VNITŘNÍ ŘÁD VAZEBNÍ VĚZNICE PRO ODSOUZENÉ MUŽE ZAŘAZENÉ K VÝKONU TRESTU DO VĚZNICE S DOZOREM A OSTRAHOU

Č.j. :

Schvaluji : Vrchní rada plk. Ivan HORÁK ředitel vazební věznice

V Praze dne :

VNITŘNÍ ŘÁD VAZEBNÍ VĚZNICE PRO ODSOUZENÉ MUŽE ZAŘAZENÉ K VÝKONU TRESTU DO VĚZNICE S DOZOREM A OSTRAHOU ŽENY ZAŘAZENÉ K VÝKONU TRESTU DO VĚZNICE S DOHLEDEM A DOZOREM VAZEBNÍ VĚZNICE PRAHA - RUZYNĚ

Vnitřní řád se vydává v souladu s § 14 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vnitřní řád věznice byl aprobován generálním ředitelstvím Vězeňské služby České republiky

pod

č.j.: ……………………………. dne: ………………

s účinností od : ………………………………

OBSAH : HLAVA I..................................................................................................................................... 5 ČL. 1

PROFILACE VĚZNICE .............................................................................................. 5

ČL. 2

VNITŘNÍ ŘÁD VĚZNICE .......................................................................................... 5

HLAVA II.................................................................................................................................... 6 ČL. 3

VYSTROJOVÁNÍ.................................................................................................... 6

ČL. 4

VÝMĚNA PRÁDLA A ODĚVU............................................................................. 6

ČL. 5

UBYTOVÁNÍ .......................................................................................................... 7

ČL. 6

STRAVOVÁNÍ ........................................................................................................ 8

ČL. 7

ZDRAVOTNÍ PÉČE ................................................................................................ 8

ČL. 8

VYCHÁZKY............................................................................................................ 9

ČL. 9

KORESPONDENCE................................................................................................ 9

ČL. 10

UŽÍVÁNÍ TELEFONU .......................................................................................... 10

ČL. 11

NÁVŠTĚVY........................................................................................................... 11

ČL. 12

USPOKOJOVÁNÍ KULTURNÍCH POTŘEB ...................................................... 13

ČL. 13

DUCHOVNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY................................................................... 13

ČL. 14

NÁKUP POTRAVIN A VĚCÍ OSOBNÍ POTŘEBY ............................................ 13

ČL. 15

PŘIJETÍ BALÍČKU ............................................................................................... 13

ČL. 16

PŘÍJEM PENĚZ A NAKLÁDÁNÍ S NIMI........................................................... 15

ČL. 17

PODÍL ODSOUZENÝCH NA ORGANIZACI ŽIVOTA VE VĚZNICI.............. 15

HLAVA III ................................................................................................................................ 16 ČL. 18 ZÁSADY HYGIENY, BEZPEČNOSTI, OCHRANY ZDRAVÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY…………………………………………………………………………………….16 ČL. 19

ZNEUŽÍVÁNÍ OMAMNÝCH LÁTEK ................................................................ 17

ČL. 20

KOUŘENÍ .............................................................................................................. 17

ČL. 21

ORGANIZOVANÁ ČINNOST ODSOUZENÝCH .............................................. 17

ČL. 22

PŘEMÍSŤOVÁNÍ A PŘEŘAZOVÁNÍ ................................................................. 18

HLAVA IV ................................................................................................................................ 18 ČL. 23

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ................................................................................. 18

ČL. 24

MINIMÁLNÍ PROGRAM ZACHÁZENÍ ............................................................. 19

ČL. 25

PRACOVNÍ AKTIVITY........................................................................................ 19

ČL. 26

VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY .................................................................................. 19

ČL. 27

SPECIÁLNĚ VÝCHOVNÉ AKTIVITY ............................................................... 19

ČL. 28

ZÁJMOVÉ AKTIVITY ......................................................................................... 19

ČL. 29

OBLAST UTVÁŘENÍ VNĚJŠÍCH VZTAHŮ ...................................................... 20

2

ČL. 30

VNITŘNÍ DIFERENCIACE .................................................................................. 20

ČL. 31

ZÁSADY REALIZACE VNITŘNÍ DIFERENCIACE ......................................... 21

ČL. 32

MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI S DOHLEDEM .................................... 22

ČL. 33

MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI S DOZOREM ....................................... 22

ČL. 34

MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI S OSTRAHOU ..................................... 23

ČL. 35

MOTIVAČNÍ ČINITELÉ VE VĚZNICI SE ZVÝŠENOU OSTRAHOU ............ 24

HLAVA V ................................................................................................................................. 25 ČL. 36

OBECNÉ USTANOVENÍ ..................................................................................... 25

ČL. 37

KÁZEŇSKÉ ODMĚNY......................................................................................... 25

ČL. 38

KÁZEŇSKÉ TRESTY ........................................................................................... 25

ČL. 39

REALIZACE DALŠÍCH OPATŘENÍ................................................................... 26

HLAVA VI ................................................................................................................................ 27 ČL. 40

PŘIJÍMÁNÍ DO VÝKONU TRESTU ................................................................... 27

ČL. 41

NÁSTUPNÍ ODDĚLENÍ ....................................................................................... 27

ČL. 42

VÝSTUPNÍ ODDĚLENÍ ....................................................................................... 28

ČL. 43

UZAVŘENÉ ODDĚLENÍ ..................................................................................... 29

ČL. 44 VÝKON KÁZEŇSKÉHO TRESTU UMÍSTĚNÍ DO UZAVŘENÉHO ODDĚLENÍ S VÝJIMKOU DOBY STANOVENÉ K PLNĚNÍ URČENÝCH ÚKOLŮ PROGRAMU ZACHÁZENÍ...................................................................................................... 30 ČL. 45 VÝKON KÁZEŇSKÉHO TRESTU CELODENNÍHO UMÍSTĚNÍ DO UZAVŘENÉHO ODDĚLENÍ.................................................................................................... 30 ČL. 46

SAMOVAZBA ....................................................................................................... 30

ČL. 47 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VÝKON KÁZEŇSKÝCH TRESTŮ CELODENNÍHO UMÍSTĚNÍ DO UZAVŘENÉHO ODDĚLENÍ A SAMOVAZBY ............. 30 ČL. 48

SAMOSTATNÉ UBYTOVÁNÍ............................................................................. 31

ČL. 49

LŮŽKOVÁ ČÁST OŠETŘOVNY ........................................................................ 31

HLAVA I................................................................................................................................... 32 ČL. 50

OBECNÉ USTANOVENÍ ..................................................................................... 32

HLAVA II.................................................................................................................................. 32 ČL. 51

OBECNÉ USTANOVENÍ ..................................................................................... 32

ČL. 52

VNITŘNÍ DIFERENCIACE .................................................................................. 33

ČL. 53

KÁZEŇSKÉ ODMĚNY......................................................................................... 33

ČL. 54

KÁZEŇSKÉ TRESTY ........................................................................................... 33

HLAVA III ................................................................................................................................ 34 ČL. 55

ODLIŠNOSTI VÝKONU TRESTU ...................................................................... 34

3

HLAVA IV ................................................................................................................................ 34 ČL. 56

OBECNÁ USTANOVENÍ ..................................................................................... 34

ČL. 57

ZAŘAZOVÁNÍ A VYŘAZOVÁNÍ ...................................................................... 35

ČL. 58 ODDĚLENÍ SE ZESÍLENÝM STAVEBNĚ TECHNICKÝM ZABEZPEČENÍM......................................................................................................................35 HLAVA V ................................................................................................................................. 38 ČL. 59

PORADNA DROGOVÉ PREVENCE................................................................... 38

ČL. 60

KRIZOVÉ ODDĚLENÍ ......................................................................................... 39

ČL. 61

BEZDROGOVÁ ZÓNA......................................................................................... 39

ČL. 62

ESKORTOVÁNÍ A PŘEMÍSŤOVÁNÍ .............................................................. 400

ČL. 63

PROPOUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU ............................................................... 41

ČL. 64

ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ................................ ………......42

4

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Hlava I ZÁKLADNÍ INFORMACE Čl. 1

Profilace věznice

(1) Vazební věznice Praha - Ruzyně (dále jen „věznice“) je věznicí pro výkon trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) odsouzených mužů zařazených k výkonu trestu do věznice s dozorem a ostrahou, a odsouzených žen zařazených k výkonu trestu do věznice s dohledem a dozorem. (2) Ve věznici je zřízeno specializované oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené muže zařazené k výkonu trestu do věznice s dozorem a trvale pracovně nezařaditelné ženy zařazené k výkonu trestu do věznice s dohledem. (3)

Adresa věznice:

(4)

Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu provádí pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu se trest vykonává. Adresa krajského státního zastupitelství: Městské státní zastupitelství v Praze Státní zástupce MSZ v Praze pověřený dozorem nad výkonem trestu odnětí svobody Náměstí 14.října 9 150 00 Praha 5

Vazební věznice Praha - Ruzyně Staré náměstí 3/12 Poštovní úřad 614, přihrádka 07 161 02 P r a h a 6

Čl. 2

Vnitřní řád věznice

(1)

Vnitřní řád věznice (dále jen „vnitřní řád“) je vydán v souladu s § 14 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVTOS“) a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ŘVTOS“).

(2)

Ve vnitřním řádu jsou stanovena konkrétní pravidla, podle kterých se realizují práva a povinnosti odsouzených ve výkonu trestu, zabezpečení vnitřního pořádku a časového rozvrhu dne (dále jen „ČRD“), zásady pro činnost odsouzených a jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici.

(3)

Ustanovení vnitřního řádu se použijí pro všechny typy věznic, není-li dále stanoveno jinak a jsou pro odsouzené závazná.

5

(4)

Vnitřní řád je k dispozici v každém oddílu odsouzených, ve vězeňské knihovně, v návštěvní místnosti nebo čekárně.

Hlava II ZPŮSOB NAPLŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH PRÁV ODSOUZENÝCH Čl. 3

Vystrojování

(1)

Převzetí poskytnutého oděvu a výstrojních součástek se eviduje. V případě jejich ztráty nebo poškození je odsouzeným chybějící oděv nebo součástka opětovně vydána nebo vyměněna a předepsána k úhradě.

(2)

Odsouzení nosí výstrojní oděv a součástky podle pokynů občanských zaměstnanců a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen „zaměstnanec věznice“) a řádně se o ně starají. Jakákoliv úprava výstrojního oděvu a součástky je nepřípustná s výjimkou provádění drobných oprav (např. přišití knoflíku).

(3)

Odsouzeným zařazeným do práce poskytuje věznice nebo zaměstnavatelský subjekt pracovní oděv popř. obuv podle druhu a rozsahu vykonávané práce. V případě vyřazení z pracoviště odsouzení pracovní oděv nebo obuv ihned vracejí.

(4)

Pracovní oděv mohou odsouzení používat také při pracovní terapii, pracích k zajištění každodenního provozu věznice nebo při odchodu na pracoviště a zpět, pokud není stanoveno jinak.

(5)

Vlastní (sportovní) oděv a obuv v povoleném množství odsouzení nosí pouze při sportovní činnosti nebo sportovní zájmové aktivitě programu zacházení, pokud není zaměstnancem věznice povoleno jinak.

(6)

Nošení jakékoliv kombinace vězeňského a vlastního (sportovního) oděvu a obuvi je zakázáno.

(7)

Ošetřující lékař může ze zdravotních důvodů povolit na nezbytně nutnou dobu úlevu od nošení výstrojního oděvu a součástek. K tomuto účelu jsou vydávána ošetřujícím lékařem zvláštní povolení o trvalé úlevě, kterými se odsouzení prokazují. Po uplynutí vyznačené doby je povolení neplatné. Povolení o trvalé úlevě vydané v jiné věznici zůstává v platnosti, pokud není aktualizováno.

(8)

Povolený vlastní sportovní oděv a spodní prádlo si mohou odsouzení prát a sušit na vlastní náklady podle potřeby v prostorech k tomu určených.

(9)

Provádění jakékoliv výměny, směny, prodeje, koupě, darování a půjčování vězeňského materiálu, jakož i osobních nebo jiných věcí, není bez souhlasu pověřeného zaměstnance věznice povoleno.

(10) Úlevy od ústrojové kázně může ve výjimečných případech povolit ředitel věznice na základě doporučení lékaře nebo podle svého uvážení při mimořádných klimatických podmínkách (např. při venkovních teplotách nad 25 oC).

6

Čl. 4

Výměna prádla a oděvu

(1)

Výměna vězeňského oděvu a výměna výstrojního ložního prádla se provádí v termínech a místech uvedených v ČRD.

(2)

Výměna vlastního oděvu, prádla nebo obuvi se uskutečňuje zasíláním poštou nebo při návštěvách na základě předchozího povolení. V případě, že odsouzení žádají o odeslání balíčku s vlastním oděvem, prádlem nebo obuví, je balíček za dohledu zaměstnance věznice zabalen a odeslán na náklady odsouzených. V případě výměny při návštěvě zpracují odsouzení předem seznam věcí, které budou po předchozí kontrole v den návštěvy předány. Čl. 5

Ubytování

(1)

Odsouzení jsou ubytováni v jednotlivých oddílech ubytoven nebo odděleních. Oddílem nebo oddělením se zpravidla rozumí uzavřená část chodby s ložnicemi nebo celami, kulturní nebo společenskou místností a hygienickým zařízením, prostory pro realizaci sebeobslužných aktivit nebo aktivit programu zacházení popř. dalšími vyčleněnými prostory. O zařazení do jednotlivých oddělení a oddílů rozhoduje komise odborných zaměstnanců věznice (dále jen „odborná komise“), o ubytování odsouzených do jednotlivých ložnic a cel rozhoduje pověřený zaměstnanec věznice.

(2)

Lůžka mohou být v ložnicích nebo celách umístěna nad sebou jako dvoupatrová. Ložnice se v závislosti na počtu ubytovaných vybavuje s přihlédnutím k prostorovým možnostem stoly, židlemi, věšáky, botníky popř. jiným vhodným nábytkem.

(3)

Každé obsazené lůžko a skříňka je označena jmenovkou s uvedením jména, příjmení a identifikačního kódu. Vzor úpravy lůžka a označení lůžek a skříněk odsouzených jmenovkami jsou stanoveny v příloze vnitřního řádu.

(4)

Odsouzení si mohou ponechat povolené věci osobní potřeby v takovém množství, které lze uložit do poskytnuté skříňky.

(5)

O další úpravě ubytovacích prostor a prostor pro zacházení rozhoduje pověřený zaměstnanec.

(6)

Ve všech oddílech a odděleních jsou zřízeny kulturní nebo společenské místnosti, které jsou vybaveny přiměřeným počtem stolů a židlí event. vyzdobeny.

(7)

V době od budíčku do večerky mají odsouzení ustlaná lůžka podle stanoveného vzoru. Odsouzeným je povoleno ležet na ustlaném lůžku pouze v době osobního volna vymezeném v ČRD. Mimo tuto dobu mohou odsouzení ležet na lůžku pouze na základě písemného povolení ošetřujícího lékaře nebo povolení pověřeného zaměstnance věznice. Po vyhlášení večerky odsouzení dodržují noční klid; poslech vlastních radiopřijímačů a další povolené elektroniky omezují tak, aby nebyli rušeni ostatní odsouzení.

(8)

Při vstupu zaměstnance věznice do ložnice nebo cely přítomní odsouzení v době od budíčku do večerky povstanou, nebrání-li tomu jejich zdravotní stav.

7

(9)

Zámek k uzamčení poskytnuté skříňky si mohou odsouzení zakoupit ve vězeňské prodejně nebo jej mohou přijmout v balíčku nebo při návštěvě. Na vyzvání zaměstnance věznice odsouzení skříňku odemknou a umožní její prohlídku. V případě odmítnutí může být požadované otevření skříňky provedeno zaměstnancem věznice bez náhrady poškozeného zámku.

(10) Odsouzení si mohou uzamykat ložnice, v nichž jsou ubytováni, pouze po dobu jejich nepřítomnosti v ložnici. Náhradní klíče jsou uloženy zpravidla u vychovatele. (11) Ve věznicích s ostrahou a se zvýšenou ostrahou jsou cely uzamykány trvale mimo dobu vymezenou v ČRD podle prostupných skupin vnitřní diferenciace (dále jen „PSVD“). (12) Odsouzení nenavazují nedovolené kontakty s osobami uvnitř nebo mimo věznici např. křikem, předáváním nebo vyhazováním věcí. (13) Odsouzení nepoškozují zařízení využívaných prostor a neprovádí v nich jakékoliv úpravy bez souhlasu pověřeného zaměstnance, nenavštěvují odsouzené ubytované v jiných oddílech nebo odděleních bez vědomí zaměstnance věznice. Čl. 6

Stravování

(1)

Odsouzeným je v souladu s ČRD vydávána strava do stanoveného jídelního nádobí podle platné stravní normy v rámci stanoveného peněžního limitu na osobu a den. Jídelníček je k nahlédnutí v prostoru určeném ke stravování.

(2)

Při odběru stravy odsouzení bez vyzvání předkládají průkaz ke stravování popř. se prokáží jiným průkazem pro bezstravenkový systém. Totožnost majitele může být na vyzvání zaměstnance věznice ověřena předložením průkazu totožnosti odsouzeného.

(3)

Strava je odsouzenými osobně odebírána v jídelně. Výjimky z takto stanoveného odběru stravy může povolit ze zdravotních důvodů ošetřující lékař. Odnášení stravy nebo jejich zbytků, vynášení a používání nádobí a podnosů mimo určené prostory není povoleno. Výjimku tvoří pouze přídavky pro pracující, přídavky nápojů, celodenní stravní dávka pro eskortované odsouzené, studená strava popř. pečivo.

(4)

Připomínky k množství a kvalitě stravy mohou odsouzení uplatňovat u zaměstnanců kuchyně nebo prostřednictvím dozorce bezprostředně při převzetí stravy. Další podněty a připomínky ke stravování mohou odsouzení podávat písemně prostřednictvím příslušného vychovatele, na jednání stravovací komise nebo při setkáních zástupců odsouzených s funkcionáři věznice.

(5)

Odsouzení si mohou ve vyhrazených prostorech s využitím povolených elektrospotřebičů ohřívat vodu k přípravě nápojů nebo instantních potravin, které nepotřebují další tepelnou úpravu. Čl. 7 Zdravotní péče

(1)

Ordinační hodiny praktického lékaře pro odsouzené, dobu a způsob výdeje léků jsou stanoveny v ČRD. K lékaři se odsouzení hlásí v pracovních dnech formou zápisu do stanovené knihy, která je k dispozici v každém oddíle nebo oddělení, popř. formou osobního nahlášení pověřenému zaměstnanci věznice.

8

(2)

Pracující odsouzení a odsouzení zařazení do některého z programů zacházení, navštěvují ordinaci lékaře zpravidla mimo svou pracovní dobu a realizaci programů zacházení. Výjimka platí pro akutní a bolestivé případy, včetně objednané návštěvy u odborného lékaře.

(3)

V době, kdy ve věznici není přítomen lékař, se odsouzení v akutních případech nahlásí k ošetření u přítomného zaměstnance věznice.

(4)

Odsouzení užívají pouze léky předepsané lékařem a ve stanoveném množství, není jim dovoleno opatřovat sobě nebo jinému jakékoliv léky, které nebyly lékařem předepsány.

(5)

Léky a vitamínové preparáty nebo podpůrné látky obsažené v zásilce se odsouzeným nevydají. Čl. 8

Vycházky

Pravidla ústrojové kázně stanovuje pro odsouzené jednotně vedoucí oddělení výkonu trestu, vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu popř. vedoucí oddělení výkonu trestu a vazby (dále jen „vedoucí oddělení výkonu trestu“) nebo jím pověřený zaměstnanec věznice provádějící dozor u vycházky nebo probíhající sportovní akce. Čl. 9

Korespondence

(1)

Ředitelem věznice pověření zaměstnanci věznice, kteří mohou bez souhlasu odsouzených zkontrolovat obsah korespondence v souladu s § 24 odst. 1 ŘVTOS jsou uvedeni v příloze vnitřního řádu.

(2)

O zadržení korespondence a jejím postoupení dle § 17 odst. 2 ZVTOS se odsouzení vyrozumí a nezávadné důležité osobní zprávy se jim sdělí.

(3)

Před otevřením korespondence může být bez souhlasu odsouzených prováděna její kontrola s využitím rentgenu a prostředků služební kynologie.

(4)

Nepovolený obsah korespondence se odsouzeným nepředá a odešle se zpět odesílateli na náklady odsouzených nebo ji lze uložit do úschovy. Nemají-li odsouzení dostatek finančních prostředků k odeslání, bude vynaložená částka vedena jako pohledávka věznice. V případě, že korespondence bude obsahovat nepovolené věci zcela nepatrné hodnoty, lze ji s prokazatelným souhlasem odsouzených za jejich přítomnosti zničit.

(5)

Zasílání peněz formou korespondence není povoleno. Je-li odsouzeným přesto do věznice zaslána finanční hotovost v korespondenci, tato se odsouzeným nevydá. O této skutečnosti jsou odsouzení informováni a finanční hotovost je předána k zaúčtování. Pokud o to odsouzení požádají, může být zadržená finanční hotovost na jejich náklady zaslána zpět odesilateli.

(6)

V případě, že korespondence obsahuje věci, které odsouzení mohou mít u sebe a odsouzení v rozhodném období nevyčerpali možnost přijetí balíčku v souladu s § 24 ZVTOS, mohou jim být tyto věci s jejich souhlasem předány a zaevidovány jako nárokový balíček ve smyslu § 24 ZVTOS.

9

(7)

Odesílání a přijímání korespondence se provádí zásadně prostřednictvím příslušného vychovatele nebo pověřeného zaměstnance věznice. Odesílání a přijímání korespondence nebo zpráv a sdělení jinou cestou nebo jiným způsobem není povoleno.

(8)

Označené uzamykatelné schránky vybírají vychovatelé popř. pověření zaměstnanci věznice. Jsou-li odsouzení přemístěni do jiné věznice, korespondence se za nimi do této věznice neprodleně dosílá. Pokud však byli odsouzení přemístěni dočasně a je předpoklad, že se do jednoho týdne vrátí, korespondence se ponechá v úschově u pověřeného zaměstnance a odsouzeným se tato předá po jejich návratu.

(9)

U odesílané doporučené korespondence se na přední stranu obálky do levého horního rohu uvádí adresa odesílatele, jméno a příjmení odsouzených s adresou věznice. Bez tohoto údaje nebude korespondence jako doporučená poštou přijata. S touto korespondencí odsouzení předkládají řádně vyplněný podací lístek. Podací lístek je odsouzeným vrácen následující pracovní den po jeho potvrzení na poštovním úřadu.

(10) U odesílané úřední korespondence jsou odsouzení povinni ve vlastním zájmu, na zadní stranu obálky uvádět čitelně (hůlkovým písmem) své jméno a příjmení z důvodu možného vrácení při nepřevzetí poštovním úřadem či adresátem. (11) Odesílaná úřední korespondence je na zadní straně obálky označována příslušným vychovatelem popř. pověřeným zaměstnancem a datumovkou s vyznačeným dnem převzetí korespondence od odsouzených, který je rozhodný zejména pro účely podávání opravných prostředků ve smyslu právních předpisů. (12) Seznam mezinárodních orgánů a organizací ve smyslu § 17 odst. 3 ZVTOS je uveden v příloze č. 8 vnitřního řádu. (13) Státními orgány České republiky jsou například Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Kancelář Senátu Parlamentu ČR, Kancelář Prezidenta ČR, Úřad vlády ČR, Ministerstva vlády ČR, soudy všech stupňů, státní zastupitelství všech stupňů, Kancelář veřejného ochránce lidských práv, Probační a mediační služba ČR, organizační jednotky Vězeňské služby ČR a další orgány státní správy. Přehled příslušných státních orgánů České republiky je k dispozici u odborného zaměstnance věznice.

Čl. 10 Užívání telefonu (1)

K realizaci telefonních hovorů odsouzených je určen telefonní automat na telefonní karty vybavený digitálním záznamovým zařízením. Na telefonních automatech jsou provedena bezpečnostní opatření k zamezení všech příchozích hovorů, volání na tzv. zelené linky a použití předplacených karet a odesílání SMS zpráv.

(2)

K telefonnímu hovoru z věznice jsou využívány telefonní karty. V případě povoleného hovoru umožní vychovatel popř. pověřený zaměstnanec věznice odsouzeným zakoupení telefonní karty ve vězeňské prodejně, přijetí v balíčku nebo při návštěvě.

(3)

Telefonní hovor lze realizovat zásadně v pracovní době pověřeného zaměstnance, který může být hovoru přítomen.

10

(4)

Jako závažný důvod k povolení použití telefonu podle § 18 odst. 2 ZVTOS se považuje žádost odsouzeného o telefonní kontakt se svým advokátem, který byl odsouzeným prokazatelným způsobem zmocněn za účelem poskytnutí právní služby podle příslušných právních předpisů, aniž by bylo proti odsouzenému vedeno další trestní stíhání.

(5)

Použití telefonu odsouzeného ke kontaktu se svým advokátem se dále povolí v případě, kdy je odsouzený stíhán jako obviněný pro další trestnou činnost, přičemž nejsou dány vazební důvody podle ustanovení § 67 trestního řádu a odsouzeným zmocněný advokát je v této trestní věci zároveň i jeho obhájcem. Dále v případě, kdy u odsouzeného budou uplatňována omezení podle § 27 odst. 4 ZVTOS, zejména pak vazební důvody podle ustanovení § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu a odsouzený požádá o telefonní kontakt se svým advokátem, který jev této trestní věci odsouzeným zmocněn nebo ustanoven jako obhájce.

(6)

U odsouzených, u nichž byla přijata omezení podle § 27 odst. 4 ZVTOS, vyplývající zejména z ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu, se použití telefonu ke kontaktu s advokátem, který je v trestní věci zastupuje jako obhájce, povolí pouze za předpokladu schválení této žádosti příslušným orgánem činným v trestním řízení.

(7)

O povolení k použití telefonu odsouzenými ke kontaktu s obhájcem nebo advokátem podle předchozích ustanovení rozhodne na základě žádosti odsouzených ředitel věznice po předchozím prověření všech rozhodných skutečností. Postup stanovený v § 25 ŘVTOS není tímto ustanovením dotčen. Čl. 11 Návštěvy

(1)

Odsouzení mají právo přijímat návštěvy blízkých osob. Osoby blízké jsou osoby, jejichž vymezení a důsledky s tím spojené upravuje občanský zákoník.

(2)

Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, tj. potomek (syn, vnuk, pravnuk) nebo předek (otec, děd, praděd), sourozenci, bez ohledu na to, zda mají společné oba rodiče a manžel po dobu trvání manželství; vztahy založené osvojením jsou postaveny na roveň příbuzenským vztahům; jiné osoby v poměru rodinném (teta, strýc, neteř, synovec, bratranec, sestřenice) nebo obdobném (druh, družka, osoby sešvagřené, vztah jednoho manžela k příbuzným druhého manžela, atd.), se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, neboť mezi těmito osobami existují tak intenzivní vztahy, že by újmu, která utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

(3)

Osobou jinou než blízkou se rozumí každá osoba, kterou nelze zahrnout mezi příbuzné v řadě přímé nebo pobočné ani mezi osoby, které jsou navzájem v poměru rodinném nebo obdobném.

(4)

Odsouzeným jsou umožňovány návštěvy jiných než blízkých osob za důvodného předpokladu jejich sociální vazby. Za přijatelné ověření existující sociální vazby lze považovat dlouhodobý písemný nebo telefonický styk, zaslání balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby či předchozí umožnění návštěvy.

(5)

Odsouzení se mohou přivítat a rozloučit s návštěvou běžným společenským způsobem, což je podání ruky apod. U osob blízkých lze povolit i jiný kontakt (obejmutí, polibek).

11

(6)

Pověřený zaměstnanec věznice může povolit kontakt odsouzených s nezletilým dítětem během návštěvy (pochování, apod.).

(7)

V případě, že vznikne důvodné podezření, že je dítě využíváno jako prostředek k pronášení nepovolených věcí, pověřený zaměstnanec věznice kontakt přeruší.

(8)

Odsouzení, kteří mají povolenou návštěvu (platnou povolenku k návštěvě) a v době určené k vykonání návštěvy jsou přemístěni na přechodnou dobu (trvající déle než 14 dní) do jiné věznice, mají nárok na uskutečnění návštěvy v rozsahu práva uvedeného ZVTOS.

(9)

Přijetí i odmítnutí návštěvy odsouzenými anebo osobou, které byla návštěva povolena se zaznamenává do evidenční karty návštěv odsouzeného.

(10) Návštěv bez zrakové a sluchové kontroly je využíváno jako významného motivačního prostředku pro odsouzené. Tento způsob návštěvy není jiným než blízkým osobám umožněn. (11) Řád pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly obsahuje zejména organizační ustanovení (délka návštěvy, prostory pro provádění návštěv, atd.), bezpečnostní zásady (respektování zásad běžné hygieny, neumožnění návštěvy osob nemocných nakažlivými či infekčními chorobami, způsob přivolání pomoci a komunikace se zaměstnancem věznice v závažných případech zhoršení zdravotního stavu či úrazu, atd.) a hygienické zásady (způsob případného použití lůžkovin a dalšího vybavení, způsob přípravy jednoduchého občerstvení, způsob úklidu návštěvní místnosti, atd.). (12) Seznámení s postupem při návštěvách bez zrakové a sluchové kontroly návštěvník zpravidla potvrdí svým podpisem do Knihy návštěv či jiné evidence. (13) Termíny veškerých návštěv stanoví ředitel věznice, bližší časové určení plánované návštěvy na konkrétní den stanoví zpravidla příslušný vychovatel. Vyšší počet osob, které mohou odsouzené navštívit, je uveden v ustanovení o vnitřní diferenciaci vnitřního řádu. (14) V písemné žádosti o návštěvu uvedou odsouzení datum plánované návštěvy, jména, příjmení a adresy osob, včetně nezletilých dětí. Žádost spolu s korespondencí nebo nadepsanou obálkou předají odsouzení v dostatečném předstihu zpravidla vychovateli. V individuálních případech může být odsouzeným z výchovných nebo závažných důvodů, s přihlédnutím ke kapacitním možnostem návštěvní místnosti, povolen jiný termín konání návštěvy. (15) Osoby uvedené na povolence k návštěvě, které se dostavily do věznice (dále jen „návštěvníci“), jsou povinni se podrobit příslušným opatřením při vstupu do věznice. Nepovolené věci odevzdají po dobu návštěvy do úschovy věznice. Návštěvníci v podnapilém stavu nebo pod vlivem návykových látek nebudou do věznice vpuštěni. V průběhu návštěv jsou návštěvníci povinni uposlechnout a řídit se pokyny a nařízeními zaměstnanců věznice, vydanými v souvislosti s probíhajícími návštěvami. (16) Návštěva bez přímého kontaktu za dělící přepážkou se provede u odsouzených, kteří při předchozích návštěvách narušovali stanovený pořádek a kázeň, a dále u odsouzených,

12

u nichž došlo ke zneužití drogy nebo jiné nepovolené věci v průběhu výkonu trestu. Obdobně se může postupovat i v případě porušení těchto zásad ze strany návštěvníků. O takové návštěvě rozhodne ředitel věznice na základě doporučení vedoucího oddělení výkonu trestu. (17) V návštěvní místnosti pro návštěvníky je zpravidla zřízen dětský koutek. Čl. 12 Uspokojování kulturních potřeb (1)

Sledování televizních pořadů popř. centrálního videa se umožňuje odsouzeným v době jejich osobního volna podle ČRD s omezením stanoveným pro jednotlivé oddíly nebo oddělení podle jejich typu a v souladu s pravidly vnitřní diferenciace. Výběr dokumentů a filmů stanovuje pověřený zaměstnanec věznice.

(2)

Odsouzení se mohou podílet na vydávání vězeňského časopisu, příspěvky mohou předávat pověřenému zaměstnanci věznice, který zabezpečuje obsahovou a technickou stránku. Obsah jednotlivého vydání časopisu schvaluje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec věznice. Čl. 13 Duchovní a sociální služby

(1)

Účast církví a náboženských společností je ve věznici realizována v souladu s právními předpisy a Dohodou o duchovní službě.

(2)

Duchovní službu ve věznici koordinuje kaplan vězeňské služby, případně jiný ředitelem věznice k tomu pověřený zaměstnanec věznice.

(3)

Církve a náboženské společnosti, které mohou participovat na duchovní službě, jsou uvedeny v příloze vnitřního řádu, a jejich přehled vyplývá ze zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností oprávněných k výkonu zvláštního práva výkonu duchovní služby ve věznicích. Čl. 14 Nákup potravin a věcí osobní potřeby

(1)

Odsouzení mohou provádět nákup dvakrát týdně v době stanovené ČRD. Výše finanční částky, za kterou mohou odsouzení nákup provést, je stanovena pravidly vnitřní diferenciace ve věznici.

(2)

Nákup je realizován zpravidla za dohledu pověřeného zaměstnance věznice.

(3)

Minimální sortiment zboží zajišťovaného vězeňskou prodejnou je uveden v příloze vnitřního řádu. Čl. 15 Přijetí balíčku

(1)

Balíčkem se rozumí zásilka s potravinami a věcmi osobní potřeby.

(2)

Právo na přijetí balíčku vzniká odsouzeným počátkem nástupu výkonu tretu do věznice nebo převedením z výkonu vazby.

13

(3)

Za balíček se považuje též písemné sdělení do hmotnosti 2 kg, pokud jsou k němu přiloženy potraviny nebo věci osobní potřeby.

(4)

Balíčky s potravinami a věcmi osobní potřeby jsou do věznice zasílány zpravidla poštou, na základě vystaveného „Potvrzení o právu na přijetí balíčku“, jehož převzetí odsouzení podepisují.

(5)

Balíčky obsahující oděv a prádlo, věci k realizaci programu zacházení musí být předem povoleny se stanovením rozsahu a druhu zasílaných věcí.

(6)

Balíček se z pošty nepřevezme v případě, že odsouzení byli propuštěni, vyhoštěni, vydáni nebo předáni do ciziny a nebo zemřeli, u balíčku zaslaného z ciziny pokud nesplňuje příslušné celní předpisy, odsouzení nesplní požadavky celního úřadu při celním řízení, nezaplatí clo vyměřené celním úřadem, odmítnou doplatit částku vyměřenou poštovním úřadem za doručení nebo nemají příslušnou finanční částku na zaplacení, balíček je poškozený nebo je zřejmé, že během přepravy došlo k úbytku na váze a odsouzení nesouhlasí s jeho převzetím.

(7)

Jsou-li odsouzení umístěni ve zdravotnickém zařízení, rozhodne o vydání či vrácení balíčku nebo jeho části pověřený zaměstnanec věznice na základě pokynů ošetřujícího lékaře. Odsouzeným, kteří vykonávají kázeňský trest umístění do samovazby nebo celodenní umístění do uzavřeného oddělení, se balíček vydá po skončení tohoto kázeňského trestu.

(8)

Odsouzeným přemístěným na dobu přechodnou do jiné věznice, se balíček vydá zpravidla po jejich návratu. Balíčky s potravinami a věcmi osobní potřeby se povolují do hmotnosti 5 kg a mohou obsahovat potraviny nepodléhající rychlé zkáze, zakoupené v obchodní síti, které není nutno tepelně upravovat, z masných výrobků pouze trvanlivé salámy, tabákové výrobky, dopisní papíry, obálky, základní psací potřeby s výjimkou lihových, poštovní známky, spodní prádlo, povolené hygienické potřeby, elektrický holící strojek, náramkové nebo kapesní hodinky. V případě zaslání povoleného balíčku ze zahraničí, podléhá obsah balíčku celní kontrole.

(9)

Účelem kontroly je zamezit pronikání věcí nebezpečných, nepovolených nebo těch, které jsou v rozporu s účelem výkonu trestu odnětí svobody. Balíček je rozbalován zásadně za přítomnosti odsouzených a za přítomnosti zpravidla vychovatele v místnosti pro tyto účely určené a vybavené. Před kontrolou a vydáním balíčku je ověřena totožnost odsouzených.

(10) V případě, že balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby přesahuje povolenou hmotnost, předají se odsouzeným věci pouze do hmotnosti 5 kg. Nepředaná část balíčku se vrátí na náklady odsouzených odesílateli jako nová zásilka nebo se vrátí při návštěvě. Nemají-li odsouzení dostatek finančních prostředků k úhradě nákladů na vrácení balíčku nebo nepředaných věcí, bude vynaložená částka vedena jako pohledávka věznice vůči odsouzeným. (11) V případě, že balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby obsahuje nepovolené věci, které odsouzení nemohou mít u sebe, odsouzení je ihned odešlou zpět odesílateli na své náklady. Pokud odsouzení nesouhlasí s odesláním věcí zpět odesílateli, protože nemají

14

finanční prostředky a jedná se o potraviny podléhající rychlé zkáze nebo věci zcela nepatrné hodnoty, mohou být zničeny. Jestliže se jedná o věci, které zničit nelze, jsou tyto neprodleně odeslány zpět odesílateli, přičemž vynaložená částka bude vedena jako pohledávka věznice vůči odsouzeným nebo se jim věci uloží do úschovy s tím, že jim budou vydány až při propuštění. (12) V případě, že balíček obsahuje věci, které odsouzení mohou mít u sebe, na které však nebylo vystaveno povolení, odsouzení je odešlou zpět odesílateli na své náklady, pokud k jejich předání nedojde při návštěvě. Pokud odsouzení nesouhlasí s odesláním a chtějí si zaslané věci ponechat a nemají vyčerpán limit přijatých balíčků, lze s jejich souhlasem zásilku zaevidovat jako balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby. Pokud odsouzení nesouhlasí s odesláním věcí zpět odesílateli, protože nemají finanční prostředky a mají již vyčerpán limit přijatých balíčků, úhrada za odeslání se vede jako pohledávka věznice vůči odsouzeným. Čl. 16 Příjem peněz a nakládání s nimi (1)

Ve věznici je zaveden bezhotovostní styk, kterým se provádějí veškeré platby odsouzených. Držení finanční hotovosti není odsouzeným ve věznici povoleno a může být posuzováno jako závažné porušení ZVTOS a vnitřního řádu.

(2)

Peníze odsouzených vede věznice na oddělených účtech rezervovaných peněz, exekuce, účtu peněz v úschově, cestovného, kapesného a úložného.

(3)

Peníze lze odsouzeným zaslat do věznice běžně používaným způsobem poštovní poukázkou s uvedením adresy věznice, jména, příjmení a data narození odsouzených. Peníze je možné přijmout rovněž bankovním převodem, kdy číslo účtu a variabilní symbol sdělí pracovnice oddělení ekonomického odsouzeným nebo odesilateli peněz. Pokud nesouhlasí s jejich přijetím, jsou peníze vráceny zpět na adresu odesílatele; pokud však vyjádří prokazatelný souhlas s jejich přijetím, peníze se rozdělí z jedné poloviny na rezervované peníze, z druhé poloviny na peníze v úschově.

(4)

Na základě písemné žádosti bude odsouzeným poskytnuta informace o aktuálním stavu na jejich účtech.

(5)

Způsob rozúčtování pracovní odměny odsouzených, vedení účtů a jejich čerpání je uvedeno v příloze vnitřního řádu. Čl. 17 Podíl odsouzených na organizaci života ve věznici

(1)

Odsouzení se mohou podílet na řešení otázek souvisejících s jejich životem ve věznici též prostřednictvím účasti na společných setkáních odsouzených se zaměstnanci věznice nebo prostřednictvím zástupců z řad odsouzených.

(2)

V rámci realizace programu zacházení nebo zajištění denního chodu oddílu nebo oddělení mohou být odsouzení pověřováni činnostmi souvisejícími s organizací života ve věznici, ze kterých však nevyplývají žádné nařizovací pravomoci vůči ostatním odsouzeným. Vykonávané činnosti a charakteristika úkolů jsou uvedeny v příloze vnitřního řádu a jsou zahrnuty do programu zacházení odsouzených.

15

(3)

V rámci pracovišť mohou být z řad odsouzených určováni vedoucí pracovních skupin, kteří jsou pověřeni vedením a organizováním práce svěřené pracovní skupiny odsouzených nebo pracovního úseku, na němž jsou odsouzení pracovně zařazeni.

Hlava III PRAVIDLA CHOVÁNÍ ODSOUZENÝCH Čl. 18 Zásady hygieny, bezpečnosti, ochrany zdraví a požární ochrany (1)

Pracujícím odsouzeným může být s přihlédnutím k druhu vykonávané práce umožněno častější koupání. Koupání nebo řádné umytí se odsouzeným zabezpečí i po sportovní nebo pracovní aktivitě.

(2)

Odsouzení jsou ve věznici podle potřeby bezplatně stříháni vězeňským holičem v době uvedené v ČRD. Vlasy a vousy udržují odsouzení čisté a upravené v souladu s hygienickými a bezpečnostními předpisy. Vzhled odsouzených po ostříhání musí odpovídat snímku na průkazu totožnosti odsouzených, toto se týká i úpravy vousů. Odsouzení mohou změnit vzhled např. nechat si narůst vousy nebo je oholit po povolení změny pověřeným zaměstnancem věznice.

(3)

Skříňku a lůžko udržují odsouzení v náležité čistotě při dodržování základních hygienických pravidel. Klepání dek se provádí v době stanovené v ČRD 1x za měsíc, klepání matrací se provádí minimálně 2x ročně, pokud není provedeno jejich čištění častěji. Běžné čistící a desinfekční prostředky se vydávají k udržování čistoty a pořádku v oddílu nebo oddělení.

(4)

Odsouzení dodržují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a všechna protipožární opatření tak, aby nemohlo dojít ke vzniku úrazu nebo požáru. Úklidovými pracemi, udržováním pořádku apod., zabraňují možnosti vzniku nebezpečných kluzkých míst na chodbách, ložnicích nebo v jiných prostorech věznice (koupelny, jídelny, pracoviště atp.). Tříděním komunálního odpadu předcházejí vzniku ekologických škod.

(5)

Odsouzeným je zakázáno jakýmkoli způsobem zasahovat do elektroinstalace, anténních rozvodů, televizních přijímačů, rozvodů vody a tepla a vyrábět, používat a přechovávat vlastní antény k radiopřijímačům a televizím, případné závady a poruchy hlásí neprodleně zaměstnanci věznice. Desinfekční prostředky (žíraviny) mohou používat na základě provedeného poučení a podle návodu na používání.

(6)

Každý úraz nahlásí neprodleně zaměstnanci věznice, na pracovištích vedoucímu pracoviště. Nepoužívají zdraví škodlivých látek a hořlavin k úklidu, poškozené nebo vadné elektrospotřebiče, včetně přívodních šňůr, poruchy ihned nahlásí k opravě. Elektrická zařízení, zejména tepelná, nenechávají bez dozoru, vařiče musí mít nehořlavou tepelně izolační podložku a nelze je přemísťovat bez povolení zaměstnance věznice. Chrání elektrické spotřebiče před mokrem, stykem s vodou a ukládáním do vlhka. Ve vlhkém prostředí smějí být používány elektrospotřebiče s bezpečným napětím, tj. nejvýše do 24 voltů.

16

(7)

V prostorech, kde není povoleno kouření, nesmí odsouzení používat otevřený oheň. Používat mohou pouze popelníky z nehořlavých materiálů, tyto nesmí vysypávat do hořlavých nádob, dbají na to, aby se do odpadu nedostaly doutnající nebo žhavé materiály (nedopalky cigaret). Odpadové hořlavé materiály ukládají jen do míst k tomu určených.

(8)

V případě vzniku požáru je podle zákona o požární ochraně každý povinen podle svých možností požár uhasit. V případě, že není schopen sám tento požár uhasit, nahlásí tuto skutečnost zaměstnanci věznice. Všichni odsouzení uposlechnou příkazu zaměstnanců věznice k zajištění evakuace v případě ohrožení osob. Vodou a vodními ručními hasicími přístroji nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, odsouzení nezneužívají a nepoškozují protipožární techniku.

(9)

Používání náhradních zdrojů a přídavných baterií umístěných vně přístroje povolené elektroniky není dovoleno. Provoz těchto přístrojů se umožní pouze s vloženými typizovanými bateriemi. Použité baterie všeho druhu jsou ukládány výhradně do plastikových schránek pro tyto účely instalovaných v dostupných místech.

(10) Nádoby znečištěné barvami, ředidly, ropnými látkami (používané odsouzenými zaměstnanými v pracovišti vnitřního provozu věznice a odsouzenými při programech zacházení) a vyřazené zářivkové trubice se ukládají ve vyhrazených prostorech věznice odděleně od ostatního odpadu. (11) Z hygienických důvodů odsouzení nechovají nebo nepřechovávají zvířata, není-li ředitelem věznice stanoveno jinak. Čl. 19 Zneužívání omamných látek (1)

Odsouzeným je ve výkonu trestu zakázáno zneužívat omamných látek včetně užívání léků nepředepsaných ošetřujícím lékařem nebo v jiném, než v předepsaném množství.

(2)

Na požádání zaměstnance věznice se odsouzení podrobí dechové zkoušce pomocí detekčního přístroje, nebo odevzdají vzorek moči k laboratornímu vyšetření. V případě důvodného podezření ze zneužití omamných látek odsouzení umožní oprávněnému zaměstnanci zdravotnického střediska odebrat vzorek své krve k laboratornímu vyšetření. Pokud se odsouzení odmítnou na požádání zaměstnance věznice podrobit výše uvedeným zdravotnickým a jiným úkonům, může být odmítnutí posuzováno jako kázeňský přestupek.

(3)

Přechovávání omamných prostředků, injekčních stříkaček, jehel a nepovolených léků je odsouzeným zakázáno. Čl. 20 Kouření

(1)

Odsouzení mohou ve věznici kouřit jen ve vyhrazených a označených místech „KOUŘENÍ POVOLENO“. V ostatních prostorech a objektech je kouření zakázáno.

(2)

Odsouzeným je dále zakázáno kouřit zejména při všech organizovaných nástupech a při chůzi odsouzených ve tvaru.

17

Čl. 21 Organizovaná činnost odsouzených (1)

(2)

(3)

Činnost odsouzených od budíčku do večerky je ve věznici organizována a řídí se ČRD, rozvrhem aktivit programů zacházení, nařízeními a pokyny zaměstnanců věznice. Hromadně organizované akce, včetně přípravy a provádění všech nástupů, jsou vyhlašovány pověřeným zaměstnancem věznice. Prověrka početního stavu probíhá zpravidla dvakrát denně v době stanovené ČRD. Po vyhlášení přípravy nastoupí odsouzení na určeném místě. Pokud není stanoveno jinak, nastupují odsouzení do dvouřadu, oblečeni ve stanovené ústroji. Po nástupu vyčkají příchodu pověřeného zaměstnance věznice.V nástupu odsouzení zůstanou až do ukončení prověrky. Úklid společných a dalších prostor provádějí odsouzení na základě rozpisu schváleného pověřeným zaměstnancem věznice v době stanovené ČRD. Pořádek v ložnicích odsouzení zajišťují v průběhu celého dne. Čl. 22 Přemísťování a přeřazování

(1)

Žádost odsouzených nebo jejich blízkých osob o přemístění do jiné věznice (dále jen „žádost o přemístění“) musí být podána písemně řediteli věznice, ve které vykonávají trest. K žádosti o přemístění připojí nadepsanou obálku s adresou věznice, do které chtějí být přemístěni a opatří poštovní známkou v požadované hodnotě. Odsouzení se písemně vyjádří k žádosti blízkých osob, s uvedením, zda s přemístěním souhlasí či nikoliv.

(2)

Z obsahu žádosti o přemístění musí být zřejmé důvody, které vedly žadatele k sepsání žádosti. Pokud v žádosti o přemístění nejsou důvody k přemístění nebo jiné důležité údaje uvedeny, vrátí se žádost s vysvětlením zpět žadateli.

(3)

Žádost o přemístění odsouzených do jiné věznice je s připojením stanoviska ředitele věznice odesílána do jedné věznice, přičemž se vyčká na stanovisko této věznice. S rozhodnutím o vyřízení žádosti jsou odsouzení vždy prokazatelně seznámeni.

Hlava IV PROGRAM ZACHÁZENÍ A VNITŘNÍ DIFERENCIACE Čl. 23 Základní ustanovení (1)

Program zacházení je výchovný prostředek, jehož základem je vedení odsouzených k přijetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin a naplňování účelu trestu.

(2)

Programy jsou sestavovány z jednotlivých aktivit vycházejících z možností věznice. Garantem programů zacházení je příslušný speciální pedagog, který tyto programy sestavuje a aktualizuje ve spolupráci s ostatními zaměstnanci věznice. Nabídka aktivit programu zacházení je uvedena v příloze vnitřního řádu.

(3)

Cílem průběžného hodnocení programu zacházení je zhodnocení všech oblastí stanoveného programu, včetně plnění jeho cíle. Realizuje se v příslušných intervalech pro daný typ věznice a kategorii odsouzených. Hodnocení provádí vychovatel u každého

18

odsouzeného vždy po uplynutí intervalu od data schválení programu ředitelem věznice nebo při aktualizaci od data schválení speciálním pedagogem a dále podle navazujících intervalů vždy do 5. až 10. dne od jeho uplynutí. Při průběžném hodnocení programu zacházení vychovatel spolupracuje především se speciálním pedagogem a dalšími zaměstnanci věznice. (4)

V rámci programu zacházení se pro odsouzené s trestem odnětí svobody delším než jeden rok nejméně tři měsíce před propuštěním vytvářejí podmínky pro jejich samostatný způsob života po propuštění a za tím účelem se aktualizuje program zacházení. Čl. 24 Minimální program zacházení

(1)

Minimální program zacházení je zpravidla uplatňován pouze u odsouzených zařazených ve III. PSVD. Cílem tohoto programu je vést odsouzené k bezproblémovému výkonu trestu v souladu se ZVTOS bez potřeby přijímání mimořádných opatření.

(2)

Minimální program zacházení tvoří především pracovní činnost, povinnost dodržovat běžné společenské normy, pořádek, kázeň a povinnosti stanovené ZVTOS, ŘVTOS a vnitřním řádem věznice, jakož i provádění úklidových a dalších prací k zajištění každodenního provozu věznice.

(3)

V rámci minimálního programu zacházení mohou odsouzení provádět individuální zájmovou činnost zejména v době svého osobního volna. Čl. 25 Pracovní aktivity

(1)

Odsouzení jsou ve věznici zařazováni do práce s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu, vzdělání a získané praxi v daném oboru, výši jejich pohledávek, délce trestu a sociální situaci. Dále se přihlíží k osobnosti odsouzených, k jejich skutečnému zájmu pracovat a přizpůsobit se konkrétním podmínkám pracovního zařazení, k plnění jejich povinností v dosavadním průběhu výkonu trestu, popřípadě k dalším specifickým podmínkám daných pracovišť.

(2)

Úklidová činnost a práce potřebná k zajištění každodenního provozu věznice se týká provádění běžných denních úklidů v objektech a venkovních prostorech věznice a v rámci organizovaných úprav ve věznici nebo mimo ni. Čl. 26 Vzdělávací aktivity

Vzdělávání realizované zaměstnanci oddělení výkonu trestu v rámci plnění programů zacházení je zaměřeno např. na jazykovou průpravu, základy společenských věd, kurz základů obsluhy PC atd. Čl. 27 Speciálně výchovné aktivity Speciálně výchovnými aktivitami se rozumí individuální a skupinové činnosti s terapeutickými prvky, např. sociálně právní, pedagogické a psychologické poradenství, které jsou vedeny odbornými zaměstnanci věznice nebo jinými odbornými subjekty.

19

Čl. 28 Zájmové aktivity Zájmové aktivity jsou realizovány v rámci jednotlivých oddílů nebo oddělení podle aktuálních možností a nabídky věznice. Rozumí se jimi aktivity např. sportovní, rukodělné, naučné a poznávací, orientované na kulturní a aktuálně společenské dění. Tyto aktivity jsou vedeny zejména vychovateli, pedagogy volného času nebo dalšími pověřenými zaměstnanci věznice. Čl. 29 Oblast utváření vnějších vztahů V oblasti utváření vnějších vztahů se realizují aktivity, které v kladném směru přispějí k soběstačnému životu odsouzených v souladu se ZVTOS po jejich propuštění z výkonu trestu. V této oblasti je odsouzeným nápomocen zejména sociální pracovník. Jedná se o udržení a posílení pozitivních vazeb se svými blízkými příbuznými, uspořádání a vyřizování sociálních podmínek života po propuštění, vyřizování základních dokladů nezbytných pro další jednání na úřadech práce, navazování kontaktů se zaměstnavateli, charitativními organizacemi a dalšími subjekty, které mohou zprostředkovat pomoc nebo samy zajistit vhodné podmínky v prvních dnech života odsouzených po jejich propuštění z výkonu trestu a spolupráce s Probační a mediační službou. Čl. 30 Vnitřní diferenciace (1)

Vnitřní diferenciace vyjadřuje zařazení odsouzených do tří PSVD podle jejich přístupu k naplňování stanoveného cíle programu zacházení, chování, jednání, postoje ke spáchanému trestnému činu a přístupu k plnění povinností v průběhu výkonu trestu

(2)

Cílem vnitřní diferenciace je motivovat odsouzené k aktivnímu a zodpovědnému přístupu k plnění svých povinností a naplňování programu zacházení prostřednictvím diferencovaného zacházení.

(3)

Vnitřní diferenciace se zpravidla neuplatňuje v přijímacím oddělení, a to včetně dočasně eskortovaných odsouzených, a dále v oddělení nástupním, výstupním a krizovém. Ve specializovaném oddělení a oddělení bezdrogové zóny se uplatňuje, pokud kapacita oddělení přesáhne 30 odsouzených.

(4)

Uplatnění zásad realizace vnitřní diferenciace a využívání motivačních činitelů se liší v závislosti na typu věznice. V případě, že vnitřní diferenciace není realizována, jsou zpravidla využívány zásady I. a II. PSVD. Ředitel věznice může v odůvodněných případech rozhodnout o využití zásady III. PSVD.

(5)

V souladu s ustanovením § 39 odst. 10 ŘVTOS předkládá návrh na zařazení odsouzeného odborné komisi k projednání zpravidla vychovatel. Přeřazení odsouzeného v rámci PSVD se provádí zpravidla při hodnocení programu zacházení, pokud se nejedná o přeřazení v souvislosti s uložením kázeňského trestu dle zásad realizace vnitřní diferenciace.

(6)

Motivační činitele tvoří ucelený systém pozitivní motivace odsouzených v rámci progresivity výkonu trestu. Podporují pozitivní postoje a dovednosti odsouzených, které ve svém důsledku vedou ke snižování rizik a k úspěšné resocializaci.

20

(7)

Návrhy na přeřazení odsouzených v rámci PSVD jsou podávány až po uplynutí lhůt stanovených pro jednotlivé PSVD na základě individuálního posouzení odsouzených.

(8)

Odsouzení, kterým byl stanoven minimální program zacházení, jsou zařazeni do III. PSVD. Minimální program zacházení tvoří kromě základních povinností a případného zařazení do práce především pracovní činnost k zajištění každodenního provozu věznice.

(9)

Odsouzení zařazení do III. PSVD jsou podle možností věznice ubytováni odděleně od ostatních odsouzených zařazených do I. a II. PSVD nebo jsou alespoň umístěni společně po jednotlivých ložnicích nebo celách.

(10) Sledování televize odsouzenými je stanoveno v článcích upravující motivační činitele pro jednotlivé typy věznic. Překročení stanovené doby u významných politických, kulturních a nebo sportovních programů může povolit vedoucí oddělení výkonu trestu. (11) Ředitel věznice může ve výjimečných případech rozhodnout o uplatnění pozitivního motivačního činitele z jiné PSVD. (12) U kategorie mladistvých odsouzených se realizace vnitřní diferenciace provádí podle §§ 83, 84 a 85 ŘVTOS. Čl. 31 Zásady realizace vnitřní diferenciace (1)

Odsouzení se po ukončení pobytu v nástupním oddělení zařadí na návrh odborné komise rozhodnutím ředitele věznice do II. PSVD, ve zvlášť odůvodněných případech lze odsouzené zařadit do I. nebo III. PSVD, např. při přemístění z jiné věznice stejného typu s přihlédnutím k dosavadnímu hodnocení odsouzených.

(2)

Do I. PSVD se zařazují odsouzení, kteří splňují kritéria uvedená v § 39 odst. 6 ŘVTOS a kteří se aktivně ve spolupráci se zaměstnanci podílí na činnostech souvisejících s organizací života ve věznici nebo mimo ni.

(3)

Do II. PSVD se zařazují odsouzení, kteří splňují kritéria uvedená v § 39 odst. 7 ŘVTOS a kteří se občasně ve spolupráci se zaměstnanci podílí na činnostech souvisejících s organizací života ve věznici i mimo ni.

(4)

Do III. PSVD se zařazují odsouzení, kteří splňují kritéria uvedená v § 39 odst. 8 ŘVTOS.

(5)

Do I. nebo II. PSVD se přeřadí odsouzení vždy o jeden stupeň, přičemž: a) lhůta pro přeřazení z III. do II. PSVD je po uplynutí dvou hodnotících období, pokud odsouzení vzorně plnili všechny stanovené povinnosti, nespáchali žádný další kázeňský přestupek nebo jim byly dříve uložené kázeňské tresty zahlazeny a vyhovují stanoveným kritériím, a nejedná se o odsouzené k výjimečnému trestu odnětí svobody. U odsouzených k výjimečnému trestu odnětí svobody je to po uplynutí čtyř hodnotících období, pokud jsou zařazeni do věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, b) lhůta pro přeřazení ze II. do I. PSVD je zpravidla nejdříve po dvou hodnotících obdobích, pokud vzorně plní všechny stanovené povinnosti, nespáchali žádný kázeňský přestupek nebo jim byly dříve uložené kázeňské tresty zahlazeny a vyhovují kritériím, a nejedná se o odsouzené k výjimečnému trestu odnětí svobody.

21

U odsouzených k výjimečnému trestu odnětí svobody je to po uplynutí čtyř hodnotících období, pokud jsou zařazeni do věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, (6)

Do II. nebo III. PSVD se přeřadí odsouzení: a) z I. do II. PSVD při uložení kázeňského trestu a dále odsouzení, kteří nevyhovují kritériím pro zařazení do I. PSVD, b) z I. do III. PSVD při uložení kázeňského trestu umístění do celodenního uzavřeného oddělení nebo samovazby anebo při důvodném podezření ze spáchání trestného činu, c) z II. do III. PSVD, kteří po uplynutí zpravidla jednoho hodnotícího období neplní program zacházení nebo jej odmítají, soustavně neplní své základní povinnosti, chovají se a jednají v rozporu se ZVTOS, ŘVTOS a vnitřním řádem nebo byli za závažný přestupek kázeňsky trestáni celodenním umístěním do uzavřeného oddělení nebo umístěním samovazby. Čl. 32 Motivační činitelé ve věznici s dohledem

(1)

Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí možnost: a) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, b) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. h) ZVTOS, c) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. g) ZVTOS, d) předložení návrhu k realizaci opuštění věznice v souvislosti s návštěvou podle § 19 odst. 7 ZVTOS, e) udělení volného pohybu k návštěvě akcí realizovaných mimo věznici nebo za účelem plnění programu zacházení anebo k docházce do školy, při plnění pracovních úkolů, a to podle příslušných ustanovení ŘVTOS, f) realizace vycházek podle možností věznice v maximální možné míře, g) povolení návštěv až 6 osob, h) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, i) přednostního zařazení do práce, j) realizace nákupu potravin a věcí osobní potřeby minimálně dvakrát týdně, k) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, l) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici bez omezení, m) využívání místnosti pro kondiční cvičení, n) sledování televizních programů bez omezení, o) uplatnění estetických prvků v ubytovacím prostoru v maximálním rozsahu, p) používání dalších věcí v maximálním rozsahu.

(2)

Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, že a) jednorázový nákup je umožněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 24 hodin, c) uplatnění estetických prvků 1 kusu od každého druhu v ubytovacím prostoru (např. květina, polička, obrázek).

(3)

Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD s tím, že 22

neuplatňují

a) jednorázový nákup je umožněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin. Čl. 33 Motivační činitelé ve věznici s dozorem (1)

Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí možnost: a) podání návrhu ředitele věznice na přeřazení odsouzených do věznice s mírnějším režimem, b) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, c) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. h) ZVTOS, d) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. g) ZVTOS, e) předložení návrhu k realizaci opuštění věznice v souvislosti s návštěvou podle § 19 odst. 7 ZVTOS, f) udělení volného pohybu k návštěvě akcí realizovaných mimo věznici nebo za účelem plnění programu zacházení anebo k docházce do školy, při plnění pracovních úkolů, a to podle příslušných ustanovení ŘVTOS, g) realizace vycházek podle možností věznice v rozsahu až 2 hodin, h) povolení návštěv až 5 osob, i) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, j) přednostního zařazení do práce, k) realizace nákupu potravin a věcí osobní potřeby minimálně dvakrát týdně, l) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, m) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici bez omezení, n) využívání místnosti pro kondiční cvičení, o) sledování televizních programů do 24 hodin, p) uplatnění estetických prvků v ubytovacím prostoru v maximálním rozsahu, q) používání dalších věcí v maximálním rozsahu.

(2)

Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, že a) jednorázový nákup je umožněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 23 hodin, c) uplatnění estetických prvků 1 kusu od každého druhu v ubytovacím prostoru (např. květina, polička, obrázek).

(3)

Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD neuplatňují s tím, že a) jednorázový nákup je umožněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin. Čl. 34 Motivační činitelé ve věznici s ostrahou

(1)

Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí možnost: a) podání návrhu ředitele věznice na přeřazení ods.do věznice s mírnějším režimem, b) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu,

23

c) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. h) ZVTOS, d) udělení odměny podle § 45 odst. 2, písm. g) ZVTOS, e) předložení návrhu k realizaci opuštění věznice v souvislosti s návštěvou podle § 19 odst. 7 ZVTOS pro odsouzené podle § 53 odst. 7 ŘVTOS, f) účast na akcích realizovaných mimo věznici nebo za účelem plnění programu zacházení, a to pro odsouzené podle § 53 odst. 6 ŘVTOS, g) realizace vycházek podle možností věznice v rozsahu až 1,5 hodiny, h) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, i) přednostního zařazení do práce, j) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, k) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici, l) využívání místnosti pro kondiční cvičení, m) sledování televizních programů do 24 hodin, n) používání dalších věcí pro aktivity programu zacházení. (2)

Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, že a) jednorázový nákup je umožněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 23 hodin.

(3)

Motivační činitelé uvedené v odstavci pro I. PSVD se ve III. PSVD neuplatňují s tím, že a) jednorázový nákup je umožněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin. Čl. 35 Motivační činitelé ve věznici se zvýšenou ostrahou

(1)

Motivačními činiteli uplatňovanými v I. PSVD se rozumí možnost: a) podání návrhu ředitele věznice na přeřazení odsouzených do věznice s mírnějším režimem, b) podání návrhu ředitele věznice k podmíněnému propuštění nebo připojení se k takovému návrhu, c) realizace vycházek podle možností věznice v rozsahu až 1,5 hodiny , d) podle podmínek věznice povolení návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců věznice podle § 19 odst. 5 ZVTOS, e) přednostního zařazení do práce, f) jednorázového nákupu do výše 800,- Kč, g) účasti na pořádaných kulturních akcích ve věznici, h) využívání místnosti pro kondiční cvičení, i) sledování televizních programů do 24 hodin, j) používání dalších věcí pro aktivity programu zacházení.

(2)

Motivační činitelé uvedené v předcházejícím odstavci se ve II. PSVD uplatňují ve výjimečných případech s tím, že: a) jednorázový nákup je umožněn do výše 600,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 23 hodin.

(3)

Motivační s tím, že:

činitelé uvedené v odstavci

24

pro I. PSVD se ve III. PSVD neuplatňují

a) jednorázový nákup je umožněn do výše 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je omezen do 22 hodin.

Hlava V KÁZEŇSKÉ ŘÍZENÍ Čl. 36 Obecné ustanovení Kázeňskou pravomoc zaměstnanců věznice nad odsouzenými upravuje v souladu s § 51 odst. 1 ZVTOS vnitřní předpis vězeňské služby. K realizaci kázeňské pravomoci jsou zmocněni vychovatel, speciální pedagog, vedoucí oddělení výkonu trestu a ředitel věznice. Čl. 37 Kázeňské odměny (1)

Udělení odměny podle § 45 ZVTOS je plně v kompetenci zmocněných zaměstnanců věznice; o udělení odměny odsouzení nežádají.

(2)

Vychovatel má právo udělovat tyto odměny: a) pochvalu, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 5 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby odsouzenému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu na dobu jednoho měsíce, e) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce.

(3)

Speciální pedagog má právo udělovat vedle odměn uvedených v odstavci 2 tyto odměny: a) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu na dobu dvou měsíců, b) věcnou nebo peněžitou odměnu až do výše 300,- Kč.

(4)

Vedoucí oddělení výkonu trestu má právo udělovat odměny uvedené v odstavcích 2 a 3, přičemž kapesné může zvýšit nejvýše o jednu třetinu na dobu tří kalendářních měsíců a věcnou nebo peněžitou odměnu může udělit až do výše 600,- Kč.

(5)

Ředitel věznice má právo udělovat odměny podle ZVTOS v plném rozsahu.

(6)

Má-li zaměstnanec za to, že by odsouzeným měla být udělena vyšší odměna, než jakou má právo udělit, postoupí věc tomu zaměstnanci, který je oprávněn takovou odměnu udělit. Čl. 38 Kázeňské tresty

(1)

Ukládání kázeňských trestů je plně v kompetenci zmocněných zaměstnanců věznice.

(2)

Vychovatel má právo ukládat tyto kázeňské tresty: a) důtku, b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu jednoho kalendářního měsíce, 25

c) propadnutí věci, d) umístění do uzavřeného oddělení až na 7 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, e) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. (3)

Speciální pedagog má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavci 2 tyto kázeňské tresty: a) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu dvou kalendářních měsíců, b) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, c) pokutu až do výše 300,- Kč, d) umístění do uzavřeného oddělení až na 14 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, e) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 7 dnů, f) odnětí výhod vyplývající z předchozí kázeňské odměny.

(4)

Vedoucí oddělení má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavci 2 a 3 tyto kázeňské tresty: a) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu tří kalendářních měsíců, b) pokutu až do výše 600,- Kč, c) umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, d) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dnů, e) umístění do samovazby až na 7 dnů, f) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.

(5)

Ředitel věznice má právo ukládat kázeňské tresty podle ZVTOS v plném rozsahu.

(6)

Má-li zaměstnanec za to, že odsouzeným by měl být uložen přísnější kázeňský trest, než jaký má právo udělit, postoupí věc tomu zaměstnanci, který je oprávněn takový trest uložit. Čl. 39 Realizace dalších opatření

(1)

O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu jsou oprávněni rozhodovat: a) speciální pedagog, uložil-li kázeňský trest vychovatel, b) vedoucí oddělení, uložil-li kázeňský trest speciální pedagog, c) ředitel věznice, uložil-li kázeňský trest vedoucí oddělení.

(2)

O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ředitelem věznice rozhoduje podle § 52 odst. 3 ZVTOS generální ředitel vězeňské služby.

(3)

Kázeňský trest je oprávněn prominout vychovatel, jemuž jsou odsouzení svěřeni do péče, pokud byl kázeňský trest uložen vychovatelem a z dalších zaměstnanců ten zaměstnanec, který vykonává stejnou nebo vyšší funkci než zaměstnanec, který kázeňský trest uložil.

(4)

Právo rozhodnout o upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu nebo o zahlazení kázeňského trestu mají zaměstnanci uvedení v předchozím bodě ve stejném rozsahu, v jakém mohou rozhodnout o prominutí kázeňského trestu.

26

(5)

Zahlazení kázeňského trestu podle § 46 odst. 4 ZVTOS se provádí vždy po uplynutí stanovené doby. V ostatních případech může být kázeňský trest odsouzeným zahlazen podle § 54 ZVTOS za současného splnění podmínky pro udělení odměny, vždy se zohlední konkrétní situace odsouzených, kdy je zahlazení kázeňského trestu pro ně, například z důvodu zpracování různých hodnocení, příznivější. Zahladí se zpravidla posledně vykonaný kázeňský trest, který byl uložen za spáchání méně závažného kázeňského přestupku. Zahladit lze i kázeňské tresty, které byly prominuty nebo bylo od nich postupně zčásti nebo zcela upuštěno. Po dobu stávajícího výkonu trestu však nelze zpravidla zahladit kázeňský trest uvedený v § 46 odst. 3 písm. g), h) ZVTOS, který byl uložen za jednání, jež vykazuje znaky trestného činu a za něž jsou odsouzení trestně stíháni nebo byli již pravomocně odsouzeni, či jiným způsobem zmařili účel výkonu trestu tím, že ohrozili život a zdraví osob, a to ani v případě, jde-li o jediný uložený kázeňský trest. Kázeňský trest lze zahladit též v případech, je-li zahlazení kázeňských trestů nezbytnou podmínkou pro přeřazení odsouzených do I. nebo II. PSVD. Zahladit lze i kázeňský trest propadnutí věci, bylo-li samostatně uloženo a propadnutá věc byla zcela nepatrné hodnoty a její používání nebo držení nemělo závažný následek a kázeňský trest za kázeňské přestupky v období přizpůsobování se výkonu trestu.

(6)

Na zahlazení kázeňského trestu není s výjimkou zahlazení podle § 46 odst. 4 ZVTOS právní nárok, o zahlazení rozhodne vždy podle vlastního uvážení příslušný zaměstnanec, který rozhodl o uložení kázeňského trestu nebo jiný zaměstnanec, který vykonává stejnou nebo vyšší funkci, dostatečně je s chováním a jednáním odsouzených obeznámen a přímo se podílí na zpracování, aktualizaci nebo schvalování vyhodnocení programu zacházení nebo hodnocení. Ředitel věznice může zahladit kázeňský trest, který byl již zcela nebo zčásti vykonán, jestliže výsledky šetření stížnosti odsouzených na postup při kázeňském řízení na základě dodatečně zjištěných skutečností, které v době kázeňského řízení nebyly dostatečně známy, odůvodňují závěr, že k uložení kázeňského trestu nebyla splněna všechna ustanovení a podmínky pro uložení kázeňského trestu nebo byl tento zcela nepřiměřeně přísný.

Hlava VI VÝKON TRESTU V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH Čl. 40 Přijímání do výkonu trestu (1)

Odsouzení nastupují výkon trestu v určené věznici, kde jsou ubytováni v přijímacím oddělení za dodržení zásad stanovených v § 7 ZVTOS.

(2)

Nepovolené věci jsou uloženy do úschovy věznice, dovoluje-li to jejich povaha a množství, nebo jsou na náklady odsouzených zaslány na jimi uvedenou adresu. Nemajíli odsouzení dostatek finančních prostředků, bude vynaložená částka vedena jako pohledávka věznice.

Čl. 41 Nástupní oddělení

27

(1)

Po umístění odsouzených do konkrétní věznice je přijímá odborná komise, jejímž předsedou je ředitelem věznice pověřený zaměstnanec věznice.

(2)

V průběhu pobytu v nástupním oddělení (dále jen „NO“) provádějí odborní zaměstnanci oddělení výkonu trestu se všemi odsouzenými pohovory pro zpracování komplexní zprávy o odsouzených. Na základě získaných a ověřených informací je sestaven program zacházení, který odsouzení stvrzují svým podpisem a stává se pro ně závazným. Na návrh odborné komise a rozhodnutím ředitele věznice jsou odsouzení zařazeni do PSVD a ubytováni v příslušném oddílu nebo oddělení.

(3)

(4)

V NO je odsouzeným vystaven průkaz totožnosti odsouzených popř. průkaz ke stravování (stravenka). Tyto doklady odsouzený nosí předepsaným způsobem u sebe, jiný odsouzený je nemá právo používat. Čl. 42 Výstupní oddělení

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

Výstupní oddělení jsou ve věznicích zřízena pro odsouzené, kteří se v rámci důležité fáze před očekávaným skončením výkonu trestu nebo trestního opatření potřebují intenzivněji připravovat na život na svobodě. Jeho účelem je pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek pro samostatný způsob života po propuštění a minimalizovat možná rizika opětovného páchání trestné činnosti. Výstupním oddělením se rozumí zpravidla samostatné oddělení v rámci věznice, kde jsou ložnice nebo cely (dále jen „ložnice“). Tato oddělení jsou zřízena ve všech typech věznic a podle možností v oddělenější části objektu věznice. Ve věznicích s dohledem a ve zvláštních odděleních pro výkonu trestu ve vazebních věznicích může být jako výstupní oddělení využívaná vyčleněná cela. Prostředí oddělení je přizpůsobeno obvyklému běžnému internátnímu ubytování. je kulturní místnost, kuchyňka, prostor pro odpovídající kulturní stolování a Součástí zpravidla kuřárna. Prostory pro praní, žehlení a sušení osobního prádla a pro zájmovou činnost mohou být výjimečně společné i pro ostatní odsouzené a jejich využívání řešeno časovým rozvrhem dne. Vybavení zejména prostředky a přístroji pro úklid, přípravu stravy, praní a žehlení osobního prádla odpovídá každodenní míře sebeobslužných činností. Oddělení je podle možností dále vybaveno vhodnou literaturou k vzdělávací a zájmové činnosti. V oddělení může být zřízena funkce koordinátora; do této funkce jsou odbornou komisí navrhováni odsouzení, kteří se podle pokynů zaměstnance věznice podílejí zejména na organizační činnosti oddělení. Vykonávaná činnost je odsouzeným zahrnuta do programu zacházení a je ve stanovených termínech vyhodnocována. Odsouzení se do oddělení umisťují zpravidla šest měsíců před očekávaným skončením výkonu trestu, ale i před eventuálním podmíněným propuštěním. Zejména se to týká odsouzených s dlouhodobými tresty, u nichž je vzhledem k jejich dosavadnímu průběhu výkonu trestu pravděpodobné, že budou soudem podmíněně propuštěni. O umístění odsouzených rozhoduje ředitel věznice na návrh odborné komise. Odsouzení jsou s rozhodnutím seznámeni, přičemž svým souhlasem vyjadřují vůli řádného plnění programu zacházení v oddělení. Umístění do oddělení není důvodem k vyřazení odsouzených z práce. Pokud odsouzení nemohou být z objektivních důvodů do tohoto oddělení umístěni, je zajištěna jejich příprava na propuštění v souladu s ustanovením § 74 ZVTOS. Pokud podmínky a nabídka aktivit zejména ve zvláštních odděleních pro výkonu trestu

28

(9)

ve vazebních věznicích nejsou pro zajištění přípravy na propuštění dostatečné, jsou odsouzení po jejich předchozím souhlasu přemístěni do nejbližší věznice stejného typu s výstupním oddělením. O eventuálním vyřazení odsouzeného rozhoduje ředitel věznice na návrh odborné komise. Důvodem k vyřazení může být: a) zvlášť závažné úmyslné porušení ZVTOS, ŘVTOS nebo vnitřního řádu, týkající se zejména pobytu v oddělení, b) odmítání účasti v povinných aktivitách programu zacházení nebo jeho celkové neplnění za nejméně jedno vyhodnocovací období, c) vlastní řádně odůvodněná žádost odsouzeného, d) pominutí důvodů, pro které byl odsouzený do oddělení umístěn (např. nebylo realizováno podmíněného propuštění, přeřazení do jiného typu věznice, pravomocné uložení dalšího trestu odnětí svobody).

(10) V případě vyřazení jsou odsouzení zařazeni do PSVD v závislosti na důvodech vyřazení podle doporučení odborné komise a schválení ředitelem věznice. (11) Při realizaci jednotlivých aktivit se používají metody a formy skupinového působení i individuální přípravy. Tyto metody a formy zacházení volí příslušní zaměstnanci tak, aby povzbuzovaly motivaci odsouzených, vyžadovaly jejich aktivitu, vedly je k samostatnému rozhodování, zdůrazňovaly princip zodpovědnosti a přijetí důsledků za svoje jednání. (12) Odsouzeným se stanoví, které aktivity v rámci aktualizovaného programu zacházení jsou pro ně povinné, přičemž základem jsou sebeobslužné činnosti, sociální poradenství a psychosociální poradenství zaměřené na zvládnutí úskalí přechodu na svobodu. (13) V zájmu udržení a pěstování pozitivních rodinných vazeb se podle celkových možností odsouzených a věznice realizují návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly. Všichni a odsouzení umístění do oddělení se mohou účastnit hromadných kulturních sportovních akcí pořádaných ve věznici. Čl. 43 Uzavřené oddělení (1)

K vykonání kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení až na dobu 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, celodenního umístění do uzavřeného oddělení, umístění do samovazby a do samostatného ubytování jsou odsouzení předváděni zaměstnancem věznice. V objektu uzavřeného oddělení je dozorci zajišťován nepřetržitý provoz po celých 24 hodin.

(2)

Do uzavřeného oddělení odsouzení nastupují se všemi svými věcmi. Přijetí výstrojního materiálu a osobních věcí je při příjmu odsouzených kontrolováno s vyhotovením seznamu o převzetí všech věcí, který odsouzení podepisují. Odebrané věci jsou uloženy v určené části uzavřeného oddělení.

(3)

Odsouzeným se při osobní prohlídce před nástupem kázeňského trestu odeberou všechny nepovolené věci, kterých by mohli zneužít k úmyslnému způsobení újmy na zdraví sobě nebo jiné osobě, k napadení zaměstnanců věznice, k útěku, poškozování majetku věznice nebo kterými by narušovaly vnitřní řád. Odsouzeným se umožní používat v cele na dobu nezbytně nutnou základní hygienické prostředky k provedení osobní hygieny, dále

29

ke konzumaci vydané stravy určené jídelní nádobí. Na dobu nezbytně nutnou jsou též odsouzeným na jejich žádost vydány prostředky k napsání a odeslání korespondence. V případě samostatného ubytování se přihlíží k důvodům a účelu umístění odsouzených. Odsouzení si po provedené prohlídce ponechají spodní prádlo; hygienické prostředky, jídelní nádobí a prostředky k vedení korespondence jsou vydány v závislosti na důvodech jejich samostatného ubytování. (4)

Odsouzeným je vydána tepláková souprava, ve které vykonávají kázeňský trest nebo samostatné ubytování, pokud není stanoveno jinak. Před každým umístěním do cely se u odsouzených provede důkladná osobní prohlídka.

Čl. 44 Výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení

(1)

Způsob výkonu kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení (dále jen „UOMPZ“) upravuje § 66 ŘVTOS.

(2)

Vycházky těchto odsouzených jsou realizovány v rozsahu stanoveném v § 16 ZVTOS.

(3)

Odsouzení mohou mít u sebe pouze věci uvedené v ustanoveních o uzavřeném oddělení. Čl. 45 Výkon kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení

Způsob výkonu kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení (dále jen „CUO“) upravuje § 49 ZVTOS, § 64 a 66 ŘVTOS. Čl. 46 Samovazba Způsob výkonu kázeňského trestu upravuje § 49 ZVTOS, § 65 a 66 ŘVTOS. Čl. 47 Společná ustanovení pro výkon kázeňských trestů celodenního umístění do uzavřeného oddělení a samovazby

(1)

Odsouzeným se umožní používat v cele na dobu nezbytně nutnou základní hygienické prostředky k provedení osobní hygieny, dále ke konzumaci vydané stravy určené jídelní nádobí. Na dobu nezbytně nutnou jsou též odsouzeným na jejich žádost vydány prostředky k napsání a odeslání korespondence. Odsouzení si po provedené prohlídce ponechají spodní prádlo; hygienické prostředky a jídelní nádobí jsou vydány v závislosti na důvodech jejich samostatného ubytování. Potraviny v konzervách nejsou z bezpečnostních důvodů do cely vydávány, jejich obsah je vydáván v jídelním nádobí.

(2)

Cela, v níž se vykonává kázeňský trest je vybavena lůžkem, stoličkou, umyvadlem s tekoucí pitnou vodou, elektrickým osvětlením a splachovacím záchodem. Matrace a lůžkoviny jsou při výkonu uvedených kázeňských trestů odsouzeným vydávány pouze na dobu určenou ke spánku.

(3)

Korespondence včetně stížností se vhazuje do označené uzamykatelné schránky umístěné v chodbě uzavřeného oddělení. Ze schránky je korespondence vybírána pověřeným

30

zaměstnancem věznice v pracovních dnech. Došlá korespondence do věznice je odsouzeným předávána zpravidla vychovatelem. (4)

Odsouzení jsou povinni v cele provádět úklid, soustavně udržovat stanovený pořádek a ústrojovou kázeň, jakož i zásady osobní hygieny. Při přípravě k večerce jsou odsouzení ve výkonu kázeňského trestu povinni odevzdat stanovenou ústroj, pokud není stanoveno jinak.

(5)

Odsouzení jsou povinni konat zadané práce nutné k zajištění chodu uzavřeného oddělení a každodenního provozu věznice.

(6)

Odsouzeným s kázeňským trestem je zakázáno držet u sebe tabákové výrobky a kuřácké potřeby, vlastní elektrospotřebiče a výrobky povolené spotřební elektroniky.

(7)

Vycházky, koupání odsouzených jsou prováděny v souladu s ČRD za dodržení podmínek stanovených v § 7 ZVTOS. Čl. 48 Samostatné ubytování

(1)

Samostatným ubytováním (dále jen „SU“) se rozumí oddělené umístění odsouzených od ostatních odsouzených na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 24 hodin.O umístění odsouzených do SU rozhoduje ředitel věznic nebo pověřený zaměstnanec věznice. Při nástupu do SU jsou odsouzení povinni podrobit se důkladné osobní prohlídce, při které se odeberou všechny věci, kterými by mohli mařit účel SU.

(2)

V případě SU se odsouzeným při příjmu ponechávají nezbytné věci, které svou povahou a množstvím nenarušují pořádek v cele. Odsouzeným se na požádání umožní nejméně dvakrát denně zalití kávy nebo čaje vřelou vodou.

(3)

Po dobu samostatného ubytování odsouzení nepracují ani se neúčastní žádných dalších akcí. Mají právo účastnit se individuální vycházky v rozsahu jedné hodiny denně. Při samostatném ubytování se matrace a lůžkoviny v denní době ponechávají v cele.

(4)

Odsouzení mohou kouřit v určeném prostoru; kuřácké potřeby jsou odsouzeným vydány pouze na nezbytně nutnou dobu. Čl. 49 Lůžková část ošetřovny

(1)

V případech určených vězeňským lékařem se odsouzení podrobí léčení v lůžkové části ošetřovny (dále jen „LČO“). Odsouzení nastupují léčení ve vězeňském oděvu, před příjmem i při propuštění se podrobí důkladné osobní prohlídce. Při příjmu do oddělení mají odsouzení s sebou všechny své osobní věci a věci přidělené k osobnímu užívání. O používání věci, které mohou mít odsouzení u sebe rozhodne ošetřující lékař.

(2)

Vnitřní vybavení pokojů v LČO není povoleno upravovat. Všechny své povolené věci mají odsouzení uloženy v přidělené skříňce.

(3)

Vyžaduje-li to zdravotní stav odsouzených, mohou být na základě rozhodnutí lékaře umístěni odděleně od ostatních odsouzených v místnosti k tomu určené (izolační pokoj). Styk s ostatními odsouzenými umístěnými v LČO nemají v tomto případě povolen.

31

(4)

Doručování a odesílání korespondence zajišťuje odsouzeným zpravidla vychovatel v pracovních dnech denně. Stížnosti mohou odsouzení vhazovat do označené uzamykatelné schránky umístěné v chodbě LČO.

(5)

Vycházky, návštěvy, nákupy, přijetí balíčků a koupání odsouzených lze realizovat pouze na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře.

(6)

Při příjmu do LČO musí mít odsouzení u sebe zejména průkaz totožnosti odsouzených popř. průkaz ke stravování (stravenku). V prostorech lůžkové části ošetřovny je přísný zákaz kouření.

(7)

Odsouzení jsou dále povinni dodržovat léčebný režim určený ošetřujícím lékařem, v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu informovat lékaře, v naléhavých případech v mimopracovní době službu konajícího zaměstnance věznice, dbát pokynů zaměstnanců věznice, zdravotního personálu a odsouzených pracovně zařazených v LČO, při provádění kontrol umožnit zaměstnancům věznice prohlídku všech prostor, v případě vyzvání i prohlídku lůžka a na vyzvání zaměstnanců věznice se podrobit osobní prohlídce.

ČÁST DRUHÁ VÝKON TRESTU JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ODSOUZENÝCH Hlava I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Čl. 50 Obecné ustanovení (1)

Pokud se v této části nestanoví jinak, použije se na výkon trestu odsouzených ostatní ustanovení vnitřního řádu.

(2)

Při výkonu trestu odsouzených uvedených v této části se přihlíží k jejich psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem. Výkon trestu u těchto odsouzených se provádí zpravidla ve specializovaných odděleních věznice.

Hlava II MLADISTVÍ Čl. 51 Obecné ustanovení (1)

Mladistvými se rozumí odsouzení, kteří ve výkonu trestního opatření nedovršili 18. rok nebo odsouzení starší 18. let, o kterých soud rozhodl, že vykonají zbytek trestního opatření ve věznici pro mladistvé. Mladiství, kteří ve výkonu trestního opatření dovršili 19. rok věku se přeřadí do věznice pro ostatní odsouzené na základě rozhodnutí soudu na návrh ředitele věznice.

32

(2)

Mladiství se dále rozdělují do tří PSVD podle zásad uvedených v ustanoveních o vnitřní diferenciaci.

(3)

Mladistvému, který nedovršil 18. rok věku, není v souladu s příslušnou právní úpravou po dobu výkonu trestního opatření povoleno nakupovat povolené tabákové výrobky.

(4)

Mladistvým vzhledem k ohrožení jejich mravnosti ve smyslu ustanovení trestního zákona není povoleno sledovat pořady a vlastnit materiály s pornografickým obsahem.

(5)

Pokud jsou mladiství ubytováni v celách, jsou cely v noční době, tj. od večerky do budíčku, uzamykány.

(6)

Odborná komise složená zejména ze speciálního pedagoga, psychologa, vychovatele a učitelů ŠVS posoudí veškeré skutečnosti důležité pro zařazení do některé z forem vzdělávání. Pro mladistvé je účast ve stanovené formě vzdělávání povinná. Čl. 52 Vnitřní diferenciace

(1)

Základní vnitřní diferenciační skupiny se liší obsahem a způsobem zacházení odpovídajícím potřebám žádoucí změny osobnosti mladistvého. Vzdělávání a vhodná forma sociálního výcviku je součástí programu zacházení ve všech čtyřech základních diferenciačních skupinách.

(2)

O zařazení mladistvého do základní diferenciační skupiny rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Čl. 53 Kázeňské odměny

(1)

Udělení odměny podle § 63 ZVTOS je plně v pravomoci zaměstnanců věznice uvedených v čl. 34; o udělení odměny odsouzení nežádají.

(2)

Vychovatel má právo udělovat tyto kázeňské odměny : a) pochvalu, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 8 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby mladistvému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu jednoho kalendářního měsíce, e) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce.

(3)

Speciální pedagog má právo udělovat ved1e kázeňských odměn uvedených v odstavci 2 tyto kázeňské odměny: a) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu dvou kalendářních měsíců, b) věcnou nebo peněžitou odměnu až do výše 300 Kč, c) mimořádné povolení balíčku.

(4)

Vedoucí oddělení má právo udělovat kázeňské odměny uvedené v odstavcích 2 a 3, přičemž kapesné může zvýšit nejvýše o jednu třetinu až na dobu tří kalendářních měsíců a věcnou nebo peněžitou odměnu může udělit až do výše 600 Kč.

33

(5)

Ředitel věznice má právo udělovat kázeňské odměny podle ZVTOS v plném rozsahu. Čl. 54 Kázeňské tresty

(1)

Kázeňské tresty podle § 64 ZVTOS mají právo ukládat vychovatel, speciální pedagog, vedoucí oddělení a ředitel věznice.

(2)

Vychovatel má právo ukládat tyto kázeňské tresty: a) důtku, b) propadnutí věci, c) umístění do uzavřeného oddělení až na 3 dny, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvým, d) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.

(3)

Speciální pedagog má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavci 2 tyto kázeňské tresty: a) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu na dobu jednoho kalendářního měsíce, b) zákaz přijetí jednoho balíčku v období 3 kalendářních měsíců, c) umístění do uzavřeného oddělení až na 7 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvým, d) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 3 dny, e) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.

(4)

Vedoucí oddělení má právo ukládat vedle kázeňských trestů uvedených v odstavcích 2 a 3 tyto kázeňské tresty: a) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu dvou kalendářních měsíců, b) umístění do uzavřeného oddělení až na 14 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvým, c) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 10 dnů, d) umístění do samovazby až na 5 dnů, e) odnětí výhod vyplývající z předchozí kázeňské odměny.

(5)

Ředitel věznice má právo ukládat kázeňské tresty podle ZVTOS v plném rozsahu.

(6)

Má-li zaměstnanec za to, že odsouzeným by měl být uložen přísnější kázeňský trest, postoupí věc tomu zaměstnanci věznice, který je oprávněn takový trest uložit.

Hlava III ŽENY Čl. 55 Odlišnosti výkonu trestu Výkon trestu odsouzených žen upravuje hlava IV díl 4 ZVTOS a hlava IV. ŘVTOS.

34

Hlava IV SPECIALIZOVANÁ ODDĚLENÍ Čl. 56 Obecná ustanovení (1)

Odsouzení, u kterých je diagnostikována porucha duševní a porucha chování, porucha osobnosti a chování, způsobená užíváním psychotropních látek nebo mentální retardace, jsou umisťováni do specializovaných oddělení (dále jen do „SpO“). Týká se to zejména odsouzených, kterým bylo soudně nařízeno ústavní léčení.

(2)

Do SpO jsou umisťovány odsouzené matky s nezletilými dětmi (upraveno v příloze vnitřního řádu), odsouzení trvale pracovně nezařaditelní (upraveno v příloze vnitřního řádu) a odsouzení k doživotními trestu.

(3)

SpO jsou zřízena v oddělených částech věznice. Kapacita a využití oddělení je stanovena tak, aby byl zabezpečen účel intenzivního a specifického zacházení s takovými odsouzenými. Ve SpO je zpravidla zřízena též terapeutická místnost pro individuální terapii, intervence a poradenství popř. další prostory, které jsou vybaveny tak, aby odpovídaly charakteru aktivit v nich realizovaných.

(4)

Působení na odsouzené ve SpO se uplatňuje zejména prostřednictvím komunitního a režimového systému, individuální a skupinové terapie a relaxace. V rámci programu zacházení je odsouzeným poskytována specializovaná individuální péče.

(5)

Konkrétní formy a metody zacházení s odsouzenými ve SpO jsou dále rozpracovány v příloze vnitřního řádu. Čl. 57 Zařazování a vyřazování

(1)

O zařazení odsouzených do některého SpO rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Do SpO mohou být přijati odsouzení i na vlastní žádost po předchozím doporučení věznice, ve které vykonává stávající trest.

(2)

Při nástupu je odsouzeným zpracován individuální program zacházení, který zohledňuje zásady komunitního systému ve SpO. Délka pobytu ve SpO je určena terapeutickým programem a je závislá na osobnosti a plnění individuálního programu zacházení.

(3)

O vyřazení ze SpO rozhoduje ředitel věznice na základě návrhu odborné komise. Odsouzení mohou být ze SpO vyřazeni z důvodů opakovaného násilí, odmítání účasti v aktivitách programu zacházení, na vlastní žádost, z důvodů zdravotních, ukončení výkonu trestu a pro hrubé porušení základních povinností vyplývajících ze ZVTOS, ŘVTOS a vnitřního řádu. Čl. 58 Oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením

(1)

V oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením (dále jen „OZSTZ“) se zajišťuje výkonu trestu odsouzených, u nichž jsou splněny podmínky uvedené v § 8 odst. 3 a § 95 ŘVTOS. Účelem působení na odsouzené je snaha o omezení důsledků desocializace a prizonizace, jsou využívány takové formy a metody činnosti včetně preventivních opatření, které na minimum redukují nežádoucí projevy chování vedoucí

35

k maření účelu výkonu trestu, udržují přiměřenou psychickou a fyzickou kondici umožňující bezkonfliktní kontakt se zaměstnanci věznice a odsouzenými. (2)

(3)

Cílem působení je dosažení účelu výkonu trestu realizací zejména stanoveného programu zacházení jako základní formy cílevědomého a komplexního působení na odsouzené, který je směrován k opětovnému zařazení odsouzených do oddílu standardního výkonu trestu. Výsledkem musí být dosažení postojových změn a snaha o pozitivní adaptaci na výkon trestu a eliminaci obtíží, které byly příčinou umístění odsouzeného do OZSTZ. Po zařazení odsouzených je vždy na základě provedeného pedagogického a psychologického posouzení, které je směřováno na reakci na důvody tohoto zařazení, aktualizován program zacházení.

(4)

Hlavním obsahem zacházení je účast na některé speciálně výchovné aktivitě, která po seznámení s účelem a obsahem je pro odsouzené závazná. Další zacházení je nutné směrovat do oblasti poskytování potřebné intervence zaměstnanců věznice, využívání vězeňské knihovny, získávání informací z médií a realizace pohybových aktivit. V oblasti pracovních aktivit je to především úklidová činnost, jednoduché údržbářské práce, pomoc při rozvozu stravy, výstroje apod. v rámci oddělení se zesíleným zabezpečením. Odsouzeným je nutno zabezpečit osobní konzultaci s odbornými zaměstnanci podle potřeby a na jejich žádost.

(5)

Konkrétní rozvrh jednotlivých aktivit se stanovením druhu aktivity, místa, času jejího konání a zaměstnance, který aktivitu řídí, se uvede v týdenních plánech, s nimiž se odsouzení seznámí. Aktivity programu zacházení u odsouzených, zařazených do věznice s dozorem, mohou být realizovány bez přímého dozoru příslušníka věznice.

(6)

Odsouzení jsou v závislosti na počtu odsouzených zařazováni zpravidla do dvou diferenčních skupin. Při vyřazení nebo při dosažení první diferenční skupiny lze u jednotlivých odsouzených uplatňovat rozdílný stupeň bezpečnostních opatření, a to podle plnění svých povinností a úrovně plnění programu zacházení. Odsouzení se při vyřazení zařadí zpravidla do druhé PSVD standardního režimu.

(7)

Motivační činitelé diferencovaného zacházení jsou využívány k tomu, aby odsouzení řádně plnili všechny stanovené povinnosti a program zacházení a aby byli po uplynutí stanovené doby zařazeni do oddílu standardního výkonu trestu.

(8)

Do první DS se zařadí odsouzení po vyhodnocení dvou po sobě následujících hodnotících obdobích pobytu ve druhé DS, kteří aktivně a v celém rozsahu plní aktualizovaný program zacházení a nebyli za toto období kázeňsky trestáni nebo jim byly uložené kázeňské tresty do tohoto termínu včas zahlazeny.

(9)

Do druhé DS se zařadí nově zařazení odsouzení, odsouzení s negativním postojem k výkonu trestu a plnění stanovených povinností.

(10) V případě, že byli odsouzení rozhodnutím soudu přeřazeni do přísnějšího typu věznice, avšak důvody pro jejich umístění v OZSTZ i nadále trvají, se odsouzení zpravidla zařadí do druhé DS. (11) Jako motivační činitelé se v první DS uplatňuje zejména a) podání návrhu na zařazení odsouzených do standardního oddílu výkonu trestu, 36

b) podle možností věznice realizace sportovně rekreativního charakteru vycházek s možností účasti dalších odsouzených tohoto oddílu, c) jednorázový nákup v hodnotě 800 Kč, d) účast odsouzených na kulturně výchovných a vzdělávacích akcích pořádaných pro odsouzené v rámci oddílu, e) využívání místností pro kondiční cvičení společně s ostatními odsouzenými v oddílu, f) sledování televizních programů v době osobního volna do 24 hodin, g) možnost realizace návštěvy bez dělící přepážky, h) možnost přiměřené estetizace ubytovacích prostorů. (12) Motivační činitelé u odsouzených zařazených do druhé DS se uplatňují zpravidla ve výjimečných případech s tím, že a) jednorázový nákup je umožněn ve výši 400,- Kč, b) rozsah sledování televizních programů je snížen podle časového rozvrhu dne. (13) Do OZSTZ se zařazují odsouzení a) u nichž uplatňování standardních postupů, včetně realizace prostředků kázeňské pravomoci nebo vnitřní diferenciace se míjejí účinkem, přičemž dosud nedošlo k podání návrhu příslušnému soudu na jejich přeřazení do věznice s přísnějším režimem nebo o takovém návrhu ještě nebylo soudem rozhodnuto, b) k výjimečnému trestu na 15 – 25 let, rozhodne-li soud, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává, a jejichž chování odpovídá kritériím pro zařazení podle písm. a), c) u nichž to vyžadují zvláštní zřetele hodné okolnosti, kdy je nutné zabezpečit uplatňování účinných preventivních opatření zejména k zabránění násilného jednání vůči osobám a kdy tito odsouzení zřejmě nemají zábrany při volbě prostředků k dosažení cíle, aby závažným způsobem zmařili účel výkonu trestu. (14) Proti rozhodnutí si mohou odsouzení do třech dnů od oznámení nebo doručení rozhodnutí podat stížnost, která nemá odkladný účinek. Doba, o kterou lze stávající pobyt odsouzených opětovně prodloužit, nesmí být delší než doba dvou po sobě jdoucích hodnotících období. (15) O stížnosti odsouzených proti rozhodnutí rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“). (16) Odsouzení se z oddělení se zesíleným zabezpečením vyřadí a) jestliže tak v rámci řešení podané stížnosti rozhodl generální ředitel, b) jestliže příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodl o zastavení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního řádu, kdy jím bylo rozhodnuto, že se skutek, pro který byli odsouzení stíháni, nestal anebo že tento skutek není trestným činem, c) z vážných zdravotních důvodů, zejména na návrh ředitele věznice a na základě doporučení lékaře, d) na doporučení odborných zaměstnanců věznice a po projednání v komisi na základě vstřícného dlouhodobého přístupu a spolupráce odsouzených při naplňování účelu výkonu trestu, kdy byli odsouzení zařazeni do první DS. (17) Odsouzení jsou ve věznici se zvýšenou ostrahou a ostrahou v celách ubytování zpravidla po dvou a jsou trvale uzamykáni. U odsouzených zařazených do věznice s dozorem

37

a první DS věznice s ostrahou, mohou být v průběhu dne v době jejich osobního volna cely, kulturní a společenské nebo sportovní místnosti po stanovenou dobu odemčeny, pokud tomu nebrání zvláštní bezpečnostní důvody. V celách nebo místnostech může být najednou soustředěno v návaznosti na jejich kapacitu až deset odsouzených. (18) Odsouzení se stravují v celách za použití běžného jídelního nádobí, které se však po konzumaci stravy z cely včetně příborů ihned odebírá a přitom se kontroluje jeho úplnost a neporušenost. Z potravin z balíčků a nákupů se před vydáním do cely odstraní skleněné nebo kovové obaly. (19) Vycházky odsouzených jsou prováděny pod přímým dohledem příslušníka zpravidla ve vyčleněné části věznice odděleně od odsouzených zařazených do jiného typu věznice po skupinách, které mohou činit až 10 odsouzených. Prostor pro vymezení vycházek může být vymezen pasivními prvky technických a stavebně technických prostředků. Ústroj odsouzených na vycházce může být přizpůsobena jejich sportovně rekreativnímu charakteru, při vycházce mohou mít odsouzení s sebou vedle kuřáckých potřeb a nápojů též knihu, noviny nebo časopis. Sportovně rekreativní charakter vycházek u odsouzených zařazených do první DS lze realizovat též v jiných prostorech užívaných pro standardní výkon trestu. (20) Návštěvy se uskutečňují v místnosti, kde jsou zpravidla návštěvníci od odsouzených odděleni přepážkou, vždy za přímého dohledu příslušníka. Návštěva odsouzených zařazených do první DS se může uskutečnit v prostorech, kde nejsou návštěvníci od odsouzených odděleni přepážkou, a to společně s odsouzenými ve standardním výkonu trestu. Návštěvy a rozmluvy odsouzených s obhájci, advokáty nebo znalci a dalšími oprávněnými osobami, se konají ve zvláštní místnosti, kde může být vybudována dělící přepážka a možnost přímé zrakové kontroly určeného zaměstnance. Použití dělící přepážky nesmí omezovat vedení běžné komunikace odsouzených, snižovat nebo omezovat vizuální kontakt s návštěvníky nebo případné prostudování trestních spisů nebo jiných důležitých písemností. Duchovní a sociální služby realizované podle § 20 ZVTOS probíhají zpravidla individuální formou v místnostech k tomu účelu určených. (21) V rámci snahy udržet kontakt s vnějším prostředím, zejména s příbuznými, se umožní v případě zájmu odsouzených, pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, použití telefonu v určené místnosti. Jako závažný důvod pro další použití telefonu odsouzenými se považuje jejich žádost o právní pomoc právního zástupce. Takový rozhovor se uskuteční v místnosti k tomu účelu zřízené.

Hlava V DALŠÍ ODDĚLENÍ A OPATŘENÍ Čl. 59 Poradna drogové prevence (1)

Ve věznici je zřízena poradna drogové prevence (dále jen „DP“), jejíž činnost zajišťují odborní zaměstnanci věznice; členy DP jsou zejména speciální pedagog, psycholog, vychovatel – terapeut, sociální pracovník, lékař, psychiatr a zdravotní sestra.

(2)

K cílům DP patří realizace preventivních opatření v oblasti zneužívání psychotropních a jiných návykových látek odsouzenými a pomoc drogově závislým a drogou ohroženým

38

odsouzeným.Odsouzeným je poskytováno odborné poradenství, individuální nebo skupinová terapie a zdravotnická péče v oblasti drogové prevence. (3)

Do péče DP mohou být odsouzení zařazeni na základě vlastní žádosti a zájmu o zvládnutí dlouhodobé abstinence nebo na základě doporučení odborných zaměstnanců věznice. Rozhodnutí odsouzených o zařazení do péče DP jsou závazná a účast v DP je vyhodnocována jako součást programu zacházení.

(4)

Odsouzení jsou do DP předváděni individuálně na vyžádání odborných zaměstnanců DP.

Čl. 60 Krizové oddělení (1)

Účelem krizového oddělení (dále jen „KO“) je poskytnout odsouzeným pomoc potřebnou pro odeznění krizového stavu. KO je zřízeno pro dočasný pobyt odsouzených, u kterých jsou zaznamenány symptomy krizového stavu. Do KO lze dočasně umístit odsouzené, u nichž je aktuální umístění mezi ostatní odsouzené z objektivních důvodů psychicky ohrožující. Rozhodnutí o umístění do KO není podmíněno souhlasem odsouzených. Je zřizováno v oddělené části věznice jako oddělení nebo cela podle příslušné kapacity věznice s náležitým vybavením. Součástí je zpravidla zvláštní dekompenzační (izolační) cela pro odsouzené, kteří ohrožují sebe nebo své okolí a je stavebně upravena tak, aby nemohlo dojít k sebepoškození odsouzených nebo poškození vnitřního vybavení cely.

(2)

Do KO jsou umisťováni odsouzení s obtížnou adaptací na podmínky výkonu trestu nebo kolektiv odsouzených, odsouzení prožívající aktuální sociální krizi nebo z jiných psychiatrických a psychologických důvodů. O zařazení odsouzených do KO rozhoduje vedoucí oddělení výkonu trestu zpravidla na základě návrhu vychovatele a doporučení psychologa.

(3)

Délka pobytu v KO se posuzuje individuálně, zaměstnaní odsouzení jsou při zařazení do KO zpravidla na základě individuálního posouzení dočasně vyřazeni z práce.

(4)

O vyřazení odsouzených z KO rozhoduje vedoucí oddělení výkonu trestu zpravidla na návrh psychologa nebo žádost odsouzených. Odsouzení umístěni v KO, kteří nerespektují a porušují pravidla chování v KO, jsou z tohoto oddělení vyřazeni.

(5)

O účasti na aktivitách programu zacházení nebo v jiných speciálně výchovných aktivitách terapeutického charakteru rozhodne psycholog ve spolupráci se speciálním pedagogem.

(6)

Vycházky se provádějí ve vymezeném prostoru odděleně od ostatních odsouzených podle ČRD. Čl. 61 Bezdrogová zóna

(1)

Účelem umísťování odsouzených do bezdrogové zóny (dále jen „BZ“) je zamezit odsouzeným kontakt s návykovými látkami (dále jen „droga“) a snížit zdravotní a sociální rizika jejich závislosti, dále motivovat odsouzené ke změně dosavadního chování a postojů a napomáhat tím k jejich všestrannému rozvoji.

39

(2)

BZ se zřizuje ve vyčleněné části věznice podle kapacity věznice a je náležitě vybavena k provádění všech aktivit.

(3)

Do BZ jsou přijímáni odsouzení, kteří nebyli a nejsou uživateli drogy, ale lze je považovat za jedince ohroženého drogou. Dále odsouzení, kteří užívali drogu a nyní jsou motivováni k dobrovolné abstinenci anebo absolvovali soudně nařízené nebo dobrovolné ochranné léčení protitoxikomanické nebo absolvovali pobyt v oddělení specializovaném pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním psychotropních látek.

(4)

Přednostně jsou do BZ zařazováni odsouzení, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé nebo mladí dospělí či blízcí věku mladistvých, jež současně zpravidla nejsou odsouzen pro trestné činy související s nedovolenou výrobou a držení drog a šířením toxikomanie.

(5)

Odsouzení jsou přijímáni na základě písemné žádosti, o přijetí rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise. Při přijetí do BZ se odsouzení prokazatelně zaváží dodržovat všechna stanovená pravidla, abstinovat a kdykoli se podrobit kontrolám abstinence. Odsouzení, kteří byli uživatelem drog, musí souhlasit se zařazením do „registru uživatelů drog – žadatel o léčbu“.

(6)

O vyřazení odsouzených rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborné komise.

(7)

Důvodem může zejména být zneužití drogy, odmítnutí se podrobit kontrole abstinence, včetně odběru tělních tekutin, udělení kázeňského trestu podle § 46 odst.3 písm.f), g) a h) ZVTOS a odmítnutí účastnit se stanovených aktivit programu zacházení. Po vyřazení z BZ se odsouzení zpravidla zařadí do III. PSVD nebo jsou přemístěni do jiné věznice.

(8)

Program zacházení uplatňovaný v BZ má pevnou strukturu a vychází zejména z modelu komunitně skupinové terapie závislostí. Důraz je kladen na skupinovou atmosféru a terapii doplněnou dostatečnou fyzickou zátěží a možností individuálních konzultací. V rámci programu zacházení se přístup zaměstnanců věznice zaměřuje na prevenci zneužívání drog, ovlivnění odsouzených v jejich náhledu na drogu, motivaci k abstinenci a k vedení zdravého životního stylu.

(9)

Stravování probíhá zpravidla odděleně od ostatních odsouzených.

Čl. 62 Eskortování a přemísťování (1)

Informaci o nadcházející eskortě a další podrobné pokyny podá odsouzeným příslušný vychovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec věznice.

(2)

Odsouzení, kteří jsou eskortováni k soudnímu jednání nebo do zdravotnických zařízení se vybavují pro účely těchto eskort pouze věcmi osobní potřeby, kterými se rozumí zejména: a) věci osobní hygieny nezbytné na jeden den, b) přiměřené množství potravin, maximálně však v rozsahu celodenní stravní dávky, c) korespondence a dokumentace potřebná k soudním, případně jiným úkonům,

40

d) soukromá korespondence (do pěti kusů) a fotografie (do pěti kusů), e) léky v množství stanoveném lékařem. (3)

Při přemístění odsouzených do jiné věznice nebo zdravotnického zařízení vězeňské služby se odsouzení vybavují věcmi uvedenými v předchozím odstavci a dalšími povolenými věcmi, které jsou přepravovány v zapečetěných eskortních vacích. Osobní věci přepravované v eskortním vaku jsou věci: a) osobní hygienické prostředky (do dvou kusů od každého druhu), b) potraviny a nápoje nad rámec celodenní stravní dávky, c) max. jeden karton cigaret nebo tomu odpovídající množství jiných tabákových výrobků, včetně nezbytných kuřáckých potřeb, d) osobní prádlo: košile nebo tričko (do dvou kusů), trenýrky nebo slipy (do sedmi kusů), pyžamo (jeden kus), ponožky (do sedmi párů), ručník (do dvou kusů), e) oděv: kalhoty (jeden kus), sako, bunda, svetr, apod. – podle ročního období (jeden kus), obuv (jeden pár), f) sportovní oděv (jeden kus), sportovní obuv (jeden pár).

(4)

Při trvalém přemístění do jiné věznice se odsouzení předvedou k provedení lékařské prohlídky a poté do výstrojního skladu. Přidělenou skříňku nechávají odsouzení prázdnou a vyčištěnou bez uzamčení a visacího zámku.

(5)

Odsouzení dočasně eskortovaní z jiné věznice jsou umístěni ve vyčleněné části věznice na určených celách podle typu věznice. Tyto cely jsou uzamčeny po celých 24 hodin. Na tyto odsouzené se vztahuje ustanovení o programu zacházení pouze v omezeném rozsahu podle možností věznice a nevztahuje se na ně ustanovení o vnitřní diferenciaci. Individuální pohovory se zaměstnanci věznice se provádí na základě žádosti uplatněné zpravidla při ranní kontrole cel.

(6)

Vycházky podle ČRD se provádí v určených vycházkových prostorech, kterých se odsouzení zúčastňují ve vězeňském oděvu. Převzetí korespondence k odeslání provádí při ranní kontrole cel zejména vychovatel nebo dozorce. Korespondenci, která obsahuje podání opravného prostředku ve smyslu právních předpisů, předají odsouzení v době nepřítomnosti vychovatele službu konajícímu dozorci.

(7)

Nákupy odsouzených se realizují zpravidla rozvozem zboží podle ČRD. Odsouzeným se poskytuje dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů.

Čl. 63 Propouštění z výkonu trestu (1)

V den propuštění jsou odsouzení předvedeni se všemi osobními věcmi a věcmi danými do užívání do výstrojního skladu. Umožní se jim vykoupání a oholení a vydají se jim jejich osobní věci uložené v úschově.

(2)

Samotné propuštění je realizováno v místnosti k tomu účelu určené, do které jsou odsouzení předvedeni zaměstnancem věznice. Propuštění z výkonu trestu probíhá denně v době od 08,00 do 16,00 hodin, případně podle nařízení soudu.

41

(3)

Odsouzeným lze poskytnout podle příslušné právní úpravy příspěvek při propuštění až do částky 2000,- Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíží i k tomu, zda takové finanční prostředky nemají odsouzení na účtu ve věznici, v peněžním ústavu, nebo zda nemohli tyto prostředky získat jiným způsobem, například od osob blízkých nebo zastupitelského úřadu státu, jehož jsou občanem.

Čl. 64 Zrušovací a závěrečné ustanovení (1)

Věznice má stanoveny tyto přílohy vnitřního řádu: Příloha č.1 až č. 26 – viz Část třetí – Přílohy vnitřního řádu.

(2)

Vnitřní řád nabývá účinnosti aprobováním generálního ředitelství vězeňské služby pod č.j: …………………. dne:…….……. . Tímto se zrušuje dosavadní vnitřní řád, vydaný pod č,j.: 494/2007-01/Všeob/351, ze dne: 18.12.2007.

ČÁST TŘETÍ PŘÍLOHY VNITŘNÍHO ŘÁDU VĚZNICE Č. 1 Č. 2 Č. 3 Č. 4 Č. 5 Č. 6 Č. 7 Č. 8 Č. 9 Č. 10 Č. 11 Č. 12 Č. 13 Č. 14 Č. 15 Č. 16 Č. 17 Č. 18 Č. 19 Č. 20 Č. 21 Č. 22

Časový rozvrh dne Delegování pravomocí (pověřování zaměstnanců věznice) Minimální sortiment zboží vězeňské prodejny Potraviny podléhající rychlé zkáze Vybavení ložnice a cely a vzory lůžka Nabídka aktivit programu zacházení Ordinace odborných lékařů Seznam státních orgánů České republiky a mezinárodních orgánů a organizací ve smyslu § 17 odst. 3 ZVTOS Rozúčtování pracovní odměny a další finanční náležitosti Knihovní řád Zajišťování duchovní péče Vzory formulářů Řád specializovaného oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou osobnosti – oddělení není ve věznici zřízeno Řád specializovaného oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním psychotropních látek – oddělení není ve věznici zřízeno Řád specializovaného oddělení pro odsouzené s mentální retardací - oddělení není ve věznici zřízeno Řád specializovaného oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené muže, zařazené k výkonu trestu do věznice s dozorem Výkon trestu odsouzených matek s dětmi – oddělení není ve věznici zřízeno Výkon trestu odsouzených k doživotnímu trestu – oddělení není ve věznici zřízeno Řád uzavřeného oddělení Řád krizového oddělení Řád výstupního oddělení Řád pro dočasně eskortované odsouzené

42

Č. 23 Č. 24 Č. 25 Č. 26 Č. 27

Nařízení k používání a provozu elektrospotřebičů Podíl odsouzených na organizaci života ve věznici Řád přijímacího oddělení Specifické podmínky výkonu trestu odsouzených žen umístěných v objektu Řepy Řád specializovaného oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené ženy, zařazené k výkonu trestu do věznice s dohledem

43