Vnímání fenoménu Svatojakubské cesty obyvateli regionu Vysočina
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22. 4. 2014 ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování práce. Dále bych chtěla poděkovat lidem z organizací, které jsem oslovila a kteří mi poskytli řadu cenných informací, bez nichž by tato práce nevznikla. Velký dík také patří všem respondentům, kteří se zapojili do dotazníkového šetření, mé rodině a přátelům.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vnímání fenoménu Svatojakubské cesty obyvateli regionu Vysočina Bakalářská práce
Autor: Jitka Tesařová Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Jihlava 2014
Copyright © 2014 Jitka Tesařová
Abstrakt TESAŘOVÁ, Jitka: Vnímání fenoménu Svatojakubské cesty obyvateli regionu Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 65 stran. Bakalářská práce je zaměřena na Svatojakubskou cestu v České republice. Jejím cílem je provést analýzu dispozic Svatojakubské cesty a na základě dotazníkového šetření zjistit její vnímání obyvateli regionu Vysočina. Teoretická část pojednává o náboženském cestovním ruchu, historii a vývoji náboženských poutí a Svatojakubské cesty. V praktické části je popsán současný vývoj cesty v Česku a činnost organizací. Tato část také zahrnuje analýzu regionu Vysočina a výsledky dotazníkového šetření.
Klíčová slova Dotazníkové šetření. Náboženský cestovní ruch. Poutnictví. Region Vysočina. Svatojakubská cesta.
7
Abstract TESAŘOVÁ, Jitka: The perception of St. James´s Way phenomenon by the inhabitants in Vysočina Region. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of thesis RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 65 pages. The thesis is focused on the Way of St. James in the Czech Republic. The goal of this work is to analyse the disposition of the Way and find out its perception by the inhabitants living in Vysočina Region (on the basis of the questionnaire survey). The theoretical part deals with religion tourism, history and development of pilgrimage and St. James´s Way. In the practical section is described the current progress of the Way in the Czech Republic and activities of the organizations. This part also includes the analysis of Vysočina Region and results of the questionnaire survey.
Key words Questionnaire survey. Religious tourism. Pilgrimage. Vysočina Region. St. James´s Way.
8
Obsah Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 11 Seznam ilustrací a tabulek .............................................................................................. 12 Úvod................................................................................................................................ 13 1
Cíl práce a stanovení hypotéz ................................................................................. 15
2
Literární rešerše ...................................................................................................... 16 2.1
Cestovní ruch ................................................................................................... 16
2.2
Vymezení pojmů .............................................................................................. 16
2.2.1
Spiritualita poutnictví ............................................................................... 16
2.2.2
Náboženský a poutnický cestovní ruch .................................................... 17
2.2.3
Poutník a turista ........................................................................................ 18
2.3
Historie poutí .................................................................................................... 19
2.4
Poutníci ve středověku ..................................................................................... 19
2.5
Sv. Jakub Starší ................................................................................................ 21
2.6
Santiago de Compostela ................................................................................... 22
2.7
Vývoj Svatojakubské cesty .............................................................................. 22
2.8
Trasy Svatojakubské cesty v Evropě................................................................ 23
2.9
Historie Svatojakubské cesty v Čechách.......................................................... 25
2.10 3
4
Vývoj počtu poutníků na Svatojakubské cestě ............................................. 26
Metodika práce ....................................................................................................... 28 3.1
Metodika dotazníkového šetření ...................................................................... 28
3.2
Profil respondentů ............................................................................................ 29
3.3
Struktura dotazníků .......................................................................................... 31
Analýza situace v Česku ......................................................................................... 33 4.1
Současný stav ................................................................................................... 33
4.2
Trasy v ČR ....................................................................................................... 35
4.3
Navržené trasy SJC vedoucí přes region Vysočina .......................................... 36 9
4.4
4.4.1
ULTREIA o. s. .......................................................................................... 39
4.4.2
Cesta hvězdy ............................................................................................. 39
4.4.3
Klub českých turistů ................................................................................. 40
4.4.4
Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava ............................................... 41
4.4.5
Jihočeská centrála cestovního ruchu ......................................................... 42
4.4.6
Destinační management Český Krumlov ................................................. 42
4.4.7
Nadace Partnerství, o. p. s......................................................................... 43
4.4.8
Arcibiskupství Olomouc ........................................................................... 43
4.5 5
Činnost organizací ............................................................................................ 39
Nabídky cestovních kanceláří .......................................................................... 44
Analýza území regionu Vysočina ........................................................................... 45 5.1
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ..................................................... 45
5.1.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 45
5.1.2
Kulturně-historické předpoklady .............................................................. 46
5.2
Realizační předpoklady cestovního ruchu ....................................................... 46
5.2.1
Materiálně-technická základna ................................................................. 46
5.2.2
Dopravní předpoklady .............................................................................. 47
5.3
Formy cestovního ruchu ................................................................................... 47
6
Analýza zjištěných údajů ........................................................................................ 49
7
Syntéza .................................................................................................................... 53 7.1
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 53
7.2
Hypotézy .......................................................................................................... 54
7.3
Možnosti rozvoje .............................................................................................. 55
Závěr ............................................................................................................................... 58 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 59 Přílohy............................................................................................................................. 64
10
Seznam použitých zkratek CCR JM
Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava
CK
Cestovní kancelář
JCCR
Jihočeská centrála cestovního ruchu
KČT
Klub českých turistů
SJC
Svatojakubská cesta
11
Seznam ilustrací a tabulek Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu českých poutníků…………………………………………………26 Graf 2: Vývoj celkového počtu poutníků………………………………………………27 Graf 3: Respondenti podle pohlaví……………………………………………………..29 Graf 4: Věk respondentů………………………………………………………………..30 Graf 5: Bydliště respondentů……………………………………………………..…….30 Graf 6: Vzdělání respondentů…………………………………………………………..31 Graf 7: Lidé, kteří slyšeli o Svatojakubské cestě……………………………………….49 Graf 8: Vliv víry na znalost Svatojakubské cesty………………………………………49 Graf 9: Nejčastější asociace spojené se Svatojakubskou cestou……………………….50 Graf 10: Zdroje informací o Svatojakubské cestě……………………………………...51 Graf 11: Zda lidé cestu absolvovali…………………………………………………….51 Graf 12: Znalost českých tras Svatojakubské cesty…………………………………….52
Seznam obrázků Obrázek 1: Trasy Svatojakubské cesty ve Španělsku…………………………………..24 Obrázek 2: Svatojakubská cesta v ČR………………………………………………….35
Seznam tabulek Tabulka 1: Úsek Svatojakubské cesty vedoucí přes Vysočinu…………………………38 Tabulka 2: Alternativa Svatojakubské cesty na Vysočině…………………………...…39
12
Úvod Cestovní ruch je součástí národního hospodářství mnoha vyspělých zemí, pro řadu z nich představuje významný zdroj příjmů. Má dopad nejen na ekonomickou stránku států, ale také na společenský a kulturní rozvoj. S růstem životní úrovně, fondu volného času a příjmů obyvatel, roste i jeho význam ve společnosti. Dnes je ve vyspělých zemích cestovní ruch nedílnou součástí života lidí, o tom svědčí i skutečnost, že se počet turistů v mezinárodním cestovním ruchu za posledních 17 let téměř zdvojnásobil (Světová organizace cestovního ruchu UNWTO evidovala 528 milionů turistů za rok 1995, v roce 2012 počet turistů činil 1, 035 miliardy). [39] Z hlediska ekonomiky je významný jeho vysoký multiplikační efekt. Díky němu cestovní ruch generuje příjmy, vytváří pracovní a podnikatelské příležitosti nejen ve svém oboru, ale i v dalších navazujících hospodářských odvětvích jako je stavebnictví, řemeslná výroba, potravinářský průmysl nebo doprava. Turismus také významně přispívá k rozvoji zaostalejších regionů. [Ryglová, 2009, s. 7] Jedním z motivů pro cestování v prvopočátcích cestovního ruchu byly, vedle vojenských expanzí a obchodních cest, i náboženské poutě. K rozvoji poutnictví došlo ve středověku, kdy hrála významnou roli ve společnosti církev. Poutníci značnou měrou přispěli k rozvoji infrastruktury, ubytovacích a stravovacích služeb. Do oblastí, kterými putovali, přinášeli peníze a s nimi přicházel hospodářský a kulturní rozmach. [Válková, Churanová, 2009, s. 11] V posledních třiceti letech začíná poutnictví opět ožívat. Lidé se dobrovolně vzdávají svého komfortu a několik týdnů putují pěšky, na kole, na koni nebo jinak, po obnovených poutních stezkách. Jejich motivy už nejsou výhradně náboženské, jak tomu bývalo dříve, přesto v těchto poutích přetrvává jistá spiritualita. Nejznámější evropskou poutní stezkou je Svatojakubská cesta, Camino de Santiago, jejíž trasy se dnes větví po celém evropském kontinentu. Každý rok eviduje Poutnická kancelář v Santiagu de Compostela přibližně 200 000 poutníků. Cesta má velký význam pro cestovní ruch v severních oblastech Španělska, především v Galicii, kde se stala zdrojem regionálního rozvoje. [Palasová, 2007, s. 12] Její vliv však daleko přesahuje hranice tohoto státu.
13
Fenomén Svatojakubské cesty mě velmi zaujal a to byl důvod, proč jsem se rozhodla na toto téma psát bakalářskou práci. Přispěla k tomu i skutečnost, že Svatojakubskou cestou v Česku se ve své bakalářské či diplomové práci ještě nikdo nezabýval, popřípadě jen okrajově. To mě motivovalo k tomu, abych o situaci u nás zjistila více. Za cíl své práce jsem si stanovila provést analýzu dispozic Svatojakubské cesty v Česku pro další alternativy rozvoje cestovního ruchu. Zaměřila jsem se i na činnost občanských sdružení a organizací cestovního ruchu, které se u nás Svatojakubské cestě věnují. Na základě dotazníkového šetření jsem se snažila zjistit, jak cestu vnímají obyvatelé regionu Vysočina a jaké o ní mají povědomí.
14
1
Cíl práce a stanovení hypotéz
Cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu dispozic Svatojakubské cesty pro další alternativy rozvoje cestovního ruchu a na základě dotazníkového šetření zjistit její vnímání obyvateli regionu Vysočina. Práce je z části zaměřena na činnost organizací a dobrovolných sdružení, které se Svatojakubské cestě v Česku věnují. Pro svou práci jsem stanovila následující hypotézy: 1. Obyvatelé regionu Vysočina mají malé povědomí o Svatojakubské cestě. 2. Věřící lidé mají o cestě větší povědomí než nevěřící. 3. Vysočina má potenciál pro rozvoj Svatojakubské cesty a produktů s ní spojených
15
2 Literární rešerše 2.1
Cestovní ruch
Cestovní ruch je společensko-ekonomický jev, který je dnes součástí spotřeby a životního stylu obyvatel ekonomicky vyspělých zemí. Pro rozvoj turismu je nezbytná svoboda pohybu, dostatečný fond volného času a dostatečná výše příjmů. Za počátek rozvoje moderního cestovního ruchu se považuje přelom 19. a 20. století. Mnohem dříve však k tomuto rozvoji napomohla průmyslová revoluce, díky ní došlo nejen k technickému pokroku, ale i ke zlepšení sociálních a ekonomických podmínek. [Hesková, 2006, s. 9] Na počátku 20. století vzrostla potřeba odlišit cestovní ruch od obecného pojmu „cestování“. První významná definice cestovního ruchu pochází od švýcarských profesorů Hunzikera a Krapfa z roku 1942. Ti ho vymezili jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti“. [Hesková, 2006, s. 10] Popsat cestovní ruch se pokusila i řada dalších autorů. Dnes je nejpoužívanější definice podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která byla zformulována na konferenci v Ottavě roku 1991. Pod pojmem cestovní ruch rozumí „činnost osoby cestující na přechodnou dobu mimo místo trvalého bydliště, a to na dobu kratší než jeden rok, přičemž hlavním účelem cesty není výkon výdělečné činnosti.“ [Hesková, 2006, s. 11]
2.2 Vymezení pojmů 2.2.1 Spiritualita poutnictví Poutnictví je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších forem cestování. Spojuje v sobě to, co bylo pro člověka od pradávna přirozené – fyzický pohyb, touhu po poznání a jakýsi hlubší rozměr, který někdo nazývá spiritualitou, někdo vnitřními, respektive náboženskými motivy. Spiritualitou a poutnictvím se ve svých článcích zabývá i Hurych. Naráží na skutečnost, že v současné společnosti orientované na masovou spotřebu a ekonomický růst, roste 16
potřeba spirituality a duchovních hodnot. [26, s. 19-21] V cestovním ruchu touto duchovní stránkou rozumí „cestu k hledání možností pro rozšíření duchovního obzoru člověka.“ [26, s. 22] Zdůrazňuje, že spiritualita nemusí být nutně spjata s náboženstvím a poutnictví s náboženskými tradicemi. Poutnictví podle Hurycha zahrnuje respekt a úctu k tradici, zájem o historii, zkoumání historických a kulturních souvislostí a také schopnost hlubokého přemýšlení a rozjímání ve spojení s určitou mírou fyzického úsilí. [25, s. 214] 2.2.2 Náboženský a poutnický cestovní ruch Existuje mnoho definic pro poutnický a religiózní cestovní ruch, každý autor tyto pojmy vymezuje trochu jinak. Ve většině z nich je jejich postatou „nábožensky motivované putování na posvátné místo.“ Obecně se poutnický cestovní ruch považuje za součást náboženského cestovního ruchu. Přitom lze říci, že poutnictví v sobě okrajově zahrnuje i kulturně-poznávací a sportovní turistiku. Pásková a Zelenka definují náboženský turismus ve dvou rovinách: 1. v užším smyslu jako „cestování, jehož hlavním důvodem jsou náboženské obřady a poutě.“ 2. v širším smyslu jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek – kostelů, katedrál, hřbitovů, poutních míst aj.“ [Pásková, Zelenka, 2002, s. 250] Autoři také vymezují pojem pouť ve „smyslu putování věřících na posvátná místa ve vlastní zemi nebo do zahraničí.“ [Pásková, Zelenka, 2002, s. 221] Attl a Nejdl uvádí náboženský turismus jako podtyp kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Podle nich náboženský turismus „spočívá ve spojení návštěv církevních památek specifického charakteru (poutních míst, památných a jinak nábožensky unikátních míst) s programovou nabídkou poskytující účastníkům duchovní prožitky.“ [Attl, Nejdl, 2004, s. 17] Odlišností náboženského cestovního ruchu od poutnictví se ve svém článku zabývá také Piteková. Uvádí, že v případě poutního cestovního ruchu „nejde o klasickú komerčnú aktivitu s cieľom pobytu vo voľnom čase mimo miesta trvalého bydliska, aj keď tieto podmienky cestovného ruchu účast na pútiach splňa.“ [Piteková, 2011, s. 19] Na podobnou myšlenku naráží i Hurych. Stejně jako Piteková zdůrazňuje, že cílem poutnictví není přinášet zisk. Jeho význam spočívá ve „zpomalení uspěchaného rytmu 17
života a transformace myšlení od povrchního typu ‘tam jsem byl, bylo to pěkné‘ k hlubšímu vjemu. Proto by nemělo usilovat o kvantitativní rozměr, nemělo by být masovým fenoménem, nýbrž by mělo směřovat k naplnění svého kvalitativního poslání.“ [25, s. 215] 2.2.3 Poutník a turista Za turistu je, podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), považován člověk cestující mimo místo svého trvalého bydliště do místa destinace alespoň na 24 hodin, ne však déle, než na jeden rok, přičemž účelem jeho cesty není výdělečná činnost. Jako příklad jsem vybrala i několik charakteristik poutníka: Slovo „poutník“ odpovída německému Pilger, francouzskému pélerin a anglickému pilgrim, což jsou výrazy pocházející z latinského slova peregrinus, označujícího cizince, který žije mimo oblast, kde má občanská práva. [Ohler, 2002, s. 11] „Poutník je symbolem člověka, 'který putuje po této zemi, přechodném bydlišti všeho lidstva, k věčnému cíli, k novému domovu a pravému životu´ nejen v literatuře a umění katolického světa, ale i u nekřesťanských vyznání.“ [Štěpánek, 2008, s. 207] Určit jasnou hranici mezi poutníkem a turistou je velmi těžké. Často se jako rozdíl uvádí jejich vnitřní motivace. Turista je vnímán jako ten, jehož podněty k cestě jsou profánní, kulturní, respektive poznávací. Poutník je pak člověk, který se vydává na cestu z důvodů náboženských, spirituálních. [Kapusta, 2011, s. 28] V dnešní moderní době však tyto pojmy od sebe nelze zcela oddělit. I poutník prošel během let proměnou. Vedle tradičního poutníka, pro něhož je náboženská motivace stále tou primární hybnou silou se objevuje i novodobá forma putujícího člověka, který se stává poutníkem ne z nutně náboženských důvodů. „Jeden člověk může být někým považován za poutníka a jiným za turistu, a sám sebe přitom může mít za cestovatele (…) Budeme-li se však snažit proniknout hlouběji, vyjde na povrch, že jsou hranice poutnictví a turismu nejisté. Pak se musíme tázat: proč se daný jedinec považuje za poutníka či turistu a v čem podle něho tkví rozdíl mezi těmito kategoriemi?“ [Kapusta, 2011, s. 28] Podle Hurycha je poutník v tom nejširším slova smyslu „hledající bytost pohybující se labyrintem osudu, tedy účastník životní pouti.“ [26, s. 27] Důležité jsou jeho vnitřní 18
motivy, ochota vzdát se komfortu a bezpečí civilizace. „V širším chápání může být poutníkem pocestný, cestovatel, stejně dobře jako turista či účastník náboženské pouti. Jedná se více o stav mentální než fyzický a je dán vnímáním jedince, které by mělo mít svůj spirituální rozměr. Spirituální neznamená nutně náboženský…“ [25, s. 212]
2.3 Historie poutí Pouť je prvek, který můžeme najít v každém významném světovém náboženství. Tradice poutí je velmi stará a přetrvává dodnes. Odedávna lidé putovali k posvátným místům nebo k místům, která měla pro jejich víru velký význam. Poutnictví je jedna z nejstarších forem cestovního ruchu. Na začátku středověku existovala pro křesťany tři hlavní poutní místa – Svatá země, Řím, Santiago de Compostela. Palestina a Jeruzalém jsou oblasti spjaté se životem Ježíše. Dokud měli nad touto oblastí politickou a vojenskou moc křižáci, mohli sem poutníci putovat téměř bez problémů. „Předtím a potom bylo nutno počítat s útoky místních banditů a snad i s překážkami, které kladli muslimští držitelé moci.“ [Ohler, 2002, s. 24] Na konci 13. století obnovili svou nad vládu nad Palestinou Turci. Vzrostl tak význam míst, která byla pro poutníky dostupnější a „bezpečnější“. Šlo především o poutní místa v Evropě, jako byl Řím, kde se nachází relikvie sv. Petra a Pavla, nebo Santiago de Compostela, které ukrývá ostatky dalšího z apoštolů – sv. Jakuba Staršího. Tak, jak rostl počet svatých, rostl postupem času i počet poutních míst. Poutě se konaly v Evropě do více než 250 míst. [Štěpánek, 2008, s. 199]
2.4
Poutníci ve středověku
Pokání, touha po odpuštění hříchů a po spáse, naděje, víra v zázrak, uzdravení z nemoci nebo jenom touha po dobrodružství byly důvody, proč se lidé vydávali na cestu. Složení poutníků zahrnovalo v podstatě všechny, bohaté i chudé, zdravé i nemocné, muže, ženy, děti i starce. Středověký člověk měl hlubokou úctu ke svatým. K nim se často dovolával ve chvílích nouze nebo nebezpečí. Světci byli vnímáni jako přímluvci a prostředníci mezi Bohem a lidmi. Pokud byla prosba o pomoc vyslyšena, většinou se jedinec zavázal, že podnikne cestu ke hrobu světce, nebo alespoň k nejbližšímu kostelu, který byl danému světci zasvěcen. 19
Mnohé ženy se vydávaly na cestu, aby orodovaly za své nemocné dítě nebo svého muže. Výjimkou nebyly ani případy, kdy se někdo nechal najmout a dobře si zaplatit, aby vykonal zástupnou pouť za někoho jiného. Někteří měli pro svou cestu daleko profánnější důvody, jako byla prostá touha po dobrodružství, snaha uniknout monotónnosti všedních dnů nebo sporům v rodině, či poznat nové kraje. Mnohé vyhnala z jejich domova válka, hlad nebo nemoci, jiní věřili, že jinde se žije lépe. [Ohler, 2002, s. 70-71] Náboženské a světské soudy v některých případech využívaly pouti jako trestu. Zločinci, nebo kacíři v době inkvizice, byli posláni k odpykání trestu místo do vězení na poutní cestu. Vydat se na cestu v sobě ale neslo velké riziko, že už se člověk nemusí vrátit. Případy, kdy byli poutníci přepadeni a okradeni nebo zabiti, nebyly vůbec ojedinělé. S postupem času a se zvyšující se frekvencí poutníků se toto nebezpečí snižovalo. Navíc se museli lidé na cestách potýkat i s daleko obyčejnějšími nesnázemi jako byly hlad, žízeň, horko, zima i jiné nepřízně počasí. Pro země, přes které lidé putovali, byli poutníci také významným zdrojem příjmů. Podél cest se zlepšovala infrastruktura, stavěly se mosty, hostince, kostely, kláštery, špitály, vznikaly nové osady a zvyšovala se životní úroveň místních obyvatel. Poutníci byli vždy velkou měrou odkázáni na pomoc bližních, především pokud šlo o nocleh a stravu. Nejvíce se tato závislost projevovala v raném středověku, kdy ještě neexistovaly hostince a ubytovny. Putování tak bylo možné díky pohostinnosti místních, kterým to do jisté míry přikazovala křesťanská morálka. Postupem času začaly vznikat první placené hostince, hospice a ubytovny. Důležitou roli v tomto směru hrály také kláštery, které poskytovaly nocleh a stravu buď zdarma, nebo za malý poplatek. V horských oblastech a poblíž řek byly často zakládány hospice, tedy domy původně sloužící pro pocestné. Od 11. století se ve městech začaly zřizovat špitály, kde mohli i poutníci v případě potřeby najít pomoc. [Ohler, 2002, s. 138-140] V pozdním středověku začaly vznikat tištěné mapy a první průvodci, což cestování značně ulehčilo. V první polovině 12. století vydává francouzský mnich Aymer Picaud průvodce poutníka Liber peregrinationis, který byl součástí knihy Liber Sancti Jacobi (někdy též nazvanou Codex Calixtinus podle papaže Calixta II.). Picaud v průvodci popisuje trasu do Santiaga a poskytuje mnoho užitečných rad a informací. Například
20
o jednotlivých místech, obyvatelích těchto krajů a jejich chování, o nebezpečích, která na poutníky mohou čekat atd. [Štěpánek, 2008, s. 203-204]
2.5 Sv. Jakub Starší Jakub byl synem rybáře Zebedea a Salome, pocházel ze severní oblasti Izraele nazvané Galilea. Žil zhruba v letech 8 až 44 n. l. (datum smrti není jednoznačné, někdy se uvádí rok 42). Spolu se svým bratrem Janem Evangelistou se stal jedním z dvanácti Ježíšových apoštolů a jako první z apoštolů byl umučen. Po Ježíšově smrti se Jakub vydal s ostatními učedníky šířit křesťanství. Místo jeho evangelizace není jednoznačné, některé zdroje uvádí, že působil v Jeruzalémě a Samařsku, jiné odkazují na Španělsko. Po návratu do Jeruzaléma byl na příkaz krále Heroda Agippy I. zatčen a sťat mečem. [Schauber, 1994, s. 381] Kolem sv. Jakuba vzniklo mnoho legend. Dodnes není zcela jasné, jak se jeho ostatky dostaly do Galicie. Podle tradice byly Jakubovy relikvie nejprve uloženy v Jeruzalémě, v 5. století byly přeneseny do kláštera Raithu v Palestině, v 7. století se dostaly do španělské Zaragozy a následně do Galicie. V roce 813 se našla hrobka se zapomenutými ostatky sv. Jakuba v bývalém římském městě Ira Flavia, dnešní Padrón. [Pracný, 1994, s. 169] Legenda vypráví, že je toho roku objevil poustevník jménem Pelayo (Pelagio), který na obloze nad bývalým hřbitovem spatřil neobvyklou záři. Událost oznámil biskupu Teodomirovi a ten o tom spravil krále Alfonse II. Na místě označeném zářící hvězdou byl objeven hrob s tělem Jakuba a dvou jeho učedníků. [Agasso, 2009-2010, s. 132] Král nechal nad hrobem zbudovat kostel a benediktinský klášter. Nakonec byly relikvie přesunuty do Santiaga de Compostela, kde ve stříbrné schránce pod hlavním oltářem katedrály spočívají dodnes. Velkého významu začal sv. Jakub nabývat při reconquistě, znovudobývání Pyrenejského ostrova z rukou Maurů. Pověst, která se rozšířila za hranice Pyrenejí, líčí, jak svatý Jakub pomohl křesťanům porazit muslimy v bitvě u Clavija roku 844, když se zjevil na bílém koni s mečem v ruce a vedl vojsko k vítězství. Odtud dostal své přízvisko „Maurobijec“. [Válková, Churanová, 2009, s. 8]
21
Sv. Jakub Starší se stal patronem Španělska a poutníků. Jeho svátek připadá na 25. července. Pokud tento den vychází na neděli, zahajuje tzv. svatý rok, naposledy tomu tak bylo v roce 2010. 1 2.6
Santiago de Compostela
Santiago de Compostela leží na severu Španělska. Je hlavním městem Galicie, městem poutníků a sídlem univerzity. Ve středověku se stalo Santiago třetím nejvýznamnějším poutním místem. Jeho historické centrum bylo v roce 1985 zapsáno na seznam UNESCO, v roce 1993 se zařadila na tento seznam i Svatojakubská cesta. Název tohoto města je odvozen složením jména San Diego (sv. Jakub) a latinským spojením campus stellae (hvězdné pole), tedy přeloženo do češtiny, sv. Jakub z hvězdného pole. Bylo založeno po objevení údajných ostatků sv. Jakuba v 9. století, poblíž biskupského sídla Ira Flavia (dnešní Padrón), na místě, kde býval ve 2. století křesťanský hřbitov. [40] Král Alfons II. Cudný nechal nad hrobem postavit první kostel, který byl v roce 997 zničen Maury. V 11. – 13. století byla zbudována nová trojlodní románská bazilika se západním Pórtico de la Gloria (Portálem slávy) od mistra Matea (Matouše). Chrám zažil během staletí mnoho přestaveb, ta poslední z let 1738 až 1750 mu dodala současný barokní vzhled a západní průčelí od Fernanda Casase y Nóvoy. Celá katedrála je zvenku bohatě zdobena s řadou soch a biblických výjevů. Ostatky sv. Jakuba jsou umístěny v kryptě pod hlavním oltářem. Každý den v poledne se v chrámu slouží mše za poutníky.
2.7
Vývoj Svatojakubské cesty
Pouť do Compostely prošla během dějin obdobími růstu a slávy i obdobími poklesu a úpadku. Obliba a zapomnění se střídaly ve vlnách podle toho, jak se vyvíjela evropská společnost a kultura. Měnily se kulturní i filosofické směry, politické režimy, změnami procházela i církev a náboženská vyznání.
1
Svatý rok zavedl v r. 1122 papež Calixtus, křesťané vždy v tomto roce mohou vykonanou poutí do Santiaga dosáhnout plnomocných odpustků.
22
Svého vrcholu dosáhla ve středověku, kdy k hrobu sv. Jakuba mířilo několik set tisíc poutníků ročně (údajně 200 – 500 tisíc). Cesta jako taková vznikla nejspíše na počátku 12. století. [Štěpánek, 2008, s. 201] V 15. století se poměry v Evropě změnily. Přišla reformace a náboženské války. Doba renesance znamenala pro Svatojakubskou cestu úpadek, „reformační země poutě tvrdě zakázaly; tehdy se také narušil nábožensky jednotný prostor, který Evropu do té doby charakterizoval.“ [Štěpánek, 2008, s. 234] V 16. století santiagský arcibiskup Klement ukryl ostatky na neznámém místě, protože se obával, že by hrob mohli přepadnout piráti, kteří sužovali západní pobřeží Španělska. Ostatky byly znovuobjeveny až v roce 1879 při rekonstrukci katedrály. Jejich pravost potvrdil papež Lev XIII. roku 1884. [Válková, Churanová, 2009, s. 9] Období baroka bylo na dlouhou dobu posledním obdobím, kdy došlo k oživění poutí a opětovnému růstu oblíbenosti světců. V 17. století následovalo osvícenství, období „světla a rozumu“, o sto let později Francouzská revoluce a poté napoleonské války. Pouť začala upadat v zapomnění. Její rozvoj přišel až na konci 20. století. V 80. letech byla vyznačena Francouzská trasa díky Společnosti přátel Svatojakubské cesty, která byla založena už v roce 1950. V roce 1982 navštívil Santiago papež Jan Pavel II. [Palasová, 2007, s. 17] Jeho návštěva se opakovala v roce 1989, kdy se Santiago de Compostela stalo dějištěm Světových dnů mládeže. Roku 1987 byla Svatojakubská cesta vyhlášena Radou Evropy za první Evropskou kulturní cestu, o šest let později se dostala na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Dnes je Camino de Santiago jednou z páteřních poutních stezek projektu I Cammini d´Europa, který se věnuje obnově poutních stezek v Evropě. [42]
2.8 Trasy Svatojakubské cesty v Evropě Dá se říct, že Svatojakubská cesta nemá začátek, lze putovat odkudkoliv. Během středověku si poutníci vyvinuli systém cest, který protkal celou Evropu. Tyto trasy se postupně slévají a ústí v Santiagu. Velká část z nich se sbíhá ve španělském městečku Puente la Reina, kde se napojují na Francouzskou trasu. Podél cest brzy začaly vznikat nové osady, špitály, ubytovny, mosty, kláštery a kostely, často zasvěcené sv. Jakubovi. Dodnes je nejfrekventovanější a nejlépe značenou trasou Camino francés, jejíž hlavní část vychází od hranic Francie se Španělskem. Tato část cesty od Pyrenejí
23
do Compostely se také dostala v roce 1993 na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Většina lidí začíná trasu ve francouzském městě St. Jean Pied de Port nebo až kousek za hranicemi ve španělském Roncesvalles. Délka Francouzské cesty je necelých 800 km. Tato trasa je nejmasovější, ale také má nejlepší infrastrukturu. Do Santiaga vede i řada dalších významných cest. Nejstarší trasou bylo Camino primitivo, které spojovalo město Oviedo s Compostelou. Via de la Plata, tzv. Stříbrná cesta, vedoucí ze Sevilly, bývala starou římskou obchodní cestou. [Válková, Churanová, 2009, s. 12] Na délku má zhruba 900 km a na severu se napojuje na Francouzskou cestu. Camino del Norte vychází z Irúnu a kopíruje pobřeží Atlantského oceánu. Délka Severní trasy je 876 km. [Byrtus, 2011, s. 61] Camino Portugés zase spojuje se Santiagem sousední Portugalsko. Mnozí poutníci se vydávají ještě dál na Finisteru, která je vzdálena necelých 100 kilometrů od Compostely. Tady, na břehu Atlantského oceánu, byl pro středověkého člověka skutečný konec světa.
Obrázek 1:Trasy Svatojakubské cesty ve Španělsku Zdroj č. [32]
24
2.9 Historie Svatojakubské cesty v Čechách „První dochovanou známou písemnou zmínkou o kultu sv. Jakuba je dopis z roku 1165, který se vztahuje do jisté míry k západním Čechám. Informuje, že v pražském kostele sv. Ondřeje, (…) byla uložena relikvie sv. Jakuba.“ [Štěpánek, 2008, s. 215] Oblíbenost toho světce u nás rostla až do 18. století, jak dokládají dopisy, rukopisy, ale především řada uměleckých děl – soch, obrazů, nástěnných maleb a také kostely a kaple, které mu byly zasvěceny. [Štěpánek, 2008, s. 216-218] Čechy byly ve středověku napojeny na Svatojakubskou cestu, která vedla z Polska, přes Prahu a Plzeň, dále se rozdvojovala směrem na bavorské Řezno (Regensburg) a Norimberk. Ve 13. století se na SJC napojila i Morava, především Olomouc. [Štěpánek, 2008, s. 216-219, 224] Od 12. století je zaznamenáno několik individuálních cest českých poutníků do Compostely. První písemně doložená zpráva je z roku 1124, cesta byla trestem za vraždu, který si měl odpykat Oldřich z Brandýsa. [Štěpánek, 2008, s. 220-222] Historicky nejvýznamnější výpravou na Iberský poloostrov bylo poselství Jiřího z Poděbrad v letech 1465 – 1467, které líčí Václav Šašek z Bířkova ve svém Deníku o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a Blatné z Čech až na konec světa. Tímto dílem se později nechal inspirovat Alois Jirásek, když příběh přepracoval do knihy Z Čech až na konec světa. Podobně jako v Evropě i v Českých zemích znovu vzrostl kult sv. Jakuba s obdobím baroka. Projevoval se obnovou kostelů zasvěcených tomuto světci, popřípadě budováním chrámů nových, promítl se do výtvarného umění nebo třeba i do hudby. [Štěpánek, 2008, s. 235-237]
25
2.10 Vývoj počtu poutníků na Svatojakubské cestě V Santiagu de Compostela existuje Poutnická kancelář, která eviduje příchozí poutníky z celého světa. Shromažďuje demografické údaje (pohlaví, věk, národnost), informace o způsobu vykonání poutě, motivaci poutníků apod. Také vydává potvrzení o absolvování pouti. Každý rok pak zveřejňuje celkovou statistiku s těmito údaji. Na základě těchto záznamů můžeme vidět vývoj počtu českých poutníků, kteří pouť ujdou. Největší počet poutníků (975) byl zachycen v roce 2011, kdy také dosáhl svého vrcholu, oproti roku 2010 to znamenalo prudký nárůst o 309 osob. V současnosti zájem o cestu klesá. Podle životního cyklu produktu by se dalo říct, že se Svatojakubská cesta přechází z fáze růstu do fáze poklesu. Největší „boom“ ze strany Čechů odezněl, a pokud se nepodaří nikomu zájem oživit, lze předpokládat celkový úpadek.
Počet českých poutníků na Svatojakubské cestě 1000 900 800 700
600 500 400 300 200 100 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 1: Vývoj počtu českých poutníků Zdroj: Vlastní zpracování z údajů Poutnické kanceláře [36]
Ve srovnání s celkovým vývojem počtu poutníků z celého světa je vidět, že zájem o Camino de Santiago v posledních 10 letech stále roste. Také se velmi projevuje vliv tzv. svatého roku na statistiku (2004 a 2010), který je jednak spojen s větším významem pro věřící, ale také lze předpokládat, že je kladen větší důraz na cestu a intenzivnější propagaci ze španělské strany. Důsledkem je pak prudký nárůst poutníků v daném roce.
26
Celkový počet poutníků na Svatojakubské cestě 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 2: Vývoj celkového počtu poutníků Zdroj: Vlastní zpracování z údajů Poutnické kanceláře [36]
27
3 Metodika práce Při tvorbě bakalářské práce jsem nejprve nastudovala odbornou literaturu týkající se cestovního ruchu obecně, religiózního turismu, náboženských poutí a také dostupné publikace, které se věnují Svatojakubské cestě. Dále následovala literatura zaměřená na marketingový výzkum, respektive dotazníkové šetření. Analytickou část práce tvoří dva celky. V prvním jsem provedla rozbor situace v České republice. Tato část zachycuje současný stav, organizace, které se Svatojakubské cestě věnují, jejich činnost a spolupráci, trasy vedoucí přes naše území a nabídku cestovních kanceláří. K tomuto úseku práce jsem také připojila analýzu regionu Vysočina, včetně návrhu trasy vedoucí přes kraj. Informace jsem získala na základě kontaktování mnoha osob z organizací cestovního ruchu, občanských sdružení, Klubu českých turistů a řady dalších. Využila jsem i dostupné elektronické zdroje. Druhou část tvoří analýza výsledků získaných na základě dotazníkového šetření, které probíhalo osobní a elektronickou formou. Pro dotazování jsem si zvolila oblast Kraje Vysočina. Osobně byli dotazováni respondenti ve všech okresních městech tohoto kraje. Cílem bylo, zjisti, jaké povědomí mají obyvatelé Vysočiny o Svatojakubské cestě a jak cestu vnímají. V syntetické části, která navazuje na část analytickou, jsem zpracovala získané výsledky. Na základě vyhodnocení současného stavu a dat získaných dotazníkovým šetřením, byly potvrzeny, popřípadě vyvráceny, hypotézy stanovené na začátku práce a navržen postup pro další rozvoj Svatojakubské cesty.
3.1 Metodika dotazníkového šetření Šetření probíhalo od léta 2013 do začátku roku 2014. Proto, aby se dotazník dostal k co největšímu počtu respondentů, jsem zvolila kombinaci elektronického dotazníku a osobního písemného dotazování. V obou případech byl dotazník totožný a anonymní, jeho vzor je umístěn v příloze. Odpovědí bylo celkem 500, z toho 271 respondentů odpovídalo elektronickou formou a 229 bylo dotazováno osobně. Aby byl vzorek co nejvíce reprezentativní, provedla jsem osobní průzkum ve všech okresních městech, tedy v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Žďáru nad Sázavou a Třebíči. Dotazování probíhalo na náměstích, před 28
supermarkety, případně v dalších částech měst s velkou frekvencí lidí. Dále byli oslovováni lidé na náměstí v Telči a někteří z návštěvníků novoříšského kláštera, kteří žijí na Vysočině (přes léto jsem zde pracovala jako průvodkyně, a proto jsem také měla možnost tu provádět šetření). Elektronickou formu dotazníku jsem šířila především s pomocí mých přátel, známých a rodiny.
3.2 Profil respondentů Jak jsem již uvedla, celkem se mi podařilo nashromáždit 500 odpovědí. Podle pohlaví respondentů převažují ženy (58%) nad muži (42%).
Pohlaví respondentů
žena
42%
muž 58%
Graf 3: Respondenti podle pohlaví Zdroj: Vlastní výzkum
29
Nejpočetnější věkové zastoupení mají mladí mezi 18 - 25 lety (28%), další významnou skupinu tvoří respondenti ve věku 26 - 35 let (20%), stejný podíl 15% mají lidé ve věku 36 – 45 let a 46 – 55 let. Věková skupina 56 – 65 tvoří 12%. Respondentů starších 65 let je 10%.
Věk respondentů 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 18 - 25
26 - 35
36 - 45
46 - 55
56 - 65
starší
Graf 4: Věk respondentů Zdroj: Vlastní výzkum
Oslovováni byli obyvatelé všech 5 okresů Kraje Vysočina. Okres Žďár nad Sázavou uvedlo jako místo svého bydliště 25% lidí, dále 23% dotazovaných uvedlo okres Jihlava, v okrese Třebíč žije 18% z dotazovaných, z okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod pochází shodně 17% respondentů.
Bydliště respondentů podle okresů 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Jihlava
Třebíč
Pelhřimov
Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou
Graf 5: Bydliště respondentů Zdroj: Vlastní výzkum
30
Nejvíce respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou (50%), lidé s vysokoškolským vzděláním tvoří 24%, střední školu bez maturity (tedy učňovský obor) absolvovalo 20% dotazovaných, pouze základní vzdělání má 6% respondentů.
Nejvyšší dosažené vzdělání 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% základní
středoškolské bez maturity
středoškolské s maturitou
vysokoškolské
Graf 6: Vzdělání respondentů Zdroj: Vlastní výzkum
3.3
Struktura dotazníků
Otázky v dotazníku jsem volila tak, abych zjistila, jaké povědomí mají lidé žijící v regionu Vysočina o Svatojakubské cestě. První otázka, zda někdy slyšeli o Svatojakubské cestě (Camino de Santiago), byla filtrační. Pomohla mi roztřídit respondenty na ty, kterým tento pojem nic neříká a ty, kteří už o cestě něco zaslechli nebo ji znají. U dotazovaných, kteří odpověděli na tuto otázku kladně, jsem dále zjišťovala, jakou asociaci mají s cestou spjatou a zda dokážou uvést město a stát, k němuž se váže. Také mě zajímaly zdroje, díky nimž se respondenti o cestě dozvěděli, a zda sami někdy absolvovali alespoň část cesty, pokud ano, jaké k tomu měli podněty a jakým způsobem pouť vykonali. Lidem, kteří cestu znali, jsem také pokládala otázku, zda ví, že Svatojakubská cesta vede i přes Českou republiku a zda někdy šli po některé z českých tras. Všem zúčastněným byly na konci dotazníku položeny identifikační otázky, které zjišťovaly jejich pohlaví, věk, vzdělání a okres, v němž žijí. Poslední otázka byla, zda jsou věřící, s volbou pouze z možností ano/ne. Tato otázka neměla ani tak zjistit příslušnost k nějaké církvi, nebo jestli respondenti svoji víru praktikují, šlo spíše o to, zachytit jejich vnitřní postoj k víře. Navíc byla tato skutečnost důležitá pro potvrzení či 31
vyvrácení hypotézy, že věřící lidé mají o Svatojakubské cestě větší povědomí než nevěřící. Pro snadné vyhodnocování jsem ve většině případů volila uzavřené nebo polozavřené otázky.
32
4 Analýza situace v Česku 4.1 Současný stav Na SJC se v České republice podílí několik organizací. Jedná se především o dvě občanská sdružení, Ultreia a Cesta hvězdy, která se zabývají přímo SJC. Ve spolupráci s dalšími subjekty jako je Nadace Partnerství, o.p.s. a některými organizacemi cestovního ruchu, mezi nejvýznamnějšími lze jmenovat Centrálu cestovního ruchu – Jižní Morava, Jihočeskou centrálu cestovního ruchu nebo Destinační management Český Krumlov, vznikají jednotlivé koncepty pro rozvoj tras ve vybraných regionech. Protože české trasy využívají stávající stezky vyznačené Klubem českých turistů, hraje i tato organizace jednu z klíčových rolí. Ve většině případů přišly podněty pro zrod SJC v jednotlivých oblastech ze strany našich sousedních zemí, které se rozhodly vyznačit trasy na svém území a napojit se na celoevropskou síť těchto cest. Především příhraniční regiony proto byly osloveny, aby s nimi navázaly spolupráci a vytyčily trasy vedoucí přes Českou republiku. Hlavní myšlenkou bylo umožnit poutníkům z Polska a Německa putovat přes naše území do Compostely. Díky přeshraniční spolupráci bylo možné pro tyto projekty čerpat dotace z fondů Evropské unie. Problémem je, že tuto spolupráci má pod záštitou německá, rakouská nebo polská strana a navrhovaná řešení nejsou vždy úplně šťastná. Některé navržené trasy nerespektují již stávající stezky Klubu českých turistů a vyžadují vyznačení zcela nových tras, například část cesty Brno - Mikulov. [53] Řada úseků je také vedena po silnicích, které nejsou vhodné pro stálý pohyb turistů. [50] Navíc průběh cest nemusí vystihovat významná místa, přírodní a kulturní památky. Úroveň rozvoje a význam Svatojakubské cesty se v jednotlivých oblastech naší republiky liší. Pro většinu regionů je její význam téměř nulový a cesta pro ně není nikterak spasitelná, místní organizace či samospráva jí nevěnují pozornost, protože počet poutníků je v řádech jednotlivců ročně. Příkladem může být oblast severních Čech, střední Čechy a Plzeňsko. Pak jsou regiony jako jižní Čechy, respektive Českokrumlovsko, kde proběhla spolupráce se sousedními státy, byla vyznačena cesta mušlemi, umístěny informace na webové stránky města, vytištěny propagační materiály a tím rozvoj ustal. 33
Největším význam má SJC na jižní Moravě, zde se jí také podařilo celkem úspěšně zrealizovat. Na začátku stála spolupráce s Dolním Rakouskem, byla vyznačena logem hřebenatky trasa Brno – Mikulov až k rakouským hranicím a vznikl samostatný portál www.jakubskastezka.cz. Aktivně se podařilo zapojit obce podél trasy a zástupce církve. Cesta je propagována v médiích, vydáváním brožur, jsou pořádány semináře a organizovány pochody. Na trase Brno – Mikulov lze také ve všech obcích sbírat razítka do credenciálu, poutnického průkazu, jak je tomu běžné na cestách ve Španělsku.2 Asi je dobré podotknout, že pokud má k rozvoji Svatojakubské cesty v České republice nějaký region nejlepší podmínky, tak je to právě jižní Morava, Ať už jde o přírodu a ráz krajiny nebo historicky zakořeněný pozitivní vztah místních obyvatel k náboženství a spiritualitě. Proti rozvoji SJC stojí v Česku dva faktory. Na jedné straně je to pasivní postoj samosprávy, subjektů cestovního ruchu, církevních institucí. Nejčastější argumenty jsou, že se jedná o okrajovou záležitost, malý segment, nízký počet poutníků. Na druhé straně je to roztříštěnost názorů a představ organizací, které se o rozvoj cesty usilují, kam by měl vývoj směřovat a jakým způsobem. Chyběla jednotná strategie, plán, který by byl společný pro celé území České republiky. Jednotlivé organizace měly odlišné představy. Z tohoto důvodu se vůči značení v terénu vymezoval i Klub českých turistů, protože samotné vyznačení nic neřeší, navíc není nezbytně nutné, když cesty vedou po pásově značených pěších trasách. Některé návrhy na Moravě také kolidovaly se značením Cyrilometodějských cest. [51] Tyto postoje převládaly dlouhou dobu, ale postupně se i tyto věci mění a vyvíjí. V prosinci 2013 na schůzi pořádané KČT se podařilo dojít ke shodě, pokud jde o vytyčení tras a sjednocení vizí. Bylo dohodnuto vyznačení páteřních tras logem hřebenatky na rozcestnících a jejich následné zanesení do map KČT. Jedná se o trasy Hrádek nad Nisou – Praha – Všeruby a Opava – Olomouc – Brno, která se dále napojuje na trasu Brno – Mikulov. V terénu budou také vyznačeny Cyrilometodějské cesty na Velehrad. Ke všem zmíněným trasám bude vytvořena kilometráž a vydáni průvodci. Tato činnost by měla být financována z rozpočtů měst a regionů.
2
Ve světě tento průkaz opravňuje poutníka přespávat v poutnických ubytovnách nebo třeba využívat nabídky poutnického menu v restauracích.
34
4.2 Trasy v ČR V České republice existuje několik tras, které se napojují na jiné evropské trasy vedoucí do Santiaga. Naše cesty využívají stezky Klubu českých turistů. V současnosti jsou logem hřebenatky (symbolem SJC) v terénu vyznačeny pouze dvě, respektive tři trasy: Hrádek n. Nisou – Praha – Všeruby, Český Krumlov – Vítkův Kámen – Koranda (v případě této trasy jde o samostatné značení nenavazující na značení KČT [55]) a Brno – Mikulov. Do budoucna se podařilo dohodnout vyznačení dvou páteřních tras, Hrádek n. Nisou – Praha – Všeruby v Čechách (je již vyznačena, ale spíše jen orientačně) a Opava – Olomouc – Brno – Mikulov na Moravě. Ostatní trasy budou prozatím bez symbolu mušle. Kilometráž značených i neznačených cest je poutníkům k dispozici na stránkách www.ultreia.cz, kde lze data stáhnout i ve formátu pro GPS.
Obrázek 2: Svatojakubská cesta v ČR Zdroj č. [32]
Žitavská Svatojakubská cesta, která vede z polského Gniezna přes Görlitz na německopolských hranicích do Prahy, je nejstarší Svatojakubskou cestou u nás. Český úsek této trasy Hrádek nad Nisou – Praha měří 147 km. Byla vyznačena v květnu 2008 a vychází ze staré poutní a obchodní trasy, po které měl v roce 995 český biskup Vojtěch přinést křesťanství do Polska. [32] 35
Severní větev Svatojakubské cesty vede ze Zbraslavi u Prahy do Železné a měří 238 km. Za hranicemi s Německem se napojuje na trasu vedoucí do Norimberku. [37] Jižní větev Svatojakubské cesty, Praha – Všeruby, navazuje na Východobavorskou Svatojakubskou cestu, která vede přes Regensburg a dále pokračuje na Ženevu, Lyon a Le Puy. Česká část má zhruba 200 km. Trasa z Prahy do Regensburgu byla významnou obchodní cestou ve 14. století. [37] Východočeská broumovská trasa je pokračováním polských cest. Od západu se na ni napojuje cesta z polského poutního místa Krzeszów a od východu cesta z Wambierzyc. Broumovská trasa pak vede směrem na Hradec Králové až do Kácova, kde na ni navazuje Jihočeská cesta. [23] Jihočeská trasa, Praha – Český Krumlov, je prozatím poslední trasou vedoucí přes Čechy. Byla otevřena v roce 2009 a měří 228 km. [16] Za hranicemi navazuje na rakouské a bavorské trasy, Z Krumlova k rakouským hranicím je označena mušlemi. V Českém Krumlově se také napojuje Svatojakubská cesta vedoucí z Moravy. Počet stezek vytyčených na Moravě je o něco skromnější. Křižovatkou cest v této části republiky je Brno. Odtud je možné se vydat hlavními světovými směry. Na sever přes Olomouc až do Opavy, na jih směrem do Mikulova (jako jediná z moravských cest značená mušlemi), kde trasa pokračuje přes dolnorakouskou Weinviertel, z Brna na východ přes Velehrad až do slovenského Šaštína nebo na západ přes Vysočinu až do Českého Krumlova. [38] Nedostatkem je chybějící značení cesty v centrech velkých měst jako je Brno, Olomouc a Opava. [32] Informace k moravským trasám zle najít i na stránkách
zřízených
Centrálou
cestovního
ruchu
–
Jižní
Morava
www.jakubskacesta.cz.
4.3 Navržené trasy SJC vedoucí přes region Vysočina Jedna z tras Svatojakubské cesty, Brno – Český Krumlov, vede také přes Vysočinu. Ani tato trasa však není vyznačena v terénu, a protože je vedena jako cesta tzv. druhé kategorie, není její vyznačení v dohledné době v plánu. Z pohledu některých lidí je její průběh regionem příliš okrajový. Přesto ne náhodou zahrnuje návrh trasy dvě města ze seznamu UNESCO - Třebíč a Telč.
36
Na základě informací, které mi poskytl Ing. Karel Markvart z KČT, jsem vytvořila tabulky s místy, kudy cesta regionem prochází, doplněné o významné památky. Tabulka č. 1 zachycuje průběh, který, pokud je mi známo, není zatím nikde oficiálně přístupný. Tabulka č. 2. obsahuje alternativní návrh umístěný i na stránkách sdružení ULTREIA a který je k dispozici poutníkům. Značená trasa
Km
Velká Bíteš
modrá
3,5
Jinošov
červená
8
kostel sv. Petra a Pavla, 1887-88 zde učil O. Březina
Náměšť n. Oslavou
červená
5
zámek, kostel sv. Jana Křtitele, kamenný most
Naloučany
zelená
4
kostel sv. Jakuba
Dub (zříc.)
zelená
8,5
Panský Mlýn
modrá
1
Oslava
modrá
1
Budišov
modrá
5,5
zámek, kostel sv. Gotharda
Nárameč
modrá
2,5
tvrz - soukromým majetkem, kaplička sv. Jana Nepomuckého
Kobylinec
modrá
3,5
přírodní památka
Ptáčov
modrá
3
pobýval zde V. Nezval, PP Ptáčovský kopeček
Třebíč
modrá
5
UNESCO, bazilika sv. Prokopa, zámek, židovská čtvrť a hřbitov
Stařečka
silnice
1,5
Stařeč
silnice
3
Čechočovice (rozc.)
silnice
3
Rokytnice n. Rokytnou
modrá
4
Bítovánky
modrá
11
Želetava
červená
1
Obec
Významné body kostel sv. Jana Křtitele, městské muzeum, historické jádro MPR
zřícenina
kostel sv. Jakuba
kostel sv. Jana Křtitele
kostel sv. archanděla Michaela
37
Havlišův Mlýn
červená
3
Magdalena
červená
5,5
kaple sv. Máří Magdaleny přestavěna na myslivnu, návštěvy O. Březiny
Nová Říše
červená
2,5
premonstrátský klášter s kostelem sv. Petra a Pavla
Telč
červená
12,5
UNESCO, zámek, kostel sv. Jakuba, rozhledna Oslednice
V Lipkách
červená
2
více než 1 km dlouhá lipová alej
Hostětice
zelená
1
Pohlova vila (telečský advokát JUDr. Jan Pohl)
žlutá
5
bývalé lázně, kostelík sv. Jáchyma
Dobrá Voda (rozc.)
Tabulka 1: Úsek Svatojakubské cesty vedoucí přes Vysočinu Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací od K. Markvarta z KČT
Značená trasa
Km
Skály (rozc.)
červená
1
Mohelnský Mlýn
červená
6,5
Papírna
červená
1
Rabštejn
červená
4
Dalešická přehr.hráz
červená
4,5
Kramolín
červená
1,5
Popůvky
červená
3,5
Hartvíkovice
červená
5
kostel sv. Jiljí
Holoubek (odb.)
červená
5
zřícenina
Žleb
červená
4,5
Číměř
červená
6
Vladislav
červená
1,5
Hluboček (rozc.)
červená
2
Obec
Významné body
NPR Mohelenská hadcová step
zřícenina
kapličky P.Marie a sv. Jana Nepomuckého
kaple Nejsv. Srdce Páně kostel Nejsv.Trojice
38
Dobnovka
červená
2,5
Třebíč
červená
4,5
Tabulka 2: Alternativa Svatojakubské cesty na Vysočině Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací od K. Markvarta z KČT
4.4 Činnost organizací 4.4.1 ULTREIA o. s. Od 1. října 2008 působí v České republice občanské sdružení ULTREIA. Cílem sdružení je podpora Svatojakubské poutní cesty po stránce materiální, organizační a informační. Spravuje stránky www.ultreia.cz, které souží jako hlavní informační zdroj o svatojakubské pouti, trasách po Evropě i v Česku. Portál má německou, španělskou a francouzskou sekci, jejich účelem je propagovat české trasy pro cizí poutníky. ULTREIA také shání finanční příspěvky od sponzorů na značení tras Svatojakubské cesty po Česku a jejich zanesení do turistických map, šíří povědomí o cestě pomocí článků, besed a přednášek, napomáhá vytvořit síť ubytoven na českých trasách a pravidelně organizuje poutě po českých částech SJC. [32] Činnost družení je financována z členských příspěvků, z darů, dotací a z dobrovolné práce členů. Počet řádných členů je v současnosti 45, z nichž je aktivních zhruba 10. [45] ULTREIA se podílí i na sedmiletém projektu „Půjdem spolu do Santiaga…“, který vznikl v roce 2005 v rámci cestovní kanceláře Adventura. Tento projekt rozčlenil pouť do Compostely na sedm etap. Každý rok stráví účastníci dva týdny putováním ke hrobu svatého Jakuba, až po sedmi letech dorazí do Santiaga. První skupinka úspěšně došla v roce 2011. Na cestě doprovází účastníky školení průvodci. [32] 4.4.2 Cesta hvězdy Občanské sdružení Cesta hvězdy vzniklo v roce 2009. Jeho snahou je obnova poutnictví a poutních tras. Pravidelně pořádá poutě s duchovním programem a se zajištěným ubytováním, také oraganizuje koncerty, výstavy nebo festivaly. „Rádi bychom se i díky oživení poutnických cest v ČR zasloužili o znovuotevření kostelů a jejich využití pro potřeby poutníků. Je nám líto, když vidíme snahy našich severských 39
sousedů co nejrychleji naše území přejít po pouze formálně vyznačených trasách, a hledáme proto cesty, jak vedení mezinárodních jakubských stezek přes ČR spojit s naší duchovní historií.“ [Blocková, Černý: Cesta hvězdy, 2010] Cesta hvězdy zmapovala a nafotila několik tras, které následně vydala ve formě poutních knížek. Tyto knihy slouží jako průvodce, obsahují mapu, jednotlivé etapy cesty a informace o významných místech. Snahou sdružení je vést trasy co nejvíce přes českou krajinu a zahrnout nejen místa související se svatojakubskou tradicí, ale i další důležité body po stránce duchovní, přírodní či architektonické. [Blocková, Černý: Cesta hvězdy, 2010] Všechny cesty využívají stezek KČT. Občanské sdružení Cesta hvězdy tvoří 12 členů a řada dobrovolníků. Jeho činnost je financována ze soukromých zdrojů členů a částečně z příspěvků od účastníků jejich akcí. Pojetí těchto akcí je duchovní, ne však výlučně křesťanské. [46] Sdružení také spravuje webové stránky www.cestahvezdy.cz. 4.4.3 Klub českých turistů Svatojakubská cesta v Česku využívá ve většině případů trasy vyznačené Klubem českých turistů, který byl ohledně cesty osloven zhruba před 7 lety. Přestože tvorba SJC nespadá do náplně činnosti Klubu, snaží se spolupracovat i s jinými organizacemi, které cestu vytvářejí, aby se předešlo vzniku paralelní sítě. Pro zviditelnění míst, kterými trasy prochází, je na směrovky umisťováno logo hřebenatky. Takto označené cesty existují zatím pouze dvě, jedna v Čechách z Hrádku nad Nisou přes Prahu do Všerub a druhá na Moravě z Mikulova do Brna. O dalším značení v terénu se dlouho neuvažovalo, navíc návrhy stezek na Moravě kolidovaly s návrhy Cyrilometodějských cest. Proto KČT zastával následující stanovisko: „KČT na základě projednání v dotčených Krajských komisích značení i v Radě značení nesouhlasí s dalším vyznačováním Svatojakubských cest přímo v terénu symbolem mušle na směrovkách KČT. Důvodem je roztříštěnost názorů jednotlivých subjektů, které tyto trasy k vyznačení navrhují a také zcela minimální frekvence lidí, kteří se na nich pohybují a která dosahuje řádově pouze několik desítek poutníků ročně. Dle našeho názoru pro potřeby putování po Svatojakubských cestách v ČR v současné době plně postačuje vyznačení v terénu u dvou hlavních větví: Hrádek n. N. - Praha Všeruby(CZ/D) a Brno - Mikulov - CZ/A. Ostatní trasy (pokud vznikne shoda na jejich 40
jednotném průběhu bez variant) jsme připraveni zakreslit symbolem mušle a popisem do map zelené edice KČT, což poutníkům po nich se pohybujícím k orientaci plně postačí.“ [51] Až v prosinci 2013 došlo k významnému posunu. Na jednání o vedení a značení Svatojakubských cest v ČR, které pořádal KČT, se podařilo dohodnout jednotné vedení tras, bez variant, jejich vyznačení mušlí v terénu a následné zakreslení do map edice KČT. Tohoto jednání se účastnili zástupci sdružení Ultreia, Cesta hvězdy, Nadace Partnerství, Arcibiskupství Olomouc a Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. 4.4.4 Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava Centrála se zabývá Svatojakubskou cestou od roku 2010, kdy byl realizován první projekt v rámci Fondu malých projektů jižní Morava-Dolní Rakousko – „Svatojakubská cesta na jižní Moravě“. „Impulsem pro nás bylo protažení Svatojakubské cesty k hranici s Rakouskem organizací Weinviertel Tourismus. Cílem bylo napojení jižní Moravy na tuto síť a dát tak možnost poutníkům putovat z jižní Moravy až do Santiaga de Compostela.“ [49] V rámci tohoto projektu byly vytyčeny 4 trasy: Brno – Olomouc Brno – Velehrad Brno – Mikulov Brno – Třebíč – Český Krumlov Nyní se realizuje druhý projekt - „Rozvoj pěší turistiky podél Svatojakubské cesty“. Ten je zaměřen na propagaci stezky například pomocí letáku, organizace pochodu, semináře, prezentace v médiích atd. V současné době je na jižní Moravě vyznačeno asi 180 km tras, z toho 60 km s logem hřebenatky. V dalších letech chce CCR JM ve spolupráci s Klubem českých turistů doznačit stezky na jižní Moravě, propojit je s cestami v Polsku a vytvořit tak kompletní síť. Dále je v plánu zapojit do produktu Jakubské cesty komerční subjekty, které by, obdobně jako ve Španělsku, poskytovaly poutníkům např. jednoduché ubytování či speciální menu pro poutníky.
41
Podle CCR JM má Svatojakubská cesta v kraji pouze pozitivní dopady a je pro ni přínosem. „Svatojakubská cesta umožnila napojení do celoevropské sítě těchto cest a je vítána jak turisty, tak i místními obyvateli, zástupci obcí i církví. V rámci poutního pochodu v září 2013 jsme navštívili 12 obcí podél Svatojakubské cesty na jih (Brno až Mikulov). Při setkáních s místními starosty a zástupci církve jsme se setkali s pozitivním ohlasem a příslibem, že i samy obce budou rozvoj tohoto produktu aktivně podporovat, což je samozřejmě velký úspěch a příslib do budoucna.“ [49] Centrála také zřídila webové stránky www.jakubskacesta.cz v českém a německém jazyce, v budoucnu by měly být přeloženy i do angličtiny a polštiny. 4.4.5 Jihočeská centrála cestovního ruchu Centrála
je
zastřešující
organizací
cestovního
ruchu
v Jihočeském
kraji.
Na Svatojakubské cestě se podílí především propagací na webu a vydáváním propagačních materiálu. Cestou se začala zabývat na základě podnětu bavorských poutníků. V rámci meziregionálního projektu s německou stranou byla mušlemi v terénu vyznačena trasa Český Krumlov – Vítkův Kámen – Koranda. Jihočeská centrála na Svatojakubské cestě spolupracuje s KČT, s občanskými sdruženími Cesta hvězdy a ULTREIA. Kromě značení cest je do budoucna v plánu také vytipování vhodného ubytování pro poutníky. [55] 4.4.6 Destinační management Český Krumlov Činnost Destinačního managementu Český Krumlov ve své podstatě koliduje s činností JCCR. Krumlov se Svatojakubskou cestou zabývá přibližně od roku 2007. Podnětem byla přeshraniční spolupráce s Německem a Rakouskem, která měla podpořit církevní turistiku, poutnictví a mezinárodní cestovní ruch. V rámci této spolupráce byla realizována trasa, která spojuje Čechy, Bavorsko a Tyrolsko. Svatojakubská cesta přispívá k rozvoji církevní turistiky, zvýšení zájmu o místní sakrální památky a přírodu. To vše ale ve velmi malé míře, protože se jedná o úzký segment návštěvníků. Do budoucna má management v plánu zajistit pro poutníky možnost ubytování. S největší pravděpodobností půjde o možnost přenocování na farách, ubytovnách pro mládež, popřípadě v pensionech. [52]
42
4.4.7 Nadace Partnerství, o. p. s. Nadace Partnerství byla založena v roce 1991. Jejím posláním je pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na věcech veřejných. Těchto cílů se snaží dosáhnout pomocí grantů, organizování stáží, vzdělávacích programů, podpory vědecké a výzkumné činnosti, zprostředkování technické pomoci a informací atd. [30] Nadace stála u zrodu mnoha tematických stezek v ČR, příkladem mohou být Moravské vinařské stezky, Greenway Praha-Vídeň nebo Labská stezka. „Rozvoj poutních cest jsme sledovali od roku 2009. Protože dnes jsou Svatojakubské poutní cesty důležitým produktem pěší turistiky v celé Evropě, zajímáme se o jejich vznik, vedení a otázky marketingu, jako turistického produktu.“ [48] Na objednávku Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava nadace zpracovala v roce 2010 realizační studii vedení Svatojakubské cesty z Brna do Mikulova s napojením na Dolnorakouskou trasu a zabezpečovala i následné vyznačení trasy v terénu. „Spolupracujeme především s partnery na území jižní Moravy (…) K jednáním nás přizývají jako konzultanty a odborníky na turistické trasy. Z této pozice jsme se dostali do jednání s Klubem českých turistů, se sdružením Ultreia a Cesty hvězdy.“ [48] 4.4.8 Arcibiskupství Olomouc V říjnu 2012 se konala mezinárodní konference „Kulturní cesty v polsko-českém pohraničí: Głuchołazy – Olomouc 2012“, která byla financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním organizátorem byla opolská diecéze. Olomoucké arcibiskupství a město Opole bylo jedním z pořadatelů. Tato konference měla být prvním krokem k realizaci stejnojmenného projektu v rámci přeshraniční spolupráce. Cílem projektu je obnovit Svatojakubské cesty v česko-polském pohraničí se zapojením místních samospráv, církevních institucí a sdružení. [18] V souvislosti s konferencí navázalo olomoucké arcibiskupství spolupráci se sdružením Ultreia a Nadací Partnerství. Později se přidalo sdružení Cesta hvězdy, ostravsko-opavské a brněnské biskupství. Společně jednají s KČT. Arcibiskupství usiluje o vyznačení dvou cest: Opava – Olomouc – Brno, která by se napojovala na trasu Brno – Mikulov a trasu Starý Hrozenkov – Velehrad – Brno – Český Krumlov. [54] 43
4.5 Nabídky cestovních kanceláří CK GEOPS nabízí devítidenní zájezd – Svatojakubskou pouť do Santiaga. Zahrnuje vybrané úseky na Camino francés mezi Burgosem a Santiagem. Součástí jsou lehké pěší pochody ve stopách poutníků [20], většinou v délce o kolo 10 km za den. Zájezd vyjde účastníky na 25 490,- Kč. Cena zahrnuje leteckou přepravu Praha – Madrid – Praha, letištní taxy, ubytování v hotelech se snídaní, průvodce a přepravu autobusem po Španělsku. Tento zájezd byl v nabídce kanceláře i před rokem, letos je naplánován na září 2014. CK Veligradtour minulý rok poskytovala možnost zúčastnit se 12-ti až 15-ti denní pouti do Santiaga de Compostela s autobusovou nebo kombinovanou (letadlo + autobus) dopravou. První dny strávili účastníci prohlídkou významných měst jako například Avignon, Lurdy nebo Pamplona, Burgos a Léon. Další dny pak následovalo pěší putování po Svatojakubské cestě a přespávání v poutnických ubytovnách. Celková délka pěší trasy byla přibližně 100 km, to je také minimální hranice pro získání credencialu – potvrzení o absolvování pouti. Devítihodinová přestávka cestou domů byla v Paříži. Cena zájezdu se pohybovala mezi 14 – 15 000,- Kč a zahrnovala dopravu, ubytování v hotelu se snídaní, nocleh v poutnických ubytovnách, kněžský doprovod, průvodce, cestovní pojištění. [21] Letos už pouť v nabídce CK není. Podobný poutní zájezd ale nabízí CK Miklas Tour pro rok 2014. Jeho cena je 10 490,- Kč, nezahrnuje však noclehy v poutnických ubytovnách. [29] Město Santiago de Compostela se objevuje i v produktech jiných cestovních kanceláří. Většinou je jedním z několika navštívených míst při poznávacích zájezdech po severním Španělsku a Portugalsku nebo jako součást zájezdu po významných evropských poutních místech. Dá se říct, že v posledních letech se vždy našly na trhu cestovní kanceláře, které nabídly svým klientům nějakou formu pěší poutě do Santiaga. Někdy to byla jednorázová záležitost, jindy se jejich nabídka opakuje.
44
5 Analýza území regionu Vysočina Kraj Vysočina a zároveň turistický region se rozkládá na pomezí Čech a Moravy. Pokrývá území o rozloze 6 796 km2. Pro tento kraj je typické řídké a rozptýlené osídlení, vyznačuje se vysokým počtem malých obcí, které spojuje hustá síť silnic. Celkový počet obyvatel činí 510 520. [28] Administrativně se kraj člení do 5 okresů. Hlavním správním centrem je Jihlava.
5.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 5.1.1 Přírodní předpoklady Přírodní a kulturně-historické předpoklady patří k lokalizačním předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Tvoří primární podmínky pro možnosti využití území a určují, jaké formy cestovního ruchu lze v dané oblasti rozvíjet. Téměř celý povrch regionu tvoří Českomoravská vrchovina, která dodává oblasti zvlněný ráz a kopcovitý charakter. Většina území leží v nadmořské výšce 600 – 800 m. n. m. [Vlčková, 2008, s. 24] Kraj patří k chladnějším oblastem naší republiky. Klimatické podmínky spolu s reliéfem zde vytvářejí předpoklady pro zimní sporty, především pro běžecké lyžování. Krajina je také bohatá na vodní toky a plochy. Mezi ty nejvýznamnější, které lze využít pro letní rekreaci, patří například rybníky Velké Dářko, Pávovský, Velký Pařezitý, Domaninský, Vidlák a další, z vodních nádrží pak Dalešice, Trnávka a Pilská nádrž. [15] Vysočina se řadí mezi kraje s nejzdravějším životním prostředím a zachovalou přírodou. Díky tomu se zde nachází velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z velkoplošných jsou to chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory. K maloplošným chráněným územím v regionu patří 7 národních přírodních rezervací (např. Radostínské rašeliniště, Žákova hora, Mohelenská hadcová step), 3 národní přírodní památky (Švařec, Jankovský potok, Hojkovské rašeliniště), také 69 přírodních rezervací a 91 přírodních památek. Tyto počty doplňuje 9 přírodních parků, které spadají pod obecnou ochranu přírody. [15]
45
5.1.2 Kulturně-historické předpoklady Také kulturně-historický potenciál oblasti je bohatý. Vysočina je poseta množstvím architektonických památek, hradů, zámků či církevních staveb. Mezi nejvýznamnější patří trojúhelník památek UNESCO – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči, historické jádro a zámek v Telči. Nejvyšší stupeň ochrany na úrovni našeho státu požívají národní kulturní památky, kterých se v kraji nachází 9 (např. zámek v Náměšti n. Oslavou, Jaroměřicích n. Rokytnou, rodný dům K. H. Borovského v Havlíčkově Borové). Pod zvláštní ochranu spadají též 3 městské památkové rezervace (Jihlava, Telč, Pelhřimov) a 3 vesnické památkové rezervace (Křižánky, Krátká, Dešov). Dále se na Vysočině nachází 22 městských památkových zón. Tyto architektonicky významná území doplňuje řada hradů a zámků (hrad Roštějn, Lipnice n. Sázavou, zámek Třebíč, Polná, Nové Město na Moravě a další). [15] Z hlediska rozvoje religiózního cestovního ruchu mají největší význam církevní památky. V regionu lze napočítat 320 sakrálních objektů (kostely, kláštery, fary, zovnice, atd.), které doplňuje 45 pamětihodností židovské kultury (synagogy, židovské čtvrti a hřbitovy). [35] K těm nevýznamnějším a nejnavštěvovanějším patří, kromě památek UNESCO, premonstrátské kláštery v Želivě a Nové Říši, židovská čtvrť ve Velkém Meziříčí, židovský hřbitov a synagoga v Golčově Jeníkově a kostel sv. Františka Serafínského v Golčově Jeníkově. [15] Tento potenciál doplňují společenské akce nejen regionálního, ale i mezinárodního významu, jako je například Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě, Mezinárodní hudební festival Mahler a Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě, multižánrový festival Prázdniny v Telči a řada dalších.
5.2 Realizační předpoklady cestovního ruchu 5.2.1 Materiálně-technická základna Základní turistickou infrastrukturu tvoří hlavně ubytovací a stravovací zařízení. Podle Českého statistického úřadu je návštěvníkům k dispozici 21 102 lůžek v 387 ubytovacích zařízeních, z nichž největší počet je lokalizován v okrese Žďár 46
nad Sázavou. Převažují penziony, turistické ubytovny a hotely ***. [22] Zhruba třetina lůžkové kapacity je koncentrována v okresních a větších městech, horských střediscích popřípadě v oblastech letní rekreace u vody. Významné zastoupení mají i tzv. objekty druhého bydlení (chaty, chalupy), které jsou využívány pro víkendové a sezónní pobyty. [15] Do materiálně-technické základny také spadá doprovodná infrastruktura, jako jsou sportovně-rekreační zařízení a dopravní infrastruktura. Silnou stránkou regionu je síť běžeckých tratí, především v oblasti Nového Města na Moravě. Vysočina disponuje několika lyžařskými areály, dále krytými stadiony a aquaparky. Za zmínku stojí i dvě westernová městečka – Stonetown a Šiklův mlýn. [15] Velký význam mají též značené pěší stezky (2900 km) a cyklotrasy (2400 km), které doplňují hipotrasy (864 km). [43] 5.2.2 Dopravní předpoklady Díky své poloze má region výhodu z hlediska dopravní dostupnosti. Nejvýznamnější roli hraje silniční a železniční doprava. Krajem prochází hlavní dopravní tepna mezi Prahou a Brnem, dálnice D1, historicky významná byla také císařská silnice Praha – Jihlava - Vídeň, dodnes slouží tento tah pro spojení Praha – Znojmo. Od východu na západ protíná Vysočinu silnice Brno – České Budějovice. Hlavním železničním uzlem v kraji je Havlíčkův Brod. [Vlčková, 2008, s. 33-34]
5.3 Formy cestovního ruchu Kraj může těžit z dobrých přírodních i kulturních předpokladů. Region má velmi dobré podmínky především pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a aktivní trávení dovolené. Díky vhodnému klimatu skýtá Vysočina možnosti pro běžecké lyžování. Žďárské vrchy jsou zase oblíbeným centrem horolezců. Hustá síť značených stezek také napomáhá rozvoji pěší turistiky a cykloturistiky. Velkým potenciálem je zachovalá krajina a relativně zdravé životní prostředí, které vytváří podmínky pro venkovskou turistiku. Další významnou formou turismu je kulturně-poznávací cestovní ruch. Vysočina je krajem s velkou koncentrací kulturních památek, a to nejen těch zapsaných na seznamu UNESCO.
47
Určitý potenciál skýtá region také pro rozvoj náboženské turistiky a poutnictví. Kraj disponuje velkým počtem sakrálních staveb a již zmíněnou zachovalou přírodou. Právě poutnictví v sobě kloubí využití přírodního a kulturního dědictví. Navíc vytvoření podmínek pro rozvoj poutnictví není, ve srovnání s jinými formami cestování, příliš nákladné. Není třeba budovat novou infrastrukturu. Stačí využít stávající pěší trasy a poskytnou lidem možnost přenocování., přičemž nároky poutníků na ubytování jsou poměrně nízké a spokojí se i s nižší úrovní vybavenosti. Tento standard splňují třeba mládežnické ubytovny nebo fary, které se nachází téměř v každé větší obci a většina z nich je opravena a zařízena tak, aby byly obyvatelné.
48
6 Analýza zjištěných údajů 1. Slyšel/a jste někdy o Svatojakubské cestě (Camino de Santiago)? Z celkového počtu 500 respondentů 27% uvedlo, že někdy slyšeli o Svatojakubské cestě, většině dotázaných (73%) ale tento pojem nic neříká. První otázka byla filtrační. Pokud na ni dotazovaní odpověděli záporně, byly jim položeny už pouze identifikační otázky (tj. otázky zjišťující profil respondenta).
Znalost Svatojakubské cesty
27% ano ne 73%
Graf 7: Lidé, kteří slyšeli o Svatojakubské cestě Zdroj: Vlastní výzkum
Srovnáním respondentů podle jejich odpovědi na otázku, zda jsou věřící, zle zjistit, že znalost cesty u věřících lidí (36%) je větší než u nevěřících (19%). Lze tedy předpokládat, že lidé s kladným postojem k víře, a nemusí to být zrovna praktikující věřící, mají obecně větší povědomí o Svatojakubské cestě.
Znalost Svatojakubské cesty podle víry 100% 80% 60%
nevěřící
40%
věřicí
20% 0% ano
ne
Graf 8: Vliv víry na znalost Svatojakubské cesty Zdroj: Vlastní výzkum
49
2. Co se Vám vybaví, když se řekne Svatojakubská cesta? Tato otázka byla otevřená. Lidé zde měli možnost volně vyjádřit představy, které se jim vybaví pod pojmem Svatojakubská cesta. Otevřené otázky se většinou špatně vyhodnocují, přesto se objevovaly stejná spojení nebo slova. V grafu jsou zachyceny ty asociace, které se nejvíce opakovaly. Z celkového počtu 134 respondentů, kteří slyšeli o Svatojakubské cestě, si 25 z nich (19%) spojuje cestu s poutí (někdy doplněná o přívlastky dlouhá, náboženská či pěší pouť). Další nejvíce zastoupené spojení bylo velmi podobné – poutní cesta, na té se shodlo 15 lidí (11%). Tyto výrazy lze ještě doplnit slovy poutníci (uvedlo 7 dotázaných, tedy 5%) a putování (uvedlo 5 dotázaných, tedy 4%). Mušli, znak této cesty, si vybaví 7 lidí (5%), Španělsko, zemi kudy cesta prochází, si představí 5 respondentů (4%) a 4 z dotázaných (3%) si spojí cestu s městem Santiago de Compostela.
Asociace spojené se Svatojakubskou cestou 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% poutní cesta
pouť
poutníci
putování
Španělsko
mušle
Santiago de Compostela
Graf 9: Nejčastější asociace spojené se Svatojakubskou cestou Zdroj: Vlastní výzkum
3. S jakým městem je Svatojakubská cesta spjata a v jakém státě se toto město nachází? Z lidí, kteří o Svatojakubské cestě slyšeli, dokázalo 63 % správně uvést město i stát – Santiago de Compostela, Španělsko, 86% uvedlo správně alespoň stát a 17% dotázaných sice o cestě slyšelo, ale nedokázali si vzpomenout na stát ani město nebo zvolili chybné možnosti.
50
4. Jak jste se o cestě dozvěděl/a? V této otázce bylo možné zvolit více možností. Ukázalo se, že hlavími zdroji informací je internet (29%), literatura (28%) a jiná média jako rozhlas, noviny apod. (25%). Ve škole nebo shlédnutím filmu/dokumentu se o cestě dozvědělo v obou případech 14% respondentů, 13% dotázaných slyšelo o cestě od přátel a 12% se o ní dozvědělo jinak (např. od rodiny, příbuzných, z katalogu CK či v kostele).
Zdroje informací 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Graf 10: Zdroje informací o Svatojakubské cestě Zdroj: Vlastní výzkum
5. Absolvoval/a jste někdy alespoň část cesty? Většina dotázaných (66%) cestu nikdy neabsolvovala, 29% respondentů sice pouť nešlo, ale láká je to a pouze 5% uvedlo, že alespoň část cesty absolvovali.
Zda lidé cestu absolvovali 5% 29%
ano ne ne,ale chtěl/a bych 66%
Graf 11: Zda lidé cestu absolvovali Zdroj: Vlastní výzkum
51
6. Jaký byl Váš podnět k cestě a jakým způsobem jste ji absolvoval/a? Tato otázka se týkala předchozích 5% dotázaných, kteří uvedli, že už alespoň část cesty absolvovali, celkem to bylo 7 lidí, z toho pouze jeden nevěřící. I zde bylo možné vyplnit více možností. Osobní důvody uvedli 4 lidé, náboženské důvody 3 dotázaní, literatura byla podnětem k cestě pro 2 respondenty, shlédnutí filmu/dokumentu uvedl 1 dotázaný, 1 respondent také uvedl jako podnět zvědavost a 1 odpověděl, že byl poblíž. Většina z těchto lidí absolvovala cestu pěšky (6 respondentů) a 1 dotázaný uvedl, že stopem. 7. Víte, že Svatojakubská cesta vede i přes Českou republiku? Šel/šla jste po některé z tras Svatojakubské cesty v České republice? Tyto otázky byly určeny 134 respondentům, kteří o cestě slyšeli, 42% z nich uvedlo, že ví o trasách v Česku, 58% dotázaných o trasách vedoucích přes Českou republiku neví. Pouze 1 člověk šel po některé z tras u nás.
Znalost českých tras Svatojakubské cesty
42%
ano ne
58%
Graf 12: Znalost českých tras Svatojakubské cesty Zdroj: Vlastní výzkum
52
7 Syntéza 7.1 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Pokud jde o výsledky získané dotazníkovým šetřením, ukázalo se, že většina dotázaných (73%) o Svatojakubské cestě nikdy neslyšela. Na druhou stranu není povědomí lidí tak nízké, jak by se dalo přepokládat. Vezmeme-li v potaz, že šetření probíhalo v Kraji Vysočina, který v podstatě nemá se Svatojakubskou cestou nic společného, ani přes region zatím není v terénu vyznačena žádná z českých tras, tak skutečnost, že každý čtvrtý respondent o cestě někdy slyšel, je vcelku překvapivá. Výsledky
by
se
jistě
lišily,
pokud
by
se
podobné
šetření
provedlo
např. v Jihomoravském kraji, kde je vyznačena jedna z tras a Svatojakubská cesta jako celek je zde rozvinuta zřejmě nejlépe z celé České republiky. Lidé tam tedy mají možnost se s tímto fenoménem setkat osobně. Z respondentů, kteří znají cestu, sice 42% také uvedlo kladnou odpověď u otázky č. 9, zda ví, že Svatojakubská cesta vede i přes Českou republiku, ale až na jediného člověka, po některé z českých tras nikdo nešel. Také se ukázalo, že největšími zdrojem informací je internet (29%), podobný význam mají i další média (25%), nejspíše jde o články nebo krátké reportáže, které čas od času proběhnou v novinách, popřípadě v nějakém cestopisném časopise, či se objeví v rozhlase. Vysoký výsledek měla také literatura, kterou jako zdroj uvedlo 28% respondentů. Lze předpokládat, že tito lidé četli některý z deníků českých poutníků. Mezi ty nejznámější patří Cesta hvězdy od rozhlasové reportérky Pavly Jazairiové a knihy jezuitského kněze Františka Lízny, který do Compostely putoval několikrát. Při osobním dotazování také někteří zmiňovali brazilského spisovatele Paula Coelha, ten proslavil Svatojakubskou cestu knihou Poutník - Mágův deník. Z šetření vyplynulo, že značná část lidí, která o cestě ví, by ji někdy chtěla i absolvovat (29%). Některým v tom brání vysoký věk, nebo si netroufají ze zdravotních důvodů. Ostatní tvoří určitý potenciál do budoucna, s nímž se dá pracovat. Podstatou je tyto lidi správně motivovat a nabídnout jim vhodný produkt. Některé cestovní kanceláře u nás nabízí několikadenní putování po španělském úseku cesty. Rozvoj SJC v ČR by také mohl podnítit tyto potenciální poutníky k tomu, aby si vyzkoušeli putování u nás, tak trochu „nanečisto“, kousek od svého domova a bez vysokých vynaložených nákladů (na letenku, vlak do Španělska). 53
7.2
Hypotézy
1. Obyvatelé regionu Vysočina mají malé povědomí o Svatojakubské cestě Tato hypotéza byla na základě výsledků dotazníkového šetření potvrzena. Z respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, 73% nikdy o Svatojakubské cestě (Camino de Santiago) neslyšeli a nic jim tento pojem neříká. Lze tedy říci, že obyvatelé Vysočiny mají slabé povědomí o cestě. Důvody této skutečnosti jsou popsány v předchozí podkapitole. 2. Věřící lidé mají o cestě větší povědomí než nevěřící Jak vyplývá z grafu č. 8, věřící lidé slyšeli o Svatojakubské cestě v 36% případů, zatímco u lidí, kteří se uvedli jako nevěřící, je znalost cesty o dost nižší (19%). Vzhledem k tomu, že tradice Svatojakubské cesty je s náboženstvím neodmyslitelně spjata, dá se předpokládat, že lidé, kteří mají k religiozitě a především ke katolickému vyznání kladný vztah, mají i větší šanci se s informacemi o cestě setkat. To se také odrazilo v šetření a hypotéza byla potvrzena. 3. Vysočina má potenciál pro rozvoj SJC a produktů s ní spojených Toto tvrzení lze potvrdit. Vysočina disponuje potenciálem, který by jí umožňoval rozvíjet náboženskou turistiku a poutnictví. Podobně jako jiné regiony i tento kraj protíná hustá síť stezek KČT, velkou předností oblasti je zdravé životní prostředí a zachovalá krajina posetá množstvím významných památek i objektů drobné lidové architektury (kříže, Boží muka, kapličky), zvlněný reliéf a krajinný ráz, to vše ji dodává dobré předpoklady pro rozvoj Svatojakubské cesty. Vysočina také může využít své polohy a navázat v této oblasti spolupráci s Jihomoravským a Jihočeským krajem, oba tyto kraje už se do rozvoje SJC zapojily, takže mají v tomto ohledu řadu zkušeností. Navíc s Jihomoravským krajem tvoří Vysočina region soudržnosti Jihovýchod, to jí umožňuje čerpat společné prostředky z evropských dotací mimo jiné i pro rozvoj cestovního ruchu. Rozvoji ale brání řada překážek, které již byly zmíněny, nebo se jim věnuji dále v textu.
54
7.3 Možnosti rozvoje Z celoevropského hlediska skýtá SJC velký potenciál. Řada zemí si tuto skutečnost dávno uvědomila a dokázala daný potenciál rozvinout, takže můžeme pozorovat vlnu renesance svatojakubské tradice, která se postupně šíří ze západních států Evropy do států Evropy střední a východní. „Spiritualita Jakubské cesty jako turistického produktu tvoří základ nabízené hodnoty a zážitku, je značkou (brandem), která v oblasti pěší turistiky v Evropě nemá konkurenci.“ [17, s. 22] Rozšiřování evropské sítě svatojakubských cest podporuje rozvoj domácí i přeshraniční pěší turistiky a cykloturistiky. Málokterý produkt v cestovním ruchu také disponuje takovou flexibilitou a šířkou využití. Umožňuje poskytovat jednotlivé služby i komplexní balíčky služeb například v podobě zájezdu, respektive pěší poutě nabízené cestovními kancelářemi, zároveň ale skýtá dostatek prostoru pro individuální cestování. Cesta také nemá žádné limity z hlediska věku, vzdálenosti či velké fyzické kondice. Dá se absolvovat po většinu roku (kromě zimy), lze putovat dlouhé měsíce nebo jen pár týdnů. Další odlišností z pohledu cestovního ruchu je fakt, že samotné putování je podstatnější než cíl. A pokud dojdete do cíle, můžete začít znovu, zvolit jinou trasu, jiný dopravní prostředek a pokaždé bude zážitek z cesty nový a neopakovatelný. Nezáleží na věku, pohlaví, náboženském vyznání, cesta je přístupná komukoliv a odkudkoliv, poutníkům i turistům. Navzdory tomu, že i v České republice se Svatojakubskou cestou zabývá již několik let řada subjektů a dobrovolníků, rozvoj je velmi náročný, zdlouhavý a pomalý. Pokud porovnáme vývoj v sousedních zemích, zjistíme, že i tam u zrodu stály a stojí většinou skupiny nadšenců, dobrovolníků nebo svatojakubská bratrstva (Polsko, Rakousko, Německo). Dnes tyto země mají vyznačenou síť stezek v terénu, trasy zanesené v topografických a turistických mapách, tištěné průvodce a zajištěné možnosti ubytování pro poutníky. Svatojakubská cesta se tam stala regulérním produktem pěší turistiky. Také u nás už mnoho lidí věnovalo čas a energii tomuto fenoménu a přesto rozvoj nedosahuje takové úrovně jako v sousedních státech (výjimku tvoří snad jen jižní Morava), přestože od prosince 2013 panuje jakýsi příslib posunu v této věci. Důvod současné situace vidím v problémech, které přetrvávají již dlouhou dobu, některé možná od začátku. Největší rozdíl mezi jinými evropskými státy a Českou republikou spatřuji v proaktivním přístupu a ochotě zapojit se, využít potenciál, který se 55
nabízí. To považuji za jednu z klíčových věcí. Proto, aby bylo možné SJC efektivně rozvíjet, je nutné aktivní zapojení a spolupráce mnoha subjektů z řad cestovního ruchu (organizací
regionálního
rozvoje
a
destinačního
managementu,
turistických
informačních center, provozovatelů ubytovacích zařízení), dobrovolných sdružení zabývajících se Svatojakubskou cestou, farností a církve, Klubu českých turistů i jednotlivých obcí. Pro rozvoj Svatojakubské cesty v Česku navrhuji několik kroků: 1. Vytvoření jednotného konceptu a vzájemná spolupráce
Stanovení jednotné strategie a dlouhodobé vize, na které se budou schopny dohodnout všechny subjekty, považuji za základ. Je nutné vědět, čeho chci dosáhnout a jakým způsobem (např. plnohodnotné zapojení do celoevropské sítě svatojakubských stezek, podpora domácí a přeshraniční pěší turistiky, aktivního pohybu). V tomto směru je třeba mít dlouhodobou vizi a ne pouze krátkozraký přístup, že teď je to jen otázka pár poutníků. Jak se ukazuje v okolních státech, s rozvojem cesty roste i počet poutníků a celkový zájem o cestu. Tento jednotný koncept by měl sloužit pro všechny regiony, kudy prochází (nebo budou v budoucnu procházet) páteřní trasy. Zaštiťovat a kontrolovat naplňování zvolené strategie a také vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými subjekty, by měly regionální organizace destinačního managementu (centrály cestovního ruchu) nebo organizace regionálního rozvoje. Zároveň je nutné vymezit a rozdělit kompetence a úkoly mezi jednotlivé organizace podílející se na Svatojakubské cestě (značení a udržování tras, zajišťování infrastruktury, propagace, pořádání akcí atd.). 2. Vytvoření dostatečné infrastruktury
Tento krok zahrnuje nejen vyznačení tras logem hřebenatky v terénu, ale také zajištění dostatečně husté sítě možností ubytování a stravování podél cest. Česká republika může čerpat ze své výhody – značených pásmových tras Klubu českých turistů, není tedy nutné vyznačovat speciální nové trasy. Pokud jde o ubytování, lze využít mládežnické ubytovny, penziony, fary a podobná zařízení. Například v Rakousku slouží jako hostince a poutní noclehárny některé kláštery. Ve Španělsku je v řadě restaurací poskytováno zvýhodněné poutnické menu. Také místní obyvatelé podél tras nabízí poutníkům možnost zakoupit si jejich domácí produkty, ovoce, zeleninu, sýry.
56
3. Propagace a akce spojené se Svatojakubskou cestou
V této oblasti bych se zaměřila na to, aby se informace o českých trasách a možnosti putovat po Svatojakubské cestě i v Česku, dostaly do povědomí široké veřejnosti. Za tímto účelem navrhuji vytvořit celorepublikový portál, na kterém by byly umístěny veškeré informace týkající SJC v Čechách a na Moravě. Tedy vše na jednom místě a nejlépe v jazykových mutacích pro zahraniční poutníky. V současné době složí jako hlavní informační zdroj stránky sdružení ULTREIA, ty tvoří velmi kvalitní základ, ale v řadě případů je nutné se „proklikat“ na další a další stránky. Dále navrhuji umístit informace nebo alespoň odkazy na turistické portály regionů, na webové stránky měst, kudy trasy prochází. V řadě regionů někdy nelze najít žádnou zmínku o tom, že tudy vede některá z tras. Zlepšení propagace také předpokládá aktivní zapojení turistických informačních center, vydávání letáků, tištěných průvodců a map. Dalším krokem je samotné využívání tras a pořádání akcí, které budou podněcovat lidi k účasti. Mohou to být světské pochody „po stopách sv. Jakuba“ i poutě pořádané farnostmi s duchovním doprovodem nebo výlety typu „na kole za sv. Jakubem“. V tomto směru nabízí SJC poměrně velkou volnost. Uvědomuji si, že některé z těchto návrhů jsou již částečně nebo zcela uskutečněny, popřípadě se na jejich realizaci pracuje. Nejdále je v této oblasti jižní Morava, kde je Svatojakubská cesta nejrozvinutější, a může sloužit jako vzorový region. Je to ukázka toho, že i u nás lze tento fenomén úspěšně realizovat. Podobně by se dala rozvíjet SJC i na Vysočině. Ta snaha tu již byla v roce 2010, kdy se Ing. Tomáš Čihák, ředitel organizace cestovního ruchu Vysočina Tourism, účastnil jednání o značení Svatojakubské cesty na jižní Moravě, kterou pořádala Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava. Ve spolupráci s Klubem českých turistů měla být vyznačena cesta vedoucí přes Kraj Vysočina. Přes počáteční nadšení projekt nakonec nebyl zrealizován. Důvodem byl postoj KČT k této záležitosti (viz kap. 4.4.3). S přihlédnutím k tomu, že Svatojakubská cesta vede přes region jen okrajově, Vysočina Tourism ani v dohledné době žádné projekty vztahující se ke Svatojakubské cestě nechystá. [47] Další bariérou je skutečnost, že přes region nevede žádná z páteřních tras a navržená cesta Brno – Český Krumlov je SJC tzv. druhé kategorie, to znamená, že její vyznačení v terénu prozatím není v plánu.
57
Závěr Hlavním cílem mé práce bylo, na základě dotazníkového šetření zjisti, jaké povědomí mají o Svatojakubské cestě obyvatelé regionu Vysočina a jak danou cestu vnímají, a také provést analýzu dispozic cesty pro další alternativy rozvoje cestovního ruchu. Za tímto účelem jsem sestavila dotazník, v němž jsem zjišťovala, zda lidé v kraji o Svatojakubské cestě někdy slyšeli, jaké asociace s ní mají spjaté a jakým způsobem se vůbec o cestě dozvěděli. Jak se ukázalo, povědomí lidí na Vysočině o daném fenoménu je nízké. Většina z nich má cestu spjatou s náboženskou poutí, poutníky, putováním a vnímají ji především jako religiózní záležitost. Pro svou práci jsem si také stanovila 3 hypotézy, z nichž všechny byly potvrzeny. V první jsem předpokládala, že povědomí lidí na Vysočině o Svatojakubské cestě je nízké. Na ni navazovala druhá hypotéza – věřící mají větší povědomí než nevěřící. Obě tyto domněnky byly na základě výsledků šetření potvrzeny. Vztah k víře má skutečně významný vliv na znalost zkoumané problematiky. Třetí úvahou bylo, že Vysočina má potenciál pro rozvoj Svatojakubské cesty a tvorbu produktů s ní spojených. Také tato hypotéza byla potvrzena. Kraj disponuje potenciálem, který by se dal k rozkvětu SJC využít, v cestě mu však, podobně jako v jiných regionech ČR, stojí několik překážek. Jako ta největší se ukazuje pasivní přístup lidí. V poslední části práce jsem navrhla několik kroků pro rozvoj cesty, které se dají aplikovat ve všech regionech, včetně Vysočiny. Přesto, že nelze v dohledné době očekávat rozvoj Svatojakubské cesty na Vysočině, je třeba si uvědomit, že všechny překážky, které tomu teď brání v daném kraji, bránily před několika lety vzniku a rozkvětu i v jiných oblastech a regionech České republiky. Nesmysluplnost, bezvýznamnost, zdánlivě naivní myšlenka, pasivní postoj a neochota mnoha lidí a subjektů tvořily bariéru od začátku. Zvláštní vytrvalostí, trpělivostí a zápalem pro věc se však mnoha dobrovolníkům a příznivcům camina podařilo během let tyto zábrany na řadě míst prolomit a částečně či zcela zbourat. Díky jejich snaze se i Česko začíná postupně zapojovat do celoevropské sítě Svatojakubských cest.
58
Seznam použitých zdrojů Tištěná literatura 1.
AGASSO, Domenico. Svatí na každý den: historie, spiritualita, umění. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009-2010, 4 sv. ISBN 978-80-7195-293-04.
2.
ATTL, Pavel; NEJDL Karel. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2.
3.
BLOCKOVÁ, Hana; ČERNÝ, Milan. CESTA HVĚZDY. Moravsko-slovenskočeská pouť: poutní knížka. Onyx, 2010. ISBN 978-80-86788-97-0.
4.
FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, iv, 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2.
5.
HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3.
6.
KROGMANN, Alfred. Religiózny cestovný ruch vo svete. Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2007, 66 s. ISBN 978-808-0941-888.
7.
OHLER, Norbert. Náboženské poutě ve středověku a novověku. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2002, 229 s. ISBN 80-702-1510-0.
8.
PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s.
9.
PITEKOVÁ, Jana. Náboženský cestovný ruch na príklade pútnického miesta Litmanová na Slovensku. Czech Hospitality and Tourism Papers. 2011, roč. 7, č. 14, 17 - 27. ISSN: 1801-1535.
10. PRACNÝ, Petr. Český kalendář světců. Praha: EWA Edition, 1994, 332 s. ISBN 80-857-6405-9. 11. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286. 12. SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994, 702 s. ISBN 80-855-2775-8.
59
13. ŠTĚPÁNEK, Pavel. Čechy a Španělsko ve středověku: dějiny a umění. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 306 s. ISBN 978-802-4420844. 14. VÁLKOVÁ, Miluše; CHURANOVÁ Zuzana. Svatojakubská cesta: severním Španělskem do Santiaga de Compostela. Praha: Karpana, 2009, 233 s. ISBN 97880-903952-4-4.
Nepublikované dokumenty 15. KRAJSKÝ ÚŘAD VYSOČINA, VYSOČINA TOURISM, MASARYKOVA UNIVERZITA. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. Květen 2008. 16. MRÓZ, Franciszek a Łukasz MRÓZ. The Status and Prospect of Development of the Way of St. James. 2013. 17. NADACE PARTNERSTVÍ, o.p.s. Přípravná dokumentace pro vytvoření Jakubské cesty na území Jihomoravského kraje. Studie. Brno, 2010.
Elektronické zdroje 18. Arcidiecéze olomoucká: Svatý Jakub. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:
19. BYRTUS, Štěpán. Svatojakubská cesta: Význam poutnictví a spirituality v životě moderního člověka. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci.
[online].
[cit.
2014-04-12].
Dostupné
z:
20. CK GEOPS: Svatojakubská pouť do Santiaga. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:
santiaga-2014/> 21. CK Veligradtour. Poutní zájezdy 2013. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 22. Český statistický úřad: Statistická ročenka Kraje Vysočina 2013. [online]. [cit. 2014-04-12].
Dostupné
z:
60
23. DĚD, Jakub. Svatojakubské poutní cesty a putování na Broumovsku. Turistické noviny LETNÍ.BROUMOVSKO 2013, s. 16. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 24. Drogi św. Jakuba w Polsce. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: 25. HURYCH, Emanuel. Poutnictví jako fenomén a jeho potenciální příspěvek k rozvoji turistiky a pohybových programů v přírodě na Jihlavsku. Logos Polytechnikos ,2012, roč. 3, č. 1, 207 - 219 [online]. [cit. 2014-04-12]. ISSN: 1804-3682. Dostupné z: 26. HURYCH, Emanuel. Spiritualita poutnictví jako fenomén cestovního ruchu. Studia Turistica ,2012, roč. 3, č. 2, 18 - 30 [online]. [cit. 2014-04-12]. ISSN: 1804-252X. Dostupné z: 27. KAPUSTA, Jan. Poutníctví nebo turismus? Přehodnocení náboženských a sekulárních cest za nevšedností. AntropoWebzin. 2011, č. 1, 28 - 36. ISSN: 1801– 8807. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 28. Kraj Vysočina: O Kraji Vysočina. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 29. Miklas Tour Prostějov. Poutní zájezdy, Santiago de Compostela. Dostupné z: 30. Nadace Partnerství: O nás, Statut nadace partnerství. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 31. Občanské sdružení Cesta hvězdy. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: 32. Občanské
sdružení
ULTREIA.
[online].
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
33. Oficiální stránky města Český Krumlov. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:
61
34. PALASOVÁ, Alena. Svatojakubská cesta a její význam v moderním cestovním ruchu. Praha, 2007. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. [online]. [cit.
Dostupné
2014-04-12].
z:
35. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: 36. Statistiky poutnické kanceláře v Santiagu de Compostela. [online]. [cit. 2014-0412].
Dostupné
z:
office/statistics/?anio=2012&mes=7> 37. Svatojakubská
cesta.
[online].
[cit.
Dostupné
2014-04-01].
z: 38. Svatojakubská stezka na jižní Moravě. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: 39. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: 40. Videoarchiv České televize. Pouť na konec světa. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné
z:
sveta/20032323199/video> 41. VLČKOVÁ, Andrea. Cestovní ruch v kraji Vysočina. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. [online]. [cit. 2014-04-12].
Dostupné z:
42. Východní-Morava. Zlín TIP: Poutní stezky Východní Moravy. [online]. [cit. 201404-12]. Dostupné z: 43. Vysočina Tourism. Vysočina, Manuál pro průvodce v cestovním ruchu. [online]. [cit.
Dostupné
2014-04-12].
z:
44. Žitavská
Svatojakubská
cesta.
[online].
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
62
Ostatní zdroje 45. Jan Bím – předseda občanského sdružení ULTREIA 46. Ing. Milan Černý – člen občanského sdružení Cesta hvězdy 47. Ing. Tomáš Čihák – ředitel příspěvkové organizace Vysočina Tourism 48. Ing. Juraj Flamik – koordinátor Greenways, šetrné turistiky a cykloturistiky, Nadace Partnerství, o.p.s. 49. Mgr. Monika Hlávková – projektová manažerka CCR JM 50. Jan Linhart – předseda Krajské komise značení KČT pro Středočeský kraj a Prahu 51. Mgr. Karel Markvart – tehdejší předseda Rady značení KČT 52. Ing. Lenka Nováková – Destinační management Český Krumlov 53. Ing. Milan Pernica, CSc. – zástupce Krajské komise značení KČT pro Jihomoravský kraj 54. Mgr. Štěpán Sittek – Arcibiskupství olomoucké 55. Martina Šlapáková – projektová manažerka JCCR
63
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pokládaný obyvatelům regionu Vysočina
64
Svatojakubská cesta Dobrý den, jmenuji se Jitka Tesařová a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ve své bakalářské práci se zabývám povědomím lidí na Vysočině o Svatojakubské cestě. Chtěla bych Vás proto požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který je anonymní. 1. Slyšel/a jste někdy o Svatojakubské cestě (Camino de Santiago)? (pokud NE, pokračujte otázkou č. 11)
ano
ne
2. Co se Vám vybaví, když se řekne Svatojakubská cesta? ……………………………………………………………………………………… 3. S jakým městem je Svatojakubská cesta spjata? (pokud nevíte, napište NEVÍM) ……………………………………………………………………………………… 4. V jakém státě se toto město nachází? (pokud nevíte, napište NEVÍM) ……………………………………………………………………………………… 5. Jak jste se o cestě dozvěděl/a? (můžete vyplnit více možností)
na internetu
z literatury
z jiných médií (noviny/TV/rozhlas)
ve škole
shlédnutím filmu/dokumentu
jinak:
…………………
od přátel 6. Absolvoval/a jste někdy alespoň část cesty? (pokud NE, pokračujte otázkou č. 9)
ano
ne
ne,ale chtěl/a bych absolvovat
7. Jaký byl Váš podnět k cestě? (můžete vyplnit více možností)
shlédnutí filmu/dokumentu
náboženské důvody
přátelé
literatura
osobní důvody
jiný podnět:
………………….. 65
8. Jakým způsobem jste ji absolvoval/a?
pěšky
na koni
kombinovaně(např. část na kole, část autobusem)
na kole jinak:
…………………
9. Víte, že Svatojakubská cesta vede i přes Českou republiku? (pokud NE, pokračujte otázkou č. 11)
ano
ne
10. Šel/šla jste po některé z tras Svatojakubské cesty v České republice?
ano
ne
11. Jaké je Vaše pohlaví?
žena
muž
12. Do které věkové skupiny patříte?
18 - 25
46 - 55
26 - 35
56 - 65
36 - 45
starší
13. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
základní
středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské 14. Ve kterém žijete okrese? : …………………… 15. Jste věřící?
ano
ne
Děkuji za Vaši ochotu a čas, který jste dotazníku věnovali!
66
