Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Odvětvová studie č. 20
Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu – Horní zákon
Zpracoval tým specialistů Energie – stavební a báňské a.s. pod vedením Ing. Františka Ondruše
1
Obsah 1. Úvod
1
2. Analýza ustanovení horního zákona a střetových ustanovení souvisejících zákonů, majících zásadní vliv na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu. a) Historie novelizace horního zákona b) Analýza ustanovení horního zákona
2 -3 3 - 10
3. Surovinová politika státu a její role při těžbě nerostů
10 - 12
4. Fiskální politika státu v oblasti nerostných surovin
12 - 22
Úvod
A) 13 - 14
Náklady na útlum dolů
B) 14 - 20
I.)Geneze útlumu dolů a s tím souvisejících nákladů II.)Lokalizace a charakteristika útlumových činností III.)Operační program útlumových činností
C) Úhrady těžařů dle horního zákona
20 - 21
D) Úhrada za stanovení průzkumných území pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů
21 - 22
E) Závěr k fiskální politice státu.
22
5. Srovnání české legislativy s právní úpravou země EU – Polskem
22 - 24
6. Oblasti související s těžbou nerostů
24 - 26
a) Učňovské a střední odborné školství b) Sociální dopady omezení těžby
7. Závěry vyplývající ze studie 8. Podkladové materiály
26 - 27 28
Přílohy . Příloha č. 1 - tabulka k části odborné školství Příloha č. 2 - Historie novelizace horního zákona Příloha č. 3 - Historie novelizace zákona č. 61/1988 Sb. Příloha č. 4 - Průběh a náklady na zahlazování následků hornické činnosti v roce 2009 Příloha č. 5 - Problematika řešení důsledků po chemické těžbě ve Stráži pod Ralskem Příloha č. 6 – Celkové počty pracovníků v hornictví v letech 2000 a Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu – Horní zákon
2
1. Úvod V posledních letech se země EU začínají vážněji zabývat vlastní energetickou a surovinovou bezpečností. Ukazuje se krátkozrakost a rizikovost politiky 90. let, která pod tlakem zelených koncepcí dalšího vývoje společnosti omezila využívání domácích zdrojů nerostných surovin s tím, že potřebné zdroje Evropa získá (nebo ušetří) zelenými technologiemi nebo dovozem. Globalizovaný a prudce se rozvíjející svět však přinesl za posledních 20 let výrazné zvýšení výroby a spotřeby, které se neobejde bez zvýšených nároků na surovinové a energetické zdroje. Tento trend se stále prohlubuje. Navíc došlo k významnému přesunu výrobních kapacit zejména do asijských zemí. Důsledkem bylo, že tyto země se z vývozců nerostných surovin staly významnými dovozci (např. Čína, Indie). Promyšlenou strategií a dostatkem finančních zdrojů si zajišťují surovinové zdroje v rozvojových zemích a omezují tak pro krizemi postižené evropské země přístup k nerostným surovinám. Uvedený trend spolu s opakovanými krizovými situacemi a válečnými konflikty vede také ke zdražování surovin a pro země závislé na dovozech surovin se vytváří významný negativní faktor v zajištění jejich konkurenceschopnosti na globalizovaném trhu. Uvedenému negativnímu trendu lze reálně čelit především využitím domácích surovinových zdrojů. Konkurenceschopnost zemí na trhu surovin je dána především těmito zásadními faktory: · přírodními podmínkami (existence, velikost a kvalita ložisek nerostů a jejich lokalizace) · legislativními podmínkami (obecná pravidla nastavená horním zákonem a dalšími zákony upravujícími přístup k ložiskům nerostů a k jejich využití) · politikou státu (nastavení finančních nástrojů, dotace, investice státu do poznání vlastností území, ochrana ložisek nerostů pro jejich budoucí využití, podpora přístupu k nepřemístitelným ložiskům nerostů, ochrana práv podnikatelů, apod.). Přírodní podmínky jsou konstantní a z hlediska ložisek surovin je nelze změnit. Je tedy zřejmé, že z hlediska analýzy podmínek pro přístup k nerostným zdrojům je nutno analyzovat obecné podmínky dané právními předpisy. K posouzení podmínek pro konkurenční schopnost báňských podnikatelů je nezbytné zhodnotit i vliv konkrétní politiky státu (surovinová, energetická, fiskální, environmentální, informační), včetně vynutitelnosti práva (činnost soudů). Na základě tezí, které vytváří rámec pro tuto studii jsou níže předkládány návrhy na změnu ve stávajících zákonech, především v zákonech, které jsou v působnosti státní báňské správy. Návrhy nemají konkrétní legislativní úpravu a představují spíše základní záměr pro zpracování konkrétních novel zákonů a podklad pro jednání profesních sdružení báňských podnikatelů s MPO a ČBÚ.
3
2. Analýza ustanovení horního zákona a střetových ustanovení souvisejících zákonů, majících vliv na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu. a) Historie novelizace horního zákona (a zákona č. 61/1988 Sb.) Návrhů na změnu legislativního rámce hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, tj. horního zákona a jeho procesního zákona č. 61/1988 Sb., bylo za poslední 3 volební období Parlamentu ČR (tj. za dvanáct let od roku 1998 do roku 2010 včetně) podáno celkem 39. Šestnáct novel se týkalo Horního zákona, 23 novel zákona č. 61/1988 Sb. Z toho u Horního zákona se jednalo: · · · · · · ·
ve 13 případech o změny související, vyvolané novelami jiných zákonů ve 3 případech o přímou novelu ve 14 případech o vládní návrh ve 2 případech o poslanecký návrh ve 14 došlo ke schválení návrhu (87,5 %) v 1 případě byl návrh vzat zpět v prvním čtení v 1 případě prošel návrh pouze 1. čtením
Obsahově bylo nejzávažnější: -
odstranění dvojího režimu při placení úhrad z vydobytých nerostů – přijato definování opuštěného lomu jako starého důlního díla – přijato stanovení předkupního práva na koupi nebo pronájem pozemků v dobývacím prostoru ve vlastnictví státu - přijato změna výše úhrad v dobývacím prostoru – přijato stanovení povinnosti organizace ukládat finanční prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet a jejich ochrana – přijato změny v podmínkách odpisu zásob, možnost odnětí oprávnění k dobývání výhradního ložiska – zpět vzato stanovení povinnosti orgánů státní báňské správy postupovat při správě úhrad dle daňového řádu – přijato
U zákona č. 61/1988 Sb., jako procesní normy, se jednalo: -
v 21 případech se jednalo o novely vyvolané změnami jiných zákonů ve 3 případech se jednalo o přímou novelu v 21 případech se jednalo o vládní návrh ve 2 případech se jednalo o poslanecký návrh ve 20 případech došlo ke schválení novely (87 %) v 1 případě byl návrh zamítnut senátem v 1 případě byl návrh vzat zpět v 1. čtení 1 návrh prošel pouze 1. čtením 9 novel bylo vyvolaných aplikací směrnic EU do českého práva
4
Obsahově bylo nejzávažnější: -
změna části III. Výbušniny a související části IV. zákona – aplikace směrnice 93/15/EEC - přijato definice organizace pro účely zákona, upravení povinností zaměstnanců a organizace – přijato stanovení závaznosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti i pro právní nástupce účastníků řízení – přijato možnost vzniku oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem marným uplynutím lhůty – přijato vznik oprávnění pro ČBÚ vydávat stanoviska ke koncesím, u nichž se nakládá s výbušninami – přijato úprava řešení rozporů dle tohoto zákona – přijato rozsáhlá novela III části zákona, upravující nakládání s výbušninami – přijato definice vyhrazených technických zařízení – přijato upravení povinností organizace při zastavení provozu dolu nebo lomu – přijato
Z výčtu podaných novel je patrno, že se nejednalo o novely zásadní, vyjma sněmovního tisku č. 625 v 5. volebním období, který byl vzat vládou zpět v 1. čtení. Byly řešeny terminologické úpravy, kompetenční úpravy a ochrana finančních prostředků rezerv na sanace a rekultivace a důlní škody, kdy se stát pojistil proti jejich použití na jiné účely. Zásadní novely v oblasti provádění podmínek hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, úhrad a ochrany zásob nerostných surovin nebyly žádnou ze tří vlád premiérů Paroubka, Topolánka a Fischera navrženy. Protože se hmotné horní právo nijak zásadně ve sledovaném období nezměnilo, nedoznal ani zákon č. 61/1988 Sb. jako procesní norma žádných podstatných změn, vyjma tisku č. 225, který v podobě zákona č. 376/2007 Sb. přinesl rozsáhlou a podstatnou novelu části III. zákona, upravující nakládání s výbušninami v civilním sektoru. Dopad na organizace měla novela v podobě zákona č. 315/2001 Sb., kde byla definována organizace pro účely zákona a upraveny její práva a povinnosti a dále skutečnost, že rozhodnutí státní báňské správy, týkající se povolení hornické činnosti a stanovení dobývacího prostoru jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení. Přehled novelizace obou zákonů je patrný z příloh č. 2 a 3. .
b) Analýza ustanovení Horního zákona Provedli jsme analýzu horního zákona a souvisejících zákonů z pohledu jednotlivých kroků, které musí báňský podnikatel absolvovat v procesu získání průzkumných a těžebních práv. Cílem bylo nalézt zbytečné administrativní kroky, vyvolané přetrváváním přežitých administrativních úkonů z doby direktivního řízení hornictví státem, i nových zbytečných úkonů vyvolaných především nedůvodným roztříštěním působností orgánů veřejné správy v hornictví.
5
