Vlnová kuchařka. a směrnice létání v dlouhé vlně za Beskydami

Vlnová kuchařka a směrnice létání v dlouhé vlně za Beskydami

Tato publikace slouží jako směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami z letiště Frýdlant nad Ostravicí vypracovaná dle Směrnice pro létání v Aeroklubech P1. Publikace je proto rozdělena na část Směrnice, která závazně stanovuje pravidla létání v dlouhé vlně v AK Frýdlant nad Ostravicí a na část Vlnová kuchařka, která je souhrnem dostupných poznatků, rad a doporučení. Předkládané informace se mohou v obou částech opakovat.

Zpracoval dne 31. 10. 2013, Jiří Pělucha

Obsah 1.

Úvod ............................................................................................................................................ 4

Směrnice pro létání v dlouhé vlně z letiště Frýdlant nad Ostravicí .................................................. 5 2.

Typy vlnových situací ................................................................................................................... 5

3.

Využívání vzdušných prostorů ..................................................................................................... 5

4.

Požadovaná kvalifikace pilotů pro létání v dlouhé vlně .............................................................. 5

5.

Opatření při změně meteorologické situace ............................................................................... 6

6.

Způsoby aerovleku do vlnových situací ....................................................................................... 6

7.

Pravidla pro lety v dlouhé vlně .................................................................................................... 7

8.

Koordinace s ŘLP ......................................................................................................................... 7

Vlnová kuchařka........................................................................................................................... 8 9.

Příprava k letu.............................................................................................................................. 8

9.1.

Předpověď počasí .................................................................................................................... 8

9.2.

Příprava techniky ..................................................................................................................... 9

10.

Start, let v aerovleku ............................................................................................................. 10

10.1.

Příprava k letu................................................................................................................ 10

10.2.

Start ................................................................................................................................... 10

10.3.

Let ve vlně.......................................................................................................................... 10

10.4.

Přistání v terénu ................................................................................................................ 11

10.5.

Přistání na LKFR ................................................................................................................. 12

10.6.

Ztráta orientace, vlétnutí do mraku .................................................................................. 12

10.7.

Komunikace s Mošnov věž, pravidla pro lety v TMA ......................................................... 13

11.

Západní, mírně jihozápadní a severozápadní situace ........................................................... 14

12.

Jižní a jihovýchodní situace ................................................................................................... 16

12.1.

Vlna za Smrkem ................................................................................................................. 17

12.1.1.

První vlna za Smrkem ........................................................................................................ 17

12.1.2.

Druhá vlna za Smrkem ................................................................................................... 19

12.2.

Vlna za Velkým Javorníkem ............................................................................................... 20

12.3.

Vlna nad Lysou horou ........................................................................................................ 21

12.4.

Vlna za Travným ................................................................................................................ 22

12.5.

Vlna Frenštát pod Radhoštěm - Hodslavice ...................................................................... 23

12.6.

Vlna nad údolím rožnovské Bečvy ..................................................................................... 24

12.7.

Vlna za Hostýnskými vrchy ................................................................................................ 24

13.

Taktika letu ve vlně, využití vlny k přeletům ......................................................................... 25

13.1.1.

Stoupání, vyhledání nejsilnějšího stoupání, oblačnost ................................................. 25

13.1.2.

Plánování tratí ............................................................................................................... 25

13.1.3.

Přeskoky mezi jednotlivými vlnami ............................................................................... 25

14.

Internetové dokumenty, prezentace apod. .......................................................................... 26

15.

Závěr ...................................................................................................................................... 26

Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami

Úvod Vlnové létání bylo vždy považováno za jakýsi vrchol v plachtění. Častokrát náročné situace prověří připravenost plachtaře jak po stránce fyzické, tak po stránce jeho teoretických znalostí. S využitím vlny se dají plnit podmínky zlatého a diamantového převýšení pro získání odznaku FAI. Za využití příznivých situací lze uskutečnit hodnotných přeletů podél vrcholů hor. Moravskoslezské Beskydy tvoří nejzápadnější výspu Karpatského oblouku. Jejich členitost komplikuje velké plachtařské výkony, které jsou známé z Jeseníků a Krkonoš avšak zároveň umožňuje plachtit ve vlně při nejrůznějších směrech větru. Tato vlnová kuchařka má usnadnit začínajícím plachtařům jejich první krůčky v beskydské vlně a plachtařům zkušeným připravit nové výzvy. Následující kapitoly nemají nahradit popis teorie vlny, který lze nalézt v odborných publikacích, VPL-5 apod. Vlnová kuchařka je pouze souhrnem dosavadních znalostí, doporučení a odhadů pro létání v beskydské vlně a okolí.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 4


Směrnice pro létání v dlouhé vlně z letiště Frýdlant nad Ostravicí 1. Typy vlnových situací Z letiště Frýdlant nad Ostravicí lze využít zejména následujících vlnových situací.  

jižní až jihozápadní situace za hřebenem Smrk – Radhošť západní situace za hřebenem Skalka – Ondřejník

Podrobně budou jednotlivé situace podle směru větru rozebrány v části Vlnová kuchařka. Dále se pak rozlišují 2 typy vlnových situací, a to podle pokrytí oblačnosti na vlnu I. a II. typu.  

vlna I. typu – pokrytí oblohy do 4/8 nízké nebo střední oblačnosti, fénová mezera mezi rotorem a fénem. vlna II. typu – pokrytí oblohy do 6/8 nízké nebo střední oblačnosti, fénová mezera mezi rotorem a fénem.

Létání vlny II. typu je povoleno pouze pilotům, kteří mají platnou kvalifikaci pro lety podle přístrojů. Ve směrnici budou dále rozebrány pouze pravidla pro létání vlny I. typu

2. Využívání vzdušných prostorů Pro lety v dlouhé vlně za Beskydami se využívá prostor třídy E tj. neřízený prostor do letové hladiny FL 95, v případě povolení ŘLP lze použít prostor TMA I, TMA II Ostrava, případně CTA Ostrava do hladiny FL 125.

3. Požadovaná kvalifikace pilotů pro létání v dlouhé vlně Pro samostatné lety v dlouhé vlně musí pilot splnit následující požadavky:    

absolvovat školení dle AK-PL II/20a seznámit se se Směrnicí pro létání v dlouhé vlně za Beskydami v pilotním zápisníku mít potvrzeno absolvování školení a seznámení se směrnicí absolvovat let v dlouhé vlně za Beskydami s instruktorem AK Frýdlant nad Ostravicí

Samostatné lety potvrdí instruktor, který s pilotem provedl dvojí let nebo VLP. Pro piloty pokračovacího výcviku, je doporučeno absolvovat více letů ve dvojím. Schopnost létat v dlouhé vlně samostatně potvrzuje instruktor pověřený vedením pokračovacího výcviku. Samostatné lety žáků plachtařského výcviku v dlouhé vlně je pro jižní situace zakázána, pro západní (ondřejnickou) situaci povoluje samostatné lety instruktor pověřený vedením základního výcviku.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 5


4. Opatření při změně meteorologické situace Při výjimečné situaci uzavření nad mraky upravit kurz letu na cca 330-360 a informovat o této situaci dispečera Ostrava Radar. Pokračovat dále podle pokynů ŘLP. V zásadě při jižní situaci nevzniká výrazné nebezpečí pro uzavření nad mraky, přesto je povinností pilota sledovat oblačnost a v případě zavírání oblačnosti fénového oka provést okamžitý sestup. Pilot nesmí zalétávat do oblasti přízemní závětrné vrstvy horských hřebenů vzhledem k výskytu značné turbulence a zvýšeného opadání. Bezpečný návrat z oblasti první vlny při jižní situaci je cca 1000-1100m QNH podle výkonnosti kluzáku a aktuální meteorologické situace. Uvedené platí pro oblast první vlny zhruba nad obcí Kunčice p. O. a blíže k letišti. Bez dostatečné výšky pro návrat není vhodné zalétávat od prostoru severně od LKFR, návrat je pak totiž proti silnému větru.

5. Způsoby aerovleku do vlnových situací Vzlety provádět vždy ze severního pásu VPD dráhy 260. Vzhledem k orientaci VPD 260-080 se při jižních situacích provádí start s bočním větrem. Je nutné dbát provozních omezení vlečných letounů a kluzáků. Při krátkodobém zvýšení rychlosti větru je povinnost odložit start do jeho uklidnění na povolené maximum. První zatáčku provádět vždy směrem doleva proti směru větru. Po startu je vlekař povinen zahájit bezpečné stoupání na zvýšené rychlosti vzhledem k výskytu výrazné turbulence druhého rotoru, který ovlivňuje první fáze aerovleku ihned po startu. Směr aerovleku z LKFR:   

pro jihozápadní situaci: LKFR - mimoúrovňová křižovatka Čeladná – Ostravice – obec Kunčice. Místo vypnutí cca obec Kunčice pod Ondřejníkem. pro jižní situaci: LKFR - mimoúrovňová křižovatka Čeladná – návětří hory Ostrá – Ostravice Golf. Místo vypnutí Ostravice Golf. pro západní situaci: LKFR - mimoúrovňová křižovatka Čeladná – Ostravice a zpět nad město Frýdlant buďto pravou nebo levou zatáčkou. Místo vypnutí oblast mezi řekou Ostravice a LKFR

V aerovleku provádět pouze zatáčky protivětru a v případě potřeby nastoupání výšky traverzovat protivětru v prostoru Nová Ves – Pstruží – Čeladná – Kunčice p. O. Nezalétávat do závětří hřebenů Smrku, Kněhyně, Radhoště apod. Není vhodné zalétávat do prostoru severně od LKFR.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 6


6. Pravidla pro lety v dlouhé vlně Pro lety v dlouhé vlně je možno použít pouze kluzáky, které nemají tyto lety letovou příručkou zakázány. Lety mohou být prováděny pouze s funkčním přístrojovým vybavením a radiostanicí. Pilot je povinen navázat radiové spojení s ŘLP Ostrava Radar dostatečně včas před plánovaným vstupem do prostoru TMA II Ostrava, resp. TMA I Ostrava. Před dosažením dohodnuté letové hladiny před zahájením provozu je pilot rovněž povinen navázat radiové spojení. Při letech vedle rotoru, který je ve formě mraku (případně pod Ac Lent.) je nutné dodržovat horizontální a vertikální vzdálenost od oblačnosti dané předpisem. Je zakázáno vlétávat do oblačnosti. Při létání v rotorové situaci nevlétávat do rotorů, udržovat si dostatečnou vertikální vzdálenost od rotoru a počítat s možností posunu rotoru proti větru. Okruh pro přistání volit pravý na dráhu 260. Zařazení na okruh volit nejpozději do polohy po větru ve výšce nejméně 300m AAL, z důvodu bezpečnosti výše. Doporučený postup je zařazení ve větší výšce než 300m AAL a sestup od polohy po větru provádět s otevřenými brzdícími klapkami. Pro eliminování bočního větru přistávat úhlopříčně na dráhu 260. Ve výjimečných situacích při zvláště silném větru volit přistání napříč drahou proti větru. Směr přistání volit vždy mimo překážky ve směru finále. Směrnice je závazná pro všechny piloty startující z letiště Frýdlant nad Ostravicí, pilot je povinen dodržovat další závazná pravidla létání podle předpisů L2, P1, letištního řádu apod.

7. Koordinace s ŘLP Před každým vlnovým provozem oznámit zahájení provozu na Mošnov Věž. Tel. číslo je dostupné z AFISu LKFR. S dispečerem dohodnout letovou hladinu pro přechod na frekvenci 125,100 MHz a tuto informaci oznámit na předletovém briefingu pilotům, kteří budou provádět lety do vlny. Za letu provádět standartní komunikaci s Ostrava Radar na frekvenci 125,100 MHz. Při přecházení zpět na frekvenci LKFR se z korespondenci s Ostrava Radar odhlásit. Případně provést odhlášení telefonicky po ukončení letu.

Směrnice je závazná pro používání v AK Frýdlant n. O., o.s. Schválil: Vedoucí letového provozu Ing. Karel Jursa

......................

Vypracoval: Předseda bezmotorového odboru Ing. Jiří Pělucha

.....................

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 7


Vlnová kuchařka 8. Příprava k letu 8.1. Předpověď počasí Silný vítr a vhodný směr větru, jakožto nutnou podmínku pro vznik vlnu úspěšně předpovídá mnoho internetových zdrojů. Pro běžného občana je nejspíše nejznámější zdroj předpovědi Český Hydrometeorologický Ústav (ČHMU). Jeho textové předpovědi jsou však přizpůsobeny většině obyvatelstva a vhodnou situaci musíme hledat mezi řádky. Například předpověď ve tvaru „v nížinách zataženo nízkou oblačností, vítr slabý, jižní, na hřebenech hor kolem 10m/s“ zhruba napovídá tomu, že se bude vyskytovat inverzní situace a za Beskydami se bude tvořit minimálně rotorové proudění.

Obr. 1: Inverzní oblačností pokrytá celá ČR, za Beskydami patrné fénové oko. Kvalitní plachtařské předpovědi dodává FLYMET v sekci Vlna/Svah. Lze využít i předpověď profilu větru s výškou z amerického modelu pod odkazem http://ready.arl.noaa.gov/READYcmet.php nebo slovenského SHMÚ http://www.shmu.sk/sk/?page=477 Podle zkušeností se lze na vlnu dle předpovědi připravit minimálně 1-2 dny dopředu, orientačně lze s vlnou počítat řádově až se 3-4 denním předstihem.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 8


8.2. Příprava techniky V dnešní době lety zaznamenávají tzv. loggery a pro navigaci slouží malé palubní počítače tzv. PDA nebo PNA. Je více než vhodné zkontrolovat si funkci osobních PDA přístrojů včas před letem, nejlépe den předem, kdy chceme letět. Kontrolovat je vhodné funkci navigačního programu, aktuálnost a správnost otočných bodů a připravených tratí. Rovněž je vhodné nabít vnitřní baterku přístroje, gelové baterie a zkontrolovat pojistky v propojovacích kabelech. Z předpovědi počasí a poté z aktuální situace na letišti před letem je vhodné přizpůsobit oblečení. Pokud se vyskytuje jihovýchodní až jižní situace s malým nebo žádným množstvím oblačnosti, není nutné oblékat příliš tlusté oblečení. Obvykle stačí spodky a kalhoty, tričko, košile, vesta, případně tenká bunda. Horní oblečení volit tak, aby se v případě potřeby dalo rozepnout a vyhrnout rukávy. Nejsou vhodné nerozepínací roláky apod. při západních, frontálních jihozápadních situacích, nebo též občas po frontálních situacích bývá oblačnosti více a každé zastínění slunce vysokou nebo střední oblačností se citelně projeví na teplotním komfortu v kabině. Pro tyto situace volit teplejší oblečení, rovněž s možností rozepnutí. Před usednutím do kluzáku si převlečte tričko za suché, to stávající jste si určitě propotili při vytahování hangáru a tahání kluzáku na start. Vhodné jsou čepice, nebo kukly, které kryjí zadní část krku, často kabinou na hlavu nepříjemně profukuje. Šál je vhodné použít při vyšší vlhkosti vzduchu v kabině a nízkých teplotách. Při vydechování vzduchu do šály se předejde se namrzání a mlžení vnitřku kabiny! Teplá obuv… kapitola sama pro sebe, zde neuděláme chybu, když nám na chodidla bude teplo nebo nedejbože příliš horko :) Naopak podchlazené nohy vedou často k předčasnému ukončení letu nebo k předčasnému puzení k močení. Vhodné jsou vlnové návleky z výroby Petry Papežíkové. Chybou je nacpat si hrubé ponožky do bot a mít těsno v botách, nohy v těsném prostředí promrznou. Dalším řešením je elektrické vytápění ponožek… Pro zabránění omrzání nebo podchlazení nohou je vhodné s prsty cvičit. Vhodné jsou volné boty, případně „papuče“ a více vrstev ponožek. Pro déle trvající lety je nutné vyřešit problém močení… Všechny systémy řešení lze diskutovat s piloty u piva. Dostatečná zásoba jídla a nápoje je rovněž důležitou součástí vlnového letu. Průměrné lety dosahují kolem 3-4 hodin, nejsou však výjimkou i 7-8 hodinové lety ve vlně. „Rekordní“ lety mohou hravě dosáhnout i překročit 10 hodin. Osobní pohoda zaručuje kvalitní let, kručení břicha pohodě na palubě nepřidá :) Zkušený vlnový plachtař M. Kratochvíl z AK Posolený doporučuje sušené maso, které před požitím rozehřeje pod bundou. Vhodné jsou i müsli tyčinky atd. Další povinné vybavení: sluneční brýle, rukavice. Dle předpisu je povinná výbava nad 4420m n. m. kyslík. Při dlouhodobějším pobytu nad 4000m QNH bez kyslíku se zužuje vidění díky slabému prokrvení mozku, doporučuje se pravidelně otáčet a protahovat hlavu.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 9


9. Start, let v aerovleku 9.1. Příprava k letu Do vlny lze často startovat za východu slunce a přistávat za západu. Pro dosažení kvalitních přeletů je tedy nutné připravit kluzák i osobní věci ještě před východem slunce. Pokud se předpokládá dobrá vlnová situace, je třeba být připraven na startu za východu slunce. Start do vlny se neobejde bez vlečného letounu a vlekaře. Zde je opět nutné domluvit se s konkrétním vlekařem den předem, není totiž zvykem, že by vlekaři chodili na letiště za ranního kuropění :) Pro vlnění pro zážitky z letu však stačí startovat kdykoliv v průběhu dne, pokud to silný boční vítr dovolí a nejsou překonány maximální limity pro vlečný letoun a kluzák. Když je předpoklad silného bočního větru, je subjektivně ověřena situace, kdy se zhruba kolem východu slunce, cca na 1-2 hodiny vítr uklidňuje na sílu přijatelnou pro start. Ta samá situace se objevuje před západem slunce. Při silném bočním větru přes den, je nutné pozorovat náhlé zklidnění větru díky přecházení a pulzování rotorů přes letiště směrem na sever. Po silném nárazu větru, který trvá několik minut, přichází uklidnění. Přecházení rotorů mohou zobrazovat chmurky, které přecházejí přes letiště.

9.2. Start Start se provádí vždy z dráhy 260 a to konkrétně z jejího severního okraje. Důvodem je co nejvíce se vybočit proti často bočnímu větru. Po startu je nutné ihned točit proti větru a s dostatečnou zásobou rychlosti stoupat. První výraznější turbulence se nachází nad továrnou Ferum, průběh celého vleku bývá většinou turbulentní, první rotor je nutné prolétnout kolmo na jeho směr, tedy v závislosti na směru větru a postavení hor. První rotor se nachází zhruba na spojnici Ostré hory a Skalky, po prolétnutí se dostává vlek do laminárního proudění. Doporučuje se vypínat po ověření ustáleného laminárního proudění a v dostatečné výšce. Sklesat v ověřeném stoupání lze vždy, hledat stoupání na rotorech je obtížnější. Ověřená výška vypnutí se pohybuje kolem 1000-1300 m QFE. U méně zkušených plachtařů doporučuji horní hranici uvedeného doporučení, nebo klidně výše. Pokud už ve vlně létá někdo před vámi, je dobré požádat o určení jeho výšky vypnutí a stoupání po vypnutí apod.

9.3. Let ve vlně O technice letu ve vlně široce pojednává učebnice VPL-5, doporučuji nastudování kapitoly o vlně. Jde to samozřejmě i bez toho, ale efektnější je to když víte, co se v ovzduší děje a jak vlnu lítat. Zde tedy krátce o poznatcích typických pro Beskydy. Nepřelétávejte hřebeny proti větru v malé výšce, netočte v blízkosti rotoru nebo v blízkosti vlnového mraku po větru, při vyklesávání na letiště se nenechte sfouknout po větru od letiště, pozorujte oblačnost nebo oblačnou mezeru pod sebou. Sklesání 1000 a více metrů chvilku trvá.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 10

Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami Při ztrátě výšky nebo nenavázání do vlny je bezpečný návrat na LKFR cca v 500-600m QFE v oblasti Čeladná – Kunčice. Obecně platí, že by se plachtař neměl vyskytovat pod úrovní Skalky v oblasti Kunčic pod Ondřejníkem. Vše však platí s přihlédnutím na aktuální stav počasí, síle větru a výkonnosti kluzáku. Pokud si nejste bezpečným návratem na letiště, přistaňte na vhodné pole! Není to žádná ostuda a je lepší bezpečně přistát na pole než rozbít letadlo (a sebe) v předpolí nebo na stromech.

9.4. Přistání v terénu Je několik vhodných polí (prakticky odzkoušených) pro přistání v terénu. Vždy je nutné přihlédnout k aktuálnímu stavu plochy. Tento návod je nutné brát pouze jako uvedení vhodných polí.

LKFR Čeladná

S (jih)

Pole Čeladná

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 11


LKFR

Frenštát

Trojanovice

S (jih)

Pole Trojanovice

9.5. Přistání na LKFR Pokud se rozhodnete ukončit let, je vhodné vyklesat v prostoru nad LKFR na brzdách. Z velkých výšek, cca 3500-3000m QNH a výš provádějte vyklesání postupně. Rychlé klesání není dobré pro lak a může se intenzivně mlžit kabina. Pokud je rychlé vyklesání nutné vzhledem ke zhoršující se situaci, nedbejte na předchozí radu. Při vyklesání se nenechte sfouknout daleko od letiště. Přistání proveďte v závislosti na síle větru, pokud je vítr jižní, lze volit jak dráhu 080 nebo 260, pokud možno co nejvíce proti boční složce větru. Při silném jižním větru lze s precizním rozpočtem přistát i kolmo na směr dráhy a to buď na jejím západním, nebo východním konci. Nikdy nepřistávejte proti letadlům a budovám! Při jihozápadním a západním větru volte pro přistání dráhu 260. Na okruh se zařaďte s dostatečnou výškovou rezervou. Zvláště při letu mezi 3-4 OZ pravého na 260 dochází velkého závětří k významnému opadání. Za dostatečnou výšku v poloze po větru lze považovat 200-300 m QFE. Vše přizpůsobit aktuální situaci a doporučení Frýdlant INFO. Okruh volit vždy po větru, pro případ malé výškové rezervy dotočit proti větru na letiště a provést přistání.

9.6. Ztráta orientace, vlétnutí do mraku Vždy si buďte jisti svou aktuální polohou a polohou proti hřebenu Beskyd a větru. Při vlnových situací s více oblačnosti může nízká rotorová oblačnost zakrývat část země. Znalost místopisu pak pomůže orientovat se i podle menších vesnic apod.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 12

Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami Při stoupání, zvláště pak v prvních fázích pod vlnovými mraky (Alt. lent.) dochází k jejich dostoupávání. Lenťáky se totiž nacházejí nad námi a stoupání je natočeno proti větru. Při dostoupávání základen lenťáků je třeba pozorovat i prostor nad sebou a včas se posunout proti větru. Při vlétnutí do oblačnosti je nutné zachovat chladnou hlavu, a pokud je jím kluzák vybaven, zapnout zatáčkoměr. Další směr letu volit s ohledem na situaci před vlétnutím do oblačnosti. Pokud máte velkou výšku, je možné letem směrem na jih, resp. proti větru opět z oblačnosti vylétnout. Pokud jste se nacházeli v menší výšce v blízkosti hor, je lepší opustit prostor hor směrem na sever. Opět je nutné směr přizpůsobit poloze před vlétnutím do mraku. Pozor na hřeben Ondřejníku (nachází se severně od Kunčic). Použijte brzdící klapky, při jejich plném otevření by kluzák neměl překročit maximální rychlost. Pro zvýšení opadání se rovněž doporučuje otevřít podvozek. Pro odhad uletěné vzdálenosti může sloužit následující tabulka. Udává počet kilometrů ulétnutých za jednu minutu letu danou rychlostí. Je nutné brát v úvahu rychlost větru a to jestli letíme proti nebo po větru. Ve vlně ve větších výškách dosahuje vítr rychlosti běžně 20 i více metrů za sekundu. Rychlost letu km/h 80 100 120 180 200

km/min 1.3 1.6 2 3 3.3

Rychlost větru m/s 5 10 15 20 30

km/h 18 36 54 72 108

Případné záložní plochy pro přistání v oblasti FM jsou ULL letiště Místek – Bahno a Baška. Dále pak ULL plocha Sedliště. Proč ovládat tyto znalosti v době GSP? PDA totiž přestane fungovat v nejméně vhodné chvíli. Dokázáno Murphyho zákonem.

9.7. Komunikace s Mošnov věž, pravidla pro lety v TMA Před letem je vhodné informovat Mošnov věž telefonicky, je totiž předpoklad, že poletíte i v prostoru TMA. Za letu před vstupem do prostoru TMA nebo před dosažením domluvené výšky pro daný den se přelaďte na frekvenci Ostrava Radar 125,100 (případně Mošnov Věž 120,800). Komunikace je stejná jako obvykle, tedy: koho volám, kdo jsem, v čem letím, odkud letím, kde se nacházím a co chci provádět. Podle dosavadních zkušeností povoluje dispečer dostup až do výšky kolem 3000-3500m.n. m. Pro dosažení větších výšek je nutné použít odpovídač :( Důrazné doporučení: dejte o sobě ve vlně vědět, nebuďte partyzáni, dispečeři vám hlavu neutrhnou za případné chyby v komunikaci ani vás z vlny nevykážou! Je lepší, aby o vás věděli, než aby nad Frenštát poslali Boeing. Několikrát jsme ho po předchozím upozornění od dispečera viděli ve stejné i menší hladině.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 13


10. Západní, mírně jihozápadní a severozápadní situace Vlna tvořící se za hřebenem Ondřejníku při západním, jihozápadním nebo severozápadním směru větru. Hlavní nejvíce využívaná část stoupavého pásma se nachází přímo nad letištěm Frýdlant a nad městem Frýdlant ve směru od jihu na sever. Start probíhá většinou bez problémů, z dráhy 260°, často se při západním až jihozápadním větru vyskytuje výraznější střih větru od jihu. Vlek je bez výraznějších turbulencí a výška vypnutí nemusí být velká. Většinou pro bezpečné navázání do vlny stačila výška 500-700 QFE. Při západních (jiho- a severozápadních stočení směru větru) se vlnové pásma vyskytují i nad přehradou Šance a trvají až k vesnici Bílá, rovněž nad osadou Podolánky bylo lokalizováno stoupání. Toto je způsobeno jižními hřebeny Smrku a Kněhyně. Neprozkoumané, pro západní situace, zůstávají oblasti Raškovic a Morávky - za severním hřebenem Lysé a Jablůnkovské údolí od hřebenu Javorového a Ostrého.

stoupavá pásma při západních situacích

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 14


málo prozkoumaná vlna v Jablůnkovském údolí

Porovnání letů s předpovědí: Let 27. 11. 2011, J. Pělucha, Std. Cirrus, max. výška 3200m QNH

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 15


11. Jižní a jihovýchodní situace Pro dosažení zlatého a teoreticky i diamantového převýšení jsou Beskydy postaveny na jižní, případně jihovýchodní a jihozápadní situace. Jihovýchodní situace nebývají příliš časté, a pokud jsou, vyskytuje se často zeslábnutí větru v hladinách kolem 2000m. n. m. Čistě jižní, velmi silný vítr se vyskytuje často před příchodem frontální situace od západu. Lze pozorovat postupné nasouvání oblaků vyšších pater (cirrů apod.) směrem od západu a tím zjistit postupné stáčení větru od západu. Jihozápadní situace, se směry větru okolo 200° - 230° jsou z hlediska stálého směru větru a vzestupné tendence síly větru s výškou ideální. Při klasických jihozápadních situacích pomáhá i mírná západní složka větru při startu z dráhy 260. Start je vždy z dráhy 260, ze severní části VPD. Po startu se vyskytuje silná turbulence spojená s druhým, případně prvním rotorem. Místo vypnutí se nachází v první vlně po dosažení laminárního proudění, většinou v prostoru Ostravice, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem. Bezpečná výška vypnutí bývá minimálně 1000m QFE, může se však v různých situacích lišit. Následují popisy a lokalizace stoupavých pásem vycházející z pozorování a letů M. Pospíšila (MP) a ostatních pilotů AK Frýdlant a AK Hranice.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 16

Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami 11.1.

Vlna za Smrkem

11.1.1. První vlna za Smrkem Při typické jižní situaci se rotor nachází na spojnici hory Ostrá a Skalka. Před rotorem se nachází laminární stoupání. Výška vypnutí může být v závislosti na situaci od 1000-1400 m QFE. Podle historických pramenů docházelo k vypnutí v prostoru před prvním rotorem i ve výškách 600-800 m QFE, to se ale jednalo o učebnicové vlnové situace. Laminární stoupání se nachází přibližně na spojnici golfových hřišť Ostravice a Čeladné. Schematický řez vlnou je uveden níže. Odpovídá klasické situaci při síle větru cca 8-10 m/s v přízemní vrstvě a 10 a více m/s na hřebenu Smrku. Při nižší síle větru je nutné stoupání hledat blíže k hřebeni Smrku a to až nad pahorkem Malého Smrčku. Viz druhý nákres vlny.

Schematický řez typickou jižní situací, zdroj J. Förchtgott

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 17

Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami Příklady typické jižní situace: J. Pělucha, DG-200, dne 18. 11. 2012, oblasti stoupání: Kunčice – Čeladná, Veřovice – Mořkov.

J. Pělucha, DG-200, dne 05. 11. 2011, vítr 170-180°.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 18

Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami 11.1.2. Druhá vlna za Smrkem Druhá vlna při jižní situaci se nachází zpravidla nad letištěm Frýdlant nad Ostravicí. Je třeba počítat se zvýšenou turbulencí při přistávání. Druhou vlnu lze použít pro přeskok do první vlny za Travným.

Lokalizace druhé vlny nad letištěm Frýdlant nad Ostravicí.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 19


Vlna za Velkým Javorníkem

Laminární stoupání za Velkým Javorníkem – v závislosti na směru větru je lokalizováno nad předměstím Frenštátu pod Radhoštěm, nebo ve stejné vzdálenosti od svahu severněji. Dostup je většinou od 3600 do 4100 m. Toto místo je důležité pro získání výšky po příletu z vlny za Hostýnskými vrchy. Dostup a rychlost stoupání v této oblasti jsou silně závislé pravděpodobně na fázi s prouděním nad předchozími hřebeny. Ojediněle stoupání chybí, ojediněle je velmi silné a s velkým dostupem i za situací, kdy je na ostatních místech vlna nevýrazná. Dosáhl jsem zde např. 4900 m QNH na stoupání 4 m/s za situace, kdy dostup v jiných místech byl max. 2600 m QNH a stoupání do 1,5 m/s. (MP) Rotor a laminární stoupání nad úpatím Ondřejníka (Skalky), je ve fázi s prouděním za Velkou Stolovou horou a proto je nejsilnější při jižním proudění (až 4 m/s). S výškou většinou slábne rychleji než ostatní stoupání a dostup je zde zpravidla také nižší (o cca 300 až 500 m). (MP)

J. Pělucha, DG-200, 28. 11. 2012, příklad vlnového stoupání za Javorníkem, dosaženo při větru cca 220°-250° výšky 4000 m. n. m.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 20


Vlna nad Lysou horou

Při několika letech se vyskytly situace, kdy se dalo navázat do laminárního proudění nad jižní oblastí Lysé hory. Jednalo se nejspíše o vlnu od Smrku, která byla podpořena ještě svahem Lysé hory. Příklady dvou letů J. Paličky, první ze dne 3. 12. 2011 a druhý dne 3. 11. 2012. Vítr vždy podle pražského výstupu 240°, při zemi na LKFR nevýrazný jižní, nebo nárazovitý.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 21


Vlna za Travným

Při přeskoku do Jablunkovské vlny bylo několikrát lokalizováno stoupání za Travným.

Lokalizace vlny za Travným.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 22


Vlna Frenštát pod Radhoštěm - Hodslavice

Většinou zmenšené opadání až mírné stoupání ve větších výškách, cca 2500m QNH, oblast využitelná pro přeskok do vlny za Kelčským Javorníkem.

K. Elsnic, Discus b, 30. 10. 2010, vítr 180-200°, na LKFR silný nárazový 180°.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 23


Vlna nad údolím rožnovské Bečvy

Tuto vlnu výrazněni využívají plachtaři z Hranic. Navazují do ní přeskokem z vlny za Kelčským Javorníkem. Její význam je v propojení vlny za „kelčem“ s beskydskou vlnou.

R. Krejčiřík, Ventus 2a, 24. 9. 2010, vítr 180-200°

11.7.

Vlna za Hostýnskými vrchy

Vlna za Kelčským Javorníkem je úspěšně využívána plachtaři z Hranic. Podrobně rozebrána ve Směrnici AK Holešov, viz: http://www.akfrydlant.cz/files/Beskydska_Vlna-Milos_Pospisil.pdf

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 24


12.

Taktika letu ve vlně, využití vlny k přeletům 12.1.1. Stoupání, vyhledání nejsilnějšího stoupání, oblačnost

Stoupavé pole je „sneseno“ proti větru. Nefunguje zde tedy klasický přístup snosu stoupavého proudu větrem v termice, tedy nehledáme stoupání pod kluzákem proti větru, ale mírně sneseni s větrem, pozor ale na polohu rotorů. Při stoupání je třeba mít na paměti, že oblačnost (Altocumulus Lenticularis – „lenťák“) je také s výškou postaven proti větru, při stoupání je tedy možné do něj zespoda vlétnout. Je tedy dobré pozorovat pohledem vzhůru výskyt případné oblačnosti. Často se stává, že při jihozápadních až západních situacích je přízemní vítr na letišti ve Frýdlantě ovlivněn dýzovým efektem mezi Lysou a Ondřejníkem a tedy je čistý jižní. Pokud podle tohoto přízemního větru budeme hledat stoupání ve vlně za Smrkem při známé jižní situaci, nemusí se nám podařit stoupání nalézt. Spolehlivým ukazatelem přízemního větru neovlivněného dýzou je komín Biocelu Paskov. Odhad větru ve výšce… program Seeyou na PNA/PDA ve vlně neudává sílu větru, k tomu potřebuje znát snos při kroužení. Ve vlně se však nekrouží. Nejlépe lze vítr ve výšce odhadnout pomocí funkce GS (groud speed), při rovném letu porovnejte aktuální rychlost na rychloměru s rychlostí GS v seeyou. rozdíl rychlostí bude rychlost větru, pokud letíte proti němu. Při letu v lamináru se létá ve vybočení téměř kolmo na vítr. GS se při takových kurzech blíží aktuální rychlosti. V takovém případě je nutné měnit kurzy letu, chvíli počkat, letět rovně, pozorovat GS a určit směr, ve kterém je GS nejmenší. Často se stane, že GS je ve větší výšce při opravdové vlně rovna cca 10-30kmh. To odpovídá rychlosti větru ve výšce cca 40-50kmh, tj. 15-20m/s :) 12.1.2. Plánování tratí Volba pásky: pro zvětšení délky tratí se doporučuje pásku umístit do stejného místa jako otočný bod, zbytečně se tím nepůlí délka ramena. Pokud plánujete delší tratě doporučené místa VBT (pásky) jsou: Ostravice Golf, Čeladná nádraží, Kunčice nádraží. Je více než vhodné umístit cílovou pásku do stejného bodu jako startovní. Jsou situace (rotorová vlnka) kdy je let do druhé vlny nad Frýdlant zbytečný a zbrzdí celý přelet, resp. hrozí zbytečné neuzavření tratě po obletu a pak méně bodů za jinak hodnotný rychlý let. 12.1.3. Přeskoky mezi jednotlivými vlnami Při přeskoku do Jablůnkovské (Třinecké) vlny se využívá stoupání za Travným a až od travného se přeskakuje směrem k Ropici – Hnojníku. Lze použít využití druhé vlny nad Frýdlantem (jižní vlna) pro přeskok do vlny za Travným. Při přeskoku z druhé vlny do první, případně z vlny Jablůnkovské do vlny za Smrkem je nutné uvažovat zvýšené opadání v místech rotorů a přeskok volit s dostatečnou rezervou výšky, aby se předešlo případnému vlétnutí do rotoru, jak už označeného oblačností nebo ne. Bezpečná výška navázání do stoupání ve vlně za Smrkem bývá cca 1000m QFE. Nejlepší trajektorie je kolmo na rotory, aby byl pobyt v klesání co nejkratší. Je nutné uvažovat i silný protivítr, běžně i 15-20 m/s.

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 25


13.

Internetové dokumenty, prezentace apod.

Prezentace k pozemní přípravě II/20a http://www.akfrydlant.cz/files/Prezentace_beskydsky_vlnovy_seminar.pdf Vlnový report 2012 Vlnový report 2013 Prezentace J. Horák – Teorie Vlny http://www.akfrydlant.cz/files/Teorie-vlny.pdf Prezentace J. Kožár – Vlna v Martině http://www.akfrydlant.cz/files/lietanie_v_horach_20130827.pdf Beskydský vlnový seminář – odkazy, předpovědi, literatura – http://www.akfrydlant.cz/novinky/beskydsky-vlnovy-seminar-2013

14.

Závěr

Může se na první pohled zdát, že vlnové létaní jakož i příprava na něj je náročná a vyžaduje spoustu úsilí, času a peněz. Může tomu tak skutečně být, avšak pokud se pilot připravuje na létání zodpovědně a systematicky, není příprava na vlnu nikterak náročnější. Turbulence na rotorech, nepříjemně složité řízení je pak odměněno klidným letem v laminárním proudění. Pilotova snaha o létání ve vlně bude odměněna krásným scenériemi, které lze nalézt pouze ve vlně :) a proto létejte vlnu, je krásná!

Jiří Pělucha

31. 10. 2013 26

Vlnová kuchařka. a směrnice létání v dlouhé vlně za Beskydami

Recommend Documents