VLIV INTERVENCÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ NA ROZVOJ MĚSTA ŠTERNBERK A JEHO OKOLÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

VLIV INTERVENCÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ NA ROZVOJ MĚSTA ŠTERNBERK A JEHO OKOLÍ Influence of structural funds‘ interventions on development of the Town Šternberk and its surrounding Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.

Autor: Bc. Barbora Vitásková Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

VITÁSKOVÁ Barbora

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

VLIV INTERVENCÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ NA ROZVOJ MĚSTA ŠTERNBERK A JEHO OKOLÍ Influence of structural funds‘ interventions on development of the town of Šternberk and its surrounding

Zásady pro vypracování Problémová oblast: strukturální fondy, regionální rozvoj, obce, regionální politika Cíl práce: Cílem práce je analyzovat vliv intervencí z fondů Evropské unie na rozvoj města Šternberk a jeho okolí. Postup práce a pouţité metody: Diplomová práce bude postavena na vyuţití teoretických poznatků ze studia odborné literatury i empirických dat a na vyvozování závěrů, které vyplynou z provedených rozborů. V teoretické části budou pomocí literárních rešerší shrnuty a zhodnoceny dosavadní poznatky. Budou vyuţívány metody jako analýza (rozbor literárních a dalších zdrojů), syntéza (souhrn dat a jejich setřídění) i metody deskriptivní, historická a komparativní. V praktické části budou vyuţity zejména metoda pozorování, metoda prosté analogie a metoda komparace. Mohou být uplatněny i metody matematicko-statistické.

Rozsah grafických prací:

dle potřeby

Rozsah práce bez příloh:

cca 60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Dočkal, V.: Strukturální fondy EU - projektový cyklus a projektové řízení: příručka projektového manaţera. 1. vydání. Mezinárodní politologický ústav MU, Brno, 2007. 137 s. ISBN 9788021043909. König, P. - Lacina, L. a kol.: Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2004. ISBN 8071798460. König, P. - Lacina, L. - Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace. 2. aktualizované vydání, Barrister and Principal, Brno, 2007. ISBN 9788073640446. Marek, D. - Kantor, T.: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2. aktualizované a rozšířené vydání, Společnost pro odbornou literaturu - Barrister and Principal, Brno, 2009. ISBN 9788087029565. Řízení obcí I., 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 263 s. ISBN 9788086946764. Wokoun, R. a kol.: Regionální rozvoj a jeho management v České republice. 1. vyddání. Praha: Oeconomica, 2007. 244 s. ISBN 9788024513010. Wokoun, R.: Strukturální fondy a obce I. 1. vydání, ASPI, Praha, 2006. ISBN 8073571382. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999. Národní strategický referenční rámec České Republiky 20072013. European Commission: Regional Policy - InfoRegio. Dostupné na http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm MSSF - Monitorovací systém strukturálních fondů (2004-2006). Dostupné na http://mssfwww.mmr.cz/WebMSSF_Povs/About.aspx Vedoucí diplomové práce: Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. Datum zadání diplomové práce:

5. 2. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Bc. Barbora Vitásková Vliv intervencí ze strukturálních fondů na rozvoj města Šternberk a jeho okolí Influence of structural funds‘ interventions on development of the Down Šternberk and its surrounding Katedra regionální ekonomie a správy Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. 2011

Anotace Diplomová práce s názvem „Vliv intervencí ze strukturálních fondů na rozvoj města Šternberk a jeho okolí“ je zaměřena na zkoumání činnosti města Šternberka v oblasti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a jejich vliv na rozvoj jak města samotného, tak jeho okolí. V teoretické části budou pomocí literárních rešerší shrnuty a zhodnoceny dosavadní poznatky. Praktická část bude zaměřena na charakteristiku operačních programů, v rámci kterých byly projekty realizovány, popis jednotlivých realizovaných projektů a zhodnocení naplnění jejich cílů a vlivů na rozvoj města a jeho okolí. Dotazníkového šetření nastíní postoj obyvatel k dění a aktivitám města Šternberka.

Annotation Thesis entitled „Influence of structural funds‘ interventions on development of the Town Šternberk and its surrounding" is focused on the exploration activities of Šternberk in drawing money from EU funds and their impact on development as the city itself and its surroundings. The theoretical part will be summarized through literature search and evaluation of present knowledge. The practical part will focus on the characteristics of the operational programs, under which the projects were implemented, a description of completed projects and evaluation of the fulfillment of their objectives and impacts on the development of the town and its surroundings. Survey will outline the attitude of the population to events and activities of the Town Šternberk.

Klíčová slova Strukturální fondy, regionální rozvoj, obce, regionální politika

Keywords Structural funds, regional development, municipalities, regional policy

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci s názvem „Vliv intervencí ze strukturálních fondů na rozvoj města Šternberk a jeho okolí“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. V Brně dne 30. 6. 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, které vedly k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům firmy INVEST CZ a.s. a Ing. Jitce Zajacové, vedoucí odboru sociálních věcí Městského úřadu ve Šternberku, za poskytnuté materiály a informace, které se staly podkladem k vypracování diplomové práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................9 1

Strukturální fondy Evropské unie .................................................................................11 1.1 Strukturální fondy a cíle EU .........................................................................................12 1.1.1

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ....................................................13

1.1.2

Evropský sociální fond (ESF) .............................................................................15

1.2 Fond soudrţnosti (FS) ...................................................................................................16 2

Regionální rozvoj ..........................................................................................................18 2.1 Regionální politika ........................................................................................................20 2.2 Evropské programy pro podporu regionálního rozvoje ................................................21 2.2.1

Společný regionální operační program ...............................................................21

2.2.2

Regionální operační programy............................................................................23

2.2.3

Tematické operační programy ............................................................................25

2.2.3.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost .............................................25 2.2.3.2 3

Operační program ţivotní prostředí.............................................................26

Rozvoj města Šternberka ..............................................................................................28 3.1 Město Šternberk ............................................................................................................28 3.1.1

Orgány města ......................................................................................................34

3.3.2

Vzdělání a volný čas ...........................................................................................34

3.3.3

Zdravotní péče ....................................................................................................34

3.3.4

Kultura a sport ....................................................................................................35

3.3.5

Hospodářská charakteristika města .....................................................................36

3.3.6

Hospodaření města Šternberka ...........................................................................37

3.3.7

Hospodářská charakteristika regionu ..................................................................38

3.2 Strategie rozvoje města a regionu .................................................................................39

4

3.2.1

Technická a dopravní infrastruktura ...................................................................39

3.2.2

Bydlení ................................................................................................................40

3.2.3

Ţivotní prostředí .................................................................................................40

3.2.4

Podpora podnikatelských aktivit .........................................................................41

3.2.5

Cestovní ruch ......................................................................................................41

3.2.6

Vzdělání, sport, kultura, volný čas, kvalita ţivota ..............................................42

Úspěšná realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU .......................................44 4.1 Město Šternberk – Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy .......44 4.2 Město Šternberk – Proměny v čase – čas proměn – regenerace a revitalizace městského centra ...........................................................................................................46 4.3 Rekonstrukce bývalého Domu osvěty...........................................................................48 4.4 Město Šternberk – komunitní plánování sociálních sluţeb ..........................................48

4.5 Plánování rozvoje sociálních sluţeb na Šternbersku .................................................... 49 4.6 Dokončení kanalizace aglomerace Šternberk ............................................................... 50 4.7 Další projekty realizované v rámci OP ŢP ................................................................... 51 4.8 Rekonstrukce fotbalového areálu Šternberk ................................................................. 52 4.9 Bydlení pro matky/otce s dětmi v tísni Šternberk - Dalov............................................ 53 4.10 Vzděláváním k vyšší kvalitě poskytování sociálních sluţeb ve Šternberku ................. 54 4.11 Přínos realizace projektů ze strukturálních fondů EU .................................................. 54 4.12 Podíl projektů realizovaných na území města Šternberka na SROP pro Olomoucký kraj ................................................................................................................................ 55 5

Plánované projekty........................................................................................................ 57 5.1 Investice do dopravy ..................................................................................................... 57 5.2 Investice do ochrany ţivotního prostředí ...................................................................... 58 5.3 Investice do vzdělání a kultury ..................................................................................... 58 5.4 Další moţnosti rozvoje ................................................................................................. 59

Závěr ......................................................................................................................................... 66 Zdroje ........................................................................................................................................ 68 Seznam tabulek, grafů a obrázků .............................................................................................. 71 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 72 Seznam příloh ........................................................................................................................... 74

Úvod Moţnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie (dále jen EU) je jedním z nejaktuálnějších témat současné doby. O moţnost získání dotačních prostředků mají zájem jak osoby fyzické, tak osoby právnické, obce i celé regiony. V této diplomové práci se chci prakticky zaměřit na analýzu vlivu čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů na rozvoj města Šternberk a jeho okolí. Úvod diplomové práce bude patřit seznámení se základními informacemi, které je potřeba k tématu regionálního rozvoje znát. První kapitola bude věnována evropským fondům, jejich rozdělení a základní charakteristice. V rámci této kapitoly budou jmenovány základní cíle EU a operační programy, které slouţí k jejich naplnění. Druhá kapitola jiţ bude věnována samotnému tématu regionálního rozvoje a jeho definici, různým pohledům a přístupům k této problematice. Opomenuta nezůstane ani definice regionu jako takového a postavení regionů v EU. S regionálním rozvojem souvisí téma regionální politiky, která by měla určit slabá místa v regionech, navrhnout strategii, jak tato slabá místa eliminovat a najít cestu k trvale udrţitelnému rozvoji regionů orientovanému jak na hospodářský růst, tak na zlepšení kvality ţivotního prostředí a spokojenosti obyvatel. Regionální politika samozřejmě existuje na úrovni jednotlivých států i na úrovni celoevropské jako jedna z politik EU. Zmíněny budou pro rozvoj regionu stěţejní operační programy, a to Společný regionální operační program, který byl realizován v programovém období 2004 – 2006 a nyní je ve fázi udrţitelnosti, a Regionální operační programy, v jejichţ rámci jsou projekty realizovány od roku 2007. Uvedeny budou také informace k tematickým operačním programům. Dříve neţ bude přistoupeno k analýze vlivu intervencí ze strukturálních fondů na rozvoj města Šternberka, je potřeba se s městem seznámit. Obsahem třetí kapitoly budou obecné informace o městě, o jeho orgánech a funkcích. Pro úplnost informací bude uvedena i krátká analýza hospodaření města v minulých letech vytvořená na základě dostupných závěrečných účtů a výročních zpráv. Pozornost bude věnována také strategii rozvoje města a regionu. Další kapitoly se jiţ budou zabývat konkrétními projekty. Na základě informací získaných z projektových ţádostí a dalších získaných materiálů budou analyzovány projekty, které se co 9

do obsahu, náročnosti a dopadu jejich realizace budou jevit jako nejvýznamnější pro rozvoj města. Cílem práce bude zjištění, jaké má město Šternberk prioritní oblasti rozvoje, zda a jakým způsobem je rozvoje v těchto oblastech dosahováno, jaké projekty byly k dosaţení rozvoje realizovány, zda se podařilo naplnit veškeré cíle projektů a zda realizace těchto projektů měla i očekávaný vliv na rozvoj města. Zmíněny budou nejen projekty realizované, ale také projekty, které město zamýšlí realizovat do budoucna. Dílčím cílem diplomové práce je také nastínění postoje obyvatelstva k uskutečněným změnám a zjištění vlivu realizace projektů na rozvoj města a spokojenost obyvatel. Za tímto účelem bude provedeno dotazníkové šetření, které bude součástí diplomové práce a které by mělo odhalit, zda se šternberští občané zajímají o aktivitu obce v oblasti získávání finančních prostředků na projektové záměry, zda jsou výsledky realizovaných projektů viditelné a přínosné. Analýza výsledků dotazníkového šetření napomůţe naplnění cíle diplomové práce, tedy zjištění, zda realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU zanechává viditelné stopy, zda vede ke spokojenějšímu ţivotu obyvatel a zda napomáhá rozvoji města, ať jiţ po stránce ekonomické, kulturní či sociální.

10

1

Strukturální fondy Evropské unie

Fondy EU= představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (tato politika bývá nazývána také zkráceně kohezní politikou1). Prostřednictvím čerpání finančních prostředků z fondů EU jednotlivými členskými státy dochází k naplňování hlavních cílů politiky soudrţnosti, mezi které patří sniţování rozdílů ţivotní a ekonomické úrovně mezi jednotlivými státy EU, rovnoměrný hospodářský růst, konkurenceschopnost a vysoká zaměstnanost. Mezi fondy EU patří pro období 2007 – 2013:2 Strukturální fondy 1.

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

2.

Evropský sociální fond (ESF)

Fond soudrţnosti (FS) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Fond solidarity (dále jen EUSF) Komunitární programy Fondy předvstupní pomoci – IPA Finanční nástroje regionální politiky 1.

JASPERS

2.

JEREMIE

3.

JESSICA

4.

JASMINE

V rámci programového období 2007 – 2013 má Česká republika moţnost z fondů EU čerpat 26,69 miliard eur.3 Těchto 26,69 miliard eur je rozděleno mezi 26 operačních programů, z toho:4 21,23 miliard eur je určeno na osm Tematických operačních programů, 4,66 miliard eur je určeno na sedm Regionálních operačních programů, 0,42 miliard eur je určeno pro Operační programy Praha, 1

Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU [online 27. 11. 2010] Euroskop: http://www.euroskop.cz/43/sekce/fondy-eu/ [online 12. 3. 2011] 3 Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU [online 27. 11. 2010] 4 Hanáková, R.: Projektové řízení I., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, str. 7 [prezentace dostupná na http://www.vuchs.cz/OPVpK/dokumenty/Hanakova-Projektove-rizeni-1.pdf] 2

11

0,39 miliard eur je určeno na Evropskou územní spolupráci.

1.1

Strukturální fondy a cíle EU

Strukturální fondy jsou nástrojem prosazování cílů strukturální a regionální politiky. V rámci strukturální politiky si EU pro programové období 2007 – 2013 stanovila 3 hlavní cíle: Cíl Konvergence (finančním nástrojem je FS, ERDF, ESF); Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (finančním nástrojem je ERDF, ESF); Cíl Evropská územní spolupráce (finančním nástrojem je ERDF). Cíl „Konvergence“ je zaměřen na podporu členských států a regionů, jejichţ rozvoj zaostává. Tento cíl je zaměřen na regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75% průměru Společenství…Členské státy, na něž je zaměřen cíl „Konvergence“ a jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Společenství, mají čerpat podporu v rámci Fondu soudržnosti.5 V rámci České republiky jde o všechny regiony, kromě hlavního města Prahy. Cílem pro období 2007 – 2013 je podpora rozvoje infrastruktury (doprava, ţivotní prostředí, energetika), zaměstnanosti, inovací (výzkum a vývoj), informačních a komunikačních technologií a výkonnosti veřejné správy a veřejných sluţeb v nejméně rozvinutých členských zemích.6 Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je zaměřen na ekonomickou a sociální restrukturalizaci regionů, které jsou postiţené vysokou nezaměstnaností, útlumem hlavních průmyslových odvětví a odlivem obyvatelstva. Pro období 2007 – 2013 jiţ nedochází k rozdělování na zóny, jak tomu bylo v bývalém cíli 2 (venkovské, městské atd.), nyní je upřednostňováno vypracování ucelené strategie, která by byla pouţitelná v celém regionu místo v dřívějších malých zónách na úrovni obcí, okresů atd.7 Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pokrývá ty oblasti EU, které nejsou způsobilé pro cíl „Konvergence“. V rámci ČR je pro tento cíl způsobilé pouze hlavní město Praha. Cíl „Evropská územní spolupráce“ má dle článku 19 Nařízení Rady ES č. 1083/2006 zahrnout regiony v blízkosti pozemních nebo mořských hranic, oblasti národní spolupráce definované 5

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, odstavec 17 Regionální politika – Inforegio: http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/convergence_objective_cs.htm [online 12. 3. 2011] 7 Politika soudrţnosti 2007 – 20013, Evropská unie, leden 2007 (dostupné na webových stránkách Regionální politia – Inforegio), str. 18 6

12

s ohledem na opatření prosazující integrovaný územní rozvoj a podporu meziregionální spolupráce a výměny zkušeností. Tento cíl se zaměřuje na podporu příhraniční, meziregionální a mezinárodní spolupráce a je doplňkem předchozích dvou cílů. Regiony vhodné pro tento cíl jsou zároveň způsobilé i v rámci cíle „Konvergence“ a cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Pro období 2007 – 2013 se zaměřuje na podporu vyváţeného rozvoje na území EU pomocí podpory společných řešení pro orgány jednotlivých zemí v oblasti městského, venkovského a pobřeţního rozvoje, rozvoje ekonomických vztahů a vytváření malých a středních podniků. Spolupráce je zaměřena na oblast výzkumu a vývoje, informační společnosti, ţivotní prostředí, prevenci rizik a integrované vodohospodářství.8 Iniciativy společenství jsou zvláštní programy, které Evropská komise zřídila za účelem řešení specifických problémů postihujících celé území EU9 a zároveň slouţí k usnadnění realizace operačních programů. 1.1.1

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

Evropský fond pro regionální rozvoj je jedním z fondů zaměřených na sniţování rozdílů ţivotní úrovně obyvatel jednotlivých regionů členských států EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/2006 ze dne 5. července 2006 v článku 2 charakterizuje poslání ERDF následovně: „Podle článku 160 Smlouvy a nařízení (ES) č. 1083/2006 přispívá Evropský fond pro regionální rozvoj k financování pomoci zaměřené na posílení hospodářské a sociální soudržnosti tím, že vyrovnává zásadní regionální rozdíly podporou rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zaostávajících regionů, a podporou příhraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce.“ Pozměněné znění Smlouvy o Evropské Unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (2008/C 115/01) definuje ERDF v článku 176 (bývalý článek 160 Smlouvy o ES) následovně: „Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii.“ Základním posláním ERDF je tedy pomoc při odstraňování regionálních nerovností a posilování rozvoje a konverze regionů.

8

Politika soudrţnosti 2007 – 20013, Evropská unie, leden 2007 (dostupné na webových stránkách Regionální politia – Inforegio), str. 20 9 Finance.cz: http://www.finance.cz/evropska-unie/informace/financovani/iniciativy-spolecenstvi/ [online 12. 3. 2011]

13

Dále podporuje stabilní a trvale udrţitelný rozvoj a vytváření trvale perspektivních pracovních míst.10 Moţnost čerpání z ERDF je omezena. Čerpat mohou pouze ty regiony, které svým rozvojem zaostávají za evropským průměrem. Konkrétně jde o regiony, jejichţ HDP na jednoho obyvatele je niţší neţ 75 % průměru HDP EU 25. V rámci ČR mohou z ERDF čerpat všechny regiony.11 Hlavním posláním ERDF je naplňování cíle „Konvergence“. Podílí se však i na naplňování cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ a cíle „Evropská územní spolupráce“. Pro programové období 2007 – 2013 je z ERDF v ČR financován:12 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), na který je pro ČR z fondu EU vyčleněno 2,07 mld. eur, Operační program Podnikání a inovace (OP PI), na který je pro ČR z fondu EU vyčleněno 3,04 mld. eur, Operační program Technická pomoc (OP TP), na který je pro ČR z fondu EU vyčleněno 0,29 mld. eur, Operační program Praha – Konkurenceschopnost (OP PK), na který je z fondu EU vyčleněno 234,94 mil. eur, Operační program Ţivotní prostředí (OP ŢP), na který je pro ČR z fondu EU vyčleněno 4,92 mld. eur, Operační program Doprava (OPD), na který je pro ČR z fondu EU vyčleněno 5,77 mld. eur, Integrovaný operační program (IOP), na který je pro ČR z fondů EU vyčleněno 1,58 mld. eur (1,55 mld. eur je určena pro cíl Konvergence), Regionální operační programy (ROP), na které je pro ČR v rámci cíle Konvergence vyčleněno 4,6 mld. eur. OP ŢP a OPD jsou financovány jak z FS, tak z ERDF.

10

Wokoun, R.: Strukturální fondy a obce I. 1. vydání, ASPI, Praha, 2006, str. 16 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/zakladni-informace-oerdf-2 [online 4. 12. 2010] 12 Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 [online 16. 3. 2011] 11

14

1.1.2 Evropský sociální fond (ESF) ESF je nejstarším ze strukturálních fondů. Uţ od roku 1957 podporuje aktivity členských zemí EU směřující ke zlepšení perspektiv lidí při hledání práce a získávání potřebných kvalifikací. Spolufinancuje pomoc členským státům při plnění odsouhlasených cílů, které směřují k získání většího počtu a lepších pracovních míst. Jeho posláním je předcházet nezaměstnanosti, umoţnit pracovní síle v EU a evropským podnikům takové zázemí, které by jim umoţnilo vyuţít nových příleţitostí a zároveň je chránilo před problémy na trhu práce.13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 definuje ESF následovně: „Evropský sociální fond by měl posilovat hospodářskou a sociální soudržnost vytvářením většího množství pracovních příležitostí…Evropský sociální fond by měl podporovat politiky členských států, které jsou v úzkém souladu s hlavními směry a doporučeními Evropské strategie zaměstnanosti a souvisejícími cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění, boje proti diskriminaci, podpory rovnosti, a vzdělávání a odborné přípravy, aby lépe přispěl k provádění cílů dohodnutých na zasedání Evropské rady…Evropský sociální fond by měl svou činnost rovněž zaměřit na významné rozměry a důsledky demografických změn aktivního obyvatelstva Společenství, zejména prostřednictvím celoživotního odborného vzdělávání.“ V konsolidovaném znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (2010/C 83/01), které bylo zveřejněno úředním věstníkem Evropské unie dne 30. 3. 2010, definuje poslání ESF článek 162 (bývalý článek 146 Smlouvy o ES) následovně: „Pro zlepšení možností zaměstnávání pracovníků na vnitřním trhu, a tím pro zvyšování životní úrovně se podle následujících ustanovení zřizuje Evropský sociální fond, jehož záměrem bude rozšiřovat možnosti zaměstnávání pracovníků a zvyšovat jejich profesní a geografickou mobilitu uvnitř Unie a usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám v průmyslu a ve výrobních systémech, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací.“ Kromě podpory zaměstnanosti se mezi hlavní cíle ESF řadí:14 rovné příleţitosti při vstupu na trh práce, sociální začleňování osob se sociálním znevýhodněním a podpora jejich vstupu na trh práce, celoţivotní vzdělávání, 13 14

Wokoun, R.: Strukturální fondy a obce I. 1. vydání, ASPI, Praha, 2006, str. 19 Evropský sociální fond v ČR: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr [online 16. 3. 2011]

15

rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu práce, boj se všemi formami diskriminace na trhu práce. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007 – 2013 činí 3,8 mld. eur. Mezi programy podporované z ESF se v ČR pro programovací období 2007 – 2013 řadí:15 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), na který je pro ČR z fondů EU vyčleněno 1,84 mld. eur, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), na který je pro ČR z fondů EU vyčleněno 1,83 mld. eur, Operační program Praha – Adaptabilita (OP PA), na který je pro ČR z fondů EU vyčleněno 108,39 mil. eur. Přehled tematických operačních programů a alokace fondů jsou uvedeny níţe v grafu. Graf 1: Přehled alokace ze strukturálních fondů EU, bez podílu ze státního rozpočtu, na jednotlivé tematické operační programy na programové období 2007 - 2013 7000 6000 5000 4000 3000

miliony eur

2000 1000 0 OP TP

OP VK

OP LZZ

OP VaVpI

OP PI

OP ŽP

OPD

Zdroj: vlastní přehledový graf sestavený na základě výše uvedených údajů.

1.2

Fond soudrţnosti (FS)

Fond soudrţnosti byl zřízen roku 1993 pro podporu vybraných zemí, s cílem připravit tyto země na vstup do hospodářské a měnové unie. FS financuje projekty ve sféře ţivotního prostředí a transevropských dopravních sítí. 15

Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 [online 18. 3. 2011]

16

Oblast působnosti je definována Nařízením Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení FS následovně: „Fond poskytuje finanční příspěvky na projekty, které přispívají k dosahování cílů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii pro oblast životního prostředí a transevropských dopravních infrastrukturních sítí v členských státech s hrubým národním produktem (HNP) na obyvatele, měřeným paritou kupní síly, nižším než 90 % průměru Společenství, které uskutečňují program pro splnění podmínek hospodářské konvergence stanovených v článku 104c16 Smlouvy.“ FS nepatří mezi strukturální fondy Evropské unie.

16

Nyní článek 126 dle nového číslování Smlouvy o fungování Evropské unie.

17

2

Regionální rozvoj

Pro regionální rozvoj nenalezneme obecnou definici. Po prostudování publikací a článků na toto téma lze konstatovat, ţe obecně je moţné regionální rozvoj charakterizovat jako pozitivní vývoj jednotlivých sloţek regionu. Na rozvoj regionu je moţné nahlíţet z hlediska sociálního, ekonomického, environmentálního, nebo jako na rozvoj území. Z hlediska sociálního rozvoje můţe jít na příklad o rozvoj v oblasti kulturního ţivota, zkvalitnění sociálních sluţeb, investice do rozvoje vzdělávání atd. Sociální rozvoj se tedy přímo dotýká ţivota lidí a je s nimi úzce svázán. Do územního rozvoje je moţné zařadit např. problematiku brownfields17, změnu struktury územní atd. Ekonomický rozvoj se týká vzniku nových pracovních příleţitostí, podpory podnikání a investic atd. V oblasti environmentální je velký důraz kladem na ochranu ţivotního prostředí. Na období 2007 – 2013 bylo vyčleněno zatím nejvíce finančních prostředků na iniciativy, které jsou šetrné k ochraně ţivotního prostředí. Hospodářského růstu území lze docílit také investicemi do ţivotního prostředí, např. podporou inovativních ekologických technologií, rozvojem ekoturistiky, zvyšování přitaţlivosti území ochranou přírodních stanovišť atd.18 Všechny čtyři uvedené druhy regionálního rozvoje spolu úzce souvisejí a prakticky není moţné dosáhnout rozvoje v jedné z uvedených oblastí bez rozvoje v oblastech zbývajících. Dle M. Damborského lze regionální rozvoj chápat ve dvou základních principech, a to praktickém a akademickém:19 1. Dle praktického chápání je regionální rozvoj charakteristický vyšším vyuţíváním potenciálu určitého vymezeného území (regionu) v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a vyuţití přírodních zdrojů, coţ se ve výsledku projeví v posílení konkurenceschopnosti, lepší ţivotní úrovni obyvatel regionu a zlepšení

17

Brownfields – plochy, které byly v minulosti vyuţívány, ale v současné době představují pro region určitou zátěţ, např. v podobě kontaminace, a vyţadují investici, aby mohly být určitým způsobem vyuţívány. 18 Regionální politika – Inforegio: http://ec.europa.eu/regional_policy/themes/environment/index_cs.htm [online 25. 5. 2011] 19 R. Wokoun, J. Malinovský a kol., 2008, str. 11

18

stavu ţivotního prostředí. Tento přístup je typický pro neakademické prostředí, bývá aplikován např. krajskými, městskými a obecními úřady. 2. Akademický přístup pohlíţí na regionální rozvoj jako na aplikaci nauk (ekonomie, geografie, sociologie atd.), které řeší jevy, procesy a vztahy vymezeného prostoru, které

jsou

ovlivněny

přírodně-geografickými,

ekonomickými

a

sociálními

podmínkami v daném regionu. Tento přístup se často označuje jako regionalistka a je typický pro akademickou sféru. Ovšem ani tyto dvě pojetí nelze od sebe oddělit, jelikoţ akademický přístup vytváří teoretické poznatky, které jsou následně aplikovány do praxe. Tak jako pro regionální rozvoj, tak i pro samotný pojem „region“ není stanovená jednotná ustálená definice. Region můţe být charakterizován určitým ohraničeným územím, můţe jít o oblast s charakteristickým ekonomickým rysem, např. nezaměstnanost, podíl zaměstnanců v průmyslových odvětvích, můţe jít o spádové oblasti dojíţďky do škol a do zaměstnání, můţe také jít o legislativně určená území. Český statistický úřad vymezuje pojem region následovně: „Region se definuje jako území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu. Regiony mají svou identitu, tvořenou specifickými rysy, jako je jejich krajina (hory, pobřeží, lesy), podnebí (suché, s velkými vodními srážkami), jazyk (např. v Belgii, Finsku, Španělsku), etnický původ (např. Wales, severní Švédsko a Finsko, Baskicko) či společně sdílená historie.“20 Pro potřeby Evropské unie byly stanoveny statistické jednotky známé pod zkratkou NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic = Nomenklatura územních statistických jednotek). Jiţ z názvu vyplývá, ţe tato územní jednotka je vyuţívána pro potřeby statistických šetření, dále pro posuzování a hodnocení potřebnosti regionů, případně udělení podpory konkrétnímu regionu z prostředků EU. V ČR je v úrovni NUTS I zařazen 1 region (stát), do NUTS II patří 8 regionů (sdruţené kraje – regiony soudrţnosti), NUTS III zahrnuje 14 územních jednotek (vyšší územně samosprávné celky).21

20

Český statistický úřad : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/specifikace_regionu [online 18. 3. 2011] BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvojregionu/nomenklatura-uzemnich-statistickych/1001179/6584/#b3 [online 18. 3. 2011] 21

19

2.1

Regionální politika

Základy pro regionální politiku na evropské úrovni byly poloţeny jiţ ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství, nyní jsou zakotveny v článku 17522 konsolidovaného znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (2008/C 115/01), který stanovuje: „Společenství za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci dotčených regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.“ Regionální politika se tedy obecně snaţí o eliminaci disparit mezi jednotlivými regiony členských států EU. Nástrojem prosazování cílů regionální politiky jsou výše uvedené fondy EU. Mezi obecné cíle regionální politiky lze zařadit ekonomický růst, udrţitelný rozvoj, kvalitní ţivotní prostředí, sociální a politickou stabilitu, rovnost šancí obyvatel a rozdělování příjmů způsobem, který většina obyvatel povaţuje za spravedlivý a který je současně ekonomicky stimulující.23 Základním dokumentem pro politiku regionálního rozvoje v ČR je Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen SRR ČR). První SRR ČR byla přijata vládou v roce 2000, v současné době je platná SRR ČR na období 2007 – 2013. Tento dokument vychází ze Strategie udrţitelného rozvoje České republiky a ze Strategie hospodářského růstu, dále na tento dokument navazuje Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. Zpracování SRR ČR je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj.24 Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 (NSRR ČR) vymezuje základní strategii a prioritní oblasti, které budou v ČR financovány z fondů EU v programovacím období 2007 – 2013. Prostřednictvím operačních programů, které z NSRR ČR vycházejí, můţe ČR získat ze strukturálních fondů a FS v následujících letech cca 770 mld. Kč.25

22

bývalý článek 158 Smlouvy o ES Wokoun R., Malinovský J. a kol., 2008, str. 23 24 Ministerstvo pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategieregionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na [online 25. 3. 2011] 25 Ministerstvo pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz/getdoc/ee0a6ee1-b2e7-4bc6-be61-a8b7a428d952/Narodnistrategicky-referencni-ramec [online 25. 3. 2011] 23

20

NSRR ČR vymezuje jako globální cíl ČR přeměnu socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu s cílem dosáhnout hospodářské úrovně EU-25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. NSRR ČR dále vymezuje čtyři strategické cíle pro oblast regionálního rozvoje:26 1. Konkurenceschopná česká ekonomika. 2. Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost. 3. Atraktivní prostředí. 4. Vyváţený rozvoj území.

2.2

Evropské programy pro podporu regionálního rozvoje

V rámci podpory regionálního rozvoje na území ČR byl v minulém programovém období stěţejním Společný regionální operační program (dále jen SROP), v současné době jej nahradily Regionální operační programy (dále jen ROP). 2.2.1 Společný regionální operační program Společný regionální operační program byl souhrnným dokumentem, který v sobě zahrnoval rozvojové priority sedmi regionů soudrţnosti na území ČR (celé území ČR s výjimkou hlavního města Prahy), které byly financovány v období 2004 – 2006 ze strukturálních fondů EU v rámci Cíle 127. Čerpání prostředků bylo umoţněno do konce června 2009, pro SROP bylo vyčleněno 31,24 % všech finančních prostředků poskytnutých ČR pro období 2004 – 2006. SROP byl největším operačním programem v tomto období.28 Hlavními cíli SROP bylo dosaţení trvalého hospodářského růstu a růstu kvality ţivota obyvatel pomocí tvorby nových pracovních míst, zlepšením kvality infrastruktury, zlepšením stavu ţivotního prostředí, rozvojem lidských zdrojů a sociální integrací. Program se zaměřoval na podporu aktivit, které spadaly do působnosti krajů a obcí s cílem docílit vyváţeného rozvoje regionů.

26

Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013, červenec 2007 Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/srop [online 29. 3. 2011] 28 Závěrečná zpráva SROP za období 2004 – 2010, zpracována k 30. 6. 2010 27

21

SROP měl 5 hlavních priorit:29 1. Regionální podpora podnikání. 2. Regionální rozvoj infrastruktury. 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech. 4. Rozvoj cestovního ruchu. 5. Technická pomoc. SROP byl realizovaný ve všech regionech soudrţnosti, přičemţ tento program administroval decentralizovanou formou kaţdý region sám. Byl doplňkovým programem ostatních operačních programů. Ţadatelem mohl být veřejný, soukromý i neziskový sektor. Mezi zdroje financování patřil ERDF, ESF, rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj a rozpočty krajů a obcí.30 Veřejné zdroje tvořily u většiny opatření 75 % z celkového financování jednotlivých projektů, zbylých 15 % bylo financováno ze soukromých zdrojů.31 Jelikoţ se město Šternberk nachází na území Olomouckého kraje a dále v textu budou zmíněny projekty, které město v rámci SROP realizovalo, je třeba uvést informace přímo k realizaci SROP v Olomouckém kraji. V Olomouckém kraji byly projekty v rámci SROP realizovány prostřednictvím grantových schémat Olomouckého kraje. Podpora byla směřována do různých oblastí v závislosti na opatřeních a podopatřeních, ve kterých byly projekty realizovány. Jednalo se o:32 podporu drobného podnikání a malého a středního podnikání ve vybraných regionech Olomouckého kraje, podporu sociální integrace v Olomouckém kraji, podporu regionálních a místních sluţeb cestovního ruchu, se zaměřením na podporu malých a středních podnikatelů a dále podporu veřejných subjektů a neziskových organizací, podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Realizace všech projektů byla dokončena nejpozději v roce 2008.33 Po ukončení realizace následovalo pětileté období udrţitelnosti realizovaných projektů. 29

Evropský sociální fond v ČR: http://www.esfcr.cz/04-06/srop [online 29. 3. 2011] Euroskop: www.euroskop.cz/gallery/3/1175-jh_srop.ppt [online 1. 4. 2011] 31 Evropský sociální fond v ČR: http://www.esfcr.cz/04-06/srop [online 1. 4. 2011] 32 Olomoucký kraj: http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Evropsk%C3%A1+unie/Grantov%C3%A1+sch%C3%A9mata+v+r%C3%A1mc i+SROP/Kontaktn%C3%AD+osoby/kontakty_CZ.htm?lang=CZ [online 25. 5. 2011] 30

22

2.2.2

Regionální operační programy

Regionální operační programy jsou sestaveny na programové období 2007 – 2013 opět pro všechny regiony soudrţnosti, které zahrnují celou ČR, s výjimkou hlavního města Prahy. Kaţdý region soudrţnosti má svůj ROP, který je administrován Regionální Radou. ROP slouţí k naplnění cíle konvergence, z fondů EU je pro ČR vyčleněno 4,6 mld. eur.34 Mezi hlavní priority ROP patří: 1. Zlepšení dopravní dostupnosti a obsluţnosti. 2. Rozvoj území. 3. Rozvoj regionálního podnikání. 4. Rozvoj cestovního ruchu. Aktivity se však mohou v jednotlivých regionech soudrţnosti lišit z důvodu sestavení dokumentů samostatnou regionální radou v reakci na konkrétní potřeby daného regionu35. Jelikoţ jsou projekty v rámci ROP financovány z ERDF, jde o investiční projekty. Obecně jsou finanční prostředky alokovány do oblastí:36 dopravní dostupnosti a obsluţnosti – např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací, výstavba cyklostezek, infrastruktura pro potřeby veřejné dopravy atd. rozvoje území – např. příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a sluţby, revitalizace centra města a památkových zón, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, obnova veřejných prostranství, náměstí, odstranění nevyuţitých staveb a ekologických zátěţí atd. regionálního rozvoje podnikání – např. rekonstrukce, modernizace a revitalizace objektů pro podnikání včetně brownfields, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, podpora investic zlepšujících materiálně-technické

33

Olomoucký kraj: http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Evropsk%C3%A1+unie/Grantov%C3%A1+sch%C3%A9mata+v+r%C3%A1mc i+SROP/GS_CZ.htm?lang=CZ [online 25. 5. 2011] 34 Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy [online 1. 4. 2011] 35 Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy [online 1. 4. 2011] 36 Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy [online 15. 5. 2011]

23

vybavení a podmínky firem, škol a učilišť určených pro zaškolení absolventů a osvojení praktických dovedností apod. rozvoje cestovního ruchu – např. výstavba a rekonstrukce turistických cest, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit a rozšíření o návazné sluţby, rekonstrukce kulturních památek s cílem jejich vyuţití v rozvoji cestovního ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů, marketingové kampaně s nadregionálním dopadem atd. Rozdělení alokací z fondů EU na jednotlivé regionální operační programy je znázorněno níţe v grafu č. 2. Graf 2: Přehled alokace z fondů EU na ROP dle jednotlivých regionů soudrţnosti na programové období 2007 – 2013

ROP NUTS II Střední Čechy

ROP NUTS II Jihozápad

ROP NUTS II Severovýchod

ROP NUTS II Střední Morava

ROP NUTS II Jihovýchod

ROP NUTS II Moravskoslezsko

ROP NUTS II Severozápad

800 700 600 500 400 300 200 100 0

miliony eur

Zdroj: vlastní přehledový graf sestavený na základě informací uvedených na webových stránkách http://www.strukturalni-fondy.cz [online 15. 5. 2011]

Vzhledem k zaměření diplomové práce je třeba uvést základní informace konkrétně k Regionálnímu operačnímu programu Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava), jelikoţ v rámci tohoto operačního programu byly realizovány projekty na území města Šternberka, které budou zmíněny dále v textu.

24

ROP Střední Morava se zaměřuje na rozvoj dopravy, integrovaný rozvoj a obnovu regionu a na cestovní ruch. Na ROP Střední Morava je alokováno na období 2007 – 2013 z ERDF 657 mil. eur a těmito finančními prostředky je v jednotlivých prioritních osách podporováno: doprava – zvýšení kvality silnic II. a III. třídy v regionu, modernizace vozového parku, integrace jednotlivých druhů dopravy, podpora bezmotorové dopravy atd., integrovaný rozvoj a obnova regionu – zvýšení kvality a atraktivity ţivota ve městech a obcích regionu, rozvoj sociální, vzdělávací a zdravotní infrastruktury a infrastruktury pro volný čas, sportovní vyţití, revitalizaci území atd., cestovní ruch – rozvoj marketingu, propagace, řízení cestovního ruchu, zejména se zaměřením na oblasti s vyšším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. 2.2.3

Tematické operační programy

Jelikoţ bude dále v textu zmínka o projektech, které město Šternberk realizovalo v rámci různých operačních programů, jsou v této části diplomové práce uvedeny základní informace k operačním programům, které budou zmiňovány v dalších kapitolách. Tematických operačních programů je celkem osm. Jde o OP Doprava, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Ţivotní prostředí, OP Technická pomoc, Integrovaný OP. Největší a nejvýznamnější projekty byly na území města Šternberka, případně okolních obcí, realizovány v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Ţivotní prostřední, proto jsou následující podkapitoly věnovány právě těmto tematickým operačním programům. Ostatním tematickým operačním programům není pozornost věnována, jelikoţ dále v textu nejsou uvedeny projekty, které by v rámci nich byly realizovány. 2.2.3.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP LZZ patří mezi vícecílové tematické operační programy. Na tento operační program je alokováno 1,84 mld. euro, tedy asi 6,8 % veškerých finančních prostředků určených pro ČR z fondů EU.37

37

Evropský sociální fond v ČR: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz [online 25. 5. 2011]

25

V rámci OP ŢP jsou podporovány projekty zaměřené na:38 aktivní politiku trhu práce - podpora veřejně prospěšných prací, zajištění odborných praxí, podpora zaměstnanosti ţen a mladých lidí na trhu práce, rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání atd., adaptabilitu - profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance, zavádění pruţných forem organizace práce atd., sociální integraci a rovné příleţitosti - zpětné začleňování sociálně vyloučených obyvatel do společnosti, zvyšování kvality a dostupnosti sociálních sluţeb, tvorba vzdělávacích programů pro sociálně vyloučené, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace ţen atd., veřejnou správu a veřejné sluţby - zvýšení kvality veřejné správy, vzdělávání zaměstnanců veřejné správy atd., mezinárodní spolupráci ve výše uvedených oblastech, přenos dobré praxe atd. 2.2.3.2 Operační program životní prostředí OP ŢP je druhým největším operačním programem v ČR, na který je alokováno téměř 4,92 mld. euro, které činí 18,4 % všech finančních prostředků určených z fondů EU pro ČR.39 OP ŢP si klade za cíl ochranu ţivotního prostředí jako základ pro udrţitelný rozvoj. Člení se na osm prioritních os, z nichţ sedm je tematických a jedna je určena pro technickou pomoc. V rámci OP ŢP jsou podporovány projekty zaměřené na:40 zlepšení stavu povrchových i podzemních vod, zlepšení čistoty a dostupnosti pitné vody, sníţení rizika povodní, zlepšení a udrţení kvality ovzduší, omezení emisí, vyuţití nových šetrných způsobů výroby energie, kvalitnější nakládání s odpady, sníţení produkce odpadů, odstranění ekologických zátěţí, omezování průmyslového znečištění, ochranu ohroţených druhů rostlin a ţivočichů, zajištění ekologické stability krajiny,

38

Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz [online 25. 5. 2011] Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/opzp [online 25. 5. 2011] 40 Operační program Ţivotní prostředí: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-op-zivotni-prostredi/ [online 25. 5. 2011] 39

26

budování center environmentálního vzdělávání, tvorba odborných materiálů zaměřených na environmentální vzdělávání, budování naučných stezek, atd.

27

3 Rozvoj města Šternberka Před samotnou analýzou vlivu čerpaných dotací ze strukturálních fondů EU na rozvoj města Šternberka je vhodné uvést základní informace, týkající se města samotného.

3.1

Město Šternberk

Šternberk je městem, jehoţ historie sahá do 13. století. Nachází se 16 km severně od Olomouce, strategicky je velmi dobře situované na úpatí Nízkého Jeseníku, na hranici mezi pohořím a územím úrodné Hané. Obrázek 1: Poloha obce v rámci ČR

Zdroj: Město Šternberk http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=zakladniinformace [online 3. 4. 2011]

Město je velice dobře dostupné jak po pozemní komunikaci, tak po ţeleznici. U obce Bohuňovice, leţící cca 8 km od Šternberka, se nachází letiště s travnatou plochou a dobrým zázemím. Šternberk je sídelním městem Mikroregionu Šternberko a centrem správního obvodu. Se svými 13 668 obyvateli41 je jedním z největších a současně nejvýznamnějších měst okresu Olomouc. Blízkost města Olomouce, dále pak města Uničova a Litovle je důleţitým 41

stav k 31. 12. 2010 dle ČSÚ

28

předpokladem pro spolupráci měst při vypracování a prosazování strategických plánů těchto měst a celého regionu. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel města v letech 1990 - 2011 20,000 18,000 16,000 14,000 12,000 10,000 8,000

počet obyvatel

6,000 4,000 2,000

1/1/1990 1/1/1991 1/1/1992 1/1/1993 1/1/1994 1/1/1995 1/1/1996 1/1/1997 1/1/1998 1/1/1999 1/1/2000 1/1/2001 1/1/2002 1/1/2003 1/1/2004 1/1/2005 1/1/2006 1/1/2007 1/1/2008 1/1/2009 1/1/2010 1/1/2011

0

Zdroj: Vlastní graf sestavený na základě informací o bilanci počtu obyvatel ve městech Olomouckého kraje v letech 1990 – 2011 získaných na oficiálních webových stránkách Českého statistického úřadu pro Olomoucký kraj, dostupné na: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/archiv a http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/home [online 26. 6. 2011]

Výše uvedený graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel města v letech 1990 – 2011. Červeně je v grafu vyznačen klesající trend vývoje počtu obyvatel v daném období. K největšímu propadu v počtu obyvatel došlo mezi lety 1990 a 1992, v následujících letech jiţ nedochází k tak prudkému úbytku počtu obyvatel, nicméně klesající trend v počtu obyvatel by měl být motivací k tomu, aby město Šternberk podniklo kroky, které by vedly k zatraktivnění města pro obyvatele, podpořily rodiny s dětmi, případně migraci mladých lidí do města. Šternberk je střediskem a největším městem Mikroregionu Šternbersko, který sdruţuje 21 obcí. Mikroregion vznikl roku 1998 seskupením 21 spádových obcí:42 Babice, Bělkovice – Lašťany, Bohuňovice, Dolany, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlásnice,

42

Socioekonomická analýza území města Šternberk, 2006, str. 6 (dostupné na webových stránkách města www.sternberk.eu)

29

Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Jívová, Komárov, Liboš, Lipina, Luţice, Mladějovice, Mutkov, Řídeč, Štarnov, Štěpánov a Šternberk. Prvním významným mezníkem pro rozvoj města byla nová reforma územněsprávního uspořádání státu. Od roku 2002 je obcí s rozšířenou působností III. stupně, která měla k 1. 1. 2010 ve svém obvodu 23 889 obyvatel.43 Obvod obce zahrnoval od roku 2005 město Šternberk, město Moravský Beroun a 19 dalších obcí a byl rozdělen na dva obvody obcí s pověřeným úřadem II. stupně (Šternberk a Moravský Beroun). Obvod obce s pověřeným úřadem II. stupně je tvořen městem Šternberk a 18 obcemi. Městský úřad ve Šternberku převzal velkou část kompetencí bývalého okrasního úřadu v Olomouci.44 Postavení města Šternberka, jako obce s rozšířenou působností v rámci Olomouckého kraje, znázorňuje obrázek č. 2.

43

ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1301-10- [online 3. 4. 2011] Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=historickyserial&kategorie_2=historicky-serial-1999-2009&kategorie_3=&kategorie_4= [online 4. 4. 2011] 44

30

Obrázek 2: Šternberk – obec s rozšířenou působností v Olomouckém kraji

Zdroj: Správní rozdělení kraje, Český statistický úřad Olomoucký kraj: http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/spravni_rozdeleni_kraje/$File/13-710108m002.gif [online 5. 4. 2011]

Druhým důleţitým mezníkem pro rozvoj města byl vstup ČR do EU v roce 2004 a moţnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů. K rozvoji města přispívá také partnerství

31

s dalšími evropskými městy (Lorsch, Günzburg, Sternberg, Dobšiná, Kungsbacka, Sajószentpéter, Kobior).45 Po hospodářské stránce docházelo v průběhu let k určitým změnám. Město Šternberk bylo známo svou tradiční hodinářskou výrobou. Tato výroba však byla v roce 2000 zastavena a původní prostory byly městem nabídnuty soukromým firmám. Z důvodu zániku nebo transformace tradičních velkých šternberských podniků došlo k nárůstu nezaměstnanosti v celém regionu. Situace se postupně lepšila, ke zhoršení došlo s nástupem celosvětové ekonomické krize na přelomu let 2008 a 2009. V tabulce a grafu níţe je zachycen vývoj míry nezaměstnanosti pro Šternberk jako obec s pověřeným obecním úřadem (dále jen POÚ). Spolu s mírou nezaměstnanosti je v tabulce zachycen i počet dosaţitelných uchazečů. Dosaţitelní uchazeči jsou dle definice, uvedené na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, ti uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Tabulka 1: Vývoj nezaměstnanosti ve Šternberku (POÚ) v letech 2005 - 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010

míra nezaměstnanosti dosažitelní uchazeči míra nezaměstnanosti dosažitelní uchazeči míra nezaměstnanosti dosažitelní uchazeči míra nezaměstnanosti dosažitelní uchazeči míra nezaměstnanosti dosažitelní uchazeči míra nezaměstnanosti dosažitelní uchazeči

březen 11,4% 1191 10,3% 1072 8,0% 838 6,0% 625 10,9% 1139 13,7% 1428

Zdroj: vlastní zpracování na základě informací http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem [online 17. 5. 2011] 45

červen 9,3% 974 8,7% 904 6,9% 723 5,3% 553 11,6% 1207 11,1% 1156

dostupných

září 9,2% 964 8,6% 895 6,4% 671 6,2% 646 12,5% 1309 11,0% 1149 na

prosinec 9,9% 1035 8,4% 873 6,3% 661 7,3% 764 13,3% 1387 12,4% 1298

integrovaném

portálu

MPSV

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=turista&kategorie_1=historickyserial&kategorie_2=historicky-serial-1999-2009&kategorie_3=&kategorie_4= [online 5. 4. 2011]

32

Graf 4: Vývoj nezaměstnanosti ve Šternberku (POÚ) v letech 2005 - 2010 16.0% 14.0% 12.0% 10.0% 8.0% 6.0% 4.0% 2.0% 0.0% 03/2005 06/2005 09/2005 12/2005 03/2006 06/2006 09/2006 12/2006 03/2007 06/2007 09/2007 12/2007 03/2008 06/2008 09/2008 12/2008 03/2009 06/2009 09/2009 12/2009 03/2010 06/2010 09/2010 12/2010 01/2001 02/2011

míra nezaměstnanosti

Zdroj: vlastní zpracování na základě informací http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem [online 17. 5. 2011]

dostupných

na

integrovaném

portálu

MPSV

I přes výše uvedené komplikace a probíhající ekonomickou krizi město dále investovalo do svého rozvoje. Důleţitými kroky byly projekty zaměřené na rekonstrukci kanalizace, vybudování čističky odpadních vod, revitalizace centra města s cílem rekonstrukce a zachování jeho historických hodnot a další menší či větší projekty. Tabulka 2: Statistické údaje města Šternberka Česká republika Lokalizace Střední Morava Olomoucký kraj okres Olomouc Statut Počet částí Místní části Rozloha Počet obyvatel: Nadmořská výška Pošta Škola Zdravotnické zařízení Policie Kanalizace (ČOV) Vodovod Plynofikace

město 4 Dalov, Krakořice, Těšíkov, Chabičov 48,793 km2 13.886 (k 1. 1. 2010) 268 m n. m. Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Zdroj: oficiální stránky města Šternberk: www.sternberk.eu; Veřejná správa online: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat16352.htm [online 17. 5. 2011]

33

3.1.1 Orgány města Dne 10. 11. 2010 byl do funkce starosty města opětovně zvolen Mgr. Jaromír Sedlák, člen politické strany ODS. Zastupitelstvo obce čítá 21 členů a je tvořeno dvěma výbory (Finanční výbor a Kontrolní výbor). Sloţení zastupitelstva dle politické příslušnosti stran je následující: ČSSD: 5, ODS: 4; Nezávislá volba: 4, KDU-ČSL: 2, TOP 09: 2, KSČM: 2, SOS pro Šternberk: 2. Rada obce čítá 7 členů. Dle politické příslušnosti je rozdělení Rady následující: ODS: 2, ČSSD: 2, Sdruţení NV: 1, NK: 2. Jeden člen Rady je bez politické příslušnosti. Rada je tvořena 13 komisemi, jednou z nich je Komise rozvoje města a koordinace Strukturálních fondů Evropské unie. 3.3.2 Vzdělání a volný čas Oblast školství ve městě reprezentují dvě mateřské školy, tři základní školy, všechny jsou dvoustupňové, s vlastní jídelnou, školní druţinou a pestrou nabídkou mimoškolních aktivit. Pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami a pro ţáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se zde nachází základní škola praktická a speciální. Dalších 13 mateřských a základních škol se nachází v okolních obcích v obvodu působnosti města. Středoškolské vzdělání nabízí místní gymnázium a Střední odborné učiliště strojírenské a lesnické. Volný čas je moţné vyplnit krouţky nabízenými Základní uměleckou školou. Další volnočasové aktivity pro děti, mládeţ i dospělé nabízí Dům dětí a mládeţe. Bohatě zastoupena jsou zájmová sdruţení. 3.3.3 Zdravotní péče Velmi kvalitní zdravotnickou péči pro běţné pacienty zajišťuje Nemocnice Šternberk. Léčbu psychiatrických onemocnění zajišťuje Psychiatrická léčebna Šternberk, která se v rámci své činnosti zabývá také problematikou sociálně právní ochrany dětí, poradenstvím v oblasti pracovně právní a občansko právní, poskytuje pomoc rodičům hospitalizovaných dětí, zaměstnaným pacientům, pacientům bez práce i sociálního zázemí.46

46

Psychiatrická léčebna Šternberk: http://www.plstbk.cz/index.php?sekce=3 [online 31. 3. 2011]

34

Péči o pacienty s mentálním a vícenásobným postiţením zajišťuje ústav sociální péče pro děti, mládeţ a dospělé. Tento ústav věnuje svou péči jak dětem, tak dospělým a usilovně se snaţí přiblíţit jejich ţivot běţnému ţivotu ostatních obyvatel s přihlédnutím k jejich individuálním potřebám. Péčí o tyto pacienty se zabývá také Charita Šternberk, která je součástí České katolické charity.47 Péči o seniory, dále pro zdravotně postiţené a bydlení pro matky/otce v tísni zajišťují Sociální sluţby Šternberk. Svou činností se tato organizace snaţí zajistit základní ţivotní a osobní sluţby osobám, které se neobejdou bez pomoci druhých. 3.3.4 Kultura a sport Město Šternberk se zaměřuje na cíl stát se městem kulturním a turistickým. Konání kulturních akcí, odborných kurzů, školení a vzdělávacích akcí, výstavy uměleckých děl, pořádání filmových představení, provoz knihovny, poskytování internetu pro veřejnost a vydávání městského periodika zajišťuje organizace Městská kulturní zařízení p.o.48 Zřizovatelem této příspěvkové organizace je město Šternberk. Jde o sdruţení Městského klubu, Městské knihovny, kina Oko, Městského informačního centra a Expozice času. Kromě budovy Expozice času se výstavy uměleckých děl konají v Handkeho galerii, která se nachází v prostorách bývalého augustiniánského kláštera. Mezi hlavní turistická lákadla patří státní hrad Šternberk, Chrám zvěstování Panny Marie, jiţ zmiňovaný bývalý Augustiniánský klášter, historická městská památková zóna, Mariánský sloup. Kromě zmiňovaných památek se ve městě a okolí nachází i další pamětihodnosti v podobě kostelíků, kaplí, soch a sloupů. Turistické zajímavosti se nachází i v okolí města. Jde o nedaleký hrad Bouzov a Sovinec, zámek Úsov, Mladečské a Javoříčské jeskyně, na historii a památky bohaté město Olomouc a další města jako např. Litovel a Uničov, těšíkovská kyselka, nedaleké arboretum nebo také na příklad golfové hřiště. Kaţdoročně město pořádá velké mnoţství kulturních akcí. Jsou zde pořádány koncerty, sportovní akce, plesy, oslavy Dne dětí, sportovní dny atd. Kaţdoroční červnovou tradicí je Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu Ecce Homo, v měsíci září se pak 47

Charita Šternberk: http://www.sternberk.caritas.cz/ [online 31. 3. 2011] Městská kulturní zařízení: http://www.mkzsternberk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=72&Itemid=58 [online 31. 3. 2011] 48

35

na stejné trati koná Ecce Homo historic, výstava a jízda pravidelnosti historických vozů. Kromě těchto nejvýznamnějších automobilových akcí se zde konají i jiné divácky zajímavé automobilové závody. Město Šternberk zajišťuje i sportovní vyţití obyvatel. Nachází se zde koupaliště, hokejový a fotbalový klub a další sportovní kluby zaměřené na dráhový golf, volejbal, sportovní gymnastiku, atletiku, bojové sporty aj. 3.3.5 Hospodářská charakteristika města Město Šternberk bylo původně orientované na průmysl. V současné době se orientace mění a je zacílena na turismus a kulturu. Ve městě působí přes 2,5 tisíce podnikatelských subjektů. Mezi nejvýznamnější podnikatelské subjekty, které nabízejí největší počet pracovních míst patří Invensys Appliance Controls s.r.o, Třídič s.r.o., VOP 026 s.p. a ZZN a.s. Tabulka 3: Počet podnikatelských subjektů dle převaţující činnosti (stav v roce 2010) Zemědělství, lesnictví, rybolov 70 Průmysl 432 Stavebnictví 354 Doprava a spoje 90 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství 856 Ostatní obchodní sluţby 496 Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 3 Školství a zdravotnictví 119 Ostatní veřejné, sociální a obchodní sluţby 269 Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z veřejné databáze ČSÚ, dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=441&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0=5 &childsel0=5&cislotab=ORG9031UC&vo=tabulka&pro_4_89=505188&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp [online 25. 6. 2011]

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe nejmenší zastoupení má primární sektor, naopak nejvíce osob je zaměstnaných v oblasti sluţeb. Město Šternberk v roce 2006 převzalo od Armády ČR areál bývalých kasáren s cílem poskytnout tyto prostory malým a středním podnikatelským subjektů. V současné době je vydáno stavební povolení na vybudování infrastruktury v těchto prostorách. V konečném důsledku město počítá s vytvořením 300 – 400 nových pracovních míst.49

49

Zpráva starosty o stavu a rozvoji města Šternberka za období let 2006 – 2010

36

Tabulka 4: Počet podnikatelských subjektů dle právní formy (stav v roce 2010) Státní organizace 17 Akciové společnosti 7 Obchodní společnosti 171 Druţstevní organizace 12 Ţivnostníci 2 135 Svobodná povolání 118 Zemědělští podnikatelé 20 Ostatní právní formy 209 Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z veřejné databáze ČSÚ, dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=ORG9020UC&kapitola_id=441&voa=tabulka&g o_zobraz=1&childsel0=5 [online 25. 6. 2011]

3.3.6 Hospodaření města Šternberka Město kaţdoročně sestavuje vyrovnaný rozpočet s vyuţitím financování. S přihlédnutím k aktuální situaci dochází k menším či větším změnám oproti plánovanému rozpočtu. Přehled hospodaření města za období 2006 – 2010 zobrazuje tabulka níţe. Tabulka 5: Vývoj hospodaření města v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč) Text (v tis. Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běţné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo rozpočtu Změna stavu bankovních účtů Přijaté úvěry a půjčky Uhrazené splátky jistin Financování celkem

2006 141 166 28 728 0 201 524 371 419 218 552 148 679 367 231 4 188 0 46 215 -35 380 10 824

2007 150 670 28 521 0 187 652 366 842 222 393 80 981 303 375 63 467 -11 491 4 600 -56 576 -63 467

2008 161 897 23 013 0 207 203 392 114 222 633 196 715 419 348 -27 234 35 129 0 -7 895 27 234

2009 129 077 18 689 31 252 164 251 343 269 213 582 148 716 362 298 -19 029 6 890 20 033 -7 895 19 029

2010 133 871 17 820 45 434 151 534 408 659 242 494 102 207 344 702 63 965 -25 214 60 000 -38 743 -3 957

Zdroj: vlastní tabulka vytvořená na základě závěrečných účtů pro jednotlivé roky

Z přehledu příjmů a výdajů je zřejmý velký podíl přijatých dotací do rozpočtu města. V letech 2006 – 2008 tvořily přijaté dotace více neţ polovinu celkových příjmů. Od roku 2009 tento podíl klesá, i přes to jde o velice významný zdroj příjmů.

37

3.3.7 Hospodářská charakteristika regionu Okres Olomouc patří mezi nejsilnější regiony Olomouckého kraje, Mikroregion Šternbersko je však jedním z hospodářsky nejslabších regionů Olomouckého kraje dle získaných hodnot devíti vybraných ukazatelů50 uvedených níţe v tabulce. Tabulka 6: Přehled ukazatelů míry postiţení POÚ Šternberk Název POÚ

Soukromé podnikání

Zaměstnanost v průmyslu

Míra nezaměstnanosti

Podíl ekonomicky aktivních

Index stáří

Úbytek obyvatel

Věková struktura

Míra postiţení

Zaměstnanost v zemědělství

Šternberk Hustota osídlení

4,5 Zdroj: Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (2005)

Postiţení regionu:

nízké

střední

vysoké

Minimální hodnota pro míru postiţení = 0. Maximální hodnota míry postiţení = 9. Dosaţená hodnota míry postiţení v roce 2005 pro POÚ Šternberk se tedy nacházela přesně v polovině dané škály. Podle aktualizované verze Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dále jen PRÚOOK), která byla odsouhlasena v únoru 2006, patří správní obvod Šternberk mezi řídce osídlené regiony, ve kterých ţije méně neţ 100 obyvatel na 1 km2. Dále je region problémový z hlediska nedostatečné vybavenosti technickou infrastrukturou, z hlediska nezaměstnanosti51 a nestability obyvatelstva. Tato nestabilita je patrně způsobena doosídlováním území po druhé světové válce a tudíţ menší vazbou obyvatelstva k danému území. Na základě výše uvedených problematických oblastí je důleţité, aby se město Šternberk a celý region zaměřil na podporu rozvoje technické infrastruktury, podporu podnikání, zlepšení ekonomické struktury a zvýšení atraktivity bydlení, která by vedla k podpoře migrace do regionu.

50

Ukazatele jsou stanoveny v PRÚOOK (2005) PRÚOOK je dokumentem z roku 2005. Od tohoto roku došlo v oblasti nezaměstnanosti k velkým změnám, viz tabulka1, příp. graf 3. Došlo k výraznému sníţení nezaměstnanosti a následnému růstu v důsledku ekonomické krize. 51

38

V další části práce bude zmíněna rozvojová strategie města. Budou zmíněny hlavní prioritní oblasti, které si město pro svůj udrţitelný rozvoj vytyčilo, a budou zmíněny nejvýznamnější projekty, které byly realizovány s cílem podpořit rozvoj města a okolí v souladu se stanovenými prioritami rozvoje.

3.2

Strategie rozvoje města a regionu

Město Šternberk se jiţ několik let aktivně snaţí o získání finančních prostředků z fondů Evropské unie na realizaci projektů vedoucích k rozvoji nejen města, ale celého regionu. Město na svých webových stránkách pravidelně informuje veřejnost o aktuálních moţnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU, s cílem zapojit do své rozvojové strategie i podnikatelské subjekty, vzdělávací instituce, neziskové a další organizace a samozřejmě také okolní obce. Zvýšením informovanosti a vytvářením místních partnerství se město snaţí o lepší spolupráci při vytváření projektových ţádostí a realizaci schválených projektů. V roce 2007 byla schválena ucelená koncepce rozvoje města s názvem „Strategický plán rozvoje města Šternberka“. Dle této strategie si město vytyčilo šest prioritních oblastí, do kterých je třeba investovat. Mezi tyto oblasti patří: 1. Technická a dopravní infrastruktura. 2. Bydlení. 3. Ţivotní prostředí. 4. Podpora podnikatelských aktivit. 5. Cestovní ruch. 6. Vzdělání, sport, kultura, volný čas, kvalita ţivota. Nejprve budou jednotlivé oblasti stručně charakterizovány, další část pak bude věnována projektům, které byly v rámci dosahování vytyčených cílů realizovány. 3.2.1 Technická a dopravní infrastruktura Cílem této priority je ve spolupráci se správci sítí (voda, kanalizace, plynofikace, elektrifikace, silniční komunikace) vypracovat přehled úseků, kde nastal nebo váţně hrozí stav znemoţňující jejich řádné uţívání a následné odstranění havarijního stavu infrastruktury.52 Těchto míst kaţdoročně přibývá, coţ vede k nespokojenosti obyvatel.

52

Strategický plán rozvoje města Šternberka, str. 8

39

Rekonstrukce jsou finančně velice náročné a rozpočet obce je omezený. I přes to se však obec snaţí nedostatky v rámci svých moţností odstraňovat. V rámci této priority si město stanovilo dílčí cíle, mezi které patří:53 a) odstranění havarijního stavu těch prvků infrastruktury, kdy jejich stav znemoţňuje řádné uţívání, b) dobudování kanalizace a likvidace odpadních vod, c) zásobování vodou, vodní zdroje, d) rekonstrukce a dostavba regionálních a místních komunikací, e) doplňující technická infrastruktura. 3.2.2 Bydlení Město Šternberk je svou polohou, klidným zázemím a blízkostí k městům Olomouc, Uničov a Litovel velice atraktivním místem pro bydlení. Je však třeba, aby se město zaměřilo na podporu bytové výstavby, zavedení inţenýrských sítí do oblastí vhodných pro bytovou výstavbu, revitalizaci stávajících sídlišť a zatraktivnění města pro rodiny s dětmi. Mezi dílčí cíle této rozvojové priority patří:54 a) vytváření podmínek pro bydlení, infrastruktura pro bytovou výstavbu, b) rozvoj a modernizace bydlení na území města. 3.2.3 Ţivotní prostředí Město Šternberk se vyznačuje dobrým stavem ţivotního prostředí. Ze severovýchodní strany je město obklopeno lesy, dále se ve městě nachází parky, četné travnaté plochy i soukromé zahrady. V okolí se nachází přírodní koupaliště, např. v Dalově či Dolním Ţlebu. Město investuje do obnovy veřejné zeleně. Ke zvýšení efektivity vynakládaných finančních prostředků je třeba vypracovat strategii revitalizace veřejné zeleně a obnovení okolní krajiny. Tato priorita je provázána se všemi ostatními prioritami, jelikoţ při krocích vedoucích k rozvoji infrastruktury, či podpory bydlení a bytové výstavby je třeba brát velký ohled na ţivotní prostředí.

53 54

Strategický plán rozvoje města Šternberka, str. 8-11 Strategický plán rozvoje města Šternberka, str. 12

40

Mezi dílčí cíle této rozvojové priority patří:55 a) ochrana, rehabilitace a tvorba krajiny, uchování typického krajinného rázu, b) péče o vzhled města, ochrana architektonického dědictví, c) řešení odpadového hospodářství, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. 3.2.4 Podpora podnikatelských aktivit Ačkoliv se město Šternberk v posledních letech zaměřovalo spíše na rozvoj cestovního ruchu a kultury, nesmí opomenout podporu rozvoje podnikání na svém území. Příchod nových podnikatelských subjektů s sebou přinese nová pracovní místa a zlepšení ţivotní úrovně obyvatel. Mezi dílčí cíle této rozvojové priority patří:56 a) podpora přípravy nových a stávajících nemovitostí pro rozvoj podnikání, podpora investorům. 3.2.5 Cestovní ruch Jelikoţ se město Šternberk primárně zaměřovalo na rozvoj v oblasti cestovního ruchu, byl pro tyto potřeby vytvořen dokument s názvem „Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko“. Jednou z částí tohoto dokumentu je situační analýza, která v sobě zahrnuje obecné informace o rozvoji a trendech cestovního ruchu v ČR, charakteristiku mikroregionu Šternbersko a města samotného, analýzu SWOT a další analýzy potřebné k důkladnému zhodnocení současné situace a moţností rozvoje města a mikroregionu v budoucnosti. Strategie rozvoje cestovního ruchu se zaměřuje na dvě klíčové oblasti, a to rozvoj základní infrastruktury a doprovodných sluţeb cestovního ruchu a rozvoj marketingu a řízení cestovního ruchu.57 Jednou z hlavních priorit v první klíčové oblasti, rozvoje infrastruktury a doprovodných sluţeb, byl stanoven rozvoj dopravy. Mezi dílčí cíle této rozvojové priority patří:58

55

Strategický plán rozvoje města Šternberka, str. 14-16 Strategický plán rozvoje města Šternberka, str. 17 57 Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko, str. 2 58 Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko, str. 5 56

41

a) oblast silniční dopravní infrastruktury a dopravní obsluţnosti, b) oblast infrastruktury pro cykloturistiku a doprovodné sluţby. Druhou z hlavních priorit v této oblasti byl stanoven rozvoj základní infrastruktury a doprovodných sluţeb cestovního ruchu ve městě Šternberk. Mezi dílčí cíle této rozvojové priority patří:59 a) oblast infrastruktury pro kulturně-poznávací aktivity, akce a doprovodné sluţby b) oblast infrastruktury pro sportovně-rekreační aktivity, akce a doprovodné sluţby, c) oblast infrastruktury pro zábavní aktivity, akce a doprovodné sluţby, d) oblast infrastruktury ubytování, stravování a doprovodných sluţeb cestovního ruchu. Třetí z hlavních priorit v této oblasti byl stanoven rozvoj základní infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu v mikroregionu Šternbersko. Druhá klíčová oblast je zaměřena na marketing. Cílem tedy je určit si cíle, kterých chce město a mikroregion dosáhnout a také strategie a prostředky k naplnění těchto cílů. Šternberk je svou atraktivní polohou a mnoţstvím kulturních památek ve městě a okolí velmi vhodnou oblastí pro rozvoj turistického ruchu. Jsou zde vhodné podmínky pro cykloturistiku i pěší turistiku, přírodní koupaliště, v zimních obdobích se nedaleko nacházejí lyţařské areály. Ve městě se nachází hrad, teď jiţ zrekonstruovaný areál bývalého Augustiniánského kláštera, historický střed města. Hojně navštěvovaným kulturním a historickým centrem je nedaleká Olomouc. Velmi dobře dostupné jsou nedaleké hrady Sovinec a Bouzov, zámek Úsov, Mladečské a Javoříčské jeskyně atd. 3.2.6 Vzdělání, sport, kultura, volný čas, kvalita ţivota Vzdělaná, kvalifikovaná a odborná pracovní síla je jistotou pro budoucí rozvoj. Proto by se město mělo zaměřit i na podporu vzdělání. Nedílnou součástí ţivota je však i způsob trávení volného času, pestrost nabídky volnočasových aktivit, existence sportovních a oddechových míst, kde je moţné volný čas trávit. Bez volnočasového a kulturního vyţití není dané místo pro občany atraktivní k bydlení a dochází k odlivu obyvatel do atraktivnějších měst a obcí. Jelikoţ počet obyvatel města a regionu má, dle tabulky uvedené v kapitole 3.1, jiţ několik let klesající tendenci, můţe být i tato cesta rozvoje řešením pro vzniklou situaci.

59

Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko, str. 7-19

42

Mezi dílčí cíle této rozvojové priority patří:60 a) městský majetek – projekty modernizací a rekonstrukcí, b) výstavba a modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, c) sportovní, společenské a kulturní akce, podpora činnosti zájmových spolků, d) výstavba a modernizace zařízení pro sociální sluţby, rozšiřování sociálních sluţeb, e) školství – zvyšování kvality, celoţivotní vzdělávání.

60

Strategický plán rozvoje města Šternberka, str. 22-26

43

4

Úspěšná realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU

Tato kapitola diplomové práce bude jiţ zaměřena na projekty, které byly na území města Šternberka realizovány. Půjde jak o projekty, které realizovalo město samo, tak o projekty jiných subjektů, které však určitým způsobem měly vliv na rozvoj města a jeho okolí v různých oblastech, ať jiţ v oblasti cestovního ruchu, infrastruktury nebo sociální oblasti.

4.1

Město Šternberk – Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy

Projekt s názvem „Město Šternberk – Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy“ byl neinvestičním projektem města Šternberka realizovaným v rámci SROP priorita 5.4 Rozvoj cestovního ruchu, opatření 5.4.1 Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, podopatření 5.4.1.2 Rozvoj sluţeb pro cestovní ruch (regionální úroveň), s celkovou smluvně stanovenou výší uznatelných nákladů téměř 3,7 mil. Kč, přičemţ ze SROP činila schválená výše celkové podpory 90 % nákladů, tedy 3,3 mil. Kč (2,8 mil. Kč z ERDF, 0,5 mil. Kč z rozpočtu Olomouckého kraje). Tento projekt byl realizován od září 2005 do dubna 2006.61 Cílem projektu bylo zvýšit mnoţství turistů v regionu pomocí propagace turistických atraktivit střední Moravy se zvláštním důrazem na kulturní památky, vytvoření informační sítě pro turisty a zkvalitnění sluţeb cestovního ruchu. Projekt tematicky navazuje na projekt podpořený v rámci SROP s názvem „Proměny v čase, čas proměn“, jehoţ cílem bylo podpora cestovního ruchu prostřednictvím regenerace městské památkové zóny. Šlo o projekt, který uspěl v celostátní konkurenci a byl doporučen k podpoře ze SROP s realizací v letech 2005 – 2006. V rámci realizace projektu se město zavázalo k vytvoření produktových balíčků, marketingové studie na téma rozvoje cestovního ruchu v regionech, místního a regionálního systému informování a v neposlední řadě bylo závazným ukazatelem úspěšnosti realizace projektu navýšení počtu návštěvníků v období tzv. udrţitelnosti, tedy po dobu pěti let po skončení projektu. Zvýšení návštěvníků ve svém důsledku vede mimo jiné k ekonomickému rozvoji regionu, zvýšení zaměstnanosti, především v oblasti cestovního ruchu a tím ke zvýšení ţivotní úrovně

61

Smlouva o poskytnutí finanční podpory na akci v rámci grantového schématu OK

44

obyvatelstva. Cestovní ruch je důleţitý z hlediska ekonomického, kulturního a společenského a proto je třeba jej podporovat. Do projektu byly zapojeny okolní obce, ve kterých se vyskytují kulturní památky. Vytvořené produktové balíčky měly za cíl podporu cykloturistiky a pěší turistiky. „Boj o turisty“ měl být nahrazen spoluprací jednotlivých obcí ve smyslu koordinace konaných kulturních akcí s takovým cílem, aby si návštěvník nemusel vybírat mezi více akcemi konanými v jeden den, ale mohl je navštívit všechny v různých dnech. Jedním z cílů projektu v rámci spolupráce bylo vytvoření harmonogramu akcí tak, aby nedošlo k překrývání a naopak se doplňovaly a zároveň umoţnění větší informovanosti veřejnosti prostřednictvím společných webových stránek s informacemi o všech projektových partnerech. Naplnění cíle projektu mělo být sledováno na návštěvnosti hradu Šternberk, loveckolesnického zámku Úsov, zámku Náměšť na Hané a doplňkových akcí konaných na hradě Šternberk a zámku Náměšť na Hané. Výchozím rokem stanoveným pro sledování zvýšení počtu návštěvníků byl rok 2004 s 67 861 návštěvníky. Zvýšení návštěvnosti oproti výchozímu roku mělo být docíleno v roce 2007 a dále vykazováno aţ do konce roku 2010 s podmínkou navýšení o 20 000 osob v kaţdém ze sledovaných let v porovnání s výchozím rokem. Vývoj počtu návštěvníků je vyobrazen v grafu níţe. Z vyobrazených hodnot lze vyvodit úspěch realizace projektu, jelikoţ se ve všech sledovaných letech podařilo docílit zvýšení návštěvnosti, a to o několikanásobek závazné hodnoty. Graf 5: Vývoj počtu návštěvníků v období udrţitelnosti projektu ve srovnání s výchozím rokem 2004 140,000

126,450

120,000

132,505

109,742 92,894

100,000 80,000

67,861 Návštěvnost

60,000 40,000 20,000 0 2004

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Vlastní graf sestavený na základě údajů získaných z ročních monitorovacích zpráv o zajištění udržitelnosti akce za období 2007 - 2010

45

4.2

Město Šternberk – Proměny v čase – čas proměn – regenerace a revitalizace městského centra

Jde o investiční projekt realizovaný na území města v období srpen 2005 – prosinec 2006 v rámci SROP. Celkové náklady dosáhly 95 mil. Kč, z toho přibliţně 67 mil. Kč bylo poskytnuto z fondů EU, 11 mil. Kč bylo poskytnuto Ministerstvem pro místní rozvoj a zbylých 17 mil. Kč uhradilo město Šternberk. Zajímavostí je, ţe se Šternberk se svým záměrem a projektem rekonstrukce centra města umístil na druhém místě v celorepublikovém hodnocení62. Hlavním cílem projektu bylo zlepšení ţivotních podmínek obyvatel, zkvalitnění ţivotního prostředí, zatraktivnění města pro turisty a také v neposlední řadě zvýšení bezpečnosti chodců a omezení dopravy v centru města. Hlavní náměstí se mělo stát opět centrem pro kulturní akce a shromaţďování obyvatel, Horní náměstí se mělo dle původních záměrů stát důstojným nástupním místem při cestě za městskými památkami. Realizace projektu proběhla ve čtyřech etapách. V první etapě byla rekonstruována ulice Bezručova, v druhé etapě došlo k rekonstrukci Hlavního náměstí a ulice Radniční, ve třetí etapě bylo rekonstruováno Horní náměstí a v poslední, čtvrté etapě prošel rekonstrukcí bývalý Augustiniánský klášter. Fotodokumentace změn vzhledu centra města je součástí příloh diplomové práce. Na základě uvedených fotografií je vidět záměr navrátit městu historický ráz, především zvoleným dláţděním ulic, návrat k vyuţívání kamene. Součástí regenerace centra města byla také instalace tzv. „stroje času“, který by měl znázorňovat propojení doby současné s dobou minulou a poukázat na historii města. V souvislosti s realizací tohoto projektu však zmizeli dříve zatravněné plochy, coţ je obyvateli města viděno velmi negativně, jak je uvedeno dále v textu. Travnaté plochy byly nahrazeny květináči a okrasnými stromy, nicméně ani tento krok nevedl ke zvýšení spokojenosti obyvatel.

62

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=mestskyurad&kategorie_2=struktura&kategorie_3=odbor-rozvoje-mesta-ainvestic&kategorie_4=dokumenty&id_dokumentu=392 [online 16. 4. 2011]

46

Realizací projektu se podařilo naplnit stanovené dílčí cíle: historické centrum města dostalo nový háv, byla sjednocena jeho podoba. V souvislosti se snahami regenerovat centrum poskytlo město Šternberk finanční podporu také majitelům historických domů na opravy fasád, čímţ byla regenerace ještě více podpořena a urychlena, na Hlavním náměstí byla vytvořena centrální plocha vyuţitelná při konání mnoha kulturních a sportovních akcí, úpravami se podařilo zkvalitnit ţivotní prostředí, např. vysázením nových stromů, a zatraktivnit městskou památkovou zónu, byly opraveny pozemní komunikace a vyřešena organizace dopravy v centru města, úspěšně se podařilo zklidnit dopravu zúţením silnic a zavedením jednosměrných ulic a tím se zvýšila také bezpečnost chodců, byly vybudovány nájezdy na chodníky pro občany se sníţenou pohyblivostí, chodníky byly upraveny pro osoby se sníţenou schopností orientace, byly vybudovány odpočinkové plochy s lavečkami, rozšířením chodníků umoţnila radnice místním restauratérům zavedení letních zahrádek pro hosty, atd. Zajímavostí je, ţe byla při realizaci projektu v rámci rekonstrukce inţenýrských sítí objevena historická studna, která byla do projektu dodatečně začleněna a tedy zrekonstruována. Patrně jde o jednu z padesáti někdejších veřejných studen, které byly ve městě vyuţívány aţ do let 1900 – 1901, kdy byla vybudována první městská vodárna.63 Tato studna byla zároveň vyuţita pro svou polohu při zúţení komunikace za účelem zklidnění provozu při příjezdu na Horní náměstí. Bohuţel však ne všichni občané jsou s aktuální podobou centra města spokojeni. Negativní postoj je zřetelný v výsledcích dotazníkového šetření, které bylo v rámci vypracování diplomové práce provedeno a které jsou uvedeny dále v textu. Většina dotazovaných se vyjadřovala spíše negativně, hlavním důvodem byl nedostatek zeleně a zrušení travnatých ploch. Objevily se také negativní ohlasy směřující k instalovanému „Stroji času“ a vybudované fontáně.

63

Moderní obec: http://moderniobec.ihned.cz/c1-22369450-s-vitezi-souteze-cesty-mesty-se-poji-take-pribehystare-studny-a-slunecnich-hodin [online 30. 5. 2011]

47

4.3

Rekonstrukce bývalého Domu osvěty

V návaznosti na záměr navrátit městu jeho historickou podobu, zatraktivnit jej a podpořit rozvoj turismu vznikl také záměr navrátit městu jeho tradiční podobu tzv. „Města hodin“. Dlouhá léta bylo město spojováno s hodinářským průmyslem, v prostorách hradu se také nacházelo muzeum hodin. Bohuţel vymizel jak tradiční hodinářský průmysl, tak i muzeum hodin bylo přesunuto do Olomouce. Bylo však rozhodnuto navrátit městu jeho tradiční tvář a vnikl projekt, v jehoţ první etapě měla být rekonstruována historická budova Dům osvěty, která v druhé etapě bude slouţit jako budova Expozice času. Budova v letech 2008 – 2009 prošla rozsáhlou celkovou rekonstrukcí. Celkové náklady dosáhly 43 mil. Kč, z nichţ 37 mil. Kč bylo hrazeno z ROP Střední Morava.64 Během rekonstrukce bylo na přední zdi budovy objeveno unikátní gotické okno. Rekonstruovaná budova má slouţit instalaci Expozice času, coţ je unikátní vzdělávací projekt, který má slouţit jak školám, tak veřejnosti. Jde o výstavu, která znázorňuje zrození vesmíru a další vývoj aţ po atomové hodiny a nejmodernější techniky měření času. Jde o putovní výstavu, která bude cestovat mezi jednotlivými zahraničními partnerskými městy. Dále by v této budově měla být instalována stálá výstava hodin, Šternberk by se tedy měl stát opět „Městem hodin“.

4.4

Město Šternberk – komunitní plánování sociálních sluţeb65

Město Šternberk – komunitní plánování sociálních sluţeb je dalším z projektů realizovaných v rámci SROP, tentokrát však k rámci prioritní osy 5.3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 5.3.2 Podpora sociální integrace v regionech.66 Jednalo se o neinvestiční projekt, realizovaný v letech 2006 – 2009 s náklady ve výši téměř 2,6 mil. Kč, který svým zaměřením reagoval na eliminaci rizika sociálního vyloučení určitých skupin obyvatelstva města Šternberka. Do těchto ohroţených skupin patří senioři, romské obyvatelstvo a zdravotně postiţené osoby. Prostřednictvím komunitního plánování má být 64

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=realizov ane-projekty&kategorie_3=rekonstrukce-opravy&kategorie_4=rekonstrukce2009&id_dokumentu=4230 [online 13. 6. 2011] 65 Komunitní plánování sociálních sluţeb = metoda plánování sociálních sluţeb na úrovni obcí nebo krajů s cílem, aby nabízené sociální sluţby odpovídaly místním specifikům a potřebám občanů, tzn. hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních sluţeb (Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/847 [online 30. 5. 2011]) 66 Město Šternberk – komunitní plánování sociálních sluţeb, Ţádost o poskytnutí podpory, finální verze, str. 1

48

docíleno změn v systému sociálních sluţeb především v tom smyslu, ţe bude zvýšena kvalita a dostupnost nabízených sociálních sluţeb a bude zajištěna uţší spolupráce mezi zadavateli, poskytovateli, uţivateli sociálních sluţeb a veřejností. Při realizaci projektu bylo s veřejností velice úzce spolupracováno. Dotazníkovými šetřeními byly zjišťovány aktuální potřeby obyvatelstva města a okolních obcí v oblasti sociálních sluţeb. Byly pořádány schůzky s poskytovateli sociálních sluţeb, z jejichţ řad byli vybráni členové řídícího týmu projektu a byly pořádány pracovní schůzky a workshopy, pomocí nichţ se mohli občané zapojit do uţšího procesu plánování komunitních sluţeb na Šternbersku.67 Jako výstup projektu vznikl ucelený katalog sociálních sluţeb, který má být občanům města a okolních obcí nápomocen při výběru vhodné sociální sluţby. Realizace projektu přispěla k plnění cílů města, které jsou obsaţeny ve Strategickém plánu rozvoje města Šternberka.

4.5

Plánování rozvoje sociálních sluţeb na Šternbersku

Projekt navazuje na projekt s názvem „Město Šternberk – komunitní plánování sociálních sluţeb“. Tento projekt byl zahájen na jaře letošního roku a jeho realizace je plánována do konce března 2013. V současné době jiţ proběhlo první veřejné setkání zájemců o sociální problematiku, jehoţ obsahem byla diskuse na téma dostupnosti, kvality a velikosti nabídky sociálních sluţeb na Šternbersku.68 Projekt se znovu zaměřuje na komunitní plánování sociálních sluţeb a to nejen na územní města, ale i na území 21 okolních obcí spadajících do správního odvodu města. Cílem projektu je vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb na Šternbersku v období let 2013 – 2015 a nový katalog poskytovatelů sociálních sluţeb. Na základě komunikace s veřejností dojde ve výsledku k rozvoji nových potřebných sociálních sluţeb a naopak zániku těch nepotřebných druhů sociální pomoci. V průběhu realizace projektu jsou naplánována další veřejná setkání a setkání poskytovatelů sociálních sluţeb s cílem přesně definovat aktuální potřeby v sociální oblasti a získání podnětů od občanů a poskytovatelů. Dále vzniknou v rámci projektu tři pracovní skupiny, a to skupina pro osoby se zdravotním postiţením, pro děti, mládeţ a mladé dospělé a 67

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=realizov ane-projekty&kategorie_3=KPSS [online 30. 5. 2011] 68 Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&kategorie_3=&kategorie_4=&id_dokumentu=5969 [online 7. 6. 2011]

49

pro etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí. Tyto pracovní skupiny se po celou dobu realizace projektu budou věnovat přímo konkrétní problematice s cílem naleznutí nejvhodnějšího řešení pro danou problematiku.69 Vzhledem k tomu, ţe se město neustále potýká s problémy v sociální oblasti, především s problémy se sociálním začleněním menšin, bude realizace projektu jistě přínosem při řešení aktuální situace.

4.6

Dokončení kanalizace aglomerace Šternberk

K částečnému naplnění prioritní oblasti „Technická a dopravní infrastruktura“ vedla realizace projektu s názvem „Dokončení kanalizace aglomerace Šternberk“. Svým rozsahem patří mezi největší investice v Olomouckém kraji v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Šlo o projekt skupinový, skládající se ze tří podprojektů: Aglomerace Šternberk a obce Krákořice a Hlásnice. Součástí projektu tedy bylo dokončení kanalizace v katastrálním území města Šternberka a obcí Lhota u Šternberka, Luţice u Šternberka, Babice u Šternberka, Krákořice a Hlásnice u Šternberka. Hlavním cílem projektu bylo zlepšení stavu povrchových a podzemních vod.70 Projekt musel být dokončen do konce roku 2010. Termín ukončení byl jednou ze stanovených podmínek dohodnutých při vyjednávání o vstupu ČR do EU. Zpracovatelem projektové ţádosti a realizátorem projektu byla Vodohospodářská společnost Sitka, s.r.o. V roce 2009 byla podepsána smlouva o realizaci tohoto projektu a v jarních měsících roku 2010 byla realizace projektu zahájena. Celkové náklady na projekt dosahovaly výše 416 304 543 Kč bez DPH. Z OP ŢP byla schválena dotace ve výši 294 522 998 Kč. Zbylou část musela pokrýt Vodohospodářská společnost Sitka, s.r.o. částečně ze svých prostředků a částečně byly na pokrytí zbývajících výdajů pouţity peněţité vklady města Šternberk a obcí Hlásnice, Babice a Luţice.71 Domovní přípojky si sice museli vlastníci dotčených nemovitostí vybudovat na vlastní náklady, město jim však finančně přispělo na nezbytnou projektovou dokumentaci.

69

Plánování rozvoje sociálních sluţeb na Šternbersku, Ţádost o poskytnutí podpory, finální verze, str. 3-11 Dokončení kanalizace aglomerace Šternberk, Ţádost o poskytnutí podpory, finální verze, str. 2 71 Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&id_dokumentu=4317 [online 5. 4. 2011] 70

50

Napojením na novou kanalizaci došlo k odvádění odpadních vod ze zbylých částí města na modernizovanou čistírnu odpadních vod ve Šternberku – Lhotě. Ačkoliv realizace projektu znamenala určité komplikace pro občany města a okolních obcí, z důvodu uzavírek ulic a nutných objíţděk, zvýšené prašnosti, hlučnosti a omezení pěšího pohybu v některých úsecích, má regenerace kanalizační sítě mnoho pozitivních dopadů. Vlastníci nemovitostí napojených na kanalizaci nebudou mít dále starosti s vyváţením jímek a nemusí vydávat finanční prostředky na tyto sluţby. Zlepšila se moţnost zásahu do kanalizačních sítí v případě poruch, jelikoţ byly vybudovány revizní šachty. Dalším pozitivem pro vlastníky nemovitostí byla moţnost upravení vlastních rozvodů a napravení mnohaletých problémů se systémem odvádění odpadních vod z nemovitosti.72 Realizace projektu měla v konečném důsledku pozitivní dopad i na zlepšení stavu některých vozovek ve městě, které do té doby jevily známky silného opotřebení a měly velké technické nedostatky. Opravy povrchů komunikací město hradilo ze svých prostředků. Projekt naplnil nejen globální cíl, tedy pozitivní přínos na kvalitu ţivotního prostředí, vedl však i k vyšší spokojenosti občanů města a okolních oblí a částečně ke zlepšení stavu dopravní infrastruktury opravou povrchů místních komunikací.

4.7

Další projekty realizované v rámci OP ŢP

Dalším z projektů, které jsou realizovány z OP ŢP, je projekt s názvem „Systém podzemních kontejnerů pro sběr a separaci odpadu pro město Šternberk“ zaměřený na instalaci podzemních kontejnerů. Projekt je realizován na území města, zahájen byl 1. 6. 2011 a ukončení je plánováno na červenec 2011. Náklady akce dosahují téměř 7,5 milionu Kč, z této částky jsou z fondů Evropské unie hrazeny téměř 3 miliony Kč, zbylé náklady pokryje město z vlastních prostředků.73 Jde o krátkodobý projekt, který však bude krokem ke zlepšení ţivotního prostředí ve městě a měl by vést také k podpoře obyvatel města v třídění odpadu, jelikoţ dosavadní kontejnery na tříděný odpad bývají často přeplněné a to vede obyvatele k odklonu od ekologického

72

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&id_dokumentu=4317 [online 5. 4. 2011] 73 Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&kategorie_3=&kategorie_4=&id_dokumentu=5944 [online 8. 6. 2011]

51

chování. Zvýšením počtu kontejnerů by se těmto situacím mělo zabránit a motivovat obyvatele k dalšímu třídění odpadu. Město Šternberk se aktivně snaţí podporovat ochranu ţivotního prostředí a kromě tohoto projektu realizuje v roce 2011 ještě další projekt v rámci OP ŢP a to projekt zaměřený na výstavbu kompostárny. Náklady tohoto projektu dosahují 13,5 milionu Kč, z toho 11,1 milionu Kč je hrazeno z FS v rámci OP ŢP. Obyvatelé města budou mít moţnost vyuţívat městské kompostárny při likvidaci zeleného odpadu, jako jsou například větve, tráva, listí atd. V rámci projektu byly pořízeny i domácí kompostéry, které si budou moci občané od města půjčovat.74 Jelikoţ velké mnoţství obyvatel takový odpad často likvidovalo pálením a znečišťovalo tak ovzduší, dojde realizací projektu k omezení této činnosti a současný stav ţivotního prostředí nebude dále ohroţován.

4.8

Rekonstrukce fotbalového areálu Šternberk

Projekt s názvem „Rekonstrukce fotbalového hřiště Šternberk“ byl realizován v rámci ROP Střední Morava – prioritní osa 12.2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblast podpory 12.2.2 Rozvoj měst, podoblast podpory 12.2.2.5 Infrastruktura pro rozvoj volnočasových aktivit. Realizátorem projektu byl FOTBALOVÝ KLUB ŠTERNBERK, o.s., finančně se na realizaci projektu podílelo také samotné město Šternberk. Realizace projektu reagovala na nedostatek travnaté plochy a také na zchátralé a kapacitně nedostatečné zázemí místních sportovců. Vzhledem k počtu členů fotbalového klubu byl klub nucen vyhledávat alternativní tréninková místa v okolí města, coţ bylo časově, organizačně i finančně náročné. Projekt byl zahájen v srpnu 2010, v květnu 2011 byl nový sportovní areál oficiálně představen veřejnosti. Celkové náklady projektu dosáhly 13,7 milionu Kč, z toho bylo 10,5 milionu Kč financováno z ROP, město Šternberk se podílelo 3 miliony Kč a zbylé náklady byly hrazeny z prostředků fotbalového klubu.75

74

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&kategorie_3=&kategorie_4=&id_dokumentu=5497 [online 8. 6. 2011] 75 Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&id_dokumentu=5129 [online 8. 6. 2011]

52

Realizací projektu se podařilo naplnit stanovené dílčí cíle: zvýšení atraktivity sportoviště a tím i města, vytvoření nového tréninkového hřiště, které je moţné díky vybudovanému osvětlení vyuţívat i ve večerních hodinách, moţnost vyuţívání nové plochy i pro jiné sportovní události pořádané jinými subjekty neţ fotbalovým klubem, zvýšení atraktivity sportovního vyţití pro mládeţ, rekonstrukce zázemí pro sportovce i veřejnost a vybudování bezbariérových přístupů.

4.9

Bydlení pro matky/otce s dětmi v tísni Šternberk - Dalov

Realizátorem projektu s názvem „Bydlení pro matky/otce s dětmi v tísni ve Šternberku Dalově“ byly Sociální sluţby Šternberk, příspěvková organizace. Jednalo se o investiční projekt z ROP NUTS II Střední Morava v rámci prioritní osy 12.2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblasti podpory 12.2.2 Rozvoj měst a podoblasti podpory 12.2.2.2 Infrastruktura pro rozvoj sociálních sluţeb. Jde o jeden z výstupů projektu komunitního plánování sociálních sluţeb, kterému je věnována jedna z předchozích kapitol. Realizací projektu byla vyuţita budova bývalé mateřské školky, která nebyla jiţ několik let obývána a bez realizace projektu by nadále chátrala a zároveň byla rozšířena nabídka poskytovaných sociálních sluţeb na Šternbersku. Na projekt byla schválena dotace ve výši téměř 20 milionů Kč, práce byly zahájeny na podzim roku 2009, od 1. září 2010 slouţí azylový dům potřebným.76 Posláním azylového domu je poskytnutí dočasného bydlení matkám/otcům s dětmi, kteří se ocitli v tísni a potřebují překlenout nepříznivou ţivotní situaci. Rodiče se zde připraví na komplikace spojené s péčí o dítě, začlení se zpět do společnosti, získají pocit jistoty a opory a připraví se na návrat do běţného ţivota. Přínosem jsou i sluţby, kterých můţe být v azylovém domě vyuţito, např. podpora ochrany práv klientů azylového domu nebo podpora ochrany zdraví a individuální přístup ke klientům a jejich potřebám. 77

76 77

Sociální sluţby Šternberk, p.o.: http://www.socialnisluzby.cz/menu-right/azylovy-dum/ [online 6. 6. 2011] Sociální sluţby Šternberk, p.o.: http://www.socialnisluzby.cz/menu-left/azylovy-dum/ [online 6. 6. 2011]

53

4.10 Vzděláváním

k vyšší

kvalitě

poskytování

sociálních

sluţeb

ve Šternberku Tento projekt byl realizován v rámci OP LZZ, prioritní ose 4.3 Sociální integrace a rovné příleţitosti, oblast podpory 4.3.1 Podpora integrace sociální integrace a sociálních sluţeb, realizátorem byly Sociální sluţby Šternberk, příspěvková organizace, partnerem projektu bylo město Šternberk.78 Jednalo se o neinvestiční projekt, který byl zaměřen na profesní vzdělávání pracovníků sociálních sluţeb, jelikoţ zaměstnanci Sociálních sluţeb musí pracovat podle Standardů kvality sociální práce a bylo nutné jejich doškolení. Realizací projektu mělo dojít k vytvoření vlastního „know-how“ a výměně zkušeností zaměstnanců realizátora projektu i partnera. Realizací projektu se zvýšila odbornost pracovníků v oblasti sociálních sluţeb, zvýšila se kvalita poskytovaných sociálních sluţeb, byla zúţena spolupráce v oblasti sociálních sluţeb mezi Sociálními sluţbami a jejich zřizovatelem, jelikoţ zřizovatel byl také partnerem projektu, byly zavedeny nové metody práce s klienty.

4.11 Přínos realizace projektů ze strukturálních fondů EU Na základě výše uvedených informací je moţné najít velký přínos v realizaci projektů spolufinancovaných ze SF EU. Díky SROP bylo zrekonstruováno historické centrum města, které se nacházelo ve velmi neuspokojivém stavu. Současně s tímto projektem město investovalo také do obnovy jednotlivých historických domů, kdy finančními příspěvky pomohlo majitelům s jejich rekonstrukcí. Těmito kroky získalo město na atraktivnosti, došlo ke zlepšení ţivotního prostředí, zvýšení bezpečnosti zklidněním dopravy a městu byl navrácen jeho historický ráz. V rámci podpory rozvoje cestovního ruchu byly projektovými aktivitami podpořeny i okolní obce, které disponují určitými turistickými atraktivitami. Dopad těchto projektů není tedy pouze lokální na území města, ale odráţí se i v rozvoji okolních měst a obcí. Ukazuje se, ţe město Šternberk při tvorbě projektových ţádostí nepostupuje bezmyšlenkovitě, ba naopak. Projekty jsou dobře promyšleny v souladu se zpracovanou strategií rozvoje, navazují na sebe, doplňují se a to nejen v oblasti cestovního ruchu.

7878

Finální projektová ţádost projektu s názvem „Vzděláváním k vyšší kvalitě poskytování sociálních sluţeb ve Šternberku“

54

Ačkoliv byly projekty nejprve primárně zaměřeny na podporu cestovního ruchu, jako jednu z hlavních priorit rozvoje, nebyly opomenuty ani jiné oblasti, do kterých bylo třeba investovat. V projektech je myšleno také na obyvatelstvo města, případně okolních obcí, a jsou brány v potaz i potřeby těchto obyvatel. Několika projekty byla podpořena sociální oblast rozvoje, ať jiţ jde o projekty zaměřené na plánování sociálních sluţeb, nebo přímo výstavbu azylového domu v Dalově. Realizací projektu výstavby azylového domu byla navíc zrekonstruována nevyuţitá chátrající budova a to tím nejlepším moţným způsobem – za účelem pomoci potřebným. Vybudováním nového fotbalového hřiště došlo k rozvoji v oblasti volnočasových aktivit. Velice kladně lze hodnotit aktivitu fotbalového klubu v oblasti realizace projektu. Bylo by dobré, kdyby tato činnost motivovala i jiné subjekty k tomu, aby se podílely na rozvoji nových aktivit ve městě. Město se na svých webových stránkách snaţí neustále aktualizovat informace o moţném získání dotací na různé typy projektů, podle aktuálně vyhlášených výzev, a podpořit tak i jiné subjekty k projektové činnosti a podpořit tak nejen rozvoj těchto subjektů, ale také města samotného, coţ lze opět hodnotit velmi kladně. V projektové činnosti se angaţují i vzdělávací instituce. V rámci OP VK opakovaně podávalo ţádosti o grantové projekty Gymnázium Šternberk, bohuţel však zatím bez úspěchu. Ve stejném operačním programu podávala ţádost o grantový projekt i jedna z místních základních škol, bohuţel však i ta nakonec nebyla úspěšná. Na budovách škol byly za přispění evropských fondů provedeny zateplovací práce a rekonstrukce, v oblasti samotného vzdělávání je potřeba vyvinout ještě větší úsilí a lépe projektové ţádosti propracovat. I tak je tato snaha chvályhodná a měla by být vzorem pro další subjekty, které mohou usilovat o získání evropských dotací. Svůj zájem o podání projektové ţádosti do OP VK v rámci aktuálně vyhlášené výzvy pro Olomoucký kraj projevila také Městská kulturní zařízení p.o.

4.12 Podíl projektů realizovaných na území města Šternberka na SROP pro Olomoucký kraj Jelikoţ byl SROP ukončen a je známa celková výše finančních prostředků, která byla na tento operační program v Olomouckém kraji alokována, je moţné určit, jakým podílem se na čerpání těchto finančních prostředků podílelo město Šternberk a místní subjekty. 55

SROP byl v Olomouckém kraji realizován ve třech výzvách. Zprostředkujícím subjektem pro tento operační program byl Krajský úřad Olomouckého kraje. Na základě podepsaných právních aktů bylo mezi úspěšné ţadatele rozděleno téměř 405,7 mil. Kč. Po ukončení projektů a závěrečném vyúčtování činily vyčerpané finanční prostředky 376,6 mil. Kč, 29 mil. Kč zůstalo, ať jiţ z důvodu chybných postupů na straně příjemců finanční podpory, nebo z důvodu úspor při realizaci projektů, nerozděleno. Nejvíce finančních prostředků bylo alokováno na opatření 1.1, které bylo zaměřeno na podporu drobného podnikání a podporu malého a středního podnikání ve vybraných regionech.

V rámci

tohoto

opatření

byli

úspěšní

i

podnikatelé

z obcí

patřících

do mikroregionu Šternbesko – Štarnov a Mladějovice. Na území města Šternberka bylo realizováno celkem pět projektů v rámci opatření 4.1.2 a 3.2, z toho dva projekty realizovalo přímo město, zbylé tři projekty realizovaly příspěvkové organizace. V součtu byly podepsány smlouvy o realizaci projektů ve výši téměř 12,3 mil. Kč, celkové náklady byly po ukončení realizace a celkovém vyúčtování ve výši necelých 11 mil. Kč. Na celkových finančních prostředcích rozdělených mezi úspěšné ţadatele v SROP se projekty realizované na území města podílely 3 %. Tabulka 7: Výše finanční podpory na projekty realizované v rámci SROP Celková výše Výše skutečně podpory dle Zbylé finanční proplacené podepsaných prostředky podpory smluv Projekty realizované na území Olomouckého kraje Projekty realizovanéna území města Šternberka

405 673 870,17 376 617 709,47 12 256 380,64

10 965 056,06

29 056 160,70 1 291 324,58

Zdroj: vlastní tabulka vytvořená na základě údajů dostupných na webových stránkách Olomouckého kraje http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Evropsk%C3%A1+unie/Grantov%C3%A1+sch%C3%A9mata+v+r%C3%A1mci +SROP/Realizovan%C3%A9+projekty+GS+v+r%C3%A1mci++SROP/grantova_schemta_SROP_CZ.htm?lan g=CZ [online 30. 6. 2011]

Bliţší informace jsou uvedeny v přehledových tabulkách, které jsou součástí příloh diplomové práce.

56

5

Plánované projekty

Město Šternberk počítá i v roce 2011 a v následujících letech s investicemi do rozvoje svého území, zkvalitnění ţivota a zvýšení spokojenosti obyvatel. Přehled projektů na rok 2011, které začaly svou realizaci či budou teprve zahájeny, spolu s přehledem zdrojů financování, je uveden v přílohách diplomové práce. Z přehledové tabulky je zřejmé, ţe bylo dosaţeno úspěchů při podávání nových ţádostí o poskytnutí dotace z fondů EU. Město se i nadále hodlá zaměřit na projekty zaměřené na ţivotní prostředí, investováno bude do rozvoje infrastruktury, vzdělávání, dalšího rozvoje sociálních sluţeb atd. Některé projekty spolufinancované z fondů EU, které byly v letošním roce jiţ zahájeny, jsou uvedeny jiţ v kapitole 4. Zbylým projektům je věnována tato kapitola.

5.1

Investice do dopravy

V oblasti dopravy bude investováno do obnovy autobusového nádraţí a revitalizace stávajících autobusových terminálů a to prostřednictvím realizace projektu s názvem „Revitalizace autobusových nádraţí ve Šternberku“. Projektová ţádost byla podána do ROP Střední Morava, v rámci prioritní osy 12.1 Doprava, oblasti podpory 12.1.2 Veřejná doprava, podoblasti podpory 12.1.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému, přestupní terminály a zastávky. Cílem projektu je vybudování nového terminálu pro přestup mezi autobusovou a vlakovou dopravou a zlepšení dostupnosti a podmínek veřejné dopravy. Projekt myslí i na vybudování nového sociálního zařízení, bezbariérové úpravy autobusových stanovišť a přístupových cest. Výstupy projektu budou mít pozitivní vliv nejen na spokojenost obyvatel města a přilehlých obcí, ale i na spokojenost návštěvníků města, neboť bude vytvořen kvalitní systém veřejné dopravy.79 Předběţné náklady na tuto investiční akci činí 20,6 mil. Kč, z toho 16,5 mil. Kč by mělo být pokryto dotacemi. Kromě autobusového nádraţí jsou také na rok 2011 plánovány úpravy silnic v městské části Lhota.

79

Finální projektová ţádost projektu s názvem „Revitalizace autobusových nádraţí ve Šternberku“, str. 1-6

57

5.2

Investice do ochrany ţivotního prostředí

V oblasti ţivotního prostředí bude realizováno hned několik projektů. V současné době je jiţ v realizaci zabudování podzemních kontejnerů na separaci odpadu a vybudování městské kompostárny. Investováno však bude i do vysazování nové zeleně a efektivní vyuţívání zdrojů energie v budovách základních škol. Jiţ v minulosti byly realizovány investiční projekty v rámci OP ŢP, které byly zaměřeny na energetické úspory v budovách základních škol. Došlo k instalaci nových kvalitních oken a zateplení budov.

5.3

Investice do vzdělání a kultury

Pod oblast vzdělání a rozvoje kultury je moţné zahrnout projekt s názvem „Cestování časem“. Jde o projekt, který je třetí etapou projektu „Expozice času“. V průběhu této etapy budou vyrobeny a instalovány exponáty, vyrobena a instalována výstavní zařízení, instalována muzejní sbírka hodin atd.80 Projekt je realizován v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko. Po dokončení této etapy lze očekávat nárůst počtu návštěvníků budovy Expozice času ze strany občanů města. Pokud dosavadní výstavy, kulturní akce a setkání nebyla dostatečnou motivací budovu navštívit, muzejní sbírka hodin by mohla být příčinnou vyšší návštěvnosti, jelikoţ půjde o sbírku, na kterou byli občané města hrdí a která byla městu před lety odebrána. Jelikoţ samotná expozice času má být velmi ojedinělou expozicí, bude realizací tohoto projektu výrazně podpořen cestovní ruch, čímţ dojde i k rozvoji v oblastech, které jsou s cestovním ruchem spojeny. Expozice času je projektem, který se zaměřuje také na zvýšení vzdělanosti nejen ţáků základních a středních škol, ale i široké veřejnosti. Do vzdělání však bude investováno i pomocí realizace projektů podpořených v ROP Střední Morava, které budou zaměřeny na modernizaci základních škol ve Šternberku.

80

Město Šternberk: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=novinkyweb&id_dokumentu=4230 [online 13. 6. 2011]

58

5.4

Další moţnosti rozvoje

Z přehledu projektů, které jsou aktuálně v realizaci, či jejich realizace bude zanedlouho zahájena, je zřejmé, ţe si město Šternberk uvědomuje skutečnost, ţe jiţ není třeba dále intenzivně investovat do podpory rozvoje cestovního ruchu, ale je třeba se zaměřit na jiné oblasti a skutečně svou činnost směřuje jiţ primárně do jiných oblastí neţ je cestovní ruch. Jako jeden z nejdůleţitějších projektů, který byl v současné době zahájen je postupná regenerace brownfields na území bývalých vojenských kasáren se záměrem nabídnout tyto regenerované plochy a budovy podnikatelským subjektům. Ačkoliv tento projekt není spolufinancován ze strukturálních fondů EU, povaţuji za velmi důleţité jej zmínit, jelikoţ jde o podstatný a veřejností jiţ dlouho očekávaný krok, který povede k rozvoji podnikatelské činnosti, zvýšení počtu pracovních míst, sníţení nezaměstnanosti a podpoře růstu ţivotní úrovně obyvatel. Ze získaných informací je zřejmé, ţe město hodlá rozvíjet hned několik oblastí. Ať jiţ oblast dopravy, ţivotního prostředí, kultury nebo sociálních sluţeb. Mnohostrannost je odrazem toho, ţe si město uvědomuje různé potřeby svých obyvatel a citlivě na ně reaguje. Realizace projektů povede ke zvýšení kvality ţivota ve městě.

59

6

Přístup obyvatel města k aktuálnímu dění

Šternberka

a

okolních

obcí

V rámci vypracování diplomové práce bylo provedeno jednoduché dotazníkové šetření, jehoţ výsledky mají ukázat postoj obyvatel města Šternberka a okolních obcí k aktuálnímu dění ve městě. Dotazník byl zaměřen na tématiku projektů realizovaných za spolufinancování ze strukturálních fondů EU. Vzor dotazníku je součástí příloh diplomové práce. Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 47 osob, z toho 26 ţen a 21 muţů, věková struktura a počet dotázaných v rámci jednotlivých věkových skupin je znázorněn v grafu. Graf 6: Počet dotázaných osob dle věkových skupin 25 21 20 15 10 10

počet dotázaných osob

12

11 9

z toho muži

9 7

z toho ženy

5 2

2

3

2

3 1

0

2

0 0-15

16-25

26-45

46-65

65 a více

Zdroj: vlastní graf vytvořený na základě výsledků dotazníkového šetření

Z grafu je zřejmé, ţe největší ochotu a zájem na účasti v dotazníkovém šetření projevily osoby ve věku 16 – 25 let, dále osoby ve věku 46 – 65 let a následovaly osoby ve věku 26 – 45 let. Nejmenší zájem projevily osoby zařazené do nejmladší a nejstarší věkové skupiny. Větší zájem a ochota projevily ţeny, muţi byly v účasti v dotazníkovém šetření zdrţenlivější. Z celkového počtu dotázaných pocházelo 41 osob přímo z města Šternberka, zbylých 6 osob pocházelo z okolních obcí (Luţice, Štěpánov, Hlásnice, Olomouc). První z otázek v dotazníku byla směřována na zájem obyvatel města a okolních obcí o aktuální dění ve Šternberku. Zajímavostí je, ţe s celkového počtu dotázaných odpověděly „NE“ na otázku „Zajímáte se o aktuální dění ve Šternberku?“ pouze 3 osoby. Kaţdá z těchto 60

tří osob zastupuje jednu věkovou skupinu (16 - 25, 26 - 45, 46 - 65). 44 dotazovaných zaznačilo kladnou odpověď. Graf 7: Zájem obyvatel města Šternberka o aktuální dění ve městě 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

44

26

počet dotázaných osob 18

z toho muži z toho ženy 3

ano

3

0

ne

Zdroj: vlastní graf vytvořený na základě výsledků dotazníkového šetření

Navazující otázka „Navštěvujete webové stránky města?“, na kterých jsou pravidelně zveřejňovány aktuality a informace, dopadla také velice příznivě. Pouze 9 dotazovaných uvedlo

negativní

odpověď.

Největší

zastoupení

zde

má

věková

skupina

16 – 25 let. 5 osob uvedlo, ţe navštěvují webové stránky pravidelně, zbylé osoby navštěvují webové stránky města příleţitostně. Na otázku „Zajímáte se o aktivitu města v oblasti realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU?“ uvedlo odpověď „ANO“, nebo „SPÍŠE ANO“ 22 osob, negativní odpověď „NE“, nebo „SPÍŠE NE“ uvedlo 25 osob, tedy asi 53 % dotazovaných. Graf 8: Zájem obyvatel města o aktivitu města v oblasti realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

19 15 11

10

10

8

počet dotázaných osob 6

5 3

2

4

z toho ženy

1

ano, velmi mě to zajímá

z toho muži

ano, občas si přečtu nějaké informace

spíše ne

ne

Zdroj: vlastní graf vytvořený na základě výsledků dotazníkového šetření

61

Největší nezájem projevily osoby věkové skupiny 16 – 25 let (9 osob), dále osoby ve věku 46 – 65 let (4 osoby). Poslední, nejmenší skupinou osob, která uvedla zápornou odpověď, byly osoby 0 – 15 let (1 osoba) a 26 – 45 let (1 osoba). Výsledek můţe působit poněkud znepokojivě, otázkou však je, z jakého důvodu se lidé o dění ve městě spojené s realizací projektů za podpory EU nezajímají. Důvodem můţe být nedostatečná propagace a zveřejňování informací nebo všeobecný nezájem obyvatel o jakékoliv dění ve městě, coţ by však bylo v rozporu s odpověďmi na jednu z prvních otázek dotazníku. Zjišťování odpovědi na tuto otázku však nebylo předmětem dotazníkového šetření. Na otázku „Myslíte si, ţe mají realizované projekty viditelné výsledky?“ uvedly odpověď „NE“ 4 osoby, „SPÍŠE NE“ uvedlo 7 osob, 1 osoba uvedla, ţe se o projekty a jejich výsledky nezajímá, 24 osob uvedlo odpověď „SPÍŠE ANO“, 10 osob uvedlo, ţe ve městě došlo k velkým změnám. Jedna osoba na tuto otázku odpověď neuvedla. Graf 9: Odpověď dotazovaných na otázku, zda mají realizované projekty viditelné výsledky 30 24

25 20

17

15

počet dotázaných osob

10 10 5

4

6

7

z toho muži

7 4

3

4

z toho ženy

4 0

0 ano, ve městě došlo k velkým změnám

spíše ano

spíše ne

ne

Zdroj: vlastní graf vytvořený na základě výsledků dotazníkového šetření

Celkově byla tedy tato otázka hodnocena spíše pozitivně, přes 70 % dotazovaných se vyjádřilo kladně. Tento bod vytvořeného dotazníku tedy dokládá úspěchy v realizaci projektů v souvislosti s jejich výsledky a vnímáním těchto výsledků ze strany občanů města a okolních obcí. Pravdou ovšem je, ţe ne všechny změny, ke kterým ve městě došlo, byly realizovány za finanční podpory ze strukturálních fondů EU. Obyvatelé však většinou tento fakt neberou v potaz a veškeré opravy, rekonstrukce, novou výstavbu atd. spojují automaticky s finančními prostředky poskytnutými z EU. 62

V následující části dotazníku měli dotazovaní vypsat projekty, které byly za finančního přispění ze SF EU realizovány. Nejčastěji byla jmenována regenerace a revitalizace centra města, Expozice času a rekonstrukce kanalizace. Zmíněna však byla i aktuální instalace podzemních

kontejnerů,

internetizace

městského

informačního

centra,

vybudování

vzdělávacího centra atd. Často byly uváděny i aktivity, které město Šternberk realizovalo bez finančních příspěvků z SF EU. Mezi tyto aktivity patří obnova interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie (projekt realizován za finančního příspěvku z Norských fondů81), dále rekonstrukce domů v historickém centru, revitalizace sídlišť, rekonstrukce mostu na ulici Masarykova a rekonstrukce silnic. V následujícím bodě dotazníku měli dotazovaní seřadit podle svých vlastních preferencí oblasti moţného rozvoje města v uvedených oblastech v pořadí od 1 do 882. V tomto bodě byl jasně vidět rozdíl mezi preferencemi jednotlivých věkových skupin. Tabulka 8: Přehled udělených preferencí jednotlivým oblastem rozvoje dle věkových skupin dotazovaných Udělené preference/ věková skupina Cestovní ruch Infrastruktura Vzdělání Volný čas Ţivotní prostředí Bydlení Podpora podnikání Kultura

0-15

16-25

26-45

46-65

65 a více

8 7 3 1 5 4 5 2

8 2 1 4 7 5 3 6

5 2 5 3 4 5 1 8

8 2 4 6 3 7 1 5

8 6 1 7 2 3 5 4

* 1 – nejpreferovanější oblast, 8 – nejméně preferovaná oblast rozvoje Zdroj: vlastní tabulka vytvořená na základě výsledků dotazníkového šetření

Dotazovaní zařazení do nejmladší věkové skupiny preferují rozvoj v oblasti volnočasových aktivit, kultury a vzdělání, lidé ve středoškolském a vysokoškolském věku kladou důraz na vzdělání, dále na rozvoj infrastruktury a vzdělání, lidé ve věkových skupinách 26 - 45 let a 46 – 65 let shodně preferují podporu podnikání a rozvoj infrastruktury, senioři upřednostňují podporu vzdělání, ochranu ţivotního prostředí a podporu bydlení.

81

Norské fondy – jde o nástroj Evropského hospodářského prostoru, zaměřují se na finanční podporu v oblasti ţivotního prostředí, obnovitelných zdrojů energie, ochranu kulturního dědictví, školství atd. Jsou financovány ze strany Norska, Lichtenštejnska a Islandu a jsou doplňkem strukturálních fondů. (Stálé zastoupení ČR při Evropské unii: http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/norske_fondy_prinesou_cesku_3_3_miliardy.ht ml [online 13. 6. 2011]) 82 1 = nejpreferovanější oblast rozvoje, 8 = nejméně preferovaná oblast rozvoje

63

Graf 10: Přehled udělených preferencí jednotlivým oblastem 6.06 4.43

4.40

4.51

3.43

podpora podnikání

ŽP

bydlení

3.11

volný čas

vzdělání

infrastruktura

3.49

cestovní ruch

7.00 6.00 5.00 4.00 3.00 2.00 1.00 0.00

průměr udělených preferencí

Pozn. Čím nižší průměr, tím lepší umístění dané oblasti Zdroj: vlastní graf vytvořený na základě výsledků dotazníkového šetření

V souhrnu za všechny věkové skupiny dotazovaných je nejpreferovanější oblastí rozvoje podpora podnikání, vzdělání a infrastruktura. Nejméně ţádanou oblastí rozvoje se stal cestovní ruch. Důvodem můţe být i to, ţe do této oblasti směřovalo v posledních letech velké mnoţství realizovaných projektů, bylo zde investováno velké mnoţství finančních prostředků a lidé jiţ nepociťují potřebu dále cestovní ruch rozvíjet. Naopak by se tedy mělo město v současné době zaměřit na podporu podnikatelů, vytváření nových pracovních míst a zlepšení ţivota svých obyvatel prostřednictvím infrastrukturního vybavení města. Vzhledem k tomu, ţe revitalizace a regenerace centra města byla jedním z největších investičních projektů a má také nejviditelnější výsledky, byla jedna otázka dotazníku věnována vyjádření spokojenosti obyvatel, a to ve znění „Jste spokojen/a s aktuální podobou centra města?“. Překvapivě se zde kladné ohlasy téměř rovnají ohlasům negativním. 53 % dotazovaných hodnotí aktuální stav kladně, 47 % vyjádřilo svou nespokojenost. Jako hlavní důvody pro nespokojenost bylo uvedeno: zmizely původní travnaté plochy, je zde nedostatek zeleně, květiny jsou pouze v květináčích, náměstí působí příliš fádně, uměle, nelíbí se instalovaný stroj času a fontána, bylo pouţito příliš mnoho kamene. Další otázka byla směřována na cyklostezky, a to ve znění „Vyuţíváte vybudované cyklostezky?“, jelikoţ i na jejich vybudování se finančními prostředky podílela EU. 64

Ne všechny cyklostezky byly budovány v rámci projektů spolufinancovaných z fondů EU, nicméně lidé budování všech cyklostezek automaticky přiřazují k evropským projektům. Pozitivním faktem je, ţe nadpoloviční většina obyvatel cyklostezky vyuţívá, ať jiţ pro různé sportovní aktivity, nebo pro dojíţďku do práce. Postupným rozšiřováním cyklostezek totiţ došlo ke spojení města Šternberka s okolními městy, jako je Olomouc, Uničov nebo Litovel. Dojíţďka mezi městy je nyní bezpečnější a mnoho lidí si v jarních a letních měsících vybírá právě tento způsob dopravy do zaměstnání. Vyuţívání cyklostezek potvrdili dotazovaní ze všech stanovených věkových skupin, pouze mezi seniory se nenašel nikdo, kdo by cyklostezky vyuţíval, coţ však není nikterak překvapivé. Poslední otázka „Navštívil/a jste budovu Expozice času?“ byla směřována na projekt rekonstrukce Domu osvěty a instalace Expozice času. V podstatě lze říci, ţe budova nahradila někdejší galerii, která byla jiţ před lety zrušena. Konají se zde nejrůznější výstavy, konference a setkání, budova má slouţit i vzdělávání mládeţe i dospělých. Největším lákadlem je však putovní výstava Expozice času, která je velmi unikátním projektem města Šternberka a partnerských měst z evropských zemí. V současné době bylo moţné navštívit tuto výstavu pouze v jeden jediný den, kdy se výstava otevřela veřejnosti, oficiálně pak bude přístupná od října letošního roku.83 Podle provedeného průzkumu vyuţilo moţnosti navštívit výstavy v budově Expozice času více neţ polovina dotázaných. Jelikoţ je v budově Expozice času plánováno velké mnoţství nejrůznějších výstav a akcí, lze očekávat, ţe počet návštěvníků a zájem ze strany veřejnosti poroste.

83

iDnes.cz: http://olomouc.idnes.cz/turisticka-novinka-roku-expozice-casu-nabizi-jednodenni-ochutnavku-1iz/olomouc-zpravy.aspx?c=A110610_1600865_olomouc-zpravy_stk [online 13. 6. 2011]

65

Závěr Cílem diplomové práce bylo zjištění prioritních oblastí rozvoje města, aktivita města v rámci rozvoje jednotlivých oblastí, způsob naplňování stanovených cílů rozvoje, úspěch při jejich naplňování a vliv na rozvoj města a okolí. Dílčím cílem bylo nastínění postoje a zájmu obyvatelstva vůči uskutečněným změnám a realizovaným aktivitám ve městě a zjištění vlivu realizace projektů na rozvoj města a spokojenost jeho obyvatel. Výsledky tohoto šetření měly znázornit, zda realizované projekty mají viditelné výsledky a vedou k rozvoji města a vyšší spokojenosti obyvatel. Město Šternberk si stanovilo celkem šest hlavních oblastí rozvoje a postupně se snaţí rozvoje v těchto oblastech dosahovat. V minulých letech se město primárně zaměřovalo na rozvoj cestovního ruchu. Vyuţilo moţností čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů na rekonstrukci a revitalizaci centra. Městu byl navrácen historický ráz a stalo se atraktivnějším pro své občany i turisty. Spolu s tímto projektem město realizovalo další projekt, tentokrát zaměřený na propagaci turistických atraktivit střední Moravy. K podpoře udrţitelného rozvoje napomohla i rekonstrukce Domu osvěty a realizace projektu Expozice času, která má svou jedinečností zaujmout jednak ţáky a studenty, ale také širokou veřejnost. Městu se po letech opět dostalo tradičního označení „města hodin“. Úspěchy v naplňování cílů rozvoje cestovního ruchu jsou dokladovány trvalým nárůstem počtu návštěvníků turistických atraktivit města Šternberka a okolních obcí. Velkou pozornost město věnovalo a stále věnuje poskytování sociálních sluţeb, které jsou součástí další z prioritních oblastí rozvoje. V sociální sféře jsou realizovány projekty, které na sebe navazují, doplňují se a vytvářejí tak kvalitní podmínky pro poskytování sociálních sluţeb a vedou ke zpříjemnění a zjednodušení ţivota potřebným osobám. Na území města a okolních obcí byly v minulých letech realizovány důleţité projekty zaměřené na oblast ţivotního prostředí. Tato oblast nezůstala opomenuta ani v současné době a s dalšími projekty směřujícími k ochraně ţivotního prostředí je počítáno i do dalších období. Nejen město, ale i organizace nacházející se na území města se angaţují v realizaci projektů spolufinancovaných ze SF EU a napomáhají k naplňování vytyčených cílů. Rozvoje se dočkala oblast sportu, kultury a volnočasových aktivit.

66

Provedeným dotazníkovým šetřením byl zjištěn zájem občanů o aktuální dění ve městě. Bylo zjištěno, ţe si občané jsou vědomi skutečnosti, ţe se ve městě realizují projekty spolufinancované z fondů EU a tyto projekty mají viditelné výsledky. Ačkoliv se názory na dopady realizace projektů v některých případech liší, obecně lze říci, ţe výsledky těchto projektů jsou pozitivní a vedou ke zvýšení občanské spokojenosti. Město se díky projektům stalo atraktivnějším, bezpečnějším, vhodným pro rodiny s dětmi vzhledem k nabídkám sportovního a volnočasového vyţití a pestrou nabídkou kulturních akcí konaných v průběhu celého roku. Výsledky dotazníkového šetření poukázaly na fakt, ţe je třeba, aby město směřovalo svou aktivitu do oblasti podpory podnikání a rozvoji infrastruktury. V letošním roce byl zahájen projekt revitalizace bývalých vojenských kasáren za účelem nabídnutí těchto pozemků a stávajících budov ekonomickým subjektům. Je tedy zřejmé, ţe město si potřeby svých obyvatel uvědomuje a reaguje na ně. Pokud bychom se zpětně zaměřili na popis priorit rozvoje a definovaných cílů v kapitole 3, zjistíme, ţe v rámci všech šesti stanovených priorit dochází postupně k naplňování cílů a tedy k rozvoji města Šternberka ve všech definovaných oblastech. Jak jiţ bylo zmíněno v druhé kapitole diplomové práce, jsou stanoveny čtyři hlavní oblasti rozvoje – sociální, územní, ekonomická a environmentální a není moţné, aby bylo dosahováno rozvoje v jedné oblasti bez toho, aby byly rozvíjeny oblasti jiné. Aktivita města Šternberka je toho důkazem. Město velice uváţlivě, v souladu se stanovenou strategií rozvoje, stanovuje cíle jednotlivých projektů tak, aby na sebe navazovaly, dosahuje úspěchů při podávání ţádostí o jednotlivé projekty a investuje získané finanční prostředky tak, aby vedly k trvale udrţitelnému rozvoji. V konečném důsledku dochází ve městě k rozvoji ve všech čtyřech zmiňovaných oblastech.

67

Zdroje Literatura [1]

Wokoun, R.: Strukturální fondy a obce I., 1. vydání, ASPI, Praha, 2006, 146 str., ISBN 80-7357-138-2

[2]

Wokoun, R., Malinovský, J. a kol.: Regionální rozvoj – východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování, LINDE, Praha, 2008, 473 str., ISBN 978-80-7201-699-0

Internetové zdroje [1]

BusinessInfo.cz

–

oficiální

portál

pro

podnikání

http://www.businessinfo.cz [2]

Český statistický úřad http://www.czso.cz

[3]

Euroskop http://www.euroskop.cz

[4]

Evropský sociální fond v ČR http://www.esfcr.cz

[5]

Finance.cz http://www.finance.cz

[6]

Fondy Evropské unie http://www.strukturalni-fondy.cz

[7]

Charita Šternberk http://www.sternberk.caritas.cz

[8]

iDnes.cz http://olomouc.idnes.cz

[9]

Integrovaný portál MPSV http://portal.mpsv.cz

[10]

Město Šternberk http://www.sternberk.eu

[11]

Městská kulturní zařízení http://www.mkzsternberk.cz

[12]

Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.mmr.cz

[13]

Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz

[14]

Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy http://www.msmt.cz

[15]

Moderní obec http://moderniobec.ihned.cz

[16]

Olomoucký kraj http://www.kr-olomoucky.cz

[17]

Operační program Ţivotní prostředí http://www.opzp.cz

[18]

Psychiatrická léčebna Šternberk http://www.plstbk.cz

[19]

Regionální politika – Inforegio http://ec.europa.eu

[20]

Sociální sluţby Šternberk, p.o. http://www.socialnisluzby.cz

[21]

Stálé zastoupení ČR při Evropské unii http://www.mzv.cz 68

a

export

[22]

Veřejná správa online http://mesta.obce.cz

Legislativa EU [1]

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (2008/C 115/01)

[2]

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (2010/C 83/01)

[3]

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006

[4]

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/2006

[5]

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

[6]

Nařízení Rady (ES) č. 1164/94

[7]

Smlouva o Evropské Unii a Smlouva o fungování Evropské unie, 2008/C 115/01

Další zdroje [1]

Finální projektová ţádost – projekt „Bydlení pro matky/otce s dětmi v tísni Šternberk – Dalov“, finálně uloţena 25. 6. 2008

[2]

Finální projektová ţádost – projekt „Dokončení kanalizace aglomerace Šternberk, tisk 11. 12. 2008

[3]

Finální projektová ţádost – projekt „Město Šternberk – komunitní plánování sociálních sluţeb“, finálně uloţena 2. 12. 2005

[4]

Finální projektová ţádost – projekt „Plánování rozvoje sociálních sluţeb na Šternbersku, finálně uloţena 28. 1. 2011

[5]

Finální projektová ţádost – projekt „Rekonstrukce fotbalového areálu Šternberk“, finálně uloţena 5. 11. 2009

[6]

Finální projektová ţádost - projekt „Revitalizace autobusových nádraţí ve Šternberku“, finálně uloţena 17. 3. 2010

[7]

Finální projektová ţádost – projekt „Vzděláváním k vyšší kvalitě poskytování sociálních sluţeb ve Šternberku“, finálně uloţena 6. 5. 2009

[8]

Hanáková, R.: Projektové řízení I., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

[prezentace

dostupná

http://www.vuchs.cz/OPVpK/dokumenty/Hanakova-Projektove-rizeni-1.pdf] 69

na

[9]

Monitorovací zprávy o zajištění udrţitelnosti akce za období 2007 – 2010 projekt „Město Šternberk – Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy“)

[10]

Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013, červenec 2007

[11]

Politika soudrţnosti 2007 – 2013, Evropská unie, leden 2007

[12]

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje

[13]

Socioekonomická analýza území města Šternberk, 2006

[14]

Smlouva o poskytnutí finanční podpory na akci v rámci grantového schématu Olomouckého kraje realizovaného při Společném regionálním operačním programu, ze dne 1. 12. 2005 - projekt „Město Šternberk – Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy“

[15]

Strategický plán rozvoje města Šternberka, GH Consult o.p.s., Olomouc, 2007

[16]

Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko, m–ARK Marketing a reklama s.r.o.,

[17]

Závěrečná zpráva SROP za období 2004 – 2010, zpracována k 30. 6. 2010

[18]

Zpráva starosty o stavu a rozvoji města Šternberka za období let 2006 – 2010

[19]

Zpráva o zahájení realizace projektu - projekt „Investice do vzdělávání“

70

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka 1: Vývoj nezaměstnanosti ve Šternberku (POÚ) v letech 2005 - 2010 ......................32 Tabulka 2: Statistické údaje města Šternberka .........................................................................33 Tabulka 3: Počet podnikatelských subjektů dle převaţující činnosti (stav v roce 2010) .........36 Tabulka 4: Počet podnikatelských subjektů dle právní formy (stav v roce 2010) ....................37 Tabulka 5: Vývoj hospodaření města v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč) ....................................37 Tabulka 6: Přehled ukazatelů míry postiţení POÚ Šternberk ..................................................38 Tabulka 7: Výše finanční podpory na projekty realizované v rámci SROP .............................56 Tabulka 8: Přehled udělených preferencí jednotlivým oblastem rozvoje dle věkových skupin dotazovaných ............................................................................................................................63

Graf 1: Přehled alokace ze strukturálních fondů EU, bez podílu ze státního rozpočtu, na jednotlivé tematické operační programy na programové období 2007 - 2013 ....................16 Graf 2: Přehled alokace z fondů EU na ROP dle jednotlivých regionů soudrţnosti na programové období 2007 – 2013 .........................................................................................24 Graf 3: Vývoj počtu obyvatel města v letech 1990 - 2011 .......................................................29 Graf 4: Vývoj nezaměstnanosti ve Šternberku (POÚ) v letech 2005 - 2010 ............................33 Graf 5: Vývoj počtu návštěvníků v období udrţitelnosti projektu ve srovnání s výchozím rokem 2004 ...............................................................................................................................45 Graf 6: Počet dotázaných osob dle věkových skupin ...............................................................60 Graf 7: Zájem obyvatel města Šternberka o aktuální dění ve městě ........................................61 Graf 8:

Zájem

obyvatel

města

o

aktivitu

města

v

oblasti

realizace

projektů

spolufinancovaných z fondů EU ...............................................................................................61 Graf 9: Odpověď dotazovaných na otázku, zda mají realizované projekty viditelné výsledky ..................................................................................................................................................62 Graf 10: Přehled udělených preferencí jednotlivým oblastem .................................................64

Obrázek 1: Poloha obce v rámci ČR .........................................................................................28 Obrázek 2: Šternberk – obec s rozšířenou působností v Olomouckém kraji ............................31

71

Seznam pouţitých zkratek ČR

Česká republika

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

Daň z přidané hodnoty

EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EFF

Evropský rybářský fond

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ES

Evropská společenství

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

EUSF

Fond solidarity

FS

Fond soudrţnosti

HDP

Hrubý domácí produkt

HND

Hrubý národní důchod

IOP

Integrovaný operační program

KDU-ČSL

Křesťanská a demokratická unie – československá strana lidová

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NSRR ČR

Národní strategický referenční rámec České republiky

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

ODS

Občanská demokratická strana

OPD

Operační program Doprava 72

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP PA

Operační program Praha - Adaptabilita

OP PI

Operační program Podnikání a inovace

OP PK

Operační program Praha - Konkurenceschopnost

OP TP

Operační program technická pomoc

OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP ŢP

Operační program Ţivotní prostředí

OP VaVpI

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

POÚ

Obec s pověřeným obecním úřadem

PRÚOOK

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje

ROP

Regionální operační program

SROP

Společný regionální operační program

SRR ČR

Strategie regionálního rozvoje České republiky

73

Seznam příloh Příloha 1: Přehled aktuálně rozpracovaných dotačních ţádostí, projektů a akcí, které jsou připravovány nebo realizovány přímo v reţii Města Šternberk v roce 2011 ............................ 75 Příloha 2: Vzor dotazníku ......................................................................................................... 76 Příloha 3: Vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................................ 78 Příloha 4: Fotodokumentace regenerace a revitalizace centra města ....................................... 84 Příloha 5: Souhrnné finanční údaje za SROP v Olomouckém kraji (v Kč).............................. 88 Příloha 6: Souhrnné finanční údaje za projekty realizované v rámci SROP na území města Šternberka (v Kč) ...................................................................................................................... 89

74

Příloha 1: Přehled aktuálně rozpracovaných dotačních ţádostí, projektů a akcí, které jsou připravovány nebo realizovány přímo v reţii Města Šternberk v roce 2011 Název Název projektu/projektové ţádosti dotačního titulu CESTOVÁNÍ ČASEM (EXPOZICE ČASU) Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie v ZŠ Dr. Hrubého ve Šternberku sníţením energetických ztrát Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie v ZUŠ Šternberk sníţením energetických ztrát Komunitní kompostárna Šternberk Revitalizace autobusových nádraţí ve Šternberku Šternberk – Stavební úpravy ulic Lhotská a Na Baţinách Cyklostezka Šternberk - Babice Přechod pro chodce - ulice Věţní Technická infrastruktura bývalých kasáren kpt.Nálepky Šternberk - I.etapa Systém podzemních kontejnerů pro sběr a třídění odpadu pro město Šternberk Regenerace promenádních alejí ve Šternberku a místních částech - II.Etapa Modernizace základní školy nám. Svobody 3, Šternberk Modernizace Základní školy Svatoplukova 7, Šternberk Modernizace Základní školy Dr.Hrubého 2, Šternberk Expozice času - II. Etapa Cyklostezka Šternberk - Luţice Multifunkční centrum Šternberk (koncept) Územní plán Šternberk Šternberk – Tyršovy sady: Pohyb, ţivot, prostor a čas Technologické centrum (TC) Plánování rozvoje sociálních sluţeb na Šternbersku

OPPS ČR-PL OP ŢP OP ŢP OP ŢP ROP SM ROP SM SFDI Olomoucký kraj Olomoucký kraj MMR OP ŢP OP ŢP ROP SM ROP SM ROP SM ROP SM ROP SM SFDI ROP SM IOP Nadace Proměny MV ČR OP LZZ

Zdroj: vlastní tabulka vytvořená na základě informací získaných z přehledové tabulky Městského úřadu ve Šternberku, která byla poskytnuta k náhledu

Příloha 2: Vzor dotazníku Dotazník Tento krátký dotazník slouží pro potřeby vypracování diplomové práce. Za jeho vyplnění Vám předem velice děkuji. 1. Pohlaví Ţena

Muţ

2. Věk 0-15

16-25

26-45

46-65

65 a víc

3. Bydliště Šternberk

Okolní obec (uveďte která)………………………..

4. Zajímáte se o aktuální dění ve Šternberku? Ano

Ne

5. Navštěvujete webové stránky města? Ano, pravidelně

Ano, občas

Ne

6. Zajímáte se o aktivitu města v oblasti realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU? Ano, velmi mě to zajímá

Ano, občas si přečtu informace o plánovaných/realizovaných projektech

Spíše ne

Ne

7. Myslíte si, ţe mají realizované projekty viditelné výsledky? Ano, ve městě došlo k velkým změnám

Spíše ano, došlo k několika změnám k lepšímu

Spíše ne

Ne

8. Mohl/a byste jmenovat projekty, které byly spolufinancovány z fondů EU?

9. Na jakou oblast by se město Šternberk mělo dle Vašeho názoru více zaměřit při přípravě projektů? Seřaďte podle priorit (1 – nejpotřebnější oblast, 8 – nejméně potřebná oblast) … Cestovní ruch

… Vzdělání

… Ţivotní prostředí

… Infrastruktura

… Volný čas

… Bydlení

… Podpora podnikání … Kultura

10. Jste spokojen/a s aktuální podobou centra města? Ano Spíše ano Spíše ne Ne U odpovědi NE uveďte, co Vám vadí: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 11. Vyuţíváte vybudované cyklostezky? Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

12. Navštívil/a jste budovu Expozice času? Ano, při kaţdé nové výstavě či kulturní akci

Ano, ale nechodím tam pravidelně

Ne, neměl/a jsem příleţitost

Ne, nezajímá mě to

Příloha 3: Vyhodnocení dotazníkového šetření 1

Struktura skupiny dotázaných osob podle pohlaví 30 25 20 15 počet dotázaných osob

10 5 0 ženy

2

muži

Struktura skupiny dotázaných osob podle věku

25 21 20 15 10 10

počet dotázaných osob

12

11 9

z toho muži

9 7

z toho ženy

5 2

2

3

2

3 1

0

2

0 0-15

3

16-25

26-45

46-65

65 a více

Struktura skupiny dotázaných osob podle místa bydliště 45

41

40 35 30 25 20

počet dotázaných osob

15 10 5

1

2

1

2

Olomouc

Lužice

Štěpánov

Hlásnice

0 Šternberk

4

Zajímáte se o aktuální dění ve Šternberku? 50 45 40 35 30

počet dotázaných osob

25

z toho muži

20

z toho ženy

15 10 5 0 ano

5

ne

Navštěvujete webové stránky města? 25 21 20 15 10 10

počet dotázaných osob

12

11 9

z toho muži

9 7

z toho ženy

5 2

2

2

3

3 1

0

2

0 0-15

16-25

26-45

46-65

65 a více

6

Zajímáte se o aktivitu města v oblasti realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

19 15 11

10 počet dotázaných osob 6

5 3

2

z toho muži 4

z toho ženy

1

ano, velmi mě to zajímá

7

10

8

ano, občas si přečtu nějaké informace

spíše ne

ne

Myslíte si, ţe mají realizované projekty viditelné výsledky? 30 24

25 20

17

15

počet dotázaných osob

10 10 5

4

6

7

z toho muži

7 4 3

z toho ženy

4 4 0

0 ano, ve městě došlo k velkým změnám

spíše ano

spíše ne

ne

Pozn. jeden dotazovaný na tuto otázku neodpověděl a jeden dotazovaný k této otázce napsal odpověď „nevím“

spolufinancovány ze SF EU 1

rekonstrukce silnic

5

rekonstrukce mostu na ulici Masarykova

obnova interiéru chvámu Zvěstování Panny Marie

1

revitalizace sídlišť

oprava domů v historickém centru

6

zateplení budov základních škol

2

vybudování fotbalového hřiště s umělým povrchen

1

internetizace městského informačního centra

1

vybudování vzdělávacího centra

2

zabudování podzemních kontejnerů

8

budování cyklostezek

2

komunitní plánování soc. služeb

rekonstrukce bývalého Augustiniánského klášter

Expozice času

regenerace a revitalizace centra města

kanalizace

8 Mohl/a byste jmenovat projekty, které byly spolufinancovány z fondů EU

20

18 18

16 16

14 14

12

10

7 6

4 5

4 2

1

0 četnost odpovědi

Pozn. Vpravo od červené dělicí čáry jsou uvedeny projekty, které byly dotazovanými jmenovány, ale nejsou

Na jakou oblast by se město Šternberk mělo dle Vašeho názoru více zaměřit při přípravě projektů? Seřaďte podle priorit (1 – nejpotřebnější oblast, 8 – nejméně potřebná oblast) 6.06 4.43

10

4.40

4.51

3.43

podpora podnikání

bydlení

ŽP

3.11

volný čas

vzdělání

3.49

cestovní ruch

7.00 6.00 5.00 4.00 3.00 2.00 1.00 0.00

infrastruktura

9

průměr udělených preferencí

Jste spokojen/a s aktuální podobou centra města?

25 20 20

17

15 počet dotázaných osob

10 5

5

5 0 ano

spíše ano

spíše ne

ne

11

Vyuţíváte vybudované cyklostezky?

18

17

16

16 14 11

12 10 8

počet dotázaných osob

6 3

4 2 0 ano

12

spíše ano

spíše ne

ne

Navštívil/a jste budovu Expozice času?

30

25

25 18

20 15 10 5

4 0

0 ano, při každé ano, ale ne, neměl/a ne, nezajímá mě nové výstavě či nechodím tam jsem příležitost to kulturní akci pravidelně

počet dotázaných osob

Příloha 4: Fotodokumentace regenerace a revitalizace centra města Pamětní deska

Zdroj: Město Šternberk http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=realizov ane-projekty&kategorie_3=Promeny-v-case%20 [online 29. 6. 2011]

Rekonstrukce Hlavního náměstí a ulice Radniční Náměstí - stav před rekonstrukcí:

- stav po rekonstrukci:

Zdroj: Město Šternberk http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=realizov ane-projekty&kategorie_3=Promeny-v-case&kategorie_4=Hlavni-namesti [online 29. 6. 2011]

ulice Radniční – stav před rekonstrukcí:

- stav po rekonstrukci

Zdroj: Město Šternberk http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_2=realizov ane-projekty&kategorie_3=Promeny-v-case&kategorie_4=Hlavni-namesti [online 29. 6. 2011]

Rekonstrukce Horního náměstí Náměstí – před rekonstrukcí:

- po rekonstrukci:

Zdroj: Město Šternberk http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_ 2=realizovane-projekty&kategorie_3=Promeny-v-case&kategorie_4=Hornii-namesti [online 29. 6. 2011]

Nově objevená studna při rekonstrukci Horního náměstí

Zdroj: Město Šternberk http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=informace&kategorie_ 2=realizovane-projekty&kategorie_3=Promeny-v-case&kategorie_4=Hornii-namesti [online 29. 6. 2011]

Příloha 5: Souhrnné finanční údaje za SROP v Olomouckém kraji (v Kč)

Číslo opatření

Název opatření

Celková výše Celková výše Výše skutečně podpory dle podpory dle proplacené podepsaných podepsaných podpory smluv smluv 1. výzva

1.1 3.2

4.1.2

4.2.2 Celkem

Podpora drobného podnikání ve vybraných regionech Podpora malého a středního podnikání ve vybraných regionech Sociální integrace Podpora regionálních a místních sluţeb cestovního ruchu - malí a střední podnikatelé Podpora regionálních a místních sluţeb cestovního ruchu - veřejné subjekty a nestátní neziskové organizace Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu

Celková výše Výše skutečně Výše skutečně podpory dle proplacené proplacené podepsaných podpory podpory smluv

2. výzva

3. výzva

21 043 536,00

19 604 699,90

24 175 441,08

23 682 342,40

14 257 234,00

14 217 002,82

57 202 628,00

56 122 154,54

52 774 261,85

49 242 055,06

13 170 250,84

12 957 528,87

12 212 052,00

10 692 919,42

49 243 229,19

42 594 148,79

44 157 573,82

40 093 556,30

1 608 421,00

788 126,29

5 782 342,00

5 426 910,33

3 453 518,23

3 076 876,68

22 011 108,03

17 794 891,00

23 409 947,20

22 279 573,40

0,00

0,00

10 531 441,62

10 162 912,15

50 640 885,31

47 882 011,52

0,00

0,00

124 609 186,65

115 165 703,30

206 026 106,63

191 107 041,50

75 038 576,89

70 344 964,67

Zdroj: vlastní tabulka vytvořená na základě údajů dostupných na webových stránkách Olomouckého kraje http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Evropsk%C3%A1+unie/Grantov%C3%A1+sch%C3%A9mata+v+r%C3%A1mci+SROP/Realizovan%C3%A9+projekty+GS+v+r%C3%A1mci+ +SROP/grantova_schemta_SROP_CZ.htm?lang=CZ [online 30. 6. 2011]

Příloha 6: Souhrnné finanční údaje za projekty realizované v rámci SROP na území města Šternberka (v Kč) Číslo výzvy 1

číslo opatření 4.1.2 * 3.2

2

3.2 3.2

3 Celkem

3.2

název ţadatele

název projektu

Marketingová podpora turistických atraktivit střední Moravy Vincentinum - ústav sociální péče Sociální integrace tělesně a mentálně postiţených Šternberk, příspěvková organizace osob prostřednictvím ergoterapie Sociální sluţby Šternberk, příspěvková Poradenské a vzdělávací středisko pro seniory a organizace osoby se zdravotním postiţením Město Šternberk - komunitní plánování sociálních Město Šternberk sluţeb Město Šternberk

Vincentinum - ústav sociální péče Šternberk, příspěvková organizace

Rozšíření a zkvalitnění sluţeb pro tělesně a mentálně postiţené v ÚSP Vincentinum a Nové Zámky

Celková výše podpory dle podepsaných smluv

Výše skutečně proplacené podpory

3 324 384,00

3 323 934,54

385 695,04

276 729,35

2 445 824,80

2 452 238,56

2 279 208,80

2 140 960,00

3 821 268,00

2 771 193,61

12 256 380,64 10 965 056,06 * Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu - veřejné subjekty a nestátní neziskové organizace

Zdroj: vlastní tabulka vytvořená na základě údajů dostupných na webových stránkách Olomouckého kraje http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Evropsk%C3%A1+unie/Grantov%C3%A1+sch%C3%A9mata+v+r%C3%A1mci+SROP/Realizovan%C3%A9+projekty+GS+v+r%C3%A1mci+ +SROP/grantova_schemta_SROP_CZ.htm?lang=CZ [online 30. 6. 2011]