Vlivy podnikatelského prostředí na výkonnost podniků a HDP v zemích EU

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vlivy podnikatelského prostředí na výkonnost podniků a HDP v zemích EU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Petr König, Ph.D.

Tomáš Bulíček

Brno 2010

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Königovi, Ph.D. za jeho odborné vedení při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 15. května 2010

__________________

Abstract Bulíček, T. Influences of the business environment for enterprises' performance and GDP in EU countries. Brno: MENDELU v Brně, 2010. This work is devoted to explore the various factors of the business environment, further it, how they impact on economic subjects (companies) in the EU country which factor has the greatest impact on the prosperity of the businesses and last but not least also deals with the influence of these factors and a prosperity of the companies in economic performance whole country measured by GDP. The aim is evaluating which factor has the greatest influence on the prosperity in which EU countries are conditions for doing business better and in which worse. Keywords Business environment, business performance, GDP, EU.

Abstrakt Bulíček, T. Vlivy podnikatelského prostředí na výkonnost podniků a HDP v zemích EU. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Tato práce se věnuje zkoumání jednotlivých faktorů podnikatelského prostředí, dále tomu, jaký mají vliv na ekonomické subjekty (podniky) v dané zemi EU, který faktor má největší vliv na prosperitu podniků a v neposlední řadě se zabývá také vlivem těchto faktorů a s tím spojenou prosperitou podniků na ekonomické výsledky celé země měřené prostřednictvím HDP. Cílem bude zhodnotit, který z faktorů má na prosperitu největší vliv, v kterých zemích EU jsou podmínky pro podnikání lepší a v kterých naopak horší. Klíčová slova Faktory podnikatelského prostředí, výkonnost podniků, HDP, EU.

Obsah

7

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl a metodika práce ................................................................................ 11

Teoretická část 2.1

13

Podnikatelské prostředí...........................................................................13

2.1.1

Podnikatelské okolí..........................................................................13

2.1.2

Typologie podnikatelského prostředí ..............................................14

2.2

Mikroekonomická politika státu .............................................................15

2.2.1

Trh ....................................................................................................15

2.2.2

Hospodářská politika.......................................................................16

2.2.3

Příčiny mikroekonomické politiky ..................................................16

2.2.4

Nástroje mikroekonomické politiky ................................................ 17

2.3

3

10

Faktory podnikatelského prostředí ......................................................... 17

2.3.1

Metodika výpočtů faktorů PP ..........................................................18

2.3.2

Význam jednotlivých faktorů...........................................................19

2.4

Ukazatele výkonnosti podniků ............................................................... 25

2.5

Hrubý domácí produkt (HDP) ............................................................... 27

Praktická část

29

3.1

Faktory PP............................................................................................... 29

3.2

Ukazatele výkonnosti podniků ............................................................... 35

3.3

Ukazatele HDP........................................................................................ 38

3.4

Vliv faktorů PP na HDP .......................................................................... 40

4

Závěr

42

5

Literatura

44

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Příklad metodiky získávání faktorů

19

Tab. 2

Celkové pořadí zemí EU podle kvality PP

30

Tab. 3

Rozbor faktorů zlepšujících umístění UK

31

Tab. 4

Rozbor faktorů zhoršujících umístění UK

32

Tab. 5

Slabá místa PP Řecka

33

Tab. 6

Celkové pořadí zemí v rámci EU v roce 2007

34

Tab. 7 Vybrané ukazatele výkonnosti podniku

35

Tab. 8

Odchylka faktorů od přidané hodnoty na VF

36

Tab. 9

Odchylka faktorů od přidané hodnoty na zaměstnance

37

Tab. 10

Odchylka faktorů od investice na zaměstnance

38

Tab. 11

Pořadí státu EU podle HDP na obyvatele a podle ročního nárůstu HDP 39

Tab. 12

Vliv faktorů PP na HDP na osobu

40

Tab. 13

Vliv faktorů PP na přírůstek HDP

41

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek ČR – Česká Republika UK – United Kingdom EU – Evropská unie PP – Podnikatelské prostředí VF – Výrobní faktor

9

10

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Dnes, v době finanční krize, kdy se všichni víc než kdy jindy bojí investovat, je informace o tom kam a proč investovat obzvlášť důležitá. Klesající investice spotřebitelů mají za následek také pokles investic firem, z čehož následně také pramení nižší zisky a z toho vyplívající pokles příjmů pro samotné státy, v nichž se tyto firmy nachází, včetně poklesu HDP. Jinými slovy se firmy staly vybíravějšími vůči vlídnosti podnikatelského prostředí a díky jednoduchosti investovat v jakékoliv zemi Evropské Unie si mohou vybrat zemi, kde je toto prostředí nejpříznivější. Úkolem vlád jednotlivých států je tedy vytvořit co nejpříznivější podnikatelské prostředí a to prostřednictvím mikroekonomických nástrojů. V dnešní době, kdy ve většině států neexistuje ryze tržní systém, ve kterém se role státu omezuje na dodržování zákona a pořádku a ochranu vlastnictví, má stát mnoho nástrojů jak různou měrou omezit rozhodující pravomoci ekonomických subjektů. Takovýto ekonomický systém se potom označuje jako smíšený. Takovéto zásahy do tržního systému mohou potom ovlivňovat ekonomické subjekty přímo (různá povolení, příkazy) nebo nepřímo (prostřednictvím daní nebo dotací).[5] Souhrnem všech těchto omezení a nastavení trhu potom vzniká jednotné podnikatelské prostředí definované různými faktory. Pro zjištění toho, který z faktorů má na výkonnost podniků největší nebo naopak nejmenší vliv, je třeba vědět hodnotu ukazatelů prokazujících výkonnost podniků. Jestliže následně srovnáme tyto ukazatele s faktory podnikatelského prostředí, můžeme vyvozovat vztahy mezi nimi a srovnáme-li faktory s HDP země, můžeme vyvodit také vliv faktorů na HDP.

Úvod a cíl práce

11

1.2 Cíl a metodika práce Hlavním cílem této práce je identifikace faktorů podnikatelského prostředí, jež mají největší vliv na zvyšování výkonnosti podniků v zemích EU a ekonomický růst země a z toho plynoucí doporučení. Jedná se tedy především o vztahy mezi těmito faktory a podniky, které svoji prosperitou zvyšují HDP země. V této práci se pokusím tyto vztahy analyzovat popsat a následně i vysvětlit. Po objasnění souvislostí vyplyne z práce doporučení pro státy, na úpravu kterých faktorů by se měly v rámci zvyšování HDP zaměřit. Komparací podnikatelských prostředí v jednotlivých zemích vyplyne také doporučení pro firmy, podle kterých faktorů by měly směřovat svoje investice (do kterých zemí EU expandovat; kde je nastaveno podnikatelské prostředí nejlépe). V prvním úseku teoretické části se budu věnovat podnikatelskému prostředí jako celku. Nejdříve se zaměřím na to, co je to podnikatelské prostředí, na jeho souvislosti s národním trhem a jak může vypadat takové prostředí. Dále se zaměřím na způsoby, jakými může stát toto prostředí měnit a ovlivňovat a tím také ovlivňovat ekonomické subjekty v dané zemi (mikroekonomické nástroje politiky vlády). Další úsek teoretické části se bude věnovat konkrétnímu popisu a analýze jednotlivých faktorů podnikatelského prostředí. Pokusí se objasnit jednotlivé faktory, metodiku, kterou jsou tyto faktory získávány, co konkrétního tyto faktory ukazují apod. Mezi faktory, na které se bude tato práce zaměřovat v souvislosti s analýzou nejvlídnějšího prostředí v zemích EU, patří Starting a Business (snadnost založení podniku), Dealing with Construction Permits (získání stavebních povolení), Employing Workers (zaměstnání lidí), Registering Property (registrace nemovitostí), Getting Credit (získání financí), Protecting Investors (ochrana investorů), Paying Taxes (placení daní), Trading Across Borders (obchodování se zahraničím), Enforcing Contracts (prosazování smluv), Closing a Business (ukončení podnikání). Jestliže následně vytvoříme z těchto všech indexů souhrnnou hodnotu, dostaneme celkový index Ease of Doing Business Rank (hodnocení jednoduchosti podnikání). Následovat bude popis a analýza jednotlivých ukazatelů výkonnosti podniků. Tady se opět zaměřím na vysvětlení jednotlivých pojmů, na jejich význam, metodiku získávání těchto ukazatelů, výchozí informace potřebné pro jejich získání. Práce bude vysvětlovat tyto ukazatele: Number of enterprises (Počet podniků), Turnover or gross premiums written (Obrat nebo předepsané hrubé pojistné z přímého pojištění), Production value (Hodnota produkce),

12

Úvod a cíl práce

Value added at factor cost (Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele), Total purchases of goods and services (Celkové nákupy zboží a služeb), Personnel costs (Osobní náklady), Gross investment in tangible goods (Hrubé investice do hmotných aktiv), Number of persons employed (Počet zaměstnaných osob), Number of employees (Počet zaměstnanců), Apparent labour productivity (Gross value added per person employed) (Zdánlivá produktivita práce (Hrubá přidaná hodnota na zaměstnanou osobu)), Average personnel costs (personnel costs per employee) (Průměrné náklady na zaměstnance)), Investment per person employed (Investice na zaměstnanou osobu). Poslední úsek bude pojednávat o HDP, vysvětlení pojmu, metodika výpočtu a především o vlivu výkonnosti podniků, potažmo přímo faktorů podnikatelského prostředí (dále jen PP) na HDP. V praktické části budu analyzovat vlivy jednotlivých faktorů na vybrané ukazatele výkonnosti podniků v zemích EU; konkrétně na: přidanou hodnotu na výrobní faktor, přidanou hodnotu na jednoho zaměstnance a výši investic na jednoho zaměstnance. Tyto ukazatele byly vybrány, protože jsou nejvíce objektivní (nezohledňují velikost území jednotlivých států či počet obyvatel). Dalším nástrojem bude komparace jednotlivých států mezi sebou z hlediska podnikatelského prostředí i z hlediska vybraných ukazatelů výkonnosti podniků. Dále budu analyzovat vlivy faktorů PP přímo na HDP a pokusím se zjistit, který má největší vliv. Ukazatele výkonnosti jednotlivých států podle HDP bude reprezentovat roční procentuelní přírůstek HDP v jednotlivých zemích a podíl HDP na jednoho obyvatele země. V poslední části potom těchto poznatků využiji k doporučení vládám států EU, na které z faktorů PP by se měli v rámci své mikroekonomické politiky zaměřit, aby vytvořili co nejpříznivější prostředí pro ekonomické subjekty, které by svojí prosperitou zvyšovaly také HDP této země. Druhé doporučení bude směřovat k firmám působícím na trhu EU a to konkrétně v jakých zemích je nastaveno PP nejlépe (kde je nejsnazší podnikat), případně na příznivost kterých faktorů se nejvíce soustředit.

Teoretická část

13

2 Teoretická část Tato část se věnuje vysvětlení jednotlivých pojmů a jejich, zařazení do kontextu s ostatními. Dále definuje metodiku získávání indexů faktorů PP i výkonnosti podniků a popisuje fungování PP a jeho ovlivňování státními orgány.

2.1 Podnikatelské prostředí Definicí tohoto pojmu se již zabývalo mnoho autorů. Z hlediska tématu této práce je nejvhodnější definice SEBEROVÉ [10]: „Pojem podnikatelské prostředí se začíná rozrůstat v 90. letech a lze ho definovat jako souhrn podstatných vlivů působících na podnikatele, podnik a podnikání. Zahrnuje vlivy, které působí na soustavnou činnost prováděnou podnikatelem nebo podnikem vlastním jménem a na jeho odpovědnost za účelem zhodnocení podnikatelského potenciálu. Je to prostředí, které vedle ekonomických a přírodních složek života zahrnuje zejména složky nehmotného prostředí, jako je například kultura, právo, sociální vztahy atd.“ Jedná se tedy o všechny okolnosti, které podnik ovlivňují především z vnějšku, ale i ze vnitř samotného podniku. Podnik je těmito vlivy omezován a musí je zahrnout a zohlednit v rámci svého řízení. Příkladem takovýchto vlivů může být například ze sociální sféry všeobecná kultura a zvyky na daném území, zákony, které zde platí, z přírodní sféry to mohou být klimatické podmínky atd. Všeobecně však platí, že pro podniky jsou nejdůležitějšími vlivy ty, z oblasti ekonomického prostředí, tvořeny mikroekonomickou politikou státu, jimiž se právě zabývá tato práce. Takto definované podnikatelské prostředí potom podle SEBEROVÉ [10] úzce souvisí s podnikatelským okolím, které je vysvětleno níže. 2.1.1

Podnikatelské okolí

„Žádný podnik nemůže plnit své funkce sám o sobě, ale jen ve spolupráci s jinými činiteli vnějšího světa. Například podnik může vyrábět výrobky jen tehdy, dostane-li včas dodávku materiálu, energie, najde-li odběratele, ochotného tyto výrobky koupit, banku, která mu bude zajišťovat platební styk apod.“[4] Všichni tito činitelé ovlivňují do značné míry chování podniku. Souhrn těchto činitelů můžeme nazvat jako vnější okolí podniku. Tito činitelé mohou ovlivňovat podniky přímo nebo nepřímo a proto je můžeme taktéž rozdělit na

14

Teoretická část

přímé, ovlivňující přímo daný podnik a nepřímé, které ovlivňují podnik například prostřednictvím dodavatelů podniku nebo naopak spotřebitelů. Podnikatelské prostředí můžeme také rozdělit podle SYNKA [4] na: • přírodně technické (klimatické podmínky, využitelné technologie) • hospodářské (situace na trhu) • sociálně kulturní (zvyky a kultura společnosti) • politickosprávní (zákony, normy)

2.1.2

Typologie podnikatelského prostředí

Reálné podnikatelské prostředí je velmi pestré a strukturované. Má svou věcnou, časovou, prostorovou, efektivnostní, účelnostní dimenzi a můžeme jej modelově popsat pomocí faktorů, které se v podnikatelském prostředí uplatňují. Podle toho, kde se dané faktory nacházejí – zda uvnitř nebo vně daného podnikatelského subjektu, je účelné podnikatelské prostředí rozčlenit na vnitřní, specifické pro daný podnikatelský subjekt, a vnější, chápané jako výsledek působení ostatních podnikatelských a dalších subjektů. [2] Rozdělení podnikatelského prostředí: • makropodnikatelské prostředí • mezzopodnikatelské prostředí • mikropodnikatelské prostředí Makropodnikatelské prostředí Podle VÁGNERA [6]: „Makropodnikatelským prostředím rozumíme vnější (externí) podnikatelské prostředí v nejširším záběru celospolečenského podnikatelského klimatu. Jako příklad můžeme uvést: inflaci, deflaci, zaměstnanost, státní rozpočet, stav ekonomiky.“ Makroprostředí je tedy soubor činitelů, které ovlivňují všechny podniky účastnící se daného PP stejným způsobem. Patří sem demografičtí činitelé (charakteristika populace, hustota zalidnění, věková struktura obyvatelstva), dále činitelé ekonomičtí (kupní síla peněz, výdaje spotřebitelů, daně, aktuální ekonomický cyklus), přírodní (klimatické podmínky, geografická poloha, ochrana životního prostředí), technologičtí a politicko-právní (zákony a předpisy) [6]

Teoretická část

15

Například jestliže se bude dané území potýkat s nedostatkem vody, ovlivní to nejen podnik A, zabývající se zemědělskou výrobou (tento podnik je ovlivněn přímo, protože potřebuje vodu k úrodě na polích) ale nepřímo také podnik B, zabývající se výrobou pečiva, protože v důsledku sucha nebude dostatek obilí a to povede ke zdražení této vstupní suroviny pro podnik B. Mezzopodnikatelské prostředí Toto prostředí je výrazně spjato především s menšími a středními podniky. Podle GRUBLOVÉ [2] představuje následující soubor faktorů: • podnikatelská a ekonomická infrastruktura (např. rozvinutost služeb, bank, hotelů, agentur apod.) • podnikatelské subjekty, vytvářející sítě nebo jinak ovlivňující podnikatelské prostředí • všeobecná a ekonomická kultura – kulturnost, vzdělanost, pracovitost obyvatelstva s ohledem na potřeby rozvoje podnikání • technická a dopravní infrastruktura • ostatní vlivy, které v konkrétních podmínkách mohou být specifikovány a vyčleněny (např. sociální infrastruktura, ekologické prvky) Mikropodnikatelské prostředí „Mikropodnikatelským prostředím se rozumí vnitřní podnikatelské prostředí. Jako příklad lze uvést: umění vlastnit, umění uspokojovat potřeby, umění komunikovat, umění vést lidi, umění formulovat podnikatelskou filozofii.“[2] V podstatě jde o vnitřní záležitosti konkrétního podniku, jako jsou komunikace mezi pracovníky, schopnosti a dovednosti zaměstnanců (pracovní morálka, produktivita práce) apod.

2.2 Mikroekonomická politika státu 2.2.1

Trh

V ekonomice existuje řada trhů, které lze různými způsoby dělit. Jedním ze způsobů rozdělení trhů je podle míry, do jaké jsou jednotlivé trhy organizované či neorganizované, tj. nakolik na nich existují jasně stanovená pravidla obchodování. [5] Na rozdíl od ryze tržního systému, ve kterém se hospodářská role státu omezuje na dodržování zákona a pořádku, ochranu vlastnictví a prosazování

16

Teoretická část

soukromých smluv, dnes ve většině světa převládá ekonomický systém, ve kterém stát rozhodovací pravomoci ekonomických subjektů různou měrou omezuje. Úloha státu v moderních vyspělých ekonomikách je natolik rozvětvená, že jsou tyto ekonomiky označeny jako smíšené. [5] 2.2.2

Hospodářská politika

Dle Franka [1] můžeme hospodářskou politiku definovat jako „souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech hospodářské reality. V obecném povědomí je spjata s makroekonomickou činností státu (fiskální, monetární politika), ale stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů. Mění podmínky, za nichž se tyto subjekty rozhodují, a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.“ Jak již bylo zmíněno dříve, téměř všude dnes již nefunguje ekonomika tržní, ale smíšená. To znamená, že stát pouze na trh nedohlíží, nýbrž ho i reguluje, omezuje a jinak ovlivňuje (vytváří na trhu podmínky), což je právě hospodářská politika státu. Prostřednictvím stanovování pravidel na trhu potom stát ovlivňuje také samotné podniky, které zde působí a ty se musí těmto pravidlům přizpůsobit a zohlednit je při svém rozhodování. 2.2.3

Příčiny mikroekonomické politiky

Stát zasahuje do fungování trhu z různých důvodů. Nejdůležitějšími z nich jsou podle Franka [1] tyto: 1. „Snaha státu napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce – nedokonalá konkurence, externality, neúplné informace subjektů o trhu.“ Stát podporuje efektivnost využití zdrojů vytvářením podmínek pro konkurenční prostředí, nikoliv vzniku monopolů – antimonopolní regulace, dále co největší informovaností ekonomických subjektů a také bráněním externalitám. 2. „Společnost nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.“ Proto může stát do rozdělení příjmů zasáhnout prostřednictvím vlastního přerozdělování, konkrétně pak tyto zásahy mají podobu placení daní a naopak také transferů (vplácení různých dávek, důchodů, příspěvků apod.). 3. „Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti.“ V rámci ochraňování a zlepšování hodnotového sytému může stát také

Teoretická část

17

negativně ovlivnit efektivitu využití zdrojů; zákaz výroby některých vysoce výnosných produktů (např. prohibice alkoholu v minulosti) 4. „Další důvody – zájem státu na udržení vnější hospodářské stability země, na ekonomickém růstu, snaha některýchs subjektů získat monopolní zisk – vyhledávání renty.“ 2.2.4

Nástroje mikroekonomické politiky

Podle Holmana [3] „stát disponuje několika skupinami nástrojů k prosazení záměrů své mikroekonomické politiky.“Jsou to tyto: • „Stát určuje pravidla chování jednotlivých tržních subjektů a tím působí na optimální alokaci zdrojů, rozdělování příjmů ve společnosti – definování vlastnických práv ve společnosti, v antimonopolním zákonodárství, státní regulace cen.“ Hlavní myšlenkou tohoto souboru nástrojů je právě zabránění plýtvání vzácnými výrobními faktory. Jednou z hlavních oblastí praktikování státních regulací je nedokonale konkurenční prostředí, kde vláda svojí antimonopolní politikou chrání konkurenční prostředí a blokuje tak nekontrolovaný rozmach monopolních firem. [3] • Nástroje související s fiskální politikou o „Daňová politika jako hlavní forma získávání rozpočtových příjmů, mění chování jednotlivých subjektů na trhu.“ Daně mění rovnováhu na trhu, což má opět za následek zhoršování efektivity využití zdrojů. o „Rozpočtové výdaje – mění rozdělení příjmů ve společnosti.“ Stát je i sám o sobě také významným ekonomickým subjektem a díky tomu také významně zasahuje na trh především svými aktivitami ze strany poptávky (veřejné zakázky). • Další nástroje o „Nabídka produkce státních podniků na jednotlivých trzích.“ Tady vystupuje stát opět jako ekonomický subjekt na trh, tentokrát ale prostřednictvím nabídky ze strany státních podniků. o „Změnami v rozsahu nabídky státních podniků se mění rozsah tržní nabídky a rovnovážné stavy těchto trhů.“

2.3 Faktory podnikatelského prostředí Mikroekonomická politika vlády tedy může výraznou měrou ovlivňovat ekonomické subjekty. Tím, že určuje podmínky na trhu, ovlivňuje chování

18

Teoretická část

firem, které na tomto trhu působí. Toto ovlivňování můžeme nazvat také jako ekonomická, případně sociální regulace. Právě těmito zásahy se kromě regulace trhu vytváří také podnikatelské prostředí, které je pro ekonomické subjekty nejdůležitější a je předmětem zkoumání této práce. Abychom mohli určit kvalitu podnikatelského prostředí, musíme získat nějaké měřitelné údaje, ze kterých budeme vycházet. Těmito údaji jsou právě faktory PP, které jsou určitým způsobem měřitelné, a po jejich složení dohromady je možné získat údaj o kvalitě celého PP na daném území. Všechny následující informace patřící k této kapitole pramení z internetového zdroje [8] www.doingbusiness.org. 2.3.1

Metodika výpočtů faktorů PP

Ke každému jednotlivému faktoru pro daný stát je přiřazeno číslo, které vyjadřuje pořadí, na kterém se daný stát v rámci konkrétního faktoru umístil oproti ostatním státům. Toto pořadí je průměrem indexů jednotlivých částí faktoru. To znamená, že každý z faktorů je složen z několika menších částí (souborů dat), jejichž hodnoty jsou mezi jednotlivými státy srovnávány, je vytvořeno pořadí států v rámci těchto dílčích souborů a průměrem z pořadí jednotlivých částí vzniká pořadí státu v rámci celého faktoru. Tyto části jsou hodnoceny například body (1 – 10), počtem úkonů, procenty z průměrného příjmu, procenty z hodnoty firmy, počtem dní v kalendářních dnech, počtem hodin atd. Pro lepší názornost bude metodika vysvětlena na příkladu na faktoru placení daní. Mějme státy A, B a C. V zemi A je nutné zaplatit každý rok celkem deset daní a poplatků, v zemi B dvanáct a v C patnáct. Pořadí podle této části je tedy 1. A, 2. B, 3. C. Další částí faktoru je čas potřebný k zaplacení tří hlavních plateb. Tady je nejlepší země B, kde provedení tří hlavních plateb zabere 18 hodin, v zemi C 20 hodin a v A 22 hodin. Poslední částí je pak celková zaplacená částka vyjádřená v procentech ze zisku. Zde je na prvním místě stát B s 0,05 % potom stát A s 0,06 % a nakonec C s 0,08 %. Pro přehlednost jsou data uvedena v následující tabulce.

Teoretická část Tab. 1

Část faktoru Paying Taxes

19

Příklad metodiky získávání faktorů

Stát

Stát A

Stát B

Pořadí

Počet položek 10 Čas pro placení 22 Náklady 0,06% Průměr pořadí Výsledné pořadí

1 3 2 2,00 2

Stát C

Pořadí 12 18 0,05%

Pořadí

2 15 1 20 1 0,08% 1,33 1

3 2 3 2,66 3

Zdroj: vlastní tvorba autora

Jak můžeme vyčíst z tabulky, stát B vychází po zprůměrování pořadí států v rámci jednotlivých částí faktoru jako nejlepší a proto i jeho výsledné hodnocení v rámci celého faktoru Paying Taxes bude nejlepší, tudíž pořadí jedna, stát A pak bude druhý a stát C třetí. Obdobně jsou získávány všechny faktory. 2.3.2

Význam jednotlivých faktorů

Aby bylo možné indexy faktorů jednotlivých státu mezi sebou porovnávat, je vždy konkrétní faktor vázán na modelovou firmu, modelového zaměstnance a další modelové situace, jejichž příklad je uveden u faktoru Starting a Business, nebo Employing Workers. Informace o modelových situacích k ostatním faktorům jsou většinou velmi podobné, proto už nejsou konkrétně vypsány. Jsou ovšem dohádatelné na [8] www.doingbusiness.org. Starting a Business (snadnost založení podniku) Faktor se vztahuje k modelové firmě s následujícími předpoklady: • Jedná se o společnost s ručením omezeným. • Působí v nejlidnatějším městě státu. • Působí ze 100% na domácím trhu a je v soukromém vlastnictví. • Má 5 majitelů, z nichž žádný není právnickou osobou. • Její startovní kapitál je desetinásobkem průměrného důchodu v zemi. • Provádí obecné průmyslové nebo obchodní činnosti. • Nesplňuje podmínky pro investiční pobídky, ani žádné zvláštní výhody.

20

Teoretická část

• Má nejméně 10 a nejvíce 50 zaměstnanců jeden měsíc po zahájení provozu, všichni státní příslušníci. • Má obrat nejméně 100 krát příjem na jednoho obyvatele. Do tohoto faktoru jsou zahrnuty všechny postupy, které jsou oficiálně potřebné pro podnikatele k založení a formálnímu provozování průmyslové nebo obchodní činnosti. Patří sem získání všech potřebných licencí a povolení, podání všech požadovaných oznámení, ověření nebo zápisů na příslušné orgány státní správy. Data jsou získávána na příslušných oficiálních místech od státních úředníků (orgánů) a jsou řazena tak, jak jsou jednotlivé činnosti v praxi potřeba udělat. Předpokládá se, že veškeré informace jsou snadno dostupné a že všechny orgány činné v procesu zakládání podniku fungují bez korupce. Jsou hodnoceny čtyři hlavní části faktoru. Je hodnocen počet procedur, které je nutné vykonat. Sem patří „předregistrační“ úkony jako je ověření názvu společnosti, jestli už není zabraný, registrace společnosti v největším městě a „poregistrační“ úkony např. registrace k sociálnímu zabezpečení. Další částí je čas strávený vykonáváním těchto procedur v kalendářních dnech. Každá procedura začíná v jiný den a končí obdržením finálního dokumentu. Nezapočítává se čas strávený hromaděním informací. Další jsou náklady spojené s legálním založením podniku a minimální kapitál, který je nutný vložit do společnosti s r. o. Dealing with Construction Permits (získání stavebních povolení) Tento faktor sleduje všechny procesy nutné k vybudování standardizovaného skladu v rámci stavebního průmyslu. Tyto procesy zahrnují předložení všech relevantních dokumentů souvisejících s projektem stavby (např. stavební plány, mapy), aby byly obdrženy všechny potřebné licence, povolení a potvrzení. Do faktoru jsou počítány také úkony nutné k registraci nemovitosti. Informace jsou získávány od odborníků v oblasti stavebnictví, od architektů, stavebních firem, právníků a státních organizací a jejich pracovníků působících v oblasti stavebnictví. Faktor se vypočítává průměrem třech jeho částí, přičemž první z nich je počet úkonů, které je nutné udělat k legální stavbě skladu. Mezi tyto úkony patří: předložení všech potřebných dokumentů a obdržení všech nezbytných povolení, licencí a certifikátů, dále podání všech potřebných oznámení a provedení inspekcí, úkony nutné k připojení vody, kanalizace, elektřiny a telefonních linek a naposled také registrace kompletního objektu a jeho uvedení

Teoretická část

21

do užívání. Další částí je čas potřebný k vykonání všech těchto úkonů uvedený v kalendářních dnech. Není započítán čas věnovaný získávání informací, předpokládá se, že každá procedura je zahájena ve svůj vlastní den (žádné dvě procedury neprobíhají ve stejný den) a čas je počítán až do konce úkonu, který nastává obdržením závěrečného dokumentu. Poslední částí jsou náklady; co nás vykonání všech těchto úkonů stojí. Jsou počítány v procentech z průměrného příjmu obyvatele země a nejsou uvažovány úplatky, či jiné nezákonné aktivity. Employing Workers (zaměstnání lidí) Faktor platí pro modelového pracovníka, kterého lze definovat následujícím způsobem. • Je starý 42 let, muž, zaměstnán na plný úvazek. • Pracuje v modelové firmě 20 let. • Jeho plat plus příplatky a další zaměstnanecké výhody je roven průměrnému platu v dané zemi. • Je legálním občanem daného státu, je většinové rasy a vyznává náboženství jako většina obyvatelstva. • Bydlí v největším městě. • Není členem odborové organizace. Modelový podnik je zde stejný jako v ostatních případech, má 60 zaměstnanců, působí ve zpracovatelském průmyslu a nepřiznává zaměstnancům více výhod, než je dané zákonem. Tento faktor pojednává především o tom, jak snadno lze najmout zaměstnance, jak snadno je lze propustit, dále o pružnosti pracovní doby (do jaké míry může podnik určovat pracovní dobu, týdenní pracovní hodiny, pracovní dny, přesčasy…) Samotný faktor Employing Workers se skládá ze dvou částí (komponentů). Konkrétně je to tuhost zaměstnání bodovaná jedním až desíti body (to znamená, do jaké míry jsou práva a povinnosti dána zákony a do jaké míry je zaměstnavatel může určovat sám). Jde tedy například o to, z kolika dnů se může maximálně skládat pracovní týden, z kolika hodin, jak dlouhá je zákonem stanovená placená dovolená, jak dlouhá je zkušební lhůta, výpovědní lhůta, jestli musí zaměstnavatel oznámit výpověď třetí straně (vládní agentuře), nutnost přeškolení pracovníka před propuštěním a další. Druhou částí jsou pak náklady na propuštění jednoho zaměstnance určené v počtu jeho týdenních platů. Jde o výši odstupného a dalších sankcí při propouštění.

22

Teoretická část

Registering Property (Nákup/převod nemovitostí) I v tomto případě je pro potřeby srovnávání tohoto faktoru přesně stanovená podoba firem, které si tyto nemovitosti mezi sebou prodávají, a je velmi podobná modelové firmě z faktoru založení podniku. Také prodávaná budova musí mít určitou podobu. Konkrétně má hodnotu padesátinásobku průměrného platu, prodejní cena se rovná hodnotě, je plně ve vlastnictví prodávajícího, který ji vlastní nejméně 10 let, není zatížena hypotékou, je zapsaná v katastru nemovitostí a nevedou se o ni žádné právní spory, nebude použita ke zvláštním účelům, jako je skladování nebezpečných látek či odpadu, bydlení apod. Podobně jako u založení podniku se zde hodnotí počet kroků (postupů) nutných k převodu nemovitosti. Počítají se veškeré interakce mezi prodávajícím a kupujícím, jejich zástupci, dále třetími stranami včetně vládních agentur, inspektorů, notářů a advokátů. Předpokládá se, že obě strany využívají nejrychlejší možnosti, kterou mají v rámci zákonů k dispozici Dále se hodnotí čas, který je zaznamenáván v pracovních dnech a náklady potřebné k převodu nemovitosti, které se zaznamenávají jako procento z hodnoty nemovitosti. Zde se počítají pouze oficiální náklady vyžadované zákonem včetně převodní daně, platby notáři, právníkům a dalším státním organizacím. Getting Credit (získání financí) Nejen k samotnému založení podniku ale i k dalším pozdějším úkonům s podnikem je potřeba dostatečný kapitál. Jak je snadné tento kapitál získat, potažmo také jak bezpečné a průhledné nám udává právě tento faktor. Podobně jako ostatní se rovněž skládá z několika menších souborů. Tyto soubory jsou vyjádřeny indexem síly právní ochrany, zde je hodnoceno například to, jak jsou chráněna práva dlužníků a věřitelů, nebo jaké jsou jištění proti úpadku, za což jsou uděleny body 0- 10. Dále indexem rozsahu dostupných informací o úvěrech, zde se hodnotí např. fungování veřejného i soukromého registru dlužníků, jestli obsahují údaje jak o firmách, tak i o jednotlivcích, přičemž lze získat 0 až 6 bodů, čím více bodů, tím lepší informovanost a lepší pořadí státu. Další je index krytí veřejného úvěrového registru, který nám udává počet všech dlužníků, zapsaných ve veřejném registru jako procento z celkového počtu dospělého obyvatelstva (nad 15 let). Poslední je index krytí úvěru soukromého registru, který uvádí stejné informace jako předchozí, ale vychází z registru dlužníků soukromé úvěrové kanceláře.

Teoretická část

23

Protecting Investors (ochrana investorů) Tento faktor měří sílu ohrazení menšinového akcionáře před zneužitím podnikového majetku pro osobní zisk jejich řediteli. Ukazatele rozlišují 3 rozměry ochrany investorů: průhlednost transakcí mezi propojenými osobami (index rozsahu zveřejnění) – kdo může schvalovat transakce, požadavky na zveřejňování; odpovědnost za vlastní řešení (index rozsahu odpovědnosti ředitele) – schopnost akcionářů ovlivnit rozhodování kolektivu, který je odpovědný za schvalování subjektů odpovědných za transakce, možné opravné prostředky (škody, vrácení zisku); schopnost akcionářů soudit úředníky a ředitele pro porušení pracovních povinností (index jednoduchosti akcionářova přístupu k informacím o podniku) – dokumenty a informace přístupné během procesů, přímý přístup k interním dokumentům společnosti, užití státního inspektora bez nutnosti zahájení soudního procesu. Za jednotlivé indexy jsou opět přiřazovány body od nuly do deseti, na základě kterých je vytvořeno pořadí států a průměrem těchto dílčích pořadí opět dostáváme pořadí státu v rámci celého faktoru ochrany investorů. Údaje pocházejí z průzkumu podnikových právníků a jsou založeny na cenných papírech a předpisech společnosti, zákonech a soudních pravidlech dokazování. Paying Taxes (placení daní) Tento faktor hodnotí výši daní a povinných příspěvků, které středně velké společnosti musí zaplatit, nebo uschovat jako rezervy pro případy nouze v daném roce, jakož i výši administrativní zátěže při placení daní a příspěvků. Celková výše se skládá z daně ze zisku nebo z příjmu právnických osob, příspěvků na sociální zabezpečení a pracovní daně placené zaměstnavatelem, majetkové daně, daně z převodu nemovitostí, daň z dividend, daň z kapitálových výnosů, daně z finančních transakcí, poplatky za odpad a vozidla, silniční daně. Nepatří sem daně z přidané hodnoty, protože nemají vliv na účetní zisky podniků - to znamená, že nejsou zohledněny ve výkazu zisku. I tento faktor vychází ze tří souborů dat, jejichž indexy určují pořadí jednotlivých států. Prvním z nich je celkový roční počet zaplacených daní a poplatků, včetně daní spotřebních. Další je čas, potřebný k dokončení tří hlavních daní počítaný v hodinách za rok. Počítá se i čas potřebný k přípravě, to znamená ke zjištění potřebných informací, nachystání a vyplnění formulářů a jejich odeslání, jednání s poradenskými firmami a přípravu účetní knihy, je-li vyžadována. Posledním souborem je celková částka zaplacená na těchto daních a poplatcích vyjádřená jako procento ze zisku.

24

Teoretická část

Trading Across Borders (obchodování se zahraničím) Tento faktor sestavuje procesní požadavky pro export a import standardizovaného nákladu zboží námořní dopravou. Každý oficiální postup pro vývoz a dovoz zboží je zaznamenán od smluvního ujednání mezi dvěma stranami až po dodání zboží spolu s časem a náklady potřebnými na dokončení. Všechny dokumenty potřebné pro obchodníka k vývozu nebo dovozu zboží přes hranice jsou také zaznamenány. V případě vývozu zboží jsou to postupy od balení zboží ve skladu do jejich odjezdu z přístavu. U dovozu zboží jsou to potom postupy od připlutí plavidla do přístavu až do dodání nákladu do skladu. Čas a náklady na námořní dopravu nejsou zahrnuty. Platba se provádí prostřednictvím akreditivu a čas, náklady a dokumenty potřebné pro vydání nebo poradenství o akreditivu jsou brány v úvahu. Informace poskytují místní speditéři, lodní linky, celní pracovníci, přístavní úředníci a banky poskytují informace o požadovaných dokladech a nákladech, stejně jako o čase potřebném k dokončení každého postupu. Součástí tohoto faktoru je počet dokumentů potřebný pro import a export (veškeré potřebné dokumenty k zásilce pro import nebo export - bankovní dokumenty, dokumenty o celním odbavení, dokumenty přístavní a obsluhy terminálů, transportní dokumenty). Dalším prvkem je čas zaznamenaný v kalendářních dnech od ujednání exportu resp. importu zboží až po jeho odplutí z přístavu resp. dovozu na sklad. Do času se počítá také doba nutná k obdržení dokumentů, transportu zboží vnitrozemím, ke kontrolám a inspekcím zboží, ke kontrolám v přístavu, ovšem nezahrnuje samotný lodní transport. V případě, kdy může být proces urychlen přidanými náklady, počítá se tento rychlejší postup. Posledním prvkem jsou náklady na import či export v amerických dolarech na jeden kontejner. Je počítáno s oficiální cenou, žádnými tarify ani úplatky. Enforcing Contracts (prosazování smluv) Indikátory prosazování smluv měří účinnost soudního systému při řešení obchodních sporů. Data jsou řazena postupně krok za krokem od komerčního prodeje až po řešení u lokálních soudů. Údaje se shromažďují na základě studie občanského soudního řádu a dalších předpisů soudů stejně jako na základě místních dokončených soudních sporů. První porovnávanou věcí je počet procedur, které je nutno vykonat. Jsou to veškeré interakce mezi jednotlivými stranami obchodního sporu, nebo mezi nimi a soudcem či jiným soudním úředníkem. Dále jsou započítány kroky nutné k založení soudního sporu, kroky provedené během soudního procesu a kroky

Teoretická část

25

k vykonání rozsudku. Další je čas potřebný k vykonání všech procedur měřený v kalendářních dnech. Započítává se opět čas potřebný k založení sporu, během sporu, a k vykonání rozsudku. Poslední položkou tohoto faktoru jsou náklady na soudní spor počítané v procentech z pohledávky, která je stranou nárokována. Není počítáno s žádnými úplatky, pouze s průměrnými poplatky právnímu zástupci, soudními výlohami včetně honorářů dalších odborníků a nákladů na vymáhání. Closing a Business (ukončení podnikání) Stejně jako u předchozího faktoru je i tady zkoumán čas, náklady a dále ještě výsledek konkurzního řízení. Roli hraje také míra informovanosti veřejnosti o úpadku subjektů. Údaje jsou odvozeny z odpovědí místních konkursních správců a ověřeny prostřednictvím studie právních předpisů. Jedná se o čas potřebný k zaplacení dluhu v rocích, dále o náklady spojené s uhrazením dluhu uvedené v procentech z celkového majetku (jsou započteny také soudní výlohy, výlohy na právní pomoc, poplatky nezávislým poradcům, poplatky účetním) a také o míru výtěžnosti při uzavírání a rozprodávání podniku pro věřitele měřená v centech na americký dolar (jinými slovy, kolik centů dostanou investoři z každého jimi investovaného dolaru). Ease of Doing Business Podobně jako výpočet celkových faktorů z jednotlivých indexů probíhá také výpočet celkového faktoru PP- Ease of Doing Business. Jedná se o pořadí států sestavené na základě dílčích pořadí jednotlivých faktorů. Ease of Doing Business má tudíž souhrnnou vypovídající hodnotu o kvalitě celého PP na území daného státu.

2.4 Ukazatele výkonnosti podniků Zdrojem informací pro část „Ukazatele výkonnosti podniků“ je [9] European Commission EUROSTAT. • Number of enterprises (počet podniků) – celkový počet podniků alespoň nějaký čas aktivních v daném období. • Turnover (Obrat) - zahrnuje celkové součty fakturované sledovanou jednotkou během sledovaného období což odpovídá tržním prodejům zboží nebo služeb dodaných třetím stranám. Zahrnuje všechny cla a daně ze zboží nebo služeb fakturované jednotkou s výjimkou DPH fakturované jednotkou

26

Teoretická část

pro své zákazníky a jiné podobné odpočitatelné daně přímo spojené s obratem a také zahrnuje všechny ostatní poplatky (doprava, balení atd.) přenesené na zákazníka. Snížení cen, rabaty a slevy, stejně jako hodnota vrácených obalů se musí odečíst. • Production value (Hodnota produkce) - měří množství skutečné výroby jednotky na základě prodejů, včetně změny stavu zásob a prodeje zboží a služeb. Hodnota produkce je definována jako obrat, plus nebo minus změny zásob hotových výrobků, nedokončené výroby a zboží a služeb nakoupených za účelem dalšího prodeje, snížený o nákupy zboží a služeb určených k prodeji, plus aktivovaná produkce, plus další provozní výnosy (bez dotace). Příjmy a výdaje klasifikované jako finanční nebo extra-běžné v účetních závěrkách jsou z hodnoty produkce vyloučeny. • Value added at factor cost (Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele) - je hrubý výnos z provozní činnosti po úpravě o provozní dotace a nepřímé daně. Tvorba opravných položek (např. odpisy) se neodečítá. • Total purchases of goods and services (Celkové nákupy zboží a služeb)- zahrnuje hodnotu veškerého zboží a služeb nakoupených v průběhu účetního období k dalšímu prodeji nebo spotřebě ve výrobním procesu, kromě investičního majetku (spotřeba, která je zapsána jako spotřeba fixního kapitálu). • Personnel costs (Osobní náklady) - jsou definovány jako celková odměna v penězích nebo v naturáliích, kterou zaměstnavatel zaměstnanci (stálým i dočasným zaměstnancům) za práci vykonanou během sledovaného období zaplatí. Osobní náklady také zahrnují daně a sociální zabezpečení zaměstnanců zajišťované jednotkou, jakož i zaměstnavatelovi povinné a dobrovolné sociální příspěvky. Osobní náklady se tedy skládají z mezd a platů a nákladů zaměstnavatelů na sociální zabezpečení. • Gross investment in tangible goods (Hrubé investice do hmotných aktiv) - je definována jako investice do všech hmotných statků během sledovaného období. Zahrnuty jsou investice do nových i stávající hmotných kapitálových statků, ať už jsou koupeny od třetích stran nebo vyrobeny pro vlastní, které mají životnost delší než jeden rok, včetně nemovitých hmatatelných statků, jako jsou pozemky. Investice do nehmotného a finančního majetku jsou vyloučeny. • Number of persons employed (Počet zaměstnaných osob) - je definován jako celkový počet osob, které pracují ve sledované jednotce

Teoretická část

27

(včetně pracujících majitelů, partnerů pracujících pravidelně v jednotce a neplacených rodinných příslušníků), jakož i osob, které pracují mimo jednotku, ale patří k ní a jsou jí placeni (např. obchodní zástupci, zaměstnanci realizující dodávky, opravy a údržbové týmy). To nezahrnuje pracovní síly dodané jednotce jinými podniky, osoby provádějící opravy a údržbu ve zkoumané jednotce jménem jiných podniků nebo v rámci povinné vojenské služby. • Number of employees (Počet zaměstnanců) - je definován jako počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají pracovní smlouvu a dostávají náhradu ve formě mezd, platů, honorářů, odměn, úkolovou odměnu nebo náhradu v naturáliích. Pracovník z pracovní agentury se považuje za zaměstnance této dočasné pracovní agentury a nikoliv za zaměstnance jednotky, ve které pracují. • Apparent labour productivity (Zdánlivá produktivita práce) – jedná se vlastně o celkovou přidanou hodnotu na jednoho zaměstnance (vydělenou počtem zaměstnanců). • Average personnel costs (Průměrné osobní náklady) – osobní náklady na zaměstnance. • Investment per person employed (Investice na zaměstnanou osobu) – souhrn všech investicí rozdělen na počet zaměstnanců. To znamená, že součet všech investicí je vydělen počtem zaměstnanců neboli průměrná investice na zaměstnance.

2.5 Hrubý domácí produkt (HDP) „Hrubý domácí produkt, je základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti celé ekonomiky. Je ukazatelem nově vytvořené hodnoty a slouží proto k měření a ke srovnávání míry ekonomického rozvoje dané země. Cílem národních účtů je popsat ekonomické procesy ve formě vybilancovaných účtů a tabulek a poskytnout informace o výsledcích národního hospodářství (popř. regionů).“ [7] HDP tedy vyjadřuje celkové výsledky hospodaření jednotlivých zemí a tím pádem je to také součet výsledků všech ekonomických subjektů v dané zemi. Můžeme ho tedy také pojmout jako celkový ukazatel, shrnující v předchozí kapitole zmiňované ukazatele výkonnosti podniků. Vztah HDP k těmto ukazatelům lze tudíž přirovnat ke vztahu celkového faktoru PP Ease of Doing Business k dílčím faktorům PP.

28

Teoretická část

Protože ukazatel celkové výše HDP není vzhledem k různému počtu obyvatel a podobným rozdílům zemí EU příliš vhodný, bude pro účely této práce jako ukazatel výkonnosti země použit meziroční nárůst HDP v procentech. Hodnoty, které budou použity, se stejně jako ostatní budou vztahovat k roku 2007. Aby bylo zkoumání ještě objektivnější, bude použit ještě jeden ukazatel, a to HDP na jednoho obyvatele v procentech. Tento údaj je získáván na základě celkového HDP země, vyděleného počtem obyvatel země a tato hodnota je následně vyjádřena procentem z HDP celé EU vyděleným počtem obyvatel celé EU. Také tento údaj bude vztažen na rok 2007.

Praktická část

29

3 Praktická část Následující praktická část komparuje jednotlivé země EU podle faktorů PP (příčiny) a podle výkonnostních ukazatelů (následky). Základní kriteria komparace podnikatelských prostředí států jsou právě faktory PP popsané podrobně (včetně metodiky) v kapitole 2.3.2. Kriteria pro komparaci výkonností podniků potom budou výkonnostní ukazatele, které jsou popsány v kapitole 2.4. Jako poslední věc se zde objeví analýza vztahů, které se vyskytují právě mezi těmito výše zmiňovanými soubory ukazatelů.

3.1 Faktory PP Následující tabulka č. 2 názorně ukazuje pořadí států seřazených podle celkové kvality podnikatelského prostředí, tzn. podle celkového faktoru Ease of Doing Business. Původní tabulka kvality PP z www.doingbusiness.org (Economy rankings report 2010) obsahovala data celkem o 183 zemích celého světa, která byla nasbírána v období mezi červnem 2008 a květnem 2009. Pro účely této práce byla upravena tak, aby poskytovala informace pouze o dvaceti šesti zemích EU (pro Maltu nejsou informace dostupné). V takto upravené tabulce, nacházející se níže, můžeme tedy najít pořadí zemí EU tak, jak jdou za sebou sestupně podle kvality jejich PP a dále i dílčí pořadí těchto států tak, jak dopadly v původní tabulce zemí celého světa, z čehož je možné vyvodit i nové pořadí v rámci EU. V této tabulce jsou ovšem uvedeny hodnoty týkající se nejenom EU ale všech zkoumaných zemí. Aby bylo možné vytvořit z dílčích faktorů faktor celkový a následně podle něj srovnávat státy mezi sebou, byly tyto faktory sestaveny tak, aby každý z nich měl stejnou váhu.

30

Praktická část

Economy

Starting a Business

Dealing with Construction Permits

Employing Workers

Registering Property

Getting Credit

Protecting Investors

Paying Taxes

Trading Across Borders

Enforcing Contracts

Closing a Business

Celkové pořadí zemí EU podle kvality PP

Ease of Doing Business

Tab. 2

United Kingdom Denmark Ireland Finland Sweden Belgium Estonia Germany Lithuania Latvia Austria Netherlands France Cyprus Slovak Republic Bulgaria Hungary Portugal Slovenia Romania Spain Luxembourg Poland Czech Republic Italy Greece

5 6 7 16 18 22 24 25 26 27 28 30 31 40 42 44 47 48 53 55 62 64 72 74 78 109

16 28 1 30 43 31 37 84 99 51 122 70 22 25 66 50 39 60 26 42 146 72 117 113 75 140

16 10 30 47 19 46 20 18 64 78 55 104 17 77 56 119 87 112 59 91 53 43 163 76 85 50

35 9 27 132 117 48 161 158 119 128 60 123 155 93 81 53 77 171 162 113 157 170 76 25 99 147

23 47 79 27 20 167 13 57 4 58 39 29 159 64 11 56 61 52 108 92 48 131 88 62 98 107

2 15 15 30 71 43 43 15 43 4 15 43 43 71 15 4 30 87 87 15 43 113 15 43 87 87

10 27 5 57 57 16 57 93 93 57 132 109 73 93 109 41 119 41 20 41 93 119 41 93 57 154

16 13 6 71 42 73 38 71 51 45 102 33 59 37 119 95 122 80 84 149 78 15 151 121 136 76

16 6 21 4 7 43 3 14 28 22 24 13 25 15 113 106 70 19 84 46 59 31 42 53 50 80

23 28 37 8 51 21 49 7 17 15 11 30 6 107 61 87 14 25 60 55 52 1 75 82 156 89

9 7 6 5 18 8 61 35 36 88 20 10 42 21 39 78 58 22 40 91 19 50 85 116 29 43

Zdroj: www.doingbusiness.org (upraveno autorem práce)

Při rozboru této tabulky č. 2 zjistíme, že první místo v celkovém hodnocení kvality PP obsadilo Spojené Království (UK). V podstatě to znamená, že průměr jeho jednotlivých pořadí byl nejmenší a proto je jeho prostředí nejkvalitnější.

Praktická část

31

Jestliže se podíváme na výsledky UK podrobněji, zjistíme, že největší podíl na tomto výsledku má faktor Getting Credit (získávání financí), kde se UK v porovnání s ostatními státy umístilo na prvním místě. Výborné je PP UK také co se týče zakládání podniků (podle faktoru Starting Business) a v získávání stavebních povolení při stavění skladů (Dealing with Construction Permits) – v obou dvou případech druhé nejkvalitnější prostředí. Naopak v čem prostředí v UK není úplně bezchybné je obchodování se zahraničím (Trading Across Borders), kde se umístilo až na osmém místě a neexceluje ani v oblasti prosazování smluv (Enforcing Contracts), kde je až desáté nejlepší. Jedním z předem stanovených cílů práce bylo mimo jiné také doporučení, kam a proč by měly firmy investovat (které z PP jednotlivých států EU je pro jejich investice a expandování nejvýhodnější). Také toto ukazuje tabulka č. 2. Je patrné, že nejvíce se tedy vyplatí firmám podnikat na trhu UK. Další zemí, která má výbornou kvalitu podnikatelského prostředí je také Irsko, které obsadilo třetí místo a dále severské země – Dánsko, Finsko, Švédsko, které se všechny umístily do pátého místa. Následující tabulka č. 3 rozebírá dílčí faktory PP v UK podrobněji a ukazuje tak čím je konkrétně toto umístění způsobeno. V tabulce jsou vybrány ty faktory, v kterých prostředí UK nejvíce vyniká. Tab. 3

Rozbor faktorů zlepšujících umístění UK

UK economy Dealing with Construction Permits Procedures (number) 11

Getting Credit

Private Cost (% of Strength of Depth of credit Public regis- bureau Time income per legal rights information try coverage coverage (days) capita) index (0-10) index (0-6) (% of adults) (% of adults) 95

69,1

9

6

0

100

Zdroj: www.doingbusiness.org

Z této tabulky tedy můžeme vyvodit, že těmi prvky, které nejvíce pomohly k umístění UK, byly především Dealing with Construction Permits a Getting Credit. Když se podíváme na první z nich podrobněji, zjistíme dílčí indexy, podle kterých je sestaven. Konkrétně v UK je tedy potřeba před zahájením stavby vykonat 11 úkonů (předložení dokumentů, obdržení povolení atd.). Dále z tabulky víme, že k provedení těchto úkonů je potřeba 95 kalendářních dnů a že náklady na provedení všech těchto úkonů jsou 69,1% z průměrného platu občana UK.

32

Praktická část

Podrobnější rozbor faktoru Getting Credit nám potom říká, že úspěch prostředí UK je velkou měrou zaviněn také kvalitní právní ochranou věřitelů a dlužníků, za což dostalo prostředí devět bodů z deseti, dále snadnou dostupností informací o úvěrech (fungování registrů dlužníků) a pak také tím, že počet dlužníků zapsaných ve veřejném registru vyjádřený v procentech z dospělého obyvatelstva je 0%. Jestli-že se podíváme na tabulku č. 4, můžeme naopak zjistit, v čem přesně prostředí UK zatím není dokonalé. Jsou to faktory Trading Across Borders a Enforcing Contracts. Tab. 4

Rozbor faktorů zhoršujících umístění UK

UK economy Trading Across Borders

Enforcing Contracts

Time Cost to Time Cost to Documents Documents Cost to export to import Procedures Time to export to import (% of export (US$ per import (US$ per (number) (days) (number) (number) claim) (days) container) (days) container)

4

9

1030

4

8

1160

30

399

23,4


Konkrétní indexy prvního faktoru nám potom udávají, že počet dokumentů potřebných k zásilce zboží je u exportu i importu 4ks, potřebný čas při exportu počítaný od ujednání smlouvy po vyplutí zboží z přístavu je 9 kalendářních dní, při importu 8 dní, dále že náklady v amerických dolarech na kontejner jsou při exportu 1030$ a při importu 1160$. Tyto indexy v porovnání s ostatními zeměmi EU nejsou nikterak výjimečné, a proto řadí UK až na osmé místo. Umístění UK až na desátém místě (v rámci faktoru Enforcing Contracts) způsobuje počet procedur, které je nutné vykonat (interakce mezi jednotlivými stranami v obchodním sporu nebo soudem), který je v případě UK 30ks. Ani 399 dní, jak dlouho trvá celkem obchodní spor, není nijak význačný (zhruba průměr EU) a stejně tak ani částka, kterou je nutno za daný proces uhradit – 23,4% z výše pohledávky, o kterou jde ve sporu. Opačnou stránkou věci je Řecko, jehož prostředí se podle tabulky 2 jeví v EU jako nejhorší. Dobře na tom nejsou ani Polsko, Česká Republika nebo Itálie a tyto státy jsou tudíž z hlediska jejich podnikatelských prostředí pro investice a expanze firem nevhodné.

Praktická část

33

Když se opět podíváme na situaci Řecka, jako státu EU s nejhorší kvalitou PP kvalitněji, zjistíme podle tabulky č. 2, že nejhoršími faktory Řeckého prostředí jsou Protecting Investors, kde je tento stát poslední a také Starting Business a Dealing with Constructions Permits, kde je předposlední. Jestliže chceme zjistit konkrétnější důvody proč tomu tak je, rozebereme si tyto faktory podrobněji podle následující tabulky č. 5. Tab. 5

Slabá místa PP Řecka

GREECE Economy Starting a Business Procedures Time (number) (days)

15

19

Cost (% of income per capita)

10,9

Protecting Investors Min. capital Extent of Ease of Strength of Extent of (% of incodirector shareholder investor disclosure me per liability suits index protection index (0-10) capita) index (0-10) (0-10) index (0-10)

21,4

1

4

5

3,3


Jak můžeme vidět, v Řecku je k rozjetí podniku nutno udělat 15 procedur (např. v UK pouze 6). Dále čas potřebný k vykonání všech těchto procedur je v Řecku 19 dní a jsou s tím spojené také náklady ve výši 10,9% průměrného platu občana Řecka. Co se týče Protecting Investors, tam je situace ještě horší, Řecko zde obsadilo poslední místo. Je to způsobeno špatným přístupem investorů k informacím o podniku (průhlednost), za což byl udělen pouze jeden bod (pro srovnání – UK dosáhlo deseti bodů). O něco lepší situace nastává u odpovědnosti ředitele podniku za svá rozhodnutí, za což byly uděleny body 4. V případě schopnosti akcionářů posuzovat ředitele a další pracovníky (do jaké míry je lze z postavení akcionáře kontrolovat) byly uděleno bodů 5 a poslední buňka tabulky obsahuje průměr všech obdržených bodů. Jestliže se tedy podíváme na tyto výsledky, vypovídající o kvalitě PP, z pohledu investorů, zjistíme, že se rozhodně vyplatí založit podnik v UK nebo v Dánsku a naopak založení podniku v Řecku nebo v Itálii přináší daleko více obtíží. Jak již bylo zmíněno dříve, některá data potřebná ke komparaci faktorů PP s ukazateli výkonnosti podniků jsou dostupná pouze do po rok 2007. Proto ke srovnání nebude využívána tabulka č. 2, ale tabulka č. 6, která je velmi podobná, ale její data se vztahují k roku 2007 a pořadí států je upraveno pouze vzhledem k ostatním zemím EU. Jak můžeme vidět, na prvním místě se sice místo UK objevilo Dánsko, Ale na prvních místech opět zůstávají severské země doprovázené UK. Stejně to vypadá i na konci tabulky, kde se poslední nachází opět Řecko. V tabulce opět chybí Malta, pro kterou byly údaje nedostupné.

34

Praktická část

Austria Belgium Bulgaria Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Netherlands Poland Portugal Romania Slovak Republic Slovenia Spain Sweden United Kingdom

9 6 17 15 23 1 7 4 13 10 26 16 3 25 12 8 21 11 24 19 18 14 22 20 5 2

23 7 20 4 21 5 8 6 3 22 24 9 1 17 12 19 18 16 26 13 10 15 14 25 11 2

10 8 24 17 20 1 5 8 3 2 10 22 6 19 18 15 7 23 26 25 21 13 16 12 4 14

7 5 6 11 2 1 23 18 20 22 19 9 3 12 17 15 25 16 8 26 13 10 23 21 14 4

8 26 13 14 15 9 7 4 25 11 21 12 18 20 16 1 24 6 19 17 23 2 22 10 3 5

Zdroj: www.doingbusiness.org (upraveno autorem práce)

3 13 2 20 13 3 13 10 13 3 25 10 3 22 3 13 25 13 10 22 3 3 22 13 20 1

25 3 6 16 16 5 10 10 15 16 26 23 1 10 10 16 23 21 6 6 6 21 4 16 10 2

18 13 19 6 22 2 8 20 10 16 12 21 1 24 7 11 3 5 25 14 26 23 15 17 9 4

12 18 25 7 19 3 1 2 11 5 23 22 10 20 8 14 15 6 16 9 17 26 24 21 4 13

7 9 24 25 22 11 12 3 4 5 23 6 16 26 2 8 1 14 20 15 13 17 21 18 19 10

Closing a Business

Enforcing Contracts


Paying Taxes


Getting Credit


Employing Workers


Economy

Starting a Business

Celkové pořadí zemí v rámci EU v roce 2007

Ease of Doing Business

Tab. 6

9 4 22 10 26 3 21 1 17 13 18 20 2 12 25 14 19 6 23 11 24 15 16 8 7 5

Praktická část

35

3.2 Ukazatele výkonnosti podniků Jestliže si práce klade za cíl odhalit vztahy mezi jednotlivými faktory PP a výkonností podniků, musejí být jednoznačně určeny ty ukazatele výkonnosti podniku, které chceme zkoumat a k nim také přiřazeny hodnoty těchto ukazatelů. Jak můžeme vidět na tabulce č. 7, pro účely této práce byla zvolena přidaná hodnota na výrobní faktor, přidaná hodnota na zaměstnance a investice na zaměstnance (všechny hodnoty jsou uvedeny v $). Protože jsou tyto hodnoty určeny opět k srovnávání, bylo přidáno ke každé hodnotě pořadí, které stát díky této hodnotě obdržel. Na prvním místě je vždy nejlepší, na posledním nejhorší. Tabulka opět vynechává maltu z důvodu nedostupnosti informací. Tab. 7

Vybrané ukazatele výkonnosti podniku

Stát

Přidaná hodnota na výrobní faktor pořadí

Přidaná hodnota na zaměstnance

Investice na zaměstnance

pořadí

pořadí3

Austria 10 298927,6 11 3554 4 Belgium 8 335706,1 4 4606,8 3 Bulgaria 22 32281,9 26 630,4 20 Cyprus 26 16715,1 16 2021,1 26 Czech Republic 16 135160,5 24 744,9 24 Denmark 11 242681,8 3 5509,8 1 Estonia 25 17468,7 21 971,7 21 Finland 14 186476,5 5 4491,5 5 France 3 1712389,8 6 4398,8 2 Germany 1 2416723,1 7 3957,3 8 Greece 12 191852,5 14 2231,8 17 Hungary 18 94616,5 19 1179,4 19 Ireland 13 190772,3 10 3893,3 12 Italy 4 1381424,5 13 2975,7 11 Latvia 24 22789,1 22 965,1 18 Lithuania 23 26270,6 23 872,7 23 Luxembourg 21 32828,3 12 3533,3 10 Netherlands 6 596118,1 2 5604,8 9 Poland 9 324409,1 18 1316,5 25 Portugal 15 158466 15 2130,7 16 Romania 17 95621,2 25 712,1 13 Slovak Republic 19 44960,8 20 1029,2 14 Slovenia 20 36109,3 17 1423,3 15 Spain 5 1200036,3 8 3957,3 7 Sweden 7 359338,7 9 3928,2 22 United Kingdom 2 2411208,4 1 6416,7 6 Zdroj: epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/prostat (upraveno autorem práce)

1434,6 1481 446,2 130,1 186,7 1646 425,7 1354,5 1529,9 879,9 541,6 461,1 732,4 842,9 491,3 333,5 849,9 878,9 130,6 576,3 691,2 643,9 639,5 934,9 359,7 1333

36

Praktická část

Jak ukazuje tabulka 7, nejvyšší přidanou hodnotu na výrobní faktor má Německo – 2416723 $. Jestliže se podíváme na umístění Německa z hlediska kvality podnikatelského prostředí, kde se umístilo na 10. místě, mohlo by první místo v přidané hodnotě na výrobní faktor být způsobeno druhým místem Německa pro faktor Dealing with Construction Permits a také třetím místem pro Getting Credit. Na druhém místě v přidané hodnotě na faktor se potom umístilo UK, což odpovídá jeho kvalitnímu PP a na místě třetím Francie kde by to mohlo být způsobeno faktory Dealing with Construction Permits a Starting a business (kde se Francie shodně umístila na třetím místě). Naopak na posledním místě se nachází Kypr, což by v porovnání s kvalitou PP mohly způsobovat faktory Enforcing Contracts a Getting Credit. Jestliže se na tento ukazatel podíváme z hlediska celé EU prostřednictvím odchylek pořadí v kvalitě PP a přidané hodnoty na výrobní faktor, vznikne následující tabulka č. 8. Tab. 8

Odchylka faktorů od přidané hodnoty na VF


Getting Credit


Paying Taxes


Enforcing Contracts

Closing a Business

188

Employing Workers

230


Starting a Business

Přidaná hodnota na výrobní faktor

221

222

230

228

230

212

206

160

Zdroj: vlastní práce autora

Z této tabulky vyplívá, že největší vliv na přidanou hodnotu na výrobní faktor má z hlediska kvality PP Closing a Business následovaný Dealing with Construction Permits a Enforcing Contracts. Naopak nejmenší vliv mají faktory Starting a Business, Getting Credit a Paying Taxes. Dalším ukazatelem výkonnosti podniků je přidaná hodnota na zaměstnance. V rámci tohoto ukazatele se podle tabulky 7 na prvním místě umístilo UK, na místě druhém Nizozemsko a na třetím Dánsko. UK a Dánsko okupují první pozice při hodnocení podle kvality PP a tím pádem jsou všechny jejich faktory PP kvalitní. Nizozemsko je ale až na 11. místě. Přidaná hodnota na výrobní faktor tedy může být způsobena vyšší kvalitou nizozemského prostředí v Paying Taxes nebo Trading Across Borders. Na posledním místě v rámci

Praktická část

37

tohoto ukazatele je Bulharsko, kde to může být způsobeno špatnou kvalitou PP v oblastech Trading Across Borders nebo Enforcing Contracts. Jestliže se opět podíváme na tento ukazatel výkonnosti z komplexního hlediska celé EU a porovnáme pořadí s faktory PP, vznikne následující tabulka odchylek. Tab. 9

Odchylka faktorů od přidané hodnoty na zaměstnance

Getting Credit


Paying Taxes


Enforcing Contracts

231

206

244

220

166

168

194

Closing a Business


148

Employing Workers

190


Starting a Business

Přidaná hodnota na zaměstnance

94


Z tabulky č 9 vyplívá, že nejmenší odchylku, tedy i největší vliv na přidanou hodnotu na zaměstnance mé zase Closing a Business, velký vliv má také ještě Paying Taxes a Trading Across Borders. Naopak nejmenší vliv má Getting Credit. Posledním ze zkoumaných ukazatelů výkonnosti je investice na jednoho zaměstnance. Tady se velmi dobře umístilo opět Dánsko s 1646$ – první místo, na druhém místě skončila Francie s 1529$ a na třetím Belgie se 1481 investovanými dolary na jednoho zaměstnance. Při opětovném komplexním pohledu z hlediska celé EU vypadají vlivy jednotlivých faktorů PP na investici na jednoho zaměstnance tak, jak ukazuje tabulka č. 10.

38

Praktická část

Tab. 10

Odchylka faktorů od investice na zaměstnance


Getting Credit


Paying Taxes


Enforcing Contracts

Closing a Business

154

Employing Workers

182


Starting a Business

Investice na zaměstnance

219

230

220

238

206

216

158

130


Tato tabulka ukazuje, že i na třetí ukazatel má největší vliv faktor Closing a Business následovaný faktorem Dealing with Construction Permits a Enforcing Contracts. Nejmenší vliv z těchto faktorů má podle tabulky Protecting Investors následovaný Registering Property a Getting Credit. Jestliže bychom chtěli vyvodit nějaké souhrnné výsledky toho, které faktory mají na výkonnost podniku největší vliv, podívejme se na první místo všech třech ukazatelů, kde se objevuje Closing a Business. Velkým vlivem disponuje také Dealing with Construction Permits a jako třetí také Enforcing Contracts.

3.3 Ukazatele HDP Jak je již uvedeno v metodice, celkový hrubý domácí produkt neshledávám pro účely této práce vhodným, a proto je nutné použít jiné ukazatele, které jsou vhodnější. Pro tento účel bylo vybráno HDP státu, přepočítané na jednoho občana stejného státu uvedené v procentech z evropského průměru Kromě toho tato práce bude zkoumat také vliv faktorů PP na roční přírůstek HDP za rok 2007, který je uvedený v procentech z výše HDP z předchozího roku. Druhý ze zmiňovaných je méně relevantní, a proto se mu práce věnuje také méně. Hodnoty obou těchto ukazatelů pro jednotlivé země EU jsou uvedeny v tabulce č. 11.

Praktická část

Tab. 11

39

Pořadí státu EU podle HDP na obyvatele a podle ročního nárůstu HDP

Austria Belgium Bulgaria Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Netherlands Poland Portugal Romania Slovakia Slovenia Spain Sweden United Kingdom

HDP na osobu v % pořadí 5 10 26 14 17 6 19 7 11 9 15 21 2 13 23 22 1 3 24 18 25 20 16 12 4 8

123,0 115,7 37,7 93,6 80,1 121,2 68,8 117,9 108,5 115,8 92,8 62,6 147,8 103,5 55,7 59,3 275,2 132,2 54,4 75,6 41,6 67,7 88,6 105,0 125,3 116,7

Roční nárůst HDP v % pořadí 17 3,5 19 2,9 9 6,2 12 5,1 10 6,1 24 1,7 4 7,2 13 4,9 22 2,4 21 2,5 14 4,5 26 1,0 11 6,0 25 1,5 2 10,0 3 9,8 7 6,5 15 3,6 6 6,8 23 1,9 8 6,3 1 10,6 5 6,8 16 3,6 18 3,3 20 2,6

Zdroj: epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/prostat (upraveno autorem)

V této tabulce můžeme tedy vyčíst hodnoty dvou ukazatelů, vztahujících se k HDP, pro jednotlivé země. Jak tabulka ukazuje, nejlépe z hlediska HDP na osobu je na tom Lucembursko, které dosahuje 275,2 % celoevropského průměrného HDP na osobu (HDP celé EU na jednoho obyvatele EU = 100%), což je téměř dvojnásobek toho, čeho dosahují státy na dalších místech. Konkrétně je to na druhém místě Irsko se 147,5 % z evropského HDP na osobu následované Nizozemskem se 132,2 % a Švédskem se 125,3 %. Na opačném

40

Praktická část

konci tabulky se nachází Bulharsko s pouhými 37,7 % následované Rumunskem se 41,6 % a Polskem s 54,4 %. Pravá polovina tabulky potom ukazuje hodnoty ročního nárůstu HDP uvedeného v % z celkové výše HDP předchozího období (v našem případě ze stavu celkového HDP země na konci roku 2006). Jak můžeme vidět, na prvním místě se nachází Slovensko, které dosáhlo nárůstu o 10,6% oproti předchozímu roku. Následuje na druhém místě Lotyšsko s nárůstem o 10% a na třetím místě Litva s 9,8%. Nejhůře je na tom Maďarsko s 1% meziročního nárůstu Itálie s 1,5% a Dánsko s 1,7%. Jedním z cílů práce je zjistit, který z faktorů PP má na HDP největší vliv. K tomu nám poslouží právě tyto informace uvedené v tabulce č. 11, ke kterým bylo pro účely srovnávání s jednotlivými faktory doplněno opět pořadí států tak, jak jdou v rámci EU za sebou (od největší hodnoty po nejmenší).

3.4 Vliv faktorů PP na HDP Stejně jako při zjišťování toho, který z faktorů má jaký vliv na ukazatele výkonnosti podniku, i tady bude k tomuto zjišťování použita stejná metoda. Konkrétně se jedná o rozdíl mezi pořadím státu v rámci jednoho faktoru a pořadí státu v ukazateli HDP, tyto rozdíly pro jednotlivé země jsou potom v rámci stejného faktoru sečteny a tím dostáváme celkovou odchylku faktoru od ukazatele HDP. Celková odchylka nám v podstatě udává, jak moc se faktor (resp. pořadí států) rozchází s ukazatelem HDP (pořadím v rámci tohoto ukazatele). Všechny tyto odchylky jednotlivých faktorů jsou uvedeny v tabulce č. 12. Tab. 12

Vliv faktorů PP na HDP na osobu


Getting Credit


Paying Taxes


Enforcing Contracts

Closing a Business

130

Employing Workers

200


Starting a Business

Celková odchylka faktoru od HDP na osobu

231

198

240

228

142

172

194

108


Praktická část

41

V této tabulce tedy můžeme vyčíst odchylky jednotlivých faktorů od HDP na osobu. Jak tabulka uvádí, nejmenší odchylku ze všech faktorů má Closing a Business a proto má na HDP na osobu největší vliv. Velký vliv má také Dealing with Construction Permits s druhou nejmenší odchylkou a jako třetí také Paying Taxes. Když se podíváme na opačnou stranu na faktory, které mají na HDP na osobu nejmenší vliv, je to faktor Getting Credit, který má vliv nejmenší, následovaný faktorem Employing Workers a Protecting Investors. Tab. 13

Vliv faktorů PP na přírůstek HDP


Getting Credit


Paying Taxes


Enforcing Contracts

Closing a Business

252

Employing Workers

270


Starting a Business

Celková odchylka faktoru od ročního přírůstku HDP

237

230

220

226

234

254

244

308


V tabulce č. 13 se nachází údaje o velikosti odchylek jednotlivých faktorů PP od ročního přírůstku HDP za rok 2007. Jak můžeme vidět, situace je oproti předcházející tabulce velmi odlišná; místy i opačná. Faktor Closing a Business má totiž na přírůstek HDP vliv nejmenší (na HDP na osobu měl vliv největší), je následovaný faktorem Starting a Business, jehož vliv je druhý nejmenší a třetím je Trading Across Borders. Naopak největší vliv má na přírůstek HDP Getting Credit, Protecting Investors a Registering Property. Jak můžeme vidět, odchylky faktorů od přírůstku HDP jsou celkově větší, než od HDP na osobu. Dle mého názoru to ukazuje, že přírůstek HDP není ovlivňován z tak velké části těmito faktory jako HDP na osobu; je ovlivňován více i jinými činiteli. Z tohoto důvodu a také z důvodu celkově rozdílného charakteru těchto dvou ukazatelů HDP (HDP na osobu je dlouhodobějšího charakteru a je stabilní, zatímco přírůstek HDP se může v čase měnit výrazným způsobem) se stalo, že faktor, který má na první ukazatel vliv největší má na ten druhý nejmenší vliv a na opak. Jestliže bychom chtěli dát určit faktor, který má větší vliv u obou ukazatelů HDP, byl by to faktor Paying Taxes (3. a 4. místo) a ten, který má u obou vliv malý je Starting a Business.

42

Závěr

4 Závěr Tato bakalářská práce si kladla několik cílů. Jejím hlavním cílem bylo především identifikovat faktory PP, které mají největší vliv na zvyšování výkonnosti podniků a HDP a podle toho poté doporučit státům na co se při zkvalitňování svého podnikatelského prostředí zaměřit. Vedlejším cílem bylo zjištění, jak jsou na tom PP jednotlivých států a z toho plynoucí doporučení pro firmy, kam směřovat jejich expanze. Co se týče vedlejšího cíle; v kapitole 3.1 bylo podrobně analyzováno PP ve všech zemích EU kromě Malty, pro kterou nebyly dostupné informace. Následně byly informace přehledně uspořádány do tabulky 2, podle které bylo následně zjištěno, že nejkvalitnější podnikatelské prostředí ze států EU se nachází v UK, z čehož také pramení doporučení pro firmy na tento trh investovat a expanzi firem na trhy Dánska, Irska, Finska, Švédska, jejichž PP je také velmi kvalitní, bych stejně tak jako v případě UK doporučil. Naopak méně výhodné jsou expanze do států umístěných na posledních místech (podle kvality jejich PP), kterými jsou Řecko, Itálie, Česko a Polsko. V těchto zemích je založení podniku oproti ostatním složité a proto bych expanzi sem nedoporučoval. Hlavní cílem bylo tedy zjistit, který z faktorů PP má nevětší vliv na výkonnost podniků v zemi a na HDP země. Vlivy faktorů na výkonnost podniků jsou analyzovány v kapitole 3.2. Pro tuto analýzu byly jako reprezentativní vybrány tři ukazatele výkonnosti, a to přidaná hodnota na výrobní faktor, přidaná hodnota na zaměstnance a investice na zaměstnance, jak můžeme vidět v tabulce 7. Velikosti vlivů jednotlivých faktorů na jednotlivé ukazatele výkonnosti byly zkoumány na základě součtu rozdílů v pořadí podle kvality faktoru a v pořadí podle ukazatele výkonnosti, kterých dosáhly jednotlivé státy. Takto bylo zjištěno, že pro všechny tří ukazatele výkonnosti je nejvlivnějším faktorem Closing a Business. Podle tohoto zjištění bych tedy doporučil státům, pokud chtějí zvyšovat výkonnost podniků ve svých zemích, aby se zaměřily na zlepšování kvality PP v oblasti faktoru Closing a Business. Když se podíváme, z čeho se tento faktor skládá, můžeme konkrétně doporučit státům, aby se zaměřili především na snížení doby, za kterou je podnik v konkurzu prodán, na to aby výtěžnost z takto prodaného podniku byla co nejvyšší a náklady na celý proces byly co možná nejnižší. Dalšími faktory, které měly také velký vliv především na přidanou hodnotu na výrobní faktor a na investici na zaměstnance, byly Dealing with Construction Permits a Enforcing Contracts.

Závěr

43

V případě identifikace faktoru PP, který má největší vliv na HDP je situace podobná. Tento problém je řešen v kapitole 3.3. I pro HDP musely být vybrány ukazatele, které by nejlépe odhalovali daný problém. Já jsem vybral, jak je vidět v tabulce 11, HDP na obyvatele a pro zajímavost také roční přírůstek HDP, který ovšem neshledávám tolik relevantním kvůli jeho nestabilitě a poměrně rychlé změně v čase (vyspělejší státy s vyšší životní úrovní mají přírůstek zpravidla menší než státy s ještě neukončeným rozvojem). Jak je vidět na tabulce 12, největší vliv na HDP na osobu má stejně jako na výkonnost podniků faktor Closing a Business a stejně tak je i tady na druhém místě v síle vlivu Dealing with Construction Permits. Doporučení státům, v jakém směru zlepšovat kvalitu PP, aby měli vysokou hodnotu HDP na obyvatele, jsou tedy stejná jako při doporučeních týkajících se zlepšování výkonnosti podniků. Naopak dopadla velikost vlivů faktorů PP na roční přírůstek HDP, kde se jeví jako nejvlivnější faktor Getting Credit a faktor Closing Business naopak jako nejméně ovlivňující. I z tohoto důvodu považuji tyto údaje za méně reálné a méně relevantní. Metody použité v této práci byly vhodné a dostačující pro naplnění cílů bakalářské práce a z toho vyplívá, že cíle byly splněny. Přínosem bakalářské práce jsou především informace pro firmy rozhodující se, na který trh v EU vstoupit a také pro vlády států, které na základě informací zde obsažených mohou upravovat PP tak, aby byly podniky působící na jejich území výkonnější a tím také zvyšovali jejich HDP. Problémem, působícím negativně na objektivnost této práce může být výběr ukazatelů výkonnosti podniků a také ukazatelů HDP. Vybírat se dalo z velkého množství ukazatelů a rozsah práce nedovoloval využít všech. Ačkoli byly dle mého názoru vybrány ty nejvhodnější ukazatele, dle jiných názorů a jiných kritérií by mohly být zvoleny i jiné, což by mohlo znamenat také jiné výsledky.

44

Literatura

5 Literatura [1] FRANK, R. H. Mikroekonomie a chování. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80205-0438-9. [2] GRUBLOVÁ, E. A KOL. Podniková ekonomika. Ostrava: REPRONIS, 2001. ISBN 80-86122-75-1 [3] HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C. H. BECK, 1999. ISBN 80-7179-255-1. [4] SYNEK, M. A KOL. Podniková ekonomika. 2. přepracované vydání. Praha: C. H. BECK, 2000. ISBN 80-7179-388-4. [5] URBAN, J. Teorie národního hospodářství. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-188-9. [6] VÁGNER, I. Management z pohledu všeobecného a celostního. 3. přepracované vydání Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-2103536-6 Internetové zdroje: [7] BusinessInfo.cz. Hrubý domácí produkt. [online]. 2010, [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: . [8] Doing Business – Measuring business regulations. [online] 2010, [cit. 201005-01]. Dostupné z WWW: [9] European Comission EUROSTAT – Statistic databáze. [online] 2010, [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: [10] SEBEROVÁ, Zdeňka. Podniková ekonomika – Rozvoj forem podnikání. [online] 2009 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: . [11] Structural business statistics - EUROSTAT. [online] 2010. Dostupné z WWW:

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

45

Vlivy podnikatelského prostředí na výkonnost podniků a HDP v zemích EU

Recommend Documents