Soutěž EUSTORY I MÍSTO MÁ SVOU PAMĚŤ po stopách historie mého regionu
Solnice, čp. 47
Autor: Veronika Faistová (studentka Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové) Konzultant: Mgr. Marian Janko
Častolovice
2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně a všechnu použitou literaturu jsem uvedla v přiloženém seznamu.
................................................ Faistová Veronika
Poděkování Ráda bych poděkovala své rodině, která mi s mým projektem pomáhala a podporovala mě v mém úsilí. Dále bych také poděkovala mému vyučujícímu Mgr. Marianu Jankovi, který mě na tuto soutěž upozornil, protože věděl, že se aktivně zajímám o historii.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................................................... 5 1. Solnice .................................................................................................................................................................................. 6 1.1. Historie ........................................................................................................................................................................ 6 1.2. Solnice, čp. 47 ........................................................................................................................................................... 8 2. K majitelům ..................................................................................................................................................................... 12 2.1. Jméno Faist ............................................................................................................................................................. 12 2.2. Život v domě .......................................................................................................................................................... 12 2.4. František Faist ........................................................................................................................................................ 13 2.5. Nákup plavek .......................................................................................................................................................... 16 2.6. Příběh o pečeném králíčkovi ............................................................................................................................. 16 2.7. Vzpomínka z 2. světové války .......................................................................................................................... 17 2.8. Ing. František Faist nadšenec do železnice .................................................................................................. 19 3. Závěr .................................................................................................................................................................................. 22 Archivní prameny ............................................................................................................................................................... 23 Ze záznamu .......................................................................................................................................................................... 24 Seznam použité literatury ................................................................................................................................................ 24 Seznam internetových zdrojů ......................................................................................................................................... 24 Obrázkové přílohy a fotografie ...................................................................................................................................... 25 Příloha - Rodokmen Rodu Faistů .................................................................................................................................. 27
ÚVOD Před výzkumem a napsáním této práce jsem si položila několik otázek, zda byl dům čp. 47 Solnice něčím významný a od kdy se datuje jeho historie, na které jsem se pokusila najít odpovědi. K zaznamenání všech událostí jsem využila historických záznamů z archivů, městských kronik, rodinných spisů např. fotografií, smluv, soudních a kolaudačních rozhodnutí. Nejvíce pramenů mi poskytla pozůstalost mého dědečka Františka Faista (1926 - 2013). Prameny, které on a jeho otec nashromáždili, se staly základem mé práce. Pouze s nimi bych si nevystačila, proto bylo nutné navštívit i Okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou. Samotné návštěvě předcházela práce s dostupnou literaturou vztahující se k historii města Solnice. Překvapilo mě, že literatury vztahující se k mému tématu bylo málo. Často jsem se potýkala s problémy s rozluštěním starých listin a záznamů. V archivu jsem si uvědomila jak náročná je práce badatele, který stráví hodiny hledáním v kronikách mnohdy s nejistým výsledkem. Podstatnou úlohu měla také moje osobní zkušenost. Byla jsem ráda, že jsem mohla využít i příběhy, které mě vyprávěl ještě za svého života dědeček. Teprve nyní oceňuji, že můj bratr pořídil mnoho záznamů metodou oral history. Některé z nich jsem tak mohla využít při psaní této práce. V dnešní době známe mnoho ze světové historie, ale někdy zapomínáme, že velké dějiny tvořili i naši předci ať už svými vzpomínkami nebo skutky. Neuvědomujeme si, že teprve z malých rybek se stane hejno a takto je to i s naší historií, která je tvořena po staletí. Často ani nevíme, co naši předci dokázali či vytvořili, proto bychom si měli dát tu práci s vyhledáním a následným sepsáním jejich příběhů, na které můžeme být pyšní a přečíst je svým dcerám a synům a uchovat je pro další generace. Jakož i lidé mají svou minulost tak jí má i dům, o kterém jsem napsala. Někomu by se mohlo zdát, že na tomto domě s čp. 47, Solnice není nic zvláštního, ale tak tomu vůbec není. Na první pohled je to obyčejný dvoupatrový dům, měnící své majitele. Pro mě je však domem neobyčejných lidí, jako byl např. můj pradědeček, který se podílel na natáčení velmi známého filmu Hostinec u Kamenného stolu nebo můj otec, který se účastnil natáčení filmu Tmavomodrý svět. Tento dům také navštívilo mnoho známých osobností, jako byli herec Rudolf Hrušínský nebo zpěvák Waldemar Matuška. 5
1. SOLNICE 1.1. HISTORIE M%sto Solnice le$í v podh)&í Orlick'ch hor mezi Rychnovem nad Kn%$nou a Dobru#kou. Vzdálenost mezi Solnicí a Rychnovem nad Kn%$nou je zhruba 5 km dále mezi Dobru#kou 11 km. Solnice se nachází také v blízkosti !astolovic (11km) a De#tném v Orlick'ch horách (16km). Solnice je brána, jako d)le$itá k&i$ovatka p&i cest% do Orlick'ch hor. K Solnici pat&í také (ást obce Je#t%tic. Nejbli$#ím m%stem a zárove+ okresním je Rychnov nad Kn%$nou.1 První zmínka o Solnici je z roku 1321. Prvními dolo$en'mi majiteli jsou zárove+ vlastníci Skuhrova Jan z Mezi&í(í a jeho synové.2 Solnice byla na po(átku 15. století ji$ poddanské m%ste(ko, které pat&ilo P!tovi nejmlad"ímu z #astolovic. Ten v mládí je#t% p&ed husitskou revolucí p)sobil jako loupe$iv' rytí& a mnoha loupe$n'ch v'prav se osobn% ú(astnil. Ko&ist z t%chto v'prav si lapkové d%lili mnohdy v samotné Solnici. P)tova lapkovská dru$ina jak se zdá sídlila na nedalekém Kle(kov% (Nov' hrad).3 Tento
hrad
stával
nedaleko obce Skuhrov (6 km na severozápad od Solnice).4 Po smrti matky P)ty nejmlad#ího z
!astolovic
kn%$ny
Anny Osv%timské v roce 1440 se (ásti P)tov'ch Obr. 1 Nov# hrad (Kle$kov)
majetk)
zmocnil
Jan
Kolda ze $ampachu, kterému se dokonce poda&ilo zmocnit p&edhradí Kle(kova. Pak v#ak dorazilo vojsko královéhradeckého hejtmana Jet&icha z Miletínka, kter' donutil Koldu ustoupit. Hrad se od roku 1495 p&ipomíná jako pust'.5 Roku 1558 p&i rozprodávání litického panství, jeho$ byla Solnice sou(ástí, získal m%sto Solnici, m%ste(ko Skuhrov a 19 vsí nobilitovan' pra$sk' m%#,an Benjamin Vlkanovsk% z Vlkanova. Ten byl dosti praktick' !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 1
Solnice zpravodajsk' portál m%sta. M&sto Solnice. [on-line] [cit. 31. 12. 2012] Dostupné z Internetu URL: http://www.solnice.cz/ 2 Musil, Franti#ek. Svoboda, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kn&'nou. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998, s. 157 3 "andera, Martin. Zikmundovi v&rní na (eském severov%chod&. 1. vyd. !eské Bud%jovice: 2005, s. 26 - 27 4 Musil. Svoboda. Hrady. s. 93 5 Tamté$. s. 91
!
0!
a nehodlal obnovovat $ádn' z pust'ch hrad) na panství, proto zvolil za své sídlo Solnici.6 Zde si nechal nad nám%stím zbudovat záme(ek (1559).7 Ke cti tohoto nobilitovaného m%#,ana jist% neslou$í zpronev%ra místní sirot(í pokladny (1575).8 Za odboj proti císa&i byl Vlkanovsk' rod sti$en Pob%lohorskou konfiskací. Od roku 1624 byla Solnice v majetku Jind&icha z Donína a dal#ích majitel).9 Paní Frebonie Eusébie z Pern"tejna (poslední (lenka lenka tohoto rodu) odkázala záv%tí v roce 1645 solnické panství Karmelitán)m.10 Roku 1781 vydal Josef II. toleran(ní patent a z jeho na&ízení v roce 1786 p&evzal zdej#í karmelitánské majetky Státní nábo$ensk' fond, c. k.11 Solnick' statek byl pak statkem státním a$ do roku 1824, kdy ho koupil ve ve&ejné dra$b% Antonín Slivka ze Slivic. O n%m se
Obr. 2 Frebonie z Pern%tejna
traduje, $e byl pánem spravedliv'm, kter' v roce 1838 m%sto sto Solnici propustil z dosavadního poddanství.12
! ! !
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 6
Musil. Svoboda. Hrady. s. 158 Láska, Jaroslav. T)etí kniha Léta Pán& o historii m&sta Solnice a okolí. 1. díl. Nové M%sto nad Metují: 1994, s. 39 8 Tamté$. s. 41 9 Tamté$. s. 48 - 49 10 Tamté$. s. 126 11 Tamté$. s. 132 12 Tamté$. s. 186 - 187 7
!
.!
1.2. SOLNICE, ČP. 47 Tento dům je jedním z nejstarších domů v Solnici. Původní dům byl dřevěný a z jeho umístění na náměstí lze usuzovat, že patřil mezi domy s nejstarší historii. Pozemkové knihy se dochovaly pouze do poloviny 19. století. Z výpisu z pozemkové knihy se o domu čp. 47 Solnice dozvídáme následující pořadí majitelů: Prvními doloženými majiteli domu byli v roce 1854 manželé Jan a Josefa Doubravští. V roce 1883 byl majitelem Josef Doubravský pravděpodobně jejich syn. Druhou polovinu získal o rok později. Patrně pro dluhy získal dům nové majitele.13 V roce 1894 byli majitelky domu Aloisie Vrbová a Anna Doubravská. Po nich v témže roce získali dům Jaroslav a Františka Linhartovi.14 Dne 10. října 1900 odkoupili v dražbě manželé František a Anna Faistovi dřevěný dům čp. 47 (viz obr. 3) za 2180 Korun od Jaroslava a Františky Linhartových.15 Dne 16. února 1901 požádali manželé o povolení k stavbě nového jednopatrového domu z cihel a kamene na místě původního dřevěného domu (viz obr. 4).16 Dne 20. října byl dům zkolaudován.17 V přízemí, kde je vchod na náměstí, fungovali dva obchody (viz. obrázky 4 a 5). Anna Fajstová zde měla obchod Potřeby pro švadleny a její syn František Faist zde měl obchod Prodej všech druhů hodin a Sklad zlatého a stříbrného zboží.18 Telefonní přípojka byla k domu zřízena již v roce 1907.19 V roce 1915 byl dům napojen na obecní vodovod.20 V roce 1931 bylo k domu přistavěno další již druhé patro (viz obr. 6).21 Dne 5. června 1942 se vlastníkem domu stal František Faist a jeho manželka Anna rozená Škodová. Dům byl odkoupen od rodičů Františka Faista a jeho manželky Anny rozené Pavlové za 50 000 zlatých.
22
Dle smlouvy
trhové vyplatil František Faist ještě dalších 10 000 sestře Marii Rathouské jako věno. Celá trhová cena byla 60 000 zlatých.23 Pan Rudolf Plný měl v domě v přízemí pronajatou místnost, kde měl obchod a byt v prvním patře o dvou místnostech. Na domě nevázly žádné 13 Výpis
pozemkové knihy domu čp. 47 Solnice, s. 342: hypoteční pohledávka Aloisie Vrbové činila 2 206 zlatých s 15% úrokem. 14 Výpis pozemkové knihy domu čp. 47 Solnice, s. 342 15 Výpis pozemkové knihy domu čp. 47 Solnice, s. 342; Platební rozkaz z 25. 10. 1900, č. B901 16 Povolení k stavbě 5. 4. 1901, č. 149 17 Kolaudační rozhodnutí ze dne 20. 10. 1901, č. 1535. 18 Obrázky 4 a 5. 19 C. k. ředitelství pošt a telegrafů. Schválení přípojky ze dne 16. srpna 1907. 20 Rozhodnutí obecního úřadu města Solnice ze dne 18. 5. 1915, č. 761. 21 Povolení stavby schválené 18. 10. 1931, č 2118. 22 Výpis vlastníků z pozemkové knihy domu čp. 47 Solnice, s. 602 23 Notářský spis z 2. 2. 1942, č. jednací 4535, sestavil JUDr. Josef Nosek s. 1; Rodokmen rodiny Faistů z roku 1939.
8
dluhy ani jiné pohledávky.24 Protože k převodu majetku došlo během II. světové války, musela být přítomna tato doložka: „prohlásili smluvní strany na místě přísahy, že na jednání v této listině obsažené nejsou súčastněni židé, židovské podniky nebo židovská sdružení osob a že žádný z nich není židem ve smyslu ust. §§ 6-8 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 21. června 1939."25 Dne 30. 7. 1964 připadl v dědickém řízení dům čp. 47 po zesnulém Františku Faistu na jeho syna Františka zaměstnance firmy Klenoty Brno. Jeho matka Anna měla bezplatně k užívání 3 místnosti, ve kterých bydlela.26 V současnosti roku 2013 byl dům napsán na tři majitele. Prvním majitelem je Eva Faistová a dalšími její děti Ing. František Faist a Eva Faistová.27
Obr. 3 Kostelní ulice v roce 1900, čp. 47 je čtvrtý dům od vrchu
24
Notářský spis z 2. 2. 1942, č. jednací 4535, sestavil JUDr. Josef Nosek s. 4 Smlouva trhová z 27. 4. 1942, sestavil JUDr. Josef Nosek, II.c/ č. 218 26 Rozhodnutí Státního notářství v Rychnově nad Kněžnouz 18. 11. 1964, č. D805/64 27 Nahlížení do katastru nemovitostí. 25
9
Obr. 4 D'm $p. 47 v roce 1901
Obr. 5 D'm $p. 47 v roce 1930
!
!
! 26!
Obr. 6 Dům čp. 47 po přestavbě v roce 1931
11
2. K MAJITEL*M 2.1. JMÉNO FAIST Pon%kud úsm%vná je historka, jak jsme p&i#li k svému sou(asnému jménu. Celou v%c zavinil fará& chybn'm zápisem v matrice. Celou historku lze dolo$it na obrázku (. 5 v'#e, kde je galanterie Anna Fajstová (praprababi(ka) a hned vedle u$ jméno Franti#ek Faist jak ho u$íváme dnes. Nejprve v#ak u$ívali tvaru Feist a nebo Fajst a to je#t% v roce 1942. Od tohoto roku po(ínaje prad%de(kem Franti#kem je u$ívána ustálená podoba jména Faist.28
2.2. +IVOT V DOM! Ji$ od v'stavby domu v roce 1901 m%l d)m v p&ízemí dva obchody. Po pravé stran% u vstupu byl do roku 1932 obchod Pot&eby pro #vadleny paní Anny Fajstové. Pak byl obchod pronajat panu Rudolfu Plnému, kter' zde m%l obchod s textilním zbo$ím a to do roku 1948.29 Od roku 1937 - 1948 m%la paní Jitka Plná krej(ovskou dílnu v p&ízemí za obchodem s textilním zbo$ím.30 Po roce 1948 zde byl sklad Jednoty - $elezá&ství do roku 1959.31 Poté zde byl bazar Jana Schulzová. Od roku 1992 doposud je zde Tisk-tabák Vlasta Jirsová.32 Po levé stran% od vstupu bylo od roku 1901 Hodiná&ství zlatnictví a sklad a to do roku 1948,
kdy
nastala
likvidace
hodiná&ství
a zlatnictví a uzav&ení $ivnosti v d)sledku znárodn%ní. Je zajímavosti, $e se nám dochoval soupis v#eho, co se muselo odevzdat státu po uzav&ení $ivnosti. Zajímavostí je, $e hodnota zabaveného zbo$í (ítala cca 30 tisíc K(s.33 V roce 1960 byl d)m prohlá#en za nevhodn' Obr. 7 Diapozitiv k promítnutí reklamy
k
znárodn%ní
pro
malou
plochu.34 Proto$e nebylo mo$né podnikat,
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 28
Otazníky kolem jména osv%tluje Notá&sk' spis z 2. 2. 1942, (. jednací 4535, sestavil JUDr. Josef Nosek s. 1. Notá&sk' spis z 2. 2. 1942, (. jednací 4535, sestavil JUDr. Josef Nosek s. 4. 30 Z rozhovoru s paní Evou Faistovou (roz. Hammerschmiedovou) z 13. 10. 2013. 31 Kronika m%sta Solnice VI/2, sign 0782/6-2, s. 350 32 Rozhovor s paní Evou Faistovou (roz. Hammerschmiedovou) (1940). Ze záznamu dne 13. 10. 2013, záznam po&ídil Ing. Franti#ek Faist. 33 Seznam soupisu k 31. 12. 1948 $ivnosti hodiná&ské, s. 1 - 5. 34 Kronika m%sta Solnice VI/3, sign 0782/6-3, s. 388. 29
!
23!
tak byla místnost dána k dispozici divadelnímu spolku. Od roku 1992 byla zde otev&ena opravna hodin a to a$ do roku 2007. Od tohoto roku se zde vyst&ídaly tyto obchody Ráj o&í#k) a su#eného ovoce, Vinotéka, Levné od%vy a v sou(asné dob% (2013) je zde obchod s kosmetikou Oriflame. 35
2.4. FRANTI,EK FAIST M)j prad%de(ek byl po dlouhá léta (lenem ochotnického spolku „Dobrovsk'" a také spolku fotograf) v Solnici.36 Mezi nejv'znamn%j#í roli, kterou si zahrál, pat&í role ve filmu Hostinec u kamenného stolu (1948), dle kni$ní p&edlohy Karla Polá(ka, kde ho je vid%t vyklon%ného z okna domu (p. 47, dívá se na utíkající svateb(any, kte&í protrhli kule(níkové plátno a odmítli ho zaplatit, a k&i(í: „Chy*te je, chy*te je".
Obr. 9 Faist Franti%ek (1898 - 1964)
Obr. 8 Záb)r z filmu
!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 35
Hodiná&ství a zlatnictví je v rodu Faist) dolo$eno od roku 1890. Solnice. In Zvlá#tní otisk z V%stníku sokolské $upy Orlické (. 6. Hradec Králové: 1940, s. 23; Z rozhovoru s paní Evou Faistovou (roz. Hammerschmiedovou) z 13. 10. 2013. 36 Kronika m%sta Solnice IV/2, sign 0782/4-2, s. 385; K spolku fotograf) Kronika m%sta Solnice IV/1, sign 0782/4-1, s. 20.
!
24!
Obr. č. 10 Vstup do Hostince u Kamenného stolu
Obr. č. 11 Záběr z filmu Hostinec u Kamenného stolu - scéna před domem čp. 47
14
Scéna filmu Hostinec u Kamenného stolu před domem čp. 47 zachycuje hlavní postavy. Jmenovitě Rudolfa Hrušínského v roli Spytihněva, Svatopluka Beneše v roli Tomáše, Věru hrála Dagmar Frýbová a Alenu Dagmar Sedláčková.
Obr. č. 12 Podpis Rudolfa Hrušínského v památníku Jiřiny Šimkové roz. Faistové
Obr. 13 Dnešní podoba Hostince
Díky členství Františka Faista v ochotnickému spolku byl dům čp. 47 svědkem návštěv mnoha významných herců jako např. Rudolfa Hrušinského, Adiny Mandlové, Marie Glázrové, Josefa Vinkláře.37
37
Z památníku Jiřiny Šimkové (rozené Faistové) z roku 1947.
15
2.5. NÁKUP PLAVEK D)m a v n%m obchod s textilem nav#tívila asi dvacetiletá *idovka Marika Kori(enerová je#t% p&ed nástupem do transportu, aby si koupila nové plavky. Myslela si, $e bude mít p&íle$itost k rekreaci. Takto naivn% sm'#lelo více *id). D%de(ek vzpomínal, $e p&ed válkou bylo v Solnici 38 *id). Z nich jedin' zuba& Czerner ze strachu p&ed nacisty je#t% p&ed válkou v#e prodal a odst%hoval se do Spojen'ch stát). Ostatní *idé o n%m &íkali: „Jedin% blb% $id". Nakonec v#ak práv% on odhadl situaci nejlépe. Ostatní *idé, nastoupili do transportu a po válce se vrátil pouze jedin'.38 !
2.6. P-ÍB!H O PE&ENÉM KRÁLÍ&KOVI V roce 1970 nav#tívil (íslo popisné 47 na nám%stí v Solnici znám' zp%vák Waldemar Matu#ka s man$elkou Olgou Blechovou, kte&í se zde zastavili na ob%d a ve(e&i p&i svém kulturním vystoupení v sále kina U zeleného stromu v Solnici. V roli kucha&ky a hostitelky byla paní Anna Faistová (1901), která k této p&íle$itosti
vybrala
strakatého
králíka
z domácího chovu, kterému se ov#em na peká( necht%lo. Jeho chu, si v#ak Matu#ka velice pochvaloval. Odm%nou pak pro celou rodinu Faist)
byl
krásn'
kulturní
zá$itek
z vystoupení. Na památnou náv#t%vu dostal otec Franti#ek Faist od mistra Waldemara Obr. 14 Waldemar Matu%ka
Matu#ky fotografii s v%nováním, která se od roku 1970 uchovala dodnes.39
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 38
Rozhovor s Franti#kem Faistem (1926). Ze záznamu dne 20. 11. 2010; zuba& Czerner se p&ipomíná v kronice m%sta Solnice 15. 4. 1933. Kronika m%sta Solnice V/2, sign. C-078/5-2, s. 188; Kronika m%sta Solnice V/3, sign. C-078/5-3, s. 71. Odst%hoval se roku 1938. 39 Rozhovor s Ing. Franti#kem Faistem (1960). Ze záznamu dne 13. 10. 2013.
!
20!
Další zajímavou osobností, která byla častým hostem domu, byl Josef Petr, dirigent a korepetitor ND v Košicích v letech 1926 - 30, Stredoslovenského divadla v letech 1931 - 33 a sbormistr opery SND v Bratislavě v letech 1946 - 1966.40
Obr. 15 Josef Petr (vlevo) s rodinou Faistových a Obstových
2.7. VZPOMÍNKA Z 2. SVĚTOVÉ VÁLKY Dne 24. března 1945 se při pohledu na oblohu naskytl obyvatelům Černikovic a okolí nevšední pohled. Na obloze spatřili hořící čtyřmotorový americký bombardér B 17.41 Můj dědeček František Faist, který viděl celou událost ze dvora rodinného domu v Solnici, o tom vypráví: „Na obloze byla vidět z letadla již velká jen velká ohnivá koule a letadlo ztrácelo rychle výšku. Před dopadem jsem zahlédl asi deset bílých obláčků. To jak posádka letadla opouštěla na padácích hořící letadlo, které se před dopadem rozlomilo."42 Bombardér odstartoval za úsvitu 24. března 1945 z domovské základny v Cellone v jižní Itálii s úkolem bombardovat továrnu Daimler-Benz u Berlína, která vyráběla motory do německých tanků Tiger. K cíli však nikdy neměly dorazit. Cesta přes Jugoslávii a Rakousko proběhla bez jakýchkoli problémů, ale nad Protektorátem Čechy a Morava se dostali do těžké 40
Výročí v lednu 2006 dostupné [on-line] [cit. 19. 10. 2013] Dostupné z Internetu URL:na: http://www.cesi.sk/vyr/vyr611.htm 41 Broulík, Petr. S nákladem pum letěli na Berlín, zřítili se ve východních Čechách. In. Zprávy iDNES. cz. [online] [cit. 1. 1. 2013] Dostupné z Internetu URL: http://zpravy.idnes.cz/s-nakladem-pum-leteli-na-berlin-zritilise-ve-vychodnich-cechach-psn-/domaci.aspx?c=A100322_134024_domaci_itu - dále jen zřítili se ve východních Čechách 42 Rozhovor s Františkem Faistem (1926). Ze záznamu dne 20. 11. 2010
17
protiletecké palby, po níž byl letoun zasažen do jednoho z motorů. Ve chvíli, kdy vysadil i druhý motor se pilot Warren B. Wilson rozhodl pro přelet na východní frontu, která byla blíže než jihoitalská základna.43 Okolnosti po pádu stroje u Černíkovic popisuje dědeček takto: „Vypadalo to, že se letadlo zřítí někde za plovárnou a tak jsem nasedl na kolo a spěchal k předpokládanému místu dopadu. Letadlo však nakonec spadlo u Černikovic (3 km). Dorazil jsem na místo pádu stroje u rybníka hned jako druhý po panu Éhlovi. Oba jsme ukazovali na les, aby se tam parašutisté ukryli. Ti to však odmítli, a patrně v očekávání brzkého konce války volili raději zajetí. Záhy přijeli na místo v sajtkárách Němci ze Solnice a Červikovic, kde měli sklady. Ti letce odzbrojili a prohledali. Povšiml jsem si, že pod leteckými kombinézami měli civilní oděv, a jeden měl dokonce 2 lístky do opery v Římě. Z okolí se záhy shromáždili lidé a začali si ze stroje odnášet jednotlivé části vraku letadla. Šofér hraběnky František Vašátko si chtěl odvést z letadla kulomet. Já jsem si odnesl ze stroje gumu z nádrže, ze které jsem si později nechal udělat podrážky do bot."44 O osudu posádky se vyrojili různé neblahé zvěsti. Všichni však válku přežili a někteří se na místo pádu stroje po válce vrátili.45
Obr. 16 Liberátor
Obr. 17 František Faist (1926 - 2013)
43
zřítili se ve východních Čechách. Dostupné z Internetu URL: http://zpravy.idnes.cz/s-nakladem-pum-leteli-naberlin-zritili-se-ve-vychodnich-cechach-psn-/domaci.aspx?c=A100322_134024_domaci_itu 44 Rozhovor s Františkem Faistem (1926). Ze záznamu dne 20. 11. 2010 45 zřítili se ve východních Čechách. Dostupné z Internetu URL: http://zpravy.idnes.cz/s-nakladem-pum-leteli-naberlin-zritili-se-ve-vychodnich-cechach-psn-/domaci.aspx?c=A100322_134024_domaci_itu
18
2.8. ING. FRANTIŠEK FAIST NADŠENEC DO ŽELEZNICE František Faist se narodil 25. 9. 1960. a bydlel se svými rodiči v čp. 47 do roku 1985. Když mu rodiče v pěti letech koupili jezdící model vláčku, byl jím natolik okouzlen, že se železnice staly jeho celoživotní vášní. Po vystudování Střední průmyslové školy železniční v České Třebové pokračoval ve studiích na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině, obor elektrická trakce a kolejová vozidla. Po vysoké škole nastoupil do Lokomotivního depa Hradec Králové. V tomto depu byla již dlouhou dobu nepojízdná parní lokomotiva z roku 1936. Na její opravě se právě Ing. František Faist podílel. Parní lokomotiva 464.008 přezdívaná mezi železničáři také jako Bulík či Ušatá, byla znovu zprovozněna 12. 9. 1992 a od té doby slouží k historickým jízdám. Přináší tak radost jak technikům, tak i dětem a to například u příležitostí výročí zahájení provozu na různých tratích, při Dni železnice nebo při oslavách Dne dětí.46
Obr. 18 Parní lokomotiva 464.008 přezdívaná Bulík
46
Rozhovor s Ing. Františkem Faistem (1960). Ze záznamu dne 16. 1. 2012.
19
Obr. 19 Ing. Franti%ek Faist s dcerou na parní lokomotiv)
!
Zajímavou kapitolou provozu jsou pak i jízdy na objednávku filma&). Jednou z nejzajímav%j#ích akcí bylo natá(ení filmu Tmavomodr' sv%t re$iséra pana Jana Sv%ráka, kterého se zú(astnil i Ing. Franti#ek Faist, kter' na tuto událost vzpomíná takto: „Ano byl to neskute(n% zá'itek a spolupráce s panem re'isérem Janem Sv&rákem byla p)ímo fantastická." A dodává: „Natá(ení probíhalo na trati #eská Kamenice – Kamenick% ,enov v dubnu roku 2000 a natá(ela se zde scéna útoku anglického letectva na n&meck% nákladní vlak situovan% na území okupované Francie."
Obr. 20 Útok bombardéru na parní vlak
!
!
36!
Obr. 21 Pan režisér Jan Svěrák s Ing. Františkem Faistem a dalšími kolegy
21
3. ZÁVĚR Jsem ráda, že jsem měla možnost psát o zajímavém domě a lidech, kteří v něm žili a oživit vzpomínky mé rodiny. Ve svém výzkumu jsem zjistla, že dům čp.47 stál zde již roku 1854 ve své dřevěné podobě a moje rodina ho získala v roce 1900. Zajímavým zjištěním bylo, že dům navštívilo mnoho významných osobností. V Solnici dle kronik má rodina žije již od 17. století, kdy se připomíná náš první předek Tobiáš Faist, který byl povoláním pláteník, jakých bylo v Podorlicku mnoho. Je škoda, že se nám o našich předcích dochovali mnohdy pouze jména v rodokmenu (příloha) a nebýt té okolnosti, že pradědeček musel jako živnostník za II. světové války prokazovat, že není židovského původu, neměli bychom ani je. Myslím si, že stojí za to zaznamenat příběhy mých předků a pozastavit se nad jejich životem a jejich osudy. Během psaní této práce se nashromáždila řada zajímavých informací, materiálů a vyprávění z nichž jsem ovšem mohla použít do této práce jen část. Psaní této práce mi umožnilo pracovat s různými prameny a listinami. Poprvé jsem navštívila archiv. Bylo to zajímavé, jak to v archivu chodí, protože archiv nelze srovnávat např. s knihovnou. V knihovně si můžeme vypůjčit cokoliv, ale v archivu můžeme na jednu knihu čekat i měsíce, jelikož většina materiálů je na objednání, speciální vyžádání. Doufám, že v budoucnu budu mít možnost v této práci pokračovat, protože jsem si uvědomila, že kdybych nezaznamenala jednotlivé události, postupem času by mohli být úplně zapomenuty.
22
ARCHIVNÍ PRAMENY 1. Výpis pozemkové knihy domu čp. 47 Solnice. 2. Platební rozkaz z 25. 10. 1900, č. B901. Z rodinné sbírky (Faistovi). 3. Povolení k stavbě 5. 4. 1901, č. 149. Z rodinné sbírky (Faistovi). 4. Kolaudační rozhodnutí ze dne 20. 10. 1901, č. 1535. Z rodinné sbírky (Faistovi). 5. C. k. ředitelství pošt a telegrafů. Schválení přípojky ze dne 16. srpna 1907. Z rodinné sbírky (Faistovi). 6. Rozhodnutí obecního úřadu města Solnice ze dne 18. 5. 1915, č. 761. Z rodinné sbírky (Faistovi). 7. Povolení stavby schválené 18. 10. 1931, č 2118. Z rodinné sbírky (Faistovi) 8. Notářský spis z 2. 2. 1942, č. jednací 4535, sestavil JUDr. Josef Nosek. Z rodinné sbírky (Faistovi). 9. Rodokmen rodiny Faistů z roku 1939. Z rodinné sbírky (Faistovi) 10. Smlouva trhová z 27. 4. 1942, sestavil JUDr. Josef Nosek, II.c/ č. 218. Z rodinné sbírky (Faistovi). 11. Rozhodnutí Státního notářství v Rychnově nad Kněžnou z 18. 11. 1964, č. D805/64. Z rodinné sbírky (Faistovi). 12. Seznam soupisu k 31. 12. 1948 živnosti hodinářské. Z rodinné sbírky (Faistovi). 13. Kronika města Solnice IV/1. In. SOkA Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 1599, sign 0782/41. 14. Kronika města Solnice IV/2. In. SOkA Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 1599, sign 0782/42. 15. Kronika města Solnice V/2. In. SOkA Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 1599, sign. C-078/52. 16. Kronika města Solnice V/3. In. SOkA Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 1599, sign. C-078/53.
23
17. Kronika města Solnice VI/3. In. SOkA Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 1599, sign 0782/63. 18. Z památníku Jiřiny Šimkové (rozené Faistové) z roku 1947. Z rodinné sbírky (Faistovi).
ZE ZÁZNAMU 1. Rozhovor s Františkem Faistem (1926). Ze záznamu dne 20. 11. 2010, záznam pořídil: Michal Faist. 2. Rozhovor s paní Evou Faistovou (roz. Hammerschmiedovou) (1940). Ze záznamu dne 13. 10. 2013, záznam pořídil Ing. František Faist.
3. Rozhovor s Ing. Františkem Faistem.(1960). Ze záznamu dne 16. 1. 2012, záznam pořídila: Veronika Faistová. 4. Rozhovor s Ing. Františkem Faistem (1960). Ze záznamu dne 13. 10. 2013. záznam pořídila: Veronika Faistová.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Láska, Jaroslav. Třetí kniha Léta Páně o historii města Solnice a okolí. 1. díl. Nové Město nad Metují: 1994, 249 s. 2. Musil, František. Svoboda, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998. 3. Solnice. In Zvláštní otisk z Věstníku sokolské župy Orlické č. 6. Hradec Králové: 1940, 27 s. 4. Šandera, Martin. Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. 1. vyd. České Budějovice: 2005, 193 s.
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1. Solnice zpravodajský portál města. Město Solnice. [on-line] [cit. 31. 12. 2012]Dostupné z Internetu URL: http://www.solnice.cz/ 2. Broulík, Petr. S nákladem pum letěli na Berlín, zřítili se ve východních Čechách. In. Zprávy iDNES. cz. [on-line] [cit. 1. 1. 2013] Dostupné z Internetu URL: http://zpravy.idnes.cz/s-
24
nakladem-pum-leteli-na-berlin-zritili-se-ve-vychodnich-cechach-psn/domaci.aspx?c=A100322_134024_domaci_itu 3. Nahlížení do katastru nemovitostí. Solnice čp. 47. [on-line] [cit. 19. 10. 2013]Dostupné z Internetu URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=Eosn8YK3A1XDdKbI46ZqEKlI ks6HejU-4N_8qSnMyWMvDOl2Etj-ic-X3953yPGpBtcM6n6BKzqra53Zh42khF0_Vc0hqqYGgg7sGtYzkOTIpkuAjA1FkPXrr_P_cgApsY mdwfwLobb6aBIq2C1wzemC8MA5GR__sJsDbNAQe1JZIfGsWGAtcDG3yiIVfqaRRVyrm OcsXvePs5wmCNTyQkabVXZ5osXUzyXxbX2aIz4L8SzSUNL1MMIFzBHDJ7WbgyA8Ixj zZiGCzpNFWPCUWIScj6Fl0F6HffhpmU12Mg=
OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY A FOTOGRAFIE Obrázek na úvodní straně: Ing Fratišek Faist. Fotografie domu čp. 47. Fotografováno 13. 10. 2013. Obrázek 1: Liebscher K. Nový hrad (Klečkov) In MUSIL, František. SVOBODA, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998, s. 91. Obrázek 2: Haldová Jarmila. Frebonie z Pernštejna. In. Juza, Josef. Mach Jiří, Matouš, Václav. Pověsti z Orlických hor a Podorlicka. 1. vyd. Rychnov nad Kněžnou: 2002, ISBN 80901757-9-1. Obrázek 3: Ing. František Faist. Fotografie obrazu Kostelní ulice od Tomka. Kostelní ulice v roce 1900, čp. 47 je čtvrtý dům od vrchu. též dostupné: LÁSKA, Jaroslav. Třetí kniha léta páně o historii Solnice a okolí. Nové Město nad Metují: 1992, s. 218.
Obrázek 4: Autor neznámý. Fotografie. Dům čp. 47 v roce 1901. Z rodinné sbírky. Obrázek 5: Autor neznámý. Fotografie. Dům čp. 47 v roce 1930. Z rodinné sbírky. Obrázek 6: Autor neznámý. Fotografie. Dům čp. 47 po přestavbě v roce 1931. Z rodinné sbírky. Obrázek 7: Autor neznámý. Diapozitiv k promítnutí reklamy. Obrázek 8: Záběr z filmu Hostinec u Kamenného stolu. Fotografováno 19. 1. 2013. 25
Obrázek 9: Autor neznámý. Fotografie Františka Faista (1898 - 1964†). Z rodinné sbírky. Obrázek 10: Autor neznámý. Fotografie. Vstup do Hostince u Kamenného stolu. Fotografováno 1948. Obrázek 11: Autor neznámý. Záběr z filmu Hostinec u Kamenného stolu - scéna před domem čp. 47. Fotografováno 1948. Obrázek 12: Podpis Rudolfa Hrušínského v památníku Jiřiny Šimkové roz. Faistové. Z rodinné sbírky.
Obrázek 13: Ing. František Faist. Fotografie Hostinec u Kamenného stolu. Fotografováno 6. 1. 2013. Obrázek 14: Fotografie Waldemara Matušky s podpisem. Z rodinné sbírky. Obrázek 15: Autor neznámý. Fotografie Josef Petr (vlevo) s rodinou Faistových a Obstových. Z rodinné sbírky.
Obrázek 16: Autor neznámý. Fotografie Liberátor. Zprávy iDNES. cz. Havarované letadlo B 17 u Černikovic. [on-line] [cit. 1. 1. 2013] Dostupné z Internetu URL: http://zpravy.idnes.cz/s-nakladem-pum-leteli-na-berlin-zritili-se-ve-vychodnich-cechach-psn/domaci.aspx?c=A100322_134024_domaci_itu Obrázek 17: Ing. František Faist. Fotografie Františka Faista (1926 - 2013). Fotografováno 23. 9. 2008. Obrázek 18: Tomáš Faist. Fotografie parní lokomotivy 464.008 přezdívaná Bulík. Fotografováno 15. 9.2012. Obrázek 19: Tomáš Faist. Fotografie Ing. František Faist s dcerou na parní lokomotivě. Fotografováno 15. 9.2012. Obrázek 20: Ing. František Faist. Fotografie útoku bombardéru na parní vlak. Fotografováno 26. 4. 2000. Obrázek 21: Jan Štok. Fotografie Pan režisér Jan Svěrák s Ing. Františkem Faistem a dalšími kolegy. Natáčení filmu Tmavomodrý svět. Fotografováno 26. 4. 2000.
26
PŘÍLOHA - RODOKMEN RODU FAISTŮ
27
