REGIONU

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT

MARKETINGOVÉ KONCEPCE ROZVOJE OBCE/REGIONU THE MARKETING CONCEPTION OF THE MUNICIPALITY DEVELOPMENT

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. ZUZANA BURGÁROVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2012

Ing. RADEK DOHNAL, Ph.D.

ABSTRAKT

V diplomové práci je popsáno obecní z ízení v

eské republice, systém územního

plánování na úrovni obcí, disparity jednotlivých region , rozvojové možnosti obcí, tvorba a užití obecního rozpo tu a možnosti obecního rozvoje. Dále je v teoretické ásti popsán marketing obcí a jednotlivé analýzy použité v praktické ásti. Cílem práce je za pomocí marketingových analýz zjistit sou asnou situaci m sta P íbor, analyzovat jeho silné a slabé stránky a zárove ur it hrozby a p íležitosti do blízké budoucnosti. Na základ t chto výsledk pak navrhnout možná ešení pro další rozvoj m sta.

Klí ová slova: marketing obcí, rozvoj obce, disparity, obecní z ízení, obecní rozpo et, územní plánování, swot analýza, marketingový mix, PESTEL analýza ABSTRACT In the thesis is described the municipal system in the Czech republic, the territorial development on the municipal level, the disparity of particular authorities, the municipal development opportunities, the creation and usage of municipal budget and possibilities of municipal development. Further in theoretical part is described the municipal marketing and analysis used in the practical part. The purpose of the thesis is to find out the current state of the town Pribor using marketing analysis, to discuss its strengths and weaknesses and to define threats and opportunities in the near future as well. Based on the results will be suggested possible solutions for further development of the town.

Key words: municipal marketing, municipal authority, municipal development, municipal budget, disparities, territorial development, SWOT analysis, marketing mix, PESTEL analysis

Bibliografická citace VŠKP BURGÁROVÁ, Zuzana. Marketingové koncepce rozvoje obce/regionu. Brno, 2011. 97 s., 100 s. p íl. Diplomová práce. Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a ízení. Vedoucí práce Ing. Radek Dohnal, Ph.D..

Pod kování D kuji panu Ing. Radku Dohnalovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a p ipomínky p i zpracování mé diplomové práce a panu Ing. Jaroslavu Šimí kovi za poskytnuté informace o m st P íbor.

Seznam obrázk Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10

P íklad organiza ní struktury obecního ú adu - m sto se 4 000 obyvateli .......... str. 15 P íklad organiza ní struktury obecního ú adu - obec s 200 obyvateli ................. str. 15 Postup p i zpracování územního plánu ................................................................ str. 23 Rozd lení podporovaných region ...................................................................... str. 27 P íjmy obecního rozpo tu .................................................................................... str. 30 Výdaje obecního rozpo tu ................................................................................... str. 36 Mapa okolí m sta P íbora .................................................................................... str. 53 Z izovatelské orgány obce ................................................................................... str. 54 Po et obyvatel P íbora v jednotlivých letech ...................................................... str. 72 Mapy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a s p ekra ováním cílových imisních limit v Moravskoslezském kraji ........................................................................ str. 79 Obr. 11 24hodinový pr m r koncentrace popílku v ovzduší - Moravskoslezský kraj, ke dni 12.11.2011 ........................................................................................................... str. 79

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19

Sídelní struktura v eské republice, dle jednotlivých kraj ................................. str. 21 Celkové p íjmy obcí dle jednotlivých kraj v letech 2006 - 2008 ....................... str. 35 Da ové p íjmy rozpo tu m sta P íbora pro rok 2011 .......................................... str. 57 P ijaté dotace m sta P íbora pro rok 2011 ........................................................... str. 58 Neda ové p íjmy m sta P íbora pro rok 2011 ..................................................... str. 59 Kapitálové p íjmy m sta P íbora pro rok 2011 .................................................... str. 60 Výdaje m sta P íbora pro rok 2011 ...................................................................... str. 61 Zastoupení jednotlivých ploch bydlení na analyzovaném území o celkové rozloze 11,6 km2 .................................................................................. str. 62 Bytový fond m sta P íbor .................................................................................... str. 63 Obydlené byty v P íbo e podle velikosti a právního užívání ............................... str. 63 Nej ast jší druhy podnikání, stav k 31.12.2006 ................................................... str. 66 Nezam stnanost v P íbo e v roce 2010 ................................................................ str. 68 Po et uchaze o zam stnání v letech 2007 - 2010 ............................................. str. 68 Uchaze i dle v ku, požadované práce a dosaženého vzd lání, v letech 2007 - 2010 ............................................................................................. str.69 Cena a vzdálenost dopravy do okolních m st, p i použití autobusové dopravy ... str.70 Cena a vzdálenost dopravy do okolních m st, p i použití vlakové dopravy ......... str.70 Po et obyvatel dojížd jících do zam stnání a škol .............................................. str. 71 P ír stek obyvatel v P íbo e v letech 1992 - 2010 ............................................... str. 72 Délka dopravních cest a jejich hustota v Moravskoslezském kraji v roce 2009 ... str.77

Obsah SEZNAM OBRÁZK A TABULEK .............................................................................. 5 1 Úvod ............................................................................................................................. 12 1.1 Cíle diplomové práce ............................................................................................ 13 2 Obecní z ízení v eské republice ................................................................................. 14 2.1 Vymezení obce ...................................................................................................... 14 2.2 Orgány obce .......................................................................................................... 15 2.2.1 Zastupitelstvo obce......................................................................................... 16 2.2.2 Správce obce .................................................................................................. 17 2.2.3 Rada obce ....................................................................................................... 17 2.2.4 Starosta obce .................................................................................................. 18 2.2.5 Tajemník ........................................................................................................ 18 2.2.6 Výbory ........................................................................................................... 18 2.3 Funkce obce .......................................................................................................... 19 2.4 Sídelní struktura v eské republice ...................................................................... 20 3 Územní plánování obce ................................................................................................ 22 3.1 Význam územního plánování ................................................................................ 22 3.2 Územní plán .......................................................................................................... 23 3.2.1 Vyvlastn ní .................................................................................................... 24 3.2.2 P edkupní právo ............................................................................................. 24 3.3 Postavení obce v územním plánování ................................................................... 25 4. Regionální disparity .................................................................................................... 26 4.1 Vznik regionálních disparit ................................................................................... 26 4.2 M ení regionálních disparit ................................................................................. 26 4.2.1 M ení regionálních disparit na národní úrovni ............................................. 27 5 Rozpo et obce .............................................................................................................. 28 5.1 Sestavení rozpo tu ................................................................................................ 28 5.2 P íjmy rozpo tu obce ............................................................................................ 29 5.2.1 Da ové p íjmy rozpo tu obce ........................................................................ 31 5.2.2 Neda ové p íjmy rozpo tu obce .................................................................... 32 5.2.3 Transfery ........................................................................................................ 33 5.3 Výdaje rozpo tu obce............................................................................................ 36 5.3.1 B žné výdaje .................................................................................................. 36 5.3.2 Kapitálové výdaje........................................................................................... 37

5.3.3 Výdaje obce ve vztahu k m kkým faktor m.................................................. 38 6 Rozvojové možnosti obce ............................................................................................ 43 6.1 Rozvojové nástroje obce ....................................................................................... 43 6.2 Rozvojové podmínky obce.................................................................................... 43 6.2.1 Úloha obce v rozvoji dopravy a dopravní obslužnosti ................................... 44 5.2.2 Úloha obce v bytové výstavb ....................................................................... 44 6.2.3 Jak m že obec ovlivnit situaci na trhu práce ................................................. 45 7 Marketing obcí ............................................................................................................. 46 7.1 Vn jší komunikace ................................................................................................ 46 7.2 Vnit ní komunikace............................................................................................... 47 8 Marketingové nástroje.................................................................................................. 48 8.1 PEST/PESTEL analýza ......................................................................................... 48 8.2 SWOT analýza v regionálním pojetí ..................................................................... 49 8.3 Marketingový mix obce ........................................................................................ 50 8.3.1 Cena ............................................................................................................... 50 8.3.2 Propagace ....................................................................................................... 50 8.3.3 Produkt ........................................................................................................... 51 8.3.4 Distribuce ....................................................................................................... 51 Praktická ást .................................................................................................................. 52 9 Základní údaje o m st P íbo e .................................................................................... 53 9.1 Z izovatelská funkce orgán v P íbo e ................................................................. 54 10 Historie m sta............................................................................................................. 55 10.1 P íbor jako m sto školství ................................................................................... 55 10.2 Znovuobnovení m sta ......................................................................................... 56 10.3 Pr mysl a eské spolky ....................................................................................... 56 11 Rozpo et m sta .......................................................................................................... 57 11.1 P íjmy pro rok 2011 ............................................................................................ 57 11.1.1 Da ové p íjmy pro 2011 .............................................................................. 57 11.1.2 P ijaté dotace ................................................................................................ 58 11.1.3 Neda ové p íjmy .......................................................................................... 59 11.1.4 Kapitálové p íjmy......................................................................................... 60 11.2 Výdaje pro rok 2011............................................................................................ 60 12 Domácnosti a bydlení na území obce ........................................................................ 62

12.1 Bytový fond P íbora ............................................................................................ 62 13 PESTEL analýza ........................................................................................................ 65 13.1. Politické a legislativní faktory ........................................................................... 65 13.2 Ekonomické faktory ............................................................................................ 65 13.3 Sociální a demografické faktory ......................................................................... 71 13.4 Technické a technologické faktory ..................................................................... 75 13.5 Životní prost edí .................................................................................................. 78 13.6 Právní (legislativní prost edí).............................................................................. 81 14 SWOT analýza celková .............................................................................................. 82 14.1 Silné stránky ........................................................................................................ 82 14.2 Slabé stránky ....................................................................................................... 83 14.3 P íležitosti ........................................................................................................... 83 14.4 Hrozby ................................................................................................................. 84 14.5 Shrnutí ................................................................................................................. 84 15 SWOT analýza bydlení v P íbo e .............................................................................. 85 15.1 Silné stránky ........................................................................................................ 85 15.2 Slabé stránky ....................................................................................................... 85 15.3 P íležitosti ........................................................................................................... 85 15.4 Hrozby ................................................................................................................. 85 15.5 Shrnutí ................................................................................................................. 86 16 Marketingový mix obce ............................................................................................. 87 16.1 Produkt ................................................................................................................ 87 16.2 Cena .................................................................................................................... 87 16.3 Místo ................................................................................................................... 88 16.4 Propagace ............................................................................................................ 88 16.5 Shrnutí ................................................................................................................. 89 17 Návrh cíl marketingové koncepce rozvoje obce ...................................................... 90 18 Záv r .......................................................................................................................... 91 19 Použitá literatura ........................................................................................................ 93 20 Seznam použitých zkratek a symbol ........................................................................ 96 20 Seznam p íloh............................................................................................................. 97

Dnešní moderní doba dává k dispozici lidem žijícím ve velkých m stech mnoho zdroj volno asových aktivit a ob anské vybavenosti, na které malé obce nemají dostatek finan ních prost edk , a tak pro n není možné v jejich nabídce konkurovat. V d sledku toho vzr stá poptávka p edevším absolvent a mladých rodin po bydlení ve v tších m stech, které na rozdíl od t ch menších mají obyvatel m co nabídnout. Po návratu ze studií do malom st nebo na venkov, je asto nelehkým úkolem získat adekvátní a dob e placenou absolventskou pozici a zvyknout si, že nejen za zábavou, se musí dojížd t asto i n kolik desítek kilometr .

Žádná obec se nem že rozr stat a rozvíjet aniž by zárove nezvyšovala nabídku životního standardu a života v obci. Atraktivní nabídka spole enského života v obci, dobrá ob anská vybavenost, nízká nezam stnanost, dostupné bydlení a jiné faktory mohou minimáln zabránit v odchodu mladým rodinám do v tších m st.

Obecní rozpo ty však nejsou nafukovací a na všechny v tší projekty musí obec v tšinou n kolik let šet it nebo následn mnoho let splácet úv r. Stát napomáhá v otázce rozvoje obcí r znými dotacemi a p ísp vky, ale ani to mnohdy nesta í. Zásadní finan ní prost edky putují v posledních letech k rukám obcí prost ednictvím fond Evropské unie. I p esto musí ást projekt hradit p ímo správní jednotka – obec, kraj, stát.

K rozvoji obce dochází v ase neustále, tento rozvoj m že být bu živelný, jak tomu v mnoha p ípadech je nebo se zodpov dná obec zajímá o dlouhodobé pot eby svých obyvatel a celkových demografických pot eb obce. K takovémuto p ístupu je vhodné využití marketingových nástroj b žn užívaných v pr myslových i jiných oborech. Tyto postupy je však t eba upravit pro pot eby ve ejné správy a obce. Proto o nich m žeme hovo it, v jejich modifikované podob , jako o marketingových koncepcích rozvoje obce.

Marketingová koncepce rozvoje proto ur uje hlavní sm ry vedoucí ke spln ní cíl , které vychází z obecných p edstav o budoucnosti obce. Ur uje prost edky a metody, s jejichž pomocí bude vymezených cíl dosaženo. Marketingová koncepce rozvoje je výsledkem 12

celkové analýzy vn jšího a vnit ního prost edí obce, jejích silných a slabých stránek a analýzy hrozeb a p íležitostí.

! Teoretická ást mé diplomové práce má za cíl objasnit pojmy související s marketingem obcí a nástroji, které k n mu lze využít. V dalších kapitolách pak vysv tlím obecní z ízení v eské republice, systémem územního plánování na úrovni obcí, disparity jednotlivých region , rozvojové možnosti obcí, tvorbu a užití obecního rozpo tu a možnosti obecního rozvoje.

Cílem praktické ásti je provedení analýzy obce P íbor, ze které zjistím zdali má smysl nová bytová výstavba v dané lokalit . Pro vyhodnocení vn jšího prost edí použiju PESTEL analýzu a pro vnit ní prost edí marketingový mix. Získané poznatky vyhodnotím ve SWOT analýze, jejíž prost ednictvím poukážu na silné a slabé stránky m sta, zobrazím jeho p íležitosti a hrozby a navrhnu možná ešení dalšího rozvoje m sta.

13

" # !$ %& % $

' ()

*# !

Obec je základním územním samosprávným spole enstvím ob an ; tvo í územní celek, který je vymezen hranicí území obce. [1, §1, díl první Postavení obcí]

"

+,

% $

#!

Obec je dle zákona ve ejnoprávní organizace s vlastním majetkem, která vystupuje v právních vztazích pod svým jménem a nese odpov dnost z t chto vztah vyplývajících. Také dbá o všestranný rozvoj vlastního území, o pot eby svých ob an a p i pln ní svých úkol také chrání ve ejný zájem. [1]

Obec, která má nejmén 3 000 obyvatel, se stane m stem, pokud její návrh schválí p edseda Poslanecké sn movny. Ke schválení se vyjád í také vláda. [1]

Územní princip, který je p i vymezování obcí využíván, m žeme vysv tlit tak, že území eské republiky lze roz lenit na území jednotlivých obcí. Ty pak na n m vykonávají samosprávu. Výjimkou jsou tzv. vojenské újezdy. T ch je v sou asné dob v eské republice p t - Brdy, Boletice, Hradišt , B ezina, Libavá. Na zmín ných územích je uplat ován vojenský zájem státu. Proto zde není z ízena obecní samospráva. [2]

Podle zákona o územním len ní státu, v platném zn ní, lze území eské republiky rozd lit nejen na území obcí a vojenské újezdy, ale také na kraje a okresy. [12] Do roku 2003 byly jednotlivé okresy správními obvody okresních ú ad pov ených výkonem všeobecné státní správy. V sou asné dob je tento stupe využíván pro stanovení správních obvod nap . pro správy sociálního zabezpe ení, okresních soud , ú ad práce, apod. [2]

Pro analytické a statistické pot eby Evropské unie m žeme území eské Republiky roz lenit pomocí klasifikace územních jednotek CZ-NUTS na regiony soudržnosti. Tyto jsou využívány zejména pro erpání prost edk ze strukturálních fond . Pro tyto ú ely je velikost kraj nedosta ující - v porovnání s Evropskou unií jsou n kolikrát menší co do rozlohy i po tu obyvatel. [2] 14

""

- $, #!

Obr. 1 P íklad organiza ní struktury obecního ú adu - m sto se 4 000 obyvateli. [Zdroj: 13, vlastní zpracování]

Obr. 2 P íklad organiza ní struktury obecního ú adu - obec s 200 obyvateli. [Zdroj: 14, vlastní zpracování]

15

""

.(/* / (/

#!

Zastupitelstvo obce je nejvyšším voleným orgánem v samostatné p sobnosti obce. Je složeno z jednotlivých len zastupitelstva, jejichž po et je stanoven v Zákon o obcích. Pro p íklad - obce s po tem obyvatel 3 000 - 10 000, mohou mít 11 až 26 len zastupitelstva obce. Obce s po tem obyvatel 10 000 - 50 000 pak m že mít 15 až 35 len . Ze zákona o obcích tedy jasn vyplývá, že ím více má obec obyvatel

- tím více

zastupitel obce je povoleno. [1]

Zastupitelé obce se schází dle pot eby, minimáln však jednou za t i m síce a jejich jednání jsou ve ejn p ístupná. Zastupitelstvo je usnášeníschopné, pokud je jednání p ítomna nadpolovi ní v tšina všech jeho len . Aby mohlo být usnesení nebo rozhodnutí p ijato - p ípadn , aby mohla být provedena volba - je t eba souhlasu nadpolovi ní v tšiny všech len . Ob ané jsou o p ipravovaném zasedání zastupitelstva informováni prost ednictvím obecního ú adu. Ten je povinen zve ejnit informace minimáln 7 dní p ed zasedáním. [1]

Pravomoci zastupitelstva Zákon o obcích .128/2000 zastupitelstvu vymezuje ur ité pravomoci. Pat í mezi n vydávání obecn závazných vyhlášek, vyhlášení místního referenda, schválení základních dokument pro rozvoj obce, volba - nebo odvolání starosty i místostarosty, návrh zm ny katastrálního území uvnit obce, z izování a rušení výbor a organizací obce, z izování a rušení obecní policie, apod. [1]

Zastupitelstvo je také oprávn no rozhodovat v n kterých majetkoprávních úkonech a to nap íklad: o uzav ení smlouvy o p ijetí nebo poskytnutí úv ru, p j ky, poskytnutí dotace, p evzetí dluhu, apod. Taktéž je oprávn no nakládat s nemovitostmi ve vlastnictví obce, jejich nabytí, p evodu i p ípadné zástav . Rozhodovat m že i o emisi komunálních obligací, poskytnutí dar , vzdání se pohledávky apod. [1]

16

"""

!

#!

Novou funkcí, kterou zákon o obcích zavedl, je správce obce. Jde o zam stnance krajského ú adu, jmenovaného editelem kraje v p ípad , že v dané obci nebylo zvoleno nebo bylo rozpušt no zastupitelstvo obce. Taktéž je jmenován v p ípad , kdy není obsazena funkce starosty. Správce obce zabezpe uje výkon p enesené p sobnosti, jestliže v obci není tajemník obecního ú adu, dále schvaluje rozpo et i záv re ný ú et dané obce a zastává p sobnost vyhrazenou rad obce. [1] " " 0 . . #! Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné p sobnosti. V p enesené p sobnosti je oprávn na rozhodovat jen pokud tak stanoví zákon. Je odpov dná zastupitelstvu obce, z jehož ad je také volena. Po et len rady je vždy lichý v rozmezí od 5 do 11 a nesmí p esáhnout jednu t etinu len zastupitelstva. Není volena v obcích s mén jak 15ti lenným zastupitelstvem. [1]

Sch ze rady obce jsou na rozdíl od jednání zastupitelstva neve ejné. K n kterým bod m však mohou p izvat další osoby. Ob ané i zastupitelé obce jsou oprávn ni nahlížet do zápis z usnesení rady obce. Rada je usnášeníschopná za p ítomnosti nadpolovi ní v tšiny len a stejn jako u zastupitelstva je zde rozhodováno p i nadpolovi ní v tšin všech len . [1]

innost rady obce Rada obce p edevším p ipravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpe uje jejich pln ní. Zárove je jí vyhrazeno zabezpe ení hospoda ení podle schváleného rozpo tu obce, jmenování nebo odvolávání vedoucích odbor na obecním ú ad , a to na návrh tajemníka obecního ú adu nebo schvalování na ízení obce. [1]

Rada obce také zabezpe uje rozhodování dalších záležitostí v samostatné p sobnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu, nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo. [2, str. 11, odstavec 4]

17

" " 1 /.

(/. #!

Starosta je zástupcem obce navenek. Je volen stejn jako místostarosta, a to zastupitelstvem obce, z ad jeho len . Zastupitelstvu je také odpov dný za své innosti. Starosta jmenuje a odvolává tajemníka obecního ú adu a odpovídá za informování ve ejnosti o innosti obce. Zasedání zastupitelstva a rady obce je svoláno a ízeno práv starostou. U rady obce zastává také funkci kontrolní. Spolu s místostarostou pak podepisuje právní p edpisy obce. Tam kde není z ízena funkce tajemníka obecního ú adu, plní úkol zam stnavatele v i zam stnanc m obecního ú adu a zabezpe uje výkon p enesené p sobnosti. [1] " " 2 .3

$)

Tato funkce je povinn z ízena v obcích s pov eným obecním ú adem nebo v obcích s rozší enou p sobností. P es tajemníka je v obci zajiš ován výkon p enesené p sobnosti. Do funkce ho jmenuje, ale také z ní odvolává starosta obce. Tomu je také odpov dný ze své innosti. Plní úkoly zadané starostou, radou obce nebo zastupitelstvem a vydává vnit ní sm rnice obecního ú adu. Plní také funkci zam stnavatele v i zam stnanc m obecního ú adu a stanovuje jim výši platu. [2] " " 4 +5#

,

Výbor je iniciativní a sou asn kontrolní orgán zastupitelstva obce. Tomu také p edkládá svá stanoviska a návrhy. V obcích, kde podle posledního platného s ítání žije nejmén 10% obyvatel hlásících se k národnosti jiné než eské, bývá z ízen výbor pro národnostní menšiny. Alespo polovinu výboru musí tvo it práv p íslušníci t chto národnostních menšin. Finan ní a kontrolní výbor pak musí být z ízen v každé obci. Tyto výbory jsou minimáln t í lenné a jejími leny nemohou být osoby pracující na rozpo tu nebo ú etnictví obce, starosta, místostarosta ani tajemník. Kontrolu nakládání s finan ními prost edky a majetkem obce zabezpe uje finan ní výbor. Na pln ní ustanovení zastupitelstva a rady obce, dodržování právních p edpis obecním ú adem a ostatními výbory v oblasti samostatné p sobnosti dohlíží výbor kontrolní. Oba výbory plní i úkoly, které jim p id lí zastupitelstvo. [2]

18

" 0 6*$)!

#!

Primární funkce, které obce plní, jsou funkce - obytná, pracovní a obslužná. Obytná funkce zna í, že lidé v obcích žijí, bydlí. Funkce pracovní je vyvozena z toho, že v obci jsou koncentrovány r zné organizace, které nabízí pracovní místa a lidé v nich najdou zam stnání. Obslužná funkce zna í, že v obci jsou nabízeny soukromé i ve ejné statky a služby. Obyvatelé je pak mohou poptávat a využívat. Všechny tyto funkce nejsou v obcích pln ny stejnou m rou. Ne všechny obce, p edevším ty malé, mohou zajistit pro své obyvatele funkci pracovní a obslužnou. Proto v tšina z nich dojíždí za prací, ale i za nabídkou statk a služeb do jiných obcí. Na rozdíl od t chto obcí mohou n které obce plnit obslužné i pracovní funkce i pro obyvatele jiných obcí. [2]

Obce však plní také funkci sociální, ekonomickou a územn -technickou. První ze zmín ných, funkce sociální je spojena s vytvá ením ur itých sociálních prostor pro spole né soužití lidí a vytvá ení vztah mezi nimi. V rámci této funkce je zajiš ována široká nabídka ve ejných služeb, pomocí nichž je sociální prost edí vytvá eno a usm r ováno. Pat í mezi n nap íklad zajišt ní: ve ejného po ádku a bezpe nosti v obci, minimálního životního standardu a minimální úrovn vzd lanosti pro své obyvatele a podpory sportovních a kulturních aktivit v obci. [2]

Protože sama obec je aktérem ekonomických vztah a zárove svým jednáním také ovliv uje a tvo í podmínky pro ekonomický rozvoj i dalších subjekt na svém území, plní tak funkci ekonomickou. [2]

Obec jako manažer funk ního využití svého území, plní funkci územn -technickou. Pomocí rozhodnutí, inností a celé ady nástroj územního plánování ídí a koordinují sv j územní rozvoj. Za výsledek je považováno vytvo ení sít technické a sociální infrastruktury. [2]

19

"1

$ (/ *)/* . ' ()

*# !

V eské republice je sídelní struktura význa ná vysokým po tem malých obcí - tj. obce do

1 000 obyvatel. K 1.1.2008 bylo v eské republice 4871 t chto obcí, z celkového

po tu 6250. [15]

Tento fakt byl vyvolán p edevším vznikem ady nových obcí po roce 1990 jako odpov

na ú edn stanovené slu ování obcí, které prob hlo v osmdesátých letech

minulého století. [2]

Trochu opožd n reagoval na vznik ady nových obcí, a tedy etnou fragmentaci sídelní struktury v eské republice zákon o obcích, který ur uje pravidla pro slu ování a p ipojení obcí a pro vznik obce nové. V p ípad , že se chce ást obce odd lit, musí s touto zm nou vyslovit souhlas ob ané žijící v dané ásti v místním referendu. Stávající i nov vzniklá obec musí mít alespo 1 000 obyvatel. Celý proces odd lení ásti obce je pak pom rn komplikovaný a upravuje jej zákon o obcích. [2] Jak vyplývá z následující tabulky nejv tší koncentrace malých obcí je ve St edo eském kraji, Jiho eském kraji a na Vyso in . Pod St edo eský kraj a Vyso inu pak spadá nejvíce obcí z celé eské republiky. Nejpo etn jší skupinou obcí v eské republice jsou ty, s po tem obyvatel od 200 do 499. [15]

20

Jihomoravský

Olomoucký k.

Zlínský k.

Moravskoslezský

4

1

3

5

3

4

7

1 -

1 -

1 -

1

1

1 -

4 1

448

451

704

673

399

305

299

4

4

9

2

5

8

-

4

4

1

2

4

2

2

1

1 -

1 -

1

1 -

4 -

1

354

215

21

Pardubický k.

2

Liberecký k.

14

Ústecký k.

-

eská republika

Vyso ina

4

Karlovarský k.

5

185 152 77 43 30 8

132

Po et obcí celkem

4

Plze ský k.

nad 100 000

4

238 201 84 49 32 12

501

5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 - 99 999

14 57 78 77 40 17

Jiho eský k.

2 000 - 4 999

19 83 101 49 33 11

257 404 259 129 58 19

623

1 000 - 1 999

48 124 106 74 34 4

St edo eský k.

500 - 999

119 191 185 95 60 13

-

1145

200 - 499

17 51 35 115 107 338 37 126 56 168 175 208 35 85 66 86 91 93 16 37 26 36 45 34 14 28 17 21 16 12 6 10 10 14 7 11

Hl.m. Praha

do 199

1

Po et obyvatel

Královehradecký

Tab.1 Sídelní struktura v eské republice, dle jednotlivých kraj [zdroj: 15, vlastní úprava]

6

0 %

$

$

$

#!

Územní plánování je trvalá, soustavná a komplexní innost orgán územního plánování a stavebních ú ad , zam ená na napl ování cíl a úkol územního plánování, za použití jeho základních nástroj , kterými jsou územn plánovací podklady, územn plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. [4, strana 1, kapitola Územní plánování]

0

+5%$.

7%

$8

$

$

Územní plánování má za cíl zformovat p edpoklady pro udržitelný rozvoj území. To znamená, že zpracovává p edpoklady pro soulad podmínek k p íznivému životnímu prost edí, hospodá skému rozvoji a soudržnosti obyvatel v daném území. V územním plánování se usiluje p edevším o soulad ve ejných a soukromých zájm . [4]

Ve ve ejném zájmu brání a rozvíjí kulturn , p írodn a civiliza n významná území. Samoz ejm také chrání architektonické, archeologické a urbanistické d dictví. [4]

Porovnání strategického a územního plánování

Strategické plánování - Stanovuje sm r rozvoje - Zadává a propojuje hlavní rozvojové aktivity - Náležitosti ani procesy nejsou nijak zákonn upravovány a vycházejí z praxe

Územní plánování - Prostorový pr m t rozvojových inností s dopadem na území - Stanovuje limity pro využití daného území - Náležitosti i procesy se ídí stavebním zákonem [6]

22

0" %

$

$

Nejvýznamn jším nástrojem územního plánování z hlediska obce je územní plán. V územním plánu jsou vymezeny jak zastav ná území, zastavitelné plochy, plochy p estaveb, plochy pro ve ejn prosp šné stavby, plochy pro územní rezervy, tak ustanovení podmínek pro jejich využití. [4]

Nároky kladené na obsah územního plánu, jsou zna né. Pro územní rozvoj obce je vyhotovení územního plánu povinné. Vlastní po ízení územního plánu je procesem dlouhodobým a složitým, s jednozna n vymezenými postupy. Zm ny v územním plánu je možno provád t op t pouze opakováním celého procesu, který je nejen asov , ale i finan n a odborn náro ný. [5]

Základem pro územní rozvoj obce a zárove p edpokladem pro schválení územního plánu je dialog. Ten by m l naplnit definici ve vztahu k území a obyvatel m obce. Nesta í jen um t vyjád it co chceme, m žeme, musíme nebo pot ebujeme, ale je také d ležité um t se dohodnout, jak se bude postupovat. ím má obec více obyvatel, tím více aktér vstupuje do procesu. S nimi je pak nezbytné vytvá et program rozvoje obce a dohodnout kompromisy. Z níže uvedeného obrázku je patrný postup p i zpracování územního plánu. [5]

Obr. 3 Postup p i zpracování územního plánu [Zdroj: 5, str.135, vlastní zpracování]

23

0"

+, .(/$9$

Jsou-li ve vydané územn plánovací dokumentaci vymezeny pozemky i stavby, nezbytné pro uskute n ní ve ejn prosp šných staveb nebo ve ejn prosp šných opat ení, je možno práva k nim omezit nebo odejmout jde-li o: ve ejn prosp šnou stavbu technické i dopravní infrastruktury, i s plochami, které jsou nutné k zajišt ní její výstavby a náležitého užívání pro stanovený ú el nebo jde-li o ve ejn prosp šné opat ení, a to snížení ohrožení v území zasaženém povodn mi nebo jinými p írodními katastrofami, p i zvyšování reten ních schopností daného území, vybudovaní prvk územního systému ekologické stability a ochranu archeologického d dictví. Stejn tak m že dojít k omezení nebo odn tí práv k pozemk m i budovám p i budování staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu nebo p i asanaci - ozdrav ní území.

Práva k pozemku lze rovn ž omezit nebo odejmout pro vytvo ení podmínek pro nutný p ístup, ádné užívání stavby nebo pro p íjezd k pozemku i stavb . [4]

Zákon . 184/2006 Sb., o odn tí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavb pak upravuje ízení o vyvlastn ní t chto pozemk

i staveb, jeho

p íslušnost k vedení a podmínky vyvlastn ní. [4] 0 " " :&

)* $

P edkupní právo na pozemky, jenž jsou ustanoveny pro ve ejn prosp šnou stavbu nebo pro ve ejn prosp šné opat ení v nov vydané územn plánovací dokumentaci mají obce, kraje a stát. Obce také mají p edkupní právo na pozemky ve ejných prostranství, park , atd. [4]

P edkupní právo naopak nevzniká k t m stavbám, které jsou jako ve ejn prosp šné ozna eny v již dosavadních územních plánech. Majitel pozemku pro ve ejn prosp šnou stavbu nebo ve ejn prosp šné opat ení je povinen v p ípad chystaného p evodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu dle p íslušnosti k budoucímu vlastnictví k odkoupení za cenu obvyklou, která byla zjišt na znalcem. [4]

24

P edkupní právo je pot eba uplatnit do 6 m síc ode dne doru ení nabídky od vlastníka. Po uplynutí lh ty p edkupní právo k dané nemovitosti zaniká. V p ípad , kdy nedojde k uzav ení kupní smlouvy, zákonné p edkupní právo taktéž zaniká. [4]

Vymezení ve ejn prosp šné stavby nebo ve ejn prosp šného opat ení v územním i regula ním plánu je po vydání opat ení obecné povahy zasláno p íslušnému katastrálnímu ú adu. Ten následn vyzna í p edkupní právo v katastru nemovitostí. [4]

0 0 : (/.

$

#!

7%

$

$

$

Soustava orgán územního plánování je upravena stavebním zákonem. P sobnost ve v cech územního plánování zajiš ují orgány obcí a kraj , Ministerstvo pro místní rozvoj a ve zvláštních p ípadech - nap . u vojenských újezd také Ministerstvo obrany. [4]

Orgány obce a kraje ve v cech územního plánování vykonávají p sobnost p enesenou, není-li stanoveno zákonem, že o v ci má rozhodnout zastupitelstvo obce nebo kraje. Orgán m kraje p ísluší rozhodnout pouze v záležitostech s nadmístním významem. Jestliže tato situace nastane, orgán kraje je povinen spolupracovat s orgány dot ených obcí. Ministerstvo zasáhne do p sobnosti orgán kraj a obcí jen p i v cech týkajících se rozvoje území státu. I v tomto p ípad je však povinno spolupracovat s orgány p íslušných obcí a kraj . [4]

25

1

- $ $

( . /,

Disparita - tedy jakási rozdílnost, nerovnost, je v cí zcela p irozenou a m že mít negativní, neutrální nebo pozitivní - ili žádoucí vliv na rozvoj region , obcí. V tšinou bývají disparity pojímány jako jev nežádoucí, slabé stránky regionu nebo ur itý problém. Disparity však musí být chápány také kladn , jako silné stránky regionu, které mohou být základem pro ekonomický r st daného území. [5]

1

+%$ )

- $ $ !8

( . /

Regionální disparity vznikají p edevším z hlediska geografické polohy daného regionu, jejich r zného vybavení p írodními zdroji, také vlivem p írodních jev nebo v d sledku lidské innosti a politických vliv . [5] Mezi další p í iny rozdíl mezi regiony se adí, zejména v ekonomickém sm ru rozdílná tempa r stu kapitálu a pracovní síly, odlišná mobilita jednotlivých výrobních faktor , jiná rychlost technického pokroku, také špatná úrove technické infrastruktury v n kterých regionech, jiná technologická úrove , rozdílná kvalita lidských zdroj v jednotlivých regionech, nep íhodný pom r mezi ekonomicky neaktivními a aktivními obyvateli, nevyhovující stav životního prost edí, nízká intenzita bytové výstavby v dané obci i regionu, malá inova ní výkonnost firem a spole ností a r st sektoru služeb, s tendencí rozvíjet se snáze v p irozených centrech. [5]

1"

9& $

- $ $ !8

( . /

O problematiku m ení regionálních disparit se krom orgán státní správy a jim pod ízených organizací zajímají i jiná výzkumná pracovišt v eské republice nap íklad VŠB- Technická univerzita v Ostrav , Západo eská univerzita v Plzni a hlavn Technická univerzita v Liberci. [5]

26

1"

9& $

- $ $ !8

( . / $. $

$ 7

$

Na národní úrovni se tímto m ením zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj. To je odpovídá za vyhotovení Strategie regionálního rozvoje eské republiky. [5]

Za ú el této strategie se považuje vymezení t ch územních celk , které je t eba podporovat s p ihlédnutím k vyváženému rozvoji státu. Jde tedy o vyrovnávání rozdíl mezi úrovn mi jednotlivých region . [9]

Obr. 4 Rozd lení podporovaných region [Zdroj: 5, str. 52, vlastní zpracování]

Nejstarší strategií regionálního rozvoje je ta z roku 2000, která rozeznávala jen dv základní skupiny podporovaných region , a to strukturáln postižené a hospodá sky slabé. Tyto regiony byly vymezeny na stupni okres . Pro ur ení podporovaných region se použila metoda vah, p i níž byly jednotlivé regiony zhodnoceny dle množiny ukazatel . Ke každé z t chto hodnot pak byla p i azena ur itá váha. [dle 5] V roce 2006 byla p ijata Strategie regionálního rozvoje eské republiky pro roky 2007 - 2013.

27

2

%

; / #!

Obec je samostatným ekonomickým subjektem, který vlastní majetek a hospoda í s ním, má vlastní finan ní prost edky a sestavuje sv j vlastní rozpo et. Je áste n odpov dná za kvalitu života svých ob an , pe uje nejen o uspokojování jejich pot eb, ale i o všestranný rozvoj svého území a v neposlední ad p i pln ní svých úkol chrání též ve ejný zájem. [5, strana 80, kapitola Složení rozpo tu obce]

2

(/.

$

%

;/*

Rozpo et obce je jedním z nejvýznamn jších a nejsledovan jších dokument obce. Má n kolik funkcí zárove , je to: ro ní finan ní plán, bilance p íjm a výdaj a ve ejný dokument. Výchozím podkladem p i vyhotovení rozpo tu je rozpo tový výhled. V n m jsou zahrnuty základní údaje o výdajích a p íjmech. Zvlášt pak o dlouhodob jších závazcích a pohledávkách, o pot ebách a finan ních zdrojích p i dlouhodob realizovaných zám rech obce. [5] Výchozím t ídícím standardem pro finan ní operace ve ejných rozpo t je rozpo tová skladba. Tou je rozpo et upravován. Tímto systémem je umožn no srovnatelné sledování p íjm , výdaj a z statku hospoda ení i s jeho financováním v systému ve ejných rozpo t

eské republiky. [5]

Každá obec sestavuje rozpo et pro jednotlivé kalendá ní roky. Nejd íve se zve ejní návrh rozpo tu - na ú ední desce obce, kde je umíst n nejmén 15 dn než bude projednán zastupitelstvem obce. V okamžiku kdy je návrh rozpo tu projednán a doporu en radou obce a finan ním výborem je p edložen zastupitelstvu obce ke schválení. V p ípad , že obec nemá schválen návrh rozpo tu p ed za átkem nového kalendá ního roku tj. p ed prvním lednem, je nucena p ijmout rozpo tové provizorium. Dojde-li v pr b hu roku k p iznání dotace nebo obec získá nový p íjem, musí být schválený rozpo et opraven - tzv. rozpo tovým opat ením. Pro všechny p íjmy musí být stanoveny také výdaje - p edevším v p ípad ú elových dotací, jinak by se jednalo o nedodržení rozpo tové kázn . [5]

28

2 " :& 3 ,

%

;/* #!

Obce, a je jich v tšina, se stále potýkají s tentýž problémem. Tím je nedostatek pen žních prost edk , které jsou pot eba k financování jejich inností a pro další obecní rozvoj. Se zvyšováním požadavku na r st míry sob sta nosti obecních rozpo t je zapot ebí, aby zdroje obce byly formovány dostate n vysokými p íjmy. Protože s neo ekávatelnými p íjmy obce lze jen t žko po ítat, m ly by být p íjmy obce plánovatelné a ovlivnitelné inností obce. [5]

Do obecního rozpo tu plynou v podob p íjm , krom vlastních p íjm , také dotace ze státního rozpo tu a cizí zdroje zahrani ní i tuzemské. Do asné pen žní prost edky pro financování nových investic lze také získat prost ednictvím návratných zdroj tj. r zné úv ry, komunální obligace, také r zné formy leasingu, apod. Komunální obligace m že emitovat prost ednictvím pen žní instituce nebo p ímo. Prost ednictvím pen žní instituce jsou pak vydávány jménem obce, nebo p ímo pen žní institucí. Ta pak dané obci poskytne z výnosu úv r. Protože se nejedná o jednoduchý proces, není emitování komunálních obligací vhodné pro malé obce. [5]

Vlastní p íjmy obce obsahují da ové p íjmy, výnosy z majetku, obecní poplatky, výnosy z cenných papír a p íjmy z vlastní innosti, dále pak p íjmy z pokut, dar , loterií i poskytovaných úv r . [5]

Nahodilé p íjmy obce pak jsou charakteru nepravidelného a jejich výši lze dop edu t žko ur it. Po ítají se mezi n sdružené prost edky, dary, sbírky a loterie a pokuty, které pat í obcím dle zvláštních p edpis . Zahrnují se mezi n také finan ní prost edky, které obce mohou vyhrát v r zných sout žích. Ty jsou pro n organizovány krajskými ú ady, ministerstvem, nadacemi, Evropskou unií apod. Pro p íklad uvedu n které z t chto sout ží: Vesnice roku, Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby m st a obcí, Sout ž o istou obec, Zklid ování dopravy ve m stech a obcích. V p ípad , že se daná obec v t chto sout žích umístí získá nejen pen žní prost edky, ale i výhody vyplývající z v tší propagace obce, z p íjm z cestovního ruchu, z budování nových d tských h iš na náklady vyhlašovatele, p ísp vek na vybavení do škol a školek, apod. V níže uvedeném obrázku je p ehledn zobrazeno jaké p íjmy má obec pro sv j obecní rozpo et. [5] 29

Obr.5 P íjmy obecního rozpo tu [Zdroj: 5, str. 81 vlastní zpracování]

Obce také mohou využívat finan ní prost edky získané z mezinárodních zdroj . Jde o prost edky z nejr zn jších fond Evropské unie, zahrani ních a tuzemských nadací apod.

Spoluprací se soukromým sektorem - tzv. PPP projekty, mohou obce získat finan ní prost edky od soukromých investor . Tato spolupráce vzniká za ú elem využití zdroj , schopností a zkušeností soukromého sektoru p i zajišt ní ve ejn infrastruktury nebo ve ejné služby. [5]

30

2"

<.=

&3 ,

%

;/* #!

Sou asná da ová soustava eské Republiky vznikla da ovou reformou k 1. 1. 1993. I když od té doby prošly jednotlivé da ové zákony mnoha novelizacemi, rozsah jednotlivých daní a da ových nástroj spolu s jejich základními principy zm n ny nebyly. [5]

Pro pot ebu sestavení rozpo tu d líme dan na p ímé a nep ímé. Dan , které platí poplatník ze svého majetku nebo p íjmu jsou dan p ímé. Jsou to tyto dan : da z p íjm fyzických i právnických osob, da z nemovitosti a p evodu nemovitosti, da silni ní a da darovací a d dická. Podstatu p ímých daní spl ují také pojistné na sociální zabezpe ení a ve ejné zdravotní pojišt ní a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti. [5]

Dan nep ímé jsou oproti daním p ímým zahrnuty v cen nakupovaných výrobk a služeb. Mezi nep ímé dan pat í da z p idané hodnoty a spot ební da - z piva, z vína a meziprodukt , da z lihu, z tabákových výrobk a z minerálních olej . Podstatu nep ímých daní vystihuje i clo. [5] Da ové p íjmy obce jsou státem delegované výnosy nebo podíly na výnosech státních daní, správní poplatky za jimi realizované právní úkoly a místní poplatky, stanovené obecn závaznou vyhláškou. Pat í mezi nenávratné p íjmy a obec s nimi disponuje podle vlastního uvážení. P edstavují jeden z nejvýznamn jších zdroj p íjm obcí a do zna né míry ovliv ují jejich finan ní stabilitu. Mají zásadní vliv na autonomii obce díky pom ru, jaký se podílejí na celkových p íjmech obce. [5, strana 84, Da ové p íjmy rozpo tu obcí]

Podle zákona o rozpo tovém ur ení výnosu n kterých daní se da ové p íjmy obcí d lí na dan sdílené, výlu né a motiva ní. U prvn jmenovaných sdílených daní je da ový výnos rozd len nejen mezi obce, ale i mezi ostatní lánky rozpo tové soustavy - nap íklad kraje. Pro obce plyne ze sdílených daní nejvyšší objem da ových p íjm . Do sdílených daní po ítáme dan z p íjmu fyzických osob ze závislé innosti, fyzických osob samostatn výd le n

31

inných i da z p íjm

fyzických osob vybíraná srážkou, da z p íjm právnických osob a da z p idané hodnoty. [5]

Naopak dan , jejichž výnos plyne pouze do obecních rozpo t se nazývají dan výlu né. Do daní výlu ných adíme da z p íjmu právnických osob, kdy je poplatníkem sama obec a da z nemovitostí. Také pouze da z nemovitosti m že obec áste n ovlivnit její výši. Obce mají pravomoc stanovit výši koeficientu pro výpo et dan z nemovitosti. Samoz ejm pouze na základ obecní vyhlášky. [5]

Mezi dan motiva ní pat í da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a da z p íjm fyzických osob z podnikání. Pro posílení da ových p íjm obcí jsou obce motivovány tím, že z celkového objemu dan z p íjm fyzických osob ze závislé innosti dostanou obce navíc 1,5%. Tento podíl je rozd len podle po tu zam stnanc , s místem výkonu práce v obci. Obcím taktéž p ísluší 30% výnosu z dan z p íjm fyzických osob ze samostatné výd le né innosti má-li podnikatel trvalé bydlišt v téže obci. Mezi podstatné da ové p íjmy však dan motiva ní nepat í. [5]

Do da ových p íjm obci spadají také správní poplatky. Ty by m ly pokrýt náklady spojené s poskytováním správních úkon v rámci p enesené p sobnosti. Jejich konkrétní výše nebo jejich výpo et je uveden v zákon o správních poplatcích. Zákonem je také ur eno, které úkony statní správy mohou provád t díl í orgány státní správy, orgány územní státní správy nebo které mohou provád t orgány obcí a m st. I když za poslední období má výnos ze správních poplatk vzr stající tendenci, p edstavuje jejich podíl pouze 5% z celkových p íjm daných rozpo t . Do státního rozpo tu putují poplatky z úkon státní správy a do rozpo tu p íslušného kraje nebo obce pak poplatky za úkony orgán územní samosprávy. [5]

2""

.=

&3 ,

%

;/* #!

Druhou velkou skupinu p íjm tvo í p íjmy neda ové. Nejedná se o p íjmy plynoucí do rozpo tu obce ze zákona, ale z ur ité aktivity obce i ostatních subjekt ve prosp ch obce. Tvo í je p íjmy z obecního majetku, p íjmy z vlastní innosti obce a 32

p íjmy z hospoda ení subjekt - jichž je obec z izovatelem nebo zakladatelem. Také jsou tvo eny poplatky uživatelskými. Za ty jsou považovány místní poplatky, správní municipální poplatky za úkony, p ijaté úroky a transfery od jiných subjekt . Výše neda ových p íjm závisí na majetkovém bohatství obce, lidských schopnostech a aktivit vedení všech orgán obce. [5] Místní poplatky mají nezávaznou povahu a povinnými se stanou až jejich zavedením do obecn závazné vyhlášky obce. Ve vyhlášce musí být mimo jiné uvedena i sazba poplatku. Zákon ur uje hranici maximální a na rozhodnutí zastupitelstva obce z stává, zda-li v bec bude poplatek vybírat a v jaké výši. Místní poplatky jsou: poplatky za láze ský i rekrea ní pobyt, poplatky za užívání ve ejného prostranství, poplatek za ubytovací kapacity, poplatky za psy, poplatky ze vstupného, za povolení vjezdu motorových vozidel do vyhrazeného místa, dále je to poplatek za provozovaný hrací p ístroj, poplatek za provoz shromážd ní sb ru, poplatek za p epravu, t íd ní a využívání a odstra ování komunálního odpadu a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. [5]

Další položkou tvo ící p íjem do rozpo tu je kapitálový p íjem. P íjmy plynou z prodeje obecního majetku, obchodních podíl nebo cenných papír . P i privatizaci byly na obce bezúplatn p evedeny akcie infrastrukturních a distribu ních spole ností - a už se jednalo o spole nosti plynárenské, energetické nebo p sobící v oblasti vodního hospodá ství - a akcie n kterých velkých celostátních spole ností nap íklad eské spo itelny. V tšina z t chto akcií, které obce obdržely byla již prodána, protože obce pot ebovaly finan ní prost edky na investi ní a b žnou provozní innost. P i prodeji t chto akcií by m ly obce zvážit ú elnost prodeje, nebo tím p ijdou o p íjmy z tohoto majetku. [5]

2"0

.$(> ,

Mezi další významné zdroje rozpo t pat í pen žní transfery, zahrnující dotace a p ísp vky ze státního rozpo tu, státních finan ních aktiv, Národního fondu nebo z kraj , eventueln ze zahrani í. Jejich prost ednictvím jsou realizovány významné projekty, které se velkou m rou podílejí na rozvoji obecní infrastruktury. Jde zejména o rozsáhlý program politiky bydlení, program výstavby a technické obnovy 33

vodovod a úpraven vod, kanalizaci a isti ky odpadních vod, program na výstavbu a technickou obnovu silni ní sít aj. [5]

Transfery - dotace, se d lí na ú elové a specifické. Prvn jmenované jsou poskytovány na konkrétní programy nebo na dop edu vymezené okruhy pot eb. Oboje za p edpoklad ur ených zásadami dota ní politiky státu. Jsou poskytovány jednotlivými ministerstvy a mohou být využity jen na stanovené ú ely. V p ípad , že nejsou vy erpány prost edky v rozpo tovém roce, musí se odevzdat zpátky do státního rozpo tu. Ve spojitosti s p ijatými výdajovými programy jsou poskytovány specifické ú elové dotace. Ty mají vztah dle svého charakteru jak k b žným, tak i k investi ním výdaj m. [5] Investi ní dotace mají nepravidelný charakter a jsou vždy ú elové. Jsou poskytovány jen na ur ené oblasti pot eb obce. Nap íklad na stavby, které zlepšují životní prost edí nebo na stavby ve ejné spot eby - to jsou nap íklad školy, nebo budovy pro zdravotní a sociální pé i. Jsou poskytovány nejen ze státního rozpo tu, ale i ze státních fond - nap . Státní fond rozvoje bydlení, ze zvláštních fond úst ední úrovn - nap íklad Pozemkový fond, od orgán státní správy - p edevším dotace z ministerstev zem d lství, životního prost edí, kultury, pr myslu a obchodu nebo ministerstva pro místní rozvoj, dále taky z Národního fondu - dotace obcím ze strukturálních fond

i Fondu soudržnosti EU). Obec m že získat investi ní transfery

i prost ednictvím jiné obce, kraje, regionálních rad a od dobrovolných svazk obcí, ale také ze zahrani í - od zahrani ních vlád, regionálních i místních orgán nebo vládních institucí. [5]

P ijaté dotace neinvesti ní povahy nejsou ur eny pro po ízení dlouhodobého majetku - vyjma drobného. Obce mohou získat tyto dotace z mnoha zdroj , nap . ze státních fond , od jiné obce i kraje, od regionálních rad, od dobrovolných svazk obcí nebo jako pen žní dar od jiné obce - nap . p i povodních, a jiných živelních pohromách, apod. Stejn jako investi ní dotace mohou být i ty neinvesti ní získány ze zahrani í. Neinvesti ní transfery jsou ur eny na úhradu neinvesti ních výdaj za ízení, které z izuje obec. Jde o za ízení v oboru školství, zdravotnictví a sociální pé e a domov d chodc . [5]

34

Jako transfery se po ítají i dotace a p ísp vky ze státního rozpo tu, ur ené pro výkon p enesené p sobnosti státní správy, státní správy s rozší enou pravomocí, obcím se z izovatelskou funkcí zvlášt z bývalých okresních ú ad a na dávky sociální pé e. [5]

V následující tabulce jsou uvedeny výše p íjm obcí podle jednotlivých kraj za rok 2006 - 2008. Kraje jsou se azeny podle celkových p íjm v daném roce. Jak je vid t každým rokem dochází k nár stu t chto p íjm ve všech krajích krom roku 2007, kdy došlo v Ústeckém kraji a kraji Libereckém k poklesu p íjm oproti p edchozímu roku. V tabulce není zahrnut p íjem Hlavního m sta Prahy. [5] Tab.2 Celkové p íjmy obcí dle jednotlivých kraj v letech 2006 - 2008 [zdroj: 5, str.89, vlastní úprava]

Kraj Moravskoslezský Jihomoravský St edo eský Ústecký Jiho eský Plze ský Olomoucký Zlínský Královehradecký Pardubický Vyso ina Liberecký Karlovarský Celkem

rok 2006 2007 46 162 424,22 47 772 793,03 43 989 761,15 44 579 463,79 37 746 323,90 39 318 370,67 29 266 366,86 27 693 702,53 21 492 310,57 22 862 206,66 21 424 194,00 23 580 179,16 20 345 281,89 21 043 494,08 17 658 857,54 18 866 292,60 16 875 119,23 18 472 103,55 15 731 536,32 15 850 526,63 15 619 883,24 16 627 657,58 15 294 174,49 14 972 704,34 10 280 479,41 10 668 368,26 311 886 712,80 322 307 862,80

35

2008 51 500 030,02 49 201 032,60 43 244 669,77 29 296 602,23 24 927 813,06 26 194 021,87 22 186 209,89 20 529 041,05 19 206 135,21 17 608 579,53 18 703 072,04 16 425 568,27 11 752 045,16 350 774 820,70

2 0 +5 .3

%

;/* #!

Obr.6 Výdaje obecního rozpo tu [Zdroj: 5, str. 91 vlastní zpracování]

Výdaji se rozumí všechny nenávratn provedené platby na b žné i investi ní ú ely, op tované i neop tované a poskytnuté p j ky. Podíl jednotlivých druh výdaj je v každé obci rozdílný. Ovliv uje ho p edevším velikost dané obce, po et jejich obyvatel a další faktory. Na Obr.5 jsou rozd leny všechny výdaje z obecního rozpo tu. [5]

20

9?$

5 .3

B žné výdaje z obecního rozpo tu se d lí na neinvesti ní nákupy, neinvesti ní transfery a na neinvesti ní p j ky. Prvn jmenované - tj. neinvesti ní nákupy jsou výdaji za zboží i služby neinvesti ního charakteru, v etn úrok a náklad , které souvisí s pracovní silou, jako mzdy nebo pojistné. Neop tované výdaje na neinvesti ní ú ely, které mají povahu dotací nebo p ísp vk se adíme do

36

neinvesti ní transfery. A neinvesti ní p j ky obsahují návratn poskytnuté p j ky jiným subjekt m. [5] Obecní rozpo et také musí po ítat s výdaji na výkon p enesené p sobnosti. Výše t chto výdaj se odvíjí od velikosti státní správy v dané obci. Výše t chto výdaj je r zná, záleží na tom zda-li je to obec s rozší enou p sobností, s pov eným obecním ú adem nebo obec s matri ním i stavebním ú adem. [5]

20" . /

5 .3

Kapitálové výdaje slouží k financování obvykle se neopakujících dlouhodobých pot eb, zvlášt pak t ch investi ních, p esahujících jedno rozpo tové období. Tyto výdaje jsou oby ejn jednorázové. Tyto výdaje obsahují také výdaje na investi ní nákupy - opakované výdaje na nákup hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, akcií a majetkových ú astí. V t chto p ípadech se jedná o výstavbu, nakup nemovitostí - staveb i pozemk a výdaje na generální opravy a rekonstrukce budov a za ízení, které zvyšují hodnotu tohoto majetku. Spadají sem také výdaje na po ízení akcií, finan ní vklady do r zných obchodních spole ností a investi ní dotace pro fyzické a právnické osoby. Také je sem t eba zahrnout investi ní transfery neopakované výdaje povahy dotace nebo p ísp vku na investi ní ú el, které jsou poskytovány mimo obecní rozpo et a investi ní p j ky - návratn zap j ené prost edky, jiným subjekt m na investi ní ú ely. [5] Také výdaje na splácení jistiny p j ek, které si obec vyp j ila již v minulosti spadají do financování z kapitálového rozpo tu. V p ípad , že obec v minulosti využila pro financování velké ásti svých investi ních pot eb p íliš mnoho úv r a p j ek, mohlo by se stát, že splácení t chto p j ek v následujících letech, bude pro obec p íliš velkým b emenem a tím pohltí významnou ást kapitálových výdaj rozpo tu a zaplacení úrok si vyžádá úsporná opat ení v b žných výdajích obecního rozpo tu. [5] Investi ním výdajem z obecního rozpo tu je asto ve ejná zakázka. To je zakázka na základ smlouvy mezi obcí - zadavatelem a jedním nebo více dodavateli. K obecním výdaj m pat í také výdaje ur ené pro obecní podniky, jejichž z izovatelem je obec. 37

Tyto podniky pro ni obstarávají r zné služby. Pat í sem nap íklad výdaje na novou výstavbu a údržbu ve ejných komunikací, ve ejného prostranství a park , vodovod a kanalizací, údržbu ve ejného osv tlení nebo výdaje ekologického charakteru. Také soukromý sektor má možnost obdržet dotaci i p j ku ze strany obce, a to na podporu podnikání nebo zvýšení zam stnanosti v dané obci. [5]

2 0 0 +5 .3

#!

%/.8* )

9))5

>.)/

@

Výdaje obecního rozpo tu musí být dop edu naplánovány na celý kalendá ní rok a musí být zajišt ny p íjmy. To platí i pro výdaje, které mají povahu m kkých faktor . Výdaje obce a jejich výše se odráží od po tu obyvatel obce, velikosti jejího katastru, majetku obce a samoz ejm jeho stavu a od rozhodnutí zastupitelstva obce a jeho preferencí. [5]

Na po átku devadesátých let minulého století, byly p vodn státní byty zákonem p evedeny do vlastnictví m st a obcí. Tento bytový fond však již byl zna n zchátralý a vykazoval špatný technický stav. Vzhledem k faktu, že obec se musí starat o efektivní využití svého majetku a musí tedy ze svého rozpo tu vynaložit na jeho opravu zna né finan ní prost edky, vznikl trend m stské byty odprodávat. Opravy a rekonstrukce t chto byt totiž zdaleka nepokrylo placené nájemné ze strany obyvatel t chto dom . [5] Jedním z velmi d ležitých m kkých faktor obce je práv zmín ná výše nájemného. I když nájemné zvýší p íjmy obcí, asto nedosahuje na náklady vynaložené na opravy a údržbu t chto byt . Obec je pak nucena hradit rozdíl z obecního rozpo tu. Jednotlivé obce mají také ve vlastnictví byty sociální, ur ené hlavn pro mladé manželské páry nebo obyvatele s nízkým p íjmem. [5]

Po et byt ve vlastnictví obce klesá. Obce mají snahu obstarat další pen žní prost edky do rozpo tu obce a proto obecní bytový fond utlumují a privatizují ho. [5]

38

Za p íznivý ukazatel vývoje daného území, je považován rozvoj bytové výstavby. Na území celé eské republiky - myšleno ve všech krajích - jasn vede výstavba rodinných dom . Obec i tak m že podpo it výstavbu nových byt , aniž by byla jejich vlastníkem. D je se tak prost ednictvím zm ny územního plánu, zavedením infrastruktury v etn napojení daných pozemk na inženýrské sít , apod. [5]

Obce také podporují rozvoj podnikání na svém území. D raz je kladen p edevším na podporu p i zakládání nových nebo na rozvoj již stávajících firem a živností. Podporované oblasti nejsou vyhran ny, obec p ispívá na oblasti výroby, zpracování i služeb bez omezení. Nejvíce podpory pak putuje do oblasti emesel a služeb pro obyvatele. [5]

Pro zachování tradi ních emesel jsou obcemi vytvá eny podmínky, které mají napomoci tyto tradice udržet. Jsou po ádány r zné sout že, pout , p ehlídky emesel, slavnosti nebo je vyhlášen dota ní program, apod. Tímto obec napomáhá rozvoji cestovního ruchu, který se stává velmi podstatným faktorem pro rozvoj celého regionu, nejen po adatelských m st a obcí. Turistický ruch pom že z ídit nejen nová pracovní místa v ekonomické oblasti a službách, ale je to i význa ná ást p íjm . Rozvoj cestovního ruchu má však veliký vliv na rozpo tové výdaje. Obci totiž nevzniknou jen náklady p i po ádání daných akcí a sout ží, ale je nutné, aby zajistila bezpe nost návšt vník , opravy komunikací, opravy obecních budov a pam tihodností. D ležitá je také podpora rozvoje stravovacích a ubytovacích služeb v dané obci. [5]

Aby obec p ivábila nové investory a tím zvýšila po et pracovních p íležitostí v obci, musí se podílet financemi z rozpo tu také na vybudování pr myslových zón. Ovšem i když p inesou pr myslové zóny dobrý vliv na ekonomiku dané oblasti, p inese výstavba pr myslových zón také ur itá negativa. Úbytek zem d lské p dy, vyšší intenzitu dopravy - a to jak osobní, tak nákladní, apod. [5]

Obecními prost edky lze také podporovat tzv. sociální firmy. Jde o podnikatele mezi nimiž jsou, jak právnické osoby, tak neziskové organizace, kte í se zabývají 39

za len ním nej ast ji zdravotn postižených osob do spole nosti. Tyto podnikatele nebo neziskové organizace m že obec podporovat také grantovými programy, nižším nájemným nebo zadáním zakázek pro obec. [5]

Venkov je v tšinou charakterizován menší hustotou osídlení, menšími sídly, vyšší zam stnaností v zem d lství a ur itým životním stylem, kdy jsou místní obyvatele více sepjati s p írodou než obyvatele m st. K venkovským obcím z celkového po tu 6249 se adí r zný po et obcí, podle toho jakou variantu roz azení zvolíme. Nejpoužívan jší z nich je varianta, kdy jsou pod venkov zahrnuty všechny obce s po tem obyvatel do 2000 a obce s velikostí do 3000 obyvatel a zárove s hustotou zalidn ní pod 150 obyvatel na kilometr tvere ní. [5]

Mezi výrazné faktory pat í rozmanitost volno asových aktivit v dané obci. Proto se v tšina obcí snaží tyto aktivity podporovat. Tato podpora vyplývá z jejich samostatné, nebo p enesené p sobnosti. Majitelem i z izovatelem r znorodých za ízení a aktivit m že být sama obec. Jde nap íklad o r zné kulturní památky v katastru obce, kulturní instituce, neziskové organizace, p írodní zajímavosti, po ádané slavnosti, kulturní a sportovní aktivity, apod. Obec je povinna udržovat sv j majetek v dobrém technickém stavu a musí ze svého rozpo tu p ispívat na jejich provoz. V zájmu podpory volno asových aktivit je obcí z ásti financována i innost dalších za ízení, kterých není obec majitelem. Takto obec p ispívá i na r zná vystoupení, akce, plesy a výstavy. [5]

Podle zákona o obcích je obec povinna starat se o všestranný rozvoj území a pot eby svých ob an . K tomu obec pot ebuje tzv. infrastrukturní majetek. Infrastrukturní majetek pro dopravu, energetiku, spoje, vodní a odpadové hospodá ství. Infrastrukturní sít jsou budovány bu zcela v režii obce nebo s p ísp vkem majitele p íslušné infrastrukturní sít . Vodovodní a kanaliza ní ady, i p esto, že pat í obci 40

jsou zpravidla provozovány prost ednictvím jiného subjektu. Obec p edává správu svého majetku do rukou obchodních spole ností založených obcí. Kvalita tohoto majetku má velký význam pro spokojenost obyvatel obce. Pro výdajovou stránku rozpo tu jsou výdaje na infrastrukturní sít mnohdy nejvyšší v obci po dobu n kolika let. [5] !

"

"

D ležitým faktorem je také úrove vzd lávání v obci. Obec je v oblasti školství vykonavatelem samosprávy, v p ípad obcí s rozší enou p sobností pak také státní samosprávy. Obec musí zabezpe it podmínky pro pln ní povinné školní docházky pro d ti s místem trvalého pobytu na jejím území. Pokud d ti musí dojížd t do základní školy z ízené jinou obcí, je obec povinna uhradit ze svého rozpo tu neinvesti ní výdaje této školy p ipadající na její žáky. V p ípad obce - jako z izovatele školy - je povinna hradit neinvesti ní výdaje spojené s provozem školy. Nap íklad údržby, opravy, služby, mzdové prost edky a platy fyzickým osobám, které nehradí krajský ú ad, apod. Platy školních zam stnanc a pracovník jsou hrazeny ze státního rozpo tu prost ednictvím krajského ú adu. [5]

Pen žní prost edky pro školy jsou poskytovány dle skute ného po tu d tí zapsaných ke studiu. Povinností obce je také zabezpe it školy investi n . V n kterých obcích pak mohou dosáhnout náklady na školství až poloviny jejich výdaj . [5]

Obec je povinna zajistit podmínky pro p edškolní vzd lání v posledním roce p ed zahájením povinné školní docházky pro d ti s trvalým pobytem na jejím území a pro d ti, umíst né na jejím území v d tském domov . Obec je také povinna hradit neinvesti ní výdaje za každé dít s místem trvalého pobytu na území obce, které navšt vuje p edškolní za ízení v jiné obci. [5, strana 96, kapitola Výdaje obcí ve vztahu k m kkým faktor m]

Pro d ti v základních školách, mate ských i st edních je poskytováno hmotné zabezpe ení zahrnující školní stravování v dob jejich pobytu ve škole. [5]

41

Obec se také m že stát z izovatelem základní um lecké školy ve svém katastru. Stejn tak m že z ídit školská za ízení pro jiné zájmové vzd lávání nebo školská ú elová za ízení. [5]

Povinností obce je zjistit pot eby sociální pé e v obci. Tyto služby m že sou asn i poskytovat. Nej ast ji se tak d je prost ednictvím p ísp vkové organizace nebo organiza ní složky obce. Obec také m že vypsat grantový program pro fyzické nebo právnické osoby - neziskové organizace. V tšinou se jedná o zabezpe ení p edevším domova d chodc , domu s pe ovatelskou službou, centra denních služeb a služby pro ty ob any obce, kte í jsou ohroženi sociálním vylou ením. [5]

Obec má také možnost stát se z izovatelem zdravotnického za ízení jakým je nap íklad poliklinika, lékárna, u v tších m st i m stská nemocnice nebo tyto za ízení jen podporovat. Lze se také podílet na spolufinancování n které z léka ských služeb první pomoci tam, kde byla krajem zrušena. Menší obce mohou taktéž podporovat zdravotnické služby i nep ímo, nap íklad tím, že bude p id len obecní byt léka i nebo jinému zdravotnímu personálu, poskytnutím nebytových prostor, kde m že být z ízena ordinace, apod. [5]

42

4 4

%

3 %

?$ (/ 3

$ (/

3

#! #!

Rozvojové nástroje m žeme ozna it jako pom cky i podporu výkonu nebo n jaké innosti. M žeme je rozlišit na nástroje administrativní, koncep ní, institucionální, v cné, sociáln psychologické a finan ní. Hlavními rozvojovými nástroji jsou ty koncep ní. Proto se jimi budu dále zabývat. [6]

Koncep ní nástroje vytvá í podklad pro uplatn ní ostatních nástroj . P i plánování rozvoje území se nejvíce uplat uje strategické a územní plánování. Navzájem jsou v symbióze, ale každý z nich má silné i slabé stránky. [6]

4"

%

3

$), #!

Rozvojové podmínky lze chápat jako charakteristiky a možnosti daného území. Je možno se na n dívat z r zných úhl pohledu.

Obyvatel m obce jde o p ítomnost faktor , které pozitivn ovliv ují jejich život. Jedná se nap íklad o dobrou dopravní dostupnost, kvalitní bydlení, dostupné služby, rozmanité možnosti volno asových aktivit, pracovní p íležitosti, kvalitní životní prost edí, p kné prost edí obce, apod. [6]

Z hlediska ekonomického rozvoje, jsou d ležité ty hodnoty, které mohou p ilákat nové obyvatele, podnikatele i investory. Jde o stavby a pozemky vhodné pro bydlení a podnikání, dostupnost inženýrských sítí a kvalitní dopravní komunikace. V neposlední ad je d ležité nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu, p írodní, kulturní a oddechové atraktivity, apod. [6]

Pro návšt vníky jde o faktory, které ovlivní volbu lokality pro pobyt i návšt vu. Jejich výb r ovliv uje zejména atraktivita daného prostoru. Ta je zvyšována nejen výskytem p írodních, kulturních nebo historických zajímavostí, ale také nabídkou sportovních možností, ubytovacích kapacit, apod. [6]

43

Každé místo, resp. každá obec má vlastní neopakovatelné kombinace vlastností, pomocí kterých vytvá í možnosti pro sm ování rozvoje. Ty jsou následn závislé na aktivit obyvatel, poloze daného místa a na výši kapitálu, který je pro danou v c k dispozici. Práv nedostatek finan ních prost edk je asto pouhým zd vodn ním neaktivity dané obce. Zdárný rozvoj je d sledkem vnit ní aktivizace a celkového pojetí rozvoje. [6]

4"

8. #!

%

3

. ,.

. $

#( *?$ (/

Úloha obce p i rozvoji dopravy a dopravní obslužnosti spo ívá hlavn v aktivní ú asti p i zapojování obce do integrovaného dopravního systému. Nap íklad p i jednání s okolními obcemi o jízdních ádech, musí být p ihlédnuto k pot ebám pracujících i dostupnosti služeb v okolních obcích - školy, zdravotní pé e, apod. [6]

Obec také podn cuje vybudování nových a rekonstrukci stávajících místních komunikací, chodník , parkoviš nebo zastávek ve ejné dopravy. K tomuto bodu lze zahrnout také spolupráci se správci daných komunikací a vyvíjení nátlaku na up ednostn ní oprav t chto silnic. [6]

Úloha obce taky spo ívá v podpo e projekt , které zvýší bezpe nost silni ního provozu. Stejn tak obec podporuje výstavbu cyklostezek v turisticky atraktivních oblastech a mezi obcemi. [6] 2""

8. #!

#,/

5(/. #9

Situace v oblasti bydlení je zna n ovlivn na stále se zvyšující mobilitou obyvatel. Zbylá ást souvisí s demografickými ukazateli - velikosti rodin, stárnutí populace, apod. Bytová výstavba je spojena také s dostupností do v tších m st a na rozložení pracovních p íležitostí v okolí. [6]

Obec m že podpo it bytovou výstavbu vymezením vhodných prostor vhodných pro výstavbu v územním plánu a z ízením inženýrských sítí k t mto pozemk m - podle finan ní situace obce. V p ípad , že jsou v obci volné pozemky i zchátralé domy

44

m že starosta sehrát klí ovou roli ve vyjednávání prodeje za ú elem nového využití prostor. [6]

4 " 0 A.)

@?

# !

$ / ( /*.! $. / 8*

!

Obec m že pomoci zlepšit situaci na trhu práce n kolika zp soby. Nep ímo jde o podporu rozvoje dopravní a technické infrastruktury - ímž usnadní dojížd ní za prací do jiných obcí a také rozvojem vybavenosti obcí. [6]

P ímo m že obec ovlivnit situaci na trhu práce nabídkou pozemk

i objekt

ur ených k podnikání, zve ejn ním informa ních a metodických materiál pro podnikatele. Obec m že také spolupracovat s hospodá skou nebo agrární komorou a jejich prost ednictvím nabídnout pomoc pro malé a drobné podnikatele. Obec by také m la podporovat rozvoj cestovního ruchu. Tak lze napomoci rozvoji dané obce i celého regionu. [6]

45

B

. ) / $- #!

V poslední dob m žeme sledovat sbližování a intenzivn jší spolupráci ve ejného a soukromého sektoru. Dochází k využívání shodných metod ízení: ve ejný sektor se inspiruje od soukromého a obohacuje sv j repertoár o moderní poznatky z managementu a marketingu. V podstat m žeme íci, že obce navzájem, p ípadn dohromady se soukromými organizacemi si vytvá í konkuren ní prost edí. Ob an, který je v roli zákazníka/klienta, porovnává kvalitu v soukromé a ve ejné sfé e, požaduje ur itý standard bez ohledu na povahu poskytovatele. [dle 32, str. 2]

Poslání a využití marketingu na úrovni m st a obcí není stejné ve všech územních celcích. Vždy závisí na místní správ . Ta hraje zásadní roli p i rozhodování o využití pot ebných nástroj marketingu. Jde p edevším o rozvoj obce, jejich služeb, p ilákání nových investor , podnikatel , obyvatel i turist , komunikace s nimi apod. V t chto oblastech musí místní správa využít nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti dané lokality. [3]

Marketing obce lze jednoduše použít tam, kde má obec co nabídnout. Jde nap íklad o služby spojené s ubytováním, dopravou, zdravotní pé í nebo vzd láním. Dále pak p i po ádání událostí v obci - a již jde o sportovní akce, koncerty, oslavy nebo hudební i filmové festivaly. Marketingem lze také podpo it rozvojové nebo ekologické programy, okolí obce - národní parky a turistické atrakce, instituce - muzea, koupališt a jiná sportovišt , d tské domovy, apod. Také lze marketing využít p ímo pro aktivity osob, a to u voleb nebo nap íklad prezentace názor . [3]

B

+$93C )

*$ ).!

Vn jší komunikace je v marketingu velice d ležitá. Obsahuje: lánky v tisku, rozhovory dokumenty pro média, pravidelné zpravodajství z daného území, výro ní zprávy, tiskové konference, odborné seminá e, komunikaci se sponzory, kulturní a sportovní akce, charitativní akce, vydání publikací a dalších tiskovin, ú ast na výstavách a veletrzích zam ených daným sm rem, prezentaci na webových stránkách a lobbing - cílenou komunikaci se zapojenými subjekty. [32]

46

B " +$ /&$ )

*$ ).!

P ímo pro obyvatele obce je podstatná komunikace vnit ní, tedy mezi obcí a jejími obyvateli. Každá obec, která v tomto sm ru s ob any spolupracuje, se m že t šit z v tšího aktivního zájmu o d ní v obci. Vnit ní komunikace zahrnuje: lokální noviny, nahrávky a záznamy, ve ejn p ístupné zápisy ze sch zí a z jednání, sm rnice, propaga ní tabule a nást nky s informacemi, p ijímání návšt v - v p ípad , že se obyvatelé mají zájem dozv d t se bližší informace, osobní komunikace s obyvateli, dny otev ených dve í do obecních a ve ejných budov a v neposlední ad také pr zkum ve ejného mín ní. [32]

47

D

. ) / $-

$ (/

D

:

.$. 5%.

E:

3

PESTEL analýza, samoz ejm mírn upravená pro pot ebu obcí a regionu, zkoumá stav šesti základních faktor , které mají vliv na rozvoj v daném regionu. Tato analýza tedy m že být chápána jako strategický audit vlivu makroprost edí. [5]

PESTEL analýza se skládá z následující ásti:

Politické faktory - vyjad ují jak moc vláda zasahuje do ekonomiky a typ vládní politiky. Mnohá politická rozhodnutí mohou ovlivnit pro život d ležité oblasti. Mají dopad nap íklad na stabilitu národní a zahrani ní situace, regulaci dovozu a vývozu, atd. [5]

Ekonomické faktory - zahrnují nap íklad r st národního d chodu, úrokových sazeb, míry nezam stnanosti, také r st úrovn mezd a její pr m rnou výši, inflaci, da ovou politiku, pat í sem i vývoj cen za energie, apod. [5]

Sociální faktory - dotýkají se p ímo obyvatel, proto jsou d ležité pro rozvoj daného území. Je v nich zahrnut hlavn demografický vývoj, r st populace, úrove vzd lání, p ístup obyvatel k práci a k volnému asu, úrove zdravotní a sociální pé e, apod. [5]

Technologické faktory - ty jsou spojeny s vládní podporou v dy a výzkumu, stavem technologií v regionu celkov , s rozvojem nových technologií, mírou inovace, automatizací výroby, apod. [5]

Environmentální faktory - zahrnují klimatické zm ny a zm ny podnebí v daném regionu, citlivost životního prost edí, opat ení k ochran životního prost edí, apod. Zvyšující se úsilí a nutnost chránit životní prost edí ovliv uje adu pr myslových odv tví. Nap íklad dopravu. [5]

48

Legislativní faktory - právní prost edí, týkající se zabezpe ení konkuren ního prost edí, obrany spot ebitele, obrany pracovního práva, bezpe nosti práce, ale také diskriminace - jak rasové a národnostní, tak té hospodá ské. [5]

D" F

.$. 5%.

- $ $

3 /

Obce se zam ují na rozvoj ve všech oblastech, které jsou legislativou povoleny. Obec m že ešit strategické a rozvojové projekty, které mají souvislost s bydlením, informovaností a ve ejným po ádkem. Pro ešení dalších oblastí se obce spojují k vytvo ení spole ných rozvojových plán nebo strategií pro více z nich sou asn . Do t chto okruh po ítáme ešení nezam stnanosti, jednání s potenciálními investory, možnosti odpo inku, rekreace a kultury nebo jde-li o zdravotní pé i. [3]

SWOT analýza posuzuje vnit ní faktory obce (p írodní a fyzické podmínky obce, její obyvatelstvo, ekonomiku, trh práce, podnikatelské prost edí nebo infrastrukturu), ale i vn jší faktory, které mohou ovlivnit a ovliv ují obec zvenku. [3]

SWOT analýza zkoumá silné a slabé stránky obce a její p íležitosti nebo hrozby. Umož uje získat okamžitý p ehled o nyn jší pozici obce. [3]

Za silnou stránku obce m žeme dosadit všechno, co obec zvládne ud lat i nabídnout lépe v porovnání s jinými obcemi. Jde nap íklad o kvalitn jší samosprávu, kvalifikovan jší pracovní sílu, p írodní prost edí, apod. [3]

Slabou stránkou pak je cokoliv, co obci chybí op t v porovnání s ostatními obcemi, nap íklad špatná infrastruktura, nedostate ná image pro návšt vníky a turisty nebo investory, atd. [3]

Tato analýza silných a slabých stránek taktéž obsahuje již zmín nou analýzu fyzických a p írodních podmínek obce, analýzu obyvatelstva, analýzu ekonomiky obce, také analýzu podnikatelského prost edí a analýzu infrastruktury obce. [3]

P íležitosti obce p edstavují r zné zm ny vn jšího prost edí, spolu s p íležitostmi tyto zm ny p ináší také hrozby, ty se mohou záporn projevit na fungování obce. [3] 49

Analýza p íležitostí a hrozeb obsahuje i služby a cestovní ruch, klesající d ležitost zem d lství, nové dopravní spojení, t íd ní odpad , podporovací programy rozvoje obce, apod. [3]

D0

. ) / $-

5

G #!

ty i základní sou ásti marketingového mixu jsou produkt, jeho cena, zp sob propagace a místo s dostupným spot ebitelem. Marketingový mix pak lze definovat jako optimální kombinaci všech ty sou ástí za ur itých okolností. [3]

Marketingovým mixem je charakterizováno všechno, co m že daná obec ud lat pro ovlivn ní poptávky po daném produktu. Když nebude n která z ástí fungovat, nebude marketingový program úsp šný. Jakákoliv zm na daných ástí má vliv i na ásti ostatní. [3]

D0

$.

V marketingovém mixu obce cena zpravidla zahrnuje: ceny budov a nemovitostí, pozemk , nájm , cenu pracovní síly a služeb. V p ípad , že chce daná obec stimulovat poptávku - pracuje s nižšími cenami, naopak pokud chce poptávku utlumit, nasadí ceny vyšší. Toto rozhodnutí nazýváme cenovou strategií. [32]

U poskytovaných služeb je cena v tšinou neovlivnitelná. Mnoho služeb je totiž ze zákona poskytovaných bezplatn . Jsou totiž placeny z jiných zdroj a to p edevším z daní a již od ob an nebo podnik . [33]

8.3.2 Propagace Úlohou propagace je podpo it informovanost obyvatel, investor , podnikatel , apod. Má za cíl získat cílovou skupinu pro n jakou myšlenku - nap íklad ke koupi produktu nebo využití služby. Spadají sem všechny letá ky, prospekty, inzeráty,

50

webové stránky, reklamy v rádiu, v televizi, reklamní p edm ty, obecní výv ska, apod. [32] D ležité je dob e si zvolit strategii propagace. Na jejím za átku je d ležité najít odpov

na otázky:

- Jakou cílovou skupinu chceme oslovit - Co jim chceme sd lit - Jaký reklamní styl bude nejvhodn jší - ím bude propagace provedena - V jakém ase a kde - Kolik pen z na to chceme využít [32]

D00:

*)/

Produktem je pro obec všechno co m že nabídnout a nabízí svým obyvatel m, turist m, podnik m, investor m a také to co slouží pro uspokojení jejich pot eb.

M že to jím být samotné území obce - kulturní památky a za ízení, sportovní za ízení, vzd lání, p írodní prost edí dané obce, ale také pracovní p íležitosti, p íležitosti pro investory, obchodní p íležitosti pro zákazníky a obchodníky, turistické zajímavosti, apod. Pro produktovou strategii je hlavní dob e zvolit jaké služby bude obec nabízet a na jakou cílovou skupinu se zam í. [33]

D 0 1 < (/ #*! Distribuce závisí na dopravních možnostech a dostupností obce. Obec m že daný produkt poskytovat sama nebo prost ednictvím jiné organizace. Výhodou první možnosti je, že obec m že sama lépe kontrolovat a dohlížet na poskytování produktu nebo služby a získává i p ímou zp tnou vazbu od zákazník . Tato možnost se nazývá p ímý distribu ní kanál. P i druhé možnosti m že obec využít prost edníka, a to soukromé i neziskové organizace. Tyto spole nosti jsou ve v tšin p ípad schopny zajistit poskytování služeb daleko efektivn ji. Potom se jedná o nep ímý distribu ní kanál. [33]

51

: .)/ !) ; (/ V praktické ásti se budu zabývat marketingovou analýzou sou asného stavu m sta P íbora, a to p edevším po stránce bytového fondu a bytové výstavby. Cílem této ásti je navrhnout možná ešení rozvoje m sta, kterými by se m lo do budoucna vydat.

52

H

) . $ 7 .3

9(/9 :& # &

M sto P íbor leží cca 12 km od okresního m sta Nového Ji ína, asi 16 km od okresního m sta Frýdku-Místku a cca 30 km od krajského m sta Ostravy viz. Obr.7. Je sou ástí Moravskoslezského kraje - kraje s nejvyšším po tem obyvatel v eské republice - cca 1,25 mil. . I když je tento kraj nejpo etn jší co se týká obyvatel, jeho osídlení má centralizovaný charakter s nejnižším po tem sídel v rámci všech kraj .

Obr.7 Mapa okolí m sta P íbora [Zdroj: 30, vlastní zpracování]

M sto P íbor leží v pr m rné nadmo ské výšce 278 m n. m. Podnebí v centrální oblasti kraje - kde se P íbor nachází je teplé a suché. V Jeseníkách a Beskydech je pak klima chladné a vlhké. Pr m rná teplota v zim na území P íbora je -1 až -2°C, teplota v ervenci pak 17 - 18°C. M stem protéká eka Lubina, která náleží do povodí eky Odry. I když se v p ímém sousedství m sta P íbora nachází hlavní silni ní tah na Ostravu, neškodí to jeho krásné scenérii. V sou asné dob je budován obchvat m sta, který bude dokon en v listopadu tohoto roku, tj. v roce 2011.

53

H

&%

./ () >*$)!

- $@ :& # &

Jak znázor uje následující Obr. 8, mezi p ísp vkové organizace m sta P íbora pat í p edevším školy. Jde o dv základní školy spolu se školní jídelnou a dv školy mate ské. Dále pak Technické služby m sta P íbor a st edisko volného asu Luna. M sto P íbor je také z izovatelem M stské policie P íbor, která má služebnu p ímo v budov radnice. V organiza ních složkách jsou pak zahrnuty krom m stské knihovny i dobrovolné jednotky hasi , a to z P íbora, Hájova a Prchalova.

ZASTUPITELSTVO M STA P ísp vkové organizace

Organiza ní složky

Obchodní organizace

Výbory ZM

Obecní policie

Technické služby m sta P íbor

M stská knihovna

Správa majetku m sta P íbor, s.r.o.

Finan ní výbor

M stská policie P íbor

Základní škola Npor. Loma

JSD hasi P íbor

Kontrolní výbor

Základní škola Ji ínská

JSD hasi Hájov

Osadní výbor Prchalov

Školní jídelna Komenského

JSD hasi Prchalov

Osadní výbor Hájov

MŠ Kamarád

MŠ Pionýr Luna, st edisko volného asu Obr.8 Z izovatelské orgány obce [Zdroj: 30, vlastní zpracování]

54

I J (/

9(/.

V roce 1989 byla ást m sta - v okolí nám stí, vyhlášena m stskou památkovou rezervací. M sto je lenem Sdružení historických sídel ech, Moravy a Slezska a v rámci turistického ruchu také lenem Regionu Beskydy. [16]

P íbor byl založen roku 1252 hrab tem Frankem z Hückeswagenu a pat í tak k nejstarším m st m severovýchodní Moravy a je nejstarším m stem okresu Nový Ji ín. Již tenkrát procházela nám stím P íbora obchodní stezka zvaná Polská cesta. [16]

I

:& #

3.)

9(/ C) (/

Koncem 13. století bylo m sto koupeno olomouckým biskupem Arnem a P íbor se stal významným hospodá ským a správním centrem biskupství. V 16. století se zde za ala rozvíjet emesla - p edevším šlo o ta textilní a obchod. V této dob zde žil a navšt voval školu pozd jší sv tec a mu edník Jan Sarkander. Farní škola zde byla založena ve stejném století v roce 1541 a navšt vovat ji mohli i žáci z chudších vrstev obyvatelstva. [16]

Na za átku 17. století, nastoupil na místo olomouckého biskupa kardinál František Dietrichstein. V dob jeho ú adu získalo m sto P íbor adu práv a privilegií a byl vylepšen m stský znak. Poté co se stal na konci století hlavním biskupem Karel II. Lichtenštejnský, m sto op t zabodovalo. Hlavní biskup p ivedl do m sta piaristy, kte í v roce 1694 založili kolej a gymnázium. Díky tomuto nebývalému rozkv tu školství, mohli kone n získat st ední vzd lání i žáci z nižších sociálních vrstev. [16]

Významnost m sta P íbora jako pedagogického centra nepoklesla ani za dob vlády Marie Terezie. Její reformy sice p ipravily m sto o gymnázium, ale místo n j vznikla tzv. hlavní škola, která z stala pod správou piarist . V roce 1875 se P íbor stal centrem vzd lanosti pro celou severovýchodní Moravu. Tehdy zde byl z ízen eský u itelský ústav, který fungoval až do roku 1938 a vzešlo z n j mnoho významných pedagog . M stu se tehdy p ezdívalo moravská Litomyšl. V období druhé sv tové

55

války bylo m sto v rámci Sudet p id leno k íši a název m sta byl zm n n na Freiberg. [16]

I" $

* #$

$

9(/.

M sto P íbor se b hem své historie nevyhnulo etným pohromám. Zejména za t icetileté války, kdy t ikrát vyho elo. Roku 1713 postihl m sto mor, za Marie Terezie bylo vydrancováno pruskými vojsky, v roce 1846 zasáhl m sto op t velký požár a v letech 1848 až 1849 padlo 900 obyvatel za ob

chole e. Nemluv o

astých povodních, které ohrožovaly obyvatele ástí m sta Kloko ov, Vésky a Benátek. [16]

I 0 : @ ,( . ; () (

),

Od poloviny 19. století lze najít v P íbo e velké pr myslové podniky. Byly to od roku 1848 cukrovar Vav ince ernockého, od roku 1862 pak továrna na výrobu sukna Jana Rašky mladšího - pozd ji p ebudována na výrobu plst ných klobouk , v roce 1882 p ibyla ve m st továrna na pun ochy - dodnes v provozu, nyní pod názvem Lonka, v roce 1885 to byla pletárna Šimona Mandlera - pozd jší továrna Tatra. V P íbo e byla v té dob také továrna na kachlová kamna, cihelna a pila. [16]

Od druhé poloviny 19. století vznikaly v P íbo e eské spolky. Nejd ležit jší a nejv tší z nich byly: Sbor dobrovolných hasi

založen roku 1871, TJ Sokol založen

v roce 1893, Rybá ský klub s datem založení v roce 1897 a nap íklad ješt Sportovní klub P íbor z roku 1920. A v roce 1912 bylo otev eno m stské muzeum.[16]

I 1 +5%$. $

!

Nejvýrazn jším rodákem z P íbora je sv toznámý léka a psychoanalytik, profesor MUDr. Sigmund Freud, který se zde v roce 1856 narodil a v roce 1939 ve Vídni zem el. Mezi další známé rodáky pat í Tomáš eho Wolný. Ten žil v letech 1793 až 1871 a je zakladatelem moravského místopisu. Dalším významným rodákem je národní buditel a filosof Bonifác Buzek a Josef Ignác Bu ek - rytí z Heraltic, profesor a vedoucí katedry politických a hospodá ských v d na pražské univerzit . [16]

56

%

; /

9(/.

:& 3 ,

) "I

Celkové p íjmy do obecního rozpo tu pro rok 2011 byly vy ísleny na 139 399 tis. K . [21] Jejich jednotlivé ásti spolu s uvedenou hodnotou jsou rozepsány v následujících podkapitolách. <.=

&3 ,

"I

Tab.3 Da ové p íjmy rozpo tu m sta P íbora pro rok 2011 [zdroj: 21, vlastní zpracování]

Da ové p íjmy Položka

Název

ástka v tis. K

Da z p íjmu fyzických osob ze 1111 závislé innosti a funk.požitk

13 055,00

Da z p íjmu fyzických osob ze 1112 samostatné výd le né innosti

2 150,00

Da z p íjmu fyzických osob z 1113 kapitálových výnos

1 200,00

1121 Da z p íjmu právnických osob

14 700,00

1511 Da z nemovitostí 1211 Da z p idané hodnoty Poplatky za zne iš ování 1332 ovzduší Odvody za odn tí p dy ze 1334 zem d lského p dního fondu 1341 Místní poplatek ze ps Místní poplatek ze užívání 1343 ve .prostr.

3 300,00 31 676,00 5,00 5,00 250,00 84,00

Místní poplatek za provozovaný 1347 výherní hrací p ístroj

570,00

Odvod z výt žku z provozování 1351 VHP

300,00

Poplatek za likvidaci 1337 komunálního odpadu Správní poplatky (stavební ú ad, 1361 matrika, životní prost edí)

Da ové p íjmy celkem

57

3 550,00 700,00

71 545,00

Z vyobrazených da ových p íjm z Tab.3 je jasné, že nejvyšší p íjem má m sto P íbor z Dan z p idané hodnoty a to 31 676 tis. K . Druhou nejvyšší ástkou je da z p íjmu právnických osob - 14 700 tis. K a da z p íjmu fyzických osob ze závislé innosti a funk ních požitk s hodnotou 13 055 tis. K . Za zmínku stojí také poplatek za likvidaci komunálního odpadu z n hož obci plynou p íjmy ve výši 3 550 tis. K . Ostatní položky jsou v pom ru k uvedeným nejvyšším t em zanedbatelné. Celkové o ekávané da ové p íjmy pro rok 2011 jsou 71 545 tis. K . [21] " :& 3./

/.! Tab.4 P ijaté dotace m sta P íbora pro rok 2011 [zdroj: 21, vlastní zpracování]

P ijaté dotace Položka

Název

Dotace na dávky sociální pé e a dávky 4116 pomoci v hmotné nouzi Dotace ze státního fondu životního prost edí Neinvesti ní dotace na zabezpe ení akceschopnosti JSDH Dotace z RR na rekonstrukci MŠ Pionýr (stav. ást + zahrada) Dotace na revitalizaci BD .p. 1483 1485 Dotace na revitalizaci BD .p. 1358 1360 Dotace na revitalizaci BD .p. 1486 1488 Dotace na projekt "Cestou kvalitního vzd lání a zavád ním moderních metod" Neinvesti ní transfery od obcí 4121

P ijaté dotace celkem

ástka v tis. K 0,00 3 123,00 100,00 6 260,00 7 924,50 600,00 4 655,50

574,00 517,00

23 754,00

P ijaté dotace pro rok 2011 z v tší ásti zahrnují dotace na revitalizaci bytových dom , dotace celkem pak jsou ve výši 23 754 tis. K . Za zmínku stojí také dotace ze státního fondu životního prost edí, protože m sto P íbor pat í do lokality s p ekra ovanou povolenou hodnotou emisí. [21]

58

0

.=

&3 ,

V následující tabulce Tab.5 jsou shrnuty neda ové p íjmy obce P íbor pro letošní rok, tj. rok 2011. Nejvyšší ástkou z t chto p íjm 27 675 tis. K je P íjem z nájmu obecních byt a nebytových prostor. Ostatní p íjmy jsou v p ibližn vyrovnané hodnot , ale nesrovnatelné se zmi ovanou nejvyšší ástkou. [21]

Tab.5 Neda ové p íjmy m sta P íbora pro rok 2011 [zdroj: 21, vlastní zpracování]

Neda ové p íjmy Položka

Název

P íjmy z úhrad dobývacího prostoru a z 2343 vydobytých nerost Cestovní ruch, turismus (prodej pohlednic, map a 2112 leták ) 2324 2111 2111 2111 2324 2112 2111

Základní školy - platba od D tského domova M stská knihovna - p íjem ze zápisného, pokut

P íjem ze vstupného v rodném domku S. Freuda Záležitosti kultury - p íjmy u kult.akcí M stská televize - p íjem z reklamy Záležitosti sd lovacích prost edk Sbor pro ob anské záležitosti - vzd lávání P íjmy z nájmu obecních byt a nebytových prostor P ijaté nekap.p ísp vky a náhrady (za t íd ní 2324 odpadu) 2210 M stská policie - pokuty P íjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich 2132 ástí 2131 P íjmy z pronájmu pozemk 2119 P íjem z v cných b emen 2119 Ostatní p íjmy z vlastní innosti - mzdy 2324 P ijaté nekapitálové p ísp vky a náhrady 2329 Ostatní neda ové p íjmy 2141 Úroky z finan ních prost edk v bance 2142 P íjmy z podílu na zisku a dividend M stské inf.centrum-ob anský servis 2111,233 (kopírování, internet atd.)

Neda ové p íjmy celkem

59

ástka v tis. K 550,00 135,00 25,00 170,00 60,00 100,00 0,00 80,00 0,00 27 675,00 550,00 90,00 838,00 257,00 20,00 30,00 50,00 10,00 500,00 150,00 135,00

31 425,00

1 . /

&3 ,

Do kapitálových p íjm je zapo ítán pouze p íjem z prodeje podílových list , a to ástkou 3 500 tis. K .

Tab.6 Kapitálové p íjmy m sta P íbora pro rok 2011 [zdroj: 21, vlastní zpracování]

Kapitálové p íjmy Položka

Název

3201 Prodej podílových list

3 500,00

3111 P íjmy z prodeje pozemk

0,00

P íjmy z prodeje ostatních 3112 nemovitostí a jejich ástí

0,00

Kapitálové p íjmy celkem

" +5 .3

ástka v tis. K

3 500,00

) "I

Schválené výdaje z obecního rozpo tu m sta P íbor pro rok 2011 jsou ve výši 158 081 000 K . Rezerva obecního rozpo tu na rok 2011 je ve výši 3 684 000 K . Nejvyšší výdaje má m sto P íbor pro letošní rok na bytové hospodá ství - resp. na správu a údržbu m stských byt . Jde o ástku ve výši 41 milion . Z v tší ásti jdou výdaje obce do mzdových fond jednotlivých m stských organizací. Za zmínku pak stojí 16 milion investovaných v tomto roce do obnovy a rekonstrukce kulturních památek.

60

Tab.7 Výdaje m sta P íbora pro rok 2011 [zdroj: 21, vlastní zpracování] Výdaje Položka 1037 2143 2212 2219 2221 2321 2333 3111 3113 3141 3314 3315 3319 3322 3341 3349 3399 3421 3429 3612 3631 3632 3635 3639 3722 3745 4329 4351 4359 4379 5311 5512 6112 6171 6171 6171 6310 6399

Název Celospole enské funkce les Cestovní ruch, turismus Silnice Záležitosti pozemních komunikací Provoz ve ejné silni ní dopravy Kanalizace Úpravy drobných vodních tok Mate ské školy Základní školy Školní jídelny M stská knihovna innost muzeí a galerií Záležitosti kultury Zachování a obnova kulturních památek M stská televize a m stský rozhlas M sí ník Sbor pro ob anské záležitosti Využití volného asu d tí a mládeže Zájmová innost Bytové hospodá ství Ve ejné osv tlení Poh ebnictví Územní plánování + projek ní práce Komunální služby, územní rozvoj Sb r a svoz komunálních odpad Pé e o vzhled obcí a ve ej. Zele Ostatní sociální pé e a pomoc mládeži Pe ovatelská služba Klub d chodc Ostatní služby a innosti v oblasti soc. prevence M stská policie + program prevence kriminality Požární ochrana Místní zastupitelské orgány innost místní správy Další poplatky OV Hájov, OV Prchalov Uhrazené úroky z p ijatého úv ru Platby daní a poplatk státnímu rozpo tu Rezerva

ástka v tis. K

1 494,00 513,00 2 644,50 1 755,00 440,00 835,00 124,00 15 881,00 6 365,00 450,00 1 330,00 166,00 4 997,00 16 035,50 1020,00 342,00 142,00 578,00 2 230,00 41 018,00 410,00 10,00 1 000,00 15 708,00 4 457,00 309,00 122,00 742,00 90,00 15,00 3 796,00 1 434,00 2 470,00 24 266,00 90,00 333,00 485,00 300,00 3684,00

Výdaje celkem

158081,00

61

"<

!$ (/ . #,

$ $. 7%

#!

Tato kapitola je vypracována za pomocí územního plánu m sta P íbora p iloženého jako p íloha A k této diplomové práci a údaj ze S ítání lidu v roce 2001.

Zástavba obce je tvo ena rodinnými domy, domy inžovními, sídlištními panelovými a zd nými. Jejich procentuální i plošný záb r je vy íslen v následující tabulce. Analyzovaná plocha má 11,6 km2 (zatímco vým ra celého katastrálního území je 22,14 km2).

Tab.8 Zastoupení jednotlivých ploch bydlení na analyzovaném území o celkové rozloze 11,6 km2 [zdroj: Územní plán m sta P íbora, vlastní úprava] Druh bydlení Bydlení v rodinných domech Bydlení v bytových domech Bydlení v panelových domech

% 17,5 1,3

km2 2,036 0,154

2

0,225

Z tabulky vyplývá, že v obci je nejrozší en jší zástavba rodinných dom , která zabírá 17,5 % analyzované ásti m sta. Rozlohou je to pak cca 2 km2. Následuje bydlení v panelových domech a domech bytových na sídlištích m sta.

"

,/

5 > $ :& #

.

Podle posledního s ítání provedeného v roce 2001 (s ítání z roku 2011 ješt není v dob zpracování práce vyhodnoceno) byly zjišt ny pro obec P íbor následující údaje shrnuté v tabulce 9.

Celkem je v obci 3620 bytových jednotek. Obydlených bytových jednotek bylo v roce 2001 v obci 3242. P evažují byty v bytových domech nad bytovými jednotkami v domech rodinných, a to zhruba o 600 jednotek.

62

Tab.9 Bytový fond m sta P íbor [zdroj: S ítání lidu z roku 2001, vlastní zpracování] Po et byt celkem Byty obydlené - Rodinné domy

z toho

- Bytové domy

3620 3242 1314 1902

Neobydlené byty v obydlených domech

128

Neobydlené byty v neobydlených domech - pouze k rekreaci z toho - p echodné bydl.

250 30 30

Podle s ítání dom a byt v roce 2001 je také z ejmé rozd lení obydlených byt v m st P íbor podle právního d vodu užívání a podle po tu obytných místností. Z následující tabulky vyplývá, že nejvíce obydlených byt na území obce je t ch se t emi obytnými místnostmi - 1235 a se dv ma obytnými místnostmi - 1089. Podle právního d vodu užívání - neboli vlastnictví, je nejvíce byt na území obce nájemních - 1387 a t ch ve vlastním dom - 1112. Následují byty len bytového družstva - 415. Dnes by byly ísla pon kud odlišné. V posledních letech totiž došlo k hromadnému odkupu m stských byt do bytových družstev.

Tab.10 Obydlené byty v P íbo e podle velikosti a právního užívání

po et obytných místností

právní d vod užívání

[zdroj: S ítání lidu z roku 2001, sú]

Obydlené byty celkem ve vlastním dom v osobním vlastnictví

3242 1112 76

nájemní

1387

bytové družstvo

415

1 místnost

357

2 místnosti 3 místnosti 4 místnosti

1089 1235 331

5+ místností

201

63

V letech 2004 - 2006 bylo p ijato celkem 167 žádostí o obecní byt. Z nich bylo vyhov no - byt p id len - 89 žadatel m. [31]

Aktuáln je v místním Po adníku žadatel o pronájem obecního bytu 5 ekatel na byt velikosti 1+1 a 7 ekatel na byt o velikosti 2+1. Po adník byl sestaven pro období od 1. ervence 2011 do 31. prosince stejného roku. [29]

64

0:

.$. 5%.

Pestel analýza byla vypracována p evážn za pomocí údaj získaných od místních podnik a od m stského ú adu v P íbo e.

0

:

/ !) .

- ( ./ $ >.)/

,

V P íborském zastupitelstvu p evládají zastupitelé bez politické p íslušnosti. V celkovém po tu 10, tak s p evahou ovládají zastupitelstvo. P íslušník Ob anské demokratické strany (ODS) je v zastupitelstvu 5, SSD má v zastupitelstvu 3 straníky, Komunistická strana ech a Moravy pak shodn s KDU- SL po dvou a TOP 09 má na P íborské radnici 1 straníka. [29]

Starosta m sta P íbora z stává již 6 volební období nezm n n. Je jím pan Ing. Milan Strakoš z ad Ob anské demokratické strany. [29]

0" ) $

!) >.)/

,

# Obec m že zažádat o dotace z Evropské Unie. Jedná se p edevším o dotaci na nemovitosti. O dotaci na nemovitosti mohou požádat územní samosprávné celky nebo jejich svazky.

Tato dotace je poskytována až do výše 40% náklad . U komer ních projekt – t ch kde je nemovitost z více než tvrtinové ásti ur ena k pronájmu a podnikatelským aktivitám je to pak mén .

Dotaci na nemovitosti lze získat na vybudování podnikatelských zón, objekt ur ených k pronájmu, jejich rekonstrukci a nebo na projektovou p ípravu.

65

$ V sou asné dob mají úrokové sazby dlouhodobých úv r klesající tendenci. Stejn je tomu i u hypote ních úv r . Ty nyní klesly pod hranici 4 %. To nahrává nové výstavb a rekonstrukcím objekt v majetku m sta, ale také potencionálním zájemc m o vlastní bydlení.

Hlavními zam stnavateli na území m sta P íbora jsou podniky p sobící v bývalých halách a na pozemcích Tatry P íbor. Tyto t i podniky zam stnávají v sou asné dob skoro stejný po et zam stnanc jako spole nost Tatra v dob nejv tšího rozmachu. Prvním z nich je belgická spole nost pro výrobu prádelenské techniky Primus International s.r.o. Tento podnik zde vyrábí již od roku 1999 a v sou asnosti zam stnává zhruba 580 lidí.

Druhým podnikem zam stnávajícím více než 300 pracovník je americký GDX Automotive s.r.o., vyráb jící gumová t sn ní pro automobilový pr mysl.

T etí a zárove také poslední spole ností, která má více než 100 zam stnanc , je Dec-Plast, spol. s.r.o.. Ta je zam ená montáž, servis a p edevším výrobu oken, dve í, apod.

V posledních letech je v obci stabilní podnikatelské prost edí. Nijak dramaticky se nem ní po et právnických osob ani po et osob s živnostenských oprávn ním. V následující tabulce uvádím nej ast jší druhy podnikání dle Živnostenského ú adu v Kop ivnici. Tab. 11 Nej ast jší druhy podnikání, stav k 31.12.2006 [zdroj: 30, vlastní úprava] Po et oprávn ní

Druh innosti

Právnické os. 58 14 11 47

Koup za ú elem dalšího prodeje Maloobchod hostinská innost zprost edkovatelské služby

66

Fyzické os. 331 69 68 212

Mezi hlavní zam stnavatele v blízkém okolí pak pat í p edevším Kop ivnické podniky: Tatra, a.s.; Dura Automotiv Systems CZ, Brose CZ, Erich Jaeger, Bang&Olufsen.

V okresním m st Nový Ji ín je to pak s více než ty mi tisíci zam stnanc spole nost Visteon Autopal a menší firma Tonak a.s.

Dobrá dostupnost do Ostravy - krajského m sta - je p íznivá také pro práci obyvatel v nejv tších krajských podnicích jako OKD a.s. s více než deseti tisíci zam stnanci, Mital Steel s více než devíti tisíci zam stnanc a samoz ejm také Vítkovice. Dobrým impulsem pro zvýšení zam stnanosti v P íbo e a samoz ejm i okolních obcích je rozmach pr myslových areál a zón v blízkém okolí. Hlavn v Kop ivnici, Nošovicích, Mošnov a Ostrav .

%

"

V P íbo e je v sou asné dob cca 11 % nezam stnanost, což je u dolní hranice míry nezam stnanosti v kraji. Moravskoslezský kraj pat í dlouhodob k oblastem s nejvyšší nezam stnaností v eské republice.

V roce 2010 bylo na ú adu práce registrováno celkem 484 uchaze P íbora. Nejvíce uchaze

o zam stnání z

tvo í tzv. dlouhodob nezam stnaní - více než rok -

jejichž po et byl 171. Následovali uchaze i s dobou ekání do 3 m síc v po tu 137. Uchaze

o práci s délkou nezam stnanosti 6 - 12 m síc pak bylo 80. Na jedno

volné místo pak v roce 2010 p ipadlo 96,8 uchaze .

Tab. 12 Nezam stnanost v P íbo e v roce 2010 [zdroj: 24, vlastní úprava]

! ( "

() "

)* "

*)& "

67

+&

" "

#

%$&'

Od roku 2007 stoupnul po et nezam stnaných v obci P íbor tém Zatímco v roce 2007 to bylo 261 uchaze

dvojnásobn .

o práci v roce 2010 již 484 uchaze .

Nejhorší byla situace v roce 2009, kdy registroval Ú ad práce v Kop ivnici - pod který P íbor spadá - 529 uchaze Tab.13 Po et uchaze

o zam stnání z P íbora. o zam stnání v letech 2007 - 2010.

[zdroj: 25, vlastní úprava]

2007 Po et uchaze

2009

2010

261

285

529

484

64

70

67

72

5,60%

6,11%

12,08%

11,11%

o zam stnání

- z toho se zdravotním postižením

Míra nezam stnanosti

2008

Jak je vid t z následující tabulky, v k uchaze

o zam stnání je v P íbo e vyrovnaný,

výrazn nep evažuje žádná s v kových skupin vyjma t ch do 19 a nad 60 let. Tento po et je vzhledem k celorepublikovým údaj m vyrovnaný. Podle vzd lání je nejvíce registrovaných uchaze

se st edním odborným vzd láním s výu ním listem. Vysoký

podíl nezam stnaných je také z ad uchaze

disponujících pouze základním

vzd láním. Výrazn nejžádan jší pracovní pozicí jsou pak profese emeslník , opravá , kvalifikovaných výrobc a zpracovatel . Následuje pozice obsluhy stroj a za ízení.

68

Tab.14 Uchaze i dle v ku, požadované práce a dosaženého vzd lání, v letech 2007 - 2010 [zdroj: 25, vlastní úprava] Uchaze i podle v ku

Mladiství do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 a více let

Uchaze i dle vzd lání neúplné základní vzd lání základní vzd lání nižší st ední odborné vzd lání st ední odborné vzd lání s výu . Listem úplné st ední všeob. vzd lání úplné st ední odborné vzd lání s vyu ením i maturitou úplné st ední odborné vzd lání s maturitou vyšší odborné vzd lání bakalá ské vzd lání vysokoškolské vzd lání absolventi škol Uchaze i dle požadovaného zam stnání Zákonodárci, vedoucí a ídící pracovníci V de tí a odborní duševní pracovníci Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci a pracovníci v p íbuzných oborech Nižší administrativní pracovníci (ú edníci) Provozní pracovníci ve službách a obchod Kvalif. d lníci v zem d l., lesnictví a v p íbuzných oborech emeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opravá i Obsluha stroj a za ízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci P íslušníci armády bez uvedení požadovaného zam stnání

69

69

8

85

11

20 62 56 57 46 61 51 82 78

2 13 55 48 53 49 44 62 74 70

16

16

1 115 12 217 19

1 96 11 204 17

28

25

101 2 3 27 7

99 3 6 19 21

11 23

6 20

79

70

39

44

73

56

6

7

135 85 72

120 81 74 1 5

6

# V obci funguje p ím stská i dálková autobusová doprava a vlaková doprava zajiš ovaná eskými drahami. Autobusovou dopravu, p edevším tu p ím stskou, obstarává spole nost Veolia a.s.. M stská hromadná doprava není ve m st z ízena. [20]

Od íjna tohoto roku (2011) zajíždí do P íbora také autobus spole nosti Student Agency, a to na lince Karviná - Brno. Tato linka zp ístupnila P íborským obyvatel m - i okolí - komfortn jší cestování po eské republice.

Následující tabulky Tab.15 a Tab.16 ukazují za jakou cenu a za jak dlouhou dobu je možné dostat se z P íbora do vybraných m st p i použití autobusové a železni ní dopravy. Vybrala jsem p edevším m sta, kam dojíždí studenti na st ední školy z P íbora a pracující.

Tab.15 Cena a vzdálenost dopravy do okolních m st, p i použití autobusové dopravy [zdroj: 17, vlastní zpracování]

,

-

.

/ '0 1 2!0 ) 3 4' 5 ! ' 2! '

Tab.16 Cena a vzdálenost dopravy do okolních m st, p i použití vlakové dopravy [zdroj: 17, vlastní zpracování]

,

-

/ '0 1 3 4' 5 ! ' ) " " 5 ! 6

70

.

Samoz ejm p i astém cestování - nap . do školy nebo do zam stnání nabízí dopravci levn jší jízdné v podob týdenních, m sí ních a podobných jízdenek. Žáci základních a studenti st edních škol mají navíc nárok na levn jší jízdné p i p edložení žákovského nebo studentského pr kazu. To platí jak pro vlakovou tak pro autobusovou dopravu. Tab.17 Po et obyvatel dojížd jících do zam stnání a škol [zdroj: S ítání lidu z roku 2001, vlastní zpracování]

Po et obyvatel dojížd jícíh do zam stnání v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje Žáci a studenti vyjížd jící denn mimo obec

3423 1076 1618 393 235 434

Po et dojížd jících obyvatel za prací p esahuje t etinu z celkového po tu obyvatel obce. Po et dojížd jících žák a student se pak každoro n m ní. Údaje ze s ítání lidu v roce 2001 by m li p ibližn odpovídat i údaj m aktuálním.

00

!

$ .

- .> !) >.)/

,

&' Zvyšování po tu obyvatel s trvalým bydlišt m v obci -> v tší p íjem do obecního rozpo tu. Následující tabulka 18 ukazuje p ír stek a úbytek obyvatel ve m st P íbo e od roku 1992 do roku 2010. Na konci roku 1992 m lo m sto ješt 8 927 obyvatel, na konci roku 2010 pak o 211 obyvatel mén tj. 8 716 obyvatel. Jak z tabulky vyplývá, je to zp sobeno jak p irozenou mortalitou - úmrtností, která p evyšuje po et narozených až po rok 2004, ale také migrací obyvatel sm rem z m sta. Celkový p ír stek obyvatel je v posledních 3 letech v záporných íslech. [17]

71

Tab.18 P ír stek obyvatel v P íbo e v letech 1992 - 2010 [zdroj: 17, vlastní úprava]

P ír stek migra ní

P ír stek celkem

Stav k 31.1.

Narození

Zem elí

&** &**( &**7 &** &** &**8 &**9 &***

114 100 89 87 74 78 84 67 82 89 72 79 99 82 87 94 86 100

101 115 97 110 90 100 106 86 98 102 114 106 98 92 82 80 91 97

273 288 222 193 162 158 153 154 174 193 198 194 148 135 148 178 124 143

247 276 180 173 130 131 149 147 158 150 191 128 140 159 138 182 141 166

13 -15 -8 -23 -16 -22 -22 -19 -16 -13 -42 -27 1 -10 5 14 -5 3

26 12 42 20 32 27 4 7 16 43 7 66 8 -24 10 -4 -17 -23

39 -3 34 -3 16 5 -18 -12 30 -35 39 9 -34 15 10 -22 -20

8 927 8 924 8 958 8 955 8 971 8 976 8 958 8 946 8 946 8 785 8 750 8 789 8 798 8 764 8 779 8 789 8 767 8 747

90

83

134

172

7

-38

-31

8 716

& ( 7

8 9 * &

P ist h.

Vyst h.

P ír stek p irozený

Rok

V následujícím grafu je p ehledn znázorn n po et obyvatel v jednotlivých letech a to od roku 1992 až do roku 2010.

Po et obyvatel v jednotlivých letech 9 000 8 950 8 900 8 850 8 800 8 750 8 700 8 650 8 600 8 550 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Po et obyvatel

Obr.9 Po et obyvatel P íbora v jednotlivých letech [Zdroj: 17, vlastní zpracování]

72

#

'

(

"

M sto P íbor je pom rn dob e situováno mezi okresními m sty - Nový Ji ín, Frýdek-Místek a krajskou Ostravou. Poloha m sta umož uje také výhodné dopravní spojení do sousedních stát - Slovenska a Polska. ) Mate ské školy Na území m sta P íbora p sobí v sou asnosti 3 mate ské školy. Jde o mate ské školy Kamarád na ulici Frenštátská a Švermova a o mate skou školu P íbor na ulici Pionýr . V m stské ásti Hájov se pak nachází mate ská škola Moje školka.

Základní školy Obec má dv základní školy a to Základní školu Ji ínská a Základní školu Npor. Loma. V minulosti zde byla také t etí škola - ZŠ Dukelská. Ta však byla pro nedostatek žák na území obce uzav ena a slou ena se zbývajícími dv ma školami. Nyní v jejich prostorách funguje Speciální základní škola.

St ední školy Masarykovo gymnázium v P íbo e je státní školou s dlouholetou tradicí. Byla založena v roce 1901 a budova gymnázia je architektonickou chloubou m sta.

Um lecké školy Základní um lecká škola je umíst na v bývalé Piaristické koleji. Je známá p edevším díky vynikajícímu Dechovému orchestru mladých P íbor, který se každoro n umis uje na p edních místech v sout žích domácích, ale i zahrani ních. V základní um lecké škole se vyu ují se zde krom hudebních obor také obory výtvarné a tane ní.

* P íbor má vlastní m stskou knihovnu v nov zrekonstruovaném interiéru 1.patra Piaristické koleje. V p ízemí výše zmín né Piaristické koleje se nachází m stské 73

muzeum se stálou expozicí. V muzeu také probíhají i výstavy aktuální p i r zných p íležitostech a významných akcích. Refektá muzea pak funguje také jako ob adní sí , výstavní a také koncertní sál.

M stské plesy i plesy soukromých subjekt a také etné koncerty jsou po ádány v katolickém - kulturním dom . Ten se nachází v t sné blízkosti parku. Bohužel je jeho vzhled - jak interiéru tak exteriéru siln zanedbaný a zastupitelé tak eší otázku spojenou s jeho provozováním a plánují jeho rekonstrukci.

V M stském parku se nachází zast ešený amfiteátr - díky kterému m že m sto po ádat v letních m sících spoustu hudebních, ale i divadelních p edstavení.

V posledních letech je stále více akcí po ádáno na nám stí Sigmunda Freuda. Jde p edevším o jarmarky, pout , ale i koncerty a sportovní akce.

V obci se nenachází ani divadlo ani kino.

Sportovní vyžití je také etné. Od fotbalového stadionu, tenisových kurt , p es sportovní haly - v etn horolezecké st ny - až po koupališt . Ve m st je také bowling a venkovní st elnice. Bohužel pro sport není v obci dostatek pen z, kolik by si sportovišt zasloužila. Je nutné zabezpe it nejen chod sportoviš , ale také jejich provoz, rekonstrukce, opravy a tím konkurenceschopnost ke sportovištím v okolních obcích.

Každý rok je m sto organizátorem spousty akcí k r zným výro ím a udržovatelem r zných tradic. Nap íklad každoro ní zá ijová pout, pou Valentýnská, apod. Na kulturní akce a zájmové kroužky nejen pro d ti zvou ob any také D m d tí a mládeže P íbor a BaV klub P íbor. Kulturní program je v obci zastoupen dostate n - bohužel dle mého názoru je špatná informovanost obyvatel o chystaných akcích. Pro p íklad - o každoro ní Tunningové akci v Kop ivnici díky cedulím ví i lidé 30 km daleko. O akcích v P íbo e mnohdy neví ani samotní P íboráci. Pro pracujícího lov ka mimo P íbor - pokud sám nepátrá - je dost obtížné informace o p ipravovaných akcích získat. 74

! Ob an m m sta P íbora, ale i blízkého okolí jsou k dispozici 2 soukromá zdravotnická za ízení, kde ordinují nejen prakti tí léka i, ale jsou zde také ordinace gynekologie, chirurgie, zuba , ORL (ušní, nosní, kr ní), alergologie, kožní, interní, psychiatrie, o ní, kr ní a plicní odd lení MIOS, s.r.o.

V P íbo e jsou dv lékárny - ob umíst ny v centru m sta. Nachází se zde také o ní optika, lé ebná fyzioterapie a rehabilita ní centrum.

01

!8$ !) . / !8$

- !) >.)/

,

Ve ejný vodovod pitné vody je v P íbo e od roku 1898. Od roku 1964 je napojen na oblastní vodovod. Spravují ho Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.. Na tento ve ejný vodovod je napojena velká ást obyvatel m sta. Výjimkou jsou n které nemovitosti na okraji obce, které dosud využívají vlastních zdroj vody - tj. studní.

Taktéž v místních ástech obce Hájov a Prchalov byl vybudován ve ejný vodovod.

Do budoucna se uvažuje o realizaci nového p ivad e pitné vody do P íbora a to na trase Stará ves - P íbor.

Kapacita zdroj pitné vody pro obec P íbor je dostate ná.

* Jednotná kanalizace pokrývá zna nou ást obce P íbor. Oddílná kanalizace funguje pouze v m stské ásti Kloko ov a v ulici pod Haškovcem.

Nov byla vybudována kanalizace na ulici Myslbekova a Hukvaldská.

75

Na Prchalov je sice pro ást objekt vybudována kanalizace - majetek m sta nevyhovuje však stávajícím p edpis m - ústí do otev ených p íkop bez možnosti dalšího išt ní. Délka této sít je 2 400 m.

Kanalizace a istírna odpadních vod je v provozu již od roku 1966. Je ve správ stejn jako ve ejný vodovod spole nosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. .

Projektová kapacita istírny je 12 200 obyvatel, 3 600 m3/den. Recipientem je eka Lubina vedoucí m stem.

P íborská stoková sí je v relativn dobrém stavu.

Na území obce jsou nezávisle na sob provozovány dva kvalitativn odlišné vysokotlaké systémy zásobování zemním plynem. Jedná se o systém zemního plynu naftového a systém zemního plynu karbonského. Prvn jmenovaný systém zemního plynu naftového je nejvýznamn jším distributorem plynu na tomto území. Provozovatelem a také dodavatelem je Severomoravská plynárenská a.s. Ostrava. Tato sí je dlouhá 28,8 km.

+

"

K zásobování teplem slouží v obci soustava centrálních teplárenských zdroj , dále blokových kotelen. V rodinné zástavb pak individuální zdroje tepla - p edevším pak vytáp ní plynem, elekt inou a tuhými palivy.

,

'

Na území obce nefunguje žádný zdroj elektrické energie. Všechna elektrická energie je do území vedena z nad azené elektrické soustavy.V P íbo e se nachází rozvodna 110/22 kV o výkonu 2 x 50 MVA. 76

Do všech ástí m sta je p edevším pomocí kabel zavedená telefonní linka. V minulosti došlo k její rekonstrukci.

V obci se nachází 13 ve ejných telefonních automat - údaj z roku 2008.

Je zde umíst no také n kolik vysíla

mobilních operátor . Ty pokrývají signálem

celé území P íbora. Všichni mobilní operáto i p sobící na trhu v eské republice zde mají dobrou kvalitu pokrytí.

# Hlavní silni ní tahy p edstavují silnice I. t ídy I/48 (ze sm ru P erov p es Nový Ji ín, P íbor do Frýdku Místku a eského T šína) a R58 (ze sm ru Frenštát pod Radhošt m p es Kop ivnici, P íbor, Mošnov do Ostravy).

V tšina silnic v regionu jsou silnice II. a III. t ídy. Jejich sí je pom rn hustá, avšak na mnoha místech je nedostate ná jejich kvalita, což je ale problém jak celého Moravskoslezského kraje tak i zbytku republiky.

V této chvíli probíhá ze všech stran obce P íbor výstavba a p estavba rychlostních komunikací. P edevším jde o obchvat m sta, na který m sto dlouho ekalo a jehož provoz bude zahájen v listopadu tohoto roku - tj. v listopadu 2011. Uleví se tím p edevším dopravní situaci v centru m sta.

Tab.19 Délka dopravních cest a jejich hustota v Moravskoslezském kraji v roce 2009 [zdroj: 26, vlastní úprava]

Silnice celkem Silnice 1. T ídy Dálnice Železnice

Délka komunikací Hustota dopravní v kraji (km) sít (km.km-2) 3375 0,622 684 0,13 53,5 0,011 674 0,124

77

Moravskoslezský kraj jako celek je dob e napojen nejen na silni ní sí , ale také na sí železni ní. Hlavní železni ní tratí zabezpe ující osobní i nákladní dopravu v regionu je tra 325 Ve ovice-Štramberk-Kop ivnice-P íbor-Skotnice-SedlniceStudénka.

Nejd ležit jším dopravním uzlem na této trati je práv Studénka, která navazuje na železni ní koridor z Prahy a z B eclavi p es P erov a Ostravu. U silni ní dopravy je to dálnice D1/D47. V blízkosti P íbora (cca 5km) se nachází letišt mezinárodního významu Letišt Leoše Janá ka Ostrava v obci Mošnov, které zajiš uje služby pro leteckou dopravu v celém Moravskoslezském kraji a jeho okolí.

02K

/$

(/&

Pro celý Moravskoslezský kraj je typické velmi špatné životní prost edí. Zejména pokud se jedná o zne išt ní ovzduší hlavn p ímo v Ostrav a jejím okolí. Hutní pr mysl a strojírenství práv na území Ostravy je pro tento kraj velkou ekologickou zát ží. Vážného poškození životního prost edí se kraj do kal také díky t žb

erného

uhlí - ta byla silná p edevším v severní ásti kraje. Území m sta je od roku 2003 vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro suspendované ástice MP10 a benzo(a)pyren. Dle nam ených údaj jsou imisní limity p ekra ovány na celé ploše obce. I p esto pat í obvod m sta P íbora k mén zatíženým oblastem a vzhledem ke zbytku kraje je zde p edevším kvalitn jší ovzduší a více zalesn ných ploch.

Jak je vid t z následujícího obrázku od eského hydrometeorologického ústavu, P íbor nepat í do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v kraji. Bohužel jak znázor uje druhá mapa P íbor spadá do velké ásti kraje, kde jsou p ekra ovány imisní limity.

78

Obr. 10 Mapy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a s p ekra ováním cílových imisních limit v Moravskoslezském kraji [Zdroj: 26, str. 4]

Obr. 11 24hodinový pr m r koncentrace popílku v ovzduší - Moravskoslezský kraj, ke dni 12.11.2011 [Zdroj: 27, vý ez, ke dni 12.11.2011]

Na stránkách eského hydrometeorologického ústavu jsou každý den aktualizovány mapy zne išt ní ovzduší. Ty jsou vyhodnocovány na základ údaj nam ených v jednotlivých stanicích. Nejbližší stanice jejíž údaje jsou vyhodnocovány je Studénka. Ta je od P íbora vzdálena cca 13 Km.

79

-

.

/

V roce 1981 došlo k uzav ení skládky na území m sta o ploše 4,5 ha a mocnosti navážky 3,5m. V souvislosti s výstavbou obchvatu m sta m lo dojít k jejímu áste nému odt žení.

Také byla pod záštitou m sta provozována od roku 1973 skládka ve Skotnici. Ta m la rozlohu cca 1,8 ha. K jejímu uzav ení došlo v roce 1993.

Je vypracován projekt na rekultivaci skládky v etn manipula ního ádu provozu skládky po ukon ení skládkování. Monitoring zne išt ní podzemní vody je provád n v pravidelných intervalech. Obyvatelé obce platí poplatek ve výši 420 K /osobu/rok. Tento poplatek je stanoven obecn závaznou vyhláškou . 5/2010. Ten pokryje 93% náklad m sta. [28]

V P íbo e funguje sb rný dv r pro nakládání s objemným a nebezpe ným odpadem, zp tný odb r elektroza ízení a vyt íd né složky komunálního odpadu. Tyto je možné ve sb rném dvo e odložit bezplatn . Další odpad je ob an povinen uhradit podle platného ceníku.

+

0

V obecním majetku a v majetku soukromých vlastník na území obce se nachází 36 ha zelen .

Nejv tším parkem p ímo v centru m sta je M stský park u Katolického domu. Ten je rozložen na ploše 1,717 hektar .

M sto P íbor má také ve vlastnictví lesy. Obhospoda uje bezmála 162 hektar lesních porost . I když se t ža ské práce a následné zales ování ídí hospodá ským plánem, jsou lesy ve ejnosti dle lesního zákona p ístupné. Obyvatelé je tak mohou využívat pro volno asové aktivity.

80

04:

$ L - ( ./ $

(/&

M

1 V obci P íbor není aktuáln platná cenová mapa. Poslední cenová mapa pozemk v P íbo e je z roku 1993, protože je to skoro 20 let a ceny pozemk se od té doby zm nily, nezahrnula jsem ji do této analýzy. Tato cenová mapa je p iložena v p ílohách této diplomové práce.

81

1 F 1

.$. 5%. ! ) $ (/ $),

- Klidné prost edí pro život - isté a upravené m sto - Dobré mezilidské vztahy - Nízká kriminalita - Aktivní innost sportovních klub - Kulturní život - Obchvat m sta - snížení zne išt ní z velkého množství vozidel projížd jících centrem obce - Od íjna tohoto roku zajíždí do P íbora mezinárodní p epravce Student Agency pohodln jší cestování do a z P íbora - Ve m st funguje krom autobusové dopravy také železni ní doprava - Obec má vlastní zdravotní st edisko - Aktivní innost senior - zájem o univerzitu t etího v ku, klub d chodc - P íbor leží v blízkosti Beskyd - turismus - Obec má vypracovaný program na zlepšení kvality ovzduší - Schválený plán odpadového hospodá ství na území obce - Velká ást m sta je napojena na kanalizaci, vodovod a plyn - M stská policie p ímo ve m st - nižší kriminalita - Historické centrum obce - p ilákání turist - M stské koupališt - Venkovní prostory pro po ádání kulturních a sportovních akcí - Zájem ze strany sdružení a organizací rozši ovat nabídku volno asových aktivit v obci - Informovanost ob an - m stský rozhlas, P íborská televize, m sí ník, webové stránky m sta, ú ední výv ska, informa ní centrum - Dostatek obchod s potravinami ve všech ástech obce - Dobrá nabídka služeb pro ob any

82

1"

.# (/

$),

- Nedostatek pracovních míst pro absolventy - Málo dotací pro sportovišt - nemoderní a zastaralé vybavení sportoviš , - absence squashových kurt a dalšího vybavení pro "nové sporty" jako spinning, pole-dance, squash, jumping, veslování, atd. - zastaralé vybavení jediného fitnesscentra - zastaralé sociální za ízení - Nízká informovanost obyvatel obce a okolí o konání kulturních a jiných akcích - Nedostatek parkovacích míst a garážovaných míst p edevším na sídlištích a v centru obce - Nízká kapacita domova senior - Zcela chybí bezbariérový p ístup do ve ejných budov - ásti Hájov a Prchalov nejsou napojeny na isti ku odpadních vod - V obci není dostate ná nabídka ubytování pro p ípadné v tší zájezdy

1 0 :&

? / (/

- Výstavba nového bytového fondu m sta -> více obyvatel - vyšší p íjem do rozpo tu obce - Finan ní pomoc sportovištím ve m st pro opravy a rekonstrukce, ale i pro lepší vybavení - P ilákání investor do volných objekt v P íbo e - maximáln využít bývalý areál Tatry, Lonky; vyjednávat s majitelem bývalého hotelu Letka o možném využití komplexu - Využití grant , dotací a da ových pobídek - p edevším z EU - Využití dotací na opravu a rekonstrukce bytových dom ve vlastnictví m sta - Jedny z nejnižších provozních a životních náklad v eské republice - P esun obyvatel z Ostravy (velmi špatné ovzduší) do okolí - stále dobré dopravní spojení s okolními m sty - Podpora a rozvoj spole enského života - Rozší ení poskytovaných sociálních služeb ve m st - Snížení nezam stnanosti obyvatel m sta - Zvýšení p íjm rozpo tu m sta 83

11J

%#,

- vysoká nezam stnanost - zhoršení už tak špatného ovzduší vlivem možné výstavby pr myslového parku v okolí Mošnova - nízká poptávka po novém bydlení - uzav ení sportoviš kv li nedostatku pot ebných financí - Nedostatek finan ních prost edk pro realizování plán - Snižování nabídky obchodu a služeb v obci - Snížení rozpo tových p íjm m sta - Snížení obyvatel m sta - Nedostatek finan ních prost edk na obnovu památek na území obce

1 2 8 $*/ Nejv tší hrozbou je pro obec stále vysoká nezam stnanost. Ta nyní dosahuje cca 11 %. I když v porovnání s celým Moravskoslezským krajem je na tom P íbor – i celý region Novoji ínska dob e. Cílem obce by m la být snaha o snížení nezam stnanosti v obci. Tím by obec motivovala mladé lidi a absolventy k životu ve m st .

Dalším velkým problémem v P íbo e, který se týká celého kraje, je n kolikanásobn p ekro ený emisní limit. V obci hrozí další zhoršení kvality ovzduší v souvislosti s možnou výstavbou pr myslového areálu v Mošnov .

M sto by se m lo zam it p edevším na p íležitosti v oblasti zam stnanosti obyvatel. Navýšením pracovních míst by nejen p im lo absolventy k setrvání v obci, ale také p ilákalo pozornost absolvent z okolních obcí a m st. S tím je spojen také nutný rozvoj volno asových aktivit v obci zejména zam eného na sportovní a kulturní vyžití – oprava stávajících a vybudování nových cyklostezek v okolí m sta, rozší ení nabídky sport na sportovištích, oprava a modernizace stávajících sportovních areál , oprava nebo výstavba nového „kulturního“ centra v obci, apod.

84

2 F 2

.$. 5%. #,

$

:& # &

$ (/ $),

- M sto má vytipované lokality pro možnou výstavbu - zazna eny ve stávajícím územním plánu - p ipravuje se nový územní plán platný od roku 2012 - Zájem ze strany obyvatel o bydlení v obci - Ve m st je silný stávající bytový fond - V obci fungují firmy pro správu bytového fondu - M sto provozuje d m s pe ovatelskou službou - Ve m st je provozován azylový d m pro matky s d tmi - Dobrá ob anská vybavenost v obci

2"

.# (/

$),

- V obci není ubytování odpovídající kapacit autobusových zájezd - V centru m sta (p edevším v centru) se nachází nevyužité prostory - Ve m st je nedostatek ploch pro výstavbu nových bytových dom - Nedostatek parkovacích míst na stávajících sídlištích - Nedo ešený prodej obecních byt - Nízká kapacita domova pro seniory

2 0 :&

? / (/

- Využití dota ních program ministerstva pro místní rozvoj - Využití dotací z fond Evropské unie - Rozší ení bytového fondu do nevyužitých objekt - Oprava a rekonstrukce byt v bytových domech na nám stí

21J

%#,

- Snižování po tu obyvatel m sta - Nezájem ze strany obyvatel o nové byty v obci - Obec nenajde vhodného investora pro výstavbu - Zvýšení nezam stnanosti v regionu - nedostupnost bydlení 85

2 2 8 $*/ M sto by m lo využít p íležitosti získat dotace p edevším ze strany Evropské unie. Jde p edevším o ty, zam ené na regionální rozvoj. Tyto prost edky pak investovat nejen do výstavby nových bytových dom , ale také do celkové rekonstrukce a modernizace stávajícího obecního bytového fondu.

V p ípad , že m sto nenabídne dobré podmínky pro život p edevším mladým rodinám a absolvent m, bude se nucen potýkat s p esunem obyvatel do v tších m st a tím zp sobeným poklesem zájmu o bydlení v obci. V p ípad zvýšení úrokových sazeb u možností financování bydlení, zvýšení daní nebo díky r stu nezam stnanosti v daném regionu m že dojít k nezájmu obyvatel o nov zrekonstruované nebo vystav né byty z d vodu nedostupnosti.

86

4

. ) / $-

5

G #!

Rozší ení bytového fondu obce výstavbou nebo rekonstrukcí stávajících objekt v jejím vlastnictví.

4

:

*)/

V rámci regionálního rozvoje by se m la obec zam it p edevším na rozší ení bytového fondu. Toho lze docílit nejen výstavbou nových bytových dom na obecních pozemcích, ale také p estavbou nevyužitých objekt v majetku m sta na bytové jednotky.

Aby m sto p itáhlo zájem o bydlení v P íbo e nejen stávajících obyvatel, ale také t ch nov p íchozích, je pot eba rozší it nabídku kulturního a sportovního vyžití. Zejména pro mladé lidi je d ležitá dobrá ob anská vybavenost m sta v t chto sm rech.

V souvislosti s možnou výstavbou pr myslového parku v nedalekém Mošnov , lze o ekávat zvýšení zájmu o bydlení práv v blízkosti této lokality.

Obec by se také sama m la snažit p ilákat pozornost investor a tím snížit zna nou nezam stnanost v daném regionu.

4"

$.

V obci se v sou asnosti pohybuje cena byt kolem 12 200 K /m2. U novostaveb by pak cena mohla init až 15 000 K /m2.

O cen za pronájem bytu stále rozhoduje lokalita, vybavení a vzhled bytu. Tyto ceny jsou v rozsahu od 5000 do cca 12 000 K za byt v etn energií.

Ceny jsou velmi podobné, ne-li stejné také v okolních obcích - p edevším v Kop ivnici a v Novém Ji ín .

87

Na financování projekt výstavby nových byt nebo rekonstrukci stávajících objekt bude m sto nuceno vyhledat investora, nebo si vzít úv r. Tomu nahrávají i v této dob nebývale nízké úroky bank.

40

(/

M sto má velmi výhodné umíst ní mezi okresními m sty nabízející nejen pracovní místa obyvatel m, ale také relativn snadnou dostupnost lepší ob anské vybavenosti, které mohou m sta jako Nový Ji ín, Frýdek – Místek a Ostrava nabídnout. Velmi dobré dopravní spojení s t mito m sty nabízí možnost bydlení v obci, která nemá zdaleka tak zne išt né ovzduší – jako nap íklad Ostrava, a prací práv tam nebo v okolních obcích.

P íbor pat í mezi menší m sta – ohledn rozlohy, proto i v p ípad výstavby nových bytových dom v okrajové ásti nebude problém pro jejich obyvatele dostat se do centra m sta.

Obec celkov je istá, udržovaná, s nízkou kriminalitou a relativn dobrou ob anskou vybaveností. Ve m st jsou nejen mate ské a základní školy, ale také gymnázium. Je zde také zdravotní st edisko, poskytující veškerou ambulantní pomoc. V každé z P íborských ástí je také obchod s potravinami, což usnad uje život obyvatel m bez vlastních dopravních prost edk .

41:

.-.!

Zájem o bydlení v obci je pot eba vzbudit zejména v mladých lidech. Ti asto z nedostatku volných pracovních míst a nízké kulturní a sportovní vybavenosti malých obcí odcházejí do velkých m st. Je tedy pot eba zam it se nejen na rozší ení bytového fondu jako takového, ale p edevším rozší it nabídku nabízených volno asových aktivit.

Vzhledem k vysokému zne išt ní ovzduší v kraji by m lo m sto nabídnout lidem – zejména mladým rodinám z více zne išt ných region v kraji - ešení v podob

88

zdrav jšího bydlení. S p ihlédnutím ke smogové situaci nap íklad v Ostrav nebo Frýdku-Místku nabídnout rodinám p icházejících z t chto m st ur ité výhody – v podob pozitivní diskriminace – nap íklad jednorázový p ísp vek na bydlení p i z ízení trvalého bydlišt v obci, apod.

Propagace P íbora - zam ená hlavn na mladší generaci - by m la být umíst na v novinách s realitami nebo na billboardech p ímo v okolí obce nebo v centrech okolních m st. V dnešní dob je samoz ejmostí také reklama na internetu nebo prost ednictvím samotných realitních kancelá í.

4 2 8 $*/ M sto má velmi výhodnou polohu s p ímým spojením do okolních v tších m st. I když P íbor pat í spíše mezi menší obce (s po tem obyvatel do 10 tisíc) nabízí r znorodé volno asové aktivity a ob anskou vybavenost na velmi dobré úrovni. Proto by m sto nem lo váhat s navýšením ubytovací kapacity a to nejen výstavbou nových bytových dom , ale také rekonstrukcí stávajících nevyužitých budov v majetku m sta. Výhodou polohy obce jsou také nízké náklady pro život na rozdíl od jiných kraj nebo jiných ástí tohoto kraje.

M sto by p edevším m lo vyjít vst íc mladým rodinám z širokého okolí a podpo it jejich zájem o p est hování do P íbora p edevším dalšími volno asovými aktivitami, pozitivní diskriminací - nap íklad p ísp vkem na jednorázovou koupi bytu nebo zajišt ním místa ve školkách pro pracující p ist hované.

89

17 Návrh cíl marketingové koncepce rozvoje obce Podle výsledk jednotlivých analýz navrhuji obci P íbor následující.

Obec P íbor by se m la v první ad zam it p edevším na rozvoj ekonomického potenciálu a snížení nezam stnanosti v obci.

Zárove by se obec m la snažit opravit stávající kulturní a sportovní za ízení v obci, aby mohlo dojít k rozvoji volno asových aktivit.

P íbor by také m l i nadále rozvíjet svou turistickou atraktivitu. Spolu s ní je t eba podpo it ubytovací kapacity ve m st .

I nadále by m lo m sto pokra ovat s rekonstrukcemi a revitalizací bytových dom v majetku obce.

Obec by se m la co nejd íve rozhodnout mezi novou bytovou výstavbou na pozemcích v majetku m sta nebo p estavbou stávajících nevyužívaných nemovitostí v obci - nap íklad budovy "starého mlýna" pod nám stím. V souvislosti s výstavbou nebo p estavbou by se m la pokusit získat dotace p edevším z Evropské unie.

90

18

9

Každá obec se musí zabývat otázkami jak organizovat život ve m st , jak zajistit vyrovnaný rozpo et a nezadlužovat obec, zvyšovat kvalitu života svých obyvatel a zajistit rozvoj m sta.

Za dobré místo k životu jsou považovány obce, kde se da í zajistit únosnou míru nezam stnanosti, dostupnou ob anskou vybavenost, pé i o zdraví a možnost smysluplného trávení volného asu pro všechny v kové kategorie obyvatelstva.

Cílem mé diplomové práce bylo navrhnout marketingovou koncepci rozvoje obce/regionu. V teoretické ásti diplomové práce jsem se zam ila na vysv tlení základních pojm popisované oblasti jako je vymezení obce a její funkce, územní plánování, rozpo et obce, rozvoj obce, marketing. Podrobn jsem se zabývala marketingovými nástroji a analýzou vnit ního a vn jšího prost edí obce.

V praktické ásti diplomové práce jsem p edstavila m sto P íbor, jeho bohatou historii a podrobn jsem popsala jeho sou asný stav v r zných oblastech. Podle zvolené metodiky jsem pro zhodnocení sou asného stavu použila analýzu PESTEL, SWOT analýzu celkovou a pro bydlení. Rozebrala jsem slabé a silné stránky P íbora a p edevším jeho p íležitosti a hrozby. Pro další vyhodnocení byl použit marketingový mix.

Na základ výsledk marketingových analýz jsem došla k tomuto záv ru. P íbor je menší obec v Moravskoslezském kraji s r znou nabídkou volno asových aktivit a pom rn dobrou ob anskou vybaveností. Z P íbora je dobré dopravní spojení do všech okolních obcí a m st, p edevším do Ostravy, Frýdku-Místku, Kop ivnice a Nového Ji ína. Je to m sto isté a klidné, s nízkou kriminalitou. Bohužel svou polohou spadá do zne išt né oblasti, kde jsou po v tšinu roku p ekra ovány povolené emisní limity, i když ne v takové mí e, jakou jsou postižené hlavn nejv tší pr myslové aglomerace. P ímo v obci a jejím blízkém okolí se nachází mnoho podnik a firem zam stnávajících v tšinu obyvatel, p esto - stejn jako v celém Moravskoslezském kraji - je v obci cca 11% nezam stnanost, což snižuje kupní sílu obyvatelstva a neda í se v tšímu rozvoji malého i st edn velkého 91

podnikání. Ve m st se snižuje po et obyvatel a je zde zachycen i trend odchodu mladých lidí, kte í zde nemohou sehnat dostupné bydlení a najít adekvátní zam stnání. Mladší generace nemá pat i nou motivaci zde z stat, zakládat rodiny a p irozen se podílet na rozvoji svého m sta.

M sto by tedy m lo svou marketingovou koncepci rozvoje zam it hlavn sm rem ke snížení relativn vysoké nezam stnanosti, a to nalákáním investor a potencionálních zam stnavatel do obce a jejího okolí. V sou asné dob se uvažuje o výstavb pr myslového parku v nedalekém Mošnov , což by mohlo m stu prosp t zejména v oblasti zájmu o bydlení a tím i navýšení po tu zam stnaného obyvatelstva.

Rozvoj obcí nem že probíhat bez adekvátního rozvoje volno asových aktivit, jinak budou i nadále m sto opoušt t mladí lidé i mladé rodiny. V sou asné chvíli se na území m sta nachází více staveb vyžadujících radikální opravy a rekonstrukce. Proto by se m sto m lo snažit p edevším opravit stávající sportovišt a kulturní d m a až poté uvažovat o investování do p ípadné nové výstavby. Pro tyto ú ely by m sto m lo více využívat možnosti získání dotací z fond Evropské unie.

Pro zajišt ní bytové vybavenosti pro další rozvoj vyplývají pro m sto P íbor z uvedených analýz dv možnosti. Jednou z nich je výstavba nových bytových dom na pozemcích m sta a druhou p estavba nevyužitých nemovitostí. I když m sto vlastní pozemky vhodné pro výstavbu, není jich mnoho. Proto navrhuji p estavbu budovy nap íklad "starého mlýna" p ímo v centru m sta. Náklady by m ly být srovnatelné s výstavbou nových bytových dom o stejné velikosti a m stu navíc odpadne starost o nevyužívaný objekt. Volné pozemky v majetku m sta by se tak daly využít pro výstavbu nap íklad rodinných dom nebo ponechat pro pozd jší výstavbu. Protože m sto nedisponuje tak vysokými p íjmy, m lo by se pokusit sehnat pro výstavbu nebo p estavbu investory nebo se pokusit získat dotace nejen z Evropské unie.

Vyhodnocením provedených analýz a návrhem rozvoje bydlení m sta byly cíle diplomové práce spln ny.

92

H : *? / [1]

/ ./* .

eská republika. Zákon o obcích, v platném zn ní. Sb: 128/2000. 2000. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o- obcich%28obecni- zrizeni%29.html

[2] HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje m st a obcí. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004. 93 s. ISBN 80-210-3356-8(brož.). [3] Marketing obcí : Vít zslav Hálek. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. 54 s. ISBN 978-80-7041-226-8(brož.). [4] Obec a územní plánování : postavení a innost obcí v územním Plánování [zpracoval autorský kolektiv Ústavu územního rozvoje a odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj]. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2008. 9 s. :. ISBN: 978-80-903928-3-0 (v knize neuvedeno :skládanka). [5] JÁ , Ivan. Jedine nost obce v regionu. Vyd. 1. Praha : Professional Publishing, 2010. 203 s. ISBN 978-80-7431-038-6(váz.). [6] BINEK, Jan, et al. Rozvojové možnosti obcí. Vyd. 1. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj R, 2010. 50 s. ISBN 978-80-87147-29-0(brož.). [7]

eská republika. Zákon o rozpo tových pravidlech územních rozpo t , v platném zn ní. Sb: 250/2000. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=250/2000

[8] PEKOVÁ, Jitka. Hospoda ení a finance územní samosprávy . Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4(váz.). [8]

eská republika. Zákon o podpo e regionálního rozvoje. In: 248/2000. 2000. Dostupné z: http://sagit.cz/pages/uz.asp?tema_id=1260&cd=163&typ=r&det=1261&levelid =171070

[10]

eská republika. Stavební zákon. In: 183/2006. 2006. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=183/2006

[11] KOTLER, Philip. Marketing management. Praha : Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5(váz.).

[12]

eská republika. Zákon o územním len ní státu. In: 36/1960. 1960. Dostupné z http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1960/036960/Sb_036960_ ------_.php

93

[13]

NEUWIRTH, Tomáš. M sto Klimkovice: oficiální informa ní portál. M sto Klimkovice [online]. 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/

[14]

Obec Raková. Obec Raková [online]. 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.rakova.eu/

[15]

eský statistický ú ad: Malý lexikon obcí. Malý lexikon obcí [online]. 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1302-10

[16]

P íbor: neoficiální stránky m sta. INFORMA NÍ SERVER P ÍBOR.CZ. [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: www.pribor.cz

[17]

eský statistický ú ad: Databáze demografických údaj za obce. ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD. [online]. 2007, 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://notes2.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

[18]

Faktorová analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Faktorov%C3%A1_anal%C3%BDza

[19]

SKOKAN, Karel. Konkurence schopnost a jedine nost obce. Ostrava: Bakalá ská práce, 2009. ISBN 1212-3609.

[20]

MINISTERSTVO DOPRAVY. IDOS [online]. 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: www.idos.cz

[21]

INFOSYSTEM.CZ. M sto P íbor, oficiální stránky m sta: Rozpo et [online]. 1998, 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://pribor.eu/dokumenty/prehled.phtml?slozka=4&id_objektu=18450,6341 7,137773,70183,73135,70181,78575,70173,70182,70164&menu=4639

[22]

INFOSYSTEM.CZ. M sto P íbor, oficiální stránky m sta [online]. 1998, 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://pribor.eu

[23]

ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD. eský statistický ú ad: Kvalitativní ukazatele bydlení v eské republice [online]. 2001 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1103.pdf

[24]

ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD. eský statistický ú ad: Nezam stnanost dle obcí s rozší enou p sobností [online]. 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=TPR6010PU_OB1.73&kapit ola_id=15&voa=tabulka&go_zobraz=1&verze=0&cas_3_9=20101231

94

[25]

ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD. eský statistický ú ad: Uchaze i o zam stnání ve vybraném území [online]. 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=5&cislotab=TPR6010UC& kapitola_id=15&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&child sel0=5&pro_4_65=599808

[26]

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ. Stav životního prost edí v jednotlivých krajích R v roce 2009 [online]. CENIA, eská informa ní agentura životního prost edí, 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/a02fcb9439f4537fc1256fbe00491592/ed1c4 d73a1eb3e6fc125724500507c71?OpenDocument

[27]

ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. HMÚ online [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z: http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0 _Home

[28]

INFOSYSTEM.CZ. Stránky m sta P íbor: Odpadové hospodá ství [online]. 2011 [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: www.pribor.eu/tmp/dokumenty/28192.pdf

[29]

Ú ední výv ska m sta P íbor, ve ejn p ístupná v budov radnice

[30]

Strategický plán m sta P íbora. In: http://pribor.eu: Strategický plán m sta P íbora [online]. P íbor, prosinec 2007 [cit. 2011-11-11]. Dostupné z: http://pribor.eu/tmp/dokumenty/28193.pdf

[31]

maps.google.cz. [online]. 2011 [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: www.maps.google.cz

[32]

Barbara echová. P íru ka Marketing obcí [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.vwv.cz/esf/download/Prirucka_marketing.pdf

[33]

HARASIMOVÁ, So a. Marketing ve ve ejné správ . Vyd. 1.Opava: Optys, 2009. 109 s. ISBN: 978-80-85819-74-8 (brož.).

95

"I

%$.

CZ - NUTS VŠB SÚ PPP EU VHP BD MŠ

*? /5!8 %) ./ ) . (, # @ - Nomenklatura územních statistických jednotek - Vysoká škola Bá ská - eský statistický ú ad - Public-Private partnership - Evropská unie - Výherní hrací p ístroje - Bytový d m - Mate ská škola

96

"I

%$.

&

8

A - Územní plán m sta P íbora B - Cenová mapa m sta P íbora z roku 1993

97

P íloha A - Územní plán m sta P íbora

P íloha B - Cenová mapa m sta P íbora z roku 1993