Rada Evropské unie Brusel 10. listopadu 2014 (OR. en) 15195/14
CO EUR-PREP 44 ENER 451 POLGEN 155 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce:
Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada
Předmět:
Činnost navazující na zasedání Evropské rady: Tematická diskuse o prioritách strategické agendy – Budování energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti
Tato poznámka shrnuje aktuální stav některých hlavních směrů týkajících se třetí prioritní oblasti strategické agendy přijaté v červnu 2014: Budování energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti. Má poskytnout Radě přehled o pokroku dosaženém v příslušných politikách a sloužit jako výchozí základ pro jednání o dalších krocích, které jsou v této oblasti zapotřebí. Jednání se zaměří na tyto otázky: 1.
Jak ministři hodnotí pokrok, jehož bylo dosud dosaženo?
2.
Existuje prostor pro zlepšení navazujících opatření na vnitrostátní i evropské úrovni a jak by
bylo možné takového zlepšení dosáhnout?
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
1
CS
Evropská rada se energetickými otázkami zabývá pravidelně – tematická zasedání proběhla například v únoru 2011 a květnu 2013; v roce 2014 se těmto otázkám věnovala třikrát, přičemž také přijala rozhodnutí ohledně rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Zatímco tu část rámce, která se týká klimatu, je třeba ještě podrobit určitým úvahám, než bude možné vypracovat a oznámit jakékoli nové smysluplné iniciativy, je rovněž vhodné zhodnotit jeho energetickou složku, neboť na jedné straně se blíží termín roku 2014, tedy termín pro dokončení vnitřního trhu s energií, a na druhé straně zůstávají obecné priority stanovené Evropskou radou (vnitřní trh, infrastruktura, energetická účinnost, zabezpečení dodávek energie) téměř beze změny bez ohledu na politiku v oblasti klimatu, a to i přes svou rozdílnou důležitost, jako je například reakce na vnější události nebo hospodářské podmínky.
Vnitřní trh s energií 1.
Podle komplexního hodnocení z poloviny října provedeného Komisí, se při dokončování vnitřního trhu s energií do roku 2014 dosáhlo mnoha pozitivních výsledků: • regulační rámec je zaveden a z velké části proveden; • velkoobchodní ceny elektřiny se snížily o jednu třetinu a velkoobchodní ceny plynu zůstaly v letech 2008 až 2012 stabilní; • spotřebitelé mají větší možnost volby při výběru dodavatele energie; • zvýšil se přeshraniční obchod s elektřinou a zemním plynem mezi zeměmi EU. Díky společným pravidlům pro používání plynárenských sítí jsou rovněž účinněji využívány plynovody; • právní předpisy EU zajišťují, že energetické společnosti nemohou bránit konkurentům v přístupu k potrubnímu vedení nebo blokovat výstavbu důležité infrastruktury. Předpisy EU také zaručují spravedlivé obchodování na velkoobchodních trzích a zabraňují manipulaci s cenami. Je však třeba přijmout další opatření, která mají v rukou převážně členské státy a regulační orgány: • provádění harmonizovaných pravidel napříč Evropou pro obchodování s plynem a elektřinou;
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
2
CS
• k vládním zásahům by se mělo přistupovat pouze tehdy, nemůže-li trh zaručit zabezpečené dodávky energie; • klást větší důraz na regionální spolupráci s cílem rychleji zajistit výsledky a lépe reagovat na místní potřeby; • spotřebitelé by měli být aktivnějšími hráči na trhu s energií; • maloobchodní a velkoobchodní trhy by měly být lépe propojeny tak, aby se nižší velkoobchodní ceny projevily ve snížení spotřebitelských cen; • intenzivnější spolupráce v oblasti plynu a elektřiny mezi provozovateli v rámci evropských sítí provozovatelů přepravních a přenosových soustav a mezi provozovateli přepravních a přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav.
Energetická účinnost 2.
Podle hodnocení, které provedla Komise v červenci, by EU měla díky stávajícímu právnímu rámci, konkrétně díky směrnici o energetické náročnosti budov a směrnici o energetické účinnosti, dosáhnout v roce 2020 úspor energie ve výši 18 až 19 %. Avšak 20% cíle stanoveného pro rok 2020 lze dosáhnout, provedou-li všechny země EU již dohodnuté právní předpisy v plném rozsahu. Je třeba připomenout, že Evropská rada na říjnovém zasedání ponechala orientační cíl na úrovni EU do roku 2030 ve výši 27 %; tento cíl má být v roce 2020 přezkoumán s ohledem na cíl dosáhnout 30 %. Jako příklady přínosu stávajících politik energetické účinnosti lze uvést tyto skutečnosti: • energetická náročnost průmyslu EU se mezi lety 2001 a 2011 snížila o téměř 19 %;
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
3
CS
• předpokládá se, že díky účinnějším přístrojům, jako jsou chladničky a pračky, ušetří spotřebitelé do roku 2020 na výdajích za energie 100 miliard EUR ročně, což je přibližně 465 EUR na domácnost; • nové budovy dnes spotřebovávají o polovinu energie méně, než tomu bylo v 80. letech 20. století; • nové příležitosti a pracovní místa pro evropské podniky, jako jsou stavební firmy a výrobci zařízení. Hlavní výzvy, jimiž je třeba se zabývat, se týkají: • neúplného provedení směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti; • potřeby posílit ověřování vnitrostátních stavebních předpisů a přesně informovat spotřebitele o energetické náročnosti budov, které jsou k pronájmu nebo prodeji; • většího zapojení veřejných služeb do spolupráce s jejich zákazníky s cílem získat úspory energie; • přístupu k financování zejména pro domácnosti, kde se skrývá největší potenciál: ačkoli značné množství prostředků, například z evropských strukturálních a investičních fondů, by mohlo být vynaloženo na projekty v oblasti energetické účinnosti, uvolnění těchto prostředků je stále obtížné, stejně jako dosáhnout toho, aby finanční instituce byly ochotny investovat do projektů, které jsou často nevelkého rozsahu a mají dlouhodobou návratnost. Dalším významným krokem bude přezkum pokroku v souvislosti se směrnicí o energetické účinnosti, jenž má být proveden do poloviny roku 2016, což by mohlo představovat příležitost k tomu, aby se znovu zvážily cíle této směrnice pro období po roce 2020. Komise byla rovněž vyzvána, aby navrhla prioritní odvětví, v nichž lze dosáhnout výrazného zvýšení energetické účinnosti a způsoby za tímto účelem na úrovni EU.
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
4
CS
Infrastruktura 3.
Jak vyplývá z komplexního hodnocení z poloviny října provedeného Komisí, v oblasti infrastruktury se dosáhlo pozitivních výsledků, jež přispějí ke splnění cílů 10% a 15% propojení, které stanovila Evropská rada na říjnovém zasedání: • mnohá chybějící propojení infrastruktury mezi zeměmi EU byla zřízena nebo jsou ve výstavbě; • na základě nařízení z roku 2013 týkajícího se transevropských sítí bylo v loňském roce vybráno 248 projektů společného zájmu. V rámci Evropské strategie energetické bezpečnosti bylo upřednostněno 33 projektů. V rámci první výzvy Nástroje pro propojení Evropy rozhodl poslední říjnový týden koordinační výbor tohoto nástroje o přidělení 674 milionů EUR 34 projektům: z této částky jsou podpořeny projekty plynárenského průmyslu v Pobaltí, ve střední a východní a jihovýchodní Evropě. Je však třeba přijmout další opatření, z nichž některá jsou z velké části v rukou členských států a vnitrostátních regulačních orgánů: • další investice v oblasti infrastruktury plynu a elektrické energie, včetně inteligentních sítí se zaměřením na ukončení izolace některých členských států a na diverzifikaci dodavatelů. Do roku 2020 by v oblasti infrastruktury EU měly být dokončeny tři čtvrtiny projektů společného zájmu; • druhý seznam projektů společného zájmu se připravuje (tyto seznamy jsou revidovány každé dva roky) a bude nadále přispívat k plnění cílů v oblasti propojení; • politická podpora a odhodlání na regionální a místní úrovni jsou nezbytné, aby bylo možné usnadnit přijetí ze strany veřejnosti a urychlit postupy povolování, které často oddalují dokončení projektů; • zlepšit přístup k finančním prostředkům (např. partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zvýšit pákový efekt finančních prostředků EU); • zvýšená koordinace mezi členskými státy při plánování na regionální úrovni, s provozovateli přepravních a přenosových soustav a regulačními orgány včetně příslušných projektů v příštím desetiletém plánu rozvoje sítě.
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
5
CS
Některé kroky jsou v rukou Komise za podpory členských států, jak k tomu na říjnovém zasedání vyzvala Evropská rada: • zajistit dosažení cíle 10 % propojení elektrických sítí, se zvláštním zaměřením na vybrané členské státy, informovat o možnostech financování EU a případně představit návrhy; • identifikace nových projektů, je-li to nezbytné k dosažení 10 % cíle a zahrnout je na příští seznam projektů společného zájmu; • do března 2015 předložit sdělení o tom, jak dosáhnout cíle 10% propojení; • podat zprávu o dosažení cíle 15% propojení do roku 2030.
Energetická bezpečnost 4.
Všechna opatření uvedená výše v bodech 1 až 3 přispívají k zabezpečení dodávek energie. Evropská rada kromě toho na říjnovém zasedání uvedla další opatření, zejména ve vztahu ke krátkodobému horizontu a nouzovým situacím: • lépe využívat znovuzplyňovací a skladovací kapacity; • ochrana kritické infrastruktury; • zlepšit výměnu informací, i o mezivládních dohodách, a podporovat využívání pomoci Komise během jednání; • posílit Energetické společenství; • využívat nástroje zahraniční politiky k předávání informací o energetické bezpečnosti.
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
6
CS
Je třeba připomenout sdělení Komise týkající se odolnosti evropské plynárenské soustavy v krátkodobém horizontu, a to jak v rámci přípravy říjnového zasedání Evropské rady, tak i jako účinnou činnost navazující na červnové zasedání Evropské rady zabývající se energetickou bezpečností, neboť se jedná nejen o dobrý příklad spolupráce mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o rychlé řešení společných výzev v oblasti bezpečnosti, ale zejména v souvislosti s varováním, které obsahuje: přestože je situace znatelně lepší než v roce 2009, delší přerušení dodávek plynu by pro EU mohla mít výrazný dopad. Několik krátkodobých opatření v rámci stávajícího regulačního rámce, z velké části v rukou členských států, však může pomoci omezit důsledky: • země by se měly řídit tržním přístupem a vyvarovat se intervenčních opatření; • země by mezi sebou měly v oblasti energetiky posílit koordinaci, pokud jde o používání propojení a odstranění překážek pro přeshraniční obchod s energií; • odpovědnost by měla být rozdělena mezi veřejné orgány a průmysl na základě provedení nařízení EU o bezpečnosti dodávek plynu; • krátkodobě by mělo docházet ke změnám chování, aby se podpořila energetická účinnost a snížila poptávka. V delším časovém horizontu by se mělo pokračovat v diverzifikaci přepravních tras a dodavatelů, přičemž začít je třeba na domácí úrovni s rozvojem domácích zdrojů (fosilní a nefosilní). Zásadní přínos v tomto ohledu skýtá stálý nárůst podílu energie z obnovitelných zdrojů s dohodnutým závazným cílem na úrovni EU ve výši 27 % do roku 2030; doplňuje značný pokrok při plnění 20% cíle stanoveného pro rok 2020. Ve sdělení Komise jsou uvedena další opatření pro střednědobý horizont (konec roku 2015); střednědobá a dlouhodobá opatření jsou rovněž představena ve zprávě předsednictví, kterou vzala Evropská rada na vědomí.
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
7
CS
Klima 5.
Evropská rada se dne 23. října dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a konkrétně: na závazném cíli pro EU snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 %, na cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebovávané v EU v roce 2030 ve výši nejméně 27 % a na orientačním cíli zvýšit na úrovni EU energetickou účinnost v roce 2030 alespoň o 27 %. Rozhodnutí Evropské rady je v souladu s cílem EU v rámci nezbytného snížení emisí podle IPCC, které mají provést rozvinuté země jako celek, jímž je snížit emise o 89–95 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Podle harmonogramu, o němž rozhodla konference smluvních stran UNFCCC na 19. zasedání ve Varšavě v loňském roce, předloží EU svůj příspěvek nejpozději do konce prvního čtvrtletí roku 2015 a naléhavě vyzývá všechny ostatní smluvní strany UNFCCC, aby učinily totéž. V této souvislosti je nanejvýš důležité přijmout prováděcí pravidla pro druhé kontrolní období Kjótského protokolu. Ke konci roku 2015, na 21. zasedání konference smluvních stran v Paříži, musí být uzavřena ambiciózní, komplexní a právně závazná dohoda. Na 20. zasedání konference smluvních stran v Limě proto musí být dosaženo vyváženého souboru rozhodnutí, mimo jiné pokud jde o posílení provádění rozhodnutí přijatých v uplynulých letech, jakož i o pokrok v práci v rámci Durbanské platformy pro posílenou činnost, a to prostřednictvím: rozhodnutí o požadavcích ohledně počátečních informací a o postupu pro zvážení a analýzu zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků; dohody o klíčových prvcích návrhu znění pro jednání o dohodě, která má být uzavřena v roce 2015; a nápravy nedostatečné úrovně závazků v oblasti zmírňování v období do roku 2020. _____________
15195/14
dhr/LS/vmu DPG
8
CS
