Vliv pravidelného cvičení na zvládání stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků na operačním sále

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra Ošetřovatelství

Milena Zerzánková

Vliv pravidelného cvičení na zvládání stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků na operačním sále Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Zdena Gryndlerová

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Zdeny Gryndlerové a všechny použité a prostudované literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. Brno 20.5. 2008

…………………………………… Milena Zerzánková

2

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Zdeně Gryndlerové za vstřícnost, cenné rady, připomínky a odborné vedení při vypracování mé bakalářské práce a pracovníkům centrálního operačního sálu Nemocnice Třebíč za jejich vzornou spolupráci při realizaci mého průzkumného šetření. …………………………………….. Milena Zerzánková

3

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................ 6

1

TEORETICKÁ ČÁST - CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ........................ 8

1.1

Stres .................................................................................................................... 8

1.1.1

Hlavní příčiny stresu ......................................................................................... 10

1.1.2

Projevy (příznaky) stresu .................................................................................. 11

1.1.3

Obecný adaptační syndrom .............................................................................. 13

1.1.4

Syndrom vyhoření ............................................................................................ 15

1.1.5

Strategie zvládání stresu ................................................................................... 18

1.2

Problematika operačního sálu ........................................................................... 19

1.2.1

Operační sál ...................................................................................................... 19

1.2.2

Pracovníci operačního sálu ............................................................................... 20

1.2.3

Příčiny stresu v práci nelékařských zdravotnických pracovníků ...................... 22

1.2.4

Příčiny stresu při práci na operačním sále ........................................................ 23

1.3

Problematika jógy ............................................................................................. 26

1.3.1

Co je to jóga ...................................................................................................... 26

1.3.2

Obecné účinky jógových cvičení ...................................................................... 27

1.3.3

Proč a jak cvičit jógu ........................................................................................ 27

1.3.4

Rišikéšská série................................................................................................. 29

1.3.5

Podmínky ke cvičení ....................................................................................... 32

2

PRAKTICKÁ ČÁST - VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ............................................ 34

2.1

Cíl výzkumného šetření .................................................................................... 34

2.2

Hypotézy ........................................................................................................... 34

2.3

Charakteristika souboru ve výzkumném šetření ............................................... 35

2.4

Realizace dotazníkového šetření na COS v Nemocnici Třebíč ........................ 37

2.4.1

Volba výzkumné metody a její zdůvodnění ..................................................... 37

2.4.2

Struktura dotazníku........................................................................................... 37

2.4.3

Realizace dotazníkového šetření....................................................................... 38

2.4.4

Metodika vyhodnocení dotazníku ................................................................... 39

4

2.4.5

Způsob zpracování výsledků šetření................................................................. 40

2.5

Prezentace výsledků výzkumného šetření ........................................................ 41

2.6

Diskuse a návrhy řešení .................................................................................... 55

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 60 ANOTACE ..................................................................................................................... 62 LITERATURA A PRAMENY ....................................................................................... 64 SEZNAM ZKRATEK A VYSVĚTLIVKY ................................................................... 67 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................. 68 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 69 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 70

5

ÚVOD

Křivohlavý uvádí: „Těžké životní situace byly, jsou a budou. Není divu, že se nad nimi a nad tím jak je člověk zvládá, zamýšlejí lidé odnepaměti. Tato problematika se stala předmětem studia mnohých badatelů. Zajímalo je, kdy v těžké situaci člověk zvolí boj a kdy útěk. Tyto dvě diametrálně odlišné formy chování v situacích ohrožení byly považovány za vrozené. Pouze se nevědělo, co se děje v těle a psychice těch, kteří takto řeší své obtížné životní situace. V průběhu 20. století došlo poprvé k soustavnému experimentálnímu studiu tohoto jevu, které tím odstartovalo jednu z výrazných kapitol nejen medicíny, ale i psychosomatiky a psychologie zdraví.“1 Práce s životní energií si vyžaduje sílu jako každá činnost. Tuto sílu musíme k sobě umět přivádět z proudu života, shromažďovat ji, abychom ji mohli ve větším rozsahu použít, protože možnosti jedince jsou značně omezené.2 K výběru tématu pro bakalářskou práci mě motivovala skutečnost, že práce na operačním sále je velice náročná nejen po fyzické, ale především po psychické stránce, a to pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky, kteří na tomto pracovišti pracují. Tímto šetřením bych chtěla u těchto pracovníků zjistit míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření a zda je pravidelné cvičení správným prostředkem pro jejich snadnější zvládání. Zajímavé bude také zjištění, zda se u těchto pracovníků objeví syndrom vyhoření. Pro svoje šetření jsem si vybrala nelékařské zdravotnické pracovníky centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč. Bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část a závěr. Teoretická část se zabývá charakteristikou stresu, jeho příčinami, projevy a adaptací. Okrajově se dotýká syndromu vyhoření. Dále se zmiňuje o práci a pracovnících operačních sálů a přibližuje cvičení jógy, konkrétně Rišikéšské série. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením zaměřeným na zjištění míry náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření a vlivem pravidelného cvičení Rišikéšské 1 2

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, s. 166. Srov. LÜBECK, W., Práce ze životní energií, s.145.

6

série na zvládání stresu, eventuelně syndromu vyhoření, a to z různých pohledů (zjišťování četnosti respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření, posuzování všech sledovaných respondentů, posuzování respondentů z hlediska pracovního zařazení a z hlediska věku). Formuluje cíl a hypotézy, popisuje výběr respondentů a jejich rozdělení, realizaci empirické metody ve dvou etapách před a po pravidelném cvičení, včetně prezentace výsledků, vyhodnocení a diskuse nad výsledky šetření. Jsou zde uvedeny i návrhy řešení zjištěných skutečností. Ke zkoumání vlivu pravidelného cvičení na zvládání stresu nelékařských zdravotnických pracovníků na operačním sále byl použit dotazník BO – Inventář projevů syndromu vyhoření od autorů T. a J. Tošnerových. Dotazník pomáhá zjišťovat míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření ve čtyřech rovinách - rozumové, emocionální, tělesné, sociální. Syndrom vyhoření vzniká v důsledku dlouhodobého stresu, hlavně emocionálního3, proto nám tento dotazník pomáhá zmapovat i stres jako takový. V závěru je shrnutí celé bakalářské práce. Nelékařští zdravotničtí pracovníci operačních sálů jsou zvláštní skupinou mezi všemi nelékařskými pracovníky. Důvodem jsou specifika jejich práce, kterými se od práce u lůžka či v ambulancích liší. V neposlední řadě je důvodem tohoto postavení, také velmi úzká spolupráce s lékařem. Od těchto pracovníků se očekává zvládání stresových situací s naprostým přehledem, ale často se zapomíná, že jsou také jen lidmi. Je přáním každého člověka, který se dostane na operační sál, aby personál, který zde pracuje, byl klidný a vyrovnaný, bez známek stresu. Z tohoto hlediska je vhodné se touto problematikou zabývat.

3

Srov. BARTOŠÍKOVÁ, I., O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry, s.20.

7

1

TEORETICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

V dnešní uspěchané době nás stres a jím navozené situace provázejí na každém kroku. Je to problém doby a je třeba k tomu zaujmout postoj, který nám pomůže tyto situace úspěšně zvládat.

1.1 Stres

Co je to stres? Slovo samotné je anglosaského původu a používalo se pro vyjádření fyzického úsilí a námahy. Přibližně ho vystihují výrazy jsem napjatý a jsem přetažený. I v mechanice platí určité zákony, aby nedocházelo k trvalému poškození. Napětí nesmí trvat dlouho a musí zůstat pod určitou hranicí. Profesor Hans Selye (kanadský fyziolog), který použil slovo stres i ve fyziologii, označuje stres jako určitou odpověď na každý podnět. Stres je tedy způsob reakce lidského organismu na každou změnu a život je sled nepřetržitých změn. Stres do určité hranice je dokonce užitečný, protože umožňuje přežití při neustálé změně podmínek kolem nás. Stres, nejen že je užitečný, ale je pro přežití přímo nezbytný. V životě označujeme slovem stres nepříjemné události, ale stres se týká i záležitostí příjemných, jako je například zamilovanost. Tento stres můžeme označit jako stres pozitivní, šťastný. Naopak některý stres je záporný a ten, pokud se ocitneme v bezvýchodné situaci, vyúsťuje ve sklíčenost.4 Negativně prožívaný stres tzv. distres je termín používaný pro situace subjektivního prožívání ohrožení s jeho průvodními, často negativními emocionálními příznaky. Křivohlavý uvádí: „K distresu dochází tam, kde se domníváme, že nemáme 4

Srov. COMBY, B.,Stres pod kontrolou, s. 21.

8

dost sil a možností, kde nejsme schopni zvládnout to, co nás ohrožuje a emocionálně nám není dobře.“ Naproti tomu eustres je tam, kde nejde o negativní emocionální zážitek, ale zážitek kladný a příjemný. Patří sem všechny události a změny, které prožíváme s pozitivními emocionálními pocity.5 Jak již bylo uvedeno, člověk označuje slovem stres spíše negativní zážitek provázený

určitým

souborem

biochemických,

fyziologických,

kognitivních

a behaviorálních změn zaměřujících se na situaci, která člověka ohrožuje, nebo na přizpůsobení se tomu, co nelze změnit. Pro definici stresu je však nejdůležitější poměr mezi mírou stresu a kvalitou jakékoliv stresogenní situace (intenzita, tlak, velikost) a schopností nebo možností tuto situaci zvládnout. O stresu hovoříme tedy jen v tom případě, že míra a kvalita stresogenní situace je vyšší než možnost nebo schopnost jedince dané zátěži odolat. Obecně lze říci, že jde o takzvanou nadlimitní zátěž. Co vlastně je a není stres? Stres je: •

reakce organismu na jeho potřeby a požadavky,

•

stav určitého fyziologického nebo psychického napětí,

•

příprava na útok nebo útěk,

•

počátek mnoha onemocnění.

Stres není: •

nutně špatný, protože mnohdy člověku může pomoci dosáhnout vytouženého cíle,

•

strach,

•

úzkost,

•

přímá příčina nemoci, i když často přispívá k jejímu vývoji.

Každá oblast našeho života přináší stres. Pokud se člověk snaží stres naprosto vyloučit, jediným výsledkem je to, že je ještě více stresován.6

5 6

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, s.170. Srov. MELGOSA, J., Zvládni svůj stres, s. 19.

9

1.1.1 Hlavní příčiny stresu

Člověk se nachází v neustálém koloběhu změn a událostí, které na něj působí a mnohé z nich mohou představovat pro něj značný problém. Tyto změny a události můžeme obecně označit jako stresory. Patří sem například změny v našem životě, podněty a vzruchy související s naším výkonem v zaměstnání, emoce jako je strach a úzkost, také nuda a obzvlášť žal v souvislosti se ztrátou blízké osoby

nebo

odloučením. Změna Nepružné postoje k životu, lpění na přísných hodnotách a rutině, stejně tak jako i strach z neznámého mohou vyvolat stres. Výkon Někteří lidé ožívají při stresu, který souvisí s tělesným výkonem nebo zkouškou zručnosti. Takový stres není škodlivý za předpokladu, že člověk neztrácí sebedůvěru a nespotřebuje veškerou energii. Úzkost a strach Emoce dopředu předpovídající špatný konec (anticipační) mohou prodloužit nebo zintenzívnit stres vyvolaný vlastní událostí. Psychický stres se může hromadit a narušit tak tělesnou pohodu. Nuda Nedostatek podnětů nebo zájmu v práci, nezaměstnanost a odchod do penze mohou vyústit v depresi, apatii a stres. Nastupující pochybnosti, že si člověka neváží, že ho nikdo nepotřebuje, mohou vést k pochybám o sobě samém a k pocitu odcizení. Ztráta blízké osoby Úmrtí blízké osoby nebo ztráta partnera rozvodem či odlukou mohou mít hluboký a dlouhotrvající

psychický účinek. Pokud se žalu a sklíčenosti nezbavíme

a potlačujeme je, nebo zůstávají ukryty, mohou se stát počátkem procesu vedoucího k duševnímu nebo tělesnému zhroucení.7 Pracovníci ve zdravotnictví jsou vystaveni i dalším stresovým faktorům, které přináší jejich povolání.

7

Srov. KRISTOVÁ, A., Kniha o překonávání stresu, s.26.

10

1.1.2 Projevy (příznaky) stresu

Prvními znaky stresu jsou většinou změny v našem citovém životě nebo v chování a v dané chvíli může být rozdíl více patrný našemu okolí než nám samým. Projevy stresu se liší od člověka k člověku. U jednoho to může být bolest hlavy, u druhého třeba ekzém. Pokud však stres trvá dlouho nebo je často a v nevhodnou dobu, může to vést k celé řadě nepříjemných pocitů.8 Emocionální reakce na stresogenní situace: •

pocit, že jste pod tlakem,

•

pocit nervozity a neschopnosti se uvolnit,

•

pocit duševního vyčerpání,

•

neustálý strach a obavy,

•

rostoucí podrážděnost a stěžování si,

•

konfliktnost,

•

frustrace a agrese,

•

roztěkanost, rostoucí neschopnost koncentrovat se nebo rychle dokončit úkol,

•

zvýšená plačtivost,

•

rostoucí vybíravost a podezíravost,

•

neschopnost se rozhodovat,

•

nutkání utéct a schovat se,

•

strach z hrozícího omdlení, kolapsu nebo smrti,

•

strach ze společenského znemožnění nebo selhání,

•

neschopnost cítit potěšení nebo si něco užít.

Tělesné (fyzické) reakce na stresory byly vyvinuty za účelem záchrany sebe samého již v dávných dobách. Pro člověka doby kamenné znamenaly tyto reakce boj nebo útěk, připravovaly ho k akci. O miliony let později mají stále tutéž funkci. To, co se děje v našem těle, je zvýšení pulsu a krevního tlaku, zrychluje se dýchání a smysly se stávají ostřejšími. Tyto změny jsou výsledkem účinku stresových hormonů, které jsou uvolněny do krevního oběhu jako odpověď na příslušnou událost.

8

Srov. WILKINSON, G., Stres. s. 16

11

Fyzické reakce na stresory: •

svalové napětí,

•

rychlé, nepravidelné nebo silné bušení srdce,

•

rychlé mělké dýchání,

•

pocení,

•

rozšířené zornice,

•

stav permanentní ostražitosti,

•

změny chuti k jídlu,

•

svalová slabost nebo chvění,

•

pocit nevolnosti od žaludku,

•

problémy s nespavostí,

•

nervozita,

•

bolest hlavy,

•

slabost končetin,

•

poruchy trávení,

•

časté nucení na močení,

•

nepříjemné pocity v hrudníku,

•

zácpa nebo průjem,

•

únava a slabost,

•

neustálá neposednost a neklid,

•

sucho v ústech nebo v krku.

Počet a charakter fyzických a emocionálních reakcí se u různých lidí významně liší a jejich chování ve stresové situaci se může měnit. Někteří nesnášejí samotu a snaží se hledat podporu v rodině a u přátel. Jiní se mohou uzavřít do sebe a stát se netečnými. Stávají se nerozhodnými a hledají ujištění a pochopení u druhých. Často mění názory, mohou být plačtiví, obtížní a nespokojení. Může dojít i ke změně sexuálních zvyklostí, dříve mírní se mohou stát verbálně nebo fyzicky agresivními. Člověk, který dříve býval pohodový, se stává pedantickým, nekompromisním a má utkvělé představy vedoucí k opakovaným kontrolám, například zámků, vypínačů apod. Činnosti tohoto druhu mohou být projevem snahy vnést určitý pořádek do jistého domnělého zmatku, který dotyčného obklopuje.

12

Stresovaný člověk tyto změny obvykle popírá, ale pro okolí jsou většinou zřetelné. Je třeba si uvědomit, že i popírání může být známkou stresu.9 K životu všech bytostí, tedy i člověka, je důležité umění přizpůsobit se, tj. schopnost adaptovat se na nové životní situace, životní podmínky.

1.1.3 Obecný adaptační syndrom

K základním a vedoucím vlastnostem každé živé hmoty, to znamená i člověka, patří to, že se dovede přizpůsobit různým vlivům zevního prostředí, i když jsou nepříznivé. Prostředí formuje živý systém, živý systém formuje prostředí. Nakonec dosahuje jejich vzájemný poměr jistého druhu ustáleného stavu, který musí být ovšem pružný. Musí být znovu a znovu upravován změnou jedné nebo druhé složky. Kdyby tomu tak nebylo, prostředí by systém zničilo.10 Bez ohledu na druh zátěže, tzv. stresoru, se objevuje stále stejný obraz – tentýž soubor fyziologických reakcí, který Hans Selye (zakladatel tzv. kortikoidního pojetí stresu) nazval GAS – General Adaptation Syndrom , obecný adaptační syndrom. Má tři fáze: Poplachová fáze V poplachové fázi GAS po střetnutí organismu se stresorem dochází k vyhlášení poplachu. Mobilizují se všechny obranné možnosti organismu. Výrazně zvýšenou činnost vykazuje sympatický nervový systém. Do krevního oběhu se vyplavuje větší množství adrenalinu (epinefrinu), tj. hormon vylučovaný nadledvinkou11, zvyšuje se srdeční tep a krevní tlak, zrychluje se dýchání, potní žlázy zvyšují svou sekreci, krev z oblasti trávicího traktu se uvolňuje a shromažďuje se do svalstva končetin. Organismus je připraven k reakci typu bojuj nebo uteč. Tato reakce byla účinná v historických dobách lidstva, ale v současné době není často možné s někým bojovat ani není kam utéci. Fáze rezistence Fáze rezistence v rámci GAS je vlastně boj vlastního organismu se stresorem. Závisí na tom, jak silný je stresor a jak je organismus schopný boje. Je možné, 9

Srov. WILKINSON, G., Stres. s. 20. Srov. CHARVÁT, J., Život, adaptace a stres. s. 58. 11 Srov. KÁBRT, J., KÁBRT, J., Lexicon medicum, s. 254 10

13

že je boj vyrovnaný a tedy trvá déle. Při dlouhodobém trvajícím boji organismu se stresorem, se objevuje soubor příznaků zhoršujícího se stavu organismu, který se označuje termínem „nemoci z adaptace“. Patří mezi ně například žaludeční a

dvanáctníkové

vředy,

hypertenze,

řada

kardiovaskulárních

onemocnění,

hypertyreodismus, bronchiální astma, snížená činnost imunitního systému a další. Fáze vyčerpání Fáze vyčerpání v rámci GAS je charakterizována aktivací parasympatického systému. Obecně lze říci, že organismus boji se stresorem podléhá a hroutí se. Projevem může být deprese a za určitých okolností i exitus. Selye použil termínu stres k označení tělesné reakce organismu na extrémní poruchy v tělesné oblasti jako je například popáleninový, chladový či tepelný šok. V současné době se používá pojmu stres i při psychické zátěži. Vyvolávajícím činitelem může tedy být nejenom zátěž fyzická, ale i psychosociální, zátěž nepříjemná, ale i příjemná. Z tohoto pohledu se hovoří o psychologických aspektech stresu vycházejících z osobnostní interpretace významu působícího činitele, podnětu. Stres je tedy vázán na vyhodnocení dané situace jedincem, také však na jeho připravenosti a dovednosti danou situaci zvládat, aniž by byla pro něj traumatizující12. Je zřejmé, že kognitivní aktivita člověka hraje při zvládání stresu mimořádně důležitou roli.13 Je třeba se tedy zmínit, jak reaguje člověk i po této stránce. První fáze V první fázi sympatické nervstvo dobře a rychle odpovídá na problémy, se kterými se setkala všechna nervová zakončení. Hladina cukru se zvyšuje. Člověk se cítí svěží, silný a schopný. Druhá fáze V druhé fázi hladina cukru v krvi poklesne. Přichází deprese, propad. Cítíme se prázdní, unavení, plní úzkosti. Tělo shromažďuje novou energii – dobíjí baterky. Pokud tato fáze nemůže proběhnout z důvodu kumulace agrese vůči našemu organismu, dochází k vyčerpání rezerv. Orgány v našem těle nejsou ještě zasaženy, ale kvalita života je snížená.

12

Srov. JOBÁNKOVÁ, M. a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, s. 38-39.

13

Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, s. 167.

14

Třetí fáze V třetí fázi stres pokračuje. Život je jen střídání vrcholů a pádů, řada opakovaných stimulací (káva, cigarety, prášky) a následujících depresí. Orgány a nervový systém jsou unaveny, a toto je počátek nespavosti a civilizačních chorob. Je ale ještě čas přerušit tento začarovaný kruh. Čtvrtá fáze Ve čtvrté fázi jsou rezervy totálně vyčerpány. Žádné povzbuzující prostředky už neúčinkují. Jeden nebo více orgánů je poškozeno, je nutné okamžitě přerušit kruh povzbuzujících prostředků a začít žít jinak, tj. zdravě. Je to jediný prostředek, jak znovu nalézt vitalitu a vysokou kvalitu života.14 Všechny tyto fáze můžeme najít u syndromu vyhoření, který je velice častý i u nelékařských zdravotnických pracovníků.

1.1.4 Syndrom vyhoření

Rusch uvádí: „Pokud zapálíte oba konce svíčky, získáte tím dvakrát více světla. Svíčka však zároveň dvakrát rychleji vyhoří. Tímto obrazem je možné věrně ilustrovat proces směřující k vyhoření. Lidé, kteří jím procházejí, zjišťují, že veškerá jejich duševní, emocionální a fyzická energie je vypotřebována. Jejich síly jsou vyčerpané a ztrácejí vůli vytrvat.“15 Již dlouho se psychologové a lékaři zabývají stavy celkového, především psychického vyčerpání, které se projevují v oblasti kognice. Kognice se dá charakterizovat jako poznávací sféra člověka, tj. vědomí jedince umožňující třídění poznatků o skutečnosti. Je to tedy vědomí, které zprostředkovává činnost jedince, motivaci i emoce zasahující a ovlivňující postoje, názory, výkonnost a následně celé vzorce především profesionálního chování a jednání. Pokud vzniknou u osob ohrožených stresem typické příznaky, jsou tyto v odborné i populární literatuře označované jako syndrom vyhoření, vypálení, vyhaslosti, vyčerpání neboli burnout syndrome. 16

14

Srov. COMBY, B., Stres pod kontrolou, s. 71.

15

RUSH, M.D., Syndrom vyhoření, s.7. 16 Srov. KOL. AUTORŮ, Stručný psychologický slovník, s.92.

15

V průběhu dlouhých let výzkumu tohoto syndromu se objevilo mnoho pojetí a vymezení syndromu vyhoření, které se v různých aspektech liší. Lze však říci, že většina pojetí se shoduje v následujících bodech: •

jde o psychický stav, prožitek vyčerpání,

•

vyskytuje se zvláště u profesí, kde je podstatnou složkou pracovní náplně práce s lidmi nebo alespoň pravidelný kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení,

•

tvoří jej řada symptomů především v oblasti psychické, avšak i v oblasti fyzické a sociální,

•

zásadní složkou syndromu je zřejmě emoční a kognitivní vyčerpání, opotřebení a často i celková únava,

•

všechny hlavní složky tohoto syndromu vznikají z chronického stresu.

Vyčerpání ve smyslu burnout se dostavuje jako reakce na převážně pracovní stres. Příznaky syndromu vyhoření po stránce psychické, fyzické a změny chování jsou identické se zmiňovanými příznaky stresu. Další projevy syndromu vyhoření jsou patrné i na úrovni sociálních vztahů, zejména vztahů profesních: •

celkový útlum sociability, nezájem o hodnocení ze strany druhých osob,

•

výrazná tendence redukovat kontakt s klienty, často i s kolegy a všemi osobami, které mají vztah k profesi,

•

zjevná nechuť k vykonávané profesi a všemu, co s ní souvisí (plán či harmonogram práce, seznámení se s novými věcmi apod.),

•

nízká empatie (projevuje se často či téměř vždy u osob s původně vysokou empatií - vcítěním),

•

postupné narůstání konfliktů, většinou však nikoli v důsledku aktivního vyvolávání, ale z nezájmu, lhostejnosti a sociální apatie ve vztahu k okolí,

•

konkrétně-operační styl myšlení.17

Konkrétně-operační styl myšlení je myšlení, které se vyznačuje tím, že řešení úkolu se uskutečňuje prostřednictvím reálného, fyzického přetváření situace, včetně přezkoušení vlastností objektů. Není to kreativní myšlení. U dospělých je projevem nezájmu, jen nezbytným prostředkem nutnosti splnit daný úkol.18 Vyhoření bývá klasifikováno jako poslední fáze stresové odpovědi organismu. Je popisováno nikoliv jako stav, ale jako stále se vyvíjející proces. Je možné říci, 17 18

Srov.KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I., Syndrom vyhoření Funkční duševní porucha, s. 11. Srov. VÁGNEROVÁ, M., Základy psychologie, s. 107.s

16

že tento proces začíná u motivovaného, nadšeného pracovníka už nástupem do pomáhající profese, o které má tento pracovník své představy a očekávání. U syndromu vyhoření jsou popisovány tyto fáze: Fáze první První fáze je charakteristická nadšením, v popředí jsou ideály, zaujetí, dochází k přetěžování se. Fáze druhá Ve druhé fázi dochází postupně k fyzickému a psychickému vyčerpání. Fáze třetí Fáze třetí se projevuje dehumanizovaným vnímáním sociálního okolí, odcizením, obrannými postoji. Fáze čtvrtá Fáze čtvrtá představuje vyčerpání, negativismus, lhostejnost. Dá se říci, že při výskytu syndromu vyhoření dochází u pracovníků k utlumení aktivity, redukci činnosti na pouze rutinní úkony, nastupuje stereotypní a apatické plnění úkolů bez spontaneity a tvořivosti. Útlum motivace je doprovázen nevyrovnaností po emocionální stránce a příznaky tělesného vyčerpání. Mezi profese s rizikem vzniku syndromu vyhoření patří: •

lékaři (onkologie, chirurgie, JIP, LDN, psychiatrie, gynekologie atd.),

•

nelékařští zdravotničtí pracovníci (sestry, ošetřovatelky, sanitáři …),

•

psychologové a psychoterapeuti,

•

sociální pracovníci ve všech oborech,

•

učitelé,

•

pracovníci pošt u přepážek a doručovatelé,

•

dispečeři,

•

policisté,

•

právníci, zejména advokáti,

•

pracovníci věznic,

•

úředníci v bankách a úřadech,

•

dealeři, prodejci

•

a jiní.

17

„V moderním životě jsme vystaveni v mnoha ohledech enormnímu tlaku, ale bohužel, život bez tlaku nebude nikdy existovat. I v soukromém životě dochází stále k situacím, které nás zatěžují a jsou pro nás stresující“.19 Jedinou možností jedince ohroženého stresem až syndromem vyhoření je změna životního stylu osvojením si strategie zvládání stresu.

1.1.5

Strategie zvládání stresu

Zvládání stresu probíhá ve dvou rovinách, a to v rovině kondiční a v rovině koncepční. Rovina kondiční zahrnuje cvičení v oblasti tělesné a duševní, rovina koncepční se orientuje na vztah k sobě a k životu. Obě roviny jsou stejně důležité a obě by měly být součástí antistresových programů. Tělesná a duševní cvičení v rovině kondiční se mohou realizovat před očekávanou zátěží (preventivní cvičení) nebo při aktuální zátěži (podpůrné cvičení). Cílem roviny koncepční je vytváření vnitřního pozitivního scénáře života prostřednictvím ujasnění si, případně předefinování vztahu k sobě a světu, to jest ujasnění si svých cílů a očekávání od života, přijímání a poskytování pomoci, zlepšování fyzické kondice a relaxování.20 K pracovnímu prostředí, kde je stresových situací velmi mnoho a kde by se strategie zvládání stresu mohla uplatnit, patří i operační sál.

19

FRIEDEL, J., PETERS-KÜHLINGER, G., Jak úspěšně zvládnout tlak a stres v práci, s. 9.

20

Srov. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie, s. 147-148.

18

1.2 Problematika operačního sálu

1.2.1 Operační sál

Duda uvádí: „Operační sál je místem, v jehož magickém prostředí jsou instrumentářky nepostradatelnými, tichými a spolehlivými průvodkyněmi nemocných i chirurgů.“21 Operační trakt je komplex zbudovaných prostor, které musí splňovat podmínky dnešní náročné operativy. Tvoří ho uzavřený celek, jehož jádrem je jeden nebo více sálů s přilehlými místnostmi. Centralizace operačních sálů znamená, že sály jsou samostatnou organizační jednotkou a zabezpečují veškerý operační provoz pro všechny operační obory v nemocnici. V operačním traktu je důležité zajištění aseptického provozu. To je možné pouze s vhodným stavebním a funkčním uspořádáním. Důležitá je klimatizace a vhodné umělé osvětlení, aby bylo zajištěno optimální prostředí pro operační tým. Operační sál je vlastní prostor, kde se provádí operace. Vybavení operačního sálu se liší podle oborů (chirurgie, ortopedie, gynekologie, urologie…) a podle druhů operací (břišní operace, kostní operace, operace na urogenitálním traktu...). Základní vybavení je však vždy stejné – operační stůl, operační lampy, anesteziologické přístroje. Vstup do těchto prostor je možný pouze v pracovním oděvu určeném pro operační sál, s nasazenou ústenkou a čepicí. Pohyb po operačním sále při probíhající operaci má svá pravidla, se kterými je každý nastupující pracovník operačního sálu seznámen a musí je dodržovat. U každého operačního sálu jsou přilehlé místnosti sloužící jako příruční sklady sterilního materiálu, tzv. sterilní zóna. Nesterilní materiál je uskladněn v místnostech, které jsou umístěny v zóně ochranné, kam je vstup přes vstupní filtr. Místnosti přilehlé k operačním sálům, jako je anesteziologická přípravna, umývárna lékařů a instrumentářek k operacím, patří do zóny čisté. Poslední zónou je zóna odsunová, kudy je odvážen odoperovaný pacient, použité nástroje a další zdravotnické prostředky a materiály. Nástroje jsou posílány na centrální sterilizaci, kde jsou znovu příslušnými postupy připraveny k další operaci. 21

DUDA, M., a spol., Práce sestry na operačním sále,s. 19.

19

Samozřejmou vybaveností operačního traktu je místnost pro vedení operační dokumentace, hygienické zařízení a místnosti k odpočinku pro pracovníky.

1.2.2

Pracovníci operačního sálu

Niederle uvádí: „Operace je práce kolektivní. Dobrý výkon je společným dílem operatéra podporovaného dovednou a harmonickou spoluprací celé skupiny lidí. Každý z nich musí svůj úkol dobře znát a plnit. Je ovšem třeba, aby se ke svému zaměstnání hodil a dělal je rád. Pro všechny zde platí určitá pracovní i životní pravidla, mimo jiné také proto, aby na operačních sálech nedocházelo ke zbytečným úrazům a aby se předcházelo i chorobám z povolání“.22 Operační tým, kromě chirurgů a anesteziologů, tvoří i nelékařští zdravotničtí pracovníci, mezi něž patří především sestry, sanitáři, ale i další pracovníci, kteří na toto pracoviště docházejí jako například radiologičtí asistenti, technici…. Součástí operačního týmu je také personál pro pomocné práce a úklid. Podmínky

způsobilosti

k výkonu

povolání

nelékařských

zdravotnických

pracovníků jsou dány Zákonem č. 96/2004 Sb.23 Činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků stanoví Vyhláška č. 424/2004 Sb.24 V třebíčské nemocnici jsou sály centrální. Nachází se zde osm sálů, rozdělených podle jednotlivých oborů – tři chirurgické, dva ortopedické, jeden gynekologický, po jednom sále má ORL a urologie. Na těchto sálech pracují sestry pro perioperační péči25 (sálové sestry neboli instrumentářky), které jsou v dopoledních směnách rozděleny na jednotlivé sály. Zde pracují do ukončení operačního programu. Na každý sál je vždy přidělena jedna sestra instrumentující a jedna obíhající a spolu s chirurgickými a anesteziologickými lékaři a anesteziologickou sestrou tvoří tým. V odpoledních a nočních směnách slouží tři sestry, které jsou v pohotovosti k zajištění akutních operací, práce na centrální 22

NIEDERLE, B., Práce sestry na operačním sále, s. 30. Srov. Zákon č. 96/2004 Sb., § 4, odst. 3 až 5. 24 Sbírka zákonů č. 424/2004, § 40, odst. 2., § 48.,§ 50. 25 Srov. Příloha k nařízení vlády č. 463/2004 Sb. 23

20

sterilizaci a doplňování materiálu spotřebovaného v průběhu operačního programu. Dalšími pracovníky jsou sanitáři/sanitářky a pomocný personál pro úklid. Je zde zaměstnáno celkem 53 nelékařských zdravotnických pracovníků. Všichni pracují pod vedením primáře operačních sálů, který do výzkumu není začleněn, protože do kategorie nelékařských zdravotnických pracovníků nepatří. Přehled nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč: Vrchní sestra Vrchní sestra spolupracuje s primářem, řídí ostatní personál, komunikuje s firmami a zajišťuje objednávky, určuje sesterské obsazení operačního programu, který sestavil primář operačních sálů. Dokumentační sestry Dvě dokumentační sestry sledují a dokumentují finanční stránku sálu, pracují s dokumentací pacientů, spolupracují s vrchní sestrou a primářem. Sestry pro perioperační péči (sálové sestry) V provozu centrálních operačních sálů pracuje 25 sálových sester, které zajišťují vlastní provoz, z toho 15 sester pracuje ve směnném provozu a 10 má pouze ranní směny. Sanitáři/sanitářky Na dopoledním provozu operačních sálů se podílí také 8 sanitářů, ti pracují s těžkými břemeny a manipulují s pacienty (překládání, otáčení, zvedání, odvoz...) a 6 sanitárek, které vykonávají pomocné práce při začátku a na konci operačních výkonů, zajišťují odsun použitého materiálu a provádí další pomocné činnosti. Přehled nelékařských zdravotnických pracovníků centrální sterilizace Nemocnice Třebíč, která organizačně spadá pod centrální operační sály. Pracuje zde 11 pracovníků na ranní směny, z toho: Staniční sestra Jedna staniční sestra řídí provoz centrální sterilizace, spolupracuje s vrchní sestrou a po dohodě s ní objednává osteosyntetický materiál. Sestry Dvě sestry setují, kontrolují, skládají a balí zdravotnické prostředky určené ke sterilizaci.

21

Sanitářky Osm sanitářek zajišťuje ostatní práce na centrální sterilizaci jako je například dezinfekce a mytí nástrojů, skládaní operačních plášťů a roušek, plnění zdravotnických prostředků do obalových systémů apod. Všichni tito pracovníci pracují v týmu. Úzká spolupráce pro práci na operačním sále je nezbytná.

1.2.3 Příčiny stresu v práci nelékařských zdravotnických pracovníků

Zátěže v práci nelékařských zdravotnických pracovníků jsou determinovány pracovními podmínkami, specifickými aspekty diagnóz ošetřovaných pacientů a v neposlední řadě i osobností pracovníka, jeho adaptačními možnostmi. Zátěže fyzické, chemické, fyzikální: •

statické zatížení (stání při práci, u výkonů, u vizity),

•

dynamické zatížení (pocházení, vyřizování, přecházení mezi provozy),

•

zatížení páteře, svalového a kloubního systému (zvedání pacientů, přenášení, polohování),

•

setkávání se s nepříjemnými podněty (exkrementy, otevřené nehojící se rány, krev, zápach, deformity),

•

rizika infekce,

•

narušení spánkového rytmu při směnném provozu,

•

nedostatek klidu a času na pravidelnou stravu a dodržování pitného režimu,

•

kontakt s léky, dezinfekčními přípravky, pomůckami,

•

hluk, umělé osvětlení, klimatizace, vibrace.

Zátěže psychické, emocionální, sociální: •

neustálá pozornost, rychlé přepojování mezi činnostmi, pečlivé sledování stavu pacientů, přístrojů, instrukcí,

•

pružné reagování na různorodé požadavky a změny, nároky na paměť,

•

velká zodpovědnost za výsledky (následky) své práce,

•

nutnost samostatného rozhodování při respektování daných pravidel,

•

nutnost rychlých rozhodnutí a účelného jednání i při nedostatku informací,

22

•

nutnost improvizace při nárazovém charakteru práce,

•

opakované setkávání se s lidmi v těžkých emočních stavech,

•

konfrontace s utrpením, bolestí, smrtí, vyrovnávání se s pocity bezmoci,

•

zacházení s intimitou druhého člověka (nahota, cévkování, klyzma),

•

působení bolesti druhým,

•

záležitosti týkající se velmi soukromých záležitostí pacientů a jejich rodin,

•

provádění činností, které vzbuzují odpor,

•

nutnost přemýšlet o svém životě, o svých hodnotách a postojích na základě konfrontace s pacienty,

•

konflikt rolí (matka – sestra),

•

nízké ohodnocení náročné práce, neustálé nároky na učení a vzdělání,

•

být hromosvodem pro nadřízené.26

Každý člověk prožívá působení stresorů na pracovištích jinak a taktéž na ně i různě reaguje. Zda se bude jedinec chovat přiměřeně nebo neadaptivně, souvisí tedy nejen s mírou a kvalitou zátěže, ale i, jak již bylo řečeno, s adaptačními možnostmi, tj. s osobnostní charakteristikou jedince.27 Výčet zátěží působících na nelékařského zdravotnického pracovníka není úplný. Liší se pracovním zařazením, druhem pracoviště a dalšími různorodostmi tohoto povolání.

1.2.4 Příčiny stresu při práci na operačním sále

Je třeba si uvědomit, že práce na sále je práce týmová. Jedinec není schopen na operačním sále vykonávat téměř žádnou činnost. Vždy musí mít k sobě partnera a to přináší různá úskalí. Ne vždy se spolupráce s druhou osobou daří a ne vždy si vzájemně vyhovují. Situace na operačním sále jsou velmi často vypjaté, jde o život člověka a každý se s touto situací vyrovnává jinak. Někdo je klidný, jiný nervózní a někdo může být i agresivní. Sestra na sále by měla být ta klidná, která vybalancovává stresovou situaci. Žádá se po ní rychlé rozhodování v krizových situacích, kdy jsou všichni pod tlakem, okamžité reagování na mnoho příkazů v jeden okamžik (časová 26

Srov. BARTOŠÍKOVÁ, I., O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry, s. 11.

27

Srov. JOBÁNKOVÁ, M. a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, s. 39.

23

tíseň), rychlá orientace ve všech neustálých změnách při narůstajícím a stále měnícím se technickém a materiálním vybavení a zvyšující se četnosti a náročnosti operačních výkonů u pacientů ve všech věkových kategoriích a také slouží jako hromosvod pro často nervózní až agresivní lékaře. Dalším negativním vlivem je nedostatek personálu, drahé a mnohdy nedostupné pomůcky. Samozřejmě sem patří i dlouhé stání u operací, nemožnost dodržování pitného režimu a omezená možnost použití WC podle potřeby. Nelze opomenout dlouhodobou práci v prostředí s klimatizací a umělým osvětlením, která se promítá do celkové únavy personálu. Asi jako největší stresor na operačním sále se dá označit obíhání a instrumentování u život zachraňujících výkonů, kdy je psychický tlak obrovský. K tomu patří také skutečnost, že dochází při operacích i k úmrtí. Po pracovnících je vyžadováno rychlé vyrovnání se s touto realitou a bezchybné pokračování ve své další práci při dalším operačním výkonu. Po shora uvedeném je možné konstatovat, že mezi nejtypičtější specifické stresory působících na operačním sále patří: •

naprostá odkázanost na spolupracovníky (instrumentující sestra – obíhající sestra – nástrojová sestra),

•

okamžité reagování na mnoho příkazů v jeden okamžik (časová tíseň),

•

rychlá orientace ve změnách, které souvisí s novými operačními výkony, změnami v postupech operačních výkonů a s narůstajícím technickým (přístrojové vybavení) a materiálním vybavením,

•

nervozita a agresivní reakce lékařů,

•

nedostatek personálu a drahých jednorázových zdravotnických prostředků,

•

dlouhé stání (několika hodinové operace),

•

nemožnost dodržování pitného režimu, pravidelné stravy,

•

dlouhodobá práce v prostředí s klimatizací a umělým osvětlením,

•

vypjaté situace, kdy je ohrožen život pacienta.

Je více než jasné, že tyto skutečnosti a pochopitelně i další musí a působí negativně na psychickou i fyzickou stránku pracovníků. Na druhé straně je nutno se zmínit, že pocit radosti z dobře proběhlé operace, zachráněného života a zvládnutí nových operačních postupů částečně vyrovnává tento negativní stres. Na základě všech faktorů, které na pracovníky působí, může dojít k ne vždy správným pocitům:

24

•

iluze nezranitelnosti (přesvědčení, že jsou perfektní, imunní vůči vnějšímu ohrožení),

•

ignorování

informací

a

jejich

racionalizace

(zpochybňují

informace

a rozumově zdůvodňují jejich zamítnutí), •

morální nadřazenost (neotřesitelné přesvědčení, že jsou nadřazeni jiným pracovníkům),

•

stereotypie (stereotypní pohlížení na situaci, se kterou se setkávají),

•

iluze

jednomyslnosti

(myšlení

se

stává

zjednodušujícím,

s tendencí

k jednoznačnému černobílému vidění), •

vnitřní cenzura (obranný mechanismus, který u jedince potlačuje jakýkoliv nesouhlas s ostatními).28

Bylo by ideální, kdyby starosti a problémy, stres a únava byly lehko ovlivnitelné. Křivohlavý a Pečenková uvádí: „Sebeovládání a komunikace je základním kamenem jednání s lidmi. Škody zde napáchané jsou nenapravitelné. Je velmi obtížné získat ztracenou důvěru.“29 Aby práce na operačním sále zůstala pro všechny pracovníky, kteří zde pracují, prací zajímavou a přínosnou a nebrala jim všechny síly, by mohlo přispět i pravidelné cvičení jógy.

28 29

Srov. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I., Komunikace a stres, s. 17. KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J., Duševní hygiena zdravotní sestry, s. 76.

25

1.3 Problematika jógy

1.3.1 Co je to jóga

V dnešní době mají lidé pouze přibližnou představu o tom, co se skrývá pod pojmem jóga. Dává se do souvislosti s ovládáním těla, klidem, uvolněním a vyrovnaností. Umění jógy pochází z Indie, je více než pět tisíc let staré a poprvé bylo popsáno asi před dvěma a půl tisíci lety. Je to nejstarší zachovaný systém cvičení, uvědomělého rozvíjení lidského těla a ducha. Nejjednodušším rozdělením jógy je dělení na oblast postojů těla a její ásany (hathajóga) a meditační jógu, která má další rozličné formy. Jogíni popisují jógu takto: „Ovládnutím těla a pocitů se mysl a duch stávají klidnými a vyrovnanými“30. Cesta vede k vyjevení poznatku vlastního pravdivého a nejvyššího bytí. Jóga ukazuje cestu k sebeosvobození a dává více radosti ze života. Teprve když člověk ovládne svoje tělo, může být mysl a duch svobodnými. Hathajóga je zaměřena na organické zdraví, nikoli na rozvíjení svalů, i když je to příjemný vedlejší účinek. Tajemství jógy spočívá v protahování, ne v zatínání svalů jako při obyčejném cvičení. Protahovací pohyby byly odpozorovány od kočkovitých šelem, které se po probuzení protáhnou, to vlastně znamená, uvolní se, uklidní se. Při cvičení jógy se všechny pohyby provádějí pomalu a rozvážně tak, aby je bylo možné při sebemenším pocitu bolesti okamžitě přerušit. Bolest nás varuje před přepětím a zraněním. Význam jógy spočívá v osobním pokroku, nikdy se nepoměřujeme s druhými, jen se sebou samým, s vlastním výkonem z předchozího dne. To dává pocit úspěchu a jistoty pro cvičení bez ohledu na stáří, pohyblivost a zdraví. Pravidelným půlhodinovým cvičením se může život každého z nás úplně změnit. Jóga uvolňuje, omlazuje, posiluje a utužuje tělo a reguluje tělesné funkce.31

30 31

ZEBROFF, K., Jóga pro každého, s. 8. Srov. ZEBROFF, K., Jóga pro každého, s. 8.

26

1.3.2 Obecné účinky jógových cvičení

Evropský tělocvik je primárně zaměřen na rychlé stahy kosterního svalstva a vyvolává během cvičení a po něm přechodné zvýšení aktivity sympatiku, který se zaměřuje na změny. Bezprostředním výsledkem takového cvičení je únava. Provedení sestavy jógových cvičení vede ke zvýšení vyrovnanosti organismu. Po cvičení se má cvičenec cítit osvěžen a uklidněn, protože sestava jógových cvičení vede k převaze parasympatiku. Parasympatikus se zaměřuje spíše na ustálený stav, například na spánek. Jóga obsahuje i techniky zaměřené primárně na dráždění vnitřních orgánů. Předpokládá se, že plánovité a soustavné dráždění reflexních zón vede ke snížení jejich dráždivosti. Tento aspekt je pro člověka žijící v moderní společnosti velmi žádoucí. Dnešní člověk

má zděděné mechanismy z přírodních podmínek života, které ho

připravily na vysoký výdej energie při řešení konfliktních situací prostřednictvím boje nebo útěku. V moderní společnosti se však konflikty mezi lidmi řeší spíše na slovní a myšlenkové úrovni, tedy bez využití svalové síly. Látky které jsou zdrojem energie, cukry a tuky, se nespotřebovávají a často se ukládají v cévních stěnách, čímž podporují rozvoj aterosklerózy. Jógová cvičení pomáhají při útlumu těch reakcí, které jsou pro dnešního člověka neúčelné.32

1.3.3

Proč a jak cvičit jógu

Hathajóga pečuje v první řadě o zachování zdraví našeho těla. Pravidelné cvičení jógy posiluje organismus. Jednotlivá cvičení se doplňují a mohou doživotně uchovat zdraví. Při rozličných cvičeních plyne krevní proud do určitých orgánů, které tím sílí a mohou regenerovat. Povzbuzením krevního oběhu a látkové výměny se zmírní a nakonec zcela odstraní například zažívací potíže. Některá cvičení mají pozitivní vliv na páteř. Pro mnohá onemocnění a potíže existují speciální cvičení, která po krátkém čase pomohou zlepšit stav a nedochází přitom k žádným nežádoucím vedlejším

32

Srov. VOTAVA, J., Jóga očima lékařů, s. 16.

27

účinkům. To vše pochopitelně platí pro menší zdravotní poruchy. Při větších obtížích je nutné vyhledat lékaře. Když se cvičení provádí správně, brzy se dostaví zjištění, že jóga nejen pomáhá získat zdravější tělo, ale také dodává energii, obdarovává harmonií a radostí ze života.33 Ásany (polohy) tvoří základ jógy, jsou vstupní branou jógy tělesné, otvírají přístupovou cestu veškerému psychofyziologickému rozvoji cvičence jógy. Základním znakem svalové tkáně je kontraktilita (stažlivost). Jakýkoliv pohyb je vyvolán kontrakcí (stahem) jednoho nebo více svalů. Pouze v józe jsou svaly protahovány systematicky. Toto protažení je hlavním znakem ásan na rozdíl od všech ostatních tělesných aktivit i veškeré práce. Od hlubokého spánku až po nejintenzivnější úsilí kolísá sval mezi největším uvolněním a maximálním stahem, alespoň za běžných okolností. Kromě kontraktility se sval vyznačuje elasticitou (pružností), která se hodně liší. Všechny pohyby se uskutečňují v rozmezí svalové elasticity a právě ona určuje stupeň pružnosti nebo ztuhlosti člověka. Všechny jógové ásany jsou zaměřeny na protažení jedné nebo několika svalových skupin. Proto je důležité dodržení určitých podmínek při provádění jednotlivých ásan. Přimějme sval, aby se uvolnil. Jakmile sval dosáhne své hranice pružnosti, má snahu zaujmout obranou pozici – stáhnout se. Této obranné reakci zabráníme uvolněním a pravidelným dýcháním v dané pozici, když začnou svaly táhnout a tím jim nedovolíme zaujmout obranou pozici. Využijeme každého výdechu a pomůžeme svalu se poddat ještě o něco víc. Dopřejme mu dostatek času. Ze cvičení jógy je třeba vyloučit veškerý spěch. Dosáhne-li sval hranice, přijme další protažení jedině tehdy, když je uvolněn, k čemuž potřebuje potřebný čas. Chraňme sval v průběhu protažení jakéhokoliv prudkého pohybu. Sval protažený nad svůj běžný limit je zranitelný. Jakýkoliv křečovitý stah nebo svalový třes prozrazuje, že sval není uvolněn. Je třeba se vcítit do skupiny svalů podstupujících protahování. Z uvedeného vyplývá, že poloha se stává ásanou teprve od chvíle, kdy překonáme hranici obvyklé pružnosti svalu a ten se pomalu protahuje. 33

Srov. ZEBROFF, K., Jóga pro každého, s. 11.

28

Z fyziologického hlediska působí protahování svalů na nervové receptory ve svalech, které jsou citlivé na změny svalového napětí. Reflexní cestou se v organismu prostřednictvím těchto nervových receptorů vyvolá řada reakcí, kromě toho se sval při protažení odkrví a po vrácení do původní délky se prokrví čerstvou krví. Z těchto důvodů a mnoha dalších je třeba cvičit jógu podle daných pravidel, neměnit jednotlivé ásany a věnovat cvičení velkou pozornost. Před začátkem cvičení je třeba si přečíst literaturu, která je v dnešní době dostupná, nebo, což je vhodnější, začít cvičit pod vedením cvičitele. Ten pomůže odstranit chyby v začátku cvičení. Po osvojení si základů může cvičenec pokračovat sám.34

1.3.4 Rišikéšská série

V józe není nic ponecháno náhodě a sled ásan se řídí přesnými pravidly vyplývajícími z tisícileté zkušenosti. V sérii cviků má každá poloha svoje místo, doplňuje nebo zdůrazňuje předcházející cvik, připravuje na další, či představuje vyrovnávací proti polohu. Mezi typickými sériemi ásan je mnoho vhodných a logických, z nichž je třeba vybrat jednu sérii a té se držet. Organismus si postupně na sérii zvyká a podmiňuje v pavlovském slova smyslu, připravuje se na ni a o to lépe reaguje. Pro účely práce byla vybrána série vyučovaná v Rišikéši, v ášramu svamího Šivánandy. Tato série zabírá jen půl hodiny, není nijak fyzicky náročná, zvládne ji i naprostý začátečník. Ásany jsou uvedeny a cvičí se v následujícím pořadí. Sarvángásana – Svíčka s oporou

34

Srov. LYSEBETH, A. V., Jóga, lekce jógy, s. 11.

29

Obrácená poloha První poloha této série je stoj na ramenou. Má okamžitý účinek na krevní oběh, a to prakticky bez svalového úsilí. Krev se vrací k srdci za pomoci gravitace, místo toho, aby s ní bojovala. Tato poloha odstraňuje městnání v nohou a v břišních orgánech. Všechny polohy hlavou dolů způsobují urychlení krevního oběhu. Výdrž v poloze je jedna minuta. Halásana – Pluh

Předklon Tato poloha zvyšuje stlačení krku, tedy prokrvení štítné žlázy, natažení krčních obratlů, a zdůrazňuje tak účinky předchozí polohy. Předklon protahuje páteř, stlačuje břicho. Hrudník je stlačen, proto je při této poloze dýchání břišního typu. Výdrž v této poloze je dvě minuty, včetně dynamické fáze – přechodu do polohy. Matsjásana – Ryba

Proti poloha Uvedená poloha představuje proti polohu obou předchozích cvičení. To znamená, že krk, který byl dlouhou dobu stlačen, je uvolněn. Krční obratle jsou stlačeny, hrudník se otevírá a usnadňuje tak hrudní dýchání. Břicho je nataženo. Výdrž v této poloze je jedna minuta. Paščimóttánásana – Předklon vsedě neboli kleště

Předklon Předklon předklání páteř, aniž by stlačovala či prodlužovala šíji či krk. Předklon se provádí především v dolní části zad. Břicho, které bylo v předešlé poloze nataženo, je nyní stlačováno. Výdrž v této poloze jsou dvě minuty, včetně dynamické fáze.

30

Bhudžangásana – Kobra

První ze série záklonů Během dynamické fáze je břicho stlačeno a během statické fáze je nataženo. Páteř je nakloněna dozadu, zádové svaly, jež byly nataženy v obou předchozích polohách, se v této poloze kobry stáhnou a tím docílí prokrvení. Výdrž je jedna minuta, včetně dynamické fáze. Šalabhásana – Kobylka

Druhá ze série záklonů Kobylka následuje po poloze kobry a představuje její doplněk. Dynamická fáze polohy kobry se týká horní části zad od krku po oblast pasu, zatímco v poloze kobylky se stahuje svalstvo v oblasti beder, a to v důsledku usilovného zdvihu dolních končetin. Výdrž je jedna minuta. Dhanurásana – Luk neboli oblouk

Kombinace obou záklonů Při poloze luku se současně zvedá horní část těla a dolní část zad. Slučuje polohu kobry a kobylky, které připravily tělo na tuto polohu. Výdrž v této poloze je půl minuty. Ardha – Matsjéndrásana – Torze

31

Vyrovnávací poloha předklonů a záklonů Poloha torze způsobuje protáčení páteře v obou směrech a vyrovnává účinky předklonů a záklonů. Výdrž v torzi na každou stranu je jedna minuta. Šíršásana – Stoj na hlavě

Tato poloha je královnou ásan. Někdy se klade na počátek cvičení, ale v této sérii je na konci. Je to hlavně z důvodu její náročnosti, proto se připouští tuto polohu vypustit. Výdrž v této poloze je od jedné minuty až po deset minut i více. Začátečníkům se tato poloha vůbec nedoporučuje. Po sérii ásan se provádí břišní kontrakce po dobu jedné až dvou minut, tři minuty klidného dechového cvičení a na závěr Šavásana – Mrtvola, což je relaxace v délce tří minut. Relaxace představuje výborný přechod mezi jógou a běžným životem. Pro dosažení kladného účinku jsou důležité i podmínky pro toto cvičení.

1.3.5 Podmínky ke cvičení

Nejvhodnější pro provádění poloh je ráno po hygieně. Pravidelné cvičení uvádí cvičence do dobré formy po celý den. Pokud časový program nedovoluje cvičit ráno, je vhodné cvičení před večeří nebo před uložením ke spánku. Je-li čas, může se cvičit ráno i večer. Večer je cvičení lehčí, protože odpadá ranní ztuhlost po dlouhé noční nehybnosti. Pokud je to možné, cvičí se na vzduchu, což v našich podmínkách umožní dobře vyvětraná místnost. Nesmí být však příliš chladná. Cvičení se provádí v pohodlném cvičebním úboru nebo v takovém oblečení, které nebrání dobrému krevnímu oběhu. Cvičit se může na koberci nebo na nepříliš silné podložce. Je třeba cvičit nalačno, proto je nejvhodnější cvičení po ránu. Jinak je třeba počkat čtyři až pět hodin po bohatém jídle a dvě hodiny po lehkém jídle. Před cvičením je vhodné vyprázdnit

32

močový měchýř a podle možností i střeva. Ideální by bylo cvičit každý den na stejném místě a ve stejnou dobu. Tak se vytvoří podmíněné reflexy pro organismus, který bude reagovat na jógové cvičení. Při velké únavě se nedoporučuje začít přímo s ásanami (polohami). Vhodnější je věnovat první minuty jógovému prohloubenému dýchání a teprve pak přejít k ásanám. Ihned po cvičení není dobré koupat se v příliš horké nebo studené vodě. Během třiceti minut po sérii jógových cviků pokračuje organismus v prokrvování hlubokých partií těla a příliš horká nebo studená koupel by tento účinek neutralizovala. Doporučuje se osprchovat vlažnou vodou. 35

35

Srov. LYSEBETH, A. V., Jóga, s. 74.

33

2 PRAKTICKÁ ČÁST - VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ

2.1 Cíl výzkumného šetření

Cílem výzkumného šetření je zjistit, zda pravidelné cvičení Rišikéšské série povede u respondentů k lepšímu zvládání stresové zátěže, popřípadě projevů syndromu vyhoření, a to z různých hledisek (zjišťování četnosti respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření, posuzování všech sledovaných respondentů, posuzování respondentů z hlediska pracovního zařazení a z hlediska věku, a to vždy před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série).

2.2 Hypotézy

H 1: Předpokládám, že četnost respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření po pravidelném cvičení bude nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série. H 2: Předpokládám, že celkově u všech sledovaných respondentů bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření po pravidelném cvičení nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série. H 3: Předpokládám, že u respondentů, kteří pracují bez odborného dohledu (sestry), bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší, než u respondentů, kteří pracují pod odborným dohledem (sanitáři). H 4: Předpokládám, že u respondentů ve věkové kategorii nad 40 let bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší než u respondentů ve věkové kategorii pod 40 let.

34

2.3 Charakteristika souboru ve výzkumném šetření

Výzkumného šetření se zúčastnilo 53 nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč, a to nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří pracují bez odborného dohledu, v našem případě jsou to sestry (všeobecné sestry, porodní asistentky, sestry se specializací pro dané úseky práce) a nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří pracují pod odborným dohledem nebo přímým vedením, tj. sanitáři. Pracovníci byly rozděleni z hlediska věku a pracovního zařazení: •

Zastoupení respondentů z hlediska věku – 31 (58 %) pracovníků do 40 let a 22 (42 %) pracovníků nad 40 let.

•

Zastoupení respondentů z hlediska pracovního zařazení – 31 (58 %) pracovníků pracujících bez odborného dohledu (sestry) a 22 (42 %) pracovníků pracujících pod odborným dohledem nebo přímým vedením (sanitáři).

(viz tab.1, graf 1, str. 36)

35

Tab. 1 – Zastoupení respondentů na COS z hlediska věku a pracovního zařazení respondenti

ni

Ri [%]

do 40 let

31

58

nad 40 let

22

42

celkem

53

100

respondenti

ni

Ri [%]

sestry

31

58

sanitáři

22

42

celkem

53

100

Graf 1 – Zastoupení respondentů na COS z hlediska věku a pracovního zařazení

100

100 90 80 70

58

58

53

60 50 40

42

ni

42

Ri [%] 31

31

30

22

22

20 10 0 do 40ti let

nad 40 let

sestry

sanitáři

36

celkem

2.4 Realizace dotazníkového šetření na COS v Nemocnici Třebíč

2.4.1 Volba výzkumné metody a její zdůvodnění

K získání potřebných dat jsem použila dotazník Inventář projevů syndromu vyhoření (dále jen BO dotazník) od autorů T. a J. Tošnerových (viz příl. 1, s. 71). Dotazník byl použit již v mnoha dotazovaných šetření, což má význam v oblasti validity a reliability. Validita znamená platnost. Měření má dobrou validitu, jestliže měří skutečně to, co měřit podle předpokladu má. Reliabilita znamená spolehlivost, přesnost. Měření je reliabilní tehdy, jestliže za stejných podmínek je dosaženo zhruba stejných výsledků.36 Dotazníkem BO jsou ve čtyřech rovinách sledovány kognitivní problémy, citová oploštělost, pocity tělesného vyčerpání a vyhýbavé sociální chování. Překročení hranice 75 bodů ve všech rovinách u jednotlivce znamená potřebu individuální intervence.37

2.4.2 Struktura dotazníku

Dotazník zahrnuje 24 položek, které mapují čtyři roviny – rozumovou, emocionální, tělesnou a sociální. Úvodní část dotazníku obsahuje představení výzkumníka a jeho poděkování, informace pro respondenta, tj.

účel a anonymita výzkumného šetření a žádost

o pečlivé a pravdivé vyplnění dotazníku. Na oblast rozumovou jsou zaměřeny položky č. 1, 5, 9, 13, 17, 21; na oblast emocionální č. 2, 6, 10, 14, 18, 22; na tělesnou oblast č. 3, 7, 11, 15, 19, 23 a na sociální oblast č. 4, 8, 12, 16, 20, 24.

36 37

Srov. CHRÁSKA, M., Úvod do výzkumu v pedagogice, s. 37. Srov. ROUBALOVÁ, V., Stres u sester na operačním sále II. Chirurgické kliniky v Brně, s.15.

37

2.4.3 Realizace dotazníkového šetření

Vlastnímu dotazníkovému šetření předcházela dohoda s vrchní sestrou centrálních operačních sálů a vedením nemocnice (viz příl. 2, s. 73). Na

položkách

obsažených

v dotazníku

nebylo

nic

měněno.

Dotazník

je standardizován a vyhovující pro účel tohoto výzkumného šetření. Cílem mé práce bylo zjištění skutečnosti, zda pravidelné cvičení vede k lepšímu zvládání stresu a syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří pracují na centrálních operačních sálech Nemocnice Třebíč. Dotazníky

jsem rozdala ve dvou etapách – před a po pravidelném cvičení

Rišikéšské série, a to v měsíci dubnu 2007 a v září 2007. Pro účely seznámení s dotazníkem a poskytnutí informací o cvičení Rišikéšské série byla 5. dubna 2007 svolána provozní schůze operačních sálů se 100 % účastí nelékařského zdravotnického personálu. Na ní jsem měla možnost požádat respondenty o pravdivé a pečlivé vyplnění dotazníku, ujistit je o jeho anonymitě, seznámit je s cvičebním plánem a odpovědět na otázky. Po vyplnění a odevzdání dotazníku BO (doba vyplnění asi 15 minut) jsem všechny přítomné seznámila s cvičením Rišikéšské série a rozdala podrobný popis této sestavy i se správným postupem cvičení. Všichni účastníci přislíbili pravidelné cvičení série až do příštího výzkumného šetření. Pro zájemce jsem domluvila možnost účastnit se pravidelných cvičení jógy pod vedením zkušeného cvičitele (cena na půl roku 2 500 Kč). Druhé dotazníkové šetření bylo provedeno 12. září 2007, a to opět na provozní schůzce sester a sanitářů centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč. Všichni respondenti mě ujistili, že pravidelně cvičili a znovu vyplnili dotazník BO. Nebyly přítomny dvě sestry a jeden sanitář, se kterými jsem se osobně setkala následující týden. Pravidelné cvičení jógy pod vedením zkušeného cvičitele z důvodů vysoké ceny za lekci nevyužil nikdo. Celkem bylo rozdáno 106 dotazníků, z toho 53 v prvním šetření (100 %) a 53 (100%) v druhém šetření. Návratnost dotazníků v obou případech byla 100%. Pro zpracování byly použity všechny dotazníky.

38

2.4.4 Metodika vyhodnocení dotazníku

Dotazník BO, „Inventář projevů syndromu vyhoření“, je sestaven z 24 položek, které mapují čtyři roviny. Respondent má ke každé položce nabídnuty čtyři možné odpovědi ohodnocené počtem bodů: vždy – 4 body, často – 3 body, někdy – 2 body, zřídka – 1 bod, nikdy – 0 bodů. Respondent v dotazníku označí již počet bodů u položky. Pak jsou sčítány body v jednotlivých rovinách, kde je maximální hodnota bodů 24 a minimální 0 bodů. Maximální hodnota celkového součtu bodů ve všech rovinách je 96 bodů a minimální 0 bodů. Součtem bodů všech čtyř rovin u respondenta získáme celkovou míru jeho náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření. Pokud chceme získat celkovou míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u všech respondentů, musíme vynásobit celkový součet bodů ve všech rovinách u jednoho respondenta počtem respondentů (sečíst všechny body ve všech rovinách u všech respondentů). U respondentů, kteří dosáhli hranice 75 bodů a více, je diagnostikován syndrom vyhoření, v rozmezí 60–75 bodů jsou již vnitřní síly téměř vyčerpány a hrozí vypuknutí syndromu vyhoření, při zisku 40–60 bodů respondent nemá žádné větší problémy. Hodnoty pod 40 svědčí o dobrém psychickém a tělesném stavu i o dobrém vztahu ke svému okolí. Uvedené hodnoty jsou doporučené, ale nelze je považovat za normu. Výsledky je nutné posuzovat v souvislosti s dalšími informacemi. Přesto jsem toto kritérium ve své práci použila. Celkový přehled o míře náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření v procentech (Ri [%] relativní četnost) u všech respondentů (53) a ve všech rovinách (4) získáme, vynásobíme-li maximální možný počet bodů (24) počtem rovin (4) a počtem pracovníků (53). Získáme číslo 5 088 (100 %). Abychom získali celkový přehled o míře náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření v procentech u všech respondentů ve všech rovinách, počet bodů všech respondentů získaných ve všech rovinách vydělíme číslem 50,88 (1 % z 5 088). Přehled o míře náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření v procentech (Ri [%] relativní četnost) u všech respondentů v jednotlivých rovinách získáme, vynásobíme-li

maximální možný počet bodů (24) za jednu rovinu, počtem pracovníků (53). získáme číslo 1 272 (100 %). Abychom získali celkový přehled o míře náchylnosti ke stresu

39

a syndromu vyhoření v procentech u všech respondentů v jednotlivých rovinách, počet bodů všech respondentů získaných v jedné rovině vydělíme 12,72 (1 % z 1 272). Při získávání přehledu o míře náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření v procentech (Ri [%] relativní četnost) u respondentů pracujících pod odborným dohledem nebo bez odborného dohledu a respondentů ve věku do 40 let a nad 40 let, postupujeme stejně, jen vycházíme z počtu těchto pracovníků, což je 31 respondentů a 22 respondentů. Počet bodů získaných 31 respondenty v jedné rovině dělíme číslem 7,74 (1 % z 774). Číslo 774 představuje maximální množství bodů, které mohou získat respondenti v počtu 31, a to v jedné rovině. Počet bodů získaných 31 respondenty ve všech rovinách dělíme číslem 29,76 (1 % z 2 976). Číslo 2 976 představuje maximální množství bodů, které mohou získat respondenti v počtu 31, a to ve všech rovinách. Počet bodů získaných 22 respondenty v jedné rovině dělíme 5,28 (1 % ze 528). Číslo 528 představuje maximální množství bodů, které mohou získat respondenti v počtu 22, a to v jedné rovině. Počet bodů získaných 22 respondenty ve všech rovinách dělíme číslem 21,12 (1 % z 2 112). Číslo 2 112 představuje maximální množství bodů, které mohou získat respondenti v počtu 22, a to ve všech rovinách.

2.4.5 Způsob zpracování výsledků šetření

Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány do tabulek, vyhodnoceny procentuálně a graficky znázorněny. Procenta uvedená v grafech byla zaokrouhlena na celá čísla. Četnost v tabulce (ni) udává četnost pro danou kategorii, relativní četnost ( Ri [%] ) informuje o procentuálním zastoupení.38

38

Srov. GRYNDLEROVÁ, Z., Poznávání rizik u dospívajících……s. 74

40

2.5 Prezentace výsledků výzkumného šetření

H 1: Předpokládám, že četnost respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření po pravidelném cvičením bude nižší než před pravidelným cvičení Rišikéšské série.

Na základě vyhodnocení dotazníků před a po pravidelném cvičením Rišikéšské série u všech respondentů centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč bylo zjištěno: •

Z celkového počtu 53 respondentů (100 %) získaly před pravidelným cvičením 2 respondenti (4 %) méně než 40 bodů (zelená čísla), 36 respondentů (68 %) 40 až 60 bodů, 15 respondentů (28 %) 60 až 75 bodů (červená čísla), 75 a více bodů nezískal žádný respondent (0 %) viz příl. 3, s. 74.

•

Z celkového počtu 53 respondentů (100 %) získalo po pravidelném cvičení 16 respondentů (30 %) méně než 40 bodů (zelená čísla), 35 respondentů (66 %) 40 až 60 bodů, 2 respondenti (4 %) získali 60 až 75 bodů (červená čísla), 75 a více bodů nezískal žádný respondent (0 %) viz příl. 4, s. 76.

Před pravidelným cvičením Rišikéšské série bylo z 53 sledovaných respondentů ohroženo syndromem vyhoření 15 respondentů, po pravidelném cvičení již jen 2 respondenti.

(viz tab. 2, graf 2, str. 42)

41

Tab. 2 - Četnost respondentů ve stupnici bodů inventáře pro projevy syndromu vyhoření a jejich vyjádření v Ri [%] před a po pravidelném cvičení před cvičením

body

po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

pod 40

2

4

16

30

40 – 60

36

68

35

66

60 – 75

15

28

2

4

75 a více

0

0

0

0

Celkový počet respondentů

53

100

53

100

Graf 2 - Četnost respondentů ve stupnici bodů inventáře pro projevy syndromu vyhoření a jejich vyjádření v Ri [%] před a po pravidelném cvičením.

120 100

100

100 pod 40 80

40 – 60

68 60

66

53

60 – 75

53

75 a více 36

40

35 30

28 16

15

20 2

Celkový počet respondentů

0

4

0

4

20

0

0 ni

Ri [%]

ni

před cvičením

Ri [%] po cvičení

Předpoklad, že četnost respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření po pravidelném cvičení bude nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série, se potvrdil.

42

H 2: Předpokládám, že celkově u všech sledovaných respondentů bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření po pravidelném cvičení nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série.

Na základě vyhodnocení dotazníků u všech sledovaných 53 respondentů před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série bylo ve všech rovinách zjištěno: •

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 5 088 (100 %) u 53 respondentů ve všech rovinách dosáhlo, 53 respondentů ve všech rovinách -

před pravidelným cvičením 2911 bodů (57 %) viz příl. 3, s. 74,

-

po pravidelném cvičení 2346 bodů (46 %) viz příl. 4, s. 76.


43

Tab. 3 – Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] u všech sledovaných 53 respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách Všechny roviny (rozumová, emocionální, tělesná, sociální) Body před cvičením

Body po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

2911

57

2346

46

Graf 3 – Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] u všech sledovaných

Body po cvičení

Ri [%]

46

2346

ni

Řada1 Body před cvičením

Všechny roviny (rozumová, emocionální, tělesná, sociální)

53 respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách

Ri [%]

57

ni

2911

0

500

1000

1500

44

2000

2500

3000

3500

Na základě vyhodnocení dotazníků u všech sledovaných 53 respondentů před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série bylo v jednotlivých rovinách zjištěno: •

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 1 272 (100 %) u 53 respondentů v jednotlivých rovinách, dosáhlo 53 respondentů v jednotlivých rovinách -

před pravidelným cvičením v rozumové rovině 756 bodů (59 %), v emocionální rovině 767 bodů (60 %), v tělesné rovině 724 bodů (57 %) a v sociální rovině 664 bodů (52 %) viz příl. 3, s. 74,

-

po pravidelném cvičení v rozumové rovině 618 bodů (49 %), v emocionální rovině 614 bodů (48 %), v tělesné rovině 591 bodů (46 %) a v sociální rovině 523 bodů (41 %) viz příl. 4, s. 76.


45

Tab. 4 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] u všech sledovaných 53 respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách

Body před cvičením roviny

Body po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

rozumová

756

59

618

49

emocionální

767

60

614

48

tělesná

724

57

591

46

sociální

664

52

523

41

Graf 4 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] u všech sledovaných 53 respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách

800

756 767

724 664

700

618 614

600

591 523

500 rozumová

400

emocionální

300

tělesná sociální

200 59 60 57 52

100

49 48 46 41

0 body

Ri [%]

body

před cvičením

Ri [%]

po cvičení

Předpoklad, že celkově u všech sledovaných respondentů bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření po pravidelném cvičení nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série, se potvrdil.

46

H 3: Předpokládám, že u respondentů, kteří pracují bez odborného dohledu, (sestry) bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší, než u respondentů, kteří pracují pod odborným dohledem (sanitáři).

Na základě vyhodnocení dotazníků z hlediska pracovního zařazení respondentů před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série bylo ve všech rovinách zjištěno: •

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 2976 (100 %) bodů u 31 sester ve všech rovinách, dosáhlo 31 sester ve všech rovinách

•

-

před pravidelným cvičením 1343 bodů (45 %) viz příloha 5, s.78,

-


Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 2 112 bodů u 22 sanitářů ve všech rovinách, dosáhlo 22 sanitářů ve všech rovinách -

před pravidelným cvičením 937 bodů (44 %) viz příl. 7, s.80,

-



47

Tab. 5 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska pracovního zařazení respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách

sestry

sanitáři Body po cvičení

Body před cvičením


Body po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

1343

45

1239

42

937

44

898

43

Graf 5 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska pracovního zařazení

Body po cvičení

Ri [%]


sanitáři

respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách

Ri [%]

43

ni

898 44

ni

937

Body po cvičení

Ri [%]


sestry

Řada1

Ri [%]

42

ni

1239 45

ni

1343 0

200

400

600

48

800

1000 1200 1400 1600

Na základě vyhodnocení dotazníků z hlediska pracovního zařazení respondentů před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série bylo v jednotlivých rovinách zjištěno: •

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 744 bodů (100 %) u 31 sester v jednotlivých rovinách, dosáhlo 31 sester v jednotlivých rovinách -

před pravidelným cvičením v rozumové rovině 357 bodů (48 %), v emocionální rovině 365 bodů (49 %), v tělesné rovině 345 bodů (46 %) a v sociální rovině 276 bodů (37 %) viz příl. 5, s. 78,

-

po pravidelném cvičení v rozumové rovině 345 bodů (46 %), v emocionální rovině 320 bodů (43 %), v tělesné 284 bodů (38 %) a v sociální 290 bodů (39 %) viz příl. 6, s. 79.

•

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 528 (100 %) bodů u 22 sanitářů v jednotlivých rovinách, dosáhlo 22 sanitářů v jednotlivých rovinách -

před pravidelným cvičením, v rozumové rovině 235 bodů (45 %), v emocionální rovině 272 bodů (52 %), v tělesné rovině 235 bodů (45 %) a v sociální rovině 195 bodů (37 %) viz příl. 7, s. 80,

-



49

Tab. 6 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska pracovního zařazení respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách

Pracovní

sestry

zařazení body

před cvičením

sanitáři po cvičení

před cvičením

po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

rozumová

357

48

345

46

235

45

231

44

emocionální

365

49

320

43

272

52

251

48

tělesná

345

46

284

38

235

45

229

43

sociální

276

37

290

39

195

37

187

35

roviny

Graf 6 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska pracovního zařazení respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách

400

357 365

350

345 320 284

345

300

276

290 235

250

272 235

251 231 229

195

200

rozumová

187

emocionální tělesná

150

sociální

100

4849 4637

50

52 45 4537

43 46 3839

4843 35 44

0 ni

Ri [%]

před cvičením

ni

Ri [%]

po cvičení

ni

Ri [%]

před cvičením

sestry

ni

Ri [%]

po cvičení

sanitáři

Předpoklad, že u respondentů, kteří pracují bez odborného dohledu (sestry), bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší, než u respondentů, kteří pracují pod odborným dohledem (sanitáři), se nepotvrdil. Míra náchylnosti ke stresu je u obou profesí vyrovnaná. Větší stresovou zátěž pociťují sestry v rozumové oblasti, naopak sanitáři pociťují větší stresovou zátěž v oblasti emocionální.

50

H 4: Předpokládám, že u respondentů ve věkové kategorii nad 40 let bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší než u respondentů ve věkové kategorii pod 40 let.

Na základě vyhodnocení dotazníků z hlediska věku respondentů před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série ve všech rovinách bylo zjištěno: •

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 2 976 bodů (100 %) u 31 respondentů ve věku do 40 let ve všech rovinách, dosáhlo 31 respondentů ve věku do 40 let ve všech rovinách

•

-


-

po pravidelném cvičení 1262 bodů (42 %), viz příloha 10, s. 83.

Z celkového počtu možných dosažených bodů, tj. 2 112 bodů (100 %) u 22 respondentů nad 40 let ve všech rovinách, dosáhlo 22 respondentů ve věku nad 40 let -


-

po pravidelném cvičení nad 40 let 899 bodů (43 %) viz příl. 12 , s. 85.


51

Tab. 7 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska věku respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách

do 40 let

nad 40 let

Body po cvičení



Body po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

1462

49

1262

42

883

42

899

43

Graf 7 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska věku respondentů

Body po cvičení Body před cvičením

nad 40 let

před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách

Ri [%]

43

ni

899

Ri [%]

42

883

ni

Body po cvičení Body před cvičením

do 40 let

Řada1 Ri [%]

42

ni

1262

Ri [%]

49

1462

ni 0

500

1000

52

1500

2000

Na

základě

vyhodnocení

dotazníků

z hlediska

věku

respondentů

před

a po pravidelném cvičení Rišikéšské série v jednotlivých rovinách bylo zjištěno: •

Z celkového množství možných dosažených bodů, tj. 744 bodů (100 %) u 31 respondentů ve věku do 40 let v jednotlivých rovinách, dosáhlo 31 respondentů ve věku do 40 let -

před pravidelným cvičením v rozumové rovině 380 bodů (51 %), v emocionální rovině 381 bodů (51%), v tělesné rovině 372 bodů (50 %) a v sociální rovině 329 bodů (44 %) viz příl. 9, s. 82,

-


•

Z celkového množství možných dosažených bodů, tj. 528 bodů (100 %) u 22 respondentů ve věku nad 40 let v jednotlivých rovinách, dosáhlo 22 respondentů ve věku nad 40 let -

před pravidelným cvičením v rozumové rovině 226 bodů (43 %), v emocionální rovině 228 bodů (43 %), v tělesné rovině 221 bodů (42 %)

a v sociální rovině

208 bodů (39 %) viz příl. 11, s. 84, -



53

Tab. 8 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska věku respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách

věk

Do 40ti let

body

před cvičením

Nad 40 let

po cvičení

před cvičením

po cvičení

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

ni

Ri [%]

rozumová

380

51

325

44

226

43

228

43

emocionální

381

51

300

40

228

43

234

44

tělesná

372

50

324

44

221

42

232

44

sociální

329

44

313

42

208

39

205

39

roviny

Graf 8 - Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska věku respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách

450 381 400 380 372 350

325300 324

329

300

313 228 221 226 208

250 200

rozumová

234 232 228

emocionální

205

tělesná sociální

150 100

51 50 51 44

50

44 40

44

43

42

43 42

44 4439 43

39

0 ni

Ri [%]

před cvičením

ni

Ri [%]

po cvičení

ni

Ri [%]

před cvičením

Do 40ti let

ni

Ri [%]

po cvičení

Nad 40 let

Předpoklad, že u respondentů ve věkové kategorii nad 40 let bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší než u respondentů ve věkové kategorii pod 40 let, se nepotvrdil.

54

2.6 Diskuse a návrhy řešení Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda pravidelné cvičení Rišikéšské série povede u sledovaných respondentů k lepšímu zvládání stresové zátěže, popřípadě projevů syndromu vyhoření, a to z různých hledisek (zjišťování četnosti respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření, posuzování všech sledovaných respondentů, posuzování respondentů z hlediska pracovního zařazení a z hlediska věku, a to vždy před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série). Chtěla bych zdůraznit, že závěry vyplývající z výsledku mého šetření jsou podmíněny poměrně malým rozsahem výzkumného vzorku (53 nelékařských zdravotnických pracovníků operačního sálu), místními podmínkami na centrálních operačních sálech a dalšími okolnostmi působícími na respondenty v době prováděného šetření. Nelze tedy na 53 případech usuzovat na obecnou platnost odvozených závěrů, mj. také proto, že nelékařští zdravotničtí pracovníci centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč nepředstavují reprezentativní vzorek všech nelékařských zdravotnických pracovníků operačních sálů v naší republice. Dalším nepříznivým faktorem pro vyvozování závěrů ze získaných výsledků je, že cvičení Rišikéšské série nebylo řízené. Za dané situace kontrola jednotlivých respondentů, zda pravidelně provádí cvičení, nebyla možná, a proto jsem se musela spolehnout pouze na jejich ústní ujištění o dodržování cvičebního plánu. Následující diskusi k výsledkům šetření člením dle jednotlivých hypotéz formulovaných v oddíle 2.2., str. 34. Hypotéza, která předpokládala, že četnost respondentů ohrožených nebo již s projevy syndromu vyhoření po pravidelném cvičení bude nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série, se potvrdila. Počet respondentů rizikové kategorie (zisk 60 - 75 bodů) vyjádřený v Ri [%] se po pravidelném cvičení snížil z 15 respondentů (28 %) na 2 respondenty (4 %). Naopak v kategorii pod 40 bodů se počet respondentů po cvičení zvýšil ze 2 respondentů (4%) na 16 respondentů (30 %). V kategorii 40 až 60 bodů se počet po pravidelném cvičení snížil o jednoho respondenta, a to z 36 (68 %) na 35 (66 %). Zisk 75 bodů a více, který charakterizuje syndrom vyhoření, nedosáhl žádný ze sledovaných respondentů před ani po cvičení Rišikéšské série.

55

I když nikdo z nelékařských zdravotnických pracovníků operačního sálu netrpěl před ani po cvičení syndromem vyhoření, poměrně vysoké procento respondentů se zařadilo před cvičením Rišikéšské série do kategorie ohrožených jedinců, kdy již vnitřní síly jsou téměř vyčerpány a hrozí vypuknutí syndromu vyhoření. Po pravidelném cvičení došlo však k významnému snížení četnosti takto ohrožených respondentů, čímž byl prokázán pozitivní vliv Rišikéšské série cviků na zvládání stresové zátěže. Předpoklad v hypotéze dvě, že celkově u všech sledovaných respondentů bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření po pravidelném cvičení nižší než před pravidelným cvičením Rišikéšské série, se potvrdil. Počet bodů vyjádřený v procentech, který byl dosažen všemi sledovanými respondenty ve všech rovinách (rozumová, emocionální, tělesná a sociální), byl po absolvování pravidelného cvičení nižší (46 %) než počet bodů před absolvováním pravidelného cvičení Rišikéšské série (57 %). Ke snížení počtu získaných bodů dosažených všemi sledovanými respondenty došlo po absolvování pravidelného cvičení i v jednotlivých rovinách (výsledky viz str. 45– 46). Lze tedy z těchto výsledků usuzovat, že fyzická aktivita je správným krokem k snadnějšímu zvládání stresových situací na pracovišti. Předpoklad v hypotéze tři, že u respondentů, kteří pracují bez odborného dohledu (sestry), bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší, než u respondentů, kteří pracují pod odborným dohledem (sanitáři), se nepotvrdila. Celkový počet bodů, který byl získán ve všech rovinách (rozumová, emocionální, tělesná a sociální), dosahoval u pracovníků bez odborného dohledu (sestry) před pravidelným cvičením 45 %, po pravidelném cvičení 42 %. U pracovníků, kteří pracují pod odborným dohledem nebo přímým vedením (sanitáři), dosahoval celkový počet bodů před pravidelným cvičením 44 % a po pravidelném cvičení 43 %. Lze konstatovat, že rozdíly ve výsledcích vzhledem k počtu respondentů jsou zanedbatelné a nelze z nich vyvozovat závěry o větší míře náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u té či oné kategorie nelékařských zdravotnických pracovníků. Pokud se budeme zabývat procentuálním zastoupením získaných bodů sestrami a sanitáři v jednotlivých rovinách, větší stresovou zátěž před cvičením i po cvičení

56

pociťují sestry v rozumové oblasti, což se dá vysvětlit velkou mírou zodpovědnosti za provoz operačního oddělení. Naopak sanitáři pociťují větší stresovou zátěž v oblasti emocionální, zřejmě v důsledku svého podřízeného postavení a tím pocitu bezmocnosti při řešení konfliktních situací. Rozdíly ve výsledcích tělesné a sociální roviny jsou vzhledem k počtu respondentů zanedbatelné (výsledky viz str. 49 – 50). Významné však je, že u obou kategorií nelékařských zdravotnických pracovníků po pravidelném cvičení došlo k poklesu celkového počtu bodů z možných dosažených, což opět potvrzuje pozitivní vliv cvičení Rišikéšské série na míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření. Hypotéza, že u respondentů ve věkové kategorii nad 40 let bude míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření před i po pravidelném cvičení vyšší než u respondentů ve věkové kategorii pod 40 let, se nepotvrdila. Celkový počet bodů, který byl získán ve všech rovinách, dosahoval u pracovníků nad 40 let před cvičením 42 %, po cvičení 43 %, což představuje paradoxně více bodů po cvičení než před cvičením. U pracovníků do 40 let dosahoval počet bodů před cvičením 49 % a po cvičení 42 %. V tomto případě byl zisk bodů po cvičení mnohem nižší než před cvičením. Porovnáme-li získané body před cvičením v jednotlivých rovinách, zjistíme, že věková kategorie nelékařských zdravotnických pracovníků nad 40 let má v každé rovině výrazně méně bodů než věková kategorie nelékařských zdravotnických pracovníků pod 40 let. Po cvičení, díky výraznému poklesu bodů ve všech rovinách u věkové kategorie pod 40 let a stagnaci či zvýšení bodů u věkové kategorie nad 40 let, dochází k významnému vyrovnání úrovně získaných bodů respondenty nad a pod 40 let (výsledky viz str. 53–54). Z výsledků je zřejmé, že vyšší věková kategorie nelékařských zdravotnických pracovníků lépe zvládá zátěže , které jsou charakteristické pro operační oddělení. Důvodem může být letitá znalost a osobní zkušenost s řešením kritických situací, se kterými je možné se na operačním oddělení setkat. Avšak porovnáme-li získané hodnoty, zjistíme, že pracovníci do 40 let lépe reagují na zvládání stresu pomocí pravidelného cvičení než pracovníci nad 40 let. U pracovníků ve věkové kategorii nad 40 let, se zvládání stresu po cvičení dokonce zhoršilo. Horší výsledky po cvičení než před cvičením u této skupiny respondentů mohly být ovlivněny mnoha dalšími faktory, které nebyly předmětem šetření této

57

bakalářské práce, a to například větší předpoklad, že respondenti vyššího věku mají problémy s dodržováním pravidelného cvičení v důsledku častého výskytu omezené hybnosti a dalších potíží souvisejících s vyšším věkem. Na základě shora uvedených výsledků i přes některé výjimky lze konstatovat, že pravidelné cvičení Rišikéšské série vede k lepšímu zvládání zátěžových situací a ke snížení rizika vzniku syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických pracovníků , kteří pracují na centrálních operačních sálech Nemocnice Třebíč. Za účelem praktického využití jsem zjištěné výsledky a z nich vyplývající závěry podstoupila vedení nemocnice. Spolu s výsledky a závěry výzkumného šetření byl předán také požadavek na zajištění pravidelného cvičení přímo v areálu nemocnice, a to nejen pro zdravotnický personál operačního oddělení. O

cvičení

v prostorách

nemocnice

projevili

zaměstnanci

velký

zájem

a vedení přislíbilo, že pravidelné cvičení i platbu cvičitele pro své zaměstnance zajistí. Jakmile bude znám konkrétní prostor a termíny konání pravidelného cvičení pro zaměstnance, bude vytvořen o dané aktivitě informační leták, který bude distribuován na jednotlivá pracoviště Nemocnice Třebíč a mimo jiné bude tento leták také obsahovat odbornou literaturou citovaná následující doporučení: •

Smyjte ze sebe prach denní všednosti – sprcha při odchodu z práce je velmi účinná.

•

Odpoutejte se od starostí při odchodu ze zaměstnání – všímejte si krásy kolem sebe jako je rozkvetlá květina, krásně vzrostlý strom…

•

Řešte to, co řešit lze, a ne to, co řešit nelze – vrchní sestru nezměníte, ale svůj přístup ano.

•

Pusťte k sobě radost – radujte se ze všeho, co vám život postaví do cesty, snažte se nepoužívat výrazy typu je to strašné, šílené…

•

Pokojně spěte, věnujte pozornost tomu co jíte a jak jíte, ovládejte se a komunikujte.

39

•

Aktivní pohyb je nejdůležitější – cvičte, jezděte na kole...39

•

Pečujte o sebe sama, odpočívejte, myslete na své potřeby.

•

Požádejte o pomoc tam, kde vaše síly nestačí.

•

Udělejte si čas na svůj život, na své lidi, na své koníčky (mimo profesi).

Srov. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M., Speciální psychologie, s. 145.

58

•

Nebojte se citů.

•

Udržujte se v dobré tělesné kondici.

•

Nenoste si práci domů.

•

Nebojte se vyhledat odbornou pomoc, pokud už nestačíte řešit svoje problémy vlastními silami.

Vzhledem k tomu, že výsledky a závěry výzkumného šetření jsou ovlivněny poměrně malým rozsahem výběrového souboru, nemožností kontroly dodržování stanoveného cvičebního režimu a sledovaní respondenti jsou zaměstnanci pouze jednoho zdravotnického zařízení, bylo by vhodné ověřit získané výsledky dalším výzkumným šetřením, a to ve větším rozsahu.

59

ZÁVĚR

Bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda povede pravidelné cvičení Rišikéšské série u nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč ke snadnějšímu zvládání stresové zátěže. Zabývá se četností respondentů ohrožených stresem a syndromem vyhoření, mírou náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření celkově i v jednotlivých rovinách (rovina rozumová, emocionální, tělesná a sociální) u sledovaných respondentů, zvolenou pravidelnou fyzickou aktivitou a jejím vlivem na zvládání stresové zátěže, eventuelně na zvládání příznaků syndromu vyhoření. V teoretické části je popsán stres a syndrom vyhoření, jejich příčiny, projevy, průběh a zvládání. Součástí teoretických východisek je i orientační seznámení s pracovním prostředím operačních sálů a jednotlivými kategoriemi nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří zde pracují. Závěrečná podkapitola této části se zabývá zvolenou fyzickou aktivitou, konkrétně jógou – Rišikéšskou sérií, jejím popisem a důvody, proč ji cvičit. Praktická část bakalářské práce se věnuje vlastnímu průzkumnému šetření, prezentaci zjištěných výsledků a jejich analýzou, včetně diskuse a návrhů řešení. Zkoumaný soubor tvořilo 53 nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč. Šetření pomocí dotazníku BO bylo provedeno před zahájením pravidelného cvičení a následně po absolvování pravidelného cvičení, které trvalo šest měsíců, a to pomocí stejného dotazníku u téhož výzkumného vzorku. Pro možnost různého pohledu na vliv pravidelného cvičení při zvládání stresové zátěže byli respondenti rozděleni do několika kategorií (respondenti, kteří pracují pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením a bez odborného dohledu, respondenti ve věkové kategorii do 40 let a nad 40 let). Analýza získaných výsledků i přes některé výjimky potvrdila, že pravidelné cvičení Rišikéšské série umožňuje snadnější zvládání prožívaného stresu. Cvičení tedy snižuje míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč. Naopak předpoklad, že u respondentů, kteří pracují bez odborného dohledu, bude patrná vyšší

60

míra stresové zátěže před i po cvičení než u respondentů pracujících pod odborným dohledem, se nepotvrdil. Rovněž se nepotvrdil předpoklad, že respondenti ve věkové kategorii nad 40 let před i po pravidelném cvičení pociťují větší stresovou zátěž než respondenti ve věkové kategorii do 40 let. Cíl práce byl splněn. Výsledky šetření u zkoumaných nelékařských zdravotnických pracovníků svědčí o tom, že práce na operačním sále je náročná a vyčerpávající. Ve fyzické rovině klade nároky na dobrou fyzickou zdatnost, dlouhé stání, manipulaci s klienty a břemeny. V rovině psychické vyžaduje dlouhodobé soustředění a zodpovědný přístup. Pracovník operačního sálu se musí správně a včas rozhodovat, rychle se orientovat a reagovat při zátěžových situacích během operačního výkonu. Pro hodnocení míry stresové zátěže a syndromu vyhoření u těchto pracovníků je nezanedbatelná i rovina velmi náročných interpersonálních vztahů, neboť ty jsou podmínkou funkční týmové spolupráce. Na závěr lze říci, že je potřebné jednak na straně pracovníků samotných umět vyhodnotit stresovou situaci a osvojit si strategii zvládání stresu prostřednictvím fyzických aktivit, na straně druhé je na zaměstnavatelích, aby cvičení zajistili a zároveň svým zaměstnancům umožnili pravidelné cvičení absolvovat. Výše uvedené navrhované řešení, tj. zajištění pravidelného cvičení v areálu nemocnice, je vzhledem k existujícím prostorám v Nemocnici Třebíč reálné. Práce je praktickým příspěvkem k hodnocení míry náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření z několika pohledů. Zabývá se nelékařskými zdravotnickými pracovníky (sestry, sanitáři) a výsledky výzkumného šetření ukázaly, že je nezbytné věnovat těmto pracovníkům zvýšenou pozornost. Aby práce na sále zůstala pro všechny pracovníky, kteří zde pracují, prací zajímavou a přínosnou a nebrala jim všechny síly, je potřebné si vytvářet zdravý systém sebepodpory, což znamená postarat se o vlastní smysluplný, příjemný, fyzicky aktivní život mimo roli pomáhajícího.

61

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Zerzánková Milena Instituce:

Katedra Ošetřovatelství, Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity v Brně

Název práce:

Vliv pravidelného cvičení na zvládání stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků na operačním sále

Vedoucí práce:

Mgr. Zdena Gryndlerová

Počet stran:

85

Počet příloh:

12

Rok obhajoby:

2008

Klíčová slova:

stres syndrom vyhoření nelékařští zdravotničtí pracovníci operační sál cvičení jóga adaptace

Bakalářská práce zjišťuje vliv pravidelného cvičení na zvládání stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč. Jejím obsahem je analýza míry náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření zjištěných před a po pravidelném cvičení Rišikéšské série. Analýza a interpretace získaných dat poskytuje informace o míře prožívaného stresu a jejich změnách po pravidelném cvičení. Tato bakalářská práce je příspěvkem k motivaci managementu Nemocnice Třebíč v oblasti volného času zaměstnanců.

62

ANNOTATION

Name and surname:

Milena Zerzánková

Institution:

Masaryk University in Brno, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title of a work:

Impact of regular exercise on coping with stress in nonmedical health care professionals

Supervisor:

Mgr. Zdena Gyndlerová

Page count:

85

Appendix count:

12

Defence year:

2008

Key words:

stress burn out syndrom non-medical health care professionals operating theathre exercising yoga adaptation

This thesis analyses the impact of regular exercise on coping with stress in nonmedical health care professionals in central operating theatres in Trebic Hospital. It examines the inclination to stress and the burn out syndrome measured among staff before and after the regular “Rishikesh series” exercise. The analysis and interpretation of obtained data gives information about the level of stress and its changes after regular exercise. This thesis aims to help the management to motivate the employees in Trebic Hospital on how to better spend their leisure time.

63

LITERATURA A PRAMENY

BARTOŠÍKOVÁ, Ivana. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-439-9. COMBY, Bruno. Stres pod kontrolou. 1. vyd. Praha: X-Egem, Nova, 1997. 215 s. ISBN 80-7199-024-8. ČECHOVÁ, Věra, MELLANOVÁ, Alena, ROZSYPALOVÁ, Marie. Speciální psychologie. 4. vyd. dotisk. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 173 s. ISBN 80-7013-386-4. DUDA, Miloslav aj. Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 2000. 392 s. ISBN 80-7169-642-0. FRIEDEL, John, PETERS-KÜHLINGER, Gabriel. Jak úspěšně zvládnout tlak a stres v práci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 112 s. ISBN 80-247-1517-1. GRYNDLEROVÁ, Zdena. Poznání rizik u dospívajících v současné společnosti a možnosti využití získaných poznatků ve výuce sociálních a zdravotních předmětů na středních odborných školách. Diplomová práce. Olomouc, Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2006. 166 s. CHARVÁT, Josef. Život adaptace a stres. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1973. 156 s. CHRÁSKA, Miroslav. Úvod do výzkumu v pedagogice. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2003. 199 s. ISBN 80-244-0765-5. JOBÁNKOVÁ, Marta, a kol. 2. přeprac. vyd. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. Brno: IDV PZ, 2002. 225 s. ISBN 80-7013-365-1. KÁBRT, Jan, KÁBRT, Jan. Lexicon medicum. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 334 s. KEBZA,Vladimír, ŠOLCOVÁ, Iva. Komunikace a stres. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004. 24 s. ISBN 80-7071-246-5. KEBZA, Vladimír, ŠOLCOVÁ, Iva. Syndrom vyhoření, Funkční duševní porucha. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. 23 s. ISBN 80-7071-099-3. KIRSTOVÁ, Alex. Kniha o překonávání stresu. 1. vyd. Košice: Oriens, s. r. o., 1996. 192 s. ISBN 80-88828-02-3.

64

KOLEKTIV AUTORŮ. Stručný psychologický slovník. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1987. 288 s. KRAUS, Jiří, aj. Nový akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, dotisk 2006. 880 s. ISBN 80-200-1415-2. KŘIVOHLAVÝ, Jaro, PEČENKOVÁ, Jaroslava. Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 279 s. ISBN 80-7178-774-4. LÜBECK, Walter. Práce se životní energií.1. vyd. Praha: Pragma, 1998. 263 s. ISBN 80-7205-622-0. LYSEBETH, André, Van. Jóga, Lekce jógy. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 337 s. ISBN 80-7203-272-0. LYSEBETH, André, Van. Jóga. 3. vyd. Praha: Olympia, 1984. 275 s. MELGOSA, Julián. Zvládni svůj stres. 2. vyd. Praha: Advent-Orion s.r.o., 2001. 190 s. ISBN 80-7172-624-9. NIEDERLE, Bohuslav. Práce sestry na operačním sále. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1986. 409 s. Příloha k nařízení vlády č. 463/2004 Sb. kterou se stanoví specializační obory a odbornosti specialistů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2004. ROUBALOVÁ, Věra. Stres u sester na operačním sále II. Chirurgické kliniky v Brně. Bakalářská práce. Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogická fakulta, 1999. 56 s. RUSH, Myron, D. Syndrom vyhoření. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 2003. 131 s. ISBN 80-7255-074-8. ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. 268 s. ISBN 80-85931-48-6. VAGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 356 s. ISBN 80-246-0841-3. VOTAVA, Jiří. Jóga očima lékařů.1.vyd. Praha: Avicenum, 1988. 176 s. Vyhláška č. 424/2004 Sb. kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2004.

65

WILKINSON, Greg. Stres. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol.s r.o., 2001. 96 s. ISBN 80-247-0092-1. Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotnické péče o změně některých souvisejících

zákonů

(zákon o nelékařských zdravotnických povolání). Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2004, částka 30, s. 1452-1479. ZEBROFF, Kareen. Jóga pro každého. 1. vyd. Praha: Beta, 2003. 142 s. ISBN 80-7306-070-1.

66

SEZNAM ZKRATEK A VYSVĚTLIVKY

Zkratky: apod.

a podobně

a. s.

akciová společnost

BO

burnout – syndrom vyhoření

č.

číslo

JIP

jednotka intenzivní péče

LDN

léčebna dlouhodobě nemocných

mj.

mimo jiné

ORL

otorinolaryngologie

Ri [%]

relativní četnost v % (vyjadřuje procentuální zastoupení)

tzv.

takzvaný

(ni)

absolutní četnost

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

Vysvětlivky: Barva červená v příloze č. 3 a 4, respondenti ve skupině s 60 – 75 bodů projevů syndromu vyhoření. Barva zelená v příloze č. 3 a 4, respondenti ve skupině pod 40 bodů projevů syndromu vyhoření. Nezvýrazněno v příloze č. 3 a 4, respondenti ve skupině 40 – 60 bodů projevů syndromu vyhoření.

67

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab. 1, graf 1

Zastoupení respondentů na COS z hlediska věku a pracovního zařazení ............................................................................................... 36

Tab. 2, graf 2

Četnost respondentů ve stupnici bodů pro projevy syndromu vyhoření a jejich vyjádření v Ri [%] před a po pravidelném cvičení................................................................................................. 42

Tab. 3, graf 3

Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] u všech sledovaných respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách ............................................................................... 44

Tab. 4, graf 4

Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] u všech sledovaných 53 respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách ...................................................................... 46

Tab. 5, graf 5

Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska pracovního zařazení respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách ............................................................................... 48

Tab. 6, graf 6

Srovnání počtu bobů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska pracovního zařazení před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách ...................................................................... 50

Tab. 7, graf 7

Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska věku respondentů před a po pravidelném cvičení ve všech rovinách .............................................................................................. 52

Tab. 8, graf 8

Srovnání počtu bodů a jejich vyjádření v Ri [%] z hlediska věku respondentů před a po pravidelném cvičení v jednotlivých rovinách .............................................................................................. 54

68

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1

BO dotazník – INVENTÁŘ PROJEVŮ SYNDROMU VYHOŘENÍ ........ 71

Příl. 2

Povolení k provedení dotazníkového šetření na COS v Nemocnici Třebíč..................................................................................... 73

Příl. 3

Tabulka dosažených bodů u všech respondentů před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách ............................................... 74

Příl. 4

Tabulka dosažených bodů u všech respondentů po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách .................................................. 76

Příl. 5

Tabulka dosažených bodů u respondentů pracující bez odborného dohledu před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách...................................................................................... 78

Příl. 6

Tabulka dosažených bodů u respondentů pracujících bez odborného dohledu po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách .......... 79

Příl. 7

Tabulka dosažených bodů u respondentů pracujících pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách............................................................... 80

Příl. 8

Tabulka dosažených bodů u respondentů pracující pod odborným dohledem nebo přímým vedením po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách...................................................................................... 81

Příl. 9

Tabulka dosažených bodů u respondentů do 40 let před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách ............................................... 82

Příl. 10

Tabulka dosažených bodů u respondentů do 40 let po pravidelném cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách ............................................... 83

Příl. 11

Tabulka dosažených bodů u respondentů nad 40 let před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách ............................................... 84

Příl. 12

Tabulka dosažených bodů u respondentů nad 40 let po pravidelném cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách ............................................... 85

69

PŘÍLOHY

70

Příl. 1 – BO dotazník

Vážená kolegyně, kolego, v rámci výzkumného šetření Vám předkládám dotazník, který zjišťuje míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč. Zjišťuje také vliv pravidelného cvičení Rišikéšské série na zvládání stresu, eventuelně projevů syndromu vyhoření. Dotazník je stručný, proto jeho vyplňování nevyžaduje mnoho času. Za účelem možnosti praktického řešení zjištěných problémových skutečností prosím tímto o pravdivé vyjádření k jednotlivým položkám dotazníku. Jakékoliv obavy ze zneužití odpovědí jsou zbytečné, neboť dotazník je zcela anonymní.

Děkuji Vám za spolupráci a za čas, který jste věnoval/a vyplňování dotazníku. . Milena Zerzánková student 3. ročníku MU LF Brno

INVENTÁŘ PROJEVŮ SYNDROMU VYHOŘENÍ Prosím, zakroužkujte u každé položky zvolenou odpověď v podobě číselné hodnoty. Odpovědi

vždy

často

někdy

zřídka

nikdy

1.

Obtížně se soustřeďuji.

4

3

2

1

0

2.

Nedokážu se radovat ze své práce.

4

3

2

1

0

3.

Připadám si fyzicky vyždímaný/á.

4

3

2

1

0

4.

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

6.

Nemám chuť pomáhat problémovým lidem. Pochybuji o svých profesionálních schopnostech. Jsem sklíčený/á.

4

3

2

1

0

7.

Jsem náchylný/á k nemocím.

4

3

2

1

0

8.

Pokud je to možné, vyhýbám se odborným hovorům s kolegy.

4

3

2

1

0

5.

71

9.

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

16. Práci omezuji na pouhé základní úkoly. 17. Přemýšlím o odchodu ze svého povolání. 18. Trpím nedostatkem uznání a ocenění. 19. Trápí mě poruchy spánku.

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

20. Vyhýbám se účasti na dalším vzdělávání v oboru. 21. Hrozí mi nebezpečí, že ztratím přehled v oboru. 22. Cítím se ustrašený/á.

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

4

3

2

1

0

23. Trpím bolestmi hlavy.

4

3

2

1

0

24. Pokud je to možné, vyhýbám 4 3 se i nutným sociálním kontaktům. Na op.sále jsem zaměstnán pod odborným dohledem jako pracovník Podle svého věku patřím do 40 let mezi pracovníky

2

1

0

10. 11. 12. 13. 14. 15.

Vyjadřuji se posměšně o spolupracovnících a jiných lidech. V konfliktních situacích se cítím bezmocný/á. Mám problémy se srdcem, dýcháním, trávením apod. Frustrace z mé práce narušuje mé osobní vztahy. Můj odborný růst a zájem o obor zaostává. Jsem vnitřně neklidný/á a nervózní. Jsem napjatý/á.

72

bez odborného dohledu nad 40 let

Příl. 2 – Povolení k provedení dotazníkového šetření na COS v Nemocnici Třebíč.

73

Příl. 3 – Tabulka dosažených bodů u všech respondentů před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách roviny počet respondentů

rozumová

emocionální

tělesná

sociální

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41.

13 16 10 13 16 9 12 17 19 16 18 16 13 14 16 19 15 10 19 15 21 16 10 18 11 18 10 10 14 6 12 15 12 10 15 19 12 21 15 12 17

12 19 16 9 13 12 21 13 15 9 16 10 18 19 17 10 10 8 17 17 16 12 15 19 14 14 9 13 13 8 16 17 15 14 16 18 15 16 19 18 12

21 6 17 17 18 14 10 10 10 14 14 22 19 15 10 17 9 23 16 23 18 11 12 22 10 16 15 19 12 11 14 10 9 13 10 10 10 19 10 10 11

16 13 6 16 6 10 16 10 7 11 17 17 10 11 10 15 13 14 13 15 11 20 20 13 20 12 10 10 9 9 19 7 17 16 17 13 17 17 8 8 9

74

celkový počet bodů u jednoho respondenta 62 54 49 55 53 45 59 50 51 50 65 65 60 59 53 61 47 55 65 70 66 59 57 72 55 60 44 52 48 34 61 49 53 53 58 60 54 73 52 48 49

42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. celkový počet bodů Ri [%]

18 12 13 15 13 10 16 13 11 20 19 6

16 10 10 15 15 14 16 15 17 16 18 15

14 9 14 10 16 10 10 10 10 13 19 12

10 6 12 8 15 12 8 12 13 17 13 10

58 37 49 48 59 46 50 50 51 66 69 43

756

767

724

664

2911

59

60

57

52

57

75

Příl. 4 – Tabulka dosažených bodů u všech respondentů po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách

roviny

počet respondentů

rozumová

emocionální

tělesná

sociální

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41.

13 13 10 15 13 14 16 10 9 5 13 12 13 12 16 10 13 16 12 16 10 12 13 9 8 12 16 9 12 13 16 10 8 10 7 9 14 12 12 9 6

12 14 16 12 14 10 19 12 13 9 4 9 10 10 9 15 9 12 8 10 12 15 14 11 6 10 10 11 10 17 10 13 10 12 12 12 12 10 6 12 11

10 16 19 11 10 17 14 15 8 12 8 8 5 8 10 8 10 13 6 11 9 10 9 18 10 7 18 7 8 12 18 9 11 14 16 10 19 8 10 15 8

16 10 6 17 19 12 10 13 10 10 11 5 7 16 8 4 10 9 11 8 12 8 8 12 9 13 9 8 6 10 19 7 5 7 8 6 15 11 14 8 9

76

celkový počet bodů u jednoho respondenta 51 53 51 55 56 53 59 50 40 36 36 34 35 46 43 37 42 50 37 45 43 45 44 50 33 42 53 35 36 52 63 39 34 43 43 37 60 41 42 44 34

42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. celkový počet bodů Ri [%]

10 10 16 7 13 15 8 12 9 15 13 12

15 13 14 12 10 10 11 15 5 17 19 10

8 7 18 15 6 7 16 10 7 13 10 9

10 6 10 9 12 11 6 8 12 9 8 6

43 36 58 43 41 43 41 45 33 54 50 37

618

614

591

523

2346

49

48

46

41

46

77

Příl. 5 – Tabulka dosažených bodů u respondentů pracujících bez odborného dohledu před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách

rozumová

emocionální

tělesná

sociální

celkový počet bodů u jednoho respondenta

13 10 12 18 9 12 10 10 9 7 12 12 9 13 16 15 10 9 14 9 14 12 15 9 16 10 9 13 12 9 9

12 12 8 22 11 14 17 13 11 9 19 10 15 8 9 10 19 10 13 7 8 9 10 12 15 11 6 10 10 12 13

10 10 14 6 9 10 6 18 8 10 8 15 10 4 14 17 6 17 7 11 6 12 9 16 10 18 12 13 13 11 15

14 9 7 8 15 9 8 13 12 8 9 6 10 10 6 9 6 12 9 6 9 7 6 10 8 9 10 8 10 9 4

49 41 41 54 44 45 41 54 40 34 48 43 44 35 45 51 41 48 43 33 37 40 40 47 49 48 37 44 45 41 41

357

365

345

276

1343

48

49

46

37

45

rovina

respondent 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. celkový počet bodů Ri [%]

78

Příl. 6 – Tabulka dosažených bodů u respondentů pracujících bez odborného dohledu po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách

rovina rozumová

emocionální

tělesná

sociální


12 10 11 9 11 13 13 9 12 9 8 13 12 10 8 10 12 16 9 20 12 9 12 7 10 13 11 9 13 14 8

13 9 12 12 9 19 19 7 13 5 7 8 15 9 15 8 6 10 6 10 13 6 9 13 8 10 16 6 6 10 11

10 10 9 8 9 8 8 12 8 4 15 6 10 6 6 6 10 8 14 16 9 7 7 9 15 8 10 9 10 8 9

9 7 8 9 7 10 9 10 10 16 10 10 11 12 9 9 9 12 12 10 8 13 8 9 7 4 9 10 9 7 7

44 36 40 38 36 50 49 38 43 34 40 37 48 37 38 33 37 46 41 56 42 35 36 38 40 35 46 34 38 39 35

345

320

284

290

1239

46

43

38

39

42

respondent 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. celkový počet bodů Ri [%]

79

Příl. 7 – Tabulka dosažených bodů u respondentů pracujících pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách

rozumová

emocionální

tělesná

sociální


1. 2. 3. 4. 5.

13 9 11 12 10

10 15 16 8 14

9 12 7 10 11

8 6 9 6 7

40 42 43 36 42

6.

6

9

13

10

38

7.

15

12

10

16

53

8.

11

13

8

15

47

9.

9

6

10

14

39

10.

10

18

9

6

43

11.

9

11

14

9

43

12.

8

12

16

6

42

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. celkový počet bodů Ri [%]

11 9 13 15 7 9 6 10 13 19

17 13 10 10 9 17 8 14 20 10

8 14 10 6 16 10 10 9 15 8

7 6 8 7 10 6 9 12 10 8

43 42 41 38 42 42 33 45 58 45

235

272

235

195

937

45

52

45

37

44

rovina respondent

80

Příl. 8 – Tabulka dosažených bodů u respondentů pracujících pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách

rozumová

emocionální

tělesná

sociální


1. 2. 3. 4. 5.

10 14 9 10 9

12 13 8 16 6

10 8 15 14 11

9 9 9 8 7

41 44 41 48 33

6.

12

14

7

9

42

7.

5

14

9

7

35

8.

13

10

14

6

43

9.

7

11

16

9

43

10.

12

8

9

10

39

11.

12

14

10

7

43

rovina respondent

12.

9

6

16

10

41

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. celkový počet bodů Ri [%]

16 13 9 12 12 8 7 9 13 10

12 8 11 15 14 6 9 15 17 12

8 10 9 10 8 16 8 8 5 8

6 14 9 6 7 10 12 6 8 9

42 45 38 43 41 40 36 38 43 39

231

251

229

187

898

44

48

43

35

43

81

Příl. 9 – Tabulka dosažených bodů u respondentů do 40 let před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách rovina tělesná

sociální


respondent rozumová emocionální 1.

12

13

10

14

49

2.

10

9

13

6

38

10

13

44

4.

9 15

12 12

17

10

54

5.

14

10

9

13

46

6.

6

8

12

9

35

7.

16

10

12

11

49

8.

10

8

15

10

43

9.

16

10

14

11

51

10.

9

10

14

8

41

11.

16

14

10

8

48

12.

9

16

12

4

41

13.

10

13

19

10

52

14.

16

15

10

9

50

15.

16

20

18

15

69

16.

12

17

10

13

52

17.

10

15

10

9

44

18.

16

10

16

14

56

19.

13

16

14

9

52

20.

21

18

19

15

73

21.

12

13

9

15

49

22.

16

10

13

12

51

23.

10

16

14

16

56

24.

9

11

12

8

40

25.

10

13

8

4

35

26.

6

9

10

13

38

27.

12

8

9

14

43

28.

15

17

9

6

47

29.

9

11

8

10

38

30.

9

12

8

10

39

31.

16

5

8

10

39

380

381

372

329

1462

51

51

50

44

49

3.

celkový počet bodů Ri [%]

82

Příl. 10 – Tabulka dosažených bodů u respondentů do 40 let po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách

12 9 13 14 6 12 11 14 13 8 12 7 15 12 9 8 9 9 13 14 9 6 12 10 11 9 7 16 5 10 10

10 11 14 5 8 10 8 10 8 6 16 11 10 17 10 16 6 10 8 9 6 8 10 4 8 12 9 12 9 6 13

10 16 10 7 9 18 6 19 9 14 9 13 6 9 7 14 9 6 9 8 8 9 16 7 10 7 16 10 10 8 15

5 8 7 15 17 13 12 8 12 9 9 8 10 10 12 7 13 11 12 9 14 10 5 15 5 10 5 8 16 11 7

celkový počet bodů u jednoho respondenta 37 44 44 41 40 53 37 51 42 37 46 39 41 48 38 45 37 36 42 40 37 33 43 36 34 38 37 46 40 35 45

325

300

324

313

1262

44

40

44

42

42

rovina respondent rozumová emocionální 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. celkový počet bodů Ri [%]

tělesná

sociální

83

Příl. 11 – Tabulka dosažených bodů u respondentů nad 40 let před pravidelným cvičením v jednotlivých i ve všech rovinách

tělesná

sociální

10 12 9 7 6 16 11 8 13 14 8 12 8 9 16 11 9 6 9 13 8 11

15 8 13 15 8 7 9 15 10 10 13 9 6 18 5 4 9 15 10 10 10 9

9 16 14 9 9 12 10 14 8 9 7 6 11 10 7 9 15 13 7 8 11 7

8 27 10 11 12 9 8 6 6 5 10 10 9 6 11 12 7 7 10 7 7 10

celkový počet bodů u jednoho respondenta 42 63 46 42 35 44 38 43 37 38 38 37 34 43 39 36 40 41 36 38 36 37

226

228

221

208

883

43

43

42

39

42

rovina

respondent

rozumová emocionální 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. celkový počet bodů Ri [%]

84

Příl. 12 – Tabulka dosažených bodů u respondentů nad 40 let po pravidelném cvičení v jednotlivých i ve všech rovinách

13 9 12 11 9 16 8 6 10 15 12 9 8 15 10 12 8 8 10 13 8 6

9 10 16 9 12 7 6 15 14 10 19 9 6 10 12 10 9 14 12 10 7 8

8 12 10 7 9 9 9 11 9 8 10 15 11 9 16 13 13 8 10 14 9 12

11 8 9 13 10 10 10 13 6 7 10 7 9 7 8 11 7 11 9 7 12 10

celkový počet bodů u jednoho respondenta 41 39 47 40 40 42 33 45 39 40 51 40 34 41 46 46 37 41 41 44 36 36

228

234

232

205

889

43

44

44

39

43

rovina

respondent

rozumová emocionální 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. celkový počet bodů Ri [%]

tělesná

sociální

85

Vliv pravidelného cvičení na zvládání stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků na operačním sále

Recommend Documents