Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta
V LIV PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY NA REÁLNOU MZDU V USA (P R ÁC E ST U DE NT Ů M AG I STER S KÉ H O S T UD I A )
Jan Filip
Abstrakt V odborné studii se věnuji vlivu první světové války na postavení odborových organizací ve Spojených státech amerických. Kladu si za cíl v prvé řadě odpovědět na otázky: Jak první světová válka ovlivnila reálné mzdy zaměstnanců a poměr mezd odborářů a odborově neorganizovaných? První světová válka byla v historii USA druhou zkušeností s válečnou ekonomikou (po americké občanské válce), poprvé ovšem měly v ekonomice odborové organizace své významné místo. Rozhodl jsem se analyzovat vliv první světové války na reálné mzdy zaměstnanců, jelikož jej považuji za podstatný. V první kapitole rozeberu vliv válečných událostí na reálné mzdy zaměstnanců a v kapitole druhé na poměr mezd odborářů a odborově neorganizovaných.
Abstract In my thesis I focus on the effect of World War 1 on labour unions power in the United States of America. The goal is to answer these questions: How did World War I influence real wages of employees and the ratio between wages of union workers and non-union workers? World War I was already a second experience with war economy in the history of the USA (remember American Civil War). For the first time, though, labour unions played important role in the American economy. I have decided to analyze the effect of World War I on the real wages of employees because I consider it an important one. In Chapter One I will analyze the influence of war on real wages of employees and in Chapter Two on the ratio between wages of union workers and non-union workers.
Klíčová slova Odborové organizace, první světová válka, reálná mzda, vládní regulace Key words
Trade unions, World War 1, real wages, labour market, government
regulations
JEL Klasifikace / JEL Classification F16, J50, K20, N32, N42
Seznam použitých zkratek NWLB
National War Labor Board
Národní válečný výbor práce
USA
United States of America
Spojené státy americké
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................................... 1 1. VÝVOJ REÁLNÉ MZDY ............................................................................................................................................... 2 2. ROZDÍL MZDY ODBORÁŘŮ A ODBOROVĚ NEORGANIZOVANÝCH ......................................................................................... 6 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 11 SEZNAM LITERATURY .......................................................................................................................................... 13 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................... 16
Úvod Období přelomu století s sebou přinášelo stále rapidnější změny ve společnosti, ekonomice i technologiích. Pokrok na poli vědy a techniky umožňoval stále více lidem být dostatečně produktivní na to, aby již nemuseli přežívat a mohli začít žít. Jistota zaměstnání byla pro některé pracovníky skutečností. Důležitějším faktorem jejich zaměstnání se pro ně stávalo to, v jakých podmínkách pracují. Totální válka, která propukla na evropském kontinentu, odkud se poté rozšířila i do dalších koutů světa, byla konfliktem, v němž rozhodovaly jak počet vojáků, tak i počet moderních zbraní. Faktory jako propojenost světové ekonomiky, kulturní vazby k Evropě a domácí odpor vůči ponorkové válce vedené Německem1 zatáhly do války i USA. Množství výzbroje požadované spojenci po USA nemohlo být vyrobeno jen díky navýšení počtu pracovníků z řad nezaměstnaných. Muselo dojít k intenzifikaci výroby stávajících zaměstnanců. Kvalifikovaná lidská práce se ovšem obtížně reprodukuje v krátkém období, a proto v případě náhlé potřeby zvýšit produkci začíná být relativně vzácnější. Ztráta kvalifikovaného zaměstnance je tedy nákladnější a jeho vyjednávací síla tím roste. Odborové organizace sdružující převážně kvalifikované zaměstnance by tedy měly mít silnější pozici ve vyjednáváních během podobných událostí. Podepsala se skutečně první světová válka na schopnosti odborů prosazovat své požadavky (vyšší mzdy, kratší pracovní doba)? Pokud ano, jakým způsobem? Na tyto otázky jsem se rozhodl odpovědět po částech a co možná nejpřehledněji. V odborné studii se věnuji třem otázkám. Jaký vliv na odborové hnutí měly změny cenové hladiny? Čím bylo umožněno zkracování pracovní doby? Měly odbory vůbec pozitivní vliv na pracovní podmínky svých zaměstnanců? Potýkal jsem se s problémy, jejichž příčina ležela v odlišnosti statistických údajů v různých zdrojích. Byl jsem proto ve svých závěrech opatrný a snažil jsem se prezentovat pohledy více stran na tuto problematiku.
1
Broadberry, Stephen; Harrison, Mark, (eds.); Economics of World War I; Cambridge Univerzity Press, The Edinburgh Building, Cambridge, UK, 2009; str. 312–313; ISBN 978-0-521-10725, Sondhaus; Lawrence; World War I: The Global Revolution; Cambridge, New York, Cambridge University Press, 2011; str. 327; ISBN 978-0-521-51648-8.
1
1. Vývoj reálné mzdy Zkracování průměrné týdenní pracovní doby v některých odvětvích1 v době první světové války nijak nevybočovalo z trendu, který začal na přelomu století, a bylo nadále pozvolné. Hodinové mzdy se mezi lety 1894 a 1914 zvýšily nominálně o 56,2 %, zatímco mezi lety 1915 a 1918 až o 38,6 %. Ceny potravin vzrostly mezi lety 1894 a 1914 nominálně o 60 % a mezi lety 1915 a 1918 o 65 % až 70,4 %. Náklady na bydlení vzrostly mezi lety 1915 a 1918 nominálně o 71,8 %2 (přičemž data United States Bureau of the Census hovoří o 60,3 %).3 Jiný zdroj uvádí 60% zvýšení nominálních cen od začátku války v Evropě do vstupu USA do války v dubnu 1917 a další 20% zvýšení nominálních cen během následujících 4 měsíců (celkem 92 % oproti předválečné situaci). Pak začalo období fixování cen a do podepsání příměří v listopadu 1918 vzrostly ceny nominálně jen o dalších 6 % (celkem 103,5 % oproti předválečné situaci). 4 Podle údajů United States Bureau of Labour Statistics a National Industrial Conference Board vzrostly náklady na bydlení od roku 1915 do uzavření příměří nominálně o 64 %, maloobchodní ceny nominálně o 83 % a velkoobchodní ceny nominálně o 106 %. 5 Další data hovoří o 12% nárůstu nominálních týdenních mezd odborářů a 46% nárůstu nominálních maloobchodních cen potravin mezi lety 1913 a 1917.6 Lze s jistotou předpokládat, že mzdy v odvětvích průmyslu, která získávala největší armádní zakázky (loděnice, munice, zbraně apod.), rostly výrazněji7 než mzdy v odvětvích spojených
Čísla se týkají těchto odvětví: výroba vlněného a bavlněného zboží, obuvnické, dřevozpracující, stavebnické, pekárenské, kamenické, kovozpracující a tiskařské (Douglas, Paul H.; Lamberson, Frances; The Movement of Real Wages, 1890–1918; The American Economic Review, Vol. 11, No. 3 (Sep., 1921), str. 413; American Economic Association; URL: http://www.jstor.org/stable/1804510; dostupné dne 21. 2. 2014). 2 Douglas, Lamberson; str. 415, 419–420. 3 Broadberry; Harrison; str. 318. 4 Stewart, Walter W.; Prices During the War; Quarterly Publications of the American Statistical Association, Vol. 17, No. 131 (Sep., 1920), str. 309; American Statistical Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2965347; dostupné dne 21. 2. 2014. 5 Rosa, Edward B.; Expenditures and Revenues of the Federal Government; Annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 95, Taxation and Public Expenditures (May, 1921), str. 84–87; Sage Publications, Inc. in association with the American Academy of Political and Social Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1014540; dostupné dne 21. 2. 2014. 6 Watkins, Gordon S.; Labor Problems and Labor Administration in the United States During the World War; Urbana, University of Illinois, 1920; str. 96; URL: http://www.unz.org/Pub/WatkinsGordon-1920?View=ReadIt; dostupné dne 21. 2. 2014. 7 Některá data ukazují mezi lety 1914 a 1919 roční nárůst reálné mzdy ve zpracovatelském průmyslu o 3,26 % (Whaples, Robert; Winning the Eight-Hour Day, 1909–1919; The Journal of Economic History, Vol. 50, No. 2 (Jun., 1990), str. 395; Cambridge University Press on behalf of the Economic History Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2123280; dostupné dne 21. 2. 2014). 1
2
s válkou nepřímo (dřevozpracující, papírenské, potravinářské apod.). Z výše uvedených čísel můžeme vyčíst, že reálné mzdy některých zaměstnanců8 v průběhu války klesaly, což mohl být impulz k tomu, aby se rozhodli sjednotit v odborové organizaci a přimět zaměstnavatele ke zlepšení pracovních podmínek. Statistické údaje nasvědčují tomu, že se tak skutečně dělo 9 a první světová válka tedy byla příčinou zvýšení počtu odborářů (nepřímo přes svůj vliv na cenovou hladinu) a posílení odborového hnutí. V některých odvětvích však první světová válka průlom10 ve zkracování pracovní doby (a obecně ve zlepšování pracovních podmínek) způsobila, jelikož poptávka po práci začala výrazně
Další statistiky hovoří o jen velmi mírném, spíše nulovém, nárůstu reálných mezd mezi lety 1900 a 1914 a poklesu reálné mzdy mezi lety 1914 a 1918 (Faulkner, Harold Underwood; Starr, Mark; Labor in America; New York, Harper & Brothers, 1949; str. 131–133). To je v rozporu se statistikou, podle níž reálné mzdy vykazovaly od roku 1880 do roku 1920 stabilní mírný nárůst, byť značně zpomalený mezi lety 1914 a 1917 (Lebergott, Stenley; Manpower in economic growth: The American record since 1800; str. 163, 523; New York; San Francisco; London; Toronto: McGraw-Hill Book Company, 1964). Jiná čísla potvrzují mezi lety 1915–1918 nárůst reálných mezd kvalifikovaných dělníků ve válečném průmyslu, malý nárůst reálných mezd u zaměstnanců jako celku a až 23% pokles reálných platů státních zaměstnanců (Schaffer, Ronald; America in the Great War: The Rise of the War Welfare State; New York, Oxford: Oxford University Press, 1991; str. 73; ISBN 0-19-504904-7), který by ovšem mohl být z části vysvětlen vznikem mnoha nových pracovních míst ve státní správě, z nichž některá mohla být s relativně nízkým finančním ohodnocením či na zkrácený úvazek. 19% nárůst reálných mezd zaměstnanců v průmyslu mezi lety 1915 a 1919 zmiňuje ve své knize Foner. Upozorňuje však také na fakt, že nominální mzdy milionů pracovníků nerostly takovým tempem jako nominální ceny (Foner, Phillip S.; Labor nad World War I, 1914–1918; New York, 1987; str. 340; ISBN 0-7178-0638-3). 8 A jelikož růst nominálních mezd většinou zaostával za růstem nominálních cen životních potřeb, pak i pracovníci, kterým celkově v průběhu války reálná mzda vzrostla, mohli po určitou dobu mít reálnou mzdu pod předválečnou úrovní. 9 Wolman; Leo; The Growth of American Trade Unions, 1880–1923; New York: National Bureau of Economic Research, Inc., 1924; str. 34–38, 62–63; ISBN 0-87014-005-1, Ashenfelter, Orley; Pencavel, John H.; American Trade Union Growth: 1900–1960; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 83, No. 3 (Aug., 1969), str. 446; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1880530; dostupné dne 21. 2. 2014, Davis; Horace B.; The Theory of Union Growth; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 55, No. 4 (Aug., 1941), str. 617, 619, 622– 623, 625–626; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1884120; dostupné dne 21. 2. 2014. 10 Svou pro odbory pozitivní roli sehrála také americká vláda (Feldman, Glenn; Labour Repression in the American South: Corporation, State, and Race in Alabama’s Coal Fields, 1917–1921; The Historical Journal, Vol. 37, No. 2 (Jun., 1994), str. 347; Cambridge University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/2640206; dostupné dne 21. 2. 2014). Odbory ve zbrojním průmyslu byly slabé před první světovou válkou. Po jejím začátku se však zbrojní průmysl stal prioritním a státní instituce s ním podle toho zacházely. Zaměstnanci se chopili své šance a z enormní poptávky po svých produktech vytěžili výrazná zvýhodnění. Kromě zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby museli zaměstnavatelé přestat klást překážky vstupu svých zaměstnanců do odborů. Kvůli nedostatečné praxi odborů (vzhledem k jejich slabému postavení v předválečných letech) však obstarávaly hlavní zastoupení zaměstnanců státem zřízené instituce (Haydu, Jeffrey; "No Change in Existing Standards"? Production, Employee Representation, and Government Policy in the United States, 1917–1919; Journal of Social History, Vol. 25, No. 1 (Autumn, 1991), str. 49–51; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/3788503; dostupné dne 21. 2. 2014). Podobná situace byla také v loďařském průmyslu (Haydu; str. 52–54) a na železnici (Garrison, Lloyd K.; Labor Relations in the Railroad Industry; Proceedings of the Academy of Political Science, Vol. 17, No. 2, Transportation Development in the United States (Jan., 1937), str. 27–28; The Academy of Political Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1172528; dostupné dne 21. 2. 2014, Carter, W. S.; Effect of Federal Control on Railway Labor; Proceedings of the Academy of Political Science in the City of New York, Vol. 8, No. 2, War Labor Policies
3
růst, protože firmy chtěly plnit co nejvíce válečných zakázek. Například v těžařském průmyslu došlo v letech 1916 a 1917 díky vysokým cenám uhlí a nízké nabídce práce (oboje způsobené první světovou válkou) k uzavření několika mzdových dohod, které byly cílem odborářů sdružených v United Mine Workers of America již mnoho let před válkou. Mzdy v těžařském průmyslu nikdy nebyly vyšší.11 Postupem let se také stále větší část pracovní síly přesouvala na nová místa ve státní správě, jež byla vytvořena kvůli válečné situaci. Jednalo se například o instituce dohlížející na chod válečné ekonomiky, úřady kontrolující pracovní podmínky ve válečném průmyslu, zahraniční zpravodajové apod. S přímým vstupem USA do války v dubnu 1917 se nabídka práce dále zmenšovala o rozšiřující se vojenský personál.12 Důležitou roli sehrála také vláda a její instituce.13 Jakým způsobem americká vláda financovala vlastní válečnou kampaň lze nalézt v tabulce číslo 1. Tabulka 1 Financování první světové války mezi dubnem 1917 a květnem 191914 Zdroj financování Daňové a nedaňové příjmy Půjčky od veřejnosti Přímá měnová tvorba Nepřímá měnová tvorba Celkové náklady války
Mld. dolarů 7,3 24 1,6 4,8 3316
% 22 5815 5 15 100
Mld. dolarů 7,3 24 1,6 4,8 37,7
% 19,3 63,7 4,2 12,7 100
Sondhaus; str. 316.17 Pravé dva sloupce jsou vlastní výpočty na základě Sondhausových čísel, ovšem bez chyb.
and Reconstruction (Feb., 1919), str. 64, 68; The Academy of Political Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1172151; dostupné dne 21. 2. 2014). 11 Notz, William; The World’s Coal Situation During the War: II; Journal of Political Economy, Vol. 26, No. 7 (Jul., 1918), str. 697–698; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1821993; dostupné dne 21. 2. 2014, Graebner, William; Great Expectations: The Search for Order in Bituminous Coal, 1890–1917; The Business History Review, Vol. 48, No. 1 (Spring, 1974), str. 71; The President and Fellows of Harvard College; URL: http://www.jstor.org/stable/3113197; dostupné dne 21. 2. 2014. 12 Whaples; str. 394–395, Haydu; str. 45, Hopkins, Archibald; Labor Unpreparedness; The North American Review, Vol. 207, No. 749 (Apr., 1918), str. 632; University of Northern Iowa; URL: http://www.jstor.org/stable/25121865; dostupné dne 21. 2. 2014. 13 Whaples; str. 395, Kennedy, David M.; Over here: the First World War and American society; str. 267; Oxford: Oxford University Press, 1982; ISBN: 0-19-503209-8. 14 Hugh Rockoff uvádí ve své knize (Rockoff, Hugh; America’s Economic Way of War: War and the US Economy from the Spanish-American War to the Persian Gulf War; Cambridge University Press; Reissue edition (May 7, 2012); str. 101; ISBN-10: 0521676738; ISBN-13: 978-0521676731) na straně 125 tabulku mající podat čtenáři informace o zdrojích financování první světové války. Je však velmi zmatená a s množstvím chyb (například „Daňové a nedaňové příjmy“ uvádí ve výši 16,9 mld. a „Přímou měnovou tvorbu“ v hodnotě 1,4 mld., přestože pro toto číslo uvedl stejný zdroj, jako pro číslo 1,6 mld. ve svém článku U. S. Economy in World War I z roku 2008 apod. V tomto článku dostupném online (Rockoff, Hugh; edited by Robert Whaples; US Economy in World War I; EH.Net Encyclopedia, (Feb., 2008); URL http://eh.net/?s=rockoff; dostupné dne 21. 2. 2014) prezentuje tabulku stejnou jako Sondhaus (v knize uvedené jako zdroj Tabulky 2). 15 24 mld. je ve skutečnosti po zaokrouhlení 73 % z 33 mld. 16 Zřejmě bez započtení „Nepřímé měnové tvorby“. 17 Jako svůj zdroj uvádí práci Friedmana a Schwartzové z roku 1963 A Monetary History of the United States.
4
Jednou z možných odpovědí na otázku proč zaměstnanci v některých odvětvích poptávali zkracování pracovní doby, je zvyšování jejich reálných mezd, jež jim umožnilo poptávat větší množství volného času. Za války byla navíc tlumena produkce statků, které nebyly určeny pro válku, a tak zaměstnanci neměli tolik možností jak utrácet svoje peníze, proto mohli více nakupovat právě volný čas.18 Druhým možným vysvětlením je zvýšení intenzity práce, 19 které nastalo v důsledku rapidního zvýšení poptávky po produktech jejich práce. Firmy, jež získaly vládní zakázku a nebyly schopné v dostatečně krátké době najmout potřebný počet nových pracovníků pro její splnění, byly odkázány na schopnosti managementu motivovat zaměstnance k větším výkonům, čehož mohl management dosáhnout například zvýšením mezd. Někteří pracovníci však nebyli ochotni pracovat s takovým vypětím po stále stejné množství hodin, a proto se domáhaly zkrácení pracovní doby. Tato poptávka jednotlivých pracovníků byla tlumočena odbory a to tím úspěšněji, čím větší byl jejich počet (viz tabulka č. 2) a tržní síla, která byla za první světové války nejvyšší v celé dosavadní historii.20 Tabulka 2 Počet odborářů v letech 1912–1919 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919
2 452 400 2 716 300 2 687 100 2 582 600 2 772 700 3 061 400 3 467 300 4 125 20021
2 483 500 2 753 400 2 716 900 2 607 700 2 808 000 3 104 600 3 508 400 4 169 10022
2 567 700 2 755 400 3 041 500 3 450 200 4 095 80023
18
Whaples; str. 405. Fairris, David; From Exit to Voice in Shopfloor Governance: The Case of Company Unions; The Business History Review, Vol. 69, No. 4 (Winter, 1995), str. 506; The President and Fellows of Harvard College; URL: http://www.jstor.org/stable/3117143; dostupné dne 21. 2. 2014. 20 Whaples; str. 395, Fairris; str. 505–506, Whiteside, Noelle; Welfare Legislation and the Unions during the First World War; The Historical Journal, Vol. 23, No. 4 (Dec., 1980), str. 858; Cambridge University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/2638729; dostupné dne 21. 2. 2014, Wakstein, Allen M.; The Origins of the Open-Shop Movement, 1919–1920; The Journal of American History, Vol. 51, No. 3 (Dec., 1964), str. 464; Organization of American Historians; URL: http://www.jstor.org/stable/1894896; dostupné dne 21. 2. 2014, Meeker, Royal; Employees’ Representation in Management of Industry; The American Economic Review, Vol. 10, No. 1, Supplement, Papers and Proceedingsof the Thirty-second Annual Meeting of the American Economic Association (Mar., 1920), str. 92; American Economic Association; URL: http://www.jstor.org/stable/1811888; dostupné dne 21. 2. 2014. 21 Troy, Leo; Trade Union Membership, 1897–1962; The Review of Economics and Statistics, Vol. 47, No. 1 (Feb., 1965), str. 93; The MIT Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1924128; dostupné dne 21. 2. 2014. 22 Wolman; str. 33. 23 Barnett, George E.; The Present Position of American Trade Unionism; The American Economic Review, Vol. 12, No. 1, Supplement, Papers and Proceedingsof the Thirty-fourth Annual Meeting of the American Economic Assocication (Mar., 1922), str. 55; American Economic Association; URL: http://www.jstor.org/stable/1805401; dostupné dne 21. 2. 2014. 19
5
Samozřejmě existence poptávky zaměstnanců po zkrácení pracovní doby není dostatečnou podmínkou pro to, aby k jejímu zkrácení skutečně došlo. Bylo potřeba, aby na straně zaměstnavatele vznikla ochota k uspokojení této poptávky. Hlavní faktory, které motivovaly zaměstnavatele ke zkrácení pracovní doby, byly následující: (1) vládní zakázky umožňovaly finančně zvládnout zkrácení pracovní doby; (2) vládní zakázky dostávaly především ty firmy, které se osvědčily jako stabilní, kde zaměstnanci nestávkují. Takového stavu bylo dosaženo zlepšováním pracovních podmínek, například zkracováním pracovní doby; (3) tlak státních institucí na zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců;24 (4) udržovat dobré vztahy se zaměstnanci a vládou v době válečné nouze a projevovat tak patriotismus zlepšovalo obraz zaměstnavatelů v očích veřejnosti;25 (5) první světová válka utlumila příliv imigrantů, kteří byli tradičně ochotní pracovat po delší pracovní dobu, a znemožnila proto zaměstnavatelům tak jednoduše substituovat zaměstnance požadující menší počet hodin;26 (6) pokrok na poli vědy a řízení podniků umožnil snížit množství potřebné lidské práce pro danou jednotku výstupu.27
2. Rozdíl mezd odborářů a odborově neorganizovaných Jedním ze způsobů jak určit vliv odborů na své členy je zjištění rozdílu mezi mzdou odborářů a odborově neorganizovaných (odborové premium). Při takovém porovnání ovšem vznikají problémy, jelikož odbory přijímají převážně členy s nadprůměrnou kvalifikací, kteří by měli nadprůměrné mzdy, i kdyby nebyli členy odborů. Respektive měli by nadprůměrné mzdy díky své nadprůměrné kvalifikaci, nikoliv díky členství v odborech. Debbie Mullin se ve své studii28 zabývá dvěma pracemi, které se zaměřily na odborové premium iowských odborářů v roce 189429 (Eichengreen, 34% premium)30 a celonárodní
24
Haydu; str. 45, Whaples; str. 403, Barnett; The Present Position of American Trade Unionism; str. 48, Kaufman, Bruce E.; The Determinants of Strikes in the United States, 1900–1977; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 35, No. 4 (Jul., 1982), str. 483; Cornell University, School of Industrial & Labor Relations; URL: http://www.jstor.org/stable/2522662; dostupné dne 21. 2. 2014. 25 Zvyšoval se tak odbyt neválečných výrobků firmy, pokud nějaké měla, anebo se jednalo o investici do budoucna, kdy firma přijde s koncem války o část vojenských zakázek a přesune část výroby do produkce jiných statků (Schaffer; str. 50–51). 26 Whaples; str. 399. 27 Whaples; str. 405. 28 Mullin, Debbie; A New Look at the Union Wage Premium during the Early Years of the AFL; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 51, No. 2 (Jan., 1998), str. 253–268; Cornell University, School of Industrial & Labor Relation; URL: http://www.jstor.org/stable/2525217; dostupné dne 21. 2. 2014.
6
odborové premium v roce 189031 (Dillon a Gang, 22% premium).32 Mullin upozorňuje na fakt, že výrazné 34% odborové premium vzešlo z údajů nasbíraných v době výrazného hospodářského propadu, jenž nastal po panice roku 1893. V dobách hospodářského propadu se dá očekávat snížení počtu odborářů, ovšem především těch s podprůměrnou (na člena odborů) kvalifikací. Tudíž by se v dobách ekonomické krize stávaly z odborů společenství vybraných, velmi kvalifikovaných, zaměstnanců, jejichž mzda by tak byla oproti odborově neorganizovaným výrazně vyšší, třeba až o oněch Eichengreenem prezentovaných 34 %. Mullin však proti této teorii staví dvě studie.33 První z nich přišla v roce 1986 se závěry, že v dobách ekonomického poklesu nebyli ani ti zkušenější pracovníci ochráněni před ztrátou zaměstnání, která byla rozložena mezi všechny vrstvy zaměstnanců. Závisela spíše na osudu zaměstnavatele, než na schopnostech jednotlivých zaměstnanců (Keyssar, Out of Work). Druhá z roku 1995 zjistila, že i někteří z kvalifikovanějších odborářů rušili svá členství v dobách vysoké nezaměstnanosti (Mullin a Mullin, The Sources of Solidarity in Nineteenth-Century American Unions).34 Dalším možným vysvětlením 34% odborového premia v Eichengreenově studii je fakt, že odbory vznikaly v 90. letech 19. století převážně ve firmách, jež měly silné postavení na trhu. Takové firmy generovaly nadprůměrné zisky, takže měly odbory z čeho ukrajovat. Tuto úvahu podporují zjištění Carda a Olsona v jejich studii z roku 1995. Eichengreenovy závěry také mohly být ovlivněny rigiditou mezd odborářů v počátečním období ekonomické krize. Zaměstnavatelé pociťovali snížení zisků v důsledku paniky v předešlém roce, ovšem nebyli vždy schopni správně předpovědět, jak dlouho toto období potrvá. Proto začali propouštět nekvalifikované (častěji tedy odborově neorganizované) a po určitou dobu drželi mzdy kvalifikovaných (a tedy častěji odborářů) na původní úrovni.
29
Eichengreen, Barry; The Impact of Late Nineteenth-Century Unions on Labor Earnings and Hours: Iowa in 1894; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 40, No. 4 (Jul., 1987), str. 501–515; Cornell University, School of Industrial & Labor Relations; URL: http://www.jstor.org/stable/2524054; dostupné dne 21. 2. 2014. 30 Ve své další práci uvádí Eichengreen na straně 447 průměrnou hodnotu odborového premia na konci 19. století na 18% (Eichengreen, Barry; Gemery, Henry A.; The Earnings of Skilled and Unskilled Immigrants at the End of the Nineteenth Century; The Journal of Economic History, Vol. 46, No. 2, The Tasks of Economic History(Jun., 1986), str. 441–454; Cambridge University Press on behalf of the Economic History Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2122175; dostupné dne 21. 2. 2014). 31 Dillon, Patricia; Gang, Ira; Earnings Effects of Labor Organizations in 1890; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 40, No. 4 (Jul., 1987), str. 516–527; Cornell University, School of Industrial & Labor Relations; URL: http://www.jstor.org/stable/2524055; dostupné dne 21. 2. 2014. 32 Mullin, str. 254. 33 Mullin, str. 258. 34 Ani jedna studie ovšem nevyvrací teoretickou úvahu, že čím kvalifikovanější odborář byl, tím spíše si zaměstnání udržel. Pouze dokládají, že i mezi těmi kvalifikovanějšími se našli tací, kteří o práci přišli.
7
Vzhledem k tehdejší technologické úrovni se dá také očekávat, že síť kontaktů, již odbory vytvářely, umožňovala propuštěným odborářům nalézt lépe placené místo, než které si byl schopen nalézt odborově neorganizovaný.35 Ke zjištění přesnějšího odborového premia (jež by nebylo ovlivněné faktory vzešlými z přítomnosti ekonomické krize) využila autorka dat ze státu Maine, který je dle jejího názoru strukturou trhu práce Iowě velmi podobný, z roku 1890 a výsledné odborové premium ve výši 9,2 % považuje za aplikovatelné i na Iowu v roce 1894, kdyby se země nenacházela v ekonomické krizi. Rozdíl mezi 34 % a 9,2 % přisuzuje tedy právě ekonomickému cyklu. Co se týče druhé studie uvádějící na celonárodní úrovni v roce 1890 22% odborové premium, tak zaprvé autorka upozorňuje na fakt, že za odboráře byli považováni ti, kteří v roce 1889 finančně přispěli některé odborové organizaci. Finančně však mohli přispívat i solidární odborově neorganizovaní, přičemž tento jev by se vyskytoval častěji u těch s nadprůměrnou mzdou, jež si mohli dovolit darovat peníze. Zároveň za odboráře nebyli považování noví členové v roce 1890, u nichž se dá očekávat nižší mzda. Zadruhé byl průzkum, z něhož čerpali autoři data, prováděn v odvětvích, kde měly odbory silné postavení. Všechny tyto faktory mohly zvýšit odborové premium nad jeho skutečnou úroveň.36 Eichengreen37 tlumočí závěr z knihy Paula Douglase z roku 1930 Real wages in the United States, 1890–1926: odborové premium zpočátku rostlo, ovšem mezi lety 1914–1930 stagnovalo. Premium způsobné členstvím v odborech (nikoliv vyšší produktivitou, situací na trhu práce, stavem ekonomiky ani žádným dalším přijatelným činitelem) potvrzují ve své práci také Griffin, Wallace a Rubin ve své společné práci38 a Rubin dále také v samostatné práci.39 Jak se vstup USA do války stával pravděpodobnějším, sílily snahy prosadit legislativu, která by, podle některých radikálně,40 změnila dosavadní situaci na trhu práce. Od června roku 1917 začaly vznikat dohody mezi zaměstnanci (zastupovanými především odbory), zaměstnavateli a
35
Mullin, str. 256, 259. Mullin, str. 261, 263–267. 37 Eichengreen; The Impact of Late Nineteenth-Century Unions on Labor Earnings and Hours: Iowa in 1894; str. 501. 38 Griffin, Larry J.; Wallace, Michael E.; Rubin, Beth A.; Capitalist Resistance to the Organization of Labor Before the New Deal: Why? How? Success?; American Sociological Review, Vol. 51, No. 2 (Apr., 1986), str. 153; American Sociological Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2095513; dostupné dne 21. 2. 2014. 39 Rubin, Beth A.; Class Struggle American Style: Unions, Strikes and Wages; American Sociological Review, Vol. 51, No. 5 (Oct., 1986), str. 618, 630; American Sociological Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2095488; dostupné dne 21. 2. 2014. 40 Barnett, George E.; American Trade Unionism and the Standardization of Wages During the War; Journal of Political Economy, Vol. 27, No. 8 (Oct., 1919), str. 672; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1821904; dostupné dne 21. 2. 2014. 36
8
vládními úřady týkající se pracovních podmínek (hodinové mzdy, bezpečnost práce, omezení pro zaměstnávání žen a dětí atd.) v odvětvích důležitých pro vedení války. Tyto dohody mimo jiné fixovaly mzdy odborově neorganizovaných na úroveň odborářů.41 Premium se tak snižovalo. Tímto se první světová válka negativně podepsala na schopnosti odborů navyšovat mzdy, jelikož byl nárůst nákladů pro zaměstnavatele daleko vyšší, než kdyby mohl navýšit mzdy jen té části zaměstnanců, která byla v odborech. Zároveň odborově neorganizovaní nebyli tolik motivovaní vstoupit do odborů. Nechtěným důsledkem standardizace mezd podle situace v jednotlivých odvětvích v určité době42 bylo přetahování pracovníků do odvětví, jež obdržela velkou armádní zakázku a mohla při následném vyjednávání o stanovení standardů ve svém odvětví přijmout lepší podmínky pro zaměstnance. Jiná odvětví pak nebyla schopná plnit budoucí zakázky (i kdyby byly od americké vlády), kvůli rigiditám na trhu práce (například závazky pracovníka vůči novému zaměstnavateli či neochota stěhovat ze zpět do původního bydliště anebo podstoupit další stěhování). Zabránit tomuto jevu mělo stanovení maximálních mezd. Pochopitelně ani toto opatření problémy plně nevyřešilo, a proto na jaře začala jednání o propracovanější a jednotnější regulaci mezd a pracovních podmínek. Potíže, které by se úpravou stávajících regulací vyřešily, ovšem nebyly tak zásadní. Zúčastněné strany tudíž nebyly motivovány k takovému výkonu, jenž by tuto záležitost vyřešil do konce války.43 Odborům se podařilo přesvědčit Národní válečný výbor práce44 (National War Labor Board, NWLB) k tomu, aby zakázal některým velkým společnostem používat motivační platový systém. Individualizované platové sazby byly v rozporu s politikou odborů, jež se snažily dát svým
41
Watkins; str. 133–134, Barnett; American Trade Unionism and the Standardization of Wages During the War; str. 676–678, Douglas, Paul H.; Wolfe, F. E.; Labor Administration in the Shipbuilding Industry During War Time: I; Journal of Political Economy, Vol. 27, No. 3 (Mar., 1919), str. 153–154; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1820672; dostupné dne 21. 2. 2014, Squires, Benjamin M.; The National Adjustment Commission; Journal of Political Economy, Vol. 29, No. 7 (Jul., 1921), str. 544–546; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1822376; dostupné dne 21. 2. 2014, Bing, Alexander M.; The Work of the Wage-Adjustment Boards; Journal of Political Economy, Vol. 27, No. 6 (Jun., 1919), str. 425; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1821930; dostupné dne 21. 2. 2014. 42 Např. v případě loděnic se jednalo o mzdy platné 15. 7. 1917 (Barnett; American Trade Unionism and the Standardization of Wages During the War; str. 677, Douglas, Wolfe; Labor Administration in the Shipbuilding Industry During War Time: I; str. 151). 43 Barnett; American Trade Unionism and the Standardization of Wages During the War; str. 686–691, Willoughby, William Franklin; Government Organization in War Time and After: A Survey of the Federal Civil Agencies Created for the Prosecution of the War; New York, London, D. Appleton and Company, 1919; str. 241; URL: http://www.unz.org/Pub/WilloughbyWilliam-1919?View=ReadIt; dostupné dne 21. 2. 2014. 44 Vládní organizace zřízená na koordinaci americké válečné ekonomiky. NWLB převzal značnou část agendy většiny dříve zřízených organizací, vznikajících během války v jednotlivých odvětvích ekonomiky.
9
členům jistotu vysokých výdělků skrze kolektivní vyjednávání. 45 Odborově neorganizovaní tak přišli o možnost zvýšit výrazněji svou mzdu, zatímco odboráři (kteří o tuto možnost samozřejmě taktéž přišli) mohli využít ke zvýšení svých mezd kolektivní vyjednávání a premium se tím zvyšovalo. Rapidní zvyšování nominálních cen vyvolané první světovou válkou samo o sobě snižovalo podíl mezd kvalifikovaných a nekvalifikovaných, z nichž prvně jmenovaní byli s větší pravděpodobností členy odborů.46 Stejně tak se snižoval rozdíl mezi mzdami pracovníků na severu a na jihu, z nichž spíše mezi prvními byli členové odborů.47 Odbory s velkou pravděpodobností zvyšují v průměru mzdy svým členům (někdy dosáhnou odbory vítězství, jindy způsobí propuštění mnoha zaměstnanců, odborářů i odborově neorganizovaných) ovšem jejich samotná existence zvyšuje mzdy i odborově neorganizovaným, jelikož se zaměstnavatelé obávají o sjednocení této skupiny zaměstnanců v jejich firmě.48 Na druhou stranu existence odborů odrazuje od zakládání nových podniků. Peníze, jež by byly investovány do nové továrny, tak končí v jiných sektorech ekonomiky nebo v jiném státě.49 Zároveň mějme na paměti, že díky odborům plyne větší část tržeb do kapes zaměstnanců, kteří tyto peníze investují jinak, než by je investoval zaměstnavatel.50 Všechny tyto efekty dělají (při současném stavu znalostí a technologií) z opravdu přesného výpočtu odborového premia velmi obtížný úkol. Roční, měsíční, týdenní, denní či hodinová mzda, která je srovnávána pro určování odborového premia, je pouze jedním z faktorů důležitých pro zaměstnance, jež odbory ovlivňují. Pracovní podmínky (sociální programy, bezpečnost práce) nebo právní ochrana nejdou vždy jednoduše vyčíslit v penězích. 45
Montgomery, David; The "New Unionism" and the Transformation of Workers’ Consciousness in America, 1909–22; Journal of Social History, Vol. 7, No. 4 (Summer, 1974), str. 519–520; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/3786469; dostupné dne 21. 2. 2014. 46 Puth, Robert; American Economic History; Chicago, New York, San Francisco: Dryden, 1988; str. 374. 47 Fishback, Price V.; Kantor, Shawn Everett; Did Workers Pay for the Passage of Workers’ Compensation Laws?; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 3 (Aug., 1995), str. 733, 737; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/2946697; dostupné dne 21. 2. 2014. 48 Jako tomu bylo například v dolech v okolí Pittsburghu (Leiserson, William M.; Labor Conditions in the Mines of the Pittsburgh District; Annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 33, No. 2, Laborand Wages (Mar., 1909), str. 93; Sage Publications, Inc. in association with the American Academy of Political and Social Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1011567; dostupné dne 21. 2. 2014). 49 Pak by nedošlo k takovému nárůstu domácí zaměstnanosti, což by snižovalo hladinu průměrné mzdy v ekonomice. 50 Pak by se zaměstnanost zvýšila, pokud by peníze plynuly do odvětví s relativně vysokým mezním produktem práce.
10
Závěr První světová válka způsobila růst nominálních cen o 60 až 100 %, což poškodilo zaměstnance napříč všemi odvětvími. Zaměstnanci nespokojení se zaostáváním růstu svých mezd za růstem ostatních cen byli více motivováni ke vstupu do odborové organizace. Statistická data snažící se podchytit vývoj reálných mezd zaměstnanců nejsou příliš nakloněna tezi, že reálné mzdy vzrostly během první světové války. Dle mého názoru je však takový vývoj krajně nepravděpodobný a čísla, která takovému vývoji nasvědčují, vznikla pouze jako výsledek nepřesných statistických metod. Ke zkreslení došlo vlivem zvýšené cenové volatility ke konci války, na niž nemohli, nechtěli nebo nesměli zaměstnavatelé pružně reagovat, a která skutečně krátkodobě výrazně snížila reálnou mzdu zaměstnanců. Pokud však přijmeme předpoklad, že vývoj reálné mzdy zaměstnanců pro ně nebyl příznivý po celou dobu první světové války, pak musíme uznat (1) buď, že došlo k výraznému nárůstu nemzdových zaměstnaneckých výhod, (2) anebo že první světová válka byla obdobím, kdy ekonomická teorie tvrdící, že nárůst poptávky po práci při současném snížení nabídky práce zvýší reálnou mzdu,51 nebyla platná. První světová válka měla také na svědomí zvýšení poptávky po produktech práce amerických dělníků. Aby byly tyto produkty zaplaceny, došlo k transferu zdrojů napříč časem (financování zakázek půjčkami, které budou spláceny budoucími daňovými poplatníky) a prostorem (financování zakázek ze zvýšených daní, které byly vybrány v celých USA, anebo z peněz spojenců). Snaha získat tyto zdroje motivovala zaměstnavatele k tomu, aby měli lepší vztahy se svými stávajícími zaměstnanci nebo najali dostatečné množství nových, což však nebylo vždy možné. Byli tedy odkázáni především na zlepšení vztahů se svými současnými zaměstnanci. Toho dosáhli, pokud vycházeli vstříc jejich požadavkům. Odbory tak snáze prosazovaly zlepšení pracovních podmínek svých členů. Podobně jako zaměstnavatelé byla i americká vláda závislejší na současné pracovní síle, a proto i ona vyvíjela tlak na zlepšování pracovních podmínek. Začaly tak vznikat dohody mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a státními institucemi. Fixovaly mzdy odborově neorganizovaných na úroveň odborářů, čímž snižovaly široce pojaté odborové premium. To oslabovalo odbory, jelikož nemohly tak jednoduše zvyšovat svým členům mzdy a odborově neorganizovaní nebyli tolik motivovaní k tomu se do odborové organizace přidat. Na druhou stranu však odbory využily zvýšení svého vlivu během první světové války k tomu, aby přiměly NWLB zakázat
51
Respektive reálnou mzdu a/nebo nemzdové zaměstnanecké výhody.
11
některým velkým korporacím používat individualizovaný motivační platový systém. Zvýšit si mzdu tak bylo snazší pro odboráře, který měl podporu své organizace, než ve vyjednávání osamoceného odborově neorganizovaného zaměstnance. Ten pak byl motivovanější ke vstupu. První světová válka navíc vytvořila tlak na nárůst počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru během relativně krátké doby. Tím zlepšila vyjednávací pozice stávajících zaměstnanců, z nichž stále větší počet byl součástí odborů, a tak posílila vliv odborů jako celku například při bojkotech. Celkově vzato tedy první světová válka významně pomohla odborovým organizacím v USA zvýšit jejich vyjednávací sílu. Tím jim umožnila prosadit mnohá zlepšení pracovních podmínek jejich členů.
12
Seznam literatury Odborná literatura: 1.
Broadberry, Stephen; Harrison, Mark, (eds.); Economics of World War I; Cambridge Univerzity Press, The Edinburgh Building, Cambridge, UK, 2009; 345 s.; ISBN 978-0-521-10725-9. 2. Faulkner, Harold Underwood; Starr, Mark; Labor in America; New York, Harper & Brothers, 1949; 338 s. 3. Foner, Phillip S.; Labor nad World War I, 1914–1918; New York, 1987; str. 147; ISBN 0-7178-0638-3; 410 s. 4. Kennedy, David M.; Over here: the First World War and American society; Oxford: Oxford University Press, 1982; 404 s.; ISBN 0-19-503209-8. 5. Lebergott, Stenley; Manpower in economic growth: The American record since 1800; New York; San Francisco; London; Toronto: McGraw-Hill Book Company, 1964; 561 s. 6. Puth, Robert; American Economic History; Chicago, New York, San Francisco: Dryden, 1988; 640 s. 7. Rockoff, Hugh; America’s Economic Way of War: War and the US Economy from the Spanish-American War to the Persian Gulf War; Cambridge University Press; Reissue edition (May 7, 2012); 357 s.; ISBN-10 0521676738; ISBN-13 978-0521676731. 8. Schaffer, Ronald; America in the Great War: The Rise of the War Welfare State; New York, Oxford: Oxford University Press, 1991; 244 s.; ISBN 0-19-504904-7. 9. Sondhaus; Lawrence; World War I: The Global Revolution; Cambridge, New York, Cambridge University Press, 2011; str. 327; ISBN 978-0-521-51648-8. 10. Watkins, Gordon S.; Labor Problems and Labor Administration in the United States During the World War; Urbana, University of Illinois, 1920; 248 s.; URL: http://www.unz.org/Pub/WatkinsGordon1920?View=ReadIt; dostupné dne 21. 2. 2014. 11. Wolman; Leo; The Growth of American Trade Unions, 1880–1923; New York: National Bureau of Economic Research, Inc., 1924; 170 s. 12. Willoughby, William Franklin; Government Organization in War Time and After: A Survey of the Federal Civil Agencies Created for the Prosecution of the War; New York, London, D. Appleton and Company, 1919; 370 s.; URL: http://www.unz.org/Pub/WilloughbyWilliam-1919?View=ReadIt; dostupné dne 21. 2. 2014.
Internetové zdroje: 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Ashenfelter, Orley; Pencavel, John H.; American Trade Union Growth: 1900–1960; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 83, No. 3 (Aug., 1969), str. 434–448; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1880530; dostupné dne 21. 2. 2014. Barnett, George E.; American Trade Unionism and the Standardization of Wages During the War; Journal of Political Economy, Vol. 27, No. 8 (Oct., 1919), str. 670–693; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1821904; dostupné dne 21. 2. 2014. Barnett, George E.; The Present Position of American Trade Unionism; The American Economic Review, Vol. 12, No. 1, Supplement, Papers and Proceedingsof the Thirty-fourth Annual Meeting of the American Economic Assocication (Mar., 1922), str. 44–55; American Economic Association; URL: http://www.jstor.org/stable/1805401; dostupné dne 21. 2. 2014. Bing, Alexander M.; The Work of the Wage-Adjustment Boards; Journal of Political Economy, Vol. 27, No. 6 (Jun., 1919), str. 421–456; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1821930; dostupné dne 21. 2. 2014. Carter, W. S.; Effect of Federal Control on Railway Labor; Proceedings of the Academy of Political Science in the City of New York, Vol. 8, No. 2, War Labor Policies and Reconstruction (Feb., 1919), str. 64–76; The Academy of Political Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1172151; dostupné dne 21. 2. 2014. Davis; Horace B.; The Theory of Union Growth; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 55, No. 4 (Aug., 1941), str. 611–637; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1884120; dostupné dne 21. 2. 2014.
13
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
Dillon, Patricia; Gang, Ira; Earnings Effects of Labor Organizations in 1890; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 40, No. 4 (Jul., 1987), str. 516–527; Cornell University, School of Industrial & Labor Relations; URL: http://www.jstor.org/stable/2524055; dostupné dne 21. 2. 2014. Douglas, Paul H.; Lamberson, Frances; The Movement of Real Wages, 1890–1918; The American Economic Review, Vol. 11, No. 3 (Sep., 1921), str. 409–426; American Economic Association; URL: http://www.jstor.org/stable/1804510; dostupné dne 21. 2. 2014. Douglas, Paul. H.; Wolfe, F. E.; Labor Administration in the Shipbuilding Industry During War Time: I; Journal of Political Economy, Vol. 27, No. 3 (Mar., 1919), str. 145–187; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1820672; dostupné dne 21. 2. 2014. Eichengreen, Barry; Gemery, Henry A.; The Earnings of Skilled and Unskilled Immigrants at the End of the Nineteenth Century; The Journal of Economic History, Vol. 46, No. 2, The Tasks of Economic History(Jun., 1986), str. 441–454; Cambridge University Press on behalf of the Economic History Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2122175; dostupné dne 21. 2. 2014. Eichengreen, Barry; The Impact of Late Nineteenth-Century Unions on Labor Earnings and Hours: Iowa in 1894; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 40, No. 4 (Jul., 1987), str. 501–515; Cornell University, School of Industrial & Labor Relations; URL: http://www.jstor.org/stable/2524054; dostupné dne 21. 2. 2014. Fairris, David; From Exit to Voice in Shopfloor Governance: The Case of Company Unions; The Business History Review, Vol. 69, No. 4 (Winter, 1995), str. 494–529; The President and Fellows of Harvard College; URL: http://www.jstor.org/stable/3117143; dostupné dne 21. 2. 2014. Feldman, Glenn; Labour Repression in the American South: Corporation, State, and Race in Alabama’s Coal Fields, 1917–1921; The Historical Journal, Vol. 37, No. 2 (Jun., 1994), str. 343–364; Cambridge University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/2640206; dostupné dne 21. 2. 2014. Fishback, Price V.; Kantor, Shawn Everett; Did Workers Pay for the Passage of Workers’ Compensation Laws?; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 3 (Aug., 1995), str. 713–742; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/2946697; dostupné dne 21. 2. 2014. Garrison, Lloyd K.; Labor Relations in the Railroad Industry; Proceedings of the Academy of Political Science, Vol. 17, No. 2, Transportation Development in the United States (Jan., 1937), str. 27–35; The Academy of Political Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1172528; dostupné dne 21. 2. 2014. Graebner, William; Great Expectations: The Search for Order in Bituminous Coal, 1890–1917; The Business History Review, Vol. 48, No. 1 (Spring, 1974), str. 49–72; The President and Fellows of Harvard College; URL: http://www.jstor.org/stable/3113197; dostupné dne 21. 2. 2014. Griffin, Larry J.; Wallace, Michael E; Rubin, Beth A.; Capitalist Resistance to the Organization of Labor Before the New Deal: Why? How? Success?; American Sociological Review, Vol. 51, No. 2 (Apr., 1986), str. 147–167; American Sociological Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2095513; dostupné dne 21. 2. 2014. Haydu, Jeffrey; "No Change in Existing Standards"? Production, Employee Representation, and Government Policy in the United States, 1917–1919; Journal of Social History, Vol. 25, No. 1 (Autumn, 1991), str. 45–64; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/3788503; dostupné dne 21. 2. 2014. Hopkins, Archibald; Labor Unpreparedness; The North American Review, Vol. 207, No. 749 (Apr., 1918), str. 632–634; University of Northern Iowa; URL: http://www.jstor.org/stable/25121865; dostupné dne 21. 2. 2014. Kaufman, Bruce E.; The Determinants of Strikes in the United States, 1900–1977; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 35, No. 4 (Jul., 1982), str. 473–490; Cornell University, School of Industrial & Labor Relations; URL: http://www.jstor.org/stable/2522662; dostupné dne 21. 2. 2014. Leiserson, William M.; Labor Conditions in the Mines of the Pittsburgh District; Annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 33, No. 2, Laborand Wages (Mar., 1909), str. 92–101; Sage Publications, Inc. in association with the American Academy of Political and Social Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1011567; dostupné dne 21. 2. 2014. Meeker, Royal; Employees’ Representation in Management of Industry; The American Economic Review, Vol. 10, No. 1, Supplement, Papers and Proceedingsof the Thirty-second Annual Meeting of the American Economic Association (Mar., 1920), str. 89–102; American Economic Association; URL: http://www.jstor.org/stable/1811888; dostupné dne 21. 2. 2014. Montgomery, David; The "New Unionism" and the Transformation of Workers’ Consciousness in America, 1909–22; Journal of Social History, Vol. 7, No. 4 (Summer, 1974), str. 509–529; Oxford University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/3786469; dostupné dne 21. 2. 2014.
14
24. Mullin, Debbie; A New Look at the Union Wage Premium during the Early Years of the AFL; Industrial and Labor Relations Review, Vol. 51, No. 2 (Jan., 1998), str. 253–268; Cornell University, School of Industrial & Labor Relation; URL: http://www.jstor.org/stable/2525217; dostupné dne 21. 2. 2014. 25. Notz, William; The World’s Coal Situation During the War: II; Journal of Political Economy, Vol. 26, No. 7 (Jul., 1918), str. 673–704; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1821993; dostupné dne 21. 2. 2014. 26. Rockoff, Hugh; edited by Robert Whaples; US Economy in World War I; EH.Net Encyclopedia, (Feb., 2008); URL http://eh.net/?s=rockoff; dostupné dne 21. 2. 2014. 27. Rosa, Edward B.; Expenditures and Revenues of the Federal Government; Annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 95, Taxation and Public Expenditures (May, 1921), str. 1– 113; Sage Publications, Inc. in association with the American Academy of Political and Social Science; URL: http://www.jstor.org/stable/1014540; dostupné dne 21. 2. 2014. 28. Rubin, Beth A.; Class Struggle American Style: Unions, Strikes and Wages; American Sociological Review, Vol. 51, No. 5 (Oct., 1986), str. 618– 633; American Sociological Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2095488; dostupné dne 21. 2. 2014. 29. Squires, Benjamin M.; The National Adjustment Commission; Journal of Political Economy, Vol. 29, No. 7 (Jul., 1921), str. 543–570; The University of Chicago Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1822376; dostupné dne 21. 2. 2014. 30. Stewart, Walter W.; Prices During the War; Quarterly Publications of the American Statistical Association, Vol. 17, No. 131 (Sep., 1920), str. 305–313; American Statistical Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2965347; dostupné dne 21. 2. 2014. 31. Troy, Leo; Trade Union Membership, 1897–1962; The Review of Economics and Statistics, Vol. 47, No. 1 (Feb., 1965), str. 93–113; The MIT Press; URL: http://www.jstor.org/stable/1924128; dostupné dne 21. 2. 2014. 32. Wakstein, Allen M.; The Origins of the Open-Shop Movement, 1919–1920; The Journal of American History, Vol. 51, No. 3 (Dec., 1964), str. 460–475; Organization of American Historians; URL: http://www.jstor.org/stable/1894896; dostupné dne 21. 2. 2014. 33. Whaples, Robert; Winning the Eight-Hour Day, 1909–1919; The Journal of Economic History, Vol. 50, No. 2 (Jun., 1990), str. 393–406; Cambridge University Press on behalf of the Economic History Association; URL: http://www.jstor.org/stable/2123280; dostupné dne 21. 2. 2014. 34. Whiteside, Noelle; Welfare Legislation and the Unions during the First World War; The Historical Journal, Vol. 23, No. 4 (Dec., 1980), str. 857–874; Cambridge University Press; URL: http://www.jstor.org/stable/2638729; dostupné dne 21. 2. 2014.
15
Seznam tabulek Tabulka č. 1, str. 4: Financování první světové války mezi dubnem 1917 a květnem 1919 Tabulka č. 2, str. 5: Počet odborářů v letech 1912–1919
16
