Putování po Železnohorském regionu
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala především své vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Novotné za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky. Děkuji Bc. Martinu Písařovi a Josefu Hrstkovi za poskytnutí cenných informací. Dále chci poděkovat své rodině a přátelům za podporu nejen při psaní této práce, ale i během celého studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Putování po Železnohorském regionu bakalářská práce
Autor: Jana Crhová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2012
Copyright © 2011 Jana Crhová
Abstrakt CRHOVÁ, Jana: Putování po Železnohorském regionu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 82 stran. Bakalářská práce je zaměřena na Železné hory, jako turistickou destinaci. Cílem je informovat o zajímavostech této lokality. V první části jsou uvedeny všeobecné informace o Železných horách, druhá část je zaměřena na ochranu přírody. Třetí část je věnována kulturně-turistickým cílům a čtvrtá část vlastivědným stezkám, hipoturistice a agroturistice. V poslední části práce je sestaven poznávací zájezd. Klíčová slova: Železné hory. CHKO Železné hory. Geopark Železné hory. NATURA 2000. Sestavení zájezdu. Kalkulace.
Abstract CRHOVÁ, Jana: Traveling around Iron Mountains´ region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis PhDr. Vlasta Novotná. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. Number of pages: 82. This bachelor thesis is focused on the Iron Mountains as a tourist destination. The goal of this work is to inform about tourist attractions of this locality. In the first part of the thesis, the general information about this area are mentioned. The second part is focused on the natural protection. The third part is devoted to cultural and tourist goals and the fourth part deals with natural history trail, horse riding and agrotourism. In the last part of the thesis a sightseeing tour is compiled. Key words: The Iron Mountains. Protected landscape area of the Iron Mountains. Geopark of the Iron Mountains. NATURA 2000. Assembly trip. Calculation.
7
Předmluva Jako téma své bakalářské práce v rámci studia cestovního ruchu jsem si vybrala „Putování po Železnohorském regionu“. K tomuto tématu jsem byla motivována především proto, že pocházím přímo z lokality Železných hor. Svoji třítýdenní praxi jsem absolvovala v Turistickém informačním centru, které se nachází právě v oblasti Železných hor. To mě podpořilo ve výběru tohoto tématu. V práci bych chtěla využít svých znalostí o této oblasti a ráda se dovím o dalších zajímavostech svého rodného kraje. Hlavním cílem práce je informovat nejen o krásách přírody, ale také o kulturních zajímavostech. Jak již název práce napovídá, v praktické části jsem se věnovala sestavení poznávacího zájezdu. Zájezd poukazuje na to, jak je možné efektivně navštívit nejzajímavější místa Železných hor, a to během pár dnů. Poznávací zájezd je určen k podpoře cestovního ruchu, který zde za poslední léta značně upadá. Sestavením zájezdu chci poukázat na to, že Železné hory mají stále návštěvníkům co nabídnout a jejich návštěva stojí za obětování pár dnů dovolené. Při tvorbě bakalářské práce jsem čerpala informace především z turistických průvodců, propagačních materiálů a webových stránek. Pro lepší orientaci je text doplněn mapami, tabulkami a obrázky.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam tabulek ............................................................................................................... 13 Seznam grafů .................................................................................................................. 14 Úvod................................................................................................................................ 15 1
2
3
Všeobecné informace o Železnohorském regionu .................................................. 17 1.1
Geologie ........................................................................................................... 18
1.2
Podnebí ............................................................................................................. 18
1.3
Vodstvo ............................................................................................................ 19
1.4
Flóra ................................................................................................................. 19
1.5
Fauna ................................................................................................................ 21
1.6
Osídlení ............................................................................................................ 22
1.7
Doprava ............................................................................................................ 23
1.8
Turistika ........................................................................................................... 24
1.9
Ubytování ......................................................................................................... 25
Ochrana přírody a přírodní zajímavosti .................................................................. 26 2.1
CHKO Železné hory ........................................................................................ 26
2.2
Geopark Železné hory ...................................................................................... 30
2.3
Natura 2000 ...................................................................................................... 32
Kulturní turistické cíle regionu ............................................................................... 34 3.1
Zámky .............................................................................................................. 34
3.2
Hrady, zříceniny hradů, tvrze ........................................................................... 35
3.3
Rozhledny ........................................................................................................ 36
9
3.4
Vodní díla ......................................................................................................... 37
3.5
Další kulturní pozoruhodnosti .......................................................................... 37
3.6
Významné obce ................................................................................................ 38
3.6.1
Heřmanův Městec ..................................................................................... 39
3.6.2
Chrudim .................................................................................................... 41
3.6.3
Nasavrky ................................................................................................... 42
3.6.4
Slatiňany ................................................................................................... 43
3.6.5
Trhová Kamenice ...................................................................................... 43
3.6.6
Hlinsko ...................................................................................................... 44
3.6.7
Seč ............................................................................................................. 44
3.6.8
Třemošnice................................................................................................ 45
3.7 4
Šetrný cestovní ruch................................................................................................ 46 4.1
5
Informační centra na území Železných hor ...................................................... 45
Vlastivědné stezky ........................................................................................... 46
4.1.1
Z potůčku potok, z říčky řeka ................................................................... 46
4.1.2
Krajem Chrudimky ................................................................................... 46
4.1.3
Krajem Železných hor .............................................................................. 47
4.1.4
Údolím řeky Doubravy ............................................................................. 47
4.1.5
Keltská stezka Železnými horami ............................................................. 47
4.1.6
Další vlastivědné stezky............................................................................ 47
4.2
Cyklistické trasy ............................................................................................... 48
4.3
Hipoturistika a agroturistika ............................................................................. 48
Praktická část – vytvoření zájezdu.......................................................................... 49 5.1
Zákon č. 159/1999 Sb. ..................................................................................... 49
5.1.1
Definice zájezdu ....................................................................................... 49
5.2
Charakteristika vytvořeného zájezdu ............................................................... 50
5.3
Zajištění ubytování, stravování a dopravy ....................................................... 50 10
5.3.1
Ubytování.................................................................................................. 51
5.3.2
Stravování ................................................................................................. 51
5.3.3
Doprava ..................................................................................................... 52
5.4
Itinerář trasy ..................................................................................................... 53
5.5
Časový harmonogram ...................................................................................... 54
5.5.1
1. den ......................................................................................................... 54
5.5.2
2. den ......................................................................................................... 55
5.5.3
3. den ......................................................................................................... 55
5.5.4
4. den ......................................................................................................... 56
5.6
Podrobně zpracovaný program ........................................................................ 56
5.6.1
Program 1. dne .......................................................................................... 56
5.6.2
Program 2. dne .......................................................................................... 57
5.6.3
Program 3. dne .......................................................................................... 59
5.6.4
Program 4. dne .......................................................................................... 60
5.7
Předběžná kalkulace ......................................................................................... 61
5.7.1
Přímé náklady ........................................................................................... 61
5.7.2
Nepřímé náklady ....................................................................................... 62
5.7.3
Konečný výpočet ceny zájezdu................................................................. 64
5.8
Zhodnocení zájezdu ......................................................................................... 65
Závěr ............................................................................................................................... 72 Použité zdroje ................................................................................................................. 73 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 73 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 73 Přílohy............................................................................................................................. 75
11
Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa Železných hor ................................................................................... 17 (zdroj: http://zelezne-hory.aspone.cz/z_hory54.htm) Obrázek 2: Mapa CHKO Železné hory ......................................................................... 27 (zdroj:http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapa&site=CHKO_zelezne_hory _cz) Obrázek 3: Vymezení hranice Geoparku Železné hory ................................................ 31 (zdroj: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/geopark-zelezne-hory/) Obrázek 4: Zámek Žleby ............................................................................................... 34 (zdroj: http://zena-in.cz/clanek/prijedte-stravit-pohadkove-velikonoce-na-zamek-zleby) Obrázek 5: Zřícenina hradu Lichnice ............................................................................ 35 (zdroj: http://www.castles.cz/hrad-lichnice/) Obrázek 6: Rozhledna na Zuberském vrchu ................................................................. 36 (zdroj:http://www.nedbalovi.estranky.cz/clanky/cyklovylety/na-sec-pres-dverozhledny.html) Obrázek 7: Přehrada Pařížov ......................................................................................... 37 (zdroj: http://www.penzionmikes.cz/album/dalsi-zajimava-mista-v-okoli/prehradaparizov-jedina-prehrada-na-doubrave-19km-jpg/) Obrázek 8: Vápenka v Závratci ..................................................................................... 38 (zdroj: http://www.photoextract.com/cs/foto/163288.html) Obrázek 9: Vyznačená trasa vlastivědné stezky "Krajem Železných hor" ................... 58 (zdroj: BÁRTA, F. a J. STEHLÍK. Průvodce vlastivědnou stezkou Krajem Železných hor. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-6-2.) Obrázek 10: Vyznačená trasa vlastivědné stezky "Keltská stezka Železnými horami" 59 (zdroj: CHVOJKA, P. Keltská stezka Železnými horami. Nasavrky: Boii, občanské sdružení, 2003)
12
Seznam tabulek Tabulka 1: Přírodní rezervace v CHKO Železné hory .................................................. 28 (zdroj: KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY. Chráněná krajinná oblast Železné hory. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-5-4) Tabulka 2: Přírodní památky v CHKO Železné hory ................................................... 29 (zdroj: KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY. Chráněná krajinná oblast Železné hory. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-5-4) Tabulka 3: Památné stromy v CHKO Železné hory ..................................................... 30 (zdroj: KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY. Chráněná krajinná oblast Železné hory. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-5-4) Tabulka 4: Lokality Natura 2000 v Železných horách vyhlášené na základě směrnice o stanovištích ..................................................................................................................... 33 (zdroj: ŠKRABALOVÁ, E, F. BÁRTA, M. HOŠEK a V. VRÁNA. Pardubický kraj Natura 2000. Pardubice, 2006, 56 s.; http://old.ochranaprirody.cz/zeleznehory/index.php?cmd=page&id=922) Tabulka 5: Itinerář trasy zájezdu ................................................................................... 53 (zdroj: vlastní tvorba) Tabulka 6: Sazby k výpočtu stravného ......................................................................... 62 (zdroj: studijní materiály Vysoká škola polytechnická Jihlava)
13
Seznam grafů Graf 1: Zhodnocení pestrosti vytvořeného zájezdu ........................................................ 65 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 2: Obohacení programu .......................................................................................... 66 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 3: Zhodnocení časového rozložení programu ......................................................... 67 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 4: Zhodnocení doby trvání zájezdu ........................................................................ 67 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 5: Zhodnocení fyzické náročnosti zájezdu ............................................................. 68 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 6: Zhodnocení ceny navrženého zájezdu ................................................................ 69 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 7: Zájem pražských obyvatelů o zájezd.................................................................. 69 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 8: Zhodnocení propagačního letáku ....................................................................... 70 (zdroj: vlastní tvorba) Graf 9: Zhodnocení originality zájezdu .......................................................................... 71 (zdroj: vlastní tvorba)
14
Úvod V České republice se nachází mnoho atraktivních míst, která lákají k domácímu cestovnímu ruchu. Jsou to například hrady, zámky, kostely, kláštery, památky na seznamu světového dědictví UNESCO nebo také cíle přírodního charakteru. Ve východních Čechách se rozkládá geomorfologický celek Železné hory, který je jedním z mnoha lákadel. Právě Železnými horami se budu ve své práci zabývat. V České republice patří tyto hory k nejbohatším a nejsložitějším územím, co se týká geologie. Jsou atraktivní především svoji překrásnou přírodou, která však bývá v poslední době opomíjena. Bakalářskou práci rozdělím do pěti částí. Těmito částmi budou všeobecné informace o Železnohorském regionu, ochrana přírody, kulturní turistické cíle regionu, vlastivědné trasy spojené s cykloturistikou a agroturistikou. Poslední kapitolou bude praktická část. Teoretická část práce seznámí turisty s atraktivitami této oblasti. Bude se jednat o zajímavosti především přírodního původu, kterými jsou geologie, fauna, flóra a vodstvo. Aby příroda nebyla poškozována a zůstala zachována ještě po mnoho dalších let, je nutné ji chránit. Právě ochraně přírody v oblasti Železných hor věnuji celou kapitolu. V této části práce popíši i kulturní atraktivity regionu. Můžeme zde nalézt zámky, tvrze a četné zříceniny hradů, vodní díla, rozhledny a další kulturní pozoruhodnosti. V oblasti se nachází mnoho zajímavých a krásných měst. Větší se vyskytují převážně na okraji Železných hor a v centru jsou pouze malá městečka a obce. Poslední část teorie bakalářské práce věnuji šetrnému poznávání krajiny. Železné hory jsou protkány vlastivědnými stezkami, které budou v práci podrobněji popsány. Je možno je absolvovat pěšky či sjíždět na kole. Putovat krajinou je však možno i na koňském hřbetě. Praktickou část zaměřím na tvorbu poznávacího zájezdu. Jejím cílem bude seznámit účastníka především s krásami přírody Železných hor, s historií, kulturou a kulturními památkami. V úvodu praktické části uvedu význam slova zájezd. V dalších kapitolách pak najdeme základní informace o zájezdu, ubytování, způsobu dopravy. Dále vypracuji harmonogram zájezdu, podrobný popis denního programu a především výpočet ceny zájezdu – kalkulace. . 15
Oficiálně poznávací zájezd čistě do Železných hor zatím nenabízí žádná cestovní kancelář. Do této lokality existují zájezdy pouze pobytového charakteru. Ve své bakalářské práci se tedy pokusím sestavit takový zájezd, který doposud nebyl vytvořen. Mnou sestavený zájezd by se měl stát obohacením turistické nabídky Železných hor. Informace, které využiji pro tvorbu bakalářské práce, budu čerpat především z turistických průvodců. Jako zdroj použiji například průvodce Železnými horami či průvodce
Pardubickým
krajem.
Další
informace
budou
čerpány
z turistické
encyklopedie, propagačních materiálů a internetových zdrojů. Již dříve byly vytvořeny podobné práce týkající se Železných hor. Je to například bakalářská práce Kateřiny Petrlové, která se zabývala analýzou současného stavu cestovního ruchu v centrální části Železných hor. Regionu Seč a okolí se věnoval taktéž v bakalářské práci Vojtěch Šimek, který se zaměřil na trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
16
1 Všeobecné informace o Železnohorském regionu Železné hory jsou nepříliš vysoké pohoří, které vybíhá severozápadním směrem z rozsáhlého masivu Českomoravské vrchoviny. Železné hory jsou jedinou součástí Českomoravské vrchoviny, která dosahuje a překračuje řeku Labe. Na rozdíl od ostatních částí Českomoravské vrchoviny je geologické složení a geomorfologické utváření povrchového reliéfu Železných hor různorodější. Již název „Železné hory“ připomíná rudné bohatství, které se zde nacházelo a také těžilo. [Dibelková, 2004, s. 7] Železné hory se rozprostírají na území tří krajů – Pardubického, Středočeského a kraje Vysočina. Polohu hor můžeme přibližně ohraničit městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Slatiňany. Železné hory rozlohou dosahují téměř 600 km2. Průměrná výška hor činní 450 m. Nejvyšším bodem je Pešava. Ta dosahuje výšky 697 m. Na území se střídají pole, louky a lesy. Lesy byly původně smíšeného typu, později byly nahrazeny smrkovou monokulturou z důvodu rozsáhlé těžby dřeva. [Dibelková, 2004, s. 7], [1]
Obrázek 1: Mapa Železných hor
17
1.1 Geologie K nejrůznorodějším pohořím České republiky patří právě Železné hory a to díky horninovému složení. Jsou zde zastoupeny téměř všechny známé geologické formace od prahorních útvarů po útvary čtvrtohorní. Tvorba těchto formací trvala asi 2,5 miliardy let. Řada geologických jevů je zde dnes chráněna. [Dibelková, 2004, s. 7-9] Horninami, ze kterých se Železné hory skládají, jsou břidlice, ruly, žuly, syenity, vápence, pegmatity, droby, diority a migmatity. Nejtypičtější je však železná ruda, která zde byla v minulosti dolována. Oxid železa na mnoha místech způsobuje načervenalé zbarvení hornin. [2]
1.2 Podnebí Železné hory se v klimatu nijak neliší od ostatních vrchovin v České republice, které mají stejnou či podobnou nadmořskou výškou. Většina území je řazena do mírně teplé a mírně vlhké oblasti. Jak je obecně známo, průměrná roční teplota se snižuje s nadmořskou výškou, zde se jedná o pokles přibližně 0,6°C na 100 m. Větší teplotní rozdíly bývají zaznamenávány v údolních polohách v ranních a poledních hodinách. Za nejteplejší měsíc v této oblasti je považován červenec, naopak nejchladnějším měsícem je leden. Roční úhrny srážek se pohybují v rozhranní 700 – 860 mm. Nejvíce srážek je zaznamenáváno v červenci, nejméně srážek je v lednu. V polohách okolo 300 m sněží průměrně 30 dní v roce, ve vyšších polohách nad 600 m sněží průměrně 70 dní v roce. Sněhová pokrývka ve vyšších polohách dosahuje okolo 50 cm. [Dibelková, 2004, s. 11] Extrémní hodnotou je maximální teplota 34,9°C naměřená v červenci roku 1957 v Heřmanově Městci, naopak minimální teplota -38,9°C byla naměřena v únoru 1929 ve Svatém Mikulášovi u Rváčova. Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán v červenci 1977 v Liboměřících-Slavicích a nejvyšší průměrné roční srážky 848 mm byly naměřeny na Seči. [2]
18
1.3 Vodstvo Říční síť je v Železnohorském regionu považována za poněkud komplikovanou. I když oblast spadá do povodí řeky Labe, jen malá část je odvodňována do Labe přímo. Oblastí, která je odvodňována do Labe přímo, je severní území a území u Jetonic a Vápenného Podola. Nejdůležitější řekou hor je Chrudimka. Pramení ve Žďárských vrších, je dlouhá 108 km a její třetina délky protéká Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory. Chrudimka odvodňuje celou střední a severní část. Do území Železných hor Chrudimka vtéká u Trhové Kamenice a v Pardubicích se vlévá do Labe. Na řece můžeme najít množství přehrad a to například Seč, Křižanovice, Hamry či Práčov. Největší přehradou je Seč, která se nachází právě v samotném centru Železných hor. [Dibelková, 2004, s. 11-12] Důležitá je také řeka Doubrava, která vtéká do Železných hor v jihozápadní části. Celkově je řeka dlouhá přibližně 90 km. Pouze 10 km řeky protéká Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory, je to však její nejkrásnější část. Řeka je využívána turisty, vodáci ji mohou sjíždět a její okolí láká k procházkám. Na řece Doubravě se nachází přehrada Pařížov, která slouží jako ochrana proti povodním a vyrábí elektrickou energii. Pařížov patří k jedné z nejhezčích přehradních nádrží v Čechách. [Dibelková, 2004, s. 12], [2] Další toky pramenící v Železných horách jsou převážně krátké a typicky horské. Právě vzhledem ke krátké délce těchto toků nedochází k jejich znečištění. Proto zde žije mnoho organismů, které se již ve větších a znečištěných řekách nevyskytují. [Dibelková, 2004, s. 12]
1.4 Flóra Zelené rostlinstvo je velmi důležité pro zadržování vláhy, produkci kyslíku a spotřebu oxidu uhličitého. Rostliny díky svým kořenům zpevňují a provzdušňují půdu. O přísun živin do půdy se stará spadané listí, uschlé traviny a rozklad rostlin. Původní rostlinné společenstvo bylo pozměněno člověkem. Člověk přinesl rostliny nové, většina z nich sloužila a dodnes stále slouží k obživě či pro potěšení. Jsou zde ale také přinesené rostliny nechtěné, jedná se o druhy ke zkrášlení zahrad a parků. Přinesené nechtěné rostliny se nadále neúmyslně dostaly do volné krajiny, kde potlačily 19
původní rostlinná společenstva. Je nutné je omezovat v jejich dalším volném šíření. Mezi tyto nepůvodní rostliny patří například netykavka malokvětá, borovice černá nebo akáty. V oblasti Železných hor bylo nalezeno více než 1200 druhů vyšších rostlin, z toho přibližně 1000 druhů rostlin se zde vyskytuje přirozeně. Například k ohroženým druhům patří mečík střechovitý, vrba borůvkovitá, prstnatec listnatý a bezovitý, kruštík bahenní či ostřice Davalova. Celé hory byly původně pokryty lesy, s výjimkou říčních niv, skalisek a skalních sutí. Převládaly zde bukojedliny a bučiny, v menšině olšiny a ve vyšších polohách podmáčené smrčiny. Pozůstatky přirozených společenstev se roztroušeně zachovaly na celém území až dodnes. V současnosti však na většině území převládají již uměle vysazené smrčiny, ty jsou však vystaveny větrným kalamitám a škůdcům. V Železných horách postupně vznikalo mnoho typů vegetačních jednotek, bylo jich zde zjištěno 52. To tvoří více jak polovinu všech známých soustav v České republice. Za četnost těchto soustav jsme vděčni právě geologické a geomorfologické pestrosti oblasti. Za nejzajímavější společenstvo v této oblasti jsou považovány lužní lesy. Ty jsou závislé na vysoké hladině podzemní vody. Na lužní lesy je vázán výskyt některých významných druhů rostlin, je to například mokrýš vstřícnolistý, blatouch bahenní menší či jarmanka obecná. K vzácným druhům patří například prvosenka jarní, medovník velkokvětý, jaterník trojlaločný, kapradina laločnatá nebo také řeřišnice trojlistá, okrotice bílá i červená. Jedliny patří do lesního společenstva, které je v nebezpečí vymizení z důvodu nahrazování smrkovými monokulturami. Velice rozmanitá je vegetace luk a pastvin na vlhkých půdách. Za nejcennější jsou považovány květnaté pcháčové louky, které se nacházejí v nejníže položených místech. Obzvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a krátkostébelnatých ostřicových luk na zamokřených půdách. Významný podíl kvetoucích rostlin tvoří druhy subatlantického rozšíření, kam patří hrachor horský, mochna anglická, kozlík dvoudomý, vrbina hajní a rozrazil horský. V oblasti Dlouhé meze se vyskytuje hořec brvitý, jehlice trnitá a pelyněk ladní.
20
V nejvyšších partiích na rašelinných loukách můžeme nalézt horské druhy rostlin. Jsou to například pcháč různolistý, kapradiník horský a růže převislá. Z mokřadů se zde vyskytují menší rašeliniště, rašelinové louky a slatiny. Slatiny jsou vázány na blízkost zásaditých hornin druhohorního stáří. Z těchto stanovišť v lesní oblasti převládají olšiny s občasným výskytem smrku. Vegetace vod, rákosin a vysokých ostřic je na silném ústupu, zaniká především vlivem odvodňovacích či zavodňovacích úprav. [Dibelková, 2004, s. 12-14] V Železných horách můžeme nalézt i další rostlinné horské druhy. Jsou to například vranec jedlový, kerblík lesklý, kakost smrdutý, puchýřník křehký, samorostlík klasnatý či kopytník evropský. Na skalkách se vyskytuje rozchodník ostrý, sleziník severní a osladič obecný. Teplomilné rostliny na jižních slunečních svazích představuje divizna knotovitá, tolita lékařská nebo kostřava sivá. Ve vlhčích místech můžeme spatřit vachtu trojlistou, rosnatku okrouhlolistou, toliji bahenní, leknín bílý i žlutý a bublinatku jižní. Z dalších neobvyklých druhů se zde vyskytuje jalovec obecný, jmelí jedlové, a lilie zlatohlavá. [1]
1.5 Fauna Živočichové, kteří žijí v Železných horách, jsou typickými reprezentanty oblasti středoevropských smíšených lesů a hájů. Díky lidské činnosti se na mnoha místech mísí s druhy stepních stanovišť a s druhy synantropními. Z důvodu zavedení monokulturních porostů smrku byla poznamenána i lesní fauna. Živočichové, jako je perlorodka, říční rak a rak kamenáč, kteří jsou závislí na čisté pramenité vodě, téměř vymizeli. Naopak se zde začaly vyskytovat druhy zvířat, které jsou vázány na stepní stanoviště a také na lidská sídla. Mezi tyto živočichy patří například vlaštovka obecná nebo skřivan polní. Celkově v Železných horách bylo zjištěno 31 druhů ryb. Do tohoto počtu jsou zahrnuty i ryby, které jsou uměle vysazované. Množství druhů ryb bylo v minulosti sníženo zásahem člověka. Ten vystavěl vodní díla především na řece Chrudimce, vysadil dravé druhy ryb a také toky znečistil a reguloval. Mezi vzácné živočichy žijící ve vodách Železných hor patří například vranka, mník jednovousý či rak říční. V některých rybnících se stále ještě zachovala škeble rybničná.
21
V lokalitě Železných hor žije 13 druhů obojživelníků, z nich je 11 druhů chráněných. Velmi zřídka se zde objevuje čolek velký, blatice skvrnitá a skokan štíhlý. Ve stojatých vodách můžeme častěji spatřit čolka horského a čolka obecného. Výjimečně se u břehů řek nachází také mlok skvrnitý. Vyskytuje se zde 7 druhů plazů. Je to například užovka obojková, ještěrka živorodá, slepýš křehký, zmije obecná, užovka hladká. [Dibelková, 2004, s. 14-15] Nejpočetnější skupinou z obratlovců jsou ptáci. Vyskytuje se jich zde 158 druhů, z toho 112 druhů zde sídlí. Ostatní ptáci tu jen zimují nebo se sem zatoulali. Mezi zajímavé druhy ptáků patří například hýl rudý, chřástal polní, krkavec velký, strakapoud malý a prostřední, sova pálená, sýček obecný, jestřáb lesní, poštolka obecná, vrána šedá, holub doupňák, výr velký, kalous ušatý, rákosník zpěvný a další. [Dibelková, 2004, s. 15], [1] Ze savců se zde vyskytuje 47 druhů. Největším z nich je los evropský, toho zde však můžeme potkat velmi zřídka, a to při svých toulkách či migraci. Kriticky ohroženým druhem je vápenec malý. Do značně ohrožených druhů patří také netopýr severní. Naopak po letech se do tohoto kraje vrátila vzácná vydra říční. [Dibelková, 2004, s. 15]
1.6 Osídlení Počátky prvního osídlení se v Železných horách odhadují do doby před 6 000 lety. Toto osídlení dokazují archeologické pozůstatky v okolí Chrudimi. V muzeích je možné si prohlédnout prastaré nálezy z doby železné a bronzové. Jsou to například různé střepy nádob. Také zde byly nalezeny doklady o osídlení únětickou kulturou, a to i v okolí Chrudimi. [Dibelková, 2004, s. 15-16], [2] Ve 2. století př. n. l. vstoupili na území Železných hor Keltové. Až dodnes se zachovaly zbytky dvojitého keltského valu v Hradišti u Nasavrk. Tomuto keltskému valu se říká oppidum
a
nachází
se
na
skalnatém
ostrohu
nad
řekou
Chrudimkou.
V severovýchodních Čechách je toto oppidum jediným známým Keltským hradištěm. [Dibelková, 2004, s. 15-16], [Kolektiv pracovníků Správy CHKO Železné hory, 2001, s. 6] V Železných horách byly objeveny mince, které dokazují napojení této oblasti do základního systému zemských stezek, a to i na Zlatou cestu. Tyto stezky vedly ke vniku středověkých tvrzí a osad. [Dibelková, 2004, s. 15] 22
První písemná zmínka o regionu je datována k roku 1055. Psalo se o knížeti Břetislavovi I., který zemřel na chrudimském hradě. Další dochovaná písemná zmínka se týká obce Běstvina, kudy vedla zemská stezka z Čech na Moravu. Zmínka je z roku 1137. Podél této zemské stezky vznikaly hrady, hrádky a strážiště. Největší z nich byla Lichnice, která byla postavena roku 1250. Dnes můžeme navštívit její zříceninu. Další jsou pozůstatky hradu Oheb z 14. století. Právě ve 14. století proběhla v oblasti hlavní osidlovací vlna. Od konce 30leté války se sídelní struktura téměř nezměnila. [Dibelková, 2004, s. 16], [Kolektiv pracovníků Správy CHKO Železné hory, 2001, s. 6] Klasickou obživou pro místní obyvatelstvo byly například hutě, lomy na kámen, lesy, mlýny a mlýnská kola pohánějící pily. Hlavní obživou byla však pole. Utrpení místního obyvatelstva způsobovaly války, za kterých byla sídla vypalována. Železné hory sehrály významnou roli i za druhé světové války, kdy zde lidé pomáhali partyzánským oddílům. V některých vesnicích jsou dochovány roubené domky, hospodářské či církevní stavby. Skanzen Veselý Kopec vystihuje dřívější podobu vesnic. [2] V současné době je hustota zalidnění na území Železných hor okolo 64 obyvatel/km2. Větší část obyvatelstva žije na venkově. Jediné větší město je zde Hlinsko s 11 000 obyvateli. V letním období se počet obyvatel zvyšuje díky rekreantům a chatařům, kteří zde pobývají. [Kolektiv pracovníku Správy CHKO Železné hory, 2001, s. 6], [2]
1.7 Doprava Silniční síť je zde poměrně hustá a to i přes kopcovitý terén. Vyskytují se zde převážně silnice 2. třídy. Dálkové autobusy projíždějí územím Železných hor poměrně často. Místní linky pokrývají většinu obydleného území v častých časových intervalech. Naopak železniční tratě procházejí územím Železných hor pouze symbolicky. Hlavním železničním tahem je trať vedoucí z Kolína přes Kutnou Horu, Čáslav do Havlíčkova Brodu a dále do Brna. Další důležitá železniční trať spojuje Chrudim se Ždírcem nad Doubravou, Chotěboří a Havlíčkovým Brodem. Tyto tratě nezasahují do Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Naopak tratě z Čáslavi do Třemošnice a z Přelouče přes Heřmanův Městec do Prachovic touto lokalitou vedou. [Dibelková, 2004, s. 19-20]
23
1.8 Turistika Tato lokalita je z turistického hlediska velmi bohatá. Každý turista si zde najde něco, co by ho mohlo zajímat, ať už se jedná o kulturu, přírodu či sport. Železné hory je území s velmi bohatou a zajímavou historií. Díky bohaté kultuře zde najdeme poměrně velké množství kulturně-historických památek. K nim patří převážně hrady a zámky. Je to například zřícenina hradu Lichnice či Oheb u Sečské přehrady. Ze zámků je to například zámek ve Slatiňanech nebo zámek Žleby. Z kulturních atraktivit zde také můžeme najít církevní památky – kostely a kaple. Zajímavostí je městská a lidová architektura. Kousek z historie této lokality můžeme také spatřit v muzeích a galeriích. Nejvýznamnější muzeum oblasti se nachází v Chrudimi. Pro aktivní turisty jsou zde připraveny naučné stezky, které jim napomáhají pochopit princip účinné ochrany přírody. Například podél toku Chrudimky vede dálková vlastivědná stezka „Krajem Chrudimky“. Železné hory jsou protkány poměrně hustou sítí turistických cest, a také jsou ideální pro cyklistické výlety. Cyklistické trasy jsou různě obtížné a různě dlouhé, tedy si zde na své přijde jak začínající, tak i náročný cyklista. Cyklistům vycházejí vstříc i některé dopravní společnosti, které v letních měsících posilují spoje s možností přepravy kol. Železné hory jsou vhodné také pro hipoturistiku a agroturistiku. [Dibelková, 2004, s. 28] Milovníci vody se mohou rekreovat například v okolí Sečské přehrady nebo na přírodním koupališti Konopáč u Heřmanova Městce. V letních měsících je v provozu Chrudimské koupaliště, koupaliště v Třemošnici, Slatiňanech či Horním Bradle. [Dibelková, 2004, s. 36] Vodákům lze doporučit především řeky Chrudimku a Doubravu. Jejich sjízdnost je však závislá na dostatečném množství vody. Obě řeky protékají Chráněnou krajinnou oblastí, proto je nutné dbát na ochranu přírody a omezit táboření. Na Sečské přehradě je možné si vypůjčit lodičky. [Dibelková, 2004, s. 37] Ze zimních sportů je zde nejoblíbenější klasické lyžování. V zimě jsou běžkařské trasy udržovány v okolí Seče a Hlinska. Lze si vybrat z několika tras o různých délkách. Možnost sjezdového lyžování je v lyžařském areálu Hlinsko. Lyžařské vleky najdeme také v Trhové Kamenici. [Dibelková, 2004, s. 38]
24
1.9 Ubytování Ubytovací kapacita v Železných horách je dostačující. Turisté využívají ubytovacích služeb nejintenzivněji v letních měsících. Druhů ubytování je tu široká škála. Najdeme zde ubytování od levných kempů až po lepší hotely. Luxusní pětihvězdičkový hotel v Železných horách však chybí. Největší ubytovací kapacita se koncentruje v okolí Sečské přehrady. Nacházejí se zde různé kempy, kde je možnost ubytování ve vlastním stanu, karavanu či v chatičkách a chatách. Dále jsou k dispozici pronajímané chaty, penziony či hotely. Ubytovací služby poskytuje například autokemp U Letadla, autokemp Seč Pláž, Penzion Hájenka, Hotel Seč či Hotel Jezerka. V lokalitě Železných hor je další možnost ubytování například v Heřmanově Městci v Hotelu Bílý Beránek nebo Eden. Nedaleko Heřmanova Městce se nachází turisty oblíbený Autokempink Konopáč s přírodním koupalištěm. V Třemošnici je to hotel Lichnice, v Trhové Kamenici Hotel Slávie, Hotel Záložna v Hlinsku a mnoho dalších. Ubytovaní je zde samozřejmě doprovázeno i dalšími službami. Jsou to služby stravovací, které jsou poskytovány v mnoha hotelech i v některých kempech. V hotelech lze využít bazén, saunu, vířivku či kurty na squash. V kempech si můžeme například vypůjčit kola, lodičky nebo šlapadla.
25
2 Ochrana přírody a přírodní zajímavosti Oblast Železných hor je bohatá na přírodní bohatství. O přírodní bohatství je však nutno pečovat a chránit jej, aby nedošlo k jeho narušení či nenávratnému poškození. Na základě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny byla na území Železných hor tudíž vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory. Díky geologicky cennému území, kterým Železné hory jsou, byla část hor vyhlášena za geopark. Dále jsou zde také zvláště chráněné oblasti Natura 2000, které musely být vyhlášeny při vstupu České republiky do Evropské unie.
2.1 CHKO Železné hory Přímo v centrální části masivu Železných hor se nachází Chráněná krajinná oblast Železné hory. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena roku 1991. Účelem vyhlášení je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků. Rozloha chráněné krajinné oblasti je 284 km2, to činní asi 1/3 celých Železných hor. Přibližně 194 km2 z rozlohy chráněné krajinné oblasti zasahuje do okresu Chrudim a 90 km2 do okresu Havlíčkův Brod. Oblast je rozdělena na čtyři zóny s ohledem na přírodní hodnoty oblastí. [Leknín, 1993, s. 1], [Kolektiv pracovníků správy CHKO Železné hory, 2001, s. 3]
26
Obrázek 2: Mapa CHKO Železné hory
Nejvyšším bodem CHKO Železné hory je Vestec s 668 m n. m. a Spálava s 662 m n. m. Naopak nejnižší místa se nacházejí u Podhořan a Slatiňan s výškou 268 m n. m. Hlavní hřeben hor se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. Vedle hřebenů jsou zde významné i rokle, například Lovětínská. [Leknín, 1993, s. 2] V Chráněné krajinné oblasti Železné hory se nachází jedna národní přírodní rezervace, třináct přírodních rezervací a jedenáct přírodních památek. Národní přírodní památkou je Lichnice – Kaňkovi hory, kde jsou skalní trávníky, bučiny na skalnatých svazích a geomorfologicky členité území. Přírodní rezervace jsou uvedeny v následující tabulce. [1] 27
Tabulka 1: Přírodní rezervace v CHKO Železné hory
Název přírodní rezervace
Popis
Hubský rybník
Rybník a jeho přilehlé vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Krkanka
Skalnaté údolí řeky Chrudimky s lesními porosty a skalními útvary
Maršalka
Vlhké louky na prameništích s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Mokřadlo
Vodní plocha a mokřadní louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Oheb
Skalní ostroh nad Sečskou přehradou, přírodně blízké lesní porosty a výskyt měkkýšů
Polom
Zachovalý zbytek bukojedlových porostů pralesového charakteru
Strádovka
Rybník a navazující vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Strádovské Peklo
Hluboké skalnaté údolí řeky Chrudimky ve Slavické oboře
Údolí Doubravy
Kaňonovité údolí řeky s bohatstvím geomorfologických tvarů
Vápenice
Lesní porosty bučin a bukojedlin s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Zlatá louka
Hluboké slatiniště s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Zubří
Smilkové vřesoviště a vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
Třináctou přírodní rezervací je Spálava. Ta však není uvedena ve zdroji, ze kterého jsem čerpala do tabulky, tedy ji uvádím dodatečně. Spálava je druhým nejvyšším bodem v CHKO Železné hory. Nachází se zde lesní porost se zachovalými společenstvy květnatých a acidofilních bučin, charakteristické druhy rostlin a živočichů. [3]
28
V následující tabulce najdeme seznam a stručný popis jedenácti přírodních památek v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Tabulka 2: Přírodní památky v CHKO Železné hory Název přírodní památky
Popis
Boušovka
Lesní rybníček s výskytem chráněných druhů leknínů
Buchtovka
Mokřadní louka s bohatým výskytem chráněných druhů rostlin
Chuchelská stráň
Suché stráně s výskytem chráněných druhů rostlin
Kaštanka
Sad jedlých kaštanů s nejstaršími exempláři z roku 1776
Na Obůrce
Prameniště s výskytem praménky rakouské, výskyt ohrožených druhů rostlin
Na Skalách
Geomorfologicky členité území se zachovalým příbojem druhohorního moře
Písník u Sokolovce
Bohatý výskyt rosnatky okrouhlolisté
Polánka
Loučka a přilehlý lesík s výskytem prstnatce bezového
Upolíny u Trhové Kamenice
Vlhká louka s bohatým výskytem bylin
V Koutech
Malý rybníček s porostem ďáblíku bahenního
Vršovská olšina
Lesní porost na prameništích s výskytem bledule jarní
29
V oblasti CHKO Železné hory se vyskytují také památné stromy. Jsou to především stromy, které patří k nejvyšším, nejstarším, nebo jsou spojené s nějakými událostmi či pověstmi. Některé z těchto stromů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3: Památné stromy v CHKO Železné hory
Poloha stromu Druh stromu Klokočov Lípa velkolistá
Popis Mohutný dutý kmen, staří asi 1000 let
Přemilov
Jilm habrolistý
Mohutný jedinec, stáří asi 230 let
Lipka
Lípa srdčitá
Mohutný dvojkmenný jedinec, stáří asi 600 let
Podhrádí
Dub letní
Velký strom u bývalé hradní cesty, stáří asi 700 až 800 let
Kameničky
Lípa velkolistá
Mohutný strom, stáří asi 460 let
Štikov
Lípa velkolistá
Mohutný strom, stáří asi 600 let
Lány
Lípa velkolistá
Velký strom, stáří asi 500 let
Spálava
Lípa srdčitá
Velký strom, stáří asi 500 let
Slavice
Smrk ztepilý
Vícekmenný strom, stáří asi 160 let, poškozen větrem roku 1999
Chotěboř
Duby letní
Roztroušené, stáří asi 500 let
Běstvina
Duby letní
Mohutné stromy, stáří asi 500 let
Horní Vestec
Kaštanovník setý Mohutný strom, stáří asi 190 let
Svídnice
Jalovec obecný
Mohutný jedinec, stáří asi 100 let
2.2 Geopark Železné hory Na území Železných hor se nachází také takzvaný „Geopark Železné hory“. Geopark je geologicky cenné území, kde spolupracují místní obyvatelé a organizace státní, neziskové i soukromé. Snaží se rozvíjet aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti a vzdělanosti. Nejdůležitějším aspektem, aby se území mohlo stát geoparkem, jsou geologické jevy a objekty. Ale ty samotné nestačí. Na území se musejí také nacházet kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky. Geopark není území, kde by byla omezována lidská činnost. Lidská činnost je omezována v případě, že území současně patří do chráněné krajinné oblasti, přírodní památky či přírodní rezervace. Cílem geoparku je spojit propagaci geologického 30
dědictví
s regionálním
rozvojem
a
vhodným
způsobem
seznámit
veřejnost
s geologickými procesy, významem přírodních zdrojů a jejich využití v hospodářství a kultuře. Geopark Železné hory zabírá plochu 777,5 km2. Většina geoparku leží v Pardubickém kraji, pouze okrajově zasahuje na Vysočinu. Přibližně jedna třetina území je tvořena chráněnou krajinnou oblastí Železné hory, tedy chráněná krajinná oblast a geopark se částečně překrývají. Na území se nachází nejen mnoho přírodního bohatství, ale také kulturně-historické cennosti, muzea, sportovní či rekreační objekty. Tento geopark je především významný pro pěší turistiku, cykloturistiku, ale také pro jezdeckou turistiku a v zimě pro běžecké lyžování. Je zde k vidění mnoho geologických jevů, které zde vznikaly za dobu více jak 600 milionů let. Jen zde v Železných horách můžeme většinu z nich shlédnout za dva dny. Jinde v České republice by nás to stálo mnohem více času i najetých kilometrů. [4]
Obrázek 3: Vymezení hranice Geoparku Železné hory
31
2.3 Natura 2000 Nápad pro vznik soustavy chráněných území evropského významu s označením Natura 2000 vznikl počátkem 90. let minulého století v Evropském společenství. Evropské společenství přijalo první směrnici k ochraně přírody v roce 1979. Jedná se o Směrnici Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků neboli směrnice o ptácích. Další důležitá směrnice byla přijata v roce 1992, jedná se o Směrnici Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Zkráceně se této směrnici říká směrnice o stanovištích. Tyto dvě směrnice ve svých přílohách uvádějí základní principy ochrany pro vybrané jevy, typy přírodních stanovišť, druhy živočichů a rostlin, které jsou z celoevropského pohledu ohrožené. [Škrabalová, Bárta, Hošek, Vrána, 2006, s. 5] Všechny státy, které jsou členy Evropské unie, mají povinnost vyhlásit území odpovídající podmínkám z těchto směrnic a zajistit jejich ochranu. Vymezení území muselo být stanoveno do data vstupu státu do Evropské unie. Členské státy Evropské unie mají řadu povinností. Je to například zajistit obecnou ochranu všech ptáků, vybrat a územně chránit významná společenstva a ohrožené druhy živočichů a rostlin. [Škrabalová, Bárta, Hošek, Vrána, 2006, s. 5], [5] Na základě směrnice o ptácích není vyhlášena na území Železných hor žádná ptačí oblast. Sice se zde několik druhů ptáku ze směrnice vyskytuje, ale jejich počet nesplňuje požadavky pro vyhlášení oblasti. Naopak, na základě směrnice o stanovištích, se zde vyskytuje sedm takových lokalit. Všechny tyto lokality se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Jsou to místa s vybranými druhy rostlin, rostlinných společenstev a živočichů. Přehled sedmi lokalit vyhlášených na základě směrnice o stanovištích můžeme vidět v následující tabulce. [5]
32
Tabulka 4: Lokality Natura 2000 v Železných horách vyhlášené na základě směrnice o stanovištích
Název oblasti
Předmět ochrany
Panonské skalní trávníky, Chasmofytická vegetace silikátových Lichnice - Kaňkovy hory skalnatých svahů, Bučiny asociace Luzulo-Fagetum a AsperuloFagetum, lesy svazu Lilio-Acerion (na svazích, sutích a v roklích) Slavická obora
Pachník hnědý
Boušovka
Vážka jasnoskvrnná
Chrudimka - Nasavrky
Vranka obecná
Běstvina - krypta
Pachník hnědý
Chrudimka
Vydra říční
Nový rybník
Srpnatka fermežová
33
3 Kulturní turistické cíle regionu Tato část práce je věnována kulturním památkám Železnohorského regionu. Kapitolu jsem rozdělila do několika podkapitol a to na zámky, hrady, obce, rozhledny a další kulturní pozoruhodnosti. Dále je zde věnována i část informačním centrům.
3.1 Zámky V Železných horách se nacházejí tři zámky, které jsou běžně přístupné veřejnosti. Je to zámek ve Slatiňanech, který vznikl v letech 1580 až 1590. Zámek Žleby vznikl z původního gotického hradu. Dnešní podobu získal v letech 1845 až 1868. Posledním přístupným zámkem je zámek Choltice, který leží na hranicích, ne-li spíše těsně za hranicemi Železných hor. Zámek v Cholticích byl dostavěn roku 1670. Zámků je na tomto území samozřejmě více, ale nejsou již přístupné veřejnosti. Jedná se například o zámek v Heřmanově Městci, který dnes slouží jako domov důchodců. Zámek v Třemošnici je také nepřístupný, protože je v soukromém vlastnictví. Veřejnosti nepřístupné jsou také zámečeky v Klokočově, Hoješíně nebo Studeneci.
Obrázek 4: Zámek Žleby
34
3.2 Hrady, zříceniny hradů, tvrze Hradů, především jejich zřícenin a různých tvrzí, se zde nachází mnoho. Je to například nejznámější zřícenina hradu Lichnice, pocházející z poloviny 13. století. Obklopuje ji národní přírodní památka Lichnice-Kaňkovy hory. Další známá je zřícenina hradu Oheb, která se nachází v přírodní rezervaci Oheb. Tyčí se na ostrohu nad přehradou Seč a první zmínka o hradu pochází z roku 1315. Dál sem můžeme zařadit gotickou tvrz v Semtěši nebo tvrz Hradenín ve Svojšicích, která je však díky soukromému vlastnictví přístupná pouze po domluvě s majiteli. Jen nepatrné zbytky zdí a terénní nerovnosti se dochovaly po hradu Rozpakov u Prachovic. Díky tomu, že se nachází v oboře s muflony a bílými jeleny, je Rozpakov nepřístupný. Stejně tak jako zřícenina Oheb se u Šečské přehrady nachází i těžko dostupný Vildštejn, k němuž vede cesta přes soukromý pozemek. Další volně přístupné zříceniny jsou Rabštejn a Žumberk. Poblíž přehrady Práčov se nacházejí pozůstatky hradu Strádov. [6]
Obrázek 5: Zřícenina hradu Lichnice
35
3.3 Rozhledny Úchvatný pohled na Železné hory a do dalekého okolí nám poskytují rozhledny. V této lokalitě se nacházejí tři. Jsou to rozhledny na Zuberském vrchu, Boiika a Barborka. Rozhledna na Zuberském vrchu leží ve výšce 615 m n. m. u města Trhová Kamenice. Výška vyhlídkové plošiny je 38 metrů a vede na ni 182 schodů. Rozhledna Boiika je umístěna mezi Nasavrkami a Českými Lhoticemi ve výšce 520 m n. m. Na vyhlídkovou plošinu vysokou 14,5 m vede 32 schodů. Nejníže položenou rozhlednou je Barborka v 313 m n. m. Barborka se nachází v Horních Raškovicích. Na 10 m vysokou vyhlídkovou plošinu vede 47 schodů. V minulosti zde bývala ještě jedna vyhlídková věž. Její zřícenina se nachází jižním směrem od Slatiňan ve výšce 380 m n. m. [7]
Obrázek 6: Rozhledna na Zuberském vrchu
36
3.4 Vodní díla Základem pro vznik vodních děl v Železnohorském regionu je hlavně řeka Chrudimka a řeka Doubrava. Větší množství staveb se vyskytuje na řece Chrudimce, kde dominuje Sečská přehrada vybudována v letech 1924 až 1934. Dále se na Chrudimce nachází vyrovnávací nádrž Seč II., přehrada Křižanovice a vyrovnávací nádrž Práčov. Na řece Doubravě v Železných horách je pouze jedno vodní dílo. Je to přehrada Pařížov, která byla postavena v letech 1909 až 1913. Pařížov patří k chráněným kulturním památkám a je považován za jednu z nejkrásnějších přehrad v Čechách.
Obrázek 7: Přehrada Pařížov
3.5 Další kulturní pozoruhodnosti V této části jsou uvedeny zajímavé kulturní památky, kterým nebyla věnována pozornost v předhořích kapitolách. První takovou památkou je vysílač Krásné, který byl vystaven roku 1960. Tato technická památka je vysoká 182 m. Celkově jeho výška dosahuje 786 m n. m. a je tak nejvyšším bodem Železných hor. Vrchol, na kterém vysílač stojí, je ze tří stran obklopen korytem řeky Chrudimky. [8] Další technickou památkou je opuštěná vápenka v Závratci, která se nachází na samém okraji města Třemošnice. Vápenka sloužila ke zpracovávání vápence vytěženého v nedalekých Prachovicích. Tento materiál byl z Prachovic do vápenky dopravován
37
pomocí košové lanovky. Kdy byla vápenka postavena, není přesně známo. Odhaduje se, že se tak stalo před rokem 1882. Výroba byla definitivně zastavena roku 1960. [1], [8] Mimořádným souborem lidové architektury je skanzen Veselý Kopec nacházející se 5 km západním směrem od Hlinska. Jedná se o starou osadu, která byla osídlena zřejmě již v 16. století. V severní části Českomoravské vrchoviny a v Železných horách je Veselý Kopec považován za nejznámější a na lidovou architekturu nejbohatší skanzen. [David, Soukup, 2011, s. 282] Dále nesmíme opomenout místo Ležáky. Je to pietní místo a památník odboje proti nacismu. Původní vesnice, která se zde nacházela, byla vypálena za 2. světové války. Obec již nikdy nebyla obnovena a na místech původních domů byly vybudovány pomníčky. [David, Soukup, 2011, s. 137]
Obrázek 8: Vápenka v Závratci
3.6 Významné obce Města v této lokalitě nejsou příliš veliká. Jedná se spíše o obce či městečka. Města, která disponují větším množstvím obyvatel v oblasti, se nacházejí převážně na okraji Železných hor. V kapitole významné obce se zaměřuji na popis měst, která jsou turisticky zajímavá z více pohledů. Jsou to města Heřmanův Městec, Chrudim, Nasavrky, Slatiňany, Trhová Kamenice, Hlinsko, Seč a Třemošnice.
38
V lokalitě Železných hor se ovšem nacházejí i další zajímavá města a obce. Je to například Ronov nad Doubravou s kostelem sv. Vavřince, město dřevařského průmyslu Ždírec nad Doubravou, obec Prachovice spjatá se zdejším lomem, vápenkou a cementárnou. Konopáč, vzdálený pouhé 2 km od Heřmanova Městce, je významný autokempink s přírodním koupalištěm. Na okraji Železných hor leží bývalé hornické město Chvaletice s pravděpodobně nejvyšším komínem v České Republice. Na úplném severozápadním okraji hor se nachází město Týnec nad Labem.
3.6.1 Heřmanův Městec Heřmanův Městec se nachází na severním okraji Železných hor a dnes zde žije okolo 5 000 obyvatel. Město bylo založeno přibližně roku 1280, kdy Heřman z Lichtemburku kolonizoval oblast v okolí svého hradu Lichnice. Za nejstarší dochovanou písemnou zmínku se považuje zpráva v zemských deskách z roku 1325, kde se píše o městečku ležícím na Trstenické stezce, která spojovala Čechy a Moravu. Za husitských válek byla tato obec vypálena. Od 16. století se zde vyskytovala židovská komunita, ta pak na konci 18. století vytvořila židovskou čtvrť, jejíž zbytky se dochovaly dodnes. Heřmanův Městec byl povýšen na město císařem Rudolfem II. Mezi nejvýznamnější majitele města patřili Šporkové. Za jejich vlády se rozšiřovaly a přestavovaly městské stavby, na náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje. Dalšími významnými majiteli byli Kinští, kteří se zasloužili o rozvoj města především postavením Mariánské nemocnice, dětské opatrovny a hřebčína. V první polovině 19. století zde byla zavedena poštovní stanice a ke konci 19. století železniční stanice. Zajímavostí tohoto města je, že se zde údajně roku 1875, jako na prvním místě v Čechách, hrála kopaná. Nejvýznamnější historická část města se nachází v okolí náměstí, tato oblast byla prohlášena roku 1989 za památkovou zónu. Dominantou náměstí je již zmiňovaný kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven v barokním slohu v letech 1756 až 1761. Má 42 m vysokou věž, která je pozůstatkem původního kostela z roku 1740. Vnitřní výzdoba je bohatá, jsou zde k vidění nástropní malby z roku 1762, iluzivní malby oltáře, plastiky na průčelí nebo také gotická křtitelnice z roku 1436. [Podhorský, 2004, s. 168170]
39
Kousek od náměstí se nachází renesanční zámek. Budova zámku je jednopatrová, má čtvercový dvůr a skládá se ze čtyř křídel. Původ této stavby pochází z roku 1784, kdy byla původní budova důkladně přestavěna Václavem Šporkem. Roku 1876 se konala další velká přestavba, a to díky rodu Kinských. Byly zbořeny okolní stavby, a tím vznikl prostor pro rozšíření zámku. Roku 1932 bylo postaveno poslední křídlo, a zámek tak dostal dnešní podobu. V roce 1945 se v zámku usídlil generální štáb německé armády a přilehlý park zámku sloužil jako letiště. Po 2. světové válce se zámek stal sídlem ministerstva zahraničních věcí a od roku 1952 až do dnes je zde domov důchodců hlavního města Prahy. [Podhorský, 2004, s. 168-170], [9] Přilehlý zámecký park v anglickém stylu, který přechází dále v lesopark, byl zřízen roku 1784 Šporky. Ti zde vysadili i mnoho cizokrajných dřevin. Toto arboretum dnes taktéž spadá do vlastnictví hlavního města Prahy a je považováno za jeden z nejkrásnějších parků v České republice. Z návrší nad rybníkem je vyhlídka na park, který je zakončený barokním zámkem. Za ním se rýsuje Kunětická hora u Pardubic a za dobrého počasí je vidět až na hřebeny Krkonoš. [Podhorský, 2004, s. 168-170], [Rusňák, 2006, s. 2], [9] Nejstarší dochovanou stavbou města je kostel Zvěstování Panny Marie, ten vznikl v 16. století přestavbou kostelíka z poloviny 13. století. Na zdech kostela jsou náhrobky pocházející z doby přestavby. Ke kostelu patří také hřbitov, kde se ještě donedávna vyskytovaly historicky významné náhrobní kameny a zděná zvonice z roku 1711. [Podhorský, 2004, s. 168-170] Heřmanův Městec je významný především dochovanými židovskými památkami, mezi které patří židovská synagoga, bývalá škola a židovský hřbitov. V 90. letech 20. století při budování městské kanalizace byl zbytek židovského města zbořen. Synagoga a židovská škola byly zrekonstruovány v roce 2001 a dnes se v těchto prostorách nachází galerie východočeských malířů a sochařů. O založení židovského hřbitova se nedochovaly žádné zprávy, ale jeho vznik můžeme téměř jistě datovat do doby prvního osídlení. Říká se, že zde ležel náhrobní kámen z doby před rokem 1430. [Podhorský, 2004, s. 168-170], [9]
40
3.6.2 Chrudim Město Chrudim se nachází taktéž na úpatí Železných hor, leží na řece Chrudimce. Žije zde více jak 23 000 obyvatel a je městem okresním. Historie Chrudimi sahá 6 až 7 tisíc let zpět. Archeologické výzkumy dokazují, že severním směrem od dnešního centra leželo opevněné sídliště. V 5. století př. n. l. se zde usadili Keltové. Mezi 7. a 8. stoletím n. l. přišli Slované a v 9. století vzniklo hradiště nad řekou Chrudimkou, které sloužilo jako jedno z center správy českého státu. První písemná zmínka o Chrudimi je datována k roku 1055, kdy zde podle Kosmovy kroniky zemřel český kníže Břetislav I. Díky tomu, že Chrudim ležela u frekventované cesty z Prahy na Moravu, zařadila se k předním městům království. Před rokem 1337 Chrudim vyhořela, poté byla obnovena a rozšířena. Chrudim byla převážně německým městem a to až do husitských válek. V husitských válkách stála na protikatolické straně, a proto ji německy mluvící obyvatelstvo opustilo. Město několikrát postihl požár. Ve třicetileté válce byla zničena třetina domů. Chrudimi se nevyhnula ani morová epidemie. V 19. století byla v Chrudimi zbudována železniční trať, založena tiskárna, cukrovar, městský pivovar, sladovna či Popperova továrna na obuv. Největším podnikem se stala Wiesnerova strojírenská továrna. Čížkova továrna na sukno navázala na tradici výroby sukna ze 14. století. V té době byla také vybudována plynárna, elektrárna, cihelna, továrna na vápno a stavební hmoty. Po 2. světové válce vznikly dva průmyslové závody – Transporta Chrudim známá výrobou lanovek a textilní závod Evona. Chrudim je považována za jedno z památkově nejcennějších měst ve východních Čechách. Roku 1990 byla vyhlášena městskou památkovou zónou. Významnou památkou je například bašta Prachárna z roku 1435 nacházející se v severovýchodním nároží městského opevnění. Dochovaly se také dvě fortny a to Pardubská a Tmavá. Tmavá fortna je také nazývána Myší díra. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na Resselově náměstí a je dominantou celého města. Na jeho místě dříve stál královský hrad. Dále na Resselově náměstí najdeme Starou radnici z první poloviny 15. století, Měšťanský Rozvodovský dům s gotickým jádrem a barokní morový sloup.
41
V letech 1519 až 1521 byl postaven kostel sv. Michala, tento kostel je pozdně gotický a hřbitovní. Ve vnějších stěnách kostela můžeme spatřit zazděné náhrobky. Kostel sv. Kateřiny z 14. století se nachází na Kateřinském náměstí. Na Školním náměstí najdeme jednolodní klášterní kostel sv. Josefa s Loretánskou kaplí a Božím hrobem. Kostel Povýšení sv. Kříže stojí na hřbitově U Kříže. Tento kostel byl vybudován nejspíše v 11. století, a tím patří k nejstarším ze všech chrudimských svatyní. V Břetislavově ulici najdeme původně gotický Mydlářovský dům s válcovou věžičkou nazývanou hvězdárna. V Mydlářovské domě se dnes nachází muzeum loutkářských kultur. V Fortenské ulici je Ceregettiho dům ze 14. století. V Široké ulici je muzeum, které se skládá ze dvou budov, a to z pseudorenesanční a pseudobarokní. V téže ulici se nachází i rodný dům Josefa Ressela, vynálezce lodního šroubu. Ve městě najdeme také historické sochy, například je to socha sv. Jana Nepomuckého, Karla IV., sv. Václava či Josefa Ressela. Je zde i židovský hřbitov. Při prohlídce města můžeme navštívit muzeum barokních soch v kostele sv. Josefa, komplex muzejních budov – regionální muzeum či muzejní knihovnu. [David, Soukup, 2011, s. 80-84]
3.6.3 Nasavrky Město Nasavrky se nacházejí asi 12 km jižním směrem od Chrudimi. Žije zde více než 1 600 obyvatel. Nasavrky jsou sídlem Správy Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Tradičně se zde pořádají akce spojené s Kelty. V létě je to například velký Festival keltské kultury či Samhaid – Keltský nový rok na konci října. První písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy obec byla majetkem Žehartů z Nasavrk. Nasavrky také patřily Karlu IV., který obec daroval olomouckému biskupovi. Roku 1630 byly Nasavrky povýšeny na městečko. Okolo roku 1660 převzal Nasavrky do vlastnictví Václav Záruba z Hostířan, který zde postavil dvoupatrový zámek. Ten je v současné době využíván k pořádání různých kulturních akcí, sídlí zde informační centrum a od roku 2005 je v zámku také stálá expozice Po stopách Keltů. Nejvýznamnější církevní památkou v tomto městě je Kostel sv. Jiljí ze 14. století, který byl původně gotický, ale po požáru roku 1740 byl barokně upraven. Můžeme zde také navštívit chráněnou přírodní památku Kaštanka. Jedná se o sad jedlých kaštanů, které nechal vysázet Jan Adam Auersperg v 18. století. [Podhorský, 2004, s. 161], [David, Soukup, 2011, s. 168] 42
3.6.4 Slatiňany Slatiňany leží jihovýchodním směrem od Chrudimi. I s přilehlými částmi zde žije více než 4 000 obyvatel. Obec vznikla jako osada u dřevěné tvrze postavené ke konci 13. století. Tvrz se nacházela ve slatinách, podle toho také vznikl název Slatiňany. Ke konci 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Významnými vlastníky byl rod Auerspergů. Za nich zde vznikl například cukrovar, lihovar, parní pila či továrna na umělá hnojiva. Slatiňany byly roku 1971 jmenovány na město. [Podhorský, 2004, s. 144-145] Ve Slatiňanech se nachází již zmíněný zámek z let 1580 – 1590 s anglickým parkem. V lese za parkem se nachází miniatura bývalého hradu Kočičí hrádek, který je především oblíbený dětmi. [Podhorský, 2004, s. 144-145], [10]
3.6.5 Trhová Kamenice Trhová Kamenice leží asi 7 km severozápadním směrem od Hlinska při řece Chrudimce. Městečko vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy byla v těchto místech vybudována tvrz, která chránila brod přes řeku Chrudimku. Na konci 14. století se zde rozvinula výroba železa. Při řece vznikala vodní díla a v okolních lesích se začalo těžit dřevo. Od roku 1499 je Trhová Kamenice městem. Největší rozkvět Trhové Kamenice nastal v 16. století, kdy se ve městě a v jeho okolí zakládaly nové mlýny, hamry, sklárny, pivovary či pily. V jeho blízkosti byly také založeny rybníky. Největší tragédii město utrpělo roku 1834. V té době jej postihl veliký požár, který zasáhl téměř celou Trhovou Kamenici. Kostel sv. Filipa a Jakuba postavený v letech 1737 až 1747 je dominantou horní části náměstí. Byl postaven na místě bývalé gotické stavby. Uvnitř kostela můžeme obdivovat malířskou a řezbářskou výzdobu. Ke kostelu patří parčík s pomníkem K. V. Raise, který zde působil. Přestavbou bývalé tvrze vznikla v 17. století fara. Na náměstí také můžeme najít několik roubených chalup, zbytek domů je upraven převážně do klasicistního stylu. [Podhorský, 2004, s. 161-162]
43
3.6.6 Hlinsko Hlinsko je starobylé město, které vzniklo již v 11. století jako osada při obchodní cestě z Čech na Moravu. Nejstarší písemná zmínka, která dokazuje existenci této obce, je z roku 1073. Prvními obyvateli obce byli hrnčíři, z čehož byl pravděpodobně odvozen její název. Během 14. a 15. století získalo Hlinsko některá městská práva, ale za město bylo vyhlášeno až roku 1834. Hlavní obživou obyvatel bylo především zemědělství a řemesla jako hrnčířství, tkalcovství, hutnictví či sklářství. Většího hospodářského rozmachu město dospělo až v 19. století, kdy byla do Hlinska zavedena železniční trať. Ta podpořila rozvoj textilního a kožešnického průmyslu. V první polovině 20. století zde začala výroba elektrospotřebičů. Dnes je to známá firma ETA a. s. Hlinskem protéká řeka Chrudimka, na jejímž pravém břehu se nachází soubor roubených staveb nazývaný Betlém. K vidění jsou zde zrekonstruovaná obydlí drobných řemeslníků, nachází se zde také prodejna s výrobky lidového umění typickými pro tuto oblast. Část Betlému byla zničena během 20. století a zbytek staveb, které se dochovaly, byl vyhlášen za památkovou rezervaci. V ulici U Tvrze se nachází kostel Narození Panny Marie z let 1730 – 1745. Na místě kostela stála původní gotická stavba, jejím pozůstatkem je hranolová kostelní věž. Barokní radnici z roku 1782 s věží z roku 1839 najdeme na Poděbradově náměstí. V Havlíčkově ulici můžeme vidět novoromantickou synagogu z konce 19. století a klasicistní budovu muzea z 19. století. Muzeum bylo založeno již roku 1784 a tím patří k jednomu z nejstarších v Čechách. Jižně za městem najdeme barokní kapli sv. Jana Křtitele z roku 1645. Nedaleko od kaple se nachází pramen, kde od 17. do 19. století fungovaly lázně. [Podhorský, 2004, s. 154-155]
3.6.7 Seč Seč je město s více jak 1 600 obyvateli. Nachází se asi 18 km jihozápadním směrem od Chrudimi. Díky stejnojmenné přehradní nádrži je Seč významným a hlavním rekreačním střediskem v Železných horách. První písemná zmínka o Seči pochází z roku 1318. Městem se Seč stala roku 1853, o status města však přišla a znovu jej získala roku 2007. Název města je odvozen od kácení lesa a sečení porostů pro získání prostoru. Místní zámek je zde stavební památkovou dominantou a do kulturních atraktivit patří také kostel sv. Vavřince. [David, Soukup, 2011, s. 227-228] 44
3.6.8 Třemošnice Třemošnice je jedno z dalších měst, které leží na okraji Železných hor v údolí Zlatého potoka. Město je vzdáleno přibližně 11 km jihozápadním směrem od Heřmanova Městce. V dnešní době žije v Třemošnici přes 3 000 obyvatel. K první písemné zmínce dochází až roku 1564. Jednalo se o dělení rodového majetku mezi Václava a Albrechta Robmhápovy. Později byla Třemošnice prodána majiteli Ronova nad Doubravou, který oba tyto statky spojil. Na začátku 19. století zde byla založena slévárna, která se později stala strojírnou. Tento závod byl po 1. světové válce rozšířen a po 2. světové válce přejmenován na Kovolis. Status města dostala Třemošnice až roku 1994. Z historických památek můžeme v Třemošnici vidět barokní zámek z roku 1750. Zámek však nebyl podle původních plánů dostavěn. Postavena byla jen západní část s kaplí sv. Anny, a to podle plánů od Santiniho. Původ zámku spadá do roku 1564. Dříve na jeho místě stála tvrz, která byla dále přestavována. Můžeme zde navštívit historickou Berlovu vápenku, která byla zpřístupněna veřejnosti až v roce 2010. Město je vhodné jako výchozí místo na výlety, například nedaleko se nachází Lichnice či Lovětínská a Hedvikovská rokle. [David, Soukup, 2011, s. 267-268], [Podhorský, 2004, s. 166-167]
3.7 Informační centra na území Železných hor Pro lepší informovanost a orientaci turistů zde bylo zřízeno několik turistických informačních center a informačních center. Tyto centra jsou uvedena v následujícím seznamu. -
Turistické informační centrum Heřmanoměstecko (adresa: Náměstí Míru 288, Heřmanův Městec 538 03)
-
Turistické informační centrum Seč (adresa: Chrudimská 94, Seč 538 07)
-
Informační centrum Třemošnice (adresa: 1. Máje 56, Třemošnice 538 43)
-
Turistické Informační centrum Nasavrky (adresa: Náměstí 1., Nasavrky 538 25)
-
Informační centrum Chrudim (adresa: Resselovo náměstí 1, Chrudim 537 01)
-
Informační centrum Hlinsko (adresa: Husova 41, Hlinsko 539 01)
-
Informační centrum Slatiňany (adresa: T. G. Masaryka 36, Slatiňany 538 21)
[1] 45
4 Šetrný cestovní ruch K šetrnému poznávání krajiny slouží převážně vlastivědné naučné stezky. Ty mohou být průjezdné na kole či schůdné pěšky. Prohlédnout si krásnou krajinu Železných hor můžeme i z koňského hřbetu.
4.1 Vlastivědné stezky Vlastivědná stezka je taková stezka, která turisty seznamuje především s přírodními, ale také s kulturními atraktivitami. Základem jsou důmyslně rozmístěné a dobře vypracované informační tabule, které turistu seznamují s daným místem a blízkým okolím. Podávají informace především o vzácných druzích rostlin, živočichů či geologických jevů. Ke zvýšení atraktivity jsou informační tabule opatřeny tematickými obrázky a mapami, které přispívají k lepší orientaci člověka. Některé vlastivědné stezky nejsou určeny pouze pro pěší turistiku, ale také pro cykloturistiku. V Železných horách se nachází těchto vlastivědných stezek několik. Mají různou délku a nároky na fyzickou kondici. Příklady stezek jsou uvedeny v následujících odstavcích.
4.1.1 Z potůčku potok, z říčky řeka Tato vlastivědná stezka se řadí k nejnovějším, provádí oblastí vodních ploch v Železných horách. Projekt je rozdělen do tří tras, všechny vedou ke stejnému cíli a to k největší vodní ploše – Sečské přehradě. První trasa vede z Mělic, přes Heřmanův Městec na Seč. Druhá trasa začíná v Lukavici, vede přes Nasavrky a končí u Sečské přehrady. Třetí verze trasy vychází z Ronova nad Doubravou, dále vede přes Pekelské rybníky a opět končí u Sečské přehrady. [1]
4.1.2 Krajem Chrudimky Krajem Chrudimky je naučná stezka, která začíná u pramene řeky blízko Filipova, který se nachází asi 8 km od Hlinska. Pokračuje podél jejího toku a končí v Chrudimi. Celková délka trasy je 82 km. Prochází krásnou krajinou Železných hor i Vysočiny. Stezka je vybavena 37 stávkovými tabulemi a v roce 1995 prošla rekonstrukcí. Zajímavými místy, kterými stezka prochází, jsou například skanzenové městečko Veselý Kopec, Trhovokamenické rybníky, Sečská přehrada, skalnaté údolí Krkanka a Peklo. [Kolektiv pracovníků Správy CHKO Železné hory, 2001, s. 13], [1] 46
4.1.3 Krajem Železných hor Na stezku Krajem Chrudimky volně navazuje další stezka a to Krajem Železných hor. Trasa Krajem Železných hor vznikla roku 1986 a v roce 1994 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Začíná u Seče a končí u Ronova nad Doubravou. Její délka činní 22 km. Trasa vede například přes Kaňkovy Hory, Chittussiho údolí, zříceninu hradu Lichnice či Dívčí kámen. [Bárta, Stehlík, 2001, s. 3]
4.1.4 Údolím řeky Doubravy Pro zájemce o geomorfologické jevy je vhodná stezka Údolím Doubravy. Trasa ukazuje nejen na zajímavosti geomorfologie, ale také na zajímavosti rostlinstva a živočišstva. Stezka je určena pro pěší turistiku střední obtížnosti, je dlouhá 4,5 km. Začátek je u Horního mlýna u Chotěboře a konec v obci Bílek. Tato lokalita je díky skalním útvarům také vhodná pro horolezce. [1]
4.1.5 Keltská stezka Železnými horami Keltská stezka Železnými horami je relativně nová, byla vybudována roku 2003. Je spojena s pradávnou minulostí a především nás seznamuje se zajímavostmi z doby Keltské éry. Stezka začíná u Nasavrckého hradu, vede údolím Chrudimky ke keltskému Oppidu, romantickým údolím potoka Debrný a končí na náměstí v Nasavrkách. Tento okruh je dlouhý přibližně 9 km. [1]
4.1.6 Další vlastivědné stezky V Železných horách se nacházejí i další vlastivědné stezky. Mezi ně patří MAGMA, určená spíše pro cykloturistiku. Spojuje Hlinsko s Chrudimí a je dlouhá 56 km. Nenáročná 3 km dlouhá stezka Ke Kočičímu hrádku začíná i končí právě u Kočičího hrádku ve Slatiňanech. Seznamuje s lesními ekosystémy, chovem koní nebo historií města a je vhodná například pro školní výlety či rodinné výlety s menšími dětmi. V národní přírodní rezervaci Lichnice-Kaňkovy hory nalezneme Lesní naučnou stezku. Naučná cyklistická stezka vedoucí po asfaltovém povrchu údolím řeky Doubravy s délkou 52 km se jmenuje Podoubraví. Poslední je 3 km dlouhá trasa západní částí chrudimských lesů Podhůra, která se nachází asi 4 km západně od Slatiňan. [1] 47
4.2 Cyklistické trasy Díky rozvoji cykloturistiky se začaly vybudovávat i cyklotrasy. Terén Železných hor je pro cykloturistiku jako stvořený. Krajina je pestrá a trasa proměnlivá. Železné hory nejsou příliš vysoké pohoří, tedy prudkému stoupání nebo velikým sjezdům se zde vyhneme. Oblíbeným cyklistickým cílem bývá zřícenina hradu Lichnice, židovské památky v Heřmanově Městci, přírodní koupaliště na Konopáči, rekreační středisko Seč a další. Cyklotrasy vedou převážně přírodou.[1] Jako příklad uvedu cyklistickou trasu z Heřmanova Městce na zříceninu hradu Lichnice a zpět. Tato trasa vede přes Březinku ke zřícenině, která je vzdálená přibližně 18 km. Po prohlídce zříceniny Lichnice se může cyklista vrátit jinou cestou, a to přes Starý Dvůr a Vápenný Podol, kde je možnost občerstvení. Trasa končí opět v Heřmanově Městci a celkový počet najetých kilometrů je přibližně 34. [1]
4.3 Hipoturistika a agroturistika Hipoturistika je relativně mladý druh turistiky, která začala nabírat na významu až v posledních několika letech. Hipoturistika představuje trávení volného času v koňském sedle. Jedná se o sportovně-poznávací aktivitu, při které se turista pohybuje v přírodě. Hipoturistickým centrem jsou například Slatiňany, kde je možno si vypůjčit koně a s instruktorem vyrazit na projížďku. Pro milovníky koní je ideální Ranch Kovářov, kde si můžeme nejen koně vypůjčit, ale dá se zde zajistit i ubytování a ustájení vlastního koně. V Železných horách jsou k nalezení stezky přizpůsobené hipoturistice, například jsou právě v okolí Kovářova. Hřebčín můžeme také najít v Heřmanově Městci, kde je možnost projížďky kočárem. Farma Slunečný Dvůr v Holičkách je centrem pro jezdecký sport. Agroturistika je zvláštní forma cestovního ruchu. Je to druh šetrného cestovního ruchu. Turisté jsou ubytováni v typicky venkovském prostředí, například na farmě. Mohou se zde účastnit různých venkovských aktivit, jako je krmení zvířat, dojení krav, starání se o koně a další. Za agroturistikou se můžeme vydat například na již zmiňovaný Ranch Kovářov, nebo kozí farmu Licobořice.
48
5 Praktická část – vytvoření zájezdu V praktické části své bakalářské práce se věnuji sestavení zajímavého zájezdu do lokality Železných hor. Cestovní ruch v Železných horách za posledních pár let začal upadat. Turisté vyhledávají pro strávení své dovolené jiná místa i přes to, že Železné hory jsou ideálním místem nejen pro aktivní dovolenou, ale i pro rekreaci. Cílem sestavení zájezdu je přilákat turisty do této oblasti a poukázat nejen na přírodní krásy, ale i na kulturu. Sestavení zájezdu spočívá v rozpracování itineráře trasy autobusu, časového harmonogramu, denního programu a zajištění služeb. Část práce je věnována výpočtu předběžné kalkulace a vytvoření propagačního letáku. Dále se budu zabývat hodnocením mnou sestaveného zájezdu. Toto hodnocení proběhne pomocí dotazníkového šetření.
5.1 Zákon č. 159/1999 Sb. Pojem zájezd je definován v zákoně č. 159/1999 Sb. ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.
5.1.1 Definice zájezdu Za zájezd je považována předem sestavená kombinace nejméně dvou následujících služeb, která je prodávána či nabízena za souhrnnou cenu a služba je poskytována alespoň po dobu 24 hodin či zahrnuje ubytování přes noc. Službami je myšlena doprava, ubytování nebo jiné služby cestovního ruchu. Jiné služby cestovního ruchu nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu či jejich cena tvoří alespoň 20 % ze souhrnné ceny celého zájezdu. Podle zákona naopak zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu prodávána jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání. Prodávat zájezdy mohou pouze provozovatelé cestovních kanceláří – podnikatelé, kteří jsou na základě koncese oprávněni organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. 49
Zprostředkovávat zájezdy mohou cestovní kanceláře pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agentury
- podnikatelé, kteří mají oprávnění na základě ohlášení volné
živnosti. [11]
5.2 Charakteristika vytvořeného zájezdu Hlavním účelem tohoto zájezdu je seznámit se s překrásnou krajinou Železných hor, ale i s kulturou a kulturními památkami, je to tedy zájezd poznávací. Zájezd trvá po dobu čtyř dnů. Je určen především pro lidi mladšího a středního věku. Jedná se o klientelu, která obdivuje přírodu a nebojí se strávit dovolenou aktivním způsobem. Zájezd je zaměřen na klientelu z hlavního města Prahy a z jejího okolí. Na pražské obyvatele jsem se zaměřila především proto, že se s nedotčenou přírodou během jejich běžného dne jen tak nesetkají. Myslím si, že by je tento zájezd mohl oslovit. Přesun z Prahy do Železných hor bude realizován hromadně a to minibusem. Zájezd je pojat aktivním způsobem, každý účastník musí být povinně vybaven kolem a helmou. Kola budou přepravena v přívěsu minibusu. Maximální počet účastníků je 16 osob, přeprava bude zajištěna minibusem s kapacitou pro 20 osob. Do minibusu by se vešlo více než 16 lidí, ale pro výlet na kole by byla skupina již příliš početná. Do ceny zájezdu je zahrnuta doprava, ubytování, stravování – polopenze. Vstupné a obědy si účastníci hradí sami. Cestovní kancelář zde praktikuje pouze povinné pojištění proti úpadku CK. Pokud mají účastníci zájem o cestovní pojištění, musejí si jej sjednat sami.
5.3 Zajištění ubytování, stravování a dopravy Účastníci zájezdu mají samozřejmě zajištěné ubytování, stravování a dopravu do místa určení. Dále je také zajištěna úschova kol v místě ubytování. Všechny tyto věci jsou následně zahrnuty v ceně zájezdu.
50
5.3.1 Ubytování Účastníci zájezdu budou ubytováni ve čtyřlůžkových chatkách v autokempinku U Letadla na Seči. Od přehradní nádrže Seč se autokempink U Letadla nachází přibližně 500 m. Jedná se o chaty typu LUX, které poskytují vysoký standard ubytování. Jedna ložnice se nachází v podkroví, kde jsou k dispozici dvě lůžka, popřípadě přistýlka. Další dvě lůžka jsou umístěna v hlavní obytné místnosti v přízemí. Chatky jsou dále vybaveny elektřinou, vlastním přívodem vody, WC a sprchovým koutem, kuchyňskou linkou s elektrickým sporákem a lednicí, barevnou TV a přímotopným zařízením. Přímo v kempu je možnost zakoupení základních potravin. Pro využití volného času je zde k dispozici pingpongový stůl, kulečník, trampolína, či je možno využít veřejného ohniště. Účastníci zájezdu především ale využijí možnost úschovy kol. Autokempink je také vybaven nočním orientačním osvětlením. Cena ubytování:
250 Kč/osoba/noc
Cena úschovy kol:
10 Kč/den
Kontakt na majitele:
AVZO TSČ ČR Chrudim, Masarykovo náměstí 57, 53701 Chrudim
Telefonní číslo:
+420 739 730 732
Web:
http://www.autocamp.estranky.cz
[12]
5.3.2 Stravování Restaurace, kde se turisté budou stravovat, se nachází přímo v místě pobytu, v autokempinku U Letadla. Je zde zajištěna polopenze – účastníci zájezdu tedy obdrží snídaně a večeře. Díky celodenním výletům zde není možné zajistit plnou penzi. V rámci denního programu bude však vyhrazen čas a vhodné místo na oběd. Polopenze je zahrnuta v ceně zájezdu, obědy již nikoli. Ty si hradí účastníci zájezdu zvlášť. Polopenze začíná první den večeří a končí poslední den snídaní. Cena polopenze za osobu/den:
130 Kč
[12] 51
5.3.3 Doprava Doprava je zajištěna u pražské společnosti VLASÁK dopravní agentura. Sídlo této společnosti je v Praze. Tato dopravní společnost dále zajišťuje nákladní dopravu nebo pořádá jednodenní lyžařské zájezdy. U této společnosti bude vypůjčen minibus Mercedes Sprinter s kapacitou 20 osob. Ceník:
vnitrostátní doprava (i s řidičem)
16 Kč/km
čekání autobusu
150 Kč/hodina
denní stání
1 500 Kč/den
Kontakt:
Autobusová doprava, Bránická 141, 140 00 Praha 4
Web:
www.autobusovadoprava.cz
[13] Minibus musí být také vybaven vlekem, kde budou přepravena vlastní kola účastníků. Tento vlek bude vypůjčen u firmy Dostál Praha. Do vleku se vejde 44 kol. Jelikož nenaplníme jeho kapacitu, bude v něm možné přepravit i zavazadla účastníků zájezdu. Pronájem vleku na kola:
1 300 Kč/den
[14] Parkování autobusu je zajištěno po ukončení denního programu přímo v autokempinku U Letadla. Cena parkování na jeden den je 70 Kč. [12]
52
5.4 Itinerář trasy Itinerář je podrobně rozpracovaná trasa autobusu. Itinerář bývá nejčastěji sestaven do tabulky. Je zde uveden počet ujetých km, cílové místo, doba odjezdu a příjezdu a číslo komunikace, po které dopravní prostředek jede. Pod tabulkou je rozepsán výpočet doby trvání jízdy z jednoho bodu do druhého. Tabulka 5: Itinerář trasy zájezdu
den km
průb. komunikace km
místo Praha, Florenc
1.
100 17
Seč
12 337
Ronov nad Doubravou
12
24 337
Seč
14
14 340, 337
Nasavrky
13
27 37, 3433
Veselý Kopec
22
míst. kom., 44 343, 37, 337, Ležáky 33773 66 33773, 337 Seč Seč
4.
Odjezd na zájezd
8:00
117
12
17
poznámka
příj.
Heřmanův Městec 14:00 9:35 Prohlídka města
Seč
3.
odj.
100 12, 38, 17
Seč 2.
doba
20
20 340, 37
108
128 17, 38, 12
Chrudim
14:20 Ubytování Odjezd do Ronova nad 8:30 Doubravou 9:45 8:45 Prohlídka města, cyklistický výlet Návrat prázdného autobusu do místa ubytování 8:00 Odjezd do Nasavrk Prohlídka města Nasavrky, 13:30 8:20 pěší turistika Návštěva skanzenu Veselý 16:00 13:50 Kopec 10:00
18:00 16:20
Návštěva pietního místa Ležáky
18:30 Návrat do místa ubytování 9:00
Odjezd z místa ubytování
15:30 9:25 Prohlídka města
Praha, Florenc
17:20 Ukončení zájezdu
Je důležité vypočítat celkový počet ujetých km. Tento počet je potřebný pro předběžnou kalkulaci zájezdu. Celkový počet ujetých km po dobu celého zájezdu:
335 km
Čas ujeté trasy je počítán následovně. Zjistím, kolik km je trasa dlouhá a také to, po jaké třídě komunikace trasa vede. Doba ujetých km se počítá podle vzorce. Počet najetých km vydělím průměrnou rychlostí jízdy po dané třídě komunikace. Když jedeme po dálnici, průměrná rychlost jízdy je 90 km/h. Tuto rychlost vůbec nepoužívám, jelikož 53
trasa minibusu po dálnici nevede. Ve svých výpočtech potřebuji průměrnou rychlost jízdy po silnici první třídy, která je 65 km/h. Průměrná rychlost jízdy po silnici druhé třídy je 55 km/h. Když jede minibus po silnici třetí třídy, kalkulujeme s číslem 45km/h. Praha Heřmanův Městec
100/65 = 1,54 h 1h 35min
Heřmanův Městec Seč
(2/65) + (15/55) = 0,3 20min
Seč Ronov nad Doubravou
12/55 = 0,22 15min
Ronov nad Doubravou Seč
12/55 = 0,22 15min
Seč Nasavrky
15/55 = 0,27 20min
Nasavrky Veselý Kopec
(13/65) + (3/45) = 0,27 20min
Veselý Kopec Ležáky
(3/45) + (8/55) + (6/65) = 0,3 20min
Ležáky Seč
(3/45) + (21/55) = 0,45 30min
Seč Chrudim
(20/55) + (2/65) = 0,39 25min
Chrudim Praha
117/65 = 1,8 1h 50min
5.5 Časový harmonogram V této části informuji o časovém harmonogramu zájezdu. Časový harmonogram je rozpracován na každý den jednotlivě.
5.5.1 1. den -
7:30
Přistavení autobusu
-
8: 00
Odjezd na zájezd z Prahy Florenc
-
9:35
Příjezd do Heřmanova Městce – prohlídka náměstí, kostela sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování Panny Marie, židovského hřbitova, synagogy, individuální volno, možnost oběda
-
14:00
Odjezd z Heřmanova Městce
-
14:20
Příjezd na Seč, ubytování
-
15:30
Procházka na zříceninu hradu Oheb, individuální volno
-
18:30 – 19:00 Večeře
54
5.5.2 2. den -
7:00 – 7:45
Snídaně
-
8:00
Sraz turistů u autobusu, naložení kol do přívěsu
-
8:30
Odjezd do Ronova nad Doubravou
-
8:45
Prohlídka města Ronov nad Doubravou
-
9:30
Návrat k autobusu, vyzvednutí kol
-
9:45
Zahájení cyklistického výletu vlastivědnou stezkou Krajem Železných hor
-
11:15
Příjezd do Třemošnice, možnost individuálního oběda
-
12:30
Odjezd na Lichnici
-
13:00
Příjezd na Lichnici, prohlídka zříceniny hradu, Žižkova dubu a Dívčího kamene
-
14:15
Odjezd z Lichnice, pokračování v cyklistickém výletu
-
17:15
Příjezd na Seč
-
18:30 – 19:00 Večeře
5.5.3 3. den -
7:00 – 7:45
Snídaně
-
8:00
Přesun autobusem do Nasavrk
-
8:20
Příjezd do Nasavrk, zahájení vlastivědné stezky „Keltská stezka Železnými horami“, možnost individuálního oběda v Nasavrkách
-
13:30
Shromáždění u autobusu, odjezd na Veselý Kopec
-
13:50
Příjezd na Veselý Kopec, prohlídka skanzenového městečka
-
16:00
Odjezd z Veselého kopce do lokality Ležáky
-
16:20
Příjezd do lokality Ležáky, prohlídka pietního místa
-
18:00
Odjezd do místa ubytování
-
18:25
Příjezd na Seč
-
18:30 – 19:00 Večeře
-
21:00
Společenský večer u táboráku
55
5.5.4 4. den -
7:00 – 7:45
Snídaně
-
8:30
Shromáždění u autobusu, naložení zavazadel a kol
-
9:00
Odjezd ze Seče do Chrudimi
-
9:25
Příjezd do Chrudimi, prohlídka města – Resselovo náměstí, muzeum barokních soch
-
12:00
Individuální volno, možnost oběda
-
14:00
Sraz na Resselově náměstí, prohlídka komplexu muzejních budov a Regionálního muzea
-
15:30
Odjezd z Chrudimi do Prahy
-
17:20
Příjezd na Prahu-Florenc, ukončení zájezdu
5.6 Podrobně zpracovaný program V této části práce se zabývám programem zájezdu, který jsem vytvořila. Program je zde vypsán ve větách, a díky tomu je možno si lépe představit, jak zájezd bude probíhat.
5.6.1 Program 1. dne Účastníci zájezdu mají sraz v Praze na Florenci půl hodiny před odjezdem, to je v 7:30. Sraz je dříve, aby se stihla naložit zavazadla a kola do přívěsu. Průvodce si dále překontroluje přítomnost účastníků zájezdu. Následně v 8:00 minibus s klienty odjíždí do místa realizovaného zájezdu – Železných hor. Trasa autobusu vede přes města Úvaly, Kolín a Čáslav. Během cesty průvodce seznámí účastníky zájezdu s programem, poskytne různé rady a užitečné informace, popřípadě odpoví na dotazy účastníků. Po cestě do místa ubytování se uskuteční první zastávka a to v Heřmanově Městci. Příjezd do Heřmanova Městce je plánován na 9:35. Zde se uskuteční prohlídka náměstí a jeho dominanty – kostela sv. Bartoloměje. Dále se půjdeme podívat do kostela Zvěstování Panny Marie s přilehlým hřbitovem, tento kostel je nejstarší dochovanou budovou ve městě. Posledním společným navštíveným místem je židovský hřbitov a synagoga. Tam nás doprovodí zaměstnanec Turistického informačního centra Heřmanoměstecko a poskytne odborný výklad. Poté se skupina hromadně přesune zpět na náměstí, kde dostane rozchod. Ještě před tím, než průvodce skupinu propustí, poskytne informace o dalších atraktivních místech ve městě. Účastníci si pak mohou 56
sami vybrat, kam se podívají. Je zde také možnost využití stravovacích zařízení. V 14:00 se skupina opět sejde na smluveném místě na náměstí, přesune se do autobusu a pojede do místa ubytování – na Seč. Příjezd na Seč je odhadován přibližně na 14:20, zde budou turisté ubytováni ve čtyřlůžkových chatkách. V 15:30 se uskuteční hromadný pěší výlet na zříceninu hradu Oheb, která se nachází 2 km jižním směrem od Seče na skalnatém ostrohu. Ze zříceniny je překrásný pohled na nádrž Seč, který účastníky zájezdu jistě nadchne. Zde bude program prvního dne zakončen. Turisté se mohou například projít po přírodní rezervaci Oheb, která zříceninu hradu obklopuje. Do místa ubytování se přesunou jednotlivě, kde je v době 18:30 až 19:00 bude čekat večeře.
5.6.2 Program 2. dne Druhý den zájezdu začíná snídaní, ta je podávána v době od 7:00 do 7:45. Účastníci se musí řádně připravit na dnešní program, bude realizován celodenní výlet na kole. Účastníci by se měli vybavit svačinou, zásobou tekutin a helmou. V 8:00 se skupina shromáždí i s koly. Ta se naloží do přívěsu autobusu a v 8:30 se odjíždí ve směru Ronov nad Doubravou. Plánovaný příjezd do Ronova nad Doubravou je v 8:45. Zde proběhne krátká prohlídka města. Navštívíme Chittussiho náměstí, kde se nachází kostel sv. Vavřince, Pomník padlým z 1. světové války, kašna a Mariánský sloup. Další zajímavostí, kterou ve městě navštívíme, je budova č. p. 25. Tato budova je považována v barokní architektuře za nevšední unikát. Po prohlídce Ronova nad Doubravou, přibližně v 9:30, se odebereme zpět k zaparkovanému autobusu. Zde si účastníci vezmou svá kola a začne cyklistický výlet. Ten vede po vlastivědné stezce Krajem Železných hor. Autobus odjíždí prázdný zpět do místa ubytování. Začátek cyklistického výletu bude v 9:45. Trasa je dlouhá 22 km a končí na Seči. Po cestě budou rozvrženy zastávky podle informačních tabulí, co informační tabule, to zastávka. Po trase se nachází takovýchto tabulí patnáct, u každé z nich jsem vymezila 15 minutovou přestávku. Pouze dvě zastávky budou delší. První delší zastávka bude v Třemošnici, kde se budou moci účastníci zájezdu naobědvat. Při výpočtu doby, za kterou bude vlastivědná stezka ujeta, jsem počítala s průměrnou rychlostí jízdy 14 km/h. Třemošnice se nachází přibližně na 7 km cyklistické trasy. Trasa 7 km by bez přestávek 57
měla být ujeta za 30 minut. Když připočteme čtyři 15 minutové přestávky u informačních tabulí, vychází čas příjezdu do Třemošnice na 11:15. Zde se turisté pozastaví u páté informační tabule. Následně dostanou individuální volno do 12:30, během kterého se mohou v Třemošnici naobědvat. V 12:30 budou turisté pokračovat v cyklistickém výletu a to na zříceninu hradu Lichnice. Lichnice se nachází přibližně 2 km od Třemošnice. Tento úsek trasy je hodně do kopce, tedy jsem zde vymezila delší dobu jízdy. Plánovaný příjezd na Lichnici je s rezervou v 13:00. Výpočet času příjezdu k Lichnici jsem uvedla proto, že je nutné zamluvit prohlídku zříceniny hradu s místním průvodcem. Lichnice je druhým místem, kde bude zastávka delší jak 15 minut. Nenavštívíme zde pouze zříceninu hradu, ale i další dvě atraktivity, které se nacházejí nedaleko Lichnice. Jedná se o Žižkův dub a Dívčí kámen. U Dívčího kamene budou turisté seznámeni s místní pověstí. V 14:15 se cyklisté vydají dále po vlastivědné stezce. Zastaví se ještě na dalších 9ti zastávkách. Poslední zastávka je přímo na Seči. Podle průměrné rychlosti jízdy 14km/h by měli účastníci zájezdu k poslední informační tabuli na Seči dorazit v 17:15. Od poslední informační tabule vlastivědné stezky se účastníci přemístí do kempu, kde pro ně bude v době 18:30 až 19:00 připravena večeře.
Obrázek 9: Vyznačená trasa vlastivědné stezky "Krajem Železných hor"
58
5.6.3 Program 3. dne Třetí den se účastníci mohou nasnídat mezi 7:00 a 7:45. V 8:00 se skupina shromáždí u autobusu a pojede do Nasavrk, kam dorazí v 8:20. Zde turisté absolvují pěší vlastivědnou stezku jménem Keltská stezka Železnými horami. Stezka je dlouhá 9 km, po jejíž trase najdeme 12 informačních tabulí. Turisté si tuto trasu projdou jednotlivě, aby si mohli v klidu informační tabule pročíst. Kdo bude mít zájem, může se samozřejmě připojit k průvodci, který společnost turistů rád uvítá. Při výpočtu doby na projití vlastivědné stezky počítám s průměrnou rychlostí chůze 5 km/hod. Bez přestávek by se trasa 9 km ušla přibližně za 2 hodiny. Když připočítám přibližně 5 až 10 minutové přestávky u informačních tabulí, odhadovaný příchod z vlastivědné stezky je v 12:00. Účastníci se mohou naobědvat například v restauraci Pod Lipou. Sraz u autobusu je stanovený na 13:30 a pojede se na Veselý Kopec.
Obrázek 10: Vyznačená trasa vlastivědné stezky "Keltská stezka Železnými horami"
(body 1-12: umístění informačních tabulí) 59
Příjezd autobusu na Veselý Kopec vychází na 13:50. Zde bude realizována prohlídka skanzenu, který je v severní části Českomoravské vrchoviny a v Železných horách na lidovou architekturu nejbohatší a nejznámější. Ve skanzenu bude uskutečněna prohlídka s místním průvodcem, která trvá přibližně hodinu. Poté si turisté budou moci sami prohlédnout místa skanzenu, která je nejvíce zaujala. Turisté pobudou ve skanzenu Veselý Kopec přibližně 2 hod. V 16:00 se účastníci přesunou k autobusu, který vyrazí ve směru posledního navštíveného místa. Posledním navštíveným místem třetího dne zájezdu je bývalá vesnice Ležáky. Příjezd do této lokality je stanoven na 16:20. Ležáky je pietní místo a památník odboje proti nacismu. Za 2. světové války sloužila tato bývalá osada jako úkryt radiostanice Libuše parašutistické skupiny Silver A z Londýna. Členové této skupiny se podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha. Po uskutečnění tohoto atentátu byla obec vypálena. Vesnice již nikdy nebyla obnovena a na místo původních domů zde byly vybudovány pomníčky. Také zde byla postavena budova památníku, kde jsou fotografie a zachované předměty z bývalé obce. Prohlídka Ležáků potrvá přibližně 1,5 hod. Účastníci se v 18:00 odeberou k autobusu a pojedou zpět do místa ubytování. [Podhorský, 2004, s. 153-154] Příjezd do místa ubytování je v 18:30. Večeře bude připravena mezi 18:30 a 19:00. Poslední večer bude od 21:00 pro zájemce zorganizován společenské setkání u táboráku. Bude zajištěno opékání špekáčků a hra na kytaru.
5.6.4 Program 4. dne Posledního dne zájezdu je snídaně ve stejnou dobu jako v předchozích dnech a to mezi 7:00 a 7:45. Do 8:30 se účastníci zájezdu shromáždí u autobusu i se zabalenými věcmi a koly, které se naloží do přívěsu minibusu. Odjezd z místa ubytování je v 9:00, aby se stihla naložit všechna zavazadla turistů. Úplně posledním navštíveným místem během realizovaného zájezdu je město Chrudim. Autobus přijede do Chrudimi v 9:25. Zde bude čekat turisty návštěva krásného historického centra města. Dopoledne bude uspořádána hromadná prohlídka především Resselova náměstí, jehož dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel je zároveň dominantou celého města. Na Resselově náměstí se také zaměříme na Starou radnici, Měšťanský Rozvodovský dům s gotickým jádrem a barokní morový sloup. Dále se půjdeme podívat do muzea barokních soch. V 12:00, po prohlídce muzea barokních 60
soch, dostanou účastníci zájezdu individuální volno. To mohou využít k obědu či k prohlídce atraktivity, která je osobně zajímá. V hromadném programu se bude pokračovat v 14:00. Skupina se sejde na Resselově náměstí a odebere se na prohlídku komplexu muzejních budov a Regionálního muzea. Muzeum zakončuje program zájezdu. V 15:30 se turisté přesunou k autobusu a odjíždějí zpět do Prahy. Cesta z Chrudimi do Prahy trvá necelé dvě hodiny. Během cesty průvodce shrne program zájezdu a zeptá se na připomínky účastníků. Rozdá dotazníky k vyplnění, které by případně mohly odhalit nedostatky zájezdu. Průvodce poděkuje za účast na zájezdu a rozloučí se.
Pokud
nebude v Praze veliký provoz, odhadovaný příjezd ze zájezdu do Železnohorského regionu je plánovaný na 17:20 na Prahu Florenc.
5.7 Předběžná kalkulace V této části práce stanovuji cenu, za kterou by mohl být zájezd prodáván. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava, ubytování a polopenze. Kalkulaci jsem rozdělila na tři části a to na přímé náklady, nepřímé náklady a konečný výpočet ceny zájezdu.
5.7.1 Přímé náklady Ubytování:
250 Kč * 3 dny = 750 Kč
Úschova kol:
10 Kč * 3 dny = 30 Kč
Stravování (polopenze):
130 Kč * 3 dny = 390 Kč
Přímé náklady celkem:
750 + 30 + 390 = 1 170 Kč
61
5.7.2 Nepřímé náklady Průvodce:
900 Kč * 4 dny = 3 600 Kč
Průvodce – polopenze:
130 Kč * 3 dny = 390 Kč
Průvodce – stravné: Sazby stravného jsou stanoveny dle § 163 zákoníku práce § 2 vyhlášky 429/2011 Sb. V tomto zákoníku jsou stanoveny minimální sazby. Ve své práci nekalkuluji s minimálními částkami, ale s o něco vyššími. Mnou vybrané sazby jsou uvedeny níže v tabulce. Tabulka 6: Sazby k výpočtu stravného
Krácení (v %)
Pracovní doba
Sazba na
(v hodinách)
den (v kč)
1 jídlo/den
2 jídla/den
3 jídla/den
5 – 12
70
30
60
100
12 – 18
100
30
60
100
18 - 24
160
25
50
75
1. den:
pracovní doba 12 – 18 h + večeře 100 * 0,7 = 70 Kč
2. den:
pracovní doba 18 – 24 h + snídaně a večeře 160 * 0,5 = 80 Kč
3. den:
pracovní doba 18 – 24 h + snídaně a večeře 160 * 0,5 = 80 Kč
4. den:
pracovní doba 12 – 18 h + snídaně 100 * 0,7 = 70 Kč
70 + 80 + 80 + 70 = 300 Kč Průvodce – ubytování:
250 Kč * 3 dny = 750 Kč
Průvodce – úschova kola:
10 Kč * 3 dny = 30 Kč
Průvodce – vstupné:
průvodce má do všech objektů gratuitu
Doprava – sazba na km:
335 km * 1,1 (objížďky) * 16 Kč = 5 896 Kč
62
Doprava – čekací doba: Za čekací dobu není považována doba mezi 18:00 a 6:00. Za počátek zájezdu se považuje přistavení autobusu, konec čtvrt hodiny po příjezdu zpět domů. Sazba čekací doby dopravce je 150 Kč/hod. Počítá se každá započatá čtvrthodina. 1. den – čekací doba:
7:30 – 8:00, 9:35 – 14:00, 14:25 – 18:00 35 čtvrthodin
2. den – čekací doba:
6:00 – 8:30, 8:45 – 9:45, 10:00 – 18:00 46 čtvrthodin
3. den – čekací doba:
6:00 – 8:00, 8:20 – 13:30, 13:50 – 16:00, 16:20 – 18:00 45 čtvrthodin
4. den – čekací doba:
6:00 – 9:00, 9:25 – 15:30, 17:20 – 17:30 38 čtvrthodin
35 + 46 + 45 + 38 = 164 čtvrthodin 164čtvrthodin/4 = 41 hod. 41 hod. * 150 Kč = 6 150 Kč Doprava – parkovné:
70 Kč * 3 dny = 210 Kč
Řidič – polopenze:
130 Kč * 3 dny = 390 Kč
Řidič – stravné: 1. den:
pracovní doba 12 – 18 h + večeře 100 * 0,7 = 70 Kč
2. den:
pracovní doba 18 – 24 h + snídaně a večeře 160 * 0,5 = 80 Kč
3. den:
pracovní doba 18 – 24 h + snídaně a večeře 160 * 0,5 = 80 Kč
4. den:
pracovní doba 12 – 18 h + snídaně 100 * 0,7 = 70 Kč
70 + 80 + 80 + 70 = 300 Kč Řidič – ubytování:
250 Kč * 3 dny = 750 Kč
Nafta:
Není třeba dalšího tankování, autobus ujede trasu na jednu nádrž
Nepřímé náklady celkem:
3 600 + 390 + 300 + 750 + 30 + 5 896 + 6 150 + 210 + + 390 + 300 + 750 = 18 766 Kč
63
5.7.3 Konečný výpočet ceny zájezdu V ceně zájezdu se také projeví marže, kterou si účtují cestovní kanceláře. Za poznávací zájezdy si cestovní kanceláře účtují marži 30 %. Dále se musí počítat s rizikem neobsazení zájezdu a to s rizikem 20%. Riziko neobsazení 20 %:
Zájezd je určen pro 16 osob, výpočet rizika neobsazení je tedy 16 * 0,8 = 12,8 13 osob (s tímto počtem lidí budeme dále kalkulovat)
Vzorec pro výpočet ceny zájezdu:
přímé náklady + (nepřímé náklady/počtem osob)
Výpočet ceny zájezdu:
1 170 + (18 766/13) = 2 614 Kč
Marže cestovní kanceláře:
2 614 * 1,3 = 3 398 Kč
Prodejní zaokrouhlená cena: 3 400 Kč
64
5.8 Zhodnocení zájezdu Svůj zájezd jsem nechala ohodnotit nejmenovanými cestovními kancelářemi v Praze a informačními centry se sídlem v Železných horách. Vybraným subjektům cestovního ruchu jsem zaslala informace o sestaveném zájezdu, jeho program, propagační leták a dotazník určen ke zhodnocení zájezdu. Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit, zda by o tento zájezd byl zájem. V dotazníku jsem se ptala na otázky týkající se například sestaveného programu, fyzické náročnosti, ceny zájezdu či vytvořeného propagačního letáku. Také jsem se zajímala, zda vytvořený zájezd je jedinečný. Dotazník obsahuje celkem 9 otázek. Většina z nich byla uzavřeného typu. Pouze jedna otázka je polouzavřeného charakteru. Z celkového počtu 22 zaslaných dotazníků se mi jich vrátilo pouze 9. Odpovědělo 6 informačních center z lokality Železné hory a 3 cestovní kanceláře z Prahy. Zhodnocení a odpovědi respondentů jsou zaznamenány v níže uvedených grafech.
Graf 1: Zhodnocení pestrosti vytvořeného zájezdu
První otázka je zaměřena na program zájezdu. Cílem bylo zjistit, zda program sestaveného zájezdu je dostatečně pestrý. Respondenti zde odpovídali kladně či neutrálně. Více jak polovina (56 %) dotazovaných uvedlo, že zájezd spíše pestrý je. 33 % si myslí, že pestrý je a zbylých 11 % označilo odpověď „nevím“.
65
Graf 2: Obohacení programu
Tato otázka je do dotazníku zahrnuta, abych zjistila, zda v zájezdu postrádají nějakou aktivitu či návštěvu mnou opomenuté atraktivity. Většina, a to 67 % dotazovaných, byla s programem zájezdu spokojena. Do programu by již nic nepřidávali. Zbylým 33 % v programu něco chybělo. Respondenti by program obohatili o čas strávený u vody, jedná se například o koupání či projížďku na lodičkách po Sečské přehradě. Dalším navrženým místem byla rozhledna Barborka v Raškovicích. Tu by respondent zařadil do programu prvního dne, jelikož Barborka se nachází nedaleko navštíveného Heřmanova Městce. Respondenti dále postrádali návštěvu Galerie Cyrani v Heřmanově Městci, Slatiňan a Betlému v Hlinsku.
66
Graf 3: Zhodnocení časového rozložení programu
Ve třetí otázce jsem chtěla zjistit, zda zájezd má správné časové rozložení programu. Nejvíce lidí odpovídalo na otázku, že zájezd je spíše správně časově rozložen. Takto odpovědělo 45 % respondentů. 33 % respondentů bylo s časovým rozložením naprosto spokojeno. Celkem 78 % odpovědí bylo tedy kladných. 11 % uvedlo, že rozložení není úplně ideální. Jeden respondent s podílem 11 % nevěděl, jak na otázku odpovědět.
Graf 4: Zhodnocení doby trvání zájezdu
Tato otázka sledovala spokojenost respondentů s dobou trvání zájezdu. Podle odpovědí se zdá zájezd, co se týká jeho délky, vyhovující. S délkou vytvořeného zájezdu souhlasilo 89 % dotazovaných. 11 % by zájezd o něco prodloužilo, takto odpověděl jeden respondent.
67
Graf 5: Zhodnocení fyzické náročnosti zájezdu
Z hlediska fyzické náročnosti 56 % respondentů prohlásilo, že zájezd fyzicky náročný spíše není. 11 % odpovědělo, že není náročný. Jeden respondent s podílem 11 % odpověděl, že zájezd náročný spíše je. K odpovědi poznamenal, že například pro děti či důchodce by fyzicky náročný již mohl být. Zde si asi nevšiml toho, že v popisu zájezdu je uvedeno, pro jakou klientelu je zájezd určen. V úvodu zájezdu se zmiňuji, že zájezd je směřován lidem mladšího věku a lidem středního věku. Zbylých 22 % se nedokázalo vyjádřit.
68
Graf 6: Zhodnocení ceny navrženého zájezdu
Šestá otázka měla za úkol zhodnotit cenu zájezdu. Zde mě odpovědi respondentů velmi potěšili. Většina dotazovaných, a to 89 %, byla s cenou zájezdu spokojena. Hodnotili cenu jako adekvátní. Pouhý jeden respondent s podílem 11 % si myslí, že cena by mohla být o něco nižší.
Graf 7: Zájem pražských obyvatelů o zájezd
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda moje volba zaměření na pražskou klientelu byla správná. S výběrem cílové klientely jsem spokojena. Na otázku, zda by obyvatelé Prahy mohli mít zájem o tento zájezd, odpovědělo více jak ¾ respondentů kladně. 22 % dotazovaných uvedlo odpověď „ano“ a 56 % odpovědělo „spíše ano“. Zbytek respondentů, a to 22 %, označili odpověď na otázku „nevím“. 69
Graf 8: Zhodnocení propagačního letáku
Do dotazníku jsem zahrnula i otázku týkající se propagačního letáku. Zde jsem se ptala, zda mnou vytvořený propagační leták k sestavenému zájezdu by mohl upoutat pozornost potencionálních zákazníků. Propagační leták byl hodnocen převážně kladně. Odpověď „ano“ označilo 45 % z dotazovaných. „Spíše ano“ označilo 33 % respondentů. Zbylých 11 % odpovědělo „ne“ s poznámkou, že leták obsahuje příliš dlouhé texty.
70
Graf 9: Zhodnocení originality zájezdu
V poslední otázce jsem se zaměřila na originalitu zájezdu. Chtěla jsem zjistit, zda již byl vytvořen podobný zájezd. Více jak polovina dotazovaných se v 56 % shodla na tom, že sestavený zájezd originální spíše je. Vyjádřit se nechtělo 22 % respondentů s poznámkou, že nemají tak dobře zmapovanou nabídku zájezdů. Posledních 22 % dotazovaných si myslí, že zájezd originální spíše není. Z celého výzkum vyplývá, že by o zájezd mohl být zájem. Co se týká programu, tak byl hodnocen kladně. Z časového rozložení měl sestavený program pouze jednoho odpůrce. Jen pár dotazovaných by do programu zařadilo ještě další památky. V Železných horách je spoustu krásných míst, bohužel během čtyř dnů se nedá shlédnout vše. A právě délka zájezdu po dobu trvání 4 dnů byla označena za vyhovující. Fyzická náročnost programu byla více jak polovinou hodnocena kladně. Téměř všichni respondenti se o ceně zájezdu vyjádřili jako o vyhovující. Na otázku týkající se klientely nikdo neodpověděl záporně. Z toho plyne, že pražské obyvatele by zájezd mohl zajímat. Propagační leták vytvořený k zájezdu byl také hodnocen kladně až na jednoho respondenta, kterému se nelíbil dlouhý text. Mnou sestavený zájezd považuje za originální více jak polovina, naopak asi čtvrtina respondentů se domnívá, že podobný zájezd do Železných hor již existuje. S výsledkem dotazníkového šetření jsem celkem spokojena. Zdá se, že by o zájem mohl být zájem, a to i přímo mezi pražskou klientelou, kterou jsem zvolila. Z dotazníkového šetření vyplývá, že zájezd je v pořádku jak po stránce programu, tak po finanční stránce.
71
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnovala krásnému kraji, a to Železným horám. Atraktivita této oblasti z pohledu turisty bohužel upadá i přes to, že má co nabídnout. Oblast je v poslední době opomíjena, ačkoli se zde nachází velké množství přírodních, ale i kulturních atraktivit. Železné hory však stojí za návštěvu! V teoretické části jsem se zabývala všeobecnými informacemi, ochranou přírody i kulturními památkami. Cílem popisu této lokality bylo přiblížit turistovi krásy Železných hor a vyvolat v něm touhu sem zavítat. Když se řekne „Železné hory“, většině lidí se vybaví Seč a její přehrada. I když městečko Seč je považováno za centrum této lokality, je zde spousta dalších krásných míst. V praktické části jsem se zaměřila na sestavení 4 denního zájezdu, kde jsem se snažila sestavit takový program, který by byl pestrý a zajímavý a napomohl by ke zvýšení návštěvnosti Železných hor. Vytvořený zájezd jsem dala ohodnotit informačním centrům v lokalitě Železné hory a cestovním kancelářím v Praze. Zájezd byl hodnocen pomocí dotazníkového šetření. Návratnost dotazníků byla pouze 40%. Avšak ti co odpověděli, byli velmi ochotní a nebáli se připsat své poznámky a připomínky k mému zájezdu. Dotazníkové šetření potvrdilo to, že mnou sestavený zájezd je pestrý, nepříliš fyzicky náročný a cenově adekvátní. Zájezd jsem sestavila pro obyvatele Prahy a blízké okolí. Ani tato volba nebyla špatná, respondenti cílovou skupinu hodnotili tak, že by o tento zájezd mohli mít pražští obyvatelé zájem. Společně se zájezdem jsem vytvořila propagační leták a nechala jsem zhodnotit jeho poutavost. I toto hodnocení dopadlo dobře. Jedním z nejdůležitějších bylo zjištění originality zájezdu. Nikdo z respondentů si originalitou nebyl jist. Zhruba polovina respondentu se pouze domnívá, že podobný zájezd zatím vytvořen nebyl a necelá čtvrtina se obává, že již podobný zájezd existuje. Já osobně jsem se sestavením svého zájezdu spokojena, hlavně s kladným hodnocením ze strany respondentů. Existují samozřejmě zájezdy, zahrnující prohlídku Železných hor, ale v rámci svého programu mají jiné lokality a jinak sestavené trasy.
72
Použité zdroje Tištěné zdroje BÁRTA, F. a J. STEHLÍK. Průvodce vlastivědnou stezkou Krajem Železných hor. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-6-2. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Pardubický kraj. Praha: S & D, 2011. ISBN 978-80-242-2972-0 DIBELKOVÁ, Irena. Železné hory. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-8350. KOLEKTIV PRACOVNÍKU SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY. Chráněná krajinná oblast Železné hory. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-5-4. LEKNÍN. CHKO Železné hory: Informatorium. Leknín - Společnost pro kulturu v Heřmanově Městci, 1993. PODHORSKÝ, Marek. Průvodce na cesty Pardubický kraj. Praha: Freytag & Berndt, 2004. ISBN 80-7316-077-3. RUSŇÁK, J. Průvodce Arboretem v Heřmanově Městci. Heřmanův Městec, 2006. ŠKRABALOVÁ, E, F. BÁRTA, M. HOŠEK a V. VRÁNA. Pardubický kraj Natura 2000. Pardubice, 2006, 56 s.
Elektronické zdroje [1] Železnohorský region. Železnohorský region [online]. 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.zeleznehory-hm.cz/1703/zeleznohorsky-region/ [2] Základní informace o Železných horách. Železné hory [online]. 2000-2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://zelezne-hory.aspone.cz/z_hory1.htm#Poloha [3] Kraj Vysočina, kulturní a přírodní dědictví: Spálava [online]. 2011 [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi11/prirodni_rezervace-40/?id=779 [4] Geopark Železné hory [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/ [5] CHKO Železné hory: Natura 2000 [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody.cz/zeleznehory/index.php?cmd=page&id=922 73
[6] Hrady.cz: Cestujeme s přehledem [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.hrady.cz [7] Železné hory.net [online]. 2008 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/products/a3-rozhledny/ [8]Mapa Železných hor [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://zeleznehory.aspone.cz/z_hory54.htm [9] Heřmanův Městec [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/mesto-hermanuv-mestec/turistika/ [10] Infocentrum Slatiňany [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://infocentrum.slatinany.cz/tip_kocici_hradek.php [11] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Zákon č. 159/1999 Sb. [online]. 2012 [cit. 201204-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=fdceff95-6b924539-974f-893e9760f65b [12] Autokemp U Letadla Seč [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.autocamp.estranky.cz/ [13] Vlasák dopravní agentura [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.autobusovadoprava.cz/index.php [14] Dostál Praha [online]. 2009 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.dostalpraha.cz/index.php?page=vlek
74
Přílohy Příloha A Propagační leták Příloha B Dotazník Příloha C Obrázky navštívených míst během výletu Příloha C.1 Chatka v autokempinku U Letadla (zdroj: http://www.autocamp.estranky.cz/clanky/chatky-typu-lux.html) Příloha C.2 Kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci (zdroj: http://www.kostelycz.cz/okresy/chrudim.htm) Příloha C.3 Zřícenina hradu Oheb (zdroj: http://zamek-choltice.cz/tema/tema.phtml?id=7700) Příloha C.4 Pohled na Sečskou přehradu (zdroj: http://www.spzh.cz/index.php?act=2&pub=5) Příloha C.5 Zřícenina hradu Lichnice (zdroj: http://www.krasnecechy.cz/vylety/cyklovylet-caslav-zamek-zleby-hrad lichnice) Příloha C.6 Skanzen Veselý Kopec (zdroj: http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/tipy-na-vylet/12663-supervylet-na-vesely-kopec-7-fg) Příloha C.7 Pietní místo Ležáky (zdroj: http://www.lezaky-memorial.cz/img/photogallery/photoGal_29.jpg) Příloha C.8 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi (zdroj: http://chrudimdnes.cz/jak-probihaji-velikonoce)
75
Příloha A Propagační leták
Zveme vás na čtyřdenní poznávací zájezd do geomorfologicky nejbohatšího území v České republice – Železných hor. Program zájezdu: 1. den - prohlídka města Heřmanův Městec - výlet na zříceninu hradu Oheb 2. den - prohlídka městečka Ronov nad Doubravou - celodenní cyklistický výlet vlastivědnou stezkou „Krajem Železných hor“ 3. den - půldenní pěší výlet vlastivědnou stezkou „Keltská stezka Železnými horami“ - skanzenové městečko Veselý Kopec - pietní místo Ležáky 4. dne - prohlídka města Chrudim Termín zájezdu: 14. – 17. června 2012 Cena zájezdu:
3 400 Kč
Cena zahrnuje: služby průvodce, dopravu, ubytování v chatkách, polopenzi, úschovu kol Cena nezahrnuje: vstupy
obědy,
pojištění,
Povinná výbava: vlastní kolo, helma 76
Příloha B Dotazník Vážení respondenti, jmenuji se Jana Crhová a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Pracuji na bakalářské práci, jejímž obsahem je sestavení zájezdu do lokality Železných hor. Tento dotazník je zaměřen na zhodnocení mnou vytvořeného zájezdu. Vyhodnocené výsledky dotazníků jsou určeny čistě pro studijní účely. Dotazník je anonymní. 1. Myslíte si, že program sestaveného zájezdu je dostatečně pestrý?
□
□
ano
□
spíše ano
□
nevím
spíše ne
□
ne
2. Obohatili byste navržený program další aktivitou? Pokud ano, jakou?
□
□
ano ………………………………………………..
ne
3. Domníváte se, že je časové rozložení programu vyhovující?
□
□
ano
□
spíše ano
□
nevím
spíše ne
□
ne
□
ne
4. Jaký máte názor na délku trvání zájezdu po dobu 4 dnů?
□
dlouhý
□
□
vyhovující
krátký
5. Přijde vám zájezd fyzicky náročný?
□
ano
□
spíše ano
□
nevím
□
spíše ne
6. Jak hodnotíte cenu vytvořeného zájezdu?
□
příliš drahý
□
dražší
□
adekvátní
□
levnější
□
příliš levný
7. Myslíte si, že by obyvatelé Prahy měli o tento zájezd zájem?
□
ano
□
spíše ano
□
nevím
□
spíše ne
□
ne
77
8. Myslíte si, že vytvořený propagační leták by mohl upoutat pozornost potencionálních zákazníků?
□
ano
□
spíše ano
□
nevím
□
spíše ne
□
ne
spíše ne
□
ne
9. Považujete sestavený zájezd za originální?
□
ano
□
spíše ano
□
nevím
□
Děkuji za Váš čas!!!
78
Příloha C – Obrázky navštívených míst během výletu Příloha C.1 Chatka v autokempinku U Letadla
Příloha C.2 Kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci
79
Příloha C.3 Zřícenina hradu Oheb
Příloha C.4 Pohled na Sečskou přehradu
80
Příloha C.5 Zřícenina hradu Lichnice
Příloha C.6 Skanzen Veselý Kopec
81
Příloha C.7 Pietní místo Ležáky
Příloha C.8 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi
82
