AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB Praha Satalice

Flaga s.r.o. Nádražní 47 693 01, Hustopeče tel.: +420 519 407 111 fax.: +420 519 415 426 E-mail: [email protected]

Zpracováno pro: FLAGA s.r.o.

Plnírna PB – Praha Satalice

AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI DOKUMENTU BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY ČÁST III. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B ČÁST V. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K OMEZENÍ MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE ČÁST VI. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Dokumentace zpracována podle požadavků zákona č. 59/2006 Sb. a vyhlášky č. 256/2006 Sb.

Zpracoval: kolektiv autorů

Brno 30.4.2014

Zpracoval: Za řešitelský tým: …………………….………………… prof. Ing. František Babinec, CSc.

Za Flaga s.r.o.: …………………….………………… Ing. Jaromír Špičák bezpečnostní poradce

Schválil: …………………….………………… Ing. Peter Polák jednatel společnosti

Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-2-

Použité zkratky AC ADR B BOZP BT ČS DMV DN DZP EPS HK HMV HP HSSE HZS IDP IZS JPO JSDH LPG MaR MPŘ MŽP NL OHS OOPP OPIS HZS OZO P PB PČR PHM PHP PO PoHP PPN PPP PZ PZH RID RT SaP SHZ THP TNS TZ VHP VZV ZR ŽC ŽP

Autocisterna, automobilní cisterna Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici Butan Bezpečnost a ochrana zdraví pracujících, bezpečnost a ochrana zdraví při práci Bezpečnostní technik – bezpečnostní poradce – HSSE manager Čerpací stanice Dolní mez výbušnosti Jmenovitá světlost potrubí Dokumentace zdolávání požárů elektronická požární signalizace Havarijní komise Horní mez výbušnosti Havarijní plán Health Safety Security Environment (zdraví, bezpečnost, ostraha, životní prostředí) Hasičský záchranný sbor Izolační dýchací přístroj Integrovaný záchranný systém Jednotka požární ochrany Jednotka Sboru dobrovolných hasičů Liquefied Petroleum Gas (propan-butan) Měření a regulace Místní provozní řád (vnitropodniková dokumentace) Ministerstvo životního prostředí Nebezpečná látka Okresní hygienická stanice Osobní ochranné pomůcky a prostředky Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Osoba odborně způsobilá v PO Propan propan-butan Policie ČR Pohonné hmoty Přenosný hasicí přístroj Požární ochrana Pojízdný hasicí přístroj Posouzení požárního nebezpečí Požární poplachový plán Vyhrazená plynová zařízení Prevence závažné havárie Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí Revizní technik Síly a prostředky (PO) Stabilní hasicí zařízení Technicko – hospodářský pracovník Tlaková nádoba stabilní Vyhrazená tlaková zařízení Vnitřní havarijní plán Vysokozdvižný vozík Zdroj rizika Železniční cisterna Životní prostředí


-3-

Definice pojmů kumulativní a synergické účinky

zvýšení rizika vzniku závažné havárie a závažnosti jejích následků v důsledku blízkosti dalšího objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka

vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností podle zákona č. 434/2004 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a jsou uvedeny v příloze č.1 k zákonu [1]. celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná látka objekt v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, ve vlastnictví nebo v užívání provozovatele pracovník provádějí stáčení vagónů a operativně měnící medium , kterým se plní operátor výroby autocisterny a lahve PB přípustný expoziční limit, tj. celosměnový časový vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jímž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by u nich došlo i při celoživotní expozici k poškození zdraví, ohrožení jejich pracovní -3 PEL [mg·m ] schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky na hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné prevence havárii a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti každá právnická osoba nebo fyzická osoba, která ke dni účinnosti tohoto zákona užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude nebezpečná provozovatel látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k zákonu [1] RID, ADR mezinárodní dohody o přepravě nebezpečných věcí po železnici a po silnici riziko závažné je pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejích možných následků, které by havárie mohly nastat během určitého období nebo za určitých okolností Za skoronehodu považujeme havárii či poruchu na zařízení, které má potenciál způsobit závažnou havárii, přičemž její následky však nedosáhly rozsahu závažné havárie. Tyto informace slouží ke zvyšování úrovně bezpečnosti skoronehoda provozovaných zařízení a tudíž nesmí být v žádném případě zatajovány, nebo zkreslovány a jejich zveřejnění v rámci společnosti nesmí být sankciováno. Za skoronehodu nepovažujeme např. únik plynné fáze snadno lokalizovatelný a odstranitelný projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, umístění zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo nebezpečné zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při vzniku látky závažné havárie písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu vyjádření programu prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu veřejnosti havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného projednávání je technická nebo technologická jednotka, ve které je NL vyráběna, používána, zařízení přepravována nebo skladována mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, závažná havárie zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku, která přesahuje limity dle zákona [1] území v okolí objektu nebo zařízení, v němž okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení, kde je umístěna nebezpečná látka, (dále zóna havarijního jen "krajský úřad") uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího plánování havarijního plánu a v němž zajišťuje veřejné projednávání stanovených dokumentů nebezpečná látka


-4-

Přehled vybraných pracovních pozic – odpovědných za prevenci závažných havárií ve společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice Jednatel společnosti

Ing. Peter Polák

Bezpečnostní poradce

Ing. Jaromír Špičák

Vedoucí výroby (Plnírna PB – Praha Satalice)

Miloš Kindl

Vedoucí technického oddělení (Flaga s.r.o.)

Ing. Jiří Fischer

Vedoucí provozů a logistiky (Flaga s.r.o.)

M. Miartuš


-5-

Obsah: 1. 1.1

ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ Identifikační údaje o objektu nebo zařízení

10 10

1.2 Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy 11 1.3

Údaje o činnosti a zaměstnancích

2. ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI DOKUMENTU BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY

12

15

2.1 Technický popis objektu nebo zařízení (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona) 15 2.1.1 Popis způsobu řízení objektu (organizační struktura), rozdělení funkcí, oblasti pravomocí a linie informačních toků s ohledem na zajištění bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí 15 2.1.2 Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení s popisem přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizika závažné havárie a zranitelnosti okolí 16 2.1.3 Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu nebo zařízení 23 2.1.4 Informace o technologii 28 2.1.5 Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie 46 2.1.6 Popis vnitřně zajišťovaných služeb 50 2.1.7 Popis externě zajišťovaných služeb 53 2.2 Informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení (k § 10, odst. 1, písm. b zákona) 56 2.2.1 Popis okolí a životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení 56 2.2.2 Informace o průmyslových a skladových objektech (včetně objektů zemědělské živočišné a rostlinné výroby) a přepravních komunikacích, které mohou být v souvislosti s objektem nebo zařízením provozovatele zdrojem rizika závažné havárie nebo mohou být naopak zasaženy závažnou havárií z objektu nebo zařízení provozovatele. 60 2.2.3 Meteorologické charakteristiky 61 2.2.4 Další potencionální specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např. nekontrolované požáry, letecké koridory atd. 68 3. ČÁST III. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B 69 3.1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek

69

3.2 Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti potřebné k analýze a hodnocení rizik

70


-6-

3.3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek

70

3.4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku 70 3.5 Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit závažnou havárii

71

3.6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů na mapě podniku 74 3.7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu 75 3.8 Postup a výsledky provedení odhadů následků havárií reprezentativních scénářů, závažných havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně grafické presentace nejdůležitějších výsledků odhadů 78 3.9 Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií

78

3.10 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik

80

3.11

Uvedení metodik použitých při analýze rizika

81

3.12

Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik

82

3.13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných havárií

82

3.14

Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií

3.15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu 3.16

86

Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik 86

3.17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky 4.

83

ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

4.1 Popis zásad, cílů a politiky prevence závažné havárie ve struktuře a obsahu podle přílohy č. 2 část III. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-7-

86 87 87

4.2 Uvedení soustavy důkazních prostředků a postupů, jimiž provozovatel prokazuje zavedení a funkčnost systému prevence závažné havárie, včetně popisu systému řízení bezpečnosti provedeného ve struktuře a obsahu podle přílohy č. 2 část IV. 87 5.

ČÁST V. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K OMEZENÍ MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

88

5.1 Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko závažné havárie 88 5.1.1 Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení 88 5.1.2 Detekční a poplachové systémy 88 5.1.3 Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem 90 5.1.4 Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek 90 5.1.5 Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím 91 5.1.6 Pulty integrované havarijní ochrany včetně indikace funkčnosti ochranných systémů 91 5.2 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnost-ních a ochranných opatření

92

5.3 Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 93 5.3.1 Stabilní technické prostředky (např. stabilní hasicí zařízení, odvětrávací systémy) 93 5.3.2 Mobilní technické prostředky (např. čerpadla, ventilátory, výsuvné plošiny, norné stěny) 93 5.3.3 Dopravní prostředky a speciální mechanismy (např. zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika) 93 5.3.4 Zásahové a havarijní materiály 93 5.3.5 Osobní ochranné prostředky 94 5.3.6 Personální zajištění (početní stavy pohotovostních zaměstnanců) 95 5.4 Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 96 5.4.1 Mobilní technické prostředky 96 5.4.2 Dopravní prostředky a speciální mechanismy (zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika apod.) 97 5.4.3 Zásahové a havarijní materiály 97 5.4.4 Osobní ochranné prostředky 97 5.4.5 Personální zajištění (početní stavy) 97 5.5 Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu 5.5.1 Popis systému a způsob varování 5.5.2 Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku závažné havárie 5.5.3 Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky


-8-

98 98 98 99

ČÁST VI. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

6.

101

Základní informace o objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice 101 6.1.1 Popis objektu a předmět činnosti 101

6.1

6.2

Selekce zdrojů rizik

101

6.3

Hodnocení rizik

102

6.4

Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik 103

7.

LITERATURA

104

8.

PŘÍLOHY

105

8.1

Příloha 1 – Výpis z obchodního rejstříku (ze dne 27. 08. 2012)

105

8.2

Příloha 2 - Technické sítě, Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.

106


-9-

1. ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ 1.1 a)

Identifikační údaje o objektu nebo zařízení Obchodní firma (název):

Flaga s.r.o.

Ulice:

Nádražní 47

Místo a PSČ:

Hustopeče 693 01

Telefon:

+420 519 407 111

Fax:

+420 519 415 426

E-mail:

[email protected]

IČ:

47917091

DIČ:

CZ47917091

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 10448. b)

Název a adresa objektu: Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

c)

Ulice:

Budovatelská 155

Místo a PSČ:

Praha 9, Satalice, 19015

Identifikační údaje o osobě oprávněné jednat jménem provozovatele: Jméno a přímení:

Ing. Peter Polák

Adresa:

95 144 Výčapy – Opatovce 493 Slovenská republika

Telefon:

+420 519 407 130

E-mail:

[email protected]

Zplnomocněný zástupce: Jméno a přímení:


Adresa:

Srbská 45 Brno 612 00

Telefon:

+420 519 407 148 +420 602 570 215

Fax:

+420 519 415 426

E-mail:

[email protected]


-10-

1.2 Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy Bezpečnostní zprávu, ve spolupráci se zástupci společnosti Flaga s.r.o., vypracoval kolektiv autorů pod vedením prof. Ing. Františka Babince, CSc. Údaje o zástupci společnosti Flaga s.r.o. podílejícím se na vypracování bezpečnostní zprávy: Jméno a přímení:


Pracovní pozice:

Bezpečnostní poradce

Adresa:

Srbská 45 Brno 612 00

Telefon:

+420 519 407 148 +420 602 570 215

Fax:

+420 519 415 426

E-mail:

[email protected]

Údaje o vedoucím kolektivu autorů podílejících se na vypracování bezpečnostní zprávy: Jméno a přímení:

prof. Ing. František Babinec, CSc.

Adresa:

Hoblíkova 533/11, 613 00 Brno - Černá Pole

E-mail:

[email protected]


-11-

1.3

Údaje o činnosti a zaměstnancích

a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem Hlavní provozovaná činnost společnosti Flaga s.r.o. je činnost plynárenského podniku, tzn. stáčení, přečerpávání a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů (PB, atd.), jejich následné plnění do tlakových lahví, sudů nebo automobilních cisteren (železničních cisteren) a distribuce k jednotlivým zákazníkům (včetně plnění zásobníků u zákazníků). Mezi vedlejší provozované činnosti patří montáž, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení. Předmětem podnikání společnosti Flaga s.r.o. (podle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku) je:  výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,  montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,  montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny,  výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW. Aktuální výpis z obchodního rejstříku, ve kterém je uveden předmět podnikání společnosti Flaga s.r.o., je uveden v příloze 1 tohoto dokumentu. Plnírna PB – Praha Satalice je v současné době jedním z regionálních zastoupení společnosti Flaga s.r.o. Hlavními provozovanými činnostmi v objektu Plnírny PB – Praha Satalice jsou stáčení (z železničních cisteren), přečerpávání a skladování (v zásobnících) zkapalněných uhlovodíkových plynů (PB, atd.), jejich následné plnění do tlakových lahví (0,4 kg, 1 kg, 2 kg, 10 kg a 33 kg), sudů 210 kg, nebo autocisteren, skladování tlakových lahví (plných i prázdných – se zbytkovým PB) a distribuce zkapalněných uhlovodíkových plynů (PB, atd.) k jednotlivým zákazníkům. Areál plnírny byl založen v roce 1971 jako Východočeské plynárny, n.p. (areál zahrnoval plnírnu talkových lahví (LA) na propan – butan (PB), propan a železniční vlečku). V roce 1981 byl vybudován 1. ležatý válcový zásobník 100 m 3 na LPG a dále kotelna na PB včetně zásobní nádrže o kapacitě 5 m 3. V roce 1984 byly přistavěny další dva 2 zásobníky á 100 m3, další pak v roce 1989. V roce 1993 byl vystavěn stojan čerpací stanice (ČS) autonádrží LPG včetně zásobníku 16 m 3. V roce 1994 byly již Českým plynárenským podnikem k.p. postaveny zbývající 2 zásobníky á 100m3. Podnik byl privatizován v roce 1995 společnostní Tyczka plyn s.r.o. jako prodejní sklad LA. V roce 1995 došlo ke změně názvu společnosti na Česká Tyczkaplyn k.s., která v následujícím roce integruje do společnosti Český plyn k.s., V roce 2000 byla provedena výstavba propylenového hospodářství a v loňském roce modernizace a rozšíření systému detekce PB. V roce 2007 došlo ke schválení bezpečnostní zprávy pro společnost Český plyn k.s.. V témže roce došlo ke sloučení firmy Český plyn k.s. a firmy Flaga plyn s.r.o. a byla Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-12-

vytvořena nová společnost Flaga Český plyn s.r.o. která se stala právním nástupcem obou společností. V roce 2010 došlo ke změně názvu společnosti na Flaga s.r.o. Tato změna proběhla k 1.1.2010. b) rok založení obchodní firmy nebo provozovny a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu Společnost Flaga s.r.o. zahájila činnost na území ČR v roce 1993 koupí plnírny PB – Hustopeče v rámci privatizace. Významná data ve vztahu k Plnírně PB – Praha Satalice: 1943 jako společnost Tyczka GmbH (sdružená plnírna, zásobníky LPG nadzemní a podzemní pravděpodobně 500 m3), 1945 znárodnění a postupné úpravy provozu (pod názvem Středočeské plynárny n.p.), 1974 vybudování dvou kulových zásobníku 1000 m3, 1985 vybudování plnírny a dvou zásobníků zbytků 16 m3, 1994 vybudování tří ležatých válcových zásobníků o objemu 100 m3 (název změněn na středočeský plynárenský podnik), 1995 privatizace, společnost Progas k.s., 1996 integrace do společnosti Český plyn k.s., 1998 stavba letní plnírny butanu se zásobníkem 5 m3, 1999 ukončení provozu lakovny, zrušení čerpací stanice železničních cisteren propanu, 2000 ukončení provozu plnírny LA 2+10, zůstává universální plnírna LA 2+10+33/PB, propan, 2001 ukončení provozu lihového hospodářství, výstavba SHZ-4 sektory (stáčení AC/PB, AC/propan, ŽC, ČS PB), nový sdružený systém detekce úniku PB+EPS, 2002 rozšíření sektoru SHZ/ŽC, 2004 ukončení provozu plynové kotelny, decentralizace rozvodu zemního plynu, instalace a zprovoznění automatického záložního zdroje elektrické energie 200 kVA, 2007 sloučení společností Český plyn k.s. a FLAGA PLYN, spol. s r.o. a vytvoření nové společnosti Flaga Český Plyn s.r.o. (právní nástupce obou uvedených společností), 2008 zrušení – ukončení provozu letní plnírny, ukončení provozu lihového hospodářství, 2009 zrušení provozu čerpací stanice PHM, 2010 odpojení zásobníku o objemu 16 m3, 2010 změna názvu společnosti na Flaga s.r.o.


-13-

c) počty zaměstnanců v objektu, včetně počtů na jednotlivých směnách V objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice pracovalo ke dni 30.4.2014 celkem 9 zaměstnanců, z toho je 3 THP a zbytek jsou dělnické profese. Na dopolední směně pracuje 7 zaměstnanců, na odpolední směně 2 zaměstnanci. Provoz v objektu Plnírna PB – Praha Satalice je dvousměnný (od 6:00 hod. do 14:30 hod. a od 13:30 hod. do 21:30 hod.). Nepřetržitý provoz platí pro vrátnici (ostraha objektu je zajišťována externí firmou – C.I.D. service, spol. s r.o.). Cizích osob pracujících v objektu Plnírny PB – Praha Satalice (zaměstnanci externích firem) je cca 30 až 50, pracují na dopolední směně ve společnostech: City LED lighting, a.s., HC, PM FINANCIAL s.r.o., Delloro Soft s.r.o, Václav Vejvoda, Mbakwe Obinna Arinze, HC Roudnice n. L. Průměrný počet návštěvníků (autocisteren) je cca 4/den.


v objektu

-14-

je

cca 1 osoba/den.

Řidičů

vozidel

2. ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI DOKUMENTU BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY 2.1 Technický popis objektu nebo zařízení (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona) 2.1.1 Popis způsobu řízení objektu (organizační struktura), rozdělení funkcí, oblasti pravomocí a linie informačních toků s ohledem na zajištění bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí Plnírna PB Satalice je součástí společnosti Flaga s.r.o. Vedení společnosti Flaga s.r.o. má sídlo v Hustopečích u Brna. Vedením firmy je pověřen jednatel společnosti se sídlem v Hustopečích. Nezávisle na této svislé organizační struktuře působí bezpečnostní poradce. V organizačním řádu společnosti Flaga s.r.o. jsou definovány výše uvedené osoby, které jsou odpovědné za bezpečnost a PZH. Součástí tohoto dokumentu je organigram, ze kterého je zřejmé hierarchické postavení těchto pracovníků.

Obrázek 1 – Organizační struktura společnosti Flaga s.r.o.

Povinnosti jednotlivých osob a jejich pozice jsou uvedeny v Bezpečnostní zprávě část IV. Popis systému prevence závažné havárie resp. v samostatném dokumentu „AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB – Satalice, část IV. Popis systému prevence závažné havárie“, který je součástí předkládané dokumentace. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-15-

2.1.2 Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení s popisem přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizika závažné havárie a zranitelnosti okolí a) přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka, znázorňující plánovaný rozvoj objektu nebo zařízení a územní plán okolí (pokud je zpracován) s vyznačeným účelem využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možným následkům závažné havárie. Na mapách se zřetelně vyznačí: 

přístupové a únikové cesty z objektu nebo zařízení,



ostatní komunikace významné pro záchranné operace,



okolní stavby (např.průmyslová i občanská zástavba),



infrastruktura (např.nemocnice, školy, komunikace),



území chráněná podle zvláštních předpisů.

Objekt Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o., leží severovýchodně od centra Prahy, přibližná vzdušná vzdálenost centra Prahy od areálu Plnírny PB Satalice činí přibližně 12 km. Areál plnírny se rozkládá na ploše o délce 240 m a šířce 190 m. Nadmořská výška areálu činí potom přibližně 250 m. n. m. Ve vzdálenosti 240 m se nachází čtyřproudová silnice, tzv. Vysočanská radiála. Dále 400 m severně od středu areálu je zástavba rodinných domů (ulice Před Tratí a ulice Hálova, 600 m jižně se potom rozkládají bytové domy (ulice Federova) a přibližně 400 m na severovýchod se nachází vlaková stanice Praha – Satalice. V bezprostředním okolí areálu se nachází na západní straně velkoobchod se stavebninami, areál bývalé dřevovýroby na východní straně a sportovní areál s hotelem na severní straně. Situační mapa je zobrazena na Obrázku 2.


-16-

Obrázek 2 - Situační mapa Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. a okolí

V blízkosti areálu se nacházejí chráněné přírodní prvky. Jedná se o památné stromy a jednu přírodní památku. První památné stromy (lípy srdčité a velkolisté) se nacházejí v blízkosti barokní kaple sv. Anny (ulice K Radonicům), další památný strom (dub letní) potom v Satalické oboře. Přírodní památka s názvem Bažantice v Satalicích se nachází mezi obcemi Satalice a Vinoř. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex, kde důvod ochrany je zachování listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných druhů hmyzu, krajinářsky cenné území v návaznosti na Vinořský park, s nímž bylo propojeno alejemi. V komplexu je zaznamenán výskyt brouků pralesního charakteru, vázaných na staré stromy, vzácný střevlíček Laemostenus terricola. Celý areál je bohatý na hajní druhy ptáků, jako např. žluva hajní, datel černý, strakapoud velký. Pravidelně hnízdí káně lesní a krahujec obecný.


-17-

Z drobných pěvců dlask obecný, lejsek bělokrký, hojná je pěnkava obecná, slavík obecný. Z hmyzožravců se zde pravidelně vyskytuje ježek západní a rejsek obecný. Památné stromy a přírodní památka Bažantice v Satalicích jsou vyznačeny na Obrázku 3.

Obrázek 3 - Krajinné prvky v blízkém okolí objektu Plnírna PB Satalice

Legenda:

1 – Plnírna PB Satalice 2 – Památné stromy v blízkosti barokní kaple, lípa srdčitá a lípa velkolistá - 5 ks 3 – PP Bažantice v Satalicích 4 – Památný strom dub letní v Satalické oboře


-18-

b) plány v odpovídajícím měřítku, na kterých se zřetelně vyznačí objekt a zařízení jako celek a jejich jednotlivé části, vnitřní komunikace, přístupové a únikové cesty atd.

Detailní schématická mapa s uvedeným měřítkem a orientací zobrazuje celý objekt společnosti Flaga v Satalicích. Jsou popsány jednotlivé stavební objekty (sklady, dílny, budovy, zásobníky, je vyznačen přístup do objektu po silnici a železnici. Ve schématu jsou barevně jsou vyznačeny přístupové a únikové cesty z jednotlivých prostor i z objektu jako celku.

Obrázek 4 - Schéma objektu Flaga s.r.o. s vyznačenými únikovými cestami

Na jihovýchodní straně areálu jsou situovány objekty pro skladování LPG. Jedná se o dva kulové zásobníky, kde každý z nich zaujímá objem 1000 m3. Dále se zde nachází propan-butanové hospodářství, jež je složeno ze tří válcových (ležatých) zásobníků. Mimoto je zde umístěna stáčecí pozice pro železniční cisternu, kde je možné stáčet až dvě železniční cisterny v jeden okamžik, před stáčecí pozicí je dále umístěna železniční vlečka, kde se mohou nacházet maximálně tři železniční cisterny. Jižně od stáčecí pozice ŽC je umístěna čerpací stanice LPG. Přibližně uprostřed areálu se nachází jednopodlažní budova s čtvercovým půdorysem, která má funkci velínu. Na severní straně objektu se potom nachází objekty dílen (mimo provoz) a skladu lahví, který je také mimo provoz. Nachází se Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-19-

zde také sdružený objekt plnírny lahví se skladem lahví, dále opravna a zkušebna lahví (mimo provoz), plnírna sudů, provozní sklad, stáčiště LPG pro autocisterny. V areálu se nachází dále tyto budovy: sklad lahví, který je v současné době mimo provoz, zásobníky zbytkových plynů, garáže, hasičská zbrojnice, stáčecí pozice pro AC, dieselagregát, garáže apod. Na západní straně areálu se převážně nacházejí administrativní budovy, objekt bývalé plynové kotelny, vrátnice, požární nádrž s čerpadly. Popisovaný objekt je průmyslový objekt, ve kterém se provádí činnosti související se skladováním a distribucí zkapalněných uhlovodíkových plynů. V objektu firmy Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. je nutno uvažovat s následujícími zdroji rizika:  2 kulové zásobníky pro skladování LPG,  3 válcové zásobníky propan-butanového hospodářství  2 železniční cisterny na pozicích stáčení ŽC  2 automobilní cisterny na pozicích plnění,  3 železniční cisterny na odstavné koleji,  sklad tlakových lahví,  plnírna tlakových lahví,  plnírna sudů. Dále se v areálu nacházejí stavební objekty:  administrativní budova,  velín. Mezi významnými nebezpečnými látkami umístěnými v objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. silně převažují zkapalněné ropné plyny – LPG. Další používané a skladované chemické látky jsou metanol a nafta. V celém objektu s přihlédnutím k nejzávažnějším rizikům, existujícím v důsledku přítomnosti nebezpečných látek a provozovaných technologií, platí velmi přísné bezpečnostní podmínky


-20-

c)

plány objektu nebo zařízení v odpovídajícím měřítku vymezí místa činnosti v objektu nebo zařízení, včetně hlavních skladovacích míst a výrobních zařízení s nebezpečnými látkami ukazující ca)

umístění nebezpečných látek a jejich množství, včetně schémat úložišť nebezpečných odpadů,

cb)

obvyklého umístění automobilových a železničních cisteren s nebezpečnými látkami a míst manipulací s nimi,

cc)

vzdáleností mezi jednotlivými zařízeními a jejich jednotlivými částmi,

cd)

infrastruktury objektu nebo zařízení např. potrubí a nádrže, manipulační místa hlavní kanalizační systémy průběhy recipientů),

ce)

únikových cest ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení,

cf)

míst určených k řízení činnosti (grafický plán – schéma s vyznačením míst významných pro řízení technologického procesu (velíny) a významných objektů infrastruktury – Hasičský záchranný sbor ČR, lékařská pomoc, atd.)

Z hlediska nebezpečných vlastností skladovaných látek se jedná především o zkapalněné, extrémně hořlavé plyny. Zařízení nebo objekty, kde se níže uvedené nebezpečné látky skladují, zpracovávají, používají či jsou s nimi prováděny manipulace, jsou situovány v celém areálu objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. Jedná se o látky propan, butan a propan-butan (PB) souhrnně označované jako LPG. Objekt Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. je členěn na následující technologické resp. stavební objekty:                        

2 kulové zásobníky K1 a K2 po 1 000 m3, betonová plocha + havarijní jímka 2 pozice plnění(stáčení automobilních cisteren (dvě plnicí pozice pro AC), 2 pozice stáčecí pro ŽC, čerpací stanice PB, 3 válcové zásobníky propan-butanového hospodářství (havarijní jímka) zásobník zbytků (havarijní jímka), požární nádrž o objemu 1000 m3, čerpací stanice požární vody, kompresorovna (vzduch), objekt plynové kotelny (mimo provoz), regulační stanice plynu (zemní plyn), sklad 1000 ks lahví LPG (jižní strana areálu, mimo provoz), sklad 1000 ks lahví LPG (severní strana areálu, mimo provoz), garáže a hasičská zbrojnice, provozní sklad, plnírna sudů, plnírna lahví se skladem lahví LPG (hmotnost 10 a 33 kg) sklad hořlavých kapalin (mimo provoz) trafostanice 22 kV – stavební objekt č. 4663/14, dílny administrativní budova, plnírna lahví pro 2 kg a 10 kg láhve (jižní strana areálu, mimo provoz), výdejní stojan na naftu s podzemní nádrží (mimo provoz) potrubní rozvody, železniční vlečka.


-21-

Podrobný popis rozmístění nebezpečných látek v objektu a zobrazení důležitých objektů je umístěn v dokumentu „Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.

autocisterna AC2 na pozici plnění

autocisterna AC1 na pozici plnění

3 ŽC na odstavné koleji ( v DEPU ŽC)

2 ŽC na pozicích stáčení ŽC

Obrázek 5 - Schéma objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. umístění nebezpečných látek v objektu v Satalicích

Na obrázku 5 jsou znázorněny stabilní kulové zásobníky, stabilní válcové zásobníky, železniční cisterny na odstavné koleji ( v DEPU ŽC), železniční cisterny na pozicích stáčení, automobilní cisterny na pozicích plnění Na obrázku jsou zobrazeny stavební objekty plníren lahví a sudů.


-22-

2.1.3 Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu nebo zařízení  seznam a popis umístěných nebezpečných látek (včetně nebezpečných v automobilových a železničních cisternách), a jejich rozčlenění do kategorií 

suroviny



meziprodukty



hotové výrobky



vedlejší produkty



odpadní a pomocné produkty



produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů

látek

Přehled nebezpečných látek nacházejících se na území objektu firmy, včetně základních údajů o těchto látkách a jejich chemicko-fyzikálních vlastnostech je v následujících tabulkách. Při plnění a skladování LPG nedochází k tvorbě vedlejších nebo odpadních a jiných produktů nebo meziproduktů, všechny látky jsou produkty, které jsou dále distribuovány ke konečnému uživateli. Tabulka 1: Umístění nebezpečných látek v objektu Látka

Proces/Sklad ování

surovina/ produkt

Kulové zásobníky 2 x 1000 m3

PB

Skladování

produkt

ŽC1 – ŽC2

Železniční cisterna na pozici stáčení 2x

PB

Proces

produkt

ŽC3 – ŽC5

Železniční cisterny na vlečce 3x

PB

Skladování

produkt

Válcové zásobníky – PB hospodářství

PB

Skladování

produkt

Autocisterna na pozici stáčení 2x

PB

Proces

produkt

PL

Plnírna lahví

PB

Proces

produkt

PS

Plnírna sudů

PB

Proces

produkt

Zásobníky zbytkového plynu

PB

Skladování

produkt

methanol

Skladování

technologické médium

nafta

Skladování

produkt

zemní plyn

Proces

produkt

PB

Proces

produkt

Označení K1 – K2

H1 – H3 AC1– AC2

Z1, Z2 SM PHM ZP PSL

Zařízení

Sud s methanolem Zásobník nafty Rozvod zemního plynu Potrubní systém LPG vč. čerpací stanice


-23-

Tabulka 2: Vlastnosti nebezpečných látek v objektu Druh a klasifikace látky Obchodní název CAS EINECS IUPAC RID – třída / číslo ADR – třída / číslo Kemler kód UN kód Chemický vzorec

-

Chemické složení

hmot. % H2 hmot. % C2

Stupeň čistoty Nejdůležitější příměsi

Propan 74-98-6 200-827-9 Propan 2 / 2f 2 / 2f 23 1965 C3H8 (CH3-CH2-CH3) 82,72 18,28 90% i-butan, n-butan, propen

Butan 106-97-8 203-448-7 Butan 2 / 2f 2 / 2f 23 1965 C4H10 (CH3-CH2-CH2-CH3) 82,66 17,34 90% propan, i-butan

Fyzikálně chemické vlastnosti Molekulová hmotnost Výparné teplo Bod varu Bod tání Kritická teplota Kritický tlak Kritický objem Spalné teplo Výhřevnost Meze výbušnosti Zápalná teplota Bod vzplanutí Bod vznícení

-1

g.mol -1 kJ.kg °C °C °C MPa 3 -1 cm .kmol -1 MJ.kmol -1 MJ.kmol obj. % °C °C °C

44,096 444,050 -42,6 -190,16 96,74 4,256 200 2 221,5 2 045,6 2,12 – 9,35 510 - 580 - 104 480

58,120 387,791 -0,5 -134,96 152,04 3,800 255 2 880,4 2 660,5 1,86 – 8,41 475 - 550 - 74 420

Klasifikace chemických látek (podle nařízení vlády č. 258/2001 Sb.) R – věty S – věty

-

R12, F+ S (2-) 9-16

R12, F+ S (2-) 9-16

Ostatní specifické vlastnosti koroze

-


nepodporuje

-24-

nepodporuje

Klasifikace propanu a butanu podle Nařízení (ES) č.1272/2008 [EU-GHS/CLP]: Propan

Hořlavé plyny (Kategorie 1) Plyny pod tlakem (Zkapalněný plyn) Rizikové věty: H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. Bezpečnostní oznámení: P210 Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření. P410 + P403 Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě. Doplňkové údaje o nebezpečí žádné. Značení podle Nařízení (ES) č.1272/2008 [CLP]

Signální slovo: Nebezpečí

Butan Hořlavé plyny (Kategorie 1) Plyny pod tlakem (Zkapalněný plyn) Rizikové věty H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. Bezpečnostní oznámení P210 Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření. P410 + P403 Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě. Doplňkové údaje o nebezpečí žádné Značení podle Nařízení (ES) č.1272/2008 [CLP]

Signální slovo: Nebezpečí


-25-

Tabulka 3: Přehled fyzikálně chemických vlastností PB Nebezpečná látka Obchodní název látky Popis nebezpečné látky

Chemický vzorec: Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par -3 Výparné teplo [kJ·m ] Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Rozpustnost ve vodě [% hm.] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód R-věty S-věty Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní: (možné nebezpečné reakce, podpora koroze, rozklad při reakci nebo např. vlhkostí, světlem apod., samovznětlivost, vznik toxických zplodin při hoření apod. Účinky na lidský organismus: Příznaky: Třída požáru: Hasební látky: První pomoc: Ochrana osob:

Poznámka:


PROPAN-BUTAN LPG dále může být označen jako pohonný plyn, topný plyn Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, zkapalněný plyn; páry tvoří se vzduchem výbušné směsi; unikající kapalina přechází rychle do plynné fáze (tvorba chladných mlh těžších než vzduch); nad vodní hladinou zplyní a tvoří výbušné směsi; C3H6/C4H10 Propan/butan letní směs (40/60) Kvalita dle ČSN EN 589 propan/butan zimní směs (60/40) a ČSN 65 6481 51,1 46 000 -138 až -186 -42 až -0,5 dle složení 498 až 578 (20 °C) 1,5–2 215–770 (20 °C), max 2 550 (70 °C) Nerozpustný Dobře rozpustný v ethanolu, diethyletheru, chloroformu, částečně rozpustný v benzenu 475–580

trichlorethanu,

Extrémně hořlavý 400–450 3,52 1,5/9,5 Nerozpustný

3

19 500 (17 170 mg/m ) 2WE R-12 –Extrémně hořlavý (2-) 9-16 2F (RID/ADR 2/2F) propan 74-98-6, butan 106-97-8 Nebezpečné reakce s acetonem, acetylenem, chlorem, fluorem, oxidem dusným a dusičitým, kyselinou chromovou, koncentrovanou kyselinou dusičnou, peroxidem vodíku, chloristany, oxidem chloričitým a dusičnanem amonným; většinu běžných materiálů nenapadá (ocel, hliník, měď, hliníkové a měděné slitiny); Páry působí slabě narkoticky; při kontaktu s kapalinou vznikají omrzliny; při úniku v uzavřených místnostech hrozí udušení (vytěsňování kyslíku); Slabost, závratě, únava, nevolnost, dýchací potíže, dušení; C Tříštěná voda, střední pěna; nádrž chladit vodou nebo odstranit z požářiště; rozsáhlý požár hasit z velké vzdálenosti nebo nechat vyhořet; hasit až po utěsnění trhliny v aparátu (nebezpečí UVCE); Přenést na čerstvý vzduch, umělé dýchání, event. kyslík, svléknout zasažený oděv a omrzlá místa sterilně překrýt; lékařské ošetření Při nehodě – individuální dýchací přístroj, filtr A (hnědý) proti organickým plynům do koncentrace 0,5 %mol., celotělový ochranný oblek Při práci – pracovní oděv (ne ze syntetického materiálu), rukavice, uzavřená obuv, individuální dýchací přístroj Obchodní produkt je odorizovaný – merkaptany umožňují čichově detekovat únik LPG; bod varu je definován jako 50 % destilačního rozmezí; při úniku do kanalizace nebezpečí vzniku výbušných směsí;

-26-



množství umístěných nebezpečných látek (včetně nebezpečných látek v automobilových a železničních cisternách).

Tabulka 4: Množství umístěných látek v jednotlivých objektech

Označení

Zařízení

Látka

Skupenst ví

Množství [kg]

KZ1

Kulový zásobník K1

PB

kapalné

430000

KZ2

Kulový zásobník K2

PB

kapalné

430000

ŽC 1

Stáčecí pozice ŽC 1

PB

kapalné

43000

ŽC 2

Stáčecí pozice ŽC 2

PB

kapalné

43000

ŽC 3

DEPO-Stání pro železniční cisterny 1

PB

kapalné

43000

ŽC 4


PB

kapalné

43000

ŽC 5


PB

kapalné

43000

Válcový zásobník hospodářství

1

–

PB

H1

PB

kapalné

40000


2

–

PB

H2

PB

kapalné

40000


3

–

PB

H3

PB

kapalné

40000

AC 1

Pozice plnění AC 1

PB

kapalné

15000

AC 2

Pozice plnění AC 2

PB

kapalné

15000

PL

Plnící linka lahví

PB

kapalné

1000

PS

Plnící linka sudů

PB

kapalné

4000

Z1

Zásobník zbytkového plynu 1

PB

kapalné

8000

Z2

Zásobník zbytkového plynu 2

PB

kapalné

8000

SM

Sud s methanolem

Methanol

kapalné

200

Nafta

kapalné

200

Zem. plyn PB

plynné kapalné

4* 3350**

PHM ZP PSL

Zásobník nafty Rozvod zemního plynu Potrubní systém LPG

* Hmotnost zemního plynu byla odhadnuta z délky potrubí (500 m), světlost potrubí (DN 100) -3 a hustoty zemního plynu v plynném stavu (0,7 kg·m ). ** Hmotnost LPG byla odhadnuta z délky potrubí (přibližně 700 m), světlosti potrubí (DN 150) a -3 -3 hustoty LPG v plynném stavu (2,1 kg·m ) a kapalném stavu (540 kg·m ) za předpokladu, že v ½ potrubního systému se nachází plynná fáze ve druhé ½ potom kapalná fáze.

Podrobný popis bezpečnostních jednotek umístěných v objektu Flaga a.s., Plnírna PB v Satalicích, detailní popis rozmístění nebezpečných látek v objektu a zobrazení důležitých objektů je v dokumentu „Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.“


-27-

 údaje o vlastnostech nebezpečných látek (fyzikální, chemické, toxikologické a ostatní specifické vlastnosti).

Požadované údaje o nebezpečných látkách jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3.  vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování odpadů

Neprovádí se.  vypouštění a úprava odpadních plynů

S ohledem na čistotu vstupních produktů se operace vypouštění a úprava odpadních plynů neprovádějí..  ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze

V případě potřeby je možno provést odkalení zásobníků pomocí odkalovacích ventilů. 2.1.4 Informace o technologii Princip procesů ve společnosti Flaga s.r.o. je založen na skladování a přečerpávání surovin, nejedná se o procesy provázené s chemickými reakcemi . Proces doložit Legenda lze : potrubí DN 150 od KZ 1 a KZ potrubním schématem 2 PF – plynná fáze KF – kapalná fáze ŽC – žel. cisterna KZ - kulový zásobník

PF ŽC 1 a 2 ‚ZCzvaděč R2

rozvaděč R1

rozvaděč R2

rozvaděč R3

kompresory

Obrázek 6 – Potrubní schéma rozvodu PB, propojení od KZ1 a KZ2 k cisternám včetně rozvaděčů


-28-

KF ‚ŽC

Skladování, stáčení a přečerpávání zkapalněných uhlovodíkových plynů probíhá na tankovišti propan-butanu (PB). Řídícím, ovládacím a kontrolním stanovištěm tankoviště PB je velín tankoviště. Tankoviště PB má tyto technologické části: velín tankoviště, čerpací stanice PB a zásobníky zbytků, kulové zásobníky, stáčení železničních cisteren (ŽC), stáčecí stanoviště a vlečka, stáčení autocisteren (AC), potrubní mosty, propanové hospodářství, čerpací stanice vody. Zkapalněný uhlovodíkový plyn (propan-butan, propan, butan) se stáčí z železničních cisteren potrubím do stabilních zásobníků (2 kulové zásobníky o objemu 2x1000 m3 a 3 ležaté válcové zásobníky o objemu 3x100 m3). Přečerpávání se provádí na dvou stáčecích stanovištích železničních cisteren. Ke zvyšování tlaku při stáčení slouží agregáty (čerpadla, kompresory), které jsou umístěny v čerpací stanici PB. Stabilní zásobníky jsou propojeny potrubím se stanovišti stáčení AC a s plnírnou PB lahví a sudů prostřednictvím čerpací stanice PB. Potrubí jsou vedena převážně po potrubních mostech. Ze stabilních zásobníků se zkapalněný plyn (propan-butan, resp. propan) plní do autocisteren (AC) na stáčecím stanovišti AC propan-butanu, resp. na stáčecím stanovišti AC propanu. K čerpání plynu do AC slouží agregáty, které jsou umístěny v čerpací stanici PB. V plnírně PB lahví se zkapalněný uhlovodíkový plyn (propan-butan) plní na plnicích váhách do ocelových svařovaných lahví k dopravě zkapalněných uhlovodíkových plynů (převládající obaly jsou lahve o hmotnosti náplně 2 kg, 10 kg a 33 kg). Menší podíl obalů tvoří atypické láhve a sudy. Propan se plní do lahví o hmotnosti náplně 11 kg a 33 kg v plnírně propanu, která je součástí propanového hospodářství. Potrubní rozvody a hlavní technologická zařízení jsou zobrazeny v příloze č. 1. a) postupové diagramy (schémata) potrubí a technologických zařízení

Základní potrubní schéma je na obrázku č.6 b) popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti a dalšího vybavení

Kulové zásobníky V objektu jsou umístěny 2 velkokapacitní kulové zásobníky. Jedná se o tlakové nádoby, kulové zásobníky mají průměr 12 400 mm a objem V =1 000 m3, jsou svařované z tvářených segmentů, jsou opatřené průlezy a hrdly s výstrojí. Kulové zásobníky stojí na tangenciálních ocelových podporách, které tvoří podpůrný systém pevně zakotvený v základech. Pod zásobníky je betonová záchytná plocha spádovaná do havarijní jímky, ve které je hydraulický uzávěr. Odtud je pak svedena dešťová (případně skrápěcí) voda do cirkulačního okruhu (přebytky jsou odváděny do kanalizace). Přístup na zásobníky je zajištěn ocelovými schody, na horní části je umístěna obslužná kruhová plošina.


-29-

Tabulka 5: Množství nebezpečné látky v jednotlivých zásobnících

KZ 1 výrobce

KZ 2

Vítkovice – železárny a strojírny Klementa Gottwalda n.p. Ostrava

výrobní číslo

9253

9254

rok výroby

1975

1975

nadzemní kulová tlaková nádoba

typ průměr

12 400 mm

objem

1 000 m

12 400 mm

3

1 000 m3

maximální plnění

85 %

85 %

výpočtový přetlak

1,64 MPa

1,64 MPa

nejvyšší přetlak

1,64 MPa

1,64 MPa

zkušební přetlak

2,13 MPa

2,13 MPa

výpočtová teplota

+ 50 až – 40 °C

+ 50 až – 40 °C

28 mm

28 mm

430 až 440 t

430 až 440 t

pracovní

tloušťka stěny pláště propan / propan-butan

Zásobníky slouží ke skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů. Jsou propojeny plnicím a vyprazdňovacím potrubím kapalné fáze a potrubím plynné fáze s čerpací stanicí PB. pojišťovací ventily: 1 ks pojistný ventil REGO, 4 tělesový DN 100, 1 ks pojistný ventil REGO, 4 tělesový DN 80, měření hladiny:

radarový hladinoměr KROHNE s přenosem hodnot na velín,

měření tlaku:

snímač s ukazovacím tlakoměrem a s dálkovým přenosem hodnoty tlaku na velín,

skrápěcí zařízení: s ručním i automatickým spouštěním (při teplotě 70 °C pod KZ), detektor úniku plynu: s dvoustupňovou signalizací (20 % a 50 % DMV) pod KZ (signalizace na velínu).


-30-

Obrázek 7 - Kulový skladovací zásobník LPG

Jestliže přetlak zásobníku překročí nastavenou funkční hodnotu pojistného ventilu, ventil prudce otevře a plným průchodem odpouští přetlak až do vyrovnání tlaku v zásobníku s nastavenou hodnotou. Nepřekročení max. hladiny PB v zásobníku je zajištěno zařízením Whesomatic 05. Obsahuje čidlo sestávající z jazýčkového relé a tištěných obvodů. Snímací čidlo je stíněné a vložené do ocelové trubice ve výši maximální hladiny. Po trubici se pohybuje spolu s hladinou prstencový plovák s permanentním magnetem. Relé sepne účinkem magnetického plováku. Při sepnutí signalizuje na velínu akusticky a opticky dosažení maximální hladiny PB a současně vypíná čerpadlo pro plnění zásobníku. Nepřekročení max. hladiny je možno kontrolovat ještě sondou, ručně obsluhovanou z horní plošiny. Ústí sondy je ve výši stanovené max. hladiny. Obsluha kulových zásobníků sleduje bilanci množství látky v zásobníku, bilance se zapisuje do knihy dvakrát denně. Bilance umožňuje kontrolu údajů z měřicího systému. Zásobník je opatřen kontaktním teploměrem, umístěným pod zásobníkem, který slouží pro signalizaci a spuštění skrápění zásobníku při dosažení teploty 70 °C.


-31-

Kulový zásobník je schematicky znázorněn na dalším obrázku.

3

Obrázek 8 - Schéma kulového zásobníku na LPG (V = 1000 m ) Stáčecí stanice ŽC a AC

V areálu objektu se nacházejí celkem 2 stáčecí pozice pro železniční cisterny a 2 pozice pro plnění automobilních cisteren. Stáčecí stanoviště ŽC: Stáčecí stanoviště jsou opatřeny hadicí DN 50/PN 40 pro plynnou i kapalnou fázi. Hadice pro kapalnou fázi je ukončena mezikusem zakončeným přírubou DN 80 s hrubou těsnicí lištou. Hadice pro plynnou fázi je ukončena mezikusem zakončeným přírubou DN 50 s hrubou těsnicí lištou. Oba mezikusy jsou opatřeny odfukovacími kohouty. Pozice jsou vybaveny trhací spojkou. max. provozní tlak zkušební tlak pracovní teplota

2,3 MPa 3,5 MPa –29 °C až +100 °C

Užitečná délka koleje pro stáčení je 93 m. Užitečná délka koleje pro přistavovaní železniční cisterny je 93 m.


-32-

Stáčecí stanoviště AC: Stáčecí stanoviště jsou opatřeny stáčecími hadicemi DN 50/PN 40 pro kapalnou fázi. Stáčecími hadicemi DN 32/PN 40 pro plynnou fázi. Hadicemi pro kapalnou, resp. plynnou fázi jsou ukončeny převlečnou maticí 3 ¼“ ACME, resp. 1 ¾“ ACME pro připojení k plnicím hrdlům autocisteren. max. provozní tlak: 2,3 MPa zkušební tlak: 3,5 MPa pracovní teplota: –29 °C až + 100 °C Plnicí zařízení autocisteren jsou vybavena vždy párem bezpečnostních trhacích spojek Alfa Proces Controls DN 50.

Obrázek 9 – Železniční cisterny na pozicích stáčení

Plnírna lahví Plnírna lahví se skládá z plnící linky, která je osazena celkem šesti vahami typu WAK 110 s výkonem 100 lahví o objemu 33 l za hodinu. Dále se skládá z dvou kusů kontrolní váhy na vstupu a výstupu typ WF 100, výkon 100 ks za hodinu, řetězového a válečkového dopravníkového systému s příslušenstvím (výkon 100 ks za hodinu), odsávacího zařízení (výkon 20 ks za hodinu), zařízení pro zkoušku těsnosti vč. nádoby, přívodu vody a vzduchotechnických šroubováků pro otevírání a zavírání ventilů (výkon 100 ks za hodinu), vysunovacího zařízení pro vadné lahve, stojanu pro vyšroubování ventilů, výkon (100 ks za hodinu) a dvou kusů plnicích váh pro atypické lahve Maximální plnící tlak kapalné fáze činí 1,67 MPa, překročí-li koncentrace PB v ovzduší plnírny hladinu 2. signalizačního stupně, signalizují tuto skutečnost čidla analyzátorů SIEGER do velínu, kde je umístěna signalizační jednotka. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-33-

Na její impuls se automaticky odstavuje celá plnírna a současně se zavírají havarijní ventily přívodního i vratného potrubí plynu.

Obrázek 10 – Plnicí linka PB lahví

Plnírna sudů Technologie je tvořena plnícím místem. Toto plnící místo je mezi dvěma požárními stěnami a je doplněno váhou na kontrolu hmotnosti sudů. Objem plněných sudů činí 200 l. Celá technologie je umístěna na cca 1,5 m vysoké ocelové roštové lávce, která má půdorysný tvar písmene T. Obslužné lávky jsou přístupné a vyhovují požadavkům. Plnírna sudů je znázorněna na obrázku uvedeném níže.

Obrázek 11 – Plnicí linka PB sudů


-34-

Čerpací stanice PB Čerpací stanice představuje komplex funkčních, ovládacích a kontrolních zařízení. Mimo základní funkce spočívající v přečerpávání KF PB pomocí čerpadel a přirozené i tlakově nucené manipulace s PF pomocí kompresorů je také ústředním propojovacím centrem všech technologických objektům, které vzájemně komunikují kapalnou nebo plynnou fází. Soustava potrubních rozdělovačů osazených armaturami umožňuje rychlé a účelné nastavení vzájemných propojení a jejich různých kombinací. Čerpadlo SIHI 61058 A0 (čerpání PB do plnírny) Q:

27

m3/h

Hdif:

1,1

MPa

el. Motor:

38

kW

počet:

3

Čerpadlo Blackmer LG 4C (stáčení PB) m3/h

Q:

54

Hdif:

0,689 MPa

el. Motor:

18,5 kW

počet:

2

Kompresory SABROE m3/h (plynná fáze)

Q:

151

Pmax:

0,689 MPa

el. Motor: počet:

30 2

kW

Přepouštěcí ventil Kosan Crisplant Regulační rozsah

0 – 1,2

MPa

Max. provozní tlak 2,1

MPa

Max. průtok (do volna)

575

Provozní teplota

- 20 až + 40 °C

Funkční rozsah

+ 0,1 MPa

l/min.

Hustoměr KF PB Kosan Crisplant Rozsah

0,5 – 0,6


kg/dm3

-35-

Obrázek 12 – Plnicí linka PB lahví

Zásobníky zbytků PB Zásobníky zbytků se skládají ze dvou kusů zásobníků. Každý zásobník o objemu 16 000 l. Zásobníky jsou umístěny v betonové záchytné jímce v prostoru za stáčecím stanovištěm autocisteren PB. Zásobníky jsou opatřeny příslušenstvím – obslužnými lávkami s dvěma přístupovými schodišti se schodnicemi z poro-roštů Tabulka 6: Množství umístěných látek v jednotlivých zásobnících zásobník zbytků 1 výrobce

zásobník zbytků 2

Vítkovice – železárny a strojírny K. G. N.p. Ostrava

výrobní číslo

9385

9386

rok výroby

1977

1977

typ

Nadzemní válcová nádoba

délka

8 560 mm

8 560 mm

průměr

1 600 mm

1 600 mm

3

16 m

max. plnění

85 %

85 %

výpočtový přetlak

1,67 MPa

1,67 MPa

provozní přetlak max.

1,64 MPa

1,64 MPa

zkušební přetlak

2,5 MPa

2,5 MPa

- 40 až + 50 °C

- 40 až + 50 °C

16 mm

16 mm

8t

8t

pracovní teplota média tloušťka stěny pláště propan / propan-butan


-36-

16 m

3

objem

Zásobníky zbytků slouží k ukládání odkalů z plynu odkalovaného ze skladovacích zásobníků a zbytků plynu odsávaných z lahví PB. Zásobníky jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly být napojeny na kteroukoli technologii. Potrubí plynné fáze ze zásobníků zbytků je napojeno na kompresory v čerpací stanici PB, kterými se snižuje tlak v zásobnících zbytků (odsávání odpařitelných podílů z odkalů ze zásobníků zbytků zpět do skladovacích zásobníků). Proti poklesu tlaku pod hodnotu 50 kPa v zásobnících zbytků jsou kompresory jištěny manostatem, který automaticky vypíná chod kompresorů.

Propan-butanové hospodářství Propan-butanové hospodářství se skládá ze třech kusů ležatých ocelových válcových tlakových nádob na zkapalněný plyn (propan, propan-butan, butan) o průměru 3 000 mm o objemu 100 m3. Zásobníky jsou uloženy na betonových podstavcích, pod zásobníky jsou zbudovány betonové záchytné jímky, pro každý zásobník je jímka samostatná o objemu 85 m3. Zásobníky jsou opatřeny obslužnými lávkami s jedním přístupovým schodištěm v čelní části zásobníků a dvěma žebříky v zadní části. Tabulka 7: Množství umístěných látek v jednotlivých zásobnících LI výrobní číslo délka

mm

objem

m

max. plnění

m

L II

L III

21548

23944

23945

14 636

14 636

14 620

3

100

100

100

3

85

85

85

výrobce

ZVÚ Hradec Králové

rok výroby

Královopolská strojírna Brno

1991

1978

1978

MPa

1,67

1,26

1,26

zkušební přetlak MPa

2,4

2,5

2,5

provozní přetlak

pracovní teplota

oC

-20 až +40

-10 až +40

-10 až +40

hmotnost

kg

24 600

20 975

20 975

PB / P / B

t

48

48

48


-37-

Zásobníky slouží ke skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů. Jsou propojeny plnicím a vyprazdňovacím potrubím kapalné fáze a potrubím plynné fáze s čerpací stanicí PB. Zásobníky jsou dále osazeny následujícími zařízeními:  skrápěcí zařízení s ručním i automatickým spouštěním (při teplotě 70 °C pod zásobníkem)  plovákové hladinoměry EKOREX s přenosem hodnot na velín  detektory úniku plynu s dvoustupňovou signalizací (20 % a 50 % DMV) v betonové jímce pod každým z ležatých zásobníků 100 m3 (signalizace na velínu)

Obrázek 13 – Válcové zásobníky propan-butanového hospodářství, objem zásobníku V=100 m3, c)

charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu (parametry – hodnoty veličin) v běžném a mimořádném provozu

Propan-butan se přepravuje do areálu podniku v železničních cisternách, z nichž se, pomocí čerpadel situovaných v čerpací stanici, stáčí do válcových a kulových skladovacích zásobníků. Ze zásobníků je pak propan-butan, opět čerpadly přes čerpací stanici, dodáván do objektu plnírny tlakových lahví a sudů, a na čerpací stanici. V případě, že je dodáván v železničních cisternách zvlášť propan a zvlášť butan, dochází v čerpací stanici ke smíchání obou médií v poměru, který má jiné složení v letních měsících (40% propan a 60% butan) a v zimních měsících (60% propan a 40% butan). Teplota skladované směsi propan-butanu se mění v závislosti na teplotě okolí. Propan-butan je skladován v rovnovážném stavu na bodu varu za tlaku odpovídajícímu tenzi par při dané teplotě kapaliny. V zásobníku je vždy určitá hladina propan-butanu v kapalné fázi a prostor nad hladinou vyplňuje propan-butan v plynné fázi. Při zvýšení okolní teploty se kapalná fáze ohřeje, část se odpaří a přejde do plynné fáze. Tlak v nádrži se při tom zvýší. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-38-

V zimě při t = –15°C je tlak cca 0,15 MPa, v létě při t = 30°C je tlak cca 1,2 MPa. Z tohoto důvodu jsou skladovací zásobníky vybaveny chladicím/skrápěcím zařízením – sprinklery. Tabulka 8: Charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu ZAŘÍZENÍ

BĚŽNÝ PROVOZ

MIMOŘÁDNÝ PROVOZ

teplota

Teplota

tlak

-20 až + 40 °C

Max 1,67 MPa

tlak

Zásobníky LPG * Čerpací stanice Automobilové cisterny Žel. cisterny

-20 až +40°C

max 1,67 MPa

Neprovozuje se

Rozvody LPG Plnící zařízení PB

d) parametry chemických látek – vlastnosti a chování za normálních a mimořádných podmínek

Zkapalněný plyn pod tlakem, klasifikován jako extrémně hořlavý, bod varu závisí na složení plynu od -41,5°C do -0,6°C. Nejedovatý, nedýchatelný, při odpařování odebírá teplo z okolí. Za mimořádných podmínek vytváří výbušné směsi se vzduchem cca od 2-10 % objemových. Teplota hoření až 2000°C. e)

popis řídících a kontrolních technologických systémů

K řízení provozu je zpracována technologická provozní dokumentace (technologické reglementy, pracovní instrukce) a bezpečnostní dokumentace (bezpečnostní instrukce, havarijní plány, požární dokumentace). Řízení provozu Plnírna PB Satalice je řízeno podle organizačního schématu a podle instrukcí v dokumentu „Místní provozní řád“ (MPŘ). Podrobný popis řídících a kontrolních technologických systémů uvádí jednotlivé MPŘ. Na tomto místě jsou uvedeny pouze nejdůležitější kontrolní technologické systémy pro stáčení cisteren. Kontrolu těsnosti AC, ŽC a stáčecích hadic před stáčením provádí obsluha stáčecího zařízení podle čl. Pokyny pro přípravu stáčení/plnění AC/ŽC. Kontroluje se vizuálně celkový stav AC, náležitosti tlakové nádoby, výstroj a stav armatur, hlavně po stránce těsnosti. Kontroluje se vizuálně celkový stav ŽC, správná funkce brzd, správnost předpisových náležitostí tlakové nádoby, její výstroje a stavu armatur, hlavně po stránce těsnosti. Kontrolu PZ podle Vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb. provádí revizní technik PZ. Kontrolu tlakoměrů provádí obsluha nulováním a údržba závodu porovnáním s kontrolním tlakoměrem. Je-li úchylka mezi údaji provozního a kontrolního manometru v rozmezí mezi nejnižším a nejvyšším používaným přetlakem větší než 5% nejvyššího přetlaku, uvedeného na stupnici, musí být provozní tlakoměr vyměněn. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-39-

Kontrolu těsnosti spojů provádí obsluha stáčecího stanoviště podle čl. “Pokyny pro zkoušení zařízení a pro hledání netěsností”. f)

kvantitativní a kvalitativní informace o tocích energií a materiálů – energetické a materiálové bilance

Neprovádí se, není nutné. g) popis stavebních jednotek objektů a zařízení, ve kterých se nakládá s nebezpečnými látkami, včetně jejich zabezpečení proti vnějším vlivům

Objekt plnírny lahví se skladem láhví Jedná se o jednopodlažní nepodsklepený objekt, ŽB skelet, zděné stěny, plechová střecha krytá silným eternitem na ocelové konstrukci, dveře mají charakter požárních uzávěrů. Světlá výška objektu je 3,5 m. Na střechu je možný výstup po žebříku na potrubní most nebo po samostatném žebříku na jihozápadní straně objektu. Podél objektu jsou zastřešené manipulační rampy ve výšce 1,4 m nad úrovní komunikace. Manipulační sklad lahví PB je od plnírny oddělen zděnou příčkou. V obvodových stěnách v části skladu jsou větrací otvory opatřené mřížemi. Z objektu je 9 východů. Objekt nelze dělit do požárních úseků, tvoří pouze jeden požární úsek. Podlaha v plnírně opatřena izolací z tvrdého asfaltu jako preventivním opatřením proti manipulaci s lahvemi. Objekt je opatřen hromosvodem. Elektroinstalace je v nevýbušném provedení, nouzové osvětlení není instalováno. Voda není zavedena, topným médiem je ústřední topení z plynové kotelny, je pouze v prostoru plníren, není ve skladech. Kulové zásobníky (à 1000 m3) Jedná se o dva nadzemní kulové zásobníky, každý o objemu 1000 m 3, provozní plnění na 85% - cca 430 t 1-plášťové, umístěné na podpěrách, které jsou zakotveny v betonových patkách, osazené svítidly, hromosvodem, přístupovou lávkou na vrchol. Povrch barva světlá, slonová kost se žlutým pruhem uprostřed a červeným nápisem Propan-butan. Skladovaná látka je doplňována a odčerpávána prostřednictvím potrubních rozvodů, které jsou vyvedeny ze spodní části zásobníků a jsou volně vedeny cca 0,5 m nad zemí Ve smyslu ČSN 73 0804 se jedná o otevřené technologické zařízení. Havarijní uzávěr je u paty každého zásobníku. Mechanicky jej lze ovládat z místa, elektricky dálkově z velínu. Vodní prstence s tryskami lze spustit jak mechanicky na místě, tak dálkově z velínu. Skrápěcí trysky spustí vodu také automaticky při povrchové teplotě kulových zásobníků +70°C. Čerpací stanice propan-butanu, Stáčecí stanoviště železničních cisteren U stáčení se jedná o otevřené technologické zařízení. Konstrukce zastřešení včetně krytiny je provedena z nehořlavých materiálů, D1. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-40-

U stáčecí stanice se jedná o ocelovou konstrukci z I profilů, střecha je tvořena profilovým plechem uchyceným třmeny a šrouby. Tato budova vlastně vytváří zastřešení pro technologii. Ovládání je manuální. Budova má rozměry cca 21 x 6 m. Podlaha je betonová mazanina. Celá technologie je samostatný celek, který je však potrubím spojen s kulovými zásobníky. Elektroinstalace je nevýbušném provedení. Instalovaná technologie stáčení je schváleného typu. Na plášti budovy je tlačítkový hlásič EPS. Stáčecí stanoviště silničních cisteren Stáčení do autocisteren a související činnosti se provádí na vymezeném prostoru v jižní a severní části závodu na otevřeném prostranství, kam je přivedeno potrubí PB z čerpací stanice PB. Stáčecí stanoviště je kryté zastřešením (ocelová konstrukce a vlnitý plech). Válcové zásobníky (propan-butanové hospodářství) Válcové zásobníky propanu jsou umístěny na železobetonové konstrukci, jsou označeny římskými číslicemi I, II., III. Zásobníky jsou umístěny v betonových havarijních jímkách o rozměrech 20 x 6 m na železobetonové konstrukci, jsou opatřeny sklápěcím zařízením. Odtok vody z jímky je často ucpaný, voda se musí odčerpávat ručně. Přístup na horní část zásobníků je po ocelovém roštovém schodišti vedoucím na pochozí lávky. Konstrukce lávek je provedena z nehořlavých materiálů, D1. Další možnost přístupu je po dvou ocelových žebřících opatřených ochranným košem. Na každý zásobník vede jeden žebřík. Zásobníky jsou osvětleny, osvětlení je v nevýbušném provedení. Zásobníky zbytkových plynů Jedná se o otevřené technologické zařízení s pochozí lávkou umístěnou ve výšce cca 3,5 m, nosné konstrukce jak pochozí lávky, schodů, tak vlastní technologie jsou z ocelových profilů opatřených ochranným nátěrem, vše je uloženo v betonové vaně tvořící havarijní jímku. Půdorys havarijní jímky je cca 12 x 9 m. Zásobníky jsou opatřeny nápisem Zbytky PB v dostatečné velikosti. Jedná se o jednoúčelové technologické zařízení, jeho osvětlení je v nočních hodinách zajištěno prostřednictvím přilehlé pouliční lampy. Objekt plnírny sudů Jedná se o otevřené technologické zařízení. Konstrukce lávek a zastřešení včetně krytiny je provedena z nehořlavých materiálů, D1. Technologie je tvořena plnícím místem. Toto plnící místo je mezi dvěma požárními stěnami a je doplněno váhou na kontrolu hmotnosti sudů. Celá technologie je umístěna na cca 1,5 m vysoké ocelové roštové lávce, která má půdorysný tvar písmene T. Obslužné lávky jsou přístupné a vyhovují požadavkům. Na Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-41-

konci lávky severovýchodním směrem jsou instalovány tři uzávěry, kterými lze v případě potřeby bezpečně a v bezpečné vzdálenosti uzavřít přívod PB. Rozměry zastřešeného prostoru lávek jsou cca 20 x 20 m. Lávky i zastřešení jsou tvořeny ocelovou konstrukcí. Zastřešení je provedeno ocelovým vlnitým plechem na kovové nosné konstrukci z ocelových profilů. h) přehled a popis technologických zařízení nebo jejich částí, ve kterých se manipuluje nebo vznikají nebezpečné látky, včetně zabezpečení proti vnějším vlivům

Části zařízení, ve kterých probíhají nebezpečné procesy     

čerpací stanice včetně kompresorovny plnírna tlakových lahví plnírna sudů stáčecí stanoviště železničních cisteren stáčecí stanoviště silničních cisteren

Nejvýznamnější zařízení, která jsou v plnírně PB Satalice nainstalovaná jsou zásobníky LPG. Každý ze zásobníků je vybaven předepsanou požadovanou výstrojí :             i)

soustavou uzávěrů kapalné fáze /KF/, a to plnicí, odběrné a vratné, soustavou uzávěrů plynné fáze /PF/, tlakoměry, hladinoměry, pojistnými ventily přetlaku ZTP, uzemňovací soustavou, odkalovací sestavou uzávěrů, pojistnými ventily na uzavíratelných úsecích potrubí kapalné fáze, dálkově ovládanými pneumatickými ventily na vstupním i výstupním potrubí kapalné i plynné fáze, zpětnou klapkou na výstupu kapalné fáze, umístěnou v potrubí za pneumatickým ventilem, místním měřením tlaku v zásobníku, místním měřením teploty,

popisy a projektové údaje o částech zařízení vykazujících riziko závažné havárie, včetně uvedení relevantních právních předpisů a technických norem vztahujících se k provozované technologii

Bližší informace o systému s řízením bezpečnosti ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. jsou uvedeny v podnikových dokumentech a směrnicích Plnírna PB Satalice.


-42-

Předpisy a technické normy pro provoz zařízení identifikovaných jako zdroje rizika Požadavky právních předpisů a technických norem týkající se provozu zařízení vykazujících riziko vzniku závažné havárie jsou uvedeny v:  Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce v platném znění.  Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.  Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích pl. zněních  Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.  Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.  ČSN 69 00 10 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla.  ČSN 69 00 12 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky.  ČSN 07 83 04 Tlakové nádoby na plyny. Provozní pravidla.  ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty.  ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb – Sklady.  ČSN 38 6405 Plynová zařízení – Zásady provozu.  ČSN 38 6462 Tlakové stanice.  ČSN EN 12 817  ČSN EN 12 819 Ostatní předpisy jsou uvedeny v dokumentaci společnosti. j)

popis možných vlivů technologických zařízení s rizikovým potenciálem na ostatní technologická zařízení, případně na celý objekt za mimořádných podmínek

Při posuzování rizik závažné havárie v objektech, kde jsou skladovány, přečerpávány, zpracovávány a přepravovány nebezpečné chemické látky se s ohledem na historické události, nedávné havárie a také s ohledem na havárie z posledních let ukazuje, jak důležité je posouzení možnosti vzájemného ovlivňování různých zdrojů rizika havárie, rozšíření havárie na jednotky sousední a vystupňování/eskalace havárie. Domino efekt se při hodnocení rizik v objektu může projevit dvěma základními způsoby:  zvětšením rozsahu havárie, tj. zvětšením velikosti zasažení plochy, zvětšení rozsahu ztrát a dopadů, rozšířením havárie na více jednotek,  zvýšením frekvence událostí vedoucích k havárii závažného zdroje rizika. Při hodnocení domino efektů se považuje za výchozí posouzení především následujících pěti událostí, které jsou podle stávajících zkušeností schopny vyvolat domino efekt: - plošný požár rozlité hořlavé kapaliny (Pool Fire), - hoření v trysce (Jet Fire / Jet Flame), - exploze oblaku par (VCE – Vapour Cloud Explosion), - BLEVE efekt (Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion), - opožděná exploze oblaku par (VCE). Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-43-

Z výčtu výše uvedených událostí je možno ve vztahu k iniciačním událostem domino efektů rozpoznat následující typy ovlivňování: - mechanické (např. fragmenty, tlaková vlna), - tepelné (přímé zasažení, hustota tepelné radiace), - chemické (vzájemná reaktivita). V praxi to znamená doplnit ke zdrojům rizika identifikovaným selekcí (selekcí podle příručky CPR 18E a environmentální selekcí) hodnocení uvedených efektů zejména u těch zdrojů rizika, které byly identifikovány, nebyly však označeny za přímé zdroje rizika závažné havárie. Selekce zdrojů rizika závažné havárie v podniku Flaga s.r.o., provozovna Praha– Satalice identifikovala takové zdroje rizika, které svými následky zasahují za hranice podniku, a proto jsou zdrojem rizika pro okolní obyvatelstvo. Zmíněné zdroje rizika jsou zdroje rizika závažné havárie ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií. Cílem studie zaměřené na hodnocení domino efektů v posuzovaném objektu je posouzení a hodnocení domino efektů, které mohou vyvolat:  vnější zdroje (zdroje umístěné v jiných objektech nebo za hranicemi objektu),  vnitřní zdroje rizika závažné havárie (interakce a eskalace následků mezi zdroji rizika závažné havárie uvnitř objektu),  ostatní zdroje rizika uvnitř objektu, které svými následky nepřesáhnou hranice objektu, avšak mohou být iniciačními zdroji. Ze seznamu zdrojů rizika závažné havárie je třeba v rámci domino efektů posoudit kulové zásobníky a železniční cisterny na pozici stáčení. U výše uvedených zdrojů je nutno posoudit a vyhodnotit možnost vzájemného ovlivňování v důsledku úniku nebezpečné látky ze sousedního zásobníku nebo jako důsledek vnějšího impaktu. Z vnějších zdrojů rizika je analýze podrobena havárie velké cisterny s LPG při transportu po komunikaci sousedící s objektem Flaga s r.o., provozovna Praha - Satalice. Zdroje rizika závažné havárie Ze seznamu zdrojů rizika závažné havárie umístěných uvnitř podniku je třeba v rámci hodnocení vzájemného ovlivňování (domino efektů) posoudit především následující zdroje rizika: -

železniční cisterny na pozici stáčení, objem cisterny V = 95 m 3, kulové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m 3,

S ohledem na frekvence okamžitého a kontinuálního úniku celého objemu nebezpečné látky z tlakové nádoby do okolí v důsledku ztráty integrity tlakové nádoby je při posuzování vzájemného ovlivňování (domino-efektů) nutno u jednotlivých zdrojů rizika analyzovat následující scénáře závažné havárie: - exploze typu BLEVE (tepelná radiace, tlaková vlna, rozlet fragmentů), - Jet Fire (tepelná radiace), - Flash Fire (tepelná radiace), - Pool Fire (tepelná radiace), - exploze typu VCE (tepelná radiace a tlaková vlna).


-44-

Z vnějších zdrojů rizika je posouzena havárie automobilní cisterny při pohybu po komunikaci v blízkosti areálu podniku. Podrobné hodnocení vlivů je obsaženo v příloze „Posouzení domino efektů.“ Dalšími možnými způsoby ovlivnění jsou: Letový provoz V blízkosti areálu se nachází vojenské letiště Kbely. Avšak v blízkosti areálu se nevyskytují žádné letecké koridory, které by ohrožovaly objekt, nebo které by mohl objekt ohrozit. Přeprava nebezpečných látek po železnici V areálu objektu Plnírna PB Satalice se nachází vlečka ČD, která slouží k dopravě propan -butanu, resp. propanu pro objekt. V případě jejich úniku, by došlo k ohrožení osob v areálu a jeho okolí. Činnosti externích firem v areálu objektu Plnírna PB Praha-Satalice Ve společnosti se vyskytují zaměstnanci externích firem, ti jsou poučení a zaškolení. Možnost ohrožení z činností externích firem Stáčení AC provádějí řidiči, což nejsou vždy zaměstnanci společnosti Flaga, s.r.o. Proto je vydán předpis „Plnění a vyprazdňování autociteren“ – technologický postup pro obsluhu“, v rámci tohoto postupu jsou stanoveny povinnosti pro řidiče, který nezasahuje do provozu technologie. Dále se pohyb osob v areálu řídí Návštěvním řádem. Opatření v případech vzniku mimořádných provozních situacích jsou stanovena v „Místním provozním řádu“. Při vzniku havarijní situace se tyto firmy, na základě smluv, řídí Vnitřním havarijním plánem objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. Meteorologické podmínky Při vzniku bouřek hrozí zasažení bleskem. Jedná se o zasažení zásobníků, tak i technologických zařízení otevřených prostorů, které dosahují větších výšek. I přesto, že jsou zařízení opatřena bleskovody, protivýbuchovými pojistkami, případně stabilním hasicím zařízením, nedá se naprosto vyloučit možné částečné, popř. úplné selhání těchto systémů. Účinek a následný dopad události, způsobené vlivem meteopodmínek záleží na:  druhu události,  místě zasažení (druh zařízení, zásobník, technologie) a s tím související množství a charakter nebezpečné látky jak přímo v epicentru, tak v jeho okolí,  časovém intervalu mezi vznikem události, její identifikací, nahlášením rychlostí a efektivitou zásahu k omezení následků. Vzhledem k charakteru výroby a vlastnostem nebezpečných látek, umístěných v podniku, hrozí zejména nebezpeční výbuchu a požáru. Záplavy Areál objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. neleží v zátopovém ani záplavovém území. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-45-

Terorismus Účinky teroristického útoku by mohly způsobit havárii velkého rozsahu. k) popis způsobu zajištění bezpečnosti provozu u těchto zařízení

Zařízení musí být pevné a těsné. Kolem zařízení musí být dodrženy požadavky na ochranná pásma, ve kterých se nesmí vyskytovat zdroje iniciace, s výjimkou případů dle dokumentace ochrany před výbuchem dle NV č. 406/2004 Sb. Na zařízení se provádí pravidelně kontroly, revize a zkoušky dle platných předpisů. Obsluhovat zařízení a provádět na něm jiné činnosti smí pouze osoby k tomu zdravotně a odborně způsobilé, což je podrobně rozvedeno v bezpečnostním programu. Všechny osoby pracující na zařízeních nebo se vyskytují v jejich blízkosti, musí používat předepsané OOPP, zejména oděv zabraňující vzniku statické elektřiny Zásobníky LPG a potrubí kapalné fáze LPG jsou v potřebné míře osazeny samočinnými pojistnými ventily. U všech zařízení jsou instalovány detektory úniku plynu. 2.1.5 Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie a) přehled a popis hlavních, pro bezpečnost významných provozních činností, včetně popisu chemických reakcí, fyzikálních a biologických přeměn

Plnění PB lahví Plnění PB lahví na plnírnách PB lahví provádí kvalifikovaná proškolená obsluha. Před plněním obsluha třídí lahve od uživatelů, vyřazuje láhve, které nejsou způsobilé k plnění (poškozené, netěsné, s prošlou lhůtou periodické zkoušky). Po naplnění provádí kontrolu hmotnosti náplně (bezpečné plnění) a kontrolu těsnosti. Nepřekročení nejvyššího tlaku přiváděné kapalné fáze (1,67 MPa) je jištěno přepouštěcím ventilem, který vrací nespotřebovaný plyn do vratného potrubí a zpět do zásobníků. V hale plnírny jsou umístěny detektory úniku plynu se signalizací na velínu a na vrátnici. Ve vazbě na detektory úniku plynu je instalována dvoustupňová akustická a optická signalizace úniku plynu (nastavena na 20 % a 50 % dolní meze výbušnosti plynu ve vzduchu). Automatické uzavření přívodu plynu do plnírny (uzavření ventilů opatřených servopohony) a odstavení technologie z provozu nastane při překročení druhého stupně koncentrace plynu v ovzduší plnicí haly. Skladování LPG v stabilních zásobnících Kulové zásobníky – jsou dvě tlakové nádoby určené k ukládání zásob PB. Každý zásobník má objem 1000 m3. Jsou potrubím propojeny s čerpací stanicí PB. Na horním vrchlíku každého zásobníku jsou umístěny 2 ks pojišťovacích zařízení. Zásobníky jsou opatřeny radarovými hladinoměry a zařízením signalizujícím dosažení maximální povolené hladiny (85 %) s dálkovým přenosem na velín. Vstupní a výstupní potrubí je opatřeno kulovými kohouty se servopohony ovládanými dálkově z velínu. Zásobníky jsou opatřeny teploměry, které spouští skrápění povrchu zásobníků vodou při dosažení teploty 70 °C. Pod kulovými zásobníky jsou umístěny detektory úniku plynu se signalizací na velínu a na vrátnici.


-46-

Propanové hospodářství – sestává ze tří ležatých válcových zásobníků k uskladňování zásob PB. Každá z tlakových nádob má objem 100 m3. Každý zásobník je vybaven 2 ks pojišťovacích ventilů. Zásobníky jsou opatřeny hladinoměry a zařízením signalizujícím dosažení maximální povolené hladiny s dálkovým přenosem na velín. Proti nadměrnému vzrůstu teploty jsou zásobníky jištěny automatickým skrápěcím zařízením (skrápění povrchu zásobníků vodou). Jako hlavní uzávěry zásobníku slouží kulové kohouty s elektropneumatickým dálkovým ovládáním z velína. Pod zásobníky jsou umístěny detektory úniku plynu se signalizací na velínu a na vrátnici. Součástí zařízení je stanoviště autocisteren. Je osazeno párem stáčecích hadic (pro kapalnou a plynnou fázi PB). Hadice jsou zavěšeny na otočných ramenech a napojeny na potrubí k zásobníkům. Prostor stanoviště je chráněn proti šíření požáru drenčerovým hasicím zařízením, které se uvádí do provozu automaticky ve vazbě na činnost čidel (detektor úniku plynu, teplotní čidlo, plamenné čidlo) nebo manuálně tlačítkem. Potrubí vzájemně propojují jednotlivé zásobníky mezi sebou. Dále slouží k propojení s čerpacími agregáty umístěnými ve venkovním prostoru i s čerpací stanicí PB a jsou vedena ke stáčecímu stanovišti autocisteren. Při manipulacích s nebezpečnými látkami včetně jejich skladování v rámci výrobní činnosti objektu Plnírna PB – Hustopeče nedochází k žádným chemickým reakcím. b) popis činností souvisejících s dočasným skladováním nebezpečných látek, jejichž přítomnost může představovat riziko závažné havárie (včetně dočasného umístění automobilových a železničních cisteren)

Stáčení LPG z železničních cisteren Stanoviště stáčení ŽC je osazeno dvěma páry stáčecích hadic (pro propojení kapalné a plynné fáze PB). Hadice jsou napojeny na potrubí, která vedou do čerpací stanice PB. Lze stáčet dvě ŽC najednou. Prostor každého ze stanovišť je chráněn proti šíření požáru drenčerovým hasicím zařízením, které se uvádí do provozu automaticky ve vazbě na činnost čidel (detektor úniku plynu, teplotní čidlo, plamenné čidlo) nebo manuálně tlačítkem. Během stáčení ŽC je obsluha trvale přítomna. Po přistavení ŽC na místo stáčení je uzamčena brána, na které je umístěn výstražný terč. Obsluha čerpací stanice (operátor výroby) je povinna zkontrolovat, zda je ŽC zabrzděna, založena zarážkami proti pohybu (zarážky jsou uzamykatelné). Kontrolu, zda je výhybka koleje na stáčecí stanoviště přesměrována na jinou kolej vlečky a v této poloze uzamčena provádí obsluha vlečky. ŽC musí být uzemněna. Před vlastním čerpáním musí obsluha zajistit vnitřní hydraulický ventil upevněním lana na pákový mechanismus (viz dále). ŽC je vybavena hydraulickým systémem s vnějšími mechanickými a vnitřním (podlahovým) hydraulickým ventilem. Plnění LPG do AC Manipulační plocha je zařízena pro plnění jedné AC, která se připojuje k plnícímu potrubí pomocí pancéřované hadice. Propan-butan (propan) se čerpá některým z odstředivých čerpadel (jsou umístěna v ČS). Před vlastním zahájením plnění musí být AC zabrzděna a kola zajištěna klíny proti pohybu, motor vypnut a AC uzemněna. AC je vybavena vnitřními hydraulickými patními ventily, které mají přímou vazbu na spojku převodovky automobilu (zabránění rozjezdu AC po otevření ventilů). Tyto Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-47-

ventily je možno okamžitě uzavřít některým ze čtyř „stop“ tlačítek umístěných na AC (v přední části za kabinou po obou stranách a v zadní části AC po obou stranách). ŽC na vlečce Uvažovaná hmotnost náplně činí v železničních cisternách přibližně 43 t propanbutanu (objem 95 m3, max. plnění 85%, uvažovaná hustota PB: 538 kg/m3). Železniční vlečka prochází ve východní části objektu ze severní na jižní stranu hranice objektu. Mimo železničních cisteren na stáčecích pozicích se v objektu Plnírny PB – Satalice může na vlečce nacházet max. 3 železniční cisterny. Každá železniční cisterna je považovaná za samostatnou jednotku. c)

popis činností souvisejících s manipulací s nebezpečnými látkami (nakládka, překládka, vykládka) včetně potrubní přepravy

a. b. c. d. e. f. g.

připojování a odpojování stáčecího zařízení – hadice, přečerpávání železničních a silničních cisteren, přeprava plynu potrubím uvnitř objektu firmy, přeprava plynu v tlakových lahvích uvnitř objektu firmy, přeprava plynu v autocisterně a tlakových lahvích k odběratelům, plnění stabilních zásobníků u odběratelů, tankování LPG do osobních automobilů.

d) popis postupů úprav nebezpečných látek před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, příp. zneškodněním (odpady ve všech skupenstvích)

a. odčerpávání zbytků plynu z tlakových lahví, b. výplachy tlakových lahví před periodickou opravou. - odčerpané zbytky plynů z tlakových lahví se vrací do zásobníku zbytků, který je plynnou fází propojen s ostatními zásobníky, - kaly z výplachu jsou předávány firmě Kaiser servis s.r.o. Blansko. e)

popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu (najíždění, provoz, odstavování, nestandardní stavy, havarijní stavy)

Postupy, operace a opatření pro všechny provozní fáze jsou popsány v Provozním řádu. f)

popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů

Detekční zařízení V objektu Plnírny PB – Praha Satalice je instalována detekce úniku uhlovodíkových plynů – plynová signalizace SIEGER. Mezi další detekční a poplachové systémy v objektu lze uvažovat dálkové měření hladiny se signalizací max. povolené hladiny v zásobnících na LPG. Vzhledem k fyzikálně chemickým vlastnostem nebezpečných chemických látek v objektu (P, B a PB) a provedení ploch v místech manipulace s těmito látkami nejsou případné úniky do vody či půdy resp. horninového prostředí speciálně monitorovány – pouze pochůzková činnost obsluhy. Pro účely sledování povětrnostní situace v případě mimořádné události (únik P, B nebo PB v objektu Plnírny PB – Praha Satalice) je v prostoru zásobníků 100 m3 umístěn větrný pytel. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-48-

Zjišťování úniku nebezpečných látek do ovzduší, vody, půdy a horninového prostředí Vzhledem k fyzikálně-chemickým vlastnostem skladované látky není zapotřebí. Zjišťování výskytu a pohybu nepovolaných osob v objektu V areálu je instalována technika pro monitorování vstupu a částečně pohybu cizích osob. Monitorování je prováděno v oblasti vrátnice, prostor před vrátnicí a prostoru kolejové váhy.


-49-

2.1.6 Popis vnitřně zajišťovaných služeb a) vnitřní energetická síť

Elektroinstalace objektu sloužící pro jeho osvětlení, pro ovládání zařízení a technologií a pro pohon zařízení. Elektroinstalace jsou v místech se zvýšeným požárním nebezpečím v souladu se schváleným Posouzením požárního nebezpečí v nevýbušném provedení. b) vlastní zdroj elektrické energie

V areálu společnosti je umístěn dieselagregát, který má funkci záložního zdroje elektrické energie. Další druhy energií nejsou v areálu vyráběny. Plynová kotelna byla zrušena v roce 2004. c) skladování a zásobování paliv

paliv jsou skladovány pouze propan, butan a propan-butan. Jiná paliva se v objektu nevyskytují. Z

d) havarijní dodávky médií

Areál provozovny je vybaven automatickým záložním zdrojem 200 kVA, který v případě náhlého výpadku elektrické energie z vnější sítě svým výkonem pokryje nejen potřeby všech havarijních zabezpečovacích a protipožárních systémů, ale také potřeby veškerých technologických agregátů potřebných k výrobě. e) vlastní zdroj vody

Jako vlastní zdroj vody slouží požární nádrž 1000 m 3 umístěná vlevo za vjezdem do areálu (vlastní čerpací stanice vody a jímka PO, k jejímuž provozu je zpracován MPŘ). Kromě napojení na vodovodní řád obce a možnosti doplňování vody z cisternových hasičských vozů (na nádrži jsou instalovány tři potrubní vstupy, které jsou opatřeny hydrantovými koncovkami), je nádrž napojena na zdroj vody z vlastní studny umístěné v areálu. f) rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií

Rozvody vody, vzduchu a plynu jsou znázorněny v příloze č. 1. g) požární zabezpečení a vlastní hasičský sbor, pokud je firmou zřízen

V objektu je na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí (PPN) zřízena požární hlídka ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb. v pl. znění. Hasičskou pohotovost v závodě zajišťují nepřetržitě ve všech směnách ostraha závodu s kvalifikací hasičů z povolání (2 pracovníci na směně). V pracovní době, tj v době kdy jsou v provozu technologie, je tato hlídka posílena o dva kmenové pracovníky Flaga s.r.o.


-50-

Požární hlídka je vybavena následující technikou:  CAS 25 Š 706 RTHP se standardní výbavou a kropící lištou,  dva obleky OL2,  pojízdné sněhové hasicí přístroje S 2x30 – 5 ks,  S 1x30 – 3 ks,  přívěsný hasicí přístroj S 4x30,  hasicí přístroj VP 200 – 1 ks,  pojízdný práškový hasicí přístroj 50 kg – 2 ks,  zásoba pěnidla – 400 l Pyronilu  hadice, žebříky,  dýchací přístroje (4 ks). Požární hlídka je určena pouze k provedení prvotního zásahu. h) zajištění zdravotní pomoci

V areálu plnírny není závodní lékař přítomen, zdravotní péče je zabezpečena pouze informováním zaměstnanců o zásadách první pomoci. Poskytování první pomoci je věnována kapitola všech MPŘ, kde jsou zároveň uvedena telefonní čísla na závodní lékařku i lékařskou pohotovost na Proseku, resp. Černém Mostě. Pro poskytování první pomoci jsou školeny 2 osoby. i)

řídící střediska bezpečnosti provozu objektu a zařízení (pokud existují)

Základním řídícím střediskem provozu je velín. Jeho činnost je podrobně popsána v MPŘ. j)

laboratoře

V objektu nejsou žádné vlastní laboratoře. k) údržba a opravy (pokud existují)

Drobnou údržbu zařízení provádí zaměstnanci sami. Větší opravy, revize a jiné činnosti, ke kterým je třeba zvláštní kvalifikace, jsou prováděny externě.    

elektroúdržba – vlastní případně podle lokality a rozsahu externí dodavatelé specialisté voda – externí specialisté LPG –vlastní údržba a podle rozsahu a lokality a dceřiná společnost LPG technik spol. s r.o se sídlem v Hustopečích) všeobecná údržba – vlastní a podle potřeby a rozsahu externí specialisté


-51-

Tab 9 - Harmonogram údržby, revizí a kontrol zařízení Druh zařízení Rozsah

Předpis

Termín min

Revize plynová zařízení dle vyhl.č. 21/1979 Sb. V pl. znění Plnírna, rozvody plynu, technologie plnírny TPG 301 01, ČSN 38 6462 1x za 3 roky Plynové spotřebiče do 50 kW ČSN EN 1775, TPG 704 01 1x za 3 roky Kontroly plynových zařízení dle vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb. Plnírna, rozvody plynu, technologie plnírny TPG 301 01, ČSN 38 6462 1x za 1 rok Plynové spotřebiče do 50 kW ČSN EN 1775, TPG 704 01 1x za 1 rok Kontroly těsnosti a funkčnosti zařízení Kontrola těsnosti rozebíratelných spojů ČSN 38 6405, místní provozní Min 1 x za měsíc řád Kontrola ovladatelnosti uzávěrů Revize komínů Komíny a kouřovody ČSN 73 4201 1x za rok Revize elektrického zařízení a uzemnění dle vyhl. č. 73/2010 Sb. V prostředí se zónou 1 a 2 dle NV č. 406/2004 Sb. 1x za 2 roky (např. plnírny, přečerpávací stanoviště, stáčecí místa, sklady PB apod. ČSN 33 1500 V prostředí základním 1x za 5 let např. plynové kotelny, opravna, administrativní budova, sklad materiálu aj. revize EZ zařízení držených v ruce a elektrická 1 x 1 rok nářadí přenosná ČSN 33 1600 Revize tlakových nádob TNS dle vyhl.č. 18/1979 Sb. v pl. znění Kontroly (Revize) zásobníky na LPG ČSN 69 0012, CSN EN 12 817, 1x za 2 roky CSN EN 12 819, písemný plán Zkoušky pojistných ventilů zásobníky LPG 1 x 1 rok revizí Revize tlakových nádob jiné než na LPG 1x za rok Zkoušky pojistných ventilů TNS jiné než na LPG ČSN 69 0012 1 x rok Vnitřní revize TNS jiné než LPG 1 x 5 let Revize a tlakové zkoušky tlakových nádob Tlakové nádoby stabilní jiné než na LPG tlakové ČSN 69 0012 1 x za 9 let zkoušky ČSN 69 0012, CSN EN 12 817, 1 x 20 let, 1 x 12 Zásobníky LPG- revize ČSN EN 12819, písemný plán let revizí ČSN EN 12 816 1 x 10 let Tlakové nádoby na PB k dopravě plynů ČSN EN 1440 1 x za 15 let Revize požárně bezpečnostních zařízení PO detektory úniky plynu 1x za 1 rok Hasící přístroje EPS včetně hlásičů – revize 1 x 1 rok Vyhl. MV č. 246/2001 Sb. EPS - kontrola čidel 1 x 6 měsíců EPS – kontrola ústředny 1 x 1 měsíc Zařízení pro zásobování vodou, Stabilní hasící 1 x 1 rok zařízení Kontroly a preventivní požární prohlídky PO Pracoviště s vysokým požárním nebezpečím 1 x za 3 měsíce Pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím Vyhl. MV č. 246/2001 Sb. 1 x 1/2 roku Pracoviště bez vysokého požárního nebezpečí 1 x za 1 rok


-52-

l)

ostraha objektu/zařízení

Nepřetržitou ostrahu (nepřetržitě celých 24 hodin) objektu Plnírny PB – Satalice nad Labem zabezpečuje externí firma C.I.D. service, spol. s r.o. Fyzická ostraha představuje střežení objektu, budov a zařízení. m) kanalizační síť

V areálu plnírny Satalice je jednotná kanalizační síť (dešťová a splašková). Páteřní větev vede Budovatelskou ulicí při západní okraji plnírny (Js 300), na kterou jsou navázány dílčí větve (Js 250, 300 a 350) v areálu plnírny. Grafický plán kanalizační sítě včetně umístění jednotlivých vpustí a kanalizačních šachtic je obsahem přílohy č. 3 (není předmětem aktualizace). n) retenční nádrže a úpravna odpadních vod (včetně likvidace hasební vody)

V areálu plnírny se nenachází úpravna odpadních vod ani retenční nádrže s výjimkou jímky PO umístěné v objektu č. 24 a dále bezpečnostních jímek v prostoru zásobníků PB. Jedná se jednak o betonovou jímku pro kulové zásobníky PB o rozměrech cca 65 x 70 m vyspádované k bezpečnostnímu sifonu v jihovýchodní části jímky a také o betonové záchytné jímky pod ležatými zásobníky, kdy pro každý zásobník je vybudována samostatná jímka o objemu 85 m3. Bezpečnostní jímka pod kulovými zásobníky slouží rovněž k záchytu skrápěcí, resp. hasební vody. Konstrukční výška sifonu tvoří hydraulický uzávěr, který nedovolí uniknutí do odtokového recirkulačního potrubí vody. Skrápěcí voda odtéká samospádem do čerpací jímky. o) komunikační a informační systémy

Vnitřní telefonní síť je napojena na automatickou ústřednu a lze z ní volat i do vnější telefonní sítě. Rozhodující profese mají přiděleny mobilní telefony.

2.1.7 Popis externě zajišťovaných služeb a) dodávky elektrické energie

Dodavatelem elektrická energie je PRE-Pražská energetika a.s., Praha 10. b) dodávky ostatních energetických médií

Přívod zemního plynu je zajištěn potrubím napojeným na vlastní regulační stanici na území podniku. Dodavatelem zemního plynu je Pražská plynárenská a.s., Praha 1. c)

dodávky vody

V objektu firmy se nachází vlastní studna s užitkovou vodou. Dalším dodavatelem vody jsou Pražské vodovody a kanalizace a.s., Praha 2. d) zásobování technologickými surovinami


-53-

Dodavateli technologických surovin či dalších materiálů a služeb jsou nasmlouvaní dodavatelé, u jednorázových akcí se postupuje formou výběrového řízení. e)

ostatní zásobování

Ostatní zásobování se realizuje podle potřeby. f)

požární zabezpečení a síly a prostředky jednotek Hasičského záchranného sboru České republiky a ostatních jednotek požární ochrany

Plnírna PB Satalice má ustanovenou požární hlídku, která je však určena pouze k provedení prvotního, pokud možno účinného zásahu proti požáru nebo jiné mimořádné události. Zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru je uvedeno ve schváleném Posouzení požárního nebezpečí, které je zároveň součástí Vnitřního havarijního plánu. Z tohoto zhodnocení vyplývá, že se v žádném případě nedá uvažovat, že by požární hlídka schopně a účinně zasáhnout v případě závažné havárie. V případě požáru nebo havárie je nutné využití složek integrovaného záchranného systému. g) zdravotnická pomoc

Zdravotní službu zajišťuje v pracovní době ve stanovených ordinačních hodinách závodní lékařka MUDr. Věra Bačkovská (mimo areál plnírny v Praze 9 - Satalicích). Zdravotní služba by, v případě závažné havárie, byla zajišťována přes integrovaný záchranný systém. h) laboratorní rozbory

Laboratorní rozbory plynu jsou prováděny akreditovanou laboratoří VŠCHT. i)

údržba a servisní služby (pokud existuje)

Viz vnitřní služby. K zajištění jednotlivých úkonů jsou využívání vlastní pracovníci a externí oprávněné organizace s kvalifikovanými pracovníky. j)

ostraha objektu

Ostraha společnosti je zajišťována nepřetržitě strážní službou (Agentura C.I.D. service s.r.o.). Pracovníci této služby mají stanoviště na vrátnici. Ostraha je zajištěna po 24 hod denně. V mimopracovní dobu a ve dnech klidu provádí tito pracovníci (vždy dva ve službě) kontrolní obchůzky. Pracovníci strážní služby jsou zároveň členy Požární hlídky objektu. k) odkanalizování objektu (likvidace hasební vody)

Jak je uvedeno výše, podnik je odkanalizován městskou kanalizací vedoucí Budovatelskou ulicí. Použitá hasební voda je ze zpevněných povrchů svedena kanalizací do čistírny odpadních vod. Na nezpevněném povrchu (travní porost) není likvidace použité hasební vody nijak provedena (v areálu podniku se nenakládá s toxickými látkami). Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-54-

l)

komunikační a informační systémy (telekomunikace, rádiová síť apod.)

Pro telefonní spojení je využívána pevná a mobilní telefonní síť společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. a telefonní síť ostatních mobilních operátorů. Určení pracovníci např. vedoucí výroby Praha Satalice nebo technolog společnosti mají k dispozici služební mobilní telefony.


-55-

2.2 Informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení (k § 10, odst. 1, písm. b zákona) 2.2.1

Popis okolí a životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení

Popisy okolí objektu nebo zařízení a životního prostředí v rozsahu odpovídajícím možným rizikům, včetně dosahů závažné havárie a následkům možných havárií pro osoby, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek Plnírna PB Praha Satalice společnosti Flaga s.r.o. je situována na jihozápadním okraji městské části Satalice. Jedná se o řídce zastavěnou oblast s převažujícími plochami zemědělského charakteru a lokalitami firemních objektů. Západní hranici areálu tvoří silnice Hloubětín – Satalice (Budovatelská ulice), na severu areál sousedí se sportovním areálem (fotbalovým hřištěm), na severovýchodě s areálem Dřevařských závodů, jižní hranici tvoří zemědělská plocha (ve vzdálenosti 150 m J od objektu vede vysočanská radiála) a západě je areál obklopen zemědělskou půdou. Skladovací zásobníky LPG jsou umístěny v jihovýchodní části objektu. Informace související s demografickými a geografickými charakteristikami a) typ sídelního útvaru (město, rekreační oblast apod.)

Objekt se nachází na okraji městské části Satalice. b) převažující typy obytných staveb (panelová zástavba, zděné domy, rodinné domky, chaty apod.)

V okruhu 1 km od areálu plnírny se nachází občanská zástavba:  městské části Satalice (300 m severně od areálu železniční trať se železniční stanicí Satalice, na kterou severně navazuje občanská zástavba),  městské části Kbely (750 m VSV),  sídliště Černý Most (750 m jižně a jihozápadně). Z občanské vybavenosti a budov správních úřadů se v okolí provozovny Satalice nacházejí fotbalové hřiště v přímém sousedství provozovny, místní úřady v Satalicích a Kbelích, obchodní zóna na Černém Mostě (síť supermarketů a multikino). Z dalších objektů je nutno zmínit vojenské letiště Kbely s kasárnou a leteckým muzeem. c)

počet obyvatel

V okruhu 1 km od objektu se nachází občanská zástavba:  městské části Satalice (2 453 obyvatel k 31.12.2012),  městské části Kbely (6 808 obyvatel k 31.12.2012),  sídlištní čtvrť Černý Most (23 937 obyvatel k 31.12.2012).


-56-

d) existence objektů správních úřadů a samosprávy a dalších institucí

V okolí společnosti a samosprávy:

se

tedy

nachází

následující

objekt

správních

úřadů

 Úřad městské části Praha-Satalice (1). Výše uvedený úřad je vyznačen na obr. č. 14. e)

místa soustřeďování většího počtu osob (kina, divadla, kluby, sportovní a rekreační areály apod.)

V blízkosti objektu se nachází sportovní areál (Sportareál Praha Satalice, s.r.o.) na kterém jsou umístěna 2 fotbalová hřiště, 9 tenisových kurtů, hotel a restaurace (2). Na ulici k Radonicům se nachází tělocvična Sokol Satalice (3). Výše uvedená místa jsou vyznačena na obr. č. 14. f)

další ohrožená místa v infrastruktuře okolí (školy, nemocnice, apod.)

V okolí objektu společnosti se nachází následující ohrožené objekty:  Základní škola Satalice (4),  Obchodní akademie Satalice (5),  Mateřská škola Satalice - u Obory (6),  Místní veřejná knihovna (7). Výše uvedené objekty jsou vyznačeny na obr. č. 14.


-57-

6 7 1 5

3

1

4

2

Flaga s.r.o.

Obrázek 14 - Vyznačení citlivých objektů

g) popis významných krajinných prvků v dosahu potencionálních účinků závažné havárie (např. památkové objekty atd.)

V dosahu potenciálních účinků jsou umístěny následující nemovité památky:  kaple sv. Anny (číslo rejstříku 41256/1-1987) – (1),  stacionární lokomobila. v. č. 5305/1928, výkon 500HP (číslo rejstříku 52207/12320) – (2),  myslivna (číslo rejstříku 41342/1-2046) – (3),  staniční budova železniční stanice Satalice (číslo rejstříku 51997/1-2298) – (4). Výše uvedené objekty jsou vyznačeny na obr. č. 15.


-58-

h) zvláště chráněná území přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb.), územní systémy ekologické stability, cenné biotopy atd.

V okolí objektu společnosti se nachází přírodní památka Bažantice v Satalicích. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex mezi obcemi Satalice a Vinoř: K.ú. Satalice, Vinoř. Výměra 15,18 ha, nadmořská výška kolem 270 m. Zápis ve výnosu MŠVU č. 91.629/51 z 23.4.1951 (5). V okolí se nacházejí následující památné stromy:  dub letní (kód 104272) (6),  linda v poli u Satalic (kód 105915) (7),  lípy srdčité a velkolisté – 5 stromů (kód 104295) (8),  skupina dubů letních v Satalické bažantnici (kód 105074) (9). Výše uvedené objekty jsou vyznačeny na obr. č. 15. 9 5

7

6 3 1

8 5

2

4

Obrázek 15 – Vyznačení chráněných objektů


-59-

2.2.2 Informace o průmyslových a skladových objektech (včetně objektů zemědělské živočišné a rostlinné výroby) a přepravních komunikacích, které mohou být v souvislosti s objektem nebo zařízením provozovatele zdrojem rizika závažné havárie nebo mohou být naopak zasaženy závažnou havárií z objektu nebo zařízení provozovatele. Průmyslové objekty: V okolí objektu se nachází následující průmyslová a obchodní zástavba:  VELA Velkoobchod železářským zbožím, spol. s r.o. (20 m západně, cca 10 zaměstnanců) (1),  TEZAS servis a.s. (300 m severozápadně, cca 10 zaměstnanců) (2),  České dřevařské závody Praha, a.s., pila Satalice (20 m východně, cca 10 zaměstnanců) (3).  Pragis a.s. (250 m severozápadně, cca 10 zaměstnanců) (4),  SIKOP s.r.o. (200 m severozápadně, cca 8 zaměstnanců) (5). Výše uvedené objekty jsou vyznačeny na obr. č. 16. Silniční doprava: Objekt společnosti Plnírna PB – Praha Satalice je situován u silnice Budovatelská. Asi ve vzdálenosti 150 m J od objektu vede vysočanská radiála (6). Železniční doprava: Přibližně ve vzdálenosti 300 m severovýchodně od hranic pozemku objektu vede železniční trať 070 Praha - Všetaty. Nejbližší zastávkou je železniční zastávka Praha - Satalice. (7) Říční doprava: V blízkosti objektu není žádný vodní tok, který by umožňoval říční dopravu. Letecká doprava: Nad objektem se nenachází letecký koridor v nízkých polohách (LOWER AIRSPACE). Nad obcí se nachází letecký koridor UZ21. Skládkování: V nejbližším okolí objektu se skládky komunálního ani jiného odpadu nenacházejí. Vojenské objekty: V okolí objektu, které by mohlo být zasaženo havárií, se nenachází objekt využívaný k vojenským účelům.


-60-

2 5 4 7

1

3

6

Obrázek 16 - Umístění průmyslových a dopravních objektů

2.2.3 Meteorologické charakteristiky Ve smyslu klimatické rajonizace ČR leží zájmové území v mírně teplé oblasti, okrsek T2 (mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou). a) průměrné a maximální srážky v dané lokalitě

Z hlediska srážek se jedná o mírně suchou oblast. Průměrný roční úhrn srážek v okolí zájmového území se pohybuje na úrovni 528 mm. Nejvyšší úhrn srážek lze v průměru zaznamenat v letních měsících s maximem v červenci (69 mm). Nejsuššími měsíci jsou listopad až březen (25 – 33 mm), s minimem v únoru (25 mm). Průměrné měsíční srážky jsou umístěny v následující tabulce. Tabulka 10 - Průměrné měsíční srážky ve stanici Vinoř (mm) Číslo měsíce Průměrné měsíční srážky [mm]

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

27

25

28

42

57

69

69

65

43

39

33

31


-61-

b) maximální a minimální teploty, vlhkost ovzduší, výskyt mlh, bouřková činnost (elektrostatické výboje) a extrémní výkyvy počasí pro danou lokalitu

Průměrná roční teplota vzduchu je 9 °C, průměrná teplota v lednu je –0,9 °C, průměrná teplota v červenci je 19 °C. Sezónní průběh teplot vzduchu je uveden v následující tabulce. Tabulka 11: Průměrné měsíční teploty vzduchu ve stanici Karlov (°C) Číslo měsíce Průměrná měsíční ° teplota [ C] c)

I

II

III

IV

-0,9

0,2

4,3

8,8

V

VI

VII

VIII

IX

14,1 17,1 19,0 18,1 14,6

X

XI

XII

9,0

3,8

0,3

směr a rychlosti větru a třídy stability atmosféry (větrná růžice) v dané lokalitě

Pole proudění větru je charakterizováno relativní četností rychlosti větru při různých stabilitách atmosféry. Tabulka 12: Průměrná četnost směrů větru v % všech pozorování (zdroj ČHMÚ 2013) směr větru Četnost [%]

S

SV

9,29

V

JV

J

JZ

Z

SZ

5,62 14,65 6,21 10,34 19,56 17,52 11,59

bezvětří celkem 5,22

S 20 18 16

SZ

SV

14

11,59

12 10

9,29

8

5,62

6 4

14,65

2 0

Z

V

17,52 6,21

JZ

10,34

JV

19,56

J Větrná růžice FLAGA s.r.o., Plnírna Praha Satalice Calm 5,22 %

Obrázek 17 - Průměrná četnost směrů větru v celkové větrné růžici


-62-

100,0

ODBORNÝ ODHAD VĚTRNÉ RŮŽICE PRO LOKALITU Praha 9 – Satalice, okres Praha, N 50° 7.29438´, E 14°33.97173´ Vytvořeno programem CALMETIntegrator, verze 4.2.4961.19461 platná ve výšce 10 m nad zemí v % m.s

-1

1,7 5,0 11,0 součet m.s

-1

1,7 5,0 11,0 součet m.s

-1

1,7 5,0 11,0 součet m.s

-1

1,7 5,0 11,0 součet m.s

-1

1,7 5,0 11,0 součet m.s

-1

1,7 5,0 11,0 součet

N

0.01 0.00 0.00 0.01 N

0.06 0.00 0.00 0.06 N

2.87 0.55 0.00 3.33 N

1.15 0.56 0.00 1.71 N

2.46 1.72 0.00 4.18 N

6.46 2.83 0.00 9.29

NE

0.02 0.00 0.00 0.02 NE

0.24 0.01 0.00 0.25 NE

2.44 0.22 0.00 2.66 NE

0.52 0.04 0.00 0.56 NE

1.70 0.43 0.00 2.13 NE

4.92 0.70 0.00 5.62

E

třída stability F SE S SW

W

0.03 0.00 0.00 0.03

0.04 0.00 0.00 0.04

0.00 0.00 0.00 0.00

E

třída stability E SE S SW

W

0.57 0.34 0.00 0.91

0.22 0.06 0.00 0.28

0.08 0.00 0.00 0.08

E

třída stability D SE S SW

W

3.95 3.78 0.00 7.73

2.25 0.78 0.00 3.03

2.08 2.17 0.15 4.40

E

třída stability C SE S SW

W

0.66 0.90 0.01 1.57

0.32 0.25 0.04 0.61

0.91 3.67 1.38 5.96

E

třída stability A + B SE S SW

W

1.77 2.64 0.00 4.41

0.99 1.26 0.00 2.25

1.24 5.84 0.00 7.08

E

SE

6.98 7.66 0.01 14.65

0.03 0.00 0.00 0.03

0.30 0.12 0.00 0.42

4.16 2.50 0.02 6.68

0.51 0.31 0.02 0.84

1.33 1.04 0.00 2.37

0.01 0.00 0.00 0.01

0.33 0.05 0.00 0.38

4.25 5.77 0.17 10.19

0.63 2.33 0.82 3.78

1.73 3.47 0.00 5.20

celková růžice S SW

3.82 2.35 0.04 6.21

6.33 3.97 0.04 10.34

6.95 11.62 0.99 19,56

W

4.31 11.68 1.53 17.52

Obrázek 18 - Odborný odhad větrné růžice


-63-

NW

0.00 0.00 0.00 0.00 NW

0.03 0.00 0.00 0.03 NW

2.10 1.31 0.01 3.42 NW

1.16 1.62 0.24 3.02 NW

1.30 3.82 0.00 5.12 NW

4.59 6.75 025 11.59

CALM

0.02

0.02 CALM

0.56

0.56 CALM

3.78

3.78 CALM

0.35

0.35 CALM

0.51

0.51 CALM

5.22

součet

0.16 0.00 0.00 0.16 součet

2.39 0.58 0.00 2.97 součet

27.79 17.08 0.35 45.22 součet

6.21 9.68 2.51 18.40 součet

13.03 20.22 0.00 33.25 součet

49.58 47.56 2.86 5.22 100.00

Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu a) obecná hydrologická (vodohospodářská) charakteristika

Podle hydrologického členění spadá posuzovaná lokalita do oblasti povodí Horní a střední Labe:  Labe od Jizery po Vltavu,  Labe od Výrovky po Jizeru. Číslo hydrologického pořadí:  1-05-04-008 Vinořský potok 34,  1-04-07-057 Jirenský potok. V blízkosti pozemku se nenachází žádný vodní tok. Nejbližší vodní tok je Vinořský potok. Na pozemku objektu nedochází k akumulaci povrchových vod. b) obecná hydrogeologická charakteristika (hloubka hladiny podzemní vody, informace k svrchnímu kolektoru)

Hydrogeologický rajon oblasti, ve které se nachází hodnocený objekt je 451, křída severně od Prahy. V rajonu je vyvinut jeden hlavní kolektor podzemní vody vázaný na uloženiny cenomanu. Z hydrologického pohledu leží zájmové území na rozvodnici dílčích povodí oblasti Horního a středního Labe. Cenomanské sedimenty (korycanské vrstvy) vystupují v zájmovém území v psamitickém vývoji. K oběhu podzemní vody dochází v průlinově-puklinovém prostředí pískovců. Celková průtočnost cenomanského kolektoru je charakterizována jako střední, specifické vydatnosti. Propustnost kolektoru se může orientačně charakterizovat koeficientem filtrace v řádech kf = 10-5 až 10-6 m/s. Infiltrace atmosférické vody probíhá v širším zájmovém území lokálně přes propustnější polohy kvartérního pokryvu. V kvartérním pokryvu se trvalé zvodnění nevytváří. Hladina podzemní vody je v zájmovém území volná, respektive mírné napjatá. Podzemní vody kolektoru se odvodňují prostřednictvím kvartérních sedimentů do místních erozních bází. Generelní směr proudění podzemní vody je k severovýchodu. Dle archivních podkladů se hladina podzemní vody nachází v hloubkách okolo 13 až 15 m. Na území se nenacházejí zdroje podzemní vody. Podzemní voda je calcium – sulfát – chlorid – bikarbonátová, s vyšší celkovou tvrdostí, s optimálním pH a střední síranovou agresivitou na betonové konstrukce. c)

obecná geologická charakteristika

Z geomorfologického hlediska leží zkoumané území při severovýchodním okraji Velké Prahy. Území není morfologicky omezeno. Oblast náleží k Českobrodské tabuli, která je částí České křídové tabule. Morfologicky není území členité. Tvoří jen velmi mírně zvlněnou plošinu s jen velmi mírně plochým hřbetem směru východ – západ, při severním okraji Horních Počernic. Od tohoto plochého hřbetu se území mírně sklání k jihu a severu. Průměrná nadmořská výška území je 280 m n.m. Skalní podklad je v zájmovém území budován horninami svrchní křídy, které spočívají diskordantně na staropaleozoickém zvrásněném podloží. Uložení křídových sedimentů má mírný generelní sklon k severovýchodu. V rámci těchto křídových Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-64-

uloženin lze vymezit tři litologická a stratigrafická patra a to perucké, korycanské a bělohorské souvrství. Perucké souvrství (svrchní cenoman) Bazálním členem křídové sedimentace jsou jílovce až jíly tmavošedých až černých barev s hojným uhelným pigmentem a relikty zuhelnatělých rostlin. Při bázi bývají zastiženy valouny křemene a ostrohranné úlomky, sedimenty mají charakter až slepenců a brekcií. Zjištěná mocnost je nepravidelná, kolísá v mezích 1 až 9 m. Tyto horniny jsou řazeny k sladkovodnímu cenomanu, pásmo I. Korycanské souvrství (svrchní cenoman) V nadloží bazálního souvrství je vyvinuta 20 až 28 m mocná poloha kvádrových pískovců, které jsou řazeny k brakickému cenomanu pásma I. – II. Pískovce jsou převážně středně zrnité, místy jemnozrnné, kaolinické až slabě jílovité. Barvy jsou proměnlivé, nejčastěji byly zastiženy pískovce rezavě hnědé, žluté, žlutošedé až světle šedé. Povrch pískovců je silně rozvětrán až rozložen do nepravidelně mocných vrstev zahliněných až jílovitých písků (eluvií). Bělohorské souvrství (spodní turon) Nejsvrchnější část pískovcové sedimentace, která je typicky mořským sedimentem a bývá řazena již jako bazální polohy spodního turonu, jsou glaukonitické jemnozrnné jílovité pískovce až prachovce. Jsou zachovány v reliktech o mocnosti 0,5 – 2,0 m. Souvrství cenomanských jílovců a pískovců má zjištěnou mocnost v mezích 24 až 36 m a reprezentuje horniny skalního podkladu na zájmovém území. Má generelní sklon k SV. Kvartérní pokryv je tvořen sprašemi a sprašovitými hlínami, vátými písky a deluvii, příp. denundačními zbytky zvětralin podložních hornin. Deluviální sedimenty Deluvia cenomanských pískovců mají charakter písků až hlinitých středně zrnitých písků. Dosahují mocnosti maximálně 1 m, jejich přechod do podložních rozložených pískovců je plynulý, při běžné použité technologii vrtání jen obtížně rozlišitelné. Deluvia turonských jílů, slínovců a písčitých slínovců byla zastižena v malých nesouvislých plochách, deluvia písčitých slínovců byla zaznamenána jen archivními pracemi a jejich výskyt je sporný. Jejich mocnost nepřesahuje většinou 2 m. Mají charakter pevných slinitých jílů s úlomky zvětralých slínovců a písčitých hlín s úlomky slínovců. Vzhledem k jejich malému plošnému rozšíření a malé mocnosti nemají pro urbanistické plánování v širším okolí zájmového území praktický význam. Eolické sedimenty Spraše, sprašové hlíny a váté písky jsou jako eolický komplex pokryvných útvarů rozšířeny v širším okolí lokality, i když jejich mocnost na převážné části území je menší než 2 m. Mocnost eolických sedimentů kolísá v rozmezí 1 – 3 m. Spraše a sprašové hlíny jsou světlé hnědé eolické sedimenty prachovitého až jemně písčitého charakteru. Písčitá složka představuje středně až jemně zrnité, hlinité, váté písky. Spraše jsou vápnité s hojnými pseudomyceliemi a ojedinělými cicváry – jsou kypré s makroskopicky patrnou pórovitostí – sprašové hlíny jsou odvápněné, kompaktnější. Všechny facie těchto eolických sedimentů se velmi pozvolně vzájemně prolínají.


-65-

Navážky v zájmovém území jsou tvořeny převážně překopanými a přemístěnými místními zeminami s podílem stavebního odpadu a nemají zde významnější rozšíření. d) charakteristika a popis poměrů v okolí podniku, které mohou být příčinou vzniku nebo eskalace závažné havárie nebo mohou být ohroženy závažnou havárií, včetně -

situování podniku v zátopovém území

-

rizik vyplývajících z existence vodohospodářských děl (přehrady, hráze), kdy vznik mimořádné události na těchto vodohospodářských dílech by mohl mít vliv na bezpečnost objektu nebo zařízení provozovatele

-

nestability horninového podloží, možnosti sesuvů svrchních vrstev zemského pokryvu, rizika projevů seizmické činnosti a jiných projevů

-

okolních významných důlních děl

-

průběhu okolních vodohospodářsky významných vodotečí a vodních ploch, potenciálně ohrožených vlivy případné závažné havárie v objektu nebo zařízení provozovatele

-

jímacích území zdrojů pitné vody, resp. území akumulace podzemních vod ohrožených vlivy případné závažné havárie v objektu nebo zařízení provozovatele

-

propustnosti podloží pro kontaminanty (charakteristika geologických vrstev a jejich průběh, geologické zlomy a jiné anomálie)

Objekt Plnírny PB – Praha Satalice se nachází mimo záplavová území a rovněž mimo oblast s rizikem vyplývajícím z existence vodohospodářských děl (přehrad, hrází apod.). Mapa záplavových území v okolí objektu je na obr. č. 19.


-66-

FLAGA s.r.o.

Obrázek 4 - Mapa záplavových území

Z hlediska seismické činnosti se areál podniku nachází v oblasti, kde případná makroseismická intenzita v ohnisku dosahuje maximálně hodnoty 5 podle 12° makroseismické stupnice MSK - 64. Objekt se nenachází v oblasti se zvýšenou seismickou aktivitou ve smyslu ČSN 73 0036 Seismické zatížení staveb. Výskyt geodynamické jevů není vzhledem k charakteru reliéfu v zájmovém území předpokládán. Ostatní faktory se nevyskytují. e)

rizika přeshraničních přenosů hraničními toky a atmosférou a dopadů závažné havárie na složky životního prostředí

Nevyskytují se. f)

způsob využití okolních pozemků, které by mohli být závažnou havárií z objektu zasaženy

Okolní pozemky jsou ve většině využívány jako zemědělská (orná) půda, případně jsou využity pro průmyslovou výstavbu.


-67-

g) popis kanalizace v objektu nebo zařízení a její zaústění do čistírny odpadních vod, vodních toků atd.

V objektu Plnírny PB – Praha Satalice se nachází jednotná stoková síť svádějící splaškové vody z výrobních a administrativních budov a dešťové vody do městské stokové sítě. Páteřní větev vede Budovatelskou ulicí při západní okraji plnírny (Js 300), na kterou jsou navázány dílčí větve (Js 250, 300 a 350) v areálu plnírny. Schéma stokové sítě je umístěno na následujícím obrázku.

Obrázek 20 - Schéma stokové sítě

2.2.4 Další potencionální specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např. nekontrolované požáry, letecké koridory atd. Pozemky v okolí objektu jsou využívány především pro zemědělskou činnost. Ohrožení vlivy jiných stálých činností se v okolí areálu nevyskytuje. Při vzniku bouřek hrozí zasažení bleskem. Jedná se o zasažení zásobníků, tak i technologických zařízení otevřených prostorů, které dosahují větších výšek. I přesto, že jsou zařízení opatřena bleskosvody, nedá se naprosto vyloučit možné částečné, popř. úplné selhání těchto systémů.


-68-

3. ČÁST III. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B Analýza a hodnocení rizik je zpracována podle požadavků vyplývajících z osnovy uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb. a v rozsahu a hloubce, odpovídajících míře rizika závažné havárie a závažnosti možných dopadů.

3.1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek Seznam technologických resp. stavebních objektů v objektu Flaga s.r.o. plnírna PB Praha Satalice je uveden v následující tabulce: Tabulka 13: Množství umístěných látek v jednotlivých objektech Číslo

Jednotka/Zařízení

proces/s klad

látka

skupenství

množství [kg]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Kulový zásobník K1 Kulový zásobník K2 ŽC 1 na pozici stáčení ŽC 2 na pozici stáčení ŽC 1 na odstavné koleji ŽC 2 na odstavné koleji ŽC 3 na odstavné koleji Válcový zásobník 1 – PB hospodářství Válcový zásobník 2 – PB hospodářství Válcový zásobník 3 – PB hospodářství AC 1 na pozici plnění AC 2 na pozici plnění Plnicí linka lahví Sklad lahví Plnicí linka sudů Zásobník zbytkového plynu 1 Zásobník zbytkového plynu 2 Sud s methanolem Zásobník nafty Rozvod zemního plynu Potrubní systém LPG

sklad sklad sklad sklad sklad sklad sklad sklad sklad sklad sklad sklad proces sklad proces sklad sklad proces proces proces proces

PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB

kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné kapalné

430000 430000 43000 43000 43000 43000 43000 40000 40000 40000 15000 15000 1000 16000 4000 8000 8000 200 200 4* 3350**

* Hmotnost zemního plynu byla odhadnuta z délky potrubí (500 m), světlost potrubí (DN 100) -3 a hustoty zemního plynu v plynném stavu (0,7 kg·m ). ** Hmotnost LPG byla odhadnuta z délky potrubí (přibližně 700 m), světlosti potrubí (DN 150) -3 -3 a hustoty LPG v plynném stavu (2,1 kg·m ) a kapalném stavu (540 kg·m ) za předpokladu, že v polovině potrubního systému se nachází plynná fáze, ve druhé polovině potom kapalná fáze. Poznámka: Jednotky/zařízení, které mohou alternativně obsahovat různé látky (P, B, PB a PR) jsou vzhledem obdobným fyzikálně-chemickým vlastnostem těchto látek uvažovány s látkou, kterou obsahuji nejčastěji.


-69-

3.2

Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti potřebné k analýze a hodnocení rizik

Požadované informace jsou uvedeny v kapitole 2.1.3 tohoto dokumentu a velmi podrobně v příloze „Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E.“ Nová klasifikace látek vychází z Nařízení (ES) č.1272/2008 [EU-GHS/CLP].

3.3

Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek

Látky umístěné v objektu náležejí do homologické řady alkanů, které spolu vzájemně nereagují. Ostatní látky jsou v objektu skladovány zcela odděleně a jen ve velmi malých množstvích technologicky nezbytných množstvích. Při požáru mohou vznikat nebezpečné zplodiny hoření, které mohou negativně ovlivnit zdraví zaměstnanců a osob v okolí areálu. Při nedokonalém spalování uhlovodíků (za nedostatku kyslíku) může vznikat oxid uhelnatý:

3.4

2 C3H8 + 7 O2

→

6 CO + 8 H2O ,

2 C4H10 + 9 O2

→

8 CO + 10 H2O .

Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku

Identifikací zdrojů rizika a systematickou identifikací scénářů závažné havárie byly odhaleny potenciální nebezpečné situace související s běžnou činností v areálu objektu, stanoveny jejich příčiny a následky. Při systematických studiích byly uvažovány i anomální stavy mimořádné situace, které mohou být způsobeny např. vnějšími okolnostmi a nejsou prakticky ovlivnitelné provozovatelem (např. přírodní katastrofy, teroristický čin apod.). Události tohoto typu mohou vést k závažnému poškození provozního zařízení a k masivnímu úniku nebezpečných látek. V souvislosti s provozování skladu LPG společnosti Flaga s. r.o., plnírna PB v PrazeSatalicích byla hodnocena rizika v těchto fázích provozu: a) běžný provozní režim skladovací stanice, b) režim odstavování zařízení (stáčení železničních cisteren, plnění zásobníků, plnění autocisteren – režimy připojování a odpojování stáčecího zařízení), c) mimořádné okolnosti, okamžitý a kontinuální únik nebezpečné látky ze zařízení, vliv atmosférických podmínek, odhad následků.


-70-

Popis rizik v etapách provozu: ad a) Běžný provozní stav zařízení je hodnocen v analýze rizik závažných havárií. Při hodnocení byl uvažován vliv provozních podmínek na bezpečnost, jsou uvedeny identifikované zdroje rizika závažné havárie. ad b) Postupy pro najíždění a odstavování byly předmětem analýz rizika pomocí metodiky „LOC - Loss of Containment Events“, HAZOP kulových zásobníků a Human HAZOP pro stáčení železničních cisteren a byly zapracovány do provozních předpisů. Zařízení jsou najížděna a odstavována řízeným postupem a plánovitě, pravidelné revize vykonávají specializované firmy. Při najíždění a odstavovaní nedochází k významným změnám teplot a tlaků, proto tyto činnosti nepředstavují významné zvýšení rizika závažné havárie. ad c) Mimořádné provozní podmínky a havarijní odstavování provozu jsou součástí místních provozních předpisů. Řešení situací při výpadku elektrické energie a při výpadku technologických a pomocných médií je rovněž popsáno v provozních předpisech. Při analýze těchto stavů pomocí LOC nebyly identifikovány nové významné zdroje rizika. Při odstavování, najíždění a v mimořádných podmínkách se významnou měrou projevuje vliv spolehlivosti obsluhy zařízení, tj. vliv lidského činitele. Posouzení vlivu lidského činitele při vybranou činnost je věnována studie Human-Hazop Změnám v objektu, tj. rozšiřování nebo modifikace provozu, výstavbě nových zařízení nebo záležitostem vyžadujícím omezení či ukončení provozu věnuje management společnosti adekvátní pozornost.

3.5

Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit závažnou havárii

Havárie jednoho zařízení může být příčinou havárie zařízení jiného. V odborné literatuře se pro události výše uvedeného typu používá odborný termín domino efekt. Pod pojmem domino efekt se uvádí možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení (zdrojů rizika) nebo skupiny zařízení a umístění nebezpečných látek. Domino efekt se při hodnocení rizik v objektu může projevit dvěma základními způsoby:  zvětšením rozsahu havárie, tj. zvětšením velikosti zasažení plochy, zvětšení rozsahu ztrát a dopadů, rozšířením havárie na více jednotek,  zvýšením frekvence událostí vedoucích k havárii závažného zdroje rizika. Při hodnocení domino efektů se považuje za výchozí posouzení především následujících pěti událostí, které jsou podle stávajících zkušeností schopny vyvolat domino efekt :     

plošný požár rozlité hořlavé kapaliny (Pool Fire), hoření v trysce (Jet Fire / Jet Flame), exploze oblaku par (VCE – Vapour Cloud Explosion), BLEVE efekt (Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion), opožděná exploze oblaku par (VCE).


-71-

Z výčtu výše uvedených událostí je možno ve vztahu k iniciačním událostem domino efektů rozpoznat následující typy ovlivňování :  mechanické (např. fragmenty, tlaková vlna),  tepelné (přímé zasažení, hustota tepelné radiace),  chemické (vzájemná reaktivita). V praxi to znamená doplnit ke zdrojům rizika identifikovaným selekcí (selekcí podle příručky CPR 18E a environmentální selekcí) hodnocení uvedených efektů zejména u těch zdrojů rizika, které byly identifikovány, nebyly však označeny za přímé zdroje rizika závažné havárie. Ze seznamu zdrojů rizika závažné havárie umístěných uvnitř podniku je třeba v rámci hodnocení vzájemného ovlivňování (domino efektů) posoudit především následující zdroje rizika:    

železniční cisterny na pozici stáčení, objem cisterny V = 95 m3, kulové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m 3, válcové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 100 m3, autocisterny na pozici plnění, objem autocisterny V = 43 m3.

S ohledem na frekvence okamžitého a kontinuálního úniku celého objemu nebezpečné látky z tlakové nádoby do okolí v důsledku ztráty integrity tlakové nádoby je při posuzování vzájemného ovlivňování (domino-efektů) nutno u jednotlivých zdrojů rizika analyzovat následující scénáře závažné havárie:    

exploze BLEVE (tepelná radiace, tlaková vlna, rozlet fragmentů), Jet Fire (tepelná radiace), Flash Fire (tepelná radiace), VCE (tepelná radiace a tlaková vlna).

Z vnějších zdrojů rizika je posouzena havárie automobilní cisterny při pohybu po komunikaci v blízkosti areálu podniku. Posouzení možnosti vzájemného ovlivňování cisteren a zásobníků s LPG uvnitř objektu Flaga s. r.o. , provozovna Opatovice nad Labem je založeno na vlastnostech a množství nebezpečných látek umístěných v podniku, iniciačních událostech a frekvenci závažných havárií (okamžitý a kontinuální únik celého objemu nádob) a na logickém rozvoji iniciační události od úniku ke specifickým typům následků (specifické typy požárů a explozí). Výsledky studie naznačují, že z hlediska vzájemného ovlivňování a eskalace následků je závažná především exploze BLEVE a požár typu Jet Fire. Při explozi typu BLEVE je nutno počítat s tím, že na okolní zásobníky nebo cisterny krátkodobě působí tepelná radiace a tlaková vlna vyvolaná výbuchovým přetlakem, současně je nutno počítat s rozletem malých i velkých fragmentů do velké vzdálenosti. Poškození sousedních tlakových nádob dopadem fragmentů je pravděpodobné, je nutno počítat se závažným poškozením nádoby nebo s následnou explozí typu BLEVE. Účinek požáru typu Jet Fire závisí na době působení plamene a na velikosti plochy nádoby zasažené plamenem. Dlouhodobé působení plamene a případné úplné obklopení/pohlcení nádoby plamenem (engulfing fire) může způsobit intenzivní ohřev Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-72-

nádoby a tak vyvolat explozi BLEVE u zasaženého zásobníku. Pokud se podaří únik během několika minut zastavit, ohrožení nebývá závažné. Efektivní chlazení zasažené nádoby (zásobníku nebo cisterny) tlakovou vodou je významným bezpečnostním opatřením. Na základě studie dosavadních závažných průmyslových havárií ve skladech LPG je nutno konstatovat, že exploze typu BLEVE na zásobníku nebo cisterně se domino efektem rozšíří prakticky na celý sklad (havárie Feyzin 1974, Mexico City 1984, Ontario 2008, ale i další havárie ve světě). Odhad frekvence vnějšího impaktu je mimořádně obtížný, kvalifikovaný odhad musí vycházet z aktuální situace v lokalitě a celkové situace ve společnosti. Odhad frekvence se bude měnit v rozsahu několika řádů (lze uvažovat o frekvencích např. 10-2  10-4/rok). Je zřejmé, že dosah následků havárie bude významný, riziko úmyslně vyvolané havárie bude vždy nepřijatelné. Prevence havárie typu BLEVE musí vycházet z vyloučení vlivu přímého plamene na plášť tlakové nádoby se zkapalněným plynem. Rizika pro životní prostředí Další skupinou možných rizik jsou rizika pro životní prostředí. Použitá metoda (Metoda EAI) posuzuje úniky nebezpečných látek do okolního terénu, vody nebo podzemní vody, nelze ji aplikovat na úniky plynů a par do ovzduší. Metoda bere do úvah následující faktory:    

skladované nebo přepravované množství látky, toxicitu nebezpečné látky pro vodní organismy, fyzikálně-chemické vlastnosti nebezpečné látky, situaci v okolí ZR a vlastnosti okolního prostředí.

Vlastní výpočet indexu EAI vychází ze stanovení tří základních multiplikativních složek : –

první složka zahrnuje vliv skladovaného nebo přepravovaného množství nebezpečné látky, které se účastní havárie s dopady na uvažovanou složku životního prostředí (faktor A),

–

druhá složka zohledňuje akutní toxicitu látky pro vodní organismy (faktor B),

–

třetí složka reflektuje mobilitu látky v okolním prostředím (faktory C + D + E).

Hodnota indexu EAI je číselná hodnota, která se stanoví z následujícího vztahu:

EAI  A  B  (C  D  E) Každý z výše uvedených faktorů je bodově ohodnocen podle příslušného bodovacího systému [1] a následně je výpočtem stanovena hodnota EAI podle výše uvedeného vztahu. Posuzovaný zdroj rizika (vybraný nejhorší scénář závažné havárie pro posuzovaný zdroj) je podle výsledné hodnoty EAI zařazen do jedné ze tří základních kategorií environmentálního rizika, pro kterou je metodou stanoven další postup při hodnocení environmentálního rizika. Na základě hodnoty indexu stanovené oceněním širšího spektra faktorů je posuzovaný zdroj rizika zařazen do jedné ze tří základních kategorií, a to s ohledem na závažnost možného ohrožení životního prostředí, konkrétně povrchových Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-73-

a podzemních vod. Na základě hodnoty indexu EAI a na základě zařazení zdroje do jedné ze tří kategorií se doporučuje další postup hodnocení environmentálního rizika. Podrobněji je popis metody uveden ve studii „Selekce a hodnocení zdrojů environmentálního rizika závažné havárie v objektu Flaga s r.o., provoz Praha Satalice“, která je přílohou této bezpečnostní zprávy. Z výsledků studie je zřejmé, že manipulace s LPG při skladování, transportu a stáčení LPG není v uvedené lokalitě z environmentálního hlediska zdrojem rizika závažné průmyslové havárie s možností zasažení vodních zdrojů. Všechny posuzované zdroje jsou hodnoceny pomocí EAI indexu jako zdroje environmentálního rizika kategorie I, tj. zdroje představují nejnižší riziko podle třístupňové klasifikace EAI. Způsob uložení a zabezpečení kanalizace proti proniknutí unikajícího LPG do kanalizace splňuje aktuální požadavky norem pro skladování zkapalněných uhlovodíků. Z hlediska exploze nebo hoření většího množství LPG je nutno počítat s nedokonalým spalováním složek LPG. Směrem dovnitř oblaku se snižuje koncentrace kyslíku. Produktem nedokonalého spalování bude oxid uhelnatý, který je toxický. Rozptyl toxického CO při požáru je významně ovlivňován komínovým efektem, který rozptyluje zplodiny vertikálním směrem ve větších výškách. V místech s vyšším obsahem kyslíku přitom dochází k oxidaci CO na CO2. Těmito pochody je koncentrace CO snižována. Obyvatelstvo v okolí není rozptylem CO ve větších výškách zasaženo, zasahující jednotky (hasičský sbor, záchranáři) musejí být připraveny na výskyt CO v blízkosti požáru.

3.6

Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů na mapě podniku

Základním zdrojem informací pro identifikaci zdrojů rizika je seznam nebezpečných látek uvedených v "Oznámení o zařazení podniku ….", fyzická prohlídka podniku a jednotlivých provozů, technická dokumentace zařízení, místní provozní předpisy, dále pak zkušenosti obsluhy, údržby a pracovníků technického oddělení. Primární identifikace zdrojů rizika byla realizována na základě prohlídky objektu a zpracována metodou výběru, která vychází z pojmu „bezpečnostní jednotka“. Je to taková část zařízení, která může být v případě havárie rychle a účinně oddělena od ostatního zařízení. Tím dojde k omezení nebo zastavení úniku nebezpečné látky mimo zařízení. Metodou výběru bylo v objektu Flaga s.r.o., plnírna PB Praha Satalice oceněno celkem 21 nezávislých jednotek – zdrojů rizika. Seznam posuzovaných jednotek je obsažen v tabulce č. 13. Pro tyto jednotky byla stanovena indikační čísla vyjadřující míru nebezpečnosti jednotek jako takových.


-74-

Na základě indikačních čísel byla pro vybrané jednotky/zdroje rizika stanovena selektivní čísla ve všech bodech na hranicích objektu i k obydlené oblasti. Tento postup směřuje k identifikaci zdrojů rizika závažné havárie. Posouzením vybraných zdrojů rizika a možných dopadů případné havárie na hranici objektu resp. obydlenou oblast byly z celkového počtu identifikovány 2 typové zdroje rizika, které je podle pravidel metody výběru nutno podrobit detailní kvalitativní a kvantitativní analýze rizika. Na základě provozních zkušeností provozovatele byly ověřeny výsledky selekce zdrojů rizika a bylo konstatováno, že seznam zdrojů rizika určený pro podrobnější analýzu rizika je representativní a nevyžaduje další doplnění. Celkem tedy byly identifikovány 2 typové zdroje rizika, které je nutno podrobit kvantitativní analýze rizika. Pro podrobnou kvantitativní analýzu rizika byly vybrány následující zdroje rizika:  

3.7

železniční cisterny na pozicích stáčení ŽC1 a ŽC2, kulové zásobníky K1 a K2, každý o objemu V = 1000 m3,

Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu

Pro identifikace možných scénářů závažné havárie byla pro všechny identifikované zdroje rizika byl použit postup podle metodou HAZOP a metodou Human HAZOP, scénáře byly kvantitativně oceněny metodikou „LOC - Loss of Containment Events“. Bezpečnostní studie sleduje jednotlivé etapy stáčení, skladování a manipulace s LPG uvnitř objektu Flaga s.r.o. Uvažované zařízení je tvořeno stáčenými cisternami, skladovacími kulovými a válcovými zásobníky a rozvodným systémem plynného a kapalného LPG. Významnou roli při zajišťování bezpečného provozu hraje významný podíl manuálních úkonů obsluhy jakož i odpovědnost obsluhy (analýza metodou HumanHAZOP. Cílem bezpečnostní studie je identifikace nebezpečí/zdrojů rizika, tj. takových, stavů a situací, které mohou v provozu vzniknout a které mohou způsobit závažnou havárii. Rozborem výsledků a realizací závěrů studie lze výrazně zvýšit procesní bezpečnost analyzovaného systému. Na základě výsledků vizuální prohlídky a posuzování stávajícího zařízení z hlediska konstrukce, vybavení, umístění a zajištění bezpečnosti provozu lze konstatovat, že zařízení je osvědčené konstrukce, je vybaveno měřicími, regulačními a bezpečnostními systémy, je vyrobeno odpovídajícím způsobem a splňuje požadavky a podmínky příslušných ustanovení předpisů a souvisejících norem pro provoz tlakových zásobníků se zkapalněnými plyny. Provozovatel zařízení řádně udržuje, pravidelně kontroluje a provádí zkoušky posuzovaných zařízení, příslušných armatur, měřicích přístrojů a zabezpečovacích systémů. Společnost Flaga s.r.o. v současnosti aplikuje v návaznosti na filosofii ISO norem metodu kontinuálního postupného zvyšování procesní bezpečnosti uváženými Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-75-

investicemi do bezpečnosti zařízení, jak dokumentují poslední investice v oblasti prevence závažných havárií:  

trhací spojky na pozicích stáčení železničních cisteren trhací spojky na pozicích plnění automobilních cisteren.

Pro účely modelování byly ze skupiny identifikovaných havarijních scénářů v důsledku úniku LPG ze zařízení z hlediska závažnosti a pravděpodobnosti jejich vzniku vybrány následující representativní scénáře, které jsou z hlediska následků dominantní. Pro železniční cisternu na pozici stáčení: Scénář: 

V případě vážného poškození pláště železniční cisterny (rozlomení vlivem vnitřní vady materiálu nebo vady svaru), frekvence zborcení mobilní tlakové nádoby při procesu stáčení je 5,8 x 10-10/hod, dojde k okamžitému úniku celého obsahu cisterny ve velmi krátkém čase na plochu stáčecí pozice – pod železniční cisternu (při odhadu rizika je nutno uvažovat, že v areálu je možné souběžně stáčet 2 železniční cisterny). Detailní rozvoj události: -

-

k úniku dojde ve velmi krátké době (několik sekund), po úniku dojde vlivem latentního tepla (přehřátá kapalina) k masivnímu odparu, odpar bude doprovázen expanzí kapalné fáze, rozptýlené kapičky se odpaří ve vzduchu, na plochu pod železniční cisternu se dostane v závislosti na povětrnostních podmínkách jen část kapalné fáze, která dopadne na zem vlivem jevu zvaného „rain out“ ve formě deště, odpar z plochy pod železniční cisternou je zpočátku vysoký, postupně ustává vlivem podchlazování plochy odparem LPG, odpařený LPG vytváří ve směsi se vzduchem hořlavou/výbušnou směs, v závislosti na okamžiku iniciace může dojít k explozi BLEVE, požáru Flash Fire, explozi typu VCE nebo k rozptylu bez následků.

Scénář: 

V případě utržení stáčecí hadice kapalné fáze, tak že únik nelze nijak zastavit, dojde ke kontinuálnímu úniku LPG. Předpokládá se tedy únik celé zádrže železniční cisterny. Frekvence takového jevu je 4 x 10-6/hod (při odhadu rizika je nutno uvažovat, že v areálu je možné souběžně stáčet 2 železniční cisterny). Detailní rozvoj události: -

při úniku kapalného LPG utrženou hadicí je nutno počítat s velkým hmotovým průtokem, ihned po úniku z otvoru dojde k rozptýlení zkapalněného plynu vlivem sprejového efektu, rozptýlené kapičky se odpaří přímo ze vzduchu, dojde k podchlazení okolí, pod železniční cisternu nedopadne žádná kapalná fáze. ve směsi se vzduchem se vytvoří hořlavá/výbušná směs, v závislosti na okamžiku iniciace dojde k rozvoji scénáře k požáru (Jet Fire, Flash Fire), explozi (VCE) nebo rozptylu bez následků.


-76-

Pro kulový zásobník o objemu V = 1000 m3: Scénář: 

V případě vážného poškození kulového zásobníku (rozlomení vlivem vnitřní vady zásobníku, vada svaru) frekvence úplné destrukce tlakové nádoby je 5 x 10-7/rok, dojde k okamžitému úniku celého obsahu zásobníku ve velmi krátkém čase na betonovou vyspádovanou plochu pod zásobníkem a odtud do havarijní jímky mimo půdorys vlastních zásobníků – (při odhadu rizika je nutno uvažovat 2 souběžně provozované zásobníky). Detailní rozvoj události: -

-

k úniku dojde ve velmi krátké době (několik sekund), po úniku dojde vlivem latentního tepla (přehřátá kapalina) k masivnímu odparu, odpar bude doprovázen expanzí kapalné fáze, rozptýlené kapičky se odpaří ve vzduchu, do havarijní jímky se dostane v závislosti na povětrnostních podmínkách jen část kapalné fáze, která dopadne na zem vlivem jevu zvaného „rain out“ ve formě deště, odpar havarijní jímky je zpočátku vysoký, postupně ustává vlivem podchlazování odparem LPG, odpařený LPG vytváří ve směsi se vzduchem hořlavou/výbušnou směs, v závislosti na okamžiku iniciace může dojít k explozi BLEVE, požáru Flash Fire, explozi typu VCE nebo k rozptylu bez následků.

Scénář: 

V případě utržení instrumentální části potrubí kapalné fáze před první armaturou nebo při vytvoření velké trhliny ve stěně zásobníku (vnitřní vada, impakt) nelze únik nijak zastavit, dojde ke kontinuálnímu úniku LPG. Předpokládá se únik celé zádrže do 10 minut. Frekvence kontinuálního úniku ze stabilního zásobníku - tlakové nádoby je 5x10-7/rok (při odhadu rizika je nutno uvažovat 4 souběžně provozované zásobníky). Detailní rozvoj události: -

-

při úniku kapalného LPG otvorem ve stěně zásobníku nebo utrženým potrubím je nutno počítat s hmotovým průtokem kolem odpovídající úniku objemu do 10 minut, ihned po úniku z otvoru dojde k rozptýlení zkapalněného plynu vlivem sprejového efektu, rozptýlené kapičky se odpaří přímo ze vzduchu, dojde k podchlazení okolí, pod zásobníky nedopadne žádná kapalná fáze. ve směsi se vzduchem se vytvoří hořlavá/výbušná směs, v závislosti na okamžiku iniciace dojde k rozvoji scénáře k požáru (Jet Fire, Flash Fire), explozi (VCE) nebo rozptylu bez následků.


-77-

3.8

Postup a výsledky provedení odhadů následků havárií reprezentativních scénářů, závažných havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně grafické presentace nejdůležitějších výsledků odhadů

Výsledkem selekce zdrojů rizika závažné havárie je soubor takových zařízení, které svými následky mohou přesáhnout hranice podniku. Z bezpečnostního hlediska se jedná o samostatně uvažovaná zařízení, které mohou být ve stavu nebezpečí od sebe rychle a účinně oddělena, nebo prakticky oddělená jsou. Při analýze rizika v podniku Flaga s.r.o. v Praze – Satalicích je potřeba do hodnocení rizika zahrnout následující bezpečnostní jednotky:  2 železniční cisterny na pozici stáčení (nebezpečný proces), objem cisterny V = 95 m3,  2 stabilní kulové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m 3, (velké množství nebezpečné látky).

3.9

Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií

Společenské riziko závažné havárie v objektu je posouzeno v souladu s doporučeními EU metodik publikovaných v „Purple Book“ a „Reference Manual Bevi Risk Assessments“. Pro posouzení přijatelnosti rizika bylo v souladu s legislativními požadavky přijato kritérium používané pro stávající zařízení, tj. kritérium Fp =10-3/N2 rok-1. Použité údaje o pravděpodobnostech okamžité iniciace, opožděné iniciace, pravděpodobnosti výskytu jevu BLEVE a relativním podílu Flash Fire / VCE jsou převzaty z publikace „Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, National Institute of Public Health and the Environment (RIVM), Centre for External Safety the Netherlands, 2009. Cílem analýzy rizika je hodnocení společenského rizika pro stávající zařízení v objektu a posouzení společenské přijatelnosti rizika objektu.


-78-

Postup analýzy rizika je demonstrován na rozvoji vybraného havarijního scénáře : Okamžitý únik LPG z kulového zásobníku V = 1000 m3 Pro frekvenci okamžitého úniku z tlakové nádoby jsou použity hodnoty frekvence pro stávající zásobník, (viz. Purple Book str. 3.3) který byl navržen podle uznávaných předpisů, uvažovaná frekvence okamžitého úniku je f = 5 x 10–7 rok–1. V daném případě byl zahrnut vliv konstrukce zásobníku, odolnost proti korozi, bezpečnostní výstroj zásobníku (měření tlaku, teploty, hladiny, pojistná armatura a vybavení dálkovými armaturami). okamžitý únik ze stabilního zásobníku LPG 3 V = 1000 m (frekvence úniku) –7 –1 (f = 5x10 rok )

pravděpodobnost pravděpodobnost opožděné okamžité iniciace pravděpodobnost iniciace pro stabilní zdroj BLEVE ( pohyb (látka kategorie 0, pro stabilní zdroj lokomotivy, pohyb střední reaktivita osob, vjezd vozidel (0,7) Q>10 000 kg ) (0,7) (0,9)

podíl Flash Fire/ Exploze (0.6/0.4)

0,7

0,7 (ANO)

Následek

BLEVE –7 –1 2,45x10 rok 0,6

Flash Fire –7 –1 0,63 x10 rok

0,4

VCE –7 –1 0,42x10 rok

0,6

Flash Fire –7 –1 0,81x10 rok

0,4

VCE –7 –1 0,54x10 rok

0,3

f = 5 x 10

–7

rok

–1

0,90

0,30 (NE)

0,10

Rozptyl mraku –7 –1 0,15x10 rok

GRAF - strom událostí ETA č.1

Odhady pravděpodobností do stromu událostí: Pravděpodobnost okamžité iniciace pro látku kategorie 0 extrémně hořlavý zkapalněný plyn (kategorie 0: bod vzplanutí je nižší než 0°C a bod varu je nižší než 35°C) je pro stabilní zdroj rizika (stabilní zásobník) v případě okamžitého úniku nebezpečné látky odhadnuta na 0,7 (tab. 7 na str. 19 a tabulka 9 na str. 20 příručky Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, verze 3.2., RIVM, Netherlands, 2009). Pravděpodobnost exploze typu BLEVE pro okamžitý únik ze stabilního zdroje je rovna 0,7. Pravděpodobnost opožděné iniciace je s ohledem na přítomnost personálu, přítomnost motorového vozidla v podniku a podle doporučení v tabulce č. 11 na str. 22 výše uvedené příručky odhadnuta na 0,9.


-79-

Poměr následků Flash Fire a Exploze Při opožděné iniciaci mraku hořlavých par může dojít k vyhoření mraku (Flash Fire) nebo k explozi typu VCE. Podíl explozí je na základě článku 3.4.6.9. na str. 22 příručky Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, verze 3.2., RIVM, Netherlands, 2009) odhadnut na 0,4. Společenské riziko je pro případ okamžitého úniku detailně posouzeno pro různé stavy naplnění kulového zásobníku o objemu 1000 m 3 zkapalněným LPG. Analogickým postupem byly pro všechny zdroje rizika závažné havárie v posuzovaném objektu (stabilní zásobníky i mobilní zdroje – stáčení železniční cisterny) vyhodnoceny scénáře získané rozvinutím iniciační události (okamžitý únik a kontinuální únik) pomocí stromů událostí. Kvantitativním vyhodnocením stromu událostí, modelováním následků a odhadem počtu fatálně zraněných byly získány informace pro odhad společenského rizika. Analýze rizika byly podrobeny všechny významné bezpečnostní jednotky v posuzovaném objektu. Základní scénáře úniku byly rozvinuty pomocí stromu událostí ETA až ke konečným scénářům (BLEVE, Flash Fire, VCE a Jet Fire, rozptyl bez následků). Pro pravděpodobnostní rozvoj bylo použito především podkladů a informací z manuálu CPR 18E Purple Book a příručky Reference Manual Bevi Risk Assessments,. Pomocí systému EFFECTS bylo modelováno široké spektrum následků a na základě velikosti zasažené plochy a známé hustoty obyvatelstva byly stanoveny následky závažných scénářů. Detailně jsou výsledky pro všechny zdroje rizika a representativní havarijní scénáře uvedeny v příloze bezpečnostní zprávy „Hodnocení rizika v objektu Flaga s.r.o. plnírna PB Praha, Satalice“.

3.10 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik je uveden v dokumentu „Posouzení vlivu lidského činitele na zařízení a proces stáčení LPG ze železničních cisteren“. Lidský činitel je jedním z nejčastějších přispěvatelů vzniku závažné havárie. Odborná literatura uvádí, že až 50% havárií je způsobeno selháním obsluhy zařízení. Proto ukládá legislativa (kapitola 10 přílohy č. 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb.) zabývat se hodnocením vlivu obsluhy na zařízení, které spadá do skupiny A nebo B podle zákona č. 59/2006 Sb. Vliv LČ se posuzuje v souvislosti s událostmi a procesy, které mohou vést ke vzniku a rozvoji závažné havárie. Jedná se o možné iniciační události, přechodové stavy a řízené procesy, do kterých může LČ přímo anebo nepřímo vstupovat, a to prostřednictvím výkonu kontroly nebo řízení objektů nebo zařízení, ve kterých může ke vzniku závažné havárie dojít. Analýza vlivu LČ je tedy jeden z nejlepších způsobů, jak odhalit slabá místa systému a určit účinná preventivní opatření. Studie „Posouzení vlivu lidského činitele na zařízení a proces stáčení LPG ze železničních cisteren“ vypracovaná v roce 2013 je součástí předložené dokumentace.


-80-

3.11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika Systematický postup analýzy a hodnocení rizika je realizován tvořivou aplikací metod, které jsou doporučovány v zemích EU pro analýzu a hodnocení rizika. V logickém sledu byly použity následující metody a postupy: 

METODA VÝBĚRU – je metoda pro nalezení a odhalení takových zdrojů rizika, které svými následky přesahují hranice podniku a ohrožují nejen zaměstnance, ale i obyvatelstvo za hranicemi podniku. Detailní postup metody je uveden v publikaci „Purple Book CPR 18E“. Metoda byla vyvinuta přímo pro potřeby bezpečnostní dokumentace zpracovávané podle zákona o prevenci (SEVESO II) v zemích EU.



HAZOP – je metoda pro systematickou identifikaci scénářů závažné havárie pro zdroje rizika nalezené metodou výběru. Slouží k odhalení takových scénářů havárie, které s ohledem na možné následky vyžadují další detailní kvalitativní i kvantitativní ocenění. Metoda splňuje náročné požadavky na systematickou identifikaci zdrojů rizika, byla vyvinuta provozními specialisty společnosti ICI – Petrochemical Division.



HUMAN HAZOP – je metoda pro systematickou identifikaci chyb obsluhy složitého zařízení s významným podílem práce obsluhy. Slouží k odhalení úkonů, kde chyba obsluhy může mít závažné následky pro obsluhu a/nebo pro zařízení.



Loss of Containments Events, Purple Book CPR 18E – jsou doporučení pro výběr scénářů závažné havárie pro zdroje rizika nalezené metodou výběru. Slouží k odhalení takových scénářů havárie, které s ohledem na možné následky vyžadují další detailní kvalitativní i kvantitativní ocenění.



Analýza úkolů (angl. Task Analysis) představuje kvalitativní metodu používanou pro posouzení spolehlivosti LČ při výkonu konkrétních úkolů, jejichž splnění vede ke stanovenému cíli. Účelem je popsat a charakterizovat úkol, jehož splnění je podmíněno úspěšným vykonáním dílčích úkolů, které musí pracovník na kritické pracovní pozici postupně vykonat, aby splnil stanovený cíl. Ve studii byla použita dekompoziční metoda. EVENT TREE ANALYSIS (ANALÝZA STROMU UDÁLOSTÍ) - logický rozvoj havarijního scénáře od primární události až ke konečným následků (spektru následků) . Ze známé frekvence iniciační události a pravděpodobností omezujících bezpečnostních funkcí se stanovuje frekvence možných následků události. FUALT TREE ANALYSIS (ANALÝZA STROMU PORUCH) logický graf pro kvalitativní rozvoj vrcholové události od následků k pravděpodobným příčinám. EFFECTS verse 7 – software pro modelování scénářů úniku a následků při rozptylu, hoření a exploze včetně fyzikálních účinků. HODNOCENÍ DOMINO EFEKTŮ s využitím kvalitativního stromu událostí - logický rozvoj havarijního scénáře od iniciační události až ke konečným následků (spektru následků). Pomocí frekvence iniciační události a pravděpodobností omezujících bezpečnostních funkcí se stanovuje frekvence následků.



  


-81-



ENVIRONMENTAL ACCIDENT INDEX (EAI) – metoda pro identifikaci a hodnocení environmentálních zdrojů rizika zohledňující široké spektrum faktorů ovlivňujících rozsah následků při úniku nebezpečné látky do životního prostředí. Hodnota indexu rozhoduje o případném dalším postupu analýzy environmentálního rizika.



POSOUZENÍ PŘIJATELNOSTI SPOLEČENSKÉHO RIZIKA – matematický a logický postup stanovení kumulativního společenského rizika v okolí posuzovaného podniku. Pro stávající zařízení je použito kritérium přijatelnosti Fp = 10-3/N2.

Popis detailního postupu a aplikační studie v posuzovaném podniku jsou v přílohách bezpečnostní dokumentace podniku. Důslednou aplikací výše uvedených metod a postupů bylo stanoveno společenské riziko objektu a environmentální riziko objektu. Přínosem jednotlivých studií je také účast zaměstnanců podniku FLAGA spol. s r.o.

3.12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik V analýze nebyly použity veřejně nepublikované metody.

3.13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných havárií Stávající zařízení v objektu Flaga s.r.o. v Opatovicích nad Labem je tvořeno následujícími zdroji rizika: 2 kulové stabilní zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m3, 2 železniční cisterny na pozici stáčení, objem cisterny V = 95 m3. Pro posouzení přijatelnosti společenského rizika stávajícího zařízení v objektu bylo v souladu s legislativními požadavky přijato tzv. holandské kritérium používané pro stávající zařízení, tj. kritérium přijatelnosti Fp =10-3/N2. Zmíněné kritérium je použito např. v publikaci Joint Research Centre: Land Use Planning Guidelines in the Context of Article 12 of the SEVESO II DIRECTIVE 96/82/EC as Amended by DIRECTIVE 105/2003/EC, September 2006 i v dalších publikacích. V souvislosti s detailním hodnocením rizik pro jednotlivé zdroje rizika byly posouzeny všechny scénáře generované pomocí stromů událostí pro všechny fixní i mobilní zdroje rizika, které představují riziko závažné havárie v objektu. Byly hodnoceny velmi konzervativně následky ve tř. stability F, kdy je rozptyl mraku velmi pomalý, mraky se šíří prakticky všemi směry, mají relativně dlouhou dobu výskytu a zasahují velké plochy. V ostatních třídách stability ovzduší je rozptyl rychlejší a následky mírnější. U hodnocení exploze typu BLEVE je vliv atmosférických podmínek prakticky zanedbatelný, u ostatních scénářů byla konzervativně uvažována tř. stability F. Výsledky hodnocení rizika jsou uvedeny v tabulkách souběžně s hodnocením společenské přijatelnosti rizika v následující stati.


-82-

3.14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií Analýze rizika byly podrobeny všechny významné bezpečnostní jednotky v posuzovaném objektu. Základní scénáře úniku byly rozvinuty pomocí stromu událostí ETA až ke konečným scénářům (BLEVE, Flash Fire, VCE a Jet Fire, rozptyl bez následků). Pro pravděpodobnostní rozvoj bylo použito především podkladů a informací z manuálu (4). Pomocí systému EFFECTS bylo modelováno široké spektrum následků a na základě velikosti zasažené plochy a známé hustoty obyvatelstva byly stanoveny následky závažných scénářů. Společenského riziko je posouzeno podle kritéria přijatelnosti pro stávající zařízení, tj. kritéria uvedeného v zákoně o prevenci Fp =10-3/N2. Pro všechny posuzované scénáře je splněna podmínka přijatelnosti společenského rizika f < Fp. Pozitivní vliv na úroveň společenského rizika má zvýšení bezpečnosti v objektu, kterého se dosáhlo akcemi zaměřenými na bezpečnost objektu. Hodnocení přijatelnosti společenského rizika pro kulový zásobník Okamžitý únik, 85% naplnění, relativní četnost 0,05 stavu naplnění, tř. stability F, p

typ úniku

popis scénáře závažné havárie

3

3

okamžitý

I-BLEVE_KZ-1000m /850m

okamžitý

I-FLASH_HMV_KZ3 3 1000m /850m I-VCE_HMV_KZ3 3 1000m /850m I-FLASH_DMV_KZ-1000/850 3 m

okamžitý okamžitý

okamžitý

I-VCE_DMV_KZ 3 -1000/850 m

frekvence pro 2 kulové zásobníky

větr.růžice

přijatelná frekvence -3 2 Fp =10 /N pro N fatálně zraněných -1 [rok ]

= 3x10

-4

počet fatálníc h zranění N

frekvence pro 1 zařízení

193 93 83 11 0

1,09 x 10 -9 1,02 x 10 -8 0.408 x 10 -8 0,816 x 10 -

2,18 x 10 -9 2,04 x 10 -8 0,816 x 10 -8 1,632 x 10 -

2,68 x 10 -7 1,16 x 10 -7 1,45 x 10 -6 8,26 x 10 -

přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné nehodnotí se

0

-

-

-

nehodnotí se

300 200 190 114 300 200 190 114

1,080 x 10 -13 1,010 x 10 -12 0,405 x 10 -12 0,810 x 10 -14 1,080 x 10 -13 1,010 x 10 -12 0,405 x 10 -12 0,810 x 10

-1

-1

[rok ]

[rok ] -10

-14

-10

-14

2,160 x 10 -13 2,020 x 10 -12 0,810 x 10 -12 1,620 x 10 -14 2,160 x 10 -13 2,020 x 10 -12 0,810 x 10 -12 1,620 x 10

-8

-8

1,11 x 10 -8 2,50 x 10 -8 2,77 x 10 -8 7,69 x 10 -8 1,11 x 10 -8 2,50 x 10 -8 2,77 x 10 -8 7,69 x 10

resumé k úrovni rizika

přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné -4

Okamžitý únik, 75% naplnění, relativní četnost 0,25 stavu naplnění, tř. stability F, p větr.růžice = 3x10 -9 -9 -8 3 3 okamžitý I-BLEVE_KZ-1000m /750m 182 0,55 x 10 1,10 x 10 3,01 x 10 přijatelné -8 -8 -7 82 0,51 x 10 1,02 x 10 1,49 x 10 přijatelné -7 -7 -7 72 0,204 x 10 0,408 x 10 1,93 x 10 přijatelné -7 -7 -6 11 0,408 x 10 0,816 x 10 8,26 x 10 přijatelné okamžitý I-FLASH_HMV_KZ0 nehodnotí se 3


okamžitý

3

1000m /750m I-VCE_HMV_KZ-3 3 1000m /750m I-FLASH_DMV_KZ3 1000/750 m

I-VCE_DMV_KZ 3 -1000/750 m


0

-

-

290 190 180 114 290 190 180 114

0,541 x 10 -12 0,504 x 10 -11 0,203 x 10 -11 0,406 x 10 -13 0,541 x 10 -12 0,504 x 10 -11 0,203 x 10 -11 0,406 x 10

-13

-83-

nehodnotí se

-13

1,084 x 10 -12 1,008 x 10 -11 0,406 x 10 -11 0,812 x 10 -13 1,084 x 10 -12 1,008 x 10 -11 0,406 x 10 -11 0,812 x 10

-8

1,18 x 10 -8 2,77 x 10 -8 3,08 x 10 -8 7,69 x 10 -8 1,18 x 10 -8 2,77 x 10 -8 3,08 x 10 -8 7,69 x 10

přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné

-4

Okamžitý únik, 50% naplnění, relativní četnost 0,70 stavu naplnění, tř. stability F, p větr.růžice = 3x10 -9 -9 -7 3 3 okamžitý I-BLEVE_KZ-1000m /500m 93 2,18 x 10 4,36 x 10 3,43 x 10 přijatelné -8 -8 -7 43 2,03 x 10 4,05 x 10 6,25 x 10 přijatelné -7 -7 -5 40 0,57 x 10 1,14 x 10 6,25 x 10 přijatelné -7 -7 -3 1 1,14 x 10 2,28 x 10 1,00 x 10 přijatelné okamžitý I-FLASH_HMV_KZ0 nehodnotí se 3


okamžitý

3

1000m /500m I-VCE_HMV_KZ-3 3 1000m /500m I-FLASH_DMV_KZ3 1000/500 m

I-VCE_DMV_KZ3 1000/500 m

0

-

-

280 180 170 111 280 180 170 111

0,403 x 10 -11 0,141 x 10 -11 0,567 x 10 -11 1,134 x 10 -13 1,090 x 10 -12 0,940 x 10 -11 0,378 x 10 -11 0,756 x 10

-12

nehodnotí se

-12

0,806 x 10 -11 0,282 x 10 -11 1,134 x 10 -11 2,268 x 10 -13 2,180 x 10 -12 1,880 x 10 -11 0,756 x 10 -11 1,512 x 10

-8

1,27 x 10 -8 3,08 x 10 -8 3,46 x 10 -8 8,11 x 10 -8 1,27 x 10 -8 3,08 x 10 -8 3,46 x 10 -8 8,11 x 10

přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné -2

Okamžitý únik, 85% naplnění, relativní četnost 1,00 stavu naplnění, tř. stability B, p větr.růžice = 5,84x10 frekvence přijatelná počet frekvence pro frekvence resumé -3 2 popis scénáře fatálních pro 2 kulové Fp =10 /N k úrovni typ úniku závažné havárie zranění 1 zařízení zásobníky pro N rizika -1 N [rok ] zařízení fatálně -1 [rok ] zraněných -1 [rok ] okamžitý I-FLASH_HMV_KZ0 nehodnotí 3 3 1000m /850m se okamžitý I-VCE_HMV_KZ0 nehodnotí 3 3 1000m /850m se -10 -10 -7 okamžitý I-FLASH_DMV_KZ65 0,280 x 10 0,560 x 10 2,37 x 10 přijatelné 3 -9 -9 -6 1000/850 m 15 0,260 x 10 0,520 x 10 4,44 x 10 přijatelné -9 -9 -6 11 1,050 x 10 2,100 x 10 8,26 x 10 přijatelné -9 -9 -3 1 2,100 x 10 4,200 x 10 1,00 x 10 přijatelné -10 -10 -7 okamžitý I-VCE_DMV_KZ 65 0,280 x 10 0,560 x 10 2,37 x 10 přijatelné 3 -9 -9 -6 -1000/850 m 15 0,260 x 10 0,520 x 10 4,44 x 10 přijatelné -9 -9 -6 11 1,050 x 10 2,100 x 10 8,26 x 10 přijatelné 1

2,100 x 10

-9

4,200 x 10

-9

1,00 x 10

-3

přijatelné

-4

Kontinuální únik, tř. stability F, p větr.růžice = 3x10

typ úniku


3

kontinuální C-JET_FIRE_KZ-1000 m kontinuální C-FLASH_DMV_KZ-1000 m3

kontinuální C-VCE_DMV_KZ-1000 m

3

počet fatálních zranění N

frekvence pro 1 zařízení -1 [rok ]

frekvence pro 2 kulové zásobníky zařízení -1 [rok ]

0 288 178 168 141 288 178 168 141

-12 0,216 x 10 -11 0,202 x 10 -11 0,810 x 10 -11 1,620 x 10 -12 0,144 x 10 -11 0,134 x 10 -11 0,540 x 10 -11 1,040 x 10

-12 0,432 x 10 -11 0,404 x 10 -11 1,620 x 10 -11 3,240 x 10 -12 0,288 x 10 -11 0,268 x 10 -11 1,080 x 10 -11 2,080 x 10

přijatelná frekvence resumé -3 2 Fp =10 /N k úrovni pro N rizika fatálně zraněných -1 [rok ] nehodnotí se -8 1,20 x 10 přijatelné -8 3,15 x 10 přijatelné -8 3,54 x 10 přijatelné -8 5,02 x 10 přijatelné -8 1,20 x 10 přijatelné -8 3,15 x 10 přijatelné -8 3,54 x 10 přijatelné -8 5,02 x 10 přijatelné

-2

Kontinuální únik, tř. stability B, p větr.růžice = 5,84x10 3 kontinuální C-JET_FIRE_KZ-1000 m 0 -9 kontinuální C-FLASH_DMV_KZ-1000 m3 1 1,58 x 10 -9 kontinuální C-FLASH_DMV_KZ-1000 m3 1 1,05 x 10


-84-

-9 3,16 x 10 -9 2,10 x 10

-3 1,00 x 10 -3 1,00 x 10

nehodnotí se přijatelné přijatelné

Hodnocení přijatelnosti společenského rizika pro stáčení ŽC typ úniku


okamžitý I-BLEVE_ZC_95 m únik

3

okamžitý FlashFire_ZC_95 m únik

okamžitý VCE_ZC_95 m únik

kontinuální únik

kontinuální únik

kontinuální únik

tř. stability

3

Jet Fire_ZC_95 m

3

FlashFire_ZC_95 m

VCE_ZC_95 m

3

3

3

pravděpodobnost A-F 1 A-F 1 A-F 1 A-F 1 F -4 3x10 F -4 3x10 F -4 3x10 B -2 5,84x10 F -4 3x10 F -4 3x10 F -4 3x10 B -2 5,84x10 F -4 3x10 B -2 5,84x10 F -4 3x10 B -2 5,84x10 F -4 3x10 B -2 5,84x10

počet fatál. zranění

frekvence pro 1 zařízení -1 [rok ]

frekvence pro 2 žel. cisterny (stáčení) -1 [rok ] -8 4,14 x 10

N 12

2,07 x 10

-8

4

1,93 x 10

-8

3,86 x 10

2

0,77 x 10

-7

0

-

přijatelná frekvence -3 2 Fp =10 /N pro N fatálně zraněných -1 [rok ] -6 6,00 x 10

resumé k úrovni rizika

přijatelné

-8

6,25 x 10

-5

přijatelné

1,54 x 10

-7

2,50 x 10

-4

přijatelné

-

nehodnotí se

-13

1,674 x 10

-12

1,560 x 10

-11

0,624 x 10

-9

1,214 x 10

-13

0,372 x 10

-12

0,346 x 10

-11

0,418 x 10

0,409 x 10

-9

0

přijatelné

-13

2,78 x 10

-6

přijatelné

-12

1,00 x 10

-5

přijatelné

-11

4,00 x 10

-5

přijatelné

-9

1,00 x 10

-3

přijatelné

-13

2,78 x 10

-6

přijatelné

-12

1,00 x 10

-5

přijatelné

-11

4,00 x 10

-5

přijatelné

0,818 x 10

-9

1,00 x 10

-3

přijatelné

-

-

nehodnotí se

přijatelné

0

-

-

nehodnotí se

přijatelné

0

-

-

nehodnotí se

přijatelné

0

-

-

nehodnotí se

přijatelné

0

-

-

nehodnotí se

přijatelné

0

-

-

nehodnotí se

přijatelné

60

0,837 x 10

10

0,780 x 10

5

0,312 x 10

1

0,607 x 10

60

0,186 x 10

10

0,173 x 10

5

0,209 x 10

1

V souvislosti s detailním hodnocením rizik pro jednotlivé zdroje rizika byly posouzeny všechny scénáře generované pomocí stromů událostí pro všechny fixní i mobilní zdroje rizika, které představují riziko závažné havárie v objektu. Byly hodnoceny následky ve tř. stability F, kdy je rozptyl mraku velmi pomalý, mraky se šíří prakticky všemi směry, mají relativně dlouhou dobu výskytu a zasahují velké plochy. V ostatních třídách stability ovzduší je rozptyl rychlejší a následky mírnější. U hodnocení exploze typu BLEVE je vliv atmosférických podmínek prakticky zanedbatelný. Závěrem výpočtů je možno konstatovat, že společenské riziko jednotlivých scénářů je společensky přijatelné, pro všechny posuzované scénáře je pro stávající zařízení splněna podmínka přijatelnosti f < Fp .

Detailně jsou výsledky pro všechny zdroje rizika a representativní havarijní scénáře uvedeny v příloze bezpečnostní zprávy „Hodnocení rizika v objektu Flaga s.r.o. plnírna PB Praha-Satalice. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-85-

3.15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu Z podrobné analýzy rizika vyplývá, že společenské riziko posuzovaných scénářů závažné havárie je přijatelné.

3.16 Popis systému trvalého pro omezování rizik

sledování

účinnosti

opatření

Systém trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik spočívá v trvalé kontrole a vyhodnocování 1. Sledování technických opatření  technických parametrů zařízení (teplota, tlak, stav naplnění zásobníků),  kontrole funkce zařízení. 2. Sledování organizačních i personálních opatření  provádění periodických školení z oblasti BOZP, PO, PZH a oblastí speciálních (obsluha plynového zařízení, VZV a pod),  trvalé obsazování jednotlivých pozic kvalifikovanými osobami.

3.17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky Vybraná zařízení byla při analýze rizika posuzována z hlediska technické bezpečnosti, vybavení a funkce zabezpečovacích systémů při normálním provozu a v případech vzniku provozních odchylek. Vlastní technologické zařízení (skladovací zásobníky), ŽC na pozici stáčení a AC na pozici plnění, potrubní a instrumentální rozvody byly analyzovány z konstrukčního a materiálového hlediska ve vztahu k provoznímu zatížení, provozním podmínkám a parametrům. Pozornost byla zaměřena také na bezpečnostní výstroj, na systémy měření a regulace, na ovládací prvky apod. Posuzováno bylo působení chemických vlivů (koroze, křehnutí, snižování odolnosti apod.). Významnou předností z hlediska bezpečnosti je osazení skladovacích zásobníků na vstupním i výstupním potrubí kapalné fáze a potrubí plynné fáze dálkově ovládanými armaturami s automatickým uzavíráním (se současným vypnutím čerpadla). Všechna zavedená opatření mají vliv na snížení pravděpodobnosti vzniku havárie a na omezení možných následků. Z hodnocení vyplývá, že riziko vybraných zařízení (ZR) nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového rizika. Na zařízení se provádí pravidelné předepsané kontroly a zkoušky a revize podle harmonogramu. Případné závady jsou odstraňovány v předepsaných termínech. V objektu jsou prováděny předepsané preventivní požární prohlídky v předepsaných termínech. Všichni zaměstnanci a zaměstnanci jiných zaměstnavatelů jsou pravidelně a podle potřeby školeni z dodržování požadavků za zajištění bezpečnosti. Bezpečnostní a ochranná opatření v objektu jsou úměrná a přiměřená riziku, které objekt představuje pro okolí. Přiměřenost bezpečnostních a ochranných opatření je posuzována i kontrolními orgán státní správy v rámci kontrol prováděných v objektu.


-86-

4. ČÁST IV. POPIS HAVÁRIE

SYSTÉMU

PREVENCE

ZÁVAŽNÉ

4.1 Popis zásad, cílů a politiky prevence závažné havárie ve struktuře a obsahu podle přílohy č. 2 část III. 4.2 Uvedení soustavy důkazních prostředků a postupů, jimiž provozovatel prokazuje zavedení a funkčnost systému prevence závažné havárie, včetně popisu systému řízení bezpečnosti provedeného ve struktuře a obsahu podle přílohy č. 2 část IV. Výše uvedené kapitoly jsou vypracovány jako samostatný dokument „Aktualizace bezpečnostní zprávy objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice, část IV. Popis systému prevence závažné havárie“, který je součástí předkládané dokumentace.


-87-

5. ČÁST V. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K OMEZENÍ MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 5.1 Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko závažné havárie Hlavní činností společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice je nákup, manipulace, skladování a distribuce zkapalněných uhlovodíkových plynů (P, B, PB) k jednotlivým zákazníkům (v tlakových lahvích nebo autocisternách). S ohledem na předmět realizované činnosti a charakter nebezpečných látek jsou v objektu Plnírny PB – Praha Satalice instalovány odpovídající technické bezpečnostní systému snižující riziko vzniku a následné šíření závažné havárie. 5.1.1 Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení V objektu Plnírny PB – Praha Satalice jsou instalovány následující automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení:  havarijní automatické ventily (uzávěry) – pod zásobníky na LPG (2 x 1000 m 3 elektrické) i (3 x 1000 m3 - pneumatické),  havarijní ventily – plnírna lahví PB,  automatické odstavení technologie plnění tlakových lahví – plnírna lahví PB,  automatické odstavení technologie (odstavení el. instalace – pohony čerpadel a kompresorů, atd.) (+ na velínu),  trhací spojky na potrubních rozvodech pro připojení ŽC (na obou pozicích pro stáčení ŽC plynná i kapalná fáze) a AC (plynná i kapalná fáze),  automatické odstavení el. instalace v provozní části objektu – čerpací stanice ŽC a AC (pozice stáčení ŽC a plnící pozice AC),  patní ventily na ŽC (ovládání kolejovými háky) – čerpací stanice ŽC (pozice stáčení ŽC, kolejiště). 5.1.2 Detekční a poplachové systémy V objektu Plnírny PB – Praha Satalice je instalována detekce úniku uhlovodíkových plynů – plynová signalizace SIEGER. Mezi další detekční a poplachové systémy v objektu lze uvažovat dálkové měření hladiny se signalizací max. povolené hladiny v zásobnících na LPG. Vzhledem k fyzikálně chemickým vlastnostem nebezpečných chemických látek v objektu (P, B a PB) a provedení ploch v místech manipulace s těmito látkami nejsou případné úniky do vody či půdy resp. horninového prostředí speciálně monitorovány – pouze pochůzková činnost obsluhy. Pro účely sledování povětrnostní situace v případě mimořádné události (únik P, B nebo PB v objektu Plnírny PB – Praha Satalice) je v prostoru zásobníků 100 m3 umístěn větrný pytel. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-88-

Signalizace max. povolené hladiny v zásobnících o objemu 1000 m3 Každý ze zásobníků o objemu 1000 m3 je osazen dálkovým měřením hladiny (hladinoměr radarový + plovák) se signalizací max. povolené hladiny na velín. Při dosažení max. povolené hladiny je obsluha upozorněna opticky/zvukově. Plynová signalizace SIEGER: Plynová signalizace je napojena na jednu ze dvou ústředen:  ústředna na velíně,  ústředna na vrátnici. Umístění, typ, počet a nastavení detektorů napojených na ústřednu je zřejmé z následujících tabulek. Tabulka 14: Umístění plynové detekce Umístění detektoru

kulové zásobníky 3 2 x 1000 m

čerpací stanice PB (čerpadla, kompresory pro stáčení ŽC, plnění AC, atd.) válcové zásobníky 3 3 x 100 m

Počet

1x

Nastavení

Akce – činnost

stupeň I 20% DMV

signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách + na detektoru signalizace opticky – červeným světlem + akusticky na ústřednách + na detektoru, pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde k automatickému uzavření havarijních ventilů a automatickému odstavení el. instalace v provozní části objektu signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách + na detektoru signalizace opticky – červeným světlem + akusticky na ústřednách + na detektoru, pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde k automatickému uzavření havarijních ventilů a automatickému odstavení el. instalace v provozní části objektu signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách + na detektoru signalizace opticky – červeným světlem + akusticky na ústřednách + na detektoru, pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde k automatickému uzavření havarijních ventilů signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách + na detektoru signalizace opticky – červeným světlem + akusticky na ústřednách + na detektoru, pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde k automatickému uzavření havarijních ventilů signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách + na detektoru signalizace opticky – červeným světlem + akusticky na ústřednách + na detektoru, pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde k automatickému uzavření havarijních ventilů a automatickému odstavení technologie signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách + na detektoru signalizace opticky – červeným světlem + akusticky na ústřednách + na detektoru, pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde k automatickému uzavření havarijních ventilů a automatickému odstavení el. instalace v provozní části objektu

stupeň II 50% DMV stupeň I 20% DMV

2x


3x


pozice stáčení ŽC

2x


pozice stáčení AC

2x


plnírna lahví LPG

2x

stupeň II 50% DMV

Detektory plynové signalizace SIEGER pracují automaticky bezobslužně. Seřizování provádí dodavatelsky odborná firma (výrobce zařízení) 1x za rok (nebo v případě


-89-

pochybností o správné funkci zařízení) a vystavuje o tom doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení. 5.1.3 Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem V objektu plnírny PB – Praha Satalice jsou instalovány následující automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem:  havarijní větrání v hale plnírny lahví PB,  EPS,  SHZ,  STOP TLAČÍTKA – odstavení el. instalace. Havarijní větrání v hale plnírny lahví PB V hale plnírny lahví PB je instalováno havarijní větrání při identifikaci úniku nebezpečné látky (P, B a PB). K automatické aktivaci nouzového havarijního větrání dojde při dosažení stupně II na některém detektoru plynové signalizace SIEGER v hale plnírny lahví PB. EPS Ve vybraných stavebních objektech Plnírny PB – Praha Satalice je instalována elektrická požární signalizace (EPS). Použité hlásiče EPS jsou teplotní, optické (plamenné). Vlastní systém umožňuje v případě detekce požáru v objektu vyhlásit úsekové poplachy pomocí akustických signalizátorů. EPS z celé společnosti je svedena na vrátnici, kde jsou umístěna vyhodnocovací zařízení. V případě nebezpečí vyhodnotí senzory vzniklou situaci a pokud je to nutné, vyhlásí akustické signalizátory požární poplach. EPS má individuální adresaci tlačítek nebo hlásičů. Vodní skrápění Na kulových zásobnících 2 x 1000 m3, na válcových zásobnících 3 x 100 m3 a na čerpací stanici je instalováno vodní skrápění, které je spuštěno automaticky při vysokých teplotách na plášti zásobníku. STOP TLAČÍTKA Na vybraných pozicích objektu Plnírny PB – Praha Satalice jsou instalována STOP TLAČÍTKA. Při aktivaci některého STOP TLAČÍTKA obsluhou dojde k odstavení el. instalace v příslušné části objektu. Při odstavení el. instalace jsou však zachovány havarijní systémy např. přetlakové větrání v hale plnírny lahví PB. Rozvod el. energie v celém objektu Plnírny PB – Praha Satalice je také možno vypnout pomocí tzv. havarijního tlačítka umístěného na velíně. Detailní popis výše uvedených automatických systémů ochrany před požárem a výbuchem je uveden ve vnitropodnikové dokumentaci společnosti Flaga s.r.o.

5.1.4 Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek V objektu Plnírny PB – Praha Satalice se nebezpečné toxické látky nevyskytují, proto nejsou instalovány žádné automatické systémy ochrany před úniky tohoto typu látek. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-90-

5.1.5 Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím Nepřetržitou ostrahu (nepřetržitě celých 24 hodin) objektu Plnírny PB – Praha Satalice zabezpečuje externí firma C.I.D. service, spol. s r.o. Fyzická ostraha představuje střežení objektu, budov a zařízení. Fyzická ochrana je vykonávaná na pevném stanovišti – vrátnici a pochůzkovou činností. Objekt Plnírny PB – Praha Satalice je oplocen. Hlavní vjezd do objektu je z ulice Budovatelská přes uzamykatelnou bránu kolem vrátnice. V oplocení objektu je uzamykatelná brána umožňující příjezd ŽC na pozice stáčení. Cizí osoby se bez doprovodu pracovníků společnosti Flaga s.r.o. nesmějí po objektu Plnírny PB – Praha Satalice pohybovat. Vrátný má právo tyto osoby bez doprovodu vykázat z objektu a nevpustit do objektu osoby, pro které si doprovod nepřijde. Podrobněji je systém opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulaci (včetně pohybu zaměstnanců, zaměstnanců externích firem, návštěv, osobních vozidel i vozidel externích firem – AC, atd.) popsán ve vnitropodnikové dokumentaci společnosti Flaga s.r.o.

5.1.6 Pulty integrované havarijní ochranných systémů

ochrany

včetně

indikace

funkčnosti

V objektu Plnírny PB – Praha Satalice nejsou instalovány pulty integrované havarijní ochrany.


-91-

5.2 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnost-ních a ochranných opatření Stávající bezpečnostní a ochranná opatření pro posuzované jednotky, byly zhodnoceny v rámci hodnocení rizik. Podrobně jsou popsána v Bezpečnostní zprávě část III. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie. V souvislosti se záměrem kontinuálního snižováním rizik v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice byly přijaty následující cíle PZH. 1. Ověřit stav porostů v okolí zásobníků LPG. Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce

12/2014

2. Revidovat stav havarijních jímek. Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce

12/2014

3. Analýza rizik při skladování PB ve skupině 3 válcových zásobnících, ovlivnění bezpečnosti zásobníku záchytnou jímkou pod zásobníky, Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce 12/2014 4. Ověřit stav podpor kulových zásobníků pod protipožární izolací. Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce

12/2014

5. Ověřit stav ochranného nátěru kulových zásobníků, zjistit možný korozní úbytek, obnovit ochranný nátěr kulových zásobníků. Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce 12/2015 6. Aktualizovat technologickou výkresovou dokumentaci plnírny PB (potrubní propojení zásobníků, cisteren, čerpadel, kompresorů atd.) Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce 12/2015 7. Označení zásobníků a armatur na potrubních trasách. Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce

12/2014

8. Provedení námětového cvičení ve spolupráci s HZS v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB Praha Satalice Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce 12/2014 9. Provedení školení všech zaměstnanců v objektu Plnírny PB – Praha Satalice v oblasti skoronehod. Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce 12/2014 10. Externí audit bezpečnosti Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce

12/2015

11. Analýza spolehlivosti lidského činitele při plnění automobilních cisteren Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce 12/2016


-92-

5.3 Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 5.3.1 Stabilní technické prostředky (např. stabilní hasicí zařízení, odvětrávací systémy) Na vybraných objektech (stáčení ŽC, plnění AC, čerpací stanice) je nainstalováno stabilní hasicí zařízení. 5.3.2 Mobilní technické prostředky (např. čerpadla, ventilátory, výsuvné plošiny, norné stěny) V objektu Plnírny PB – Praha Satalice se nenachází žádné mobilní technické prostředky ke zmírnění a omezení následků závažné havárie. 5.3.3 Dopravní prostředky a speciální mechanismy (např. zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika) V objektu Plnírny PB – Praha Satalice je umístěno vozidlo CAS 25 Š 706 RTHP se standardní výbavou a kropící lištou, s prostředky pro zásah (vodní dělo, …) v případě nehody v objektu. 5.3.4 Zásahové a havarijní materiály Požární hlídka je 4 členná, 1 + 3 z řad zaměstnanců a CID - v pracovní době (1 osoba CID, 3 osoby Flaga), - v mimopracovní době 2 osoby tedy 1 + 1, z řad CID. Pro případ požáru je požární hlídka vybavena následující technikou:  dva obleky OL2,  pojízdné sněhové hasící přístroje S 2x30 – 5 ks,  S 1x30 – 3 ks,  přívěsný hasící přístroj S 4x30,  hasící přístroj VP 200 – 1 ks,  pojízdný práškový hasící přístroj 50 kg – 2 ks,  zásoba pěnidla – 400 litrů Pyronilu  hadice, žebříky,  dýchací přístroje (4 ks). Pro prvotní hasební zásah jsou v objektu Plnírny PB – Praha Satalice umístěny přenosné a pojízdné hasicí přístroje. Celkem je v objektu rozmístěno 69 přenosných/pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění, počet a typ hasicích přístrojů v objektu je zřejmý z následující tabulky.


-93-

Tabulka 15: Rozmístění, počet a typ hasicích přístrojů v objektu Umístění hlásiče (stavební objekt)

nákladová vrátnice administrativní budova garáže regulační stanice plynu kulový zásobník I. kulový zásobník II. propanové hospodářství stáčení ŽC stáčení AC1 stáčení AC2 velín sklad PHM dílny plnění lahví 2 kg sociální budova tankoviště osobních aut plnění sudů malá údržba rozvodna u malé údržby kompresorovna u malé údržby hlavní uzávěr plynu zásobníky zbytků provozní sklad rozvodna NN trafostanice bytový dům v objektu požární sklad

Typ hasicího přístroje

Počet

CO práškový CO práškový CO práškový CO práškový CO práškový CO CO CO CO CO CO práškový CO CO práškový CO CO CO práškový CO CO CO CO práškový CO práškový CO CO CO práškový

2 4 2 1 2 3 3 3 2 5 7 1 1 2 1 1 4 5 3 4 1 2 1 1 1 1 3 3 1 1 1 3 2 3 1

Zaměstnanci v objektu Plnírny PB – Praha Satalice mají k dispozici detektor úniku plynu typu. Pro detekci netěsností na provozním zařízením se také používá pěnotvorný roztok.

5.3.5 Osobní ochranné prostředky Zaměstnanci v objektu Plnírny PB – Praha Satalice mají k dispozici následující ochranné pracovní prostředky:  pracovní oblek se sníženou hořlavostí,  rukavice kožené,  obuv pracovní, el. vodná bez kovových součástí,  gumové holinky el. vodivé bez kovových částí,  3/4 plášť pogumovaný, Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-94-

 čepice plátěná,  ochranný štít nebo brýle,  3/4 kabát nebo oblek s oteplovací vložkou se sníženou hořlavostí,  obuv pracovní plstěná el. vodivá bez kovových součástí,  ušanka nebo teplá čepice,  rukavice s teplou vložkou,  spodní prádlo bez umělých vláken. 5.3.6 Personální zajištění (početní stavy pohotovostních zaměstnanců) Havarijní komise (HK) zabezpečuje účinnou a bezodkladnou likvidaci příčin a následků havárií, provozních nehod a poruch technických zařízení (dále havárií), zpracovává nezbytné protokoly, hlášení a závěrečné zprávy. HK je složena z předsedy, jeho zástupce (tajemníka) a dalších stálých členů. Předseda havarijní komise má právo k práci v komisi přizvat další dočasné členy – zaměstnance společnosti, v případě potřeby může být operativně rozšířena o další externí odborníky. Při vyšetřování příčin havárie je komise rozšířena o jím pověřeného pracovníka (zpravidla vedoucího likvidace havárie). Příkaz ke svolání havarijní komise vydává její předseda, příp. jeho zástupce – ti také určí, kdo vyrozumí další členy havarijní komise. Všichni členové komise se dostaví vlastními prostředky. Pro zajištění prvotního hasebního zásahu a evakuaci osob je v objektu Plnírny PB – Praha Satalice jmenována preventivní požární hlídka z řad zaměstnanců. Požární hlídka je 4 členná, 1 + 3 z řad zaměstnanců a CID: - v pracovní době (1 osoba CID, 3 osoby Flaga), - v mimopracovní době 2 osoby tedy 1 + 1, z řad CID. Povinnosti preventivní požární hlídky: 1. Dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně. 2. Dbát na udržování pořádku na pracovišti, zejména pak na volné únikové cesty, volné přístupy k hlavním uzávěrům energetických medií a technickým prostředkům PO (přenosné hasicí přístroje, atd.). 3. Zajišťuje provedení prvotního zásahu v případě vzniku požáru, v případě že nelze uhasit požár vlastními prostředky provádí nutná opatření – přivolání jednotky HZS a zabezpečení evakuace osob.


-95-

5.4 Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů Použití zajištěných ochranných a zásahových prostředků (mobilní technické prostředky, dopravní prostředky, zásahové a havarijní materiály a osobní ochranné pomůcky) je popsáno v kapitole 5.3. Externí zásahové a ochranné prostředky (smluvní pro likvidaci následků havárií a prostředky IZS) jsou popsány v následující části. 5.4.1 Mobilní technické prostředky V případě většího rozsahu havárie, kdy společnost Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice není schopna vlastními silami a prostředky řešit havarijní situaci, spolupracuje a žádá o pomoc Integrovaný záchranný systém (IZS). Základními složkami IZS jsou:  HZS,  jednotky požární ochrany, začleněné do plošného pokrytí,  zdravotnická záchranná služba,  policie ČR. Spojení na telefonní číslo: 112 nebo 150. Tabulka 16: Předurčenost JPO k jednotlivým obcím se stupni požárního poplachu I

II

III

Praha Satalice

Pozn.: Vozidla jsou vybavená dle: Vyhlášky č. 53 ze dne 11. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky.


-96-

Tabulka 17: Vybavenost zasahujících jednotek HZS a počet členů Počet členů (hasičů)

Místo dislokace

Technika

I 1 2 3 4 II 1 2 3 4 5 6 III 1 2 3 4 5

Společnost Flaga s.r.o. má sjednanou dohodu o vzájemné spolupráci o oblasti prevence závažných havárií s 24. základnou dopravního letectva VÚ 8407 Praha – Kbely. Z této smlouvy vyplývá povinnost informovat o nenadálé události a spolupracovat v rámci IZS při jejím řešení. 5.4.2 Dopravní prostředky a speciální mechanismy automobilové cisterny, mobilní požární technika apod.)

(zemní

stroje,

Vybavení zásahových jednotek dopravními prostředky je uvedeno v tabulce 17. 5.4.3 Zásahové a havarijní materiály Vybavení zásahových jednotek zásahovými a havarijními materiály je závislé na konkrétní havarijní situaci. 5.4.4 Osobní ochranné prostředky Vybavení zásahových jednotek osobními ochrannými prostředky je závislé na konkrétní havarijní situaci. 5.4.5 Personální zajištění (početní stavy) Personální zajištění zásahových jednotek je uvedeno v tabulce 17.


-97-

5.5

Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu

Postup vyrozumění a provádění zásahu při vzniku závažné havárie se řídí vnitřním havarijním plánem a požárním evakuačním plánem společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice. 5.5.1 Popis systému a způsob varování Oznámení vzniku závažné havárie typu únik hořlavého plynu/požár/exploze a způsob varování je zakotven v dokumentu „Požární evakuační plán závodu Plnírna PB – Praha Satalice“. Identifikace požáru nebo jiné odpovídající provozní havárie (vizuální kontrola zaměstnanců, plynová signalizace SIEGER, EPS, atd.) je signalizována voláním „HOŘÍ“ a následným oznámením na ohlašovnu požáru. Varování zaměstnanců v objektu společnosti Plnírna PB – Praha Satalice Ohlašovna požárů vyhlašuje poplach vzájemnou informací – voláním. Signalizace v případě bezprostředního ohrožení občanů v sousedící bytové zástavbě bude provedena pomocí složek IZS. Způsob informování o ukončení ohrožení je prováděn na pokyn předsedy havarijní komise, nebo ve spolupráci s velitelem zásahu IZS. 5.5.2 Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku závažné havárie Všichni zaměstnanci objektu Plnírna PB – Praha Satalice mají povinnost nahlásit mimořádnou situaci, a to nejbližšímu vedoucímu a na ohlašovnu požáru (kancelář vedoucího závodu/výroby). Ohlašování mimořádné události – vyrozumění příslušných subjektů je prováděno podle Řádu ohlašovny požáru Obecný postup: Informaci o vzniku závažné havárie podává v souladu se zákonem č. 59/2006 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií v planém znění) předseda havarijní komise krajskému úřadu a ČIŽP, zásahovým složkám a dotčeným orgánům. Čísla tísňového volání jsou uvedena v následující tabulce.


-98-

Tabulka 18: Čísla tísňového volání Integrovaný záchranný systém – tísňové volání Hasičský záchranný sbor Záchranná služba Městská policie Policie ČR Operační Středisko krizového štábu města Prahy RWE zemní plyn - poruchy Obecní úřad Satalice České dřevařské závody Satalice Ekotez, Satalice žel. stanice Satalice EZ Poruchy Voda – poruchy havarijní tel starostka Satalice VÚ 8407 Kbely Vela Satalice

112 150 155 156 158 222 022 200 222 022 201 1239 286 851 326 286 006 711 221 599 110 972 225 143 224 915 151 267 310 543 725 011 008 973 207 150 286 853 052

5.5.3 Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky Podrobný postup provádění zásahu v případě vzniku závažné havárie je uveden v dokumentu „Požární evakuační plán závodu Plnírna PB – Praha Satalice“. Obecný postup:  Ohlašovna požáru vyhlašuje poplach vzájemnou informací – voláním. Zaměstnanec na osobní vrátnici IHNED otevře vjezd do areálu společnosti. Tímto prostorem na výzvu vedoucího výroby opustí areál URYCHLENĚ všichni pracovníci (vyjma řidičů vozidel, členů HK, členů preventivní požární hlídky a dalších určených zaměstnanců společnosti) a shromáždí se v prostoru vně výjezdových vrat objektu. Všichni musí dbát, aby nepřekáželi výjezdu potřebných vozidel a vjezdu zásahových vozidel HZS. V případě rozhodnutí o akutním nebezpečí vydá člen HK řídící evakuaci příkaz k opuštění objektu i řidičům a dalším osobám.  Veškerá motorová vozidla vyjíždějící po vyhlášení poplachu hlavním výjezdem u nákladové vrátnice, se organizovaně shromáždí před objektem společnosti k případnému odvozu (evakuaci) zaměstnanců a dalších případných osob.  Za evakuaci všech pracovníků a dopravních prostředků odpovídají vedoucí pracovníci na všech stupních řízení. Pro výjezd vozidel přestává platit vnitřní dopravní řád (včetně značení komunikací) a platí VÝHRADNĚ POKYNY pověřených pracovníků společnosti. Odjezdy vozidel je nutné prostorově koordinovat s příjezdy a výjezdy do areálu zásahových vozidel HZS a zdravotní služby, případně dalších prostředků.  V areálu společnosti zůstávají po vyhlášení poplachu jen potřební určení zaměstnanci a členové havarijní komise (pokud se předpokládá řízená a usměrňovaná likvidace havárie), kde jsou k dispozici přímo veliteli zásahu. Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-99-

Tyto osoby podle předem určených pokynů zajistí a zkontrolují okamžité vypnutí resp. uzavření hlavních uzávěrů a vypínačů medií a energií. Podle potřeb a instrukcí velitele zásahu provedou další manipulaci s uzávěry v objektech.  Mimo výše určené zaměstnance NESMÍ na pracovištích a v objektech areálu společnosti zůstat žádné další osoby!! Kontrolu počtu evakuovaných osob zabezpečují příslušní vedoucí zaměstnanci jednotlivých pracovišť a to i kontrolu osob cizích subjektů, s kterými bylo vedeno v areálu jednání nebo kteří právě provádí dohodnuté práce v areálu. V případě vysokého ohrožení organizují zároveň řízenou evakuaci co největšího počtu osob dostupnými mobilními prostředky mimo nebezpečný dosah od areálu.  Zraněné osoby budou ošetřeny na místě, pokud to dovolí havarijní situace, v případech vyššího ohrožení budou ošetřeni vně objektu společnosti. Případný potřebný odvoz zraněných k ošetření do lékařského zařízení či nemocnice bude zabezpečen podle traumatologického plánu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice. První zdravotní pomoc postiženým osobám (v případě akutních těžkých zranění) poskytne rychlá záchranná služba, přivolaná při vyhlášení poplachu vrátnými, po zhodnocení situace respektive zasahující v rámci aktivace IZS.  S ohledem na potenciální nebezpečí s nutností perfektní a rychlé evakuace v případě skutečné havárie, se provádí nacvičování evakuace 2x ročně a podle vyhodnocení výsledků se podle potřeby operativně upravuje havarijní dokumentace.


-100-

6. ČÁST VI. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 6.1 Základní informace o objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice 6.1.1 Popis objektu a předmět činnosti Objekt společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice byl s ohledem na množství skladovaných nebezpečných látek umístěných v objektu (viz. příloha č. 1 zákona) zařazen podle § 6 zákona „o prevenci závažných havárií“ do skupiny „B“. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny „B“ je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu. Předložená bezpečnostní zpráva je zpracována podle požadavků § 7 a 10 zákona „o prevenci závažných havárií“ a přílohy č. 1 a 3 k vyhlášce č. 256/2006 Sb. Společnost Flaga s.r.o. realizuje následující činnosti (podle výpisu z obchodního rejstříku):  výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,  montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,  montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny,  výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW. Aktuální výpis z obchodního rejstříku, ve kterém je uveden předmět podnikání společnosti Flaga s.r.o., je uveden v příloze 1 tohoto dokumentu. Plnírna PB – Praha Satalice je v současné době jedním z regionálních zastoupení společnosti Flaga s.r.o.

6.2

Selekce zdrojů rizik

Objekt společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice byl s ohledem na množství nebezpečných látek zařazen podle § 6 zákona o prevenci závažných havárií do skupiny „B“. Hodnocení rizik závažné havárie v objektu Plnírny PB – Praha Satalice bylo provedeno podle metodických pokynů MŽP. Postupnou aplikací doporučených metod (metoda výběru podle CPR 18E, metoda HAZOP atd.) byly v posuzovaném objektu identifikovány a hodnoceny zdroje rizika závažné havárie. Pro identifikaci rizik závažné havárie v objektu Plnírny PB – Praha Satalice byla nejprve použita metoda výběru podle CPR 18E pro selekci takových zdrojů rizika, které svými následky přesahují hranice posuzovaného objektu a vyžadují si kvantitativní analýzu. Výsledkem postupné aplikace výše uvedených metod a postupů je odhad společenského, a environmentálního rizika. Přínosem bezpečnostní dokumentace je Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice

-101-

účast zaměstnanců společnosti Flaga s.r.o. na vlastním hodnocení jednotlivých zdrojů rizika a to především při sběru informací, konzultacích a diskusi výsledků. Výsledky jednotlivých studií byly presentovány managementu společnosti. Po aplikaci metody výběru podle CPR 18E v objektu Plnírny PB – Praha Satalice došlo k selekci takových zdrojů rizika, u kterých lze očekávat následky závažné havárie za hranicemi posuzovaného objektu, a proto vyžadují kvantitativní posouzení rizika. Na základě postupné aplikace výše uvedených metod a postupů byly jako významné zdroje rizika v objektu Plnírny PB – Praha Satalice identifikovány a analyzovány:  kulový zásobník 1,  kulový zásobník 2,  železniční cisterny na pozici stáčení.

6.3

Hodnocení rizik

Zdroje rizika, které byly metodou výběru podle CPR 18E identifikovány jako možné zdroje rizika závažné havárie, byly systematicky prověřeny metodou HAZOP. Pro vybrané zdroje rizika byly uvažovány takové scénáře, které representují závažnost posuzovaných zdrojů rizika. Provedený soubor bezpečnostních studií a analýz rizika v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice dokladuje úroveň rizik závažné havárie. Posuzovaná rizika jsou pro všechny hodnocené zdroje rizik závažné havárie klasifikována jako přijatelná. Úroveň bezpečnosti odpovídá soudobým požadavkům. Ve všech posuzovaných případech je společenské riziko závažné havárie přijatelné, nedojde k ohrožení hospodářských zvířat a nejsou očekávány vážné následky na životním prostředí a nebudou ohroženy významné krajinné prvky. Na základě zařazení objektu do skupiny „B“ byla pro objekt Plnírna PB – Praha Satalice vypracována bezpečnostní dokumentace tj. bezpečnostní zpráva, která obsahuje následující části:  bezpečnostní zpráva část I. Základní informace o objektu nebo zařízení,  bezpečnostní zpráva část II. Popisné, informační a datové části dokumentu bezpečnostní zprávy,  bezpečnostní zpráva část III. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie u objektu nebo zařízení zařazeného ve skupině B,  bezpečnostní zpráva část IV. Popis sytému prevence závažné havárie – samostatný dokument (AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice, část IV. Popis systému prevence závažné havárie),  bezpečnostní zpráva část V. Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie,  bezpečnostní zpráva část VI. Závěrečné shrnutí. Přílohy k bezpečnostní zprávě:


-102-

 Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu Plnírna PB – Praha Satalice Flaga s.r.o., Brno, 2013.



Systematická bezpečnostní studie kulových zásobníků na LPG metodou HAZOP, Flaga s.r.o.,plnírna PB – Praha, Satalice, Brno, 2013.

 Posouzení vlivu lidského činitele na zařízení a proces stáčení LPG ze železničních cisteren v objektu Provozovna Praha Satalice, Flaga s.r.o.,  Selekce a hodnocení zdrojů environmentálního rizika závažné havárie v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice metoda Environment-Accident Indexu, Brno, 2013.  Posouzení DOMINO efektů v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice, Brno, 2013.

6.4 Popis systému pro omezování rizik

trvalého

sledování

účinnosti

opatření

Omezování existujícího rizika v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice spočívá v soustavném plnění plánovaných úkolů v oblasti prevence závažné havárie a trvalém sledování účinnosti přijatých a realizovaných preventivních opatření a jejich zdokonalování. Vlastní proces řízení rizika je založen na:  trvalém sledování a zavádění moderních trendů technického vývoje v oblasti zabezpečovacích prvků z hlediska prevence vzniku poruch, které by mohly znamenat vznik závažné havárie,  systému důsledného zpracování a soustavného revidování pracovních postupů a instrukcí pro provádění jednotlivých činností při manipulování s nebezpečnými látkami a při činnosti, která bezprostředně s ní souvisí,  systému soustavného školení a zdokonalování pracovníků provádějících činnosti související s rizikem vzniku závažné havárie,  výběru moderních prvků (částí) technologie a zařízení, zohledňující principy vyšší bezpečnosti,  vyhledávání a zavádění účinných metod pro monitorování správného a bezpečného chodu a funkce zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie. Sledování účinnosti přijatých bezpečnostních opatření je realizováno systémem kontrolní činnosti odpovědných pracovníků, systémem sledování a vyhodnocování funkčnosti zařízení z hlediska poruchovosti, závad a nehod a systémem analýzy jejich příčin. V organizaci je zaveden Demingův cyklus neustálého zvyšování úrovně PZH. Trvalé sledování účinnosti opatření pro omezování rizik je zajištěno důslednou kontrolou přijatých cílů a politiky PZH. Každý stanovený cíl PZH viz kapitola 5.2 resp. 6.2 má nadefinovanou odpovědnou osobu a termín splnění. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení prevence závažné havárie vedením podniku (1 x ročně).


-103-

7. Literatura 1. Zákon č. 59 ze dne 2. února 2006 (v aktuálním znění) o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 2. Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. 3. Council directive 96/82/EC on the control of major-accident hazards involving dangerous substances (SEVESO II.), 1996. 4. Podniková dokumentace Flaga s.r.o. 5. Delvosalle, Ch.: A Methodology for the Identification and Evaluation of Domino Effects, Faculté Polytechnique de Mons, Belgium, 1995. 6. Perry, R. H.: Chemical Engineers´ Handbook, Mc Graw Hill, 7. edice, London, 1999. 7. Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Calculation of Physical Effects, Yellow Book ,CPR 14E, Third Edition, The Hague, 1997. 8. Committee for the Prevention of Disasters: Methods for Quantitative Risk Assessment, Purple Book ,CPR 18E, First Edition, The Hague, 1999. 9. Committee for the Prevention of Disasters: Methods for determination of possible damage, Green Book ,CPR 16E, First Edition, The Hague, 1992. 10. Manual TNO Safety Software EFFECTS GIS, Modelling the Effects od Accidental Release of Hazardous Substances, Netherlands, 2003. 11. Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, verze 3.2., RIVM, Netherlands, 2009 12. Crawley, F., Preston, M. and Tyler, B., HAZOP: Guide to best practice. Guidelines to best practice for pro the process and chemical industries. European Process Safety Centre, Chemical Industries Association & Institution of Chemical Engineers, 1998. 13. NFPA 49, Guide to Hazardous Chemical Data, 1994 Edition, Amended 2001, NFPA, Quincy, 13th Edition 2002, MA,USA. 14. NFPA 325, Guide to Fire Hazard Properties of Flammable Liquids, Gases and Volatile Solids, 1994 Edition, Amended 2001, NFPA , 13th Edition 2002, Quincy, MA,USA. 15. NFPA 491, Guide to Hazardous Chemical Reactions, 1997 Edition, NFPA , 13th Edition 2002, Quincy, MA,USA. 16. Systém EFFECTS, version 7, TNO Built Environment and Geosciences, Apeldoorn, Netherlands, 2006.


-104-

8. Přílohy Bezpečnostní zprávy 8.1

Příloha 1 – Výpis z obchodního rejstříku (ze dne 27. 08. 2012)

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně oddíl C, vložka 10448 Datum zápisu:

28.dubna 1993

Obchodní firma:

Flaga s.r.o.

Sídlo:

Hustopeče, Nádražní 47, PSČ 693 01

Identifikační číslo:

479 17 091

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona - montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny - montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny - výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW Statutární orgán: jednatel:

Ing. Peter Polák, dat. nar. 11.08.1962 95144 Výčapy - Opatovce 493 Slovenská republika den vzniku funkce: 18.ledna 2011

Způsob zastupování: Za společnost jedná a podepisuje jednatel. Společníci: Zentraleuropa LPG Holding GmbH 2100 Leobendorf, Flaga Straße 1 Rakouská republika Vklad: 2 500 000,- Kč Splaceno: 100 % Obchodní podíl: 100 % Základní kapitál:

2 500 000,- Kč

Ostatní skutečnosti: - společnost se jako nástupnická společnost sloučila se společnostmi Český plyn, Satalice spol. s r.o., IČ: 497 10 231, se sídlem Praha 9, Satalice, Budovatelská 155, PSČ: 190 15 Na společnost jako právního nástupce, přešlo v důsledku sloučení jmění zaniklých společností Český plyn, Satalice spol. s r.o., IČ: 497 10 231, se sídlem Praha 9, Satalice, Budovatelská 155, PSČ: 190 15 a Český Plyn s.r.o., IČ: 496 79 317, se sídlem Praha 9, Satalice, Budovatelská 155, PSČ: 190 15.


-105-

8.2

Příloha 2 - Technické sítě, Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.


-106-

obrázek 1/P2 Rozvod elektrické energie (červená barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.


-107-

obrázek 2/P2 Kanalizace (oranžová barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.


-108-

obrázek 3/P2 Rozvod plynu (zelená barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.


-109-

obrázek 4/P2 Vodovod (červená barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.


-110-

obrázek 5/P2 Rozvod vzduchu/teplovod (žlutá barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.

Přílohy v Elektronické podobě- Přílohy 11 Hodnocení rizik závažné havárie


-111-

AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB Praha Satalice

Recommend Documents