Č.j.:
287/2007-35/všeob./31
Schvaluji:
…………………… ředitel věznice
V Heřmanicích dne:2.11.2007
VNITŘNÍ ŘÁD VĚZNICE PRO ODSOUZENÉ ZAŘAZENÉ K VÝKONU TRESTU DO VĚZNICE S OSTRAHOU a DOZOREM
Vnitřní řád se vydává v souladu s § 14 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vnitřní řád věznice byl aprobován generálním ředitelstvím Vězeňské sluţby České republiky pod č.j.: 168/62/2007 – 50/308 s účinností od: 1.1.2008
dne: 19.11.2007
OBSAH ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST HLAVA I – ZÁKLADNÍ INFORMACE Čl. 1 Čl. 2
Profilace věznice Vnitřní řád věznice
HLAVA II - ZPŮSOB NAPLŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH PRÁV ODSOUZENÝCH Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl.
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Vystrojování Výměna prádla a oděvu Ubytování Stravování Zdravotní péče Vycházky Korespondence Uţívání telefonu Návštěvy Uspokojování kulturních potřeb Duchovní a sociální sluţby Nákup potravin a věcí osobní potřeby Přijetí balíčku Příjem peněz a nakládání s nimi Podíl odsouzených na organizaci ţivota ve věznici
HLAVA III - PRAVIDLA CHOVÁNÍ ODSOUZENÝCH Čl. Čl. Čl. Čl. Čl.
18 19 20 21 22
Zásady hygieny, bezpečnosti, ochrany zdraví a poţární ochrany Zneuţívání omamných látek Kouření Organizovaná činnost odsouzených Přemísťování a přeřazovaní
HLAVA IV - PROGRAM ZACHÁZENÍ A VNITŘNÍ DIFERENCIACE Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl. Čl.
23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35
Základní ustanovení Minimální program zacházení Pracovní aktivity Vzdělávací aktivity Speciálně výchovné aktivity Zájmové aktivity Oblast utváření vnějších vztahů Vnitřní diferenciace Zásady realizace vnitřní diferenciace Motivační činitelé ve věznici s dohledem Motivační činitelé ve věznici s dozorem Motivační činitelé ve věznici s ostrahou Motivační činitelé ve věznici se zvýšenou ostrahou
2
HLAVA V - KÁZEŇSKÉ ŘÍZENÍ Čl. Čl. Čl. Čl.
36 37 38 39
Obecné ustanovení Kázeňské odměny Kázeňské tresty Realizace dalších opatření
HLAVA VI - VÝKON TRESTU V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH Čl. Čl. Čl. Čl. Čl.
40 41 42 43 44
Čl. 45 Čl. 46 Čl. 47 Čl. 48 Čl. 49
Přijímání do výkonu trestu Nástupní oddělení Výstupní oddělení Uzavřené oddělení Výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení Výkon kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení Samovazba Společná ustanovení pro výkon kázeňských trestů celodenní umístění do uzavřeného oddělení a samovazby Samostatné ubytování Lůţková část ošetřovny
ČÁST DRUHÁ ODSOUZENÝCH
–
VÝKON
TRESTU
JEDNOTLIVÝCH
HLAVA I - ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Čl. 50 Obecné ustanovení HLAVA II - MLADISTVÍ Čl. Čl. Čl. Čl.
51 52 53 54
Obecné ustanovení Vnitřní diferenciace Kázeňské odměny Kázeňské tresty
HLAVA III - ŢENY Čl. 55 Odlišnosti výkonu trestu HLAVA IV - SPECIALIZOVANÁ ODDĚLENÍ Čl. 56 Obecné ustanovení Čl. 57 Zařazování a vyřazování Čl. 58 Oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením HLAVA V - DALŠÍ ODDĚLENÍ A OPATŘENÍ Čl. 59 Poradna drogové prevence Čl. 60 Krizové oddělení
3
KATEGORIÍ
Čl. Čl. Čl. Čl.
61 Bezdrogová zóna 62 Eskortování a přemísťování 63 Propouštění z výkonu trestu 64 Závěrečné a zrušovací ustanovení
ČÁST TŘETÍ - PŘÍLOHY VNITŘNÍHO ŘÁDU VĚZNICE Č. 1 Č. 2 Č. 3 Č. 4 Č. 5 Č. 6 Č. 7 Č. 8 Č. 9 Č. 10 Č. 11 Č. 12 Č. 13 Č. 14 Č. 15 Č. 16 Č. 17 Č. 18 Č. 19 Č. 20 Č. 21 Č. 22 Č. 23 Č. 24 Č. 25 Č. 26 Č. 27
Časový rozvrh dne Delegování pravomocí na zaměstnance věznice Minimální sortiment zboţí vězeňské prodejny Potraviny podléhající rychlé zkáze Vybavení loţnice a cely a vzory úpravy lůţka Nabídka aktivit programu zacházení Ordinace praktických lékařů Seznam státních orgánů České republiky a mezinárodních orgánů a organizací ve smyslu § 17 odst. 3 ZVTOS Rozúčtování pracovní odměny a další finanční náleţitosti Knihovní řád Zajišťování duchovní péče Vzory formulářů Řád specializovaného oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou osobnosti Řád specializovaného oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování, způsobenou uţíváním psychotropních látek Řád specializovaného oddělení pro odsouzené s mentální retardací Řád specializovaného oddělení pro odsouzené trvale pracovně nezařaditelné Výkon trestu odsouzených matek s dětmi Výkon trestu odsouzených k doţivotnímu trestu Řád uzavřeného oddělení Řád krizového oddělení Řád výstupního oddělení Řád pro dočasně eskortované odsouzené Zásady pouţívání a provozu elektrospotřebičů Podíl odsouzených na organizaci ţivota ve věznici Řád pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců VS Řád bezdrogové zóny Povolený sortiment osobních věcí odsouzených v loţnicích
4
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Hlava I ZÁKLADNÍ INFORMACE Čl. 1 Profilace věznice (1) (2)
(3) (4)
Věznice Heřmanice (dále jen „věznice“) je věznicí pro výkon trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) odsouzených s ostrahou a dozorem. Ve věznici je zřízeno specializované oddělení:Oddělení specializované pro výkon trestu odsouzených s mentální retardací ve věznici s ostrahou a oddělení specializované pro výkon ochranného léčení protialkoholního v ústavní formě a léčby patologického hráčství ve věznici s ostrahou.. Adresa věznice: Věznice Heřmanice, Orlovská 670/35,P.O.BOX 2, 713 02, Ostrava 13. Dozor nad dodrţováním právních předpisů při výkonu trestu provádí pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehoţ obvodu se trest vykonává. Adresa krajského státního zastupitelství: Krajské státní zastupitelství, pobočka Olomouc, Studentská 7, PSČ 771 11, Olomouc. Čl. 2 Vnitřní řád věznice
(1)
(2)
(3) (4)
Vnitřní řád věznice (dále jen „vnitřní řád“) je vydán v souladu s § 14 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVTOS“) a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ŘVTOS“). Ve vnitřním řádu jsou stanovena konkrétní pravidla, podle kterých se realizují práva a povinnosti odsouzených ve výkonu trestu, zabezpečení vnitřního pořádku a časového rozvrhu dne (dále jen „ČRD“), zásady pro činnost odsouzených a jejich podíl na řešení otázek souvisejících se ţivotem ve věznici. Ustanovení vnitřního řádu se pouţijí pro všechny typy věznic, není-li dále stanoveno jinak a jsou pro odsouzené závazná. Vnitřní řád je k dispozici v kaţdém oddílu odsouzených, ve vězeňské knihovně, v návštěvní místnosti nebo čekárně.
Hlava II ZPŮSOB NAPLŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH PRÁV ODSOUZENÝCH Čl. 3 Vystrojování (1)
Převzetí poskytnutého oděvu a výstrojních součástek se eviduje. V případě jejich ztráty nebo poškození je odsouzeným chybějící oděv nebo součástka opětovně vydána nebo vyměněna a předepsána k úhradě.
5
(2)
Odsouzení nosí výstrojní oděv a součástky podle pokynů občanských zaměstnanců a příslušníků Vězeňské sluţby České republiky (dále jen „zaměstnanec věznice“) a řádně se o ně starají. Jakákoliv úprava výstrojního oděvu a součástky je nepřípustná s výjimkou provádění drobných oprav (např. přišití knoflíku). (3) Odsouzeným zařazeným do práce poskytuje věznice nebo zaměstnavatelský subjekt pracovní oděv popř. obuv podle druhu a rozsahu vykonávané práce. V případě vyřazení z pracoviště odsouzení pracovní oděv nebo obuv ihned vracejí. (4) Pracovní oděv mohou odsouzení pouţívat také při pracovní terapii, pracích k zajištění kaţdodenního provozu věznice nebo při odchodu na pracoviště a zpět, pokud není stanoveno jinak. (5) Vlastní (sportovní) oděv a obuv v povoleném mnoţství odsouzení nosí pouze při sportovní činnosti nebo sportovní zájmové aktivitě programu zacházení, pokud není zaměstnancem věznice povoleno jinak. (6) Nošení jakékoliv kombinace vězeňského a vlastního (sportovního) oděvu a obuvi je zakázáno. (7) Ošetřující lékař můţe ze zdravotních důvodů povolit na nezbytně nutnou dobu úlevu od nošení výstrojního oděvu a součástek. K tomuto účelu jsou vydávána ošetřujícím lékařem zvláštní povolení o trvalé úlevě, kterými se odsouzení prokazují. Po uplynutí vyznačené doby je povolení neplatné. Povolení o trvalé úlevě vydané v jiné věznici zůstává v platnosti, pokud není aktualizováno. (8) Povolený vlastní sportovní oděv a spodní prádlo si mohou odsouzení prát a sušit na vlastní náklady podle potřeby v prostorech k tomu určených. (9) Provádění jakékoliv výměny, směny, prodeje, koupě, darování a půjčování vězeňského materiálu, jakoţ i osobních nebo jiných věcí, není bez souhlasu pověřeného zaměstnance věznice povoleno. (10) Úlevy od ústrojové kázně můţe ve výjimečných případech povolit ředitel věznice na základě doporučení lékaře nebo podle svého uváţení při mimořádných klimatických podmínkách (např. při venkovních teplotách nad 25 oC). Čl. 4 Výměna prádla a oděvu (1) (2)
Výměna vězeňského oděvu a výměna výstrojního loţního prádla se provádí v termínech a místech uvedených v ČRD. Výměna vlastního oděvu, prádla nebo obuvi se uskutečňuje zasíláním poštou nebo při návštěvách na základě předchozího povolení. V případě, ţe odsouzení ţádají o odeslání balíčku s vlastním oděvem, prádlem nebo obuví, je balíček za dohledu zaměstnance věznice zabalen a odeslán na náklady odsouzených. V případě výměny při návštěvě zpracují odsouzení předem seznam věcí, které budou po předchozí kontrole v den návštěvy předány. Čl. 5 Ubytování
(1)
Odsouzení jsou ubytováni v jednotlivých oddílech ubytoven nebo odděleních. Oddílem nebo oddělením se zpravidla rozumí uzavřená část chodby s loţnicemi nebo celami, kulturní nebo společenskou místností a hygienickým zařízením, prostory pro realizaci sebeobsluţných aktivit nebo aktivit programu zacházení popř. dalšími vyčleněnými prostory. O zařazení do jednotlivých oddělení a oddílů rozhoduje komise odborných
6
zaměstnanců věznice (dále jen „odborná komise“), o ubytování odsouzených do jednotlivých loţnic a cel rozhoduje pověřený zaměstnanec věznice. (2) (3) (4) (5) (6) (7)
(8) (9)
(10) (11) (12) (13)
Lůţka mohou být v loţnicích nebo celách umístěna nad sebou jako dvoupatrová. Loţnice se v závislosti na počtu ubytovaných vybavuje s přihlédnutím k prostorovým moţnostem stoly, ţidlemi, věšáky, botníky popř. jiným vhodným nábytkem. Kaţdé obsazené lůţko a skříňka je označena jmenovkou s uvedením jména, příjmení a identifikačního kódu. Vzor úpravy lůţka a označení lůţek a skříněk odsouzených jmenovkami jsou stanoveny v příloze vnitřního řádu. Odsouzení si mohou ponechat povolené věci osobní potřeby v takovém mnoţství, které lze uloţit do poskytnuté skříňky. O další úpravě ubytovacích prostor a prostor pro zacházení rozhoduje pověřený zaměstnanec. Ve všech oddílech a odděleních jsou zřízeny kulturní nebo společenské místnosti, které jsou vybaveny přiměřeným počtem stolů a ţidlí event. vyzdobeny. V době od budíčku do večerky mají odsouzení ustlaná lůţka podle stanoveného vzoru. Odsouzeným je povoleno leţet na ustlaném lůţku pouze v době osobního volna vymezeném v ČRD. Mimo tuto dobu mohou odsouzení leţet na lůţku pouze na základě písemného povolení ošetřujícího lékaře nebo povolení pověřeného zaměstnance věznice. Po vyhlášení večerky odsouzení dodrţují noční klid; poslech vlastních radiopřijímačů a další povolené elektroniky omezují tak, aby nebyli rušeni ostatní odsouzení. Při vstupu zaměstnance věznice do loţnice nebo cely přítomní odsouzení v době od budíčku do večerky povstanou, nebrání-li tomu jejich zdravotní stav. Zámek k uzamčení poskytnuté skříňky si mohou odsouzení zakoupit ve vězeňské prodejně nebo jej mohou přijmout v balíčku nebo při návštěvě. Na vyzvání zaměstnance věznice odsouzení skříňku odemknou a umoţní její prohlídku. V případě odmítnutí můţe být poţadované otevření skříňky provedeno zaměstnancem věznice bez náhrady poškozeného zámku. Odsouzení si mohou uzamykat loţnice, v nichţ jsou ubytováni, pouze po dobu jejich nepřítomnosti v loţnici. Náhradní klíče jsou uloţeny zpravidla u vychovatele. Ve věznicích s ostrahou a se zvýšenou ostrahou jsou cely uzamykány trvale mimo dobu vymezenou v ČRD podle prostupných skupin vnitřní diferenciace (dále jen „PSVD“). Odsouzení nenavazují nedovolené kontakty s osobami uvnitř nebo mimo věznici např. křikem, předáváním nebo vyhazováním věcí. Odsouzení nepoškozují zařízení vyuţívaných prostor a neprovádí v nich jakékoliv úpravy bez souhlasu pověřeného zaměstnance, nenavštěvují odsouzené ubytované v jiných oddílech nebo odděleních bez vědomí zaměstnance věznice. Čl. 6 Stravování
(1) (2) (3)
Odsouzeným je v souladu s ČRD vydávána strava do stanoveného jídelního nádobí podle platné stravní normy v rámci stanoveného peněţního limitu na osobu a den. Jídelníček je k nahlédnutí v prostoru určeném ke stravování. Při odběru stravy odsouzení bez vyzvání předkládají průkaz ke stravování popř. se prokáţí jiným průkazem pro bezstravenkový systém. Totoţnost majitele můţe být na vyzvání zaměstnance věznice ověřena předloţením průkazu totoţnosti odsouzeného. Strava je odsouzenými osobně odebírána v jídelně. Výjimky z takto stanoveného odběru stravy můţe povolit ze zdravotních důvodů ošetřující lékař. Odnášení stravy nebo jejich zbytků, vynášení a pouţívání nádobí a podnosů mimo určené prostory není povoleno. 7
(4)
(5)
Výjimku tvoří pouze přídavky pro pracující, přídavky nápojů, celodenní stravní dávka pro eskortované odsouzené, studená strava popř. pečivo. Připomínky k mnoţství a kvalitě stravy mohou odsouzení uplatňovat u zaměstnanců kuchyně nebo prostřednictvím dozorce bezprostředně při převzetí stravy. Další podněty a připomínky ke stravování mohou odsouzení podávat písemně prostřednictvím příslušného vychovatele, na jednání stravovací komise nebo při setkáních zástupců odsouzených s funkcionáři věznice. Odsouzení si mohou ve vyhrazených prostorech s vyuţitím povolených elektrospotřebičů ohřívat vodu k přípravě nápojů nebo instantních potravin, které nepotřebují další tepelnou úpravu. Čl. 7 Zdravotní péče
(1)
(2)
(3) (4) (5)
Ordinační hodiny praktického lékaře pro odsouzené, dobu a způsob výdeje léků jsou stanoveny v ČRD. K lékaři se odsouzení hlásí v pracovních dnech formou zápisu do stanovené knihy, která je k dispozici v kaţdém oddíle nebo oddělení, popř. formou osobního nahlášení pověřenému zaměstnanci věznice. Pracující odsouzení a odsouzení zařazení do některého z programů zacházení, navštěvují ordinaci lékaře zpravidla mimo svou pracovní dobu a realizaci programů zacházení. Výjimka platí pro akutní a bolestivé případy, včetně objednané návštěvy u odborného lékaře. V době, kdy ve věznici není přítomen lékař, se odsouzení v akutních případech nahlásí k ošetření u přítomného zaměstnance věznice. Odsouzení uţívají pouze léky předepsané lékařem a ve stanoveném mnoţství, není jim dovoleno opatřovat sobě nebo jinému jakékoliv léky, které nebyly lékařem předepsány. Léky a vitamínové preparáty nebo podpůrné látky obsaţené v zásilce se odsouzeným nevydají. Čl. 8 Vycházky
Pravidla ústrojové kázně stanovuje pro odsouzené jednotně vedoucí oddělení výkonu trestu, vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu popř. vedoucí oddělení výkonu trestu a vazby (dále jen „vedoucí oddělení výkonu trestu“) nebo jím pověřený zaměstnanec věznice provádějící dozor u vycházky nebo probíhající sportovní akce. Čl. 9 Korespondence (1) (2) (3)
Ředitelem věznice pověření zaměstnanci věznice, kteří mohou bez souhlasu odsouzených zkontrolovat obsah korespondence v souladu s § 24 odst. 1 ŘVTOS jsou uvedeni v příloze vnitřního řádu. O zadrţení korespondence a jejím postoupení dle § 17 odst. 2 ZVTOS se odsouzení vyrozumí a nezávadné důleţité osobní zprávy se jim sdělí. Před otevřením korespondence můţe být bez souhlasu odsouzených prováděna její kontrola s vyuţitím rentgenu a prostředků sluţební kynologie.
8
(4)
(5)
(6)
(7) (8)
(9)
(10) (11)
(12) (13)
Nepovolený obsah korespondence se odsouzeným nepředá a odešle se zpět odesílateli na náklady odsouzených nebo ji lze uloţit do úschovy. Nemají-li odsouzení dostatek finančních prostředků k odeslání, bude vynaloţená částka vedena jako pohledávka věznice. V případě, ţe korespondence bude obsahovat nepovolené věci zcela nepatrné hodnoty, lze ji s prokazatelným souhlasem odsouzených za jejich přítomnosti zničit. Zasílání peněz formou korespondence není povoleno. Je-li odsouzeným přesto do věznice zaslána finanční hotovost v korespondenci, tato se odsouzeným nevydá. O této skutečnosti jsou odsouzení informováni a finanční hotovost je předána k zaúčtování. Pokud o to odsouzení poţádají, můţe být zadrţená finanční hotovost na jejich náklady zaslána zpět odesilateli. V případě, ţe korespondence obsahuje věci, které odsouzení mohou mít u sebe a odsouzení v rozhodném období nevyčerpali moţnost přijetí balíčku v souladu s § 24 ZVTOS, mohou jim být tyto věci s jejich souhlasem předány a zaevidovány jako nárokový balíček ve smyslu § 24 ZVTOS. Odesílání a přijímání korespondence se provádí zásadně prostřednictvím příslušného vychovatele nebo pověřeného zaměstnance věznice. Odesílání a přijímání korespondence nebo zpráv a sdělení jinou cestou nebo jiným způsobem není povoleno. Označené uzamykatelné schránky vybírají vychovatelé popř. pověření zaměstnanci věznice. Jsou-li odsouzení přemístěni do jiné věznice, korespondence se za nimi do této věznice neprodleně dosílá. Pokud však byli odsouzení přemístěni dočasně a je předpoklad, ţe se do jednoho týdne vrátí, korespondence se ponechá v úschově u pověřeného zaměstnance a odsouzeným se tato předá po jejich návratu. U odesílané doporučené korespondence se na přední stranu obálky do levého horního rohu uvádí adresa odesílatele, jméno a příjmení odsouzených s adresou věznice. Bez tohoto údaje nebude korespondence jako doporučená poštou přijata. S touto korespondencí odsouzení předkládají řádně vyplněný podací lístek. Podací lístek je odsouzeným vrácen následující pracovní den po jeho potvrzení na poštovním úřadu. U odesílané úřední korespondence jsou odsouzení povinni ve vlastním zájmu, na zadní stranu obálky uvádět čitelně (hůlkovým písmem) své jméno a příjmení z důvodu moţného vrácení při nepřevzetí poštovním úřadem či adresátem. Odesílaná úřední korespondence je na zadní straně obálky označována příslušným vychovatelem popř. pověřeným zaměstnancem a datumovkou s vyznačeným dnem převzetí korespondence od odsouzených, který je rozhodný zejména pro účely podávání opravných prostředků ve smyslu právních předpisů. Seznam mezinárodních orgánů a organizací ve smyslu § 17 odst. 3 ZVTOS je uveden v příloze č. 8 vnitřního řádu. Státními orgány České republiky jsou například Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Kancelář Senátu Parlamentu ČR, Kancelář Prezidenta ČR, Úřad vlády ČR, Ministerstva vlády ČR, soudy všech stupňů, státní zastupitelství všech stupňů, Kancelář veřejného ochránce lidských práv, Probační a mediační sluţba ČR, organizační jednotky Vězeňské sluţby ČR a další orgány státní správy. Přehled příslušných státních orgánů České republiky je k dispozici u odborného zaměstnance věznice. ČL. 10
Uţívání telefonu (1)
(2) (3)
K realizaci telefonních hovorů odsouzených je určen telefonní automat na telefonní karty vybavený digitálním záznamovým zařízením. Na telefonních automatech jsou provedena bezpečnostní opatření k zamezení všech příchozích hovorů, volání na tzv. zelené linky a pouţití předplacených karet a odesílání SMS zpráv. K telefonnímu hovoru z věznice jsou vyuţívány telefonní karty. V případě povoleného hovoru umoţní vychovatel popř. pověřený zaměstnanec věznice odsouzeným zakoupení telefonní karty ve vězeňské prodejně, přijetí v balíčku nebo při návštěvě. Telefonní hovor lze realizovat zásadně v pracovní době pověřeného zaměstnance, který můţe být hovoru přítomen. 9
(4)
(5)
(6)
(7)
Jako závaţný důvod k povolení pouţití telefonu podle § 18 odst. 2 ZVTOS se povaţuje ţádost odsouzeného o telefonní kontakt se svým advokátem, který byl odsouzeným prokazatelným způsobem zmocněn za účelem poskytnutí právní sluţby podle příslušných právních předpisů, aniţ by bylo proti odsouzenému vedeno další trestní stíhání. Pouţití telefonu odsouzeného ke kontaktu se svým advokátem se dále povolí v případě, kdy je odsouzený stíhán jako obviněný pro další trestnou činnost, přičemţ nejsou dány vazební důvody podle ustanovení § 67 trestního řádu a odsouzeným zmocněný advokát je v této trestní věci zároveň i jeho obhájcem. Dále v případě, kdy u odsouzeného budou uplatňována omezení podle § 27 odst. 4 ZVTOS, zejména pak vazební důvody podle ustanovení § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu a odsouzený poţádá o telefonní kontakt se svým advokátem, který jev této trestní věci odsouzeným zmocněn nebo ustanoven jako obhájce. U odsouzených, u nichţ byla přijata omezení podle § 27 odst. 4 ZVTOS, vyplývající zejména z ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu, se pouţití telefonu ke kontaktu s advokátem, který je v trestní věci zastupuje jako obhájce, povolí pouze za předpokladu schválení této ţádosti příslušným orgánem činným v trestním řízení. O povolení k pouţití telefonu odsouzenými ke kontaktu s obhájcem nebo advokátem podle předchozích ustanovení rozhodne na základě ţádosti odsouzených ředitel věznice po předchozím prověření všech rozhodných skutečností. Postup stanovený v § 25 ŘVTOS není tímto ustanovením dotčen. Čl. 11 Návštěvy
(1) (2)
(3) (4)
(5) (6) (7) (8)
Odsouzení mají právo přijímat návštěvy blízkých osob. Osoby blízké jsou osoby, jejichţ vymezení a důsledky s tím spojené upravuje občanský zákoník. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, tj. potomek (syn, vnuk, pravnuk) nebo předek (otec, děd, praděd), sourozenci, bez ohledu na to, zda mají společné oba rodiče a manţel po dobu trvání manţelství; vztahy zaloţené osvojením jsou postaveny na roveň příbuzenským vztahům; jiné osoby v poměru rodinném (teta, strýc, neteř, synovec, bratranec, sestřenice) nebo obdobném (druh, druţka, osoby sešvagřené, vztah jednoho manţela k příbuzným druhého manţela, atd.), se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, neboť mezi těmito osobami existují tak intenzivní vztahy, ţe by újmu, která utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Osobou jinou neţ blízkou se rozumí kaţdá osoba, kterou nelze zahrnout mezi příbuzné v řadě přímé nebo pobočné ani mezi osoby, které jsou navzájem v poměru rodinném nebo obdobném. Odsouzeným jsou umoţňovány návštěvy jiných neţ blízkých osob za důvodného předpokladu jejich sociální vazby. Za přijatelné ověření existující sociální vazby lze povaţovat dlouhodobý písemný nebo telefonický styk, zaslání balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby či předchozí umoţnění návštěvy. Odsouzení se mohou přivítat a rozloučit s návštěvou běţným společenským způsobem, coţ je podání ruky apod. U osob blízkých lze povolit i jiný kontakt (obejmutí, polibek). Pověřený zaměstnanec věznice můţe povolit kontakt odsouzených s nezletilým dítětem během návštěvy (pochování, apod.). V případě, ţe vznikne důvodné podezření, ţe je dítě vyuţíváno jako prostředek k pronášení nepovolených věcí, pověřený zaměstnanec věznice kontakt přeruší. Odsouzení, kteří mají povolenou návštěvu (platnou povolenku k návštěvě) a v době určené k vykonání návštěvy jsou přemístěni na přechodnou dobu (trvající déle neţ 14
10
(9) (10) (11)
(12) (13)
(14)
(15)
(16)
(17)
dní) do jiné věznice, mají nárok na uskutečnění návštěvy v rozsahu práva uvedeného ZVTOS. Přijetí i odmítnutí návštěvy odsouzenými anebo osobou, které byla návštěva povolena se zaznamenává do evidenční karty návštěv odsouzeného. Návštěv bez zrakové a sluchové kontroly je vyuţíváno jako významného motivačního prostředku pro odsouzené. Tento způsob návštěvy není jiným neţ blízkým osobám umoţněn. Řád pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly obsahuje zejména organizační ustanovení (délka návštěvy, prostory pro provádění návštěv, atd.), bezpečnostní zásady (respektování zásad běţné hygieny, neumoţnění návštěvy osob nemocných nakaţlivými či infekčními chorobami, způsob přivolání pomoci a komunikace se zaměstnancem věznice v závaţných případech zhoršení zdravotního stavu či úrazu, atd.) a hygienické zásady (způsob případného pouţití lůţkovin a dalšího vybavení, způsob přípravy jednoduchého občerstvení, způsob úklidu návštěvní místnosti, atd.). Seznámení s postupem při návštěvách bez zrakové a sluchové kontroly návštěvník zpravidla potvrdí svým podpisem do Knihy návštěv či jiné evidence. Termíny veškerých návštěv stanoví ředitel věznice, bliţší časové určení plánované návštěvy na konkrétní den stanoví zpravidla příslušný vychovatel. Vyšší počet osob, které mohou odsouzené navštívit, je uveden v ustanovení o vnitřní diferenciaci vnitřního řádu. V písemné ţádosti o návštěvu uvedou odsouzení datum plánované návštěvy, jména, příjmení a adresy osob, včetně nezletilých dětí. Ţádost spolu s korespondencí nebo nadepsanou obálkou předají odsouzení v dostatečném předstihu zpravidla vychovateli. V individuálních případech můţe být odsouzeným z výchovných nebo závaţných důvodů, s přihlédnutím ke kapacitním moţnostem návštěvní místnosti, povolen jiný termín konání návštěvy. Osoby uvedené na povolence k návštěvě, které se dostavily do věznice (dále jen „návštěvníci“), jsou povinni se podrobit příslušným opatřením při vstupu do věznice. Nepovolené věci odevzdají po dobu návštěvy do úschovy věznice. Návštěvníci v podnapilém stavu nebo pod vlivem návykových látek nebudou do věznice vpuštěni. V průběhu návštěv jsou návštěvníci povinni uposlechnout a řídit se pokyny a nařízeními zaměstnanců věznice, vydanými v souvislosti s probíhajícími návštěvami. Návštěva bez přímého kontaktu za dělící přepáţkou se provede u odsouzených, kteří při předchozích návštěvách narušovali stanovený pořádek a kázeň, a dále u odsouzených, u nichţ došlo ke zneuţití drogy nebo jiné nepovolené věci v průběhu výkonu trestu. Obdobně se můţe postupovat i v případě porušení těchto zásad ze strany návštěvníků. O takové návštěvě rozhodne ředitel věznice na základě doporučení vedoucího oddělení výkonu trestu. V návštěvní místnosti pro návštěvníky je zpravidla zřízen dětský koutek. Čl. 12 Uspokojování kulturních potřeb
(1)
(2)
Sledování televizních pořadů popř. centrálního videa se umoţňuje odsouzeným v době jejich osobního volna podle ČRD s omezením stanoveným pro jednotlivé oddíly nebo oddělení podle jejich typu a v souladu s pravidly vnitřní diferenciace. Výběr dokumentů a filmů stanovuje pověřený zaměstnanec věznice. Odsouzení se mohou podílet na vydávání vězeňského časopisu, příspěvky mohou předávat pověřenému zaměstnanci věznice, který zabezpečuje obsahovou a technickou
11
stránku. Obsah jednotlivého vydání časopisu schvaluje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec věznice. Čl. 13 Duchovní a sociální sluţby (1) (2) (3)
Účast církví a náboţenských společností je ve věznici realizována v souladu s právními předpisy a Dohodou o duchovní sluţbě. Duchovní sluţbu ve věznici koordinuje kaplan vězeňské sluţby, případně jiný ředitelem věznice k tomu pověřený zaměstnanec věznice. Církve a náboţenské společnosti, které mohou participovat na duchovní sluţbě, jsou uvedeny v příloze vnitřního řádu, a jejich přehled vyplývá ze zákona o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností oprávněných k výkonu zvláštního práva výkonu duchovní sluţby ve věznicích. Čl.14 Nákup potravin a věcí osobní potřeby
(1) (2) (3)
Odsouzení mohou provádět nákup dvakrát týdně v době stanovené ČRD. Výše finanční částky, za kterou mohou odsouzení nákup provést, je stanovena pravidly vnitřní diferenciace ve věznici. Nákup je realizován zpravidla za dohledu pověřeného zaměstnance věznice. Minimální sortiment zboţí zajišťovaného vězeňskou prodejnou je uveden v příloze vnitřního řádu. Čl. 15 Přijetí balíčku
(1) (2) (3) (4) (5) (6)
(7)
Balíčkem se rozumí zásilka s potravinami a věcmi osobní potřeby. Právo na přijetí balíčku vzniká odsouzeným počátkem nástupu výkonu tretu do věznice nebo převedením z výkonu vazby. Za balíček se povaţuje téţ písemné sdělení do hmotnosti 2 kg, pokud jsou k němu přiloţeny potraviny nebo věci osobní potřeby. Balíčky s potravinami a věcmi osobní potřeby jsou do věznice zasílány zpravidla poštou, na základě vystaveného „Potvrzení o právu na přijetí balíčku“, jehoţ převzetí odsouzení podepisují. Balíčky obsahující oděv a prádlo, věci k realizaci programu zacházení musí být předem povoleny se stanovením rozsahu a druhu zasílaných věcí. Balíček se z pošty nepřevezme v případě, ţe odsouzení byli propuštěni, vyhoštěni, vydáni nebo předáni do ciziny a nebo zemřeli, u balíčku zaslaného z ciziny pokud nesplňuje příslušné celní předpisy, odsouzení nesplní poţadavky celního úřadu při celním řízení, nezaplatí clo vyměřené celním úřadem, odmítnou doplatit částku vyměřenou poštovním úřadem za doručení nebo nemají příslušnou finanční částku na zaplacení, balíček je poškozený nebo je zřejmé, ţe během přepravy došlo k úbytku na váze a odsouzení nesouhlasí s jeho převzetím. Jsou-li odsouzení umístěni ve zdravotnickém zařízení, rozhodne o vydání či vrácení balíčku nebo jeho části pověřený zaměstnanec věznice na základě pokynů ošetřujícího lékaře. Odsouzeným, kteří vykonávají kázeňský trest umístění do samovazby nebo
12
celodenní umístění do uzavřeného oddělení, se balíček vydá po skončení tohoto kázeňského trestu. (8) Odsouzeným přemístěným na dobu přechodnou do jiné věznice, se balíček vydá zpravidla po jejich návratu. Balíčky s potravinami a věcmi osobní potřeby se povolují do hmotnosti 5 kg a mohou obsahovat potraviny nepodléhající rychlé zkáze, zakoupené v obchodní síti, které není nutno tepelně upravovat, z masných výrobků pouze trvanlivé salámy, tabákové výrobky, dopisní papíry, obálky, základní psací potřeby s výjimkou lihových, poštovní známky, spodní prádlo, povolené hygienické potřeby, elektrický holící strojek, náramkové nebo kapesní hodinky. V případě zaslání povoleného balíčku ze zahraničí, podléhá obsah balíčku celní kontrole. (9) Účelem kontroly je zamezit pronikání věcí nebezpečných, nepovolených nebo těch, které jsou v rozporu s účelem výkonu trestu odnětí svobody. Balíček je rozbalován zásadně za přítomnosti odsouzených a za přítomnosti zpravidla vychovatele v místnosti pro tyto účely určené a vybavené. Před kontrolou a vydáním balíčku je ověřena totoţnost odsouzených. (10) V případě, ţe balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby přesahuje povolenou hmotnost, předají se odsouzeným věci pouze do hmotnosti 5 kg. Nepředaná část balíčku se vrátí na náklady odsouzených odesílateli jako nová zásilka nebo se vrátí při návštěvě. Nemají-li odsouzení dostatek finančních prostředků k úhradě nákladů na vrácení balíčku nebo nepředaných věcí, bude vynaloţená částka vedena jako pohledávka věznice vůči odsouzeným. (11) V případě, ţe balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby obsahuje nepovolené věci, které odsouzení nemohou mít u sebe, odsouzení je ihned odešlou zpět odesílateli na své náklady. Pokud odsouzení nesouhlasí s odesláním věcí zpět odesílateli, protoţe nemají finanční prostředky a jedná se o potraviny podléhající rychlé zkáze nebo věci zcela nepatrné hodnoty, mohou být zničeny. Jestliţe se jedná o věci, které zničit nelze, jsou tyto neprodleně odeslány zpět odesílateli, přičemţ vynaloţená částka bude vedena jako pohledávka věznice vůči odsouzeným nebo se jim věci uloţí do úschovy s tím, ţe jim budou vydány aţ při propuštění. (12) V případě, ţe balíček obsahuje věci, které odsouzení mohou mít u sebe, na které však nebylo vystaveno povolení, odsouzení je odešlou zpět odesílateli na své náklady, pokud k jejich předání nedojde při návštěvě. Pokud odsouzení nesouhlasí s odesláním a chtějí si zaslané věci ponechat a nemají vyčerpán limit přijatých balíčků, lze s jejich souhlasem zásilku zaevidovat jako balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby. Pokud odsouzení nesouhlasí s odesláním věcí zpět odesílateli, protoţe nemají finanční prostředky a mají jiţ vyčerpán limit přijatých balíčků, úhrada za odeslání se vede jako pohledávka věznice vůči odsouzeným. ČL.16 Příjem peněz a nakládání s nimi (1) (2) (3)
Ve věznici je zaveden bezhotovostní styk, kterým se provádějí veškeré platby odsouzených. Drţení finanční hotovosti není odsouzeným ve věznici povoleno a můţe být posuzováno jako závaţné porušení ZVTOS a vnitřního řádu. Peníze odsouzených vede věznice na oddělených účtech rezervovaných peněz, exekuce, účtu peněz v úschově, cestovného, kapesného a úloţného. Peníze lze odsouzeným zaslat do věznice běţně pouţívaným způsobem poštovní poukázkou s uvedením adresy věznice, jména, příjmení a data narození odsouzených. Peníze je moţné přijmout rovněţ bankovním převodem, kdy číslo účtu a variabilní
13
(4) (5)
symbol sdělí pracovnice oddělení ekonomického odsouzeným nebo odesilateli peněz. Pokud nesouhlasí s jejich přijetím, jsou peníze vráceny zpět na adresu odesílatele; pokud však vyjádří prokazatelný souhlas s jejich přijetím, peníze se rozdělí z jedné poloviny na rezervované peníze, z druhé poloviny na peníze v úschově. Na základě písemné ţádosti bude odsouzeným poskytnuta informace o aktuálním stavu na jejich účtech. Způsob rozúčtování pracovní odměny odsouzených, vedení účtů a jejich čerpání je uvedeno v příloze vnitřního řádu. Čl. 17 Podíl odsouzených na organizaci ţivota ve věznici
(1) (2)
(3)
Odsouzení se mohou podílet na řešení otázek souvisejících s jejich ţivotem ve věznici téţ prostřednictvím účasti na společných setkáních odsouzených se zaměstnanci věznice nebo prostřednictvím zástupců z řad odsouzených. V rámci realizace programu zacházení nebo zajištění denního chodu oddílu nebo oddělení mohou být odsouzení pověřováni činnostmi souvisejícími s organizací ţivota ve věznici, ze kterých však nevyplývají ţádné nařizovací pravomoci vůči ostatním odsouzeným. Vykonávané činnosti a charakteristika úkolů jsou uvedeny v příloze vnitřního řádu a jsou zahrnuty do programu zacházení odsouzených. V rámci pracovišť mohou být z řad odsouzených určováni vedoucí pracovních skupin, kteří jsou pověřeni vedením a organizováním práce svěřené pracovní skupiny odsouzených nebo pracovního úseku, na němţ jsou odsouzení pracovně zařazeni.
Hlava III PRAVIDLA CHOVÁNÍ ODSOUZENÝCH Zásady hygieny, bezpečnosti, ochrany zdraví a poţární ochrany (1) (2)
(3)
(4)
Pracujícím odsouzeným můţe být s přihlédnutím k druhu vykonávané práce umoţněno častější koupání. Koupání nebo řádné umytí se odsouzeným zabezpečí i po sportovní nebo pracovní aktivitě. Odsouzení jsou ve věznici podle potřeby bezplatně stříhán vězeňským holičem v době uvedené v ČRD. Vlasy a vousy udrţují odsouzení čisté a upravené v souladu s hygienickými a bezpečnostními předpisy. Vzhled odsouzených po ostříhání musí odpovídat snímku na průkazu totoţnosti odsouzených, toto se týká i úpravy vousů. Odsouzení mohou změnit vzhled např. nechat si narůst vousy nebo je oholit po povolení změny pověřeným zaměstnancem věznice. Skříňku a lůţko udrţují odsouzení v náleţité čistotě při dodrţování základních hygienických pravidel. Klepání dek se provádí v době stanovené v ČRD 1x za měsíc, klepání matrací se provádí minimálně 2x ročně, pokud není provedeno jejich čištění častěji. Běţné čistící a desinfekční prostředky se vydávají k udrţování čistoty a pořádku v oddílu nebo oddělení. Odsouzení dodrţují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a všechna protipoţární opatření tak, aby nemohlo dojít ke vzniku úrazu nebo poţáru. Úklidovými pracemi, udrţováním pořádku apod., zabraňují moţnosti vzniku nebezpečných kluzkých míst
14
na chodbách, loţnicích nebo v jiných prostorech věznice (koupelny, jídelny, pracoviště atp.). Tříděním komunálního odpadu předcházejí vzniku ekologických škod. (5) Odsouzeným je zakázáno jakýmkoli způsobem zasahovat do elektroinstalace, anténních rozvodů, televizních přijímačů, rozvodů vody a tepla a vyrábět, pouţívat a přechovávat vlastní antény k radiopřijímačům a televizím, případné závady a poruchy hlásí neprodleně zaměstnanci věznice. Desinfekční prostředky (ţíraviny) mohou pouţívat na základě provedeného poučení a podle návodu na pouţívání. (6) Kaţdý úraz nahlásí neprodleně zaměstnanci věznice, na pracovištích vedoucímu pracoviště. Nepouţívají zdraví škodlivých látek a hořlavin k úklidu, poškozené nebo vadné elektrospotřebiče, včetně přívodních šňůr, poruchy ihned nahlásí k opravě. Elektrická zařízení, zejména tepelná, nenechávají bez dozoru, vařiče musí mít nehořlavou tepelně izolační podloţku a nelze je přemísťovat bez povolení zaměstnance věznice. Chrání elektrické spotřebiče před mokrem, stykem s vodou a ukládáním do vlhka. Ve vlhkém prostředí smějí být pouţívány elektrospotřebiče s bezpečným napětím, tj. nejvýše do 24 voltů. (7) V prostorech, kde není povoleno kouření, nesmí odsouzení pouţívat otevřený oheň. Pouţívat mohou pouze popelníky z nehořlavých materiálů, tyto nesmí vysypávat do hořlavých nádob, dbají na to, aby se do odpadu nedostaly doutnající nebo ţhavé materiály (nedopalky cigaret). Odpadové hořlavé materiály ukládají jen do míst k tomu určených. (8) V případě vzniku poţáru je podle zákona o poţární ochraně kaţdý povinen podle svých moţností poţár uhasit. V případě, ţe není schopen sám tento poţár uhasit, nahlásí tuto skutečnost zaměstnanci věznice. Všichni odsouzení uposlechnou příkazu zaměstnanců věznice k zajištění evakuace v případě ohroţení osob. Vodou a vodními ručními hasicími přístroji nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, odsouzení nezneuţívají a nepoškozují protipoţární techniku. (9) Pouţívání náhradních zdrojů a přídavných baterií umístěných vně přístroje povolené elektroniky není dovoleno. Provoz těchto přístrojů se umoţní pouze s vloţenými typizovanými bateriemi. Pouţité baterie všeho druhu jsou ukládány výhradně do plastikových schránek pro tyto účely instalovaných v dostupných místech. (10) Nádoby znečištěné barvami, ředidly, ropnými látkami (pouţívané odsouzenými zaměstnanými v pracovišti vnitřního provozu věznice a odsouzenými při programech zacházení) a vyřazené zářivkové trubice se ukládají ve vyhrazených prostorech věznice odděleně od ostatního odpadu. (11) Z hygienických důvodů odsouzení nechovají nebo nepřechovávají zvířata, není-li ředitelem věznice stanoveno jinak. Čl. 19 Zneuţívání omamných látek (1) (2)
Odsouzeným je ve výkonu trestu zakázáno zneuţívat omamných látek včetně uţívání léků nepředepsaných ošetřujícím lékařem nebo v jiném, neţ v předepsaném mnoţství. Na poţádání zaměstnance věznice se odsouzení podrobí dechové zkoušce pomocí detekčního přístroje, nebo odevzdají vzorek moči k laboratornímu vyšetření. V případě důvodného podezření ze zneuţití omamných látek odsouzení umoţní oprávněnému zaměstnanci zdravotnického střediska odebrat vzorek své krve k laboratornímu vyšetření. Pokud se odsouzení odmítnou na poţádání zaměstnance věznice podrobit výše uvedeným zdravotnickým a jiným úkonům, můţe být odmítnutí posuzováno jako kázeňský přestupek.
15
(3)
Přechovávání omamných prostředků, injekčních stříkaček, jehel a nepovolených léků je odsouzeným zakázáno. Čl. 20 Kouření
(1) (2)
Odsouzení mohou ve věznici kouřit jen ve vyhrazených a označených místech „KOUŘENÍ POVOLENO“. V ostatních prostorech a objektech je kouření zakázáno. Odsouzeným je dále zakázáno kouřit zejména při všech organizovaných nástupech a při chůzi odsouzených ve tvaru. Čl. 21 Organizovaná činnost odsouzených
(1)
(2)
(3)
Činnost odsouzených od budíčku do večerky je ve věznici organizována a řídí se ČRD, rozvrhem aktivit programů zacházení, nařízeními a pokyny zaměstnanců věznice. Hromadně organizované akce, včetně přípravy a provádění všech nástupů, jsou vyhlašovány pověřeným zaměstnancem věznice. Prověrka početního stavu probíhá zpravidla dvakrát denně v době stanovené ČRD. Po vyhlášení přípravy nastoupí odsouzení na určeném místě. Pokud není stanoveno jinak, nastupují odsouzení do dvouřadu, oblečeni ve stanovené ústroji. Po nástupu vyčkají příchodu pověřeného zaměstnance věznice.V nástupu odsouzení zůstanou aţ do ukončení prověrky. Úklid společných a dalších prostor provádějí odsouzení na základě rozpisu schváleného pověřeným zaměstnancem věznice v době stanovené ČRD. Pořádek v loţnicích odsouzení zajišťují v průběhu celého dne. Čl. 22 Přemísťování a přeřazování
(1)
(2) (3)
Ţádost odsouzených nebo jejich blízkých osob o přemístění do jiné věznice (dále jen „ţádost o přemístění“) musí být podána písemně řediteli věznice, ve které vykonávají trest. K ţádosti o přemístění připojí nadepsanou obálku s adresou věznice, do které chtějí být přemístěni a opatří poštovní známkou v poţadované hodnotě. Odsouzení se písemně vyjádří k ţádosti blízkých osob, s uvedením, zda s přemístěním souhlasí či nikoliv. Z obsahu ţádosti o přemístění musí být zřejmé důvody, které vedly ţadatele k sepsání ţádosti. Pokud v ţádosti o přemístění nejsou důvody k přemístění nebo jiné důleţité údaje uvedeny, vrátí se ţádost s vysvětlením zpět ţadateli. Ţádost o přemístění odsouzených do jiné věznice je s připojením stanoviska ředitele věznice odesílána do jedné věznice, přičemţ se vyčká na stanovisko této věznice. S rozhodnutím o vyřízení ţádosti jsou odsouzení vţdy prokazatelně seznámeni.
16
Hlava IV PROGRAM ZACHÁZENÍ A VNITŘNÍ DIFERENCIACE Čl. 23 Základní ustanovení (1) (2)
(3)
(4)
(5)
Program zacházení je výchovný prostředek, jehoţ základem je vedení odsouzených k přijetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin a naplňování účelu trestu. Programy jsou sestavovány z jednotlivých aktivit vycházejících z moţností věznice. Garantem programů zacházení je příslušný speciální pedagog, který tyto programy sestavuje a aktualizuje ve spolupráci s ostatními zaměstnanci věznice. Nabídka aktivit programu zacházení je uvedena v příloze vnitřního řádu. Pro odsouzené indikované pro standardizovaný program je tento program povinnou aktivitou v rámci programu zacházení a odsouzenému k ní není umoţněn alternativní výběr. Program zacházení není vyhodnocen jako neplněný v případě, nemůţe-li do něj být odsouzený zařazen z kapacitních důvodů nebo jiných závaţných překáţek na straně Vězeňské sluţby. Cílem průběţného hodnocení programu zacházení je zhodnocení všech oblastí stanoveného programu, včetně plnění jeho cíle. Realizuje se v příslušných intervalech pro daný typ věznice a kategorii odsouzených. Hodnocení provádí vychovatel u kaţdého odsouzeného vţdy po uplynutí intervalu od data schválení programu ředitelem věznice nebo při aktualizaci od data schválení speciálním pedagogem a dále podle navazujících intervalů vţdy do 5. aţ 10. dne od jeho uplynutí. Při průběţném hodnocení programu zacházení vychovatel spolupracuje především se speciálním pedagogem a dalšími zaměstnanci věznice. V rámci programu zacházení se pro odsouzené s trestem odnětí svobody delším neţ jeden rok nejméně tři měsíce před propuštěním vytvářejí podmínky pro jejich samostatný způsob ţivota po propuštění a za tím účelem se aktualizuje program zacházení. Čl. 24 Minimální program zacházení
(1) (2)
(3)
Minimální program zacházení je zpravidla uplatňován pouze u odsouzených zařazených ve III. PSVD. Cílem tohoto programu je vést odsouzené k bezproblémovému výkonu trestu v souladu se ZVTOS bez potřeby přijímání mimořádných opatření. Minimální program zacházení tvoří především pracovní činnost, povinnost dodrţovat běţné společenské normy, pořádek, kázeň a povinnosti stanovené ZVTOS, ŘVTOS a vnitřním řádem věznice, jakoţ i provádění úklidových a dalších prací k zajištění kaţdodenního provozu věznice. V rámci minimálního programu zacházení mohou odsouzení provádět individuální zájmovou činnost zejména v době svého osobního volna. Čl. 25 Pracovní aktivity
(1)
Odsouzení jsou ve věznici zařazováni do práce s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu, vzdělání a získané praxi v daném oboru, výši jejich pohledávek, délce trestu a sociální situaci. Dále se přihlíţí k osobnosti odsouzených, k jejich skutečnému zájmu pracovat a přizpůsobit se konkrétním podmínkám pracovního zařazení, k plnění jejich povinností 17
(2)
v dosavadním průběhu výkonu trestu, popřípadě k dalším specifickým podmínkám daných pracovišť. Úklidová činnost a práce potřebná k zajištění kaţdodenního provozu věznice se týká provádění běţných denních úklidů v objektech a venkovních prostorech věznice a v rámci organizovaných úprav ve věznici nebo mimo ni. Čl. 26 Vzdělávací aktivity
Vzdělávání realizované zaměstnanci oddělení výkonu trestu v rámci plnění programů zacházení je zaměřeno např. na jazykovou průpravu, základy společenských věd, kurz základů obsluhy PC atd. Čl. 27 Speciálně výchovné aktivity Speciálně výchovnými aktivitami se rozumí individuální a skupinové činnosti s terapeutickými prvky, např. sociálně právní, pedagogické a psychologické poradenství, které jsou vedeny odbornými zaměstnanci věznice nebo jinými odbornými subjekty. Čl. 28 Zájmové aktivity Zájmové aktivity jsou realizovány v rámci jednotlivých oddílů nebo oddělení podle aktuálních moţností a nabídky věznice. Rozumí se jimi aktivity např. sportovní, rukodělné, naučné a poznávací, orientované na kulturní a aktuálně společenské dění. Tyto aktivity jsou vedeny zejména vychovateli, pedagogy volného času nebo dalšími pověřenými zaměstnanci věznice. Čl. 29 Oblast utváření vnějších vztahů V oblasti utváření vnějších vztahů se realizují aktivity, které v kladném směru přispějí k soběstačnému ţivotu odsouzených v souladu se ZVTOS po jejich propuštění z výkonu trestu. V této oblasti je odsouzeným nápomocen zejména sociální pracovník. Jedná se o udrţení a posílení pozitivních vazeb se svými blízkými příbuznými, uspořádání a vyřizování sociálních podmínek ţivota po propuštění, vyřizování základních dokladů nezbytných pro další jednání na úřadech práce, navazování kontaktů se zaměstnavateli, charitativními organizacemi a dalšími subjekty, které mohou zprostředkovat pomoc nebo samy zajistit vhodné podmínky v prvních dnech ţivota odsouzených po jejich propuštění z výkonu trestu a spolupráce s Probační a mediační sluţbou.
18
Čl. 30 Vnitřní diferenciace (1)
Vnitřní diferenciace vyjadřuje zařazení odsouzených do tří PSVD podle jejich přístupu k naplňování stanoveného cíle programu zacházení, chování, jednání, postoje ke spáchanému trestnému činu a přístupu k plnění povinností v průběhu výkonu trestu (2) Cílem vnitřní diferenciace je motivovat odsouzené k aktivnímu a zodpovědnému přístupu k plnění svých povinností a naplňování programu zacházení prostřednictvím diferencovaného zacházení. (3) Vnitřní diferenciace se zpravidla neuplatňuje v přijímacím oddělení, a to včetně dočasně eskortovaných odsouzených, a dále v oddělení nástupním, výstupním a krizovém. Ve specializovaném oddělení a oddělení bezdrogové zóny se uplatňuje, pokud kapacita oddělení přesáhne 30 odsouzených. (4) Uplatnění zásad realizace vnitřní diferenciace a vyuţívání motivačních činitelů se liší v závislosti na typu věznice. V případě, ţe vnitřní diferenciace není realizována, jsou zpravidla vyuţívány zásady I. a II. PSVD. Ředitel věznice můţe v odůvodněných případech rozhodnout o vyuţití zásady III. PSVD. (5) V souladu s ustanovením § 39 odst. 10 ŘVTOS předkládá návrh na zařazení odsouzeného odborné komisi k projednání zpravidla vychovatel. Přeřazení odsouzeného v rámci PSVD se provádí zpravidla při hodnocení programu zacházení, pokud se nejedná o přeřazení v souvislosti s uloţením kázeňského trestu dle zásad realizace vnitřní diferenciace. (6) Motivační činitele tvoří ucelený systém pozitivní motivace odsouzených v rámci progresivity výkonu trestu. Podporují pozitivní postoje a dovednosti odsouzených, které ve svém důsledku vedou ke sniţování rizik a k úspěšné resocializaci. (7) Návrhy na přeřazení odsouzených v rámci PSVD jsou podávány aţ po uplynutí lhůt stanovených pro jednotlivé PSVD na základě individuálního posouzení odsouzených. (8) Odsouzení, kterým byl stanoven minimální program zacházení, jsou zařazeni do III. PSVD. Minimální program zacházení tvoří kromě základních povinností a případného zařazení do práce především pracovní činnost k zajištění kaţdodenního provozu věznice. (9) Odsouzení zařazení do III. PSVD jsou podle moţností věznice ubytováni odděleně od ostatních odsouzených zařazených do I. a II. PSVD nebo jsou alespoň umístěni společně po jednotlivých loţnicích nebo celách. (10) Sledování televize odsouzenými je stanoveno v článcích upravující motivační činitele pro jednotlivé typy věznic. Překročení stanovené doby u významných politických, kulturních a nebo sportovních programů můţe povolit vedoucí oddělení výkonu trestu. (11) Ředitel věznice můţe ve výjimečných případech rozhodnout o uplatnění pozitivního motivačního činitele z jiné PSVD. (12) U kategorie mladistvých odsouzených se realizace vnitřní diferenciace provádí podle §§ 83, 84 a 85 ŘVTOS. ČL. 31 ZÁSADY REALIZACE VNITŘNÍ DIFERENCIACE (1)
Odsouzení se po ukončení pobytu v nástupním oddělení zařadí na návrh odborné komise rozhodnutím ředitele věznice do II. PSVD, ve zvlášť odůvodněných případech lze odsouzené zařadit do I. nebo III. PSVD, např. při přemístění z jiné věznice stejného typu s přihlédnutím k dosavadnímu hodnocení odsouzených.
19
(2) (3) (4) (5)
(6)
Do I. PSVD se zařazují odsouzení, kteří splňují kritéria uvedená v § 39 odst. 6 ŘVTOS a kteří se aktivně ve spolupráci se zaměstnanci podílí na činnostech souvisejících s organizací ţivota ve věznici nebo mimo ni. Do II. PSVD se zařazují odsouzení, kteří splňují kritéria uvedená v § 39 odst. 7 ŘVTOS a kteří se občasně ve spolupráci se zaměstnanci podílí na činnostech souvisejících s organizací ţivota ve věznici i mimo ni. Do III. PSVD se zařazují odsouzení, kteří splňují kritéria uvedená v § 39 odst. 8 ŘVTOS. Do I. nebo II. PSVD se přeřadí odsouzení vţdy o jeden stupeň, přičemţ: a) lhůta pro přeřazení z III. do II. PSVD je po uplynutí dvou hodnotících období, pokud odsouzení vzorně plnili všechny stanovené povinnosti, nespáchali ţádný další kázeňský přestupek nebo jim byly dříve uloţené kázeňské tresty zahlazeny a vyhovují stanoveným kritériím, a nejedná se o odsouzené k výjimečnému trestu odnětí svobody. U odsouzených k výjimečnému trestu odnětí svobody je to po uplynutí čtyř hodnotících období, pokud jsou zařazeni do věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, b) lhůta pro přeřazení ze II. do I. PSVD je zpravidla nejdříve po dvou hodnotících obdobích, pokud vzorně plní všechny stanovené povinnosti, nespáchali ţádný kázeňský přestupek nebo jim byly dříve uloţené kázeňské tresty zahlazeny a vyhovují kritériím, a nejedná se o odsouzené k výjimečnému trestu odnětí svobody. U odsouzených k výjimečnému trestu odnětí svobody je to po uplynutí čtyř hodnotících období, pokud jsou zařazeni do věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, Do II. nebo III. PSVD se přeřadí odsouzení: a) z I. do II. PSVD při uloţení kázeňského trestu a dále odsouzení, kteří nevyhovují kritériím pro zařazení do I. PSVD, b) z I. do III. PSVD při uloţení kázeňského trestu umístění do celodenního uzavřeného oddělení nebo samovazby anebo při důvodném podezření ze spáchání trestného činu, c) z II. do III. PSVD, kteří po uplynutí zpravidla jednoho hodnotícího období neplní program zacházení nebo jej odmítají, soustavně neplní své základní povinnosti, chovají se a jednají v rozporu se ZVTOS, ŘVTOS a vnitřním řádem nebo byli za závaţný přestupek kázeňsky trestáni celodenním umístěním do uzavřeného oddělení nebo umístěním samovazby. ČL. 32 MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI S DOHLEDEM (1) Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí moţnost: a) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, b) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. h) ZVTOS, c) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. g) ZVTOS, d) předloţení návrhu k realizaci opuštění věznice v souvislosti s návštěvou podle § 19 odst. 7 ZVTOS, e) udělení volného pohybu k návštěvě akcí realizovaných mimo věznici nebo za účelem plnění programu zacházení anebo k docházce do školy, při plnění pracovních úkolů, a to podle příslušných ustanovení ŘVTOS, f) realizace vycházek podle moţností věznice v maximální moţné míře, g) povolení návštěv aţ 6 osob, 20
h) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, i) přednostního zařazení do práce, j) realizace nákupu potravin a věcí osobní potřeby minimálně dvakrát týdně, k) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, l) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici bez omezení, m) vyuţívání místnosti pro kondiční cvičení, n) sledování televizních programů bez omezení, o) uplatnění estetických prvků v ubytovacím prostoru v maximálním rozsahu, p) pouţívání dalších věcí v maximálním rozsahu. (2) Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 24 hodin, c) uplatnění estetických prvků 1 kusu od kaţdého druhu v ubytovacím prostoru (např. květina, polička, obrázek). (3) Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD s tím, ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin.
neuplatňují
ČL. 33 MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI S DOZOREM (1) Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí moţnost: a) podání návrhu ředitele věznice na přeřazení odsouzených do věznice s mírnějším reţimem, b) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, c) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. h) ZVTOS, d) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. g) ZVTOS, e) předloţení návrhu k realizaci opuštění věznice v souvislosti s návštěvou podle § 19 odst. 7 ZVTOS, f) udělení volného pohybu k návštěvě akcí realizovaných mimo věznici nebo za účelem plnění programu zacházení anebo k docházce do školy, při plnění pracovních úkolů, a to podle příslušných ustanovení ŘVTOS, g) realizace vycházek podle moţností věznice v rozsahu aţ 2 hodin, h) povolení návštěv aţ 5 osob, i) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, j) přednostního zařazení do práce, k) realizace nákupu potravin a věcí osobní potřeby minimálně dvakrát týdně, l) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, m) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici bez omezení, n) vyuţívání místnosti pro kondiční cvičení, o) sledování televizních programů do 24 hodin,
21
p) uplatnění estetických prvků v ubytovacím prostoru v maximálním rozsahu, q) pouţívání dalších věcí v maximálním rozsahu. (2) Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 23 hodin, c) uplatnění estetických prvků 1 kusu od kaţdého druhu v ubytovacím prostoru (např. květina, polička, obrázek). (3) Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD neuplatňují s tím, ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin. ČL. 34 MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI S OSTRAHOU (1) Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí moţnost: a) podání návrhu ředitele věznice na přeřazení odsouzených do věznice s mírnějším reţimem, b) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, c) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. h) ZVTOS, d) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. g) ZVTOS, e) předloţení návrhu k realizaci opuštění věznice v souvislosti s návštěvou podle § 19 odst. 7 ZVTOS pro odsouzené podle § 53 odst. 7 ŘVTOS, f) účast na akcích realizovaných mimo věznici nebo za účelem plnění programu zacházení, a to pro odsouzené podle § 53 odst. 6 ŘVTOS, g) realizace vycházek podle moţností věznice v rozsahu aţ 1,5 hodiny, h) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, i) přednostního zařazení do práce, j) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, k) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici, l) vyuţívání místnosti pro kondiční cvičení, m) sledování televizních programů do 24 hodin, n) pouţívání dalších věcí pro aktivity programu zacházení. (2) Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 23 hodin. (3) Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD neuplatňují s tím ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin.
22
ČL. 35 MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI SE ZVÝŠENOU OSTRAHOU (1) Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí moţnost: a) podání návrhu ředitele věznice na přeřazení odsouzených do věznice s mírnějším reţimem, b) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, c) realizace vycházek podle moţností věznice v rozsahu aţ 1,5 hodiny , d) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, e) přednostního zařazení do práce, f) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, g) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici, h) vyuţívání místnosti pro kondiční cvičení, i) sledování televizních programů do 24 hodin, j) pouţívání dalších věcí pro aktivity programu zacházení. (2) Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, ţe a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 23 hodin. (3) Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD neuplatňují s tím, ţe: a) jednorázový nákup je umoţněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin.
Hlava V KÁZEŇSKÉ ŘÍZENÍ Čl. 36 Obecné ustanovení Kázeňskou pravomoc zaměstnanců věznice nad odsouzenými upravuje v souladu s § 51 odst. 1 ZVTOS vnitřní předpis vězeňské sluţby. K realizaci kázeňské pravomoci jsou zmocněni vychovatel, speciální pedagog, vedoucí oddělení výkonu trestu a ředitel věznice.
Čl. 37 Kázeňské odměny (1) (2)
Udělení odměny podle § 45 ZVTOS je plně v kompetenci zmocněných zaměstnanců věznice; o udělení odměny odsouzení neţádají. Vychovatel má právo udělovat tyto odměny: a) pochvalu,
23
(3)
(4) (5) (6)
b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce aţ na 5 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby odsouzenému, který jinak tyto nákupy nemůţe provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu na dobu jednoho měsíce, e) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity aţ na dobu 1 měsíce. Speciální pedagog má právo udělovat vedle odměn uvedených v odstavci 2 tyto odměny: a) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu na dobu dvou měsíců, b) věcnou nebo peněţitou odměnu aţ do výše 300,- Kč. Vedoucí oddělení výkonu trestu má právo udělovat odměny uvedené v odstavcích 2 a 3, přičemţ kapesné můţe zvýšit nejvýše o jednu třetinu na dobu tří kalendářních měsíců a věcnou nebo peněţitou odměnu můţe udělit aţ do výše 600,- Kč. Ředitel věznice má právo udělovat odměny podle ZVTOS v plném rozsahu. Má-li zaměstnanec za to, ţe by odsouzeným měla být udělena vyšší odměna, neţ jakou má právo udělit, postoupí věc tomu zaměstnanci, který je oprávněn takovou odměnu udělit. Čl. 38 Kázeňské tresty
(1) (2)
(3)
(4)
(5)
Ukládání kázeňských trestů je plně v kompetenci zmocněných zaměstnanců věznice. Vychovatel má právo ukládat tyto kázeňské tresty: a) důtku, b) sníţení kapesného nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu jednoho kalendářního měsíce, c) propadnutí věci, d) umístění do uzavřeného oddělení aţ na 7 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, e) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. Speciální pedagog má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavci 2 tyto kázeňské tresty: a) sníţení kapesného nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu dvou kalendářních měsíců, b) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, c) pokutu aţ do výše 300,- Kč, d) umístění do uzavřeného oddělení aţ na 14 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, e) celodenní umístění do uzavřeného oddělení aţ na 7 dnů, f) odnětí výhod vyplývající z předchozí kázeňské odměny. Vedoucí oddělení má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavci 2 a 3 tyto kázeňské tresty: a) sníţení kapesného nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu tří kalendářních měsíců, b) pokutu aţ do výše 600,- Kč, c) umístění do uzavřeného oddělení aţ na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, d) celodenní umístění do uzavřeného oddělení aţ na 20 dnů, e) umístění do samovazby aţ na 7 dnů, f) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. Ředitel věznice má právo ukládat kázeňské tresty podle ZVTOS v plném rozsahu.
24
(6)
Má-li zaměstnanec za to, ţe odsouzeným by měl být uloţen přísnější kázeňský trest, neţ jaký má právo udělit, postoupí věc tomu zaměstnanci, který je oprávněn takový trest uloţit. Čl. 39 Realizace dalších opatření
(1)
(2) (3)
(4) (5)
(6)
O stíţnosti proti rozhodnutí o uloţení kázeňského trestu jsou oprávněni rozhodovat: a) speciální pedagog, uloţil-li kázeňský trest vychovatel, b) vedoucí oddělení, uloţil-li kázeňský trest speciální pedagog, c) ředitel věznice, uloţil-li kázeňský trest vedoucí oddělení. O stíţnosti proti rozhodnutí o uloţení kázeňského trestu ředitelem věznice rozhoduje podle § 52 odst. 3 ZVTOS generální ředitel vězeňské sluţby. Kázeňský trest je oprávněn prominout vychovatel, jemuţ jsou odsouzení svěřeni do péče, pokud byl kázeňský trest uloţen vychovatelem a z dalších zaměstnanců ten zaměstnanec, který vykonává stejnou nebo vyšší funkci neţ zaměstnanec, který kázeňský trest uloţil. Právo rozhodnout o upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu nebo o zahlazení kázeňského trestu mají zaměstnanci uvedení v předchozím bodě ve stejném rozsahu, v jakém mohou rozhodnout o prominutí kázeňského trestu. Zahlazení kázeňského trestu podle § 46 odst. 4 ZVTOS se provádí vţdy po uplynutí stanovené doby. V ostatních případech můţe být kázeňský trest odsouzeným zahlazen podle § 54 ZVTOS za současného splnění podmínky pro udělení odměny, vţdy se zohlední konkrétní situace odsouzených, kdy je zahlazení kázeňského trestu pro ně, například z důvodu zpracování různých hodnocení, příznivější. Zahladí se zpravidla posledně vykonaný kázeňský trest, který byl uloţen za spáchání méně závaţného kázeňského přestupku. Zahladit lze i kázeňské tresty, které byly prominuty nebo bylo od nich postupně zčásti nebo zcela upuštěno. Po dobu stávajícího výkonu trestu však nelze zpravidla zahladit kázeňský trest uvedený v § 46 odst. 3 písm. g), h) ZVTOS, který byl uloţen za jednání, jeţ vykazuje znaky trestného činu a za něţ jsou odsouzení trestně stíháni nebo byli jiţ pravomocně odsouzeni, či jiným způsobem zmařili účel výkonu trestu tím, ţe ohrozili ţivot a zdraví osob, a to ani v případě, jde-li o jediný uloţený kázeňský trest. Kázeňský trest lze zahladit téţ v případech, je-li zahlazení kázeňských trestů nezbytnou podmínkou pro přeřazení odsouzených do I. nebo II. PSVD. Zahladit lze i kázeňský trest propadnutí věci, bylo-li samostatně uloţeno a propadnutá věc byla zcela nepatrné hodnoty a její pouţívání nebo drţení nemělo závaţný následek a kázeňský trest za kázeňské přestupky v období přizpůsobování se výkonu trestu. Na zahlazení kázeňského trestu není s výjimkou zahlazení podle § 46 odst. 4 ZVTOS právní nárok, o zahlazení rozhodne vţdy podle vlastního uváţení příslušný zaměstnanec, který rozhodl o uloţení kázeňského trestu nebo jiný zaměstnanec, který vykonává stejnou nebo vyšší funkci, dostatečně je s chováním a jednáním odsouzených obeznámen a přímo se podílí na zpracování, aktualizaci nebo schvalování vyhodnocení programu zacházení nebo hodnocení. Ředitel věznice můţe zahladit kázeňský trest, který byl jiţ zcela nebo zčásti vykonán, jestliţe výsledky šetření stíţnosti odsouzených na postup při kázeňském řízení na základě dodatečně zjištěných skutečností, které v době kázeňského řízení nebyly dostatečně známy, odůvodňují závěr, ţe k uloţení kázeňského trestu nebyla splněna všechna ustanovení a podmínky pro uloţení kázeňského trestu nebo byl tento zcela nepřiměřeně přísný.
25
Hlava VI VÝKON TRESTU V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH Čl. 40 Přijímání do výkonu trestu (1) (2)
Odsouzení nastupují výkon trestu v určené věznici, kde jsou ubytováni v přijímacím oddělení za dodrţení zásad stanovených v § 7 ZVTOS. Nepovolené věci jsou uloţeny do úschovy věznice, dovoluje-li to jejich povaha a mnoţství, nebo jsou na náklady odsouzených zaslány na jimi uvedenou adresu. Nemají-li odsouzení dostatek finančních prostředků, bude vynaloţená částka vedena jako pohledávka věznice. Čl. 41 Nástupní oddělení
(1) (2)
(3) (4)
Po umístění odsouzených do konkrétní věznice je přijímá odborná komise, jejímţ předsedou je ředitelem věznice pověřený zaměstnanec věznice. V průběhu pobytu v nástupním oddělení (dále jen „NO“) provádějí odborní zaměstnanci oddělení výkonu trestu se všemi odsouzenými pohovory pro zpracování komplexní zprávy o odsouzených. Na základě získaných a ověřených informací je sestaven program zacházení, který odsouzení stvrzují svým podpisem a stává se pro ně závazným. Na návrh odborné komise a rozhodnutím ředitele věznice jsou odsouzení zařazeni do PSVD a ubytováni v příslušném oddílu nebo oddělení. V NO je odsouzeným vystaven průkaz totoţnosti odsouzených popř. průkaz ke stravování (stravenka). Tyto doklady odsouzený nosí předepsaným způsobem u sebe, jiný odsouzený je nemá právo pouţívat.
Čl. 42 Výstupní oddělení (1)
Výstupní oddělení jsou ve věznicích zřízena pro odsouzené, kteří se v rámci důleţité fáze před očekávaným skončením výkonu trestu nebo trestního opatření potřebují intenzivněji připravovat na ţivot na svobodě. (2) Jeho účelem je pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek pro samostatný způsob ţivota po propuštění a minimalizovat moţná rizika opětovného páchání trestné činnosti. (3) Výstupním oddělením se rozumí zpravidla samostatné oddělení v rámci věznice, kde jsou loţnice nebo cely (dále jen „loţnice“). Tato oddělení jsou zřízena ve všech typech věznic a podle moţností v oddělenější části objektu věznice. Ve věznicích s dohledem a ve zvláštních odděleních pro výkonu trestu ve vazebních věznicích můţe být jako výstupní oddělení vyuţívaná vyčleněná cela. (4) Prostředí oddělení je přizpůsobeno obvyklému běţnému internátnímu ubytování. Součástí je kulturní místnost, kuchyňka, prostor pro odpovídající kulturní stolování a zpravidla kuřárna. Prostory pro praní, ţehlení a sušení osobního prádla a pro zájmovou činnost
26
mohou být výjimečně společné i pro ostatní odsouzené a jejich vyuţívání řešeno časovým rozvrhem dne. Vybavení zejména prostředky a přístroji pro úklid, přípravu stravy, praní a ţehlení osobního prádla odpovídá kaţdodenní míře sebeobsluţných činností. Oddělení je podle moţností dále vybaveno vhodnou literaturou k vzdělávací a zájmové činnosti. (5) V oddělení můţe být zřízena funkce koordinátora; do této funkce jsou odbornou komisí navrhováni odsouzení, kteří se podle pokynů zaměstnance věznice podílejí zejména na organizační činnosti oddělení. Vykonávaná činnost je odsouzeným zahrnuta do programu zacházení a je ve stanovených termínech vyhodnocována. (6) Odsouzení se do oddělení umisťují zpravidla šest měsíců před očekávaným skončením výkonu trestu, ale i před eventuálním podmíněným propuštěním. Zejména se to týká odsouzených s dlouhodobými tresty, u nichţ je vzhledem k jejich dosavadnímu průběhu výkonu trestu pravděpodobné, ţe budou soudem podmíněně propuštěni. (7) O umístění odsouzených rozhoduje ředitel věznice na návrh odborné komise. Odsouzení jsou s rozhodnutím seznámeni, přičemţ svým souhlasem vyjadřují vůli řádného plnění programu zacházení v oddělení. Umístění do oddělení není důvodem k vyřazení odsouzených z práce. (8) Pokud odsouzení nemohou být z objektivních důvodů do tohoto oddělení umístěni, je zajištěna jejich příprava na propuštění v souladu s ustanovením § 74 ZVTOS. Pokud podmínky a nabídka aktivit zejména ve zvláštních odděleních pro výkonu trestu ve vazebních věznicích nejsou pro zajištění přípravy na propuštění dostatečné, jsou odsouzení po jejich předchozím souhlasu přemístěni do nejbliţší věznice stejného typu s výstupním oddělením. (9) O eventuálním vyřazení odsouzeného rozhoduje ředitel věznice na návrh odborné komise. Důvodem k vyřazení můţe být: a) zvlášť závaţné úmyslné porušení ZVTOS, ŘVTOS nebo vnitřního řádu, týkající se zejména pobytu v oddělení, b) odmítání účasti v povinných aktivitách programu zacházení nebo jeho celkové neplnění za nejméně jedno vyhodnocovací období, c) vlastní řádně odůvodněná ţádost odsouzeného, d) pominutí důvodů, pro které byl odsouzený do oddělení umístěn (např. nebylo realizováno podmíněného propuštění, přeřazení do jiného typu věznice, pravomocné uloţení dalšího trestu odnětí svobody). (10) V případě vyřazení jsou odsouzení zařazeni do PSVD v závislosti na důvodech vyřazení podle doporučení odborné komise a schválení ředitelem věznice. (11) Při realizaci jednotlivých aktivit se pouţívají metody a formy skupinového působení i individuální přípravy. Tyto metody a formy zacházení volí příslušní zaměstnanci tak, aby povzbuzovaly motivaci odsouzených, vyţadovaly jejich aktivitu, vedly je k samostatnému rozhodování, zdůrazňovaly princip zodpovědnosti a přijetí důsledků za svoje jednání. (12) Odsouzeným se stanoví, které aktivity v rámci aktualizovaného programu zacházení jsou pro ně povinné, přičemţ základem jsou sebeobsluţné činnosti, sociální poradenství a psychosociální poradenství zaměřené na zvládnutí úskalí přechodu na svobodu. (13) V zájmu udrţení a pěstování pozitivních rodinných vazeb se podle celkových moţností odsouzených a věznice realizují návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly. Všichni odsouzení umístění do oddělení se mohou účastnit hromadných kulturních a sportovních akcí pořádaných ve věznici.
27
Čl. 43 Uzavřené oddělení (1)
(2)
(3)
(4)
K vykonání kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení aţ na dobu 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, celodenního umístění do uzavřeného oddělení, umístění do samovazby a do samostatného ubytování jsou odsouzení předváděni zaměstnancem věznice. V objektu uzavřeného oddělení je dozorci zajišťován nepřetrţitý provoz po celých 24 hodin. Do uzavřeného oddělení odsouzení nastupují se všemi svými věcmi. Přijetí výstrojního materiálu a osobních věcí je při příjmu odsouzených kontrolováno s vyhotovením seznamu o převzetí všech věcí, který odsouzení podepisují. Odebrané věci jsou uloţeny v určené části uzavřeného oddělení. Odsouzeným se při osobní prohlídce před nástupem kázeňského trestu odeberou všechny nepovolené věci, kterých by mohli zneuţít k úmyslnému způsobení újmy na zdraví sobě nebo jiné osobě, k napadení zaměstnanců věznice, k útěku, poškozování majetku věznice nebo kterými by narušovaly vnitřní řád. Odsouzeným se umoţní pouţívat v cele na dobu nezbytně nutnou základní hygienické prostředky k provedení osobní hygieny, dále ke konzumaci vydané stravy určené jídelní nádobí. Na dobu nezbytně nutnou jsou téţ odsouzeným na jejich ţádost vydány prostředky k napsání a odeslání korespondence. V případě samostatného ubytování se přihlíţí k důvodům a účelu umístění odsouzených. Odsouzení si po provedené prohlídce ponechají spodní prádlo; hygienické prostředky, jídelní nádobí a prostředky k vedení korespondence jsou vydány v závislosti na důvodech jejich samostatného ubytování. Odsouzeným je vydána tepláková souprava, ve které vykonávají kázeňský trest nebo samostatné ubytování, pokud není stanoveno jinak. Před kaţdým umístěním do cely se u odsouzených provede důkladná osobní prohlídka.
Čl. 44 Výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení (1) (2) (3)
Způsob výkonu kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení (dále jen „UOMPZ“) upravuje § 66 ŘVTOS. Vycházky těchto odsouzených jsou realizovány v rozsahu stanoveném v § 16 ZVTOS. Odsouzení mohou mít u sebe pouze věci uvedené v ustanoveních o uzavřeném oddělení.
Čl. 45 Výkon kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení Způsob výkonu kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení (dále jen „CUO“) upravuje § 49 ZVTOS, § 64 a 66 ŘVTOS.
28
Čl. 46 Samovazba Způsob výkonu kázeňského trestu upravuje § 49 ZVTOS, § 65 a 66 ŘVTOS. Čl. 47 Společná ustanovení pro výkon kázeňských trestů celodenního umístění do uzavřeného oddělení a samovazby (1)
(2)
(3)
(4)
(5) (6) (7)
Odsouzeným se umoţní pouţívat v cele na dobu nezbytně nutnou základní hygienické prostředky k provedení osobní hygieny, dále ke konzumaci vydané stravy určené jídelní nádobí. Na dobu nezbytně nutnou jsou téţ odsouzeným na jejich ţádost vydány prostředky k napsání a odeslání korespondence. Odsouzení si po provedené prohlídce ponechají spodní prádlo; hygienické prostředky a jídelní nádobí jsou vydány v závislosti na důvodech jejich samostatného ubytování. Potraviny v konzervách nejsou z bezpečnostních důvodů do cely vydávány, jejich obsah je vydáván v jídelním nádobí. Cela, v níţ se vykonává kázeňský trest je vybavena lůţkem, stoličkou, umyvadlem s tekoucí pitnou vodou, elektrickým osvětlením a splachovacím záchodem. Matrace a lůţkoviny jsou při výkonu uvedených kázeňských trestů odsouzeným vydávány pouze na dobu určenou ke spánku. Korespondence včetně stíţností se vhazuje do označené uzamykatelné schránky umístěné v chodbě uzavřeného oddělení. Ze schránky je korespondence vybírána pověřeným zaměstnancem věznice v pracovních dnech. Došlá korespondence do věznice je odsouzeným předávána zpravidla vychovatelem. Odsouzení jsou povinni v cele provádět úklid, soustavně udrţovat stanovený pořádek a ústrojovou kázeň, jakoţ i zásady osobní hygieny. Při přípravě k večerce jsou odsouzení ve výkonu kázeňského trestu povinni odevzdat stanovenou ústroj, pokud není stanoveno jinak. Odsouzení jsou povinni konat zadané práce nutné k zajištění chodu uzavřeného oddělení a kaţdodenního provozu věznice. Odsouzeným s kázeňským trestem je zakázáno drţet u sebe tabákové výrobky a kuřácké potřeby, vlastní elektrospotřebiče a výrobky povolené spotřební elektroniky. Vycházky, koupání odsouzených jsou prováděny v souladu s ČRD za dodrţení podmínek stanovených v § 7 ZVTOS. Čl. 48 Samostatné ubytování
(1)
(2)
Samostatným ubytováním (dále jen „SU“) se rozumí oddělené umístění odsouzených od ostatních odsouzených na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 24 hodin.O umístění odsouzených do SU rozhoduje ředitel věznic nebo pověřený zaměstnanec věznice. Při nástupu do SU jsou odsouzení povinni podrobit se důkladné osobní prohlídce, při které se odeberou všechny věci, kterými by mohli mařit účel SU. V případě SU se odsouzeným při příjmu ponechávají nezbytné věci, které svou povahou a mnoţstvím nenarušují pořádek v cele. Odsouzeným se na poţádání umoţní nejméně dvakrát denně zalití kávy nebo čaje vřelou vodou.
29
(3) (4)
Po dobu samostatného ubytování odsouzení nepracují ani se neúčastní ţádných dalších akcí. Mají právo účastnit se individuální vycházky v rozsahu jedné hodiny denně. Při samostatném ubytování se matrace a lůţkoviny v denní době ponechávají v cele. Odsouzení mohou kouřit v určeném prostoru; kuřácké potřeby jsou odsouzeným vydány pouze na nezbytně nutnou dobu. Čl. 49 Lůţková část ošetřovny
(1)
(2) (3) (4) (5) (6) (7)
V případech určených vězeňským lékařem se odsouzení podrobí léčení v lůţkové části ošetřovny (dále jen „LČO“). Odsouzení nastupují léčení ve vězeňském oděvu, před příjmem i při propuštění se podrobí důkladné osobní prohlídce. Při příjmu do oddělení mají odsouzení s sebou všechny své osobní věci a věci přidělené k osobnímu uţívání. O pouţívání věci, které mohou mít odsouzení u sebe rozhodne ošetřující lékař. Vnitřní vybavení pokojů v LČO není povoleno upravovat. Všechny své povolené věci mají odsouzení uloţeny v přidělené skříňce. Vyţaduje-li to zdravotní stav odsouzených, mohou být na základě rozhodnutí lékaře umístěni odděleně od ostatních odsouzených v místnosti k tomu určené (izolační pokoj). Styk s ostatními odsouzenými umístěnými v LČO nemají v tomto případě povolen. Doručování a odesílání korespondence zajišťuje odsouzeným zpravidla vychovatel v pracovních dnech denně. Stíţnosti mohou odsouzení vhazovat do označené uzamykatelné schránky umístěné v chodbě LČO. Vycházky, návštěvy, nákupy, přijetí balíčků a koupání odsouzených lze realizovat pouze na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Při příjmu do LČO musí mít odsouzení u sebe zejména průkaz totoţnosti odsouzených popř. průkaz ke stravování (stravenku). V prostorech lůţkové části ošetřovny je přísný zákaz kouření. Odsouzení jsou dále povinni dodrţovat léčebný reţim určený ošetřujícím lékařem, v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu informovat lékaře, v naléhavých případech v mimopracovní době sluţbu konajícího zaměstnance věznice, dbát pokynů zaměstnanců věznice, zdravotního personálu a odsouzených pracovně zařazených v LČO, při provádění kontrol umoţnit zaměstnancům věznice prohlídku všech prostor, v případě vyzvání i prohlídku lůţka a na vyzvání zaměstnanců věznice se podrobit osobní prohlídce.
30
ČÁST DRUHÁ VÝKON TRESTU JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ODSOUZENÝCH Hlava I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Čl. 50 Obecné ustanovení (1) (2)
Pokud se v této části nestanoví jinak, pouţije se na výkon trestu odsouzených ostatní ustanovení vnitřního řádu. Při výkonu trestu odsouzených uvedených v této části se přihlíţí k jejich psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem. Výkon trestu u těchto odsouzených se provádí zpravidla ve specializovaných odděleních věznice.
Hlava II MLADISTVÍ Čl. 51 Obecné ustanovení (1)
(2) (3) (4) (5) (6)
Mladistvými se rozumí odsouzení, kteří ve výkonu trestního opatření nedovršili 18. rok nebo odsouzení starší 18. let, o kterých soud rozhodl, ţe vykonají zbytek trestního opatření ve věznici pro mladistvé. Mladiství, kteří ve výkonu trestního opatření dovršili 19. rok věku se přeřadí do věznice pro ostatní odsouzené na základě rozhodnutí soudu na návrh ředitele věznice. Mladiství se dále rozdělují do tří PSVD podle zásad uvedených v ustanoveních o vnitřní diferenciaci. Mladistvému, který nedovršil 18. rok věku, není v souladu s příslušnou právní úpravou po dobu výkonu trestního opatření povoleno nakupovat povolené tabákové výrobky. Mladistvým vzhledem k ohroţení jejich mravnosti ve smyslu ustanovení trestního zákona není povoleno sledovat pořady a vlastnit materiály s pornografickým obsahem. Pokud jsou mladiství ubytováni v celách, jsou cely v noční době, tj. od večerky do budíčku, uzamykány. Odborná komise sloţená zejména ze speciálního pedagoga, psychologa, vychovatele a učitelů ŠVS posoudí veškeré skutečnosti důleţité pro zařazení do některé z forem vzdělávání. Pro mladistvé je účast ve stanovené formě vzdělávání povinná.
Čl. 52 Vnitřní diferenciace (1)
Základní vnitřní diferenciační skupiny se liší obsahem a způsobem zacházení odpovídajícím potřebám ţádoucí změny osobnosti mladistvého. Vzdělávání a vhodná
31
(2)
forma sociálního výcviku je součástí programu zacházení ve všech čtyřech základních diferenciačních skupinách. O zařazení mladistvého do základní diferenciační skupiny rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Čl. 53 Kázeňské odměny
(1) (2)
(3)
(4) (5)
Udělení odměny podle § 63 ZVTOS je plně v pravomoci zaměstnanců věznice uvedených v čl. 34; o udělení odměny odsouzení neţádají. Vychovatel má právo udělovat tyto kázeňské odměny : a) pochvalu, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce aţ na 8 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby mladistvému, který jinak tyto nákupy nemůţe provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu jednoho kalendářního měsíce, e) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity aţ na dobu 1 měsíce. Speciální pedagog má právo udělovat ved1e kázeňských odměn uvedených v odstavci 2 tyto kázeňské odměny: a) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu dvou kalendářních měsíců, b) věcnou nebo peněţitou odměnu aţ do výše 300 Kč, c) mimořádné povolení balíčku. Vedoucí oddělení má právo udělovat kázeňské odměny uvedené v odstavcích 2 a 3, přičemţ kapesné můţe zvýšit nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu tří kalendářních měsíců a věcnou nebo peněţitou odměnu můţe udělit aţ do výše 600 Kč. Ředitel věznice má právo udělovat kázeňské odměny podle ZVTOS v plném rozsahu. Čl. 54 Kázeňské tresty
(1) (2)
(3)
Kázeňské tresty podle § 64 ZVTOS mají právo ukládat vychovatel, speciální pedagog, vedoucí oddělení a ředitel věznice. Vychovatel má právo ukládat tyto kázeňské tresty: a) důtku, b) propadnutí věci, c) umístění do uzavřeného oddělení aţ na 3 dny, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvým, d) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. Speciální pedagog má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavci 2 tyto kázeňské tresty: a) sníţení kapesného nejvýše o jednu třetinu na dobu jednoho kalendářního měsíce, b) zákaz přijetí jednoho balíčku v období 3 kalendářních měsíců, c) umístění do uzavřeného oddělení aţ na 7 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvým, d) celodenní umístění do uzavřeného oddělení aţ na 3 dny, e) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.
32
(4)
(5) (6)
Vedoucí oddělení má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavcích 2 a 3 tyto kázeňské tresty: a) sníţení kapesného nejvýše o jednu třetinu aţ na dobu dvou kalendářních měsíců, b) umístění do uzavřeného oddělení aţ na 14 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvým, c) celodenní umístění do uzavřeného oddělení aţ na 10 dnů, d) umístění do samovazby aţ na 5 dnů, e) odnětí výhod vyplývající z předchozí kázeňské odměny. Ředitel věznice má právo ukládat kázeňské tresty podle ZVTOS v plném rozsahu. Má-li zaměstnanec za to, ţe odsouzeným by měl být uloţen přísnější kázeňský trest, postoupí věc tomu zaměstnanci věznice, který je oprávněn takový trest uloţit.
Hlava III ŢENY Čl. 55 Odlišnosti výkonu trestu Výkon trestu odsouzených ţen upravuje hlava IV díl 4 ZVTOS a hlava IV. ŘVTOS.
Hlava IV SPECIALIZOVANÁ ODDĚLENÍ Čl. 56 Obecná ustanovení (1)
(2) (3)
(4) (5)
Odsouzení, u kterých je diagnostikována porucha duševní a porucha chování, porucha osobnosti a chování, způsobená uţíváním psychotropních látek nebo mentální retardace, jsou umisťováni do specializovaných oddělení (dále jen do „SpO“). Týká se to zejména odsouzených, kterým bylo soudně nařízeno ústavní léčení. Do SpO jsou umisťovány odsouzené matky s nezletilými dětmi (upraveno v příloze vnitřního řádu), odsouzení trvale pracovně nezařaditelní (upraveno v příloze vnitřního řádu) a odsouzení k doţivotními trestu. SpO jsou zřízena v oddělených částech věznice. Kapacita a vyuţití oddělení je stanovena tak, aby byl zabezpečen účel intenzivního a specifického zacházení s takovými odsouzenými. Ve SpO je zpravidla zřízena téţ terapeutická místnost pro individuální terapii, intervence a poradenství popř. další prostory, které jsou vybaveny tak, aby odpovídaly charakteru aktivit v nich realizovaných. Působení na odsouzené ve SpO se uplatňuje zejména prostřednictvím komunitního a reţimového systému, individuální a skupinové terapie a relaxace. V rámci programu zacházení je odsouzeným poskytována specializovaná individuální péče. Konkrétní formy a metody zacházení s odsouzenými ve SpO jsou dále rozpracovány v příloze vnitřního řádu.
33
Čl. 57 Zařazování a vyřazování (1) (2) (3)
O zařazení odsouzených do některého SpO rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Do SpO mohou být přijati odsouzení i na vlastní ţádost po předchozím doporučení věznice, ve které vykonává stávající trest. Při nástupu je odsouzeným zpracován individuální program zacházení, který zohledňuje zásady komunitního systému ve SpO. Délka pobytu ve SpO je určena terapeutickým programem a je závislá na osobnosti a plnění individuálního programu zacházení. O vyřazení ze SpO rozhoduje ředitel věznice na základě návrhu odborné komise. Odsouzení mohou být ze SpO vyřazeni z důvodů opakovaného násilí, odmítání účasti v aktivitách programu zacházení, na vlastní ţádost, z důvodů zdravotních, ukončení výkonu trestu a pro hrubé porušení základních povinností vyplývajících ze ZVTOS, ŘVTOS a vnitřního řádu. Čl. 58 Oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením
(1)
(2)
(3) (4)
(5)
(6)
V oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením (dále jen „OZSTZ“) se zajišťuje výkonu trestu odsouzených, u nichţ jsou splněny podmínky uvedené v § 8 odst. 3 a § 95 ŘVTOS. Účelem působení na odsouzené je snaha o omezení důsledků desocializace a prizonizace, jsou vyuţívány takové formy a metody činnosti včetně preventivních opatření, které na minimum redukují neţádoucí projevy chování vedoucí k maření účelu výkonu trestu, udrţují přiměřenou psychickou a fyzickou kondici umoţňující bezkonfliktní kontakt se zaměstnanci věznice a odsouzenými. Cílem působení je dosaţení účelu výkonu trestu realizací zejména stanoveného programu zacházení jako základní formy cílevědomého a komplexního působení na odsouzené, který je směrován k opětovnému zařazení odsouzených do oddílu standardního výkonu trestu. Výsledkem musí být dosaţení postojových změn a snaha o pozitivní adaptaci na výkon trestu a eliminaci obtíţí, které byly příčinou umístění odsouzeného do OZSTZ. Po zařazení odsouzených je vţdy na základě provedeného pedagogického a psychologického posouzení, které je směřováno na reakci na důvody tohoto zařazení, aktualizován program zacházení. Hlavním obsahem zacházení je účast na některé speciálně výchovné aktivitě, která po seznámení s účelem a obsahem je pro odsouzené závazná. Další zacházení je nutné směrovat do oblasti poskytování potřebné intervence zaměstnanců věznice, vyuţívání vězeňské knihovny, získávání informací z médií a realizace pohybových aktivit. V oblasti pracovních aktivit je to především úklidová činnost, jednoduché údrţbářské práce, pomoc při rozvozu stravy, výstroje apod. v rámci oddělení se zesíleným zabezpečením. Odsouzeným je nutno zabezpečit osobní konzultaci s odbornými zaměstnanci podle potřeby a na jejich ţádost. Konkrétní rozvrh jednotlivých aktivit se stanovením druhu aktivity, místa, času jejího konání a zaměstnance, který aktivitu řídí, se uvede v týdenních plánech, s nimiţ se odsouzení seznámí. Aktivity programu zacházení u odsouzených, zařazených do věznice s dozorem, mohou být realizovány bez přímého dozoru příslušníka věznice. Odsouzení jsou v závislosti na počtu odsouzených zařazováni zpravidla do dvou diferenčních skupin. Při vyřazení nebo při dosaţení první diferenční skupiny lze u jednotlivých odsouzených uplatňovat rozdílný stupeň bezpečnostních opatření,
34
a to podle plnění svých povinností a úrovně plnění programu zacházení. Odsouzení se při vyřazení zařadí zpravidla do druhé PSVD standardního reţimu. (7) Motivační činitelé diferencovaného zacházení jsou vyuţívány k tomu, aby odsouzení řádně plnili všechny stanovené povinnosti a program zacházení a aby byli po uplynutí stanovené doby zařazeni do oddílu standardního výkonu trestu. (8) Do první DS se zařadí odsouzení po vyhodnocení dvou po sobě následujících hodnotících obdobích pobytu ve druhé DS, kteří aktivně a v celém rozsahu plní aktualizovaný program zacházení a nebyli za toto období kázeňsky trestáni nebo jim byly uloţené kázeňské tresty do tohoto termínu včas zahlazeny. (9) Do druhé DS se zařadí nově zařazení odsouzení, odsouzení s negativním postojem k výkonu trestu a plnění stanovených povinností. (10) V případě, ţe byli odsouzení rozhodnutím soudu přeřazeni do přísnějšího typu věznice, avšak důvody pro jejich umístění v OZSTZ i nadále trvají, se odsouzení zpravidla zařadí do druhé DS. (11) Jako motivační činitelé se v první DS uplatňuje zejména a) podání návrhu na zařazení odsouzených do standardního oddílu výkonu trestu, b) podle moţností věznice realizace sportovně rekreativního charakteru vycházek s moţností účasti dalších odsouzených tohoto oddílu, c) jednorázový nákup v hodnotě 800 Kč, d) účast odsouzených na kulturně výchovných a vzdělávacích akcích pořádaných pro odsouzené v rámci oddílu, e) vyuţívání místností pro kondiční cvičení společně s ostatními odsouzenými v oddílu, f) sledování televizních programů v době osobního volna do 24 hodin, g) moţnost realizace návštěvy bez dělící přepáţky, h) moţnost přiměřené estetizace ubytovacích prostorů. (12) Motivační činitelé u odsouzených zařazených do druhé DS se uplatňují zpravidla ve výjimečných případech s tím, ţe a) jednorázový nákup je umoţněn ve výši 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je sníţen podle časového rozvrhu dne. (13) Do OZSTZ se zařazují odsouzení a) u nichţ uplatňování standardních postupů, včetně realizace prostředků kázeňské pravomoci nebo vnitřní diferenciace se míjejí účinkem, přičemţ dosud nedošlo k podání návrhu příslušnému soudu na jejich přeřazení do věznice s přísnějším reţimem nebo o takovém návrhu ještě nebylo soudem rozhodnuto, b) k výjimečnému trestu na 15 – 25 let, rozhodne-li soud, ţe doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává, a jejichţ chování odpovídá kritériím pro zařazení podle písm. a), c) u nichţ to vyţadují zvláštní zřetele hodné okolnosti, kdy je nutné zabezpečit uplatňování účinných preventivních opatření zejména k zabránění násilného jednání vůči osobám a kdy tito odsouzení zřejmě nemají zábrany při volbě prostředků k dosaţení cíle, aby závaţným způsobem zmařili účel výkonu trestu. (14) Proti rozhodnutí si mohou odsouzení do třech dnů od oznámení nebo doručení rozhodnutí podat stíţnost, která nemá odkladný účinek. Doba, o kterou lze stávající pobyt odsouzených opětovně prodlouţit, nesmí být delší neţ doba dvou po sobě jdoucích hodnotících období. (15) O stíţnosti odsouzených proti rozhodnutí rozhoduje generální ředitel Vězeňské sluţby (dále jen „generální ředitel“). (16) Odsouzení se z oddělení se zesíleným zabezpečením vyřadí
35
a) jestliţe tak v rámci řešení podané stíţnosti rozhodl generální ředitel, b) jestliţe příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodl o zastavení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního řádu, kdy jím bylo rozhodnuto, ţe se skutek, pro který byli odsouzení stíháni, nestal anebo ţe tento skutek není trestným činem, c) z váţných zdravotních důvodů, zejména na návrh ředitele věznice a na základě doporučení lékaře, d) na doporučení odborných zaměstnanců věznice a po projednání v komisi na základě vstřícného dlouhodobého přístupu a spolupráce odsouzených při naplňování účelu výkonu trestu, kdy byli odsouzení zařazeni do první DS. (17) Odsouzení jsou ve věznici se zvýšenou ostrahou a ostrahou v celách ubytování zpravidla po dvou a jsou trvale uzamykáni. U odsouzených zařazených do věznice s dozorem a první DS věznice s ostrahou, mohou být v průběhu dne v době jejich osobního volna cely, kulturní a společenské nebo sportovní místnosti po stanovenou dobu odemčeny, pokud tomu nebrání zvláštní bezpečnostní důvody. V celách nebo místnostech můţe být najednou soustředěno v návaznosti na jejich kapacitu aţ deset odsouzených. (18) Odsouzení se stravují v celách za pouţití běţného jídelního nádobí, které se však po konzumaci stravy z cely včetně příborů ihned odebírá a přitom se kontroluje jeho úplnost a neporušenost. Z potravin z balíčků a nákupů se před vydáním do cely odstraní skleněné nebo kovové obaly. (19) Vycházky odsouzených jsou prováděny pod přímým dohledem příslušníka zpravidla ve vyčleněné části věznice odděleně od odsouzených zařazených do jiného typu věznice po skupinách, které mohou činit aţ 10 odsouzených. Prostor pro vymezení vycházek můţe být vymezen pasivními prvky technických a stavebně technických prostředků. Ústroj odsouzených na vycházce můţe být přizpůsobena jejich sportovně rekreativnímu charakteru, při vycházce mohou mít odsouzení s sebou vedle kuřáckých potřeb a nápojů téţ knihu, noviny nebo časopis. Sportovně rekreativní charakter vycházek u odsouzených zařazených do první DS lze realizovat téţ v jiných prostorech uţívaných pro standardní výkon trestu. (20) Návštěvy se uskutečňují v místnosti, kde jsou zpravidla návštěvníci od odsouzených odděleni přepáţkou, vţdy za přímého dohledu příslušníka. Návštěva odsouzených zařazených do první DS se můţe uskutečnit v prostorech, kde nejsou návštěvníci od odsouzených odděleni přepáţkou, a to společně s odsouzenými ve standardním výkonu trestu. Návštěvy a rozmluvy odsouzených s obhájci, advokáty nebo znalci a dalšími oprávněnými osobami, se konají ve zvláštní místnosti, kde můţe být vybudována dělící přepáţka a moţnost přímé zrakové kontroly určeného zaměstnance. Pouţití dělící přepáţky nesmí omezovat vedení běţné komunikace odsouzených, sniţovat nebo omezovat vizuální kontakt s návštěvníky nebo případné prostudování trestních spisů nebo jiných důleţitých písemností. Duchovní a sociální sluţby realizované podle § 20 ZVTOS probíhají zpravidla individuální formou v místnostech k tomu účelu určených. (21) V rámci snahy udrţet kontakt s vnějším prostředím, zejména s příbuznými, se umoţní v případě zájmu odsouzených, pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, pouţití telefonu v určené místnosti. Jako závaţný důvod pro další pouţití telefonu odsouzenými se povaţuje jejich ţádost o právní pomoc právního zástupce. Takový rozhovor se uskuteční v místnosti k tomu účelu zřízené.
36
Hlava V DALŠÍ ODDĚLENÍ A OPATŘENÍ Čl. 59 Poradna drogové prevence (1) (2)
(3)
(4)
Ve věznici je zřízena poradna drogové prevence (dále jen „DP“), jejíţ činnost zajišťují odborní zaměstnanci věznice; členy DP jsou zejména speciální pedagog, psycholog, vychovatel – terapeut, sociální pracovník, lékař, psychiatr a zdravotní sestra. K cílům DP patří realizace preventivních opatření v oblasti zneuţívání psychotropních a jiných návykových látek odsouzenými a pomoc drogově závislým a drogou ohroţeným odsouzeným.Odsouzeným je poskytováno odborné poradenství, individuální nebo skupinová terapie a zdravotnická péče v oblasti drogové prevence. Do péče DP mohou být odsouzení zařazeni na základě vlastní ţádosti a zájmu o zvládnutí dlouhodobé abstinence nebo na základě doporučení odborných zaměstnanců věznice. Rozhodnutí odsouzených o zařazení do péče DP jsou závazná a účast v DP je vyhodnocována jako součást programu zacházení. Odsouzení jsou do DP předváděni individuálně na vyţádání odborných zaměstnanců DP. Čl. 60 Krizové oddělení
(1)
(2)
(3) (4) (5) (6)
Účelem krizového oddělení (dále jen „KO“) je poskytnout odsouzeným pomoc potřebnou pro odeznění krizového stavu. KO je zřízeno pro dočasný pobyt odsouzených, u kterých jsou zaznamenány symptomy krizového stavu. Do KO lze dočasně umístit odsouzené, u nichţ je aktuální umístění mezi ostatní odsouzené z objektivních důvodů psychicky ohroţující. Rozhodnutí o umístění do KO není podmíněno souhlasem odsouzených. Je zřizováno v oddělené části věznice jako oddělení nebo cela podle příslušné kapacity věznice s náleţitým vybavením. Součástí je zpravidla zvláštní dekompenzační (izolační) cela pro odsouzené, kteří ohroţují sebe nebo své okolí a je stavebně upravena tak, aby nemohlo dojít k sebepoškození odsouzených nebo poškození vnitřního vybavení cely. Do KO jsou umisťováni odsouzení s obtíţnou adaptací na podmínky výkonu trestu nebo kolektiv odsouzených, odsouzení proţívající aktuální sociální krizi nebo z jiných psychiatrických a psychologických důvodů. O zařazení odsouzených do KO rozhoduje vedoucí oddělení výkonu trestu zpravidla na základě návrhu vychovatele a doporučení psychologa. Délka pobytu v KO se posuzuje individuálně, zaměstnaní odsouzení jsou při zařazení do KO zpravidla na základě individuálního posouzení dočasně vyřazeni z práce. O vyřazení odsouzených z KO rozhoduje vedoucí oddělení výkonu trestu zpravidla na návrh psychologa nebo ţádost odsouzených. Odsouzení umístěni v KO, kteří nerespektují a porušují pravidla chování v KO, jsou z tohoto oddělení vyřazeni. účasti na aktivitách programu zacházení nebo v jiných speciálně výchovných aktivitách terapeutického charakteru rozhodne psycholog ve spolupráci se speciálním pedagogem. Vycházky se provádějí ve vymezeném prostoru odděleně od ostatních odsouzených podle ČRD.
37
Čl. 61 Bezdrogová zóna (1)
(2) (3)
(4) (5)
(6) (7)
(8)
(9)
Účelem umísťování odsouzených do bezdrogové zóny (dále jen „BZ“) je zamezit odsouzeným kontakt s návykovými látkami (dále jen „droga“) a sníţit zdravotní a sociální rizika jejich závislosti, dále motivovat odsouzené ke změně dosavadního chování a postojů a napomáhat tím k jejich všestrannému rozvoji. BZ se zřizuje ve vyčleněné části věznice podle kapacity věznice a je náleţitě vybavena k provádění všech aktivit. Do BZ jsou přijímáni odsouzení, kteří nebyli a nejsou uţivateli drogy, ale lze je povaţovat za jedince ohroţeného drogou. Dále odsouzení, kteří uţívali drogu a nyní jsou motivováni k dobrovolné abstinenci anebo absolvovali soudně nařízené nebo dobrovolné ochranné léčení protitoxikomanické nebo absolvovali pobyt v oddělení specializovaném pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování způsobenou uţíváním psychotropních látek. Přednostně jsou do BZ zařazováni odsouzení, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé nebo mladí dospělí či blízcí věku mladistvých, jeţ současně zpravidla nejsou odsouzen pro trestné činy související s nedovolenou výrobou a drţení drog a šířením toxikomanie. Odsouzení jsou přijímáni na základě písemné ţádosti, o přijetí rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Při přijetí do BZ se odsouzení prokazatelně zaváţí dodrţovat všechna stanovená pravidla, abstinovat a kdykoli se podrobit kontrolám abstinence. Odsouzení, kteří byli uţivatelem drog, musí souhlasit se zařazením do „registru uţivatelů drog – ţadatel o léčbu“. O vyřazení odsouzených rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Důvodem můţe zejména být zneuţití drogy, odmítnutí se podrobit kontrole abstinence, včetně odběru tělních tekutin, udělení kázeňského trestu podle § 46 odst.3 písm.f), g) a h) ZVTOS a odmítnutí účastnit se stanovených aktivit programu zacházení. Po vyřazení z BZ se odsouzení zpravidla zařadí do III. PSVD nebo jsou přemístěni do jiné věznice. Program zacházení uplatňovaný v BZ má pevnou strukturu a vychází zejména z modelu komunitně skupinové terapie závislostí. Důraz je kladen na skupinovou atmosféru a terapii doplněnou dostatečnou fyzickou zátěţí a moţností individuálních konzultací. V rámci programu zacházení se přístup zaměstnanců věznice zaměřuje na prevenci zneuţívání drog, ovlivnění odsouzených v jejich náhledu na drogu, motivaci k abstinenci a k vedení zdravého ţivotního stylu. Stravování probíhá zpravidla odděleně od ostatních odsouzených. Čl. 62 Eskortování a přemísťování
(1) (2)
Informaci o nadcházející eskortě a další podrobné pokyny podá odsouzeným příslušný vychovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec věznice. Odsouzení, kteří jsou eskortováni k soudnímu jednání nebo do zdravotnických zařízení se vybavují pro účely těchto eskort pouze věcmi osobní potřeby, kterými se rozumí zejména: a) věci osobní hygieny nezbytné na jeden den, b) přiměřené mnoţství potravin, maximálně však v rozsahu celodenní stravní dávky, c) korespondence a dokumentace potřebná k soudním, případně jiným úkonům, d) soukromá korespondence (do pěti kusů) a fotografie (do pěti kusů),
38
(3)
(4) (5)
(6)
(7)
e) léky v mnoţství stanoveném lékařem. Při přemístění odsouzených do jiné věznice nebo zdravotnického zařízení vězeňské sluţby se odsouzení vybavují věcmi uvedenými v předchozím odstavci a dalšími povolenými věcmi, které jsou přepravovány v zapečetěných eskortních vacích. Osobní věci přepravované v eskortním vaku jsou věci: a) osobní hygienické prostředky (do dvou kusů od kaţdého druhu), b) potraviny a nápoje nad rámec celodenní stravní dávky, c) max. jeden karton cigaret nebo tomu odpovídající mnoţství jiných tabákových výrobků, včetně nezbytných kuřáckých potřeb, d) osobní prádlo: košile nebo tričko (do dvou kusů), trenýrky nebo slipy (do sedmi kusů), pyţamo (jeden kus), ponoţky (do sedmi párů), ručník (do dvou kusů), e) oděv: kalhoty (jeden kus), sako, bunda, svetr, apod. – podle ročního období (jeden kus), obuv (jeden pár), f) sportovní oděv (jeden kus), sportovní obuv (jeden pár). Při trvalém přemístění do jiné věznice se odsouzení předvedou k provedení lékařské prohlídky a poté do výstrojního skladu. Přidělenou skříňku nechávají odsouzení prázdnou a vyčištěnou bez uzamčení a visacího zámku. Odsouzení dočasně eskortovaní z jiné věznice jsou umístěni ve vyčleněné části věznice na určených celách podle typu věznice. Tyto cely jsou uzamčeny po celých 24 hodin. Na tyto odsouzené se vztahuje ustanovení o programu zacházení pouze v omezeném rozsahu podle moţností věznice a nevztahuje se na ně ustanovení o vnitřní diferenciaci. Individuální pohovory se zaměstnanci věznice se provádí na základě ţádosti uplatněné zpravidla při ranní kontrole cel. Vycházky podle ČRD se provádí v určených vycházkových prostorech, kterých se odsouzení zúčastňují ve vězeňském oděvu. Převzetí korespondence k odeslání provádí při ranní kontrole cel zejména vychovatel nebo dozorce. Korespondenci, která obsahuje podání opravného prostředku ve smyslu právních předpisů, předají odsouzení v době nepřítomnosti vychovatele sluţbu konajícímu dozorci. Nákupy odsouzených se realizují zpravidla rozvozem zboţí podle ČRD. Odsouzeným se poskytuje dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů. Čl. 63 Propouštění z výkonu trestu
(1) (2) (3)
V den propuštění jsou odsouzení předvedeni se všemi osobními věcmi a věcmi danými do uţívání do výstrojního skladu. Umoţní se jim vykoupání a oholení a vydají se jim jejich osobní věci uloţené v úschově. Samotné propuštění je realizováno v místnosti k tomu účelu určené, do které jsou odsouzení předvedeni zaměstnancem věznice. Propuštění z výkonu trestu probíhá denně v době od 08,00 do 16,00 hodin, případně podle nařízení soudu. Odsouzeným lze poskytnout podle příslušné právní úpravy příspěvek při propuštění aţ do částky 2000,- Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíţí i k tomu, zda takové finanční prostředky nemají odsouzení na účtu ve věznici, v peněţním ústavu, nebo zda nemohli tyto prostředky získat jiným způsobem, například od osob blízkých nebo zastupitelského úřadu státu, jehoţ jsou občanem.
39
Čl. 64 Zrušovací a závěrečné ustanovení (1) (2)
Věznice má stanoveny tyto přílohy vnitřního řádu: č.1 aţ 27 Vnitřní řád nabývá účinnosti aprobováním generálního ředitelství vězeňské sluţby pod č.j: 168/62/2007 – 50/308 dne: 19.11.2007. Tímto se zrušuje dosavadní vnitřní řád, vydaný pod č,j.: 168/10/2007 - 50/308
40
41
