VLIV SPONU NA HOSPODÁŘSKÝ VÝNOS BROKOLICE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

VLIV SPONU NA HOSPODÁŘSKÝ VÝNOS BROKOLICE Diplomová práce

Vedoucí diplomové

Vypracovala

Doc. Ing. Kristina Petříková, CSc.

Bc. Dagmar Kousalová

Lednice 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv sponu na hospodářský výnos brokolice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

Poděkování Děkuji vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Kristině Petříkové, CSc. za odborné vedení a rady při zpracování této práce, stejně jako za čas, který mi věnovala.

V Lednici, dne 5. 5. 2006 Dagmar Kousalová

2

OBSAH OBSAH.............................................................................................................................3 1.

ÚVOD.....................................................................................................................5

2.

LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................7 2.1

Původ a historie pěstování brokolice ................................................................ 7

2.2

Současný stav pěstování ................................................................................... 8

2.3

Botanická charakteristika................................................................................ 10

2.4

Nutriční hodnota ............................................................................................. 11

2.4.1

Obsahové látky a dietetický význam .......................................................... 12

2.4.2

Biologická hodnota brokolice..................................................................... 14

2.4.3

Nitráty ......................................................................................................... 14

2.5

Nároky na prostředí ........................................................................................ 15

2.6

Agrotechnika................................................................................................... 15

2.6.1

Výživa a hnojení ......................................................................................... 16

2.6.2

Hnojení organickými hnojivy ..................................................................... 16

2.6.3

Hnojení minerálními hnojivy...................................................................... 16

2.6.3.1 Hnojení fosforem .................................................................................... 17 2.6.3.2 Hnojení draslíkem a hořčíkem................................................................ 17 2.6.4

Vápnění půd pro košťáloviny ..................................................................... 17

2.6.5

Hnojení mikroprvky.................................................................................... 18

2.6.6

Kultivace..................................................................................................... 19

2.6.7

Herbicidy .................................................................................................... 19

2.6.8

Přímý výsev ................................................................................................ 20

2.6.9

Předpěstování sadby, výsadba .................................................................... 20

2.6.10 Hustota porostu ........................................................................................... 21 2.6.11 Využití netkané textilie............................................................................... 21 2.6.12 Závlaha........................................................................................................ 22 2.7

Choroby a škůdci brokolice ............................................................................ 23

2.7.1

Choroby ...................................................................................................... 23

2.7.1.1 Alternariová skvrnitost košťálovin (A. brassicicola a A. brassicae) ...... 23 2.7.1.2 Boulovitost brukvovitých (Plasmodiophora brassicae) .......................... 23 2.7.1.3 Plíseň zelná (Peronospora parasitica) ..................................................... 24

3

2.7.2

Škůdci ......................................................................................................... 25

2.7.2.1 Dřepčíci (Phyllotreta spp.)...................................................................... 25 2.7.2.2 Housenky (Pierisspp., Mamestra ssp., Agrotis spp.) .............................. 25 2.7.2.3 Květilka zelná (Delia radicum)............................................................... 26 2.7.2.4 Molice vlaštovičníková (Aleurodes proletella)....................................... 27 2.7.2.5 Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) ...................................................... 28 2.8

Sklizeň a posklizňová úprava ......................................................................... 28

2.8.1

Sklizeň ........................................................................................................ 28

2.8.2

Posklizňová úprava ..................................................................................... 30

2.8.3

Balení a skladování ..................................................................................... 30

2.9 3.

Požadavky na kvalitu ...................................................................................... 31 METODIKA A MATERIÁL................................................................................32

3.1

Cíl pokusu ....................................................................................................... 32

3.2

Metodika polního pokusu ............................................................................... 32

3.3

Postup při hodnocení experimentálních údajů................................................ 34

3.4

Sledované znaky a použité odrůdy ................................................................. 34

3.4.1 3.5 4.

Použité odrůdy ............................................................................................ 34 Charakteristika pokusné lokality .................................................................... 36

VÝSLEDKY A DISKUSE ...................................................................................37 4.1

Výnosové výsledky 2005................................................................................ 37

4.1.1

Vliv sponu na vývin rostlin a ranost sklizně............................................... 38

4.1.2

Vliv sponu na průměr růžice....................................................................... 40

4.1.3

Vliv sponu na hmotnost růžic ..................................................................... 42

4.1.4

Jakostní třídění............................................................................................ 43

4.1.5

Obsah dusičnanů ......................................................................................... 44

4.2

Diskuze ........................................................................................................... 45

5.

ZÁVĚR A SUMMARY........................................................................................47

6.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................48

7.

PŘÍLOHY .............................................................................................................51

4

1. ÚVOD Zelenina má nezastupitelné postavení v racionální výživě člověka. Její předností je především nízká energetická hodnota, vysoký obsah vitamínů a minerálních látek, obsah vlákniny a ostatních zdraví podporujících látek. V České republice rostla spotřeba zeleniny až do roku 1999, kdy bylo dosaženo průměrné spotřeby 85,3 kg čerstvé zeleniny na osobu a rok. V roce 2003 spotřeba podle odhadu Ministerstva zemědělství poklesla o 5,9 kg na osobu a rok (na 79,4 kg). Pro srovnání v Německu a Maďarsku je např. tato spotřeba 90 kg (Eurofruit Magazine 2003, in RABOBANK 2004). V ČR jsou hlavními příčinami nízké spotřeby zeleniny především potravinové návyky obyvatelstva, sezónní zastoupení jednotlivých druhů, v menších městech i nedostatečná nabídka, malý podíl zeleniny na trhu v zimních měsících a její úzké druhové zastoupení. Problémem je i velmi nízký podíl zeleniny ve veřejném stravování a u některých druhů (rychlená a lahůdková zelenina) vysoká cena (PETŘÍKOVÁ, 1997). Z hlediska pěstování i spotřeby je v naší republice nejvýznamnější skupinou košťálová zelenina, mezi kterou kromě zelí hlávkového, květáku, kapusty hlávkové a růžičkové, kedlubny (brukev) a kadeřávku, patří právě i brokolice. V roce 2002 dosáhla roční spotřeba košťálové zeleniny 20,7 % z celkové spotřeby zeleniny v hodnotě čerstvé na jednoho obyvatele (MZe, 2004). Zvýšená spotřeba zeleniny je pozitivním faktorem ve výživových zvyklostech obyvatelstva. Jednou ze zelenin, která zaznamenala výrazné zvýšení spotřeby, je právě brokolice, zelenina, která se do roku 1990 vyskytovala spíše náhodně a byla pěstována pouze zahrádkáři. Od roku 1992 se začala pěstovat velkovýrobně, takže v současnosti se na domácím trhu objevuje brokolice jak z dovozu, tak od tuzemských pěstitelů. I když podíl dovážené brokolice je podstatně vyšší, řada našich pěstitelů prokazuje, že domácí produkce je stejně kvalitní a při dodržení pěstitelské technologie a vhodném výběru odrůd i pro pěstitele zajímavá (BARTOŠ, 2003). Její vysoká nutriční hodnota, zvláště obsah vitamínů a minerálních látek, ji předurčují k tomu, aby se perspektivně stala základním druhem zeleniny, dostupným po větší část roku. Pro své antikarcinogenní a antisklerotické vlastnosti je zeleninou vhodnou pro všechny věkové skupiny obyvatelstva. Mimo to je zeleninou chutnou a dobře stravitelnou. Ve všech vyspělých státech světa spotřeba brokolice neustále

5

vzrůstá. Vzhledem k tomu, že možnosti její kulinářské úpravy jsou široké – od polévek přes úpravu smažením, zapékáním, dušením až po saláty, a to jak z čerstvé, tak i z blanšírované brokolice, je možné její zpracování mražením, sušením, případně konzervací (MALÝ, 2003). K rozšíření především domácí produkce a konkurenceschopnosti je možná cesta použití inovací

v pěstitelských technologiích, které by se zasloužily o zvýšení

hektarových výnosů při zachování vysoké kvality produkce. Předložená práce je proto snahou o nalezení vztahů mezi zvyšováním výnosů a zachováním kvality a nutričních hodnot.

6

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1

Původ a historie pěstování brokolice Jméno brokolice je italského původu, odvozené od latinského slova brachium,

které znamená „paže“ nebo „výhonek“ (BIGGS, 1997). Pochází z východního Středomoří prvními pěstiteli byli staří Římané. O tehdejších odrůdách se zmiňuje ve svých spisech Plinius v prvním století n. l. Z Itálie se brokolice postupně šířila na sever Evropy, do Francie byla tato zelenina dovezena z oblasti Kalábrie v době Kateřiny Medicejské (roku 1560), v Anglii se objevila v 18. století. Později se rozšířila i do ostatních částí Evropy. Filip Miller ve své knize Zahradnický naučný slovník (Gardener‘s Dictionary), kterou vydal roce 1724, nazývá brokolici „italským chřestem“ nebo „výhonky květáku“. První zmínky o brokolici v Severní Americe pocházejí z roku 1806, ale s velkou pravděpodobností byla osadníky pěstována mnohem dříve. Na nový kontinent ji přivezli italští osadníci, nejvíce se doposud pěstuje v okolí New Yorku a Bostonu (BIGGS, 1997). I když ji znali už staří Římané, v Evropě se začala pěstovat až v 17. století. Před 1. světovou válkou byla pěstována ve větší míře jen na Apeninském poloostrově. Po 2. světové válce se s italskými přistěhovalci dostala i na americký kontinent. U nás se pokusně pěstovala od roku 1952, v roce 1963 byla povolena první česká odrůda (MALÝ a KOL., 1998). V současné době je ve Státní odrůdové knize ČR registrováno 33 odrůd (MZe, 2005) viz. příloha 1. Brokolice má původ v oblasti u Středozemního moře na Apeninském poloostrově (Itálie) odkud se její pěstování začalo šířit do světa. V této oblasti se nachází celá řada variet a přechodných typů (nejvíce s květákem) tohoto druhu, které daly základ dnešním převážně hybridním odrůdám. Růžice mají typickou zelenou barvu (v různých odstínech) se zřetelně vyvinutými poupaty (oproti květáku). Některé odrůdy mají růžice i jinak zbarvené (fialové, bílé, žluté), ale jedná se spíše o přechodné typy S

květákem (BIGGS, 1997). Velkého rozšíření ploch pěstování dosáhla ve 20. století především ve Spojených

státech a potom také v Evropě (Španělsko, Anglie, Francie, Itálie). Využívá se hlavně pro přímý konzum a na různé způsoby zpracování (výborná na mrazení). Na přímý

7

prodej je nutné zajistit zchlazení po sklizni (i při přepravě), zabalení do smrštitelné folie a rychlé dodávky na trh (BATROŠ, 2003).

2.2

Současný stav pěstování V EU byla v roce 2003 celková produkce zeleniny 63,3 mil. t, přičemž největšími

producenty byly Itálie (25,5 %)‚ Španělsko (22,6 %) a Francie (15,3 %). Česká republika se podílela na celkové produkci EU 0,7 % (FAO 2004 in RABOBANK 2004). V České republice byla v tomto roce zelenina velkovýrobně pěstována na ploše 16,9 tis. ha při celkové produkci 295,6 tis. t. Na základě výsledků šetření ZUČM (Zelinářská unie Čech a Moravy) v podnicích zpracovávajících zeleninu (na sušení, mražení, konzervování apod.) se v roce 2003 v ČR zpracovalo celkem 83,6 tis. t zeleniny (MZe, 2004). Pěstování brokolice je v ČR na vzestupu jak uvádí i BARTOŠ (2003). V roce 1999 dosáhla sklizeň tržní produkce 10,2 t/ha. Sklizňová plocha brokolice za rok 2002 byla 41 ha, z které se sklidilo 491 t. Průměrný hektarový výnos oproti předešlým rokům stoupl na hodnotu 11,96 t/ha. V roce 2003 byla z plochy 56 ha předpokládaná tržní produkce 840 t (MZe, 2004). Stoupající tendence výnosů je tedy zřejmá. Podíl spotřeby brokolice na celkové spotřebě v ČR je oproti ostatním zemím v EU velmi nízký, pouze 6,77 % tj. 0,3 kg na osobu a rok (SCHNEEWEISS, 2004). Produkce brokolice u nás stoupá stejně jako v SRN, ve Velké Británii a zejména ve Španělsku, které je nyní jejím největším exportérem (v EU). Trh brokolice je nejvíce ovlivňován dovozem ze Španělska, v menší míře i Itálie a dalších zemí. Rozhodující jsou dovozy ze Španělka, které však míjejí nabídku domácího zboží, neboť hlavní sezóna brokolice je ve Španělku v zimě a v pozdním podzimu (BARTOŠ, 2003).

Brokolice domácího původu může být konkurenceschopná za předpokladu: •

promyšleného výběru kvalitních odrůd vhodných pro příslušný termín pěstování

•

výrazné zlepšení agrotechniky a ochrany porostů

•

šetrnější sběry, rychle a pečlivé tržní úpravy balením a chlazením

•

zabezpečení odbytu minimálně 70 % produkce smluvně; mimo jiné je potřebné mít v rezervě vlastní chladírenskou kapacitu jako zálohu (BARTOŠ a KOL., 2000)

8

Tab. č. 1 : Dovoz brokolice do ČR z vybraných zemí v roce 2003 (od 1. 1. - 30. 11.). Polsko

Slovensko

Itálie

Španělsko

Německo

Francie

tuny Kč/kg tuny Kč/kg tuny Kč/kg tuny Kč/kg tuny Kč/kg tuny Kč/kg 294 17,82

9

14,88

490 26,88 1949 23,89

284 26,74

27

26,55

(BUCHTOVÁ, 2003)

Brokolice má větší spektrum svého potenciálního rozšíření. Mezi největší světové pěstitele brokolice patří USA, Španělsko, Itálie, Japonsko, Jižní Afrika, Kanada, Francie, Holandsko a Velká Británie (VOGEL, HARTMANN, KRAHNSTÖVER 1996).

9

2.3

Botanická charakteristika

Kmen

Plantae – Autotrofní rostliny

Podkmen

Chlorophytinea – Vyšší rostliny

Oddělení

Tracheophytae – Rostliny cévnaté

Pododdělení

Angiospermae – Krytosemenné rostliny

Třídění

Dicotyledones – Dvojděložné

Čeleď

Brassicaceae – Brukvovité

Rozlišuje se brokolice květáková (Brassica oleracea L. var. botrytis cymosa Lam.), která je mohutnějšího vzrůstu, tvarem růžice se podobá květáku. Růžice je většinou bílá na povrchu hruběji zrnitá (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998). Pěstuje se hlavně v Itálii, Anglii a přímořských oblastech. (PETŘÍKOVÁ, 1996 ) U nás se pěstuje brokolice výhonková (Brassice oleracea var. italica Plenck.), nazývaná také brokolice stonková nebo chřestová. Má bohaté olistění, vytváří na vegetačním vrcholu dužnatou zelenou růžici tvořenou nerozvinutými květními poupaty. Vrcholová růžice je největšího průměru, většinou 80-200 mm, u některých odrůd i více. U remontantních forem se po sklizni vrcholové růžice vytváří 4-8 bočních stonků s růžicemi o menším průměru, většinou 30 až 60 mm (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998). Sklizeň bočních růžic probíhá za 2-3 týdny po sklizni vrcholové růžice Brokolice je jednoletá rostlina, fakultativně cizosprašná, hmyzosnubná. K délce dne je neutrální. Konzumní částí je nerozvinuté květenství, květní poupata barvy šedozelené až zelené spolu s dužnatým košťálem. Listy jsou celokrajné nebo jemně pilovité, lysé, s výraznými řapíky na bocích často 5 nepárovými ouškatými úkrojky barvy šedozelené. MALÝ a KOL. (1998) uvádí, že květ je složený ze 4 kališních a 4 okvětních plátků, 2 vnějších kratších a 4 vnitřních, delších prašníků a svrchního semeníku. Plodem je šešule s několika drobnými tmavě hnědými až hnědočernými semeny. HTS je 3-5 g. Doba klíčivosti semen je 4-6 let. Brokolice je rostlinou chladuodolnou, vydrží bez poškození nízké teploty do -8 °C, v některých případech i nižší. Nevýhodnou vlastností je hlavně při jarní a letní sklizni rychlé vykvétání. Kvete žlutě, nakvétající růžice jsou neprodejné (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998).

10

2.4

Nutriční hodnota KOPEC (1998) uvádí energetickou hodnotu brokolice 1380 kJ.kg-1. Obsah sušiny

je 10-10,5 %‚ bílkovin 0,45 %‚ tuků 0,9 %‚ cukrů 2,9 %. Poměrně vysoký je obsah popelovin (1,1 %) a vlákniny (0,3 %). Patří k zeleninám s nejvyšším obsahem vitaminu C. Průměrné hodnoty se pohybují kolem 1 000-1 100 mg na 1 000 g čerstvé hmoty, vyšší jsou zvláště u podzimní sklizně a dosahují až 2 010 mg. Rovněž obsah vitaminu E je např. v porovnání s květákem desetkrát vyšší a dosahuje 10-16 mg na 1 000 g čerstvé hmoty. I zde platí, že obsah vitaminu E je u všech odrůd stejný nebo vyšší u podzimní sklizně než u sklizně letní nebo jarní. Mimo tyto vitaminy obsahuje 19 mg provitaminu A (karotenu), 0,9 mg B1, 2,1 mg B2, 1,4 mg B6, 10 mg PP vitaminu, 2 mg B9, 12,9 mg kyseliny pantotenové B12. Z minerálních látek má vysoký obsah draslíku (4 268 - 6 437 mg), hořčíku v průměru 656 mg (466 - 789), vápníku 897 mg, sodíku 154 mg, železa 13 mg, fosforu 820 mg, manganu 2 mg, síry 1 370 mg, mědi 0,2 mg, zinku 6 mg. ve stopách jod a selen. Uváděné hodnoty vitaminů a minerálů se však u jednotlivých autorů liší což uvádí tabulka 2. Při srovnání obsahu vybraných vitamínů a minerálních látek s květákem je zřejmé, že nutriční hodnota brokolice je podstatně vyšší, jak uvádí tabulka 3 (KOPEC, 1998).

Tab. č. 2 : Obsahové látky v brokolici. Pozn.: Údaje převzaté z prací uvedených autorů – autoři rozborů neuveden. Obs. Látky

Malý, Schneeweiss, 1998 (v mg/100g čerst.

Bartoš a kol., 2000 (v mg/100g čerst. hmoty)

hmoty)

Bílkoviny Tuky Cukry Vláknina Sušina Vit. C Vit. E Vit. A Vit. B1 Vit. B2 Vit. B6

450 900 290 300 100 100-200 1-1,6 0,19 0,09 0,21 0,14

140 200 440 280 100 85-135 0,8-1,6 0,09 0,23

11

Svojanovský, 1994 (v mg/100g čerst. hmoty)

440 900 290 280 100 110 1,3 1,9

Obs. Látky

Malý, Schneewiss, 1998 (v mg/100g čerst.

Bartoš a kol., 2000 (v mg/100g čerst. hmoty)

hmoty)

Vit. PP Vit. B9 Vit. B12 K Ca Fe Na Mg S Cu Energie

1 0,2 1,29 427-644 89,7 1,3 15,5 65,6 137 0,02

Svojanovský, 1994 (v mg/100g čerst. hmoty)

1 1,3 464 105 1,3 13 24 137

260 110 1,3 13 0,3 135 -1

106 kJ.100g

Tab. č. 3 : Srovnání vybraných vitamínů a minerálních látek u květáku a brokolice Květák

Brokolice

Květák

Brokolice

(mg/kg)

(mg/kg)

(mg/kg)

(mg/kg)

A

0,38

19

K

2450

5439

B

1,17

0,9

Ca

530

897

B2

0.89

2,1

Na

229

154

PP

4

10

Fe

7

13

B5

10,1

12.9

P

540

820

C

383

1100

Mg

118

656

E

1,8

13

S

336

2.4.1

1370 (KOPEC, 1998)

Obsahové látky a dietetický význam Vstřebávaní vápníku z brokolice je až 50 %, uvádějí se antisklerotické účinky

(MALÝ, 2003). Podle OBERBEILA a LENTZOVÉ (2003) je brokolice významným zdrojem vlákniny. Zeleniny obsahující chlorofyl, stejně tak brokolice, jsou důležité obsahem karotenů, ze kterých se metabolizuje vitamín A. V nejvyšší koncentraci ze všech košťálovin obsahuje látku sulforafan, která prokazatelně brání rakovinnému bujení, dále kyselinu tartanovou a inozitol, látky, které brzdí přeměnu glykosidů na tuky a cholesterol (SVOJANOVSKÝ, 1994). Je v ní obsažena řada volných aminokyselin fenylalanin, leucin, tryptohm, treoriin. Uvádí se pozitivní účinek na dvanácterníkové a žaludeční vředy, na záněty tlustého i tenkého střeva (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998). 12

RAMBOUSKOVÁ (2002) uvádí, že na druhé straně vykazují některé látky v ní obsažené mutagenní, karcinogenní a strumigenní účinky, které však při běžně konzumovaných množstvích této zeleniny nepředstavují pro člověka riziko.

13

2.4.2

Biologická hodnota brokolice MARTIN a KOL. (1960 in TOUL, POSPÍŠILOVÁ, 1968 – 1969) se zabývají

otázkou ztrát biologické hodnoty při vaření čerstvé brokolice a ve zmrazené brokolici. Brokolice si zachovává poměrně značné množství vitamínů jak při skladování tak i při správné kuchyňské úpravě a při zmrazení. BURIANEK a VLÁČIL (1953 in TOUL, POSPÍŠILOVÁ, 1968 – 1969) udávají při výzkumu vhodnosti brokolice pro zpracování v mrazírenském průmyslu obsah vitamínu A 9000 m. j., vitamínu C 92 mg %, vody 88,1 %, bílkovin 4,4 % a glycidů 5,5 %. U brokolice byly rozbory provedeny v části květních poupat, V květních stoncích a ve stoncích (výhoncích). U brokolice je možno považovat za biologicky nejhodnotnější květní poupata, která mají vysoký obsah L-askorbové kyseliny, cukrů, sušiny a β-karotenu. Stonek (výhonek) má ze všech částí brokolice nejnižší obsah všech sledovaných složek. Váhový poměr jedlých částí brokolice je 20 % : 27 % : 53 %. To znamená, že nejvyšší váhové procento zaujímá stonek (výhonek), pak květní stonky a potom květní poupata, která mají nejvyšší biologickou hodnotu. Ve srovnání s květákem byly hodnoty L-askorbové kyseliny v jednotlivých částech růžice opačné jak bylo zjištěno KOTTEM (1951). Dále byl zjišťován obsah L-askorbové kyseliny u brokolice po přejití mrazem -8 °C v prosinci. Je zřejmé, že ani poměrně vysoký mráz nesnížil obsah askorbové kyseliny a je možno tuto zeleninu i po přejití mrazu využít jako biologicky velmi cennou (TOUL, POSPÍŠILOVÁ, 1968-1969).

2.4.3

Nitráty V mnohých státech na celém světe věnují především zdravotníci již roky pozornost

výzkumu dusičnanů a dusitanů v zemědělských surovinách a v potravinářských výrobcích. Důvodem jsou vyskytující se případy onemocnění kojenců tzv. methemoglobinémií, která je zapříčiněna závažnými změnami v krevním barvivu hemoglobinu v důsledku jeho chemické reakce s dusitany. Dále se připojil i další vážný rizikový faktor, kterým je možnost vzniku karcinogeních nitrozaminů reakcí dusitanů se sekundárními či terciálními aminy vyskytujícími se v potravě. Předmětem zkoumání jsou zejména některé zeleninové druhy, v kterých se dusičnany kumulují ve velkých množstvích vlivem zvyšující se chemizací rostlinné výroby, zejména používáním

14

nadměrných dávek dusíkatých hnojiv (PRUGAR, PRUGAROVÁ, 1985 ). Je třeba velmi opatrně volit dávky dusíku, protože brokolice nejvíce ze všech košťálovin kumuluje nitráty. LISIEWSKA (1986 in BAUEROVÁ, 1997) stanovovala v letech 1983 a 1984 obsah nitrátů v jedlých částech brokolice odrůd : Sebastian, Corvet, Cruiser a Laser. Analýzy uskutečňovala v čerstvých, blanšírovaných, zmrazených, a (po rozmrazení) uvařených vzorcích. Obsah nitrátů v čerstvé brokolici udává v rozmezí od 372 do 637, střední hodnotu 522 mg.kg-1. Blanšírování a vaření obsah nitrátů snižovalo, zatímco mrazení a skladovaní v mrazírnách zvyšovalo. Koncentrace ve vzorcích připravených k podávání (po uvaření), byla 252 – 351, střední hodnota 286 mg.kg-1.

2.5

Nároky na prostředí Brokolici vyhovují těžší vododržné půdy v řepařských výrobních oblastech

(BARTOŠ a KOL., 2000). Možné je pěstovat ji i v kukuřičné výrobní oblasti na půdách písčito-hlinitých i písčitých s dostatečnou zásobou humusu (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998). V teplejších oblastech jsou výnosy nižší o 15 – 20% a rostliny bývají více napadány dřepčíky. Brokolice nejlépe roste při průměrné teplotě 20 °C, VVK 70 - 80 % a relativní vzdušné vlhkosti 70 - 80 %. Vegetační vrcholy brokolice jsou, na rozdíl od květáku, tolerantní k poškození mrazem (ani mrazy - 4 °C nezpůsobují vyslepnutí). Prokázal se však přímý vliv termínů výsevů na intenzitu vyslepnutí. Rostliny z nejranějších výsevů, strádající nedostatkem světla, byly nejvíce postiženy. Poruchy v tvorbě růžic jsou dále vyvolávány nadměrnými teplotami v horkých obdobích. Optimální pH půdy pro brokolici je mezi 6,2 - 7,5. Brokolice se zařazuje do I. nebo II. trati (BARTOŠ a KOL., 2000) Vhodnou předplodinou jsou obilniny, ranné brambory, směsky na zelené hnojení, nevhodnou předplodinou jsou jakékoliv plodiny z čeledi Brassicaceae (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998) v době kratší něž tři roky.

2.6

Agrotechnika Brokolici lze v našich podmínkách pěstovat jako ranou, letní a podzimní kulturu,

prakticky v průběhu celého roku. Vzhledem k ceně osiva většinou zahraničního původu a k jeho optimálnímu využití je vhodné doporučit předpěstování sadby, i když pro letní a podzimní sklizeň by byl možný i přímý výsev (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998). 15

2.6.1

Výživa a hnojení Současné zkušenosti ukazují, že košťálovou zeleninu je třeba pěstovat na půdách

s hloubkou ornice okolo 40 cm a propustnou spodinou. Vzhledem k tomu, že exportuje z půdy velké množství živin, které se do půdy nevracejí, je nutné intenzívní hnojení. Proto se pěstují v první trati hnojené stájovými

hnojivy. Optimální obsah živin

v půdním prostředí je předpokladem harmonického vývinu rostlin. Proto je třeba hladinu živin udržovat v oblasti vyhovujícího až dobrého obsahu (hodnocení podle kritérií Mehlich III.). Jednotlivé druhy košťálovin mají různou schopnost příjmu živin. Brokolice odebírá na jednou tunu produkce 5,6 kg dusíku, 1,2 kg fosforu, 6,6 kg draslíku, 4,3 vápníku, 0,8 kg hořčíku a 0,6 kg síry (HLUŠEK a KOL. 2002). V neposlední řadě je třeba též respektovat požadavky jednotlivých košťálovin na půdní reakci. Košťálová zelenina vyžaduje neutrální půdní reakci a její hodnota by neměla klesnout pod optimální rozmezí. S půdní reakcí souvisí i výskyt chorob a škůdců.

2.6.2

Hnojení organickými hnojivy Zelinářské půdy vyžadují při intenzívním pěstovaní košťálovin dostatečný obsah

humusu, který musí být neustále doplňován. Za základ je považován dobře uleželý chlévský hnůj. V současné době se košťálová zelenina zařazuje většinou do běžných osevních postupů, kde by se měla používat v troj- až čtyřletém cyklu dávka statkových hnojiv odpovídající 35 – 40 t.ha-1 chlévského hnoje. Tam, kde je nedostatek statkových hnojiv, se mohou velmi dobře uplatnit komposty. Při pěstovaní košťálovin se používají převážně komposty průmyslové. Výhodou je, že se nemusí zapracovat do půdy. Dávkování kompostů je přibližně stejné jako u statkových hnojiv. Dobrým zdrojem humusu je i zelené hnojení.

2.6.3

Hnojení minerálními hnojivy Z hlediska hnojení dusíkem patří košťáloviny mezi rostliny nitrofilní (jsou náročné

na nitrátovou formu dusíku), což z praktického hlediska znamená, že dusík výrazně ovlivňuje jejich výnos, ale na druhé straně vzniká nebezpečí zvýšeného obsahu nitrátů v konzumních orgánech. Velmi opatrně je třeba volit dávku dusíku k brokolici, která ze 16

všech košťálovin nejvíc kumuluje nitráty. Dusíkatými hnojivy se při vyšších dávkách nedoporučuje hnojit jednorázově. Podle doporučení HLUŠKA (2002) se na základní hnojení použije 70% z celkové dávky dusíku a zbylých 30% jako přihnojení 6 týdnů po výsadbě. Z pevných dusíkatých hnojiv je možné doporučit ledek vápenatý (15%) – pro přihnojování během vegetace. K základnému hnojeni je určený ledek amonný s vápencem (27%), ledek amonný s dolomitem (27% N + 4,5% MgO) – vhodný na půdy s deficitem hořčíku. Na půdy alkalické a neutrální je doporučovaný síran amonný (21%). Dále je vhodná močovina (46%), dusičnan amonný (34%N). Z kapalných hnojiv je možné použít DAM 390 (30 %N), (HLUŠEK a KOL., 2002). Dávka dusíku by měla být 120 – 140 kg.ha-1, neměla by překročit 180 kg.ha-1 (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998) 2.6.3.1 Hnojení fosforem Fosfor působí nejen na výnos, ale i na kvalitu úrody. Podle nároků na fosfor patří brokolice mezi středně náročné. U košťálovin se osvědčilo jarní hnojení superfosfátem před výsadbou anebo přímém

výsevem (HLUŠEK a KOL., 2002).

Dávka P2O5 by měla být 30 až 60 kg.ha-1 (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998) 2.6.3.2 Hnojení draslíkem a hořčíkem Draslík příznivě ovlivňuje růst, kvalitu i kvantitu produkce košťálovin a pozitivně ovlivňuje obsah vitamínu C, snižuje obsah kyseliny šťavelové. Mezi zeleniny vysoce náročné na draslík patří květák a brokolice. Draselné hnojiva se aplikují při zpracovaní půdy před výsadbou (HLUŠEK a KOL., 2002). Dávka K2O 100 – 160 kg na hektar v závislosti na zásobě v půdě. (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998) Náhrada je možná ve formě hořké soli, kieseritu z pevných hnojiv, dále je k dispozici Samag a Lamag z kapalných. 2.6.4

Vápnění půd pro košťáloviny Vápnění půd se provádí buď za účelem udržení příznivého pH nebo snížení kyselé

půdní reakce. Současně je dodávaný vápník jedna z hlavních živin. Přitom je třeba zdůraznit, že vápněním je ovlivňována přístupnost celé řady živin. Vzhledem k současné nepříznivé situaci v používaní vápenatých hnojiv je třeba zvlášť přísně dbát na dodržování zásad melioračního vápnění (k dosažení optimálního pH).

17

Košťáloviny snášejí čerstvé vápnění, proto se k nim zařazuje. K úpravě půdní reakce zelinářských pozemků jsou vhodné zejména uhličitanové formy – mletý vápenec, dolomitický vápenec, saturační kaly nebo vápenaté strusky s křemičitanovou formou vápníku (HLUŠEK a KOL., 2002).

2.6.5

Hnojení mikroprvky Důležitými mikroprvky jsou molybden a mangan. Jejich nedostatek se projevuje

špatným vývojem rostlin a zhoršenou kvalitou růžic. Vyskytuje se většinou na kyselých půdách (MALÝ, SCHNEEWEISS, 1998). Přihnojení se provádí buď postřikem 0,1% roztokem molybdenanu sodného na sadbu před výsadbou, anebo plošným postřikem v dávce 1–2 kg.ha-1 těsně před výsadbou. (HLUŠEK a KOL., 2002). Bór patří mezi nejdůležitější stopové prvky. Zlepšuje hospodaření s vodou, podporuje květní násadu a tvorbu plodů, příznivě působí na klíčení pylu a jiné. Nejčastějším příznakem nedostatku bóru je srdéčková hniloba. Pro brokolici je charakteristická dutost košťálů (KALINA, 2002). Preventivní ochrana spočívá v hnojení boraxem před setím v dávce 25 kg.ha-1, v postřiku sadby anebo ve foliální výživě bórem během vegetace (HLUŠEK a KOL., 2002).

18

2.6.6

Kultivace Důležitá je včasná hluboká orba a vápnění na podzim předchozího roku. Pro

jarní pěstování se půda připraví následujícími operacemi: podmítka, hnojení, hluboká orba na podzim. Na jaře posmykování a zapravení dusíkatých hnojiv. Ošetření porostu spočívá v udržení bezplevelnosti, v ochraně a závlaze. Likvidace plevelů je dvojím způsobem a jejich kombinací. První způsob je mechanicky-okopávka a plečkování. Druhá možnost je použití chemických přípravků-herbicidů (KUŽMA a KOL., 1997).

2.6.7

Herbicidy Herbicidy (povolené pro rok 2005) vhodné pro použití v kultuře brokolice jsou uvedeny v tab. 3.

Tab. č. 4 : Herbicidy v kultuře brokolice. Plevele

Dávka

Nejvhodnější doba aplikace

Použití

Herbicid

před výsevem, před výsadbou

Synfloran 48 EC

1,5-2

do 3 hodin zapravit do hloubky 6-10 cm

ihned po výsevu nebo za 1-2 týdny po výsadbě

Lasso MTX

4-6

po zasetí před vzejitím

Fusilade Forte 150 EC

1‚5-2

Focus Ultra

1-4

Targa Super 5 EC

2,5-3

Stomp 400 SC

3-4

l/ha

Jednoděložné

Vytrvalé jednoděložné

Jednoleté dvouděložné

za vegetace

pouze před výsadbou

19

od dvou listů do stadia odnožování pýru 2-3 dny před výsadbou

2.6.8

Přímý výsev Vzhledem k ceně osiva a všeobecnému přechodu na používání minisadby se již

jen zcela ojediněle zakládají porosty brokolice přímým výsevem. K tomuto způsobu se používá namořené kalibrované osivo (inkrustace přípravkem Promet 400 CS), které se vysévá přesným pneumatickým secím strojem. Uplatňuje se buďto výsev jednotlivých semen na vzdálenost 20 cm nebo dvou semen na konečnou vzdálenost. V obou případech se počítá s ručním dojednocováním. Toto může být spojeno s dosadbou chybných míst. Úspěšnost závisí jak na stavu půdy, tak na počasí a zejména na pečlivosti práce. Rostliny z přímých výsevů hlouběji koření a mohou lépe snášet případné přísušky během vegetace. Potřeba osiva na 1 ha je pro přímý výsev 400 - 500 g (BARTOŠ, 2003).

2.6.9

Předpěstování sadby, výsadba Pro první výsadby je potřeba vysévat ve skleníku už během ledna. Vzhledem k

riziku možného poškození raných výsadeb se doporučuje rezerva sadby asi 15 %. Výhodné je nakrývání nejranějších výsadeb netkanou textilií. Pro letní a podzimní sklizně lze sadbu předpěstovat na venkovním záhoně, v poslední době se však používá většinou sadbovačů. Hustota výsadby závisí na odrůdě, kultivační technice a na období pěstování (pozdní kultury by měly být pro udržení dobrého zdravotního stavu řidší). Doporučuje se proto vysazovat od 30 do 60 tis. rostlin na hektar při vzdálenosti řádků 50 - 65 cm (BARTOŠ a KOL. 2000). Výsevy pro ranou sklizeň lze uskutečnit koncem ledna a začátkem února do skleníku při teplotě 18-20 °C. Optimální teplota při klíčení je 18 °C, minimální teplota 12 °C . Potřeba osiva pro předpěstování na 1 ha je 300 g. Vysoká teplota při předpěstování sadby ve sklenících způsobuje prodlužování internodií rostlin. K omezení tohoto nežádoucího růstu sadby lze aplikovat přípravky s účinnou látkou chlormequat (MALÝ a KOL. 1998). Snížení rizika teplotního šoku u rané sadby lze docílit postupným otužováním nejméně týden před výsadbou. Důležitou ochranou sadby je prevence spočívající v používání mořeného osiva, desinfikovaného substrátu, v navození správných podmínek při předpěstování (teplo, světlo, vlhko) a ve včasné chemické ochraně dle platné metodiky.

20

Vysazují se rostliny se 3 - 4 dobře vyvinutými listy, zdravé, prosté jakýchkoliv škůdců. Před výsadbou je nezbytné ošetření sadby proti blýskáčkům, dřepčíkům a mšicím. Ošetření není nutné, pokryje-li se porost okamžitě po výsadbě netkanou textilií. Po výsadbě je zvláště v sušších oblastech nezbytná doplňková závlaha. Velké plochy zeleniny bývají vysazovány pomocí univerzálních sázecích strojů. U těchto strojů lze v určitém intervalu volit vzdálenosti mezi řádky a optimalizovat tak strukturu porostů (KRUG a KOL., 1991).

2.6.10 Hustota porostu Na hustotu porostu mají autoři rozličné názory. MALÝ (1998) doporučuje jako optimální spon 0,4 x 0,5 m, maximálně 0,6 x 0,4 m (45-50 tis. a 40- 50 tis. rostlin na ha). Podle SZALVY (1985) mají být rostliny vysazené ve sponu 0,4 x 0,4 m až 0,5 x 0,5 m (40-62,5 tis. rostli na ha). MIŠKOVIČ a KOL. (2004) doporučují spon 0,8 x 0,4 m (31,5 tis. rostlin na ha), dosáhli však nízké úrody v průměru 7-8 t.ha-1. Firma Bohemiaseed uvádí ve svých doporučení pro pěstování meziřádkovou vzdálenost 0,5-0,75 m a vzdálenost v řádku 0,3–0,45 m. Hustota výsadby pro ranou kulturu má tedy být 36.000 rostlin na ha (0,7 x 0,4 m), pro letní kulturu 38 tis. rostlin na ha (0,75 x 0,35 m) a pro podzimní 40 tis. rostlin na ha (0,7 x 0,35 m) při průměrném hrubém výnosu 15 t na ha. Kóňa (2004) však dosáhl se sponem 0,6 x 0,15 m (112 tis. rostlin na ha) celkové průměrné úrody 23 – 25 t.ha-1. Hustota rostlin ale nemá vliv pouze na výnos. Pokus s jarní a podzimní výsadbou brokolice na písčité a na hlinité půdě ukázal, že existuje závislost obsahu glukosinolátů na vzdálenosti mezi rostlinami. Velmi hustý spon (97 400 rostlin na l ha) vedl ke zvýšení obsahu glukoraphaninu o 37 %, zatímco mezi hustotou 45 tis. rostlin na ha a 70 tis. rostlin na ha nebyl zjištěn rozdíl (ANONYM, 2004).

2.6.11 Využití netkané textilie Nakrývání porostů brokolice netkanou textilií má své opodstatnění hned v několika faktorech. Používá se jako ochrana proti škůdcům, nízkým teplotám, omezuje výpar, což má pozitivní vliv na výši finančních nákladů. Například snížení rizika teplotního šoku u rané sadby lze docílit postupným otužováním nejméně týden před výsadbou. Problém z hlediska možnosti regulace

21

teplotního režimu představuje venkovní záhonová sadba, u které lze eliminovat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí právě jen použitím netkané textilie. Před výsadbou je nezbytné ošetření sadby proti blýskáčkům, dřepčíkům a mšicím. Ošetření není nutné, pokryje-li se porost okamžitě po výsadbě netkanou textilií. Po výsadbě je zvláště v sušších oblastech nezbytná doplňková závlaha. Doba nakrytí porostu by měla být 2-3 týdny po výsadbě. Po odkrytí porostu se provede přihnojeni a okopávka (MALÝ, 2000). Nejvhodnější a zároveň nejlevnější je textilie bílé barvy o tloušťce 17 g.m-2, stabilizovaná vůči UV záření. Teplota pod netkanou textilií je během dne vyšší o 5-12°C, v noci o 1,5- 3°C. Textilie omezí škodlivý výpar, chrání porost před zvěří, před nálety škůdců, vytváří příznivé mikroklima, prodlužuje interval mezi zálivkou, urychluje vývoj a růst rostlin. Poškození nekrytého porostu činí zpravidla 50- 80 %. Úspora počtu ochranných prostředků je až 50 %, úspora vody 25- 30 % (MALÝ, 2003).

2.6.12 Závlaha Brokolice patří k zeleninám středně náročným na vodu. Nejdůležitějším obdobím pro závlahu je období těsně po výsadbě, aby rostliny rychle zakořenily na trvalém stanovišti. V sušších oblastech je většinou nezbytná závlaha po celou dobu vegetace, v těžších řepařských půdách je potřeba zavlažit po výsadbě a v případě déle trvajícího sucha. Vyšší vzdušná i půdní vlhkost podporuje tvorbu kvalitních růžic. Po výsadbě se zavlažuje dávkami 5-15 mm, později 15-20 mm. Orientační závlahové množství za vegetační období je v srážkově průměrných letech 100-120 mm a v suchých letech 240-260 mm. (MALÝ, 2003)

22

Choroby a škůdci brokolice

2.7

2.7.1

Choroby

2.7.1.1 Alternariová skvrnitost košťálovin (Alternaria brassicicola a A. brassicae) Příznaky poškození Oba původci této choroby jsou příbuzné houby a způsobují shodné příznaky. Na všech listech (pravých i děložních), vznikají hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, okrouhlé skvrny. Na řapících, květních stopkách a na šešulích jsou tyto skvrny protáhlejšího tvaru. Na pletivech uvnitř skvrn jsou viditelné typické soustředné kruhy. Skvrny postupně zasychají a praskají. Silněji napadené listy žloutnou, od okraji zasychají a opadávají Vývoj a šíření Původci choroby přetrvávají v osivu nebo v půdě na napadených zbytcích rostlin. V průběhu vegetace jsou výtrusy roznášeny větrem. Rozvoj choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost a vyšší teploty. Altenariová skvrnitost se vyskytuje prakticky na všech druzích brukvovité zeleniny. Ochrana •

přímá chemická ochrana rostlin určených ke konzumu je možná pouze u pekingského zelí

•

ošetření se provádí již při prvních příznacích, což většinou bývá u rostlin ve fázi pěti listů, v závislosti na průběhu počasí a citlivosti odrůd je ošetřeni třeba opakovat ve 4 až 20 denních intervalech

•

k ošetření je možné použít přípravek Rovral Flo

2.7.1.2 Boulovitost brukvovitých (Plasmodiophora brassicae) Příznaky poškození Tato choroba se též nazývá nádorovitostí, hlenkou nebo plasmodioforou. Původcem je půdní mikroorganismus, který způsobuje na kořenech nádory o různé velikosti a tvaru. Na průřezu jsou nádory ze začátku krémové, později hnědé a velmi brzy se vlivem druhotných bakterií rozpadají. Tyto nádory je však třeba odlišit od nádorků, které na kořenových krčcích způsobují larvy krytonosce zelného (uvnitř jsou

23

larvičky nebo dutinky po jejich žíru). Vlivem přeměny kořenové soustavy v nádory trpí napadené rostliny nedostatkem vody a živin a proto zaostávají v růstu, žloutnou nebo se zbarvují do fialová, vadnou a postupně hynou. Vývoj a šíření Původce choroby napadá prakticky všechny brukvovité rostliny. Přenos choroby je možný nejen napadenou sadbou, ale i zamořenou půdou, nářadím, na obuvi, závlahovou i dešťovou vodou, komposty atd. Ochrana •

dostatečně účinná ochrana proti této velmi závažné chorobě je problematická a značně obtížná

•

na větší plochy je vhodné dusíkaté vápno Perlka, avšak ve vyšší dávce (0,8 až 1 kg na 10 m2) a to zásadně při jarní aplikaci (2 týdny před výsadbou nebo 3 týdny před výsevem)

2.7.1.3 Plíseň zelná (Peronospora parasitica) Příznaky poškození Tato houbová choroba škodí na brukvovitých rostlinách ve všech fázích jejich růstu. Mladé rostliny může napadat již ve fázi děložních listu. Na nich i na pravých listech se nejdříve vytvářejí žlutozelené až žluté neohraničené skvrny, které jsou ráno nebo po deštích ze spodní strany pokryty řídkým bělavým povlakem houby. Napadené listy postupně odumírají a při silnějším výskytu odumírají celé rostliny. U starších rostlin parazit napadá především vnější (starší) listy, kde způsobuje skvrnitosti listu. Silněji napadené listy žloutnou a odumírají. Vývoj a šíření Plíseň zelná přetrvává v pletivech přezimujících rostlin (např. řepky nebo některých plevelů), ve zbytcích napadených rostlin, ale i v semenech. Chorobu podporuje vlhké a deštivé počasí, málo vzdušné (příliš husté) a nevětrané porosty (zejména u sadby) a nevhodně prováděná zálivka. Na teplotu nemá plíseň zelná příliš vyhraněné nároky, i když vhodnější je teplota nižší, nejlépe do 16 °C. Tato plíseň napadá veškerou brukvovitou zeleninu. Ochrana •

sadbu brukvovité zeleniny je možné ošetřovat přípravkem Ridomil Plus 48WP

24

2.7.2

Škůdci

2.7.2.1 Dřepčíci (Phyllotreta spp.) Příznaky poškození Na brukvovité zelenině způsobují škody čtyři druhy dřepčíků. Brouci jsou 2 až 2,5 mm dlouzí a u d. černého a d. černonohého mají celé krovky černé, kdežto brouci d. polního a d. zelného mají na krovkách podélné žluté pruhy. Silné zadní nohy jim umožňují skákat. Již brzy na jaře napadají brukvovité plodiny, v jejichž listech brouci vykusují drobné, okrouhlé jamky nebo otvory (okénka). Při silnějším přemnožení mohou mladé rostliny zcela zničit. Často dokonce zničí klíčící rostlinky ještě pod povrchem půdy. Larvy d. zelného vyžírají v listech chodbičky (miny), larvy ostatních druhů dřepčíků okusují jemné kořínky rostlin. Vývoj a šíření V červnu samičky kladou do půdy vajíčka, ze kterých se líhnou larvičky. Po jejich zakuklení se v pozdním létě líhnou brouci, kteří po krátkém úživném žíru přezimují v různých úkrytech. Největší škody jsou způsobovány při teplém a suchém počasí a u rostlin ve fázi do 2 pravých listů. Dřepčíci škodí na všech druzích brukvovitých rostlin. Ochrana •

s ochranou je třeba začít již při vzcházení nebo bezprostředně po vysazení sazenic. Přednostně se ošetřují porosty za suchého a teplého počasí

•

k ošetření je možné použít přípravky Karate Zeon 5 SC nebo Zolone 35 EC

2.7.2.2 Housenky (Pierisspp., Mamestra ssp., Agrotis spp.) Příznaky poškození Nejznámějším škůdcem z této skupiny je bělásek zelný (Pieris brassicae), který klade vajíčka ve skupinách a jeho typicky žlutozelené housenky s černými skvrnami okusují listy od okrajů a ponechávají z nich jen nervaturu . Největší škody způsobují od července do září. V posledních letech je však většinou škodlivější bělásek řepový (P. rapae), který klade vajíčka jednotlivě. Housenky běláska řepového jsou matně zelené (tmavo- i světlezelené) a po krátkém žíru na vnějších listech, kde vykusuje kruhové otvory, se prokusuje dovnitř hlávek, které pak často následkem druhotné infekce podléhají hnilobě. Podobné škody jako bělásek řepový způsobují i housenky

25

některých můr, zejména můry zelné (Mamestra brassicae) a můry kapustové (M. oleracea). Housenky těchto můr, obdobně jako dospělí motýli, jsou přes den skryté v půdě nebo mezi listy a rostliny ožírají především v noci. Na poškozených rostlinách jsou většinou zřejmé, kromě požerků, jen tmavozelené hromádky trusu. Typicky nočními škůdci jsou i žlutohnědé housenky osenice polní (Agrotis segetum), které jednak poškozují rostliny obdobně jako housenky uvedených můr, ale okusují i všechny podzemní části a mladé rostliny pak často překusují v kořenových krčcích. Tento škůdce však neškodí jen na košťálovinách, ale prakticky na všech kulturních a na mnohých planých nebo plevelných rostlinách. Ochrana •

ochrana proti bělásku zelnému je poměrně snadná

•

je možné použít přípravek Karate Zeon 5 SC

•

tento přípravek je možné použít i proti ostatním jmenovaným škůdcům, ale ochrana je dostatečně účinná pouze tehdy, je-li provedena na nejmladší stádia housenek. Někdy se doporučuje provádět postřik v noci, kdy jsou housenky mimo své úkryty

2.7.2.3 Květilka zelná (Delia radicum) Příznaky poškození Květilka zelná je jedním z nejobávanějších škůdců zeleniny. Je to druh mouchy, jehož bílé, beznohé a bezhlavé larvy okusují kořínky mladých rostlin, později i hlavní kořen. Rostliny následkem toho zpomalují svůj růst, vadnou, některé žloutnou, jiné červenají a většinou i hynou. Vždy se dají z půdy snadno vytáhnout. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listu. Takto poškozená pletiva velmi často podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka ředkvová (Delia platura). Vývoj a šíření U tohoto hmyzu přezimují pupária a to v horní vrstvě pudy. Dospělci první generace se líhnou v druhé polovině dubna a v první polovině května a jejich samičky kladou vajíčka ke kořenovým krčkům (bázím stonku) většiny brukvovitých rostlin. Druhá generace tohoto škůdce se vyskytuje v červenci až září.

26

Ochrana •

k ošetření je možné použít přípravek Sumithion Super

•

ošetření se provádí přibližně 14 dnu po výsadbě nebo po vzejití rostlin a to formou zálivky patřičně zředěným přípravkem v množství přibližně 80 až 100 ml zálivkové kapaliny k jedné rostlině

•

toto ošetření je účinné jen proti první generaci květilky zelné

2.7.2.4

Molice vlaštovičníková (Aleurodes proletella)

Příznaky poškození Dospělé molice jsou voskově ojíněné o velikosti kolem 1 až 1,5 mm. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stádia se přednostně zdržují na spodní straně listů. Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování až k opadávání listu. Kromě toho molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi, které snižují asimilační efekt rostlin a znečišťují výpěstky. V neposlední míře jsou molice přenašeči některých virových chorob. Největší škody způsobují larvy. Vývoj a šíření Molice vlašťovičníková je u nás původní hmyz, který se v posledních letech z některých volně rostoucích rostlin rozšířil především na všechny brukvovité druhy zeleniny, zejména pak na růžičkovou kapustu, květák a brokolici. Při vyšších teplotách a za suchého počasí je rozvoj a množení molice velmi rychlý a proto může mít molice za vegetaci řadu generací. Každá oplodněná samice klade až 100 vajíček. Tato přezimuje především na jahodníku, na mléčích nebo na přezimujících druzích brukvovitých rostlin. Ochrana •

první ošetření se doporučuje v době prvního výskytu molic na rostlinách a většinou je třeba je opakovat

•

při aplikaci přípravku je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů

•

k ochraně je možné použít přípravek MOSPILAN 20 SP

27

2.7.2.5 Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) Příznaky poškození Tato mšice je hustě pokryta šedavým (modrošedým) voskovým popraškem. Mšice většinou žijí v koloniích na spodní straně listů většiny brukvovitých rostlin, především přehnojeném dusíkem a nedostatečně zásobeném draslíkem. Následkem sání mšic se listy deformují, žloutnou a při silnějším napadení dokonce zasychají. Kromě těchto škod mšice zelná přenáší některé virové choroby a znečišťuje rostliny medovicí, která je následně přerůstána houbovými černěmi. Vývoj a šíření Mšice zelná přezimuje ve fázi černých, oválných, lesklých vajíček (délka asi 0,5 mm) na posklizňových zbytcích, na řepce olejné, přezimujících druzích zeleniny a na brukvovitých plevelných rostlinách. První mšice se objevují začátkem května. Mšice zelná má schopnost se velmi rychle množit a vytvářet kolonie. Za jednu vegetaci může mít až 20 generací. Masovému rozmnožení mšic napomáhá teplé a suché počasí a nedostatečná závlaha. Ochrana •

mšice zelná má řadu přirozených nepřátel, většinou ji však nedokáží udržet v přijatelném množství, a je třeba přistoupit k cílené chemické ochraně

•

k ošetření je možné použít selektivně působící přípravek Pirimor 25 WG, případně Pirimor 25 WG/WSB nebo přípravek Reldan 40 EC. K přípravkům je třeba přidávat vhodné smáčedlo

(NÁBĚLEK, 2006)

2.8 2.8.1

Sklizeň a posklizňová úprava Sklizeň Vzhledem

k

postupné

tvorbě

růžic a

nestejnoměrnému

dozrávání

je

nejvhodnějším způsobem sklizně probírka za pomoci sklízecích plošin. Po sklizni by mělo následovat vytřídění, odstranění listů i částí košťálů, zchlazení (ideálně až na 1 °C postřikem podchlazenou vodou), prosypání drceným ledem a balení do mikrotenových obalů. Sklizeň probírkou trvá 10 - 20 dní. Po sklizni vrcholových růžic se u většiny odrůd na bočních osách vytvářejí druhotné růžice (většinou za 14 - 30 dní po hlavní sklizni). Pokud se porost neponechává pro druhotnou sklizeň, je možné zbývající nadzemní část použít ke krmení (MALÝ, SCHNEEWEIS, 1998).

28

Sklízejí se vrcholové růžice, které mají hmotnost 250-400 g a postranní růžice mající hmotnost kolem 50 g a lze je po sklizni balit do svazků po několika kusech. Sklizeň postranních růžic je však časově velmi náročná. Pokud se s ní u jarní nebo letní kultury počítá, je vhodné sklízet hlavní růžice s kratším stonkem (do 12 cm). Řez po sklizni hlavní růžice je vhodné zakrýt listem, aby místo nezahnívalo. Pro trh se nejčastěji balí do smrštitelné fólie (BARTOŠ, 2003). Sklizeň je závislá jak na odrůdě, tak na termínu pěstování a průběhu počasí. Nástup sklizně lze agrotechnikou ovlivnit jen nevýznamně. Náhlý vzestup teplot po předchozím období chladna může způsobit předčasnou, spontánní tvorbu nekvalitních, řídkých růžic. Naproti tomu lze s velkou mírou pravděpodobnosti předvídat, že v případě nadměrně vysokých letních veder nastupujících bezprostředně po výsadbě květáku i brokolice dojde k zabrzdění vývoje růžic, které nemusí dospět do tržní zralosti před nástupem podzimních mrazů. Za horkého léta se tak sklizeň může odsunout na konec října až počátek listopadu. Tato situace se vyskytuje u soudobých odrůd jednou za 3-4 roky. Prognózování termínu sklizně je založeno na sledování stavu vývoje primordia (základů růžice), aktuálního a očekávaného vývoje počasí, zejména teplot. Pomocí počítačového modelu a meteorologické stanice se tak poměrně s dobrým úspěchem daří předpovědět počátek tržní zralosti v zemích s mírným přímořským klimatem. V podmínkách ČR je významné pro zajištění kontinuálního přísunu zboží na trh větší využívání vlastností odrůd, volba postupných výsadeb za použití různých druhů sadby. Převládá probírková sklizeň, ačkoliv některé odrůdy vykazují zřetelněji koncentrované dozrávání. Otočné sklizňové návěsy (plošiny) ustupují mnohem vhodnějším návěsným nebo zdvojeným přívěsným dopravníkem. Počet probírkových sklizní závisí na řadě okolností – odrůdě, termínu pěstování, péči o stejnoměrnosti porostu, aktuálním průběhu povětrnosti, ale i na požadavcích trhu a na očekávání jeho vývoje, na potřebě uvolnění pozemku aj. Zpravidla je zapotřebí 3–4 probírek, výjimečně i více. Sklizeň prvotních růžic brokolice vyžaduje 2–3 probírky, sklizeň sekundárních růžic u odrůd výběžkatého typu se může protáhnout až na několik měsíců (BARTOŠ, 2003).

29

2.8.2

Posklizňová úprava Jak uvádí BARTOŠ (2003) sklizené růžice se na poli odlisťují a ukládají do beden.

Při posklizňové úpravě se zkrátí košťály na jednotnou délku, potom se růžice třídí podle hmotnosti. Na balící lince se růžice obalí smrštitelnou fólií. Ve vyhřívaném tunelu pak dojde k jejímu přilnutí a smrštění k růžici. Linku opustí asi 160 beden za hodinu. Počet pracovníků na lince odpovídá počtu pracovníků při sklizni.

2.8.3

Balení a skladování Brokolice se ukládá do obalů buď ve svislé poloze, tak aby ohybem nedošlo

k poškození květenství, nebo ve vodorovné poloze. Je-li používán drcený led, nesmí být ukládána růžice směrem dolů. Brokolice by měla být skladována v chladírenských skladech při teplotě 0°C a relativní vzdušné vlhkosti 96 %. I v prodejnách by měla být nabízena v chladírenských boxech. Zcela nevhodný je prodej na tržištích na plně osluněných místech. Brokolice balená ve smrštitelné fólii musí být prodávána pouze v chladicích pultech. Při prodeji za teploty 20 °C a při slunečném počasí ztrácí brokolice během 1-2 dnů svěží zelenou barvu, která se mění na žlutavě bílou nebo žlutavě hnědou. Nepřezrálá, rychle zchlazená vydrží v chladírně tři týdny. Velmi dobře se mrazírensky zpracovává. Pro mrazírenské zpracování jsou zvláště vhodné druhotné růžice (MALÝ, SCHNEEWEIS, 1998). Mrazení je nejefektivnější konzervační metodou, která zaručí nejlepší úchovu vitamínu C a chlorofylu. Před zmrazením je třeba brokolici krátce blanšírovat (ve vodě 95 °C - 3 min a ihned zchladit). Obsahuje enzym peroxidázu (zejména v košťálu), která může způsobit v neblanšírované a krájené brokolici vznik hořkých látek z nehořkých prekurzorů. Blanšírování podmiňuje i stabilitu vitamínu C a chlorofylu. Mrazená brokolice se ukázala jako významný zdroj vitamínu C. Obsahovala až 343,1 mg.kg-1 tohoto vitamínu. Po 15. měsících skladování při teplotě -17 až -18 °C se zachovalo více jak 96 % vitamínu C (330,0 mg.kg-1) (JÓŽEFFÍKOVÁ, 2005). K využití brokolice v mrazírenském průmyslu se nejlépe hodí menší nebo sekundární růžice, popřípadě růžice z rostlin vypěstovaných v zahuštěných sponech, které jsou menší, tudíž se nemusí v takové míře při zpracování rozdělovat na menší segmenty, nejčastěji o velikosti 2-4 cm. Značně se tak snižuje podíl segmentů z vnitřní části, které mají vybělené okraje a snižují tak vizuální kvalitu konečného produktu.

30

2.9

Požadavky na kvalitu Brokolice se třídí podle ČSN 46 3111‚ a to do 2 jakostních tříd. V obou třídách

musí být růžice pevná, sevřená, kompaktní. Obecně platí, že růžice musí být nepoškozené, čisté, čerstvého vzhledu, nepoškozené škůdci, bez nadměrné povrchové vlhkosti, cizího pachu, maximální výšky 200 mm. Třídí se buď podle příčného průměru květní osy, nebo podle příčného průměru růžice. V prvním případě musí být příčný průměr nejméně 8 mm a rozdíl mezi nejslabší a nejsilnější květní osou nesmí být větší než 20 mm. V druhém případě musí mít růžice minimální průměr 60 mm. Rozdíl mezi nejmenší a největší růžicí v obalu nesmí být více než 40 mm, je-li příčný průměr menší než 100 mm a více než 80 mm, je-li příčný průměr nejmenší růžice nejméně 100 mm. Ve II. jakostní třídě mohou být růžice lehce uvolněné, méně kompaktní, dovolují se malé květní lístky, pokud jsou zelené (BARTOŠ, 2003).

31

3. METODIKA A MATERIÁL 3.1

Cíl pokusu Předložená práce má posoudit do jaké míry má hustota výsadby brokolice vliv na

hospodářský výnos, ranost, obsah dusičnanů a jakost. Z výsledku jsou formulovány závěry o vhodnosti zahuštění výsadby. 3.2

Metodika polního pokusu Problematika byla řešena na jaře a na podzim roku 2005 na pozemku v areálu

Zahradnické fakulty MZLU v Lednici na Moravě. Pokus byl založen jako dvoufaktorový polní pokus se dvěma odrůdami, třemi spony a ve třech opakování – model znáhodněných bloků na jednotlivých parcelách o rozměrech 9 m2, kdy sledované znaky finální produkce byly zjišťovány u každé rostliny. V pokusu byly sledovány odrůdy od firmy Bejo; Lucky F1 a Coronado F1, které byly vybrány z důvodu vhodnosti použití pro přímý konzum i pro průmyslové zpracování a rozdílné délky vegetační doby.

Hodnoceny byly faktory: Jarní výsadba:

Letní výsadba:

Lucky F1 a Coronado F1

Lucky F1

•

•

spon 0,60 x 0,30 m

spon 0,60 x 0,25 m

55,5 tis. rostlin na ha

66,5 tis. rostlin na ha

•

•

spon 0,60 x 0,25 m

spon 0,60 x 0,20 m

66,5 tis. rostlin na ha

83 tis. rostlin na ha

•

•

spon 0,60 x 0,20 m

83 tis. rostlin na ha

spon 0,60 x 0,15 m

111 tis. rostlin na ha

Výsev byl u obou odrůd na jaře proveden ve stejný termín 22. 2 . 2005 a odrůda Lucky byla opakovaně vyseta ještě 4. 7. 2005. V opakování pokusu byl použit ještě hustší spon (0,6 x 0,15 m) než na jaře, protože u sklizně jarní kultury se osvědčil nejhustší spon (0,60 x 0,20 m) nejvíce.

32

V létě byla vyseta pouze odrůda Lucky, protože byl z termínů předchozí sklizně zřejmý negativní vliv zahuštění výsadby na délku vegetační doby a odrůda Lucky má kratší vegetační dobu než odrůda Coronado.

Tab. č. 5 : Výsev a výsadba. Lucky

Výsev a výsadba 2005

Coronado

Výsev

22. 2.

4. 7.

22. 2.

Pikýrování

1. 3.

8. 7.

1. 3.

Výsadba

12. 4.

29. 7.

12. 4.

Odstranění netk. textilie

12. 5.

30.8.

12. 5.

Minisadba byla předpěstována ve vytápěném skleníku. Po celou dobu předpěstování byla dle potřeby prováděna závlaha a sazenice byly před výsadbou otužovány pobytem ve venkovních prostorech, kde byly zaryty netkanou textilií z důvodu ochrany před škůdci a teplotními výkyvy. Sazenice byly vysazeny ve fázi 5 – 6 pravých listů. Výsadba byla provedena do sponů již zmíněných. Po výsadbě byly rostliny po dobu cca 4 týdnů nakryty netkanou textilií Pegas Agro UV 17. Během vegetace byla podle potřeby prováděna mechanická okopávka a chemické ošetření proti dřepčíkům dle platné metodiky pro ochranu rostlin (Zolone 35 EC). Pozemek byl v době vegetace zavlažován postřikem. Sklizeň probíhala probírkou (viz. tab. 6).

33

Tab. č. 6 : Termíny jednotlivých sklizní. Lucky

Sklizeň 2005

3.3

Coronado

Probírka I

15. 6.

31. 10.

25. 6.

Probírka II

20. 6.

10. 11.

29. 6.

Probírka III

25. 6.

-

4. 7.

Postup při hodnocení experimentálních údajů Zjištěné výsledky byly zpracovány jednofaktorovou analýzou rozptylu, pomocí

programu Unistat. Vzájemně byly porovnávany odrůdy a jednotlivé varianty sponů a jejich vliv na průměr růžice a její hmotnost. Následné

testování bylo provedeno pomocí Tukeyova testu na 5 % hladině

významnosti. Homogenita rozptylů byla ověřena Bartlettovým testem.

3.4

Sledované znaky a použité odrůdy Ze sklizeného množství růžic u každé probírky a sponu, které se ihned po sklizni

tržně upravily (dle normy) a byla zjištěna celková hmotnost pro vyhodnocení výnosu, bylo odebráno vždy 10 ks růžic. U těchto byla zjištěna hmotnost [g] a průměr [cm] ze kterých se poté statisticky vyhodnotila průměrná hmotnost a velikost růžic. U finální produkce byla sledována ranost (počet dní od výsevu do sklizně), obsah dusičnanů (u odrůdy Lucky F1 při podzimní sklizni), jakostní třídění.

3.4.1

Použité odrůdy

Lucky F1 Poloraný hybrid vhodný pro raně letní a podzimní sklizně. Má nízký vzrůst s polovzpřímenými, středně dlouhými, úzkými, šedozelenými listy s velmi silně zvlněným, slabě zoubkatým okrajem, středně voskovitostí a bublinatostí. Tento výnosný hybrid vytváří klenuté pevné růžice bez antokyanového zbarvení s jemnými poupaty. Vyznačuje se vysokou tolerancí k houbovým chorobám. Vhodný pro přímý konzum i pro průmysl. Vegetační doba je 75 dní.

34

Lucky F1

Lucky F1

Coronado F1 Pozdní hybridní odrůda pro letní až podzimní sklizně na přímou spotřebu a zpracování. Rostliny jsou středně vysoké s jedním stonkem. Listy jsou středně až tmavě šedozelené, silně až velmi silně ojíněné s velmi slabě zvlněným okrajem. Růžice je středně velká, středně pevná až pevná, středně až tmavě šedozelená, příčně široce eliptického tvaru s krátkým větvením na bázi, střední hrbolovitostí a jemnou až středně hrubou zrnitostí povrchu. Netvoří spontánně sekundární růžice. Vegetační doba je 83 dní. Odrůda je středně odolná proti vybíhání do květu.

Coronado F1 •

Coronado F1

Obě odrůdy byly vyšlechtěny holandskou firmou Bejo Zaden B. V., Nizozemsko. Zástupcem pro ČR je firma BEJO BOHEMIA, s. r. o., Opatovice nad Labem.

35

3.5

Charakteristika pokusné lokality Pozemek, na kterém byl pokus prováděn, je součástí demonstračního a pokusného

areálu Ústavu květinářství a zelinářství ZF v Lednici. Katastr obce Lednice je součástí Lednicko-Valtického areálu. Po klimatické stránce patří Lednice do oblasti teplé, podoblasti suché, okrsku teplého, suchého, s mírnou zimou a s nepatrně kratším slunečním svitem. Podnebí je značně ovlivněno otevřeností polohy, která umožňuje přístup jižním a jihovýchodním výsušným větrům. Suchost podnebí se projevuje nejen nízkými srážkami, ale také vyšší teplotou a v důsledku toho i značným výparem, podporovaným četnými větry. Místní klima je taktéž ovlivňováno Pavlovskými vrchy, které vytváří mírný srážkový stín. Nadmořská výška je 164 m n.m., výrobní typ kukuřičný s lehkými, propustnými půdami. Humusový horizont je hluboký 0,4-0,6 m. Padesátiletý průměr srážek je 524 mm, za vegetační období (duben až září) spadne 61% ročního úhrnu srážek (323 mm). Průměrná roční teplota (teplotní normál 1961 – 1990) této oblasti je 9,2°C (během vegetačního období 15,3°C). Průběh teplot je normální, nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 19,2°C a nejchladnější je leden s průměrnou teplotou -1,7°C. Langův dešťový faktor je 58, průměrný srážkový úhrn je 479,7 mm. Průměrná doba slunečního svitu vyjádřená v hodinách je 1 873 hodin za rok, za vegetační období to je 1 385 hodin. Vysoké teploty v létě a celkový nízký srážkový úhrn způsobují vláhový deficit, který ve vegetačním období činí 190 mm ve stínu a 550 mm na slunci. Pokusný pozemek je rovinný s výkyvem teplot v předjaří a výskytem jarních mrazíků. Půdní typ je nivní černozem, druh hlinitopísčitý, půdní reakce je neutrální až slabě alkalická, obsah humusu v orniční vrstvě 1,8-3,5%.Obsah čistých živin je velmi vysoký jak u fosforu, draslíku, tak i u hořčíku. Naopak obsah dusíku, který by se měl pohybovat v rozmezí 60-80 kg.ha-1, je velmi nízký (viz tab. 7). Podle HLUŠKA (1996) brokolice při výnosu 22 kg z 10 m2 odebírá 90 g (ze stejné plochy) čistého dusíku.

Tab. č. 7 : Obsah živin v půdě stanovený rozborem podle Mellicha. -1

Živiny [mg.kg ]

pH [CaCl2]

P

K

Ca

Mg

Nmin

rok 2005

7,43

238,51

401,46

5105,29

420,96

24,63

36

4. VÝSLEDKY A DISKUSE Předložená práce hodnotí vybrané faktory produkce brokolice v polních podmínkách z pohledu vztahů mezi hustotou porostu a kvalitou finální produkce. Analyzuje možnosti regulace faktorů výroby za účelem optimalizace produkčních procesů. Pro růst a vývoj rostlin brokolice je typické, že převážná část těchto procesů probíhá v přirozených polních podmínkách. Protože podmínky v období od výsadby do sklizně lze usměrňovat jen obtížně (částečně hnojením, závlahou, nakrytím netkanou textilií, ochranou proti škodlivým činitelům), je důležité zaměřit se na faktory, které lze ovlivňovat cíleně a zároveň efektivně, především na výběr vhodné odrůdy pro danou lokalitu a způsob pěstování, který bude mít přímý pozitivní vliv na kvalitu i kvantitu finální produkce.

4.1

Výnosové výsledky 2005 V pokusech byly hodnoceny 2 odrůdy brokolice, Lucky F1 a Coronado F1.

Výnosově lepší byla odrůda Coronado F1, která ve sponu 0,60 m x 0,20 m při letní sklizni dosáhla výnosu 24,87 t.ha-1. U odrůdy Lucky F1 bylo na jaře dosaženo nejlepších výsledků rovněž u varianty sponu 0,60 m x 0,20 m, a to 18,52 t.ha-1 (viz tab. 9 a 10). U podzimní sklizně odrůdy Lucky se sklidilo 11,9 t.ha-1 .

37

4.1.1

Vliv sponu na vývin rostlin a ranost sklizně Zmenšením sponu došlo k výraznému prodloužení vegetační doby, jak uvádí

tab. 8. U odrůdy Lucky F1 to bylo ze 75 dní (jak udává šlechtitelská firma Bejo) na 114-124 dní dle probírek, tzn. v průměru o 44 dní v létě a na podzim dokonce o 59 dní (průměrně 134 vegetačních dní). U odrůdy Coronado F1 tomu bylo podobně; z 83 dnů na 124-133, tzn. v průměru o 46 dní u jarní kultury.

Tab. č. 8 : Vegetační doba ( počet dnů od výsevu do sklizně). Lucky

Vegetační doba 2005 Výsev Probírka I Výsev Probírka II Výsev Probírka III

počet dní vegetace

jaro 22. 2. 15. 6. 22. 2. 20.6. 22. 2. 25. 6.

114 119 124

Coronado

podzim 4. 7. 31. 10. 4. 7. 10. 11. -

počet dní vegetace 129 139 -

jaro 22. 2. 25.6. 22. 2. 29. 6. 22. 2. 4. 7.

počet dní vegetace 124 128 133

Opoždění vývoje rostlin v pokusu z důvodu zahuštěného sponu je patrné hlavně u odrůdy Lucky F1 a to při jednotlivých sklizních. V první probírce jarní kultury u odrůdy Lucky F1 byl podíl sklizených růžic z rostlin ve sponu 0,60 x 0,30 m nejvyšší, téměř 75% celkové sklizně. Mezi spony 0,60 x 0,20 m (53%) a 0,60 x 0,25 m (49,5%) u téže odrůdy u 1. jarní sklizně není markantní rozdíl, u dalších dvou probírek je však situace opačná a nejvyšší výnos byl sklizen z varianty sponu 0,60 x 0,20 m,viz. tab. 9.

Tab. č. 9 : Sklizeň odrůdy Lucky F1 – jarní kultura. vzdálenost 1. probírka v řádku -1 [t.ha ] [m] Sklizeň Lucky jaro

2. probírka -1 [t.ha ]

3. probírka -1 [t.ha ]

II. Jakost -1 [t.ha ]

Celkem -1 [t.ha ]

0,20

9,830

7,852

0,581

0,254

18,517

0,25

9,159

6,148

0,407

0,155

15,869

0,30

11,985

3,611

0,080

0,021

15,697

38

U odrůdy Coronado F1 (jarní kultura) se tento rozdíl u 1. probírky neprojevil viz tab. 10. Mohl na to mít vliv i fakt, že tato odrůda je firmou Bejo doporučována pro letní a podzimní sklizně, kdežto odrůda Lucky F1, u které je rozdíl zřejmý, pro časně letní a podzimní sklizeň.

Tab. č. 10 : Sklizeň odrůdy Coronado F1 – jarní kultura. vzdálenost 1. probírka v řádku -1 [t.ha ] [m] Sklizeň Coronado jaro

2. probírka -1 [t.ha ]

3. probírka -1 [t.ha ]

II. Jakost -1 [t.ha ]

Celkem -1 [t.ha ]

0,20

8,481

6,355

9,833

-

24,869

0,25

7,259

4,731

8,674

-

20,914

0,30

3,913

6,235

4,737

-

15,185

Právě z důvodu citelného prodloužení vegetační doby, byla v opakování pokusu pro podzimní sklizeň použita pouze odrůda Lucky F1, u které byla výrobcem osiva uváděna vegetační doba kratší – u odrůdy Coronado byla vysoká pravděpodobnost, že nedospěje ke sklizni, nebo že výnos bude významně ovlivněn, k čemuž došlo nakonec právě i u odrůdy Lucky F1 (viz. tab. 11), kdy musela být sklizena při druhé probírce (10. 11. 2005) kompletně, neboť již hrozilo nebezpečí znehodnocení porostu mrazy a proto mohou tyto údaje být zkreslené.

Tab. č. 11 : Sklizeň odrůdy Lucky F1 – letní kultura. spon 1. probírka 2. probírka II. Jakost -1 -1 -1 [m] [t.ha ] [t.ha ] [t.ha ] Sklizeň Lucky podzim

Celkem -1 [t.ha ]

0,15

2,830

5,149

-

7,979

0,20

6,437

5,448

-

11,885

0,25

6,766

3,920

-

10,686

39

4.1.2

Vliv sponu na průměr růžice Ze statistického zhodnocení vyplývá, že u sledovaného znaku průměr růžice

nebyly u letní sklizně zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami sponů ani u jedné z odrůd (viz graf 1 - Coronado).

Graf 1: Průměr růžic odrůdy Coronado u jednotlivých variant vzdáleností rostlin v řádku – jarní kultura. Průměr růžice (cm)

13 12 12 11 11 20

25

30

Vzdálenost v řádku (cm )

Průkazný rozdíl v průměru růžic byl zjištěn pouze mezi odrůdami (viz. graf 2 a příloha 2).

Průměr růžice (cm)

Graf 2: Průměr růžic Coronado a Lucky – jarní kultura. 13 13 12 12 11 11 10 10 CORONADO

LUCKY Odrůda

40

Průměr růžic (jarní kultura) u odrůdy Lucky F1 činil průměrně 11,00 cm a u odrůdy Coronado F1 12,43 cm (viz. graf 3 a příloha 3 ).

Průměr růžice (cm)

Graf 3: Průměr růžic jednotlivých vzorků Coronado - jarní kultura. 14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Vzorek

U podzimní sklizně odrůdy Lucky F1, byl zjištěn významný rozdíl v rozměru růžic mezi jednotlivými spony (viz. graf 4, příloha 4 a 5), což byl právě výsledek uspíšené sklizně, kdy růžice nedosáhly plné velikosti. Na tomto zjištění se potvrdil fakt opožděného vývoje rostlin vlivem zahuštění sponu, kdy u varianty nejmenšího sponu (0,15 m) byly sklizeny růžice s nejmenším průměrem (9,29 cm). U variant sponu 0,20 a 0,25 nebyl rozdíl významný (viz. graf 5).

Graf 4: Průměr růžic odrůdy Lucky u jednotlivých variant vzdáleností rostlin v řádku – jarní kultura.

Průměr růžic (cm)

12 10 8 6 4 2 0 15

20 Vzdálenost v řádku (cm )

41

25

Graf 5: Průměr růžic jednotlivých vzorků Lucky – letní kultura.

Průměr růžic (cm)

14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Vzorek

4.1.3

Vliv sponu na hmotnost růžic Mezi hmotnostmi růžic sklizně jarní kultury u jednotlivých variant byl

nevýznamný rozdíl. Vysoce významný rozdíl byl pouze mezi odrůdami (viz příloha 6 a 7). Průměrná hmotnost růžic u odrůdy Lucky F1 byla 300,98 g a u Coronado F1 353,44 g. Růžice letní kultury odrůdy Lucky dosáhly průměrné hmotnosti 226,25 g, kdy se opět projevil zpožděný vývoj u varianty sponu 0,60 x 0,15 m (viz. graf 6), u kterého průměrná hmotnost činila pouze 194,38 g, oproti variantě 0,60 x 0,20 m s 243,38 g a variantě 0,60 x 0,25 m s 241,00 g.

Graf 6: Průměrná hmotnost růžic jednotlivých vzorků Lucky – letní kultura. 300

Hmotnost (g)

250 200 150 100 50 0 15

20 Vzdálenost v řádku (cm)

42

25

4.1.4

Jakostní třídění Z pohledu kvality produkce se u odrůdy Lucky F1 vliv sponu projevil nevýrazně

(viz. tab 12). Podle výsledků se dá usoudit, že čím je menší vzdálenost v řádku, tím stoupá počet růžic druhé jakostní třídy. Podíl nestandardních růžic je u sponů 0,20 a 0,25 m je téměř shodný (1,3% a 1,4%), u varianty 0,30 m je pak rozdíl vyšší (2,5%).

Tab. č. 12 : Jakostní třídění odrůdy Lucky F1 – letní sklizeň. Lucky Jakostní třídění Léto

0,20 m v řadě -1

0,25 m v řadě -1

0,30 m v řadě -1

t.ha

%

t.ha

%

t.ha

%

II. Jakost

0,254

1,370

0,156

0,980

0,057

0,366

Nestandard

0,246

1,330

0,228

1,435

0,400

2,548

U odrůdy Coronado F1 je situace jiná, jak je uvedeno v tab. 13. Se vzrůstající vzdáleností mezi rostlinami se zvyšuje procento sklizených růžic zařazených do druhé jakostní třídy. Stejně tomu je pak i u nestandardních růžic, kdy se procentický podíl rovněž zvyšuje s přibývající vzdáleností v řádku.

Tab. č. 13 : Jakostní třídění odrůdy Coronado F1 – letní sklizeň. Coronado Jakostní třídění Léto

0,20 m v řadě -1

0,25 m v řadě -1

0,30 m v řadě -1

t.ha

%

t.ha

%

t.ha

%

II. Jakost

0,257

1,032

0,269

1,284

0,305

2,007

Nestandard

-

-

0,157

0,749

0,253

1,664

Vcelku se lze tedy domnívat, že odrůda představuje faktor produkce s nemalým vlivem na variabilitu hodnot kvality finální produkce. Jako další podstatný faktor se jeví vliv počasí (zejména vliv teplot), což dokazuje i fakt, že největší část růžic nižší kvality byla sklizena u odrůdy Lucky i Coronado 25. 6. 2005 po období několika dnů s vysokými teplotami a intenzivním slunečním zářením.

43

Komplexně nízký podíl druhé jakostní třídy a nestandardu je možné přisoudit malé ploše pokusu a tedy ideálním podmínkám pro pěstování (kultivace, závlaha atd.) a sklizeň, rovněž tak i počtu probírek, jdoucích za sebou dle potřeby.

4.1.5

Obsah dusičnanů Obsah dusičnanů byl hodnocen u podzimní sklizně u odrůdy lucky F1 iontově

selektivní elektrodou (ISE). Zjištěné hodnoty jsou nižší než je běžné (viz tab. 14). Přestože jimi nelze jednoznačně prokázat do jaké míry na obsah dusičnanů má vliv právě spon, v jakém jsou rostliny vysázeny, lze usuzovat, že čím je větší bude počet rostlin na plochu, tím se sníží obsah dusičnanů v rostlinách. Na hromadění dusičnanů v rostlině má rovněž vliv i vlhkostní režim, množství dusičnanů v půdě a rovnoměrnost hnojení.

Tab. č. 14 : Obsah dusičnanů ve sklizni Lucky F1 – podzim 2005. Obsah dusičnanů Lucky - Podzim 2005

0,15 m v řadě -1 [mg.kg ]

0,20 m v řadě -1 [mg.kg ]

0,25 m v řadě -1 [mg.kg ]

Vzorek č. 1

44

155

80

Vzorek č. 2

38

200

140

Vzorek č. 3

56

130

94

Průměrná hodnota

46

161,7

104,7

44

4.2

Diskuze Během pokusu roku 2005 byly použity dvě odrůdy brokolice Lucky F1

a Coronado F1. Výsledky experimentální práce potvrdily předpoklady pro možnost úspěšného pěstování kultury brokolice v zahuštěném sponu. U odrůdy Lucky F1 bylo dosaženo celkové úrody 18,52 t.ha-1 a u odrůdy Coronado F1 24,87 t.ha-1. Názory na nejvhodnější spon jsou nejednotné. Malý (1996) doporučuje jako optimální spon 0,4 x 0,5 m, maximálně 0,6 x 0,4 m (45-50 tis. a 40- 50 tis rostlin na ha). Podle Szalvy (1985) mají být rostliny vysázené ve sponu 0,4 x 0,4 (62,5 tis. rostlin na hektar) až 0,5 x 0,5 m (40 tis. rostlin na hektar). Firma Royal Sluis (1998) doporučuje spony 0,7-0,75 x 0,3 m (47, 6 tis.-44,5 tis. rostlin na hektar). Kóňa (1999) doporučuje spon 0,6 x 0,1 m na základě svých pokusů, kdy při tomto sponu dosáhl nejlepších výnosů (Flash 46,06 t.ha-1) oproti sponu 0,6 x 0,3, který se v jeho pokusu projevil jako nejméně vhodný (Flash 19,95 t.ha-1). Při použití sponu 0,5 x 0,4 m, s celkovým počtem 50 000 rostlin na hektar, dochází k plnému zapojení porostu, zároveň si rostliny prostorově nekonkurují, a mají dostatečný prostor pro tvorbu růžic. Při menších sponech jsou některé rostliny vytláčeny do meziřadí a růžice ve výrobcem udávané vegetační době nedorostou konečné velikosti. Při menších sponech použitých v pokusu (0,6 x 0,3; 0,25; 0,2 m) došlo ke značnému prodloužení vegetační doby, a to u odrůdy Lucky (ze 75 dní) v průměru o 44 dní v létě, na podzim dokonce o 59 dní (průměrně 134 vegetačních dní). U odrůdy Coronado F1 tomu bylo podobně; z 83 dnů na 124-133, tzn. v průměru o 46 dní u letní kultury. Tento výsledek je ve shodě s výsledky autora KÓNI (2004), kdy v jeho pokusu (2000) byla průměrná doba od výsevu (v měsíci březnu) do sklizně 136-148 dní. Menší růžice, získané za běžnou vegetační dobu lze velmi dobře uplatnit v mrazírenském průmyslu, za prodlouženou dobu lze však dosáhnout růžic plnohodnotné velikosti Vliv sponu na výnos je ale zřejmý. Autoři uvádějící spony větších rozměrů dosáhli vždy nižších výnosů. Miškovič a kol. (2004) při sponu 0,8 x 0,4 m, dosáhli úrody v průměru 7-8 t.ha-1, oproti tomu Kóňa (2004) dosáhl se sponem 0,6 x 0,15 m celkové průměrné úrody 23-25 t.ha-1. Postupným zahušťováním od 0,6 x 0,3 až

45

k 0,6 x 0,20 m stoupá úroda u Lucky od 15,70 t.ha-1 až po 18,52 t.ha-1 a u odrůdy Coronado od 15,19 t.ha-1 po 24,87 t.ha-1. Výsledky této práce jsou rovněž ve shodě s výsledky autorů Kóňa, Nagy (1999), kteří dosáhli nejvyššího výnosu ze zahuštěných sponů. Tito uvádějí, že jednotlivé růžice ze zahuštěných sponů měly menší velikost, ale celková úroda byla vyšší a tím i celkový finanční efekt. Stav porostu z hlediska vyrovnanosti a morfologie rostlin je možné zhodnotit konstatováním, že všechny pozorované znaky obou odrůd odpovídaly jejich popisům a charakteristikám v literatuře. I když byla zaznamenána určitá proměnlivost, způsobená vysokou závislostí na vnějších podmínkách. Odrůdové rozdíly se projevily v hlavně v kvantitě.

46

5. ZÁVĚR A SUMMARY V polním pokusu s vybranými odrůdami brokolice Lucky F1 a Coronado F1 pěstovanými v lokalitě Jižní Moravy bylo zjištěno, že vlivem zahušťování porostu úroda stoupá. Optimální spon je 0,6 x 0,20 m, ve kterém byl výnos nejvyšší u obou odrůd. Zmenšením sponu došlo k výraznému prodloužení vegetační doby. Rozdíly ve velikosti a hmotnosti růžic mezi jednotlivými variantami sponů nebyly zjištěny. Vliv na jakost produkce nebyl prokázán, jedná se spíše o vliv vlastností odrůdy. Obsah dusičnanů zjištěných v odebraných vzorcích podzimní sklizně byl nízký.

In field trial with selected species of broccoli Lucky F1 and Coronado F1 grown in locality of South Morava has been found the growing crop of growth due to thickening of outplanting. The optimum plantation spacing is 0,6 x 0,20 m, which has been proved in both species. The reduce of the plantation spacing resulted expressive prolongation of the growing season. No differences in size and weight of difference broccoli roses and of difference plantation spacing has been found. Also no influence upon quality of production was proved. It is more likely the influence of feature of species. The amount of nitrate found in samples of autumn harvest was low.

47

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ANONYM. Informační zpravodaj. Česká a moravská zelinářská unie, Praha, 1996. 2. BARTOŠ, J. a kol. Pěstování a odbyt zeleniny. Praha: Agrospoj, 2000. 323 s. 3. BARTOŠ, J. Automatické balení brokolice do smrštitelné fólie. Zahradnictví. 2003, ročník XCV, č.1, s.19. ISSN 12 12 37 81. 4. BAUEROVÁ, J. Srovnání jakosti sortimentu brokolice. Brno, 1997. 72 s. Diplomová práce na Agronomické fakultě MZLU v Brně. Vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Ivan Malý, CSc. 5. BIGGS, M. Zelenina: Velká kniha zeleninových druhů. [ČR]: Volvox Globator, 1997. 190 s. ISBN 80-7207-053-3. 6. Bohemiaseed s.r.o.: Brokolice.[online]. Bohemiaseed s.r.o. 2002-2004. [cit.2004-04-16]. 7. BUCHTOVÁ, I. Situační a výhledová správa: Zelenina. Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, Prosinec 2003. 54 s. ISBN 80-7084-255-5. 8. CRHA, J. Brokolice si zaslouží obdiv. Zahrádkář. 2001, ročník XXXIII, č.8, s.16-17. ISSN 0139-7761. 9. ČSN 46 3111: Brokolice. Český harmonizační institut. Červen 2002. 10. DANIŠOVÁ, M. Brokolica a jej využitie. In: Výživa a zdravie 1994, roč. 39, Č. 3, s. 44. 11. Databáze odrůd: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský [online]. Aktualizované 25.03.2006. [cit.4.4.2006]. 12. HLUŠEK, J.- RICHTER, R.- RYANT, P. Výživa a hnojení zahradních plodin. 1. vydání. Praha: Zemědělec, 2002. 81 s. ISBN 80-902413-5-2. 13. HLUŠEK, J., 1996: Základy výživy a hnojení zeleniny a ovocných kultur.Praha, Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR v Praze. 48 s. ISBN 80-7105-111-X. 14. JÓŽEFFÍKOVÁ, E. Zahradaweb: Kvalita niektorých druhov mrazenej zeleniny: [online]. Aktualizované 12.01. 2005 .[cit.2006-03-11]. ISSN 1214-763X. 15. KALINA, M. Bór ve výživě rostlin. Zahrádkář. 2002, ročník XXXIV, č. 11, s.32-33. ISSN 0139-7761.

48

16. Katalogy firem Bejo, Royal Sluis, Rijk Zwwaan (1998 – 1999) 17. Katalog

produktů

firmy

NOWACO

(2006)

[online].[cit.2006-04-12]

18. KOPEC K., 1998: Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. 1. vydání. Praha, ÚZPI. 72 s. ISBN 80-86153-64-9. 19. KÓŇA, J. Vplyv sponu pestovania na úrodu brokolice z priamych výsevov. in: Zahradnictví. roč. 24. 1999, Č. 2, s. 9-19. ISSN 1211-0922. 20. KOTT, L. – MORAVEC, J. Pěstování a použití méně námých zelenin. SZN, Praha. 1989. 21. KRUG H. a KOL., 1991 : Gemüseproduktion, Ein Lehr - und Nachschlagewerk für Studium und Praxis. 2. Auflage. Berlin, Paul Parey. 530 s. ISBN 3-489-55722-0. 22. KUŽMA a KOL., Metodika pro ochranu rostlin. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 1997. 23. MALÝ, I. Pěstování brokolice a ledového salátu - raná a letní kultura. 1996. In: Pěstování a uplatnění méně rozšířeních zelenin. Brno. MZLU. 1996 s. 14-16 24. MALÝ, I.. Pěstujeme květák, zelí a další košťálové zeleniny. 1. vydanie. Grada, 2003. 92 s. ISBN 80-247-0409-9. 25. MALÝ, I. et al.. Polní zelinářství. Praha : Agrospoj, 1998. 196 s. 26. MALÝ, I. Zelenina konce století. Zahrádkář. 2000, ročník XXXII, č. 2, s. 7. ISSN 0139 – 7761. 27. MALÝ, I. – SCHNEEWEISS, P. Pěstování brokolice. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998. 19 s. ISBN 80-86153-86-X. 28. Ministerstvo zemědělství České republiky, 2004 prosinec: Zelenina - Situační a výhledová zpráva. Praha, MZe ČR. 50 s. ISBN 80-7084-320-9. 29. MIŠKOVIČ, A. - DUBOVKA, M. - VUJASINOVIČ, v. - PONJIČAN, O. Dynamika tvorby úrody brokolice v závislosti od termínu sejby a odrody. In: Celoštátny odborný seminár zeleninárov Slovenska 2004, Nitra. s. 51 - 57. ISBN 80-8069-335-8. 30. NÁBĚLEK T. Seznam přípravků firmy Agrobio Opava s r. o. [online]. [cit.2006-04-12] 31. NOSRETI N. Antioxidanty-část 2. [online]. Datum poslední revize 2.10.2003 [cit.2004-04-16].

49

32. ORBEIL, K. – LENTZOVÁ, CH. Ovoce a zelenina jako lék. 2. vydání. Praha: Fortuna Print, 2003. 294 s. ISBN 80-7321-067-3. 33. PEKÁRKOVÁ, E. Pěstujeme zeleninu. 2. upravené vydání. Praha. Grada Publishing, 2000. spol. s r.o. 152 s. ISBN 80-247-9040-8. 34. PETŘÍKOVÁ, K. Zelinářství: Pěstitelské technologie. 1. vydání. Brno: MZLU v Brně, 1996. 94 s. Skriptum ZF MZLU v Brně. ISBN 80-7157-225-X. 35. PETŘÍKOVÁ K.,: Zelinářství (obecná část). Brno, MZLU v Brně, 1997, 58 s. ISBN 80-7157-277-2. 36. PRUGAR, J. – PRUGAROVÁ, A. Dusičnany v zelenině. 1. vydání. Bratislava: Príroda, 1985. 150 s. 37. RABOBANK, 2004: Eu enlargement [databáze online]. Netherland: Rabobank, 2004 [cit. 2004-15-12].: 38. RAMBOUSKOVÁ, J. Brokolice - nutriční význam a účinky podporující zdraví. DMEV [online]. Praha: TIGIS, 2002, ročník 5, č. 1. Aktualizované 20.4.2002. [cit.2004-04-14] ISSN 1211 9326. 39. SCHNEEWEISS P., 2004: Termínovaná kultura brokolice. Disertační práce. Lednice, MZLU v Brně. 40. SZALVA, P. Káposztafélék termesztése. Mezogazdasági klada. Budapest, 1982. s. 389 41. SVOJANOVSKÝ J.1994: Proč brokolici. Zahrádkář, 1994, 26 č.(2): 38.s 42. VOGEL G., HARTMANN H. D.. KRAHNSTÖVER K.. 1996: Handbuch des speziellen Gemüsebaues. Stuttgart, Ulmer. 1127 s. ISBN 3-8001-5285-l. 43. Výběr přípravků: Agromanuál – profesionální informace pro agronomy [online]. Aktualizované 16.03.2006. [cit.2006-04-04]. ISSN 1801-4895 44. TOUL, V.- POSPÍŠILOVÁ, J. Biologická hodnota kadeřávku, brokolice a růžičkové kapusty. Olomouc: Výzkumní ústav zelinářský, 1968 – 1969, bulletin 12/13, s.53 – 58. 45. ZELINÁŘSKÁ UNIE Čech a Moravy (ZUČM), 2005. Aktuality 7 a 11 týdne 2005 [on line]. Olomouc [cit. 2005-04-18].

50

7. PŘÍLOHY Příloha 1: Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR (MZe, 2005). Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. cymosa Duch. číslo Název odrůdy rok registrace 1. Arcadia 1999 2. Canoe 2000 3. Cezar 1997 4. Colonel 2000 5. Coronado 2002 6. Corvet 1991 7. Dannor 2001 8. Decathlon 2000 9. Emperor 1997 10. Fiesta 1999 11. Flash 1997 12. Chevalier 2003 13. Kermit 1996 14. Limba 2002 15. Lord 1997 16. Lucie 2002 17. Lucky 2001 18. Marathon 1997 19. Milady 2000 20. Monterey 2000 21. Montop 2000 22. Montvy 1999 23. Packman 1994 24. Prince 2002 Ramoso calabrese medio 1999 25. precoce 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

Senshi Shadow Skiff Switch Triathlon Tribute Vitamina Winnor

1997 2000 1997 2000 2000 1994 1963 2001

51

Příloha 2: Průměr růžice – analýza rozptylu – jarní kultura.

Analýza rozptylu Závisle proměnná: Průměr růžice (cm) Zdroj variability

Součet čtverců

St. vol.

Hlavní efekty

236,615

14

Odrůda

182,752

1

Průměrný čtverec

Stat F

Významn.

16,901

3,943

0,0000

182,752

42,637

0,0000

Spon (cm)

2,232

2

1,116

0,260

Opakování

11,273

2

5,637

1,315

Vzorek

37,811

9

4,201

0,980

vys. výz. roz. 0,7709 nevýz. roz. 0,2698 nevýz. roz. 0,4560 nevýz. roz.

3,943

0,0000

Vysvětleno

236,615

14

16,901

Chyba

1504,480

351

4,286

Celkem

1741,095

365

4,770

Příloha 3: Průměr růžice – tabulka průměrů – jarní kultura.

Tabulka průměrů Pro Průměr růžice (cm) Příp.

Průměr

Směrodatná odchylka

Směrodatná chyba

Dolní 95%

Horní 95%

celý vzorek

366

11,7511

2,1841

0,1142

11,5266

11,9756

CORONADO

192

12,4307

2,3483

0,1695

12,0964

12,7650

LUCKY

174

11,0011

1,7022

0,1290

10,7464

11,2559

20

127

11,7496

2,2707

0,2015

11,3509

12,1484

25

122

11,8123

2,2549

0,2041

11,4081

12,2165

30

117

11,6889

2,0242

0,1871

11,3182

12,0595

A

141

11,8326

2,5141

0,2117

11,4140

12,2512

B

118

11,9178

1,9155

0,1763

11,5686

12,2670

C

107

11,4598

1,9753

0,1910

11,0812

11,8384

1

39

12,2179

2,0182

0,3232

11,5637

12,8722

2

39

12,0641

2,6690

0,4274

11,1989

12,9293

3

39

11,8974

2,0568

0,3293

11,2307

12,5642

4

39

11,7077

2,1724

0,3479

11,0035

12,4119

5

37

11,6541

2,4181

0,3975

10,8478

12,4603

6

37

11,7784

2,2614

0,3718

11,0244

12,5324

7

37

11,4703

2,2216

0,3652

10,7296

12,2110

8

34

11,4265

1,9692

0,3377

10,7394

12,1136

9

33

11,0939

1,7011

0,2961

10,4908

11,6971

10

32

12,1031

2,1582

0,3815

11,3250

12,8812

52

Příloha 4: Průměr růžice – analýza rozptylu – Lucky – letní kultura.

Analýza rozptylu Závisle proměnná: Průměr růžice (cm) Zdroj variability

Součet čtverců

St. vol.

Průměrný čtverec

Stat F

Významn.

Hlavní efekty

68,880

13

5,298

1,063

0,3986

Spon (cm)

32,751

2

16,376

3,287

0,0412

Opakování

12,556

2

6,278

1,260

Vzorek

23,572

9

2,619

0,526

výz. roz. 0,2878 nevýz. roz. 0,8531 nevýz. roz.

Vysvětleno

68,880

13

5,298

1,063

0,3986

Chyba

528,131

106

4,982

Celkem

597,011

119

5,017

Příloha 5: Průměr růžice – tabulka průměrů – Lucky - letní kultura.

Tabulka průměrů Pro Průměr růžice (cm) Příp.

Průměr

Směrodatná odchylka

Směrodatná chyba

Dolní 95%

Horní 95%

celý vzorek

120

10,0125

2,2398

0,2045

9,6076

10,4174

LUCKY

120

10,0125

2,2398

0,2045

9,6076

10,4174

15

40

9,2900

1,8510

0,2927

8,6980

9,8820

20

40

10,5075

2,4578

0,3886

9,7215

11,2935

25

40

10,2400

2,2364

0,3536

9,5248

10,9552

A

60

10,3333

2,2232

0,2870

9,7590

10,9076

B

30

9,7500

2,2874

0,4176

8,8959

10,6041

C

30

9,6333

2,2058

0,4027

8,8097

10,4570

1

12

10,3000

2,0091

0,5800

9,0235

11,5765

2

12

10,7083

2,3263

0,6715

9,2303

12,1864

3

12

10,4167

2,0648

0,5961

9,1048

11,7286

4

12

9,6083

2,3287

0,6722

8,1288

11,0879

5

12

9,8750

2,5655

0,7406

8,2449

11,5051

6

12

10,5417

2,0721

0,5982

9,2251

11,8582

7

12

9,9333

1,9681

0,5681

8,6829

11,1838

8

12

9,9000

2,9067

0,8391

8,0532

11,7468

9

12

9,2583

2,1441

0,6190

7,8960

10,6206

10

12

9,5833

2,2807

0,6584

8,1343

11,0324

53

Příloha 6: Hmotnost růžic – Lucky a Coronado – jarní kultura.

Analýza rozptylu Závisle proměnná: Hmotnost (g) Zdroj variability

Součet čtverců

St. vol.

Průměrný čtverec

Stat F Významn.

Hlavní efekty

419493,029

14

29963,788

2,808

0,0005

1 265315,428

Odrůda

265315,428

24,868

0,0000

Spon (cm)

3551,142

2

1775,571

0,166

0,8468

Opakování

67362,686

2

33681,343

3,157

Vzorek

99827,536

9

11091,948

1,040

vys. výz. roz. nevýz. roz. 0,0438 nevýz. roz. 0,4078 nevýz. roz.

Vysvětleno

2,808

0,0005

419493,029

14

29963,788

Chyba 3744830,468

351

10669,033

Celkem 4164323,497

365

11409,105

Příloha 7: Průměrná hmotnost růžic – tabulka průměrů – Lucky a Coronado – jarní kultura.

Tabulka průměrů Pro Hmotnost (g) Příp.

Průměr

Směrodatná odchylka

Směrodatná chyba

Dolní 95%

Horní 95%

celý vzorek

366

328,4973

106,8134

5,5832

317,5179

339,4766

CORONADO

192

353,4375

120,0912

8,6668

336,3425

370,5325

LUCKY

174

300,9770

81,8335

6,2038

288,7322

313,2219

20

127

325,7874

109,6883

9,7333

306,5256

345,0492

25

122

331,8852

107,6060

9,7422

312,5980

351,1725

30

117

327,9060

103,5954

9,5774

308,9367

346,8752

A

141

319,7518

111,6585

9,4033

301,1609

338,3427

B

118

345,3814

100,9298

9,2913

326,9803

363,7824

C

107

321,4019

105,3829

10,1878

301,2037

341,6001

1

39

351,7949

113,2678

18,1374

315,0777

388,5120

2

39

352,9487

117,6956

18,8464

314,7962

391,1012

3

39

325,8974

103,0194

16,4963

292,5024

359,2925

4

39

325,7692

104,8592

16,7909

291,7778

359,7606

5

37

328,7838

111,1518

18,2732

291,7239

365,8436

6

37

329,0541

114,0592

18,7512

291,0248

367,0833

7

37

312,0270

108,4964

17,8367

275,8525

348,2015

8

34

303,0882

98,7038

16,9276

268,6488

337,5276

9

33

307,2727

95,9011

16,6942

273,2677

341,2778

10

32

343,7500

94,5703

16,7178

309,6538

377,8462

54