosti ztráta z finan ní innosti základ dan z p íjm z b né innosti + p ipo itatelné polo ky: rozdíl mezi ú etními a da ovými odpisy

69 000 4 000 65 000 4 000

9. Zú tovací vztahy cestovné nad rámec zákona tvorba ostatních rezerv základ dan základ dan z b né innosti sazba dan z p íjm da z p íjm z b né innosti splatná

69 200 2 000 71 200 71 000 x 26 % 18 460

zaú tování p edpisu dan z p íjm z b né innosti splatné MD/ D 18 460 591/341 mimo ádná innost ztráta z mimo ádné innosti + p ipo itatelná polo ka: koda p esahující p ijatou náhradu základ dan sazba dan z p íjm da z p íjm z mimo ádné innosti splatná

1 000 1 000 0 x 26 % 0

Pro zú tování daní z p íjm právnických osob slou í ú et 341-Da z p íjm . Na stranu MD ú tu 341 se ú tují zálohy na da placené v pr b hu ú etního období. P i uzavírání ú etních knih se na stranu D tohoto ú tu vyú tuje závazek ú etní jednotky ze splatné dan za zda ovací období. Z statek ú tu 341 pak p edstavuje nedoplatek nebo p eplatek splatné dan za dané období. Celková da ová povinnost je obsa ena v obratu strany D tohoto ú tu se souvzta ným zápisem na stranu MD p íslu ného ú tu z ú tové skupiny 59-Da z p íjm a p evodové ú ty. Ú tování dodate ných odvod dan z p íjm Dodate né odvody dan z p íjm , a ji jde o dom rky nebo vratky dan , se zú továvají p es ú et 595-Dodate né odvody dan z p íjm . V p ípad p edpisu dom rku dan bychom ú tovali na vrub ú tu 595 a ve prosp ch ú tu 341, u vratky dan opa n . Da z p íjm v p ípad , kdy poplatníkem je jiný subjekt Pro zú tování daní z p íjm v p ípadech, kdy je ú etní jednotka pouze plátcem dan z p íjm a poplatníkem je jiný subjekt, nap . zam stnanec, je ur en ú et 342-Ostatní p ímé dan , kdy o p edpisu této dan ú tujeme na vrub ú tu 331-Zam stnanci, pop . 366-Závazky ke spole ník m a len m dru stva ze závislé innosti a ve prosp ch ú tu 342. Da z p íjm odlo ená Od roku 1993 do konce roku 2001 se odlo ená da týkala pouze podnik ve skupin a vyplývala z rozdíl mezi ú etními a da ovými odpisy. Byly-li ú etní odpisy v t í ne da ové, lo o odlo enou da ovou pohledávku, v opa ném p ípad se jednalo o odlo ený da ový závazek. Od roku 2002 se koncepce odlo ené da ové povinnosti výrazn zm nila. Odlo ená da se povinn zji uje u podnik ve skupin a u v ech ú etních jednotek, které mají povinnost auditu. Ostatní ú etní jednotky mají právo volby.

70

Ú etnictví Da ová povinnost odlo ená vyplývá z rozdíl , které nastávají v okam iku odli ného pohledu ú etního a da ového na ur ité polo ky v ú etnictví. Odlo ená da vzniká z p echodných rozdíl mezi da ovou základnou aktiv pop . pasiv a jejich ú etní hodnotou v rozvaze. Da ovou základnou aktiv nebo pasiv je jejich hodnota uplatnitelná v budoucnosti pro da ové ú ely, jedná se tedy o rozvahový p ístup, konkrétn o závazkovou metodu. Tato metoda vychází z p edpokladu, e odlo ená da ve vztahu k výsledku hospoda ení zji t nému v ú etnictví bude uplatn na v pozd j ím období, a proto p i výpo tu bude pou ita sazba dan z p íjm platná v období, ve kterém bude odlo ená da uplatn na. Z titulu odli ného ú etního a da ového pojetí vznikají rozdíly, které mají povahu rozdíl p echodných. Odlo ená da se zji uje ze v ech p echodných rozdíl , tedy nap . z rozdíl mezi ú etní a da ovou z statkovou hodnotou dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku odepisovaného, z opravných polo ek k zásobám a pohledávkám, z rezerv vytvo ených nad rámec zákona o rezervách, z nerealizované ztráty z p edchozích let, apod. Tyto p echodné rozdíly mohou být: zdanitelné, které vedou k odlo enému da ovému závazku, o kterém se ú tuje v dy a týkají se zejména p ípad , kdy ú etního hodnota dlouhodobého hmotného majetku je vy í ne jeho hodnota zji t ná pro da ové ú ely, od itatelné, vedoucí k odlo ené da ové pohledávce, která se ú tuje pouze tehdy, je-li pravd podobné, e základ dan , proti kterému bude mo no vyu ít ástky dan z p íjm uplatn né v p í tích obdobích, je dosa itelný a jde nap . o p ípad, kdy ú etní hodnota pohledávek sní ená o opravné polo ky je ni í ne hodnota t chto pohledávek v etn da ov uznatelných opravných polo ek. Odlo ený da ový závazek je ástka dan z p íjm k úhrad v budoucích obdobích z titulu p echodných rozdíl . Odlo ená da ová pohledávka je uplatn na v budoucím období.

ástka dan

z p íjm , která bude

O odlo eném da ovém závazku se ú tuje v dy, a to stran MD ú tu 591Da z p íjm z b né innosti odlo ená, pop . 594-Da z p íjm z mimo ádné innosti odlo ená a na stran D ú tu 481-Odlo ený da ový závazek a pohledávka. Odlo ené da ové pohledávky mohou vzniknout z od itatelných p echodných rozdíl , p evedených nevyu itých da ových ztrát nebo p evedených nevyu itých da ových odpo t a jiných da ových nárok p evoditelných do budoucna. K tomu, aby základ dan mohl být pova ován za dosa itelný, musí existovat dostate né zdanitelné p echodné rozdíly, které se vztahují ke stejným správc m dan z p íjm a k té e ú etní jednotce u ní se o ekává vrácení ve stejném období, ve kterém je o ekáván návrat od itatelných p echodných rozdíl nebo v obdobích, ve kterých da ová ztráta vyplývající z odlo ené da ové pohledávky m e být zp tn uplatnitelná nebo p evedena do dal ích období. Z toho vyplývá, e odlo ená da ová pohledávka je zaú tována v období,

9. Zú tovací vztahy ve kterém od itatelné p echodné rozdíly vznikají. Podniky mají povinnost ke konci rozvahového dne prov ovat ú etní hodnotu odlo ené da ové pohledávky a pokud je nepravd podobné, e bude dosa en dostate ný základ dan , který by umo nil vyu ití ásti nebo celé odlo ené da ové pohledávky, její ú etní hodnota se sni uje podle pravd podobnosti nedosa itelnosti dostate ného základu. Odlo ená da se vykazuje na ú tu 481-Odlo ený da ový závazek a pohledávka a zjistí se jako sou in výsledného p echodného rozdílu zdanitelného nebo od itatelného a sazby dan z p íjm podle zákona o daních z p íjm platné pro období, ve kterém bude odlo ená da uplatn na. Pokud tato sazba není známa, pou ije se sazba platná pro p í tí období. V p ípad zm ny sazby dan z p íjm je nutno p ed vyú továním odlo ené dan p epo ítat z statek ú tu 481 novou sazbou dan a rozdíl zú tovat do náklad na ú ty 592, resp. 594 Da z p íjm z b né, resp. mimo ádné innosti odlo ená. Zákon o dani z p íjm tuto polo ku neuznává jako da ový výdaj. V prvním roce ú tování o odlo ené dani ze v ech p echodných rozdíl se zú tují celkové p echodné rozdíly, vzniklé za celou existenci ú etní jednotky. ást vztahující se k p edchozím ú etním obdobím se zaú tuje proti ú t m 428 nebo 429. ást, která se vztahuje k b nému ú etnímu období, se zaú tuje na ú ty 592, pop . 594. V následujících letech se na odlo ených da ových pohledávkách a závazcích ú tuje zvý ení nebo sní ení odlo ené dan meziro n vypo tené ze v ech p echodných rozdíl . V p ípad zm ny metody, tedy i p i zm n zp sobu výpo tu odlo ené dan , se vzniklé rozdíly ú tují do vlastního kapitálu a vysv tlí se v p íloze. P íklad 2 Odlo ený da ový závazek Firma po ídila aktivum, jeho ú etní hodnota je 100, za po izovací cenu 150. Oprávky pro da ové ú ely jsou 90 a sazba dan je 25 %. e ení: Da ová základna aktiva je 60, tj. po izovací cena 150 mínus da ové oprávky 90. K pokrytí ú etní hodnoty 100 musí firma dosáhnout zdanitelného zisku ve vý i 100, ale bude moci ode íst pouze da ové odpisy 60. Následn bude podnik platit da ze zisku ve vý i 10, tj. 25 % ze 40, pokud uhradí ú etní hodnotu aktiva. Rozdíl mezi ú etní hodnotou aktiva 100 a da ovou základnou 60 je zdanitelný p echodný rozdíl 40. Proto podnik vyká e odlo ený da ový závazek ve vý i 10, p edstavující da ze zisku, kterou podnik zaplatí, a kdy uhradí ú etní hodnotu aktiva. P íklad 3 Odlo ená da ová pohledávka Firma vytvá í rezervu na náklady z d vodu reklamace výrobk v záruce ve vý i 100, ím uznává závazek z titulu tvorby rezervy. Pro da ové ú ely tyto náklady na reklamace výrobk v záruce nebudou od itatelné, dokud podnik reklamaci nezaplatí. Sazba dan je 25 %. e ení: Da ová základna závazku je nula, tj. ú etní hodnota 100 mínus ástka, která bude od itatelná pro da ové ú ely z titulu tohoto závazku v p í tích obdobích.

71

72

Ú etnictví Uhrazením závazku v jeho ú etní hodnot sní í podnik sv j budoucí zdanitelný zisk o ástku 100 a následn sní í budoucí platbu dan o 25, tj. 25 % ze 100. Rozdíl mezi ú etní hodnotou 100 a da ovou základnou nula je od itatelný p echodný rozdíl 100. Proto podnik uznává odlo enou da ovou pohledávku 25 pod podmínkou, e je pravd podobné, e podnik vyd lá dostate ný zdanitelný zisk v budoucích obdobích ze sní ení placené dan . Da z nemovitostí Da z nemovitostí je tvo ena daní z pozemk a daní ze staveb. P edm tem dan z pozemk jsou pozemky zapsané v katastru nemovitostí nacházející se na území R. Poplatníkem dan je vlastník pozemku, v p ípad pozemku ve vlastnictví státu pak organiza ní slo ka státu nebo státní organizace i právnická osoba, která má k pozemku právo trvalého u ívání. Poplatníkem dan u pronajatých pozemk je nájemce, jsou-li pozemky v katastru nemovitostí evidovány zjednodu eným zp sobem, i spravované Pozemkovým fondem R, Správou státních hmotných rezerv nebo jsou p evedeny na Fond národního majetku. U ivatel je poplatníkem, pokud není znám vlastník pozemku. Od dan jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví státu i obcí, pozemky u ívané diplomatickými zástupci, pozemky spravované Pozemkovým fondem, pozemky ur ené pro ve ejnou dopravu, pozemky h bitov , pozemky ve vlastnictví ve ejných vysokých kol a dal í. Základem dan z pozemk je u v t iny pozemk vým ra pozemku násobená cenou p dy stanovenou ve vyhlá ce ministerstva zem d lství, kterou se stanoví seznam katastrálních území s p i azenými pr m rnými cenami zem d lských pozemk . Sazby dan se li í podle druh pozemk a jsou uvedeny v § 6. Základní sazby dan se pak násobí koeficientem podle velikosti obce. P edm tem dan ze staveb jsou stavby na území R, na které bylo vydáno kolauda ní rozhodnutí. Poplatníkem dan je vlastník stavby, bytu nebo nebytového prostoru. Od dan jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu a obcí, stavby u ívané diplomatickými zástupci, spravované Pozemkovým fondem, stavby ve vlastnictví církví, sdru ení ob an a obecn prosp ných spole ností stavby slou ící kolám, muzeím, zdravotnickým za ízením apod. Základem dan je zastav ná plocha nebo podlahová vým ra bytu i nebytového prostoru podle stavu k 1. 1. zda ovacího období. Sazba dan se li í podle druhu stavby a za ka dé dal í nadzemní podla í, které p esahuje 2/3 zastav né plochy, se zvy uje o 0,75 K a násobí koeficientem podle velikosti obce podle § 11. Zda ovacím obdobím je kalendá ní rok a da ové p iznání se podává správci dan do 31. ledna daného zda ovacího období. Da je splatná u zem d lc ve dvou splátkách, u ostatních ve ty ech splátkách, pokud není da ová povinnost men í ne 1.000 K , kdy se platí najednou. P edpis dan ú tujeme na vrub ú tu 532-Da z nemovitostí a ve prosp ch ú tu 345-Ostatní dan a poplatky. Zaplacená da je da ov uznatelným nákladem z hlediska zákona o dani z p íjm . Da silni ní P edm tem dan silni ní jsou motorová vozidla v etn p ípojných, majíli p id lenu státní poznávací zna ku a jsou pou ívána k podnikatelské innosti. Od

9. Zú tovací vztahy dan jsou osvobozena vozidla do celkové hmotnosti 3,5 t registrovaná v zahrani í, vozidla diplomatických misí, vozidla ozbrojených sil, vozidla zabezpe ující linkovou osobní vnitrostátní p epravu a dal í. Poplatníkem dan je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla a je zapsána v technickém pr kazu, zam stnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady zam stnanci za pou ití osobního automobilu. Základem dan je zdvihový objem motoru u osobních automobil , sou et nejv t ích povolených hmotností na nápravy v tunách a po et náprav u p ív s a nejv t í povolená hmotnost v tunách a po et náprav u ostatních vozidel. Sazby dan jsou uvedeny v § 6 zákona pevnou ástkou pro jednotlivé zdvihové objemy motoru i pro jednotlivé po ty náprav a hmotnosti. Zda ovacím obdobím je kalendá ní rok. Zálohy na da se platí 4krát do roka a da ové p iznání se podává do 31. ledna kalendá ního roku následujícího po uplynutí zda ovacího období. P edpis silni ní dan ú tujeme na vrub ú tu 531-Da silni ní a ve prosp ch ú tu 345-Ostatní dan a poplatky. Jde o polo ku uznatelnou z hlediska zákona o daních z p íjm . Da d dická, darovací a z p evodu nemovitostí Poplatníkem dan d dické je d dic. P edm tem dan je nabytí movitého a nemovitého majetku d d ním. Základem dan je cena majetku nabytého d dicem sní ená o prokázané dluhy z stavitele, cenu majetku osvobozeného od dan , p im ené náklady na poh eb, odm nu notá e, pop . d dické dávky zaplacené v zahrani í. Poplatníkem dan darovací je nabyvatel, p i darování do ciziny dárce. P edm tem dan je bezúplatné nabytí majetku, a to movitého, nemovitého i jiného majetkového prosp chu. Základem dan je cena majetku sní ená pro prokázané dluhy vázané k p edm tu dan , cenu majetku osvobozeného od dan , pop . clo a da placená p i dovozu. P edm tem dan z p evodu nemovitostí je úplatný p evod vlastnictví k nemovitostem nebo bezúplatné z ízení v cného b emene. Poplatníkem dan je v p ípad prodeje prodávající, nabyvatel je ru itelem, v p ípad nabytí nemovitosti p i výkonu rozhodnutí nabyvatel, p i z ízení v cného b emene oprávn ná osoba a p i vým n nemovitostí ob strany spole n a nerozdíln . Základem dan je cena zji t ná podle zvlá tního právního p edpisu nebo cena kupní, podle toho, která z nich je vy í. V dal ích p ípadech nabytí nemovitosti se cena zji uje v t inou na základ zvlá tního právního p edpisu znaleckým posudkem, pop . cena sjednaná, i cena vydra ená. Pro ú ely dan d dické, darovací a z p evodu nemovitostí jsou osoby za azeny do t í skupin podle stupn p íbuznosti. a jsou uvedeny v § 11 zákona. Sazby dan d dické a darovací jsou stanoveny v závislosti na stupni p íbuznosti a velikosti majetku, u dan d dické se výsledná ástka vypo tené dan násobí koeficientem 0,5. U dan z p evodu nemovitostí je jednotná sazba 3 %. Sazby dan jsou taxativn uvedeny v § 12, 13, 14 zákona. Osvobození od dan d dické se týká p edev ím osob v 1. skupin , kdy je od dan osvobozeno v e, ve 2. skupin movité v ci osobní pot eby do 60 000 K , pen ní prost edky a cenné papíry do 60 000 K , u 3. skupiny jde o osvobození do ástky 20 000 K . U dan darovací je osvobození v 1. skupin u movitých v cí

73

74

Ú etnictví a pen ních prost edk do 1 000 000 K , ve 2. skupin do 60 000 K a ve 3. skupin do 20 000 K . Dal í p ípady osvobození od dan d dické, darovací a z p evodu nemovitostí jsou uvedeny v § 20 zákona . 357/1992 Sb. Da ová p iznání se podávají u dan d dické a darovací do 30 dn od pravomocného ukon ení d dického ízení, darování, zápisu do katastru nemovitostí, pop . uplynutí pololetí v p ípad bezúplatného nabytí majetku právnickými osobami osvobozeného podle § 20, odst. 4, u dan z p evodu nemovitosti do 3 m síc po zalo ení vlastnického práva k nemovitosti. Da d dická a darovací je splatná do 30 dn od doru ení platebního vým ru, da z p evodu nemovitostí ve lh t pro podání da ového p iznání. P edpis dan d dické, darovací a z p evodu nemovitostí ú tujeme na vrub ú tu 538-Ostatní dan a poplatky a ve prosp ch ú tu 345-Ostatní dan a poplatky. Da ov se uznává da z p evodu nemovitostí, da z nemovitostí v p ípad zaplacení (nikoliv p edpis dan ), ostatní dan a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25 zákona o daních z p íjm , tj. zaplacené v zahrani í. Da z p idané hodnoty DPH pat í mezi nep ímé dan , to znamená, e zat uje kone ného spot ebitele, ale odvádí ji fyzická nebo právnická osoba, provád jící zdanitelná pln ní - dodávky zbo í a slu eb v rámci podnikatelské innosti. Princip DPH je vytvo en tak, aby kone ný výkon byl DPH zatí en jen jednou. Na ka dém zpracovatelském stupni se zda uje hodnota, která byla p idána v porovnání s p edchozím stupn m inností podniku ve vztahu k danému výkonu. P edm tem dan jsou zdanitelná pln ní, za která jsou pova ována dodání zbo í, p evod nemovitostí, poskytování slu eb. Jde o pln ní za úplatu i bez úplaty v etn nepen ního pln ní v tuzemsku. Konkrétn p edm tem dan je: 1. dodání zbo í nebo p evod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani s místem pln ní v tuzemsku, 2. poskytnutí slu by za úplatu osobou povinnou k dani s místem pln ní v tuzemsku, 3. po ízení zbo í z jiného lenského státu EU za úplatu, uskute n né v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla zalo ena za ú elem podnikání a po ízení nového dopravního prost edku z jiného lenského státu za úplatu osobou, která není povinna k dani, 4. dovoz zbo í s místem pln ní v tuzemsku. Pln ní, která jsou p edm tem dan , jsou zdanitelnými pln ními, pokud nejsou osvobozena od dan . Plátci dan , tj. osoby povinné k dani, jsou osoby podléhající dani, které mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a jsou registrovány u p íslu ného finan ního orgánu a je jim p id leno da ové identifika ní íslo. Podle sou asn platných p edpis jsou povinny zaregistrovat se právnické a fyzické osoby, které provád jí zdanitelná pln ní, jejich obrat za nejbli ích nejvý e 12 p edcházejících po sob jdoucích kalendá ních m síc p esáhne ástku 1 000 000 K . Základem dan je cena za zdanitelná pln ní, která neobsahuje da .

9. Zú tovací vztahy Osoba identifikovaná k dani je právnická osoba, která nebyla z ízena za ú elem podnikání nebo osoba povinná k dani, která uskute uje pouze pln ní osvobozené od dan bez nároku na odpo et dan , pokud po izují zbo í z jiného lenského státu a hodnota po ízeného zbo í bez dan p evý í v b ném kalendá ním roce ástku 326 000 K . Osobou identifikovanou k dani je také osoba povinná k dani, pokud jsou jí poskytovány slu by osobou registrovanou k dani v jiném lenském stát nebo zahrani ní osobou povinnou k dani. Seznam zbo í a slu eb a k nim p i azených sazeb je uveden v p íloze . 1 a 2 zákona . 588/1992 Sb., o DPH, ve zn ní pozd j ích p edpis . Odpo et dan je postup, p i n m plátce dan má nárok odpo ítat od své da ové povinnosti na výstupu ástku dan , kterou zaplatil svým dodavatel m na vstupu p i provád ní své ekonomické innosti, pokud je pou ije pro ú ely uskute ování zdanitelných pln ní, pln ní osvobozených od dan s nárokem na odpo et, pln ní s místem pln ní mimo tuzemsko a dal ích p ípadech uvedených v § 72. Uplatn ní odpo tu je uvedení odpo tu v da ovém p iznání. Základním zda ovacím obdobím je kalendá ní m síc nebo tvrtletí v závislosti na obratu za p edcházející rok. Plátce je povinen do 25 dn po skon ení zda ovacího období podat da ové p iznání, a to i v p ípad , kdy mu nevznikla da ová povinnost. Splatnost dan je v termínu podání da ového p iznání, tj. do 25 dn po skon ení zda ovacího období s výjimkou dovozu zbo í podle § 20. Dovoz zbo í z jiného lenského státu EU od plátce dan podléhá DPH dle zákona. V tomto p ípad vzniká ú etní jednotce plátci povinnost vypo ítat a p iznat da a sou asn má nárok na odpo et. P i dovozu ze zem mimo EU je plátce povinen p iznat da i v p ípad nákupu zbo í od neplátce a rovn m e uplatnit nárok na odpo et. Vývoz zbo í mimo Evropskou unii je osvobozen od da ové povinnosti. P i dodání zbo í do jiného lenského státu EU je plátce povinen p iznat da na výstupu, ale pokud je toto zbo í prokazateln dodáno plátci dan , fakturuje plátce ástku bez dan a da na výstupu nep iznává. Správcem dan je i v t chto p ípadech finan ní ú ad. Pro ú tování DPH slou í ú et 343 DPH, kde se zú tuje ve prosp ch ú tu 343 da ová povinnost a na vrub nárok na odpo et DPH na vstupu. Neplátci DPH tuto mo nost nemají - DPH ze vstupu je u nich sou ástí ceny majetku, resp. náklad . Na ú tu 343 se ú tuje podle da ových doklad uvedených v zákon o DPH. Mezi nále itosti da ového dokladu pat í: základní identifika ní údaje plátce, který uskute uje zdanitelná pln ní, tak i plátce, v jeho prosp ch je toto zdanitelné pln ní uskute ováno, tj.obchodní jméno, sídlo, místo podnikání, bydli t , rozsah a p edm t pln ní, datum vystavení da ového dokladu, datum uskute n ní pln ní nebo platby, podle toho, který nastane d íve, pokud se li í od data vystavení dokladu, základ dan ,

75

76

Ú etnictví jednotkovou cenu bez dan a slevu, pokud není obsa ena v jednotkové cen , vý i dan , eviden ní íslo dokladu, vý i sazby nebo sd lení, e jde o pln ní osvobozené Da ový doklad je nutno vystavit v p ípad poskytnutí zdanitelného pln ní ve prosp ch jiného plátce, a to nejpozd ji do 15 dn od uskute n ní zdanitelného pln ní. Zjednodu ený da ový doklad lze vystavit dle zákona o DPH pouze tehdy, je-li prodáváno zbo í nebo slu ba do 10 000 K v etn DPH a zárove se jedná o platbu v hotovosti, platební kartou nebo ekem Mezi nále itosti zjednodu eného da ového dokladu pat í: obchodní jméno prodávajícího, obchodní sídlo prodávajícího, DI prodávajícího, eviden ní íslo dokladu, rozsah a p edm t zdanitelného pln ní, datum uskute n ní zdanitelného pln ní, sazba dan v %, cena v etn dan celkem. Za správnost výpo tu dan v tomto p ípad odpovídá plátce, který da vypo te podle § 37 a uvede na zjednodu ený da ový doklad. P íklad 4 Ú tování DPH na vstupu 1. Dodavatelská faktura za nákup materiálu a) celková ástka faktury D 321-Dodavatelé 1190 000 b) po izovací cena materiálu MD 111- Po ízení materiálu 1 000 000 c) da z p idané hodnoty sazba 19 % MD 343-DPH 190 000 2. Úhrada dodavatelské faktury MD 321-Dodavatelé / D 221-Bankov. ú ty

1190 000

P íklad 5 Ú tování DPH na výstupu 1. Prodej zbo í a) celková ástka vystavené faktury MD 311-Odb ratelé 595 000 b) cena zbo í bez dan D 604- Tr by za zbo í 500 000 c) da z p idané hodnoty sazba 19% D 343-DPH 95 000 2. Vyskladn ní zbo í MD 504-Prodané zbo í/D 132- Zbo í na skl.a v prodejnách 3. Úhrada odb ratelské faktury

400 000

9. Zú tovací vztahy MD 221-Bankov. ú ty/D 311-Odb ratelé

77 595 000

Spot ební dan Spot ební dan pat í rovn mezi nep ímé dan a jsou aplikovány pevnou sazbou na jednotku produkt z minerálních olej , lihu, vína, piva, tabáku a tabákových výrobk . Na ú tu 345-Ostatní dan a poplatky, o nich ú tuje ú etní jednotka, je je plátcem dan . Plátci dan jsou v echny právnické a fyzické osoby, které jsou provozovatelem da ového skladu, oprávn ným p íjemcem nebo výrobcem výrobk podléhajících spot ebním daní uvedených do volného ob hu. P edm tem dan jsou vý e uvedené produkty na da ovém území EU vyrobené nebo zde dovezené. Na da ovém území R se prokazuje zdan ní vybraných výrobk p i uvedení do volného da ového ob hu da ovým dokladem nebo dokladem o prodeji i dokladem o doprav vybraných výrobk do volného da ového ob hu ji uvedených. Nále itosti da ového dokladu jsou uvedeny v § 5 ZSD. Da se vypo ítává vynásobením základu dan sazbou dan stanovenou pro p íslu ný vybraný výrobek. Zda ovacím obdobím je kalendá ní m síc. Plátci, kterým vznikla da ová povinnost da p iznat a zaplatit, jsou povinni p edlo it da ové p iznání samostatn za ka dou da celnímu ú adu, a to do 25. dne po skon ení zda ovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Ve stejné lh t a stejným zp sobem jsou plátci oprávn ni uplatnit nárok na vrácení dan . Da je splatná do 40. dne po skon ení zda ovacího období Analytická evidence se vede podle jednotlivých daní s tím, e u spot ebních daní se musí zajistit dal í analytické len ní zejména podle sazeb. Základem spot ební dan je mno ství výrobk , podléhajících této daní, které je uvedeno na p íslu ném da ovém dokladu a je vyjád eno ve stanovených m rných jednotkách. Spot ební dan jsou sou ástí základu pro výpo et DPH. P edpis spot ební dan za zda ovací období na základ da ových doklad ú tujeme p i vyú tování tr eb na vrub ú t pohledávek, nap . 311, 378, 315 apod., p i aktivování materiálu a zbo í pro vlastní re ijní pot ebu na vrub ú t zásob, pop . nákladových ú t v p ípad varianty B ú tování o zásobách, p i bezplatném pln ní ve prosp ch jiných osob na vrub ú tu 543-Dary, p i vzniku kody na vybraných výrobcích na vrub ú tu 549-Manka a kody a ve prosp ch ú tu 345Ostatní dan a poplatky. Zú tování mezd Problematika mezd a odm n za práci vyplývá z pracovn -právních vztah , v rámci kterých jsou zam stnavatelé povinni zaji ovat rovné zacházení se v emi zam stnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky v etn odm ování za práci a jiných pen itých pln ní, odbornou p ípravu a p íle itost dosáhnout funk ního nebo jiného postupu v zam stnání. Pracovn -právní vztah m e vzniknout jen se souhlasem zam stnavatele a fyzické osoby zam stnance. Zam stnání je z právního hlediska realizováno uzav ením pracovního pom ru nebo dohodou o pracích konaných mimo pracovní pom r.

78

Ú etnictví

Zam stnavatel je právnická osoba, obec jako ve ejnoprávní korporace, fyzická osoba oprávn ná podnikat nebo ob an, který chce p ijmout jiného ob ana do pracovního pom ru a za tímto ú elem uzav el s fyzickou osobou ob anem pracovní smlouvu, pop . jiným zp sobem zalo il pracovn -právní vztah. Zam stnanec je ob an, který dosáhl minimáln 15 let v ku, ukon il základní kolní docházku a uzav el pracovní smlouvu se zam stnavatelem. Pracovní smlouva je písemný dokument, který zakládá vznik pracovn právního vztahu a obsahuje nejd le it j í práva a povinnosti. Obsahuje minimáln tyto nále itosti: druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce m e obsahovat i dal í ujednání (zku ební doba, pracovní pom r na dobu ur itou, krat í pracovní úvazek, vý i mzdy nebo platu). Krom uzav ení pracovní smlouvy jako nej ast j ího zp sobu vzniku pracovn -právního vztahu m e pracovní pom r vzniknout i volbou nebo jmenováním. V souvislosti s výkonem práce na základ pracovn -právního vztahu je spjata odm na, kterou dostávají zam stnanci za pracovní výkony, tedy tzv. mzda. Mzda je chápána jako pen ité pln ní nebo pln ní pen ní hodnoty (naturální mzda), kterou poskytuje zam stnavatel zam stnanci za práci, a to podle její slo itosti, odpov dnosti a namáhavosti, podle obtí nosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledk . Nesmí být ni í ne minimální mzda. Ostatní pln ní jsou pln ní poskytovaná podle zvlá tních p edpis v souvislosti se zam stnáním, p ímo nesouvisejí s vykonanou prací a nepova ují se za mzdu. Platební mechanismus mzdy a ostatních pln ní je sled, funk nost a termínové vymezení ur itých úkon , které vedou k vyplacení mzdy za vykonanou práci a ostatních pln ní. Za mzdu lze pova ovat základní mzdu, smluvní plat, základní plat, osobní ohodnocení, periodické prémie, cílové prémie, naturální mzdu, p íplatky, doplatky, odm ny krom odm n za pracovní pohotovost a dal í polo ky. V praxi se uplat ují r zné formy základní mzdy, p edev ím asová, úkolová, podílová, provizní a osobní. Pln ní poskytovaná podle zvlá tních p edpis v souvislosti se zam stnáním zahrnují p edev ím náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podíl a odm ny za pracovní pohotovost. Jsou zpravidla vypláceny se mzdou p i stejném platebním mechanismu. Platební mechanismus zahrnuje následující úkony: 1. splatnost mzdy,

9. Zú tovací vztahy 2. výplatu mzdy, 3. srá ku mzdy. Mzda je splatná po vykonání práce, nejpozd ji v následujícím m síci, kdy vznikl nárok na mzdu. Mzda se vyplácí zásadn v zákonných pen zích, v pracovní dob a na pracovi ti. M e být vyplácena ve dvou ástech, a to jako záloha a tzv. vyú tování. Na ádost zam stnance m e zam stnavatel poukázat ást nebo celou mzdu na ú et u pen ního ústavu. Srá ky je zam stnavatel oprávn n srá et jen takové, na kterých se dohodl se zam stnancem nebo bez dohody i výkonu rozhodnutí pouze ty, které jsou uvedeny v § 121 zákoníku práce. Z pohledu ú etnictví podniku jsou mzdy asto nejvýznamn j í slo kou náklad , z toho d vodu je velmi d le itá p esná evidence mezd a plat . Evidence mezd by m la zachycovat plynule v jednotlivých útvarech ve kerou vykonanou práci v ú etní a zji ovat, jaký podíl p ipadá na jednotlivé pracovníky. Ú tování mezd se provádí pomocí syntetických ú t 521-Mzdové náklady a 331-Zam stnanci za období, ve kterém byla práce vykonána, nebo za které se náhrady vyplácejí, a to zásadn v hrubých ástkách. Naturální mzda se ú tuje v cenách obvyklých. Dokladem pro ú tování je tzv. zú tovací a výplatní listina (ZVL), pop . doklady ji nahrazující., která poskytuje p ehled o mzdách pracovník v d lnických profesích, základních platech technickohospodá ských pracovník , tzv. THP, o p íplatcích a náhradách mzdy, prémiích a odm nách zam stnanc ze závislé innosti, ale také srá kách a dávkách sociálního zabezpe ení. Sou ástí mezd ú tovaných na ú tu 521 jsou také odm ny za práci, kterou vykonali v ú etní jednotce zam stnanci neza azeni do eviden ního po tu pracovník na základ dohod o provedení práce, nap . konzultanti, znalci, pracovníci na nepravidelnou výpomoc apod. Analytická evidence ke mzdám se vede pro ka dého zam stnance na samostatném mzdovém list , platném zpravidla 1 rok. V praxi se m eme n kdy setkat s tzv. refundací mezd. Jde o p ípady, kdy ú etní jednotka zap j í své pracovníky jiné firm , v i které pak nárokuje pohledávku z titulu mezd t chto pracovník . Pracovníci dostávají mzdu vyplacenu ve své mate ské organizaci. Jak ú tovat refundace, ukazuje následující p íklad. P íklad 6 Zaú tujte hospodá ské operace související se zú továním mezd a plat . 1. Vyú tování pohledávky z refundace mezd od jiné firmy za zap j ené pracovníky 20 000 K . MD 315-Ostatní pohledávky/D 331-Zam stnanci 20 000 2. Nárok na refundaci mezd od jiné ú etní jednotky, byly-li zú továny do mzdových náklad 20 000 K . MD 315-Ostatní pohledávky/D 521-Mzdové náklady 20 000 3. Mo ná je i varianta storna: MD 315-Ostatní pohledávky 20 000/D 521-Mzdové náklady 20 000 4. Vyú tování závazku z refundace mezd jiné ú etní jednotce 20 000 K . MD 521-Mzdové náklady/D 325-Ostatní závazky 20 000

79

80

Ú etnictví

Poji t ní Z pracovn -právních vztah vyplývá povinnost zam stnance i zam stnavatele odvád t pojistné. Jedná se o ve ejné zdravotní poji t ní a sociální poji t ní, které se skládá z d chodového poji t ní, nemocenského poji t ní a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti. U zdravotního poji t ní se rozli uje: 1. Poji t nec individuální plátce, 2. Zam stnavatel hromadný plátce, 3. Stát. Poji t nci mají dv základní povinnost platit pojistné a oznamovací povinnost. Povinnost platit pojistné vzniká poji t nci zam stnanci dnem nástupu do zam stnání s ú astí na nemocenském poji t ní. Odvodem pojistného je povinen zam stnavatel. Zam stnanec má povinnost v den nástupu do zam stnání sd lit zam stnavateli zdravotní poji ovnu, u které je poji t n. Zam stnavatel má tyté povinnosti jako zam stnanec. Povinnost zam stnavatele platit ást pojistného za své zam stnance vzniká dnem nástupu zam stnance do zam stnání s ú astí na nemocenském poji t ní zam stnanc a zaniká dnem skon ení zam stnání. Oznamovací povinnost se týká vzniku a zániku pracovního pom ru zam stnance, zm ny zdravotní poji ovny, ukon ení innosti podniku. Oznamované skute nosti je zam stnavatel povinen dolo it. Vym ovacím základem zam stnance v pracovním pom ru je úhrn p íjm zú tovaných zam stnavatelem v souvislosti s výkonem zam stnání, které zakládá ú ast na nemocenském poji t ní s výjimkou nezapo itatelných p íjm . Zam stnanec platí zdravotní poji t ní ve vý i 4,5 % z vym ovacího základu a je srá eno ze mzdy, zam stnavatel pak platí 9 % z vym ovacího základu, které vstupuje do jeho náklad . Splatnost pojistného p i odvodu zam stnavatelem je stanovena tak, e pojistné se platí za jednotlivé kalendá ní m síce a je splatné v den, který je zam stnavatelem ur en pro výplatu mezd za p íslu ný m síc. Ze zdravotního poji t ní se hradí standardní zdravotní pé e (nap . o et ení u léka e, pobyt v nemocnici apod.). U pojistného na sociální zabezpe ení odvádí zam stnavatel 26 % z vym ovacího základu zji t ného v rozhodném období, zam stnanec 8 %. Pro odvody pojistného platí obdobná pravidla jako pro zdravotní poji t ní. Vym ovacím základem je u organizace úhrn vym ovacích základ jejich zam stnanc , tj. úhrn p íjm zú tovaných zam stnavatelem v souvislosti s výkonem zam stnání nebo se zam stnáním. Vym ovacím základem zam stnance je úhrn p íjm zú tovaných mu organizací v souvislosti s výkonem zam stnání, které zakládá ú ast na nemocenském poji t ní, s výjimkou nezapo itatelných p íjm . Ze sociálního poji t ní se poskytují nap .: nemocenská, podpora p i o et ování lena rodiny, vyrovnávací p ísp vek v t hotenství a mate ství,


81

podpora p i narození dít te, p ídavky na d ti, d chodové zabezpe ení apod. Pro odvody pojistného obecn platí, e poji t ní, jeho plátcem je zam stnanec, za n j vypo ítá a srazí ze mzdy zam stnavatel, který také provede odvod pojistného. Mzda, kterou od svého zam stnavatele dostane pracovník vyplacenu, je mzdou po provedených srá kách. Za správnost provedených srá ek je pln odpov dný zam stnavatel. Toto poji t ní sni uje závazek v i zam stnanc m na ú tu 331, a to v celkové vý i 12,5 %. Zam stnavatel odvádí za své zam stnance celkem 35 % ze souhrnu vym ovacích základ . Toto pojistné je sou ástí jeho náklad , které jsou z hlediska dan z p íjm uznávány jako výdaj ovliv ující základ dan a zachycuje se na ú tu 524-Zákonné sociální poji t ní. Podle doporu eného ú tového rozvrhu se závazky i pohledávky z titulu poji t ní ú tují pomocí ú tu 336-Zú tování s institucemi sociálního zabezpe ení. Z vý e uvedeného tedy vyplývá, e zam stnavatel odvádí jak ást pojistného, které je povinen hradit za své zam stnance a tak i ást pojistného, které je povinen hradit zam stnanec, jak souhrnn ukazuje následující tabulka.

Pojistné

Sazba pojistného

Ú tování

Da ové postavení

Pojistné placené 12,5 % zam stnancem z vym ovacího základu, v t inou hrubé mzdy zam stnance

MD Srá ka ze mzdy zam stna nce 331 Zam stna nci

D MD D Závazek poplatní plátce podniku v i k státu 336Zú tování s institucemi sociálního zabezpe ení.

Pojistné placené 35 % zam stnavatele z vym ovacího m základu, v t inou hrubých mezd zam stnanc

Náklady podniku 524Zákonné sociální poji t ní.

Závazek podniku v i státu 336Zú tování s institucemi sociálního zabezpe ení.

plátce i poplatní k

Krom 34% tzv. zákonného sociálního poji t ní (26 % placené zam stnavatelem a 8% placené zam stnancem) m e zam stnavatel p ipojistit své zam stnance platbou na tzv. dobrovolné sociální zabezpe ení, které se zachycuje na ú tu 525-Ostatní sociální poji t ní a zákon o daních z p íjm jej neuznává jako výdaj na dosa ení, zaji t ní a zdr ení p íjm . P íklad 7 Zaú tujte hospodá ské operace související se zdravotním a sociálním poji t ním.

82

Ú etnictví 1. P edpis zákonného sociálního a zdravotního poji t ní za podnik a) zákonné b) dobrovolné 2 % z objemu mezd MD 524-Zákonné sociální poji t ní 35 000 525- Ostatní soc.poji t ní 2 000 D 336-Zú tování s inst. soc. zabezpe ení 37 000

37 000 35 000 2 000

2. Vyú tovaní srá ek z p íjm zam stnanc ze závislé innosti na sociální a zdravotní poji t ní 12 500 K . MD 331-Zam stnanci / D 336- Zú tování s inst. soc. zabezpe ení 12 500 3. Vyplacené dávky sociálního poji t ní pro zam stnance 7 000 K MD 336-Zú tování s inst. soc. zabezpe ení / D 331-Zam stnanci 7 000 Zda ování mzdy zam stnanc P íjmy zam stnance jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob, konkrétn jde o p íjmy ze závislé innosti a funk ní po itky podle § 6 ZDP. Jedná se zejména o p íjmy ze sou asného nebo d ív j ího pracovn -právního, slu ebního nebo jiného pom ru, v nich je poplatník povinen dbát p íkaz plátce zam stnavatele a také p íjmy za práci len dru stev, spole ník a jednatel spol. s r.o. a kom. spol. P edm tem dan nejsou náhrady cestovních výdaj poskytované v souvislosti s výkonem závislé innosti do vý e stanovené zákonem o cestovních náhradách, hodnota osobních ochranných pracovních prost edk poskytovaných podle zvlá tního p edpisu, náhrady za opot ebení vlastního ná adí, zálohy p ijaté od zam stnavatele, aby je jeho jménem vydal, nepen ní pln ní poskytovaná z fondu kulturních a sociálních pot eb a dal í polo ky uvedené v § 6, odst. 9 ZDP. P íklad 8 Zaú tujte následující hospodá ské operace související se zú továním mezd (v tis. K ) 1. Hrubé mzdy zam stnanc ze závislé innosti s výjimkou spole ník a len dru stev 100 2. Platby podniku na sociální zabezpe ení a) zákonné, b) dobrovolné 2 3. Vyú tování refundace mezd od jiných organizací za zap j ené pracovníky zam stnanc s výjimkou spole ník a len dru stva ze závislé innosti 1 4. Vyú tované srá ky z p íjm zam stnanc ze závislé innosti na úhradu sociálního zabezpe ení. 5. Dávky sociálního poji t ní pro zam stnance s výjimkou spole ník a len dru stva 5 6. Vyú tované srá ky z p íjm ze závislé innosti na úhradu dan z p íjm 5 7. Ostatní srá ky z mezd zam stnanc 1 8. Výplata istých mezd 81,5.


83

Ú tování

Zú tování 336-s inst. SZ

331-Zam stnanci

521-Mzd. náklady

Soc. poji t ní: celkem: 8

4

8

Zdr. poji t ní: 4.5 4 4.5 5

100

5

1

100

5

26

2a

9

2a

Zák. soc. 524-poji t ní Soc. poji t ní: celkem: 26 Zdr. poji t ní:

2

9

2b

Ostatní 342- p ím. dan 5

Ostat. soc. 525-poji t ní 6

5

2

379-Jiné závazky 1

Ostatní 315-pohledávky 7

1 1

3

1

211-Pokladna 81.5

8 -

81.5

Spole níci s . r . o . a komanditisté komanditních spole ností se posuzují jako zam stnanci. Spole níci v. o. s. a komplementá i komanditních spole ností se posuzují jako osoby samostatn výd le n inné. Princip ú tování je shodný jako u zam stnanc , pouze s tím rozdílem, e místo ú tu 331 pou íváme ú et 366Závazky ke spole ník m a len m dru stva a místo ú tu 521 ú et 522-P íjmy spole ník a len dru stva ze závislé innosti. Zú tování pohledávek a závazk z obchodního styku

84

Ú etnictví Pohledávka vyjad uje právo v itele ádat ur ité pln ní po druhé osob dlu níkovi. V itel má právo toto pln ní vymáhat, dlu ník má povinnost pohledávku splatit. Pohledávky m eme lenit na: Pohledávky z obchodního styku (pohledávky za odb rateli, sm ne né pohledávky, poskytnuté provozní zálohy apod.), Pohledávky za zam stnanci, Pohledávky ze vztah zdravotního poji t ní,

k institucím sociálního zabezpe ení a

Pohledávky ze vztah k finan ním orgán m, Pohledávky za spole níky, leny dru stva a ú astníky sdru ení, Jiné pohledávky (z prodeje podniku, z pronájmu, z emitovaných dluhopis apod.). Závazek je povinnost dlu níka k pln ní v i v iteli, z pohledu ú etnictví jde o sou asnou povinnost, která je d sledkem minulé události a v budoucnu povede k od erpání prost edk p iná ejících ekonomický prosp ch. Závazky m eme lenit na: Závazky z obchodního styku (závazky v i sm ne né závazky, p ijaté provozní zálohy apod.),

dodavatel m,

Závazky v i zam stnanci, Závazky ze vztah zdravotního poji t ní,

k institucím sociálního zabezpe ení a

Závazky ze vztah k finan ním orgán m, Závazky za spole níky, leny dru stva a ú astníky sdru ení, Jiné závazky (z koup podniku, z pronájmu, prodané opce apod.). Proto e s pohledávkami a závazky týkajícími se vztahu se zam stnanci, finan ními orgány, poji ovnami jsme se seznámili v p edcházejícím textu, zam íme se na dodavatelsko-odb ratelské vztahy. Jde p edev ím o b né pohledávky zachycované na ú tu 311-Odb ratelé vznikající na základ vystavených odb ratelských faktur, ale i o sm ne né pohledávky. U závazk jde o b né závazky zachycované na ú tu 321-Dodavatelé na základ p ijatých faktur i o sm ne né závazky. Sm nky Sm nka je specifický cenný papír, na který lze v ú etnictví pohlí et jako na: -

cenný papír,

-

úv rový a platební prost edek.

Sm nka je dlu ný cenný papír p evoditelný na ad. Tím se rozumí, e je mo no ji p evád t na dal í majitele. V takových p ípadech se musí zachytit v ú etnictví ru ení pozd j ím majitel m sm nky na podrozvahových ú tech a to od okam iku p evodu do dne inkasa sm nky.

9. Zú tovací vztahy Sm nka je obsahov slibem zaplatit v budoucnu p esn ur enou ástku, která je na ni uvedena. Hlavní výhodou sm nky v podnikání je, krom nezpochybnitelného slibu zaplatit, jednoduchost jejího vystavení. Dal í výhodou je rychlost, s jakou bývají rozhodnuty soudní spory ze sm nek. Nále itosti sm nky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Slovo Sm nka P íkaz zaplatit Identifika ní údaje o v iteli a dlu níkovi ástka pen zi i slovy Datum a místo vystavení Datum a místo splatnosti Podpis výstavce U cizí sm nky navíc jméno sm ne níka, tj. toho, kdo má platit.

Sm nky nakoupené jako cenný papír Jde o sm nky, které byly nakoupeny se zám rem dlouhodobého i krátkodobého ulo ení volných pen ních prost edk , nebo byly nakoupeny se zám rem vyd lat na jejich p ípadném prodeji (spekulace). Jedná-li se o sm nky nakoupené se zám rem ulo ení do asn volných pen ních prost edk , pak o nich v ú etnictví ú tujeme v ú tové t íd 0 (065Dluhové cenné papíry dr ené do splatnosti) nebo v ú tové t íd 2 (256-Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku dr ené do splatnosti). Sm nky, které byly nakoupeny za ú elem obchodování s nimi jsou v ú etnictví zachycen v ú tové t íd 0 (063-Ostatní cenné papíry a podíly) p edpokládaná realizace je del í ne 1 rok, nebo v ú tové t íd 2 (257-Ostatní cenné papíry k obchodování) v p ípad jejich prodeje do 1 roku. V dal ím výkladu nás budou zajímat p edev ím sm nky jako úv rový a platební, pop . zaji ovací prost edek. Sm nky jako platební prost edek O sm nkách jako platebním prost edku ú tujeme na ú tech 312, 313 a 322. P ijatá sm nka na úhradu pohledávky se zachytí na ú tu 312-Sm nky k inkasu a do doby jejího zaplacení dlu níkem. Po izovací cenou sm nky je hodnota pohledávky. Hodnota ú tu 312-Sm nky k inkasu se zvy uje o alikvotní úrokový výnos. Pokud majitel sm nky pot ebuje získat pen ní prost edky p ed datem splatnosti sm nky, m e postoupit sm nku bance jedná se o tzv. eskont sm nky. Pokud banka sm nku p ijme, p evede se sm nka na ú et 313-Pohledávky za eskontované cenné papíry v ocen ní sm ne nou sumou (jmenovitou hodnotou) a banka poskytne v iteli úv r. Ten je zachycen na ú tu 232-Eskontní úv ry, resp. 461-Bankovní úv ry (jde-li o závazek dlouhodobý). Rozdíl mezi hodnotou sm nky postoupené bance a vý í poskytnutého eskontního úv ru se zaú tuje na vrub nákladového ú tu 562-Úroky. Dlu ník je v tomto p ípad povinen zaplatit sm nku p ímo bance. Pokud tak u iní, banka avizuje v iteli zru ení úv ru. V p ípad , e dlu ník bance nezaplatí, banka vrací sm nku zp t v iteli a po aduje po n m zaplacení úv ru.

85

86

Ú etnictví Na ú tu 322-Sm nky k úhrad se ú tuje o krátkodobých vlastních sm nkách vystavených na krytí vlastních závazk a o akceptovaných krátkodobých sm nkách cizích (v p ípad dlouhodobých sm nek o nich dlu ník ú tuje na ú tu 478-Dlouhodobé sm nky k úhrad ). P íklad 9 Ú tování krátkodobých sm nek I. Sm nky k inkasu Ú tování u v itele Vystavená faktura odb rateli za vlastní výrobky 119 000 - cena výrobk 100 000 - da z p idané hodnoty 19 % 19 000 MD Odb ratelé / D 601-Tr by za vlastní výrobky D 343-DPH Dne 31. 10. 2006 úhrada pohledávky sm nkou splatnou za 6 119 000 m síc (jmenovitá hodnota sm nky = 140 000 K ) MD 312-Sm nky k inkasu / D 311-Odb ratelé Sm ne ný úrokový výnos 21 000 (140 000 119 000 = 21 000) MD 312-Sm nky k inkasu / D 384-Výnosy p í tích období Ú tování sm ne ného úrokového výnosu za 11 a 12 / 2006 7 000 (21 000 : 6 = 3 500) x 2 m síce MD 384-Výnosy p í tích období / D 662-Úroky Ú tování sm ne ného úrokového výnosu za 1, 2, 3, 4 / 2007 14 000 (3 500 x 4 = 14 000) MD 384-Výnosy p í tích období / D 662-Úroky Úhrada sm nky odb ratelem dle výpisu z BÚ 140 000 MD 221-Bankovní ú ty / D 312-Sm nky k inkasu Ú tování u dlu níka P ijatá faktura od dodavatele za materiál 119 000 - cena materiálu 100 000 da z p idané hodnoty 19 % 19 000 MD 111-Po ízení materiálu MD 343-DPH / D 321-Dodavatelé Dne 31. 10. 2004 úhrada závazku sm nkou splatnou 119 000 za 6 m síc (jmenovitá hodnota sm nky = 140 000 K ) MD 321-Dodavatelé / D 322-Sm nky k úhrad Sm ne ný úrokový náklad 21 000 (140 000 119 000 = 21 000) MD 381-Náklady p í tích období / D 322-Sm nky k úhrad

9. Zú tovací vztahy Ú tování sm ne ného úrokového nákladu za 11 a 12 / 7 000 2004 (21 000 : 6 = 3 500) x 2 m síce MD 562-Úroky / D 381-Náklady p í tích období Ú tování sm ne ného úrokového nákladu za 1, 2, 3, 4 14 000 / 2005 (3 500 x 4 = 14 000) MD 562-Úroky / D 381-Náklady p í tích období Úhrada sm nky dodavateli dle výpisu z BÚ 140 000 MD 322-Sm nky k úhrad / D 211-Bankovní ú ty II. Eskontní sm nky Ú tování u v itele Vystavená faktura odb rateli za vlastní výrobky 119 000 - cena výrobk 100 000 da z p idané hodnoty 19 % 19 000 MD Odb ratelé / D 601-Tr by za vlastní výrobky D 343-DPH Dne 31. 10. 2004 úhrada pohledávky sm nkou splatnou 119 000 za 6 m síc (jmenovitá hodnota sm nky = 140 000 K ) MD 312-Sm nky k inkasu / D 311-Odb ratelé Sm ne ný úrokový výnos 21 000 (140 000 119 000 = 21 000) MD 312-Sm nky k inkasu / D 384-Výnosy p í tích období Ú tování sm ne ného úrokového výnosu za 11 a 12 / 7 000 2004 (21 000 : 6 = 3 500) x 2 m síce MD 384-Výnosy p í tích období / D 662-Úroky Sm nka p edána 2. 1. 2005 k eskontu bance 140 000 MD 313-Pohledávky za eskontované cenné papíry / D 321-Sm nky k inkasu Poskytnutý eskontní úv r od banky 120 000 MD 221-Bankovní ú ty / D 232-Eskontní úv ry Avízo banky o zaplacení sm nky odb ratelem 120 000 MD 232-Eskontní úv ry / D 313-Pohledávky za eskontované cenné papíry Vyú tování diskontního poplatku 20 000 (140 000 120 000 = 20 000) MD 562-Úroky / D 313-Pohledávky za eskontované cenné papíry Ú tování sm ne ného úrokového výnosu za 1, 2, 3, 4 / 14 000 2005 (3 500 x 4 = 14 000) MD 384-Výnosy p í tích období / D 662-Úroky Sm nky jako zaji ovací prost edek

87

88

Ú etnictví O sm nkách, které slou í jako zaji ovací prost edek, se ú tuje na podrozvahových ú tech skupiny 75 - 79. U tohoto typu sm nek je t eba sledovat jejich po et a p esnou identifikaci. Sm nky jsou ocen ny ve sm ne né sum (jmenovité hodnot ). P echodné ú ty aktiv a pasív Význam a d le itost p echodných ú t aktiv a pasív plyne z uplatn ní obecn uznávaných ú etních zásad, p edev ím zásady nezávislosti ú etních období, která vy aduje ú tování hospodá ských p ípad v období, se kterým asov a v cn souvisejí a nikoli v období, kdy do lo k pohybu pen ních prost edk . Z této zásady vyplývá povinnost správného vykázání hospodá ského výsledku ú etní jednotky za sledované období, co znamená, e je t eba do hospodá ského výsledku zahrnout v echny náklady a výnosy, které do n j pat í, i kdy v daném období nebyly zú továny. Naopak je t eba vylou it z náklad a výnos polo ky, které byly v období zú továny, ale tohoto období se netýkají. To se provádí na konci ú etního období p i uzavírání ú etních knih pomocí p echodných ú t , kterým je vyhrazena ú etní skupina 38. Mezi p echodné ú ty adíme: náklady p í tích období, výdaje p í tích období, výnosy p í tích období, p íjmy p í tích období, dohadné ú ty. P echodné ú ty aktiv a pasív stojí z pohledu rozvahy v páru: aktivní náklady p í tích období, p íjmy p í tích období, kurzové rozdíly aktivní, dohadné ú ty aktivní. pasivní výdaje p í tích období, výnosy p í tích období. asové rozli ení není nutno pou ívat v p ípadech: 1. kdy se jedná o nevýznamné ástky, kdy jejich ponecháním v nákladech i výnosech bez asového rozli ení není dot en ú el asového rozli ení a ú etní jednotka tím prokazateln nesleduje zám rné upravování výsledku hospoda ení, 2. jde-li o pravideln se opakující výdaje, pop . p íjmy za p edpokladu, e se výrazn ji neovlivní v cná a asová souvislost náklad a výnos . Ú ty asového rozli ení podléhají inventu e a p i inventarizaci se posuzuje jejich vý e a od vodn nost. Postup p i asovém rozli ení ú etní jednotka upraví ve vnitropodnikové sm rnici a nesmí jej ka doro n m nit. Ke zm n m e dojít


89

jen zcela výjime n a to tehdy, jestli e zm na povede ke zp esn ní v rného zobrazení nebo zkvalitn ní vypovídací schopnosti ú etnictví. asové rozli ení náklad a výnos Do asového rozli ení pat í: náklady p í tích období, výdaje p í tích období, výnosy p í tích období, p íjmy p í tích období. Pod tímto pojmem chápeme ú etní p ípady, u nich známe p esn ú el vynalo ení, ástku a období, jich se týkají. asov rozli ujeme mezi dv ma nebo více za sebou jdoucími ú etními obdobími. asov rozli ovat nelze pokuty, penále, manka a kody. Z hlediska da ového se polo ky zú tované prost ednictvím ú t asového rozli ení (v souladu s ú tovou osnovou a postupy ú tování) zohled ují pro pot eby dan z p íjm . Náklady p í tích období Na ú tu 381 ú tujeme o výdajích b ného období, které budou nákladem v p í tích obdobích, tzn. jsou to pen ní ástky p edem vydané a týkají se jednoho konkrétního syntetického ú tu 5. ú tové t ídy. Zejména zde ú tujeme nájemné placené p edem, p edplatné, náklady na za azení v t ího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do pou ívání apod. Zú tování náklad p í tích období na p íslu ný nákladový ú et se provede v ú etním období, s ním asov rozli ené náklady v cn souvisejí, nejpozd ji v ak do ty let od jejich zachycení na ú tu 381 (s výjimkou nájemného a dal ích p ípad vyplývajících ze smluv, resp. platných p edpis ). P íklad 10 V roce 2006 platíme nájemné na 3 roky dop edu. Celková ástka iní 180 000,K , tj. na jeden rok p ipadá ástka 60 000,- K . 321-Dodavatelé 221-Bankovní ú ty

Náklady 381-p í tích období

180000 - 1 - 180000 60000

2

518-Ostatní slu by 60000

1. Platba nájemného 180 000

2. Rozpou t ní pom rné ásti do náklad (1/3 z celkové ástky, tj. ta ást, která p ipadá na b né ú etní období) 60 000 Komplexní náklady p í tích období Na ú tu 382 evidujeme náklady p í tích období, tj. výdaje b ného ú etního období, sledované ve vztahu k danému ú elu, týkající se n kolika nákladových druh najednou a zahrnující výkony ve vlastní re ii i výkony nakupované od externích dodavatel . Zejména zde pat í výdaje na p ípravu a záb h výkon , na výzkum a vývoj, pokud se asov rozli ují, na dlouhodobou propagaci a na p edzásobení (na

90

Ú etnictví skladování). Tyto výdaje je nutno zú tovat do náklad b ného ú etního období, s ním asov rozli ené náklady v cn souvisejí, nejpozd ji v ak do 4 let od jejich zachycení na ú tu 382 s výjimkou p ípad vyplývajících ze smluv, resp. platných p edpis . P íklad 11 Výdaje na dlouhodobou propagaci iní celkem 40 000,- K , z toho mzdy p edstavují 12 000,- K , spot ebovaný materiál 12 000,- K a spot ebované slu by 16 000,- K . 331-Zam stn. 321-Dodavatelé 40000

Mzdové 521-náklady 12000 A

Spot eba 501-materiálu 12000 b

Ostatní 518-slu by 16000 c

1

Komplex. nákl. 382-p . období 40000

10000

Zú tování komplex. nákl. 555-p . období 3 - 10000 40000 2

1.Platba: a) mzdy b) spot ebovaný materiál c) slu by 2. Zú tování komplexních náklad p í tích období 3. Podíl komplexních náklad v b ném ú etním období

12 000 12 000 16 000 40 000 10 000

Výdaje p í tích období Ú et 383 zachycuje náklady s b ným obdobím související, ale výdaj nebyl dosud uskute n n. Lze zde vyú tovat pouze ástky, u nich je známo, e se v konkrétním budoucím ú etním období vynalo í na p íslu ný ú el a v ur ité vý i. Nap íklad sem pat í nájemné placené pozadu, prémie a odm ny placené po uplynutí roku. P íklad 12 V roce 2006 budeme platit nájemné za roky 2004, 2005 a 20026 Ro ní ástka nájemného je 100 000,- K .


Výdaje 383-p . období

221-Bankovní ú ty 300000

91

2 - 300000

518-Ostatní slu by

100000 - 1 - 100000 100000 100000 100000 100000

1. Nájemné zú tované do náklad v letech 04 a 06 ve vý i 100 000,- K , které bude uhrazeno v roce 2006 2. Platba nájemného 300 000,- K v roce 2006 Výnosy p í tích období Výnosy p í tích období p edstavují p íjmy b ného období, tj. ástky podnikem p ijaté, které v cn pat í do výnos v p í tích obdobích. Pod tímto pojmem chápeme nap íklad nájemné p ijaté p edem, p ijaté p edplatné, ástky p ijatých pau ál p edem na zaji t ní servisních slu eb apod. Zú tování do výnos se provede v období, se kterým v cn souvisí. P íklad 13 V roce 2006 p ijímáme p edplatné na rok 2007 Tr by z 602-prod. slu eb Jiné provoz. 648-výnosy 4000

4000,-K

Výnosy 384-p . období 2

4000

4000

221 (211, 378) 1

4000

1. Zú tování p ijaté ástky za p edplatné (v ú etním období 2006) 4 000,- K dle výpisu z bankovního ú tu 2. Zú tování do výnos roku 2007, se kterým p edplatné v cn i asov souvisí 4 000,- K P íjmy p í tích období Ú tují se zde ástky nep ijaté ke dni uzavírání ú etních knih, související v cn a asov s výnosy b ného ú etního období, které nejsou zú továny p ímo na ú tech pohledávek v i právnickým i fyzickým osobám. Nap íklad na tomto ú tu zachycujeme výnosové provize, provedené a odebrané, ale dosud nevyú tované práce a slu by atd. P íklad 14 Výnosová provize 21 000,- K za rok 2006 byla uhrazena a v roce 2007.

92

Ú etnictví Jiné provoz. 648-výnosy 21000 - 1

P íjmy 385-p . období 21000

221-Bankovní ú ty

21000 - 2 - 21000

1. Neuhrazená výnosová provize (vyú tujeme do roku 2006) 2. P ijatá ástka (v roce 2007)

21 000,- K 21 000,. K

Dohadné ú ty Hospodá sky pat í do náklad nebo výnos minulého ú etního období a vztahují se k pohledávkám i závazk m. P i stanovení hodnotové vý e dohadných polo ek se vychází z dostupných skute ností, zejména ze smluv, obvyklých cen, p ede lých dodávek apod. Obvykle u nich známe ú el, ale neznáme ástku, pop . období. Dohadné ú ty aktivní Na ú et 388 ú tujeme ke dni uzavírání ú etních knih daného ú etního období dohadné polo ky aktivní, které nelze vyú tovat jako obvyklé pohledávky, p i em výnos z t chto polo ek p íslu í do daného ú etního období, resp. je prokazateln protipolo kou k vyú tovaným náklad m. P íkladem dohadného ú tu aktivního mohou být pohledávky za poji ovnou, kdy nebyla ke konci rozvahového dne poskytnuta náhrada pojistné události, ani potvrzena kone ná vý e této náhrady, výnosové úroky nezahrnuté do bankovního vyú tování za b né ú etní období, resp. je toto vyú tování chybné, i odhad poplatk z licencí a jiných majetkových práv, pokud není je t známa p esná vý e t chto poplatk . P íklad 15 K 31.12.2006 p edpokládáme výnosové úroky ve vý i 12 000,- K , v lednu následujícího roku dle výpisu z ú tu zjistíme skute nou vý i t chto úrok 12 600,K , tj. odhad je men í ne skute ná vý e této polo ky.

662-Úroky 12000 - 1 c) 600

Dohadné ú ty Ban. 388-aktivní 221- ú ty b) a) 12000 12000 - 2 - 12600

1. Odhad nevyú tovaných výnosových úrok v roce 2006 2. Vyú tované úroky a) podle výpisu z b ného ú tu b) zru ení zápisu dohadného ú tu c) doú tování rozdílu do výnos r. 2007 Dohadné ú ty pasivní

12 000 12 600 12 000 600


93

Zachycujeme zde ke dni uzavírání ú etních knih dohadné polo ky pasivní, které nelze zú tovat jako obvyklý dluh. Typickým p íkladem dohadných ú t pasivních mohou být nevyfakturované dodávky, nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyú tování za dané ú etní období, resp. je toto vyú tování chybné, závazky k úhrad z odpov dnosti za zp sobenou kodu v p ípad , e ke konci rozvahového dne není mo no stanovit kone nou vý i závazku. Na tomto ú tu se ú tuje také náhrada za nevybranou dovolenou, pokud bude proplacena v p í tím roce a pom rná ást silni ní dan p i ú tování v hospodá ském roce. P íklad 16 Nevyfakturovaná dodávka materiálu za 12 600,- K byla p evzata na sklad, po átkem následujícího roku do la faktura na 12 800,- K . 321-Dodavatelé a) 12800

Dohadné ú ty Po ízení Materiál 389-pasivní 111-materiálu 112-na sklad b) 12600 12600 - 2 - 12600 12600 1 - 12600 200 200 4 200 c) 3

1. P íjem nevyfakturovaného materiálu na sklad 2. Zaú tování nevyfakturovaného materiálu v rámci ro ní 12 600 3. V dal ím roce: a) P ijatá faktura na b) Zru ení dohadné polo ky c) Doú tování rozdílu mezi fakturovanou a dohadnou ástkou 4. P íjem materiálu na sklad v dal ím roce ve vý i rozdílu

12 600 ú etní uzáv rky

12 800 12 600 200 200

Úkol k textu. Pro musíme pou ívat dohadné ú ty a ú ty asového rozli ení? Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, které ú ty asového rozli ení bychom vyu ili p i ú tování finan ního leasingu. ást pro zájemce. Máte-li mo nost, se e te si splátkový kalendá u finan ního leasingu a zkuste si podle n j zaú tovat jednotlivé splátky. Otázky. 1. Jaké jsou nále itosti sm nky? 2. Na základ jakého dokladu ú tujeme o mzdách? 3. Z eho se skládá da z nemovitostí? 4. Jaké dan v da ové soustav rozli ujeme? 5. Kolik % p edstavuje odvod sociálního a zdravotního poji t ní?

94

Ú etnictví 6. Co je podstatou náklad p í tích období?

Shrnutí kapitoly. V práv do tené kapitole jsme si ukázali n které vybrané ásti zú tovacích vztah , p edev ím problematiku daní, zú tování mezd a plat , sm ne né pohledávky a závazky a také oblast asového rozli ení.

96

Ú etnictví

10. KAPITÁLOVÉ Ú

TY

V této kapitole se dozvíte: Co tvo í kapitálové ú ty; Jaké operace ú tujeme ve vlastních zdrojích; Jaké hospodá ské operace ú tujeme v cizích zdrojích.. Budete schopni: Zaú tovat operace související s vlastními zdroji; Zaú tovat operace související s cizími zdroji.. Klí ová slova této kapitoly: Vlastní kapitál, cizí kapitál, základní kapitál, fondy tvo ené ze zisku, kapitálové fondy, emisní á io, zisk, cizí zdroje.. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2h teorie + 1 h p íklady

Pr vodce studiem. V této kapitole si uká eme strukturu a ú tování na ú tech vlastního a dlouhodobého cizího kapitálu. Kapitálové ú ty a dlouhodobé závazky jsou soust ed ny v ú tové t íd 4, která pat í do pasiv. Jak ji víme ze 4. kapitoly, lení se pasiva nebo-li zdroje krytí na vlastní a cizí. Vlastní zdroje (vlastní kapitál) zahrnují základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvo ené ze zisku a výsledek hospoda ení v len ní na výsledek hospoda ení minulých let a výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení. U fyzické osoby zapsané v obchodním rejst íku vlastní zdroje p edstavuje jediný ú et, a to ú et individuálního podnikatele. K cizím zdroj m dlouhodobé závazky.

adíme rezervy, dlouhodobé bankovní úv ry,

Základní kapitál Základní kapitál, který se zachycuje na ú tu 411-Základní kapitál, p edstavuje souhrn upsaných pen ních a nepen ních vklad v ech spole ník i akcioná do obchodní spole nosti nebo dru stva. Z toho vyplývá jeho mimo ádný význam p edev ím p i vzniku obchodních spole ností a dru stev, kdy se jeho velikost rovná vlastnímu kapitálu. V dal ích letech se pak pom r základního a vlastního kapitálu v pr b hu hospodá ské innosti podniku m ní, a to v závislosti na dosahovaném výsledku hospoda ení a tvorb fond .


97

Ú tování na ú tu 411 se u kapitálových obchodních spole ností provádí v dy v závislosti na vý i základního kapitálu zapsaného v obchodním rejst íku, p i em se musí respektovat p íslu ná ustanovení obchodního zákoníku. P i vzniku kapitálové spole nosti se v souladu se zápisem do obchodního rejst íku zaú tuje upsání celého základního kapitálu. Dosud nesplacená ást upsaného základního kapitálu p edstavuje pohledávku za spole níky, resp. akcioná i. V pr b hu innosti podniku m e dojít na základ rozhodnutí p edstavenstva a schválení valnou hromadou k navý ení základního kapitálu, co m e být provedeno t emi zp soby: upsáním nových vklad , z vlastních zdroj spole nosti, tj. p edev ím ze zisku, vydáním dluhopis s právem vým ny za akcie. Proto e o zvý ení i sní ení základního kapitálu lze ú tovat na ú tu 411 a na základ zápisu v obchodním rejst íku, máme pro p echodnou dobu, ne dojde k zapsání zm ny do obchodního rejst íku, pro kapitálové obchodní spole nosti ú et 419-Zm ny základního kapitálu, na n m ú tujeme o v ech zm nách základního kapitálu do doby jejich zápisu v obchodním rejst íku.. Dru stvo nemá p i ú tování o zvy ování i sni ování základního kapitálu povinnost pou ívat ú et 419, proto se pou ívá analytické len ní základního kapitálu na zapsaný a nezapsaný. Analytická evidence k základnímu kapitálu by m la být vedena minimáln v následujícím rozsahu: základní kapitál vytvo ený vklady, základní kapitál vytvo ený p ímo nebo zprost edkovan ze zisku, p i men ím po tu vkladatel i základní kapitál podle jednotlivých vkladatel . Kapitálové fondy Kapitálové fondy p edstavují fondy tvo ené z externích zdroj ú etní jednotku, tedy z jiných zdroj ne ze zisku.

mimo

Emisní á io Významným vlastním zdrojem, jeho vznik souvisí s emisí akcií v rámci zvy ování základního kapitálu akciové spole nosti, je emisní á io, které ú tujeme na ú tu 412-Emisní á io. Jde vlastn o vklady spole ník , které nezvy ují základní kapitál, nebo p edstavuje rozdíl mezi nominální hodnotou akcie a jejím emisním kurzem, tj. ástkou, za kterou spole nost akcie vydává.. Emisní á io se nevytvá í p i vzniku akciové spole nosti, ale a v pr b hu její innosti. asto emisní á io p edstavuje velmi významné ástky vzhledem k tomu, e v prosperujících akciových spole nost existuje velký rozdíl mezi nominální hodnotou a emisními kurzy akcií. Na vý i emisního kurzu a tím i na vý i emisního á ia má vliv celá ada faktor , nap . politický vývoj v zemi, perspektivnost výroby v daném oboru nebo regionu, vztah nabídky a poptávky po akciích apod. Vý e emisního á ia nemá vliv na vý i dividend, nebo základnou pro výpo et dividend je pouze základní kapitál vyjad ující souhrn nominálních hodnot akcií.

98

Ú etnictví

P íklad 1 Zaú tujte operace související s navý ením základního kapitálu spole nosti.

Základní 411-kapitál PS 1000 1500 5 Zm ny zákl. 419-kapitálu 1500 1500 -a

1

Pohl. za ups. 353-vl. kapitál 2000 500 2 450 3

412-Emisní á io 500 b

221-Bankovní ú ty 500 450 031-Pozemky

500

4

500

1. Upsání nových akcií ve vý i 2000, z toho: a) nominální hodnota akcií b) emisní á io 2. Úhrada emisního á ia 3. Pen itá úhrada upsaných akcií (30 %) 4. Úhrada nepen itým vkladem - pozemkem 5. Zápis v obchodním rejst íku

1500 500 500 450 500 1500

Ostatní kapitálové fondy Ú et 413-Ostatní kapitálové fondy slou í k zachycení dal ích kapitálových vklad , které nezvy ují základní kapitál a nejsou zapisovány do obchodního rejst íku. Ú tují se zde zejména p ijaté dary nebo p íplatky spole ník s. r. o. mimo základní kapitál; u dru stev rovn lenské podíly na dru stevní bytovou výstavbu a státní p ísp vek apod. P íklad 2 Spole nost s r. o. p evzala dar od sponzora osobní automobil - na základ darovací smlouvy. Reproduk ní po izovací cena byla ur ena znalcem ve vý i 260 000,- K . Ostatní kapitálové 413-fondy 260

Sam. movité. v ci 022-a soubory. m. v. - 260

1. P evzetí daru v reproduk ní po izovací cen

260

Oce ovací rozdíly z p ecen ní majetku a závazk Oce ovací rozdíly zachycujeme na ú tu 414-Oce ovací rozdíly z p ecen ní majetku a závazk .

10. Kapitálové ú ty Od 1. 1. 2002 mohou ú etní jednotky dle svého rozhodnutí k rozvahovému dni nebo k jinému okam iku, k n mu se sestavuje ú etní záv rka, p ecenit majetkové ú asti (ú ty 061, 062), p íp. realizovatelné cenné papíry (ú ty 063, 257) na reálnou hodnotu a ocení své podíly tzv. ekvivalencí (protihodnotou). Toto p ecen ní vychází z vý e vlastního kapitálu spole nosti, její cenné papíry ú etní jednotka vlastní a z míry ú asti na vlastním kapitálu v této spole nosti. Rozhodne-li se ú etní jednotka pro tento zp sob ocen ní, je povinna jej pou ít pro v echny majetkové ú asti, které vlastní. U realizovatelných CP nemusí ú etní jednotka provád t toto p ecen ní v p ípad , e proká e jeho ekonomickou nevýhodnost. V p ípad , e dce iná spole nost má takovou ztrátu, e by p ecen ný podíl u vlastníka podílu byl nulový nebo záporný, ocení se majetková ú ast nulou. Fondy tvo ené ze zisku Fondy tvo ené ze zisku lze rozd lit na fondy povinné, kdy tato povinnost tvorby je ú etním jednotkám stanovena právním p edpisem, spole enskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo lenské sch ze, pop . p edstavenstva akciové spole nosti a fondy tvo ené dobrovoln . Rezervní fond Tento fond zachycovaný na ú tu 421-Zákonný rezervní fond mají povinnost vytvá et kapitálové obchodní spole nosti, tzn. akciové spole nosti a spole nosti s ru ením omezeným. Povinnost tvorby vyplývá z obchodního zákoníku. Akciová spole nost vytvá í rezervní fond v dob a ve vý i ur ené stanovami a obchodním zákoníkem. Spole nost je povinna vytvo it jej ze zisku vykázaného v ú etní záv rce za rok, v n m poprvé zisk vytvo í, a to ve vý i nejmén 20 % z istého zisku, av ak ne více ne 10 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ro n dopl uje o ástku ur enou stanovami, nejmén v ak o 5 % z istého zisku, a do dosa ení vý e rezervního fondu ur ené ve stanovách, nejmén v ak do vý e 20 % základního kapitálu. Spole nost s ru ením omezeným vytvá í rezervní fond v dob a ve vý i ur ené ve spole enské smlouv . Není-li rezervní fond vytvo en ji p i vzniku spole nosti, je spole nost povinna vytvo it jej z istého zisku vykázaného v ú etní záv rce za rok, v n m poprvé vytvo í zisk, a to ve vý i nejmén 10 % z istého zisku, av ak ne více ne 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ro n dopl uje o ástku ur enou ve spole enské smlouv nebo ve stanovách, nejmén v ak o 5 % z istého zisku a do dosa ení vý e rezervního fondu ur ené ve spole enské smlouv nebo ve stanovách, nejmén v ak do vý e 10 % základního kapitálu. Do zákonné vý e vytvo ené rezervní fondy m e spole nost pou ít pouze k úhrad ztráty nebo k p ekonání nep íznivého pr b hu hospoda ení spole nosti.. Vytvá ení ostatních fond ze zisku není pro ú etní jednotky povinné ze zákona a je tedy dobrovolné. O t chto fondech se ú tuje bu na ú tu 423Statutární fondy, pokud jejich tvorba vyplývá ze stanov, nebo na ú tu 427Ostatní fondy. M e se jednat nap . o fond odm n, fond kulturních a sociálních

99

100

Ú etnictví pot eb apod. V dy je u nich vhodné vést analytickou evidenci podle jednotlivých fond . P íklad 3 Zaú tujte hospodá ské operace týkající se rezervního fondu. 1. Tvorba rezervního fondu p i vzniku spole nosti vkladem zakladatel nad hodnotu základního kapitálu 100 2. Ro ní p íd l do rezervního fondu ze zisku ve vý i ur ené stanovami, ne mén ne 5 % z istého zisku 20 3. Pou ití rezervního fondu - p evod ásti fondu (p evy ující zákonný limit) do základního kapitál 5 4. Pou ití rezervního fondu p i úhrad ztráty 30

Zákonný 421-rezervní fond

5

100 20

3 2 30 4 411-Zákl. kapitál 5


100

HV ve 431-schval. ízení 20 PZ 30

Ned litelný fond Tento fond, který evidujeme na ú tu 422, mají povinnost vytvá et dru stva, a to p i svém vzniku, nejmén ve vý i 10 % zapisovaného základního kapitálu. Ro n se dopl uje nejmén o 10 % ro ního istého zisku, a to a do té doby, kdy vý e ned litelného fondu dosáhne poloviny zapisovaného základního kapitálu dru stva, pop . ástky stanovené ve stanovách. Výsledek hospoda ení Výsledek hospoda ení (zisk, ztráta) zji t ný na ú tu 710-Ú et zisk a ztrát je vyú tován p i uzavírání ú etních knih v rámci ro ní ú etní záv rky ve prosp ch, resp. na vrub ú tu 702-Kone ný ú et rozva ný. Na za átku následujícího ú etního období se p i otevírání ú etních knih p evede prost ednictvím ú tu 701-Po áte ní ú et rozva ný na ú et 431-Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení a následn se provede rozd lení jeho rozd lení na základ obchodního zákoníku, stanov a rozhodnutí vrcholných orgán spole nosti. Zisk je po povinné tvorb rezervního fondu, resp. ned litelného fondu mo no pou ít na: a) zvý ení základního kapitálu, b) tvorbu statutárních fond ,


101

c) tvorbu ostatních fond , d) rozd lení mezi spole níky a akcioná e formou dividend, resp. podíl na zisku, e) p evést do dal ích let jako nerozd lený zisk. P íklad 4 Zaú tujte vytvo ený zisk podniku ve vý i 100, který byl v následujícím období rozd len takto: p íd l do rezervního fondu 20, zvý ení základního kapitálu 20, tvorba statutárních a ostatních fond po 10, výplata dividend 20, p evod do dal ích let 20. 1. Zisk p evedený z minulého ú etního období 2. Pou ití zisku v následujícím ú etním období 421-Zák. rez. fond 20

a

100 100

431-VH ve sch. íz. 2

20

100

701-Po . ú et rozv. 1

100

411-Zákl. kapitál 20 - b 423-Stat. fondy 10 - c 427-Ostatní fondy 10 - d 364-Záv. ke spol. 20 - e Nerozd lený 428-zisk min. let 20 - f Pokud ú etní jednotka vyká e ztrátu, postupuje p i jejím zú tování a úhrad v souladu s obchodním zákoníkem, stanovami obchodní spole nosti nebo dru stva, nebo podle rozhodnutí p íslu ného orgánu ú etní jednotky. Ú et 431 nesmí vykazovat k okam iku uzav ení ú etních knih z statek. V p ípad , e k tomuto datu není rozhodnuto o jeho pou ití, p evede se z statek ve prosp ch ú tu 428-Nerozd lený zisk minulých let, p íp. na vrub ú tu 429Neuhrazená ztráta minulých let. Ú et individuálního podnikatele Individuálním podnikatelem se rozumí fyzická osoba, která je ú etní jednotkou a je zapsaná do obchodního rejst íku. Pro zachycení vztah mezi individuálním podnikatelem a jeho podnikem slou í ú et 491-Ú et individuálního podnikatele. Tento ú et nahrazuje ú et základního kapitálu, ze kterého se rovn kryje p ípadná ztráta. M e mít aktivní i pasivní z statek a zachycují se na n m

102

Ú etnictví vklady do podnikání, výb ry pro osobní pot ebu a p i otevírání ú etních knih zisk, pop . ztráta z p edchozího ú etního období. Bankovní úv ry Na ú tu 461 se ú tují úv ry, které mají dlouhodobý charakter. Ú tují se zde i úv ry, které jsou poskytovány p i dlouhodobém eskontu sm nek. V analytické evidenci se úv ry vedou dle jednotlivých druh úv r , pro n jsou z ízeny samostatné úv rové ú ty. Postata ú tování je shodná s ú tem 231. V ú tové skupin 47 se ú tují dlouhodobé závazky z obchodního i neobchodního styku s dobou splatnosti del í ne 1 rok, nap . závazky z emitovaných dluhopis , p ijatých záloh, sm nek k úhrad , závazky vyplývající z podstatného vlivu, z pronájmu apod. Analytická evidence se vede dle jednotlivých v itel . Emitované dluhopisy Na ú tu 473 ú tuje emitent v p ípad vydání dlouhodobého dluhopisu. P íklad 5 Zaú tujte operace související s emisí dlouhodobých dluhopis ve vý i 1 mil. K a jejich prodejem v itel m.

Emitované 473-dluhopisy 1000 1

Pohledávky z emitov. 375-dluhopis 1000 1000


1. Emise dlouhodobých dluhopis 2. Prodej dluhopis v itel m dle výpisu z b ného ú tu

1000 1 000 1 000

Závazky z pronájmu Na ú tu 474 ú tuje nájemce p i nájmu podniku podle obchodního zákoníku za p edpokladu, e bylo ve smlouv o nájmu dohodnuto, e najatý dlouhodobý majetek bude odepisovat nájemce. Vý e tohoto závazku k pronajímateli se u nájemce zachytí v ocen ní dlouhodobého majetku u pronajímatele (a uvedeném ve smlouv ) se souvzta ným zápisem na p íslu ných ú tech dlouhodobého majetku v ú tových skupinách 01, 02, 03. Ú et 474 se sni uje v závislosti na vý i odpis zú tovaných nájemcem do náklad . Ve smlouv musí být stanovena: ást nájemného p edstavující zú tované odpisy, o kterou se sni ují závazk u nájemce (474) a pohledávek u pronajímatele (374),

ú ty

ást nájemného nad tuto hodnotu (p edstavující úhradu náklad za poskytnuté slu by, p íp. ur itou ást zisku pronajímatele) ú tovanou u nájemce do náklad a u pronajímatele do výnos .


103

Rezervy Rezervy pat í do oblasti dlouhodobých cizích zdroj , které jsou tvo eny na vrub náklad . V t inou se u nich zná pouze ú el pou ití, zatímco období a ástka pou ití se jenom odhadují. Z hlediska ú elu se rezervy lení na: 1. ú elové - tvo í se na konkrétní, p edem stanovený ú el (nap . na opravy majetku, na restrukturalizaci), 2. obecné - nemají p edem stanovený konkrétní ú el pou ití (nap . na rizika i ztráty p i podnikání). Z hlediska p edpis , zejména da ových, se rezervy lení na: 1. zákonné - jejich tvorba a pou ití je stanoveno zákonem o rezervách a zohledn no zákonem o daních z p íjm , 2. ostatní - o jejich tvorb a pou ití rozhoduje ú etní jednotka sama a da ov se neuznávají. Rezervy vymezené zákonem se vytvá ejí procentem z ur eného základu nebo v absolutní ástce, pokud zvlá tní zákon p ímo nestanoví zp sob tvorby rezervy. Rezervy podléhají dokladové inventu e a p i inventarizaci se posuzuje jejich vý e a od vodn nost. Analytická evidence se vede podle druhu rezerv. Ú ty rezerv nesm jí mít aktivní z statek. Z statky rezerv se p evád jí do následujícího ú etního období. Ú etní jednotka ve svém vnit ním p edpisu stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich vý i a zp sob jejich vytvá ení a pou ívání. Tvorba rezerv se ú tuje na vrub náklad , jejich pou ití nebo zru ení pro nepot ebnost ve prosp ch výnos . Zákonné rezervy Zákonné rezervy uznávané pro ú ely zji t ní základu dan p edstavují:

z p íjm

bankovní rezervy, rezervy v poji ovnictví, rezervy na opravy hmotného majetku, rezerva na p stební innost, ostatní rezervy uvedené v zákon . Rezervy se tvo í zp sobem a k ú el m stanoveným zákonem o rezervách a uplat ují za zda ovací období, není-li stanoveno jinak. Zp soby vý e tvorby rezerv musí být prokazatelné. P i inventarizaci se posuzuje vý e a od vodn nost rezerv. Výdaje, na jejich úhradu se vytvá ejí rezervy, se musí p ednostn uhradit z t chto rezerv. Rezervy se zru í ve prosp ch náklad ve stejném zda ovacím období, kdy pominuly d vody, pro které byly vytvo eny. Rezervy se nesm jí vytvá et na náklady spojené s po ízením hmotného a nehmotného majetku. Z statek rezervy zji t ný na konci zda ovacího období se p evádí do dal ího období.

104

Ú etnictví Bankovní a poji ovací rezervy souvisejí s jinou ú tovou osnovou a postupy ú tování u t chto ústav . Proto se dále budeme zabývat jen t mi rezervami, které p icházejí do úvahy u podnikatelských subjekt . Rezervy na opravy hmotného majetku Rezervy na opravy hmotného majetku, jeho doba odpisování stanovená zákonem o daních z p íjm je 6 a více let, a které jsou výdajem na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm , mohou vytvá et poplatníci dan z p íjm , kte í: mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organiza ní slo kou státu p íslu nou hospoda it s majetkem státu nebo jsou státní organizací p íslu nou hospoda it s majetkem státu, pokud tuto rezervu nevytvá í nájemce jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého majetku jsou smluvn zavázáni, Za opravy se nepova uje technické zhodnocení. Rezervy se nevytvá í v p ípadech hmotného majetku : který je ur en k likvidaci, u n ho jde o opravy v d sledku kody i jiné nep edvídané nebo nahodilé události, u n ho jde o opravy, které se pravideln opakují ka dý rok. Vý e rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku ur eného k oprav a charakteru této opravy. Vý e rezervy ve zda ovacím období je rovna podílu rozpo tu náklad na opravu a po tu zda ovacích období, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do p edpokládaného termínu zahájení opravy. Do po tu zda ovacích období rozhodných pro ú ely výpo tu vý e rezervy se zahrnuje zda ovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy, nikoliv v ak zda ovací období, ve kterém se p edpokládá zahájení opravy. U movitých v cí m e být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvo ena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách. V tomto p ípad je vý e rezervy ve zda ovacím období rovna sou inu podílu rozpo tu náklad na opravu na jednotku p edpokládaného objemu výkonu a sou tu objem skute ných výkon za zda ovací období a za p edcházející období, pokud nebylo zda ovacím obdobím. Nebude-li oprava zahájena nejpozd ji ve zda ovacím období následujícím po zda ovacím období, ve kterém se p i výpo tu vý e rezervy p edpokládalo zahájení opravy, zru í se rezerva v tomto následujícího období. Rezerva nebo její z statek se zru í i tehdy, jestli e nebyla vy erpána nejpozd ji v období, následujícím po roce zahájení opravy. Za zahájení opravy se pova uje termín fyzického zahájení prací na p edm tu opravy nebo p evzetí p edm tu do opravy mimo ú etní jednotku. Jestli e ú etní jednotka zjistí n jakou skute nost, která od vod uje zm nu vý e rezervy, musí provést úpravu její vý e v tom období, kdy byla nová skute nost zji t na. Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvo ena pouze jedno zda ovací období. Maximální doba tvorby rezervy v závislosti na zat íd ní do odpisové skupiny byla dle zákona .593/1992 Sb. o rezervách pro zji t ní základu dan z p íjm , ve zn ní pozd j ích p edpis stanovena takto:


Odpisová skupina 2 3 4 5

105

Maximální po et zda ovacích období 3 6 8 10

P íklad 6 Tvo íme rezervu na opravu hmotného majetku ve vý i 120,- K . Hodnota opravy je podle faktury 80,- K . (Ú továno v tis. K ).

Zákonné 451-rezervy 120 1 80 3 40 4 Opravy a 511-udr ování 80

2

Tvorba 552-zákonných rezerv 120 80 40

321- Dodavatelé 80

1. Tvorba zákonné rezervy na opravy 2. Faktura za opravu 3. erpání rezervy 4. Inventarizací prokázána áste ná neod vodn nost rezervy

120 80 80 40

Rezerva na p stební innost Tuto rezervu mohou v období, za které se podává da ové p iznání, vytvá et poplatníci dan z p íjm , kte í jsou povinni podle zvlá tního zákona provád t obnovu, ochranu a výchovu lesních porost , tj. obnovu lesa a ve keré výchovné innosti provád né v porostech do ty iceti let jejich v ku, ochranu lesa, opat ení k obnov porost s nevhodnou nebo náhradní d evinnou skladbou. V p íloze zákona jsou vymezeny výkony, na které lze rezervu vytvá et. Na ostatní výkony tuto zákonnou rezervu není mo no tvo it. Rezerva na p stební innost se vytvá í podle vý e vyt eného objemu d evní hmoty v m3. Vý i této rezervy si ú etní jednotka stanoví sama v rozpo tu náklad na p stební innost. Rezerva se erpá p i realizaci prací p stební innosti. Pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpo tovaném objemu, rezerva se ru í. Ostatní rezervy uvedené v zákon o rezervách Pro ú ely zji t ní základu dan z p íjm se uznává rezervy na odbahn ní rybníka, kterým se rozumí odstra ování nános ze dna rybníka zp sobených erozí okolních pozemk . Je mo no ji tvo it maximáln 10 po sob jdoucích

106

Ú etnictví zda ovacích období, p itom pro zp sob její tvorby, stanovení vý e a pou ití se pou ijí obdobn ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy. Ostatní rezervy neupravené zákonem o rezervách Jedná se o rezervy podle zákona o ú etnictví. Jde o rezervy, o jejich tvorb a pou ití rozhoduje ú etní jednotka sama. Týkají se jak provozní, tak i finan ní a mimo ádné innosti. Rezervami podle zákona o ú etnictví se rozumí rezerva na rizika a ztráty z podnikání, rezerva na da z p íjm , rezerva na d chody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvlá tních právních p edpis . Na základ programu restrukturalizace, schváleného orgánem k tomu p íslu ným, m e ú etní jednotka vytvá et rezervu na restrukturalizaci. Tuto rezervu lze tvo it a erpat pouze na p ímé náklady nezbytn nutné k uskute n ní programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokra ujícími aktivitami podniku. K t mto náklad m nepat í náklady na p e kolení nebo p emíst ní zam stnanc , kte í z stanou nedále v zam stnaneckém pom ru, náklady na marketing apod. Rezervu na da z p íjm tvo í ú etní jednotky, u nich okam ik sestavení ú etní záv rky p edchází okam iku stanovení vý e da ové povinnosti. V následujícím období se rezerva rozpustí do výnos a zaú tuje se zji t ná da ová povinnost. U ostatních rezerv se tvorba rezervy ú tuje na vrub ú tu 554-Tvorba ostatních rezerv souvzta n s ú tem 459-Ostatní rezervy. erpání rezervy se ú tuje ve prosp ch ú tu 554-Tvorba ostatních rezerv a na vrub ú tu 459-Ostatní rezervy. Úkol k textu. Ur ete 4 rozdíly, kterými se li í rezervy od rezervního fondu. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, jak byste v ú etnictví zachytili dlouhodobý eskontní úv r ze sm nky. Úloha . 10. 1 Rozd lte zisk podniku ve vý i 10 mil. K , jestli e víte, e podnik provádí povinný p íd l do rezervního fondu v minimální vý i, na dividendy a do statutárních fond dává po 10 % a zbytek p evádí do dal ích let. Otázky: 1. Jak se tvo í základní kapitál spole nosti? 2. K emu slou í a jak se tvo í rezervní fond? 3. Co je emisní á io?

Shrnutí kapitoly. V této kapitole jsme si probrali dv slo ky pasiv jejich podstatu a ú tování.

vlastní a cizí zdroje podniku,

11. Náklady

11. NÁKLADY V této kapitole se dozvíte: Jak leníme náklady; Jak ú tujeme o nákladech; Vazbu na zákon o daních z p íjm . Budete schopni: Klasifikovat náklady; Zaú tovat vybrané náklady; Ur it, zda jsou i nejsou da ov uznatelné. Klí ová slova této kapitoly: Náklady provozní, finan ní, mimo ádné, druhové len ní náklad , ú elové len ní náklad , kalkula ní t íd ní, da ov uznatelné a neuznatelné náklady, výdaje. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2,5h teorie + 1,5 h p íklady

Pr vodce studiem. Náklady podniku tvo í jednu z nejvýznamn j ích kategorií podnikatelské innosti, zam uje se na n siln pozornost mana er , proto e jde o oblast, která bezprost edn souvisí s tvorbou zisku. Náklady jsou chápány jako prost edky vynalo ené za ú elem dosa ení výnos v rámci b ného ú etního období, tedy jde o vynalo ené prost edky na vstupu reproduk ního procesu. Od pojmu náklady je t eba odli ovat pojem výdaje, které p edstavují úbytek majetku bez vazby na konkrétní výkony Nej ast ji se setkáváme s následujícím len ním náklad : druhové, ú elové, podle místa spot eby (místa vzniku náklad ), kalkula ní, da ové, pro finan ní analýzy. len ní náklad podle nákladových druh je len ní podle toho, co bylo spot ebováno. Za nákladové druhy pova ujeme stejnorodé skupiny náklad , které vyjad ují hledisko druhu prvotní i druhotné spot eby vyvolané ur itou inností. Ú elové hledisko charakterizuje len ní náklad podle odv tvových inností a podle výkon , tj. sledujeme vazbu náklad na jednotlivé výkony podniku.

107

108

Ú etnictví T íd ní náklad podle místa spot eby se pou ívá zejména u v t ích, vnit n len ných podnik a lze je zajistit bu pomocí analytických ú t v rámci druhového len ní náklad , nebo v rámci vnitropodnikového ú etnictví. Kalkula ní t íd ní je ryze vnitropodniková zále itost a spo ívá ve sledování a vyhodnocování náklad , a ji jde o plánované nebo skute né náklady podle jednotlivých polo ek kalkula ního vzorce. len ní náklad pro da ové ú ely znamená sledovat odd len náklady uznatelné a neuznatelné z hlediska zákona o daních z p íjm . Toto zajistíme op t pomocí analytické evidence. Pro pot eby finan ních analýz se náklady rozd lují na náklady provozní (ú tové skupiny 50 55), finan ní (ú tové skupiny 56, 57) a mimo ádné (ú tová skupina 58). V ú tové t íd 5 se zachycují ve keré náklady nar stajícím zp sobem od za átku roku, na konci roku se kone né stavy nákladových ú t p evád jí na vrub ú tu 710-Ú et zisk a ztrát a jejich porovnáním s výnosy se zji uje výsledek hospoda ení. Pro ú tování náklad jsou :legislativou stanovena následující pravidla: náklady se ú tují zásadn do období, s nim

asov a v cn souvisí,

opravy náklad minulých ú etních období se ú tují na ú tech náklad , kterých se týkají; jen v p ípad , kdy se jedná o významnou ástku t chto oprav, pova ují se za mimo ádné náklady, náhrady vynalo ených náklad ú tují do výnos b ného roku,

minulých

ú etních období se

je t eba dodr et zásadu zákazu kompenzace (vzájemného zú tování) náklad a výnos s výjimkou nap . dom rk a vratek daní, rezerv a opravných polo ek, apod. Náklady, pop . výdaje, které se týkají budoucích, resp. minulých období, je nutno asov rozli it pomocí ú t asového rozli ení, které v ak není nutno pou ívat v t chto p ípadech: a) jedná se o nevýznamné ástky, b) jde o pravideln se opakující výdaje. Pokud ú etní jednotka sestavuje výkaz zisku a ztráty v druhém len ní, musí akceptovat sm rnou ú tovou osnovu ve v ech ú tových skupinách, pokud se sestavuje výkaz zisku a ztráty v ú elovém len ní, nemusí akceptovat len ní sm rné ú tové osnovy v ú tových skupinách 50 55. Pro tvorbu analytických nákladových ú t platí následující kritéria: 1.

len ní podle polo ek ú etní záv rky, v etn po adavk na sestavení p ílohy,

2.

len ní pro da ové ú ely,

3.

len ní z hlediska pot eb finan ního ízení ú etní jednotky,

4.

len ní podle po adavk externích u ivatel bank, burz, orgán státní statistiky).

údaj

z ú etnictví (zejména

11. Náklady

109

Provozní náklady Spot eba materiálu Na ú tu 501-Spot eba materiálu se ú tuje zejména: 1. Spot eba základního materiálu, pomocného materiálu v etn pot eb a mazadel.

istících

2. Výdej drobného hmotného majetku, o kterém ú etní jednotka rozhodla, e není dlouhodobým majetkem. 3. Spot eba nakupovaných polotovar . 4. Spot eba propaga ního materiálu, tiskopis , kancelá ských pot eb. 5. Spot eba skladovaných osobních ochranných pracovních prost edk . 6. Technologické nebo technické ztráty, které nep evy ují normy p irozených úbytk (úbytky materiálu v rámci norem p irozených úbytk stanovených ú etní jednotkou). 7. Spot eba paliv: Do spot eby p ímého materiálu lze zaú tovat pouze ten materiál, který byl zpracován, nebo na kterém bylo zpracování zahájeno, s výjimkou p ípad , kdy se drobný materiál ú tuje p ímo p i nákupu do spot eby. Sou ástí spot eby materiálu jsou i manka do normy p irozených úbytk zásob, pokud je má ú etní jednotka stanoveny. Analytika se vede v t inou podle jednotlivých slo ek materiálu na skladových kartách P i ú tování spot eby materiálu lze pou ít zp sob A i B. Spot eba energie Na ú tu 502 se ú tuje spot eba elektrické energie, plynu, páry apod. k energetickým a technologickým ú el m na základ externích faktur. Spot eba ostatních neskladovatelných dodávek Na ú tu se ú tuje na základ externích faktur nap . betonová sm s, spot eba vody nebo plynu, které jsou výchozími surovinami pro výrobu. Prodané zbo í Vedení ú tu by m lo být samoz ejmostí pro v echny ú etní jednotky provozující obchodní innost, a to i pro ty, které jinak pou ívají skupinové syntetické ú ty. P i ú tování lze pou ít zp sob A i B. Ú tuje se zde vyskladn ní prodaného zbo í na základ výdejek. P íklad 1. Zaú tujte následující ú etní p ípady související se spot ebou v podniku (v tis. K ) 1. Spot eba základního materiálu 80 MD 501- Spot eba materiálu / D 112- Materiál na sklad 2. Výdej drobného hmotného majetku ze skladu 12 MD 501- Spot eba materiálu / D 112- Materiál na sklad 3. Spot eba nakupovaných polotovar 45

110

Ú etnictví MD 501- Spot eba materiálu / D 112- Materiál na sklad 4. Spot eba kancelá ských pot eb 3 MD 501- Spot eba materiálu / D 112- Materiál na sklad 5. Dodavatelská faktura (po ízení materiálu) zp sob B 38 MD 501- Spot eba materiálu / D 321-Dodavatelé 6. Vyú tování mank a kod nad normu p irozených úbytk - zp sob B 10 MD 549-Manka a kody / D 501- Spot eba materiálu 7. Do lá faktura za externí dodávky plynu k energetickým ú el m 64 MD 502-Spot eba energie / D 321-Dodavatelé

a technologickým

8. Do lá faktura za externí dodávky plynu k výrobním ú el m 49 MD 503-Spot eba ostatních neskladovatelných dodávek / D 321-Dodavatelé 9. Vyskladn né zbo í p i prodeji 83 MD 504-Prodané zbo í / D 132-Zbo í na sklad a v prodejnách 10.

Úbytky zbo í do normy p irozených úbytk u zbo í na sklad 21 MD 504-Prodané zbo í / D 132-Zbo í na sklad a v prodejnách

Opravy a udr ování Na ú tu 511 se ú tují náklady za provedené opravy a údr bu dlouhodobého hmotného majetku. Oprava odstra uje áste né fyzické opot ebení nebo po kození za ú elem uvedení do p edchozího nebo provozuschopného stavu. Udr ování zpomaluje fyzické opot ebení, p edchází jeho následk m a odstra uje drobn j í závady. Je t eba rozli ovat, zda se jedná skute n o opravu nebo o technické zhodnocení. Ú tování: 1. Dodavatelská faktura za provedené opravy a údr bu MD 511- Opravy a udr ování / D 321-Dodavatelé 2. Úhrada dodavatelské faktury (výpis z ú tu) MD 321-Dodavatelé / D 221-Bankovní ú ty 3. Oprava provedená ve vlastní re ii MD 511- Opravy a udr ování / D 622-Aktivace vnitropodnikových slu eb Cestovné P i ú tování cestovních náhrad je nutno respektovat da ové hledisko a vycházet ze zákona . 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve zn ní pozd j ích p edpis , to znamená, e p i cestovních náhradách nad limit je t eba nadlimitní ást ú tovat na samostatném analytickém ú tu, který nebude zahrnut do da ového základu. Ú tování na ú tu 512 dle zákona o cestovních náhradách se vztahuje na: a) zam stnance v pracovním pom ru, b) leny dru stev, u nich je pracovní vztah podmínkou lenství, c) zam stnance inným na základ dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r, je-li to dohodnuto,

11. Náklady

111

d) fyzické osoby vyslané na zahrani ní pracovní cesty konané na základ dohod o vzájemné vým n zam stnanc . Pracovní cestou se rozumí doba od nástupu zam stnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, ne je jeho pravidelné pracovi t , v etn výkonu práce v tomto míst , do návratu zam stnance z této cesty. Zam stnavatel vysílající zam stnance na pracovní cestu ur í místo jejího nástupu, místo výkonu práce, dobu trvání, zp sob dopravy a ukon ení pracovní cesty; m e ur it té dal í podmínky pracovní cesty. Zam stnavatel je p itom povinen p ihlí et k oprávn ným zájm m zam stnance. Zam stnanci vyslanému na pracovní cestu p íslu í: a) náhrada prokázaných jízdních výdaj , b) náhrada prokázaných výdaj za ubytování, c) stravné za podmínek dále stanovených, d) náhrada prokázaných nutných vedlej ích výdaj , e) náhrada prokázaných jízdních výdaj za cesty k náv t v rodiny do místa trvalého nebo mezi zam stnavatelem a zam stnancem p edem dohodnutého pobytu rodiny, trvá-li pracovní cesta více ne sedm po sob následujících kalendá ních dn , a to ka dý týden, není-li v kolektivní smlouv , pop ípad v pracovní smlouv nebo jiné písemné dohod se zam stnancem dohodnuta tato náhrada za del í dobu, nejdéle v ak za jeden m síc. P íklad 2. Vyú tování cestovních výdaj 1800,- na pracovní cesty p i poskytnutí zálohy 1000,1. Záloha na cestovné v hotovosti 1000 MD 335-Pohledávky za zam stnanci / D 211-Pokladna 2. Vyú tování skute ných cestovních výdaj do náklad MD 512-Cestovné / D 335-Pohledávky za zam stnanci 3. Doplatek MD 335-Pohledávky za zam stnanci / D 211-Pokladna

1800 800

Náklady na reprezentaci Na ú tu 513 se ú tují náklady na reprezentaci (nap . poho t ní, ob erstvení a dary). Za dar se nepova uje reklamní nebo propaga ní p edm t, který je opat en obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele daru nebo názvem propagovaného zbo í nebo slu by, jeho hodnota bez dan z p idané hodnoty nep esahuje 500,- K a zárove nepodléhá spot ební dani. Výdaje na reprezentaci nelze uznat jako náklady vynalo ené k dosa ení a udr ení p íjm pro da ové ú ely podle zákona o daních z p íjm . Dále u zásob, které byly spot ebovány pro ú ely reprezentace a které podléhají spot ebním daním, nelze uplatnit nárok na vrácení spot ebních daní (da se stává sou ástí náklad ). Obdobn se postupuje v p ípad dan z p idané hodnoty. Ú tování: Náklady na reprezentaci 1. Zaji t né dodavatelským zp sobem:

112

Ú etnictví a) placeno v hotovosti MD 513- Náklady na reprezentaci / D 211-Pokladna b) na fakturu MD 513- Náklady na reprezentaci / D 321-Dodavatelé c) úhrada faktury MD 321-Dodavatelé / D 513- Náklady na reprezentaci 2. Zaji t né ve vlastní re ii: a) zásoby vlastní výroby (ú tování zp sobem B) MD 513- Náklady na reprezentaci / D 61.- Zm na stavu vnitr. zásob b) aktivace materiálu a zbo í MD 513- Náklady na reprezentaci / D 621- Aktivace mat. a zbo í c) aktivace vnitropodnikových slu eb MD 513- Náklady na reprezentaci / D 622- Aktivace vnitropodnikových slu eb 3. Výdej materiálu, výrobk , zbo í ze skladu MD 513- Náklady na reprezentaci / D Zásoby 112, 123, 132 4. DPH k náklad m na reprezentaci, pokud je ú etní jednotka plátcem MD 513- Náklady na reprezentaci / D 343-DPH 5. Spot ební dan , je-li ú etní jednotka plátcem MD 513- Náklady na reprezentaci / D 345- Ost. dan a poplatky Ostatní slu by Na ú tu 518 se ú tují p edev ím faktury za externí slu by, nap . faktury za: výkony spoj (poplatky za ve keré listovní zásilky, balíkové zásilky, telegramy, telefonní hovory), nájemné za najaté v ci movité i nemovité, úklidové slu by, praní prádla a i t ní pracovních od v , poplatky za odvoz odpadk , práce výpo etní techniky placené jiným ú etním jednotkám, nákup drobného nehmotného majetku, o kterém ú etní jednotka rozhodla, e jej nebude ú tovat jako dlouhodobý nehmotný majetek slu by poradenské, reklamu a propagaci, náhrady fyzickým osobám za pou ívání vlastních nástroj , ná adí a vlastních ochranných pom cek a od v (lze i pau ální ástkou, vý e pau álu je odvozena podle zvlá tních p edpis nebo kolektivní smlouvy). Mzdové náklady Problematika mezd v etn poji t ní byla vysv tlena podrobn v rámci ú tové t ídy 3 Zú tovací vztahy. Odm ny len m orgán spole nosti a dru stva Na vrub tohoto ú tu se ú tují funk ní po itky len statutárních orgán a dal ích orgán právnických osob v hrubých ástkách se souvzta ným zápisem ve prosp ch ú tu 379-Jiné závazky. Tyto ástky vyú tované na MD ú tu 523 nejsou da ovým nákladem. Sociální náklady individuálního podnikatele Ú et 526 pou ívá individuální podnikatel, který vede ú etnictví, pro zachycení plateb pojistného. Na vrub ú tu 526 se ú tuje pojistné u individuálního

11. Náklady podnikatele se souvzta ným zápisem ve prosp ch ú tu 336. Z pohledu zákona o daních z p íjm jde o náklad da ový. Zákonné sociální náklady Na vrub ú tu 527 se ú tuje o sociálních nákladech za ú elem vytvo ení pracovních a sociálních podmínek v pé i o zdraví zam stnanc . Jedná se nap . o náklady na: bezpe nost a ochranu zdraví p i práci a hygienické vybavení pracovi , provoz vlastních za ízení závodního stravování, závodní stravování zaji ované prost ednictvím jiných subjekt , výchovu ák v u ili tích, vzd lávání a rekvalifikaci pracovník atd. Ostatní sociální náklady Ú et 528 slou í pro vyú tování náklad , které ú etní jednotka hradí v souvislosti se zam stnanci nad rámec da ových náklad podle zákona o daních z p íjm , nap . závodní preventivní pé e nad rámec zvlá tních p edpis , bolestné nad rámec zákonného ohodnocení, p ísp vek na závodní stravování v cizích za ízeních nad 55 % z ceny hlavních jídel atd. Tento ú et nepat í mezi da ov uznatelné náklady Dan a poplatky V ú tové skupin 53 se zachycují dan , odvody a podobné platby charakteru náklad v p ípadech, kdy ú etní jednotka je poplatníkem s výjimkou dan z p íjm právnických osob, která se ú tuje ve skupin 59. Podrobn jsme si tuto problematiku vysv tlili v rámci zú tovacích vztah . Ostatní dan a poplatky Na ú tu 538 se mimo náklad da ov uznatelných ú tují i náklady, které nelze pro da ové ú ely uznat za náklady vynalo ené k dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm .. Zejména zde zachycujeme: -

spot ebu kolk , r zné soudní a správní poplatky, p irá ky k základním sazbám poplatk za zne i ování ovzdu í, p irá ky k základním sazbám poplatk za vypou t ní odpadních vod , da d dickou, da darovací, da z p evodu nemovitostí, a to i v p ípad zaplacení ru itelem za p vodního vlastníka.

Da ov neuznatelné jsou p irá ky k základním sazbám poplatk za zne i ování ovzdu í, p irá ky k základním sazbám poplatk za vypou t ní odpadních vod, da d dická a da darovací.a obdobné dan zaplacené v zahrani í. Da z p evodu nemovitostí je da ov uznatelná pouze tehdy, je-li zaplacená, a to i za p vodního vlastníka.

113

114

Ú etnictví Z statková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Na vrub ú tu 541 se ú tuje z statková cena prodávaného dlouhodobého majetku. Dále se na vrub tohoto ú tu ú tuje v souvislosti s prodejem neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku jeho cena evidovaná na ú tech ú tové skupiny 03- Dlouhodobý hmotný majetek - neodpisovaný. Nákladem vynalo eným na dosa ení, zaji t ní a udr ení zdanitelných p íjm v p ípad prodeje dlouhodobého majetku je z statková cena do vý e da ové z statkové ceny prodaného hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat. V p ípad prodeje dlouhodobého majetku, který se neodpisuje, je nákladem da ovým vstupní cena hmotného majetku a to jen do vý e p íjm z jeho prodeje. P íklad 3. Zaú tujte prodej budovy v hotovosti, jestli e víte, e po izovací cena budovy byla 2 mil. K a dosavadní oprávky 700 tis. K , prodejní cena budovy byla sjednána na 1500 tis. K . 1. V hotovosti p ijatá tr ba za prodej dlouhodobého majetku - budovy 1500 MD 211-Pokladna / D 641- Tr by z prodeje DNHM 2. Vy azení prodané budovy - proú tování z statkové ceny do náklad 1300 MD 541-Z statková cena prodaného DNHM / D 081-Oprávky ke stavbám 3. Vy azení budovy z evidence v po izovací cen 2000 MD 081-Oprávky ke stavbám / D 021-Stavby Prodaný materiál Na vrub ú tu 542 se ú tuje v souvislosti s vyskladn ním prodaného materiálu v po izovací cen . V t inou se jedná o prodej nepot ebných, nadbyte ných nebo nevyu itých zásob. Ú et pou íváme p i ú tování o zásobách variantou A i B, kdy souvzta ným ú tem je ú et 112-Materiál na sklad , resp. ú et 501-Spot eba materiálu. Dary Na ú tu 543-Dary se ú tuje bezplatné p edání majetku, k n mu není ú etní jednotka povinna. Dary, které spl ují ú el (v da a výzkum, vzd lání, kultura, kolství, ochrana zví at, ekologie, charita apod.), vybraný okruh p íjemc (obce, kraje, organiza ní slo ky státu, právnické osoby se sídlem na území daného státu) a zárove vý i (alespo 2000,-K , nejvíce v ak 5 % ze základu dan ), lze ode íst od základu dan . Pokud byl u p edm tu darování uplatn n odpo et DPH na vstupu, musí se z tohoto darování odvést DPH na výstupu. Souvzta nými ú ty jsou v dy p íslu né ú ty majetku, resp. oprávek v p ípad darování dlouhodobého majetku odepisovaného. Smluvní pokuty a úroky z prodlení Na ú tu 544-Smluvní pokuty a úroky z prodlení se ú tuje bez ohledu na to, zda do lo, i nedo lo k úhrad . Ú et 544 je da ov uznatelným, pokud jsou smluvní pokuty a úroky z prodlení zaplaceny. Jedná se tyto polo ky:

11. Náklady

115

- smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu p íslu ných ustanovení obchodního zákoníku s výjimkou úrok z prodlení podle smlouvy o úv ru, - poplatky z prodlení ve smyslu p íslu ných ustanovení ob anského zákoníku, - penále, pop . jiné sankce ze smluvních vztah , - posti ní ástky ve smyslu p íslu ných ustanovení zákona ekového, - odstupné podle § 355 Obchodního zákoníku.

sm ne ného a

Penále obecn znamená pen itou nebo majetkovou pokutu sjednanou nebo ze zákona vyplývající. V p ípad , e ú etní jednotka poru í své závazky, je povinna zaplatit svému obchodnímu partnerovi pokutu, a koli ádná koda oprávn nému v bec vzniknout nemusí. Ostatní pokuty a penále Na ostatní pokuty a penále se p im en aplikují ustanovení obchodního zákoníku. Z tohoto titulu vý e pokut a penále vyplývají z konkrétních, zejména da ových zákon ( ale i nap . p edpis bezpe nostních, hygienických apod.), ím vlastn spl ují podmínku písemného sjednání i uvedení vý e i zp sobu výpo tu. I v tomto p ípad úhradou pokuty i penále povinnost splnit své závazky nezaniká. Na stranu MD tohoto ú tu se ú tují ástky závazk podle p íslu ných doklad bez ohledu na to, zda byly zaplaceny i nikoliv. Z hlediska zákona o daních z p íjm se nejedná o da ov uznatelné polo ky Odpis pohledávky Na ú tu 546 se ú tuje odpis pohledávky po lh t splatnosti. Tento ú et má úzkou vazbu na zákon o daních z p íjm , proto e se zde ú tují da ov ú inné i neú inné odpisy pohledávek. Krom odpisu se zde ú tuje i postoupení pohledávek. Odpis pohledávky p edstavuje p ímé sní ení hodnoty pohledávky na aktivním ú tu pohledávek s promítnutím odepsané ástky do náklad . Odpis pohledávky je v zásad nevratný, nelze u po ítat s tím, e se odepsaná pohledávka na aktivním ú tu vrátila do p vodní hodnoty. Postoupení pohledávky v itelem jinému subjektu znamená, e tento jiný subjekt se stává v itelem namísto toho, kde pohledávku postoupil, v i stejnému dlu níkovi. Postoupení se d je bez souhlasu dlu níka písemnou smlouvou, ale s následným informováním dlu níka. Na ú et 546 tedy zachycujeme tyto p ípady: Da ový jednorázový odpis, Da ový postupný odpis, Postoupení pohledávky, Ú etní odpis Vý e uvedeným p ípad m ú tovaným na ú tu 546 by m la odpovídat i analytická evidence.

116

Ú etnictví 1. Da ový jednorázový odpis pohledávky Jde o odpis pohledávek podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z p íjm , tj. odpis jmenovité hodnoty pohledávek nebo po izovací ceny pohledávky nabyté postoupením, vkladem a p i p em n spole nosti, a to za p edpokladu, e o pohledávce bylo p i jejím vzniku ú továno ve výnosech neosvobozených od dan z p íjm a lze-li sou asn k této pohledávce tvo it zákonné opravné polo ky u pohledávky za dlu níkem: - u n ho soud zamítl návrh na prohlá ení konkursu nebo zru il konkurs, a to pro nedostatek majetku dlu níka, p itom pohledávka byla do konkursu p ihlá ena a m la být z konkursní podstaty vypo ádána, - který je v konkursním a vyrovnávacím ízení na základ výsledk konkursního a vyrovnávacího ízení, - který zem el a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním d dicích dlu níka,

na

- který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a v itel nebyl s p vodním dlu níkem spojenou osobou, - na jeho majetek, ke kterému se daná pohledávka vá e, je uplat ována ve ejná dra ba, a to na základ výsledk této dra by, - jeho majetek, ke kterému se pohledávka vá e, je posti en exekucí, a to na základ výsledk provedení této exekuce. Takto není mo no odepsat pohledávky, které neovlivnily základ dan , nap . z titulu ru ení, úv r a p j ek, záloh apod. K pohledávkám proml eným není mo no tvo it zákonné opravné polo ky. Uvedené pravidlo platí na základ p echodného ustanovení a pro pohledávky vzniklé po 31. 12. 2003. 2. Da ový postupný odpis pohledávky Zákon o daních z p íjm umo uje ú etním jednotkám vybrané pohledávky po lh t splatnosti da ov postupn odepsat. Jedná se o odpis pohledávek s termínem splatnosti do konce roku 1994. To znamená, e poplatník vedoucí ú etnictví m e po ínaje zda ovacím obdobím roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm ro n nejvý e 10 % a po ínaje zda ovacím obdobím 1998 nejvý e 20 % z neuhrazené ásti hodnoty pohledávky nebo po izovací ceny z pohledávky nabyté postoupením, u nich termín splatnosti nastal do konce roku 1994. Celkov lze tedy odepsat nejvý e nehrazenou ást hodnoty pohledávky nebo po izovací ceny pohledávky nabyté postoupením. To v ak nelze uplatnit u pohledávek vzniklých: za spole níky, akcioná i, leny dru stev za upsané vlastní kapitál, mezi ekonomicky nebo personáln spojenými osobami, mezi osobami blízkými ve smyslu ob anského zákoníku, z titul úv r , p j ek a záloh, podle zákona . 229/1991 Sb. o úprav vlastnických vztah k p d a jinému zem d lskému majetku, ve zn ní pozd j ích p edpis .

11. Náklady

117

Jmenovitá hodnota t chto pohledávek se p i plném i áste ném odepsání sleduje na podrozvahových ú tech. Pro odpis t chto pohledávek lze pou ít dv metody, a to individuální a skupinovou. 3. Postoupení pohledávky Postoupení pohledávky je upraveno ob anským zákoníkem. Postoupení pohledávky m e být úplatné, za ú elem spln ní dluhu a bezúplatné (darování v tomto p ípad se hodnota pohledávky neú tuje na ú et 546, ale na ú et 543 Dary). 4. Ú etní odpis pohledávky Na ú et 546 lze ú tovat i odpis pohledávek nad uvedený rámec, nap íklad odpis pohledávky, u které ze v ech okolností p ípadu je z ejmé, e náklady na její vymáhání p esáhnou její výt ek nebo je podle sd lení p íslu ného orgánu (policie, soudy apod.) dlu ník neznámého pobytu. Da ov uznatelný je jednorázový da ový odpis, postupný da ový odpis a postoupení pohledávky. P i úplatném postoupení pohledávky je da ov uznatelná jmenovitá hodnota pohledávky p i jejím postoupení a to do vý e p íjm plynoucích z jejího postoupení, p i postoupení za ú elem spln ní dluhu po izovací cena pohledávky nabyté postoupením a to do vý e p íjm plynoucího z její úhrady dlu níkem p i jejím následném postoupení. Ostatní provozní náklady Na ú tu 548 se ú tují ostatní polo ky náklad , které nemají sv j samostatný syntetický ú et a týkají se provozní innosti, nap . pau ály vyplacené pracovník m na úhradu náklad za praní, i t ní a opravy pracovních od v , úplaty za vypou t ní odpadních vod atd. Ú et se dále pou ije v p ípad , e je trvale zastaveno po ízení dlouhodobého majetku a technického zhodnocení a vlastník v n m nebude pokra ovat, tzv. zma ené investice. Manka a kody Na ú tu 549 se ú tují manka a kody na majetku ú etní jednotky.Manka jsou inventariza ní rozdíly, kdy ú etní stav majetku je vy í ve srovnání s výsledky fyzické inventury a rozdíl nelze dolo it ú etním dokladem. Manka se ú tují do období, za které se ov uje stav majetku inventarizací nebo p i zji t ní zavin ného manka. kodou se rozumí fyzické znehodnocení (po kození nebo zni ení) majetku ú etní jednotky, a to z objektivních a subjektivních p í in, pokud je majetek v d sledku kody vy azen. Na vrub ú tu 549 se neú tují: a) manka u pokladní hotovosti a cenin, které se ú tují na ú et 569-Manka a kody na finan ním majetku b) kody zp sobené ivelnou pohromou, které se ú tují do mimo ádných náklad na ú et 582 - kody. Nároky na náhrady mank a kod se ú tují ve prosp ch ú tu 648 provozní výnosy.

Jiné

118

Ú etnictví Z hlediska zákona o daních z p íjm se manka a kody, které p esahují p ijaté náhrady mank a kod, neuznávají jako da ový náklad. Výjimku iní kody z ivelných pohrom. V p ípad , e z statková cena dlouhodobého majetku je vy í ne p ijatá náhrada (nap . náhrada od poji ovny), vzniká p ipo itatelná polo ka k výsledku hospoda ení p ed zdan ním ve vý i tohoto rozdílu (§ 24 odst. 2 písm. c). Odpisy, rezervy, komplexní náklady p í tích období a opravné polo ky provozních náklad Problematika odpis byla vysv tlena v rámci dlouhodobého majetku, oblast rezerv v rámci kapitálových ú t a dlouhodobých závazk . A asové rozli ení v rámci zú tovacích vztah . Tvorba a zú tování zákonných opravných polo ek Novela zákona o rezervách pro zji t ní základu dan z p íjm obsahuje paragraf týkající se opravných polo ek k neproml eným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994. K t mto pohledávkám lze vytvá et opravné polo ky, jejich tvorba je výdajem (nákladem) na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm . Opravné polo ky je mo no vytvá et pokud od konce sjednané lh ty splatnosti uplynulo více ne 6 m síc a to a do vý e 20 % ú etní hodnoty pohledávky, nebo ceny po ízení pohledávky. Vy í tvorbu opravných polo ek mohou k uvedeným pohledávkám vytvá et jen ti poplatníci dan z p íjm , kte í podali návrh na zahájení ízení proti dlu níkovi podle p edpis o rozhod ím ízení nebo u soudu a pokud od konce sjednané lh ty splatnosti pohledávky uplynulo více: 12 m síc a do vý e 33 % hodnoty pohledávky, 18 m síc a do vý e 50 % hodnoty pohledávky,

24 m síc a do vý e 66 % hodnoty pohledávky, 30 m síc a do vý e 80 % hodnoty pohledávky, 36 m síc a do vý e 100 % hodnoty pohledávky. Opravné polo ky vytvá ené podle vý e uvedených pravidel se zru í, pokud pominou d vody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k ní byla opravná polo ka vytvo ena, se proml ela, p ípadn nastaly d vody, za nich se odpis pohledávky pova uje za výdaj (náklad) na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm . Opravnou polo ku k pohledávkám za dlu níky v konkurzním a vyrovnávacím ízení mohou vytvá et poplatníci dan z p íjm , kte í vedou ú etnictví a do vý e rozvahové hodnoty neproml ených pohledávek p ihlá ených u soudu ve lh t stanovené usnesením soudu o prohlá ení konkurzu nebo povolení vyrovnání, a to v období, za které se podává da ové p iznání, v n m byly pohledávky p ihlá eny. Tvorba opravné polo ky k pohledávkám p ihlá eným po uplynutí stanovené lh ty není da ov uznatelným nákladem. Opravná polo ka se zru í v návaznosti na výsledky konkurzního a vyrovnávacího ízení, tedy i v p ípad , kdy je pohledávka ú inn pop ena správcem konkurzní podstaty, konkurzním v itelem, rozhodnutím soudu nebo p íslu ného orgánu. Specifická ustanovení platí pro pohledávky za zahrani ními dlu níky v zemích, kde neexistuje zákon upravující konkurz a vyrovnání. V p ípad , e pominou d vody pro existenci opravné polo ky nebo na základ rozhodnutí ú etní jednotky, je mo no sní it vytvo enou opravnou polo ku

11. Náklady na úrove , která by mohla být vytvo ena podle opravné polo ky k neproml eným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 a pokra uje v tvorb opravné polo ky podle t chto ustanovení. Opravné polo ky k pohledávkám za dlu níky v konkurzním a vyrovnacím ízení a opravné polo ky k neproml eným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 mohou vytvá et ú etní jednotky vedoucí ú etnictví, které podle celního zákona ru í za celní dluh, k pohledávkám vzniklým k zaji t ní tohoto celního dluhu. Opravné polo ky lze vytvá et jen do vý e hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhrad celního dluhu. Ru itel je nem e vytvá et, pokud dluh za dlu níka nesplní v dob splatnosti ur ené celními orgány. Tvorba této opravné polo ky se ú tuje stejn jako opravná polo ka k neproml eným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 na vrub ú tu 558 Tvorba a zú tování zákonných opravných polo ek a ve prosp ch ú tu 391 Opravná polo ka k pohledávkám. Zru ení se ú tuje ve prosp ch ú tu 558 a na vrub ú tu 391. Na konci ú etního období se stav ú tu 558 p evede na vrub ú tu 710-Ú et zisku a ztráty. Tvorba a erpání zákonných opravných polo ek je da ov uznatelným nákladem. Tvorba a zú tování opravných polo ek Na vrub ú tu 559 se ú tuje sní ení ocen ní majetku zji t ného p i inventarizaci, p i em toto sní ení ocen ní nemá trvalý charakter. Tvorba i erpání opravných polo ek se ídí vnitropodnikovou sm rnicí ú etní jednotky. Ú tují se zde opravné polo ky k dlouhodobému majetku zachycené na ú tech 091, 092, 093 a 094, opravné polo ky k zásobám a ostatní opravné polo ky k pohledávkám. Tyto opravné polo ky nejsou da ov uznatelné. Finan ní náklady Prodané cenné papíry a podíly Na ú tu 561 se ú tuje úbytek cenných papír a vklad (dlouhodobých i krátkodobých) v souvislosti s jejich prodejem v po izovací cen proti p íslu ným ú t m cenných papír . Podle § 24 odst. 2 písm. r) je da ov uznatelným nákladem hodnota cenného papíru zvý ená o náklady související s dr bou podílu v dce iné spole nosti, pokud poplatník proká e, e podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm p i prodeji zachycená v ú etnictví v souladu se zákonem o ú etnictví ke dni jeho prodeje. Výjimku tvo í sm nka pova ovaná za cenný papír, u ní se po izovací cena p i jejím prodeji da ov uznává jen do vý e p íjm z prodeje. Toté platí pro nabývací cenu akcie, která není oce ována reálnou hodnotou, i pro nabývací cenu podílu ve spol. s r. o., komanditní spol. a dru stvu.

119

120

Ú etnictví Úroky Úrok je cena za p j ení kapitálu. Z pohledu toho, kdo si kapitál p j uje, jde o náklad, tj. platbu za to, e m l mo nost po ur itou dobu pou ívat cizí kapitál pro svou vlastní pot ebu. Problematiku úrok e í z pohledu práva obchodní zákoník. Úrok se platí ve vý i odsouhlasené úrokové sazby, která je obvykle vyjád ena jako procento z jistiny ( p vodního zap j eného kapitálu) za rok. Na ú tu 562-Úroky se ú tuje platební povinnost z titulu úrok v i bankám, v p ípad p j ek, finan ních operací. Ú tují se zde i úroky z prodlení podle smlouvy o úv ru, úroky ze sm nek, dluhopis . U úrok z dluhopis i ze sm nek je v t inou t eba ú tovat v asovém rozli ení. Od 1.1. 2003 úroky, které souvisí s po ízením dlouhodobého majetku, mohou ú etní jednotky: a) zahrnout do po izovací ceny nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku (tzv. kapitalizované úroky 041, 042/221), b)

mohou ú tovat p ímo do náklad ., tedy na ú et 562.

Kurzové ztráty Majetek a závazky v cizí m n se p epo ítávají na eskou m nu v souladu s p íslu nými ustanoveními zákona o ú etnictví. Pro p epo et cizí m ny na eskou m nu se pou ije kurz devizového trhu vyhlá ený eskou národní bankou, a to pro ocen ní k okam iku uskute n ní ú etního p ípadu nebo ke dni uzavírání ú etních knih u pohledávek a závazk , podíl na obchodních spole nostech, cenných papír a derivát , cenin, devizových hodnot krom zlata, opravných polo ek a rezerv vztahujících se k majetku a závazk m v cizí m n . V p ípad nákupu nebo prodeje cizí m ny za eskou m nu lze k okam iku ocen ní pou ít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. Kurzové ztráty vznikající p i ocen ní majetku a závazk uvedených v zákon o ú etnictví k okam iku uskute n ní ú etního p ípadu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okam iku, k n mu se sestavuje ú etní záv rka, se ú tují na vrub ú tu finan ních náklad . Kurzové ztráty mohou vznikat v pr b hu ú etního období p i ocen ní majetku a závazk uvedených v zákon o ú etnictví k okam iku uskute n ní ú etního p ípadu. Jedná se o tyto slo ky majetku: pohledávky, závazky, podíly, cenné papíry, deriváty, ceniny, devizové hodnoty s výjimkou zlata, pokud jsou vyjád eny v cizí m n a také o opravné polo ky, rezervy a technické rezervy, pokud majetek a závazky, který se týkají, je vyjád en v cizí m n . K okam iku uskute n ní ú etního p ípadu se kurzové rozdíly ztrátové vyú tují do náklad na vrub ú tu 563 - Kurzové ztráty. Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okam iku, k n mu se sestavuje ú etní záv rka, je t eba vý e uvedené slo ky majetku a závazky v cizí m n p epo ítat kurzem platným k tomuto okam iku. Cílem je reálné ocen ní p íslu ných aktiv a pasív na konci ú etního období podle platného kurzu ke konci rozvahového dne. Kurzový rozdíl ztrátový z ocen ní tohoto majetku a závazk se rovn zaú tuje na vrub ú tu 563 Kurzové ztráty.

11. Náklady

121

P íklad 4. 1. Devizová pohledávka za prodej slu eb 100 USD, kurz dolaru 25,- K . MD 311-Odb ratelé - / D 602-Tr by z prodeje slu eb 2500, 2. Úhrada devizové pohledávky, kurz dolaru klesl na 24,90 K MD 563-Kurzové ztráty 10,MD 221-Bankovní ú ty 2490,D 311-Odb ratelé 2500,-

P íklad 5. 1. Z statek devizové pohledávky 100 EUR v kurzu 30,MD 311-Odb ratelé

K /EUR 3000,-

2. Kurzový rozdíl ke konci rozvahového dne - kurz 29,90 K /EUR MD 563-Kurzové ztráty / D 311-Odb ratelé

10,-

Náklady z p ecen ní cenných papír Cenné papíry a podíly se ke konci rozvahového dne oce ují reálnou hodnotou podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o ú etnictví. Zm na (sní ení) reálné hodnoty majetkových cenných papír k obchodování se zaú tuje pomocí ú tu 564. Náklady z krátkodobého finan ního majetku Zm na (sní ení) reálné hodnoty dlu ných cenných papír k obchodování se k okam iku sestavení ú etní záv rky zaú tuje na vrub ú tu 566. Náklady z derivátových operací Derivát je finan ní nástroj, který je spojen se specifickým finan ním nástrojem, indikátorem nebo komoditou a p edstavuje obchodování s finan ním rizikem. Na ú tu 567 se ú tují zm ny (sní ení) reálných hodnot derivát ur ených k obchodování na ve ejném trhu jako je tuzemská a zahrani ní burza a také cena opce p i realizaci nakoupené opce. Zm ny reálné hodnoty derivátu, který zaji uje reálnou hodnotu rozvahového aktiva, se rovn ú tují na ú et 567, na rozdíl zm n reálných hodnot derivát zaji ujících o ekávané pen ní toky, které se ú tují do vlastního kapitálu a do náklad jsou zaú továny ve stejném období, kdy jsou zaú továny náklady spojené se zaji ovanými polo kami. Na ú tu 567 se ú tuje i op ní prémie nákupní opce. Opce je smlouva týkající se práv na nákup i prodej ur itého aktiva, která mohou, ale nemusí být dr itelem opce v p esn stanovené budoucnosti uplatn na. Rozli ujeme nákupní a prodejní opce. Ostatní finan ní náklady Na vrub ú tu 568 se ú tují: - náklady pen ního styku, - bankovní výlohy, - pojistné proti kodám na majetku,

122

Ú etnictví - pojistné ze zákonné odpov dnosti, - odm ny pen ním ústav m za vedení ú t , a to se souvzta ným zápisem na ú et 221-Bankovní ú ty, resp. závazk z ú tových skupin 32., 37. Manka a kody na finan ním majetku Pro ú tování mank, schodk a kod, které nepat í do provozní oblasti, proto e se týkají finan ního majetku, byl z ízen ú et 569. Ú tují se zde i schodky v pokladn a u cenin, které se d íve musely ú tovat p ímo jako pohledávka za odpov dným pracovníkem. Podle sou asné legislativy není povinností ú etní jednotky uzavírat se zam stnancem dohodu o hmotné odpov dnosti. Manka nebo kody jsou da ov uznatelné pouze do vý e p ijaté náhrady. Mimo ádné náklady Na ú tech ú tové skupiny 58 se zachycují operace neobvyklé povahy vzhledem k b né innosti podniku, jako i p ípady mimo ádných událostí nahodile se vyskytujících. Náklady na zm nu metody Na vrub ú tu 581 se ú tují náklady na zm nu ve zp sobu ocen ní majetku (v souladu s ustanovením § 8 odst.9 a § 7 odst. 4 zákona o ú etnictví). Ú et 581 není da ov uznatelným nákladem, pokud se zm na metody provádí z rozhodnutí ú etní jednotky. kody Na ú tu 582 se ú tují kody na majetku vzniklé z p í in pro ú etní jednotku zcela mimo ádných (nap . ivelné pohromy). Vý e kody musí být dolo ena posudkem poji ovny, a to i v p ípad , e poplatník není poji t n, nebo posudkem soudního znalce. ivelnou pohromou (§ 24 odst. 10 zákona o daních z p íjm ) se rozumí: a) nezavin ný po ár a výbuch, b) blesk, c) vich ice s rychlostí v tru nad 75 km, d) povode , záplava, e) krupobití, f) sesuny p dy a skalní z ícení (pokud nesouvisí s pr myslovým nebo stavebním provozem), g) z ícení lavin, h) zem t esení alespo 4. stupn mezinárodní stupnice. Z hlediska zákona o daních z p íjm se manka a kody, které p esahují p ijaté náhrady mank a kod, neuznávají jako da ový náklad (§ 25 odst. 1 písm. n). Výjimku iní kody z ivelných pohrom (§ 24 odst. 2 písm. l a § 24 odst. 10). Tvorba a zú tování rezerv Pro ú tování rezerv v mimo ádné oblasti platí obdobná ustanovení jako pro ú tování ostatních rezerv v provozní oblasti. Na základ programu restrukturalizace, schváleného orgánem k tomu p íslu ným podle zvlá tního

11. Náklady právního p edpisu, p ípadn spole níky, m e ú etní jednotka vytvá et rezervu na restrukturalizaci. Tuto rezervu lze tvo it a erpat pouze na p ímé náklady nezbytn nutné k uskute n ní programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokra ujícími aktivitami podniku. K t mto náklad m nepat í náklady na p e kolení nebo p emíst ní zam stnanc , kte í z stanou nedále v zam stnaneckém pom ru, náklady na marketing apod. Restrukturalizací se rozumí program, kterým se významn m ní p edm t innosti ú etní jednotky nebo zp sob, jakým je innost ú etní jednotky provád na. zahrnuje zejména p emíst ní podnikatelských aktivit do jiné oblasti, uzav ení provozu, utlumení nebo ukon ení ásti podnikatelských aktivit. Na vrub tohoto ú tu se ú tuje tvorba rezerv týkajících se mimo ádných náklad se souvzta ným zápisem na ú et 459- Ostatní rezervy. erpání rezerv se ú tuje na vrub ú tu 459 a ve prosp ch ú tu 584. Na konci ú etního období se stav ú tu 584 p evede na vrub ú tu 710-Ú et zisku a ztráty. Ú et 584 není da ov uznatelným nákladem. Ostatní mimo ádné náklady Na ú tu 588 se ú tují takové polo ky mimo ádných náklad , které nemají sv j samostatný ú et, nap . oprava náklad minulých ú etních období pokud jde o významné polo ky. Dále se zde ú tují náklady z titulu ukon ení hospodá ské innosti ú etní jednotky se souvzta ným zápisem na stran D ú t 597 nebo 598. Úkol k textu. Jaký rozdíl bude v ú tování manka v pokladn v p ípad , e a) bude, b) nebude uzav ena dohoda o hmotné odpov dnosti s p íslu ným pracovníkem? Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, jak m e podnik ovliv ovat vý i náklad . Koresponden ní úkol. Po áte ní z statky: 021 - 2500000,-, 022 - 1700000,-, 081 - 930000,-, 082 655000,-, 112 - 800000,-, 211 - 95000,-, 213 - 10000,-, 221 - 942000,-, 231 200000,-, 311 - 243000,-, 321 - 190000,-, 331 - 142000,-, 343 - 173000,-, 411 3000000,-, 421 - 900000,-, 431 - 100000,-. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

P íd l ze zisku do rezervního fondu 100 000,-. Dodavatelská faktura za nákup stroje 300 000,-, DPH 19 %. Dodavatelská faktura za dopravu stroje 20 000,-, DPH 19 %. Stroj p eveden do u ívání. Hrubé mzdy zú tované k výplat 110 000,-. Ú etní odpisy: stroj 90 000,-, budov 110 000,-. Dle výpisu z obchodního rejst íku spole ník vlo il do spole ností pozemek 500 000,-. 8. Výdej materiálu do spot eby 350 000,-. 9. Emise krátkodobých dluhopis 500 000,-. 10. Prodej dluhopis v itel m 500 000,-. 11. P edpis zákonného sociální a zdravotního poji t ní (SZP) placeného firmou. 12. P edpis p ipoji t ní placeného firmou 8 000,-. 13. P edpis SZP placeného zam stnanci. 14. Výdej kolk do spot eby 1 000,-..

123

124

Ú etnictví 15. Výb r pen z z BÚ do pokladny 50 000,-, (PPD). 16. Výb r pen z z BÚ do pokladny 50 000,-, (VBÚ). 17. P edpis zálohy na da z p íjm ze Z 18 000,-. 18. Výplata mezd pracovník m z pokladny. 19. P ír stek hotové výroby 400 000,-. 20. Odb ratelská fa za prodej výrobk : Prod.C 600 000,-, DPH 19 % 21. Vyskladn ní prodaných výrobk 380 000,-. 22. Manko ve skladu materiálu 3 000,-. 23. P edpis manka k náhrad odpov dnému pracovníkovi 2 000,-. 24. Splátka úv ru z BÚ 50 000,- a platba úroku z úv ru 3 000,-, oba výpisy p i ly sou asn . 25. Úhrada odb ratelské fa za prodej výrobk sm nkou (z operace 20), hodnota sm nky 750 000,-. Da ové odpisy stroj 95 000,-, budov 108 000,-. Úkol: Otev ete ú etní knihy Zaú tujte uvedené ú etní p ípady Zjist te hospodá ský výsledek z b né a mimo ádné innosti, upravte jej na da ový základ Zjist te a zaú tujte da ovou povinnost, vy íslete ú etní hospodá ský výsledek po zdan ní Uzav ete ú etní knihy. Otázky. 1. Co zahrnuje cestovné a jak se posuzuje da ov ? 2. Jaký rozdíl je mezi opravou, údr bou a technickým zhodnocením? 3. Je koda da ov uznatelným nákladem? 4. Jaké len ní náklad znáte? 5. Jaký je rozdíl mezi náklady a výdaji?

Shrnutí kapitoly. V 11. kapitole jsme se v novali problematice náklad , a to pom rn podrobn v etn vazby na zákon o daních z p íjm . Náklady jsou jednou z nejvýznamn j ích kategorií v podniku, jsou rozhodující pro vý i výsledku hospoda ení a díky tomu i jednou z nejsledovan j ích kategorií.

126

Ú etnictví

12. VÝNOSY V této kapitole se dozvíte: Co jsou výnosy; Jak výnosy leníme; Jak o výnosech ú tujeme. Budete schopni: Klasifikovat výnosy ; Ur it podstatu výnosu; Zaú tovat výnosy. Klí ová slova této kapitoly: Výnosy provozní, finan ní, mimo ádné, tr by, úroky. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1h teorie + 0,5 h p íklady

Pr vodce studiem. V této kapitole si uká eme dal í polo ky, které se významným zp sobem podílejí na tvorb výsledku hospoda ení, a to výnosy. Výnosy v t inou chápeme jako pen zi ocen né výkony podniku.

Výnosy p edstavují v pen zích vyjád ený ekvivalent za realizované a odb ratelem uznané výkony ú etní jednotky. Výnosy m eme chápat také jako: *

ukazatel hospodá ské innosti podniku,

*

úhrady (a ji p ijaté nebo dosud neuskute n né) za prodané výsledky hospodá ské innosti podniku, resp. úhradu za spot ebované slo ky majetku podniku,

Jejich hlavní slo kou jsou tr by z realizace prodeje výrobk , prací a slu eb, dal ími druhy výnos mohou být nap . úroky, p ijaté penále a pokuty, náhrady kod, výnosy z likvidace majetku apod. Výnosy se projevují jako: p ír stek aktiv, nap . zvý ení pen ních prost edk , nár st pohledávek apod. sní ení závazk ., nap . kurzový zisk p i p epo tu neuhrazených závazk v cizí m n ke dni uzavírání ú etních knih. Klasifikace výnos je obdobná jako u náklad , zejména sledujeme výnosy podle jednotlivých druh výnos a dále podle ú elového vztahu k výkon m

12. Výnosy

127

realizovaným nebo vyprodukovaným. Sledování výnos podle místa jejich vzniku lze provést vhodnou analytickou evidencí k jednotlivým syntetickým výnosovým ú t m nebo v rámci vnitropodnikového ú etnictví. Pro ú tování výnos platí následující pravidla: -

výnosy se sledují ú etního období,

v 6. ú tové t íd

nar stajícím zp sobem od za átku

-

výnosy se ú tují zásadn do toho období, s ním

-

opravy výnos minulých ú etních období se ú tují na ú tech výnos , kterých se týkají, pouze jde-li o významnou polo ku t chto oprav, pova ují se za mimo ádné výnosy,

-

do výnos b ného roku se ú tují náhrady vynalo ených náklad minulých ú etních období,

-

výnosy a p íjmy, které se týkají budoucích období, je nutno asov rozli ovat, postup upraví ú etní jednotka ve vnitropodnikové sm rnici, p edev ím pomocí ú t 384 a 385 (p itom je známo v cné vymezení výnos i p íjm , jejich vý e a období, kterého se týkají).

-

prvotní (externí) výnosy se zachycují v této ú tové t íd

asov a v cn souvisejí,

asov rozli ené.

Da z p idané hodnoty vyplývající z vystaveného da ového dokladu (nap . faktury) nesmí být sou ástí tr eb, naopak slevy a srá ky jsou sou ástí tr eb u dodavatele a lze je sledovat v analytické evidenci. Z statky ú t 6. ú tové t ídy se p i uzavírání ú etních knih p evád jí ve prosp ch ú tu 710-Ú et zisk a ztrát. Struktura výnos je shodná se strukturou náklad zji ování výsledku hospoda ení se výnosy lení na:

a z hlediska fází

a) výnosy z provozní innosti (ú tová skupina 60 - 64, ú et 697), nap . tr by za vlastní výkony a zbo í, zm na stavu vnitropodnikových zásob, dále výnosy z aktivace vlastních výkon a jiné provozní výnosy nepravideln se opakující, jako nap . p ijaté pokuty a penále, tr by z prodeje materiálu a hmotného a nehmotného majetku apod. b) finan ní výnosy (ú tová skupina 66, ú et 698), zejména tr by z prodeje cenných papír a vklad , úroky, kursové zisky, výnosy z finan ního majetku. c) mimo ádné výnosy (ú tová skupina 68), které vyplývají z nahodilých událostí v b né innosti podniku, nap . zm na ve zp sobu oce ování majetku, p ebytky majetku, nárok na náhradu za manka a kody od právnických i fyzických osob apod. Zachycení výnos v ú etnictví podniku vyplývá zpravidla ze smlouvy uzav ené mezi podniky na p íslu nou innost za p edpokladu její realizace a následné úhrady. Pokud ú etní jednotka sestavuje výkaz zisku a ztráty v druhovém len ní, musí akceptovat sm rnou ú tovou osnovu ve v ech ú tových skupinách, pokud sestavuje výkaz zisku a ztráty v ú elovém len ní, nemusí akceptovat len ní sm rné ú tové skupiny v ú tových skupinách 60 64, tj. v oblasti provozních výnos

128

Ú etnictví Tr by za vlastní výrobky Na ú tu 601-Tr by za vlastní výrobky zachycujeme tr by za prodané výrobky, a ji externím odb ratel m i naturální po itky pro zam stnance. Ú tování (pro zjednodu ení ú továno bez DPH) 1. Tr by za vlastní výrobky dle faktury - zahrani ním odb ratel m - tuzemským ú etním jednotkám - fyzickým osobám MD 311-Odb ratelé, pop . 315-Ostatní pohledávky, 335-Pohledávky za zam stnanci / D 601-Tr by za vlastní výrobky 2. Storna ástek vyú tovaných faktur z výrobních inností p i vrácení nebo zru ení zakázky; vyú tování slev a dobropis - zahrani ními odb rateli - tuzemskými organizacemi - fyzickými osobami - MD 311-Odb ratelé, pop . 315-Ostatní pohledávky, 335-Pohledávky za zam stnanci / - D 601-Tr by za vlastní výrobky 3. Vyú tování naturálních po itk pro zam stnance MD 331-Zam stnanci / D 601-Tr by za vlastní výrobky Tr by z prodeje slu eb Na ú tu 602 ú tujeme nejen tr by za provedené a prodané slu by, ale i nap . p ísp vky rodi na stravování ák , p ísp vky na nájemné, telefony, p ísp vky z rozpo tu m st a obcí na výchovu ák a u , p íjmy za cizí strávníky apod. Slu by jsou ur itým druhem ekonomických inností poskytujících u ite ný efekt ji svým pr b hem, a to v oblasti výroby, ob hu i spot eby. Na ú tu 602 jde p edev ím o slu by obchodn -technické, které mohou být chápány jako soubor inností uskute ovaných dodavateli, které mají: 1. pomáhat odb ratel m p i výb ru výrobk (slu by p ed dodávkou), 2. podávat odb ratel m informace o tom, jak s výrobkem zacházet, aby byl co nejefektivn ji vyu it (slu by v dob pln ní dodávky), 3. umo nit odb ratel m u ívat výrobek po celou dobu jeho ivotnosti (slu by po realizaci dodávky, zejména po uplynutí záru ní lh ty). Tyto slu by zahrnují p edev ím slu by technicko-poradenské, aplika ní, zprost edkovatelské, technickou pomoc, servis, leasing. Ú tování (pro zjednodu ení ú továno bez DPH) 1. Odb ratelská faktura za prodané slu by MD 311-Odb ratelé / D 602-Tr by z prodeje slu eb 2. P ijaté náhrady v hotovosti nebo na b ný ú et (p ísp vky rodi na stravu ák , nájemné, telefony,...) MD 211-Pokladna, 221-Bankovní ú ty / D 602-Tr by z prodeje slu eb 3. P íjmy za cizí strávníky, p ísp vky z rozpo tu m st a obcí na výchovu ák MD 315-Ostatní pohledávky / D 602-Tr by z prodeje slu eb

12. Výnosy

129

Tr by za zbo í Na ú tu 604 ú tujeme o tr bách za prodané zbo í tuzemským i zahrani ním odb ratel m. Zbo í je druhem zásob, který ú etní jednotka nakupuje za ú elem dal ího prodeje bez zm ny jejich formy, podstaty a u itných vlastností. Zbo ím jsou i výrobky vlastní výroby, které ú etní jednotka prodává ve vlastních prodejnách a také nemovitosti, které ú etní jednotka, jejím p edm tem innosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za ú elem prodeje a nepou ívá je, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. Ú tování 1. Tr by za zbo í MD 311-Odb ratelé, pop . 315-Ost. pohledávky / D 604-Tr by za zbo í 2. Tr by za zbo í p i prodeji v hotovosti, za valuty, eky MD 211-Pokladna / D 604-Tr by za zbo í 3. Zbo í vrácené zákazníkem, vrácení pen z MD 604-Tr by za zbo í / D 211-Pokladna Zm ny stavu vnitropodnikových zásob Na ú tech ú tové skupiny 61-Zm ny stavu vnitropodnikových zásob se ú tují p ír stky a úbytky zásob vlastní výroby, tj. nedokon ené výroby, polotovar , hotových výrobk a zví at zp sobem A i B, zm ny stavu zásob vyplývající z inventarizace ke konci a k po átku ú etního období, pop . m síce, tvrtletí, pololetí. Souvzta nými ú ty jsou ú ty ú tové skupiny 12. Je-li hodnota zásob koncem p íslu ného období vy í ne na po átku období, vyú tuje se rozdíl ve prosp ch p íslu ných ú t ú tové skupiny 61, v opa ném p ípad se rozdíl vyú tuje na vrub p íslu ných ú t této ú tové skupiny. Ú ty zm n stavu vnitropodnikových zásob mají úzkou vazbu na vnit ní organizaci podniku a jeho reproduk ní proces. Zásoby vlastní výroby oce ujeme vlastními náklady, jimi se rozumí p ímé náklady vynalo ené na výrobu, pop . i ást nep ímých náklad , které se k výrob vztahují. V praxi se pou ívají také odchylná ocen ní zejména u nedokon ené výroby: 1. ve výrob s krátkodobým materiálovými náklady,

nep etr itým

2. v hromadné a velkosériové výrob

cyklem

pouze

p ímými

pouze p ímými náklady,

3. v malosériové a kusové výrob a ve výrob s dlouhodobým cyklem polo kami p ímých náklad plus výrobní re ie, v p ípad , e výrobní cyklus p esahuje jeden rok, také polo kami správní re ie. V p ípad pou ití vlastních výrobk k ú el m reprezentace budeme ú tovat nikoliv na ú ty ú tové skupiny 12., ale do náklad na vrub ú tu 513Náklady na reprezentaci a ve prosp ch ú tu 613-Zm na stavu výrobk . Da z p idané hodnoty p ipadající na darovaný výrobek se ú tuje rovn na vrub ú tu 513-Náklady na reprezentaci a ve prosp ch ú tu 343-DPH. Ú tování: Zp sob A 1. P ír stky a p ebytek stavu zásob vlastní výroby

130

Ú etnictví MD 12. Zásoby vlastní výroby / D 61. - Zm na stavu zásob vlastní výroby 2. Úbytky stavu zásob vlastní výroby nebo p evod na sklad do dal í výrobní fáze, manko a koda na zásobách vlastní výroby zji t né p i inventarizaci MD61. - Zm na stavu zásob vlastní výroby / D 12. Zásoby vlastní výroby 3. kody na zásobách vlastní výroby a sní ení ocen ní zásob vlastní výroby: - v d sledku neopravitelného po kození - p i fyzické likvidaci v d sledku kod MD 549-Manka a kody / D 61. - Zm na stavu zásob vlastní výroby

Aktivace Ú tová skupina 62-Aktivace obsahuje ú ty aktivace materiálu v etn potravin pro závodní jídelny, zbo í, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vyrobeného ve vlastní re ii v etn aktivace vnitropodnikových slu eb, jako je nap . vnitropodniková doprava i montá (vstupují do po izovací ceny majetku). Ú tování aktivace materiálu, zbo í a vnitropodnikových slu eb navazuje na to, zda podnik ú tuje o zásobách zp sobem A i B. Aktivace má p ímý vztah na vý i majetku podnikatelského subjektu, vý i náklad a výnos a z toho vyplývající vý i základu pro stanovení dan z p íjm . Aktivace p edstavuje p ír stek majetku (aktiv) vlastní inností ú etní jednotky. Souvzta nými ú ty jsou tedy ú ty ob ného i dlouhodobého majetku, tj. ú ty z ú tových skupin 11., 13., 01., 02, pop . ú ty 501, resp. 504, pokud podnik ú tuje o zásobách zp sobem B. Ocen ní aktivovaného majetku musí být v souladu s platnými ú etními p edpisy. Ustanovení § 25 zákona o ú etnictví a v návaznosti na n j i vyhlá ka 500 eské ú etní standardy stanoví, e aktivovaný hmotný, pop . i nehmotný majetek, materiál a zbo í se oce ují vlastními náklady, a proto musí kalkulace vlastních náklad respektovat zásadu v rného zobrazení skute nosti. Ú etní p edpisy ukládají ú etní jednotce povinnost zabezpe it pro pot eby finan ního ú etnictví pr kazné podklady pro vyjád ení aktivace vlastních výkon a pro ocen ní zásob a ostatních výkon vytvo ených vlastní inností. Tyto podklady m e ú etní jednotka zajistit: 1. v rámci analytické evidence k finan nímu ú etnictví 2. vytvo ením samostatného ú etního okruhu v rámci volných ú tových t íd 8 a 9 3. kombinací obou p ístup . P íklad 1 Zaú tujte hospodá ské operace související (ú továno v tis. K ).

s aktivací majetku v podniku

Ú tování 1. Aktivace vnitropodnikové montá e p i po ízení stroje 12 MD 042-Po ízení DHM / D 622-Aktivace vnitropodnikových slu eb 2. Aktivace vnitropodnikové p epravy p i po ízení materiálu - zp sob A 3 MD 111-Po ízení materiálu / D 622-Aktivace vnitropodnikových slu eb 3. Aktivace hmotného dlouhodobého majetku (stroje) vyrobeného ve vlastní re ii

12. Výnosy za ú elem obchodování 68. MD 042-Po ízení DHM / D 624-Aktivace DHM 4. Stroj p eveden do u ívání 80 MD 022-Samostatné movité v ci / D 042-Po ízení DHM 5. Aktivace nehmotného dlouhodobého majetku vyrobeného ve vlastní re ii za ú elem obchodování (výnos je sou ástí základu dan ) 45 MD 041-Po ízení DNM / D 623-Aktivace DNM 6. Storno vnitropodnikové faktury za nehmotný majetek provedený ve vlastní re ii 45 - MD 041-Po ízení DNM / - D 623-Aktivace DNM Tr by z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Na ú tu 641 se ú tuje o prodejní cen prodaného dlouhodobého majetku. Rovn zde ú tujeme tr by ve form poplatk za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv Tr by z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku jsou sou ástí základu dan , je t eba sledovat z statkové ceny prodaného nehmotného a hmotného majetku zú tované v nákladech na ú tu 541. Tr by z prodeje materiálu Na ú tu 642 ú tujeme o prodaném materiálu, p edev ím z d vodu jeho nepot ebnosti nebo nadbyte nosti. Smluvní pokuty a úroky z prodlení Na ú tu 644 ú tujeme o p ijatých smluvních pokutách a úrocích z prodlení podle obchodního zákoníku a poplatcích z prodlení podle ob anského zákoníku mimo úroky z prodlení podle smlouvy a úv ru. Dále zde zahrnujeme penále a jiné sankce ze smluvních vztah , posti ní ástky dle zákona sm ne ného a ekového a odstupné dle obchodního zákoníku. Smluvní pokuta je ástka, kterou je povinna zaplatit ta smluvní strana, která nesplnila podmínky stanovené smlouvou nebo p ípadn od smlouvy odstoupila. Jde o pokuty z dodavatelsko-odb ratelských vztah a musí být sjednány smluvními stranami p edem v písemné form . Úrok z prodlení je sank ní platba za nedodr ení termínu úhrady (splatnosti) závazku. Z ú etního hlediska vzniká výnos ji v okam iku oprávn ného nároku právn podlo eného smlouvou nebo zákonem bez ohledu na p íjem smluvní sankce. V rámci smluvní volnosti ve vztahu mezi v itelem a dlu níkem m eme rozli it tyto smluvní sankce: úrok z prodlení, smluvní pokuta, odstupné, poplatek z prodlení, penále, pop . jiné sankce ze smluvních vztah , posti ní ástky ve smyslu p íslu ných ustanovení zákona sm ne ného a ekového.

131

132

Ú etnictví Smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztah se zahrnují do základu dan a p i jejich faktickém p ijetí u v itele. Výnosy z odepsaných pohledávek Na ú tu 646 se ú tují úhrady pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub náklad a od tohoto okam iku se v ú etnictví neevidovaly a dále výnosy z postoupení pohledávek z provozní innosti, p ípadn sm nek k inkasu. Jiné provozní výnosy Na ú tu 648 ú tujeme o provozních výnosech, které nemají sv j samostatný ú et v p edcházejících ástech. Jde nap . o dotace na úhradu provozních náklad , náhrady soudních a arbitrá ních poplatk od jiných subjekt , náhrady mank a kod ú tovaných na ú tu 549, p ebytky zji t né inventarizací, zú tování oprávky k zápornému oce ovacímu rozdílu a zápornému goodwillu apod. P íklad 2 Zaú tujte hospodá ské operace související s provozními výnosy (ú továno v tis. K ). 1. Odb ratelská faktura za prodej dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 100. MD 311-Odb ratelé / 641-Tr by z prodeje DNHM 2. Tr ba v hotovosti za prodaný kovový odpad 5 MD 211-Pokladna / D 642-Tr by z prodeje materiálu 3. Vyú tování slevy dodate n poskytnuté odb rateli za dodávku materiálu 1 - MD 311-Odb ratelé / - D 642-Tr by z prodeje materiálu 4. Z b ného ú tu byl dodavateli zaplacen poplatek z prodlení p i úhrad faktury 2 MD 221-Bankovní ú ty / D 644-Sml. pokuty a úroky z prodlení 5. Úhrada ji odepsané pohledávky na bankovní ú et 80 MD 221-Bankovní ú ty / D 646-Výnosy z odeps. pohledávek 6. Vyú tování nároku na úhradu:soudních výloh od dlu ník MD 378-Jiné pohledávky / D 648-Jiné provozní výnosy

4

7. Nárok na úhradu kody od zam stnance ( koda byla zaú tována na ú tu 549) 9 MD 335-Pohledávky za zam stnanci / D 648-Jiné provozní výnosy 8. P ebytek u zásob zbo í 12 MD 132-Zbo í na sklad / D 648-Jiné provozní výnosy 9. Nárok dotace na úhradu náklad 54 MD 346-Dotace ze státního rozpo tu, 347-Ostatní dotace / D 648-Jiné provozní výnosy Tr by z prodeje cenných papír a vklad Na ú tu 661 sledujeme tr by z prodeje dlouhodobých a krátkodobých cenných papír zachycených v ú tových skupinách 06 a 25.

12. Výnosy Úroky Na ú tu 662 ú tujeme p ijaté úroky od pen ních ústav a jiných dlu ník , úroky ze sm nek apod. Úroky se platí ve vý i odsouhlasené úrokové sazby, která je obvykle vyjád ená jako procento z jistiny za rok. Úrok je cena za p j ení kapitálu, z pohledu v itele jde o výnos, tj. odm nu za to, e nemohl po ur itou dobu disponovat svým kapitálem, resp. jeho ástí a vyu ívat jej pro svou vlastní pot ebu. V p ípad úrok z prodlení podle smlouvy o úv ru se ú tuje na rozvahových ú tech o pohledávkách a závazcích souvzta n s ú ty výnos a následn o inkasu, ov em jen tehdy, pokud jsou úroky obsa eny ve výpisu z bankovního ú tu. Jinak se v t inou ú tuje o jejich inkasu, nikoliv o p edpisu. Úroky z úv r , p j ek, dluhopis , vkladních list , vkladových certifikát a vklad , ze sm nek, jejich vydáním získává sm ne ný dlu ník pen ní prost edky plynoucí spole nosti, která je da ovým rezidentem jiného lenského státu EU, od obchodní spole nosti se sídlem na území R nebo od stálé provozovny spole nosti, která je da ovým rezidentem jiného lenského státu EU na území R, jsou od dan z p íjm osvobozeny. Kurzové zisky Kurzové zisky vznikající p i ocen ní majetku a závazk uvedených v zákon o ú etnictví k okam iku uskute n ní ú etního p ípadu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okam iku, k n mu se sestavuje ú etní záv rka, se ú tují ve prosp ch ú tu finan ních výnos . K okam iku uskute n ní ú etního p ípadu se kurzové zisky vyú tují ve prosp ch výnos na ú et 663 - Kurzové zisky. Kurzový zisk vzniká, pokud se u pohledávek ke dni jejich úhrady kurz zvý í proti kurzu ke dni vzniku pohledávky, u závazk je to naopak. Kurzový zisk z ocen ní ke konci rozvahového dne se rovn zaú tuje ve prosp ch ú tu 663 Kurzové zisky. U neuhrazených devizových závazk jde o kurzový zisk v p ípad , kdy ke dni uzavírání ú etních knih se kurz sní í, u ostatních slo ek majetku naopak zvý í. Výnosy z p ecen ní majetkových cenných papír Na ú tu 664 se ú tuje zm na reálné hodnoty majetkových cenných papír ur ených k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdíl v krátkodobém horizontu, a to p i p ír stku jejich hodnoty. Výnosy z dlouhodobého finan ního majetku Na ú tu 665 ú tujeme o vyú tování dividend, podíl ze zisku, nájemném vyplývajícím z vlastnictví dlouhodobého finan ního majetku, o tr bách za pronájem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, o výnosových úrocích z dlu ných cenných papír (po dobu dr by). Plynou-li z tuzemska, budou ú továny v netto vý i, tj. v isté inkasované vý i po zdan ní, plynou-li ze zahrani í, pak v brutto vý i. Od dan z p íjm jsou osvobozeny p íjmy z dividend a jiných podíl na zisku, plynoucí od dce iné spole nosti se sídlem na území R, mate ské

133

134

Ú etnictví spole nosti. Od dan z p íjm jsou rovn osvobozeny p íjmy z dividend a jiných podíl na zisku, plynoucí od dce iné spole nosti, která je da ovým rezidentem jiného lenského státu EU, mate ské spole nosti, která má sídlo na území R, a stálé provozovn mate ské spole nosti nemající na území R sídlo a je na na em území umíst na. Podíly na zisku a dividendové p íjmy jsou zda ovány srá kovou daní (15 %). Základ dan se stanoví samostatn za jednotlivé cenné papíry, a to i v p ípad dr by cenných papír stejného druhu od jednoho emitenta. Výnosy z finan ního majetku Na ú tu 666 ú tujeme o výnosech z krátkodobého finan ního majetku, nap . dividendy, podíly na zisku, výnosové úroky z dlu ných cenných papír po dobu jejich dr by apod. Dále zde zachycujeme zm nu reálné hodnoty dlu ných cenných papír k obchodování. Výnosy z derivátových operací Na tomto ú tu se ú tují kladné zm ny reálných hodnot derivát ur ených k obchodování na ve ejném trhu jako je tuzemská a zahrani ní burza a také cena opce p i realizaci prodané opce. Zm ny reálné hodnoty derivátu, který zaji uje reálnou hodnotu rozvahového aktiva, se rovn ú tují na ú et 667, na rozdíl zm n reálných hodnot derivát zaji ujících o ekávané pen ní toky, které se ú tují do vlastního kapitálu a do výnos jsou zaú továny ve stejném období, kdy jsou zaú továny výnosy spojené se zaji ovanými polo kami. Derivát je finan ní nástroj, který je spojen se specifickým finan ním nástrojem, indikátorem nebo komoditou a p edstavuje obchodování s finan ním rizikem. Ú etní jednotka ve své vnitropodnikové sm rnici stanoví, zda bude deriváty pova ovat za deriváty k obchodování nebo vyu ije mo nost ú tovat o nich jako o zaji ovacích derivátech v souladu s její strategií ízení finan ních rizik. Za zaji ovací se derivát pova uje tehdy, pokud splní následující podmínky: na po átku zaji t ní je zaji ovací derivát zdokumentován, zaji t ní je efektivní, tj. pokud je pom r mezi zm nami reálné hodnoty zaji ovaným polo ek a zm nami reálné hodnoty zaji ovacího derivátu odpovídající zaji ovanému riziku v intervalu 80 125 %, efektivita je spolehliv m itelná a pr b n posuzovaná. Ostatní finan ní výnosy Na ú tu 668 ú tujeme o výnosech nezachycených na p edchozích ú tech ú tové skupiny 66., nap . výnosy z poskytnuté záruky, náhrada kody utrp né na finan ním majetku nebo vyplacení p eplatku hodnoty nepen itého vkladu, kdy jeho znalecké ocen ní p esahuje zapo ítávané zvý ení základního kapitálu, p íp. i emisní á io. P íklad 3 Zaú tujte hospodá ské operace související s finan ními výnosy (ú továno v tis. K ). 1. Tr ba z prodeje dlouhodobých cenných papír 140

12. Výnosy MD 221-Bankovní ú ty / D 661-Tr by z prodeje cenných papír a vklad 2. Vy azení prodaných cenných papír z evidence 98 MD 561-Prodané cenné papíry a vklady / D 06. 3. P ijaté úroky z b ného ú tu 5 MD 221-Bankovní ú ty / D 662-Úroky 4. Vyú tování kurzového zisku u pen ních prost edk p i uzavírání ú etních knih 12 MD 211-Pokladna / D 663-Kurzové zisky 5. Vyú tování kurzového zisku p i inkasu pohledávky 28 MD 311-Odb ratelé / D 663-Kurzové zisky 6. Zm na reálné hodnoty majetkového cenného papíru k obchodování 32 MD 251-majetkové cenné papíry k obchodování / D 664-Výnosy z p ecen ní majetkových cenných papír 7. Vyú tování dividend z vlastnictví dlouhodobého finan ního majetku 63 MD 378-Jiné pohledávky / D 665-Výnosy z DFM 8. Zm na reálné hodnoty dlu ných cenných papír k obchodování 9 MD 253-Registrované dluhové cenné papíry k obchodování / D 666-Výnosy z finan . majetku 9. Zm na reálné hodnoty derivátu zaji ovacího reálnou hodnotu aktiva 2 MD 376-Nakoupené opce / D Ú et 667 Výnosy z derivátových operací 10. Výnos z poskytnuté záruky 6 MD 311-Odb ratelé / D 668-Ostatní finan ní výnosy Výnosy ze zm ny metody Na ú tu 681 se ú tují zm ny ve zp sobu ocen ní majetku podle § 4 odst. 15 a § 7 odst. 4 zákona o ú etnictví, tj. v d sledku zm ny p edm tu podnikání nebo jiné innosti, pop . z d vodu zp esn ní v rného zobrazení nebo zkvalitn ní vypovídací schopnosti ú etní záv rky. Ostatní mimo ádné výnosy Ve prosp ch ú tu 688 se ú tuje zejména oprava výnos minulých ú etních období, pokud jde o významné polo ky, výnosy z titulu postoupení nebo ukon ení hospodá ské innosti i slo ky hospodá ské innosti podniku. Prodávající p i prodeji podniku nebo jeho ásti zde ú tuje tr bu z prodeje prodávaného majetku. Rovn se zde zachytí náhrady kod ú tovaných na ú tu 582. P evodové ú ty Na vrub ú tu ú tové skupiny 69 se ú tuje p evod provozních výnos , nap . výnosy související s postoupením nebo ukon ením hospodá ské innosti (nebo slo ky hospodá ské innosti) ú etní jednotky a p evod finan ních výnos v zájmu objektivního vykázání provozního, finan ního a mimo ádného hospodá ského výsledku. Nep edstavují ádný nový výnos, slou í pouze pro zp esn ní obsahové nápln jiných výnosových skupin. Úkol k textu. Jsou výnosy ze zm ny metody zahrnovány do základu dn z p íjm ? Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, zda by nebylo vhodn j í ú tovat aktivaci a zm nu stavu zásob jako sní ení náklad , nikoliv jako výnos.

135

136

Ú etnictví ást pro zájemce. Zkuste si najít v odborné literatu e, jak otázku výnos standardy (IAS/IFRS).

e í mezinárodní ú etní

Úloha . 12. 1 Zaú tujte výnos ze zm ny metody oce ování u zásob materiálu ve vý i 45 a pohledávku z prodeje podniku ve vý i 10 450. Otázky: 1. Jak chápeme výnosy? 2. Vyjmenujte specifika zahrnování n kterých výnos z p íjm . 3. Co je to aktivace a jak o ní ú tujeme? 4. Kdy vyká eme kurzový zisk? 5. K emu slou í p evodové ú ty výnos ? 6. Co je to derivát a jak se v podniku zachycuje?

do základu dan

Shrnutí kapitoly. Ve 12. kapitole jsme si definovali podstatu a druhy výnos a ukázali jsme si na p íkladech základní ú etní operace na výnosových ú tech.

138

Ú etnictví

13. ZÁV Ú TY

RKOVÉ

A

PODROZVAHOVÉ

V této kapitole se dozvíte: Jakými zp soby uzavíráme ú etní knihy na konci ú etního období; Jakými zp soby otevírám ú etní knihy na po átku ú etního období; K emu slou í podrozvahová evidence. Budete schopni: Uzav ít ú etní knihy na konci ú etního období; Otev ít ú etní knihy na po átku období; Rozd lit výsledek hospoda ení. Klí ová slova této kapitoly: Kone ný ú et rozva ný, ú et zisku rozva ný, podrozvahová evidence.

a

ztráty,

po áte ní

ú et

as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1h teorie + 0,5 h p íklad

Pr vodce studiem. V p edcházejících kapitolách jsme si ukázali ú tování hospodá ských operací v pr b hu ú etního období. Nyní jsme se dostali a na konec ú etního období a je t eba ú ty uzav ít a na po átku následujícího roku op t otev ít. Ú tová t ída 7 slou í k provád ní ú etních zápis p edstavujících otev ení a uzav ení ú etních knih a k ú tování operací na podrozvahových ú tech. Otevírání ú etních knih Ú etní jednotky otevírají ú etní knihy: a) b) c) d)

ke dni vzniku povinnosti vést ú etnictví, k prvnímu dni ú etního období, ke dni vstupu do likvidace, ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozd lení likvida ního z statku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o nalo ení s majetkem podle zvlá tních právních p edpis , e) ke sni, kterým nastanou ú inky prohlá ení konkurzu, f) ke dni, kterým nastanou ú inky povolení vyrovnání,

13. Záv rkové a podrozvahové ú ty g) ke dni, kterým nastanou ú inky potvrzení nuceného vyrovnání, h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky potvrzení vyrovnání, i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky spln ní nuceného vyrovnání, j) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky zru ení ku kurzu nebo k) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvlá tní právní p edpis. Ú etní jednotky zú astn né na p em n spole ností otevírají ú etní knihy k rozhodnému dni p em ny spole nosti a vedou ú etnictví samostatn od rozhodného dne p em ny spole nosti do dne zápisu p em ny spole nosti do obchodního rejst íku. Ú ty hlavní knihy se otevírají podvojn ú etními zápisy, a to pomocí ú tu 701 - Po áte ní ú et rozva ný, jeho jednotlivé stavy aktivních a pasivních rozvahových polo ek (v . výsledku hospoda eni) musí mít návaznost na stavy t chto polo ek na ú tu 702 - Kone ný ú et rozva ný. Zisk, pop . ztráta zaú tovaný ve prosp ch, pop . na vrub ú tu 702 Kone ný ú et rozva ný v rámci ro ní ú etní uzáv rky se p i otevírání ú t hlavní knihy v následujícím ú etním období zaú tuje ve prosp ch, pop . na vrub ú tu 431 Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení se souvzta ným zápisem na vrub, pop . ve prosp ch, ú tu 701 - Po áte ní ú et rozva ný. Ú tování 1. P evod na pasivní ú ty 400 MD 701-Po áte ní ú et rozvá ný / D Pasiva t . 0, 1, 2, 3, 4 400 2. P evod na aktivní ú ty 500 MD Aktiva t . 0, 1, 2, 3, 4 / D 701-Po áte ní ú et rozvá ný 500 3. P evod na ú et výsledku hospoda ení- zisk 100 MD 701-Po áte ní ú et rozvá ný / D 431-Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení 100 Ú tování 1. P evod na pasivní ú ty 500 MD 701-Po áte ní ú et rozvá ný / D Pasiva t . 0, 1, 2, 3, 4 500 2. P evod na aktivní ú ty 400 MD Aktiva t . 0, 1, 2, 3, 4 / D 701-Po áte ní ú et rozvá ný 400 3. P evod na ú et výsledku hospoda ení- ztráta 100 MD 431-Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení / D 701-Po áte ní ú et rozvá ný 100 Po otev ení ú etních knih se zaú tují p ípadné rozdíly ze zm n pou itých zp sob oce ování majetku jako ú etní p ípad prvního m síce nového ú etního období, a to v p ípad , kdy ú etní jednotka zm ní p edm t podnikání nebo z d vodu zp esn ní vypovídací schopnosti ú etnictví. Tyto operace se ú tují na vrub mimo ádných náklad , pop . ve prosp ch mimo ádných výnos a ve prosp ch, pop . na vrub p íslu ných majetkových ú t .

139

140

Ú etnictví

Rozd lování výsledku hospoda ení Stav p íslu ného ú tu ú tové skupiny 43-Výsledek hospoda ení, resp. ú tu 431-Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení se vyrovná u ú etních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, po schválení návrhu na rozd lení zisku i úhrady ztráty ú etními zápisy ve prosp ch p íslu ných ú t ú tových skupiny 41-Základní kapitál a kapitálové fondy, 42-Rezervní fondy, ned litelný fond a ostatní fondy ze zisku a p evedené výsledky hospoda ení, pop . ve prosp ch p íslu ného ú tu ú tové skupiny 36-Závazky ke spole ník m, k ú astník m sdru ení a ke len m dru stva v p ípad zisku. V p ípad ztráty se ú tuje na vrub ú skupiny 35-Pohledávky za spole níky, za ú U individuálního podnikatele se vyrovnání zápisy ve prosp ch i na vrub p íslu ného podnikatel.

t ú tových skupiny 41, 42, a ú tové astníky sdru ení a za leny dru stva. ú tové skupiny 43 provede ú etními ú tu ú tové skupiny 49-Individuální

Po adí rozd lení zisku, pop . zp sob úhrady ztráty u ú etních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, stanoví obecn závazný právní p edpis, spole enská smlouva, stanovy obchodní spole nosti nebo dru stva, rozhodnutí valné hromady. U ú etních jednotek - individuálních podnikatel zapsaných v obchodním rejst íku se ú et 431 vyrovná ú etními zápisy ve prosp ch, pop . na vrub ú tu 491 - Ú et individuálního podnikatele. Vzhledem k tomu, e slo kou náklad je splatná i odlo ená da z p íjm jak z b né, tak mimo ádné innosti, má výsledek hospoda ení zji ovaný na ú tu 710-Ú et zisk a ztrát a rozd lovaný pomocí ú tu 431-Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení odchylnou kvalitu ne výsledek hospoda ení, vykazovaný v systému ú etnictví platném do konce roku 1992. P i jistém zjednodu ení je mo né konstatovat, e vykázané výsledky hospoda ení od roku 1993 odpovídají disponibilnímu zisku, tj. zisku, který ú etní jednotce z stane po odvodech do státního rozpo tu. Výjimkou jsou ve ejné obchodní spole nosti ( áste n i komanditní spole nost), u ní p i uzavírání ú etních knih (viz komentá k ú tu 596 - P evod podílu na výsledku hospoda ení spole ník m) nebude vykazován ádný výsledek hospoda ení. P íklad 1 Rozd lení zisku ve spol. s r. o. 1. Povinný p íd l ze zisku do rezervního fondu 10 MD 431-VH ve schvalovacím ízení / D 421-Zákonný rezervní fond 10 2. P íd l ze zisku do statutárních fond 20 MD 431-VH ve schvalovacím ízení / D 423-Statutární fondy 20 3. P íd l ze zisku do základního kapitálu 10 MD 431-VH ve schvalovacím ízení / D 411-Základní kapitál 10 4. P íd l ze zisku do ostatních fond 20 MD 431-VH ve schvalovacím ízení / D 427-Ostatní fondy 20 5. P íd l ze zisku na výplatu podílu spole ník m 30

13. Záv rkové a podrozvahové ú ty MD 431-VH ve schvalovacím ízení / D 364-Závazky ke spole ník m p i rozd lování zisku 30 6. P evod ásti zisku do dal ích let jako tzv. nerozd lený zisk 10 MD 431-VH ve schvalovacím ízení / D 428-Nerozd lený zisk minulých let 10 Zji t ní výsledku hospoda ení a uzavírání ú etních knih Ú etní jednotky uzavírají ú etní knihy: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

ke dni zániku povinnosti vést ú etnictví, k poslednímu dni ú etního období, ke dni p edcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni zru ení bez likvidace s výjimkou p em n spole ností nebo dru stev, ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky prohlá ení kunkurzu, ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky povolení vyrovnání, ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky potvrzení nuceného vyrovnání, ke dni, kterým nastanou ú inky potvrzení vyrovnání, ke dni, kterým nastanou ú inky spln ní nuceného vyrovnání, ke dni, kterým nastanou ú inky zru ení konkurzu nebo ke dni, který pro uzavírání ú etních knih a sestavení ú etní záv rky stanoví zvlá tní právní p edpis.

Ú ty hlavní knihy se na konci ú etního období uzavírají ú etními zápisy. Uzavírání ú etních knih je innost, p i které se zji ují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických ú t , pop . p i vedení ú etnictví ve zjednodu eném rozsahu obraty ú tových skupin, kone né z statky aktivních a pasivních ú t a kone né stavy ú t náklad a výnos , pop . p i vedení ú etnictví ve zjednodu eném rozsahu z statky ú tových skupin. Dále se zji uje základ dan z p íjm a da ová povinnost splatná, pop . odlo ená v etn p ípadného zaú tování rezervy na da z p íjm , dále se zjistí ú etní výsledek hospoda ení a uzav e se ú etnictví p evodem z statk rozvahových ú t a z statku ú tu 710 Ú et zisk a ztrát na ú et 702 - Kone ný ú et rozva ný. Na podklad údaj kone ného ú tu rozva ného a ú tu zisk a ztrát se sestaví ú etní záv rka. Výsledek hospoda ení po zdan ní - disponibilní zisk, pop . ztráta - se zjistí na konci ú etního období pomocí ú tu 710 - Ú et zisk a ztrát jako rozdíl výnos ú tovaných na ú tech ú tové t ídy 6 a náklad ú tovaných na ú tech ú tové t ídy 5, a to takto: kone né stavy (obraty) ú t náklad se p evedou na vrub ú tu 710, kone né stavy (obraty) ú t výnos se p evedou ve prosp ch ú tu 710, zji t ný zisk, p íp.ztráta, se z ú tu 710 - Ú et zisk a ztrát p eú tuje ve prosp ch, p íp. na vrub ú tu 702 - Kone ný ú et rozva ný. T mito záv re nými ú etními zápisy dojde k vyrovnání jak ú tu 710 Ú et zisk a ztrát, tak ú tu 702 - Kone ný ú et rozva ný, který obsahuje krom kone ných z statk aktivních a pasivních ú t také kone ný z statek - zisk

141

142

Ú etnictví (ztrátu) ú tu 710 jako nový disponibilní zdroj (ztrátu) vytvo ený v rámci uzavíraného ú etního období. Obdobn jako náklady a výnosy se ú etn uzav ou aktivní a pasivní ú ty: kone né z statky aktivních ú t se p evedou na vrub ú tu 702 - Kone ný ú et rozva ný, kone né z statky pasivních ú t se p evedou ve prosp ch ú tu kone ného ú tu rozva ného. P íklad 2 1. P evod obrat ú t náklad MD 710-Ú et zisk a ztrát / D T . 5-Náklady 100 2. P evod obrat ú t výnos MD T . 6-Výnosy / D MD 710-Ú et zisk a ztrát 200 3. P evod kone ných z statk aktivních ú t MD 702-Kone ný ú et rozvá ný / D Aktiva t . 0, 1, 2, 3, 4 500 4. P evod kone ných z statk pasivních ú t MD Pasiva t . 0, 1, 2, 3, 4 / D 702-Kone ný ú et rozvá ný 400 5. Zú tování výsledku hospoda ení MD 710-Ú et zisk a ztrát / D 702-Kone ný ú et rozvá ný 100

100 200 500 400 100

Uzavírání ú etních knih ve ve ejné obchodní spole nosti (v.o.s.) V. o. s. není z hlediska daní z p íjm chápána jako právnická osoba, co znamená, e ve kerý výsledek hospoda ení (zisk, ztráta) musí být v rámci uzavírání ú etních knih rozd len beze zbytku mezi spole níky, kte í jej zda ují ka dý samostatn . V. o. s. zaú tuje nárok spole ník na podíl na výsledku hospoda ení spole nosti na ú tu 596-P evod podíl na výsledku hospoda ení spole ník m a na ú et 364 - Závazky ke spole ník m p i rozd lování zisku, pop . 354 - Pohledávky za spole níky p i úhrad ztráty podle povahy výsledku hospoda ení. Dále postupuje v. o. s. stejn jako ostatní ú etní jednotky s tím, e ú et 710-Ú et zisk a ztrát nebude vykazovat ádný z statek. P íklad 3 1. Zú tování závazk v i spole ník m ve vý i výsledku hospoda ení 100 MD 596-P evod podílu na VH spole ník m / D 364- Závazky ke spole . p i rozd l. zisku 100 2. P evod kone ného stavu ú tu 596 na uzáv rkový ú et 710 100 MD 710-Ú et zisk a ztrát / D 596-P evod podílu na VH spole ník m 100 3. P evod pasivního závazkového ú tu na uzáv rkový ú et 702 100 MD 364- Závazky ke spole . p i rozd l. zisku / D 702- Kone ný ú et rozvá ný 100 Podrozvahová evidence Tato evidence se vede v ú tových skupinách 75 - 79. Vytvo ení p íslu ných ú t v t chto ú tových t ídách je interní zále itosti ka dé ú etní jednotky. Podrozvahová evidence slou í ke sledování d le itých skute ností, jejich znalost je podstatná pro celkové posouzení majetkoprávní situace ú etní jednotky

13. Záv rkové a podrozvahové ú ty a jejích ekonomických zdroj , které lze vyu ít. Jedná se p edev ím o vyu ívání cizího majetku, ke kterému ú etní jednotka nemá vlastnické právo, pop . právo hospoda ení s majetkem státu, dále evidence práv, o kterých se neú tuje (hypotéky) nebo materiálu, jeho po ízení, uchování, udr ování a sledování vyplývá z obecn platných právních p edpis , nap . materiál civilní obrany. Na podrozvahových ú tech se sledují zejména: * * * * * * * * * * * * * * * *

p ijatá depozita a hypotéky, najatý majetek, majetek p ijatý do úschovy, zásoby p ijaté ke zpracování, sm nky k inkasu pou ité k úhrad do doby jejich splatnosti, p ísn zú tovatelné tiskopisy, materiál ve skladech civilní ochrany a ostatní materiál specifického pou ití, program 222, závazky a pohledávky ze smluvních pokut a úrok z prodlení ú tované do 31.12.2000, odepsané pohledávky, poskytnutá zástavní práva a v cná b emena a p evedená a poskytnutá zaji t ní, pokud nejsou pova ována za dlouhodobý majetek, p ijatá zástavní práva a zaji t ní, závazky a pohledávky z leasingu, pohledávky a závazky z pevných termínových operací, pohledávky a závazky z opcí, eviden ní ú et a dal í.

Úkol k textu. Pro je u ve ejné obchodní spole nosti odli ný zp sob uzavírání ú etních knih? Otázky. 1. K emu slou í ú et 701? 2. K emu slou í ú et 702? 3. Jaký je význam ú tu 710? 4. Co je podrozvahová evidence?

Shrnutí kapitoly. V této kapitole jsme si ukázali, jak se uzavírají ú ty na konci ú etního období a jak se následn otevírají na po átku následujícího období. Rovn jsme se zmínili o významu podrozvahové evidence.

143

144

Ú etnictví

14. Ú

ETNÍ ZÁV

RKA

V této kapitole se dozvíte: Z jakých ástí se skládá ú etní záv rka; Jaká jsou pravidla pro její sestavení. Budete schopni: Ur it strukturu rozvahy; Ur it strukturu výkazu zisku a ztráty; Sestavit výkaz o pen

ních tocích.

Klí ová slova této kapitoly: Ú etní záv rka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, p íloha, výkaz o pen ních tocích, výkaz o zm nách ve vlastním kapitálu.. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2 h teorie + 1 h p íklad

Pr vodce studiem. V této poslední ásti se dostáváme k vrcholu ú etních prací, tedy k sestavení ú etní záv rky, její obsah je definován zákonem o ú etnictví. Ú etní záv rku tvo í: a) rozvaha, b) výkaz zisku a ztráty, c) p íloha, která vysv tluje a dopl uje informace obsa ené v rozvaze a ve výkazu zisk a ztráty, zejména napln ním p edpokladu nep etr itého fungování podniku (tzv. going concern), zásady konzistence a uvedení pou itých ú etních metod, pop . odchylek od nich. d) sou ástí ú etní záv rky m e být i p ehled o pen ních tocích nebo p ehled o zm nách vlastního kapitálu, Finan ní výkazy, tj. rozvaha a výkaz zisku a ztráty se sestavují v pen ních jednotkách eské m ny v tisících K . P i sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty musí platit zásada rovnováhy rozvahy, tj. rovnost mezi polo kami aktiva celkem a pasiva celkem v celých tisících K a také se musí rovnat výsledek hospoda ení uvedený ve výkazu zisku a ztráty a výsledek hospoda ení z rozvahy. Údaje pro sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty se erpají ze z statk syntetických ú t , pop . skupinových syntetických ú t (syntetické ú ty kon ící nulou) a z analytických ú t .

14. Ú etní záv rka P i sestavování ú etní záv rky musí ú etní jednotka vycházet z p edpokladu nep etr itého fungování podniku zásady konzistence nebo-li stálosti metod. Ú etní jednotky jsou povinny v p íloze ú etní záv rky v dy uvést informaci o pou itých ú etních metodách, pop ípad o odchylkách od t chto metod s jejich ádným zd vodn ním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finan ní situaci a výsledek hospoda ení ú etní jednotky. Ú etní jednotky sestavují ú etní záv rku v plném nebo zjednodu eném rozsahu. Ú etní záv rku ve zjednodu eném rozsahu mohou sestavovat pouze ty ú etní jednotky, které nemají povinnost ov ovat tuto záv rku auditorem.. Ú etní záv rka musí obsahovat identifika ní údaje o ú etní jednotce, p edev ím: a) obchodní firmu nebo jiný název ú etní jednotky; u právnických osob se sídlem na území R, u zahrani ních osob podnikajících na území R a u organiza ních slo ek státu sídlo nebo u fyzických osob zapsaných v obchodním rejst íku bydli t a místo podnikání, li í-li se od bydli t , b) identifika ní íslo, pokud je má ú etní jednotka p id leno, c) právní formu ú etní jednotky, d) p edm t podnikání nebo jiné innosti, p ípadn ú el, pro který byla z ízena, e) rozvahový den nebo jiný okam ik, k n mu se ú etní záv rka sestavuje sestavení ú etní záv rky, a musí k ní být p ipojen podpisový záznam statutárního orgánu ú etní jednotky nebo podpisový záznam ú etní jednotky. Rozvaha Rozvaha je statický výkaz, to znamená, e je sestavována k ur itému okam iku. Zobrazuje dvojí pohled na majetek podniku z hlediska jeho formy a z hlediska zdroj , ze kterých byl po ízen. Z d vodu srovnatelnosti je t eba údaje v rozvaze uvád t za b né i minulé období. P i zahájení podnikání i jiné innosti, p i vstupu do likvidace v b ném ú etním období a u podnikatel , na jejich majetek byl prohlá en konkurs, se v rozvaze za minulé ú etní období uvedou údaje ze zahajovací rozvahy. Rozvaha má pro íselné vyjád ení jednotlivých polo ek dva sloupce. Sloupec Brutto stav vyjad uje majetek v ocen ní dle zákona o ú etnictví. Ve sloupci korekce jsou uvád ny oprávky a opravné polo ky se znaménkem minus. Netto stav pak vyjad uje majetek upravený o korekci, tj. brutto stav minus korekce. Pohledávky a závazky se vykazují jako dlouhodobé i krátkodobé podle z statkové doby splatnosti ke konci rozvahového dne, nikoliv podle sjednané doby splatnosti p i vzniku pohledávky nebo závazku. Na vypovídací schopnost rozvahy má vliv zejména pou ívání historických cen, které nezohled ují vývoj tr ních cen, dále podnikem pou ívaná metoda odepisování dlouhodobého majetku, metoda oce ování zásob, oce ování pohledávek apod.

145

146

Ú etnictví Struktura výkazu pak vypadá následovn :

AKTIVA

B né ú etní období

Brutto Korekce Netto 1 2 3

Minulé ú etního období Netto 4

AKTIVA CELKEM A.

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

B.

Stálá aktiva I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek III.Finan ní investice Ob ný majetek I. Zásoby II. Dlouhodobé pohledávky III.Krátkodobé pohledávky IV. Finan ní majetek Ostatní aktiva I. asové rozli ení II. Dohadné ú ty aktivní

C.

D.

PASIVA

Stav v b ném Stav v minulém ú et. období 5 ú et. období 6

PASIVA CELKEM A.

B.

C.

Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Kapitálové fondy III. Fondy ze zisku IV. VH z minulých let V. VH b ného období Cizí zdroje I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III.Krátkodobé závazky IV. Bankovní úv ry a výpomoci Ostatní pasíva (p echodné ú ty) I. asové rozli ení II. Dohadné ú ty pasivní

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisk a ztrát (výsledovka) umo uje podniku sledovat tvorbu výsledku hospoda ení, podává p ehled o nákladech a výnosech za jednotlivé podnikové innosti a slou í pro hodnocení schopnosti podniku zhodnocovat vlo ený kapitál. M l by v dy zachycovat výnosy a náklady vynalo ené na dosa ení ve kerých výkon za ú etní období. Stejn jako v rozvaze i ve výkazu zisku a ztráty se uvád jí údaje za b né a za minulé ú etní období, a na ur ité výjimky. P i zahájení podnikání i jiné innosti, p i vstupu do likvidace v b ném ú etním období a u podnikatel , na jejich majetek byl prohlá en konkurs, se výkaz zisku a ztráty ve sloupci za minulé ú etní období nevypl uje.


147

Výkaz je mo no sestavovat v druhovém nebo ú elovém len ní náklad a výnos . Výkaz zisk a ztrát v druhovém len ní má následující strukturu: TEXT

I. II.

III. IV. V. VI.

VII.

Provozní výsledek hospoda ení tvo í: Tr by za prodej zbo í A. Náklady vynalo ené na prodej zbo í Výkony B. Výkonová spot eba C. Osobní náklady D. Dan a poplatky E. Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Tr by z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu F. Z statková cena prodaného dlouhodobého majetku Zú tování rezerv a asového rozli ení provozních výnos G. Tvorba rezerv a asového rozli ení Zú tování opravných polo ek do provozních výnos H. Zú tování opravných polo ek do provozních náklad Ostatní provozní výnosy (smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z odepsaných pohledávek aj. provozní výnosy) I. Ostatní provozní náklady P evod provozních výnos J. P evod provozních náklad Výsledek hospoda ení z finan ních operací tvo í:

VIII. Tr by z prodeje cenných papír K. Prodané cenné papíry XI. Výnosy z finan ních investic X.

Výnosy z krátkodobého finan ního majetku

XI.

Zú tování rezerv do finan ních výnos L. Tvorba rezerv na finan ní náklady XII. Zú tování opravných polo ek do finan ních výnos M. Zú tování opravných polo ek do finan ních náklad XIII. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XIV. Ostatní finan ní výnosy O. Ostatní finan ní náklady XV. P evod finan ních výnos P. P evod finan ních náklad Výsledek hospoda ení za b nou innost tvo í: Provozní výsledek hospoda ení Výsledek hospoda ení z finan ních operací R. Da z p íjmu za b nou innost (splatná a odlo ená) Mimo ádný výsledek hospoda ení tvo í: XVI. Mimo ádné výnosy S. Mimo ádné náklady T. Da z p íjm z mimo ádné innosti Výsledek hospoda ení za ú etní období tvo í: 1. Výsledek hospoda ení za b nou innost 2. Mimo ádný výsledek hospoda ení

Skute nost období sledovaném

v

ú etním

Minulém

148

Ú etnictví Výkaz zisku a ztráty v ú elovém len ní má tuto strukturu: Text

I. A. * B. C. II. D. * II. E. IV. IV.1. IV.2. IV.3. V. F. VI. G. H. VII. I. VIII. J. IX. K. * L. L.1. L.2. ** X. M. N. N.1. N.2. * O. *** ****

Skute nost v sledovaném

ú etním období minulém

Tr by z prodeje výrobk , zbo í a slu eb Náklady prodeje Hrubý zisk nebo ztráta Odbytové náklady Správní re ie Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospoda ení Tr by z prodeje cenných papír a podíl Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finan ního majetku Výnosy z podílk v ovládaných a ízených osobách a v ú etních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papír a podíl Výnosy z ostatního dlouhodobého finan ního majetku Výnosy z krátkodobého finan ního majetku Náklady z finan ního majetku Výnosy z p ecen ní cenných papír a derivát Náklady z p ecen ní cenných papír a derivát Zm na stavu rezerv a opravných polo ek ve finan ní oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finan ní výnosy Ostatní finan ní náklady P evod finan ních výnos P evod finan ních náklad Finan ní výsledek hospoda ení Da z p íjm za b nou innost - splatná - odlo ená Výsledek hospoda ení za b nou innost Mimo ádné výnosy Mimo ádné náklady Da z p íjm z mimo ádné innosti - splatná - odlo ená Mimo ádný výsledek hospoda ení P evod podílu na výsledku hospoda ení spole ník m Výsledek hospoda ení za ú etní období Výsledek hospoda ení p ed zdan ním

P íloha k ú etní záv rce P íloha vysv tluje a dopl uje informace obsa ené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty a je nedílnou sou ástí ú etní záv rky. Sestavuje se ve form tabulek nebo popisným zp sobem. P i sestavování p ílohy se vychází z ú etních a dal ích písemností ú etní jednotky. Hodnotové údaje v p íloze se uvád jí v tisících K , pokud ú etní jednotka nerozhodne jinak. P íloha se sestavuje v plném nebo zjednodu eném rozsahu:

14. Ú etní záv rka zjednodu ený rozsah p ílohy sestavují ú etní jednotky, které nemají povinnost auditu v etn individuálních podnikatel , plný rozsah p ílohy zpracovávají ú etní jednotky, které mají povinnost mít ú etní záv rku ov enu auditorem, v etn státních podnik . P íloha ve zjednodu eném rozsahu I.Obecné údaje Popis ú etní jednotky II. Pou 1. Zp 1.1. 1.2.

ívané ú etní metody, obecné ú etní zásady a zp soby oce ování sob ocen ní majetku Zásoby Ocen ní hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku vytvo eného vlastní inností 1.3. Ocen ní cenných papír a majetkových ú astí 1.4. Ocen ní p íchovk a p ír stk zví at 2. Zp sob stanovení reproduk ní po izovací ceny 3. Zm ny oce ování, odpisování a postup ú tování 4. Opravné polo ky k majetku 5. Odpisování 6. P epo et cizích m n na eskou m nu 7. Stanovení reálné hodnoty majetku a závazk oce ovaných reálnou hodnotou III. Dopl ující údaje k Rozvaze a k Výkazu zisku a ztrát 1. Rozpis hmotného majetku zatí eného zástavním právem 2. Pohledávky a závazky 2.1. Pohledávky po lh t splatnosti 2.2. Závazky po lh t splatnosti 2.3. Údaje o pohledávkách a závazcích z titulu uplatn ní zástavního a zaji ovacího práva 2.4. Závazky nesledované v ú etnictví a neuvedené v rozvaze P íloha v plném rozsahu lánky I a II p ílohy jsou shodné, podrobn j í informace jsou vy adovány v dal ích láncích: III. Dopl ující údaje k Rozvaze a k Výkazu zisku a ztrát 1. Polo ky významné pro hodnocení majetkové a finan ní situace spole nosti 1.1. Dom rky dan z p íjm za minulá ú etní období 1.2. Dlouhodobé bankovní úv ry 1.3. Rozpis odlo eného da ového závazku nebo pohledávky 1.4. Rozpis p ijatých dotací na investi ní a provozní ú ely 2. Významné události po datu ú etní záv rky 3. Dopl ující informace o hmotném a nehmotném majetku 3.1. Hlavní skupiny dlouhodobého hmotného majetk 3.2. Hlavní skupiny dlouhodobého nehmotného majetku 3.3. Dlouhodobý hmotný majetek po ízený formou finan ního pronájmu 3.4. Souhrnná vý e majetku neuvedená v rozvaze 3.5. Rozpis hmotného majetku zatí eného zástavním právem 3.6. P ehled majetku s výrazn rozdílným tr ním a ú etním hodnocením

149

150

Ú etnictví 3.7. Dlouhodobé majetkové cenné papíry a majetkové ú asti 4. Vlastní kapitál 4.1. Pou ití zisk , resp. úhrady ztrát 4.2. Základní kapitál 5. Pohledávky a závazky 5.1. Pohledávky po lh t splatnosti 5.2. Závazky po lh t splatnosti 5.3. Údaje o pohledávkách a závazcích k podnik m ve skupin 5.4. Údaje o pohledávkách a závazcích z titulu uplatn ní zástavního a zaji ovacího práva 5.5. Závazky nesledované v ú etnictví a neuvedené v rozvaze 6. Rezervy 7. Výnosy z b né innosti 8. Výdaje vynalo ené v pr b hu ú etního období na výzkum a vývoj. 9. Údaje o p em nách IV. Výkaz cash flow (není povinnou sou ástí ú etní záv rky) V. Výkaz o zm nách vlastního kapitálu P ehled o pen ních tocích Výkaz o pen ních tocích (cash flow) vyjad uje p ír stky a úbytky pen ních prost edk , zdroje a u ití finan ních prost edk a podává informaci o pen ních tocích v pr b hu ú etního období a lení se na provozní, investi ní a finan ní innost Provozní inností se rozumí základní výd le né innosti podniku a ostatní innosti podniku, které nelze zahrnout mezi investi ní nebo finan ní innosti. Sou ástí provozní innosti jsou obvykle i mimo ádné ú etní p ípady, pokud je nelze p i adit k finan ní i investi ní innosti. Investi ní inností se rozumí po ízení a vy azení dlouhodobého majetku z titulu prodeje nebo innost související s poskytováním úv r , p j ek a výpomocí, které nejsou pova ovány za provozní innost. Finan ní inností se rozumí ú etní p ípady, které mají za následek zm ny ve velikosti a slo ení vlastního kapitálu a dlouhodobých závazk Pen ními toky se rozumí p ír stky (p íjmy) a úbytky (výdaje) pen ních prost edk a pen ních ekvivalent . Pen ními prost edky jsou :peníze v hotovosti v etn cenin, pen ní prost edky na ú tu v etn p ípadného pasivního z statku b ného ú tu a peníze na cest . Pen ními ekvivalenty je zejména krátkodobý likvidní majetek s dobou sm ny za peníze nejpozd ji do 3 m síc . Cílem p ehledu o pen ních tocích je sledovat: 1. kolik pen ních prost edk období,

m la ú etní jednotka na po átku sledovaného

2. jaká byla tvorba pen ních prost edk podle jednotlivých inností, 3. jaké bylo u ití pen ních prost edk podle jednotlivých inností, 4. kolik pen ních prost edk má ú etní jednotka k dispozici na konci období,


151

5. jaký je celkový pen ní tok za sledované období Pro sestavování p ehledu o pen ních tocích lze pou ít p ímou a nep ímou metodu. P ímá metoda Sestavení výkazu CF p ímou metodou p edpokládá, e sledujeme toky pen ních prost edk a pen ních ekvivalent v pr b hu ú etního období.. Za p edpokladu aktuáln vedeného ú etnictví se jedná o metodu velmi p esnou, ale náro nou zejména na analytickou evidenci v ú etnictví a s vysokými po adavky na pou ívaný software, proto je v praxi málo vyu ívaná. Nep ímá metoda Nep ímá metoda transformuje výsledek hospoda ení, resp. musí být pen ní tok upraven o polo ky, které ovlivnily výsledek hospoda ení, ale nejsou spojeny s pen ními toky. P i pou ití nep ímé metody se výsledek hospoda ení upravuje o následující operace: 1. nepen ní operace, 2. neuhrazené náklady a výnosy minulých i budoucích ú etních období, 3. polo ky p íjm a výdaj spojených s finan ní a investi ní inností Pokud p i sestavování výkazu cash flow vylu ujeme ur itou polo ku z výsledku hospoda ení, musíme pou ít opa né znaménko, ne jakým je p íslu ná polo ka ve výsledku hospoda ení obsa ena. Obecn tedy platí, e jednotlivé polo ky se uvád jí s následujícími znaménky: výnosy zisk aktiva zvý ení pasiva sní ení

-

náklady ztráta aktiva sní ení pasiva zvý ení

+ + + +

P i sestavování p ehledu pen ních tok nep ímou metodou je nutno dodr et ur itý postup, který m eme shrnout do následující tabulky v etn p íslu ných ú t i ú tových skupin do p ehledu vstupujících: Ozn a .

Text

1. 2. 3. 4.

P. A. Z. A.1.

5.

A.1.1.

6. 7.

A.1.2. A.1.3.

8.

A.1.4.

9. 10.

A.1.5. A.1.6.

Stav pen ních prost edk na za átku ú etního období P21* + P22* + P26* Pen ní tok z hlavní výd le né innosti [4] + [12] Ú etní zisk nebo ztráta z b né innosti 6* - P6* - 5* + P5* Úpravy o nepen ní operace [5]..[11] 551 P551 + 543 - P543 + Odpisy stálých aktiv 581 - P581 + 582 P582 Odpis opravné polo ky k úplatn nabytému majetku 557 P557 Zm na z statk rezerv 45* - P45* Zm na z statk asového rozli ení náklad a výnos a dohadných ú t [49]..[54] Zm na z statk opravných polo ek ke stálým aktiv m 09* - P09* Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv 541 - P541 + 561 - P561 -

152

Ú etnictví

11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.

641 + P641 - 661 - P661 Zú tování oce ovacích rozdíl z kapitálových A.1.7. ú astí A.2. Úpravy ob ných aktiv [13]..[16] A.2.1. Zm na stavu pohledávek [55] + [56] A.2.2. Zm na stavu krátkodobých závazk [57] + [58] P12* - 12* + P13* - 13* P19* + 19* A.2.3. Zm na stavu zásob P251 - 251 + P253 - 253 P291 + 291 - P293 + 293 A.2.4. Zm na stavu krátkodobého finan ního majetku P252 + 252 B. Investi ní innost [18] + [22] + [25] B.1. Nabytí stálých aktiv [19]..[21] P042 - 042 + MP02* B.1.1. Nabytí dlouhodobého hmotného majetku M02* P041 - 041 + MP01* B.1.2. Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku M01* B.1.3. Nabytí finan ních investic P06* - 06* B.2. Výnosy z prodeje stálých aktiv [23] + [24] Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a B.2.1. nehmotného majetku 641 - P641 B.2.2. Výnosy z prodeje finan ních investic 661 - P661 B.3. Komplexní pronájem [26] + [27] B.3.1. Úhrada pohledávek z komplexního pronájmu B.3.2. Úhrada závazk z komplexního pronájmu C. Finan ní innost [29] + [36] C.1. Zm na stavu dlouhodobých závazk [30]..[35] C.1.1. Zvý ení dlouhodobých úv r 461 - P461 C.1.2. Sní ení dlouhodobých úv r C.1.3. Zvý ení závazk z dluhopis 473 - P473 - 255 + P255 C.1.4. Sní ení závazk z dluhopis 471 - P471 + 472 - P472 + 474 - P474 + 475 - P475 + 478 - P478 + 479 - P479 C.1.5. Zvý ení ostatních dlouhodobých závazk C.1.6. Sní ení ostatních dlouhodobých závazk Zvý ení a sní ení vlastního jm ní z vybraných C.2. operací [37]..[45] C.2.1. Upsání cenných papír a ú astí 411 - P411 C.2.2. P em na dluhopisu na akcie Pen ní dary a dotace, dary v podob pohledávek C.2.3. a krátkod. fin. majetku P427 427 C.2.4. Kapitalizace závazk C.2.5. Úhrada ztráty spole níky 428 - P428 + 429 - P429 + 431 - P431 C.2.6. Nárok na dividendy a podíly na zisku C.2.7. Vyplácení vlastního jm ní spole ník m C.2.8. Odpis vlastních akcií 412 - P412 + 413 - P413 + C.2.9. Jiné zm ny 414 - P414 + 415 - P415 - [1] - [2] - [17] - [28] + [47] D. Rozdíl (R - P - A - B - C) Stav pen ních prost edk na konci ú etního R. období [1]..[3] + [17] + [28]


Výpo et ukazatel p ehledu pen ních tok : A. * A.1. A.** A.2. A.*** B.*** C.*** C.2. F R

= Z + A.1. = A.1.1. a A.1.6. =A.*+A.2. = A.2.1. a A.2.4. =A.**+A.3.+A.4.+A.5+A.6.+A.7. = B.l. + B.2. + B.3. =C.1.+C.2. = C.2.1. a C.2.6. = A.*** + B.*** + C.*** =P+F

P ehled o zm nách vlastního kapitálu Výkaz o zm nách ve vlastním kapitálu podává informace o zvý ení nebo sní ení jednotlivých slo ek vlastního kapitálu mezi dv ma rozvahovými dny. Ú etní jednotky v n m mají povinnost vy íslit p edev ím vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo erpáno. Ov ování ú etní záv rky auditorem Audit je ur itou formou kontroly zam ené na oblast hospoda ení. Hlavní obecnou funkcí auditu bylo a je zvy ovat d v ryhodnost ú etních výkaz . Názor auditora v ak neznamená potvrzení absolutní správnosti ú etních výkaz . Auditor vyjad uje pouze sv j odborný názor. V silách auditora v t inou není ov it v echny operace, které se uskute nily b hem sledovaného období, existuje tedy ur ité riziko, e ú etní výkazy obsahují i významnou nesprávnost. Riziko je v ak mnohem men í ne v p ípadech, kdy by ú etní výkazy nebyly ov ovány v bec. Podmínky, za kterých musí ú etní jednotka nechat ú etní záv rku ov it auditorem, jsou uvedeny v zákon o ú etnictví, který je rozebrán ve 3. kapitole. Výro ní zpráva Výro ní zpráva slou í jak k informování vlastník podniku, tak ostatních externích u ivatel ú etních informací (investo i, v itelé, pen ní ústavy, dodavatelé a odb ratelé, burza cenných papír aj.) o finan ní pozici a výsledcích finan ního hospoda ení podniku. Krom toho slou it jako významný propaga ní prost edek, proto podniky asto kladou velký d raz i na grafické zpracování výro ních zpráv. Výro ní zpráva se na rozdíl od ú etní záv rky orientované výhradn na minulost zabývá z ásti i budoucí perspektivou podniku. Zásadním nedostatkem výro ních zpráv v ak bývá absence negativních tendencí ve vývoji firmy. Povinnost vyhotovit výro ní zprávu mají ty ú etní jednotky, které mají povinnost nechat ov it ú etní záv rku auditorem. Zákon o ú etnictví stanoví, které informace musí výro ní zpráva minimáln obsahovat:

153

154

Ú etnictví informace o minulém vývoji ú etní jednotky a postavení alespo p edcházející ú etní období,

za dv

informace o skute nostech, které nastaly a po konci rozvahového dne, informace o p edpokládaném vývoji ú etní jednotky v budoucnu, informace o výdajích na innost výzkumu a vývoje, informace o po izování vlastních akcií, vlastních zatímních list , vlastních obchodních podíl atd., informace v rozsahu ú etní záv rky za ú etní období, výrok auditora o této ú etní záv rce, a informace v rozsahu ú etní záv rky za dv bezprost edn p edcházející ú etní období (pro oz ejmení jde o informace z minulé ú etní záv rky), informace o skute nosti, zda má ú etní jednotka organiza ní slo ku v zahrani í, informace po adované podle zvlá tních právních p edpis , pro ov ování výro ní zprávy auditorem platí obdobn ustanovení zákona o ú etnictví o ov ování ú etní záv rky auditorem. Zve ej ování ú etní záv rky Podnik zve ej uje celou ú etní záv rku, nikoliv jen vybrané údaje. Ú etní záv rka, pop ípad výro ní zpráva se zve ej uje, ulo ením do sbírky listin obchodního rejst íku. Povinnost zve ejn ní je spln na p edáním p íslu ných ú etních záznam rejst íkovému soudu. U ú etních jednotek, které p edávají výro ní zprávu Komisi pro cenné papíry, se p edává ú etní záv rka a výro ní zpráva do sbírky listin prost ednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zve ejn ní je v tomto p ípad spln na jejich p edáním Komisi pro cenné papíry. Povinnost zve ejn ní se vztahuje na v echny informace obsa ené v ú etní záv rce a výro ní zpráv . Výjimkou jsou údaje, na které se vztahuje utajení podle ur itého právního p edpisu nap íklad podle zákona . 148/1998 Sb., o ochran utajovaných skute ností. Ú etní jednotky, které mají povinnost nechat ov it ú etní záv rku a výro ní zprávu auditorem, zve ejní p íslu né ú etní záznamy a po jejich ov ení auditorem a po schválení p íslu ným orgánem ú etní jednotky do 30 dn po spln ní obou podmínek. Úkol k textu. Uve te po 3 p íkladech provozní, finan ní a investi ní innosti pro sestavení výkazu cash flow. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, k emu byste vyu ili informace z výkazu cash flow. ást pro zájemce. Zajd te na obchodní rejst ík a nahlédn te do ú etní záv rky Vámi vybraného podniku.


155

Úloha . 13.1. Sestavte z uvedených z statk ú t ást výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu v druhovém len ní postupným zp sobem a po zji t ní ukazatele p idané hodnoty. Náklady

Výnosy

ú et

z statek ú et

z statek

Spot eba materiálu

903

Tr by z prodeje výrobk

1653

Spot eba energie

105

Tr by z prodeje zbo í

485

Prodané zbo í

401

Zm na stavu nedokon ené - 97 výroby

Opravy

92

Zm na stavu výrobk

219

Cestovné

36

Aktivace vnitropodnikových slu eb

35

Ostatní slu by

209

Tr by z prodeje 21 dlouhodobého majetku

Mzdy

128

Ostatní provozní výnosy

Zákonné poji t ní

soc.

a

193

zdrav. 45

Z statková cena prodaného 30 dlouhodobého majetku Otázky. 1. Ze kterých ástí se skládá ú etní záv rka? 2. Jakými metodami m eme sestavit výkaz pen ních tok ? 3. Jak se zve ej uje ú etní záv rka? 4. Co obsahuje výro ní zpráva? 5. Kdy musí ú etní jednotka nechat ú etní záv rku ov it auditorem?

Shrnutí kapitoly. V poslední kapitole studijního textu jsme se seznámili s vyvrcholením ú etních prací v podniku s ú etní záv rkou. Uvedli jsme si základní strukturu výkaz , metody pro sestavení p ehledu o pen ních tocích, po adavky na výro ní zprávu i na zve ejn ní záv rky.

e ení úloh

E

157

ENÍ ÚLOH

Úloha 4.1 Aktiva Budovy 1000 Stroje 400 Pozemky 500 Pokladna 50 BÚ 800 Materiál 190 Zbo í 220 Odb ratelé 250 Celkem 3410

Pasiva Základní kapitál 2000 Rezervní fond 400 Ostatní fondy 200 Dodavatelé 350 Rezervy 120 Zisk 340

Celkem 3410

Úloha 5.1 Aktiva Budovy 2000 Stroje 1300 Materiál 565 Nedokon ená výroba 200 Výrobky 176 Odb ratelé 140 Pokladna 7 BÚ 1582 Celkem 5970 MD Budovy PZ 2000 O: 0 KZ 1920

MD Materiál PZ 565 O: 0 KZ 520

Pasiva Základní kapitál 3000 Rezervní fond 400 Dodavatelé 490 Zam stnanci 200 Úv ry 1880

Celkem 5970 D

5a) 80 O: 0

D 3) 45 O: 45

MD Stroje PZ 1300 O: 0 KZ 1270

MD Nedok. PZ 200 O: 0 KZ 55

D 5b) 30 O: 30

výroba 4) 145 O: 145

D

158

Ú etnictví

MD Výrobky PZ 176 4) 145 O: 145 KZ 321

MD Pokladna PZ 7 8) 110 O: 110 KZ 5

D O: 0

D 9) 110 12) 2 O: 112

MD Zák. kap. 13) 200 O: 200

D PZ 3000 14) 500 O: 500 KZ 3300

MD Dodavatelé 2) 120 15) 80 O: 200

D PZ 490 1) 120 O: 120 KZ 410

MD Úv ry 11) 100 O: 100

D PZ 1880 15) 80 O: 80 KZ 1860

MD Spot eba 3) 45 O: 45 KS 45

mat. O: 0

D

MD Odb ratelé PZ 140 6) 198 10) 370 O: 568 KZ 708 MD BÚ PZ 1582 O: 0 KZ 1252

MD Rez. fond O: 0

MD Zam stn. 9) 110 O: 110

MD Zbo í 1) 120 O: 120 KZ 31

MD Odpisy 5) 110 O: 110 KS 110

D O: 0

D 2) 120 8) 110 11) 100 O: 330

D PZ 400 13) 200 O: 200 KZ 600

D PZ 200 O: 0 KZ 90

D 7) 89 O: 89

D O: 0

e ení úloh

MD Tr by za O: 0

MD Tr by za O: 0

MD Pozemky 14) 500 O: 500 KZ 500

zb. 6) 198 O: 198 KS 198

D

MD Prodané 7) 89 O: 89 KS 89

MD Cestovné 12) 2 O: 2 KS 2

sl. D 10) 370 O: 370 KS 370

D O: 0

Náklady Spot eba materiálu Odpisy Prodané zbo í Cestovné Celkem Zisk

Aktiva Budovy 1920 Stroje 1270 Materiál 565 Nedokon ená výroba 55 Výrobky 321 Odb ratelé 708 Pokladna 5 BÚ 1252 Zbo í 31 Pozemky 500 Celkem 6582 Úloha 6.1 Rovnom rné odpisy

Výnosy Tr by za výrobky 198 Tr by za slu by 370

45 110 89 2 246 Celkem 322

568

Pasiva Základní kapitál 3300 Rezervní fond 600 Dodavatelé 410 Zam stnanci 90 Úv ry 1860 Zisk 322

Celkem 6582

159

zb.

D

O: 0

D O: 0

160

Ú etnictví 1.

11 % z 240 = 26,4

2.

22,25 % z 240 = 53,4

3.

22,25 % z 240 = 53,4

4.

22,25 % z 240 = 53,4

5.

22,25 % z 240 = 53,4

Zrychlené odpisy 1. 240 / 5 = 48 2. (2 x 192) / (6

1) = 76

3. (2 x 116) / (6

2 ) = 58

4. (2 x 58) / (6 3) = 38,6, tj. p ibl. 39 5. (2 x 19) / (6 4) = 19 Úloha 6.2 1. MD 042 / D 321

4000

2. MD 042 / D 622

36

3. MD 042 / D 321

189

4. MD 042 / D 221

56

5. MD 021 / D 042

4281

Úloha 7.1 FIFO P íjem ks 10 10

20


10,-


Výdej ks

Z toho

Cena za jednotku

Cena výdeje

Hodnota skladu 150,350,-

Stav skladu 10 20

15

10 5

15,20,-

250,-

100,300,-

5 25

5 15

20,10,-

250 500

50,50,-

5

200,20 550

Metoda pr m rné ceny P íjem 10 10



20

10,-

200,550

Výdej

Cena výdeje

15

262,5

20

230 492,5

Hodnota skladu 150,350,87,5 287,5 57,5 57,5

Stav skladu

Vá ený pr m r

10 20 5 25 5

15,17,5 17,5 11,5 11,5

e ení úloh

161

Úloha 12.1 Zm na metody oce ování MD 112 / D 681 Výnosy z prodeje podniku MD 311 / D 688 Úloha 13.1 Text Tr by za zbo í Náklady vynalo ené na prodané zbo í Obchodní mar e Výkony Tr by za prodej vlastních výrobk a slu eb Zm na stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spot eba Spot eba materiálu a energie Slu by P idaná hodnota (mar e + výkony výkonová spot eba)

Ú ty 604 504

K 485 401 84 1810 601 1653 611 + 613 122 622 35 1345 501 + 502 1008 511 + 512 + 518 337 549

162

Ú etnictví

LITERATURA 1. B EZINOVÁ, H. Ú etní záv rka. Praha: Grada, 2001. 2. FI EROVÁ, E., FI ER, J. Podvojné ú etnictví a ú etní záv rka pro podnikatele. Praha: Refis, 2000. 3. HÓTOVÁ, R. a kol. Ú etnictví. Ostrava: V B-TU, 2005 4. JANHUBA, M. Ú etnictví. Praha: V E, 1998. 5. Kolektiv autor . Meritum Ú etnictví podnikatel 2005. Praha: Aspi Publishing, 2005. 6. Kolektiv autor . Meritum Ú etní souvzta nosti. Praha: Aspi Publishing, 2005. 7. KOVANICOVÁ, D. Abeceda ú etních znalostí pro ka dého. Praha: Polygon, 2001 8. KOVANICOVÁ, D. Finan ní ú etnictví v kontextu sv tového vývoje. Praha: Polygon, 1999 9. KOVANICOVÁ, D. Poklady skryté v ú etnictví, díl I. a II. Praha: Polygon, 1999 10. VYSKUPOVÁ, H., BARTKOVÁ, H. Mezinárodní ú etnictví. Ostrava: V BTU, 2003

163

P

ÍLOHA

SM

RNÁ Ú

TOVÁ OSNOVA

Ú tová t ída 0 Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 02 Dlouhodobý hmotný majetek odepisovaný 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný 04 Nedokon ený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a po izovaný dlouhodobý finan ní majetek 05 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 - Dlouhodobý finan ní majetek 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 Opravné polo ky k dlouhodobému majetku Ú tová t ída 1 Zásoby 11- Materiál 12 Zásoby vlastní výroby 13 Zbo í 15 Poskytnuté zálohy na zásoby 19 Opravné polo ky k zásobám Ú tová t ída 2 Krátkodobý finan ní majetek a krátkodobé bankovní úv ry 21 Peníze 22 Ú ty v bankách 23 Krátkodobé bankovní úv ry 24 Krátkodobé finan ní výpomoci 25 krátkodobé cenné papíry a podíly a po izovaný krátkodobý finan ní majetek 26 P evody mezi finan ními ú ty 29 Opravné polo ky ke krátkodobému finan nímu majetku Ú tová t ída 3 Zú tovací vztahy 31 Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 Závazky (krátkodobé) 33 Zú tování se zam stnanci a institucemi 34 Zú tování daní a dotací 35 Pohledávky za spole níky, za ú astníky sdru ení a ke len m dru stva 35 Závazky ke spole ník m, k ú astník m sdru ení a ke len m dru stva 37 Jiné pohledávky a závazky 38 P echodné ú ty aktiv a pasiv 39 Opravná polo ka k zú tovacím vztah m a vnit ní zú tování Ú tová t ída 4 Kapitálové ú ty a dlouhodobé závazky 41 Základní kapitál a kapitálové fondy 42 Rezervní fondy, ned litelný fond a ostatní fondy ze zisku a p evedené výsledky hospoda ení 43 Výsledek hospoda ení 45 Rezervy 46 Bankovní úv ry 47 Dlouhodobé závazky 48 Odlo ený da ový závazek a pohledávky 49 Individuální podnikatel

164

Ú etnictví

Ú tová t ída 5 Náklady 50 Spot ebované nákupy 51 Slu by 52 Osobní náklady 53 Dan a poplatky 54 Jiné provozní náklady 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady p í tích období a opravné polo ky provozních náklad 56 Finan ní náklady 57 Rezervy a opravné polo ky finan ních náklad 58 Mimo ádné náklady 59 Dan z p íjm a p evodové ú ty a rezerva na da z p íjm Ú tová t ída 6 Výnosy 60 Tr by za vlastní výkony a zbo í 61 Zm na stavu zásob vlastní innosti 62 Aktivace 64 Jiné provozní výnosy 66 Finan ní výnosy 68 Mimo ádné výnosy 69 P evodové ú ty Ú tová t ída 7 Záv rkové a podrozvahové ú ty 70 Ú ty rozva né 71 Ú et zisk a ztrát 75 79 Podrozvahové ú ty Ú tové t ídy 8 a 9

Vnitropodnikové ú etnictví

165

POZNÁMKY

This document was created with Win2PDF available at http://www.daneprairie.com. The unregistered version of Win2PDF is for evaluation or non-commercial use only.

O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A

Recommend Documents