VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Č. j.: Výtisk číslo: Počet listů: Přílohy:

HSAA-656-2/2013 1 71 -

Aktualizace ke dni:

23. 1. 2013

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.

Schvaluji:

Doc. MUDr. Bohuslav SVOBODA, CSc. primátor hlavního města Prahy

V Praze dne

Vnější havarijní plán A. Informativní část

Aktualizace: leden 2013 Verze pro veřejnost

Plnírna PB Satalice; Flaga s.r.o.

OBSAH

A. Informativní část A.1 - Identifikace provozovatele, popis objektů nebo zařízení, určení zdroje rizika A.2 - Charakteristika území zóny havarijního plánování (zejména geografická, demografická, klimatická, hydrogeologická a popis infrastruktury) A.3 - Vymezení zóny havarijního plánování A.4 - Sídelní celky v zóně havarijního plánování (včetně přehledu počtu obyvatel) A.5 - Popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování (včetně uvedení kompetencí jejich složek) A.6 - Podklady předané Magistrátu hl. m. Prahy provozovatelem, zpracované stanoveným způsobem A.7 - Výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik, včetně popisu jejich očekávaných dopadů (například domino efekt) A.8 - Základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchá diagnostická metoda zjištění zasažení A.9 - Seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik

1




B. Operativní část B.1 - Úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při závažné havárii B.2 - Způsob koordinace řešení závažné havárie B.3 - Kriteria pro možné vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení mimořádné události zjevně nepostačuje B.4 - Způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací B.5 - Zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů

C. Plány konkrétních činností C.1 - Plán vyrozumění C.2 - Plán varování obyvatelstva C.3 - Plán ukrytí obyvatelstva C.4 - Plán záchranných a likvidačních prací C.5 - Plán evakuace osob C.6 - Plán individuální ochrany obyvatelstva C.7 - Plán dekontaminace C.8 - Plán monitorování C.9 - Plán regulace pohybu osob a vozidel C.10 - Traumatologický plán

2




C.11 - Plán veterinárních opatření C.12 - Plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou C.13 - Plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie C.14 - Plán opatření při hromadném úmrtí osob C.15 - Plán opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí C.16 - Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti C.17 - Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky C.18 - Plán nakládání s odpady, vzniklými při závažné havárii

3




ÚČEL A CÍL VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU Vnější havarijní plán je účelový dokument pro zónu havarijního plánování, stanovenou v okolí objektu Plnírny PB Satalice provozovatele Flaga s.r.o., jehož prostřednictvím Magistrát hl. m. Prahy uplatňuje požadavky havarijního plánování. Vnější havarijní plán zpracovává Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy. Vnější havarijní plán zpracovává, v souladu s ustanovením § 20 odst. 2 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v platném znění, s přihlédnutím k ustanovení § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, v platném znění a podle ustanovení § 5 vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy. Je souhrnem opatření havarijního plánování k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení závažnou havárií a k odstranění způsobených následků. Obsahem vnějšího havarijního plánu společnosti Flaga s.r.o. jsou údaje informačního a operačního charakteru, plány konkrétních činností, mapy, schémata a zásady účinného provádění záchranných a likvidačních prací.

4




A. INFORMATIVNÍ ČÁST A.1

Identifikace provozovatele, popis objektů nebo zařízení, určení zdrojů rizika

A.1.1 Identifikace provozovatele

Obchodní firma:

Flaga s.r.o.

Sídlo: IČ

Nádražní 47, 693 01 Hustopeče u Brna 479 17 091 Ing. Harald Bauer, jednatel Ing. Peter Polák, jednatel

Statutární orgán: Adresa provozovny:

Plnírna PB Satalice Flaga s.r.o. Budovatelská 155 190 15 Praha – Satalice

Předmět podnikání (podle výpisu z Obchodního rejstříku): -

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci, realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW

Plnírna PB Satalice se zabývá skladováním, plněním tlakových nádob plyny, přečerpáváním a expedičním prodejem zkapalněného propan-butanu (dále jen PB) a propanu. Zařazení provozovny Plnírny PB Satalice společnosti Flaga s.r.o. do skupiny B vyplývá z umístění nebezpečných látek v areálu společnosti v množství překračujícím sloupec 2 tabulky I přílohy č. 1 ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v platném znění. Klasifikačního množství pro zařazení společnosti do skupiny B je dosaženo umístěním topných a pohonných směsí zkapalněných extrémně hořlavých plynů (F+): LPG (propan, butan, propan-butan). V areálu Plnírny PB Satalice jsou umístěny také další nebezpečné látky, zejména methanol (vysoce hořlavý F; zdraví škodlivý Xn) a motorová nafta (hořlavý; zdraví škodlivý Xn), a to v množství, které nedosahuje předepsaných klasifikačních limitů pro zařazení do skupiny A nebo B.

5




A.1.2 Popis objektů nebo zařízení Skladování, stáčení a přečerpávání zkapalněných uhlovodíkových plynů probíhá na tankovišti. Tankoviště má tyto technologické části: velín, čerpací stanice a zásobníky zbytků, kulové zásobníky, stáčení železničních cisteren a vlečka, stáčení autocisteren, potrubní mosty, propanové hospodářství, čerpací stanice vody. Řídícím, ovládacím a kontrolním stanovištěm je velín. Zkapalněný uhlovodíkový plyn (propan-butan, propan, butan) se stáčí z železničních cisteren potrubím do stabilních zásobníků (dva kulové zásobníky o objemu 2 × 1 000 m3 a tři ležaté válcové zásobníky o objemu 3 × 100 m3). Přečerpávání se provádí na dvou stáčecích stanovištích železničních cisteren. Ke zvyšování tlaku při stáčení slouží agregáty (čerpadla, kompresory), které jsou umístěny v čerpací stanici. Stabilní zásobníky jsou propojeny potrubím se stanovišti stáčení autocisteren a s plnírnou propan-butanu lahví a sudů prostřednictvím čerpací stanice. Potrubí jsou vedena převážně po potrubních mostech. Ze stabilních zásobníků se zkapalněný plyn (propan-butan, resp. propan) plní do autocisteren na stáčecím stanovišti autocisteren propan-butanu, resp. na stáčecím stanovišti autocisteren propanu. K čerpání plynu do autocisteren slouží agregáty, které jsou umístěny v čerpací stanici.

Celkový plán areálu (zdroj: mapy.cz; upraveno)

6




1. vrátnice 2. administrativní budova 3. plynová kotelna (objekt existuje; kotelna odpojena a demontována) 4. požární zbrojnice 5. plnírna a sklad lahví 2 kg a 10 kg (neprovozováno) 6. sklad materiálu 7. plnírna a sklad lahví 2 kg, 10 kg, 33 kg a samostatné rampy plnění sudů 200 kg 8. letní plnírna butanu (provoz ukončen) 9. zkušebna lahví 10. dílny a garáže 11. trafostanice 12. rozvodna 13. čerpací stanice s požární jímkou 14. zásobník zbytků propan-butanu 15. velín 16. čerpací stanice a sklad nafty (podzemní nádrž); provoz ukončen 17. stáčecí stanoviště AC 18. stáčecí stanoviště ŽC 19a – 19b. kulové zásobníky propanu a propan-butanu 20. válcové zásobníky na propan (tučně zvýrazněné objekty jsou významné z hlediska bezpečnosti při zásahu; kurzívou jsou označeny vyřazené, případně nepoužívané objekty) Α.1.3 Určení zdrojů rizika V areálu plnírny o rozloze přibližně 6 ha je umístěno 36 stavebních objektů. Z těchto objektů jsou ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, z hlediska bezpečnosti významnými zařízeními, v nichž se uchovávají a používají nebezpečné látky, pouze dva kulové zásobníky, tři válcové zásobníky, zásobní nádrž a tlakové lahve. Jako zdroje rizika závažné havárie v objektu Plnírny PB Satalice byla vyhodnocena zařízení: - dva kulové zásobníky - stáčecí stanoviště železničních cisteren - dvě stáčecí stanoviště autocisteren

7




A.2

Charakteristika území ZHP

A.2.1 Geografická charakteristika území Plnírna PB Satalice společnosti Flaga s.r.o. je situována v městském obvodu Praha 9, na jižním okraji správního obvodu Praha 19, na území městské části Praha – Satalice. Jedná se o středně zastavěnou a obydlenou oblast s převažujícími plochami zemědělského charakteru a s areály firemních objektů. Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří betonové oplocení areálu plnírny, oddělující na západě komunikaci Hloubětín – Satalice (Budovatelská ulice), na severu fotbalové hřiště s ubytovnou, na severovýchodě objekt Dřevařských závodů a na jihu a jihozápadě zemědělskou plochu, za níž je vybudována víceproudá propojovací komunikace mezi rychlostní silnicí R10 a ulicí Kbelská (Vysočanská radiála). Za ní se jižním směrem ještě nalézá obytný soubor Panorama Kyje. Vnější hranice zóny havarijního plánování (ZHP) jsou vymezeny na západní straně hranicí oblasti nazývané Bažantnice (Hutě), dále pokračuje po komunikacích Kolbenova, Cíglerova, Broumarská, Ocelkova, Bryksova, po Pražském okruhu k Novopacké, zemědělskou plochou k ulici K Radonicům, po nezpevněných komunikacích Vinořského parku k ulici Mladoboleslavská, po ní směrem ke Kbelům, podél hranic Lesoparku Kbely k železniční trati, po ulicích Toužimská, Bakovská, Vrchlabská a zpět na ulici Mladoboleslavská, podél oplocení vojenského letiště Kbely k oblasti Bažantnice (Hutě). Zóna havarijního plánování objektu Plnírna PB Satalice se nachází na území městských částí Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha – Satalice a z nepatrné části Praha – Vinoř.

8




A.2.2 Demografická charakteristika území Přímé okolí areálu Plnírny PB Satalice (vzdálenost cca 250 m od oplocení plnírny) je možné charakterizovat jako řídce osídlenou oblast s převažujícími dvěma prvky - průmyslovou činností a zemědělskou půdou. Jako místa s trvalejším výskytem osob v bezprostředním okolí Plnírny PB Satalice je možné uvést: –

fotbalové hřiště s ubytovnou (v přímém sousedství severně od plnírny),

–

pás rodinných domů, budovy železniční stanice Praha-Satalice, Úřadu městské části Praha-Satalice, pošty a základní školy v Satalicích (severně od plnírny),

–

drobné firemní objekty (např. EKOTEZ a další) západně od ulice Budovatelská,

–

areál Českých dřevařských závodů a ubytovna (východně od plnírny),

–

obytný soubor Panorama Kyje I a II (jižně od plnírny).

Celkový předpokládaný počet osob ohrožených závažnou havárií v objektu Plnírny PB Satalice společnosti Flaga s.r.o. v zóně havarijního plánování se odhaduje na cca 24 000 osob. Z tohoto počtu je cca 1 500 osob přímo ohroženo nebezpečnými projevy výbuchu plynu (tlaková vlna, sálavé teplo) a následnými požáry. Zbývající část obyvatelstva může být ohrožena zejména letícími fragmenty (ať již z tlakové nádoby nebo z tříště ze skla po průchodu tlakové vlny). Celkově zasažená plocha činí přibližně 12,56 km2. Více viz kapitola A.4 Sídelní celky v ZHP včetně přehledu počtu obyvatel.

A.2.3 Klimatická charakteristika území Zájmové území spadá klimaticky do oblasti, která je charakterizována podnebím mírně teplým, mírně vlhkým, s mírnou zimou. Průměrné hodnoty vybraných klimatických dat, vycházející z dat ČHMÚ jsou uvedeny níže: – – –

průměrná roční teplota vzduchu: +9 °C, průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období (duben - září): 15,3 °C, průměrný roční úhrn atmosférických srážek: 528 mm.

Ve sledované oblasti převládá jihozápadní proudění vzduchu o síle větru mezi 2 – 7 m.s-1.

9




Průměrnou četnost směrů větru v % za všechna pozorování uvádí pro území ZHP větrná růžice:

S

SZ

SV

Z

V

JZ

JV

J

Větrná růžice pro ZHP Plnírny PB Satalice (zdroj: Bezpečnostní zpráva Flaga s.r.o.)

A.2.4 Hydrogeologická charakteristika území V případě zájmového území ZHP se jedná o příměstskou, převážně zemědělsky využívanou krajinu, velmi řídce zalesněnou. Nejbližší okolní terén areálu plnírny je rovinný, tj. mimo oblast sesuvu půdy, směrem k jihu mírně klesající, nadmořská výška se pohybuje kolem 285 m n. m. Podle hydrologického členění se Plnírna PB Satalice nachází na labsko-vltavské rozvodnici, tj. na hranici dílčích povodí řeky Rokytky (pravostranného přítoku Vltavy) a Vinořského potoka (levostranného přítoku Labe). Řeka Rokytka protéká cca 2,5 km jižně a Vinořský potok cca 1 km severně od plnírny. V nejbližším okolí plnírny se nenacházejí jímací území zdrojů pitné vody. Po geologické stránce je zájmové území reprezentováno písčitými sedimenty, překrytými sedimenty charakteru hlín a antropogenních navážek. Areál se, vzhledem ke své nadmořské výšce v porovnání s nejbližšími povrchovými toky, nachází mimo zátopová území (rozsáhlé povodně ze srpna 2002 areál provozovny nijak nezasáhly). Areál se rovněž nachází mimo oblasti seismické činnosti a mimo významná důlní díla.

10




A.2.5 Popis infrastruktury území Průmyslové, výrobní a skladové objekty Západně od Budovatelské ulice se nachází bývalý Chemoprojekt, v současné době využívaný různými podnikatelskými subjekty (např. EKOTEZ – chladící a klimatizační technika, ...). Východně od objektu plnírny se nalézá areál Českých dřevařských závodů Praha, závod Pila Satalice (jehličnaté řezivo, střešní latě, vazby; různé druhy oken, dveří, ...). Jižním směrem od regionální železniční trati 070 se rozkládá obchodní zóna včetně mnoha skladových hal. Vzhledem k příměstskému charakteru osídlení se v ZHP nachází velké množství drobných provozoven a rozsahem malých průmyslových, výrobních a skladových objektů.

Správní úřady, objekty občanské vybavenosti V ZHP se nachází (výběr z hlediska důležitosti nebo malé vzdálenosti od plnírny): -

-

Úřad městské části Praha-Satalice (K Radonicům 81, Praha 19), Úřad městské části Praha 14 (Bratří Venclíků 1073, Praha 14), ZŠ Satalice (K Cihelně 137, Praha 19), MŠ Satalice (U Obory 385, Praha 19), Sportareál Satalice s hotelem a restaurací (U Arborky 397, Praha 19) železniční stanice Praha-Satalice (K Nádraží 25, Praha 19), občanská zástavba v Městské části Praha-Satalice (zejména v blízkosti železniční trati, ulice Za Železnicí, Za Novákovou zahradou, Pilařská, K Nádraží, Před Tratí, Rovná, Budovatelská, Hálova, Marvanova), občanská zástavba v Městské části Praha 14 (zejména obytný soubor Panorama Kyje I a II, ul. Federova, Sicherova; čtvrť Na Hutích s ul. Svárovská, Jamská, Sádovská, Skryjská, U Jamské, Okrouhlíkova, K Viaduktu; čtvrť Hutě s ul. Lužní, Rolní, Branská, Pýrová, Vizovická).

Dopravní komunikace Významné dopravní komunikace v ZHP představuje ul. Mladoboleslavská (směr Prosek – Vinoř), ul. Hornopočernická – Trabantská – K Radonicům (propojení Kbel, Satalic, Radonic), ul. Budovatelská (propojení Satalic a Hloubětína), ul. Chlumecká (směr Hloubětín – Černý Most). Významnými dopravními tepnami je Vysočanská radiála (procházející skrze ZHP) a Pražský okruh (část u Černého Mostu a Horních Počernic) umožňující rychlé spojení s ostatními částmi Prahy.

Příjezdová cesta do areálu Hlavní příjezdovou trasu do areálu Plnírny PB Satalice představuje ulice Budovatelská. Na severu se napojuje na ul. Trabantská (směr ze Kbel resp. Satalic a Radonic nebo Vinoře),

11




100 m jižně od plnírny existuje oboustranný nájezd/výjezd z Vysočanské radiály a na jihu přechází v jednosměrnou ul. Jamská a následně ul. Za Černým Mostem (odjezd od plnírny) resp. ul. K Viaduktu a ul. Jordánská (příjezd k plnírně od Černého Mostu). Na vjezdové vrátnici disponuje stálá služba plánkem areálu s popisem včetně operativních karet k zásahu.

Vojenské objekty a zařízení Při stanovení zóny havarijního plánování bylo zjištěno, že část vojenského letiště Praha-Kbely by se nacházela v této zóně. Jedná se o volné plochy letiště. Administrativní, technické, řídící a ubytovací prostory, stejně jako letecké muzeum, by se nacházely vně zóny havarijního plánování. Vzhledem k ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, nebyl prostor vojenského letiště PrahaKbely zahrnut Magistrátem hl. m. Prahy do zóny havarijního plánování a pro tento vojenský objekt jako celek nebudou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu.

12




A.3

Vymezení zóny havarijního plánování

Zóna havarijního plánování byla stanovena Magistrátem hl. m. Prahy. V mapové příloze jsou vyznačeny vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování.

Mapa ZHP v okolí objektu Plnírny PB Satalice (zdroj: Magistrát hl. m. Prahy; upraveno)

13




A.4

Sídelní celky v ZHP včetně přehledu počtu obyvatel

Ve vzdálenějším okolí objektu Plnírny PB Satalice se nachází občanská zástavba v Městské části Praha 19 (cca 750 m severozápadně), občanská zástavba sídliště Černý Most (cca 750 m jižně) a občanská zástavba rodinných domů v lokalitě Hutě (cca 900 m jihozápadně). Zóna havarijního plánování zasahuje úplně nebo z části do území městských částí: –

Praha 19 (s celkovým počtem trvale hlášených obyvatel cca 5 100),

–

Praha-Satalice (s celkovým počtem trvale hlášených obyvatel cca 2 000),

–

Praha 14 (s celkovým počtem trvale hlášených obyvatel cca 44 500), zde je nutno započítat i osoby nacházející se v obchodním Centru Černý Most, obchodním domě IKEA a multikinu CineStar Praha,

–

Praha 20 (s celkovým počtem trvale hlášených obyvatel cca 15 400; v ZHP zasahující na území městské části se však nenacházejí obytné budovy, v dané oblasti se nacházejí obchody a zejména 3 velké supermarkety - Sconto, Hornbach a Makro).

S ohledem na velikost stanovené zóny havarijního plánování je předpokládanými následky závažné havárie a na základě uvažovaných scénářů potenciálně ohroženo: - až cca 1 100 obyvatel Městské části Praha 19, - až cca 2 000 obyvatel Městské části Praha – Satalice, - až cca 17 000 obyvatel sídliště Černý Most, - až cca 1 300 obyvatel čtvrtě Kyje, - až cca 2 600 osob v obchodních centrech, nákupních galeriích, velkoprodejnách a multikinech; z toho cca 1 200 osob Centrum Černý Most, IKEA (Městská část Praha 14) a cca 1 400 osob Sconto, Hornbach, Makro (Městská část Praha 20).

14




A.5

Popis struktury organizace havarijního plánování

havarijní

připravenosti

v zóně

Havarijní připraveností se rozumí připravenost materiálních, lidských a ekonomických zdrojů k minimalizaci ničivých dopadů závažné havárie. Základem je prevence a předcházení událostem, které vedou ke vzniku a rozvoji závažné havárie (úloha provozovatele, orgánů vykonávajících integrovanou inspekci). Neméně významným prvkem je připravenost na případný vznik závažné havárie, a to u zaměstnanců objektu (odpovědnost provozovatele), u zasahujících složek IZS a dalších orgánů (odpovědnost těchto složek a orgánů) a také veřejnosti (Magistrát hl. m. Prahy – informační brožury; HZS hl. m. Prahy – preventivně-výchovná činnost). V případě nastalé závažné havárie je za řízení a koordinaci minimalizace dopadů této události odpovědný na taktické úrovni velitel zásahu (příslušník HZS hl. m. Prahy), na operační úrovni Krajské operační a informační středisko (KOIS) HZS hl. m. Prahy (ve spolupráci s ostatními operačními středisky, dispečinky, velíny a řídícími pracovišti participujících složek), na strategické úrovni starosta městské části, případně primátor hl. m. Prahy.

A.6

Podklady předané zpracovatelem a využité ke zpracování VHP

Podkladem pro zpracování VHP byla zejména „Bezpečnostní zpráva pro objekt Plnírny PB Satalice provozovatele Flaga s.r.o.“ (verze z března 2008), zpracovaná na základě požadavku zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v platném znění a „Vnitřní havarijní plán pro objekt Plnírny PB Satalice provozovatele Flaga s.r.o.“ (verze ze října 2011).

A.7

Výčet a charakteristiky uvažovaných dopadů závažné havárie

Při analýze rizik závažné havárie byly podrobně zvažovány s modelové situace, které obsahovaly únik zkapalněného uhlovodíkového plynu zejména z kulových zásobníků, železniční cisterny a autocisterny. V případě, že by i přes všechna bezpečnostní opatření k závažné havárii došlo, šlo by o rychlý sled událostí, způsobujících zranění až usmrcení osob, závažné mechanické poškození staveb s možností jejich celkové destrukce (v části zóny havarijního plánování). Ke zranění či usmrcení osob by došlo zejména účinkem výbuchu, sálavého tepla, tlakové vlny, destrukcí staveb, odmrštěnými předměty, požáru. Dále je předpokládáno porušení elektrických přivaděčů, vodovodních a plynových řadů a ostatních inženýrských sítí v místě havárie a poškození komunikací v obtížně odhadnutelném rozsahu. Intenzita ohrožení životů, zdraví a majetku je závislá na množství explodujícího plynu. 15




Po vyhodnocení nebezpečí závažné havárie (ZH) vyplynula následující ohrožení:

A.7.1 Dopad ZH na životy a zdraví obyvatel Z výsledků hodnocení rizik vyplynul závěr, že v případě některých uvažovaných modelových scénářů je dosah vzniklé závažné havárie mimo hranice areálu plnírny a že zasáhne do obytné oblasti okolních městských částí (Praha – Satalice, Praha 19, Praha 14). Jako „nejhorší“ se jeví havárie typu ohnivé koule (po rozvalení zásobníku - BLEVE). V případě vzniku této havárie na jednom z kulových zásobníků by dosah (s pravděpodobností 50 % fatality) mohl být ohraničen až kružnicí o poloměru 1 500 m. Počet ohrožených osob závisí na denní době vzniku ZH a dá se odhadnout na cca 3 500 ohrožených osob. Uvedený scénář je velmi nepravděpodobný. Na zásobníku jsou instalovány pojišťovací ventily, plášť opatřen rozvody vody pro ochlazování sprchováním. Doba potřebná k zahřátí zásobníku a vyvolání efektu BLEVE se odhaduje na cca 5 h, což se jeví jako doba dostatečná k provedení varování a případně evakuaci obyvatelstva. V případě vzniku požáru typu jet fire (požár plynu z trysky) tedy nikoliv výbuchu, se nepředpokládají ztráty na životech, nelze však vyloučit možná zranění osob provádějících likvidaci požáru.

A.7.2 Dopad ZH na majetku Poškození majetku firmy i okolních provozoven, ztráty plynoucí ze zastavení nebo omezení produkce, poškození budov v sousedství areálu Plnírny PB Satalice lze jen obtížně vyčíslit. Z provedených matematických výpočtů modelových scénářů vyplývá, že při jakékoliv události, kdy dojde k úniku celého nebo polovičního obsahu zásobníků s LPG (kulové zásobníky, železniční cisterna či autocisterna) a následné explozi či jevu „ohnivá koule“, nastane s 99 % pravděpodobností zničení staveb v okruhu minimálně 100 m, tj. zničení nebo poškození budov téměř celého areálu provozovny. Mimo areál plnírny se dá předpokládat poškození bezprostředně sousedících budov a škody na výplních oken, způsobených tlakovou vlnou.

A.7.3 Dopad ZH na životní prostředí V zóně havarijního plánování je poškození dřevin rostoucí mimo les v měřítku ostatních škod zanedbatelné; jedná se o přírodní hodnotu, která se dá považovat za nahraditelnou – např. náhradní výsadbou. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je potenciální závažnou havárií ohroženo několik přírodních hodnot. Blíže viz plán konkrétní činnosti C.15 „Plán opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí“.

16




A.8

Základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení

K nebezpečným látkám umístěným v objektu Plnírny PB Satalice jsou uvedeny následující informace: • Propan-Butan (LPG) Charakteristika: hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý plyn těžší vzduchu, v čistém stavu bez zápachu nebo slabý zápach po benzínu (obchodní produkt se odorizuje (přidává látka se silným zápachem)), kapalný propan-butan se při úniku do ovzduší velmi rychle odpařuje za tvorby explozivní mlhy těžší vzduchu, nad vodní hladinou zplyní a vytváří výbušné směsi; při únicích, odpařování z kapalné fáze se shromažďuje v prohlubních, výkopech, kanálech, sklepích a dalších spodních prostorách Účinek na organismus: nejedovatý, při větší koncentraci a delší expozici (vystavení se látce) vyvolává bolesti hlavy, malátnost, zvracení, lehké omámení (nebezpečí udušení se zvratky v bezvědomí); při odpařování zkapalněného propan-butanu vyvíjený plyn vytěsňuje z prostoru vzduch (nebezpečí udušení) Jednoduchá diagnostika zjištění zasažení styk zkapalněného propan-butanu s kůží způsobuje omrzliny, při výbuchu a následném požáru popáleniny • Propan Charakteristika: hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý plyn těžší vzduchu, v čistém stavu bez zápachu; nečistoty mohou snižovat čichový práh, kapalný propan se při úniku do ovzduší velmi rychle odpařuje za tvorby explozivní mlhy těžší vzduchu, nad vodní hladinou zplyní a vytváří výbušné směsi; při únicích se shromažďuje v prohlubních, výkopech, kanálech, sklepích a dalších spodních prostorách Účinek na organismus: málo jedovatý, při koncentraci větší než 2 – 10 % objemových a při delší expozici (vystavení se látce) vyvolává bolesti hlavy, malátnost, zvracení, lehké omámení (nebezpečí udušení se zvratky v bezvědomí); při odpařování zkapalněného propanu vyvíjený plyn vytěsňuje vzduch (nebezpečí udušení) Jednoduchá diagnostika zjištění zasažení styk zkapalněného propanu s kůží způsobuje omrzliny, při výbuchu a následném požáru popáleniny

17




• Butan Charakteristika: extrémně hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý plyn těžší vzduchu, v čistém stavu bez zápachu; zkapalněný butan se při úniku do ovzduší velmi rychle odpařuje za tvorby explozivní mlhy těžší vzduchu, nad vodní hladinou zplyní a vytváří výbušné směsi; při únicích se shromažďuje v prohlubních, výkopech, kanálech, sklepích a dalších spodních prostorách Účinek na organismus: málo jedovatý, při koncentraci větší než 2 – 10 % objemových a při delší expozici (vystavení se látce) vyvolává bolesti hlavy, malátnost, zvracení, lehké omámení (nebezpečí udušení se zvratky v bezvědomí); při odpařování zkapalněného butanu vyvíjený plyn vytěsňuje z prostoru vzduch (nebezpečí udušení) Jednoduchá diagnostika zjištění zasažení styk zkapalněného butanu s kůží způsobuje omrzliny, při výbuchu a následném požáru popáleniny

Vybrané vlastnosti nebezpečných látek Název chemické látky

Butan

Propan Propan – butan

CAS

Klasifikace nebezpečnosti

Extrémně hořlavý 106-97-8 F+ R 12 Extrémně hořlavý 74-98-6 F+ R 12 Extrémně hořlavý F+ R 12

Bod varu (°C)

Meze výbušnosti Dolní Horní (obj. %) (obj. %)

Tenze par (kPa)

Hustota kapaliny (kg.m-3)

Relativ. hustota par

-0,5

8,5

1,5

215 (21°C) 578 (20°C)

2,091

-42

9,5

2,1

770 (20°C) 498 (20°C)

1,5

-42 až -0,5

9,5

1,5

215 - 770

498 - 578

1,5 - 2

(zdroj: Bezpečnostní zpráva Flaga s.r.o.)

A.9

Seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů rizik

Pro objekt Plnírna PB Satalice provozovatele Flaga s.r.o. je zpracovaný Vnitřní havarijní plán (poslední revize ze dne 10. 10 2011).

18

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o

Recommend Documents