9. KREJČÍ, L. et. al.: Atypické formy o č n í h o albinismu s poruchou barvocitu. Csl. oftalniol., 39, 1983. s. 2 5 — 2 8 10. KINNEAR, F. et al.: Albinlsm. Surv. Ophthalmol. 30, 1985, s. 7 5 — 1 0 1 11. SOUČEK, J.: Albinismus. Dlpl. p r á c e (ved. J. Gutlvirth), PedF UK Praha 1988 12. WITKOP, C. jr. et al.: Optic neurologie abnormallties in aun o c u l a r albinlsm. Birth Defects 18, 1982, s. 299—318
V l i v y a t m o s f é r i c k é h o prostředí na aktivační psychiky Josef
oculocutaneous
úroveň
žáků
Novák
V s o u č a s n é době se dostávají do popředí pozorností naší společnosti otázky životního prostředí člověka. Vysoké tempo techn i c k é h o rozvoje se vzestupem životní úrovně obyvatel na s t r a n ě jedné, negativní ovlivňování ovzduší, půd i vody na s t r a n ě druhé vyžadují účinná preventivní opatření k o d s t r a n ě n í patologických činitelů v zájmu h a r m o n i c k é h o rozvoje společnosti. Konkrétní podněty k o b j a s ň o v á n í v z á j e m n ý c h vztahů mezi člověkem a a t m o s f é r i c k ý m prostředím v y c h á z e j í ze s p o l e č n ý c h jednání Čs. b i o k l i m a t i c k é s p o l e č n o s t i při ČSAV a Čs. m e t e o r o l o g i c ké společnosti při ČSAV. Bioklimatologie člověka je t ě s n ě s p j a t a s vědami biologickými a psychologickými, což se zatím nejvýrazněji projevuje při vytváření m e d i c í n s k o - m e t e o r o l o g i c k é předpovědi jako především preventivním opatření, k t e r é má své uplatnění n e j e n ve zdravotnictví. Další ověřování komplexního působení a t m o s f é r i c k é h o prostředí na člověka přispívá n e j e n k účelné realizaci t é t o předpovědi. Některé nové poznatky o vlivu počasí na psychiku lidí, např. závislost délky r e a k č n í h o času na fázích ( t y p e c h ) počasí můžeme též aplikovat ve s p e c i á l n í c h š k o l s k ý c h zařízeních, v dopravě ap. Organismus
a
atmosférické
prostředí
Organismus a prostředí tvoří biologickou jednotu. Změny ve složení a vlastnostech prostředí se zpětně projevují určitými změnami i v organismu. Stálý vzájemný vliv byl t a k é příčinou, že si organismus během svého vývoje vytvořil řadu velmi složitých a d a p t a č n í c h mechanismů, pomocí nichž se vyrovnává s p o m ě r n ě značnými změnami životního prostředí a přizpůsobuje se jim. Jsou-li však změny prostředí tak velké, že n a s t a n e přetížení adapt a č n í c h m e c h a n i s m ů , nastává porušení d y n a m i c k é rovnováhy, te104
SPECIÁLNÍ
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
dy n o r m á l n í c h fyziologických procesů, což se může projevit i narušením zdravotního stavu nebo p s y c h o m o t o r i c k é výkonnosti. Komplexní působení činitelů a t m o s f é r i c k é h o prostředí, ve kterém jedinec žije, se p r o j e v u j e jak přímým vlivem, tak i nepřímým. Nepřihlížíme-li k zátěžím s o c i á l n ě e k o n o m i c k é h o c h a r a k t e ru (pokud je to však vůbec m o ž n é ) , pak můžeme činitele vnějšího prostředí dělit na fyzikální ( m e t e o r o l o g i c k é faktory, extrat e r e s t r i á l n í vlivy), c h e m i c k é (exhaláty, zvýšený obsah aromatických látek, kolísání p a r c i á l n í h o tlaku kyslíku) a biologické, tvořené n e j č a s t ě j i a e r o p l a n k t o n e m . Zpracování
meteorologických
údajů
Pro účely našeho š e t ř e n í vlivu a t m o s f é r i c k é h o prostředí na lidský organismus a psychiku j s m e použili materiálů získaných na s o u k r o m é m e t e o r o l o g i c k é stanici v Hrušově u Vysokého Mýta. Získané údaje jsou v z let 1975—1980. Poloha s t a n i c e : psí = 49°56'N,lambda=16°14'Eod Gr., H = 290 m n. m. Posouzeno z hlediska celkového okolí je s t a n i c e situována v rovinném mírně zvlněném terénu, lze ji pro dané okolí považovat za d o s t a t e č n ě reprezentativní. Přístrojové vybavení odpovídalo běžné m e t e o r o l o g i c k é praxi. 4 Vzhledem k tomu, že pro účely p ř e d k l á d a n é studie nejsou nutné naprosto přesné hodnoty tlaku vzduchu, ale spíše údaje o jeho změnách, tyto požadavky d o s t a t e č n ě splňoval správně umístěný a nařízený barometr. Pro záznam počasí jsme používali mezinárodní platné symboly a t m o s f é r i c k ý c h jevů. Z řady metodických postupů, zabývajících se typizací počasí pro účely humánní bioklimatologie, j s m e zvolili Ungerheuerovu typizaci počasí, j e velmi objektivní, n e o b s a h u j e n a d m ě r n é množství tříd a bere navíc v úvahu i určité c i r k u l a č n í složky v atmos f é ř e (fronty, tlakové útvary). Ve v e č e r n í c h hodinách p ř e d c h á z e j í c í h o dne jsme sledovali v televizním vysílání „Předpověď p o č a s í " rozložení tlakových útvarů a f r o n t á l n í c h systémů nad střední Evropou předpokládaných na příští den, ve kterém jsme prováděli měření. Následujícího dne ráno jsme sestavili synoptickou mapu s povětrnostní situací v 01 hod. SEČ a uskutečnili měření základních meteorolog i c k ý c h prvků. Na základě t ě c h t o i n f o r m a c í jsme určili konkrétní typ (fázi) počasí, při k t e r é m j s m e zjišťovali hodnoty r e a k č n í h o času. Zevrubná c h a r a k t e r i s t i k a jednotlivých povětrnostních fází Ungeheuerovy typizace počasí: Fáze č. 1. pěkné počasí; fáze č. 2. k r á s n é počasí; fáze č. 3. SPECIÁLNÍ
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
105
fonnem u m o c n ě n é k r á s n é počasí; fáze č. 4 nastupující změna poč a s í ; fáze č. 5 po změně počasí; fáze č. 6 stabilizace počasí. Charakteristika
vzorků
1. k a t e g o r i e respondentů byla reprezentována žáky 8.A tříd ZŠ v obci Cerekvice n. Loučnou, okr. Svitavy a ve Vysokém Mýtě, okr. Ústí nad Orlicí. Obě školy jsou v m í s t e c h s prakticky stejnou nadmořskou výškou a a n a l o g i c k ý m p r ů b ě h e m počasí, vysokomýtská škola je však v m ě s t s k é m prostředí. Na obou š k o l á c h bylo na základě tabulek náhodných č í s e l u r č e n o 48 žáků; 47,9 % děvčat a 52,1 % chlapců, u nichž pak byly zjišťovány hodnoty r e a k č n í h o času v závislosti na typu počasí. Druhou k a t e g o r i i respondentů tvořili žáci zvláštní školy v ulici Ú d e r n i c k é ve Vysokém Mýtě. Na podkladě tabulek náhodných čísel bylo vybráno c e l k e m 25 respondentů, 40 % děvčat a 60 % c h l a p c ů ve věku 13 až 15 let, což odpovídá věkově žákům 8. tříd ZŠ. Třetí kategorii respondentů představovala č á s t c h o v a n c ů pavilonu „A" Gottwaldovy dětské léčebny pohybových poruch (GDLPP) v Luži-Košumberku, okr. Chrudim. I zde považujeme průběh m e t e o r o l o g i c k ý c h prvků za nezměněný vzhledem ke stanici Hrušová. Hlavním k r i t é r i e m výběru respondentů byl přibližně stejný stupeň m e n t á l n í c h schopností a d o s t a t e č n á f u n k č n í s c h o p n o s t dominantní horní končetiny, nutná k r e a l i z a c i experimentu s reakčním časem. Věk respondentů byl v rozmezí 11 až 17 let. Z c e l k o v é h o počtu 21 respondentů tvořily dívky 31,8 % a c h l a p c i 69,1 % . Postižením byla dětská mozková o b r n a ; pro úplnost uvádíme i zastoupení j e j í c h jednotlivých forem. Diparetická f o r m a DMO — 52,4 % respondentů, t r i p a r e t i c k á 9,1 °/o, extrapyramidová 9,1 % h e m i p a r e t i c k á 18,2 % a LDE 23,8 % t ě c h t o respondentů dlouhodobě užívalo antiepileptika. Reakční čas jako aktivační úrovně
jeden z ukazatelů psychiky
R e a k č n í č a s ( R č ) p ř e d s t a v u j e v psychologii jednu z důležitých proměnných, neboť každá lidská činnost představuje určitý časový úsek, který je možné měřit. Rč n e z a h r n u j e výkon c e l é odpovědi organismu, nýbrž představuje časový interval mezi S-R (stimulem, podnětem nebo podnětovou situací a a k c í ) . Aby r e a k č n í č a s mohl sloužit j a k o odpověďová proměnná, musí se měřit velmi p ř e s n ě a musíme eliminovat ty faktory, k t e r é by získané výsledky zkreslovaly, příp. znehodnocovaly. Jsou to přeSPECIÁLNÍ
106
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
devším předčasné r e a k c e , k dalším činitelům variability řadíme především biopsychický stav organismu, změny, intenzitu a délku trvání podnětu, způsob j e j i c h exponování a ukončení, motivaci, věk respondentů, vliv teploty vzduchu — a n a l o g i c k y lze usuzovat i na změny počasí, sport, účinky drog ap. Aplikace r e a k č n í h o času: Při prvním s e t k á n í s respondenty, vybranými žáky škol, jsme provedli j e j i c h motivaci a instruktáž. K realizaci experimentu jsme použili pomůcky navržené Pierónem v r o c e 1928. (Analogický testovač r e a k č n í h o času založený na obdobném principu publikuje též: T. K. K. psychological and physiological apparatus. Edit. TAKEI and Company, s. 19. LTD. Tokio, 1980, 142 s.) Experiment byl proveden n á s l e d u j í c í m způsobem: E x p e r i m e n t á t o r drží asi 0,6 m dlouhé měřítko ve svislé poloze palcem u stěny. Počátek m ě ř í t k a ( j e h o dolní k o n e c ) je ve výši respondentových očí, přesně u značky na můstku, který vymezuje konstantní vzdálenost palce ruky respondenta od měřítka. Experimentátor vydá povel: „připravit se, pozor!" — a uvolní měřítko. j a k m i l e respondent zjistí zrakovým analyzátorem pohyb měřítka, přitiskne j e j palcem k tabuli. Údaj na měřítku v úrovni značky na můstku udává hodnotu r e a k č n í h o času. (V experimentu nás zajímá především stanovení odchylek hodnot Rč při různých fázích počasí, nikoli velikosti j e j i c h absolutních hodnot.) U každého š e t ř e n é h o j e d i n c e jsme provedli vždy při každé fázi počasí 3 pokusy, následující bezprostředně za sebou, z nichž se pak p r ů m ě t n á hodnota považuje za výsledek m ě ř e n í . Š e t ř e n í byla vzhledem k respondentům neanonymní, byla prováděna na podzim roku 1980. Shrnutí
výsledků
1. R e a k č n í č a s j a k o specifický výkon psychiky Statisticky významná závislost délky Rč (na pětiprocentní hladině) na příznivých fázích (I., II., VI.) a nepříznivých fázích (III., IV., V.) počasí byla potvrzena u dětských subjektů, respondentů základní školy a u respondentů s kombinovanými vadami, i když v každém směru j i n a k . Nebyl potvrzen předpoklad, že u respondentů zvláštní školy (ZvŠ) budou tyto rozdíly signifikantní. Žáci základní školy (ZŠ) vykazují při nepříznivých fázích počasí významné prodloužení Rč, respondenti ZvŠ také, avšak nevýznamné a u jedinců s kombinovanými vadami jsme naopak zjistili významné z k r á c e n í Rč při biologicky nepříznivých fázích počasí. Faktorů podílejících se na z k r á c e n í Rč, je jistě několik: SPECIÁLNÍ
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
107
s p e c i f i c k á p s y c h i c k á reaktibilita na změny vnějšího prostředí, hypersenzibilita na n ě k t e r é k l i m a t i c k é , event. sociální podněty. S l e d u j e m e - l i míru závislosti p s y c h i c k é h o stavu na jednotlivých fázích počasí na základě hodnot k o r e l a č n í c h koeficientů, docházíme k poznatku, že u žáků ZŠ existuje v jedné t ř e t i n ě případů nízká nebo velmi nízká závislost (hodnoty korel. koef. 0 , 2 2 5 — 0 , 3 0 2 ) , ve zbývajících dvou t ř e t i n á c h existuje z n a č n á závislost ( 0 , 3 5 7 — 0 , 6 8 3 ) . Vysoká závislost p s y c h i c k ý c h projevů na počasí se nevyskytuje. Ve vzorku jedinců zvláštní školy tvoří nízkou závislost (0,021 — 0 , 2 8 5 ) asi 27 % a velmi vysokou již 13 °/o případů (0,746 —0,759). S e t ř e n í jedinci s kombinovanými vadami vykazují nízkou závislost j e j i c h psychiky na počasí jen v 7 % ( 0 , 1 9 4 ) , značnou v 60 % a velmi vysokou již v jedné t ř e t i n ě případů (0,720 —0,825). Tzv. z n a č n á závislost v y j a d ř u j í c í průměrnou rektibilitu organismu na počasí se u sledovaných kategorií respondentů t é m ě ř neliší. Hodnoty délky Rč v m i l i s e k u n d á c h v závislosti na fázích (typ e c h ) počasí biologicky příznivých a biologicky nepříznivých a hodnoty odpovídajících s t a t i s t i c k ý c h k o e f e c i e n t ů s h r n u j e tabulka č. 1. Tabulka č . 1 Hodnoty
Fáze počasí Kategorie
příznivé
| nepříznivé
p r ů m ě r n é h o d n o t y Rč
párový t-test
korelač. koef.
r e s p o n d e n t i ZŠ
205,6
215,7
0,423
3,04
r e s p o n d e n t i ZvŠ
235,1
239,3
0,436
0,85
r e s p o n d e n t i GDLPP
274,2
257,6
Celkové rozdíly v hodnotách sledovanými vzorky
2,60
0,534
Rč
mezi
Porovnáme-li statisticky významné odlišnosti v p r ů m ě r n ý c h hodnotách Rč (na základě hodnot n e p á r o v é h o t - t e s t u ) mezi sledovanými vzorky) a mezi jednotlivými fázemi (typy) počasí, zjišťujeme tyto poznatky. Zvláštní škola — GDLPP: Z tabulky č. 2 je z ř e j m é , že mezi uvedenými k a t e g o r i e m i respondentů nebyly prokázány statisticky významné odlišnosti v h o d n o t á c h Rč při II. fázi a n t i c y k l o n á r n í h o i
i
SPECIÁLNÍ
108
PEDAGOGIKA C. 3, ROC.
1990/91
Tabulku C. 1
Hoduoty
nepárového
t-testu Fáze
Kategorie respondentů
počasí biolog. nepříznivé
biolog. příznivé
III.
II.
I.
IV.
v.
základní škola zvláštní škola
2,99*
2,75*
3,55*
2,79*
1,89
3,16*
základní škola GDLPP
4,89*
4,44*
7,12*
4,90*
2,06*
3,86*
zvláštní škola GDLPP
2,94*
l',93
3,40*
2,41*
0,39
1,37
Pozn.:
* značí s t a t i s t i c k o u
Tabulka
č.
3
Kategorie respondentů
Hodnoty
významnost
nepárového
t-testu Fáze
počasí
biolog, příznivé
biolog, nepříznivé
základní škola zvláštní š k o l a
5,60*
4,62*
základní škola GDLPP
9,17*
6,00*
zvláštní škola GDLPP
4,75*
2,33*
počasí a výrazně nepříznivých c y k l o n á r n í c h fázích (IV., V . ) . Vyplývá toto zjištění z poznatků, že u respondentů s kombinovanými vadami tyto fáze počasí kladně ovlivňují j e j i c h psychiku, a l e psychiku jedinců zvláštní školy ovlivňují negativně. Mezi respondenty ZŠ a GDLPP bylo dosaženo m a x i m á l n í c h hodnot v odlišnostech Rč při VI. fázi ( s t a b i l i z a c i ) počasí, minimálních při IV. fázi (změně p o č a s í ) , k t e r á má obdobné účinky na psychiku d e f e k t n í c h i n o n d e f e k t n t í c h jedinců. (Tab. č. 2.) Poněkud menší rozdíly za týchž okolností j s m e zjistili mezi respondenty základní a zvláštní školy z ř e j m ě v důsledku j e j i c h nižší schopnosti d o s t a t e č n ě citlivě reagovat na změny atmosfér i c k é h o prostředí. Nejnižších hodnot Rč j s m e zjistili při doznívajícím a n t i c y k l o n á r n í m období a z a č í n a j í c í změně počasí, n e j větších při stabilizaci počasí, neboť při ní j s m e zaznamenali nepříznivou psychickou odezvu t a k é u respondentů ZŠ. SPECIÁLNÍ
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
109
Srovnáme-li dále statisticky významné odlišnosti v průměrných hodnotách Rč ze s t e j n ý c h skupin fází počasí (viz. tab. č. 3) opět mezi různými k a t e g o r i e m i respondentů, můžeme říci, že tyto odlišnosti — v r á m c i každé z obou skupin počasí, jak příznivé, tak nepříznivé — se ukázaly j a k o n e j v ě t š í mezi respondenty ZS a GDLPP v důsledku již dříve uvedeném. Z předkládaných výsledků je též zřejmé, že tyto odlišnosti jsou m e n š í při biologicky nepříznivých než při biologicky příznivých fázích počasí, Některé rozdíly v individuální reaktibilitě respondentů ZŠ, Z v Š
a
GDLPP
Při zjišťování podobnosti, event. rozdílnosti průměrných hodnot Rč při biologicky s t e j n ý c h příznivých, biologicky s t e j n ý c h nepříznivých a při biologicky odlišných fázích počasí j s m e shromáždili tyto poznatky: a ) Při biologicky s t e j n ý c h příznivých fázích počasí u všech kategorií respondentů existují s i g n i f i k a n t n ě odlišné p s y c h i c k é rea k c e při I. a II. fázi a n t i c y k l o n á r n í h o počasí. Projevují se dosti rozdílnými účinky na psychiku j a k respondentů s plnohodnotnými, nenarušenými a neoslabenými adaptačními m e c h a n i s m y organismu, tak u jedinců senzibilních na. určité typy k l i m a t i c k ý c h podnětů. b ) Biologicky s t e j n é , ale nepříznivé fáze počasí působí ve svých důsledcích m n o h e m j e d n o z n a č n ě j i v negativním směru, tzn. že se p r o j e v u j í biotropní účinky na psychiku respondentů ZŠ a ZvŠ ve formě prodloužení Rč. Výjimkou jsou respondenti s kombinovanými vadami, u kterých jsme n a o p a k zaznamenali z k r á c e n í Rč. (Viz. tab. č. 1.) c ) S i g n i f i k a n t n í odlišnosti v h o d n o t á c h Rč při biologicky odlišných fázích počasí j s m e nezjistili u respondentů ZvŠ jen mezi II. fází příznivého a ostatními fázemi biologicky nepříznivého počasí. Naše výsledky poukazují na závislost lidského organismu na počasí, i když většina m e c h a n i s m ů působení počasí na člověka není d o s t a t e č n ě o b j a s n ě n a a získané vztahy jsou převážně matem a t i c k o e s t a t i s t i c k é povahy. K n ě k t e r ý m dílčím vztahům jsme se však pokusili přiblížit.
Literatura: 1. Illyés a 676 s.
kol.:
Špeclálno
pedagogická
psychológia.
SPN
2. Janko, J.: S t a t i s t i c k é tabulky. ČSAV P r a h a , 1958, 131 s.
110
SPECIÁLNÍ
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
Bratislava,
1978,
3. Kábele, F.: Rozvíjení hybnosti a řeči u děti postižených DMO. In: Přfl. Otázky defektologle, 13, 1971, č. 2—10, SPN P r a h a 1971, 76 s. 4. Kol. p r a c . HMO: Návod pro pozorovatele m e t e o r o l o g i c k ý c h stanic. In: Sborník předpisů, sv. 7. SPN Praha 1982. 5. Květoň, V., Matoušek, J., Medícínsko-ineleorologická předpovědi a možnosti uplatněni v lázeňské léčbě. 6, 1978, suppl. sv. 1., 193 s. 6. Novák, ].: Vliv a t m o s f é r i c k é h o prostředí na lidský organismus a psychiku. In: Diplomová p r á c e . Pedagogická fakulta UP v Olomouci, 1981, 136 s. 7. T. K. K. psychological and physlological apparatus. Edit. TAKEI and Coinpany, LTD TOKIO, 1980, 142 s. 8. Woodworth, R. S., Schlosberg, H.: E x p e r i m e n t á l n a psychológia. SAV Bratislava, 1957, s. 2 2 — 5 7 .
Pro praxi našich škol Š K O L Y PRO MLÁDEŽ MENTÁLNĚ R E T A R D O V A N O U
Příklady uplatňování r o z u m o v é v ý c h o v y v č e s k é m j a z y c e v e 3. ročníku zvláštní Jaroslava
školy
Bělinová
Základnou pro uskutečňování systematické rozumové výchovy je získání zájmu a tím i aktivity žáků. To bude v nižších ročnících zvláštní školy o to obtížnější, že jde o činnosti, které jsou zatím pro žáky nepříjemné, ke kterým získali většinou odpor a ve snaze vyhýbat se nezdarům se ani n e c h t ě j í zprvu v těchto činnostech prosazovat. Vždyť žádný člověk se nevyžívá v těch oblastech, pro které nemá schopnosti. Proto se právě v rozumové výchově musíme zamýšlet nad účinnou motivací, zbavit se drilu a jednotvárnosti, ale na druhé straně udržet v hodinách ustálený pořádek, jako předpoklad vytvoření a upevnění školských návyků. Nestačí vyhovět požadavkům osnov a zásobit žáky požadovanými vědomostmi, i když i toto je v některých třídních kolektivech pro učitele tvrdý oříšek. Ve 3. ročníku zvláštní školy se zaměřuji na tvoření pojmů, třídění (předmětů, obrázků, jevů, p o j m ů ) , vyhledávání shod a rozdílů, vyhledávání pojmů nadřazených, souřadných, hledání slov stejného, opačného, podobného významu a zadávání přiměřených problémových otázek a úkolů. Z hlediska úspěšné socializace je SPECIÁLNÍ
PEľJAGOGIKA
C.
3,
ROC.
1990/91
111
