JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudební produkce Hudební manažerství
Vliv stresu na práci hudebního manažera a umělce Bakalářská práce
Autor práce: Kateřina Vašíčková Vedoucí práce: PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D. Oponent práce: PhDr. Kateřina Bartošová, Ph.D., Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D.
Brno 2016
Bibliografický záznam Vašíčková, Kateřina. Vliv stresu na práci hudebního manažera a umělce [The effect of stress on the work of music manager and artist]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Fakulta hudební, Katedra hudební produkce, 2016, 52 s., PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D.
Anotace Bakalářská práce „Vliv stresu na práci hudebního manažera a umělce“ pojednává o působení stresu v uměleckých zaměstnáních, a srovnává, zda hudební manažeři a umělci vnímají stres shodně či odlišně. Práce poskytne základní informace o pojmech stres, tréma, stresor a stresová reakce, bude se zabývat zkoumáním, kdo ze dvou zainteresovaných stran vnímá stres ve své profesi intenzivněji, a jestli jsou zde velké rozdíly nebo se naopak vnímaná míra stresu příliš neliší. V závěru autorka navrhne, jak se získanými informacemi dále pracovat, aby jejich využitelnost byla co největší. Cílem práce není zkoumat kauzuální vztah vlivu na práci, ale subjektivně vnímanou míru stresu umělce a manažera při výkonu jejich povolání.
Annotation Bachelor´s thesis "The effect of stress on the work of music manager and artist” deals with the effects of stress in artistic occupations and compares if music managers and artists perceive stress identically or differently. Work provides basic information about the concept of stress, stage fright, stressor and stress reaction and will be addressed by examining one of the two interested parties perceive stress more intensely in their profession and if there are big differences or conversely, the perceived level of stress much different. Finally, the author suggests how the information obtained to continue working so that their usefulness as big as possible. The aim of this thesis is not to investigate the influence of causal relationship to work, but subjectively perceived level of stress artist and manager in their profession.
Klíčová slova Umění, management, stres, tréma, vnímání stresu, stres v zaměstnání, stresory, stresová reakce
Keywords Art, management, stress, stage fright, viewing of stress, stres in job, stressors, stress reaction
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně, dne 15. května 2016
Kateřina Vašíčková ………………………………..
Poděkování Děkuji všem pedagogům a lidem z praxe, kteří přispěli svými znalostmi a poradenstvím k napsání této práce. Zvláštní poděkování za pomoc, ochotu a skvělý přístup zaslouží vedoucí práce Andrea Mikotová.
„Stres v žádném případě nemusí být pouze škodlivý, je zároveň koření života, neboť každé hnutí mysli a každá činnost zapříčiňuje stres. Stejný stres, po kterém jeden člověk onemocní, může znamenat pro druhého životodárné uzdravení.“
Hans Seyle
Obsah ÚVOD 1
ÚVOD DO PROBLEMATIKY ................................................................................................. 2 1.1 STRES ....................................................................................................................................... 2 1.2 STRESOR ................................................................................................................................... 3 1.3 STRESOVÁ REAKCE ................................................................................................................... 5 1.3.1 Model stresové reakce .................................................................................................... 6 1.3.2 Kvalita stresové reakce .................................................................................................. 7 1.4 NÁSLEDKY STRESU ................................................................................................................... 8 1.5 TRÉMA.................................................................................................................................... 10
2
VNÍMÁNÍ STRESU ................................................................................................................. 11 2.1 2.2
3
VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................................................. 15 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
4
CÍL VÝZKUMU A FORMULACE VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ............................................................ 15 VÝZKUMNÝ SOUBOR .............................................................................................................. 15 POUŽITÉ METODY ................................................................................................................... 18 DEMOGRAFICKÉ A DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .................................................................................... 18 METODY ANALÝZY DAT ......................................................................................................... 18
VÝSLEDKY VÝZKUMU ........................................................................................................ 19 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
5
VNÍMANÁ MÍRA STRESU PŘI PRÁCI HUDEBNÍHO MANAŽERA ................................................... 11 VNÍMANÁ MÍRA STRESU PŘI PRÁCI UMĚLCE ............................................................................ 13
INTENZITA VNÍMANÉHO NAPĚTÍ PŘI SAMOSTATNÉM A HROMADNÉM VÝKONU ....................... 20 ZDROJE STRESU - STRESORY ................................................................................................... 22 PROJEVY STRESU .................................................................................................................... 25 METODY ODBOURÁVÁNÍ STRESU ............................................................................................ 27 VNÍMÁNÍ ROZDÍLNOSTI MÍRY STRESU U HUDEBNÍHO MANAŽERA A UMĚLCE ........................... 30
DISKUZE .................................................................................................................................. 35 5.1 5.2 5.3
MOŽNÉ ZDROJE ZKRESLENÍ..................................................................................................... 38 LIMITACE VÝZKUMU............................................................................................................... 39 POUŽITELNOST V PRAXI A NÁVRH DALŠÍCH VÝZKUMNÝCH KROKŮ ........................................ 39
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 41 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 42 SEZNAM ILUSTRACÍ ..................................................................................................................... 43 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 44 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 45 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 46
Úvod Stres je zajímavou psychologickou oblastí, která se bezesporu promítá v určité míře do života všech bytostí. Každý je individuální, proto i vliv stresu je pro dané jedince různý. Zkoumání všech jeho náležitostí – od vzniku přes působení, vyrovnávání se s ním a reakcemi na něj – je velmi zajímavou činností nabízející mnohé možnosti. Jako studentka hudebního manažerství a kytary jsem poznala situace, kdy měl stres vliv na můj umělecký i manažerský výkon. V průběhu organizování projektů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně jsem vnímala různé typy umělecky působících lidí. Vždy mě fascinovala jedna věc, a to přístup umělců k managementu, a na něj navazující způsoby komunikace. Setkala jsem se s dvěma typy umělců – s těmi, kteří velmi dobře spolupracovali a byli vděčni manažerovi za vykonanou práci, ale také s těmi, kteří byli věčně nespokojeni a na práci manažera nebrali žádné ohledy. Vždy jsem toužila být umělcům oporou, i když to často nebylo snadné. Jelikož je dokázáno, že za velkou částí problémů v komunikaci stojí stres, rozhodla jsem se zvolit téma týkající se této oblasti. Práce nabídne teoretické zázemí a objasnění pojmů jako jsou stres, tréma, stresové situace a stresory. Hlavním cílem je ovšem porovnat, zda hudební manažeři a umělci vnímají míru působení stresu na svůj výkon podobně či rozdílně, určit, které stresové faktory práci obou nejvíce ovlivňují a nastínit, zda lidi vědí, jak se se stresovými situacemi vyrovnat. Výsledek by mohl být užitečný v dalších studiích a třeba by mohl pomoci navést čtenáře manažera tak, aby svého umělce lépe vnímal a vytvořil tak cenné pouto ne jen pracovní, ale také přátelské.
1
1 Úvod do problematiky 1.1 Stres ,,Magické slovo STRES ovládlo společnost. Nepozorovaně se vkradlo do hovorové řeči prostých lidí i intelektuálů“ (Cimický 1996, s. 5). Cimický tvrdí, že stres je vlastně vše, co nás obklopuje. Do jisté míry ho lze brát jako zkoušku lidského organismu, která ukáže, co člověk všechno vydrží. Považuje ho za varovný signál pro každého jedince, že má zpomalit či úplně zastavit. Honzák (2005, s. 11 a 23) ve své knize uvádí také související pojem úzkost, který ovšem nelze se stresem zaměnit. Píše, že úzkost a stres nemůžeme od sebe zcela oddělit, zároveň nabízí definici úzkosti, a to: Úzkost je, podobně jako bolest, komplexní psychosomatický prožitek či zkušenost doprovázející člověka především v situaci ohrožení a její rozvoj začíná tam, kde o úzkosti ještě nikdo neuvažuje. Pojem stres k nám pronikl z anglického slova stress, a to vzniklo z latinského slovesa stringo, stringere, strinxi, strictum. Příslušný latinský slovník říká, že znamená utahovati, stahovati, zadrhovati. V technickém smyslu slova je slovo stres blízké svým významem presu – lisu, znamená působit tlakem na daný předmět, podobně jako působí lis, jenže ze všech stran najednou (Křivohlavý 1994, s. 7). Pro snazší představu o základním pojmu ,,stres“ přináší práce výběr definic od různých autorů, které ve své knize sesbíral Křivohlavý (1994, s. 10). ,,Stres je výsledkem interakce (vzájemné činnosti) mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku“ (H. Selye in Křivohlavý, s. 10). ,,Stres je extrémní nebo neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování“ (R. G. Miller in Křivohlavý, s. 10). ,,Stres vyjadřuje situaci člověka v napětí (tenzi) při řešení problému, když se do cesty řešení tohoto problému postaví nepřekonatelná překážka“ (A. Howard a R. A. Scott in Křivohlavý, s. 10). ,,Stresem označujeme extrémně vyostřenou situaci, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobou frustrací (neuspokojením základních potřeb)“ (M. H. Appley in Křivohlavý, s. 10). 2
,,Stres je následek traumatu (duševního úrazu) a velice intenzivní frustrace (pocitu neuspokojení)“ (D. H. Funkenstein, S. King a M. E. Drolette in Křivohlavý, s. 10). Shrnutí výše uvedeného: stresem se obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná. Vojtěch Černý (1999, s. 2) uvádí ve své knize jednoduchou rovnici:
stres = stresor + stresová reakce Poslední dva členové rovnice budou vysvětleni v dalších podkapitolách práce. Černý také zdůrazňuje odlišnost lidí, a z toho vyplývající fakt, že co jednomu působí stres, může pro druhého znamenat dobrodružství a naopak, tudíž různé věci stresují v různé míře různé bytosti. Vůbec poprvé byl stres definován výše zmíněným Seleyem. Nutno zmínit, že to bylo v době, kdy v roce 1976 navázal na práci amerického fyziologa Waltera Cannona, kterému předcházel Ivan Petrovič Pavlov. Ti se ovšem zabývali studiem různých zátěžových situací a reakcí na ně se zaměřením na zvířata. Seyle je považován za zakladatele tzv. kortikoidního pojetí stresu (zvýšená funkce nadledvinek ve stresové situaci), ke kterému se došlo pitvami dlouho hladovějících krys, kdy všechny části jejich těl měly nižší váhu, s výjimkou nadledvin. To jsou, jak se později ukázalo, hlavní stresové endokrinní žlázy (Křivohlavý 2003, s. 199 – 197). Příčiny vzniku stresu: Stres může být vyvolán různými vlivy, okolnostmi, podmínkami, faktory ap. Některé z nich mají negativní vliv na všechny lidi, jiné působí jen na určité osoby a na druhé ne (Křivohlavý, 1994, s. 11). Spouštěči stresu obecně jsou stresory.
1.2 Stresor Stresor označuje podnět, který spouští stresovou reakci. Může jím být jakákoli změna uvnitř i vně organismu (Černý, 1999, s. 2). Lze ho tedy označit za příčinu vzniku stresu. I v tomto případě je nutno brát v potaz fakt zmíněný v předchozí podkapitole, a to individualitu a odlišnost každého z nás. Existují situace – podněty, které obecně zasáhnou v jisté míře všechny jedince. Stále ale platí, že co
3
se pro jednoho stane výrazným, těžce překonatelným stresorem, nemusí druhý ani považovat za problém a naopak. Druhy stresorů: Seyle (in Křivohlavý 1994, s. 12) hovoří o stresorech fyzikálních a emocionálních: •
Fyzikální: jedy a skoro-jedy, například alkohol, nikotin, kofein a jiné drogy, radiace, záření, meteorologické vlivy, změny ročních období, změny tlaku, viry, bakterie, katastrofy, nehody, úrazy, genetická zátěž, těhotenství, znásilnění atd.
•
Emocionální: úzkost, zármutek, obava, strach, nenávist, nepřátelství, zloba atd. Odpověď na otázku, proč vnímají různí lidé různé stresory rozdílně, podal až
R. Lazarus. Položil hlavní důraz na kongitivní (poznávací a myšlenkovou), specificky lidskou charakteristiku zvládání těžkostí lidmi a soustředil se na to, co se děje v psychice člověka, který se dostává do těžké životní situace. Soustavně studoval specificky lidskou činnost – snahu poznat smysl toho, co se děje, zjistit, odkud nebezpečí přichází, jakou má povahu atd. Výsledky pozorování formuloval do modelu dvojího zhodnocování situace ohrožení: Prvotní zhodnocení situace: zvážení situace z hlediska ohrožení, aktuální ohrožení i důsledek, objektivní i subjektivní faktory. Druhotné zhodnocení: možnosti určitého člověka zvládnout situaci, naděje na zvládnutí obrany před nebezpečím, objektivní i subjektivní faktory. V úvahu bral Lazarus také míru zranitelnosti – zranitelnější je dítě nebo starý člověk, a také ten, kdo nemá s obdobnou situací žádné zkušenosti. Vnesl do poznání toho, jak se člověk chová v situaci ohrožení, důležtý moment – respektování kongitivních, emocionálních a konativních aspektů (Křivohlavý 2003, s. 168 – 169). Následující obrázek se pokouší o obrazné znázornění člověka, který je stresory tlačen ze všech stran, takže se dostává do stavu tísně – do stresu.
4
Obrázek č. 1: Člověk ve stresu (Křivohlavý 1994, s. 8)
1.3 Stresová reakce Stresová reakce je reakce, ve které se snižuje subjektivní schopnost kontroly (Černý 1999, s. 2). Selye (in Křivohlavý 2003, s. 197 – 168) popsal tři stadia stresové odpovědi tvořící General Adaptation Syndrom (GAS), obecný adaptační syndrom. 1.
Poplachová fáze GAS - rychlá mobilizace sil pro odvrácení stresu, excitace sympatické soustavy, dřeně a později kůry nadledvinek.
2.
Fáze rezistence v rámci GAS - dlouhotrvající aktivizace adaptace, organismus si adaptačními mechanismy na stresující faktor zvyká, „otužuje se“, adaptuje na zátěž. To se projevuje ve zvýšení činnosti předního laloku hypofýzy
a
kůry
nadledvinek,
jež
produkují
adrenokortikotropin
a kortikoidy. 3.
Fáze vyčerpání v rámci GAS - je charakterizovaná celkovým vyčerpáním a selháním adaptačních obranných schopností organismu, což vede k rozvoji různých onemocnění, patologickým změnám v organismu, eventuálně i smrti.
5
Kniha rozebírá ve své práci výše zmíněná jednotlivá stádia stresové reakce z hlediska převážně biologického, pro účely této práce proto vybere autorka pouze projevy, které se mohou přímo týkat daného tématu – tedy vlivu na umělecké zaměstnání. Projevy ve stádiu poplachové reakce: zrychlený tep srdce, zrychlený dech, odkrvení prstů, husí kůže. Projevy ve stádiu rezistence: útlum a následná mobilizace energie. Projevy ve stádiu vyčerpání: kolaps, celkové selhání organismu.
1.3.1 Model stresové reakce Stresová reakce může být popsána také na rovině pozorovatelného chování, fyziologie (organismus), emocí a myšlenek (Černý 1999, s. 2). Pro lepší pochopení významu těchto čtyř slov je uvedeno následující: MYŠLENÍ – myslím si, že se do mého domu snaží dostat zloděj EMOCE – dostanu strach ORGANISMUS – začnu se třást a potit CHOVÁNÍ – uteču
Obrázek č. 2: Model stresové reakce (Černý 1999, s. 2)
6
Zasazení do kontextu práce: Pozice hudebního manažera Dnes organizuji koncert a myslím si, že se něco může pokazit. (myšlení) Mám strach, že se něco stane. (emoce) Nemám chuť k jídlu. (organismus) Vše si znovu projdu, ať jsem připraven. (chování) Pozice umělce Za chvíli hraji na koncertě a myslím na to, že bych tu skladbu nemusel dobře zahrát. (myšlení) Jsem nervózní a přichází strach, že se něco nepovede. (emoce) Zrychluje se mi tlukot srdce, potí a třesou se mi ruce. (organismus) Provedu dechové cvičení, kterým se uklidním. (chování)
1.3.2 Kvalita stresové reakce Podle intenzity dělí Křivohlavý (1994, s. 12) své knize stres na: HYPERSTRES – stres překračující hranice adaptability, schopnosti vyrovnání se se stresem HYPOSTRES – stres nedosahující obvyklých tolerancí stresu, jako je tomu například u tzv. ministresorů, plíživých negativních stresů monotónnosti, nudy, senzorické deprivace, frustrace apod. Podle toho, jak stres působí na člověka, je možno jej charakterizovat jako negativní či pozitivní. To je takzvané dělení podle kvality: EUSTRES – kladně působící stres, používán při očekávání pozitivní události DISTRES – negativně působící stres, používán pro nejnepříznivější situace
7
Obrázek č. 3: Základní rozměry stresu (Křivohlavý 1994, s. 12)
1.4 Následky stresu Stres ovlivňuje, ať už přímo či nepřímo, práci všech. Dle různých povah lidí i zaměstnání se stupeň vlivu výrazně liší u každého jedince. Je velmi nutné najít rovnováhu, aby člověk práci zvládal, a zároveň v klidu dostával svých potřeb a nenechal se trápit velkou mírou stresu. Dlouhodobý stres vede k osobním problémům, snížené produktivitě v zaměstnání, zhoršení vztahů na pracovišti a dalším nepříjemnostem. Křivohlavý (1994, s. 38) dělí ve své knize následky stresu do jednotlivých kategorií podle toho, jakého systému v těle se týkají, a to následovně:
8
Tabulka č. 1: Následky stresu (Křivohlavý 1994, s. 38)
Systém
Účinek
Kardiovaskulární
koronární choroba srdce a hypertenze
Dermatologický
ekzémy, kožní onemocnění
Gastrointestinální žaludeční vředy návaly a zvracení dráždivý syndrom střeva Genitourinální
impotence organistická disfunkce časté nucení na moč
Imunologický
snížená rezistence k nemocem únava a letargie (lhostejnost)
Svalový
bolesti v zádech bolesti v oblasti hrudníku bolesti hlavy
Dýchací
astma (záducha) dechová nedostatečnost, hyperventilace
Pozn.: V praxi se na vzniku těchto chorob spolupodílejí i jiné vlivy, ale vliv stresu není rozhodně zanedbatelný (Křivohlavý, 1994, s. 38).
9
1.5 Tréma Pojem tréma se stresem úzce souvisí. Odvozuje se od latinského slova tremere (třást se). Je často používán v kontextu důležitého vystoupení, lze jej tedy chápat jako strach z veřejného výstupu. Havasová (1990, s. 16) ve své knize deklaruje, že tréma je jeden z nejničivějších elementů v reprodukčním umění, ať už se jedná o hudbu, tanec či divadlo. Doplňuje, že většina výkonných umělců pokládá trému za osobní nedostatek, a považuje ji za něco trapného, co by měli před ostatními lidmi tajit. Pojem lze jednou větou vyjádřit také jako přehnaný projev úzkosti. Příznaky trémy: Bušení srdce, zrychlený dech, pocení, třes, nechutenství, nevolnost a další (Havasová 1990, s. 19 - 21). Příčiny vzniku trémy: Strach z nepodařeného výkonu, z klouzání zpocených prstů po nástroji, z třesu rukou, z pamětního výpadku, z poškození nástroje, z problému s hlasivkami, z poškození dobrého jména nebo strach o zaměstnání. V neposlední řadě Havasová (1990, s. 21) uvádí, že tréma se nemusí projevit pouze v dané situaci. Již nějaký čas (zejména několik dní) před důležitým vystoupením může být umělec značně podrážděný. To se projevuje neochotou komunikovat, návaly smutku a obav nebo také tím, že jednoduše odmítne zahrát svým blízkým, kteří ho o to požádají, například na rodinné oslavě. Podstatné je, že s trémou lze, více či méně úspěšně, bojovat. Existují terapie, tipy a triky, které pomohou lepší koncentraci a zklidnění. Významnou roli zde hraje podpora blízkých – rodiny, pedagoga, přátel, a pokud je situace ideální, tak v neposlední řadě i uměleckého manažera, jež svého umělce nevnímá pouze jako zdroj financí a výdělku, ale jako důležitého kolegy, který má své vlastní potřeby.
10
2 Vnímání stresu Vnímání stresu je subjektivní záležitost a u každého jedince je jiné. To, co na někoho působí jako velký stresor, může druhému přinášet potěšení a naopak. Toto poznání vnesl do psychologie Lazarus. Při studiích toho, jak se člověk chová v situaci
ohrožení,
přináší
důležitý moment
–
respektování
kognitivních,
emocionálních a konativních (volních) aspektů (Křivohlavý 2001, s. 169). Vznikla řada psychologických studií zaměřených na působení stresu v zaměstnání, pozornost byla věnována v prvé řadě pracovní zátěži. Studium ukázalo, že především nedostatek možností řídit běh dění má vliv na vznik stresu. Vlastní rozhodování nevyplynulo z výzkumů jako tolik zátěžové. Křivohlavý (2001, s. 172) zdůrazňuje, že při zhodnocování rizikového charakteru situace je třeba brát ohled na vulnerabilitu (psychická zranitelnost) daného jedince, tzn. určitou snadnější náchylnost jedince k patologické reakci při setkání se stresovou situací.
2.1 Vnímaná míra stresu při práci hudebního manažera Manažer se snadno dostane do situace, kdy čelí nátlaku více složek podílejících se na dané akci. Měl by svou činností zajistit spokojenost a součinnost sektorů jak interních, tak externích. Dát dohromady veškeré požadavky všech mnohdy nebývá, vzhledem k faktu, že na sebe ve většině případů vzájemně navazují, zcela snadné. Křivohlavý (2001, s. 174) zmiňuje, že empirické studie ukázaly, že největším pracovním stresem trpí pracovníci na středních pozicích, protože jsou na ně kladeny velké požadavky, ale je jim dáván malý prostor pro řízení všech potřebných věcí. Tato zjištění vedla k upřesnění teze o stresovém faktoru v pracovních podmínkách: ,,Je to právě vysoká míra požadavků kladených na člověka, kombinovaná s malou mírou možností řídit běh dění, která vede v práci ke stresu.“ Manažer je často vystaven tlaku osob výše postavených, zároveň ale musí kvalitně řídit svůj tým. Harmonická spolupráce a komunikace jednotlivých osob je základním pilířem hladkého průběhu. Při problémech může být manažerova práce umocněna stresovou zátěží.
11
Jaké stresory a situace mohou manažerskou činnost? Křivohlavý (2001, s. 174 - 177), ve své knize sesbíral faktory, které mohou vyvolat na pracovišti stres. Je to přetížení množstvím práce, časový stres, neúměrně velká odpovědnost, nevyjasnění pravomocí, kontakt s lidmi, nedostatek spánku, vysilující snaha o kariéru a vztahy mezi lidmi. Ze zkušeností svých i těch, s kterými pracovala, autorka bezvýhradně souhlasí s komunikačními problémy a vztahy mezi lidmi. Seznam doplnila o následující položky: nespolehlivý umělec, problémy s domluvou termínů a prostor, nepříznivé situace zvenčí – vnější faktory (počasí, kurzy měn, dodavatelé), rozdílné vize manažera a umělce, obavy o návštěvnost projektu, mediální uzávěrky, finanční problémy a konkurence. Komunikace a vztahy mezi lidmi jsou bezesporu podstatný faktor. Také Reppeti potvrzuje, že vzájemné vztahy mezi lidmi při práci se ukázaly jako faktor ovlivňující stres, a to jak v kladném, tak v záporném slova smyslu (Reppeti in Křivohlavý 2001, s. 174). Finální seznam stresorů ovlivňujících práci hudebního manažera je následující:
přetížení množstvím práce
časový stres
neúměrně velká odpovědnost (za průběh akce, za sjednocení veškerých složek)
nevyjasnění pravomocí (nesplnění úkolu, o kterém nevěděl, že ho má splnit nebo naopak splnění stejného úkolu více lidmi)
kontakt s lidmi
nedostatek
vysilující snaha o kariéru
vztahy mezi lidmi a nutnost neustálé komunikace
nespolehlivý umělec
problémy s domluvou termínů a prostor
nepříznivé situace zvenčí – vnější faktory
rozdílné vize manažera a umělce
obavy o návštěvnost projektu 12
mediální uzávěrky
finanční problémy
konkurence.
2.2 Vnímaná míra stresu při práci umělce Spousta umělců sami sebe staví do role nejdůležitější složky představení. Tohle tvrzení bude z jistého úhlu pohledu oprávněné. Když se vezmou v potaz veškeré okolnosti, diváci se lákají právě na renomované performery, ne na špičkový management. Výborný klavírista si dovede sám uspořádat základní koncert – oslovit poskytovatele prostor, zajistit menší propagaci, vytisknout program. Podobným stylem uspořádaná akce pravděpodobně nebude disponovat žádnou přidanou hodnotou a bude stát umělce, který se stane zároveň pořadatelem, spoustu úsilí, nicméně jeho brilantní výkon zanechá v publiku dobrý dojem. Výborný manažer podobný čin nezvládne. Zajistí perfektní manažerské zázemí koncertu, přinese spoustu nápadů a inovací, ale sám na nástroj nezahraje a výkon nepodá, a z toho vyplývá, že vlastně nebude mít co organizovat. Uvedený text dokazuje, že umělec se opravdu může potýkat s jistou mírou stresu, zvlášť také proto, že musí veřejně vystoupit, a že hlavní podíl na úspěšnosti akce má právě on. Publikum je vždy plné očekávání, co předvede. Perfektní management berou jako samozřejmost, které si mnohdy ani nevšimnou, nicméně výkon umělce je to, proč si právě daný koncert vybrali. Jaké stresory a situace mohou uměleckou činnost? Stresory uvedené v předchozí podkapitole Křivohlavým (2001, s. 174 - 177) se vztahují k zaměstnáním obecně. I v tomto případě z nich bude vycházeno. Rozšířeny jsou o seznam stresorů vytvořených autorkou na základě konverzací s výkonnými umělci: obava o umělecký výkon, kolize dat akcí, neshody s uměleckým manažerem, obava o honorář, problémy spojené s cestováním a dopravou na místo konání akce a psychický stav – boj s trémou.
13
Finální seznam stresorů ovlivňující práci umělce je následující:
přetížení množstvím práce
časový stres
neúměrně velká odpovědnost (za výkon)
nevyjasnění pravomocí (špatně organizované zkoušky, domluva s kolegy)
hluk
nutnost veřejného vystupování
narušení spánkového režimu
vysilující snaha o kariéru
obava o umělecký výkon
kolize dat akcí
neshody s uměleckým manažerem
obava o honorář
problémy spojené s cestováním a dopravou na místo konání akce
psychický stav – boj s trémou. Přestože bylo napsáno velké množství textů o vlivu stresu na člověka obecně
i v zaměstnání, autorce práce se nepodařilo dohledat výzkum, který by byl cílen konkrétně na srovnání vlivu stresu na práci umělců a hudebních manažerů. Tato absence ji podnítila pro zahájení vlastního výzkumu. Chtěla by zkusit nabídnout text, který by zaplnil prázdný prostor české literatury. Z prvních dvou kapitol tedy vyvstal směr výzkumu - bude soustředěn na pocity umělců a uměleckých manažerů při výkonu jejich profesní činnosti. Jeho průběh, limity i výsledky se dočtete v praktické části práce.
14
3 Výzkumná část 3.1 Cíl výzkumu a formulace výzkumných otázek Výzkum byl cílen na získání co nejvíce odpovědí od studentů uměleckého managementu a umění. Formulace otázek měly za cíl poskytnout přehled o tom, jestli umělci na jedné straně a manažeři na straně druhé vnímají vliv stresu – jeho míru a povahu – spíše podobně, nebo rozdílně. Tato věta se tedy stává hlavním výzkumným prvkem. Je zajímavá z důvodu, že při spolupráci umělce s manažerem se pojí dva rozdílné světy, které mají mnohá specifika, přesto jim ale jde o shodný cíl – úspěšnou akci. Při stejném záměru musí oba vykonávat různé činnosti a čelit jiným problémům, proto autorka pátrá, zda je možno působení stresu v těchto oborech specifikovat a najít obdobné či rozdílné znaky. Dotazník zkoumal pět následujících otázek: 1. Pociťují umělci / manažeři rozdílnou intenzitu stresu při samostatném a kolektivním výkonu? 2. Jaké jsou nejčastější zdroje jejich stresu? 3. Jak se u nich stres projevuje? 4. Které metody podporující odbourávání stresu znají a využívají? 5. Vnímá umělec stres manažera a manažer stres umělce stejně či rozdílně? Pokud ano, u koho se může projevit vyšší míra stresu?
3.2 Výzkumný soubor Výzkumný soubor je sestaven ze studentů hudebního / kulturního / uměleckého managementu v České republice a na Slovensku. Dolní ani horní věková hranice nebyla určena, s ohledem na to, že se jedná o umělecké prostředí, kde není pravidlem řádná doba studia a lidé si často dodělávají titul ve vyšším věku, se v šetření objevili také respondenti starší, než je u studentů obvyklé. Cílovou skupinou se stali studenti středních a vysokých uměleckých škol, bez ohledu na dosažené vzdělání či titul. Výzkum nezohledňuje ani prezenční nebo kombinované studium.
15
Původní vzorek všech, kdo se výzkumu zúčastnili (138 osob) byl v průběhu výzkumu rozdělen na dva soubory (umělci = 75) a (manažeři = 63). Obě skupiny dostaly svůj vlastní dotazník. Soubor umělců tvořilo celkem 27 (36%) mužů a 48 (64%) žen, nejmladší respondent dovršil 19 let, nejstarší 42 let, průměrný věk dotazovaných činil 26, 69 let. V případě souboru manažerů bylo zúčastněno 19 (30,2%) mužů a 44 (69,8%) žen, nejmladší dotazovaný měl 12 let, nejstarší 50, průměrný věk všech manažerů byl 28, 57 let.
Tabulka č. 2: Zastoupení respondentů dle věku (Vašíčková Kateřina)
Umělci
Manažeři
Věk
Četnost
Věk
Četnost
< 20 let
2
< 20 let
1
20 – 25 let
51
20 – 25 let
48
26 – 30 let
18
26 – 30 let
9
30 < let
4
30 < let
5
Sběr dat probíhal od začátku února do konce března 2016. Participanti byli vybráni
metodou
záměrného
(účelového)
výběru.
Tato
metoda
patří
k nejrozšířenějším a výzkumník cíleně vyhledává účastníky výzkumu podle určitého kritéria, které si sám stanoví. Specifičtěji lze říci, že se jednalo o „prostý záměrný výběr a záměrný výběr přes instituce (Miovský, 2006, s. 137-138). Všichni respondenti se zúčastnili dobrovolně. Výzkum byl zahájen na akademické půdě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde prostřednictvím studijního oddělení proběhlo rozeslání dotazníku všem studentům. Podobným způsobem se uskutečnil sběr dat také na Akademii
16
múzických umění v Praze. Dále byli osloveni studenti skrze sociální síť Facebook (veřejné či soukromé skupiny). Odpovědi od umělců byly získány poměrně rychle, náročnější skupinou se stali manažeři, jelikož tento obor nestuduje tak velké množství studentů, aby návratnost dotazníků byla uspokojivá. Důležitým bodem pro práci bylo seznámení s panem Romanem Dietzem, ředitelem Severočeské filharmonie Teplice, který prostřednictvím e-mailové komunikace projevil nadšení pro dané téma, a ochotně autorku nasměroval na další školy, kde se umělecký management vyučuje. Také poskytl kontakty na pedagogy, skrze které byli osloveni další studenti.
Tabulka č. 3: Zastoupení jednotlivých škol (Vašíčková kateřina)
Umělci
Manažeři
Škola
Četnost
Škola
Četnost
HF JAMU Brno
37
HF JAMU Brno
22
HAMU Praha
35
DIFA JAMU Brno
8
Konzervatoř Brno
2
HAMU Praha
6
FF MU Brno
1
FF MU Brno
14
VŠMU Bratislava
7
ÚJEP Ústí nad Orlicí
6
Všichni respondenti byli osloveni formou online dotazníku1, pro větší návratnost a motivaci nabízel vyplněný dotazník odměnu za jeho odeslání v podobě publikace o prokrastinaci2. K získání příručky je navedl samotný dotazník, a mohli ji obdržet v elektronické verzi. Sběr dat byl anonymní, respondenti však uváděli svůj email, pokud měli zájem o vyzvednutí příručky. 1
Dotazník pro umělce, dostupný z: https://www.survio.com/survey/d/G6A8Q7F8G9X0X1N5O Dotazník pro manažery, dostupný z: https://www.survio.com/survey/d/W2P4G9T6I7O5C6K8F 2 Sliviaková, A. (2010). Příště se do toho pustím dříve! Malá příručka pro prokrastinující
17
3.3 Použité metody Pro tuto práci bylo zvoleno on-line dotazování (CAWI – Computer Assisted Web Interviewing).3 Metoda se zdála vhodná hned z několika důvodů. Je zde poměrně rychlá a snadná návratnost, je časově a lokálně nezávislá, nemá žádné finanční zatížení, výsledky se ukládají na server, kde je lze průběžně kontrolovat, a také může být provedena korekce chyb. Sestavila se kombinace více typů otázek – od uzavřených, kde respondenti pouze zaškrtávali vhodné odpovědi, přes označování intenzity v podobě 1 – 5 hvězdiček, po otevřené otázky, kde dostali šanci se více projevit a rozepsat. Veškeré šetření proběhlo pomocí serveru www.survio.cz.
3.4 Demografické a doplňující údaje Respondenti uváděli jejich věk, pohlaví, vzdělání (škola, ročník, obor), jestli a kolikrát organizují / hrají na akci, zda častěji organizují / hrají sami nebo s kolegy, určovali také míru napětí, kterou pociťují při výkonu, projevy stresu, metody zvládání stresu a to, jak vnímají roli hudebního manažera a umělce.
3.5 Metody analýzy dat Primárně proběhlo rozčlenění odpovědí z obou dotazníků, a následně analýza – tedy jejich rozbor. To napomohlo lepšímu pochopení situace. Poté bylo na oba dotazníky pohlíženo metodou srovnávání.
3
AUGUR consulting [online]. Brno: Augur consulting, 2016 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.augur-consulting.cz/kvantitativni-vyzkum.php
18
4 Výsledky výzkumu Před samotným rozklíčováním hlavních výzkumných otázek je třeba shlédnout, jak často umělci vystupují a manažeři organizují akce. V tabulce jsou uvedeni také ti, kteří odpověděli, že akci nepořádali nikdy a ti, kteří na koncertě taktéž nikdy nehráli. Přestože tito lidé prozatím nemají praktické zkušenosti, rozhodla se autorka nevyřazovat jejich odpovědi z šetření. Výzkum byl cílen na studenty, a tudíž je počítáno s tím, že mají alespoň teoretické představy o dané činnosti ze studií.
Tabulka č. 4: Jak často probíhají akce (Vašíčková Kateřina)
Umělci
Manažeři
Jak často?
Četnost
Jak často?
Četnost
Několikrát za rok
10
Několikrát za rok
25
Jednou za měsíc
16
Jednou za měsíc
9
Několikrát za měsíc
28
Několikrát za měsíc
8
Jednou za rok
0
Jednou za rok
8
Občas
7
Občas
7
Denně
1
Denně
4
Nikdy
1
Nikdy
2
19
4.1 Intenzita vnímaného napětí při samostatném a hromadném výkonu První otázka se zaměřila na to, zda je pro respondenty velký rozdíl, když svůj výkon, ať už manažerský či umělecký, provádí sami nebo v týmu. Ke každé otázce měli za úkol přiřadit hvězdičky, přičemž platí, že čím více hvězdiček, tím vyšší míra stresu. Z níže uvedených odpovědí vyplývá, že oba dva soubory se shodují na vyšší intenzitě pociťovaného napětí ve chvíli, kdy výkon záleží pouze na nich, kdežto v hromadné produkci se cítí lehce komfortněji.
Obrázek č. 4: Intenzita napětí souboru umělců při sólovém výstupu (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
Obrázek č. 5: Intenzita napětí souboru umělců při společném výstupu (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
Obrázek č. 6: Intenzita napětí souboru manažer při samostatné organizaci (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
Obrázek č. 7: Intenzita napětí souboru manažerů při samostatné týmové organizaci (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
20
Nejvyšší intenzitu stresu při sólovém vystoupení pociťuje 26 % umělců, ale při samostatné práci se nejintenzivněji stresuje pouze 12 % manažerů. Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že střední až těžší stresové zatížený, symbolizované 3 a 4 hvězdičkami, pociťuje drtivá většina umělců (71,2 %), a také, ne tak přesvědčivá, většina manažerů (58,8 %). Zajímavostí je, že u žádného z hráčů nezaznamenáváme nejnižší úroveň stresu, kdežto 11,1 % manažerů uvádí, že je samostatná činnost téměř nestresuje. Co se týče hromadné produkce, nikdo z umělců neuvedl nejvyšší stresovou zátěž (naopak od sólové interpretace, kde nikdo neuvedl stav beze stresu). Menší část manažerů (4,8 %) týmová práce stresuje na nejvyšší možné úrovni. Obecně můžeme tvrdit, že spolupráce s ostatními kolegy působí stresově více na manažery než na umělce.
21
Tabulka č. 5: Míra stresu při samostatném a kolektivním výkonu (Vašíčková Kateřina)
Umělci – sólový výstup
Manažeři – samostatná organizace
Počet hvězdiček
Četnost
%
Počet hvězdiček
Četnost
%
1
0
0%
1
7
11,1 %
2
2
2,7 %
2
11
17,5 %
3
30
41,1 %
3
12
19,1 %
4
22
30,1 %
4
25
39,7 %
5
19
26 %
5
8
12,7 %
Umělci – hromadný výstup
Manažeři – týmová organizace
Počet hvězdiček
Četnost
%
Počet hvězdiček
Četnost
%
1
21
28,4 %
1
4
6,4 %
2
31
41,9 %
2
20
31,8 %
3
16
21,6 %
3
21
33,3 %
4
6
8,1 %
4
15
23,8 %
5
0
0%
5
3
4,8 %
Zdroje stresu – stresory
4.2
Na úvod bude znovu zobrazen seznam možných stresorů z druhé kapitoly. Pro hudební manažery:
přetížení množstvím práce
časový stres
neúměrně velká odpovědnost (za průběh akce, za sjednocení veškerých složek)
22
nevyjasnění pravomocí (nesplnění úkolu, o kterém nevěděl, že ho má splnit nebo naopak splnění stejného úkolu více lidmi)
kontakt s lidmi
nedostatek
vysilující snaha o kariéru
vztahy mezi lidmi a nutnost neustálé komunikace
nespolehlivý umělec
problémy s domluvou termínů a prostor
nepříznivé situace zvenčí – vnější faktory
rozdílné vize manažera a umělce
obavy o návštěvnost projektu
mediální uzávěrky
finanční problémy
konkurence.
Pro umělce:
přetížení množstvím práce
časový stres
neúměrně velká odpovědnost (za výkon)
nevyjasnění pravomocí (špatně organizované zkoušky, domluva s kolegy)
hluk
nutnost veřejného vystupování
narušení spánkového režimu
vysilující snaha o kariéru
obava o umělecký výkon
kolize dat akcí
neshody s uměleckým manažerem
obava o honorář
problémy spojené s cestováním a dopravou na místo konání akce
psychický stav – boj s trémou. Výzkum ukáže, zda se odpovědi s těmito možnosti shodovaly. Každý
respondent měl za úkol uvést jeden až tři zdroje stresu, které podle něj mají největší 23
vliv na jeho výkon. U souboru umělců převažovaly tři odpovědi, o prvenství se podělila obava z pamětního výpadku a pocit nepřipravenosti (shodně 22 odpovědí). Pouze o jeden bod míň obdržela response stresování se kvůli publiku, přičemž umělci hojně popisovali rozdíl mezi amatérským a vzdělaným publikem, kde většinu z nich amatérské nechává klidným, ale ve chvíli, kdy mají vystoupit před odbornou veřejností, je to pro ně velký problém. Dalších pět důležitých stresorů bylo uvedeno 11 – 18 respondenty, a to strach a nejistota, pociťování napětí z důvodu nátlaku ze strany okolí, ať už se jedná o šéfa, dirigenta či spoluhráče, okolnosti, které performer neovlivní (problémy s technikou, špatné podmínky), obtížný repertoár nebo fyziologické potíže (nemoc, pocení, třes rukou). V poslední části odpovědí, které získaly menší počet hlasů, můžeme najít stresory jako je pocit zodpovědnosti (9), chyby v interpretaci (8), koncentrace (7) nebo limity dané nástrojem (6). Okrajově byly zmíněny neúspěch, sebedůvěra a sebehodnocení. Soubor manažerů také poskytuje dvě odpovědi s nejvyšším počtem hlasů, ty v tomto případě ovšem markantně převýšily všechny ostatní. Jedná se o lidský faktor, a to zejména problémy v komunikaci (40) a časový press (38). Více než polovina manažerů uvedla, že ve chvíli, kdy není bezproblémová domluva s týmem, umělci nebo dodavateli, a k tomu ještě hoří termíny a uzávěrky, stává se pro ně jejich práce velmi stresující. Z dalších odpovědí výrazněji vyčnívala pouze obava o rozpočet – nezískání dotací (12), nepředvídatelné situace (9) a strach z nízké návštěvnosti akce (9). V menším zastoupení se vyskytly odpovědi jako nedostatek spánku, problémy s technikou a vybavením, strach ze selhání, špatné recenze, kolize termínů, nutnost výstupu manažera před publikem, doprava, počasí a právní záležitosti. Z níže uvedené tabulky lze snadno vyčíst, že hlavní zdroje stresu jsou u obou souborů poměrně rozdílné, ale také to, že jak umělci, tak manažeři, tedy každý soubor zvlášť, se ve velké části případu shodovali na tom, co je stresuje nejvíce.
24
Tabulka č. 6: Hlavní zdroje stresu (Kateřina Vašíčková)
Umělci
Manažeři
Odpověď
Četnost
Odpověď
Četnost
Pamětní výpadek
22
Lidský faktor
40
Nepřipravenost
22
Časový press
38
Publikum
21
Finance
12
4.3
Projevy stresu Respondenti obdrželi předepsané projevy stresu upravené podle WHO
4
a zaškrtávali ty, které na ně sedí. Na výběr měli z možností uvedených pod obrázky č. 8 a 9. Ze situace vyšly dva níže přiložené grafy, ze kterých je na první pohled zřejmé, že se u obou souborů v některých případech výrazně liší.
4
World Health Organization
25
Obrázek č. 8: Projevy stresu týkající se souboru umělců (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
Obrázek č. 9: Projevy stresu týkající se souboru manažerů (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
26
V prvním grafu týkajícím se souboru umělců má největší zastoupení odpověď bušení srdce, kterou označilo 53 respondentů. Dalšími častými projevy jsou nadměrné pocení (38) a časté nucení na močení (25). Před poslední z uvedených projevů se ovšem dostala na pomyslné třetí místo žebříčku ještě otevřená varianta ,,jiná odpověď“, kterou zvolilo 27 respondentů. Pod ní se skrývají především problémy s dýcháním, studené, ztuhlé či třesoucí se ruce, sucho v ústech a pocit chladu. Manažeři zvolili jako primární projev podrážděnost (39), shodně s počtem 33 hlasů vyšly z výzkumu bušení srdce a nadměrné starosti a trápení. S psychikou související je i třetí místo, a to rychlé změny nálad (19). Z výsledků manažerů by se dalo odhadovat, že by hypoteticky mohla být negativně ovlivněna komunikace a vztahy s druhými.
4.4
Metody odbourávání stresu Po zodpovězení předchozích otázek byli respondenti tázáni na to, jaké
metody odbourávání stresů používají, a jaké další znají. Níže uvedená tabulka je rozdělena na dva sloupce, přičemž první patří uměleckému, druhý manažerskému souboru. Stejnou barvou jsou vždy zaznačeny dvě shodné odpovědi. Je možno si všimnout poměrně vysoké barevné podobnosti na vrcholu tabulky. Jak umělci, tak manažeři považují za důležité řádnou přípravu a dostatečnou relaxaci. Naopak rozdílná potřeba je v provádění dechových cvičení, které u umělců získali prvenství, kdežto u manažerů se vyskytují na nižší příčce pomyslného žebříčku. Organizátoři naopak v náročných situacích ocení poslech hudby, umělci nikoli. Toto může vyplývat z faktu, že umělci mají, na rozdíl od manažerů, hudby mnohem více, proto ji nepotřebují ještě ve zvýšeném množství. Oba soubory se shodly také na fyzické aktivitě, její forma se ovšem výrazně liší. Umělci preferují klidná relaxační cvičení (jóga, protahování), manažeři naopak vyžadují fyzicky náročnou aktivity (běh, kolo, posilovna).
27
Tabulka č. 7: Metody odbourávání stresu, které respondenti praktikují (Vašíčková Kateřina)
Umělci
Manažeři
Metoda
Četnost
Metoda
Četnost
Dechová cvičení
36
Fyzická zátěž
22
Řádná příprava
28
Relaxace, meditace
20
Lehká fyzická aktivity, protažení
16
Řádná příprava
16
Relaxace, meditace
14
Strava
16
Strava
14
Přátelé, rodina - komunikace
18
Pozitivní myšlení
12
Hudba – poslech, hra
11
Koncentrace
9
Nadhled
10
Přátelé, rodina - komunikace
9
Dechová cvičení
10
Modlitba
7
Pozitivní myšlení
7
Přijetí situace
8
Procházka
5
Koncentrace na skladbu
6
Modlitba
4
Nadhled
4
Řešení věcí včas
4
Alkohol, návykové látky
3
Cigarety
3
Pozitivní odměna
2
PC hry
2
Nevnímání publika
2
Únik od problémů
1
Sprcha
2
Křik
1
Čerstvý vzduch
1
Kousání tužky
1
Poslech hudby
1
Třídění myšlenek
1
Druhá podotázka, tedy jaké efektivní techniky zvládání stresu dotazovaní znají, je zpřehledněna v následující tabulce. Drtivá většina z obou souborů uváděla naprosto shodné metody, jako v předchozí odpovědi. Barevně jsou zaznačeny techniky, které respondenti ve srovnání s předchozí tabulkou nepoužívají. Vyskytly se i odpovědi odborného rázu. 28
Tabulka č. 8: Metody odbourávání stresu, které respondenti znají (Vašíčková Kateřina)
Umělci
Manažeři
Metoda
Četnost
Metoda
Četnost
Relaxace, meditace
25
Relaxace, meditace
24
Dechová cvičení
21
Dechová cvičení
20
Jóga
15
Fyzická zátěž
15
Řádná příprava
9
Jóga
8
Koncentrace
7
Komunikace s přáteli
6
Fantazie, vizualizace
6
Vyvážená strava, pitný režim
5
Fyzická zátěž
5
Odreagování se
4
Uvědomění, nadhled
4
Uvědomění, nadhled
3
Alkohol
3
Alkohol a návykové látky
3
Procházka
3
Řádná příprava
3
Autosugesce
3
Výtvarná činnost
2
Čokoláda
2
Muzikoterapie
2
Modlitba
2
Sexuální aktivita
2
Komunikace s přáteli
2
Alexandrova technika
1
Zdravý životní styl
2
Autogenní trénink
1
Optimismus, úsměv
2
Antistresový předmět
2
Léky
2
Optimismus
2
Autogenní trénink
2
Fantazie
1
Psychowalkman
1
Autosugesce
1
Sexuální aktivita
1
Bylinky
1
Bolestivý podnět
1
Studená sprcha
1
Rituál
1
Doplnění minerálů
1
Talisman
1
Koncentrace
1
29
Alexandrova technika
Nepřemýšlení
1
1
Za povšimnutí stojí odpovědi autosugesce, autogenní trénink, alexandrova technika, psychowalkman a paretovo divadlo. Naznačují, že někteří respondenti již pravděpodobně po odborných technikách boje proti stresu pátrali. Z psychologického hlediska byla zajímavá odpověď umělce, ve které uváděl, že se před akcí snaží celý průběh detailně představit v mysli i s případnými problémy, a v průběhu toho odstraňuje své vlastní napětí a nervozitu.
4.5
Vnímání rozdílnosti míry stresu u hudebního manažera a umělce Poslední výzkumnou otázkou je to, zda si jednotlivé soubory myslí, že míra
stresu umělce a manažera je obvyklé stejná a proč. Aby vůbec šlo v otázce Proč? pokračovat, je třeba se nejprve podívat na to, jestli oba soubory vnímají rozdílnou míru stresu či nikoli. Z níže uvedených grafů vyplývá, že drtivá většina umělců i manažerů pociťují rozdíl. Na otázku, jestli je míra stresu umělce a manažera stejná, odpovědělo záporně 68 % umělců a dokonce 79 % manažerů. Otázka má tedy význam a pokračování v jejím řešení je na místě.
Obrázek č. 10: Procentuální znázornění vnímání stresu z pohledu umělců (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
30
Obrázek č. 11: Procentuální znázornění vnímání stresu z pohledu manažerů (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
Všichni dostali příležitost se otevřeně vyjádřit a zdůvodnit, proč na předchozí dotaz odpověděli tak, jak odpověděli. Odpovědi jsou rozčleněny celkem do tří kategorií:
Vyšší míru stresu může pociťovat umělec
Vyšší míru stresu může pociťovat hudební manažer
Nelze určit, kdo může pociťovat vyšší míru stresu
31
Odpovědi umělců Tabulka č. 9: Vyjádření názoru umělců na míru stresu (Vašíčková Kateřina)
Soubor umělci
Vyšší míru stresu
Vyšší míru stresu
Nelze určit, kdo
může pociťovat
může pociťovat
může pociťovat vyšší
umělec
hudební manažer
míru stresu
Četnost odpovědí
16
15
34
Procentuální vyjádření
21,3 %
20 %
45,3 %
1. Vyšší míru stresu může pociťovat umělec Velká část umělců odpověděla, že právě hudebník je tou viditelnou složkou, kvůli které publikum na akci dorazí, z toho důvodu se může stresovat více. Našla se také sice ojedinělá, přesto zajímavá odpověď, která říká, že manažer může svoji aktuální činnost ukončit, to znamená, že odstoupí a akci nedotáhne do konce. Těžko si ale představit, že by totéž mohl udělat umělec, tedy zvednout se a odejít v půlce vystoupení. 2. Vyšší míru stresu může pociťovat hudební manažer Překvapivě
zde
odpovídalo
hodně
umělců
ve
prospěch
manažera
– zdůrazňovali, že komunikace s lidmi, kterou manažer absolvuje, musí být náročná, stejně tak jako pocit vysoké zodpovědnosti ne jen za svou práci, ale také za spoustu dalších osob. Objevila se i možnost, že zisk obou závisí převážně na manažerovi, a finanční problémy mohou být velice stresující. Také nečekané úkoly, které jsou na denním pořádku manažera, si umělecký vzorek uvědomuje jako velmi náročné. 3. Nelze určit, kdo může pociťovat vyšší míru stresu Více než polovina respondentů umělců se shodla, že se jedná o úplně jiný druh stresu. Nejčastější odpovědí, kterou uvedla velká část osob, byla ta, že manažer zažívá větší stres před a po akci, umělec při akci. Velice potěšující byly odpovědi, že oběma jde o stejný výsledek, proto je míra jejich stresu stejná, ale zejména že pokud tvoří manažer a umělec dobrý tým, měli by svůj vzájemný stres prožívat společně.
32
Odpovědi hudebních manažerů Tabulka č. 10: Vyjádření názoru manažerů na míru stresu (Vašíčková Kateřina)
Soubor hudební
Vyšší míru stresu
Vyšší míru stresu
Nelze určit, kdo
manažeři
může pociťovat
může pociťovat
může pociťovat vyšší
umělec
hudební manažer
míru stresu
Četnost odpovědí
9
21
33
Procentuální vyjádření
14, 3 %
33, 3 %
52, 4 %
1. Vyšší míru stresu může pociťovat umělec Argumenty, které se objevily na podpoření tohoto tvrzení, jsou následující: primárně záleží na umělci a jeho výkonu, lidé chodí ,,na umělce“, ne ,,na manažera“. Další podstatnou uváděnou odpovědí je, že umělec vystupuje před lidmi, manažera veřejnost nevidí, a právě to řadí umělce do pozice více stresovaného. Často také manažer čeká, až umělec dílo dokončí, a nemůže to nijak ovlivnit. Kdežto umělce tlačí čas, takže se stresuje více. Manažer také může svoje problémy řešit lépe a za pomoci druhých, ale umělci v dané chvíli na pódiu nikdo nepomůže, a strach z osobního uměleckého selhání považujeme za nejhorší. V případě, že se jedná o sérii vystoupení, už manažerovi zaběhlý postup klape a vše má připraveno, tak může být relativně v klidu, nicméně umělec může dojít do stavu vyčerpání. Posledním uvedeným tvrzením se stal fakt, že člověk, který chce působit jako manažer, by měl být silná osobnost a stres zvládat, za jiných okolností by se do činnosti neměl pouštět. Umělci se však rodí různí, mohou to být citlivé osobnosti, a proto se snadno může stát, že se mezi nimi najde takový, co se stresem velmi bojuje. 2. Vyšší míru stresu může pociťovat hudební manažer Hlavní a několikrát se opakující odpovědí se stalo tvrzení, že umělec je svým pánem, a jen on zodpovídá za svůj výkon, manažer je ovšem ovlivněn mnoha faktory, jeho výkon tedy do jisté míry nezáleží pouze na něm, a pocit neovlivnitelnosti může být stresující. Také je obvyklé, že ať se cokoli nepovede a na vině je kdokoli, všichni se obrací na manažera. Další odpovědí bylo, že manažer 33
je zodpovědný za zisk, což je důležitý faktor. Několik manažerů se domnívá, že umělci se nestresují, protože jsou na opakovaná vystoupení zvyklí, náplní jejich života je cvičení, takže by měli skladby ovládat dokonale, a také přesně ví, co se bude na koncertě odehrávat a co se po nich chce, což u manažerů, kteří řeší neočekávané problémy a situace, často říct nejde. 3. Nelze určit, kdo může pociťovat vyšší míru stresu V této sérii se vyskytovala tvrzení, že nelze přesně určit, protože záleží na daném jedinci, jak stres vnímá, také že každý může mít pocit, že je stresovaný více, než ten druhý. Dlouhodobý versus nárazový stres byla další významná odpověď. Manažeři, stejně tak jako umělci, se domnívají, že pokud vznikne silný tým a pouto přátelství, stres by měl být prožíván a zvládán společně. Zajímavé doporučení na závěr, které z dotazníku vyplynulo, je to, že schopnější umělec, který má díky vystoupení zvýšenou hladinu adrenalinu, by ji měl využít k manažerské činnosti a začít organizovat.
Tabulka č. 11: Součet názorů umělců a manažerů na míru stresu (Vašíčková Kateřina)
Soubor umělci
Vyšší míru stresu
Vyšší míru stresu
Nelze určit, kdo
může pociťovat
může pociťovat
může pociťovat vyšší
umělec
hudební manažer
míru stresu
Četnost odpovědí
25
36
67
Procentuální vyjádření
18, 1 %
26, 1 %
48, 5 %
i manažeři
34
5 Diskuze Cílem výzkumu bylo prozkoumat subjektivně vnímanou míru stresu, která ovlivňuje výkon hudebního manažera a umělce, a najít odpověď, zda se subjektivně vnímaná úrovně stresu liší nebo jsou srovnatelné. Výzkumnému souboru, tvořenému ze studentů středních a vysokých uměleckých škol, byly položeny následující otázky: 1. Pociťují umělci / manažeři rozdílnou intenzitu stresu při samostatném a kolektivním výkonu? 2. Jaké jsou nejčastější zdroje jejich stresu? 3. Jak se jejich stres projevuje? 4. Které metody podporující odbourávání stresu znají a využívají? 5. Vnímá umělec stres manažera a manažer stres umělce stejně či rozdílně? První řešená otázka, zda pociťují umělci / manažeři rozdílnou intenzitu při samostatném a kolektivním výkonu, přinesla následující zjištění. Umělci zažívají mnohonásobně vyšší míru stresu při sólovém vystoupení než při hromadné produkci, kdežto procentuální zastoupení manažerů, které výrazně stresuje práce v týmu, je poměrně vysoké. Ukazuje se tedy, že manažeři jsou spokojenější, když si svoji práci mohou plnit na vlastní zodpovědnost, bez ohledů na jiné. Toto zjištění přímo koresponduje s tematikou práce. Fakt, že manažeři upřednostňují samostatnou práci, značí, že existuje nějaký důvod, kvůli kterému neradi pracují s ostatními. Ve většině případu za tím stojí právě zmíněná komunikace, respektive komunikační problémy, které mohou vést až k tomu, že si manažer raději vezme na svá bedra sice více práce, ale udělá ji sám a v klidu. Jako logická argumentace, proč je to u umělců právě naopak, poslouží jednoduchá úvaha. Manažeři činnost, při které se mohou stresovat, provádí převážně ukryti zrakům obecenstva, u umělců je to přesně naopak. Je v povaze člověka se snažit působit před lidmi slušným dojmem, proto hádka umělců na pódiu před diváky je mnohonásobně méně pravděpodobná než hádka manažerů v zákulisí. Proto na umělce nemusí komunikační problémy dopadat v tak vysoké míře. Druhá otázka řešila stresory způsobující stres. U umělců se na pomyslné vítězné příčky vyšplhaly odpovědi pamětní výpadek, nepřipravenost a publikum. 35
Nepřipravenost je zdroj stresu běžný u jakékoli jiné pracovní činnosti či záležitosti v osobním životě. Pamětní výpadek a tréma z publika jsou pro uměleckou činnost velmi specifické a očekávatelné odpovědi. Manažerská činnost se, více než umělecká, blíží klasickému zaměstnání. Nejvíce zastoupené odpovědi lidský faktor, časový press a finanční problémy, se taktéž dají očekávat ne jen v této oblasti. Po srovnání se seznamem možných stresorů uvedeným ve druhé kapitole lze zaznamenat fakt, že tři nejčastější odpovědi hudebním manažerů se do něj trefily – lidský faktor, časový press i finanční tíseň v něm hrají svoji roli. U umělců už tomu tak nebylo – ze tří odpovědí s nejvyšší četností se dá nalézt shoda pouze u jedné odpovědi, a to publikum jako stresor. Ze seznamu lze také vyčíst, že ti, co ho vytvořili, mysleli u umělce spíše na problémy vnějšího charakteru, jako jsou problémy s cestováním, obava o honorář, neshody z manažerem, ale u umělců se na první příčky vyšplhaly subjektivní vnitřní pocity manažera, obava o jeho vlastní výkon a strach ze selhání. Z odpovědí si lze povšimnout, že stresory uváděné umělci se týkají spíše jich samotných a také věcí, které mají částečně ve svých rukou, kdežto u manažerů jsou to stresory vyplývající z často hůře ovlivnitelných okolních vlivů. Třetí otázka, a to projevy stresu, byla řešena na základně seznamu stresorů vydaném organizací WHO. Respondenti vybírali projevy stresu z předem dané nabídky. Rozdíl v odpovědích obou souborů je zde výrazný. Ze srovnání obou souborů lze vyčíst, že projevy stresu při umělecké činnosti jsou spíše fyziologického a krátkodobého charakteru, kdežto v procesu organizování se táhnou více dlouhodobě a týkají se psychiky, a v přeneseném významu slova také vztahů s druhými lidmi – s náladovým mrzutým člověkem se bude vycházet daleko hůře než s veselou optimistickou bytostí. Odpovědi manažerů naznačují možné komunikační a vztahové problémy, pro ověření tohoto tvrzení by ovšem bylo vhodné provedení dalšího výzkumu. Čtvrtá otázka, tedy jaké metody podporující odbourávání stresu, respondenti znají
a
které
využívají,
překvapila
širokou
škálou
odpovědí.
Objevilo
se velké množství technik, přičemž lze tvrdit, že se u obou souborů příliš neliší, maximálně zastupují v pomyslném žebříčku u každého souboru jinou pozici. V obou případech se vyskytly možnosti relaxace a řádná příprava. Těchto dvou 36
metod využívají umělci i manažeři. Rozdílem je, že pro umělce jsou bytostně důležitá dechová cvičení, která se u manažerů nacházejí v žebříčku níže. Ti zase oproti tomu hojně využívají poslech hudby, kterého se umělci spíše vyvarují, zřejmě z důvodu, že muziky mají dost. Rozdíl je zaznamenán také ve formě fyzické aktivity, která sice zastupuje vysokou pozici u obou souborů, ovšem v podobě pomalejšího pohybu (jóga, protahování) u umělců, a naopak náročnější sportovní aktivity (kolektivní sport, běh, posilování) u manažerů. To může být způsobeno celkovým uzpůsobením a tempem života. Manažeři jsou stále v pohybu a řeší situace za běhu, umělci bývají klidnější osoby, taktéž provedení jejich práce je mírnější, obrazně by se dalo říci až sedavého charakteru. Překvapením byla znalost několika odborných technik, jako je autogenní trénink, paretovo divadlo nebo alexandrova technika, z toho vyplývá, že někteří respondenti se již tím, jak zvládat stres, pravděpodobně zabývali do větší hloubky. Poslední otázka, stávající ze dvou částí, se dotazovala na to, zda umělci a manažeři vnímají míru stresu druhého stejně nebo rozdílně a proč. Výzkum ukázal, že absolutní většina dotazovaných z obou souborů rozdíly vnímá. Umělci odpovídali ve prospěch svůj i manažerů, stejně tak jako manažeři. V praxi se lze často setkat s tím, že manažeři mají pocit nedocenění. Absolutní většina umělců i manažerů však uvedla, že nelze přesně zhodnotit, kdo může pociťovat vyšší míru stresu. Z odpovědí vzešla jednoduchá rovnice: krátkodobý plus intenzivnější stres (umělci) versus dlouhodobý plus mírnější stres (manažeři), a tím by se měla míra u obou vyrovnat. Přesto, že zbylé odpovědi od umělců signalizovaly možnost vyšší míru stresu právě u umělců, stejně tak jako manažeři hájily manažery, vzniklé rozdíly nebyly nijak velké. Objevilo se přesvědčení, že umělec je vždy znám a jde s kůží na trh, manažer většinou zůstává pro diváky a posluchače neznámý (respektive málokdo se o jeho jméno zajímá). Problémová může být i obava o renomé umělce, které si může jeho výkonem snadno poškodit. Vlivným faktorem je také veřejné vystoupení, umělec své dílo vykonává před zraky diváků, kdežto manažer povětšinou ne. Ovšem náročná práce manažera je taktéž brána v potaz. Z tabulek uvedených ve čtvrté kapitole (tabulka č. 8, 9 a 10) tedy lze vyvodit závěr, že přes fakt, že výzkumu se zúčastnilo více umělců než manažerů, se obecně za více pod tlakem považují právě organizátoři. Z manažerského pohledu byl velice 37
překvapivé zjištění, že velké množství umělců uvedlo, že i když se cítí jako hlavní bod veškeré kulturní činnosti, absolutně si uvědomují, co všechno dopadá na bedra manažera. Díky konkrétním uváděným věcem lze uvést, že umělci vnímají povinnosti manažera jako jednání s lidmi, zodpovědnost za zisk, příprava prostor, propagace nebo nutnost čelit neočekávaným situacím možná více, než si manažeři připouští. Čím je tedy způsoben pocit manažerů, že je umělci nerespektují tak, jak by zasloužili, přestože výzkum poukazuje na pravý opak? Člověk je od přírody zvyklý soustředit se na své pocity, dojmy a potřeby. Když umělec přijde na akci, kde je vše připraveno, nachystáno a funguje tak, jak má, nic mu nebrání v přípravě na jeho výkon. V případě, že nastane opak, a umělcům výkon bude z organizační stránky něčím narušován či dokonce ohrožován, umělec okamžitě uvidí, že se něco děje. V prvním případě si mnohdy ani neuvědomí, že za hladkým průběhem musí někdo stát, protože co je v pořádku, to se většinou neřeší. Teprve v případě, že je problém, si toho všimne a začne jednat. Proto se snadno stane, že umělec, soustředící se na sebe a svůj výkon, v zápalu boje nedá manažerovi zpětnou pozitivní vazbu, která mu dojde pravděpodobně až po skončení akce. Manažer pak může mít pocit, že nebyl doceněn. Pozitivním zjištěním na závěr je to, že jak umělci, tak manažeři zdůrazňovali, že ideální model spolupráce by měl být takový, kde všichni tvoří silný tým, ve kterém se nedělají rozdíly v tom, kdo to má snazší a kdo náročnější, ale ve kterém se všichni vzájemně podporují, pomáhají si, vycházejí vstříc, komunikují a společně vedou kulturu ke stejnému, úspěšnému cíli. Již ve škole by měli být umělci a manažeři k takovému pocitu vedeni. Od počátku by bylo vhodné vštěpovat oběma, že jeden bez druhého nemohou dost dobře fungovat, a že jejich spolupáce není čerpání výhod jedné strany, ale společná cesta, která může přinést velmi zajámavé výsledky.
5.1
Možné zdroje zkreslení Výsledky výzkumu mohly být ovlivněny zkreslením z různých zdrojů. Část
z nich souvisí s nevyrovnaným zastoupením pohlaví či různých věkových skupin, další lze opřít o samotné respondenty. Ve chvíli, kdy působí lidský faktor, se vždy může objevit špatné pochopení či přehlédnutí otázky. Někteří lidé dotazník nemusí 38
vyplnit svědomitě, v ojedinělých případech se vyskytly nesmyslné odpovědi nesouvisející s tématem. U otevřených otázek může hrát roli i ne zcela správné pochopení odpovědi. Zkreslit výzkum mohli i ti respondenti, kteří zatím nemají ve svém oboru velké množství zkušeností z praxe, takže mají jen minimální představu o tom, co všechno organizování či vystupováné obnáší a jak se při tom mohou obě strany cítit. Autorka práce musí připustit jednu chybu v položení otázky, kdy se stalo, že otázka doporučovala respondentovi v případě neúčinkování / neorganizování samostatně odpověď přeskočit, ovšem bez vyplněné odpovědi dotazník nešel odeslat. Toto zjištění proběhlo ve zpětné vazbě respondentů v poznámce dotazníku. Z chyby se stalo ponaučení do dalších případných výzkumů. Přesto lze tvrdit, že tato informace neměla na výsledek výzkumu výrazný vliv.
5.2
Limitace výzkumu Nálezy v prezentované studii musí být interpretovány s ohledem k několika
limitacím. První z nich se týká výzkumného souboru. Umělecké obory obecně nejsou rozšířeny tak hojně jako jiné směry (lékařský, ekonomický, sportovní, …), proto získat dostatečné množství odpovědí nebylo snadné. Umělců se našlo dostatečné množství, ovšem lidí studujících hudební manažerství, byť se tento obor v poslední době velice rozšiřuje, je stále málo. Na základě toho byl vzorek studentů studujících čistě hudební management navýšen o studenty kulturního managementu obecně, a také o ty, kteří mají umělecký management pouze jako jeden předmět na škole. Vliv na výsledky má také zastoupení jednotlivých skupin. Ve vzorku zřetelně převažoval počet žen nad počtem mužů. Není vyloučeno, že umělci se sami octli v roli manažera, stejně tak manažeři v roli hráče, a i takovou zkušenost v dotazníku někteří zmínili. V neposlední řadě lehce převažuje počet odpovědí umělců nad odpověďmi hudebních manažerů.
5.3
Použitelnost v praxi a návrh dalších výzkumných kroků Přestože práci limitovaly některé výše uvedené jevy, došlo k určitým
výsledkům, se kterými je možno nadále pracovat. Primárním zjištěním je fakt, 39
že subjektivně vnímaná stresu u obou zastoupeným se liší, ovšem je zde snaha ji společně zvládat a eliminovat. V dalším, pokročilejším výzkumu, by bylo zajímavé zkoumat týmy, které spolu přímo spolupracují. To znamená ne náhodné umělce a náhodné manažery, jak tomu je v této práci, ale již umělce a jejich konkrétní manažery, s kterými na nějaké akci pracovali nebo pracují. To by mohlo odhalit další faktory, a přínosné by bylo objevení toho, zda vnímání probíhá obdobně i u lidí, kteří tvoří společně tým. V neposlední řadě by se mělo vzít v potaz lehce znepokojivé zjištění, a to, že velkou část studentů manažerství příliš stresuje práce v týmu. Svět kultury je o získávání kontaktů, a často je spolupráce a komunikace s ostatními nezbytná. Proto by se měl věnovat přípravě studentů pro týmovou práci zvýšený zřetel. Práce měla přinést nahlédnutí do pouze studentské části problematiky, nezodpovězených otázek zůstává dost. V profesionálním prostřední mohou být výsledky naprosto odlišné. Doporučení pro další výzkum je zvolení a kombinace více výzkumných metod, nespokojit se pouze s dotazníky, ale zařadit například také rozhovor. Zajímavou, byť náročnou součástí by mohlo být také pozorování. Podrobnější zkoumání by mohlo výsledky posunout na vyšší úroveň.
40
Závěr Předkládaná práce se zabývala působením stresu v oblasti umělecké činnosti, konkrétně uměleckého výstupu a manažerství. Prvním, kdo použil a definoval slovo stres, byl Seyle. S ním se shodují další psychologové a psychiatři, proto z jejich definic vychází teoretická část. V ní byla snaha o definování základních pojmů souvisejících s tématem, upřesnění rozdílu mezi pojmy stres a tréma, a také okrajový exkurz do oblasti biologie, která je se stresem úzce spjata. Výzkumná část hledala odpovědi na otázky rozdílného vnímání míry stresu u umělců a manažerů, řešila, jaké faktory stres způsobují, jaké techniky mohou napomoci k jeho zvládání, zda si umělci i manažeři uvědomují stres ne jen svůj vlastní, ale i cizí a do jaké míry jsou schopni spolupracovat. Výsledky byly vyhodnoceny a zpřehledněny do podoby tabulek a grafů, cílem byla jejich přesná interpretace. Dále byly navrženy další možné výzkumné kroky, to vše za respektu limitujících faktorů, které výzkum doprovázely. Práce předkládá výsledek, že vnímání míry stresu u umělců i hudebních manažerů je rozdílná, každý prožívá jiný stres, a lze charakterizovat jako krátkodobý plus intenzivní u umělce a dlouhodobý plus méně intenzivní u manažera. Je zde zřejmá otevřenost umělců i manažerů vůči sobě navzájem, a tudíž také možnost rozvíjet vzájemnou podporu, spolupráci a eliminaci stresových situací. Uvedena jsou základní zjištění, pro další výsledky bude nutné tuto oblast prozkoumávat dál a hlouběji.
41
Použité informační zdroje LITERATURA: CIMICKÝ, Jan. Minimum proti stresu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1996, 70 s. Osobnost. ISBN 978-807-0334-157. CERMÁK, Ivo a Michal MIOVSKÝ. valitativní výzkum ve vedách o cloveku na prahu tretího tisíciletí sborník z konference. Vyd. 1. Boskovice: Nakl. Albert, 2000. ISBN 8085834960. ČERNÝ, Vojtěch. Jak překonat stres testy a cvičení. Vyd. 3. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 978-802-5110-034. HAVASOVÁ, Kato a Vladimír JIRÁNEK (překl.). Nebojte se trémy. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1990. ISBN 978-807-0581-551. HONZÁK, Radkin. Úzkostný pacient. Praha: Galén, c2005. ISBN 80-7262-367-2. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada - Avicenum, 1994, 190 s. ISBN 80-7169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003. ISBN 807178-774-4.
INTERNETOVÉ ZDROJE: AUGUR consulting [online]. Brno: Augur consulting, 2016 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.augur-consulting.cz/kvantitativni-vyzkum.php
42
Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Člověk ve stresu (Křivohlavý 1994, s. 8) Obrázek č. 2: Model stresové reakce (Černý 1999, s. 2) Obrázek č. 3: Základní rozměry stresu (Křivohlavý 1994, s. 12) Obrázek č. 4: Intenzita napětí souboru umělců při sólovém výstupu (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 5: Intenzita napětí souboru umělců při společném výstupu (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 6: Intenzita napětí souboru manažerů při samostatné organizaci (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 7: Intenzita napětí souboru manažerů při samostatné týmové organizaci (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 8: Projevy stresu týkající se souboru umělců (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 9: Projevy stresu týkající se souboru manažerů (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 10: Procentuální znázornění vnímání stresu z pohledu umělců (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz) Obrázek č. 11: Procentuální znázornění vnímání stresu z pohledu manažerů (vytvořeno na webovém portálu www.survio.cz)
43
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Následky stresu (Křivohlavý 1994, s. 38) Tabulka č. 2: Zastoupení respondentů dle věku (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 3: Zastoupení jednotlivých škol (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 4: Jak často probíhají akce (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 5: Míra stresu při samostatném a kolektivním výkonu (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 6: Hlavní zdroje stresu (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 7: Metody odbourávání stresu, které respondenti praktikují (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 8: Metody odbourávání stresu, které respondenti znají (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 9: Vyjádření názoru umělců na míru stresu (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 10: Vyjádření názoru manažerů na míru stresu (Vašíčková Kateřina) Tabulka č. 11: Součet názorů umělců a manažerů na míru stresu (Vašíčková Kateřina)
44
Seznam zkratek a značek CAWI – Computer Assisted Web Interviewing GAS – General Adaptation Syndrom WHO – World Health Organization
45
Seznam příloh Příloha č. 1: Zadání – projekt práce (dokument) Příloha č. 2: Dotazník pro umělce (obrázek) Příloha č. 3: Dotazník pro hudebního manažera (obrázek)
46
Přílohy Příloha č. 1: Zadání – projekt práce (dokument)
Zadání práce – projekt práce 1. Cíl práce Práce se bude zabývat vlivem stresu na práci manažera a práci umělce. Pokusí se určit, jestli umělci na jedné straně a manažeři na straně druhé vnímají vliv stresu – jeho míru a povahu – spíše podobně, nebo rozdílně. Následně se zaměří na případné rozdíly. Druhým cílem bude zjištění, do jaké míry jsou manažeři a na druhé straně umělci přesvědčeni, že se jim daří působící stres zvládnout, a jakým konkrétním způsobem či technikami. Vzhledem k tomu, že práce bude psána z pohledu manažera, by jako hlavní otázku měla zodpovědět, zda manažer, na kterého také působí mnohé stresory (tj. zdroje stresu), dokáže jejich působení efektivně zvládat, a tím pádem být tou správnou oporou pro umělce ve stresové situaci. Pro čtenáře manažera bude přínos práce hlavně v popisu role stresu v práci umělce, případně v rozdílnosti mezi tím, do jaké míry umělec a na druhé straně manažer stres ve své profesi vnímá a zvládá.
2. Význam, aktuálnost nebo očekávaný přínos zvoleného tématu Při výkonu jakéhokoli povolání se člověk může dostat do stresových situací. A právě zmapování tohoto pole by mělo čtenáři manažerovi pomoci s představou, jak by mohl svému umělci pomoci i v náročných situacích. Správně jednat s umělci by měl být základ práce každého manažera. Doposud jsem nenašla českou, která by se zabývala srovnáním vlivu stresu u těchto dvou povolání. Vycházet budu z prací, knih a článků, které se soustředí na práci s trémou a nervozitou, srovnání provedu poprvé sama.
47
3. Charakteristika teoretické části práce Jako základ poslouží již napsané diplomové práce studentů a odborné publikace o stresu a trémě. Vybrané publikace: CIMICKÝ, Jan. Minimum proti stresu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1996, 79 s. Minimum (Olympia). ISBN 80-703-3415-0. CLEGG, Brian. Stress management. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, iv, 111 s. V kostce (CP Books). ISBN 80-251-0617-9. ČERNÝ, Vojtěch. Jak překonat stres testy a cvičení. Vyd. 3. Brno: Computer Press, 2006, viii, 86 s. Rozvoj osobnosti. ISBN 80-251-1003-6. GREGOR, Ota. Žít se stresem, to je kumšt. 1. vyd. Jinočany: H, 1993, 216 s. Makropulos. ISBN 80-854-6751-8. Vybrané diplomové práce: z Janáčkovy akademie múzických umění v Brně KOLKOVÁ, Eva. 2008. Problematika destruktivní trémy a její řešení. Brno. Diplomová práce. Janáčková akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Petr Fiĺo. NOVÁKOVÁ, Jana. 2008. Příčiny, projevy a zvládání trémy v klavírní interpretaci. Brno. Diplomová práce. Janáčková akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D. ŠEBÍKOVÁ, Kristýna. 2013. Rozdíly v práci na kariéře zpěvačky a herečky. Brno. Diplomová práce. Janáčková akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Doc. Mgr. Karel Hegner. ZIRHUT, Petr. Práce s trémou. Brno. Diplomová práce. Janáčková akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Doc. Mgr. Richard Fajnor. z Akademie múzických umění v Praze PAŘÍKOVÁ, Barbora. 2008. Tréma v životě výkonného umělce. Praha. Bakalářská práce. Akademie múzických umění v Praze. Vedoucí práce Lubomír Malý.
48
SLOBODNÍKOVÁ, Barbora. 2013. Tréma. Psychická příprava na koncertní vystoupení. Praha. Bakalářská práce. Akademie múzických umění v Praze. Vedoucí práce Jindřich Pazdera.
z Masarykovy univerzity MAREČEK, Jan. 2012. Vliv stresu na pracovní výkon v podniku. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Božena Šmajsová Buchtová, CSc. MIČKOVÁ, Kristýna. 2013. Vliv stresu na pracovní výkon v podniku. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Božena Šmajsová Buchtová, CSc. RAUEROVÁ, Květa. 2013. Vliv stresu na pracovní výkon v podniku. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Božena Šmajsová Buchtová, CSc. ZÁCHOVÁ, Anna. 2014. Seberegulace v kontextu zvládání zátěže, self-efficacy a self-esteem u mladých lidí ve vynořující se dospělosti. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Katarína Millová, Ph.D. Metoda práce: -
Dotazníky pro studenty
4. Charakteristika praktické části práce Pro práci zvolím jako výzkumný soubor studenty – pro snazší dostupnost a získávání informací. Pro větší návratnost zkombinuji online testování a osobní rozdání tištěných dotazníků. Bude se jednat o kvantitativní výzkum.
Harmonogram 26. 10. 2015 – první prezentace projektu práce a rešerší do 22. 11. 2015 – studium literatury, formulace hypotéz 23. 11. 2015 – prezentace hypotéz do 6. 12. 2015 Zpracování teoretické části 7. 12. 2016 – prezentace rozpracovaného tématu s formálními náležitostmi do 11. 12. 2015 - tvorba dotazníků, zahájení výzkumné části 49
18. 1. 2016 – odevzdání 10 stran souvislého textu 15. 4. 2016 – napsaná práce 16. 4. 2016 – předání práce odborníkovi ke korekci 5. 5. 2016 – odevzdání kompletní práce oponentovi 15. 5. 2016 – zadání kompletní práce do IS
50
Příloha č. 2: Dotazník pro umělce (obrázek) Vytvořený na webovém portálu www.survio.com, dostupný z http://www.survio.com/survey/d/G6A8Q7F8G9X0X1N5O
51
Příloha č. 3: Dotazník pro hudebního manažera (obrázek) Vytvořený na webovém portálu www.survio.com, dostupný z http://www.survio.com/survey/d/W2P4G9T6I7O5C6K8F
52
