Vliv různých technologií zpracování půdy na druhovou diverzitu plevelů

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Vliv různých technologií zpracování půdy na druhovou diverzitu plevelů Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Winkler, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Veronika Klepáčková Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv různých technologií zpracování půdy na druhovou diverzitu plevelů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne…………………………………… podpis diplomanta……………………….

PODĚKOVÁNÍ V této části bych ráda poděkovala panu Ing. Janu Winklerovi, Ph.D. za odborné vedení práce, ochotu a trpělivost při poskytování rad a připomínek k mé diplomové práci. Diplomová

práce

byla

zpracována

s podporou

Výzkumného

záměru

č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

ABSTRAKT Vliv různých technologií zpracování půdy na druhovou diverzitu plevelů Cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení druhové diverzity v závislosti na zpracování půdy. Stanovení druhové rozmanitosti plevelných společenstev bylo provedeno u plodiny pšenice ozimé. Polní pokus byl založen v roce 2010 v Žabčicích na polní pokusné stanici Mendlovy univerzity. Při porovnání tří variant zpracování půdy (orba, minimalizace a přímé setí) bylo zjištěno největší zaplevelení, na variantě s minimalizačním zpracováním půdy a nejmenší na variantě, kde byla použita tradiční technologie zpracování půdy. Po tradiční technologii (orbě) bylo nalezeno 20 druhů plevelů, kde nejvíce dominoval Veronica polita, po minimalizační technologii druhů 17, kde měl opět největší zastoupení Veronica polita a po bezorebné technologii druhů 14, přičemž dominoval plevelný druh Capsella bursa-pastoris.

Klíčová slova: zpracování půdy, plevele, druhová diverzita

ABSTRACT Influence of different technologies of soil tillage on seed structure

The aim of this thesis was to evaluate species diversity in relation to soil tillage. Determination of species diversity of weed communities was made in winter wheat stand. The field experiment was established in 2010 in Žabčice on the field experimental station of Mendel University in Brno. Comparison of three variants of soil tillage (ploughing, minimum tillage and direct sowing) shown that the highest weed infestation was on the variant with minimum tillage and the lowest was on the variant where the conventional way of tillage was used. After conventional technology (ploughing) was found 20 species of weeds, the most dominant was Veronica polita, on the minimum-tillage variant 17 species, the most common was Veronica polita again and after no-tillage was found 14 species and the most dominant was the weed specie Capsella bursa-pastoris. Keywords: tillage, weeds, species diversity

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE.................................................................................................................. 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 10 3.1 DRUHOVÁ DIVERZITA............................................................................................. 10 3.1.1 Charakteristika diverzity a druhové diverzity ................................................ 10 3.1.2 Úrovně diverzity ............................................................................................. 10 3.1.3 Fytocenóza ..................................................................................................... 11 3.1.4 Agrofytocenóza .............................................................................................. 11 3.1.5 Diverzita a ekosystémy................................................................................... 12 3.2 PLEVELE ................................................................................................................ 14 3.2.1 Charakteristika plevelů .................................................................................. 14 3.2.2 Klasifikace plevelů ......................................................................................... 14 3.2.3 Regulace plevelů ............................................................................................ 15 3.3 ZPRACOVÁNÍ PŮDY ................................................................................................ 17 3.3.1 Charakteristika půdy a její zpracování .......................................................... 17 3.3.2 Technologie zpracování půdy ........................................................................ 19 3.3.3 Vztah plevelů a zpracování půdy ................................................................... 22 4 MATERIÁL A METODIKA .................................................................................... 25 4.1 CHARAKTERISTIKA STANOVIŠTĚ ............................................................................ 25 4.1.1 Klimatické poměry ........................................................................................ 25 4.1.2 Geologicko - pedologické poměry ................................................................. 26 4.2 CHARAKTERISTIKA A USPOŘÁDÁNÍ POKUSU ........................................................... 27 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ........................................................................................ 29 5.1 PŘEHLED PLEVELŮ ................................................................................................. 29 5.2 VÝSLEDKY Z POLNÍHO POKUSU .............................................................................. 31 5.3 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ................................................................... 43 5.3.1 Výsledky analýzy rozptylu a testování metodou LSD..................................... 48 5.4 DISKUZE................................................................................................................. 50 5.4.1 Vliv technologie zpracování půdy na zaplevelení v porostu ozimé pšenice .. 50 5.4.2 Vliv předplodiny na zaplevelení v porostu ozimé pšenice ............................. 51 5.4.3 Vliv ročníku na zaplevelení v porostu ozimé pšenice .................................... 52 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 54 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ................................................................... 56 8 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 65

1 ÚVOD Zemědělství České republiky a jeho vliv na životní prostředí je poznamenán minulostí. Biologická rozmanitost na zemědělské půdě nedosahuje požadované úrovně, což se projevuje snížením populací původních druhů (MARADA ET AL., 2010). DVOŘÁK a SMUTNÝ (2008) poukazují na skutečnost, že pokles diverzity je světovým problémem. Termín diverzita udává počet a rozmanitost druhů v ekosystému. Vysoká diverzita zvyšuje odolnost společenstev i organizmů vůči různým stresům a napomáhá návratu společenstev k původnímu stavu.V důsledku změn životních podmínek na Zemi se však v současnosti počet rostlinných druhů snižuje velmi rychle. V agrofytocenóze může určitý druh existovat pouze tehdy, pokud jednotlivé fytocenologické a ekologické podmínky stanoviště vyhovují jeho existenčním nárokům nebo pokud se dovede měnícím podmínkám přizpůsobit (WINKLER, BROTAN, 2011). Podle MIKULKY ET AL. (1999) procházejí plevelná společenstva složitým vývojovým cyklem. V minulosti byla tato společenstva druhově bohatá a na polích bylo zastoupeno mnoho desítek plevelných druhů. Vývoj druhového spektra plevelných společenstev byl a stále bude ovlivňován celou řadu faktorů. STACH (2000) uvádí, že vedle přirozených faktorů, jako jsou půdně-klimatické podmínky, působí na plevele hlavně činnost člověka, a to především plevelohubné zásahy. Po staletí byly plevele ničeny pouze mechanicky. S rozvojem intenzivního zemědělství, který započal v minulém století, byla plevelná společenstva ovlivněna zavedením osevních sledů, rozvojem mechanizace, rostoucí intenzitou využívání statkových a průmyslových hnojiv a nejvíce používáním herbicidů v posledních padesáti letech (MIKULKA ET AL., 1999). Masové rozšíření chemické regulace plevelů umožnilo rozvoj minimalizačních technologií zpracování půdy (STACH, 2000). Zpracování

půdy

ovlivňuje

dle

DVOŘÁKA

a

SMUTNÉHO

(2008)

agrofytocenózu dlouhodobě na veškeré orné půdě. Dlouhodobý vliv systému zpracování půdy, který dnes označujeme jako tradiční (orba), je jednou z významných příčin novodobé podoby zaplevelení polí. V současné době zemědělská praxe ve značné míře přechází z tradičního zpracování půdy na systémy tzv. minimalizační zpracování půdy. Přehodnocují se systémy zpracování půdy, a to především z hlediska odůvodněnosti jednotlivých zásahů do půdy, přiměřenosti mechanického působení strojů na půdu a z hlediska možných přínosů pro ochranu půdy před nepříznivými vlivy.

7

Kromě zlepšování péče o půdu je hlavním cílem snižování nákladů. HŮLA a PROCHÁZKOVÁ (2002) uvádějí, že zjednodušené zpracování půdy, zejména jeho krajní varianta - přímé setí plodin do nezpracované půdy, přináší značné úspory práce a energie. Zjednodušené systémy zpracování půdy se u nás používají především u obilnin, ozimé řepky a luskovin. V posledním období se začínají uplatňovat i u některých širokořádkových plodin, u kukuřice a cukrové řepy, kde by měly přispět zejména k ochraně půdy před vodní i větrnou erozí. Vliv zpracování půdy na výskyt a druhovou rozmanitost společenstva plevelů byl sledován na polní pokusné stanici Žabčice. Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením vlivu rozdílných technologií zpracování půdy na druhovou diverzitu plevelů v porostu pšenice ozimé.

8

2 CÍL PRÁCE 

Vyhodnotit vliv rozdílných technologií zpracování půdy na druhovou diverzitu plevelů ozimé pšenice.



Zjistit dopady redukovaných technologií zpracování půdy na zastoupení jednotlivých druhů plevelů.



Vyhodnotit druhy plevelů, kterým redukované technologie zpracování půdy umožňují rozšiřování.



Na základě získaných výsledků odhadnout negativní dopady malé diverzity plevelů na ostatní části ekosystémů.

9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Druhová diverzita 3.1.1 Charakteristika diverzity a druhové diverzity Diverzita je základní vlastností systémů, vyjadřující rozrůzněnost jejich prvků a zároveň je často vnímána jako míra stability systému, protože uniformní systém v případě krize většinou kolabuje celý, kdežto v systému diverzním prochází krizí jednotlivé jeho části, ale celek zůstává funkční. Obecně lze diverzitu považovat za přirozenou vlastnost přírody, kterou si sama vytváří, jakožto podmínku svého setrvání (KOLEKTIV, 2012). Druhová diverzita je druhová rozmanitost společenstva. Dle MÁCHALA (2006) se posuzuje ze dvou stránek – jako druhová bohatost vyjadřující se podílem mezi celkovým počtem druhů a celkovým počtem jedinců, a dále jako vyrovnanost v poměrném zastoupení jedinců mezi zastoupenými druhy navzájem. Druhová diverzita zahrnuje veškeré druhy, které se nacházejí na Zemi. Druh může být obecně definován dvěma způsoby: 1. druh je skupina jedinců, která je některou vlastností morfologicky, fyziologicky nebo biochemicky odlišná od jiných skupin, 2. druh je skupina jedinců, kteří jsou schopni vzájemně se křížit mezi sebou (PRIMACK, ET AL., 2001). Druhová rozmanitost společenstva závisí na jeho druhovém bohatství. Avšak pouhý počet druhů ve společenstvu je nevyváženou mírou druhové rozmanitosti (MORAVEC, JENÍK, 1994). Diverzita společenstva je určena množstvím druhů, a také biotickými a abiotickými faktory, které určují, zda druh na daném místě přežije (KOLEKTIV, 2012). V podmínkách ČR je velká četnost druhů plevelů. CHLOUPEK ET AL. (2005) poukazuje na skutečnost, že v posledních desetiletích se snížila druhová pestrost plevelů. Zvyšuje se význam druhů, které se dokáží nejvíce přizpůsobit novým agroekologickým a pěstebním podmínkám. 3.1.2 Úrovně diverzity ŠARAPATKA ET AL. (2010) uvádí, že v závislosti na měřítku lze diverzitu rozdělit na tři úrovně: alfa-, beta- a gama diverzitu, které jsou ve vzájemných závislostech. Nejnižší prostorovou úrovní druhové diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho typu stanoviště nebo společenstva. Lze ji vyjádřit 10

prostým soupisem druhů. Mezi indexy druhové pestrosti patří např. Margalefův a Menhinickův index druhové pestrosti. Indexy diverzity mohou poukázat na změny společenstev v prostředí. Lepším způsobem jak pochopit strukturu společenstva jsou diagramy početností (abundance) druhů. Beta-diverzita popisuje druhovou rozdílnost mezi stanovišti. Indexy hodnotící podobnost společenstev umožňují srovnávat vždy jen dvě společenstva. Mezi indexy podobnosti patří např. Jaccardův a Morisitův index podobnosti. Gama diverzita popisuje rozmanitost velkých území s řadou dílčích stanovišť. Rámcově můžeme tuto diverzitu chápat jako diverzitu určité oblasti, tj. regionu nebo krajiny. Obecné zákonitosti druhové pestrosti ve vztahu k prostorové škále shrnul nejlépe ve své teorii o druhové základně (species-pool hypothesis) Dr. Zobel (ŠARAPATKA, HEJCMAN, 2004). 3.1.3 Fytocenóza Dle MORAVCE a JENÍKA (1994) lze fytocenózu neboli rostlinná společenstva definovat jako jednu nebo několik druhových populací rostlin, které osídlují životní prostředí, množí se v něm, a díky vzájemnému působení mezi rostlinami, prostředím a jedinci uvnitř stejné druhové populace, dosahují určité dynamické rovnováhy. Termín struktura společenstva označuje uspořádání jedinců jednotlivých druhových populací. Určitá populace je v daném prostředí schopna dosáhnout pouze určitou maximální hustotu, která závisí na nosné kapacitě prostředí a velikosti dospělých jedinců. Početnost (abundance) populace určitého druhu představuje v absolutním vyjádření počet jedinců na analyzované ploše. Za charakteristické vlastnosti fytocenózy jsou pokládány: stejnorodost, stabilita, dynamická rovnováha mezi rostlinnými populacemi a prostředím a mezi populacemi navzájem.

3.1.4 Agrofytocenóza DVOŘÁK

(1987)

DVOŘÁK

a

REMEŠOVÁ

(2004)

uvádějí,

že

agrofytocenózou označujeme sdružení kulturních rostlin a plevelů rostoucích v určitých ekologických podmínkách tvoří typ rostlinného společenstva. Mezi plevely a kulturními rostlinami, rostoucími společně na obdělávaných půdách se vytvořily určité vztahy. Konkurenční vztahy jsou různé u jednotlivých druhů plevelů a kulturních rostlin. V konkurenčním boji s plevely odolávají jednotlivé pěstované plodiny různě. Pro 11

uplatnění konkurenčního tlaku plevelů jsou důležité agroekologické podmínky daného stanoviště. Jestli správným výsevem (výsadbou) zabezpečíme dostatečný počet jedinců na jednotku plochy a jejich vhodné rozmístění, stanou se plodiny dominantním druhem v agrofytocenóze a konkurenčně potlačí plevele. Každý rostlinný druh v agrofytocenóze je dle HRONA a KOHOUTA (1974) bezprostředně závislý na komplexních podmínkách prostředí. Výskyt plevelných druhů v agrofytocenózách je nejvýrazněji ovlivněn biologickými vlastnostmi kulturních rostlin, úrovní

jejich agrotechniky a dalšími

ekologickými

vlivy (půdními

a klimatickými podmínkami). 3.1.5 Diverzita a ekosystémy V přirozených ekosystémech může vyšší diverzita znamenat i vyšší stabilitu, avšak diverzitu ekosystémů nelze považovat za jednoznačné kritérium pro hodnocení jejich stability. Dle MÁCHALA (2006) může být ekologická stabilita dosahována jak při velké druhové diverzitě s vyhraněnými nároky členů biocenózy, tak při malé diverzitě druhů, jejichž nároky, jsou široké a málo vyhraněné. Za základní příčinu snížení diverzity v agroekosystémech je považována ztráta funkce ekosystémů jejich narušením. Je to právě zemědělství, které má zájem na jednoduchých a uniformních ekosystémech řízených člověkem. Tím způsobuje vymizení mnoha původních druhů rostlin a živočichů, snížení druhové diverzity společenstev, ekosystémů a změny v početnosti druhů (MARADA ET AL., 2010; BOHÁČ ET AL., 2006). Rozšiřování zemědělsky využívaných ploch a zvyšování intenzity může redukovat i diverzitu přírodních nebo přírodě blízkých biotopů. Erozi diverzity flóry a fauny má na svědomí jak přeměna těchto biotopů na zemědělskou půdu, tak intenzivní vstupy do agroekosystému. Cílem škály programů je omezit ztrátu divezity je zvýrazněno v řadě mezinárodních úmluv, např. v Úmluvě o biologické rozmanitosti (ŠARAPATKA ET AL., 2008). Zvýšené používání pesticidů v zemědělské produkci mělo nepříznivý vliv na diverzitu flóry, typickou pro zemědělskou krajinu (ŠARAPATKA, HEJCMAN, 2004). Dle MARADY ET AL. (2010); BOHÁČE ET AL. (2006) jsou hlavní vlivy zemědělství na ekosystémy: ztráta nebo přeměna biotopů, znečištění pesticidy, introdukce nepůvodních druhů rostlin a živočichů, přílišná exploatace půdy, ztráta

12

ekologické únosnosti ekosystémů a změna původní vegetace, která je spojena téměř vždy se ztrátou původního biotopu. Na omezování negativní dopadů zemědělství byly vytvořeny dobrovolné Agroenvironmentální programy (AES). Ty jsou hlavním nástrojem evropské zemědělské politiky zaměřené na snižování negativních dopadů zemědělství na životní prostředí. Stávající AES schémata, primárně určena pro ptactvo a podzemní vody, by mohla mít rovněž vliv na společenství plevelů. Například zvýšení rozmanitosti v důsledku omezení herbicidů, hnojiv, intenzity zpracování půdy a data sklizně pícnin (MEISS ET AL., 2011). Druhová rozmanitost je důležitým základem fungování mnoha procesů v rovnováze přírody. Druhově bohaté biotopy se mohou lépe přizpůsobovat změnám životního prostředí (KOLEKTIV, 2012). Četné studie srovnávající vliv konvenčních a ekologických produkčních systémů dokládají, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na flóru a faunu na jednotlivých polích i na úrovni podniku (FULLER ET AL., 2005). Výzkumem je zjišťován vyšší počet planě rostoucích a plevelných druhů na okrajích i uvnitř porostu ekologicky obdělávaných ploch ve srovnání s konvenčními. Tento pokryv rostlin má rovněž vliv na populace hmyzu (ŠARAPATKA, HEJCMAN, 2004). BOHÁČ ET AL. (2006) došel k závěru, že pro zvýšení diverzity agroekosystému a dosažení biologické vyváženosti je vhodné mimo správné volby hlavních plodin v osevních postupech využívat i meziplodiny. Vyšší diverzita flóry a fauny prospívá také užitečným živočichům, přirozeně regulujícím škůdce (SIEGRIST ET AL., 1998). Pro výskyt mnoha živočišných a rostlinných druhů je rozhodující různorodost užívání a přítomnost okrajových struktur. Ke scelování orné půdy by pokud možno nemělo docházet. Polní faunu lze podporovat údržbou a zakládáním struktur, např. křovinatých pásů a remízků. Polní ptáci jsou závislí na struktuře rostlinných porostů. Negativní vlivy na úspěšnost hnízdění u ptáků hnízdících na zemi mohou být vyvolány intenzivním obděláváním půdy a opatřeními ve speciálních kulturách (ŠARAPATKA ET AL., 2008).

13

3.2 Plevele 3.2.1 Charakteristika plevelů DVOŘÁK a REMEŠOVÁ (2004) uvádí, že za plevele považujeme všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proto vůli pěstitele. Tuto nežádoucí vegetaci tvoří divoce rostoucí rostliny, které nebyly člověkem cílevědomě ovlivňovány, i když se v průběhu doby určitým agrotechnickým postupům a pěstovaným plodinám přizpůsobily. Tyto rostliny jsou označovány jako rostliny plevelné. Dále jsem lze zahrnout i vyšlechtěné kulturní druhy, které jsou běžně pěstovány jako plodiny. Jejich nechtěná přítomnost v porostech jiných plodin bývá škodlivá. Takovéto rostliny označujeme jako rostliny zaplevelujicí. Rostliny, které rostou na jednom stanovišti (plodina a plevele) se vzájemně ovlivňují. Dle KINKOROVÉ (2003) je plevel rostlina nekultivovaná v daném místě, která však roste na obhospodařovaných polích spolu s kulturními rostlinami, a tedy jim konkuruje pokud jde o živiny a vláhu, v důsledku toho snižuje úrodu. Jednotlivá stanoviště a společenstva kulturních rostlin jsou zaplevelována druhy, kterým vyhovují ekologické podmínky těchto lokalit. Z tohoto důvodu lze vymezit skupinu polních plevelů, tj. druhů, jejichž biologickým vlastnostem vyhovují podmínky orných půd (nebo zahrad, sadů, vinohradů, chmelnic), dále lze vymezit skupinu lučních plevelů, kterým vyhovují podmínky trvalých travních porostů a dále vodní plevele, kterým vyhovují podmínky vodních nádrží, toků apod. (DVOŘÁK, REMEŠOVÁ, 2004). 3.2.2 Klasifikace plevelů Dle HRONA a KOHOUTA (1988) plevele představují zvláštní skupinu rostlin, různých botanických čeledí a rodů, vyznačující se společně velkou životaschopností a odolností v překonávání nepříznivých životních podmínek. Jednotlivé druhy polních plevelů se od sebe odlišují biologickými vlastnostmi, škodlivostí i způsobem hubení (HRON, KOHOUT, 1974). DVOŘÁK a SMUTNÝ (2008) zařazují jednotlivé plevelné druhy do skupin podle biologických vlastností následovně:

14

Jednoleté plevele Patří sem druhy, které klíčí, kvetou a plodí během jedné vegetační sezóny, poté odumírají. Část populací některých druhů kvete po přezimování. Dělí se na: efemérní, časné jarní, pozdní jarní a ozimé (přezimující) plevele. Dvouleté a vytrvalé plevele rozmnožující se převážně generativně V této skupině jsou zařazeny druhy, u kterých je hlavním způsobem rozmnožování tvorba a rozšiřování generativních orgánů. Současně je ale převážná většina druhů této skupiny schopná vegetativního rozmnožování. Vytrvalé plevele rozmnožující se převážně vegetativně V této skupině jsou zařazeny druhy, u kterých je hlavním a úporným způsobem rozmnožování tvorba, rozšiřování a regenerace orgánů vegetativního rozmnožování. Poloparazitické a nezelené (heterotrofní) parazitické plevele Poloparaziti jsou zelené rostliny. Vyživují se autotrofně, zároveň však přijímají výživné látky i heterotrofně prostřednictvím přísavných kořínků, které pronikají do vodivých pletiv hostitelských rostlin.

3.2.3 Regulace plevelů Pojem regulace plevelů odpovídá dle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008) hlavní zásadě integrované ochrany rostlin, jejímž cílem je snížit výskyt škodících organizmů pod hranici ekonomické významnosti, při využití ekologicky a ekonomicky optimálních, přímých i nepřímých postupů. Cílem tedy není plevelné druhy vyhubit, ale regulovat jejich výskyt tak, aby klesl pod práh škodlivosti. Regulace polních plevelů je systém vzájemně souvisejících opatření, která řeší odplevelování porostů a půdy a zabraňují novému zaplevelení. Systém regulace plevelů v integrované rostlinné produkci spočívá podle KOHOUTA (1997) ve vlastní diagnostice zaplevelení a v preventivních i přímých metodách regulace. Účinné metody regulace zaplevelení musejí vycházet z hlubších poznatků biologie nejvýznamnějších plevelných druhů, poznání příčin jejich přemnožení a důsledné evidence jejich rozšíření na jednotlivých pozemcích (KOHOUT, ŠKODA, 1993).

15

Dle MIKULKY ET AL. (2005) lze metody regulace zaplevelení rozdělit na metody nepřímé (preventivní) a metody přímé (fyzikální, chemické a biologické). Nepřímé (preventivní) metody regulace jsou dle KOHOUTA (1997) z dlouhodobého hlediska nejúčinnější. Spočívají v zabránění škodlivému přemnožení plevelných druhů samotným způsobem hospodaření, tj. zemědělskou soustavou, strukturou rostlinné výroby, střídáním plodin a používanými technologiemi pěstování polních plodin, které podporují kulturní rostliny a omezují plevele. DVOŘÁK a SMUTNÝ (2008) uvádějí, že účelem prevence je zabránit šíření rozmnožovacích orgánů plevelů na doposud nezaplevelená stanoviště, a zabránit tak vzniku takových agroekologických podmínek, jež by byly výhodné pro plevele a nevýhodné pro plodiny. Význam nepřímých metod regulace zaplevelení spočívá dle MIKULKY ET AL., (2005) v cíleném dlouhodobém udržování společenstev plevelů v požadovaném stavu z hlediska druhového složení a úrovně výskytu, což vytváří lepší výchozí podmínky pro uplatnění a spolehlivost přímých metod ochrany. U přímých metod se dle KOHOUTA ET AL. (1992) uplatňuje mechanické hubení plevelů v systému zpracování půdy při pěstování jednotlivých plodin, jehož hlavním cílem je úprava orničního profilu a regulace vzdušného, vodního a tepelného režimu půdy. Přímými plevelohubnými zásahy jsou ničeni jedinci populací plevelů, tj. semena a plody, orgány vegetativního rozmnožování a rostliny v různých fázích aktivního růstu a vývoje (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). Chemická ochrana patří v současné době dle ŠARAPATKY ET AL. (2010) k nejrozšířenějším způsobům ochrany rostlin a je založena na použití pesticidů. Pesticidy se skládají z účinné látky, která přímo působí proti škodlivému činiteli. Herbicidy ovlivnily většinu technologií pěstování rostlin. MIKULKA ET AL. (1999) uvádí, že počet současně používaných herbicidů je obrovský. Druhové složení plevelných společenstev bylo významně ovlivněno vždy po zavedení velmi účinných herbicidů, které se velmi rychle rozšířily a byly používány na velkých plochách zemědělské půdy řadu let po sobě. Dlouhodobé používání herbicidů tak narušilo

16

strukturu plevelných společenstev, počet druhů se podstatně snížil, ale intenzita zaplevelení zůstala stejná, případně vzrostla. KOHOUT (1997) došel k závěru, že výhodou používání herbicidů je úspora pracovních sil, zvýšené výnosy plodin a usnadnění sklizně. Nevýhodou je omezená účinnost, rezistence k nejčastěji používaným herbicidním látkám, zbytky herbicidů v rostlinách mohou ohrozit zdraví lidí i zvířat. Nevýhody jsou omezovány zaváděním herbicidů nejnovější generace. Z praktického hlediska se herbicidy dělí na selektivní (výběrové) a neselektivní (totální). Doba aplikace ovlivňuje účinek jednotlivých herbicidních látek. Podle doby postřiku rozlišujeme tři způsoby aplikace herbicidů: aplikace před setím se zapravením do půdy, aplikace preemergentní (po zasetí), aplikace postemergentní (na vzešlé rostliny).

3.3 Zpracování půdy 3.3.1 Charakteristika půdy a její zpracování Půda je přírodně historický útvar, který vzniká a vyvíjí se zákonitým procesem působením půdotvorných činitelů. Dle JANDÁKA ET AL. (2010) je třeba půdu chápat komplexněji jako složku přírodního prostředí, která spolu s atmosférou, hydrosférou a biocenózou tvoří funkční ekologický systém zvaný ekosystém. Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Proto je nutné ji chránit nejen pro současnou dobu ale i se značným výhledem do budoucna (MŽP, 2012). V důsledku složitých vazeb jichž se půda v ekosystémech účastní není možné jednoznačně specifikovat jednu nejdůležitější funkci půdy. Dle MŽP (2012) je půda nezastupitelná v plnění těchto funkcí: 

Půda je základním článkem potravního řetězce a současně substrátem pro růst rostlin.



Půda je životně důležitou zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a mikroorganismy a je filtračním čistícím prostředím, přes které voda prochází.



Půda hraje zcela zásadní a nezastupitelnou roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování bilancí látek a energií.



Z půdy pochází mnoho základních složek stavebních materiálů a surovin, současně půda poskytuje prostor pro umisťování staveb, pro rekreační činnost a další aktivity člověka. 17

Dle MIKULKY ET AL. (2005) patří zpracování půdy stále mezi základní a nejvýraznější opatření v systému regulace plevelů na orné půdě. V minulosti bylo jediným účinným opatřením. Úkolem zpracování půdy je vytvořit vhodné podmínky pro založení porostů, pro růst, vývoj a tvorbu výnosů pěstovaných plodin i pro průběh půdních procesů. CHLOUPEK ET AL. (2005) uvádí, že všechny úkony ve zpracování půdy mají mechanický charakter. Působí hlavně na fyzikální vlastnosti půdy. Ty přímo ovlivňují růst a vývoj kořenového systému rostlin, retenci, přístupnost a využitelnost půdní vody, ale i biologické a chemické poměry půdy. Zpracování půdy má vedle úpravy fyzikálních vlastností půdy velký význam i z hlediska regulace zaplevelení - jak přímým, tak i nepřímým účinkem. SOUKUP (2005) poukazuje na skutečnost, že každý plevelný druh má specifické vlastnosti, které mohou představovat ve vztahu ke zpracování půdy konkurenční výhodu nebo naopak handicap. Jedná se především o schopnost druhu vzcházet z různých hloubek orničního profilu, dlouhověkost diaspor a požadavky na světelný režim během vzcházení. Podle toho pak dochází k ústupu určité skupiny plevelů, ale není vyloučeno i opačné působení, zpracování půdy může rozvoj některých plevelných druhů i podpořit. Rozhodujeme-li se pro změnu systému zpracování půdy, což je většinou provázeno velkými investicemi, je nutno zohlednit nejen potřeby pěstovaných plodin, ale i případné dopady na situaci v zaplevelení a možnosti jejího řešení. Vliv systému základního zpracování půdy se neprojevuje ihned, ale v dlouhodobějším horizontu několika let. Při volbě způsobů zpracování půdy je potřeba dle CHLOUPKA ET AL., (2005) postupovat diferencovaně podle půdních a klimatických podmínek a nároků pěstovaných plodin na půdní prostředí. Změny vyvolané zpracováním půdy se nejvýrazněji dotýkají objemové hmotnosti, která ovlivňuje celý komplex fyzikálních vlastností půdy (HŮLA, PROCHÁZKOVÁ, 2008). Dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2002) musí systémy zpracování půdy zajistit: šetrné zacházení s půdou a také podpořit a vytvářet příznivé podmínky pro aktivní biologickou činnost a fyzikální pochody v půdě. Dále by měly přispět k dosažení příznivé struktury půdy a zachování, příp. zvyšování půdní úrodnosti. Přičemž by měly zabránit erozi a poškozování půdní struktury, zajistit regulaci a omezování výskytu škodlivých činitelů, kteří v ornici ohrožují pěstované rostliny a snižují výnosy.

18

3.3.2 Technologie zpracování půdy Dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2008) lze v současné době rozdělit způsoby zpracování půdy následovně: 1. Technologie s orbou (konvenční, tradiční zpracování půdy) 2. Technologie bez orby (minimalizační)

ad 1) Technologie s orbou Tradiční technologie se člení na tři základní části: základní zpracování půdy, příprava půdy pro setí a sázení a zpracování půdy během vegetace (CHLOUPEK ET AL., 2005). V konvenčních postupech je ornice zpracovávána na požadovanou hloubku radličnými

pluhy.

Půda

se

pluhem

drobí,

mísí,

kypří

a

obrací.

HŮLA

a PROCHÁZKOVÁ (2002) se domnívají, že předseťová příprava půdy a setí se uskutečňují buď v oddělených operacích nebo se spojují. Při oddělených operacích se pro předseťovou přípravu půdy využívají především kombinátory. Pro spojené operace předseťové přípravy půdy převládá využívání strojů s poháněnými pracovními nástroji ve spojení se secími stroji. Pod pojmem předseťová příprava půdy se dle CHLOUPKA ET AL. (2005) rozumí soubor obdělávacích zásahů vytvářející příznivé podmínky pro kvalitní uložení osiva nebo sadby do půdy, pro vzcházení rostlin a jejich další růst a vývoj. Soustava předseťové přípravy půdy se odlišuje především podle požadavků jednotlivých druhů plodin a podle půdních a povětrnostních podmínek. K základním zpracovatelským zásahům v předseťové přípravě půdy patří smykování, vláčení, kypření a válení. Dle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008) je orba nejradikálnější agrotechnický zásah při hubení plevelů. Orba zapravuje do profilu ornice rostoucí plevele a jejich mělce uložené vytrvalé vegetativní orgány. Čím hlouběji jsou plevele zaorány, tím jistěji hynou a jejich vegetativní orgány mají omezenější možnosti regenerace. Orbou se narušuje izotermický stav ornice, tato vrstva se provzduší a dobře promrzne. Podzemní orgány plevelů během zimního období vyschnou a zmrznou. Dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2008) se v souvislosti se zhutňováním půdy hovoří o negativním vlivu orby na utužení tzv. podbrázdí. RAUS a ŠABATKA (1999) poukazují na skutečnost, že největší rozdíl mezi konvečními technologiemi zpracování půdy s orbou a minimalizačními postupy bez

19

orby je v obsahu a rozložení organické hmoty v půdním profilu. Po orbě se organická hmota homogenizuje v celém profilu. Při vynechání orby je zvýšen její podíl v horní vrstvě půdy. Při půdoochranném zpracování půdy je nižší mineralizace, dochází ke zvýšené akumulaci organické hmoty hlavně ve formě humusotvorného transformujícího se materiálu, který tvoří povrchový mulč. ad 2) Technologie bez orby V České republice má dle CHLOUPKA ET AL. (2005) výzkum, používání minimalizačních technologií a zakládání porostů dlouholetou tradici. Největší rozvoj a rozšiřování těchto technologií nastaly v posledním desetiletí, především v souvislosti s vývoje a dostupností kvalitní techniky. Minimalizační technologie se vyznačují dvěma znaky: redukcí hloubky a intenzity zpracování půdy, ponecháním zbytků rostlin na povrchu nebo povrchové vrstvě půdy. Dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2008) jsou celkově tyto technologie v České republice uplatňovány na více než 30 % orné půdy. Jedná se o postupy s mělkým, středně hlubokým kypřením bez obracení půdy orbou. Minimalizační technologie jsou podle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2002) používány především u úzkořádkových plodin (obilniny, řepka ozimá, hrách), kde je nejvíce výzkumných výsledků i praktických zkušeností. Nejvhodnější podmínky pro uplatňování zmíněných technologií jsou na středně těžkých půdách s vyšší přirozenou úrodností v sušších podmínkách kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. V posledním období dochází k rozšiřování těchto technologií i do oblastí s horšími půdními a klimatickými podmínkami. SOUKUP (2005) zmiňuje, že v podmínkách, kde nelze plně využívat komplexu nepřímých i přímých metod ochrany, jsou bezorebné způsoby zpracování půdy z hlediska regulace zaplevelení podstatně rizikovější. Při rozhodování o hloubce zpracování orničního profilu (volbě mezi orbou a bezorebnými způsoby) by proto mělo předcházet kvalifikované posouzení stavu zaplevelení, především z hlediska složení plevelného spektra a biologických vlastností převažujících plevelů, zvláště s ohledem na jejich vytrvalost, dormanci a životnost v půdě. Volba použitých herbicidů by měla být podle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2002) taková, aby potlačila co nejvíce druhů na daném stanovišti. Zvýšena aplikace herbicidu vytváří předpoklady pro vznik rezistentních populaci plevelů, proto by měly být dodrženy zásady zamezení vzniku těchto populací.

20

Pod minimalizační technologie můžeme dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2008) zařadit následující postupy: 

Minimalizace s kypřením půdy do zvolené (malé) hloubky



Půdoochranné zpracování



Přímé setí (setí do nezpracované půdy)

Minimalizace s kypřením půdy do zvolené hloubky Dle CHLOUPKA ET AL. (2005) jde o různé formy mělkého zpracování půdy, náhrady orby kypřením, výsevy plodin do povrchově zpracované a do nezpracované půdy, výsevy plodin do vymrzajících meziplodin a další. Výzkumy prokázaly pozitivní vliv mělkého zpracování půdy na zvýšení hodnot objemové vlhkosti půdy (BRANT ET AL., 2011). Od minimalizačních a především od půdoochranných technologií se dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2008) očekává, že přispějí ke zkvalitnění půdního a životního prostředí. Půdoochranné zpracování Půdoochranné technologie jsou v podstatě minimalizační způsoby zpracování půdy s různým stupněm redukce hloubky a intenzity zpracování doplněné o využívání organické hmoty. Dle HŮLY a PROCHÁZKOVÉ (2008) je ochranné zpracování půdy definováno jako technologie, která v době vzcházení rostlin zajišťuje nejméně 30 % pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky (předplodiny nebo meziplodiny). Rostlinné zbytky účinně chrání půdu před erozí. Výzkumy, vedené v posledních letech, ukázaly, že při víceletém využívání těchto technologií pro zakládání porostů plodin se vytvářejí stabilnější půdní agregáty než při konvenčním zpracování půdy. Nejvíce jsou používány v sušších a teplejších podmínkách. Půdoochranné technologie jsou sdružené technologie kombinující ochranné a výrobní efekty. Tyto technologie jsou využívány podstatně méně, i když jejich podíl vzrostl v souvislosti s dotační podporou pěstování plodin. Přímé setí (setí do nezpracované půdy) HŮLA a PROCHÁZKOVÁ (2002) uvádějí, že u přímého setí se neuskutečňuje žádný předchozí mechanický zásah do půdy. K zakládání porostů se využívají speciální secí stroje, které jsou schopné zapravit osivo do nezpracované půdy. U tohoto setí je třeba zajistit dostatečné zakrytí osiva zeminou, a tím předejít horšímu vzcházení porostů 21

a růstu plodin při nedokonalém uzavření rýh pro osivo. Při přímém setí se také v daleko větší míře používá herbicidů k chemickému ničení plevelů.

3.3.3 Vztah plevelů a zpracování půdy DVOŘÁK a REMEŠOVÁ (2004) poukazují na skutečnost, že změny ve zpracování půdy významně ovlivňují výskyt plevelů. V posledních letech je velmi aktuální minimalizace ve zpracování půdy k obilninám. Tyto technologie pozměňují oproti tradičnímu zpracování ekologické podmínky plevelů a ovlivňují jejich růst a vývoj. Při zpracování půdy je potřeba respektovat přírodní podmínky stanoviště, biologické vlastnosti a ekologické požadavky plodin a polních plevelů. Dle SOUKUPA (2005) je orba jedním z důležitých prostředků nepřímé regulace zaplevelení v důsledku vlivu na půdní zásobu semen. Silný regulační účinek má orba na vytrvalé plevele, zvláště mělce kořenící. Vliv hloubky zpracování půdy na vytrvalé plevele vyplývá od charakteru orgánů vegetativního rozmnožování a některých biologických vlastností jednotlivých druhů. Dle DVOŘÁKA a REMEŠOVÉ (2004) vzniká zásadní změna ekologických podmínek pro polní plevele při vynechání orby. MAJERÍKOVÁ a ŠIMON (1982) uvádějí, že sled plodin a různá intenzita zpracování půdy mají zásadní vliv na výskyt plevelů. V porostech ozimé pšenice, která se pěstovala po cukrovce bez zpracování půdy, byl výskyt plevelů ve všech letech menší než v porostech ozimé pšenice pěstované po bobu s orbou. Rozdíly ve výskytu plevelů také vyplývají z různé intenzity potencionálního zaplevelení půdy. Nezpracovaná půda vytváří pro plevele zcela nové podmínky, proto se zde uplatňují jiné druhy než u tradiční technologie. Půda, na které je použita technologie přímého setí, je vhodná pro kolonizaci druhy, které se rozšiřují větrem. Při použití minimalizace zpracování půdy se rychle šíří především vytrvalé plevelné druhy (HŮLA, PROCHÁZKOVÁ, 2008). Setí do nezpracované půdy (bezorebné setí) představuje podle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008) zásadní změnu ekologických podmínek pro polní plevele. Ve výsevech do nezorané půdy bývají porosty méně zapleveleny některými jednoletými plevely, např. hořčice polní a některými rdesny. Bezorebné technologie vytváří příznivé podmínky pro vzcházení svízele přítuly, heřmánkovce nevonného, hluchavek aj. Mnohé

22

víceleté druhy jsou přizpůsobeny růstu na nezpracované půdě, a proto se při setí do nezpracované půdy rozmnožují. Z výsledků polního pokusu je zřejmé, že zpracování půdy působí na plevele společně

s

jinými

faktory

(ročník,

plodina,

předplodina).

Dle

HŮLY

a PROCHÁZKOVÉ (2008) je dále patrné, že počet druhů byl většinou vyšší ve variantách s tradiční technologií, s klesající hloubkou zpracování půdy se snižoval i počet druhů. Toto

zjištění

potvrzuje

také

MIKULKA

(1999),

který

uvádí,

že

u minimalizačních technologií stoupá zaplevelení a klesá druhová pestrost plevelů. Naopak druhová diverzita se u víceletých druhů podle GILLA a ARSHADA (1995) PYKHTINA ET AL. (1995) zvyšovala s klesající intenzitou zpracování půdy. Z výsledků pokusů provedených v Norsku v obilnářských oblastech s různými systémy zpracování půdy (přímé setí, tradiční obdělávání, jarní zpracování půdy kypření) vyplývá, že zpracování půdy na jaře, ale i přímé setí je ve srovnání s orbou příčinou většího výskytu plevelů. Počet plevelů v časném jaru se v průběhu let rapidně zvyšoval po redukovaném obdělávání (SKUTERUD ET AL., 1996). Reakce vybraných druhů na rozdílné zpracování půdy byla sledována na pokusech v Highamu (Velká Británie). Populace druhu Bromus sterilis se zvýšila desetkrát při minimálním obdělávání, ale k poklesu došlo při orbě. Hustota druhu Papaver rhoeas se většinou neměnila. Druh Galium aparine se rozšířil na minimálně obdělávaných pozemcích, kromě těch, kde byl druh Bromus sterilis, jehož vysoký počet jedinců snižoval populační hustotu druhu Galium aparine (MCCLOSKEY ET AL., 1998). Pozitivní reakci druhu Galium aparine na minimalizované zpracování půdy potvrzuje MIKULKA (1999). Minimalizační technologie vyhovují podle MIKULKY (1999) více druhům jako Tripleurospermum inodorum, Polygonum aviculare, Stellaria media, Lamium amplexicaule a L. purpureum. RADECKI A OPIC (1995) v pokusech prováděných v Polsku zjistili zvýšené zaplevelení při přímém setí. Z výsledků dlouhodobého pokusu založeného v roce 1969 ve Švýcarsku a zaměřeného na různé způsoby zpracování půdy dle MAYORA a MAILLARDA (1995) vyplývá, že při bezorebném zpracování půdy se nezvýšil razantně počet semen v půdě, ale zvýšila se druhová diverzita.

23

Jedno z možných vysvětlení zvýšené vzcházivosti plevelů nabízí MOHLER (1993). Zabýval otázkou vzcházení plevelů v modelovém pokusu se třemi různými systémy zpracování půdy. V prvních roce zaznamenal nejvíce vyklíčených plevelů na variantě bez zpracování půdy. V dalších letech již došlo k vyklíčení menšího počtu semen. Důvodem může být indukovaná dormance semen přežívajících při povrchu půdy. Stejný důvod udává ARSHAD ET AL. (1998). Podle BUHLERA (1995) jsou příčiny vyššího zaplevelení při redukovaném zpracování půdy v komplexu faktorů jako je půdní prostředí, plevelný druh, kvalita a množství posklizňových zbytků atd. Z výše uvedeného je zřejmé, že minimalizační technologie vytvářejí podmínky pro vyšší vzcházení plevelů. Redukované zpracování půdy vytváří podmínky k výskytu spíše vytrvalých, trávovitých a větrem se šířících druhů plevelů (WINKLER, 2006).

24

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika stanoviště Pozemek na kterém probíhal polní pokus se nachází v katastrálním území obce Žabčice. Toto území patří do geomorfologické oblasti Dyjsko–svratecký úval. Katastrální obec Žabčice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti ječného subtypu a leží v nadmořské výšce 185 metrů nad mořem v rovinatém terénu. Žabčice jsou vzdáleny cca 25 km jižně od města Brna a spadají do okresu Brno - venkov. Tímto územím protéká říčka Šatava, která náleží do povodí řeky Svratky. 4.1.1 Klimatické poměry Oblast Žabčic spadá do výrobní oblasti kukuřičné a velmi teplého, suchého klimatického regionu. Sledováním podnebí za posledních třicet let ukazuje že průměrná roční teplota je 9,3 °C, úhrnem srážek náleží lokalita k sušším oblastem. Třicetiletý průměr ročního úhrnu srážek činí 483,3 mm. Teplotní a srážkové údaje byly získány z meteorologické stanice v pokusné stanici v Žabčicích. Dlouhodobé průměry teplot a úhrnů srážek za jednotlivé měsíce jsou zobrazeny v Tab. 1. Úhrny srážek (mm) za jednotlivé měsíce pro rok 2010 a 2011 jsou zobrazeny v Tab. 2. Průměrné teploty (C) za jednotlivé měsíce pro rok 2010 a 2011 jsou zobrazeny v Tab. 3. Severozápadní větry, které zde převládají způsobují na stanovišti vodní deficit. Vzniklé rozdíly vyvolané převahou výparu nad srážkami se objevují především v jarním období od března do června. Proto jsou porosty značnou část vegetačního období odkázány na zásobu půdní vláhy. Tab. 1 Dlouhodobé průměry teplot a úhrnů srážek za jednotlivé měsíce (1961 až 1990) Měsíc Srážky (mm) Teploty (°C)

I.

II. III. IV.

V.

VI.

25

25

63

69

24

33

VII. VII. 54

X. XI. XII.

36

32

37

26

- 2,0 0,2 4,3 9,6 14,6 17,7 19,3 18,6 14,7 9,5 4,1

0,0

25

57

IX.

Tab. 2 Úhrny srážek (mm) za jednotlivé měsíce pro rok 2010 a 2011 Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VII. IX. X. XI. XII. Roční úhrn Rok 2010 46,8 22,8 9,8 53,1 102,4 79,8 87,9 75,8 57,8 10,4 32,8 11,1 590,5 2011 21,4 4,6 39,3 33,2 46,2 42,9 79,8 42,4 31,1 22,6 1,6 14,6

379,7

Tab. 3 Průměrné teploty (C) za jednotlivé měsíce pro rok 2010 a 2011 Měsíc I. II. III. IV. Rok 2010 -3,9 -0,6 4,8 10,2

V. 14

X. XI. XII. Roční průměr 9,0 18,7 21,9 19,3 13,7 7,3 6,7 -3,9 VI. VII. VII. IX.

2011 - 0,4 -0,9 5,4 12,4 15,3 19,4 19,2 20,5 17,1 9,3 2,5

2,2

10,2

4.1.2 Geologicko - pedologické poměry Území Žabčic a jeho okolí leží v Dyjsko-svrateckém úvalu, který je z velké části tvořen neogenním sedimenty. Pozemky statku se nacházejí na geologickém útvaru, který je tvořen čtvrtohorními štěrky, a z s části aluviálními naplaveninami. Druhý kvartérní pokryv tvoří spraše. Pozemek je situován v nivní oblasti řeky Svratky a řadí se k vývojově mladým lužním glejovým půdám. Jsou to půdy vzniklé na holocenních, vápenitých nivních usazeninách. Intenzivní glejový proces do hloubky silně narůstající je následkem půdního profilu, který je zde pod stálým vlivem spodní vody. V hloubce 180 cm pod povrchem se nachází hladina podzemní vody. Proto během suchého období půda vysychá a tvoří se trhliny. Mocnost hlinité až jílovitohlinité ornice je 35 cm, zrnitostně těžší, šedohnědý přechodný horizont je hluboký 45 cm. Hloubka glejového horizontu je 90 cm. Zesílení oglejení nastává v dalším glejovém horizontu do hloubky 130 cm. Ten má prismatickou strukturu jílového charakteru. Pod hloubkou 130 cm je půdotvorný substrát s glejovým procesem, nemá strukturu a převládají v něm redukční procesy. Z toho lze usoudit, že spodina nemá dobrou vodopropustnost a je těžká. V ní se však drží zásoba půdní vláhy, která se pomocí kapilárního zdvihu dostane až do povrchových vrstev. Orniční horizont půdy má střední obsah humusu 2,28 % a pH 6,9 značí neutrální půdní reakci. Sorpční vlastnosti půdy jsou dobré, sorpční komplex je nasycený a zásoba snadno přístupných živin je vyhovující.

26

4.2 Charakteristika a uspořádání pokusu Polní pokus byl založen v roce 2010 a představuje plochu 2,3 ha (100 m x 225 m). Jednotlivé parcely mají velikost 1000 m2 (100 x 10 m). V polním pokusu byl použit sedmihonný osevní postup. 1. vojtěška setá (Medicago sativa) – první užitkový rok – V1 2. vojtěška setá – druhý užitkový rok – V2 3. ozimá pšenice (Triticum aestivum) – OP1 4. kukuřice na siláž (Zea mays) - KS 5. ozimá pšenice – OP2 6. cukrovka (Beta vulgaris) - CU 7. jarní ječmen (Hordeum vulgare) - JJ V rámci sedmihonného osevního postupu byly k plodině pšenice ozimé použity tři varianty zpracování půdy. První varianta byla tradiční zpracování půdy, v textu označena jako orba. Druhá varianta byla minimalizace zpracování půdy s mělkým zpracováním, u které bylo použito označení minimalizace a třetí variantou bylo přímé setí, v textu označeno bez orby.

Varianty pokusu: 1. Tradiční zpracování půdy (orba) Po sklizni předplodiny je provedená podmítka a to dlátovým podmítačem Kverneland do hloubky cca 0,1 m. Uválení je vhodné za suchého léta. V případě že nenaroste výdrol je vhodné znovu provést podmítku, aby došlo k lepšímu zapravení následující orbou. Středně hluboká orba do hloubky 0,2 - 0,24 m je následující operací. Ta je provedena otočným oboustranným pluhem Lemken. Výsev je zajištěn secí kombinací Accord. 2. Minimalizace zpracování půdy s mělkým zpracováním (minimalizace) Podmítka je provedena po sklizni do hloubky 0,1 m dlátovým podmítačem Kverneland, ten zajistí mělké zpracování půdy. Výsev zajistí secí kombinace Accord.

27

3. Přímé setí (bez orby) Povrch půdy se po sklizni předplodiny nechá nezpracován. Přímé setí zajistí secí kombinace Accord. Předseťové zpracování půdy na hloubku setí je použito u kukuřice a cukrovky. Vyhodnocení zaplevelení Zaplevelení bylo vyhodnocováno před aplikaci herbicidů v porostech pšenice ozimé. Termíny vyhodnocení byly 9. 4. 2010 a 1. 4. 2011. Počty jedinců jednotlivých druhů plevelů byly zjišťovány na ploše 1 m2 a to ve 12 opakováních. České a latinské názvy jednotlivých druhů plevelů byly použity podle Kubáta (KUBÁT, 2002).

Metodika ke statistickému zpracování Výsledky

zaplevelení

byly

vyhodnoceny

analýzou

rozptylu,

metodou

následného testování a pomocí mnohorozměrné analýzy ekologických dat. Mnohorozměrná analýza ekologických dat byla využita pro zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly v polním pokusu. Délkou gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis) se řídil výběr optimální analýzy. Dále byla využita kanonická korespondenční analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). Průkaznost byla testována pomocí testu Monte-Carlo a bylo propočítáno 499 permutací. Data zpracoval počítačový program Canoco 4.0. (TER BRAAK, 1998). Druhová diverzita byla vyjádřena pomocí Indexu diverzity (Idiv.), který byl vypočten dle vzorce Idiv. = S.I-1, kde S je počet druhů a I je počet jedinců. Ke statistickému zpracování počtu druhů plevelů a Indexu diverzity byl použit počítačový program STATISTICA.Cz, dále byla aplikována analýza rozptylu a následně metoda minimální průkazné diference (LSD).

28

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Přehled plevelů Předmětem pozorování na daném pozemku byly následující druhy plevelů: Čeleď: Brassicaceae / Brukvovité Capsella bursa-pastoris – kokoška pastuší tobolka Sinapis arvensis – hořčice rolní Thlaspi arvense – penízek rolní Descurainia sophia – úhorník mnohodílný Erophila verna – osívka jarní Čeleď: Asteraceae / Hvězdnicovité Cirsium arvense – pcháč oset Tripleurospermum inodorum – heřmánkovec nevonný Lactuca serriola – locika kompasová Senecio vulgaris – starček obecný Taraxacum officinale – pampeliška lékařská Čeleď: Poaceae / Lipnicovité Poa annua – lipnice roční Čeleď: Polygonaceae / Rdesnovité Fallopia convolvulus – opletka obecná Polygonum aviculare – rdesno ptačí Čeleď: Rubiaceae / Mořenovité Galium aparine – svízel přítula Čeleď: Chenopodiaceae / Merlíkovité Chenopodium album – merlík bílý Čeleď: Plantaginaceae / Jitrocelovité Plantago major – jitrocel větší

29

Čeleď: Caryophyllaceae / Hvozdíkovité Silene noctiflora – silenka noční Stellaria media – ptačinec prostřední Čeleď: Serophulariaceae / Krtičníkovité Veronica hederifolia – rozrazil břečťanolistý Veronica persica – rozrazil perský Veronica polita – rozrazil lesklý Čeleď: Ranunculaceae / Pryskyřníkovité Consolida orientalis – ostrožka východní Čeleď: Fumariaceae / Zemědýmovité Fumaria officinalis – zemědým lékařský Čeleď: Geraniaceae / Kakostovité Geranium pusillum – kakost maličký Čeleď: Laminaceae / Hluchavkovité Lamium amplexicaule – hluchavka objímavá Lamium purpureum – hluchavka nachová Čeleď: Fabacea / Bobovité Medicago sativa – tolice vojtěška Čeleď: Papaveraceae / Makovité Papaver rhoeas – mák vlčí Čeleď: Violaceae / Violkovité Viola arvensis – violka rolní

30

5.2 Výsledky z polního pokusu V následujících tabulkách Tab. 4 – Tab. 9 jsou zobrazeny výsledky zaplevelení ozimé pšenice po předplodině kukuřici na siláž za rok 2010: Tab. 4 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě Rok 2010 Zpracování půdy Orba Celkem Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 12 Capsella bursa-pastoris 2 3 2 1 1 1 2 1 Fallopia convolvulus 1 Fumaria officinalis 1 1 2 Galium aparine 1 1 Lamium amplexicaule 1 1 2 Papaver rhoeas 2 2 Stellaria media 1 1 1 1 4 Thlaspi arvense 1 1 1 1 4 Veronica persica 3 2 3 2 1 3 1 15 5 Veronica polita 3 2 Tab. 5 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě Rok 2010 Zpracování půdy Orba Celkem Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2 Capsella bursa-pastoris 2 Descurainia sophia 1 1 Fallopia convolvulus 1 1 2 7 Galium aparine 1 1 2 2 1 Lamium amplexicaule 2 1 4 2 2 11 Lamium purpureum 2 2 Papaver rhoeas 1 1 Senecio vulgaris 1 0 Stellaria media 1 1 1 Thlaspi arvense 1 22 Veronica persica 2 1 8 1 3 1 3 1 1 1 21 Veronica polita 3 3 1 2 2 3 3 2 2 Na pozemku, kde byla provedena orba se nejvíce vyskytoval rozrazil perský a rozrazil lesklý. Nejméně se vyskytovala hluchavka nachová a zemědým lékařský.

31

Tab. 6 Počty plevelů v roce 2010 technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování 1 Capsella bursa-pastoris 8 Descurainia sophia Galium aparine Lamium purpureum Stellaria media 2 Thlaspi arvense 1 Tripleurospermum inodorum Veronica persica Veronica polita

po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační

2 3 1

3 1

4 1 2

1 1

1

1

2010 Minimalizace Celkem Ošetřeno 5 6 7 8 9 10 11 12 35 3 1 4 5 3 6 1 2 2 1 1 5 1 1 6 1 1 2 1 1 4 2 1 1 15 1 2 3 1 3 2 1

Tab. 7 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování Capsella bursa-pastoris Fallopia convolvulus Galium aparine Lamium amplexicaule Lamium purpureum Silene noctiflora Stellaria media Thlaspi arvense Tripleurospermum inodorum Veronica persica Veronica polita Viola arvensis

1 3

2 1 1

1

3

4

1

1 1 1

1

2 6

2 5

2 3

1

2010 Minimalizace Celkem Neošetřeno 5 6 7 8 9 10 11 12 20 1 2 2 2 2 3 1 2 8 1 2 4 1 12 3 2 3 4 1 3 1 1 7 1 1 1 1 1 1 1 25 2 2 4 3 3 4 1 36 4 2 4 4 2 3 1 2 1

Na pozemku s minimalizačním zpracováním půdy po předplodině kukuřici na siláž nejvíce dominovala kokoška pastuší tobolka a rozrazil lesklý. Silenka noční a opletka obecná byly zastoupeny nejméně.

32

Tab. 8 Počty plevelů v roce technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování Capsella bursa-pastoris Lamium amplexicaule Stellaria media Thlaspi arvense Veronica polita Viola arvensis

2010 po předplodině kukuřici na siláž a po bezorebné

Tab. 9 Počty plevelů v roce technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování Capsella bursa-pastoris Cirsium arvense Lactuca serriola Lamium amplexicaule Stellaria media Thlaspi arvense Veronica polita

2010 po předplodině kukuřici na siláž a po bezorebné

1 1

2 3

3 2

4 5

1 1

1

2

3 1

2010 Bez orby Ošetřeno 5 6 7 8 3 2 1 8 2 1 1

1 6

2 1

3 1

4 2

3 1

2

Celkem 9 10 11 12 1 2 2 1 3

1

2010 Bez orby Neošetřeno 5 6 7 8 1 1

1 1

2

2 1 3

Celkem 9 10 11 12 1 1

3 1 3

1 1 1

1 1

1 1

2

3

1 5 1

3

2 1

22 1 24 3 13 1

1

1 1

1 1 2

2 2

12 1 1 3 22 4 14

Po bezorebném zpracování půdy převyšoval počet ptačince prostředního a kokošky pastuší tobolky. Nejméně se vyskytovala violka rolní a pcháč oset.

33

V následujících tabulkách Tab. 10 – Tab. 15 jsou zobrazeny výsledky zaplevelení ozimé pšenice po předplodině kukuřici na siláž za rok 2011: Tab. 10 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě Rok 2011 Zpracování půdy Orba Celkem Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 5 Capsella bursa-pastoris 1 1 1 1 1 6 Galium aparine 1 1 1 1 1 1 Chenopodium album Lamium amplexicaule Lamium purpureum Papaver rhoeas Thlaspi arvense Veronica hederifolia Veronica persica Veronica polita

1 1

3 1 1 1

1 1

3

1 1

1 3

1 1 1 2

2

1

1

3

1 4

1 1 1

1 1 1

1

1 1

7 1 7 3 4 13

Tab. 11 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě Rok 2011 Zpracování půdy Orba Celkem Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 3 Capsella bursa-pastoris 1 1 1 Consolida orientalis 2 2 Fallopia convolvulus 1 1 1 3 6 Galium aparine 1 1 1 1 1 1 Lamium amplexicaule 1 6 7 Papaver rhoeas 1 1 Sinapis arvensis 1 1 Stellaria media 1 1 2 Thlaspi arvense 1 1 1 3 24 Veronica persica 3 2 3 2 3 3 1 2 1 2 1 1 28 Veronica polita 2 3 2 3 3 3 3 4 2 1 1 1 Při zpracování půdy orbou po předplodině kukuřici na siláž byl početně nejvíce zastoupen rozrazil lesklý a rozrazil perský.

34

Tab. 12 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii Rok 2011 Zpracování půdy Minimalizace Celkem Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 10 Capsella bursa-pastoris 4 1 1 1 2 1 5 Galium aparine 3 1 1 Lamium amplexicaule Lamium purpureum Silene noctiflora Stellaria media Thlaspi arvense Veronica hederifolia Veronica persica Veronica polita

1 1 1 2 1 1 2

1 1

4

4

1

11 1

1 1 1

1

1

1 2

3 3

1

1 3

2

1

1

2

2

2 1 2

2 5 9 2 4 18

Tab. 13 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii Rok 2011 Zpracování půdy Minimalizace Celkem Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Capsella bursa-pastoris 1 1 1 3 4 6 3 3 2 3 2 29 Galium aparine 1 2 2 1 2 8 Lamium amplexicaule 2 1 1 4 Papaver rhoeas 1 1 Stellaria media 2 2 Thlaspi arvense 1 1 Veronica persica 2 1 2 1 2 2 3 2 15 Veronica polita 4 1 1 1 1 2 2 1 2 3 18

Při zpracování půdy minimalizační technologií po předplodině kukuřici na siláž bylo zjištěno největší zastoupení kokošky pastuší tobolky a rozrazilu lesklého. Nejméně se vyskytoval mák vlčí a hluchavka nachová.

35

Tab. 14 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici technologii Rok 2011 Zpracování půdy Bez orby Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 Capsella bursa-pastoris 8 3 5 3 2 6 8 2 Cirsium arvense 3 5 Galium aparine 1 1 1 Lamium purpureum 2 Medicago sativa 1 Stellaria media 2 1 Thlaspi arvense 2 1 1 Veronica persica 2 Veronica polita 1 1

na siláž a po bezorebné

Tab. 15 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici technologii Rok 2011 Zpracování půdy Bez orby Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 Capsella bursa-pastoris 2 1 2 1 1 8 15 2 Cirsium arvense 8 6 Galium aparine 1 1 1 Lamium purpureum Thlaspi arvense 2 Tripleurospermum inodorum 2 1 Veronica polita 1 1

na siláž a po bezorebné

Celkem 9 10 11 12 2 1 1 3 1 1 1 1 1 1

1

1 1

1

41 11 6 5 1 3 4 4 4

Celkem 9 10 11 12 1 1 1 2 2 3

37 19

1

3 2

1

2 1

4 2

Po bezorebném zpracování půdy převyšoval počet kokošky pastuší tobolky. Nejméně se vyskytoval ptačinec prostřední a tolice vojtěška.

36

V následujících tabulkách Tab. 16 – Tab. 21 jsou zobrazeny výsledky zaplevelení ozimé pšenice po předplodině vojtěšce za rok 2010: Tab. 16 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po orbě Rok 2010 Zpracování půdy Orba Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Celkem Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Capsella bursa-pastoris 3 1 1 1 1 7 Galium aparine 1 1 1 2 1 6 Lamium amplexicaule 1 5 1 1 8 Lamium purpureum 1 1 Stellaria media 2 3 9 3 6 1 3 1 1 1 5 3 38 Tripleurospermum inodorum 1 1 1 2 5 Veronica persica 2 1 3 Veronica polita 8 5 3 2 1 3 1 2 25

Tab. 17 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po orbě Rok 2010 Zpracování půdy Orba Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Capsella bursa-pastoris 1 Galium aparine 1 1 1 1 2 Lamium amplexicaule 1 4 1 4 3 1 3 Stellaria media 4 1 1 2 3 1 Tripleurospermum inodorum 2 1 1 1 Veronica persica 1 1 1 Veronica polita 3 1 3 1 1

Celkem 11 12

1

1

1 2

1 2 1

1 6 19 12 6 6 12

Na pozemku, kde byla provedena orba se nejvíce vyskytoval ptačinec prostřední a rozrazil lesklý. Nejméně pak byla zastoupena hluchavka nachová.

37

Tab. 18 Počty plevelů v roce technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování 1 Capsella bursa-pastoris 1 Galium aparine 2 Lamium amplexicaule 3 Medicago sativa Stellaria media Tripleurospermum inodorum Veronica persica 3 Veronica polita 4 Viola arvensis

2010 po předplodině vojtěšce a po minimalizační

Tab. 19 Počty plevelů v roce technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování 1 Capsella bursa-pastoris 1 Galium aparine 1 Lamium amplexicaule Medicago sativa Stellaria media 2 Tripleurospermum inodorum Veronica persica 3 Veronica polita 4

2010 po předplodině vojtěšce a po minimalizační

2 1 4

6

2

4 3 1 1 2

3

4

1 1 5

4

1 2

1 6

3 3 5 2

2 1

2

4 1 6 1

5

2010 Minimalizace Ošetřeno Celkem 5 6 7 8 9 10 11 12 2 1 3 3 3 16 7 6 3 4 4 5 6 4 47 3 1 2 3 1 1 12 1 2 2 3 5 10 6 4 46 1 1 1 6 3 2 1 1 1 20 1 1

2010 Minimalizace Neošetřeno 5 6 7 8 1 2 1 8 4 4 8 3 1 1 3 1 1 3 3 2

Celkem 9 10 11 12 2 5 3

1 9 1 3

1 2 1

2 3 3

1 1 1

2 2

2 14 58 15 13 2 13 20

Na pozemku s minimalizační technologií po předplodině vojtěšce nejvíce dominovala hluchavka objímavá a ptačinec prostřední. Nejméně se vyskytoval heřmánkovec nevonný a violka rolní.

38

Tab. 20 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii Rok 2010 Zpracování půdy Bez orby Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Celkem Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Capsella bursa-pastoris 2 3 1 1 3 10 Galium aparine 1 4 1 1 3 5 3 2 2 22 Lactuca serriola 1 1 Lamium amplexicaule 5 1 8 1 1 16 Medicago sativa 3 4 1 2 1 4 3 4 4 3 1 30 Stellaria media 4 2 4 2 12 Tripleurospermum inodorum 1 1 4 6 Veronica persica 2 1 2 3 2 10 Veronica polita 1 2 3 6

Tab. 21 Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii Rok 2010 Zpracování půdy Bez orby Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Celkem Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Galium aparine 3 4 1 2 5 2 3 4 3 27 Lamium amplexicaule 12 1 3 5 2 3 5 2 1 3 3 40 Medicago sativa 2 8 5 2 1 1 2 3 2 2 1 29 Stellaria media 1 1 2 4 Tripleurospermum inodorum 2 4 1 7 Veronica persica 1 1 1 3 Veronica polita 3 2 3 1 1 10

Při zpracování půdy bezorebnou technologií byl zjištěn největší počet jedinců tolice vojtěšky a hluchavky objímavé.

39

V následujících tabulkách Tab. 22 – Tab. 27 jsou zobrazeny výsledky zaplevelení ozimé pšenice po předplodině vojtěšce za rok 2011: Tab. 22 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po orbě Rok 2011 Zpracování půdy Orba Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Capsella bursa-pastoris 8 1 1 Fallopia convolvulus 3 2 2 3 1 Medicago sativa 2 Stellaria media 3 1 1 1 1 Veronica persica 1 1 1 2 1 Veronica polita 1 1 3 3 2 4 3 2 1 1 Viola arvensis 1

Tab. 23 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po orbě Rok 2011 Zpracování půdy Orba Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Capsella bursa-pastoris 2 Fallopia convolvulus 3 2 Medicago sativa 1 Sinapis arvensis 1 Stellaria media 1 1 1 1 2 Veronica persica 1 1 2 3 2 3 3 Veronica polita 4 1 2 2 4 2 1 2 2 Viola arvensis 1

Celkem 11 12 1

1 2 2

1 1 1

11 11 2 9 9 24 1

Celkem 11 12 2

1 1

2 2

2 7 1 1 6 18 23 1

Na pozemku, kde byla provedena orba převyšoval počet rozrazilu lesklého a nejméně byla zastoupena violka rolní.

40

Tab. 24 Počty plevelů v roce technologii Rok Zpracování půdy Ošetřeno fungicidy Opakování 1 Capsella bursa-pastoris 4 Consolida orientalis Lamium amplexicaule Medicago sativa Stellaria media 5 Thlaspi arvense 1 Tripleurospermum inodorum 1 Veronica persica Veronica polita 2 Viola arvensis

2011 po předplodině vojtěšce a po minimalizační

2 2

3 3

4 2

1

2 1

5

3 1

3

2011 Minimalizace Celkem Ošetřeno 5 6 7 8 9 10 11 12 2 2 1 3 19 1 1 2 1 1 3 2 1 1 9 1 1 2 2 1 1 20 1 1 1 3 7 2 4 5 3 4 5 3 2 34 1 1 2

Tab. 25 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a technologii Rok 2011 Zpracování půdy Minimalizace Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Capsella bursa-pastoris 3 1 2 1 1 1 Fallopia convolvulus 1 1 1 Galium aparine 1 Lamium amplexicaule 2 1 2 1 2 1 Lamium purpureum 1 Medicago sativa 1 Papaver rhoeas 1 Stellaria media 3 2 1 1 1 Thlaspi arvense 1 Veronica persica 2 2 1 1 1 Veronica polita 1 4 1 3 3 6 4 8 4 8

po minimalizační

Celkem 11 12 1 1

1 6

1 1 2 7

10 3 2 9 1 1 1 9 2 10 55

Při zpracování půdy minimalizační technologií po předplodině vojtěšce bylo zjištěno největší zastoupení rozrazilu lesklého.

41

Tab. 26 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii Rok 2011 Zpracování půdy Bez orby Celkem Ošetřeno fungicidy Ošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Capsella bursa-pastoris 1 3 1 2 7 Lamium amplexicaule 3 2 1 6 Medicago sativa 1 2 8 11 Polygonum aviculare 8 12 3 8 1 32 Stellaria media 6 2 1 1 2 2 3 17 Veronica persica 1 6 2 1 5 1 1 17 Veronica polita 4 3 5 4 5 3 1 1 2 3 1 1 33 Viola arvensis 2 15 1 1 1 20

Tab. 27 Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii Rok 2011 Zpracování půdy Bez orby Celkem Ošetřeno fungicidy Neošetřeno Opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Capsella bursa-pastoris 1 2 2 1 3 1 1 1 12 Galium aparine 1 1 Lamium amplexicaule 1 2 3 Medicago sativa 2 3 2 7 Polygonum aviculare 3 3 8 9 23 Stellaria media 1 6 7 Veronica persica 1 2 3 1 1 1 2 2 13 Veronica polita 3 2 4 3 3 6 8 1 1 1 1 2 35 Viola arvensis 6 3 2 3 2 1 1 3 21

Po bezorebném zpracování půdy po předplodině vojtěšce zřetelně dominoval rozrazil lesklý a rdesno ptačí. Nejméně byla zastoupena hluchavka objímavá a svízel přítula.

42

5.3 Statistické zpracování výsledků Analýzou DCA byla vypočtena délka gradientu (Lengths of Gradient), která činila 4,537. Na základě tohoto výpočtu byla k dalšímu zpracování zvolena kanonická korespondenční analýza CCA. Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů plevelů a variant faktorů, a to na základě dat, která byla o frekvenci výskytu plevelných druhů zjištěna. Toto je následně graficky vyjádřeno pomocí ordinačního diagramu. Druhy plevelů a varianty střídání osevních postupů a zpracování půdy jsou zobrazeny body odlišného tvaru a barvy. Výsledky analýzy CCA, která hodnotila vliv technologie zpracování půdy na výskyt plevelů je signifikantní na hladině významnosti α = 0,002, pro všechny kanonické osy. Na základě analýzy CCA (Obr. 1) je možné nalezené druhy plevelů rozdělit do 4 skupin: druhy v blízkosti značky CT

ovlivněné orbou (rozrazil perský,

ostrožka východní, úhorník mnohodílný, rozrazil břečťanolistý, mák vlčí, opletka obecná, hořčice rolní, zemědým lékařský, merlík bílý, starček obecný), druhy v blízkosti značky MT

ovlivněné minimalizační technologií (rozrazil lesklý, hluchavka

nachová, penízek rolní, hluchavka objímavá, silenka noční), druhy v blízkosti značky ovlivněné bezorebnou technologií (svízel přítula, tolice vojtěška, heřmánkovec

NT

nevonný, violka rolní, rdesno ptačí, pcháč oset, locika kompasová), druhy ostatní ovlivněné jiným faktorem (ptačinec prostřední, kokoška pastuší tobolka). Vliv zpracování půdy a předplodiny na výskyt plevelů je také signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 a je zobrazen na Obr. 2. Na základě analýzy CCA je možné nalezené druhy plevelů rozdělit do 3 skupin: druhy v blízkosti značky Vojteska (svízel přítula, ptačinec prostřední, hluchavka objímavá, heřmánkovec nevonný, tolice vojtěška, violka rolní, rdesno ptačí), druhy v blízkosti značky Kukurice (penízek rolní, hluchavka nachová, kokoška pastuší tobolka, silenka noční), druhy ostatní

ovlivněné jiným faktorem (rozrazil lesklý, rozrazil perský, mák vlčí, ostrožka

východní, úhorník mnohodílný, rozrazil břečťanolistý, starček obecný, zemědým lékařský, merlík bílý, hořčice rolní, locika kompasová, opletka obecná). Vliv zpracování půdy a roku na výskyt plevelů je také signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 a je zobrazen na Obr. 3. Na základě analýzy CCA je možné nalezené druhy plevelů rozdělit do 3 skupin: druhy v blízkosti značky

rok 2010

(ptačinec prostřední, svízel přítula, hluchavka objímavá, heřmánkovec nevonný, úhorník mnohodílný), druhy v blízkosti značky 43

rok 2011 (kokoška pastuší tobolka,

rozrazil lesklý, violka rolní, pcháč oset, rdesno ptačí), druhy ostatní

ovlivněné jiným

faktorem (hluchavka nachová, penízek rolní, silenka noční, rozrazil perský, zemědým lékařský, straček obecný, tolice vojtěška, mák vlčí, ostrožka východní, rozrazil břečťanolistý, opletka obecná, locika kompasová, hořčice rolní, merlík bílý).

44

Obr. 1 Ordinační diagram vyjadřující vliv technologie zpracování půdy na výskyt plevelů Vysvětlivky ke zkratkám: technologie zpracování půdy CT – orba, MT – minimalizace, NT – bezorebná technologie. Druhy plevelů: Cap burs (Capsella bursa-pastoris), Cir arve (Cirsium arvense), Con orie (Consolida orientalis), Des soph (Descurainia sophia), Fall con (Fallopia convolvulus), Fum offi (Fumaria officinalis), Gal apar (Galium aparine), Che albu (Chenopodium album), Lac serr (Lactuca serriola), Lam ampl (Lamium amplexicaule),Lam purp (Lamium purpureum), Med sati (Medicago sativa), Pap rhoe (Papaver rhoeas), Pol avic (Polygonum aviculare), Sen vulg (Senecio vulgaris), Sil noct (Silene noctiflora), Sin arve (Sinapis arvensis), Ste medi (Stellaria media), Thl arve (Thlaspi arvense),Tri inod (Tripleurospermum inodorum), Ver hede (Veronica hederifolia), Ver pers (Veronica persica), Ver poli (Veronica polita), Vio arve (Viola arvensis).

45

Obr. 2 Ordinační diagram vyjadřující vliv technologie zpracování půdy a předplodiny na výskyt plevelů Vysvětlivky ke zkratkám: předplodina Vojteska, Kukurice. Technologie zpracování půdy: NT – bezorebná technologie, MT – minimalizační technologie, CT – orba. Druhy plevelů: Cap burs (Capsella bursa-pastoris), Cir arve (Cirsium arvense), Con orie (Consolida orientalis), Des soph (Descurainia sophia), Fall con (Fallopia convolvulus), Fum offi (Fumaria officinalis), Gal apar (Galium aparine), Che albu (Chenopodium album), Lac serr (Lactuca serriola), Lam ampl (Lamium amplexicaule),Lam purp (Lamium purpureum), Med sati (Medicago sativa), Pap rhoe (Papaver rhoeas),Pol avic (Polygonum aviculare), Sen vulg (Senecio vulgaris), Sil noct (Silene noctiflora), Sin arve (Sinapis arvensis), Ste medi (Stellaria media), Thl arve (Thlaspi arvense),Tri inod (Tripleurospermum inodorum), Ver hede (Veronica hederifolia), Ver pers (Veronica persica), Ver poli (Veronica polita), Vio arve (Viola arvensis).

46

Obr. 3 Ordinační diagram vyjadřující vliv technologie zpracování půdy a roku na výskyt plevelů Vysvětlivky ke zkratkám: rok 2010, rok 2011. Technologie zpracování půdy: MT – minimalizační technologie, CT – orba, NT – bezorebná technologie. Druhy plevelů: Cap burs (Capsella bursa-pastoris), Cir arve (Cirsium arvense), Con orie (Consolida orientalis), Des soph (Descurainia sophia), Fall con (Fallopia convolvulus), Fum offi (Fumaria officinalis), Gal apar (Galium aparine), Che albu (Chenopodium album), Lac serr (Lactuca serriola), Lam ampl (Lamium amplexicaule), Lam purp (Lamium purpureum), Med sati (Medicago sativa), Pap rhoe (Papaver rhoeas), Pol avic (Polygonum aviculare), Sen vulg (Senecio vulgaris), Sil noct (Silene noctiflora), Sin arve (Sinapis arvensis), Ste medi (Stellaria media), Thl arve (Thlaspi arvense),Tri inod (Tripleurospermum inodorum), Ver hede (Veronica hederifolia), Ver pers (Veronica persica), Ver poli (Veronica polita), Vio arve (Viola arvensis).

47

5.3.1 Výsledky analýzy rozptylu a testování metodou LSD Z výsledků analýzy rozptylu vyplývá, že počty druhů plevelů v porostu pšenice ozimé byly statisticky průkazně rozdílné mezi jednotlivými variantami. Z výsledků analýzy rozptylu Indexu diverzity vyplývá, že mezi sledovanými variantami byly počty druhů plevelů v porostu pšenice ozimé statisticky průkazně rozdílné. Tab. 28 Výsledky analýzy rozptylu počtu druhů plevelů Součet Stupně Průměrný čtverců volnosti čtverec 3314,337 1 3314,337 Abs. člen 1,253 1 1,253 Rok 14,670 1 14,670 Předplodina Zpracování 25,465 2 12,733 půdy 288,708 276 1,046 Chyba

Tab. 29 Výsledky analýzy rozptylu Indexu diverzity Součet Stupně Průměrný čtverců volnosti čtverec 89,38248 1 89,38248 Abs. člen 0,23550 1 0,23550 Rok 1,25425 1 1,25425 Předplodina Zpracování 1,05392 2 0,52696 půdy 12,62230 276 0,04573 Chyba

48

F

p 3168,447 1,198 14,024

0,000000 0,274617 0,000220

12,172

0,000009

F

p 1954,442 5,149 27,426

0,000000 0,024026 0,000000

11,522

0,000016

Z výsledků testování minimální průkazné diference (LSD) vyplývá, že rozdíly v počtu druhů byly statisticky průkazné mezi předplodinami a variantami zpracování půdy. Dle výsledků testování LSD Indexu diverzity byla společenstva plevelů druhově pestřejší v roce 2010, po předplodině vojtěšce, u minimalizace a bezorebné technologie. Tab. 30 Výsledky testování LSD počtu druhů plevelů Rok sledovaní Průměrný počet druhů (druh.m-2) 2010 3,45 2011 3,33 Předplodina Průměrný počet druhů (druh.m-2) Kukuřice 3,17 Vojtěška 3,62 Zpracování půdy Průměrný počet druhů (druh.m-2) CT 3,17 MT 3,81 NT 3,20

Statistická průkaznost (α =0,05) a a Statistická průkaznost (α =0,01) a b Statistická průkaznost (α =0,01; α =0,05) a b a Vysvětlivky: stejná písmena (a, a) znamenají statistickou neprůkaznost. Tab. 31 Výsledky testování LSD Indexu diverzity Rok sledovaní Průměrný Idiv. 2010 2011 Rok sledovaní

0,53 0,59

Statistická průkaznost (α =0,05) a b Statistická průkaznost (Α =0,01)

2010 2011 Předplodina

0,53 0,59 Průměrný Idiv.

Kukuřice Vojtěška Zpracování půdy

0,62 0,49 Průměrný Idiv.

CT MT NT

0,64 0,50 0,53

a a Statistická průkaznost (α =0,01) a b Statistická průkaznost (α =0,01; α =0,05) a b b

Vysvětlivky: stejná písmena (a, a) znamenají statistickou neprůkaznost.

49

5.4 Diskuze 5.4.1 Vliv technologie zpracování půdy na zaplevelení v porostu ozimé pšenice Při porovnání tří variant zpracování půdy (orba, minimalizace a přímé setí) bylo zjištěno největší zaplevelení, jak je patrné z grafu (přílohy Obr. 12), na variantě s minimalizačním zpracováním půdy a nejmenší na variantě, kde byla použita tradiční technologie

zpracování

půdy.

Tyto

výsledky

potvrzují

zjištění

HŮLY

a PROCHÁZKOVÉ (2008), kteří uvádějí, že v porostech ozimé pšenice bylo nižší zaplevelení vyhodnoceno na variantách s tradičním zpracováním půdy v krátkodobém i střednědobém polním pokusu. HŮLA a PROCHÁZKOVÁ (2008) dále uvádějí, že z výsledků polních pokusů a provozních pozorování je patrné, že způsob zpracování půdy významně ovlivňuje intenzitu zaplevelení, druhovu pestrost plevelů a působí i na jednotlivé druhy plevelů. V porostech ozimé pšenice na variantě s orbou dominovaly druhy jako je rozrazil lesklý, rozrazil perský, ptačinec prostřední a hluchavka objímavá. Z těchto druhů měl největší frekvenci výskytu rozrazil lesklý s počtem 151 jedinců. MIKULKA (1999) uvádí, že v případě převážného pěstování ozimých plodin dochází k přemnožení právě přezimujících druhů plevelů. Na minimalizační variantě vykazovaly největší zastoupení druhy jako je rozrazil lesklý, hluchavka objímavá, kokoška pastuší tobolka a ptačinec prostřední (přezimující plevelné druhy). Na pozemcích, kde byla použita minimalizace byl početně nejvíce zastoupen rozrazil lesklý (216 jedinců) oproti ostatním technologiím zpracování půdy. Častější výskyt rozrazilu lesklého u minimalizační technologie uvádí i HŮLA a

PROCHÁZKOVÁ (2008). Nárůst počtu ozimých plevelů při minimalizovaném

zpracování půdy také potvrzuje SKUTERUD ET AL. (1996). I MIKULKA (1999) uvádí, že minimalizační technologie vyhovují druhům jako je ptačinec prostřední a hluchavka objímavá. Na pozemcích s bezorebnou technologií zpracování půdy se v porostech ozimé pšenice nejvíce vyskytovala kokoška pastuší tobolka, rozrazil lesklý, ptačinec prostřední a tolice vojtěška. Nejvyšší zastoupení zde měla kokoška pastuší tobolka s počtem 141 jedinců. Zvýšený výskyt ozimých plevelů u bezorebné technologie zmiňuje i BOROVIČKOVÁ (1992). Výskyt rozrazilu lesklého na půdách s takovým zpracováním půdy potvrzuje i WINKLER a ZELENÁ (2005). KOSTELANSKÝ (2004) uvádí, že po

50

výsevech do nezorané půdy bylo pozorováno snížení výskytu některých polních plevelů jako hořčice rolní a některá rdesna, k podobnému zjištění docházíme i v našem pokusu. SKUTERUD ET AL. (1996) uvádí podobné výsledky, kdy přímé setí je ve srovnání s orbou příčinou většího výskytu plevelů. Grafickým vyjádřením statistické analýzy je ordinační diagram, kde druhy plevelů a zpracování půdy ozimé pšenice jsou zobrazeny jako body, které mají odlišnou barvu a tvar. Z ordinačního diagramu (Obr. 1) vyplývá, že orba více vyhovovala druhům, jako je rozrazil perský, ostrožka východní, úhorník mnohodílný. Jedná se o přezimující plevelné druhy. U minimalizační technologie zpracování půdy byly více zastoupeny druhy jako je rozrazil lesklý, hluchavka nachová, penízek rolní. Druhy, které byly ovlivněny bezorebným systémem zpracování půdy jsou: svízel přítula, tolice vojtěška a heřmánkovec nevonný. Rozrazil lesklý a hluchavka nachová se objevují u minimalizace právě proto, že jsou to druhy velmi přizpůsobivé a dokáží velmi brzy vytvářet velké množství semen. Ty se při mělkém zpracování půdy kumulují ve svrchní vrstvě půdy, ze které pak tyto druhy klíčí. Počet druhů mezi variantami zpracování půdy byly následující. Na variantě, kde byla provedena orba bylo nalezeno 20 druhů plevelů, na pozemcích s minimalizací se vyskytovalo 17 plevelných rostlin a v porostech s bezorebnou technologií bylo zjištěno 14 druhů plevelů. Vyšší průměrný počet druhů ale vykazovala minimalizace a bezorebná technologie. MIKULKA (1999) uvádí, že druhová diverzita plevelové vegetace klesá při používání minimalizačních technologií. V tomto pokusu však docházíme ke zjištění, že plevelná společenstva jsou druhově pestřejší u minimalizační a bezorebné technologie.

5.4.2 Vliv předplodiny na zaplevelení v porostu ozimé pšenice Zaplevelení v porostu ozimé pšenice bylo vyhodnoceno po dvou předplodinách, kukuřici na siláž a vojtěšce. HŮLA a PROCHÁZKOVÁ (2008) uvádějí, že ozimá pšenice je velmi náročná na předplodinu a je schopna ji dobře výnosově zúročit. V našich podmínkách je vhodnou předplodinou právě vojtěška zanechávající v půdě velké množství posklizňových zbytků, z nichž se pozvolna uvolňuje dusík. V porostech ozimé pšenice po předplodině kukuřici na siláž dominovaly druhy jako je kokoška pastuší tobolka, rozrazil lesklý, rozrazil perský a ptačinec prostřední. Z 51

těchto druhů měla největší frekvenci výskytu kokoška pastuší tobolka s počtem 224 jedinců. Po předplodině vojtěšce vykazovaly v ozimé pšenici největší zastoupení druhy jako jsou rozrazil lesklý, hluchavka objímavá, ptačinec prostřední, tolice vojtěška a rozrazil perský. Jak uvádí WINKLER a SMUTNÝ (2011) hluchavka objímavá je druh, který vojtěška svou konkurencí nepotlačuje a umožňuje tak vytvoření nových rozmnožovacích orgánů. Na pozemcích, po předplodině vojtěšce byl početně nejvíce zastoupen rozrazil lesklý (297 jedinců). WINKLER a SMUTNÝ (2011) uvádějí, že druhům jako je rozrazil lesklý a rozrazil perský umožňuje vojtěška vytvoření nových semen, ale v následné plodině se tyto druhy vyskytují velmi nerovnoměrně. To může být způsobeno produkcí semen jen na některých místech nebo tím, že nově vytvořená semena mají odlišnou dormance a klíčí pouze některá z nich. Vojtěška jako předplodina ozimé pšenice významně ovlivňuje intenzitu zaplevelení a druhové složení plevelů. Na vyhodnocovaných pozemcích bylo po předplodině kukuřici nalezeno 23 druhů plevelů a po předplodině vojtěšce pak druhů 17. Vyšší druhová diverzita však byla zjištěna u vojtěšky. Vyšší zaplevelení u předplodiny vojtěšky, vyjadřuje graf na Obr. 14 (přílohy). Dá se tedy předpokládat, že u jednoletých plevelů mohlo dojít ke shromáždění semen v horní vrstvě půdy, které vysemenily v předplodině. Na základě ordinačního diagramu (Obr. 2) lze říci, že předplodina vojtěška ovlivnila druhy plevelů jako je svízel přítula, ptačinec prostřední, hluchavka objímavá a tolice vojtěška. Druhy, které byly nejvíce ovlivněny předplodinou kukuřicí na siláž jsou: penízek rolní, hluchavka nachová a kokoška pastuší tobolka.

5.4.3 Vliv ročníku na zaplevelení v porostu ozimé pšenice Zaplevelení v porostu ozimé pšenice bylo zkoumáno v letech 2010 a 2011. V roce 2010 bylo na pozemku celkem nalezeno 1101 jedinců plevelů. Je to více, než v roce 2011, kdy bylo celkově zjištěno 1014 plevelných rostlin. Z těchto výsledků můžeme říci, že větší zaplevelení bylo v roce 2010. Příčinou mohly být pravděpodobně vyšší úhrny srážek v měsíci květnu, kdy spadlo 102,4 mm srážek. Naopak suché a teplé jaro, jak uvádí WINKLER ET. AL. (2001), může mít vliv na snížení frekvence výskytu jednoletých druhů plevelných společenstev. V roce 2010 dominuje hluchavka objímavá (213 jedinců) a rozrazil lesklý (197 jedinců). Plevele měly pravděpodobně vhodné podmínky pro přezimování a stačily se 52

rozmnožit brzy na jaře, ještě před aplikací herbicidů. Rok 2011 byl příznivý pro druh rozrazil lesklý s počtem 287 jedinců a kokošku pastuší tobolku s počtem 186 jedinců. Toto zjištění je také patrné z ordinačního diagramu (Obr. 3). Zastoupeny byly opět druhy přezimující, schopné přežít nízké teploty. Společenstva plevelů byla druhově pestřejší v roce 2010. Rozdíly v počtu druhů byly statisticky průkazné mezi předplodinami a variantami zpracování půdy. Na základě dosažených výsledků lze dospět k závěru, že druhová diverzita plevelů v porostech ozimé pšenice je závislá jak na faktorech, jako je způsob zpracování půdy a předplodina, ale částečný vliv můžou mít i meteorologické podmínky.

53

6 ZÁVĚR Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv rozdílných technologií zpracování půdy a zjistit dopady na druhovou diverzitu plevelů v porostu ozimé pšenice. 

Zpracování půdy má velký význam na výskyt plevelů. Při porovnání tří variant zpracování půdy bylo zjištěno největší zaplevelení u varianty s minimalizační technologií a nejmenší na variantě, kde byla použita technologie tradiční (orba). Vysoká intenzita zaplevelení nastala u minimalizace pravděpodobně kvůli mělkému zpracování půdy, které dostatečně nepoškozuje hlouběji uložené kořeny. Na variantě, kde byla provedena orba bylo nalezeno 20 druhů plevelů, na pozemcích s minimalizací se vyskytovalo 17 plevelných rostlin a v porostech s bezorebnou technologií bylo zjištěno 14 druhů plevelů. Na variantě s orbou dominoval rozrazil lesklý a rozrazil perský. Na minimalizační variantě vykazoval největší zastoupení rozrazil lesklý a hluchavka objímavá. Na pozemcích s bezorebnou technologií se v nejvíce vyskytovala kokoška pastuší tobolka a rozrazil lesklý.



Průměrný počet druhů byl u minimalizační a bezorebné technologie vyšší oproti technologii tradiční. Celkově druhů však bylo málo. Z velké části se jednalo a jednoleté přezimující druhy plevelů. Na pozemcích, kde byla použita minimalizace bylo zastoupeno 216 jedinců rozrazilu lesklého, což bylo nejvíce jedinců, oproti ostatním technologiím zpracování půdy. U bezorebné technologie byla v hojné míře zastoupena kokoška pastuší tobolka s počtem 141 jedinců. Docházíme tedy ke zjištění, že plevelná společenstva jsou druhově pestřejší u minimalizační a bezorebné technologie.



U redukovaných technologií zpracování půdy (minimalizace a bezorebná technologie) můžeme předpokládat rozvoj druhů, které brzo tvoří plody a semena (rozrazil lesklý, hluchavka objímavá, kokoška pastuší tobolka a ptačinec prostřední) a druhy s obtížnou regulovatelností (tolice vojtěška).

54



Pole je řízený ekosystém, který utváří člověk. Především intenzifikací zemědělství dochází ke snižování druhové diverzity porostů, se kterým pak dále může souviset snižování divezity živočichů. Jedním z dopadů nízké rozmanitosti společenstva plevelů může být omezená potravní nabídka pro živočichy, kdy následně dojde k narušení potravního řetězce. Hlodavci budou postrádat dostatek semen a píce z plevelných rostlin. Také ptáci a vyšší obratlovci mohou mít omezené zdroje potravy. Z důvodu nízké rozmanitosti časně jarních druhů jako je rozrazil lesklý, hluchavka nachová a kokoška pastuší tobolka může dojít k omezené pastvě pro opylovače. Plevele mohou přispívat k ozelenění polí a krajiny. Mohou přispívat k obohacování vzduchu o kyslík a odčerpávat CO2. Při malé diverzitě plevelných druhů může být více půda ohrožena vodní a větrnou erozí. Obecně lze říci, že s vyšší diverzitou roste odolnost společenstva. Při masivním používání chemických prostředků však zůstává otázkou, zda je vůbec možné druhovou diverzitu plevelů nějak zachovat a současně podpořit, protože celý ekosystém je výrazně ovlivňován vůli člověka – pěstitele.

55

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ARSHAD, M., A., GILL, K., S., IZAURRALDE, R., C., 1998: Wheat production, weed population and soil properties subsequent to 20 years of sod as affected by crop rotation and tillage. Journal of Sustainable Agriculture.12, 2, p. 131-154. BOHÁČ, J., MOUDRÝ, J., DESETOVÁ, L., 2006: Biodiversity and Agriculture. Život. Prostr., Vol. 41, No. 1. Katedra agroekologie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity V Českých Budějovicích. Dostupné na: http://www.jaroslavbohac.wz.cz/download/05_bohac.pdf BOROVIČOVÁ, L., 1992: Vliv zpracování půdy na výskyt plevelů v plodinách osevního postupů. Rostlinná výroba, 38, p. 611-617. BRANT, V., PIVEC, J., NECKÁŘ, K., 2011: Vliv zpracování půdy na její vlhkost během vegetace. Česká zemědělská univerzita v Praze. Úroda, 7, s. 74-76.

BUHLER, D., D., 1995: Influence of tillage systems on weed populations dynamics and management in corn and soybean in the central USA. Crop Science. 35, p. 1247-1258. DVOŘÁK, J., 1987: Zemědělské soustavy, vybrané kapitoly – polní plevele, 2.vyd. Brno, Vysoká škola zemědělská, 59 s. DVOŘÁK, J., REMEŠOVÁ, I., 2004: Polní plevele. In: Kostelanský, F., Obecná produkce rostlinná, 2. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 212 s. DVOŘÁK, J., SMUTNÝ, V., 2008: Herbologie: integrovaná ochrana proti polním plevelům, 1.vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 184 s.

FULLER, R. J., NORTON, L. R., et al., 2005: Benefi ts of organic farming to biodiversity vary among taxa. Biology Letters 1: 431–434.

56

GILL, K. S., ARSHAD, M. A., 1995: Weed flora in the early growth period of spring crops under conventional, reduced, and zero tillage systems on a clay soil in northern Alberta, Canada. Soil and Tillage Research, 33: 1, 65-79; 20 ref. HRON, F., KOHOUT, V., 1974: Polní plevele – Metody plevelářského výzkumu a praxe, 1. vyd. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 224 s. HRON F., KOHOUT V., 1988: Plevele polí a zahrad. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, České Budějovice, 343 s. HŮLA, J., PROCHÁZKOVÁ, B. a kol., 2002: Vliv minimalizačních a půdoochranných technologií na plodiny, půdní prostředí a ekonomiku, Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 103 s. HŮLA, J., PROCHÁZKOVÁ, B. a kol., 2008: Minimalizace zpracování půdy, 1.vyd. Praha, Profi Press, 246 s. CHLOUPEK, O., PROCHÁZKOVÁ, B., HRUDOVÁ, E., 2005: Pěstování a kvalita rostlin, 1.vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 181 s. JANDÁK, J., POKORNÝ, E., PRAX, A., 2010: Půdoznalství, 3.vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 143 s. KINKOROVÁ, J., 2003: Perspektivy použití biologického hubení plevelů pomocí dvoukřídlých s cílem omezit používání pesticidů. Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby. KOHOUT, V., 1997: Plevele polí a zahrad, Praha, Agrospoj, 232 s. KOHOUT, V., ŠKODA, V., ZITTA, M., 1992: Obecná produkce rostlinná, Praha, skriptum VŠZ, 281 s.

57

KOHOUT, V., ŠKODA, V., 1993: Regulace rozšíření polních plevelů nechemickými způsoby, Praha, Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie Agronomické fakulty VŠZ Praha, 36 s. KOLEKTIV, 2012: Biologická rozmanitost (diverzita) + Globální distribuce biodiverzity.

Online

cit.

2012-03-09.

Dostupné

na:



http://ekologie-v-

kostce.blogspot.com/2011/07/biologicka-rozmanitost-diverzita_04.html KOLEKTIV, 2012: Diverzita. Encyklopedie online cit. 2012-03-09. Dostupné na:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Diverzita KOLEKTIV, 2012: Ekologické zemědělství a biodiverzita. Bioinstitut online cit. 201203-09. Dostupné na: http://www.bioinstitut.cz/documents/eko_zem_a_biodiverzita_web.pdf  KOSTELANSKÝ, F., 2004: Obecná produkce rostlinná, 2. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 212 s. KUBÁT, K., 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia. Praha. 928 s. MÁCHAL, A., 2006: Malý ekologický a environměntální slovníček, 4. vyd. Brno, Rezekvítek, 56 s. MAJERÍKOVÁ, J., ŠIMON, J., 1982: Výskyt plevelů v porostech hlavních obilnin v osevních postupech s různou intenzitou zpracování půdy, hnojení dusíkem a výsevkem. In: Kolektiv autorů, Plevele v agroekosystému – Metody integrované ochrany. Český ústřední výbor společnosti zemědělské, Brno, 152 s.

MAYOR, J.,P., MAILLARD, A., 1995: Results from an over-20-years-old ploughless tillage experiment at Changins. IV. Seed bank and weed control. Revue Suisse d'Agriculture. 27: 4, p. 229-236; 28 ref.

58

MARADA, P., HAVLÍČEK, Z., SKLÁDANKA, J., 2010: Ochrana přírody a krajiny – Ekosystémové služby, nový trend zemědělského podnikání, 1.vyd. Brno, Mendlova univerzita v Brně, 45 s.

MCCLOSKEY, M., C., FIRBANK, L., G., WATKINSON, A., R., WEBB, D., J., 1998: Interactions between weeds of winter wheat under different fertilizer, cultivation and weed management treatments. Weed Research Oxford. 38: 1, p. 11-24; 29 ref.

MEISS,

H.,

AUGIRON,

S.,

ARTAUX,

A.,

HUSSE,

S.,

RACAPÉ

M.,

BRETAGNOLLE, V., 2011: Do Agri-Environmental Schemes (AES) enhance weed diversity? 4th Workshop of the EWRS Working Group: Weeds and Biodiversity, European Weed Research Society, CNRS-Centre d’Etudes Biologiques de Chizé, France. Agrosup Dijon. MIKULKA, J. a kol., 1999: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. 1.vyd., Praha, 160 s. MIKULKA, J., KNEIFELOVÁ, M. a kol., 2005: Plevelné rostliny, 2.vyd. Praha, Profi Press, 148 s.

MOHLER, C., L., 1993: A model of the effects of tillage on emergence of weed seedlings. Ecological Applications. 3: 1, 53-73; 4 pp. of ref. MORAVEC, J., JENÍK, J., 1994: Složení a struktura rostlinného společenstva. In: Moravec J., Fytocenologie, 1.vyd. Praha, Academia, 403 s. MŽP, 2012: Definice, význam a funkce půdy. Online cit. 2012-03-13. Dostupné na: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/definice_pudy/$FILE/OOHPPDefinice_pudy-20080820.pdf

PYKHTIN, I. G., DUDKIN, I. V., GONCHAROV, N. F., 1995: Reducing the weediness of a cereal-row crop rotation. Zemledelie, No. 4, 23-24.

59

PRIMACK, R.B., KINDLMANN, P., JERSÁKOVÁ, J., 2001: Biologické principy ochrany přírody, 1.vyd. Praha, Portál s.r.o., 352 s.

RADECKI, A., OPIC, J., 1995: The influence of zero-tillage on black earths on the number of weeds in the corn-field and yield of plants. Roczniki Nauk Rolniczych. Seria A, Produkcja Roslinna. 111: 3-4, p. 47-57. RAUS, A., ŠABATKA, J., 1999: Vliv půdoochranného zpracování půdy na půdní organickou hmotu. Úroda, 6, s. 16-17.

SIEGRIST, S., SCHAUB, D., et al., 1998. Does organic agriculture reduce soil erodibility? The results of a longterm fi eld study on loess in Switzerland. Agriculture, Ecosystems and Environment 69: 253–265.

SKUTERUD, R., SEMB, K., SAUR, J., MYGLAND. S., 1996: Impact of reduced tillage on the weed flora in spring cereals. Norwegian-Journal-of-AgriculturalSciences. 10: 4, 519-532. SOUKUP, J., 2005: Metody regulace zaplevelení. In: Mikulka J, Kneifelová M. (eds.).: Plevelné rostliny, Profi Press s.r.o. Praha, s. 39 -58. STACH, J., 2000: Regulace plevelů v podmínkách minimálního zpracování půdy. Weed regulation under minimal soil treatment. Sborník příspěvků z česko-slovenské konference 7.-8. Června 2000. Využití různých systémů zpracování půdy při pěstování rostlin. VÚRV v Praze, s. 31-34. ŠARAPATKA, B. a kol., 2010: Agroekologie: východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření, Olomouc, Bioinstitut, 440 s. ŠARAPATKA, B., HEJCMAN, M., 2004: Diverzita a ekologické zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, 47 s.. Databáze online cit. 2012-03-09. Dostupné na: http://www.bioinstitut.cz/documents/studie_sarapatka.pdf

60

ŠARAPATKA, B., NIGGLI, U. a kol., 2008: Zemědělství a krajina: cesty k vzájemnému souladu, 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 271 s. TER BRAAK, C., J., F., 1998: CANOCO – A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen. WINKLER, J., 2006: Vliv různých postupů zpracování půdy na aktuální zaplevelení, Autoreferát disertační práce, Brno, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 45 s. WINKLER, J., BROTAN, J., 2011: Vliv sněhu a zpracování půdy na zaplevelení jarního ječmene. Úroda, 9, s. 25-28. WINKLER, J., SMUTNÝ, V., 2011: Vliv předplodiny vojtěšky na zaplevelení ozimé pšenice. Úroda, 11, s. 20-24. WINKLER, J., ZELENÁ, V., 2005: Vliv rozdílné technologie zpracování půdy na druhové spektrum plevelů v ozimé řepce. Sborník MZLU, Brno, 8, č.5, s. 187-194. WINKLER, J., ZELENÁ, V., ŠULÁKOVÁ, H., 2001: Vliv suchého a teplého jara v roce 2000 na druhové spektrum plevelů v ječmenu jarním a v pšenici ozimé. In: Majerčák, J., Hurtalová, T. (ed.): IX posterový deň s medzinárodnou účasťou „Transport vody, chemikálií a energie v systéme poda-rastlina-atmosféra“, Bratislava, 29. 11. 2001. Sborník CD-ROM.

61

Seznam použitých tabulek

Tab. 1

Dlouhodobé průměry teplot a úhrnů srážek za jednotlivé měsíce (1961 až 1990)

Tab. 2

Úhrny srážek (mm) za jednotlivé měsíce pro rok 2010 a 2011

Tab. 3

Průměrné teploty (C) za jednotlivé měsíce pro rok 2010 a 2011

Tab. 4

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě

Tab. 5

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě

Tab. 6

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii

Tab. 7

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii

Tab. 8

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po bezorebné technologii

Tab. 9

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině kukuřici na siláž a po bezorebné technologii

Tab. 10

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě

Tab. 11

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po orbě

Tab. 12

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii

Tab. 13

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po minimalizační technologii

Tab. 14

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po bezorebné technologii

Tab. 15

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině kukuřici na siláž a po bezorebné technologii

Tab. 16

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po orbě

Tab. 17

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po orbě

Tab. 18

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po minimalizační technologii

Tab. 19

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po minimalizační technologii

Tab. 20

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii 62

Tab. 21

Počty plevelů v roce 2010 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii

Tab. 22

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po orbě

Tab. 23

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po orbě

Tab. 24

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po minimalizační technologii

Tab. 25

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po minimalizační technologii

Tab. 26

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii

Tab. 27

Počty plevelů v roce 2011 po předplodině vojtěšce a po bezorebné technologii

63

PŘÍLOHY

64

8 SEZNAM PŘÍLOH Obr. 4

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů na variantě s orbou

Obr. 5

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů na minimalizační variantě

Obr. 6

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů na bezorebné variantě

Obr. 7

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů po předplodině kukuřici na siláž

Obr. 8

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů po předplodině vojtěšce

Obr. 9

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů v roce 2010

Obr. 10

Graf vyjadřující zastoupení druhů plevelů v roce 2011

Obr. 11

Graf vyjadřující porovnání počtu druhů plevelů u jednotlivých variant zpracování půdy

Obr. 12

Graf vyjadřující porovnání zaplevelení u jednotlivých variant zpracování půdy

Obr. 13

Graf vyjadřující porovnání počtu druhů plevelů u jednotlivých předplodin

Obr. 14

Graf vyjadřující porovnání zaplevelení u jednotlivých předplodin

Obr. 15

Graf vyjadřující porovnání počtu druhů plevelů u jednotlivých roků

Obr. 16

Graf vyjadřující porovnání zaplevelení u jednotlivých roků

Obr. 17

Letecký snímek pokusné stanice Žabčice s vyznačením pokusu

Obr. 18

Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)

Obr. 19

Ptačinec prostřední (Stellaria media)

Obr. 20

Svízel přítula (Galium aparine)

Obr. 21

Violka rolní (Viola arvensis)

65