Analýza legislativy v ČR

Analýza legislativy v ČR se zaměřením na nízkoenergetické a energeticky pasivní domy Projekt „ENERGY FUTURE“ České Budějovice, Březen 2010 aktualizace Říjen 2011

Analýza legislativy v ČR

Energy Future

Obsah -‐

1. Slovo úvodem ........................................................................................................................................ 4

-‐

2. Evropská unie a dopad jejich předpisů na ČR ........................................................................................ 6

-‐

2.1 Směrnice Rady č. 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Jedná se o základní směrnici, dle které proběhla harmonizace veřejného stavebního práva. ............................................................................................... 6

-‐

2.1.1 Požadavky na stavby ........................................................................................................................ 7

-‐

2.2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS ....................................................…………………………………………………...….....................………....8

-‐

2.3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování) .............................................................................................................. 9

-‐

2.3.1 Certifikát energetické náročnosti .................................................................................................. 12

-‐

2.4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti .......... 13

-‐

3. Zákony a nařízení uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR ............................................................................ 15

-‐

3.1. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) 15

-‐

3.1.1 Výběr lokality: ................................................................................................................................ 15

-‐

3.1.2 Územně plánovací dokumentace: .................................................................................................. 16

-‐

3.1.3 Zásady umísťování staveb: ............................................................................................................. 17

-‐

3.1.4 Povolování staveb: ......................................................................................................................... 20

-‐

3.1.5 Užívání staveb: ............................................................................................................................... 22

-‐

3.1.6 Lhůty pro rozhodování: .................................................................................................................. 24

-‐

3.2 zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií ................................................................................ 27

-‐

3.2.1 Výběr základních pojmů pro účely tohoto zákona ......................................................................... 27

-‐

3.2.2 Energetická náročnost budov ......................................................................................................... 28

-‐

3.2.3 Energetický audit ............................................................................................................................ 29

-‐

4. Vyhlášky ústředních orgánů veřejné správy ČR .................................................................................. 31

-‐

4.1 Přehled vyhlášek k provedení stavebního zákona: ........................................................................... 31

-‐

4.2 Vyhlášky k provedení zákona o energetické náročnosti budov ........................................................ 35

-‐

4.2.1 Třída energetické náročnosti budovy ............................................................................................. 36

-‐

4.2.2 Dělení staveb dle limitu primární energie: ..................................................................................... 37

-‐

4.2.3 Průkaz energetické náročnosti budovy .......................................................................................... 38

-‐

4.2.3 Vzor průkazu energetické náročnosti budovy ................................................................................ 40

-‐

5. Technické normy ................................................................................................................................. 46

-‐

6. Úřady spolupůsobící při rozhodování o stavbách ............................................................................... 61

2 2

Analýza legislativy v ČR Energy Future -‐ 6.1 Dotčené orgány ................................................................................................................................. 61 -‐

6.1.1 Energetika ...................................................................................................................................... 61

-‐

6.1.2 Další úseky státní správy: ............................................................................................................... 62

-‐

7. Přehled obecných stavebních úřadů v Jihočeském kraji: .................................................................... 78

3 3


Energy Future

1. Slovo úvodem Vážený čtenáři,

při sestavení záměru této analýzy si v souladu s projektovým zadáním autor vytkl za cíl zpracovat souhrnnou databázi informací pro veřejnost, která bude obsahovat základní přehled evropských, celorepublikových i místních předpisů, kterými je nutné se řídit při přípravě, realizaci a následném užívání nízkoenergetických a pasivních staveb v ČR. Tento segment výstavby je vybrán z toho důvodu, že klasické zdroje energií jsou vyčerpatelné a dodávky základních surovin k jejich výrobě lze lehce omezit. Pro výstavbu v příštích letech je proto nutné hledat a podporovat systémy, které umožní efektivní energetické úspory a to jak při výrobě materiálové základny, tak při realizaci staveb a jejich následném provozu. V případě užívání staveb se jedná především o úspory energií na vytápění a chlazení, přípravu teplé vody, větrání a osvětlení. Smyslem práce není úplný výčet a rozbor všech předpisů, které se dotýkají oblasti stavebnictví, ale základní analýza vybraných směrnic, zákonů a nařízení, vyhlášek ústředních orgánů státní správy, územně plánovací dokumentace krajů a obcí, technických norem a principů rozhodování o energeticky přívětivých stavbách – nízkoenergetických a energeticky pasivních domů. Z hlediska rozhodovacích procesů je nutno konstatovat, že vlastní povolení těchto domů se neliší od povolení běžných staveb. Přesto je pro jejich optimální návrh nutné zabezpečit výběr vhodné lokality, správné umístění novostaveb na vybraných pozemcích a k nim přizpůsobit hmotové a dispoziční uspořádání. Důležité je rovněž si uvědomit nutnost rozhodovacích procesů i k doprovodným pracím (např. zateplení fasád, zřízení vrtů pro tepelná čerpadla apod.) při stavebních úpravách běžných domů na nízkoenergetický standard. Z toho důvodu je do analýzy zahrnuta i část týkající se umísťování staveb, jejich povolování a užívání dle stavebního zákona i přehled hlavních orgánů spolupůsobících při rozhodovacích procesech včetně zákonů, které zakládají jejich působnost. Neméně podstatná je skutečnost, že výstavba energeticky úsporných domů je náročnější nejen z hledisek projektové dokumentace pro územní a stavební povolení, kdy správným řešením není pouze návrh tepelně izolačních vrstev konstrukcí v kombinaci s doplňkovým zdrojem vytápění, ale i z hlediska vyšších pořizovacích nákladů vnitřních technologií. Zvýšení pořizovacích nákladů však lze s ohledem na dotační politiku Evropské unie a v důsledku ní i České republiky částečně pokrýt přímými dotacemi. Při užívání stavby pak je nárůst investičních prostředků oproti tradičně pojaté výstavbě rychle pokryt úsporami provozních nákladů. Analýza je řazena dle váhy jednotlivých předpisů směrem od EU, ČR, krajů, měst a obcí. Pro usnadnění orientace v uvedených předpisech, kdy je předpokládáno sledování analýzy laickou veřejností, je uveden smysl předpisu a u vybraných předpisů i pojmy a základní obsah. Autor považuje za vhodné zařazení i aktuálního přehledu úřadů, se kterými projektanti a stavebníci mohou

4 4


Energy Future

přijít do styku při přípravě a projednávání svého projektu. Jelikož se jedná o projekt přeshraniční spolupráce mezi Jihočeským krajem a Dolním Rakouskem, je v závěru uvedený i přehled kontaktů Stavebních úřadů v Jihočeském kraji s jejich územním vymezením. Jako podklady práce byly kromě informací z veřejných internetových zdrojů použity zkušenosti autora z oblastí práce se zákony a vyhláškami, řešení procesů spojených s výběrem vhodných lokalit pro výstavbu, navrhováním staveb, jejich povolováním i užíváním. Ing. Jaroslav Hodina autorizovaný inspektor dle stavebního zákona

5 5


Energy Future

2. Evropská unie a dopad jejich předpisů na ČR Právní základ evropské integrace tvoří primární a sekundární právo Evropské unie (EU). Prameny primárního práva tvoří tzv. zakládací smlouvy – Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO, platnost ukončena v roce 2002), Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS, později ES), Smlouva o založení Evropského společenství atomové energie (EASE, resp. Euratom). K těmto smlouvám se dále do primárního práva řadí všechny smlouvy, které zakládací smlouvy mění – zejména Amsterodamská smlouvy, Maastrichtská smlouva, Smlouva o Evropské unii, Smlouva z Nice a Lisabonská smlouva. Do primárního práva též patří smlouvy se třetími státy a vnitřní dohody mezi členy Evropského společenství resp. Evropské unie. Jen na základě aktů primárního práva mohou společné orgány EU jednat, výhradně postupem stanoveným v primárním právu a jen v oblastech, které jsou v primárním právu vymezené. Orgány EU svým jednáním vytvářejí sekundární právo EU. To je tvořeno právními akty přijímanými společnými institucemi EU -‐ nařízeními, směrnicemi, rozhodnutími, stanovisky a doporučeními. Orgány zmocněnými k přijímání aktů sekundárního práva jsou Rada nebo Rada společně s Evropským parlamentem a v některých případech i Evropská komise. Jejich vykonavateli je Evropská komise anebo členské státy pod dohledem Evropské komise, které v tom asistuje řada specializovaných výborů tvořených zástupci aparátu EU a členských států. Nařízení EU jsou právní akty bezprostředně platné pro všechny státy EU a bezprostředně účinné (po uveřejnění v Úředním věstníku EU), tj. nepředpokládá se transpozice do národního práva (vydání národní legislativní normy). Evropské právo je nadřazeno právu národnímu. Směrnice jsou právními akty, které zavazují zúčastněné státy provést ve svém právním řádu k jednotnému datu určité změny tak, aby si právo jednotlivých států neodporovalo a poskytovalo srovnatelnou úroveň ochrany. Jsou nástrojem harmonizace národních právních řádů a po té, co jsou na úrovni EU schváleny, mají jednotlivé členské státy povinnost je převést vnitrostátní právní normou do svého právního řádu. Svým obsahem jsou pak jejich předpisy srovnatelné (harmonizované), formou se však mohou lišit, neboť ta není pro jednotlivé státy stanovena. Členské státy tedy mohou v souladu se svými právními tradicemi rozhodnout, jak budou směrnice nejlépe realizovat. Směrnice jsou rovněž zveřejňovány v Úředním věstníku EU.

2.1 Směrnice Rady č. 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Jedná se o základní směrnici, dle které proběhla harmonizace veřejného stavebního práva. Působnost: 1. Tato směrnice se vztahuje na stavební výrobky v rozsahu, v jakém se jich týkají základní požadavky na stavby. 2. Pro účely této směrnice se "stavebním výrobkem" rozumí každý výrobek vyrobený pro trvalé zabudování do staveb zahrnujících pozemní i inženýrské stavby.

6 6


Energy Future

3. "Stavební výrobky" jsou dále uváděny jako "výrobky"; stavby zahrnující pozemní i inženýrské stavby jsou dále uváděny jako "stavby".

2.1.1 Požadavky na stavby Základní požadavky použitelné na stavby, které mohou ovlivnit technické vlastnosti výrobku, jsou uvedeny v podobě podmínek v příloze I. Z těchto požadavků lze uplatnit jeden, několik nebo všechny; musí být dodržovány během ekonomicky přiměřené životnosti. Konkrétně se jedná o tyto požadavky Mechanická odolnost a stabilita Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek -

zřícení celé stavby nebo její části,

-

větší stupeň nepřípustného přetvoření,

-

poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce,

-

poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině.

Požární bezpečnost Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru: -‐ byla po určenou dobu zachována únosnost konstrukce, -‐ byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, -‐ bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, -‐ uživatelé mohli opustit stavbu nebo být zachráněni jiným způsobem, -‐ byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví jejích uživatelů nebo sousedů, zejména v důsledku: -‐ uvolňování toxických plynů, -‐ přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší, -‐ emisí nebezpečného záření, -‐ znečišťování nebo zamořování vody nebo půdy, -‐ nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů, -‐ výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.

7 7


Energy Future

Bezpečnost při užívání

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, zranění výbuchem. Ochrana proti hluku Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a umožní jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách. Úspora energie a ochrana tepla Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů. Tyto požadavky jsou začleněny do zákona č. 183/2006 Sb., Sb. o územním plánování a stavebním řádu a dále upraveny jeho prováděcími předpisy.

2.2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS Smyslem nařízení je ujednotit a harmonizovat postupy schvalování výrobků pro stavby v členských státech i s tím souvisejících technických specifikací pro účely posuzování vlastností stavebních výrobků. V přechodných ustanoveních čl. 68 se zavádí toto provádění nařízení: -‐ stavební výrobky, které byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 89/106/EHS přede dnem 1. července 2013, se považují za výrobky, které jsou v souladu s tímto nařízením; -‐ výrobci mohou vypracovat prohlášení o vlastnostech na základě osvědčení o shodě nebo prohlášení o shodě, která byla v souladu se směrnicí 89/106/EHS vydána přede dnem 1. července 2013; -‐ pokyny pro evropské technické schválení, které byly zveřejněny přede dnem 1. července 2013 v souladu s článkem 11 směrnice 89/106/EHS, mohou být použity jako evropské dokumenty pro posuzování; -‐ výrobci a dovozci mohou použít evropská technická schválení vydaná v souladu s článkem 9 směrnice 89/106/EHS do dne 1. července 2013 jako evropská technická posouzení, a to po dobu platnosti těchto schválení. V příloze I pak zpřesňuje základní požadavky na stavby s doplněním požadavků na udržitelné využívání přírodních zdrojů, dle kterých musí být stavba navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

8 8


Energy Future

a) opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání; b) životnost staveb; c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě. Nařízení je platné od 24.4.2011, články 3 až 28, 36 až 38, 56 až 63, 65 a 66 a přílohy I, II, III a V směrnice Rady 89/106/EHS se zrušují k datu 01. 7. 2013.

2.3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování) Cílem směrnice, která přepracovala směrnici č. 2002/91/ES ze dne 16.12.2002, je podporovat snižování energetické náročnosti budov ve Společenství s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů. Zároveň uvádí i způsob kontrol a inspekcí instalovaných zařízení budov včetně zohlednění vzájemného uznávání profesních odborníků. V neposlední řadě určuje lhůty pro zavedení směrnice do právních a správních předpisů členských států. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro a) obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a jejich ucelených částí (čl. 3, příloha I); b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov; c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost stávajících budov a jejich prvků, které jsou předmětem větší renovace. Dále dodatečně namontovaných prvků obvodového pláště s významným dopadem na energetickou náročnost tohoto pláště a instalací technických systémů budov; d) plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie; e) energetickou certifikaci budov nebo jejich ucelených částí; f) pravidelnou inspekci kotlů otopných soustavma klimatizačních systémů v budovách; g) nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. Definice: budova -‐ zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; budova s téměř nulovou spotřebou energie – budova, jejíž energetická náročnost určená dle přílohy I je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí; technický systém budovy -‐ technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, pro teplou vodu či k osvětlení budovy nebo ucelené části budovy nebo pro kombinaci těchto účelů;

9 9


Energy Future

energetická náročnost budovy -‐ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení; certifikát energetické náročnosti budovy -‐ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 3; kombinovaná výroba tepla a elektřiny -‐ současná přeměna primárního paliva v mechanickou nebo elektrickou a tepelnou energii při splnění kvalitativních kritérií energetické účinnosti; klimatizační systém -‐ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována; kotel -‐ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině; jmenovitý výkon -‐ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem; tepelné čerpadlo -‐ stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo z přirozeného prostředí, jako je ovzduší, voda nebo půda, do budov nebo průmyslových zařízení tím, že obrací přirozené sdílení tepla, takže se teplo přenáší z prostředí s nižší teplotou do prostředí s vyšší teplotou. V případě reverzibilních tepelných čerpadel může jít rovněž o sdílení tepla z budovy do přirozeného prostředí; ústřední vytápění nebo ústřední chlazení -‐ distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu. Další definice: primární energie, energie z obnovitelných zdrojů, obvodový plášť budovy, ucelená část budovy, prvek budovy, větší renovace, evropská norma, nákladově optimální úroveň,

Stanovení metody výpočtu Členské státy použijí na celostátní nebo regionální úrovni metodu výpočtu energetické náročnosti budov vycházející z obecného rámce stanoveného v příloze I směrnice. Základem je vypočtené či skutečné množství energie spotřebované za rok za účelem splnění různých potřeb spojených s typickým užíváním budovy. Energetická náročnost druhově členěné budovy musí být vyjádřena průhledným způsobem, zohledňujícím technický pokrok, evropské i národní normy a v neposlední řadě místní podmínky. Stanovení požadavků na energetickou náročnost Členské státy přijmou opatření nezbytná ke stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, jejich ucelených částí či prvků s podstatným vlivem na obvodový plášť budov, založená na metodě uvedené v této směrnici při zohlednění požadavku na dosažení nákladově optimálních úrovní. Ty budou vypočteny postupem stanoveným rovněž dle této směrnice. Při výpočtu bude rozlišováno mezi novými a

10 10


Energy Future

stávajícími budovami a různými kategoriemi budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního mikroklimatického prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nepřiměřenému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto požadavky se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru výstavby budov. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat uvedené požadavky u těchto druhů budov: -

budovy a památky úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění těchto požadavků nepřijatelně změnilo jejich povahu nebo vzhled,

-

budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely,

-

dočasné budovy s plánovanou dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti,

-

obytné budovy, které jsou určeny k užívání kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

-

samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

Nové budovy Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby nové budovy splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené v této směrnici U nových budov zajistí členské státy, aby před zahájením výstavby byla posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systémů (jsou-‐li k dispozici), jako jsou: -

místní systémy dodávky energie využívající energie z obnovitelných zdrojů;

-

kombinovaná výroba tepla a elektřiny;

-

ústřední nebo blokové vytápění nebo chlazení, zejména využívá-‐li zčásti nebo zcela energii z obnovitelných zdrojů;

-

tepelná čerpadla.

Stávající budovy Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveitelné. Členské státy stanoví tyto minimální požadavky na energetickou náročnost v souladu s článkem 4

11 11


Energy Future

směrnice. Požadavky mohou být použity pro renovovanou budovu jako celek nebo ucelenou část budovy. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov.

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie Členské státy zajistí, aby: -‐ do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a -‐ po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Členské státy vypracují vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tyto vnitrostátní plány mohou obsahovat cíle rozlišené v závislosti na kategorii budovy. Členské státy dále vypracují politiky a přijmou opatření, jako je stanovení cílů, aby stimulovaly transformaci budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a informují o nich Komisi ve svých vnitrostátních plánech. Ta do 31. prosince 2012 a poté každé tři roky zveřejní zprávu o pokroku členských států při zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě této zprávy Komise vypracuje akční plán a případně navrhne opatření ke zvýšení počtu těchto budov a podpoří vypracování osvědčených postupů, pokud jde o nákladovou efektivnost transformace stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

2.3.1 Certifikát energetické náročnosti Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát je doplněn doporučeními na snížení energetické náročnosti, které je efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Platnost certifikátu nesmí překročit deset let. Certifikace ucelených částí budov může být založena na: -‐

společné certifikaci celé budovy nebo

-‐

posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově.

Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnost. Členské státy zajistí, aby byl certifikát energetické náročnosti vydán pro: -‐

budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, prodeji nebo pronájmu novému nájemci;

-‐

budovy, kde celkovou užitkovou podlahovou plochu větší než 500 m užívá orgán veřejné moci a kde je 2 tato plocha často navštěvována veřejností. Dne 9. července 2015 se tato hraniční hodnota 500 m sníží 2 na 250 m .

2

12 12


Energy Future

Požadavek na vydání certifikátu energetické náročnosti v případě dotčené budovy nebo ucelené části budovy se neuplatní, je-‐li k dispozici certifikát vydaný podle směrnice 2002/91/ES nebo podle této směrnice a je-‐li tento certifikát platný. Členské státy dále mohou z povinnosti vydání certifikátu vyjmout kategorie budov, o kterých tak jimi bylo rozhodnuto.

Vystavení certifikátů -‐

členské státy přijmou opatření k tomu, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovy, pro 2 kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti, větší než 500 m užívají orgány veřejné moci a často ji navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

-‐

dne 9. července 2015 se tato hraniční hodnota 500 m sníží na 250 m .

2

2

2.4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti Pojmy: Výrobek -‐ každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu Technická specifikace -‐ specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji a postupy posuzování shody; Norma -‐ technická specifikace přijatá uznaným normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není závazné a která patří do jedné z těchto kategorií: -‐

mezinárodní norma -‐ norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem a veřejně dostupná,

-‐

evropská norma -‐ norma přijatá evropským normalizačním orgánem a veřejně dostupná,

-‐

národní norma -‐ norma přijatá národním normalizačním orgánem a veřejně dostupná;

Evropský normalizační orgán – CEN (Evropský výbor pro normalizaci), Cenelec (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice), ETSI (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích); Národní normalizační orgán – instituce členských států provádějící technickou normalizaci; Technický předpis -‐ technické specifikace a jiné požadavky včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto. Ze směrnice vyplývá: -‐ norma musí být veřejně dostupná ( např. na webových stránkách Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví http://csnonline.unmz.cz),

13 13


Energy Future

-‐ hodnoty a postupy v ní uvedené jsou považovány za minimální základní rozsah, který pokud je respektován, lze konstatovat, že sledovaný účel byl splněn. Nevylučuje se však jiný postup, k zabezpečení sledovaného účelu.

14 14


Energy Future

3. Zákony a nařízení uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR 3.1. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) Již při prvotním záměru rozhodování se o možném druhu výstavby nízkoenergetického či energeticky pasivního domu se setkáme s potřebou řešit otázky informací o územně plánovací dokumentaci, náležitostí projektové dokumentace, umístění staveb, sestavení a projednání žádostí o povolování staveb, možnostech jejich realizace, užívání a pod. Základní odpovědi jsou uvedeny v příslušných ustanoveních stavebního zákona a jejich projednání ve správních řízeních náleží stavebním úřadům. Na tato ustanovení navazují další právní předpisy, na základě kterých vstupují do správních řízení orgány státní správy. Ve zkratce je možno uvést zásadu, že rozhodování o výstavbě náleží stavebnímu úřadu, který vymezuje dotčené úřady a dále s nimi v rámci konkrétních řízení spolupracuje. Je třeba upozornit na skutečnost, že obecné procesy související s povolováním staveb se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řízení. V něm je mimo jiné zakotveno i právo na tzv. “předběžnou informaci”, tj. informaci kterou může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Pro potřebu stavebního zákona se jedná především o územně plánovací informaci, která je základním návodem k úspěšnému absolvovaní navazujících žádostí či ohlášení. Podrobnosti k umisťování staveb, jejich povolování, způsobu navrhování, obsahu a podávání žádostí jsou uvedeny v prováděcích předpisech stavebního zákona.

3.1.1 Výběr lokality: Při rozhodování o volbě druhu stavby je stavebník limitovaný vždy konkrétním stavebním pozemkem. Ideální stav pro rozhodování se, jaký druh výstavby z pohledu energetické náročnosti zvolit, by byla existence rozvojových ploch, které by obsahovaly přímo výstavbu energeticky úsporných domů, tzn. umožnil by jejich realizaci při respektování pravidel: -

pozemek bez zastínění

-

orientaci domu dle zásady rozsáhlé jižní fasády jako energetického prvku,

-

vstup z boční části domu,

-

parkování mimo dům,

-

dům navrhnout jako kompaktní hmotu s plnohodnotnými patry,

15 15


-

na střeše možnost osazení solárních kolektorů, fotovoltaiky, tepelných čerpadel,

-

řízená výsadba zeleně

-

omezené provětrávání

Energy Future

Takto maximalisticky lze navrnout konkrétní volnou zónu s jasným developerským záměrem v rámci regulačního plánu, který by již respektoval energetické požadavky včetně dopravní a technické infrastruktury a navíc nahradil v současnosti časově náročné územní řízení. V urbanizovaném území je však možné energetická pravidla jen velmi těžko zkloubit, neboť energeticky úsporné domy je nutné navrnout i v prolukách stávající městské zástavby limitované danou orientací ke světovým stranám, stanoveným uspořádáním krovu, určením parkování ve stavbě, stínění proluky od sousedních staveb, dopravní infrastrukturou a pod.

3.1.2 Územně plánovací dokumentace: Možnosti rozvojových ploch vhodných k výstavbě jsou dohledatelné v systému územně plánovacích podkladů a územně plánovacích dokumentací pořizovaných dle stavebního zákona. V hierarchii nadřízenosti územně plánovací dokumentace platí, že územní plány pořízené krajem jsou nadřazené územním plánům obcí. Základním nástrojem pro určení, zda zájmová lokalita lze zastavět a za jakých podmínek je územní plán obcí (měst) ČR. Postihuje vždy celé správní území obce, která jej pořizuje. Po jeho vydání je k nahlédnutí jako veřejná listina na obecním úřadu obce (města), která jej pořizovala, dále na místně příslušných stavebních úřadech a úřadech krajských. Obsahuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Lze se z něho tedy dozvědět, jaké je funkční uspořádání řešeného správního, které části jsou současně zastavěným územím (tj. zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví) a které části jsou rozvojovými plochami. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Územní plány mohou být doplněny územními studiemi, které doplňují podmínky využití řešeného území nebo regulačními plány. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí.

16 16


Energy Future

Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. V řešené ploše nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území.

3.1.3 Zásady umísťování staveb: Z hlediska kontroly zástavby v území platí zásada, že stavby nebo zařízení, jejich změny, změny jejich vlivu na využití území, změny využití území a ochrana důležitých zájmů v území lze jen na základě pravomocného územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-‐li stavební zákon jinak.

3.1.3.1 Územní rozhodnutí vydává se pro: -‐

umístění stavby nebo zařízení,

-‐

změnu využití území,

-‐

změnu stavby a pro změnu vlivu stavby na využití území,

-‐

pro dělení nebo scelování pozemků,

-‐

pro ochranné pásmo.

Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které existuje regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušné územní rozhodnutí. Je třeba upozornit na skutečnost, že takovým regulačním plánem je myšlen jen ten, který byl vydaný na základě dnes platného stavebního zákona, nikoliv dle jeho předchozí právní úpravy. Žádost o vydání územního rozhodnutí musí obsahovat kromě obecných náležitostí i základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemků a staveb. Připojují se k ní: a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelze-‐li tato práva ověřit v katastru nemovitostí, b) rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-‐li o koordinované závazné stanovisko vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, d) dokumentace záměru.

17 17


Energy Future

Pokud žadatel nemá vlastnické nebo jiné právo k pozemku nebo stavbě a pozemek nelze pro navrhovaný účel vyvlastnit, předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci. Vyžaduje-‐li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí žadatel k žádosti stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu. Bude-‐li toto hodnocení prováděno souběžně s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí. Stanoví-‐li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.Konkrétní náležitosti žádosti jsou uvedeny ve vyhlášce o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Pravomocné územní rozhodnutí platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-‐li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší. Platné územní rozhodnutí lze k odůvodněné žádosti změnit. Platnost územního rozhodnutí končí, nebyla-‐li ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-‐li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-‐li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-‐li podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Dále končí též dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-‐li realizace záměru již zahájena.

3.1.3.2 Proces územního řízení: Po doručení žádosti o vydání územního rozhodnutí k věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu probíhá fáze posuzování předložených dokladů V případě zjištění nedostatků následuje jejich konkrétní specifikace a výzva k doplnění. V případě zjištění úplnosti žádosti (popř. po odstranění zjištěných nedostatků) je oznámeno zahájení správního řízení takto: -‐

stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné ústní jednání, je-‐li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě

-‐

konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15 dnů předem

-‐

je-‐li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení základním účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům parciálním veřejnou vyhláškou.

-‐

žadatel má povinnost zajistit zveřejnění informace o záměru a žádosti o vydání územního rozhodnutí na místě určeném stavebním úřadem

V řízení platí koncentrační zásada:

18 18

Analýza legislativy v ČR -

Energy Future

závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží.

-

k závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.

Stavební úřad posuzuje, zda navrhovaný záměr je v souladu: -‐

s vydanou územně plánovací dokumentací

-‐

s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území

-‐

s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území

-‐

s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu

-‐

s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.

V konečné fázi je rozhodnuto o žádosti. Proces projednání žádosti trvá cca 3 měsíce od jejího podání. Do vydaného rozhodnutí mohou účastníci řízení podat ve lhůte do 15 dnů od doručení odvolání, v případě marného uplynutí této lhůty nabývá územní rozhodnutí právní moc a stává se vykonatelným. Teprve v tomto momentě je stavba umístěna a stavebníkovi vzniká nárok, při splnění podmínek územního rozhodnutí, na její povolení. V případě podaného odvolání rozhodnutí právní moci nenabývá a celý spis je po seznámení ostatních účastníků řízení s obsahem odvolání postoupen odvolacímu orgánu a stavebník musí vyčkat na další rozhodnutí, případně celý proces opakovat. Potom doba pro získání rozhodnutí o umístění požadované stavby trvá nezřídka více jak 12 měsíců.

3.1.3.3 Zjednodušující principy umisťování staveb: Kromě zdlouhavého procesu standardního územního řízení lze žádat o tzv: “zjednodušené územní řízení” a to v případech, že: a)

záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,

b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, c)

žádost má všechny předepsané náležitosti,

d) žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; závazná stanoviska a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením

19 19


Energy Future

nebo o “územní souhlas”, pokud: a)

záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše

b) poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Ten však nelze vydat pokud: a)

závazné stanovisko dotčeného orgánu obsahuje podmínky, nebo je-‐li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas,

b) záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Rovněž lze uzavřít „veřejnoprávní smlouvu“ a to za souhlasu dotčených orgánů. Smluvními stranami jsou stavebník a stavební úřad, který v tomto případě nevede správní řízení. Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy jej oznámí osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona. Ke smlouvě musí být vydány souhlasy všech třetích osob, jejichž práv či povinností se přímo dotýká. Účinnosti smlouva nabývá až po podpisu všemi těmito osobami, což je většinou největší úskalí procesu uzavírání smlouvy. Lhůta pro nabytí účinnosti smlouvy tedy záleží především na stavebníkovi za jakou dobu podpisy opatří.

3.1.4 Povolování staveb: Většinu staveb řádně umístěných v souladu s podmínkami územního rozhodnutí je možné realizovat až na základě předchozího povolení stavebního úřadu nebo oznámení certrifikátu autorizovaného inspektora.

3.1.4.1 Ohlášení stavby Jednodušším případem povolení stavebního úřadu je ohlášení jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. V ustanovení § 104 stavebního zákona taxativně uvedené stavby, úpravy a práce lze provést na základě ohlášení, ke kterému je vydáváno písemné či fiktivní sdělení stavebního úřadu bez nabývání právní moci. Ohlášení se podává k místně (dle místa nemovitosti) a věcně (dle druhu stavby) příslušnému stavebnímu úřadu. Pokud je ohlašována stavba pro bydlení či pro rekreaci se zastavěnou plochou do 150 m2, je nutné k ohlášení připojit doklady dle vyhlášky o provádění některých ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu a dokumentaci zpracovanou dle vyhlášky o dokumentaci staveb osobou s oprávněním dle vyhlášky o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

3.1.4.2 Stavební řízení

20 20


Energy Future

K některým stavebním pracím nestačí územní rozhodnutí či ohlášení, ale je nutné k žádosti stavebníka provést stavební řízení a vydat stavební povolení. Vlastní stavbu je možné zahájit až po jeho právní moci. Stavební řízení provádí stavební úřad a v jeho rámci zkoumá zda je stavba podle žádosti a jejích podkladů proveditelná a zda: a)

projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

b) projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, c)

je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,

d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgán. V případě zjištění nedostatků je stavebník opět vyzván k jejich odstranění v přiměřeně stanovené lhůtě a stavební řízení je přerušeno V případě bezvadnosti žádosti popř. po odstranění nedostatků: -‐

stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-‐li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto;

-‐

od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební úřad upustit, jsou-‐li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-‐li od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.

V konečné fázi je rozhodnuto o žádosti. Proces projednání žádosti trvá cca 2 měsíce od jejího podání. Do vydaného stavebního povolení mohou účastníci řízení podat ve lhůte do 15 dnů od doručení odvolání, v případě marného uplynutí této lhůty nabývá rozhodnutí právní moc a stává se vykonatelným. Teprve v tomto momentě je umožněno zahájení vlastní realizace stavby. Jelikož ve stavebním řízení již nejsou přezkoumávány podmínky o umístění stavby, bývá stavební řízení jednodušší a nevznikají vněm základní konflikty mezi účastníky řízení. Ti však mají z důvodu zachování dvojinstančnosti správního řízení podat odvolání. V případě podaného odvolání rozhodnutí právní moci nenabývá a spis je po seznámení ostatních účastníků řízení s obsahem odvolání postoupen odvolacímu orgánu a stavebník musí vyčkat na další rozhodnutí. Co je ve stavebním povolení : -‐

podmínky pro provedení stavby, případně i pro její užívání

-‐

rozhodnutí o námitkách účastníků řízení

-‐

fáze výstavby, kdy budou provedeny kontrolní prohlídky stavby

21 21


-‐

stanovení, zda stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu

-‐

stanovení zkušebního provozu

-‐

doba platnosti povolení

Energy Future

3.1.4.3 Veřejnoprávní smlouva: Smluvními stranami jsou stavební úřad a stavebník, nevede se správní řízení. Nutný souhlas dotčených orgánů. Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy jej oznámí osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona. Ke smlouvě musí být vydány souhlasy všech třetích osob, jejichž práv či povinností se přímo dotýká. Účinnosti smlouva nabývá až po podpisu všemi těmito osobami. Lhůta pro nabytí účinnosti smlouvy tedy záleží především na stavebníkovi za jakou dobu podpisy opatří.

3.1.4.4 Zkrácené stavební řízení: Uzavře-‐li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení Tato kontrola lze provést, pokud se jedná o stavbu vyžadující stavební povolení a zároveň nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem, certifikát vydaný autorizovaným inspektorem, přehled opatřených stanovisek dotčených orgánů a správců sítí, doklad o vyjádření osob dotčených stavbou, seznam navržených kontrolních prohlídek stavby. Zkrácené stavební řízen je týmovou prací mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem. Při smluvně rozdělených činnostech lze nejrychleji vyřešit oprávnění stavět, které vzniká dnem písemného oznámení stavby zkontrolované inspektorem stavebnímu úřadu. Prostřednictvím inspektora lze dále dozírat na celou realizaci výstavby i významně zjednodušit povolení jejího užívání.

3.1.5 Užívání staveb: -‐ užívání dokončené stavby: Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle §104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. -‐ předčasné užívání stavby:

22 22


Energy Future

K žádosti stavebníka může stavební úřad vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. -‐ zkušební provoz stavby Ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Pokud nebyl zkušební provoz uložen stavebním povolením, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. -‐ změna v užívání stavby Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.

3.1.5.1 Proces povolení změn staveb a) stavba rozestavěná Na základě odůvodněné žádosti stavebníka nebo jeho právního nástupce lze povolit procesem dle stavebního řízení změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popřípadě autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Pokud se změna týká práv účastníků řízení, je s nimi přiměřeně projednána ve správním řízení Pokud se změna netýká práv účastníků řízení, stavební úřad, popřípadě autorizovaný inspektor, bylo-‐li ve věci vedeno zkrácené stavební řízení, může schválit navrhovanou změnu při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě b) změna dokončené stavby Může se jednat o tři druhy změn přístavba (plošná změna hmoty stavby) nástavba (výšková změna hmoty stavby)

23 23


Energy Future

obě tyto vyrianty je nutno nejdříve posoudit stavebním úřadem z hledisek jejich umístění a následně je povolit dle dříve popsaného principu (ohlášení, stavební řízení, zkrácené stavební řízení) stavební úpravy (pouze dispoziční úpravy stavby při zachování rozměrů půdorysu a výšky) povolení formou ohlášení, stavební řízení, zkráceného stavebního řízení.

3.1.6 Lhůty pro rozhodování: Pro úspěšnou realizaci záměru a včasnost získání příslušných povolení dle stavebního zákona je třeba znát nejen náležitosti jednotlivých podání, ale i lhůty, ve kterých lze vydání požadovaného povolení předpokládat. V případě úplnosti žádosti, správnosti projektové dokumentace a splnění zákonné součinnosti žadatele jsou orientační časové lhůty tyto:

3.1.6.1 Umisťování staveb: Klasické územní řízení: -‐

po podání zkoumána úplnost žádosti a správnost jejích příloh – trvá cca 7 dní

-‐

pokud existuje platný územní plán a žádost včezttně příloh je shledána bezvadnou, řízení vedeno veřejnou vyhláškou – oznámení o zahájení řízení je doručeno 15 dnem od data zveřejnění vyhlášky na úřední desce (elektronické i fyzické). Přímé doručení pouze žadateli, obci a dotčeným orgánům.

-‐

termín konání ústního jednání – nejdříve 15 dní po datu oznámení o zahájení řízení

-‐

zpracování rozhodnutí – cca 7 dní

-‐

doručování rozhodnutí opět veřejnou vyhláškou – termín doručení je 15 den od zveřejnění rozhodnutí na úřední desce.

-‐

nabytí právní moci – 15 den od doručení, pokud nebylo uplatrněno některým z účastníků řízení odvolání

Nejkratší lhůta, za kterou lze předpokládat získání pravomocného územního rozhodnutí: 74 dní (lhůta předepsaná správním řádem, tj. 60 dní od data podání žádosti do podatelny úřadu, se vztahuje k předání vyhotovení rozhodnutí k jeho oznámení). Zjednodušené územní řízení: o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků -‐

za předpokladu splnění zákonných podmínek je na úřední desce zveřejněn pouze výrok územního rozhodnutí – cca za 7 dní od podání žádosti o provedení zjednodušeného územního řízení

-‐

pokud ve lhůtě 15 dnů od data zveřejnění nejsou uplatněny námitky účastníků řízení, výhrady dotčených orgánů nebo připomínky veřejnosti, územní rozhodnutí je pokládáno za vydané a pravomocné.

Nejkratší lhůta: 21 dní Územní souhlas bez správního řízení pouze na základě řádného území

24 24

Analýza legislativy v ČR a)

Energy Future

staveb, jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle §103 odst. 1 a 2 stavebního zákona,

b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení, c)

staveb pro reklamu,

d) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech existujících staveb, nemění-‐li se vliv stavby na okolí, e)

2

úprav terénu, násypů a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m a nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími nebo nedochází-‐li k nakládání s odpady, 2

f)

skladových, výstavních a manipulačních ploch do 200 m mimo vrakovišť a skládek odpadu,

g)

změn druhu pozemku o výměře do 300 m ,

2

h) změn staveb. Nejkratší lhůta: do 30 dnů od data oznámení záměru stavebnímu úřadu, platnost 1 rok od data vydání. Územně plánovací informace -‐

bez správního řízení k žádosti stavebníka o podmínkách provedení jednoduchých staveb uvedených v §104 odst. 1 stavebního zákona bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

Nejkratší lhůta: omezena obecně ve správním řádu, do 30 dnů od podání žádosti, omezení platnosti na 1 rok od data vydání

3.1.6.2 Povolování staveb Ohlášení: Bez správního řízení, pouze na základě řádného oznámení. Výstavbu možno zahájit po 40 dnech od data doručení ohlášení stavebnímu úřadu (udělení souhlasu mlčky) nebo po obdržení souhlasu v písemné formě. Lhůta pro vyhotovení písemného souhlasu: do 40 dnů od data doručení ohlášení, dále nastupuje fikce souhlasu mlčky. Platnost souhlasu 1 rok od data doručení stavebníkovi (případně od 41 dne po dni ohlášení, jestliže stavební úřad nevydal písemné vyhotovení a provádění stavby ani v této lhůtě nezakázal). Stavební povolení: -‐

po podání zkoumána úplnost žádosti a správnost jejích příloh – trvá cca 7 dní

-‐

oznámení přímým doručováním – trvá cca 7 dní

-‐

termín konání ústního jednání – nejdříve 10 dní po datu oznámení o zahájení řízení (možnost upustit od ústního jednání a pouze předepsat seznámení s podklady pro rozhodnutí, lhůty se nemění)

-‐

zpracování rozhodnutí – cca 7 dní

-‐

oznámení rozhodnutí – cca 7 dní

25 25

Analýza legislativy v ČR -‐

Energy Future

nabývání právní moci – 15 dní

Nejkratší lhůta: pravomocné stavební povolení v případě přímého doručování a nevyužití možnosti odvolání lze získat za 53 dní. Při přímém doručování lze zajistit náhradní doručení i vzdání se práva na odvolání. V takovém případě se lhůta pro získání stavebního povolení zkrátí o cca 20 dní. Veřejnoprávní smlouva: Smluvní strany: stavební úřad a stavebník, nevede se správní řízení. Nutný souhlas dotčených orgánů. Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy jej oznámí osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona. Ke smlouvě musí být vydány souhlasy všech třetích osob, jejichž práv či povinností se přímo dotýká. Účinnosti smlouva nabývá až po podpisu všemi těmito osobami. Lhůta pro nabytí účinnosti smlouvy tedy záleží především na stavebníkovi, za jakou dobu podpisy opatří. Kompletní vyřízení lze předpokládat do 30 dnů. Zkrácené stavební řízení: Nejkratší lhůta není stanovena, závisí od dohodnutých termínů ve smlouvě mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem. V případě doložení bezvadné projektové dokumentace splňující podmínky územního rozhodnutí i dotčených orgánů, úplných příloh a souhlasů stanovených účastníků, lze tyto posoudit a vydat certifikát ve lhůtě kratší než 7 dnů.

26 26


Energy Future

3.2 zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví: a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, c) požadavky na ekodesign energetických spotřebičů.

3.2.1 Výběr základních pojmů pro účely tohoto zákona a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností, e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech, f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení, g) kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení, h) klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby, i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění, j) ústředním vytápěním vytápění, kde zdroj tepla je umístěn mimo vytápěné prostory a slouží pro vytápění více bytových či nebytových prostor, k) jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu, l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem, m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,

27 27


Energy Future

n) energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor, o) budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání, p) celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor, q) větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie, r) energetickým spotřebičem výrobek, který je po uvedení na trh nebo do provozu závislý na energetickém vstupu (elektrická energie, fosilní paliva nebo obnovitelné zdroje energie), aby mohl fungovat v souladu se svým účelem, nebo výrobek určený k výrobě, přenosu nebo měření takové energie, včetně částí závislých na energetickém vstupu, které jsou určeny k zabudování do energetického spotřebiče, a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, přičemž u nich lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně, t) ekodesignem zohlednění dopadů výrobků na životní prostředí do konstrukce výrobku s cílem snížit negativní dopady výrobku na životní prostředí během jeho celého životního cyklu,

3.2.2 Energetická náročnost budov Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis, a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy. Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek “průkazem energetické náročnosti budovy” (dále jen "průkaz"), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při a)

výstavbě nových budov,

b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

28 28

Analýza legislativy v ČR c)

Energy Future

při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b).

Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou a)

decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,

b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c)

dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,

d) tepelná čerpadla. Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů stanoví prováděcí právní předpis (vyhl. č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov).

3.2.3 Energetický audit Energetický audit provedený v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhl. č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu) je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat a)

hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,

b) celkovou výši dosažitelných energetických úspor včetně použitých vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu, c)

návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění.

Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník a energetický auditor povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova, a to i v elektronické podobě. Povinnost podrobit energetické hospodářství a budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu se vztahuje na a)

každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje 200 kW,

b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, hlavního města Prahy a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota, c)

fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota.

29 29


Energy Future

Energetický audit se neprovádí, jestliže stávající technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanoveným zvláštním právním předpisem. Energetický audit se dále neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným podle prováděcího právního předpisu, a u budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

30 30


Energy Future

4. Vyhlášky ústředních orgánů veřejné správy ČR 4.1 Přehled vyhlášek k provedení stavebního zákona: vyhl. MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti: Tato vyhláška podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace, a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti. vyhl. MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území : Tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Ustanovení části druhé této vyhlášky se použije při vymezování ploch v územních plánech. Ustanovení částí třetí a čtvrté této vyhlášky se použije při vymezování pozemků a umisťování staveb na nich; při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných stavebních pozemků stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, se podle vyhlášky postupuje, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. vyhl. MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Tato vyhláška upravuje obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci, žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh, informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, jednotlivých druhů územních rozhodnutí, informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu. Dále upravuje náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí, územního opatření o stavební uzávěře, územního opatření o asanaci území. vyhl. MMR č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

31 31


Energy Future

Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, vyjma případů uvedených v její části šesté. vyhl. MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen "osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace"). Byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Podle této vyhlášky se dále postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb a)

pozemních komunikací a veřejného prostranství,

b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, c)

společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty (dále jen "bytový dům"), upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení,

d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením5) (dále jen "stavby pro výkon práce"). Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. “Normovou hodnotou” se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. vyhl. MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

32 32


Energy Future

Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. Byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. vyhl. MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Tato vyhláška stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlašované stavby uvedené v §104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, projektové dokumentace pro stavební řízení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. Dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. Nevztahuje se na rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. vyhl. MMR č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ust. stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Tato vyhláška upravuje obsahové náležitosti ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, oznámení o užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, oznámení změny v užívání stavby, ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných, dále obsahové náležitosti rozhodnutí a opatření stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, kolaudačního souhlasu, rozhodnutí o změně v užívání stavby, povolení k odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek, a náležitosti výzvy ke zjednání nápravy a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., o stanovení technických požadavků na vybrané stavební výrobky Nařízení vlády zohledňuje povinnost zabudovat do stavby výrobky vhodné pro konkrétní stavby, aby tyto byly (jako celek i jejich jednotlivé části) při respektování hospodárnosti vhodné k určenému využití staveb a zároveň plnily níže uvedené základní požadavky na stavby (vazba Směrnice Rady č. 89/106/EHS): 1. Mechanická odolnost a stabilita Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby zatížení, o kterých se očekává, že na ni budou působit v průběhu stavění a užívání, neměla za následek: a)

zřícení celé stavby nebo její části,

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření, c)

poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení následkem deformace nosné konstrukce,

d) poškození událostí v rozsahu neúměrném původní příčině. 2. Požární bezpečnost

33 33


Energy Future

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru: a)

byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce,

b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu, c)

bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty,

d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu nebo být zachráněny jiným způsobem, e)

byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví jejích uživatelů nebo sousedů, především v důsledku: a)

uvolňování toxických plynů,

b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší, c)

emise nebezpečného záření,

d) znečistění nebo zamoření vody nebo půdy, e)

nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů,

f)

výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.

4. Bezpečnost při užívání Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, například uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zraněním výbuchem. 5. Ochrana proti hluku Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby hluk vnímaný obyvateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách. 6. Úspora energie a ochrana tepla Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na klimatické podmínky místa a požadavky uživatelů. Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby. Ustanoveními této přílohy není dotčeno ustanovení §47 stavebního zákona.

34 34


Energy Future

4.2 Vyhlášky k provedení zákona o energetické náročnosti budov Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti staveb Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství, byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti. Stanovuje: a) požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov, b) obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů, c) rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov. Základní pojmy bilanční hodnocení -‐ hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, za standardizovaného užívání budovy, energie dodaná -‐ energie dodaná do budovy na její systémové hranici, energetický systém budovy -‐ soustavy technických zařízení pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, energonositel -‐ hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů, chlazená zóna -‐ celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován chlazením požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, klasifikační třída -‐ grafické a slovní vyjádření energetické náročnosti budovy, klimatizovaná zóna -‐ celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost, případně čistotu vzduchu a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, obálka budovy -‐ všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí, pomocná energie -‐ energie užívaná systémy vytápění, větrání, chlazení, klimatizace a přípravy teplé vody k zajištění provozu zařízení měnících dodanou energii na využitelnou energii a dodávku energie do zóny,

35 35


Energy Future

referenční budova -‐ výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu a užívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou obálky budovy a jejích technických systémů, standardizované užívání budovy -‐ užívání nebo budoucí užívání v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v technických normách a jiných předpisech, systémová ranice -‐ plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících zónu, užitečná energie -‐ energie dodávaná energetickými systémy budovy k zabezpečení požadovaných služeb, a to předepsané vnitřní teploty, vlhkosti, osvětlenosti, větrání a přípravu teplé vody, včetně využitelných zisků a ztrát, venkovní prostředí -‐ venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna, větraná zóna -‐ celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován větráním požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, -‐ vnitřní prostředí -‐ prostředí uvnitř budovy, které je definováno výpočtovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž parametry jsou předepsány technickými, hygienickými a jinými normami a předpisy, vytápěná zóna -‐ celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, zóna -‐ skupina prostorů s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí a režimem užívání.

4.2.1 Třída energetické náročnosti budovy Metoda výpočtu energetické náročnosti budovy podle současných požadavků hodnotí budovu z pohledu celkové dodané energie. Hodnoticí kritérium v současnosti představuje měrná spotřeba celkové dodané 2

energie – EPA v kWh/(m . rok). Výpočet pro bilanční hodnocení je prováděn jako stacionární, s časovým krokem výpočtu pro jednotlivé časové intervaly s minimální délkou jednoho měsíce a vyplývá z požadavků na hodnocení ENB. Na základě vypočtené celkové dodané měrné energie do budovy EPA je budova zařazena do třídy energetické náročnosti budovy (třídy EN). Podle současného požadavku vyhlášky o energetické náročnosti budov je zatřídění budovy prováděno podle pevně stanoveného rozsahu měrné roční spotřeby energie. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy pro zařazení budovy do příslušné klasifikační třídy jsou stanoveny v tabulce pro vypočtenou 2

2

měrnou roční spotřebu energie v kWh/(m . rok). Měrná roční spotřeba energie v kWh/(m . rok) uvedená ve třídě C je pro vyjmenované druhy budov ve vyhlášce o energetické náročnosti budov hodnotou referenční.

36 36


Energy Future

Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následující tabulky pro vypočtenou měrnou 2

spotřebu energie v kWh/(m .rok), jejíž hodnota je zaokrouhlena na celé číslo, přičemž číslice 5 se zaokrouhluje směrem nahoru. Druh budovy

A

B

C

D

E

F

G

Rodinný dům

< 51

51-‐97

98–142

143–191

192–240

241-‐286

> 286

Bytový dům

< 43

43 -‐ 82

83–120

121-‐162

163 -‐ 205

206-‐245

> 245

Hotel a restaurace

< 102

102 – 200 201 -‐ 294

295 – 389

390 -‐ 488

489-‐590

> 590

Administrativní

< 62

180 – 236

237 -‐ 293

294-‐345

> 345

Nemocnice

< 109

109 – 210 211-‐310

311 – 415

416 -‐ 520

521-‐625

> 625

Vzdělávací zařízení

< 47

47 – 89

90 -‐ 130

131 – 174

175 -‐ 220

221-‐265

> 265

Sportovní zařízení

< 53

53 -‐ 102

103 -‐ 145

146 – 194

195 -‐ 245

246-‐297

> 297

Obchodní

< 67

67 -‐ 121

122-‐183 184 – 241

242 -‐ 300

301-‐362

> 362

62 – 123

124 -‐ 179

Tabulka slovního vyjádření třídy energetické náročnosti budovy Třída energetické náročnosti budovy

Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy

A

Mimořádně úsporná

B

Úsporná

C

Vyhovující

D

Nevyhovující

E

Nehospodárná

F

Velmi nehospodárná

G

Mimořádně nehospodárná

4.2.2 Dělení staveb dle limitu primární energie: Nízkoenergetické domy: 2

2

objekty s roční měrnou spotřebou tepla energie na vytápění do 50 kWh/m .rok Pasivní domy: objekty s roční měrnou spotřebou tepla energie na vytápění do 15 kWh/m .rok 2

celkový roční limit limit primární energie: 120 kWh/m .rok -‐1

celková neprůvzdušnost budovy n50 do 0,60 h

37 37


Energy Future

4.2.3 Průkaz energetické náročnosti budovy Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) vyjadřuje a hodnotí budovu komplexně s důrazem na skutečnou provozní energetickou náročnost budovy. Definování energetické náročnosti budovy se skládá za dvou částí: Grafické znázornění PENB – zařazuje budovu do třídy energetické náročnosti pomocí barevně odlišené stupnice. Protokol PENB – popisuje formou vyplněného formuláře budovu jak po stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, tak po stránce jednotlivých energetických systémů včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny. 4.2.3.1 Povinnost vystavení průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) Povinnost plnění PENB ukládá zákon o hospodaření energií od 1. ledna 2009; každá budova se bude komplexně hodnotit za podmínek uvedených přímo v zákoně a ve vyhlášce o energetické náročnosti budov. Při pořízení stavby nebo změně stavby se v §6a -‐ Energetická náročnost budov zákona o hospodaření energií stanovují pro stavebníka, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek následující povinnosti (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon): Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy – vyhláška č. 148/2007 Sb. Splnění porovnávacích ukazatelů (požadované tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí, vlastnosti a provoz technického zařízení budovy a osvětlení aj.) – vyhláška č. 148/2007 Sb. Splnění požadavků stanovených harmonizovanými českými technickými normami. Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek právě předložením PENB, který nesmí být starší než deset let a je součástí dokumentace při výstavbě nových budov a větších rekonstrukcích. 4.2.1.3.2 Výstavba nových budov. Součástí PENB nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2 musejí být i výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění (kombinovaná výroba elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění či chlazení, decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, tepelná čerpadla). 4.2.1.3.3 Větší změny stávajících budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost. Větší změny stavby (opravy, rekonstrukce, modernizace) jsou takové stavební práce, které se provádějí na více než 25% celkové plochy obvodového pláště budovy, tzn. jak svislých, tak i vodorovných vnějších ochlazovaných ploch.

38 38


Energy Future

4.2.1.4 Shrnutí:

Směrnice č. 2002/91/ES a dnes již i změnová směrnice č. 2010/31/EU požaduje, aby při prodeji nebo pronájmu budovy byl předložen průkaz energetické náročnosti. Dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, je požadováno uvést rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 odst. 2 stavebního zákona. Pro tyto účely musí část projektové dokumentace D. Dokladová část obsahovat průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií. Z hlediska hodnocení je právě úspora energií základním prvkem k posouzení, zda navrhovaná stavba splňuje parametry nízkoenergetického či pasivního domu. Jeho energetická náročnost je ovlivňována nejen tvarem samotné stavby, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí oken, použitými materiály a výrobky a vytápěcími systémy, ale i kvalitou realizovaných stavebních prací. Ve svém celku musí být stavby navrženy a provedeny tak, aby byly zaručeny požadavky na a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí, c) stav vnitřního prostředí pro technologické činnosti a pro chov zvířat, d) energetickou náročnost při provozu stavby, která je i pro nízkoenergetický a pasivní dům dána normovými hodnotami.

39 39


Energy Future

4.2.3 Vzor průkazu energetické náročnosti budovy

1) Protokol

40 40


Energy Future

41 41


Energy Future

42 42


Energy Future

43 43


Energy Future

44 44


2) Grafické znázornění

Energy Future

45 45


Energy Future

5. Technické normy České technické normy (pojem zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky) jsou obecně nezávazné ale platné předpisy, které stanovují státem garantované hodnoty, postupy a výpočty, při jejichž respektování je obecně konstatováno splnění základních technických požadavků na výstavbu. Povinnost dodržení norem může být stanovena -‐

konkrétním právním předpisem (např. odkazem na konkrétní normu v textu vyhlášky....),

-‐

požadavkem na dodržení normové hodnoty (např. konkrétní hodnota uvedená v textu rozhodnutí správního orgánu....),

-‐

obchodní smlouvou,

-‐

pracovně právním vztahem.

Přehledy norem včetně anotací lze najít na stránkách národního normalizačního úřadu, kterým je Úřad pro technickou normalizaci v Praze (pramen -‐ www.unmz.cz). Přístupnost norem dle stavebního zákona. Pro účely analýzy energeticky úsporných domů lze uvést předevší následující normy: ČSN EN ISO 6946 -‐ Stavební prvky a stavební konstrukce -‐ Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla -‐ Výpočtová metoda Norma určuje metodu výpočtu tepelného odporu a součinitele prostupu tepla stavebních prvků a stavebních konstrukcí, kromě dveří, oken a dalších prosklených prvků, lehkých obvodových plášťů, konstrukcí přilehlých k zemině a prvků navržených pro výměnu vzduchu. Výpočtová metoda je založena na příslušných návrhových součinitelích tepelné vodivosti nebo návrhových tepelných odporech použitých materiálů a výrobků. Metoda platí pro prvky a konstrukce obsahující tepelně stejnorodé vrstvy (které mohou obsahovat vzduchové vrstvy). Norma také uvádí přibližnou metodu, která se může použít pro konstrukce obsahující nestejnorodé vrstvy, včetně vlivu kovových spon, pomocí korekčního členu uvedeného v příloze D. Jiné případy, kdy tepelnou izolací proniká kovový prvek, jsou mimo její působnost. Norma pracuje mimo jiné s veličinami -‐

tepelný odpor (stejnorodé vrstvy) R = tloušťka vrstvy konstrukce / tepelná vodivost materiálu. 2

Jednotka m .K/W -‐

tepelný odpor vzduchových vrstev (větraných, nevětraných)

-‐

tabulkové hodnoty -‐ tepelný odpor nevytápěných prostorů – tabulkové hodnoty

-‐

odpor konstrukce při prostupu tepla – stejnorodé, více druhové

a ve svých přílohách uvádí příklady výpočtů. ČSN EN ISO 13370 -‐ Tepelné chování budov -‐ Přenos tepla zeminou – Výpočtové metody

46 46


Energy Future

Norma stanovuje postup výpočtu měrných tepelných toků a tepelného toku stavebními prvky, které se nacházejí v tepelném styku se zeminou, včetně podlah na zemině, zvýšených podlah a suterénů. Platí pro stavební prvky a jejich části, které leží pod vodorovnou rovinou, která je ohraničena přilehlými stěnami a umístěna: -‐

pro podlahy na zemině, zvýšené podlahy a nevytápěné suterény v úrovni vnitřního povrchu podlahy; (v některých případech soustava vnějších rozměrů stanovuje tuto hranici na spodním povrchu podlahové desky). Určuje tabulkově tepelné vlastnosti zemin.

-‐

pro vytápěné suterény v úrovni povrchu okolního terénu. Vnitřní teplota, klimatické údaje, součinitel prostupu tepla, tepelný tok, vliv tepelných mostů na okraji podlahy.

Norma zahrnuje výpočet ustálené složky přenosu tepla zeminou (roční průměrný tepelný tok zeminou) a složky přenosu tepla ovlivněné ročním periodickým kolísáním teploty (sezónní kolísání tepelného toku zeminou okolo ročního průměru). Složka ovlivněná sezónním kolísáním teploty je vypočítána po měsících. Norma obsahuje v přílohách výpočtové příklady vlivů řešení různých izolací podlah. ČSN EN ISO 13789 -‐ Tepelné chování budov -‐ Měrné tepelné toky prostupem tepla a větráním -‐ Výpočtová metoda Norma stanovuje metodu a podmínky výpočtu ustáleného měrného tepelného toku prostupem tepla a větráním celé budovy a jejích částí. Norma je využitelná jak pro výpočet tepelných ztrát (vnitřní teplota vyšší než venkovní teplota), tak pro výpočet tepelných zisků (vnitřní teplota nižší než venkovní teplota). Pro účely této normy se předpokládá rovnoměrná teplota v celém vytápěném nebo chlazeném prostoru. Příloha A obsahuje stacionární výpočtovou metodu výpočtu teploty v neklimatizovaném prostoru přiléhajícím ke klimatizovaným prostorům. ČSN EN ISO 13790 -‐ Energetická náročnost budov -‐ Výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení Anotace: Tato norma uvádí výpočtové metody pro hodnocení roční spotřeby energie na vytápění a chlazení obytných a nebytových budov nebo jejich částí, dále označovaných jako "budovy". Tato metoda obsahuje výpočet: a)

přenosu tepla prostupem a větráním zóny budovy vytápěné nebo chlazené na konstantní vnitřní teplotu;

b) příspěvku vnitřních a solárních tepelných zisků v tepelné bilanci budovy; a)

c)roční potřeby energie na vytápění a chlazení pro zajištění požadované teploty v budově -‐ teplo skupenských změn není zahrnuto;

c)

roční spotřeby energie na vytápění a chlazení budovy s využitím vstupních údajů z příslušných norem odkazovaných v této normě a uvedených v příloze A.

47 47


Energy Future

Budova může mít více zón s odlišnými požadovanými teplotami a může být vytápěna nebo chlazena přerušovaně. Časovým úsekem výpočtu je jeden měsíc nebo jedna hodina. Pro obytné budovy může být časovým úsekem také celé období vytápění nebo období chlazení. Tato norma také poskytuje alternativní hodinovou metodu výpočtu s využitím hodinových uživatelských profilů (například časový profil požadované teploty, způsobu větrání nebo provozu pohyblivého stínění). Popsány jsou postupy pro využití podrobnějších simulačních metod pro zajištění kompatibility a konzistence mezi použitím a výsledky různých metod. Tato mezinárodní norma například poskytuje společná pravidla pro okrajové podmínky a fyzikální vlastnosti bez ohledu na vybraný výpočtový přístup. Výpočtové postupy v této normě jsou omezeny pouze na citelné teplo pro vytápění a chlazení. Spotřeba energie na zvlhčování je vypočtena v příslušné normě na energetickou náročnost systémů větrání, jak je uvedeno v příloze A; podobně spotřeba energie na odvlhčování je vypočtena v příslušné normě na energetickou náročnost systémů chlazení, jak je uvedeno v příloze A. Výpočet není používán k rozhodování, zda je potřebné využít strojní chlazení. Tato norma je platná pro navrhované a stávající budovy. ČSN EN 13829 Tepelné chování budov -‐ Stanovení průvzdušnosti budov -‐ Tlaková metoda Anotace: Norma stanovuje postupy určení průvzdušnosti (vzduchové propustnosti) budov nebo jejich částí měřením na budovách (in-‐situ). Použije se především pro: a)

kontrolu splnění požadavků na vzduchotěsnost budov nebo jejich částí, zpravidla vyjádřených nejvyšší přípustnou intenzitou výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa;

b) porovnání průvzdušnosti budov nebo jejich částí mezi sebou; c)

lokalizaci netěsností v obvodovém plášti budov;

d) určení poklesu průvzdušnosti při dotěsňování obvodového pláště. K tomu se provádí opakovaná měření. Norma určuje postupy měření objemového vzduchového toku vyvolaného ventilátorem, zpravidla osazeným do okenního nebo dveřního otvoru, v závislosti na voleném rozdílu statického tlaku vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím budovy. Norma popisuje použití přetlakové a podtlakové metody. Tlaková metoda se nepoužije k měření výměny vzduchu v budově za přirozených podmínek (infiltrace). K tomu se využijí zejména indikátorové metody podle ČSN EN ISO 12569. Výsledky získané tlakovou metodou podle ČSN EN 13829 je ale možné použít k výpočtovému odhadu přirozené výměny vzduchu. Norma nestanovuje postupy určení průvzdušnosti jednotlivých stavebních prvků. Norma stanovuje požadavky na měřicí zařízení (ventilátor, měřidlo rozdílu tlaku vzduchu, měřidlo objemového toku vzduchu, teploměr). Norma popisuje podstatu postupu měření, způsob přípravy budovy nebo její části před měřením, způsoby vyhodnocení výsledků. Norma dále uvádí informace o výsledné přesnosti měření. ČSN EN 15217 -‐ Energetická náročnost budov -‐ Metody pro vyjádření energetické náročnosti a pro energetickou certifikaci budov

48 48


Energy Future

Tato norma poskytuje metody pro vyjádření energetické náročnosti budov: -‐ k vytvoření předpisů týkajících se energetické náročnosti budov; -‐ k podpoře projektantů, majitelů, provozovatelů a uživatelů budov při zlepšování energetické náročnosti budov. Norma stanovuje: -‐

různé obecné možnosti ukazatele k vyjádření energetické náročnosti celých budov, včetně soustav vytápění, větrání, klimatizace, přípravy teplé vody a osvětlení;

-‐

způsoby vyjádření energetických požadavků pro návrhy nových budov nebo změny stávajících budov;

-‐

postupy k určení referenčních hodnot;

-‐

možné návrhy postupů energetické certifikace budov.

Tato norma poskytuje možnosti voleb na různých úrovních. Pokud je tato norma použita ke stanovení národních nebo regionálních metod pro vyjádření energetické náročnosti, anebo pro energetickou certifikaci budov, pak výběr mezi volbami nesmí být prováděn jednotlivými uživateli, ale oprávněnými orgány státní nebo regionální správy. Norma se může použít pro skupinu budov, pokud jsou na stejném pozemku, jsou-‐li provozovány se stejnými soustavami technického zařízení a jestliže nejvýše jedna z nich má klimatizovanou 2

plochu větší než 1000 m . ČSN EN 15265 (třídící znak 730325) -‐ Energetická náročnost budov -‐ Výpočet potřeby tepla na vytápění a chlazení dynamickými metodami -‐ Obecná kritéria a ověřovací postupy

Tato norma definuje předpoklady, okrajové podmínky a postupy pro ověření dynamických simulačních výpočtů roční potřeby tepla na vytápění a chlazení budov. Norma je určena projektantům pozemních staveb a tvůrcům a uživatelům energetických simulačních programů. Nepředepisuje žádnou konkrétní metodiku pro dynamický simulační výpočet roční potřeby tepla na vytápění a chlazení. Místo toho obsahuje verifikační příklady, s jejichž pomocí se ověřuje, zda je určitá dynamická výpočetní metoda pracující nejvýše s hodinovým krokem ve shodě s ČSN EN 15265. ČSN EN 15459 (třídící znak 060405) -‐ Energetická náročnost budov -‐ Postupy pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách Norma popisuje výpočtovou metodu pro ekonomii tepelných soustav a jiných soustav, kterých se dotýká potřeba energie a potřeba energie v budově. Norma platí pro všechny typy budov. V této normě jsou vysvětleny základní principy a terminologie. Hlavními tématy této normy jsou: -‐

stanovení druhů nákladů a jejich struktura, které musí být zohledněny při výpočtu ekonomické účinnosti možných úspor v budovách;

-‐

údaje potřebné pro stanovení nákladů souvisejících s posuzovanými soustavami;

-‐

výpočtová metoda (výpočtové metody);

49 49


Energy Future

-‐

vyjádření výsledku výpočtu hospodárnosti;

-‐

informativní přílohy uvádějící standardní hodnoty životnosti, nákladů na opravu, nákladů na údržbu apod., aby se tím zavedly standardní hodnoty pro výpočty.

Tato norma je použitelná pro výpočet hospodárnosti možných energetických úspor v budovách (např. izolací, účinnějších soustav výroby a rozvodu, účinného osvětlení, obnovitelných zdrojů, kombinované výroby tepla a elektrické energie). Předmětem této normy je normalizovat: -‐

požadované vstupy,

-‐

metodu výpočtu,

-‐

výsledné výstupy pro výpočty hospodárnosti energetických soustav souvisejících s energetickou náročností budov.

ČSN EN 15603 (třídící znak 73 0326) -‐ Energetická náročnost budov -‐ Celková potřeba energie a definice energetických hodnocení V této normě se uvádí metodika k získávání rovnocenných výsledků z různých souborů údajů, aby bylo možno hodnotit při energetická certifikaci nové a stávající budovy rovnocenným způsobem. Poskytuje také metodiku k určování chybějících údajů, k výpočtu normalizované potřeby energie na vytápění a chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení. Norma také uvádí metodiku k hodnocení energetické efektivnosti možných zlepšení. Tato norma popisuje dva základní druhy energetického hodnocení budov a jejich užití: -

výpočtové energetické hodnocení, normalizovaným výpočtovým energetickým hodnocením, kde normová potřeba energie nezávisí na chování uživatelů, skutečných klimatických podmínkách a jiných skutečných podmínkách (okolního prostředí a vnitřních);

-

měřené energetické hodnocení, založené na dodané a vydané energii.

V důsledku rozdílů ve způsobu, jakým se tato dvě hodnocení získala, se nemohou jejich výsledky přímo porovnávat, ani obvykle nemohou mít stejné hodnoty požadavků či tříd ENB. Norma uvádí možný způsob přepočtu mezi těmito hodnoceními. Účel normy je: -

porovnat (a shrnout) výsledky z jiných norem, které počítají potřebu energie na specifické zajišťované funkce v budově;

-

hodnotit energii vyrobenou v budově, z níž část se může odvést na použití jinde; předložit souhrn celkové potřeby energie budovy ve formě tabulky;

-

poskytnut energetické hodnocení založené na primární energii, na emisích oxidu uhličitého nebo na jiných parametrech definovaných národní energetickou politikou;

-

zavést všeobecné principy výpočtu faktorů primární energie a součinitelů emisí uhlíku.

50 50


Energy Future

ČSN EN 15193 -‐ Energetická náročnost budov -‐ Energetické požadavky na osvětlení Tato norma byla navržena pro zavedení dohod a postupů pro stanovení energetických požadavků na osvětlení v budovách a poskytnutí metodologie pro číselný ukazatel spotřeby energie v budovách. Též poskytuje vodítko pro zavedení národních limitů spotřeby energie pro osvětlení odvozených z referenčních schémat. Požadavky této normy vycházejí ze směrnice EC pro spotřebu e nergie v budovách č. 2002/91/EC. Nelze ji použít pro návrh umělého osvětlení v objektech. ČSN 73 4301 -‐ Obytné budovy Norma upřesňuje změny ve výstavbě a projektování obytných budov, které probíhají od r. 1989. V porovnání s předcházející normou byl upřesněn předmět normy. Byla zařazena nová kapitola definic, které platí pro účely této normy. Byla doplněna kapitola 4.2 Vzájemné odstupy staveb a přepracována a podstatně rozšířena kapitola 4.3 Proslunění. Dále byla vzhledem k častým chybám v praxi doplněna kapitola 5.1.3.4 Ochranná zábradlí tak, aby byla v souladu s ČSN 74 3305. Byla přepracována a upřesněna kapitola 5.2 Prostory bytu. V tabulkách doporučených nejmenších ploch obytných místností a kuchyní je doplněn údaj nejmenší plochy místností bytů pro těžce pohybově postižené osoby. V souvislosti s touto problematikou byly zvětšeny rozměry místnosti pro umístění záchodové mísy: šířka je 900 mm a délka záchodu při otevírání dveří dovnitř je 1 500 mm. Dveře do prostoru pro osobní hygienu nebo do prostoru WC musí být nejméně 700 mm široké. Hlavní domovní komunikace musí umožňovat přepravu předmětů o rozměrech 1 950 mm x 800 mm x 1.950 mm. Kapitola 6 Technická zařízení -‐ tato oblast byla v uvedené normě revidována hlavně s vědomím, že pro jednotlivé disciplíny technických zařízení existují podrobné oborové normy a technická pravidla, která detailně konkretizují speciální problematiku, proto obsahuje v oblasti technických zařízení pouze základní informace, které je nutno vnímat ve vztahu k obytné budově jako existující problematiku. Jsou zde odkazy na detailně zaměřené oborové normy a pravidla. ČSN 730540-‐1 -‐ Tepelná ochrana budov -‐ Část 1: Terminologie Norma vymezuje termíny užívané v oboru stavební tepelné techniky, definice veličin, jejich značky a jednotky popisující šíření tepla, vlhkosti a vzduchu stavebními materiály a konstrukcemi, popisující stav vnitřního a venkovního prostředí používané v ČSN 73 0540 -‐ 2, 3 a 4. Termíny a definice veličin, jejich značky a jednotky lze použít i při aplikaci norem souvisejících, zejména uvedených v normativních odkazech normy a souvisejících normách. Norma sjednocuje a zpřesňuje termíny a definice v uvedených oblastech. ČSN 730540-‐2 -‐ Tepelná ochrana budov -‐ Část 2: Požadavky Norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Norma zajišťuje provázanost se soustavou zavedených souvisících evropských a mezinárodních norem, jakož i s navazujícími evropskými předpisy. Dodržení tepelně technických požadavků zajišťuje zejména prevenci tepelně technických vad a poruch budov, tepelnou pohodu uživatelů, požadovaný stav vnitřního prostředí pro užívání a technologické procesy a stavební

51 51


Energy Future

předpoklady pro nízkou energetickou náročnost budov. Požaduje se po dobu ekonomicky přiměřené životnosti konstrukcí a budov, při jejich běžné údržbě a při působení běžně předvídatelných vlivů. Požadované hodnoty přitom stanovují úroveň technického požadavku, prokazovanou a písemně dokládanou v návaznosti na technické předpisy při stavebním řízení podle zvláštního předpisu. Doporučené hodnoty stanovují úroveň vhodnou pro energeticky úsporné budovy. Norma platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov. Norma platí i pro nevytápěné budovy nebo nevytápěné zóny, s požadovaným stavem vnitřního prostředí. Neplatí pro budovy převážně velkoplošně otevřené, nafukovací haly, stany, mobilní buňky, skleníky, stájové objekty, chladírny a mrazírny a pro stavby, kde není požadován stav vnitřního prostředí. Pro budovy památkově chráněné nebo stávající budovy uvnitř památkových rezervací podle zvláštního předpisu platí norma přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při jejich užívání. Proti předchozímu znění dochází k větší provázanosti se soustavou zavedených souvisících evropských a mezinárodních norem a návaznosti na nové předpisy zajišťující základní požadavek na tepelnou ochranu budov a stavební předpoklady jejich nízké energetické náročnosti. Kromě zavedení definic a jednotek obsahuje stati o šíření tepla a vlhkosti konstrukcí, šíření vzduchu konstrukcí a budovou, o tepelné stabilitě místností a prostupu tepla obálkou budovy – stanovení průměrného součinitele v požadovaných a doporučených hodnotách. V příloze “A” normy jsou uvedeny pokyny pro navrhování staveb po jednotlivých konstrukcích, v její části 5 pak přímo pokyny pro navrhování budov s velmi nízkou energetickou náročností. Jako základní členění uvádí stanovení hodnot pro určení -

pasivního domu (budova s roční plošnou měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 2

kWh/m .a) -

nízkoenergetického domu (budova s roční plošnou měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 2

50 kWh/m .a). Jako doplňkové zásady doporučuje využití systému -

nuceného větrání budovy s možností regulace výkonu, řešení vyloučení přenosu hluku a vibrací potrubím mezi místnostmi, umožnění čištění a revizí, zajištění zpětného získávání tepla s účinností min 75%

-

řešení předřazeného zemního výměníku

-

řešení aktivních solárních prvků jako součást obvodové konstrukce

-

zohlednění vnitřních tepelných zisků

Dále doporučuje aby -

2

měrná ztráta budovy (dle ČSN EN 832) vztažená na 1 m podlahové plochy vytápěné části budovy byla 2

max. 0,3 W/m .K 2

-

hodnoty součinitelů prostupů tepla (U) obvodových konstrukcí nepřekračovaly hodnotu 0,15 W/m .K

-

hodnoty součinitelů prostupů tepla oken byly max. 0,8 W/m .K

2

52 52


Energy Future

-

byly minimalizovány tepelné mosty v konstrukcích a tepelné vazby mezi nimi

-

obvodové konstrukce byly prakticky vzduchotěsné a toto bylo prokázáno experimentálním ověřením dle ČSN EN 13829 před úplným dokončením stavby

V příloze “C” pak norma definuje obsah energetického štítku obálky budovy a jeho protokolu Tato ČSN je k 1. 11. 2011 nahrazena novým předpisem stejného čísla a názvu, který přehledněji formuluje požadavky na teplotu vnitřních povrchů konstrukcí s využitím teplotního faktoru vnitřního povrchu, mění a doplňuje hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukcí, upravuje hodnocení prostupu tepla obálkou budovy pomocí průměrného součinitele prostupu tepla s využitím metody referenční budovy a dále upravuje i části normy popisující požadavky na neprůvzdušnost konstrukcí a na větrání místností. Informativní příloha „A“ je rozšířena o podrobnější definice nízkoenergetických, pasivních i nulových budov. Informativní příloha „B“ obsahuje příklady hodnocení budov pomocí průměrného součinitele prostupu tepla. V neposlední řadě je změněna i příloha „C“ s energetickým štítkem obálky budovy. ČSN 730540-‐3 -‐ Tepelná ochrana budov -‐ Část 3: Návrhové hodnoty veličin Norma stanoví národní normové, charakteristické a návrhové hodnoty fyzikálních veličin stavebních materiálů a výrobků, výplní otvorů, zdících prvků a zdiva, návrhové hodnoty veličin vnějšího prostředí, vnitřního prostředí a vzduchu pro navrhování a ověřování stavebních konstrukcí a budov z hlediska šíření vlhkosti a jejich tepelné ochrany podle ČSN 73 0540-‐4 a norem souvisejících. Norma dále stanoví národní návrhové hodnoty veličin stavebních materiálů a výrobků, výplní otvorů, zdících prvků a zdiva pro výpočty tepelných ztrát budov podle ČSN EN ISO 13 790, tepelné zátěže klimatizovaných prostorů podle ČSN 73 0548 a tepelných izolací chladíren a mrazíren podle ČSN 14 8102. Norma nestanoví návrhové hodnoty fyzikálních veličin tepelných izolací pro průmyslové užití. Návrhové hodnoty veličin podle této normy zohledňují klimatické podmínky České republiky i obvyklou míru ochrany veřejného zájmu. Hodnoty jsou nejprve definovány se stanovením způsobů jejich výpočtů. V jednotlivých přílohách “A”-‐“L” pak jsou uvedeny návrhové ekvivalentní hodnoty dle jednotlivých částí konstrukcí a výplní jejich otvorů včetně návrhových hodnot parametrů venkovního i vnitřního prostředí ČSN 730540-‐4 -‐ Tepelná ochrana budov -‐ Část 4: Výpočtové metody Norma reaguje jak na změny ve struktuře hodnocených veličin podle revize a změny požadavků v části 2 normy, tak na zavedení rozsáhlého souboru evropských a mezinárodních norem výpočtových metod v této oblasti do soustavy českých technických norem tak, aby byly zajištěny základní požadavky na úsporu energie a tepelnou ochranu budov a na ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Hlavní text normy je členěn podle veličin hodnocených v ČSN 73 0540-‐2. Jedná se o tyto okruhy: -

povrchová a vnitřní teplota konstrukce

-

prostup tepla konstrukcí

53 53


-

pokles dotykové teploty

-

kondenzace vodní páry v konstrukci

-

průvzdušnost výplní otvorů a stavebních dílců

-

tepelná stabilita místnosti v zimním období

-

tepelná stabilita místnosti v letním období

-

stavebně energetické vlastnosti budovy

Energy Future

Pro veličiny norma uvádí, co se výpočtem hodnotí, za jakých okrajových podmínek se provádí výpočtové hodnocení, jaké normy pro tato hodnocení zejména platí, co musí výpočtové hodnocení zahrnovat a jaké je zásadní členění použitelných výpočtových metod. Přílohy určují způsob a rozsah využití výpočtových metod při hodnocení národních požadavků. Norma připravila stavebně technické východisko pro hodnocení energetické náročnosti budov podle směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES. ČSN 73 0581 – Oslunění budov a venkovních prostor – metoda stanovení hodnot Tato norma sjednocuje postup výpočtu polohy slunce na obloze a výpočtu doby oslunění a doporučení způsobů zobrazení poloh slunce a jeho zdánlivé dráhy na obloze. Její přílohou je diagram zastínění. ČSN EN 15265 -‐ Energetická náročnost budov -‐ Výpočet potřeby tepla na vytápění a chlazení dynamickými metodami -‐ Obecná kritéria a ověřovací postupy Tato norma definuje předpoklady, okrajové podmínky a postupy pro ověření dynamických simulačních výpočtů roční potřeby tepla na vytápění a chlazení budov. Norma je určena projektantům pozemních staveb a tvůrcům a uživatelům energetických simulačních programů. Nepředepisuje žádnou konkrétní metodiku pro dynamický simulační výpočet roční potřeby tepla na vytápění a chlazení. Místo toho obsahuje verifikační příklady, s jejichž pomocí se ověřuje, zda je určitá dynamická výpočetní metoda pracující nejvýše s hodinovým krokem ve shodě s ČSN EN 15265. ČSN EN 15316 -‐1 (třídící znak 060401) -‐ Tepelné soustavy v budovách -‐ Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy -‐ Část 1: Všeobecné požadavky Tato norma specifikuje strukturu výpočtu potřeby energie pro soustavy pro vytápění a přípravu teplé vody v budovách. Normalizuje požadované vstupy a výstupy pro tyto výpočty s cílem vypracovat jednotnou evropskou metodu výpočtu. Metoda výpočtu usnadňuje energetickou analýzu různých částí tepelné soustavy včetně regulace (sdílení, rozvodu, akumulace, zdroje), a to stanovením energetických ztrát soustavy a součinitelů náročnosti dané soustavy. Tato analýza náročnosti umožňuje porovnání částí soustavy a monitorování dopadu každé části soustavy na celkovou energetickou náročnost budovy. Výpočty energetických ztrát každé části

54 54


Energy Future

tepelné soustavy jsou definovány v dalších normách (ČSN EN 15316, část 2 -‐x, 3-‐x a 4-‐x). Jsou stanoveny tepelné ztráty soustavy, využitelné tepelné ztráty soustavy a pomocná energie částí tepelné soustavy. TNI CEN/TR 15615 -‐ Vysvětlení obecných vztahů mezi různými evropskými normami a směrnicí o energetické náročnosti budov (EPBD) -‐ Zastřešující dokument Tato technická informace popisuje soubor evropských norem, které jsou určené k podpoře EPBD, kterou zajišťují poskytnutím výpočtových metod s doprovodným materiálem k získání celkové energetické náročnosti budovy (ENB). V příloze A jsou dotčené normy uspořádány hierarchicky. Oddíl 1 je výčtem norem, které se zabývají celkovou energetickou náročností na podporu článků 4 až 7 EPBD. Oddíly 2 až 5 jsou výčtem norem, které se vztahují ke specifickým hlediskům nebo dílčím energetickým náročnostem budovy, jež přispívají k celkovému výpočtu. Obsah jednotlivých norem je shrnut v příloze B. Příloha C poskytuje výpis definic a příloha D výpis zásadních značek, které se shodně užívají v normách. Je záměrem, aby tyto přílohy tvořily základ budoucí trojjazyčné normy pokrývající společné definice a značky pro energetické výpočty. TNI 73 0327 (třídící znak 730327) -‐ Energetická náročnost budov -‐ Energetické požadavky na osvětlení. Tato technická informace je komentářem k ČSN EN 15193. Účelem této publikace je doplnění a podrobný popis postupů pro stanovení výsledného příkonu a spotřeby elektrické energie osvětlovacích soustav v různých typech objektů s ohledem na geografickou polohu České republiky. Dále jsou uvedeny rozsahy hodnot poměrných instalovaných příkonů a spotřeb elektrické energie na osvětlení pohybujících se v rozsahu od prakticky dosažitelných po hodnoty povolené (doporučené). Posledním účelem je popis strategických postupů pro dosažení úspor elektrické energie na osvětlení. V ČSN EN 15193 jsou klasifikovány budovy v těchto kategoriích: budovy administrativní, budovy pro výchovu, nemocnice, hotely, restaurace, sportovní zařízení, velkoobchodní a maloobchodní služby a výrobní činnost. S ohledem na požadavky vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění a navazujících vyhlášek, které požadují energetické hodnocení i budov pro bydlení jsou v této TNI vybrané hodnoty číselného ukazatele energie pro osvětlení (LENI) pro tyto typy budov. Tuto publikaci nelze zásadně použít pro návrh umělého osvětlení v objektech. TNI 73 0329 (třídící znak 730329) -‐ Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění -‐ Rodinné domy Tato technická normalizační informace (dále TNI) nahrazuje TNI 73 0329 z února 2009 a představuje ucelený dokument hodnocení nízkoenergetických a pasivních rodinných domů. Stanovuje soubor okrajových podmínek výpočtů, způsob užití budovy v referenčním hodnocení pro jednotné započítání vnitřních tepelných zisků a výměny vzduchu a předepisuje jednotný přístup při uvažování pasivních solárních zisků v budově, účinnost přeměny energie v technických zařízeních a přepočet na hodnoty primární energie. TNI stanovuje způsob vyjadřování výsledků hodnocení. Je v souladu s obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, zejména ČSN 73 0540-‐4, ČSN EN ISO 13790 (měsíční výpočet), ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13370. Budova se hodnotí jako stále užívaná v průběhu roku, bez zahrnutí vlivu delší nepřítomnosti. TNI nestanovuje postup pro výpočet energetické náročnosti budovy "co nejblíže skutečnosti", kdy je zapotřebí používat klimatické a další

55 55


Energy Future

údaje z místa stavby, detailní informace o způsobu užití budovy, a kdy může být potřebné použití jiného podrobnějšího výpočtu, například dynamické simulace. Popsaná metoda není vhodná pro hodnocení budov s jiným převažujícím účelem, než je rodinné bydlení, a pro budovy s výrazně vyšší energetickou náročností. Základní kroky při hodnocení budovy jsou:

stanovení ploch a objemů budovy či jejích vytápěných částí (viz ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13789 – zavedení pojmu systémová hranice, odlišení výpočtu od jiných předpisů, stanovení objemového faktoru budovy dle ČSN 73 0540-‐2, podlahová plocha dle ČSN EN ISO 13789)

užití jednotných klimatických okrajových podmínek

stanovení vnitřních tepelných zisků od osob v projektu předpokládaném množství (min. 20 m2 na osobu, koeficient přítomnosti 0,7) od provozu domácích spotřebičů – 100 W na přítomnou osobu + 100 W na byt.

stanovení výměn vzduchu – v otopném období 25 m3 na přítomnou osobu za hodinu, koeficient přítomnosti 0,7. Součinitelé zatížení větrem a vliv vztlaku (příloha C ČSN EN ISO 13789) e=0,01, f=20

-‐ stanovení součinitelů prostupu tepla – jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, střední hodnoty (ČSN 73 0540-‐4, ČSN EN ISO 6946), zvýšení hodnoty součinitele prostupu tepla dle charakteru konstrukce -‐ stanovení měrné ztráty (ČSN EN ISO 13789) a průměrného součinitele prostupu tepla budovy (příl. H.1 ČSN 73 0540-‐4), zvýšení průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla obálky budovy dle celkové úrovně projektového řešení -‐ výpočet energetické náročnosti budovy (ČSN EN ISO 13790)

potřeba tepla na vytápění (po měsících celého roku, jednotky měrné potřeby tepla na vytápění 2

kWh/m .a), zaokrouhlení na desetiny, -‐ stanovení dalších energetických potřeb rodinného domu

příprava teplé vody -‐ 550 kWh na osobu a rok

pomocné elektrické energie na provoz otopné soustavy a přípravu teplé vody -‐ tabulková potřeba 100, 400, 800 kWh/a dle způsobu vytápění a větrání

potřeba elektrické energie na domácí spotřebiče a osvětlení 800kWh na osobu a rok

stanovení celkové účinnosti přeměny energie na teplo potřebné pro vytápění a přípravu teplé vody dle typu zdroje

výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů (součtová hodnota spotřeby energie na vytápění, přípravu teplé vody a energie potřebné na provoz domovní techniky vynásobené 2

odpovídajícím tabulkovým faktorem energetické přeměny dle zdroje). Jednotky kWh/m a, zaokrouhlení na celé číslo.

56 56


Energy Future

-‐ energie z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika)

samostatný výpočet, údaje výrobce

-‐ vyhodnocení zjištěných veličin, projektového řešení, zatřídění a označení posuzovaného rodinného domu:

RD 10-‐20P – pasivní bytový dům (10-‐16: dosažená třída domu podle měrné potřeby tepla na vytápění)

RD 20-‐50NE – nízkoenergetický bytový dům (16-‐50: dosažená třída domu podle měrné potřeby na vytápění)

RD 10-‐20PS nebo RD 20-‐50NES – pasivní nebo nízkoenergetický dům s min. 50% pokrytím ročního množství energie potřebné k přípravě teplé vody a potřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy budovy dosahuje hodnoty max. 30 2

kWh/m a

RD 10-‐20PN nebo RD 20-‐50NEN – energeticky nulový dům s fotovoltaickým systémem zabezpečujícím vyrovnanou roční bilanci energií dodávaných a vyprodukovaných

RD 10-‐20P+ nebo RD 20-‐50NE+ -‐ energeticky pozitivní dům, který vytváří roční bilanční přebytek ve výši min 5% potřebné dodávané energie.

-‐ protokolace provedených výpočtů a zjištění

o provedeném hodnocení s údaji o místu, stavebníkovi, projektantu a zpracovateli hodnocení, stavbě, vyhodnocení obvodových konstrukcí s hodnotami součinitele prostupu tepla a tabulkou ploch obvodových konstrukcí s měrnou ztrátou prostupem tepla a středního součinitele prostupu tepla. Protokol dále obsahuje dle projektu zhodnocení přívodu čerstvého vzduchu do pobytových místností, informace o účinnosti zpětného získávání tepla z větracího vzduchu, informace o neprůvzdušnosti obálky budovy, informace o výpočtu tepelné stability v letním období a výsledku výpočtové potřeby tepla na vytápění, výsledek výpočtu primární energie a zatřídění domu podle měrné potřeby tepla na vytápění.

V příloze „A“ TNI je uveden postup při hodnocení přínosu energetické úpravy stávajícího rodinného domu, který se použije při přípravě změn staveb majících za cíl snížení jejich energetické náročnosti (především potřeby tepla na vytápění) a dále i tehdy, když dochází ke zvětšení podlahové plochy, změnám vytápěného objemu budovy či změnám ve využití. TNI 73 0330 -‐ Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění -‐ Bytové domy Tato technická normalizační informace (dále TNI) nahrazuje TNI 73 0330 z června 2009 a představuje ucelený dokument hodnocení nízkoenergetických a energeticky pasivních bytových domů. Stanovuje jednotný postup hodnocení bytových domů zejména nízkoenergetických a pasivních domů podle přílohy ČSN 73 0540-‐2. Bytovým domem pro účely TNI je budova určená převážně k dlouhodobému bydlení v bytech (obytná budova

57 57


Energy Future

dle ČSN 73 4301 – na byty musí připadat min. 2/3 podlahové plochy budovy včetně ploch domovního vybavení pro obyvatele jednotlivých bytů), dále pak budovy pro dlouhodobé ubytování (výčtem: studentské koleje, internáty, ubytovny). Stanovuje soubor okrajových podmínek výpočtů, způsob užití budovy v referenčním hodnocení pro jednotné započítání vnitřních tepelných zisků a výměny vzduchu a předepisuje jednotný přístup při uvažování pasivních solárních zisků v budově, účinnost přeměny energie v technických zařízeních a přepočet na hodnoty primární energie. TNI stanovuje způsob vyjadřování výsledků hodnocení. Je v souladu s obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, zejména ČSN 73 0540-‐4, ČSN EN ISO 13790 (měsíční výpočet), ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13370 i technickými normami v nich citovaných. Budova se hodnotí jako stále užívaná v průběhu roku, bez zahrnutí vlivu delší nepřítomnosti. Nestanovuje postup pro výpočet energetické náročnosti budovy "co nejblíže skutečnosti", kdy je zapotřebí používat klimatické a další údaje z místa stavby, detailní informace o způsobu užití budovy, a kdy může být potřebné použití jiného podrobnějšího výpočtu. TNI lze využít i pro případ ucelené obytné části budov, které dle ČSN 73 4301 nejsou obytnými. Základní kroky při hodnocení budovy jsou:

vymezení vytápěné části budovy a její obytné části (viz ČSN EN ISO 13790)

vypočtení ploch a objemů budovy či jejích vytápěných částí (viz ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13789 -‐ zavedení pojmu systémová hranice, odlišení výpočtu od jiných předpisů, stanovení objemového faktoru budovy dle ČSN 73 0540-‐2, podlahová plocha dle ČSN EN ISO 13789)

stanovení jedno zónového modelu pro výpočet energetické bilance (ČSN EN ISO 13790)

užití jednotných klimatických okrajových podmínek

stanovení vnitřních tepelných zisků od osob v projektu předpokládaném množství (min. 15 m2 na osobu, koeficient přítomnosti 0,7) od provozu domácích spotřebičů – 100 W na přítomnou osobu + 100 W na byt.

stanovení výměn vzduchu – v otopném období 25 m3 na přítomnou osobu za hodinu, koeficient přítomnosti 0,7. Součinitelé zatížení větrem a vliv vztlaku (příloha C ČSN EN ISO 13789) e=0,07, f=15

-‐ stanovení součinitelů prostupu tepla – jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, střední hodnoty (ČSN 73 0540-‐4, ČSN EN ISO 6946), zvýšení hodnoty součinitele prostupu tepla dle charakteru konstrukce -‐ stanovení měrné ztráty (ČSN EN ISO 13789) a průměrného součinitele prostupu tepla budovy (tab. H.1 ČSN 73 0540-‐4), zvýšení průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla obálky budovy dle celkové úrovně projektového řešení -‐ výpočet energetické náročnosti budovy (ČSN ISO EN 13790)

potřeba tepla na vytápění (po měsících celého roku, jednotky měrné potřeby tepla na vytápění 2 .

kWh/m a), zaokrouhlení na celé číslo -‐ stanovení dalších energetických potřeb bytového domu

58 58


příprava teplé vody

pomocné elektrické energie na technické systémy budovy

Energy Future

-‐ vyhodnocení zjištěných veličin, projektového řešení, zatřídění a označení posuzovaného bytového domu:

BD 10-‐16P – pasivní bytový dům (10-‐16: dosažená třída domu podle měrné potřeby na vytápění)

BD 16-‐50NE – nízkoenergetický bytový dům (16-‐50: dosažená třída domu podle měrné potřeby na vytápění)

BD 10-‐16PS nebo BD 16-‐50NES – pasivní nebo nízkoenergetický dům s min. 50% pokrytím ročního množství energie potřebné k přípravě teplé vody a potřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy budovy dosahuje hodnoty max. 30 2

kWh/m .a

BD 10-‐16PN nebo BD 16-‐50NEN – energeticky nulový dům s fotovoltaickým systémem zabezpečujícím vyrovnanou roční bilanci energií dodávaných a vyprodukovaných

BD 10-‐16PN+ nebo BD 16-‐50NEN+ -‐ energeticky pozitivní dům, který vytváří roční bilanční přebytek ve výši min 5% potřebné dodávané energie.

-‐ protokolace provedených výpočtů a zjištění

o provedeném hodnocení s údaji o místu, stavebníkovi, projektantu a zpracovateli hodnocení, stavbě, vyhodnocení obvodových konstrukcí s hodnotami součinitele prostupu tepla a tabulkou ploch obvodových konstrukcí s měrnou ztrátou prostupem tepla a středního součinitele prostupu tepla. Protokol dále obsahuje dle projektu zhodnocení přívodu čerstvého vzduchu do pobytových místností, informace o účinnosti zpětného získávání tepla z větracího vzduchu, informace o neprůvzdušnosti obálky budovy, informace o výpočtu tepelné stability v letním období a výsledku výpočtové potřeby tepla na vytápění, výsledek výpočtu primární energie a zatřídění domu podle měrné potřeby tepla na vytápění.

-‐ ověření projektového řešení vzduchotěsnosti po dokončení budovy praktickým měřením (metoda tlakového spádu podle ČSN EN 13829).

při měření jsou všechny otvory v obálce budovy zajišťující přívod, odvod nebo výměnu vzduchu (např. dveře, okna, větrací klapky a štěrbiny, digestoře, komínové a ventilační průduchy, vstupy kotlů) uzavřeny, případně utěsněny. Vnitřní dveře se ponechají naopak otevřené z důvodu rovnoměrného rozložení tlaku vzduchu). Výsledná naměřená hodnota intenzity výměny vzduch při tlakovém spádu 50 Pa musí být menší nebo max. rovna limitní hodnotě stanovené předpisem (doporučené hodnoty v tabulce A.1 ČSN 73 0540-‐2).

-‐ protokolace výsledků měření

identifikační údaje a popis budovy, údaje o objednateli a osobě provádějící měření, údaje o měřidle, údaje o vlastním měření, meteorologické podmínky, naměřené hodnoty, vyhodnocení.

59 59


Energy Future

V příloze „A“ TNI jsou uvedeny požadavky na vzduchotěsnost a jejich ověřování, v příloze „B“ pak hodnoty pro stanovení dalších energetických potřeb bytového domu. V příloze „C“ je uveden postup při hodnocení přínosu energetické úpravy stávajícího bytového domu, který se použije při přípravě změn staveb majících za cíl snížení jejich energetické náročnosti (především potřeby tepla na vytápění) a dále i tehdy, když dochází ke zvětšení podlahové plochy, změnám vytápěného objemu budovy či změnám ve využití. TNI 73 0302 (třídící znak 730302) -‐ Energetické hodnocení solárních tepelných soustav -‐ Zjednodušený výpočtový postup Tato technická normalizační informace uvádí zjednodušený výpočtový postup pro energetické hodnocení solárních tepelných soustav v základních aplikacích (příprava teplé vody, vytápění, ohřev bazénové vody) za jednotných okrajových podmínek pro výpočet měsíční bilance.

60 60


Energy Future

6. Úřady spolupůsobící při rozhodování o stavbách Dotčené orgány státní správy mají za povinnost hájit zájmy dle speciálních zákonů při správních řízeních. Jejich základní definice v zákoně o správním řízení. Dle ní jsou dotčeným orgánem: -‐

orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon

-‐

správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.

6.1 Dotčené orgány -‐

poskytují správnímu orgánu vedoucímu řízení informace důležité pro řízení

-‐

v souvislosti s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-‐li pro výkon jejich působnosti podstatné

-‐

mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení

Stavební úřad případně autorizovaný inspektor ve zkráceném stavebním řízení musí správně určit rozsah dotčených orgánů v konkrétním řízení. Stavební úřad je musí průkazně vyrozumět o zahájení řízení, umožnit úplné seznámení se spisem a znát jeho stanovisko k předmětu řízení. To je povinen v rozhodnutí ve věci zohlednit. Správnost připomínek neposuzuje, v případě protichůdných stanovisek postoupí řešení rozporů nadřízeným orgánům toho, kdo je vydal. Stanovisko dotčeného orgánu státní správy opatřuje ten, z jehož podnětu stavební úřad příslušné řízení povede. Pokud bylo vydáno formou rozhodnutí, je nutné pro další řízení doložit datum nabytí jeho právní moci. V případě zkráceného stavebního řízení stanoviska opatřžuje vždy stavebník.

6.1.1 Energetika Pro účely analýzy je podstatný především orgán, který posuzuje hospodaření s energiemi. Kompetence upravuje: zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií: §13 -‐ Ministerstvo průmyslu a obchodu je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

61 61


Energy Future

-‐ Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v předchozím odstavci. V těchto řízeních vydává závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. -‐ dále je Státní energetická inspekce dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) §16 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – mimo jiné uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje. Dále vydává státní souhlas s výstavbou vybraných plynových zařízení a vyjadřuje se k výstavbě nových zdrojů a přímých vedení v elektroenergetice. §17 Energetický regulační úřad – mimo jiné rozhoduje spory o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo o právu na úhradu zelených bonusů podle zvláštního zákona nebo o úhradu příspěvků k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, k ceně elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů, §67 Výstavba vybraných plynových zařízení Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu. §94 Státní energetická inspekce Státní energetická inspekce -‐ uplatňuje stanoviska k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v územním řízení a stavebním řízení

6.1.2 Další úseky státní správy: Pro ilustraci jsou dále vybrány úseky správy, ve kterých se v řízení podle stavebního zákona lze setkat s dotčeným orgánem, a je uvedeno, na základě jakého zákona vystupuje. Pro úplnost informace a pro případné dohledávání oprávněnosti oslovení konkrétního úřadu, je v textu doplněný paragraf, na jehož základě je stanovisko dotčeného orgánu vydáváno.

6.1.2.1 Ochrana přírody a krajiny: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

62 62


Energy Future

§12 -‐ K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody §65 Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláštních předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak činí jen po dohodě s orgánem ochrany přírody, není-‐li v zákoně předepsán jiný postup. §77 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-‐li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast nebo jejich ochranné pásmo, -‐ uplatňují stanoviska k územním plánům, regulačním plánům a k návrhům vymezení zastavěného území z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem. § 77a Krajské úřady ve svém správním obvodu, nejde-‐li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma, -‐ udělují výjimky (§43) ze zákazů v přírodních rezervacích (§34 odst. 1), -‐ vydávají souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek (§44 odst. 2), -‐ vydávají předchozí souhlasy k činnostem podle §37 odst. 2 na území ochranných pásem přírodních rezervací a přírodních památek, -‐ povolují výjimky z ochranných podmínek ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§56), -‐ vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny (§85), v) vydávají souhlas podle §45e odst. 2 v ptačích oblastech a zajišťují péči o ně, pokud k tomu není příslušná správa národního parku nebo správa chráněné krajinné oblasti, w) vydávají stanoviska podle §45i odst. 1 a ukládají kompenzační opatření podle §45i odst. 11, x) vydávají osvědčení podle §54 odst. 4 a souhlas podle §54 odst. 3 pro zvláště chráněné ohrožené živočichy, y) uplatňují stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem. §78 Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (dále jen "správa"), není-‐li podle tohoto zákona příslušný obecní úřad, Ministerstvo životního prostředí nebo Česká inspekce životního prostředí.

63 63


Energy Future

§79

Ministerstvo životního prostředí -‐ uděluje souhlasy k činnostem v národních přírodních rezervacích a v národních přírodních památkách (§29, 30, 31, §37 odst. 2 a §44 odst. 2) a výjimky z ochranných podmínek v těchto územích (§43), pokud je nepřenese na správu, -‐ uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem,

6.1.2.2 Ochrana vod: zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) §17 -‐ Souhlas (1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení o vlivní vodní poměry, c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení §67 tím není dotčeno, d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů. (3) Souhlas je závazný pro orgány, které rozhodují v řízení o povolení stavby, terénních úprav nebo o těžbě nerostů v případech uvedených v odstavci 1. §18 – Vyjádření (1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. §105 Pověřené obecní úřady a) povolují pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) odběr a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, s výjimkou vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, a zřizování, změny a odstraňování vodních děl, která s tímto odběrem nebo nakládáním souvisejí, c) vydávají souhlas podle §17 odst. 1 písm. c), d) a e) ke stavbám jednotlivých obytných budov a k terénním úpravám v záplavových územích neovlivňujícím odtokové poměry, d) vyjadřují se podle §18 tohoto zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

64 64


Energy Future

(3) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle §105 až 107 v rozsahu potřeb zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil, nejde-‐li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto zákona. § 106 -‐ Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (1) Působnost, která podle tohoto zákona přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji tento zákon nesvěřuje jiným orgánům. (2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto obcí. §107 -‐ Krajské úřady a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností, b) vyjadřovat se podle §18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí, s) vydávat vyjádření podle §18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas

6.1.2.3 Ochrana ovzduší: zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) §17 Příslušný orgán ochrany ovzduší vydává stanoviska a povolení k řízením podle zvláštního právního předpisu, která obsahují podmínky ochrany ovzduší. Jsou jimi -‐ stanoviska k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci v průběhu jejího pořizování, -‐ závazná stanoviska k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, -‐ povolení staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a k jejich změnám, -‐ povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů do zkušebního i trvalého provozu. §43 Ministerstvo životního prostředí -‐ zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména ke strategiím rozvoje jednotlivých oborů, odvětví a územních celků, -‐ uplatňuje stanovisko obsahující podmínky ochrany ovzduší podle §17 odst. 1 písm. a) k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje a povolení ke zvýšenému obsahu síry v kapalných palivech podle §17 odst. 2 písm. h), §46 Česká inspekce životního prostředí

65 65


Energy Future

-‐ vydává závazné stanovisko podle §17 odst. 1 písm. b), povolení podle §17 odst. 1 písm. c) a d) a §17 odst. 2 písm. a) až g) a i) a eviduje oznámení provozovatelů podle §54 odst. 9 do 31. 12. 2002; po tomto datu je dotčeným orgánem státní správy v řízení o vydání těchto povolení.

6.1.2.4 Ochrana zemědělského půdního fondu:

zákon 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu §13 -‐ Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí. -‐ Ve vojenských újezdech vykonávají funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu zvláštní orgány federálního ministerstva obrany. §15 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností -‐ udělují podle §2 odst. 2 souhlas ke změně louky nebo pastviny na ornou půdu, -‐ ukládají podle §2 odst. 3 změnu kultury zemědělské půdy na pozemcích o výměře nad 1 ha, -‐ uplatňují podle §5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům a k návrhům vymezení zastavěného území; stanovisko k regulačnímu plánu musí splňovat náležitosti souhlasu k územnímu rozhodnutí, -‐ udělují podle §9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-‐li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§1 odst. 2) o výměře do 1 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvalují plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, Ministerstvo životního prostředí -‐ uplatňuje podle §5 odst. 2 stanovisko k zásadám územního rozvoje, územním plánům obcí, ve kterých je sídlo kraje, a k územnímu plánu, který řeší celé území hlavního města Prahy, -‐ uděluje podle §9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-‐li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná o výměře nad 10 ha, přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu §17a Krajský úřad -‐ uplatňuje podle §5 odst. 2 stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-‐li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

66 66


Energy Future

-‐ uděluje podle §9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-‐li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§1 odst. 2) o výměře od 1 do 10 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, §21 -‐ Souhlasy vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou správním rozhodnutím.

6.1.2.5 Ochrana lesa: zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) § 48 -‐ Obecní úřady obcí s rozšířenou působností -‐ vydávají souhlas k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, pokud není příslušný kraj, a souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa (§14 odst. 2), §48a Krajský úřad uplatňuje stanovisko -‐ k územně plánovací dokumentaci, pokud tato dokumentace umisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, není-‐li příslušné ministerstvo, -‐ k územním plánům obcí s rozšířenou působností, -‐ vydává souhlas k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, §49 Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha-‐Nové Město -‐ uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje, -‐ vydává souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§14 odst. 2), -‐ vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí,

67 67


Energy Future

V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí.

6.1.2.6 Ochrana životního prostředí: zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) §21 Ministerstvo l) vydává stanovisko k vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje na životní prostředí a stanovisko k vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na životní prostředí. §22 Orgány kraje e) vydávají stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) §33 Krajský úřad g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.

6.1.2.7 Ochrana ložisek nerostných surovin: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §15 Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad -‐ uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady -‐ -‐ uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. §19

68 68


Energy Future

Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §4 V pochybnostech, zda jde o hornickou činnost a nebo zda jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy.

6.1.2.8 Odpadové hospodářství: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech §72 Ministerstvo životního prostředí ČR -‐ uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje. §75 Orgány ochrany veřejného zdraví Krajská hygienická stanice (a dále územní pracoviště dle okresů) -‐ dotčený správní úřad při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona v oblasti ochrany lidského zdraví §79 Obecní úřad obce s rozšířenou působností -‐ uplatňuje stanovisko k územním plánům a regulačním plánům -‐ vyjadřuje se v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady

6.1.2.9 Veřejného zdraví: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů §77 Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.

69 69


Energy Future

§80 – Ministerstvo zdravotnictví r) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik, §82 Krajské hygienické stanice a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle §77 j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik

6.1.2.10 Lázní a zřídel zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) §13 (1) Osoba, které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, (dále jen "uživatel") předloží ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci povolení k využití zdroje dokumentaci stavby pro využití zdroje určenou pro územní řízení u příslušného stavebního úřadu za účelem posouzení její vhodnosti pro povolený způsob využívání zdroje, pokud využívání zdroje provedení stavby vyžaduje. Pokud povaha stavby vyžaduje posouzení podle zvláštního zákona,11) doba nezbytná pro toto posouzení se do lhůty stanovené ve větě první nezapočítává. Pokud tato dokumentace nebude odpovídat povolenému způsobu využívání zdroje, ministerstvo vrátí dokumentaci uživateli a určí způsob, rozsah a lhůtu pro její doplnění nebo změnu. Ministerstvo posoudí dokumentaci pro územní řízení do 60 dnů ode dne jejího obdržení. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou byla dokumentace pro územní řízení vrácena uživateli k doplnění nebo úpravě. Výsledek posouzení v uvedené lhůtě ministerstvo sdělí uživateli ve svém vyjádření, v němž může uvést podmínky k umístění, provedení a užívání stavby zaměřené na zabezpečení využívání zdroje povoleným způsobem. (2) Bez vyjádření ministerstva podle odstavce 1 nelze vydat územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu. §37 Závazné stanovisko k některým činnostem (1) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a v územním řízení dotčeným orgánem Ministerstvo zdravotnictví

6.1.2.11 Prevence závažných havárií

70 70


Energy Future

zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce §6a Organizace státního odborného dozoru podle §1 při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podávají odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení

6.1.2.12 Veterinární péče: zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) § 49 Krajská veterinární správa i) vydává závazné posudky pro stavební řízení, ohlášení stavby a pro kolaudační souhlas a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty, j) uplatňuje stanoviska k územním plánům, regulačním plánům a závazná stanoviska v územním řízení z hlediska veterinární péče §56 Závazný posudek -‐ závazný posudek orgánu veterinární správy, který není správním rozhodnutím, je podkladem ve stavebním řízení, pro ohlášení stavby a pro vydání kolaudačního souhlasu a musí být vyžádán a) podnikatelem, jde-‐li o stavbu nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru, b) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu. -‐ orgán příslušný rozhodnout ve věci podle zvláštních právních předpisů29) nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem. -‐ závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu, vydávají orgány pověřené ministrem obrany.

6.1.2.13 Památková péče: zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči §26 Ministerstvo kultury, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje, a dále stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková rezervace, nebo nemovitá věc nebo soubor

71 71


Energy Future

nemovitých věcí zapsané na Seznamu světového dědictví a ve vztahu k tomuto území uplatňuje stanovisko k vymezení zastavěného území, §28 Krajský úřad -‐ uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka, nejde-‐li o působnost ministerstva kultury podle §26 odst. 2 písm. c), a ve vztahu k tomuto území uplatňuje stanovisko k vymezení zastavěného území, -‐ je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaných nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo archeologických nálezů, k nimž došlo při řízení nebo postupu podle zvláštního právního předpisu, nejde-‐li o nálezy učiněné při přípravě nebo provádění obnovy kulturní památky nebo při přípravě nebo provádění prací v území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče, e) vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů, jde-‐li o zabezpečení péče o národní kulturní památky, §29 Obecní úřad obce s rozšířenou působností -‐ vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. -‐ zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů, -‐ uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je nemovitá kulturní památka nebo ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, nejde-‐li o působnost ministerstva kultury podle §26 odst. 2 písm. c) nebo působnost krajského úřadu podle §28 odst. 2 písm. c), a ve vztahu k tomuto území uplatňuje stanovisko k vymezení zastavěného území,

6.1.2.14 Doprava na pozemních komunikacích: zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích § 40 Silniční správní úřady: Ministerstvo dopravy, nábř. L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1

72 72


Energy Future

-‐ uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Krajský úřad -‐ uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy. Obecní úřad obce s rozšířenou působností -‐ uplatňují stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné stanovisko v územním řízení, pokud není příslušné Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad.

6.1.2.15 Doprava drážní: zákon č. 266/1994 Sb., o drahách § 56 Drážní správní úřad, kterým je: Ministerstvo dopravy – ve věci stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů a záměrů ve věcech drah. § 56a Obecní úřady – ve věci stanovisek k územně plánovací dokumentaci z hlediska dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové, pokud není příslušné ministerstvo.

6.1.2.16 Doprava letecká: zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) § 3 Zřizuje se správní Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen "Úřad") pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy. § 40 V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-‐li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-‐li o objekt vyžadující ochranu před hlukem § 41 K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

73 73


Energy Future

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu, c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice. § 88 Ministerstvo dopravy – ve věcech pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, týkají-‐li se leteckých staveb.

6.1.2.17 Doprava vodní: zákon č. 114/1995 o vnitrostátní plavbě §5 -‐ Stavby na sledované vodní cestě lze zřizovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených. -‐ Souhlas plavebního úřadu podle § 3 odst. 3) nebo souhlas se zřízením přístavu podle §6 odst. 2 vydávaný jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle zvláštního právního předpisu, územní souhlas nebo ohlášení stavby je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení. § 38 Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze,který je podřízen Ministerstvu dopravy.

6.1.2.18 Jaderná bezpečnost a ochrana před ionizujícím zářením: zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně některých zákonů §46a Krajský úřad v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů -‐ vydává stanovisko k žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle §28 odst. 2 písm. e) a stanovisko k posouzení účinnosti protiradonového opatření.

6.1.2.19 Elektronických komunikací: zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) §3

74 74


Energy Future

1)Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb §101 Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím (1) Stavebníci (investoři) staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad příslušný k vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě. (2) Osoby, které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav. (3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno42). (4) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně. Ministerstvo informatiky Český telekomunikační úřad

6.1.2.20 Obrana státu: zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky §6 Ministerstvo obrany -‐ uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů obrany České republiky.

6.1.2.21 Civilní ochrana:

75 75


Energy Future

zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů § 10 Krajský úřad -‐ uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události. -‐ Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva. §12 Obecní úřad obce s rozšířenou působností -‐ uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné události. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, Pražská 52b, 370 04 České Budějovice

6.1.2.22 Požární ochrana: zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně §24 Ministerstvo vnitra ČR -‐ vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, §26 Hasičský záchranný sbor kraje -‐ vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, §31 Státní požární dozor se vykonává b)posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů, c)ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek, Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. U ohlašovaných staveb podle zvláštního právního předpisu se státní požární dozor vykonává

76 76


Energy Future 2

a) u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m a hloubka 3 m, 2

b) u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m a výška 10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 2

m a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3 let, c) u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, d) u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost, e) u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního předpisu třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu. (4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.

77 77


Energy Future

7. Přehled obecných stavebních úřadů v Jihočeském kraji: název

adresa

Správní území

Telefon

Web

Magistrát města České Budějovice Stavební úřad

Kněžská 73/19 České Budějovice 370 92

Kvítkovice, Planá, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dasný, Plav, Bošilec, Neplachov, Hradce, Úsilné, Čakov, Habří, Nová Ves, Doubravice, Borovnice, Vidov, Mokrý Lom, Hlavatce, Komařice, Vitín, Chotýčany, Vlkov, Mazelov, Drahotěšice, Strýčice, Břehov, České Budějovice, Borek, Boršov nad Vltavou, Čejkovice, Doudleby, Dubné, Dynín, Homole, Hosín, Hrdějovice, Jankov, Kamenný Újezd, Lipí, Litvínovice, Nedabyle, Radošovice, Roudné, Římov, Sedlec, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Střížov, Ševětín, Včelná, Vrábče, Záboří, Žabovřesky, Branišov, Heřmaň, Závraty

386 804 002

http://www.c-‐budejovice.cz

http://www.mestobechyne.cz

Městský úřad Bechyně

nám. T.G.Masaryka 2 Bechyně 391 65

Bechyně, Březnice, Dobronice u Bechyně, Radětice, Rataje, Sudoměřice u Bechyně, Hodonice, Haškovcova Lhota, Černýšovice, Hodětín, Záhoří

381 477 045

tř. T.G. Masaryka 322 Blatná 388 11

Čečelovice, Buzice, Chlum, Březí, Hornosín, Mačkov, Tchořovice, Kocelovice, Lom, Uzeničky, Chobot, Bratronice, Bělčice, Blatná, Kadov, Lnáře, Myštice, Hajany, Předmíř, Sedlice, Škvořetice, Uzenice, Záboří, Lažany, Bezdědovice, Lažánky

383 416 152

Městský úřad Borovany Stavební úřad

Žižkovo nám.Borovany 107 373 12

Ostrolovský Újezd, Borovany, Mladošovice

387 001 343

Městský úřad České Velenice Stavební odbor

Revoluční 288 České Velenice 378 10

České Velenice, Nová Ves nad Lužnicí

384 758 021

http://www.velenice.cz

Městský úřad Český Krumlov Stavební úřad

Kaplická 439 Český Krumlov 381 01

Chlumec, Srnín, Bohdalovice, Věžovatá Pláně, Český Krumlov, Dolní Třebonín, Hořice na Šumavě, Chvalšiny, Kájov, Mirkovice, Přídolí, Přísečná, Světlík, Větřní, Zlatá Koruna, Zubčice, Mojné

380 766 800

http://www.mu.ckrumlov.cz

Městský úřad Dačice

Krajířova 27 Dačice 380 13

Peč, Kostelní Vydří, Červený Hrádek, Budeč, Budíškovice, Cizkrajov, Český Rudolec, Dačice, Hříšice, Staré Hobzí, Volfířov, Horní Slatina, Třebětice, Dobrohošť, Báňovice

384 401 232

http://www.dacice.cz

Masarykova 36 Hluboká nad Vltavou 373 41

Nákří, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Olešník

387 001 338

Náměstí 54 Horní Planá 382 26

Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá

*380 724 410

http://www.horniplana.cz

Gabrielovo náměstí 7 Chýnov 39155

Turovec, Dolní Hořice, Chýnov, Nová Ves u Chýnova, Radenín, Chrbonín

381297166

http://www.chynov.cz

Janderova 147 Jindřichův Hradec 377 22

Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Člunek, Deštná, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Hatín, Horní Pěna, Horní Skrýchov, Hospříz, Jindřichův Hradec,

*384 351 111

http://www.jh.cz

Odbor výstavby a ŽP Městský úřad Blatná Odbor výstavby a územního plánování

Stavební úřad

Městský úřad Hluboká nad Vltavou Stavební úřad Městský úřad Horní Planá Stavební úřad Městský úřad Chýnov Stavební úřad Městský úřad Jindřichův Hradec Odbor výstavby a ÚP

78 78

*381 477 010 http://www.mesto-‐blatna.cz

*383 416 111

http://www.borovany-‐cb.cz

*387 001 345

*384 401 211

http://www.hluboka.cz

*387 001 322


Městský úřad Kaplice

Energy Future

Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Popelín, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vydří, Záhoří, Zahrádky

Náměstí 70 Kaplice 382 41

Zvíkov, Benešov nad Černou, Besednice, Bujanov, Dolní Dvořiště, Horní Dvořiště, Kaplice, Malonty, Netřebice, Omlenice, Pohorská Ves, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Velešín, Střítež

380 303 137

http://www.mestokaplice.cz

*380 303 100

Tř. 5. května 139 Lišov 373 72

Zvíkov, Hvozdec, Libín, Lišov, Štěpánovice

387 007 916

http://www.lisov.cz

Sažinova 843 Milevsko 399 16

Křižanov, Okrouhlá, Stehlovice, Božetice, Branice, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kučeř, Milevsko, Přeštěnice, Sepekov, Zbelítov, Zhoř, Přeborov, Jickovice, Květov, Osek, Vlksice

382 504 225

http://www.milevsko-‐mesto.cz

Mirotice 18 398 01

Cerhonice, Čimelice, Mirotice, Smetanova Lhota, Rakovice, Boudy, Varvažov

382 229 613

http://www.mirotice.cz

Masarykovo nám. 38 Mirovice 398 06

Králova Lhota, Lety, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nevězice, Orlík nad Vltavou, Probulov, Horosedly, Kožlí, Minice, Nerestce

382 274 435

Městský úřad Mladá Vožice Stavební úřad

Žižkovo nám. 80 Mladá Vožice 391 43

Mladá Vožice, Oldřichov, Pojbuky, Smilovy Hory, Šebířov, Vilice, Běleč, Hlasivo, Řemíčov, Nová Ves u Mladé Vožice, Slapsko, Zhoř u Mladé Vožice

381 201 917

Městský úřad Netolice Stavební úřad

Mírové nám. 208 Netolice 384 11

Babice, Lužice, Olšovice, Mahouš, Chvalovice, Němčice, Malovice, Netolice

388 324 602

Městský úřad Nová Bystřice Stavební úřad

MÍrové nám.58 Nová Bystřice 378 33

Číměř, Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem

384 386 526

Městský úřad Nová Včelnice

Komenského 386 Nová Včelnice 378 42

Dívčí Kopy, Žďár, Horní Radouň, Jarošov nad Nežárkou, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Bednárec, Hadravova Rosička, Vlčetínec

384 371 328

Městský úřad Nové Hrady Stavební úřad

Nám. Republiky 46 Nové Hrady 373 33

Horní Stropnice, Hranice, Nové Hrady, Žár

386 101 055

Městský úřad Písek

Velké náměstí 114/3 Písek 397 19

Předotice, Písek, Albrechtice nad Vltavou, Čížová, Dobev, Drhovle, Heřmaň, Kestřany, Kluky, Oslov, Ostrovec, Putim, Ražice, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Temešvár, Vojníkov, Dolní Novosedly, Vlastec

382 330 230

Velké náměstí 1

Lipovice, Kratušín, Dvory, Drslavice, Zábrdí, Žernovice, Bohunice, Újezdec, Pěčnov, Prachatice, Bušanovice, Dub, Hracholusky, Husinec, Chlumany,

388 607 552

Stavební úřad

Městský úřad Lišov Odbor územního plánování, výstavby a ŽP Městský úřad Milevsko Odbor regionálního rozvoje

Městský úřad Mirotice Odbor výstavby, životního prostředí a dopravy Městský úřad Mirovice Odbor výstavby a sociálních věcí

Odbor výstavby, územního plánování a silničního hospodářství

Odbor výstavby a územního plánování

Městský úřad Prachatice Odbor stavebně -‐

Prachatice 383 01

*382 229 101

http://www.mirovice-‐mesto.cz

*382 274 101

http://www.mu-‐vozice.cz

*381 201 911 http://www.netolice.cz

*388 324 522 http://www.novabystrice.cz

*384 386 206 http://www.vcelnice.cz

*384 371 322

http://www.novehrady.cz

386 101 017

79 79

http://www.mesto-‐pisek.cz

*382 330 111

http://mesto.prachatice.cz

Analýza legislativy v ČR správní a regionálního rozvoje

Městský úřad Protivín

Energy Future

Chroboly, Ktiš, Lažiště, Lhenice, Mičovice, Nebahovy, Radhostice, Strunkovice nad Blanicí, Těšovice, Tvrzice, Vitějovice, Vlachovo Březí, Záblatí, Budkov

Masarykovo náměstí 128, Protivín 398 11

Protivín, Skály, Tálín, Paseky, Žďár

Hornická 11/1 Rudolfov 373 11

Hůry, Jivno, Dubičné, Vráto, Libníč, Adamov, Rudolfov, Hlincová Hora

387 228 051

Městský úřad Sezimovo Ústí -‐ Stavební úřad

Dr. E. Beneše 21 Sezimovo Ústí 391 01

Košice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Ústrašice

381 201 118

Městský úřad Slavonice -‐ Stavební úřad

Horní náměstí 525 Slavonice 378 81

Dešná, Písečné, Slavonice, Županovice

384 401 822

http://www.slavonice-‐mesto.cz

Městský úřad Soběslav

Nám. Republiky 55/1 Soběslav 392 01

Katov, Budislav, Dírná, Dráchov, Hlavatce, Chotěmice, Myslkovice, Přehořov, Roudná, Skalice, Soběslav, Tučapy, Vesce, Vlastiboř, Zvěrotice, Třebějice, Klenovice, Mezná, Sedlečko u Soběslavě, Komárov

381 508 140

http://www.musobeslav.cz

Městský úřad Strakonice -‐ Stavební úřad

Velké náměstí 2 Strakonice 386 21

Radějovice, Zahorčice, Krty-‐Hradec, Mnichov, Hlupín, Nebřehovice, Třešovice, Úlehle, Velká Turná, Kváskovice, Slaník, Přední Zborovice, Libětice, Řepice, Rovná, Zvotoky, Horní Poříčí, Štěchovice, Kalenice, Krejnice, Strakonice, Cehnice, Čejetice, Doubravice, Chrášťovice, Jinín, Katovice, Kraselov, Mečichov, Miloňovice, Novosedly, Osek, Paračov, Pracejovice, Přešťovice, Radomyšl, Radošovice, Sousedovice, Strašice, Střelské Hoštice, Štěkeň, Třebohostice, Volenice, Drachkov, Droužetice, Mutěnice, Kuřimany, Kladruby, Únice, Skály

383 700 720

http://www.mu-‐st.cz

Městský úřad Suchdol nad Lužnicí

Nám. T.G.Masaryka 9 Suchdol nad Lužnicí 378 06

Dvory nad Lužnicí, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, Halámky

384 781 122

http://www.suchdol.cz

Městský úřad Tábor -‐ Stavební úřad

Žižkovo náměstí 2 Tábor 390 15

Tábor, Borotín, Bradáčov, Dražice, Dražičky, Chotoviny, Choustník, Malšice, Mlýny, Nemyšl, Opařany, Pohnání, Radimovice u Želče, Radkov, Ratibořské Hory, Řepeč, Skopytce, Stádlec, Sudoměřice u Tábora, Vodice, Želeč, Nasavrky, Zhoř u Tábora, Dolní Hrachovice, Pohnánec, Rodná, Krátošice, Skrýchov u Malšic, Košín, Jedlany, Krtov, Svrabov, Radimovice u Tábora, Meziříčí, Balkova Lhota, Drhovice, Bečice, Psárov, Vlčeves, Libějice, Lom, Dlouhá Lhota, Zadní Střítež, Slapy

381 486 181

http://www.tabor.cz

Městský úřad Trhové Sviny – Odbor výstavby, kult. památek a územ. plánování

Žižkovo nám. 32 Trhové Sviny 374 01

Petříkov, Kamenná, Jílovice, Ločenice, Olešnice, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Čížkrajice

386 301 425

Městský úřad Třeboň

Palackého nám. 46/II Třeboň 379 01

Lužnice, Záblatí, Cep, Chlum u Třeboně, Lomnice nad Lužnicí, Majdalena, Novosedly nad Nežárkou, Stříbřec, Třeboň, Smržov, Staňkov, Hamr, Frahelž, Ponědrážka, Ponědraž, Klec, Dunajovice, Hrachoviště, Domanín

384 342 155

Odbor výstavby, dopravy a životního prostředí Městský úřad Rudolfov

Stavební úřad

Odbor územního plánování a stavebního řádu

http://www.muprotivin.cz

*382 203 333

Odbor výstavby

Odbor výstavby a regionálního rozvoje

382 203 349*

80 80

http://www.mestorudolfov.cz

387 228 652 http://www.sezimovo-‐usti.cz

777 794 873

*381 486 111

http://www.tsviny.cz

*386 301 411

http://www.mesto-‐trebon.cz


Energy Future

Městský úřad Týn nad Vltavou – Odbor regionálního rozvoje

Nám. Míru 2 Týn nad Vltavou 375 01

Hosty, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Bečice, Dobšice, Dolní Bukovsko, Chrášťany, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Žimutice, Dražíč, Modrá Hůrka, Čenkov u Bechyně

385 772 233

Městský úřad Veselí nad Lužnicí

Nám. T.G.Masaryka 26, Veselí nad Lužnicí 391 81

Borkovice, Sviny, Val, Veselí nad Lužnicí, Vlkov, Zálší, Mažice, Drahov, Žíšov, Řípec, Zlukov

381 548 160

http://www.veseli.cz

Nad Stadionem 199 Vimperk 385 17

Nicov, Vrbice, Žárovná, Buk, Borová Lada, Bohumilice, Bošice, Čkyně, Horní Vltavice, Kvilda, Stachy, Strážný, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Vacov, Vimperk, Zálezly, Zdíkov, Nové Hutě, Lčovice, Kubova Huť

388 459 050

http://www.mesto.vimperk.cz

Nám Svobody 18/1 Vodňany 389 01

Stožice, Krajníčko, Měkynec, Truskovice, Krašlovice, Pohorovice, Bavorov, Bílsko, Číčenice, Drahonice, Chelčice, Libějovice, Skočice, Vodňany, Budyně, Hájek, Pivkovice

383 379 160

Náměstí 25 Volary 384 51

Lenora, Nová Pec, Stožec, Volary, Zbytiny, Želnava, Křišťanov

388 302 206

Městský úřad Volyně -‐ Stavební úřad

Nám. Svobody 41 Volyně 387 01

Němčice, Vacovice, Milejovice, Přechovice, Němětice, Strunkovice nad Volyňkou, Nišovice, Čepřovice, Čestice, Drážov, Dřešín, Hoslovice, Hoštice, Litochovice, Malenice, Nihošovice, Předslavice, Volyně, Nová Ves

383 317 224

http://www.volyne.eu

Městský úřad Vyšší Brod

Míru 250 Vyšší Brod 382 73

Malšín, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Přední Výtoň, Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod

380 746 464

http://www.vyssibrod.cz

Městský úřad Zliv – Odbor výstavby

Dolní náměstí 585 Zliv 373 91

Mydlovary, Pištín, Zahájí, Dívčice, Zliv

387 001 192

Obecní úřad Bernartice Stavební úřad

Nám. Svobody 33 Bernartice 398 43

Bernartice, Podolí I, Slabčice, Veselíčko, Zběšičky, Křenovice, Olešná, Borovany

382 585 331

http://www.bernartice.cz

Obecní úřad Jistebnice -‐ Stavební úřad

Náměstí 1 Jistebnice 391 33

Nadějkov, Jistebnice

381 273 301

http://www.jistebnice.cz

Obecní úřad Studená

Náměstí sv. J. Nepomuckého 18 Studená 378 56

Heřmaneč, Studená, Jilem, Horní Němčice, Horní Meziříčko

384 401 919

http://www.studena.cz

Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice Stavební úřad

Boletice 3 Boletice 382 29

Boletice

973 327 203

http://www.vojujezd-‐boletice.cz

Úřad městyse Křemže Stavební úřad

Náměstí 35 Křemže 382 03

Nová Ves, Brloh, Holubov, Křemže

380 741 192

http://www.kremze.cz

Úřad městyse Ledenice Stavební úřad

Náměstí 89 Ledenice 373 11

Ledenice

387 995 058

http://www.ledenice.cz

Krajský úřad Jihočeského kraje

U Zimního stadionu 1952/2 České Budějovice 370 76

Jihočeský kraj

386 720 201

http://www.kraj-‐jihocesky.cz

druhoinstanční stavební úřad

386 720 208

Odbor výstavby a ŽP Městský úřad Vimperk Odbor výstavby a ÚP

Městský úřad Vodňany Odbor výstavby a ÚP Městský úřad Volary Odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí

Stavební odbor

Stavební úřad

Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic

http://www.tnv.cz

*385 722 200

724 176 541

http://www.vodnany.eu

*383 379 111

http://www.mestovolary.cz

388 333 120

724 348 592 http://www.zliv.cz

*387 993 266

81 81

DE

Analyse der Gesetzgebung in CZ

Analyse der Gesetzgebung in CZ mit Ausrichtung auf mit Ausrichtung auf Niederenergie- und Passivhäuser

Niederenergie-‐ und Passivhäuser Projekt „ENERGY FUTURE“ Budweis, März 2010

PROJEKT „ENERGY FUTURE“ BUDWEIS, MÄRZ 2010


Energy Future

Inhaltsverzeichnis 1. Vorwort .............................................................................................................................................................................. 4 2. Europäische Union und Auswirkung ihrer Vorschriften auf CZ .......................................................................................... 5 2.1 Richtlinie Nr. 89/106/EWG des Rates vom 21. Dezember 1988 über die Heranführung der rechtlichen und administrativen Vorschriften der Mitgliedsstaaten, die die Bauprodukte betreffen. ............................................................ 5

2.3 Richtlinie 98/34/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 22. Juni 1998 über den Vorgang bei der Informationsbereitstellung im Bereich der technischen Normen und Vorschriften und Regeln für die Dienstleistungen der Informationsgesellschaft ........................................................................................................................................................ 6 2.4 Tschechische technische Normen .................................................................................................................................... 6 3. In der tschechischen Gesetzsammlung veröffentlichte Gesetze und Verordnungen ........................................................ 9 3.1. Das Gesetz Nr. 183/2006 GBl., über die Gebietsplanung und die Bauordnung in jeweils gültiger Fassung (Baugesetzbuch) ..................................................................................................................................................................... 9 3.1.1 Gebietsplanungsdokumentation ................................................................................................................................. 10 3.1.2 Grundsätze der Platzierung von Bauten ...................................................................................................................... 11 3.1.3 Genehmigung der Bauten: .......................................................................................................................................... 14 3.1.4 Nutzung der Bauten: ................................................................................................................................................... 16 3.1.5 Entscheidungsfristen: .................................................................................................................................................. 17 3.2 Gesetz Nr. 406/2000 GBl., über die Energiewirtschaft .................................................................................................. 20 3.2.1 Auswahl der bedeutenden Begriffe für Zwecke dieses Gesetzes ............................................................................... 20 3.2.2 Energiebedarf der Gebäude ........................................................................................................................................ 21 3.2.3 Energetisches Audit ..................................................................................................................................................... 23 4. Verordnungen der Zentralbehörden der Tschechischen Republik .................................................................................. 23 4.1 Die Übersicht der Verordnungen zur Durchführung des Baugesetzes: .......................................................................... 23 4.1.1 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 500/2006 GBl., über gebietsanalytische Unterlagen, Gebietsplandokumentation und die Methode der Erfassung der Gebietsplanungstätigkeit: ............................................. 24 4.1.2 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 501/2006 GBl., über allgemeine Anforderungen auf die Nutzung des Gebiets in der Fassung der Verordnung 269/2009 GBl. : ................................................................................ 24 4.1.3 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 503/2006 GBl., über ausführlichere Gestaltung des Gebietsverfahrens, des öffentlichrechtlichen Vertrags und der Gebietsmaßnahme .......................................................... 24 4.1.4 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 268/2009 GBl. über technische Anforderungen auf Bauten .................................................................................................................................................................................. 25 4.1.5 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 398/2009 GBl., über allgemeine technische Anforderungen, die barrierenlose Nutzung der Bauten sichern .......................................................................................... 25 4.1.6 Verordnung MV Nr. 23/2008 GBl., über technische Bedingungen des Brandschutzes der Bauten ............................ 26 4.1.7 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 499/2006 GBl., über Dokumentation der Bauten ....... 26 4.1.8 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 526/2006 GBl., durch die einige Bestimmungen des Baugesetzes in Sachen der Bauordnung durchgeführt werden ........................................................................................... 26 4.1.9 Verordnung der Regierung Nr. 163/2002 GBl., über die Festlegung der technischen Anforderungen auf ausgewählte Bauprodukte ......................................................................................................................................................................... 27 4.2 Verordnungen zur Durchführung des Gesetzes über den Energiebedarf des Gebäudes: .............................................. 28 4.2.1 Verordnung MPO CZ Nr. 148/2007 GBl., über den Energiebedarf der Bauten ........................................................... 28 4.2.3 Muster des Energieausweises ..................................................................................................................................... 33

2 86 2

DE

2.2 Richtlinie Nr. 2002/91/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 16.12.2002 über das Energieprofil von Gebäuden ............................................................................................................................................................................... 5


DE

3 3

Energy Future


Energy Future

1. Vorwort Sehr geehrte Leser, bei der Zusammenstellung des Vorhabens dieser Analyse hat sich der Verfasser das Ziel gesetzt, die Grundanalyse der inländischen und örtlichen Vorschriften zu erfassen, die bei der Vorbereitung, Umsetzung werden müssen. Es werden vor allem die Vorschriften betrachtet, die das System der Auswahl von den Lokalitäten, den Prozess der Platzierung und die Genehmigung der Bauten, die Energiebehandlung lösen. Einen Teil der Analyse bildet auch die Übersicht der europäischen Richtlinien und der tschechischen technischen Vorschriften, die mit dem Projekt der energetisch sparsamen Bauten zusammenhängen. Im Kontext mit den angeführten Vorschriften ist es wichtig, sich der Notwendigkeit bewusst zu werden, dass diese Bauten als Komplex der sich gegenseitig ergänzenden intelligenten Systeme (Heizung, Kühlung, Belüftung, Beleuchtung, der erneuerbaren Energiequellen....) bei der Nutzung der Baustoffe und Konstruktionen mit hochwertigen wärmetechnischen Eigenschaften entworfen werden müssen, denn ein Niederenergiegebäude kann nicht nur durch eine wärmetechnische Dämmung der Gebäudehülle erzielt werden. Ebenso bedeutend ist auch die Tatsache, dass der Bau der energiesparsamen Häuser auch hinsichtlich der Projektdokumentation für die Gebiets-‐ und Baugenehmigung anspruchsvoller ist, da die richtige Baulösung stark durch örtliche Bedingungen der zur Bebauung durch genau diese Häuser geeigneten Lokalitäten (südliche Böschungen, Schutz vor intensivem Wind, die Regeln der Gebietsplanungsdokumentation gemäß der Anforderungen der Niederenergiehäuser.....) unterstützt werden kann. Die erhöhten Kosten für ein energiesparsames Haus, die zurzeit eine ca. 30-‐50%-‐prozentige Preissteigerung bedeuten, im Vergleich mit den konventionellen Häusern können mit Rücksicht auf die derzeit bestehende staatliche Förderungspolitik, z.B. mittels des Förderungsprogramm des Umweltministeriums – „Zelená úsporám“ (=Grün für Ersparnisse), gelöst werden. Seine Bedingungen sind konkret auf der Internetadresse www.zelenausporam.cz präsentiert. Die Analyse ist in die einzelnen Kapitel aufgeteilt, wobei die Anleitung der bedeutendsten Richtlinien der EU gewidmet ist, die direkt tschechische Gesetzgebung und technische Vorschriften beeinflussen. Daran schließt das Baugesetz an, nach dem die Platzierung, Genehmigung und Realisierung der Bauten mit Gesetz über den Energiehaushalt gelöst werden. Zum Schluss werden die mit diesen Gesetzen zusammenhängenden Ausführungsverordnungen näher erklärt. Ing. Jaroslav Hodina autorisierter Inspektor nach dem tschechischen Baugesetzbuch

4 4

DE

und der nachfolgenden Nutzung der Niederenergie-‐ und Passivbauten in der Tschechischen Republik befolgt


Energy Future

2. Europäische Union und Auswirkung ihrer Vorschriften auf CZ

2.1 Richtlinie Nr. 89/106/EWG des Rates vom 21. Dezember 1988 über die Heranführung der rechtlichen und administrativen Vorschriften der Mitgliedsstaaten, die die Bauprodukte betreffen. Es handelt sich um eine grundlegende Richtlinie, nach der das öffentliche Baurecht harmonisiert wird. Sie

DE

bezieht sich auf Bauprodukte im Umfang, in dem sie durch Grundanforderungen an Bauten betroffen werden. Zwecks dieser Richtlinie wird als Bauprodukt jedes Produkt bezeichnet, das für dauerhaften Einbau in ein Gebäude hergestellt wird. Bauprodukte werden anschließend als Produkte angeführt; die Gebäude, die Hoch-‐ und Tiefbau umfassen, werden als Bauten erwähnt. Als eine der grundlegenden Anforderungen an Bauten werden die Energieersparnisse und der Wärmeschutz festgelegt.

2.2 Richtlinie Nr. 2002/91/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 16. Dezember 2002 über das Energieprofil von Gebäuden Diese Richtlinie legt hauptsächlich den allgemeinen Rahmen der Methode zur Berechnung der integrierten Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden, zur Geltendmachung der Mindestanforderungen an die Gesamtenergieeffizienz neuer Gebäude, zur Geltendmachung der Mindestanforderungen an die Gesamtenergieeffizienz großer bestehender Gebäude, bei denen größere Sanierung durchgeführt wird, und zur energetischen Zertifizierung der Gebäude fest. Für die darin beinhaltenen Begriffe führt diese Richtlinie konkrete Definitionen ein, die sich in den nationalen Legislativen (z.B. Deutung des Begriffs ein Gebäude, energetischer Bedarf des Gebäudes, Energieausweis des Gebäudes) widerspiegeln. Die Mitgliedstaaten leiten die Maßnahmen ein, die zur Festlegung der Mindestanforderungen an den energetischen Bedarf der Gebäude unentbehrlich sind. Bei der Festlegung der Anforderungen können die Mitgliedstaaten zwischen den neuen und bestehenden Gebäuden und zwischen verschiedenen Arten der Gebäude unterscheiden. Die Mitgliedstaaten gewähren, dass bei dem Aufbau, Verkauf oder der Vermietung dem Eigentümer oder dem Käufer von dem Eigentümer oder dem Mieter ein Energieausweis vorgelegt wird. Die Gültigkeit eines Energieausweises darf zehn Jahre nicht überschreiten. Die Zertifizierung der Wohnungen oder Wohneinheiten, die zur selbständigen Nutzung bestimmt sind, im Komplex von Gebäuden kann auf der gemeinsamen Zertifizierung aller Gebäude im Falle eines Gebäudekomplexes mit einem gemeinsamen Heizsystem oder auf der Begutachtung einer anderen vergleichbaren Wohnung in demselben Komplex basieren. Der Energieausweis des Gebäudes muss die Referenzwerte, wie gültige Normen und Bewertungskriterien, beinhalten und dadurch den Verbrauchern den Vergleich und die Beurteilung des energetischen Bedarfs des Gebäudes ermöglichen. Der Energieausweis wird mit den Empfehlungen bezüglich der Senkung des Energiebedarfs ergänzt, die effektiv mit Bezug auf Aufwand sind.

5 5


Energy Future

Die Mitgliedstaaten ergreifen die Maßnahmen dazu, dass in den Gebäuden mit der gesamten Bodennutzfläche über 1 000 m2, die von den Organen der öffentlichen Gewalt oder den Institutionen, die öffentliche Dienste für eine große Menge von Personen leisten, und das heißt, dass sie von diesen Personen oft besucht werden, verwendet werden, ein Energieausweis, der nicht älter als zehn Jahre ist, an einer auffälligen, für die Öffentlichkeit gut sichtbaren Stelle aufgebracht ist. Ab dem Jahr 2019 sollten in der EU nur „Null-‐Häuser" gebaut werden – die fähig sind, den größten Teil (d.h. mehr als 50%) der erforderlichen Energie selbst on-‐site (z.B. mittels der Solaranlagen) zu gewinnen. Die zu dem Jahr 2020 dauern wird. Im Falle der Realisierung größerer Sanierungen (Renovierung muss mindestens 25 % der Gebäudefläche betreffen oder im Wert 1/5 des gesamten Werts des Gebäudes sein), bzw. der Sanierungen der grundlegenden Konstruktionselemente des Gebäudes (Fenster, Warmwasserspeicher, Klimaanlage) sollte sich die revidierte Norm auch auf die bestehenden Gebäude beziehen. Die Kommission sollte bis Ende des Jahres 2010 die Definition des „Netto-‐Nullgebäudes" (net zero energy building) veröffentlichen, obwohl sie in ihrem Vorschlag, was die Null-‐Häuser betrifft, weder mit einer Definition noch mit einem festgelegten Datum rechnet. Es sollten ebenfalls die öffentlichen Investitionen in Niederenergiegebäude erhöht werden oder solche Projekte sollten intensiver, auch seitens der Energielieferanten, unterstützt werden.

2.3 Richtlinie 98/34/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 22. Juni 1998 über den Vorgang bei der Informationsbereitstellung im Bereich der technischen Normen und Vorschriften und Regeln für die Dienstleistungen der Informationsgesellschaft Technische Spezifikation – die in diesem Dokument beinhaltene Spezifikation, durch die geforderte Charakteristiken des Produkts festgelegt werden, wie Qualitätslage, Parameter der Eigenschaften, Sicherheit oder Abmessungen, einschließlich der Anforderungen auf das Produkt, wie Handelsname, Terminologie, Symbole, Prüfungen und Prüfverfahren, Verpackung, Produktbezeichnung oder Bekleben der Produkte mit dem Label mit Nenndaten und Verfahren für die Konformitätsbeurteilung sind; Norm – technische Spezifikation, die von einem anerkannten Normungsorgan zur wiederholten oder dauerhaften Nutzung angenommen wurde, deren Einhaltung nicht verbindlich ist und die zu einer der folgenden Kategorien gehört: -‐ internationale Norm: die Norm, die von einem internationalen Normungsorgan angenommen wurde und öffentlich zugänglich ist, -‐ europäische Norm: die Norm, die von einem europäischen Normungsorgan angenommen wurde und öffentlich zugängig ist, -‐ nationale Norm: die Norm, die von einem nationalen Normungsorgan angenommen wurde und öffentlich zugängig ist; Europäisches Normungsorgan – CEN (Europäischer Ausschuss für die Normalisierung), Cenelec

6 6

DE

bestehenden Gebäude sollten in dieser Hinsicht Gegenstand eines vorübergehenden Zeitraums werden, der bis


Energy Future

(Europäischer Ausschuss für die Normalisierung in Elektrotechnik), ETSI (Europäisches Institut für die Normalisierung in Telekommunikationen); Nationales Normungsorgan – Institution der Mitgliedstaaten, die technische Normalisierung durchführt Technische Vorschrift – technische Spezifikationen und sonstige Anforderungen einschließlich der entsprechenden Verwaltungsvorschriften, deren Einhaltung bei der Markteinführung oder bei der Verwendung in einem Mitgliedstaat oder auf seinem größeren Teil de iure oder de facto verbindlich ist. Aus dieser Richtlinie folgt: -‐ die Norm muss öffentlich zugänglich sein (z.B. auf Webseiten der Behörde für technische Normalisierung,

DE

Metrologie und staatliches Prüfwesen http://csnonline.unmz.cz), -‐ die Werte und Verfahren, die darin angeführt werden, werden für den minimalen Grundumfang gehalten; wenn dieser respektiert wird, kann festgestellt werden, dass das gefolgte Ziel erfüllt wurde. Ein anderer Vorgang zur Sicherung des geforderten Zwecks wird jedoch nicht ausgeschlossen.

2.4 Tschechische technische Normen Tschechische technische Normen sind allgemein unverbindliche jedoch gültige Vorschriften, die die durch den Staat garantierten Werte, Vorgänge und Berechnungen festlegen, bei deren Einhaltung allgemein die Erfüllung der grundlegenden technischen Anforderungen an den Aufbau konstatiert wird. Die Verpflichtung der Einhaltung von Normen kann mittels einer konkreten Rechtsvorschrift festgelegt werden (z.B. durch den Hinweis auf die konkrete Norm im Text der Verordnung....), durch die Anforderung an die Einhaltung des Richtwerts (z.B. ein im Text des Beschlusses des Verwaltungsorgans angeführter konkreter Wert....), durch einen Handelsvertrag, ein Arbeits-‐rechtliches Verhältnis. Für Zwecke der Bauten von den energiesparsamen Häusern können vor allem die folgenden Normen aufgeführt werden: ČSN EN ISO 13790 – Energetischer Bedarf des Gebäudes – Berechnung des Energieverbrauchs für Heizung und Kühlung ČSN EN 15459 (Sortierzeichen 06 0405) – Energiebedarf des Gebäudes – Verfahren zur ökonomischen Bewertung der energetischen Systeme in den Gebäuden ČSN EN 15217 (Sortierzeichen 730324) -‐ Energiebedarf des Gebäudes – Methoden zum Ausdrücken des Energiebedarfs und zur energetischen Zertifizierung des Gebäudes

ČSN EN 15603 (Sortierzeichen 73 0326) -‐ Energiebedarf des Gebäudes – Gesamtenergiebedarf und die Definition der energetischen Bewertungen TNI CEN/TR 15615 (Sortierzeichen 730310) – Erklärung der allgemeinen Verhältnisse zwischen den verschiedenen europäischen Normen und der Richtlinie über den Energiebedarf des Gebäudes (EPBD) -‐ Zentraldokument ČSN EN 15316 -‐1 (Sortierzeichen 060401) – Heizsysteme in den Gebäuden – Berechnungsverfahren zur Festlegung des energetischen Bedarfs und der Wirksamkeit des Systems – Teil 1: Allgemeine Anforderungen und ferner Teile 2-‐4 dieser Normen zu den Berechnungsmethoden für konkrete Quellen und Systeme

7 7


Energy Future

ČSN EN ISO 13790 (Sortierzeichen 73 0317) -‐ Energiebedarf des Gebäudes – Berechnung des Verbrauchs der Heiz-‐ und Kühlungsenergie ČSN EN 15193 (Sortierzeichen 73 0327) -‐ Energiebedarf des Gebäudes – Energetische Anforderungen an die Beleuchtung TNI 73 0327 (Sortierzeichen73 0327) -‐ Energiebedarf des Gebäudes -‐ Energetische Anforderungen an die Beleuchtung. TNI 73 0329 (Sortierzeichen 73 0329) – Vereinfachte Berechnungsbewertung und Klassifizierung der TNI 73 0330 (Sortierzeichen 73 0330) -‐ Vereinfachte Berechnungsbewertung und Klassifizierung der Wohnbauten mit niedrigem Heizwärmebedarf -‐ Wohnungshäuser

ČSN 730540-‐1 – Wärmeschutz des Gebäudes -‐ Teil 1: Terminologie ČSN 730540-‐2 – Wärmeschutz des Gebäudes -‐ Teil 2: Anforderungen ČSN 730540-‐3 -‐ Wärmeschutz des Gebäudes -‐ Teil 3: vorgeschlagene Werte der Parameter ČSN 730540-‐4 -‐ Wärmeschutz des Gebäudes -‐ Teil 4: Berechnungsmethoden TNI 73 0302 (Sortierzeichen 73 0302) – Energetische Bewertung der Solarheizsysteme – vereinfachte Berechnungsmethode ČSN EN 15265 (Sortierzeichen 73 0325) -‐ Energiebedarf des Gebäudes – Berechnung des Heizwärme-‐ und Kühlungsbedarfs mittels dynamischen Methoden – Allgemeine Kriterien und Testverfahren

Die Übersichten der Normen einschließlich der Annotationen können z.B. auf den Webseiten des nationalen Normungsorgans gefunden werden, d.h. auf den Webseiten der Behörde für technische Normalisierung in Prag www.unmz.cz.

8 8

DE

Wohnbauten mit niedrigem Heizwärmebedarf -‐ Familienhäuser


Energy Future

3. In der tschechischen Gesetzsammlung veröffentlichte Gesetze und Verordnungen

3.1. Das Gesetz Nr. 183/2006 GBl., über die Gebietsplanung und die Bauordnung in jeweils gültiger Fassung (Baugesetzbuch) Schon bei dem ersten Vorhaben des Entscheidens über die mögliche Bauart eines Niederenergie-‐ oder Passivhauses finden wir das Interesse an der Lösung der Fragen bezüglich der Gebietsplanungsdokumentation,

DE

der Angelegenheiten der Projektdokumentation, der Platzierung der Bauten, der Zusammenstellung und der Verhandlung der Bauanträge, der Möglichkeiten ihrer Realisierung, Nutzung usw. Die wichtigsten Antworten sind in den entsprechenden Bestimmungen des Baugesetzes angeführt und werden in den Verwaltungsverfahren von den Bauämtern verhandelt. An diese Bestimmung knüpfen die nächsten Rechtsvorschriften an, aufgrund deren die Organe der staatlichen Verwaltung in die Verwaltungsverfahren eintreten. Kurz gesagt, kann das Prinzip angeführt werden, dass das Entscheiden über den Aufbau dem Bauamt obliegt, das die betreffenden Ämter abgrenzt und ferner mit ihnen im Rahmen der konkreten Verfahren zusammenarbeitet. Aus der Sicht des energetischen Bedarfs des Gebäudes ist das wichtigste betreffende Organ für die genannten Bauwerkearten (siehe Richtlinie Nr. 2002/91/EG über das Energieprofil von Gebäuden) die staatliche energetische Inspektion. Es ist auf die Tatsache aufmerksam zu machen, dass die allgemeinen mit der Baugenehmigung zusammenhängenden Prozesse durch das Gesetz Nr. 500/2004 GBl., über das Verwaltungsverfahren, geregelt werden. In diesem Gesetz wird unter anderem auch das Recht auf die sgn. “vorläufige Information” darüber, unter welchen Bedingungen ein bestimmtes Vorhaben realisiert werden kann und unter welchen Voraussetzungen der Antrag berücksichtigt werden kann, verankert. Für Bedarf des Baugesetzes handelt es sich vor allem um Gebietsplanungsinformation, die die grundlegende Anleitung zur erfolgreichen Absolvierung der anschließenden Gesuche oder Anmeldungen darstellt. Die Einzelheiten über die Platzierung der Bauten, ihre Genehmigung, die Weise des Vorschlagens, den Inhalt und das Anreichen der Anträge werden in den Durchführungsvorschriften des Baugesetzes angeführt. Bei dem Auswählen der Art des Gebäudes ist der Bauherr immer durch das konkrete Grundstück begrenzt. Einen ideale Situation für das Entscheiden darüber, welche Bauart aus der Sicht des Energiebedarf gewählt werden sollte, wäre die Bildung einer Dateibasis von Entwicklungslokalitäten, die in den Regulierungsplänen direkt zum Aufbau der energetisch sparsamen Häuser bestimmt sind. Die Lokalitäten würden die folgenden Regeln berücksichtigen: Grundstück ohne Beschattung, Orientierung des Hauses gemäß dem Prinzip einer umfangreichen südlichen Fassade als eines energetischen Elements, Eingang aus dem Seitenteil des Hauses, Parken außerhalb des Hauses, das Entwurf des Hauses als einer kompakten Masse mit vollwertigen Stockwerken, auf dem Dach die Möglichkeit der Installation der Solarkollektoren, gesteuerte Grünbepflanzung, begrenzte Bewetterung der Lokalität. Eine auf diese Weise konkret entworfene freie Zone mit klaren Regeln der Regelung würde nicht nur energetische Anforderungen inkl. der Verkehrs-‐ und technischen Infrastruktur respektieren, sondern sie würde auch das derzeit zeitlich anspruchsvolle Gebietsverfahren ersetzen.

9 9


Energy Future

Auf einem urbanisierten Gebiet können jedoch energetische Regeln nur schwer realisiert werden, denn energetisch sparsame Bauten müssen in den Baulücken der bestehenden Stadtbebauung entworfen werden, die dank der bestehenden Orientierung zu den Himmelsrichtungen, der begrenzten Anordnung des Dachstuhls, der Parkmöglichkeit im Haus, der Beschattung der Baulücke von den benachbarten Gebäuden, der Verkehrsinfrastruktur usw. begrenzt sind.

Die Möglichkeiten der Entwicklungsflächen, die zur Bebauung geeignet sind, sind im System der Gebietsplanungsunterlagen und –dokumentation zu finden, die im Einklang mit dem Baugesetz erfasst wurden. In der Hierarchie der Überordnung der Gebietsplanungsdokumentation gilt, dass die Gebietspläne des Kreises den Gebietsplänen der Gemeinden übergeordnet sind. Die Hauptquelle der Informationen darüber, ob die Interessenlokalität bebaut werden kann und wenn ja, dann unter welchen Bedingungen, ist der Gebietsplan der Gemeinde (Städte) der Tschechischen Republik. Er betrifft immer das ganze Verwaltungsgebiet der Gemeinde, von der er erstellt wird. Nach dessen Ausgabe ist er als öffentliche Urkunde im Gemeindeamt der betreffenden Gemeinde (Stadt), die ihn erstellen ließ, ferner in den örtlich zuständigen Bauämtern und Kreisämtern zum Ansehen vorbereitet. Er beinhaltet die Grundkonzeption der Entwicklung des Gemeindegebietes, des Schutzes seiner Werte, seiner Flächen-‐ und Raumanordnung, der Anordnung der Landschaft und die Konzeption der öffentlichen Infrastruktur; er definiert das bebaute Gebiet, bebaute Flächen und Korridore, vor allem bebaubare Flächen und Flächen, die für die Änderung der bestehenden Bebauung, für die Erneuerung oder Wiedernutzung des abgewerteten Gebiets, für gemeinnützliche Bauten, für gemeinnützliche Maßnahmen und für Gebietsreserven bestimmt sind, und legt die Bedingungen für die Nutzung dieser Flächen und Korridore fest. Man kann also daraus feststellen, welche Funktionsanordnung das gelöste Verwaltungsgebiet hat, welche Teile gleichzeitig das bebaute Gebiet sind (d.h. bebaute Baugrundstücke, Baulücken, Verkehrsstraßen oder ihre Teile, aus denen Einfahrt auf andere Grundstücke des bebauten Gebiets sind, sonstige öffentliche Gelände, sonstige Grundstücke, die von anderen Grundstücken des bebauten Gebiets umgeben sind, mit Ausnahme von Grundstücken der Weingärten, Hopfenfelder und Gärtnereien) und welche Teile Entwicklungsflächen sind. Der Gebietsplan ist für die Erfassung und Ausgabe des Regulierungsplans, für das Entscheiden im Gebiet, vor allem für die Ausgabe der Raumordnungsbescheide verbindlich. Die Gebietspläne können durch territoriale Studien, die die Bedingungen der Nutzung des gelösten Gebiets ergänzen, oder durch Regulierungspläne ergänzt werden. Der Regulierungsplan in der gelösten Fläche legt detaillierte Bedingungen für die Nutzung der Grundstücke, für die Platzierung und Raumanordnung der Bauten, für den Schutz der Werte und des Gebietscharakters und für die Bildung der günstigen Umwelt fest. Der Regulierungsplan legt immer die Bedingungen für die Begrenzung und Nutzung der Grundstücke, für die Platzierung und die Raumanordnung der Bauten der öffentlichen Infrastruktur fest und begrenzt gemeinnützliche Bauten oder gemeinnützliche Maßnahmen ab. In der gelösten Fläche ersetzt er in dem genehmigten Umfang den Gebietsentscheid und ist er für das Entscheiden innerhalb des Gebiets verbindlich. Der von dem Kreis herausgegebene Regulierungsplan ist ferner

10 10

DE

3.1.1 Gebietsplanungsdokumentation


Energy Future

für die Gebietspläne und Regulierungspläne verbindlich, die von den Gemeinden herausgegeben werden. Der Regulierungsplan ersetzt den Gebietsentscheid in dem nicht bebauten Gebiet nicht.

3.1.2 Grundsätze der Platzierung von Bauten Aus der Sicht der Kontrolle der Bebauung auf dem Gebiet gilt der Grundsatz, dass die Bauten oder Einrichtungen, deren Änderungen, Änderungen deren Einflusses auf die Nutzung des Gebiets, Änderungen der Nutzung des Gebiets und der Schutz der wichtigen Interessen auf dem Gebiet nur aufgrund eines

DE

rechtskräftigen Beschlusses oder der Gebietszustimmung durchgeführt werden können, falls das Baugesetz nichts anderes festlegt.

3.1.2.1 Der Gebietsentscheid wird für folgende Gegebenheiten erlassen: die Platzierung des Gebäudes oder der Einrichtung, die Änderung der Nutzung des Gebäudes, die Änderung des Gebäudes oder die Änderung des Einflusses des Gebäudes auf die Nutzung des Gebiets, die Teilung oder Zusammenschluss der Grundstücke, den Schutzbereich. Der Gebietsentscheid wird nicht für das Gebiet erlassen, für das ein Regulierungsplan existiert, und zwar im Umfang, in dem er den entsprechenden Gebietsentscheid ersetzt. Es ist notwendig auf die Tatsache aufmerksam zu machen, dass für einen solchen Regulierungsplan nur derjenige gehalten wird, der aufgrund des aktuell gültigen Baugesetzes herausgegeben wurde und nicht aufgrund seiner vorherigen rechtlichen Regelung. Der Antrag auf die Erlassung des Gebietsentscheides muss neben den allgemeinen Angelegenheiten auch die Grundangaben über das geforderte Vorhaben und die Angaben zur Identifizierung der Grundstücke und Bauten beinhalten. Zum Antrag werden folgende Dokumente beigelegt: a) Belege über das Eigentumsrecht oder einen Beleg über das durch den Vertrag begründete Recht, den Bau oder Maßnahmen zu Grundstücken oder Bauten durchzuführen; diese Belege werden beigelegt, falls diese Rechte im Grundbuchamt nicht überprüft werden können, b) den Beschluss der betreffenden Organe nach Sondervorschriften, verbindliche Einstellungen, falls sie vor der Einleitung des Verfahrens besorgt wurden, ausgenommen der koordinierten verbindlichen Einstellung, die von dem Verwaltungsamt abgegeben wurde, das zu dem Erlass des Gebietsentscheides berechtigt ist, c) Stellungnahmen der Eigentümer der öffentlichen Verkehrs-‐ und technischen Infrastruktur, d) Dokumente über das Vorhaben. Falls der Antragsteller über kein Eigentumsrecht oder kein anderes Recht zu dem Grundstück oder Gebäude verfügt, und das Grundstück für das vorgeschlagene Zweck nicht enteignet werden kann, legt er die Zustimmung deren Eigentümers oder ein Abkommen über die Parzellenteilung. Wenn das Vorhaben die Beurteilung des Einflusses auf die Umwelt fordert, legt der Antragsteller zum Antrag die Stellungnahme des betreffenden Amtes gemäß der Sondervorschrift bei. Wenn diese Beurteilung gleichzeitig mit dem Gebietsverfahren durchgeführt wird, legt der Antragsteller die Dokumentation des Einflusses des Vorhabens auf die Umwelt bei.

11 11


Energy Future

Falls es durch eine Sondervorschrift festgelegt wird, oder falls das vorgeschlagene Vorhaben mit seinen negativen Einflüssen die durch Sondervorschriften festgelegten Grenzwerte hinter der Grenze des für seine Realisierung bestimmten Grundstücks überschreiten wird, legt der Antragsteller gleichzeitig den Antrag über die Erlassung des Beschlusses über Schutzzone vor. Konkrete Angelegenheiten des Antrags werden in der Verordnung über die ausführlichere Verarbeitung des Gebietsverfahrens, des öffentlichrechtlichen Vertrags und der Gebietsmaßnahme angeführt. Der rechtskräftige Gebietsentscheid gilt 2 Jahre ab dem Tag des Inkrafttretens, wenn das Bauamt in den geändert werden. Die Gültigkeit des Gebietsentscheides endet, wenn innerhalb der Gültigkeitsdauer der vollständige Antrag auf die Baugenehmigung, Anmeldung oder einen ähnlichen Beschluss im Einklang mit diesem Gesetz oder den Sondervorschriften nicht eingereicht wurde, wenn mit der Nutzung des Gebietes für das festgelegte Zweck nicht angefangen wurde, oder wenn das Bau-‐ oder sonstiges Genehmigungsverfahren eingestellt wurde oder wenn der eingereichte Antrag nach der Gültigkeitsdauer des Gebietsentscheides abgewiesen wurde. Die Gültigkeitsdauer endet ferner an dem Tag, an dem das Bauamt die Mitteilung des Antragstellers erhalten hat, dass er von dem Vorhaben abgetreten ist, zu dem sich der Beschluss bezieht; das gilt nicht im Falle, dass die Realisierung des Vorhabens schon eingeleitet wurde.

3.1.2.2 Der Prozess des Gebietsverfahrens: Nach der Zustellung des Antrags auf die Erlassung des Gebietsentscheides an dem sachlich und örtlich zuständigen Bauamt verläuft die Phase der Beurteilung der eingereichten Belege. Bei der Feststellung einiger Mängel folgt ihre konkrete Bestimmung und Aufforderung zur Ergänzung. Wenn der Antrag vollständig eingereicht wurde (bzw. nach der Beseitigung der festgestellten Mängel), wird folgenderweise vorgegangen: -‐ das Bauamt verkündet die Einleitung des Gebietsverfahrens und wegen der Verhandlung des Antrags verordnet es eine öffentliche mündliche Verhandlung, wenn es sinnvoll ist, verbindet es sie mit dem Lokalaugenschein -‐ den Termin der öffentlichen mündlichen Verhandlung veröffentlicht es mindestens 15 Tage im Voraus -‐ wenn auf dem Gebiet ein Gebiets-‐ oder Regulierungsplan erlassen wurde, ist es empfehlenswert, die die Einleitung des Gebietsverfahrens den Grundteilnehmern des Verfahrens sowie den betreffenden Organen einzeln, den Partialteilnehmern in Form einer öffentlichen Verordnung bekannt zu machen. -‐ der Antragsteller ist verpflichtet, die Veröffentlichung der Information über das Vorhaben und den Antrag auf die Erlassung des Gebietsentscheides auf dem von dem Bauamt bestimmten Standort durchzuführen. In dem Verfahren gilt der sogenannte Konzentrationsgrundsatz, nach dem die verbindlichen Stellungnahmen der betreffenden Organe, die Einwände der Verfahrensteilnehmer und die Anmerkungen der Öffentlichkeit spätestens bei der öffentlichen mündlichen Verhandlung geltend gemacht werden müssen, sonst werden sie nicht berücksichtigt. Die verbindlichen Stellungnahmen und Einwände zu den Sachen, über die bei der Erlassung des Gebiets-‐ oder Regulierungsplans entschieden wurde, werden ebenfalls nicht berücksichtigt.

12 12

DE

begründeten Fällen eine längere Frist festlegt. Der gültige Gebietsentscheid kann zu dem begründeten Antrag


Energy Future

Das Bauamt beurteilt, ob das vorgeschlagene Vorhaben im Einklang mit der herausgegebenen Raumplandokumentation und mit den Zielen und Aufgaben der Gebietsplanung ist (vor allem mit dem Charakter des betreffenden Gebiets und den Anforderungen auf den Schutz von architektonischen und städtebaulichen Werten auf dem Gebiet). Ferner wird der Einklang des Vorhabens mit den folgenden Anforderungen beurteilt: -‐ Anforderungen des Baugesetzes und dessen Durchführungsvorschriften, vor allem mit den allgemeinen Anforderungen auf die Nutzung des Gebietes, -‐ Anforderungen auf die öffentliche Verkehrs-‐ und technische Infrastruktur,

DE

-‐ Anforderungen der Sondervorschriften und mit den Stellungnahmen der betreffenden Organe gemäß der Sondervorschriften, ggf. mit dem Ergebnis der Lösung von Konflikten und mit dem Rechtsschutz und mit den rechtlich geschützten Interessen der Teilnehmer des Verfahrens. In der Endphase wird über den Antrag entschieden. Wenn der Beschluss erlassen wird, können die Teilnehmer an dem Verfahren innerhalb von 15 Tagen nach der Zustellung des Beschlusses eine Berufung einlegen, nach dem Ablauf dieser Berufungsfrist tritt der Gebietsentscheid in Kraft und wird vollziehbar. Erst in diesem Moment ist der Bau angebracht (platziert) und dem Bauherrn entsteht der Anspruch, bei der Erfüllung der Bedingungen des Gebietsentscheides, auf dessen Genehmigung. Im Falle der eingelegten Berufung tritt der Beschluss nicht in Kraft und die ganze Akte wird, nach der Bekanntmachung der anderen Teilnehmer des Verfahrens mit dem Inhalt der Berufung, an das Berufungsorgan weitergeleitet. Der Bauherr muss auf den nächsten Beschluss warten, gegebenenfalls muss der ganze Prozess wiederholt werden.

3.1.2.3 Vereinfachende Grundsätze der Platzierung der Bauten: Außer des langen Prozesses im Falle eines standardmäßigen Gebietsverfahrens kann ein sogenanntes:

“vereinfachtes Gebietsverfahren” beantragt werden, falls a) sich das Vorhaben auf der bebaubaren Fläche oder auf einem bebauten Gebiet befindet, b) das Vorhaben nicht wegen der Einflüsse auf die Umwelt beurteilt werden muss, c) der Antrag über alle festgelegten Angelegenheiten verfügt d) der Antrag mit den verbindlichen Stellungnahmen der betreffenden Organe und mit der Zustimmung der Teilnehmer des Verfahrens, die über Eigentumsrechte oder sonstige sachliche Rechte zu den Grundstücken, die Gegenstand des Gebietsverfahrens sind oder eine gemeinsame Grenze mit diesen Grundstücken haben, und zu den Bauten auf diesen Grundstücken verfügen, belegt ist; die verbindlichen Stellungnahmen und Zustimmungen der Teilnehmer des Verfahrens müssen die ausdrückliche Zustimmung mit dem vereinfachten Verfahren beinhalten “Gebietszustimmung”, wenn a) sich das Vorhaben auf der bebaubaren Fläche oder auf einem bebauten Gebiet befindet b) sich die Verhältnisse im Gebiet nicht wesentlich ändern und das Vorhaben mit keinen neuen Anforderungen gegenüber der Verkehrs-‐ und technischen Infrastruktur verbunden ist. Die Gebietszustimmung kann nicht erteilt werden, falls die verbindliche Stellungnahme des betreffenden Organs die Bedingungen beinhaltet, oder falls durch diese verbindliche Stellungnahme ein Widerspruch ausgedrückt wird und wenn das Vorhaben der Beurteilung hinsichtlich der Einflüsse auf die Umwelt unterliegt.

13 13


Energy Future

Es kann ebenfalls ein „öffentlichrechtlicher Vertrag“ abgeschlossen werden und zwar mit Genehmigung der betroffenen Organe. Die Vertragsparteien sind dann der Bauherr und das Bauamt, das in einem solchen Fall kein Verwaltungsverfahren führt. Das Bauamt teilt innerhalb von 7 Tagen nach der Einreichung des Vorschlags des öffentlichrechtlichen Vertrags diesen Vorschlag den Personen mit, die nach dem Sondergesetz die Teilnehmer an dem Bauverfahren wären. Mit dem Vertrag müssen alle dritten Personen zustimmen, deren Rechte und Pflichten er direkt betrifft. Der Vertrag tritt erst nach dessen Unterzeichnung durch alle diese Personen in Kraft. Die Frist für das Inkrafttreten des Vertrags hängt also vor allem von dem Bauherrn ab, bis

DE

wann er alle Unterschriften besorgen kann.

3.1.3 Genehmigung der Bauten: Die meisten Bauten, die ordnungsgemäß im Einklang mit den Bedingungen des Gebietsentscheides platziert wurden, können erst aufgrund der vorläufigen Genehmigung seitens des Bauamts oder der Erteilung des Zertifikats von dem autorisierten Inspektor realisiert werden.

3.1.3.1 Bauanmeldungen Einen einfacheren Fall der Genehmigung seitens des Bauamts stellen die Anmeldung der einfachen Bauten, Terraingestaltung, der Anlagen und Erhaltungsarbeiten dar. Die in der Bestimmung § 104 des Baugesetzes taxativ aufgeführten Bauten, Gestaltungen und Arbeiten können aufgrund einer Anmeldung durchgeführt werden, zu der eine schriftliche oder fiktive Mitteilung des Bauamtes ohne das Inkrafttreten erteilt. Die Anmeldung wird an dem örtlich (nach dem Ort der Liegenschaft) und sachlich (nach der Art des Baus) zuständigen Bauamt eingereicht. Wenn ein Bau für das Wohnen oder die Erholung mit der bebauten Fläche bis 150 m2 angemeldet wird, müssen zur Anmeldung die Dokumente gemäß der Verordnung über die Durchführung einiger Bestimmungen des Baugesetzes in Sachen der Bauordnung und die Dokumentation, die gemäß der Verordnung über die Dokumentation der Bauten von einer Person verarbeitet wurde, die über die Berechtigung gemäß der Verordnung über die Ausübung des Berufs der autorisierten in dem Bausektor tätigen Ingenieure und Techniker verfügt, beigelegt werden.

3.1.3.2 Bauverfahren Zur Durchführung einiger Bauarbeiten genügt der Gebietsentscheid oder die Anmeldung nicht, sondern es muss zu dem Antrag des Bauherrn ein Bauverfahren durchgeführt und eine Baugenehmigung erteilt werden. Mit dem eigenen Bau kann erst nach deren Inkrafttreten angefangen werden. Das Bauverfahren wird von dem Bauamt durchgeführt und es wird in dessen Rahmen überprüft, ob der Bau nach dem Antrag und dessen Unterlagen realisierbar ist und ob: a) die Projektdokumentation im Einklang mit der Raumplanungsdokumentation, mit den Bedingungen des Gebietsentscheides oder der Gebietszustimmung verarbeitet ist,

14 14


Energy Future

b) die Projektdokumentation vollständig, übersichtlich ist, von der berechtigten Person verarbeitet wurde und ob allgemeine Bauanforderungen dementsprechend gelöst wurden, c) eine Zufahrt zu dem Bau sowie der rechtzeitige Aufbau der technischen, eventuell sonstiger Ausstattung zu der ordnungsgemäßen durch die Sondervorschrift festgelegten Nutzung des Baus gesichert sind, d) die vorgelegten Unterlagen die Anforderungen der betreffenden Organe erfüllen. Bei der Feststellung einiger Mängel wird der Bauherr wieder aufgefordert, dass er diese innerhalb der angemessen festgelegten Frist beseitigt, wobei das Bauverfahren unterbrochen wird. Wenn der Antrag keine Mängel aufweist bzw. seine Mängel beseitigt sind:

DE

-‐ teilt das Bauamt den ihm bekannten Teilnehmern des Verfahrens und den betroffenen Organen die Einleitung des Bauverfahrens mit, und zwar mindestens 10 Tage vor der mündlichen Verhandlung, die es mit dem Lokalaugenschein verbindet, wenn er sinnvoll ist. Das Bauamt weist gleichzeitig die betroffenen Organe und Verfahrensteilnehmer darauf hin, dass die verbindlichen Stellungnahmen und Einwände, eventuell Beweise spätestens vor der mündlichen Verhandlung geltend gemacht werden können, sonst werden sie nicht berücksichtigt. -‐ das Bauamt kann auf den Lokalaugenschein sowie die mündliche Verhandlung verzichten, wenn ihm die Verhältnisse auf der Baustelle gut bekannt sind und der Antrag eine zufriedenstellende Unterlage für die Beurteilung des entworfenen Baus und für die Festlegung der Bedingungen zu dessen Durchführung garantiert. Wenn es auf die mündliche Verhandlung verzichtet, muss es die Frist festlegen, die nicht kürzer als 10 Tage sein darf, bis wann die betroffenen Organe ihre verbindlichen Stellungnahmen und die Teilnehmer ihre Einwände bzw. Beweise einreichen können. Gleichzeitig macht es sie darauf aufmerksam, dass die später geltend gemachten verbindlichen Stellungnahmen, Einwände, Beweise nicht berücksichtigt werden. In der Endphase wird über den Antrag entschieden. Der Prozess der Verhandlung des Antrags dauert ungefähr 2 Monate nach dessen Einreichung. Nach der Erteilung der Baugenehmigung können die Teilnehmer des Verfahrens innerhalb von 15 Tagen nach der Zustellung der Baugenehmigung eine Berufung einlegen, falls diese Frist vergeblich abläuft, tritt der Beschluss in Kraft und wird vollziehbar. Erst in diesem Moment kann die eigene Realisierung des Baus anfangen. Da bei dem Bauverfahren nicht mehr die Bedingungen über die Platzierung des Baus überprüft werden, ist das Bauverfahren einfacher und entstehen dabei keine Grundkonflikte zwischen den Teilnehmern des Verfahrens. Diese sind jedoch aufgrund der Erhaltung der Bedingung über zwei Instanzen berechtigt, eine Berufung einzulegen. Im Falle der Einlegung der Berufung tritt der Beschluss nicht in Kraft und die ganze Akte wird, nach der Bekanntmachung der anderen Teilnehmer des Verfahrens mit dem Inhalt der Berufung, an das Berufungsorgan weitergeleitet. Der Bauherr muss auf den nächsten Beschluss warten.

3.1.3.3 Was gibt es in der Baugenehmigung Bedingungen für die Durchführung des Baus, gegebenenfalls auch für dessen Nutzung Beschluss über die Einwände der Teilnehmer des Verfahrens Phasen des Aufbaus, in denen Kontrollinspektionen des Baus erfolgen Festlegung, ob der Bau nur aufgrund der Bauabnahmebewilligung genutzt werden kann Festlegung des Probebetriebs

15 15


Energy Future

Gültigkeitsdauer der Bewilligung

3.1.3.4 Das abgekürzte baubehördliche Verfahren: Wenn der Bauherr mit einem autorisierten Inspektor den Vertrag über die Durchführung der Kontrolle der Projektdokumentation für den Bau abschließt, den er durchführen will, kann er einen solchen Bau nur dem Bauamt anmelden, unter der Bedingung, dass zustimmende verbindliche Stellungnahmen der betroffenen Organe und die Stellungnahmen der Personen, die an dem Bauverfahren teilgenommen haben, gesichert sind. bedingt ist, und gleichzeitig es sich nicht um den Bau handelt, der durch eine Sondervorschrift, Gebietsplandokumentation oder durch den Beschluss des Organs aus dem Bereich der Gebietsplanung direkt als untauglich für das abgekürzte Verfahren bezeichnet wird. Der Bauherr legt zu der Anmeldung des Baus die Projektdokumentation, die durch die Durchführungsvorschrift festgelegt ist, den von einem autorisierten Inspektor erarbeiteten Energieausweis, die Übersicht der beschaffenen Stellungnahmen der betroffenen Organe und Netzverwalter, den Beleg über die Stellungnahme der durch den Bau betroffenen Personen, die Liste der vorgeschlagenen Kontrollinspektionen des Baus bei.

3.1.3.5 Der öffentlichrechtliche Vertrag: Die Vertragsparteien stellen das Bauamt und der Bauherr dar, es wird kein Verwaltungsverfahren geführt. Es ist notwendig, die Zustimmung der betroffenen Organe zu belegen. Das Bauamt teilt sie den Personen innerhalb von 7 Tagen ab der Einreichung des Vorschlags des öffentlichrechtlichen Vertrags mit, die an dem Bauverfahren gemäß einem Sondergesetz teilgenommen haben. Zu dem Vertrag müssen die Zustimmungen der dritten Personen ausgegeben werden, deren Rechte sowie Verpflichtungen der Vertrag direkt betrifft. Der Vertrag tritt erst nach dessen Unterschreiben durch alle diese Personen in Kraft. Die Frist für das Inkrafttreten des Vertrags hängt also vor allem von dem Bauherrn ab, wie viel Zeit er für die Beschaffung aller Unterzeichnungen braucht.

3.1.4 Nutzung der Bauten: Die Nutzung des beendeten Baus: Den beendeten Bau, gegebenenfalls den Teil eines Baus, der der selbständigen Nutzung fähig ist, falls er eine Baugenehmigung oder Bauanmeldung an dem Bauamt gemäß §104 Abs. 2 Buchstaben a) bis e) und n) forderte oder falls er aufgrund des öffentlichrechtlichen Vertrags oder des durch einen autorisierten Inspektor erstellten Energieausweises durchgeführt wurde und er wurde im Einklang damit durchgeführt, kann aufgrund der Anmeldung an dem Bauamt oder der Bauabnahmegenehmigung genutzt werden. Vorfristige Nutzung des Baus: Auf Antrag des Bauherrn kann das Bauamt eine zeitlich abgegrenzte Genehmigung mit der vorfristigen Nutzung des Baus, bevor er vollständig beendet wird, wenn es keinen bedeutenden Einfluss auf die Baunutzung hat, die Sicherheit und die Gesundheit der Personen oder Tiere oder Umwelt nicht bedroht.

16 16

DE

Die Kontrolle kann durchgeführt werden, falls es sich um den Bau handelt, der durch eine Baugenehmigung


Energy Future

Probebetrieb des Baus: er überprüft die Funktionsfähigkeit und Eigenschaften des beendeten Baus gemäß der Projektdokumentation. Wenn der Probebetrieb durch das Bauamt nicht eingeordnet wurde, kann das Bauamt aufgrund der Anforderung des betroffenen Organs oder des Antrags des Bauherrn oder in einem anderen begründeten Fall mittels des Beschlusses festlegen, der die erste Aufgabe im Verfahren ist, dass die Bauabnahmegenehmigung nur nach der Durchführung des Probebetriebs erlassen werden kann. Die Änderung in der Nutzung des Baus: der Bau kann nur zu dem Zweck genutzt werden, der vor allem in dem Bauabnahmebeschluss, in der Bauanmeldung, in dem öffentlichrechtlichen Vertrag, in dem Energieausweis von dem autorisierten Inspektor, in der Baugenehmigung, in der Anmeldung der Nutzung des Baus oder in der

DE

Bauabnahmegenehmigung festgelegt wird. Die Änderung in dem Zweck der Baunutzung ist nur in dem Fall zulässig, wenn sie durch das Bauamt schriftlich genehmigt wurde. Der Prozess der Genehmigung einer Änderung des nicht beendeten Baus: Aufgrund eines begründeten Antrags des Bauherrn oder seines Rechtsnachfolgers kann die Änderung des Baus durch einen Prozess gemäß dem Bauverfahren vor dessen Beendigung genehmigt werden. Der Antrag muss außer den allgemeinen Daten die Beschreibung der Änderungen und deren Vergleich mit der Baugenehmigung und der durch das Bauamt bzw. den autorisierten Inspektor in dem abgekürzten Bauverfahren beglaubigten Projektdokumentation beinhalten. Zum Antrag wird die Projektdokumentation der Bauänderungen oder eine Kopie der beglaubigten Projektdokumentation mit der Kennzeichnung der vorgeschlagenen Änderungen beigelegt. Wenn die Änderung die Rechte der Teilnehmer des Verfahrens betrifft, ist sie mit ihnen dementsprechend in dem Verwaltungsverfahren verhandelt. Wenn die Änderung die Rechte der Teilnehmer des Verfahrens nicht betrifft, kann das Bauamt, bzw. der autorisierte Inspektor, wenn in der Sache das abgekürzte Bauverfahren geführt wurde, die vorgeschlagene Änderung bei der Kontrollinspektion durch den Eintrag in das Bautagebuch oder durch den einfachen Bericht über den Bau genehmigen. Der Prozess der Genehmigung einer Änderung bei dem beendeten Bau: es kann sich um die folgenden Änderungen handeln -‐ Anbau (d.h. Flächenänderung der Gebäudemasse), Aufbau (d.h. Höhenänderung der Gebäudemasse). Beide erwähnten Varianten müssen zuerst von dem Bauamt hinsichtlich deren Platzierung beurteilt werden und danach gemäß dem oben beschriebenen Prinzip genehmigt werden (Anmeldung, Bauverfahren, abgekürztes Bauverfahren). Eine andere Änderung stellen die bauliche Veränderungen dar (d.h. nur Dispositionsveränderungen des Baus bei der Einhaltung der Grundriss-‐Abmessungen und der Höhe), die der vorherigen Platzierung nicht unterliegen, sie werden nur in Form der Anmeldung, des Bauverfahrens, des abgekürzten Bauverfahrens genehmigt.

3.1.5 Fristen für die Erlassung des Beschlusses: Für eine erfolgreiche Realisierung des Vorhabens und die rechtzeitige Gewinnung der entsprechenden Genehmigungen gemäß Baugesetz muss man nicht nur alle Einzelheiten der einzelnen Anträge kennen, sondern auch sehr gut über die Fristen Bescheid wissen, in denen die Erlassung der beantragten Genehmigung vorauszusetzen ist. Bei der Vollständigkeit des Antrags, der Richtigkeit der Projektdokumentation und der Erfüllung der gesetzlichen Zusammenarbeit des Antragstellers gibt es folgende Orientierungsfristen: Klassisches Gebietsverfahren:

17 17


Energy Future

-‐ nach der Einreichung wird die Vollständigkeit des Antrags und die Richtigkeit dessen Anlagen überprüft – es dauert ca. 7 Tage -‐ wenn der gültige Gebietsplan existiert und der Antrag inkl. der Anlagen für mangelfrei gehalten wird, wird das Verfahren durch die öffentliche Verordnung geführt – die Anmeldung über die Einleitung des Verfahrens wird an dem 15. Tag zugestellt, ab dem Datum der Veröffentlichung der Verordnung an der Amtstafel (elektronisch oder physisch). Die direkte Zustellung nur an den Antragsteller, die Gemeinde und die betroffenen Organe. -‐ Termin der mündlichen Verhandlung – frühestens 15 Tage nach der Bekanntmachung der Einleitung des -‐ Verarbeitung des Beschlusses – ca. 7 Tage -‐ Zustellung des Beschlusses wieder durch die öffentliche Verordnung – Termin der Zustellung ist der 15. Tag nach der Veröffentlichung des Beschlusses an der Amtstafel. -‐ Inkrafttreten des Beschlusses – an dem 15. Tag nach der Zustellung, wenn keiner der Teilnehmer des Verfahrens die Berufung einlegt Die kürzeste Frist, in der die Erlassung des rechtskräftigen Gebietsentscheides vorausgesetzt werden kann: 74 Tage (die durch die Verwaltungsordnung festgelegte Frist, d.h. 60 Tage ab dem Tag der Einreichung des Antrags an der Einlaufstelle des Amtes, bezieht sich auf die Übergabe der Ausfertigung des Beschlusses zu dessen Anmeldung). Vereinfachtes Gebietsverfahren: Über die Platzierung des Baus, die Änderung der Gebietsnutzung, über die Änderung des Baus und über die Teilung und Zusammenschluss der Grundstücken -‐ unter der Voraussetzung der Erfüllung der gesetzlichen Bedingungen wird an der Amtstafel nur der Ausspruch des Gebietsentscheides veröffentlicht – ca. innerhalb von 7 Tagen nach der Einreichung des Antrags auf die Durchführung des vereinfachten Gebietsverfahrens -‐ falls innerhalb von 15 Tagen nach dem Datum der Veröffentlichung keine Einwände der Teilnehmer des Verfahrens, Vorbehalte der betroffenen Organe oder Anmerkungen der Öffentlichkeit geltend gemacht werden, wird der Gebietsentscheid für erlassen und rechtskräftig gehalten. Die kürzeste Frist: 21 Tage Gebietszustimmung Ohne das Verwaltungsverfahren nur aufgrund des ordnungsgemäß en Gebiets a) der Bauten, deren Änderungen und der Einrichtungen, die keine Baugenehmigung sowie keine Anmeldung gemäß §103 Abs. 1 und 2 des Baugesetzes fordern, b) der angemeldeten Bauten, deren Änderungen und Einrichtungen, c) der Bauten für Werbung, d) der Bauten, die in den geschlossenen Räumen der bestehenden Bauten platziert sind, wenn sich der Einfluss des Baus auf die Umgebung nicht ändert, e) der Terraingestaltungen, Aufschüttungen und Aushebungen bis 1,5 m Höhe oder Tiefe, falls sie nicht größer 2

als 300 m sind und an keinen öffentlichen Verkehrswegen und keinem öffentlichen Gelände angrenzen oder falls es zu keiner Abfallbehandlung kommt,

18 18

DE

Verfahrens


Energy Future 2

f) der Lagerungs-‐, Ausstellungs-‐ und Manipulationsflächen bis 200 m , außer Auto-‐Schrottplätze und Abfalldeponien, 2

g) der Änderungen der Art des Grundstücks mit Ausmaß bis 300 m , h) der Änderungen der Bauten. Die kürzeste Frist: innerhalb von 30 Tagen ab dem Tag der Anmeldung des Vorhabens bei dem Bauamt, Gültigkeit 1 Jahr ab dem Tag der Erlassung. Gebietsplanungsinformation -‐ ohne das Verwaltungsverfahren zu dem Antrag des Bauherrn über die Bedingungen der Durchführung der

DE

einfachen Bauten, die in §104 Abs. 1 des Baugesetzes angeführt sind, ohne den vorherigen Gebietsentscheid oder die Gebietszustimmung. Die kürzeste Frist: ist allgemein in der Verwaltungsordnung begrenzt, innerhalb von 30 Tagen nach der Einreichung des Antrags, die Begrenzung der Gültigkeit für 1 Jahr ab dem Tag der Erlassung Anmeldung: ohne das Verwaltungsverfahren, nur aufgrund einer ordnungsgemäß en Anmeldung. Der Bau kann nach 40 Tagen ab dem Tag der Zustellung der Anmeldung dem Bauamt angefangen werden (Erteilung der Genehmigung mit Schweigen) oder nach der Erhaltung der Genehmigung in schriftlicher Form. Die Frist für die Erteilung der schriftlichen Zustimmung: innerhalb von 40 Tagen ab dem Tag der Zustellung der Anmeldung, dann kommt die Fiktion der Zustimmung schweigend. Die Gültigkeit der Zustimmung beträgt 1 Jahr ab dem Tag der Zustellung an den Bauherrn (ggf. ab 41. Tag nach dem Anmeldungstag, wenn das Bauamt keine schriftliche Ausfertigung ausgegeben hat und die Durchführung des Baus nicht einmal in dieser Frist verboten hat). Baugenehmigung: -‐ nach der Einreichung wird die Vollständigkeit des Antrags und die Richtigketi dessen Anlagen überprüft – es dauert ca. 7 Tage -‐ Bekanntmachung durch direktes Zustellen – es dauert ca. 7 Tage -‐ Termin der mündlichen Verhandlung – frühestens 10 Tage nach dem Tag der Bekanntmachung über die Einleitung des Verfahrens (Möglichkeit auf die mündliche Verhandlung verzichten und nur das Bekanntmachen mit den Unterlagen für den Beschluss festlegen, die Fristen ändern sich nicht) -‐ Erfassung des Beschlusses – ca. 7 Tage -‐ Verkündigung des Beschlusses – ca. 7 Tage -‐ Inkrafttreten – 15 Tage Die kürzeste Frist: die rechtskräftige Baugenehmigung im Falle der direkten Zustellung und der Nicht-‐ Inanspruchnahme der Berufungsmöglichkeit kann innerhalb von 53 Tagen gewinnen. Bei der direkten Zustellung kann die Ersatzzustellung sowie den Verzicht auf das Berufungsrecht gewährt werden. In einem solchen Fall wird die Frist für die Gewinnung der Baugenehmigung um ca. 20 Tage gekürzt. Abgekürztes Bauverfahren: Die kürzeste Frist wird nicht festgelegt, sie hängt von den im Vertrag zwischen dem Bauherrn und dem autorisierten

Inspektor

vereinbarten

Terminen

ab.

Bei

der

Vorlegung

einer

mangelfreien

Projektdokumentation, die die Bedingungen des Gebietsentscheides sowie der betroffenen Organe erfüllt,

19 19


Energy Future

sowie der vollständigen Anlagen und Zustimmungen der bestimmten Verfahrensteilnehmer können diese beurteilt werden und der Energieausweis kann innerhalb von 7 Tagen ausgegeben werden. Öffentlichrechtlicher Vertrag: Vertragsparteien: Bauamt und Bauherr, es wird kein Verwaltungsverfahren geführt. Es ist notwendig, die Zustimmung der betroffenen Organe zu belegen. Das Bauamt teilt sie den Personen innerhalb von 7 Tagen ab der Einreichung des Vorschlags des öffentlichrechtlichen Vertrags mit, die an dem Bauverfahren gemäß einem Sondergesetz teilgenommen haben. Zu dem Vertrag müssen die Zustimmungen der Dritten Personen dessen Unterschreiben durch alle diese Personen in Kraft. Die Frist für das Inkrafttreten des Vertrags hängt also vor allem von dem Bauherrn ab, wie viel Zeit er für die Beschaffung aller Unterzeichnungen braucht.

3.2 Gesetz Nr. 406/2000 GBl., über die Energiewirtschaft Dieses Gesetz verarbeitet entsprechende Vorschriften der Europäischen Gemeinschaften und legt fest: a) Maßnahmen zur Erhöhung der Wirtschaftlichkeit der Energienutzung und die Pflichten der physischen und rechtlichen Personen bei der Energiebehandlung, b) Regeln für die Bildung der Staatlichen energetischen Konzeption, Gebietsenergiekonzeption und des Staatlichen Programms für die Förderung der Energieersparnisse und die Nutzung der erneuerbaren Energiequellen, c) Anforderungen auf Öko-‐Design der energetischen Verbrauchsgeräte.

3.2.1 Auswahl der bedeutenden Begriffe für Zwecke dieses Gesetzes a) Energiebehandlung – Herstellung, Übertragung, Transport, Distribution, Verteilung, Energieverbrauch und Lagerung des Gases, inkl. der zusammenhängenden Tätigkeiten, e) Effizienz der Energienutzung – Maß der Effizienz der energetischen Prozesse, sie wird durch das Verhältnis zwischen den gesamten energetischen Ausgängen und Eingängen desselben Prozesses ausgedrückt, in Prozenten ausgedrückt, f) der energetische Bedarf des Gebäudes – bei den bestehenden Gebäuden die Menge der wirklich verbrauchten Energie, bei den Projekten der Neubauten oder den Projekten der Bauänderungen, für die die Baugenehmigung erlassen wird, die berechnete Menge der Energie für die Erfüllung der Anforderungen auf die standardisierte Nutzung des Gebäudes, vor allem für Heizung, Warmwasserbereitung, Kühlung, Luftwechsel, Belüftungsanlagen und Beleuchtung, g) kombinierte Strom-‐ und Wärmeherstellung – die Umwandlung der primären Energie auf die elektrische Energie und Nutzwärme in dem gemeinsamen gleichzeitig laufenden Prozess in einer Produktionsanlage, h) Klimaanlage-‐System – Komplex aller Anlagen und Elemente für die Regelung der Parameter des Innenraums, die mit der Erwärmung, Kühlung, Luftbefeuchtung und Luftfiltration zusammenhängen, die den Bestandteil des Baus darstellen,

20 20

DE

ausgegeben werden, deren Rechte sowie Verpflichtungen der Vertrag direkt betrifft. Der Vertrag tritt erst nach


Energy Future

i) Heizung -‐ Prozess der Wärmeabgabe in den beheizten Raum, der durch die betreffende technische Anlage gesichert wird, um die Behaglichkeit oder Sollstandards des Innenraums des Gebäudes zu erzielen, er gliedert sich auf die Zentralheizung, individuelle Wohnungsheizung und lokale Heizung, j) zentrale Heizung – Heizung, wo sich die Wärmequelle außerhalb von beheizten Räumen befindet, und zur Beheizung von mehreren Wohnungsräumen oder kommerziellen Räumen dient, k) Nennleistung des Kessels – die vom Hersteller angegebene Wärmeenergiemenge, die der Kessel dauerhaft in dem Wärmeträger unter den festgelegten Bedingungen in einem stationären Zustand abgibt, l) Nennkühlleistung des Klimasystems – der vom Hersteller angegebene Anschlusswert des Betriebes der

DE

Kühlluftquelle, m) Energieausweis für das Gebäude – der Ausweis, der die Informationen über den energetischen Bedarf des Gebäudes bietet, der nach der durch die Durchführungsvorschrift festgelegten Methode berechnet wird, n) energetisches Audit – Komplex der Tätigkeiten, deren Ergebnis die Informationen über die Weise und Ebene der Energienutzung in den Gebäuden und in der Energiewirtschaft der überprüften physischen und rechtlichen Personen sowie der Vorschlag der Maßnahmen, die zur Erreichung der energetischen Einsparungen realisiert werden müssen, darstellen, o) Gebäude – ein überdachter Bau mit Wänden, in der die Energie zur Regelung des Innenraums verwendet wird; für ein Gebäude kann das Gebäude als ein Ganzes oder nur dessen Teile gehalten werden, die zur selbständigen Nutzung entworfen oder umgebaut wurden, p) gesamte Bodenfläche – Bodenfläche aller Stockwerke des Gebäudes, die durch die Außenwände begrenzt ist, ohne unbewohnbare Kellerräume und getrennte unbeheizte Räume, q) größere Änderung des beendeten Gebäudes – eine solche Änderung des beendeten Gebäudes, die mehr als 25 % der gesamten Fläche der Gebäudehülle betrifft, oder eine solche Änderung der technischen Anlagen des Gebäudes mit energetischen Auswirkungen, wo die Ausgangssumme des beeinflussten Energieverbrauchs höher als 25 % des gesamten Energieverbrauchs ist, r) energetisches Verbrauchsgerät – ein Produkt, das nach der Markteinführung oder der Inbetriebnahme von dem energetischen Eingang abhängig ist (elektrische Energie, fossile Brennstoffe oder erneuerbare Energiequellen), damit es im Einklang mit seiner Bestimmung arbeiten kann, oder ein Produkt, das zur Fertigung, Übertragung oder Messung solcher Energie bestimmt ist, einschließlich der von dem Energieeingang abhängigen Teile, die zum Einbau in das energetische Verbrauchsgerät bestimmt sind und die auf den Markt eingeführt oder die in Betrieb als einzelne Teile und für Endverbraucher gesetzt werden, wobei bei ihnen der Einfluss auf die Umwelt getrennt beurteilt werden kann, t) Ökodesign -‐ ist ein systematischer und umfassender Betrachtungs-‐ und Gestaltungsansatz für Produkte, welcher das Ziel verfolgt, die Umweltbelastungen über den gesamten Lebenszyklus durch verbessertes Produktdesign zu mindern.

3.2.2 Energiebedarf des Gebäudes Der Bauherr, der Eigentümer des Gebäudes oder die Gemeinschaft der Eigentümer der Einheiten (siehe Gesetz Nr. 72/1994 GBl., über das Eigentum der Wohnungen in jeweils gültiger Fassung) ist verpflichtet, die Erfüllung

21 21


Energy Future

der Anforderungen bezüglich des Energiebedarfs des Gebäudes und die Erfüllung der Vergleichsparameter zu sichern, die durch die Durchführungsvorschrift festgelegt werden, einschließlich der Erfüllung der Anforderungen, die durch die entsprechenden harmonisierten tschechischen technischen Normen geregelt werden. Die Durchführungsvorschrift regelt die Anforderungen auf den Energiebedarf des Gebäudes, die Vergleichsparameter, die Berechnungsmethode des energetischen Bedarfs des Gebäudes und die Einzelheiten, die sich zur Erfüllung dieser Anforderungen beziehen. Bei den Änderungen der beendeten Gebäude werden die Anforderungen für das ganze Gebäude oder für die Änderungen der Systeme und Elemente des Gebäudes Die Erfüllung der Anforderungen belegt der Bauherr, der Eigentümer des Gebäudes oder die Gemeinschaft der Eigentümer der Einheiten mittels des Energieausweises für das Gebäude (nachstehend nur als "Energieausweis"), der bei dem Nachweisen der Einhaltung der allgemeinen technischen Anforderungen auf den Aufbau beigelegt werden muss. Der Energieausweis darf nicht älter als 10 Jahre sein und ist Bestandteil der Dokumentation gemäß der Durchführungsvorschrift bei a) Bau von Neubauten, b) größeren Änderungen der beendeten Gebäude mit der gesamten Bodenfläche über 1000 m2, die ihren Energiebedarf beeinflussen, c) bei dem Verkauf oder dem Mieten des Gebäudes oder dessen Teile in den Fällen, wenn für diese Gebäude die Pflicht entstanden ist, den Energieausweis gemäß Buchstabe a) oder b) zu erarbeiten. Den Bestandteil eines Energieausweises für den Neubau über 1000 m2 der gesamten Bodenfläche müssen die Ergebnisse der Beurteilung der technischen, ökologischen und ökonomischen Realisierbarkeit der alternativen Heizsysteme darstellen, es geht um: a) dezentralisierte Systeme der Energielieferung, die auf der Energie aus erneuerbaren Quellen basieren, b) kombinierte Erzeugung von Strom und Wärme, c) Fern-‐ oder Blockzentralheizung, bei Bedarf Kühlung, d) Wärmepumpen. Den Inhalt des Energieausweises und die Methode seiner Verarbeitung, inkl. der Nutzung der schon ausgeübten energetischen Audits, regelt die Durchführungsvorschrift (Verordnung Nr. 148/2007 GBl.) Die Anforderungen des energetischen Bedarfs des Gebäudes müssen nicht erfüllt werden: -‐ bei Änderung des beendeten Gebäudes im Falle, dass der Eigentümer des Gebäudes durch energetisches Audit beweist, dass es technisch und funktionell nicht möglich ist oder ökonomisch mit Rücksicht auf die Lebensdauer des Gebäudes und dessen Betriebszwecke ungeeignet ist oder wenn es den Anforderungen des Sondervorschrift widerspricht (z.B. dem Gesetz Nr. 20/1988 GBl., über staatlichen Denkmalschutz in der jeweils gültiger Fassung). -‐ bei den zeitweiligen Gebäuden mit der geplanten Nutzungsdauer bis 2 Jahre, den experimentalen Gebäuden, dem Gebäude mit zeitweiser Nutzung, vor allem bei der religiösen Tätigkeit, den Wohngebäuden, die zur Nutzung bestimmt sind, die kürzer als 4 Monate pro Jahr ist, den selbstständig stehenden Gebäuden mit der gesamten Bodenfläche unter 50 m2 und bei Gebäuden, die technologischen Innenwärmequellen beinhalten -‐ bei den Produktionsgebäuden in den Industriegeländen, bei den Betriebsstätten und unbewohnbaren landwirtschaftlichen Gebäuden mit dem niedrigen Energieverbrauch für die Heizung.

22 22

DE

erfüllt.


Energy Future

3.2.3 Energetisches Audit Das energetische Audit, das in dem durch die Durchführungsvorschrift festgelegten Umfang (Verordnung Nr. 213/2001 GBl., übe die Einzelheiten der Formalitäten des energetischen Audits) durchgeführt wird, wird mit einem schriftlichen Bericht beendet, der die folgenden Daten beinhalten muss a) die Bewertung des gleichzeitigen Niveaus der beurteilten Energiewirtschaft und des Gebäudes, b) die gesamte Höhe der erreichbaren energetischen Einsparungen inkl. der verwendeten Eingangs-‐ und Ausgangsdaten und der Berechnungsmethoden,

DE

c) den Vorschlag der ausgewählten Variante, die zur Realisierung empfohlen wird inkl. der ökonomischen Begründung. Wenn die Energiewirtschaft und das Gebäude obligatorisch das energetische Audit durchführen mussten oder für die Ausarbeitung des Audits staatliche Förderung verwendet wurde, sind deren Eigentümer und der energetische Auditor verpflichtet, auf Anfrage eine Kopie des Berichts über das energetische Audit dem Ministerium, der Staatlichen energetischen Inspektion, dem Kreis und Gemeinde, die örtlich nach dem Standort zuständig sind, in dem sich die beurteilte Energiewirtschaft und das Gebäude befinden, und zwar auch in elektronischer Form, zu gewähren. Die Verpflichtung, für die Energiewirtschaft und das Gebäude, zu denen er über das Eigentums-‐ oder Nutzungsrecht verfügt, das energetische Audit durchzuführen, bezieht sich auf a) jede physische und rechtliche Person, die die staatliche Dotation im Rahmen des Programms beantragt, wenn die installierte Leistung der Energiequelle den Wert 200 kW übersteigt, b) organisatorische Einheiten des Staats, organisatorische Einheiten der Kreise und Gemeinden, der Hauptstadt Prag und Beitragsorganisationen mit dem gesamten Jahresenergieverbrauch, der höher als der durch die Durchführungsvorschrift festgelegte Wert ist, c) physische und rechtliche Personen, mit Ausnahme der Beitragsorganisationen, mit dem gesamten Jahresenergieverbrauch, der höher als der durch die Durchführungsvorschrift festgelegte Wert ist. Das energetische Audit wird nicht durchgeführt, wenn die bestehenden technologischen Anlagen für die Erzeugung von Strom und Heizwärme, für Stromübertragung und Stromdistribution und für die Leitung der Heizwärme den durch die Sondervorschrift festgelegten Anforderungen auf die Effizienz der Energienutzung entsprechen. Das energetische Audit wird ferner nicht bei den bestehenden Gebäuden durchgeführt, deren spezifischer Wärmeverbrauch bei der Heizung den durch die Sondervorschrift festgelegten Anforderungen entspricht, und bei den Gebäuden, die innere technologische Wärmequellen in dem durch die Sondervorschrift festgelegten Umfang beinhalten.

4. Verordnungen der Zentralbehörden der Tschechischen Republik 4.1 Die Übersicht der Verordnungen zur Durchführung des Baugesetzes:

23 23


Energy Future

4.1.1 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 500/2006 GBl., über gebietsanalytische Unterlagen, Gebietsplandokumentation und die Methode der Erfassung der Gebietsplanungstätigkeit: Diese Verordnung regelt ausführlicher die Erfordernisse des Inhalts der gebietsanalytischen Unterlagen, des Inhalts der Gebietsplandokumentation, einschließlich der Erfordernisse der mit deren Beschaffung verbundenen Belege, durch die Auswertung der Einflüsse auf die dauerhaft erhaltbare Entwicklung des Gebiets und die Aktualisierung der Gebietsplandokumentation und der Unterlagen für die Erfassung der

DE

Gebietsplanungstätigkeit.

4.1.2 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 501/2006 GBl., über allgemeine Anforderungen auf die Nutzung des Gebiets in der Fassung der Verordnung 269/2009 GBl. : Diese Verordnung legt die allgemeinen Anforderungen auf die Nutzung des Gebiets bei der Abgrenzung der Flächen und Grundstücke, bei der Festlegung der Bedingungen deren Nutzung und der Platzierung der Bauten auf diesen Flächen und Grundstücken und bei dem Entscheiden über die Änderung des Baus und über die Änderung des Einflusses des Baus auf die Nutzung des Gebiets fest. Die Bestimmung des zweiten Teils dieser Verordnung wird bei der Abgrenzung der Flächen in den Gebietsplänen angewendet. Die Bestimmung des dritten und vierten Teils dieser Verordnung wird bei der Abgrenzung der Grundstücke und der Platzierung der Bauten darauf angewendet; bei dem Entscheiden über den Aufbau, die baulichen Änderungen, die Änderung des Einflusses des Baus auf die Nutzung des Gebiets, bei der Abgrenzung der Grundstücke der öffentlichen Gelände und bei den Baugrundstücken, die mit den Gebäuden bebaut sind, die Kulturdenkmäler sind oder die sich in Denkmalschutzreservationen oder Denkmalschutzzonen befinden, wird nach dieser Verordnung vorgegangen, wenn es ernsthafte gebietstechnische und bautechnische Gründe nicht ausschließen.

4.1.3 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 503/2006 GBl., über ausführlichere Gestaltung des Gebietsverfahrens, des öffentlichrechtlichen Vertrags und der Gebietsmaßnahme Diese Verordnung regelt die inhaltlichen Erfordernisse des Antrags auf die Gebietsplanungsinformation, der Anträge auf die Erlassung der einzelnen Arten des Gebietsentscheides und deren Anlagen, die Informationen über das Vorhaben in dem Gebiet und über die Einreichung des Antrags auf die Erlassung des Gebietsentscheids, der einzelnen Arten des Gebietsentscheids, die Informationen über den Vorschlag des Tenors des Entscheids in dem vereinfachten Gebietsverfahren, die Anzeige über das Vorhaben im Gebiet zur Erlassung der Gebietszustimmung. Sie regelt ferner die Erfordernisse des Inhalts des öffentlichrechtlichen Vertrags, durch den der Gebietsentscheid ersetzt wird, der Gebietsmaßnahme über die Bausperre, der Gebietsmaßnahme über die Sanierung des Gebiets.

24 24


Energy Future

4.1.4 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 268/2009 GBl. über technische Anforderungen auf Bauten Diese Verordnung regelt technische Anforderungen auf Bauten, die in den Aufgabenbereich der Gemeindebauämter gehören. Sie wurde im Einklang mit der Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats 98/34/EG vom 22. Juni 1998 über den Vorgang bei der Erteilung der Informationen im Bereich der technischen Normen und Vorschriften und Regeln für die Dienstleistungen der Informationsgesellschaft, in der Fassung der Richtlinie 98/48/EG, angezeigt.

DE

Die Bestimmungen dieser Verordnung werden auch bei den Einrichtungen, Änderungen der beendeten Bauten, den Erhaltungsarbeiten, den Änderungen in der Nutzung der Bauten, bei den zeitweiligen Bauten der Einrichtungen von der Baustelle, sowie bei den Bauten, die Kulturdenkmäler sind oder die sich in Denkmalschutzreservationen oder Denkmalschutzzonen befinden, verwendet, wenn es ernsthafte gebietstechnische und bautechnische Gründe nicht ausschließen. Die in dem zweiten bis fünften Teil dieser Verordnung beinhaltenen Anforderungen gelten für alle Arten der Bauten und Einrichtungen, die in den Aufgabenbereich der Gemeindebauämter gehören, ausgenommen den in dem sechsten Teil der Verordnung aufgeführten Fällen.

4.1.5 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 398/2009 GBl., über allgemeine technische Anforderungen, die barrierenlose Nutzung der Bauten sichern Diese Verordnung legt die allgemeinen technischen Anforderungen auf Bauten und deren Teile so fest, dass ihre Nutzung durch Personen mit motorischer, Seh-‐, Hör-‐ und Mentalbehinderung, Personen fortgeschrittenen Alters, schwangere Frauen, Personen, die das Kind im Kinderwagen oder das Kind bis drei Jahre begleiten (nachstehend nur "Personen mit begrenzter Fähigkeit der Bewegung oder Orientierung") gesichert ist. Sie wurde im Einklang mit der Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats 98/34/EG vom 22. Juni 1998 über den Vorgang bei der Erteilung der Informationen im Bereich der technischen Normen und Vorschriften und Regeln für die Dienstleistungen der Informationsgesellschaft, in der Fassung der Richtlinie 98/48/EG, angezeigt. Gemäß dieser Verordnung wird weiter bei der Verarbeitung der Dokumentation zur Erlassung des Gebietsentscheids oder bei der Verarbeitung der einfachen technischen Beschreibung des Vorhabens für die Erlassung der Gebietszustimmung und bei der Verarbeitung der Projektdokumentation, bei der Genehmigung oder Anmeldung und Durchführung der Bauten, bei der Erteilung der Bauabnahmezustimmung, bei der Nutzung und dem Abbruch der Bauten oder Einrichtungen und bei der Kontrollinspektionen der Bauten vorgegangen.

25 25


Energy Future

4.1.6 Verordnung MV Nr. 23/2008 GBl., über technische Bedingungen des Brandschutzes der Bauten Diese Verordnung regelt technische Bedingungen des Brandschutzes für das Entwerfen, Durchführen und Nutzen des Baus. Sie wurde im Einklang mit der Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats 98/34/EG vom 22. Juni 1998 über den Vorgang bei der Erteilung der Informationen im Bereich der technischen Normen und Vorschriften und Regeln für die Dienstleistungen der Informationsgesellschaft, in der Fassung der Richtlinie

DE

98/48/EG, angezeigt.

4.1.7 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 499/2006 GBl., über die Dokumentation der Bauten Diese Verordnung regelt den Umfang und den Inhalt der Projektdokumentation für angemeldete Bauten, die im §104 Abs. 2 Buchst. a) bis d) des Baugesetzes aufgeführt werden, der Projektdokumentation für das Bauverfahren, der Dokumentation für die Baudurchführung und der Dokumentation der tatsächlichen Baudurchführung. Sie legt ferner die Erfordernisse der Dokumentation der Abbrucharbeiten, die Inhaltserfordernisse des Bautagebuchs, des einfachen Bauberichts und das Verfahren deren Führung fest. Sie bezieht sich nicht auf den Umfang und Inhalt der Projektdokumentation für Bauten im Bereich der Luftfahrt, der Bahn und auf der Bahn, inkl. der Einrichtungen auf der Bahn, für Bauten der Autobahnen und Straßen, der örtlichen Verkehrsstraßen und der öffentlich zugängigen Sonderwege.

4.1.8 Verordnung des Ministeriums für regionale Entwicklung Nr. 526/2006 GBl., durch die einige Bestimmungen des Baugesetzes in Sachen der Bauordnung durchgeführt werden Diese Verordnung regelt die inhaltlichen Erfordernisse der Bauanmeldung, des Antrags auf Baugenehmigung, der Bauanmeldung in dem abgekürzten Bauverfahren, der Anmeldung über die Baunutzung, des Antrags auf die Erlassung der Kollaudierungsgenehmigung, der Anmeldung der Änderung in der Baunutzung, der Anmeldung über den Abbruch des Baus und der beigelegten Belege, ferner die inhaltlichen Erfordernisse des Entscheids und der Maßnahmen des Bauamts, durch die die Baudurchführung genehmigt wird, des öffentlichrechtlichen

Vertrags,

durch

den

die

Baugenehmigung

ersetzt

werden

kann,

der

Kollaudierungsgenehmigung, des Beschlusses über die Änderung in der Baunutzung, der Genehmigung zum Abbruch des Baus und des Beschlusses, durch den ein Beitrag für den Bau geleistet wird, und die Erfordernisse der Aufforderung zur Schaffung der Abhilfe und der Umfang der Untersuchung bei der Kontrollinspektion des nicht beendeten Bauwerks.

26 26


Energy Future

4.1.9 Verordnung der Regierung Nr. 163/2002 GBl., über die Festlegung der technischen Anforderungen auf ausgewählte Bauprodukte Die Verordnung der Regierung berücksichtigt die Verpflichtung, in den Bau die Produkte einzubauen, die für konkrete Bauten geeignet sind, damit diese (als ein Ganzes sowie ihre einzelnen Teile) bei der Einhaltung der Wirtschaftlichkeit für die bestimmte Nutzung der Bauten geeignet sind und gleichzeitig die unten aufgeführten Grundanforderungen für die Bauten erfüllen: 1. Mechanische Festigkeit und Stabilität

DE

Der Bau muss auf eine solche Weise entworfen und gebaut werden, damit die Belastungen, die bei der Durchführung der Bauarbeiten und bei der Nutzung erwartet werden, nicht zu den folgenden Erscheinungen führen: a) Absturz des ganzen Baus oder dessen Teils, b) ein größeres Maß der unzulässigen Umgestaltung, c) Beschädigung der anderen Teile des Baus oder der technischen Anlagen oder der installierten Einrichtungen durch die Verformung der Tragkonstruktion, d) Beschädigung der Ereignisse im Umfang, der der ursprünglichen Ursache nicht entspricht. 2. Brandsicherheit Der Bau muss so entworfen und gebaut werden, dass im Falle eines Brandes: a) die Tragkraft und Stabilität der Konstruktion für eine bestimmte Zeit erhalten bleibt, b) die Entstehung und Verbreitung des Feuers und Rauchs im Bauobjekt begrenzt wird, c) die Brandverbreitung auf benachbarte Objekte vermieden wird, d) die Personen und Tiere den Bau verlassen können oder auf eine andere Weise geschützt werden können, e) die Sicherheit der Rettungseinheiten in Betracht genommen wurde. 3. Hygiene, Gesundheits-‐ und Umweltschutz Der Bau muss so entworfen und gebaut werden, dass er die Hygiene oder die Gesundheit dessen Nutzer oder Nachbarn nicht gefährdet wird, vor allem in Folge: a) der Abgabe der toxischen Gase, b) der Anwesenheit der gefährlichen Stoffe oder Gase in dem Luftraum, c) der Emission der gefährlichen Strahlung, d) der Verschmutzung oder Vergiftung von Wasser oder Boden, e) der ungenügenden Entsorgung der Abwässer, des Rauchs und fester oder flüssiger Abfälle, f) der Feuchtigkeit in den Teilen des Gebäudes oder auf der Oberfläche des Interieurs. 4. Sicherheit bei der Nutzung Der Bau muss so entworfen und gebaut werden, damit bei dessen Nutzung oder Betrieb keine unangemessene Gefahr eines Unfalls entsteht, zum Beispiel durch Rutschen, Schleudern, Hinfallen, Stoß, Verbrennung, Stromschlag und Verletzung durch Explosion. 5. Der Lärmschutz

27 27


Energy Future

Der Bau muss so entworfen und gebaut werden, damit der von den Bewohner und Personen in der Bauumgebung empfundene Lärm auf dem Niveau gehalten wird, das ihre Gesundheit nicht gefährdet und ihnen erlaubt, zu schlafen, sich auszuruhen und in den zufriedenstellenden Bedingungen zu arbeiten. 6. Energieeinsparung und Wärmeschutz Der Bau und dessen Einrichtungen für Heizung, Kühlung und Lüftung müssen so entworfen und gebaut werden, dass der Energieverbrauch beim Betrieb mit Rücksicht auf klimatische Bedingungen des Standorts und Anforderungen der Nutzer niedrig ist. Lebensdauer erfüllt werden, unter der Voraussetzung der Wirkung der üblich zu erwartenden Einflüsse auf Bauten. Das Produkt muss technische Eigenschaften innerhalb von der ökonomisch angemessenen Lebensdauer einhalten, d.h. innerhalb des Zeitraums, in dem die Merkmale der Baueigenschaften auf einem Niveau eingehalten werden, das mit der Erfüllung der aufgeführten Anforderungen auf Bauten im Einklang ist.

4.2 Verordnungen zur Durchführung des Gesetzes über den Energiebedarf des Gebäudes: 4.2.1 Verordnung MPO CZ Nr. 148/2007 GBl., über den Energiebedarf der Bauten Diese Verordnung bearbeitet die entsprechende Vorschrift der Europäischen Gemeinschaften, im Einklang mit der Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rats 98/34/EG vom 22. Juni 1998 über den Vorgang bei der Erteilung der Informationen im Bereich der technischen Normen und Vorschriften und Regeln für die Dienstleistungen der Informationsgesellschaft, angezeigt. Sie legt fest: a) Anforderungen auf den Energiebedarf des Gebäudes, die Vergleichsparameter und die Berechnungsmethode der Festlegung des Energiebedarfs des Gebäudes, b) Inhalt des Energieausweises für das Gebäude und die Weise dessen Verarbeitung inkl. der Nutzung der schon erfassten energetischen Audits, c) Umfang der Überprüfung der Personen im Bereich der Einzelheiten der Erfassung des Energieausweises für das Gebäude. Grundbegriffe Bilanzbewertung – die Bewertung, die auf den Berechnungen der genutzten oder vorausgesetzten Energie basiert, die im Gebäude zur Heizung, Lüftung, Kühlung, Klimatisierung, Warmwasserbereitung und Beleuchtung verbraucht wird, im Falle der standardmäßigen Nutzung des Gebäudes, gelieferte Energie – die in das Gebäude gelieferte Energie, und zwar auf ihrer Systemgrenze, energetisches System des Gebäudes – Komplexe der technischen Anlagen für die Heizung, Lüftung, Kühlung, Klimatisierung, Warmwasserbereitung und Beleuchtung, Energieträger – Masse oder Erscheinung, die zur Erzeugung mechanischer Arbeit oder der Wärme oder zur Steuerung der chemischen oder physikalischen Prozesse verwendet werden können,

28 28

DE

Diese Anforderungen müssen bei der gewöhnlichen Instandhaltung während der ökonomisch angemessenen


Energy Future

gekühlte Zone – das ganze Gebäude oder dessen abgegrenzter Teil, in dem der erforderliche Zustand des Innenklimas durch die Kühlung gesichert wird, wenn es um seine Temperaturparameter, Feuchtigkeit und Nutzungsbetrieb geht, an dem die Außenumgebung oder eine andere Zone anliegt, Klassifizierungsklasse – graphisches und wörtliches Ausdrücken des energetischen Bedarfs des Gebäudes, klimatisierte Zone – das ganze Gebäude oder dessen abgegrenzter Teil, in dem der erforderliche Zustand des Innenklimas gesichert wird, wenn es um seine Temperaturparameter, Feuchtigkeit, eventuell Luftsauberkeit und Nutzungsbetrieb geht, an dem die Außenumgebung oder eine andere Zone anliegt, Gebäudehülle – alle Konstruktionen auf der Systemgrenze des ganzen Gebäudes, die der Außenumgebung

DE

ausgesetzt sind, Hilfskraft – die Energie, die durch die Systeme der Heizung, Lüftung, Kühlung, Klimatisierung und Warmwasserbereitung verbraucht wird, um den Betrieb der Anlagen sicherzustellen, die die gelieferte Energie auf die nutzbare Energie umwandeln und die Energie in die Zone liefern, Referenzgebäude – das durch die Berechnung entworfene Gebäude, das die gleiche Art, Form, Größe und Innengestaltung, den gleichen Typ des Standardbetriebs und der Nutzung wie das bewertete Gebäude aufweist, mit der durch die technische Normen vorgeschriebenen Qualität der Gebäudehülle und dessen technischen Systeme, Standardisierte Nutzung des Gebäudes – die Nutzung oder zukünftige Nutzung im Einklang mit den Bedingungen des Innen-‐ und Außenmilieus und des Betriebs, die durch die technischen Normen und sonstige Vorschriften festgelegt werden, Systemgrenze – die Fläche, die durch die Außenoberfläche der die Zone abgrenzenden Konstruktionen gebildet ist, Nutzbar abgegebene Energie – die durch die energetischen Systeme des Gebäudes gelieferte Energie zur Sicherung der geforderten Dienstleistungen, und zwar der festgelegten Innentemperatur, Feuchtigkeit, Beleuchtung, Lüftung und Warmwasserbereitung, inkl. der nutzbaren Gewinne und Verluste, Außenmilieu -‐ Außenluft, die Luft in den anliegenden unbeheizten Räumen, anliegende Erde, benachbarte Gebäude und andere Nachbarzonen, gelüftete Zone -‐ das ganze Gebäude oder dessen abgegrenzter Teil, in dem der erforderliche Zustand des Innenklimas durch die Lüftung gesichert wird, wenn es um seine Temperaturparameter und Nutzungsbetrieb geht, an dem die Außenumgebung oder eine andere Zone anliegt, -‐ Innenmilieu – das Milieu innerhalb von dem Gebäude oder der Zone, das durch die Berechnungswerte der Temperatur, der relativen Feuchtigkeit, ggf. der Geschwindigkeit der Innenluftströmung und der Lichtbehaglichkeit definiert wird, deren Parameter durch technische, hygienische und sonstige Normen und Vorschriften festgelegt werden, beheizte Zone -‐ das ganze Gebäude oder dessen abgegrenzter Teil, in dem der geforderte Zustand des Innenklimas gesichert wird, wenn es um seine Temperaturparameter, Feuchtigkeit und Nutzungsbetrieb geht, an dem die Außenumgebung oder eine andere Zone anliegt, Zone – eine Gruppe der Räume mit ähnlichen Eigenschaften des Innenklimas und des Nutzungsbetriebs.

4.2.1.1 Klasse des energetischen Bedarfs des Gebäudes

29 29


Energy Future

Die Berechnungsmethode des energetischen Bedarfs des Gebäudes (nachstehend nur ENB) im Einklang mit den gegenwärtigen Anforderungen bewertet das Gebäude aus der Sicht der insgesamt gelieferten Energie. Das Bewertungskriterium stellt zurzeit spezifischer Bedarf der gesamten in einem Jahr gelieferten Energie in das 2

Gebäude in kWh/(m .Jahr). Die Berechnung für die Bilanzbewertung wird als stationär durchgeführt, mit dem zeitlichen Schritt der Berechnung für die einzelnen Zeitintervalle mit der minimalen Dauer eines Monats, und folgt aus den Anforderungen auf die Bewertung des ENB. Der spezifische Bedarf der in das Gebäude gelieferten Energie umfasst sowohl den Gesamtenergiebedarf als auch die Effizienz, mit der dieser Bedarf gedeckt ist, und sicherstellen. Die in das Gebäude gelieferte Energie ist die Angabe, die den Bewertungsmaßstab zur Einordnung des Gebäudes in die Klasse des Energiebedarfs (EN) im Umfang von A bis G darstellt. Das Gebäude sollte in der Klasse EN A bis C eingeordnet sein, die Klasse D bis G ist hinsichtlich der Erfüllung der Anforderung der Verordnung ungenügend. Die Energieklasse des beurteilten Gebäudes wird nach der folgenden Tabelle für den berechneten spezifischen Energiebedarf festgelegt, deren Wert auf die ganze Zahl abgerundet wird, wobei die Zahl 5 aufgerundet wird. 2

Der spezifische Energiebedarf in kWh/(m .Jahr) in der Klasse C stellt für die aufgeführten Gebäudearten einen Referenzwert dar. Art des Gebäudes

A

B

C

D

E

F

G

Familienhaus

< 51

51-‐97

98–142

143–191

192–240

241-‐286

> 286

Wohnungshaus

< 43

43 -‐ 82

83–120

121-‐162

163 -‐ 205

206-‐245

> 245

Hotel und Restaurant

< 102

102

201 -‐ 294

295 – 389

390 -‐ 488

489-‐590

> 590

Verwaltungsgebäude

<

124 -‐ 179

180 – 236

237 -‐ 293

294-‐345

> 345

Krankenhaus

< 109

211-‐310

311 – 415

416 -‐ 520

521-‐625

> 625

Ausbildungseinrichtung

< 47

47 – 89

90 -‐ 130

131 – 174

175 -‐ 220

221-‐265

> 265

Sporteinrichtung

< 53

53 -‐ 102

103 -‐ 145

146 – 194

195 -‐ 245

246-‐297

> 297

Geschäftsgebäude

< 67

67 -‐ 121

122-‐183

184 – 241

242 -‐ 300

301-‐362

> 362

62

–

62 – 123 109

–

Tabelle des wörtlichen Ausdrucks der Energieklasse des Gebäudes

Energieklasse des Gebäudes

Wörtlicher Ausdruck des energetischen Bedarfs des

A

Gebäudes Außergewöhnlich sparsam

B

Sparsam

C

Ausreichend

D

Ungenügend

E

Nicht wirtschaftlich

F

Sehr nicht wirtschaftlich

G

Außergewöhnlich nicht wirtschaftlich

4.2.1.2 Die Teilung der Bauten gemäß dem Grenzwert der primären Energie: Niederenergiehäuser: Objekte mit dem spezifischen Heizwärmejahresbedarf bis 50 kWh/(m2.Jahr)

30 30

DE

ferner die Hilfskraft, die die einzelnen energetischen Systeme verbrauchen, die die Deckung dieses Bedarfs


Energy Future 2

Passivhäuser: Objekte mit dem spezifischen Heizwärmejahresbedarf bis 15 kWh/(m .Jahr); der gesamte 2

Jahresgrenzwert der primären Energie: 120 kWh/(m .Jahr); gesamte Luftwechselrate des Gebäudes n50 beträgt max. 0,60 h-‐1

4.2.1.3 Der Energieausweis für das Gebäude Der Energieausweis für das Gebäude (PENB) beurteilt und charakterisiert das Gebäude komplex und betont den tatsächlichen energetischen Aufwand des Gebäudebetriebs. Es handelt sich um eine ganz neue Anforderung auf die Definition des energetischen Bedarfs des Gebäudes, der aus zwei Teilen besteht:

DE

Graphische Darstellung des PENB – graphische Darstellung der Klasse des ENB, die das Gebäude in die Energieklasse ENB mittels einer farblich gesonderten Skala einordnet. Protokoll PENB – das Protokoll, das in Form eines ausgefüllten Formulars das Gebäude sowohl nach der bautechnischen Seite und seinen wärmetechnischen Parametern als auch nach den einzelnen energetischen Systemen inkl. der Energieklassen für die einzelnen energetischen Systeme, falls sie sich im Gebäude befinden, beschreibt.

4.2.1.3.1 Pflicht der PENB-‐Erfüllung Diese Pflicht ist durch das Gesetz über die Energiewirtschaft vom 1. Januar 2009 auferlegt; jedes Gebäude wird komplex unter den klar im Gesetz festgelegten Bedingungen, die in der Verordnung über den Energiebedarf des Gebäudes näher bestimmt sind, bewertet. Bei der Beschaffung des Baus oder der Änderung des Baus werden im Gesetz über die Energiewirtschaft im §6a für den Bauherrn, den Eigentümer des Gebäudes oder die Gemeinschaft der Eigentümer der Einheiten folgende Pflichten festgelegt: Die Erfüllung der Anforderungen bezüglich des Energiebedarfs des Gebäudes – Verordnung Nr. 148/2007 GBl. Die Erfüllung der Bezugswerte (geforderte wärmetechnische Eigenschaften der Baukonstruktionen, Eigenschaften und Betrieb der technischen Anlagen des Gebäudes und die Beleuchtung u.a.) – Verordnung Nr. 148/2007 GBl. Die Erfüllung der Anforderungen, die durch harmonisierte tschechische technische Normen festgelegt sind. Die Erfüllung der Anforderungen belegt der Bauherr, der Eigentümer des Gebäudes oder die Gemeinschaft der Eigentümer der Einheiten mittels des PENB, der nicht älter als zehn Jahre sein darf und einen Bestandteil der Dokumentation bei den Neubauten und im Falle der größeren Änderungen der Bauten darstellt.

4.2.1.3.2 Bau der Neubauten Einen Bestandteil des PENB im Falle des Neubaus mit der gesamten Bodenfläche über 1 000 m2 müssen auch die Ergebnisse der Beurteilung der technischen, ökologischen und ökonomischen Realisierbarkeit der alternativen Heizsysteme darstellen (kombinierte Strom-‐ und Heizwärmeerzeugung, Fern-‐ und Blockzentralheizung oder Kühlung, dezentralisierte Systeme der Energielieferung, die auf der Energie der erneuerbaren Energiequellen basieren, Wärmepumpen).

31 31


Energy Future

4.2.1.3.3 Größere Änderungen der bestehenden Gebäude mit der gesamten Bodenfläche über 1 000 m2, die deren Energiebedarf beeinflussen. Größere Änderungen der bestehenden Gebäude (Reparaturen, Rekonstruktion, Modernisierung) sind solche Bauarbeiten, die auf mehr als 25% der gesamten Fläche der Gebäudehülle durchgeführt werden, d.h. auf den vertikalen sowie horizontalen gekühlten Außenflächen.

Die Richtlinie Nr. 2002/91/EG fordert, dass bei dem Verkauf oder der Vermietung des Gebäudes ein Energieausweis vorgelegt wird. Gemäß der Verordnung Nr. 499/2006 GBl., über die Dokumentation der Bauten, wird gefordert, dass der Umfang und der Inhalt der Projektdokumentation zur Bauanmeldung (im § 104 Abs. 2 Buchst. a) bis d) des Baugesetzes angegeben), zum Antrag auf Baugenehmigung gemäß § 110 Abs. 2 Buchst. b) des Baugesetzes und zur Bauanmeldung in dem abgekürzten Bauverfahren gemäß § 117 Abs. 2 des Baugesetzes, angegeben werden. Zu diesem Zweck muss der Teil D. in der Projektdokumentation (Teil mit Belegen) den Energieausweis für das Gebäude gemäß Gesetz über die Energiewirtschaft beinhalten. Hinsichtlich der Bewertung ist gerade die Energieeinsparung der wichtigste Parameter zur Beurteilung, ob der entworfene Bau die Parameter eines Niederenergiehauses erfüllt. Sein Energiebedarf wird nicht nur allein durch die Form des Baus selbst, dessen Grundrissgestaltung, Orientierung und Größe der Fenster, die verwendeten Baustoffe und Produkte und Heizsysteme, sondern auch durch die Qualität der durchgeführten Bauarbeiten beeinflusst. Die Bauten müssen so entworfen und gebaut werden, dass die Anforderungen auf die folgenden Parameter erfüllt werden: a) Wärmebehaglichkeit der Nutzer, b) geforderte wärmetechnische Eigenschaften der Konstruktionen, c) Stand des Innenklimas für technologische Tätigkeiten und Tierzucht, d) Energieaufwand bei Betrieb des Baus, der auch für ein Niederenergiehaus durch Normwerte festgelegt wird.

32 32

DE

4.2.1.4 Die Zusammenfassung:


4.2.3 Muster des Energieausweises für das Gebäude

1) Protokoll

a) Identifikationsdaten des Gebäudes Adresse des Gebäudes (Ort, Straße, Konskr.-‐Nr., PLZ)

DE

Zweck des Gebäudes:

Code der Gemeinde:

Code des Katastergebiets:

Grundstücksnummer:

Eigentümer oder Gemeinschaft der Eigentümer, bzw. Bauherr:

Adresse:

HRG-‐Nr.:

Tel./E-‐Mail:

Betreiber, bzw. der zukünftige Betreiber:

Adresse:

HRG-‐Nr.:

Tel./E-‐Mail:

□ Neues Gebäude

□ Änderung des bestehenden Gebäudes

□ Platzierung auf dem öffentlich zugängigen Platz gemäß § 6a Abs. 6 Gesetz Nr. 406/2000 GBl. b) Typ des Gebäudes

□ Familienhaus □ Wohnungshaus □ Hotel und Restaurant □ Verwaltungsgebäude □ Krankenhaus □ Ausbildungsgebäude □ Sporteinrichtung □ Gebäude für Gross-‐ und Kleinhandel

33 33

Energy Future


Energy Future

□ Ein anderer Gebäudetyp – fügen Sie ihn bei:: c) Nutzung der Energie im Gebäude 1. kurze Beschreibung der energetischen und technischen Anlagen des Gebäudes

DE

2. Energiearten, die im Gebäude genutzt werden

□ Elektrische Energie □ Wärmeenergie □ Erdgas □ Braunkohle □ Schwarze Kohle □ Koks □ Schweres Heizöl □ Leichtheizöl □ Erdöl □ sonstige Gase □ Sekundärenergie □ Biomasse □ erneuerbare Quellen – fügen Sie was für Quellen bei:: □ sonstige Brennstoffe – fügen Sie was für Brennstoffe bei: 3. Bewerteter Teilenergiebedarf des Gebäudes EP □ Heizung(EPH) □ Warmwasserbereitung (EPDHW)

□ Kühlung (EPC) □ Beleuchtung (EPLight) □ Mechanische Lüftung (inkl. Befeuchtung) (EPAux:Fans) d) Technische Angaben über das Gebäude 1. Kurze Beschreibung des Gebäudes 2. Geometrische Parameter des Gebäudes

2

Gebäudevolumen V – Außenvolumen des beheizten Gebäudes (m )

Gesamte Fläche der Gebäudehülle A – Summe der durch die Konstruktion

34 34


Energy Future 2

gekühlten Außenflächen, die das Volumen des Gebäudes abgrenzen (m ) 2

Gesamte Bodenfläche des Gebäudes Ac (m )

2

3

Volumenfaktor der Form des Gebäudes A/V A/V (m /m )

3. Klimatische Angaben und Innenberechnungstemperatur

DE

Klimatischer Platz

Außenentwurfstemperatur in der Heizperiode 6C (°C)

Überwiegende Innenberechnungstemperatur in der Heizperiode 6i, (°C)

4. Charakteristik der gekühlten Gebäudekonstruktionen Gekühlte Konstruktion

Fläche 2

A(m )

Wärmedurchgangs-‐

Spezifischer

koeffizient

Wärmedurchgangs-‐

2

U (W/m K)

verlust der Konstruktion

HT <W/K)

Wärmeverbindungen zwischen den

Konstruktionen

Insgesamt

5. Wärmetechnischen Eigenschaften des Gebäudes Anforderung gemäß § 6a des Gesetzes

Einheit

Bewertung

1. Baukonstruktionen und ihre Anschlüsse verfügen auf allen Stellen über einen

solchen Wärmewiderstand, dass ihre Innenoberflächentemperatur keine

geforderten Wärmedurchgangskoeffizient und den Wärmetransmissionsgrad auf.

3. Bei den Baukonstruktionen kommt es zu keiner inneren Dampfkonzentration

oder nur in der Menge, die ihre Funktionsfähigkeit während der vorausgesetzten

Wasserdampfkondensation verursacht. 2. Die Baukonstruktionen und ihre Anschlüsse weisen den maximalen

Lebensdauer nicht gefährdet. 4. Funktionsfugen der äußeren Lochfüllungen weisen die maximal geforderte

niedrige Luftwechselrate auf, sonstige Konstruktionen und Fugen der

Gebäudehülle sind fast luftdicht, mit der gewünschten niedrigen gesamten Luftwechselrate der Gebäudehülle.

35 35


Energy Future

5. Die Bodenkonstruktionen weisen die geforderte Senkung der

Berührungstemperatur auf, die durch ihr Wärmeaufnahmevermögen und die

Sommer-‐ sowie Wintermonaten auf, die das Risiko ihrer unerwünschten Kühlung

Temperatur auf der inneren Oberfläche gesichert wird. 6. Die Räume (das Gebäude) weisen die geforderte Wärmestabilität in den oder Überhitzung mindert. 7. Das Gebäude weist den erwünschten niedrigen durchschnittlichen

Wärmedurchgangskoeffizient der Gebäudehülle Uem auf.

Bemerkung: Werte 1., 2., 3., wurden der Projektdokumentation entnommen.

DE

6. Heizung Heizsystem des Gebäudes

Typ der Energiequelle

Verwendeter Brennstoff

Nennheizleistung des Kessels (kW)

Durchschnittliche Jahreseffizienz der Energiequelle (%)

□ Berechnung □ Messung □ Abschätzung

Jahresnutzungsdauer der Energiequelle (Stunden/Jahr)


Regelung der Energiequelle

Wartung der Energiequelle

□ Regelmäßige □ Regelmäßige vertragliche □ Keine

Der überwiegende Heizsystemtyp

Die überwiegende Regelung des Heizsystems

Verteilung der Heizungswege nach der Orientierung des

□ Ja □ Nein

Gebäudes Zustand der Wärmedämmung der Heizleitungen

5

7. Teilbewertung des Heizwärmebedarfs

Bilanz

Gelieferte Heizwärme Qfuel,H (GJ/Jahr)

Verbrauch der Heizhilfskraft QAux,H (GJ/Jahr)

Heizwärmebedarf EPH = Qfuel,H + QAux,H (GJ/Jahr)

Heizwärmebedarf des Referenzgebäudes Rrq,H (GJ/Jahr)

Spezifischer Heizwärmebedarf bezogen auf die gesamte Bodenfläche EPH,A 2

(kWh/(m /Jahr))

8. Lüftung und Klimatisierung Mechanische Lüftung Typ des Lüftungssystems

Wärmeleistung (kW)

Elektrische Nennleistungsaufnahme des

36 36


Lüftungssystems (kW)

Energy Future

3

Nennluftdurchflussmenge (m /St.)

Überwiegende Regelung der Lüftung

Wartung des Lüftungssystems

□ Regelmäßige □ Regelmäßige vertragliche □ keine

Luftbefeuchtung Typ der Luftbefeuchtungseinheit

Nennleistungsaufnahme des Befeuchtungssystems (kW)

DE

Verwendetes Medium zur Luftbefeuchtung

□ Dampf □ Wasser

Regelung der Klimaanlage

Wartung der Klimatisierung

□ Regelmäßige □ Regelmäßige vertragliche□ Keine

Stand der Wärmeisolierung der lufttechnischen Einheit

und Leitungen Kühlung Art des Kühlungssystems

Nennleistungsaufnahme des Betriebs der Kühlluftquelle (kW)

Nennkühlleistung (kW)

Überwiegende Regelung der Kühlquelle

Überwiegende Regelung des gekühlten Raums

□ Regelmäßige □ Regelmäßige vertragliche□ Keine

Wartung der Kühlluftquelle 7

Zustand der Wärmedämmung der Kühlungsleitungen

9. Teilbewertung des Energiebedarfs der mechanischen Lüftung (inkl. der Befeuchtung)

Bilanz

Verbrauch der Hilfskraft für mech. Lüftung QAux:Fans (GJ/Jahr)

Gelieferte Energie für die Befeuchtung Qfuel,Hum (GJ/Jahr)

Energiebedarf der mech. Lüftung (inkl. Befeuchtung)

EPAux:Fans = QAux:Fans + Qfuel,Hum (GJ/Jahr)

Energiebedarf der mech. Lüftung des Referenzgebäudes

Rrq,Fans (GJ/Jahr)

Spezifischer Energieverbrauch für mech.Lüft. bezogen auf die gesamte 2

Bodenfläche EPFans,A (k Wh /(m . Jahr))

10. Teilbewertung des Energiebedarfs der Kühlung

37 37


Energy Future

Bilanz

Gelieferte Energie für die Kühlung Qfuel,C (GJ/Jahr)

Verbrauch der Hilfskraft für Kühlung QAux,C (GJ/Jahr)

Energiebedarf der Kühlung EPC = Qfuel,C + QAux,C (GJ/Jahr)

Energiebedarf der Kühlung des Referenzgebäudes Rrq,C (GJ/Jahr)

Spezifischer Energieverbrauch für Kühlung bezogen auf die gesamte 2

Bodenfläche EPC,A (kWh/m .Jahr))

l l. Warmwasserbereitung (TV)

DE

Art der Vorbereitung von Warmwasser

System der Warmwasserbereitung im Gebäude

□ zentral □ lokal □ kombiniert

Verwendete Energie

Nennleistungsaufnahme für die Erwärmung von TV (k W) Durchschnittliche Jahreseffizienz der Energiequelle (%)


Volumen des Behälters vom TV (Liter)

Wartung der Warmwasserbereitungsquelle

□ Regelmäßige □ Regelmäßige vertragliche □ Keine

Zustand der Wärmedämmung der 7

Warmwasserleitungen

12. Teilbewertung des Energiebedarfs der Warmwasserbereitung

Bilanz

Gelieferte Energie für die TV-‐-‐Bereitung Qfuel,DHW (GJ/Jahr)

Verbrauch der Hilfskraft die TV-‐Bereitung QAux,DHW (GJ/Jahr)

Energiebedarf der TV-‐Bereitung EPDHW = Qfuel,DHW + QAux,DHW (GJ/Jahr)

Energiebedarf der TV-‐Bereitung des Referenzgebäudes Rrq,DHW (GJ/Jahr)

Spezifischer Energieverbrauch für TV-‐Bereitung bezogen auf die gesamte 2

Bodenfläche EPDHW,A (kWh/m .Jahr))

13. Beleuchtung Typ des Beleuchtungssystems

Gesamte Stromleistungsaufnahme der Beleuchtung des Gebäudes

Steuerungsmethode des Beleuchtungssystems

14. Teilbewertung des Energiebedarfs der Beleuchtung

Bilanz

38 38


Energy Future

Gelieferte Energie für die Beleuchtung Qfuel.Light,E (GJ/Jahr)

Energiebedarf der Beleuchtung EPLight = Qfuel,Light,E (GJ/Jahr)

Energiebedarf der Beleuchtung des Referenzgebäudes Rrq,Light (GJ/Jahr) Spezifischer Energieverbrauch für Beleuchtung bezogen auf die 2

gesamte Bodenfläche EPLight,A (kWh/(m .Jahr))

15. Kenngröße des gesamten Energiebedarfs des Gebäudes

DE

Bilanz

Energiebedarf des Gebäudes EP (GJ/Jahr)

Energiebedarf des Referenzgebäudes Rrq (GJ/Jahr)

Stellungnahme zur Erfüllung der Anforderungen auf den Energiebedarf des Gebäudes

Spezifischer Energieverbrauch für die gesamte Bodenfläche EPA 2

(k Wh/m .Jahr))

Energieklasse des bewerteten Gebäudes

e) Energiebilanz des Gebäudes für Standardnutzung 1. gelieferte Energie von der Außenseite der Systemgrenze des Gebäudes, die durch die Bilanzbewertung festgelegt wird Berechnete Menge der Energieträger

gelieferten Energie

Die in das Gebäude tatsächlich gelieferte

Einheitspreis

Energie

GJ/Jahr

GJ/Jahr

CZK/GJ

insgesamt

2. Die im Gebäude erzeugte Energie Berechnete Menge der erzeugten Energie

Art der Energiequelle

GJ/Jahr

insgesamt

f) ökologische und ökonomische Durchführbarkeit der alternativen Systeme und die Kraftwärmekoppelung bei den Neubauten mit der Bodenfläche über 1 000 m

2

39 39


Energy Future

□ lokale erneuerbare Energiequelle □ Kraftwärmekoppelung □ Fernheizung oder Fernkühlung (EPC) □ Blockheizung oder Kühlung □ Wärmepumpe □ sonstige 1.

Vorgang und Ergebnisse der Beurteilung der ökologischen und ökonomischen Durchführbarkeit der technisch

DE

verfügbaren und geeigneten alternativen Systeme der Energielieferung Berechnung, ökonomische Analyse g) empfohlene technisch und ökonomisch geeignete Maßnahmen zur Senkung des E nergiebedarfs des Gebäudes 1. empfohlene Maßnahmen Beschreibung der Maßnahme

Energieeinsparung

Investitionskosten

(GJ)

(Tsd.CZK)

Einsparung insgesamt mit Einbeziehung der

synergetischen Einflüsse 2.

Bewertung des Gebäudes nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen

40 40

Rückflussdauer


Energy Future

Bilanz

Energiebedarf des Gebäudes EP (GJ/Jahr)

Energieklasse

Spezifischer

Energieverbrauch

für

die

gesamte

2

Bodenfläche (k Wh/m .Jahr) h) Sonstige Angaben 1. ergänzende Angaben zum beurteilten Gebäude

DE

2. Verzeichnis der zur Beurteilung des Gebäudes verwendeten Unterlagen (2) Gültigkeitsdauer des Energieausweises und Identifizierung des Verfassers Gültigkeitsdauer des Ausweises Ausweis verfasst von:

Zertifikat Nr. Den:

41 41


Energy Future

2) Graphische Darstellung a) Graphische Darstellung wird symmetrisch auf der weißen Unterlage in Format A4 (210 x 297 mm) angebracht und die Schablone selbst hat Abmessungen 180 x 232 mm. b) Form und Größe der verwendeten und festgelegten Schrift: es wird der Standardfont Arial, bzw. Arial fette Schrift Größe 33 (Kopfteil des Ausweises); Größe 24 (Klassifizierungsklassen und Klassifizierungsbewertung) und Größe 14 (Text des Ausweises) verwendet. d) Angaben auf der graphischen Darstellung müssen mindestens in dem nachfolgenden Umfang sein: 2. Einordnung des Gebäudes in die Klassifizierungsklasse nach der Bilanzbewertung, 3. Einordnung des Gebäudes in die Klassifizierungsklasse nach der Bilanzbewertung, die nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen zur technischen und ökonomisch effizienten Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes erreicht werden kann, 4. gesamte berechnete jährlich gelieferte Energie in GJ, die durch die Bilanzbewertung in dem aktuellen Zustand und nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen zur technischen und ökonomisch effizienten Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes festgelegt wird, 2

5. berechneter spezifischer jährlicher Energieverbrauch in kWh/m in dem aktuellen Stand und nach der Durchführung der empfohlenen Maßnahmen zur technischen und ökonomisch effizienten Senkung des Energiebedarfs des Gebäudes 6. gelieferte Energie zur Deckung der einzelnen Teilbedürfnisse in Prozenten, 7. Gültigkeitsdauer des Ausweises, 8. Titel, Vorname und Nachname der Person, die den Energieausweis des Gebäudes verfasst hat, inkl. der Identifizierungsnummer der Bescheinigung über fachliche Befähigung. e) Verwendete Farben CMYK – Cyan, Magenta, gelb, schwarz. Beispiel 07X0: 0% Cyan, 70% Magenta,100% gelb, 0% schwarz f) Farbigkeit der einzelnen Elemente Richtungspfeile

Code der Farbe

A

X0X0

B

70X0

C

30XO

D

00X0

E

03XO

F

07X0

G

0XX0

Farbe des Rahmens

X070

Die Farbe des Hintergrunds des Pfeils, der die Klassifizierungsklasse angibt, ist weiß. Der ganze Text ist schwarz, der Hintergrund ist weiß.

42 42

DE

1. Gebäudetyp oder Typ des Gebäudeteils, lokale Bezeichnung des Gebäudes, Adresse des Gebäudes,


Energy Future

ENERGIEAUSWEIS DES GEBÄUDES Gebäudetyp, lokale Bezeichnung

Bewertung des Gebäudes

Adresse des Gebäudes

Ist-‐Stand

Gesamte Bodenfläche:

Nach der Durchführung der

DE

Empfehlungen

2

Berechneter spezifischer Jahresenergieverbrauch in kWh/m

XY

XY

XY

XY

Jahr Gesamte berechnete jährlich geleiferte Energie in GJ Anteil der gelieferten Energie für: Heizung

Kühlung

Lüftung

Warmwasser

Beleuchtung

%

%

%

%

%

Gültigkeitsdauer des

Ausweises Verfasst durch:

Vor-‐ und Nachname Bescheinigung Nr.:

43 43

Vydavatel: Sdružení NiPaS, o.s. Autor: Ing. Jaroslav Hodina Sazba: Jan Mlčoch Datum vydání: 12/2010 Náklad: 200 ks

Analýza legislativy v ČR

Recommend Documents