Vnitrofakultní výzkumný záměr (2012 ann.) Návrh projektu – podávají ÚČD a ÚHSD FF UK České země jako otevřený prostor svébytné historické zkušenosti v Evropě (od počátku 18. do 21. století)
Garant projektu: Prof. PhDr. Jiří Š t a i f , CSc. Shrnutí projektu Návrh projektu se soustředí na svébytnou historickou zkušenost obyvatelstva českých zemí v evropských souvislostech. Projekt je rozčleněn do pěti částí (modulů) tak, aby postihl klíčové dimenze života lidí a specifika jejich historické zkušenosti v období posledních třech staletí – z hlediska podoby a vývoje sociálních vztahů, rytmu hospodářského života i vývoje sféry reprezentací, významů a symbolů (tedy kultury). Hlavními výstupy budou (a) kolektivní monografie, vztahující se k jisté historické epoše („Lidé v Čechách v 19. stol.“ apod.), dále (b) výstupy jednotlivých modulů, postihující příslušnou dimenzi historické zkušenosti (např. „Sociální dějiny českých zemí“) a konečně (c) texty k dílčím tématům, zohledňující specifika historické zkušenosti v českých zemích. Koncepce Projekt se bude zabývat problémem historické zkušenosti obyvatelstva českých zemí v uvedené době se zvláštním zřetelem na hodnoty, jež si osvojovalo. Zaměří se na Čechy, Němce a Židy, muže a ženy, vládnoucí i ovládané s důrazem na sféru společenských vztahů, hospodářství a kultury. Člověk zde bude pojat jako kolektivní bytost, jež do dějin vstupuje jak prostřednictvím svého zařazení do širších kolektivů a hodnot, jimiž se řídí, tak i svou antropologickou určeností spočívající v hledání osobního štěstí. Nepočíná si však vesměs zcela individualisticky, neboť se orientuje podle hodnot, které jsou kulturně podmíněny dobou, v níž žije. S ostatními lidmi vstupuje též do vztahů, jejichž krajní meze se dají vymezit ideálními typy spolupráce na straně jedné a konfliktnosti na straně druhé. Konkrétní společnost se pak zpravidla pohybuje mezi těmito ideálními typy. V centru pozornosti tak bude stát schopnost lidí skloubit představy o lidském štěstí a důstojném životě s modernizačními výzvami doby i prudkými společenskými zvraty. V tomto směru půjde o historický výzkum širší škály interakcí mezi individuální a kolektivní identitou, schopností učit se v dějinách a lidskou pasivitou, kultivací mezilidských vztahů a jejich „barbarizací“, přebíráním kulturních vzorů a jejich setrvačností, legitimitou společenského uspořádání a věčným hledáním lidského štěstí tady a nyní. Zvláště nás bude zajímat kapacita společenského, kulturního a hospodářského prostoru českých zemí k dialogu o obecnějších hodnotách, problémech a procesech, jež jej přesahují. Přístup k věci bude proto obsahovat silný zřetel ke komparativním aspektům historického výzkumu.
Moduly a pracovní skupiny Moduly jsou sestaveny tak, aby pokryly klíčové dimenze života lidí a specifika jejich historické zkušenosti – z hlediska podoby a vývoje sociálních vztahů (viz modul 2), rytmu hospodářského života (viz modul 3) i vývoje kultury, tedy sféry reprezentací, hodnotových orientací, významů a symbolů (viz modul 4). Každá ze tří dimenzí má jednak postihnout příslušnou racionalitu ve zkušenosti (a jednání) lidí, jednak tematizovat předpoklady politicky relevantního jednání. Předsazen zde bude modul, soustředící se na dějiny 18. století (viz modul 1). Hlavním důvodem je skutečnost, že zrod moderní doby vyžaduje své samostatné pojetí, modul tak bude propojovat sociální, hospodářské i kulturní dějiny. Trichotomie společnosti, hospodářství a kultury pak bude doplněna o analýzu historické reflexe (viz modul 5), aby se zdůraznil specifický vývoj intelektuální reflexe historické zkušenosti. Do těchto modulů budou zařazeni kmenoví pracovníci obou ústavů s částí doktorandů. Někteří z nich mohou být ve více pracovních skupinách. Přehled modulů (anotace dílčích modulů viz příloha): 1. Kapitoly ze sociokulturní každodennosti 18. století (Čechura, Tinková, doktorandi) 2. Moderní sociální dějiny českých zemí od konce 18. století do začátku 21. století (Štaif, Rákosník, Pullmann) 3. Fenomén globální hospodářské krize (Jančík, Kubů, Šouša, doktorandi) 4. Ve jménu práce a rodiny. Občanská modernita a její historicko-kulturní, historickosociální, historicko-geografické, historicko-antropologické a komemorační kontexty středoevropské společnosti do moderního věku (Hlavačka, Pokorná, doktorandi) 5. Historiografie v českých zemích a intelektuální výzvy moderní doby: proměny výkladových vzorců v evropském kontextu. (Pullmann, Rákosník, Štaif, externisti, doktorandi) Výstupy Činnost jednotlivých skupin bude zahrnovat individuální bádání, společné konzultace, workshopy i větší konference k daným tématům. S tím pak souvisí, že každá pracovní skupina bude mít stanoven buď společný výstup, či několik individuálních výstupů nebo jejich kombinaci na dobu realizace celkového projektu. I. Společnými výstupy celého projektu budou tři kolektivní monografie: Každý spoluřešitel projektu se bude podílet alespoň na jedné z nich. Jejich cílem bude ukázat na proměnlivost lidských rolí v 18., 19., a 20. století, resp. na jejich rozostřenost v napětí mezi vnitřní integritou člověka, jeho ambicemi a výzvami doby. a. Lidé v českých zemích v 18. století. b. Lidé v českých zemích v 19. století. c. Lidé v českých zemích ve 20. století
II. Každý z modulů bude mít svůj vlastní výstup, postihující příslušnou dimenzi historické zkušenosti. Podoba jednotlivých kolektivních monografií se odvíjí od pojetí jednotlivých modulů (viz Příloha). III. Posledním typem výstupů budou texty k dílčím tématům (studie, kapitoly nebo knihy), které postihnou specifické aspekty historické zkušenosti v českých zemích. Publikace bude přitom možná jak v prestižních časopisech, tak speciálních monografiích. Spolupráce Možnosti spolupráce se budou odvíjet od formátu VVZ, který bude předmětem diskuse v LS 2010. Pokud však již lze anticipovat, bude se projekt principiálně orientovat dvěma směry. Projekt bude, předně, hledat své partnery v nastupující vědecké generaci (doktorandech obou příslušných ústavů). Konceptuální i badatelská spolupráce zde bude usnadněna skutečností, že zde již příslušné (intelektuální i institucionální) vazby existují. Druhým okruhem budou domácí i zahraniční pracoviště: otevře-li se perspektiva integrace externích spolupracovníků do projektu, bude se projekt orientovat na kolegy z oblasti sociálních, hospodářských, kulturních a intelektuálních dějin středoevropského prostoru. Financování Konkrétní struktura financování bude samozřejmě stanovena až poté, co bude lépe znám formát i rozsah VVZ, struktura financování celé fakulty atd. Lze-li anticipovat, budou ve finanční struktuře předkládaného projektu zejména tyto položky: • Osobní náklady pro interní zaměstnance FF UK (bude záležet na podílu participace na • •
• • •
VVZ v rámci prac. úvazku) Osobní náklady pro doktorandy, případně pro externí spolupracovníky a vědeckou pracovní sílu. Cestovní náklady, související s bádáním v domácích i zahraničních knihovnách. V souvislosti s tím, že se projekt orientuje na nejinovativnější směry bádání v daných oblastech, má práce se současnou vědeckou produkcí v zahraničí ohromnou důležitost. Na přednášky a pobyty hostů by mohla být rovněž vyčleněna zvláštní částka, umožňující přizvat ke spolupráci (či jen jednotlivé přednášce) významné hosty. K organizaci workshopů a konferencí by měly rovněž sloužit zvláštní prostředky. Věcné náklady by pak měly zahrnovat prostředky na technické vybavení (PC, tiskárny, fotoaparáty), nákup odborné literatury (domácí i zahraniční) a služby (příspěvky k publikaci, opravu kopírek apod.).
Prof. PhDr. Jiří Š t a i f , CSc. (za řešitelský tým)
Příloha k projektu VVZ „České země jako otevřený prostor etc.“ Přehled modulů a anotace jejich dílčích projektů Modul č. 1: Kapitoly ze sociokulturní každodennosti 18. století Období 18. století se netěšilo dlouho u nás příliš veliké badatelské pozornosti. Dokážeme to změnit? Ambicí tohoto modulu by mělo z jedná strany prohloubení stávajícího poznání uvnitř a mezi tradičně studovanými vrstvami, popřípadě skupinami obyvatelstva, (ve smyslu: je užívaná stratifikace dostačující?). Proto poskytuje každodennost dostatek možností a to zvláště rozumným zmenšením zvláště měřítka studia. Navíc v hledání dalších jemnějších „interakčních vláken“, které může odkrýt seznámení se s bohatší a členitější dokumentací k dějinám venkova, měst, ale také aristokracie, ale i církve a státu (osvícenství). Z takto koncipovaného záběru studie je jasné, že musíme volit různá měřítka studia. Pokud se jedná o přístup ke každodennosti, máme zato, že koncept lze zbavit jistých stereotypních momentů a postupů, které se promítají do výkladu jako poněkud mechanického sledu dílčích obrazů ze života. Například, jeden ze základních studovaných rysů venkova bude sexuální chování tamního obyvatelstva, které považujeme za klíčové, k odkrytí nových dimenzí všedního dne, kde do značné míry dominuje „homo oeconomicus“. Tento jistý redukcionismus máme ambici překonat v barvitější, komplexnější a zejména „nedeterminovaný“ pohled na tu kterou vrstvu, či skupinu. Dalších z klíčových faktorů bude „modernizace“ ; bude nás zajímat, zda a jakým způsobem zasáhly do života prostých poddaných (i chudých obyvatel měst) takové fenomény, jako scholarizace/alfabetizace, urbanizace, medikalizace, sekularizace apod., a také jakou úlohu v těchto jevech provázejících „Volksaufklärung“ sehrály různé kategorie „zprostředkovatelů“ rekrutujících se především z prostředí drobné inteligence - učitelé, lékaři, duchovní katoličtí i nekatoličtí, lokální elita (rychtáři) apod. Právě na příkladě šíření lidové osvěty i pronikání různého druhu informací můžeme studovat nejen například pozvolnou „politickou akulturaci“ prostých lidí, ale také možnosti, které skýtala cesta „od poddaného k občanovi“.
Modul č. 2. Přehled sociálních dějin českých zemí od konce 18. století do začátku 21. století Sociální dějiny lze v tomto pojetí chápat jako rekonstrukci kolektivní i individuální praxe lidí, podmíněné snahami po lidském „štěstí“. Představy, symboly a reprezentace lidského „štěstí“ na sebe sice berou podoby, jež jsou rámcově podmíněny převažujícími hodnotovými kódy určité doby, nicméně samo úsilí o „štěstí“ je možné považovat za civilizační antropologickou konstantu. Zájem proto bude zaměřen na otázky, zkoumající původ těchto hodnot, do jaké míry byly kdy, kde a kým považovány za legitimní či nelegitimní a do jaké míry konkrétně ovlivňovaly lidské jednání. Společnost utváří i další historické okolnosti, které se do ní promítají jako směrodatné. Tyto okolnosti budeme specifikovat v rámci tvůrčích diskusí. Důležitý je pro nás transfer hodnot, jejich inovace, transformace i odumírání. Klíčová je v tomto směru schopnost určitého prostředí produkovat prostřednictvím kolektivní i individuální sociální a kulturní zkušenosti hodnotové orientace, jež jej přesahují a jsou tudíž schopny transferu do prostředí jiného. V tomto směru se zaměříme na vztah elit a ne-elit. Konceptuálně a badatelsky jsou pro nás sociální dějiny vymezeny různými formami lidského nerovnosti, společenskými vztahy kolísajícími mezi spoluprácí a konfliktnosti a utvářením a přetvářením společenských vazeb prostřednictvím celé škály interakcí, jež mají nezřídka „nezamýšlený“ efekt. Takto vzniklý společenský prostor se neutváří autonomně, vstupuje do
něj totiž celá řada dalších faktorů, z nichž vyjma ekonomických, kulturních, demografických, psychologických a etnických chceme vzít v potaz zejména faktory mocenské a geopolitické. Pro svůj výklad zvažujeme jako klíčové zejména pojmy: osvícenské reformy, demografická revoluce, občanská revoluce, moderní nacionalismus, industrializace, hmotná a duchovní kultura, životní styl, sociální revoluce, sociální otázka, sociální politika, masově demokratická společnost, konzumní společnost, moc a její legitimita, životní úroveň, kvalita života, každodennost, svátečnost, rituálnost lidského života, kolektivní paměť, sociální stratifikace, etnika, národy, generace a genderové příslušnosti jako výchozí sociální kategorie. Výstupem tohoto dílčího projektu bude stejnojmenná kolektivní monografie v rozsahu cca 500 normostran + pozn. aparát + přílohy. Jednotliví řešitelé se o tento úkol podělí takto: A. časový úsek 1780 – 1914 (1918) – Jiří Štaif. B. Časový úsek 1914 (1918) – 1945 (1948) Jakub Rákosník. C. Časový úsek 1945 (1948) - 2010 – Michal Pullmann. Předpokládá se, že zejména v hraničních obdobích se budou jejich texty prolínat po vzájemné dohodě. Cílem této pracovní skupiny bude vytvořit nadstandardní učební text pro vysokoškolské studenty historie i pro všechny intelektuálně náročnější zájemce o obor moderních sociálních dějin. Uvedení řešitelé se totiž domnívají, že dosavadní texty tohoto typu ať již domácí či zahraniční produkce neodpovídají jejich společným představám o tom, jak by měla takto chápaná historická syntéza vypadat, aby odpovídala konceptu českých zemí jakožto otevřeného prostoru svébytné historické zkušenosti v Evropě . Modul č. 3: Fenomén globální hospodářské krize (české země, resp. Československo v globálním kontextu) Současná historiografie zaznamenává návrat problematiky hospodářské krize, která vyvolává stále nové a nové otázky. Dosavadní výzkumy se zaměřovaly spíše na ekonomizující analýzu krizí jako nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, hledaly jejich příčiny a zkoumaly jejich ekonomické impakty. Krize v dnešním globalizujícím se světě mají stále širší dopady. Mutují reprezentace sociálního a hospodářského řádu, mění vzorce jednání jednotlivců i komunit. V tomto smyslu vykazuje česká historiografie vážný deficit. Hospodářská a sociální změna související s globální krizí proto bude předmětem komparativního zkoumání, z nějž by mělo rezultovat poznání české/československé zkušenosti. V centru pozornosti projektu bude stát tzv. velká deprese 19. století, světová hospodářská krize přelomu 20. a 30. let a ropné šoky 70. let minulého století. Klíčový analytický význam zde budou mít klasické ekonomické pojmy jako koncentrace kapitálu, výroby, technickotechnologická inovace, podnikatelská strategie, kartelizace a formování nadnárodních společností, stát a hospodářská politika, liberalismus, keynesovství, neoliberalismus, konzum, centrálně plánovaná ekonomika, ekonomická reforma, konzumní společnost, dále pak pojmy sociálních a dalších příbuzných disciplin jako například mentalita, každodennost, gender, právní vědomí, nacionalismus, multietnicita, sociální sítě, lobbyismus, klientelismus, stav, atd. Interpretačním svorníkem je člověk jako individuum i sociálně členěná kategorie. Modul č. 4: Ve jménu práce a rodiny. Občanská modernita a její historicko-kulturní, historicko-sociální, historicko-geografické, historicko-antropologické a komemorační kontexty středoevropské společnosti do moderního věku (Hlavačka, Pokorná, doktorandi). Smyslem lidské a občanské existence kromě víry ve svobodu, rovnost a někdy i bratrství bylo také hledání lásky, intimity, bezpečí, které poskytuje rodina. Ukazuje se, že rodina garantuje občanské společnosti onu základnu, na které lze budovat úspěšné profesní kariéry,
společenský úspěch, konstruktivní civilizační návyky včetně výchovy a vzdělání nového pokolení. I když se mnohým těmto devizám častokrát dostalo nálepky měšťanské hodnoty a opět nastal v důsledku totalitární destrukce společnosti a postmodernistického individualizmu a její fragmentarizace čas vrátit jim alespoň vědeckou vážnost a provést jejich inventarizaci a ukázat, že přídomek občanský nebyl vymezen pouze sociálně, ale vždy také historickokulturně, historicko-geograficky, historicko-antropologicky a také komemoračně. V tomto projektu se tedy bude hledat souvislost mezi individuální svobodou a genezemi a variacemi sociability, jako je rodina, národ, obec, spolek, firma či církev a mezi nezbytnými civilizačními procesy křesťanské středoevropské společnosti jakými byly například liberalizace, unifikace, standardizace, byrokratizace, sekularizace, konfesionalizace, technizace, feminizace, alfabetizace, scholarizace, historizace, vytváření a mizení historické paměti, obsazování veřejného prostoru národními a jinými symboly, rozklad a tvorba národního panteonu či národní a symbolické krajiny, a to formou jak vytváření individuálních a kolektivních biogramů, tak i obecněji pojatých syntetizujících studií. Z těchto témat by byly pak také zadávány bakalářské, diplomní a doktorské a disertační práce a k těmto tématům organizovány workshopy a semináře. Konceptuální svorník bude tvořit pojem měšťanské kultury, který bude znamenat téměř jakékoliv lidské tvoření, zahrnující vše sociální a vše, co nepozorovaným způsobem spadá i pod pojmy estetično, mystično a metafyzično a iracionálno a spoluvytváří individuální a společenský život. Základními badatelskými okruhy budou národní a mnohonárodnostní občanská společnost a procesy liberalizace, unifikace, standardizace, byrokratizace, sekularizace, konfesionalizace, technizace, feminizace, akulturace, alfabetizace, scholarizace, historizace, vytváření a mizení historické paměti, obsazování veřejného prostoru národními a jinými symboly, rozklad a tvorba národního panteonu a národní a symbolické krajiny Modul č. 5: Historiografie v českých zemích a intelektuální výzvy moderní doby: proměny výkladových vzorců v evropském kontextu. České historické myšlení prošlo za poslední dvě staletí důležitými proměnami. Cílem modulu bude tematizace kontinuit českého myšlení o minulosti v evropských souvislostech i výklad razantních konceptuálních změn. Projekt se zaměří na (1) analytické nástroje moderního dějepisectví (společnost, kultura, stát, národ, třída atd.), dále (2) vztah historické vědy, politiky a kultury, zejména ve vztahu k veřejným debatám a proměnám kolektivní paměti, veřejnému vyjednávání vzorců výkladu apod. a nakonec i (3) na vnitřní proměny textu, vývoj pojmů či interpretační zlomy ve výkladu dějin. (4) Historikův text bude též pojat jako (a) reprezentace jeho historického bádání, (b) jeho občanské stanovisko, (c) zjevná či potlačená manifestace jeho hodnotových preferencí i (d) jako východisko jiných typů představování minulosti širší veřejnosti, resp. performativních procedur zpřítomňování minulosti. Tyto dimenze lze sledovat na klíčových interpretačních vzorcích a přístupech moderní historiografie – kupříkladu na strukturně-funkcionalistickém pojetí výkladu, marxistické historiografii, reflexi komparativního přístupu, tzv. postmoderní historiografie, historické sociologie, mikrohistorie apod. Anebo bude možno upřednostnit analýzu jednotlivých pojmů a kategorií historického výkladu jako kultura, zkušenost, národ, resp. multietnicita, věda, stát, společnost apod. V dílčích studiích a na konkrétních výkladových vzorcích by se tak zachytily proměny v myšlení o minulosti – v akademické i veřejné dimenzi. Pokud by se otvírala perspektiva monografie, jejím tematickým a konceptuálním svorníkem by se mohly stát proměny ve veřejné prezentaci minulosti a kolektivní paměti: na klíčových kategoriích (národ, stát, věda apod.) by se otvírala možnost rekonstruovat veřejné postavení historických obrazů v jejich vztahu k proměnám české společnosti a legitimizaci panství.
