Vliv ICT na základní školství

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování

Vliv ICT na základní školství Diplomová práce

Autor:

Bc. Eva Matoušová Informační technologie a management, manažer projektů informačních technologií

Vedoucí práce:

Ing. Vladimír Beneš

Odborný konzultant:

Mgr. Ivana Sušanková

Teplice

duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Osoby, na mnou pořízených fotografiích, poskytly písemný souhlas s jejich zveřejněním v mé diplomové práci.

V Teplicích dne 11. 4. 2009

Bc. Eva Matoušová

Poděkování: Chtěla bych tímto poděkovat Ing. Vladimíru Benešovi za trpělivost, vstřícnost, ochotu a cenné připomínky při metodickém vedení mé diplomové práce. Kolegovi Bc. Jiřímu Jiráskovi za poskytnuté rady a Mgr. Ivaně Sušankové, ředitelce speciální ZŠ za odborné konzultace. Rovněž ředitelům základních škol, kteří mi umožnili provést na jejich školách průzkum. Velký dík patří především mému synu Patrikovi, sestře Ireně, strýci, panu Karlu Janíkovi a celé rodině za psychickou podporu během mého studia.

ANOTACE Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaký vliv mají informační a komunikační technologie (ICT) na základní školství (ZŠ). Diplomová práce je tedy v první části zaměřena na vybavenost ZŠ prostředky ICT. V další kapitole je proveden průzkum potřeb a požadavků ZŠ na ICT. Ve třetí části jsem se soustředila na návrh části systému správy ICT pro ZŠ. V poslední kapitole lze nalézt vyhodnocení navrhovaného řešení.

ANNOTATION The aim of my thesis is to find what influence the information and communication technology have at the elementary school. The first part of the thesis is focused on the ICT equipment of elementary school. The next chapter deals with the research of ICT needs and requirements at elementary school. The third part is focused on the suggestion of a part of the ICT system at elementary school. And the last chapter contents the evaluation of the suggested solution.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.

Vybavenost ZŠ prostředky ICT ................................................................................... 10 1.1

Správa prostředků ICT ................................................................................................................. 11

1.1.1 Koordinátor prostředků ICT .................................................................................................... 11 1.1.2 Outsourcing ............................................................................................................................. 16 1.2 Vybavenost ZŠ Bílá cesta Teplice ................................................................................................ 16 1.2.1 Vybavenost školy prostředky ICT a jejich využívaní .............................................................. 16 1.2.2 Způsob systému správy prostředků ICT .................................................................................. 22 1.2.3 Plán navýšení prostředků ICT ................................................................................................. 23 1.3 Vybavenost ZŠ Maxe Švabinského Teplice ................................................................................. 23 1.3.1 Vybavenost školy prostředky ICT a jejich využívaní .............................................................. 23 1.3.2 Způsob systému správy prostředků ICT .................................................................................. 25 1.3.3 Plán navýšení prostředků ICT ................................................................................................. 26 1.4 Vybavenost ZŠ Košťany .............................................................................................................. 26 1.4.1 Vybavenost školy prostředky ICT a jejich využívaní .............................................................. 26 1.4.2 Způsob systému správy prostředků ICT .................................................................................. 27 1.4.3 Plán navýšení prostředků ICT ................................................................................................. 27 1.5 Porovnání vybavenosti prostředky ICT na sledovaných školách ................................................. 28 1.5.1 1.5.2

2.

Znázornění vybavenosti všech tří škol prostředky ICT ........................................................... 28 Vyhodnocení vybavenosti škol prostředky ICT ...................................................................... 29

Průzkum potřeb a požadavků ZŠ na prostředky ICT .................................................. 32 2.1

Pedagogičtí pracovníci ................................................................................................................. 32

2.1.1 Výhody užívání prostředků ICT .............................................................................................. 36 2.1.2 Nevýhody užívání prostředků ICT .......................................................................................... 37 2.1.3 Potřeby a požadavky na prostředky ICT.................................................................................. 38 2.2 Technicko-hospodářští pracovníci................................................................................................ 40 2.2.1 Výhody užívání prostředků ICT .............................................................................................. 44 2.2.2 Nevýhody užívání prostředků ICT .......................................................................................... 45 2.2.3 Potřeby a požadavky na prostředky ICT.................................................................................. 45 2.3 Žáci ............................................................................................................................................... 46 2.3.1 Výhody užívání prostředků ICT .............................................................................................. 51 2.3.2 Nevýhody užívání prostředků ICT .......................................................................................... 52 2.3.3 Potřeby a požadavky na prostředky ICT.................................................................................. 53 2.4 Vyhodnocení potřeb a požadavků dotazovaných skupin na ICT.................................................. 55 2.4.1 2.4.2 2.4.3

3.

Vytvoření školního informačního systému .............................................................................. 56 Změna způsobu správcovství prostředků ICT ......................................................................... 57 Nový systém přihlašování uživatelů ........................................................................................ 58

Návrh části systému správy ICT na konkrétní škole ................................................... 59 3.1

Stávající stav systému správy ICT ............................................................................................... 59

3.1.1 Uživatelské účty ...................................................................................................................... 60 3.1.2 Uživatelské profily .................................................................................................................. 61 3.1.3 Přihlášení do systému .............................................................................................................. 62 3.2 Návrh části vlastního systému správy ICT ................................................................................... 62 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6

Server....................................................................................................................................... 64 Active Directory ...................................................................................................................... 65 Uživatelské skupiny................................................................................................................. 65 Uživatelská nastavení skupin ................................................................................................... 66 Uživatelské účty ...................................................................................................................... 67 Uživatelské profily .................................................................................................................. 68

3.2.7 Skupinové bezpečnostní politiky ............................................................................................. 68 3.2.8 Nastavení časového přístupu a monitoring aktivit uživatele ................................................... 69 3.2.9 WSUS ...................................................................................................................................... 70 3.3 Finanční vyhodnocení návrhu ...................................................................................................... 70 3.3.1 3.3.2

4.

Vlastní návrh části systému správy ICT .................................................................................. 70 Návrh části systému správy ICT dodavatelskou firmou .......................................................... 71

Vyhodnocení navrhovaného řešení ............................................................................. 73

Závěr .................................................................................................................................... 74 Bibliografie .......................................................................................................................... 76 Seznam obrázků................................................................................................................... 77 Seznam tabulek .................................................................................................................... 79 Seznam zkratek .................................................................................................................... 80

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky hodlá v letech 20092013 v souvislosti s čerpáním prostředků z evropských fondů věnovat zvýšenou pozornost informačním a komunikačním technologiím ve školách. „Podíl informačních a komunikačních technologií na výuce u nás zaostává za průměrem zemí OECD1. Stále neuspokojivé je i vybavení části škol,“ upozorňuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. „To musíme změnit. V následujících letech se chceme na oblast ICT2 více zaměřit. Je však třeba poučit se z chyb, které se v minulosti staly v souvislosti s mamutími projekty typu Internet do škol. Touto cestou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy už nikdy nepůjde.“ (1) Obrázek 1: Ondřej Liška, ministr školství, tělovýchovy a mládeže

Zdroj: http://www.msmt.cz/uploads/images/Fotogalerie/NEW_WEB/Tiskove_zpravy/10.23.2008/P1000605.JPG

1

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zkráceně OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development) je mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. 2 Informační a komunikační technologie

Úvod Pracuji na základní škole Bílá cesta Teplice (dále budu uvádět pouze škola) jako učitelka již patnáct let. Postupem času jsem byla svědkem zavádění prostředků informačních a komunikačních technologií do školství. Nejprve se jednalo o auditivní techniku3, poté následovalo zapojení prvních audiovizuálních přístrojů4 do výuky. Následně byly a jsou zaváděny prostředky informačních a komunikačních technologií. Rychlý rozvoj a modernizace těchto prostředků umožňuje školám využívat neustále se zlepšující zařízení pro zkvalitnění výuky a přípravu žáků na budoucí povolání, která se bez užívání prostředků informačních a komunikačních technologií neobejdou. Když jsem byla přijata do pracovního poměru, vlastnila škola pouhé tři osobní počítače a jednu černobílou tiskárnu. Patřila těmito prostředky ICT mezi nejlépe vybavené základní školy ve městě. V té době neexistoval ve škole systém správy prostředků informačních a komunikačních technologií, což bylo před několika lety vyřešeno výběrem pedagoga, který se věnuje částečně nebo úplně správě a údržbě prostředků informačních a komunikačních technologií. Je označován jako koordinátor ICT. Základní školy se snaží o co nejlepší vybavenost prostředky ICT. Počítačové učebny jsou dnes již standardem a samozřejmostí na všech školách, stejně jako internetové připojení školy. Jedná se o snahu škol maximalizovat počítačovou gramotnost žáků a umožnit jim kvalitní přístup a vhodné využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaký vliv mají informační a komunikační technologie na základní školství a navrhnout a vyhodnotit část systému správy prostředků ICT. Přínosem mé práce se stává zmapování vybavenosti základních škol prostředky informačních a komunikačních technologií a rozkrytí jejich smysluplného užívání a využívání během výuky a přípravy na ni. Jsou zmíněny výhody, ale i nevýhody, které využívání prostředků informačních a komunikačních technologií zcela logicky doprovází.

3 4

Auditivní technika – vnímání prostřednictvím sluchu. Audiovizuální technika – vnímání prostřednictvím sluchu i zraku.

8

Jsou poskytnuty informace o vzniku požadavků a potřeb skupin, které informační a komunikační technologie na základních školách využívají. Jedná se o skupinu pedagogů, technicko-hospodářských pracovníků a žáků. Jsou předloženy jejich podněty a návrhy k dalšímu zkvalitňování využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. V závěru je zhodnocen celkový přínos užívání ICT na základní školství, což je hlavní cíl celé mé diplomové práce, od něhož se odvíjela již zmíněná témata průzkumů, návrhů a vyhodnocení.

9

1.

Vybavenost ZŠ prostředky ICT

Vybaveností škol prostředky ICT je myšleno vybavení jak hardwarové, tak softwarové. Mezi software patří operační systémy, kancelářské aplikace a vzhledem k tomu, že průzkum činím na školách, tak se jedná i o výukové programy. Do hardware zařazuji počítače, notebooky, tiskárny, skenery, kopírovací stroje či multifunkční zařízení5, interaktivní tabule a dataprojektory. Zjišťování stavu vybavenosti zvolených základních škol prostředky ICT jsem vykonala na třech základních školách. Úmyslně jsem vybrala tři zcela odlišné typy základních škol. Školu specializovanou na vývojové poruchy učení, kde zároveň pracuji, školu sportovní a školu na vesnici. Každá ze škol musí mít vypracovaný ICT plán školy vždy na určitý školní rok, případně na dva. Zpravidla obsahuje technické údaje o škole, o jejím vybavení prostředky ICT, o konfiguraci počítačové sítě a o způsobu internetového připojení školy. Dále může obsahovat cíle, které má škola v úmyslu v daném období uskutečnit v oblasti rozšiřování poskytovaných služeb ICT a také postupy, kterými bude vše realizováno. V kapitole 1.4 Porovnání vybavenosti prostředky ICT lze konkrétně zjistit, že sledované základní školy mají velmi slušnou vybavenost prostředky ICT. Samozřejmě záleží na finančních možnostech školy, důležitý je zde však i osobní přístup vedení školy, koordinátora prostředků ICT a jednotlivých pracovníků. Musím konstatovat, že na mnou zkoumaných základních školách je rozvoj prostředků informačních a komunikačních technologií jedním ze strategických cílů. Průzkum vybavenosti škol prostředky ICT je uskutečněn na třech vybraných základních školách. Jedná se o ZŠ Bílá cesta Teplice, specializovanou městskou školu na vývojové poruchy učení, ZŠ Maxe Švabinského Teplice, městskou školu s rozšířenou výukou tělesné výchovy a o ZŠ Košťany, která se nalézá ve stejnojmenné vesnici poblíž Teplic. Dříve, než se budu zabývat konkrétní vybaveností škol prostředky ICT, bych se ráda zmínila o možnostech správy těchto prostředků ICT.

5

Multifunkční zařízení obsahuje tiskárnu, skener a kopírku zároveň.

10

1.1 Správa prostředků ICT Prostředky informačních a komunikačních technologií ve škole může spravovat outsourcovaná6 firma, která spolupracuje s vedením školy a koordinátorem ICT7. Tyto smluvně najaté firmy zodpovídají za určité, předem dohodnuté oblasti správy, údržby či obnovování prostředků informačních a komunikačních technologií a spolupracují s kmenovým koordinátorem ICT. Existuje i možnost, že si celou správu prostředků ICT obstarává škola sama prostřednictvím koordinátora ICT. Jedná se většinou o školy s malým množstvím prostředků informačních a komunikačních technologií.

1.1.1 Koordinátor prostředků ICT Na každé škole je pověřen jeden pedagogický pracovník činností koordinátora prostředků informačních a komunikačních technologií. Učiteli, koordinátorovi ICT (též metodik ICT) je snížen týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti dle počtu žáků na škole. Kupodivu ne dle počtu prostředků ICT, což by mi vyznělo logičtěji. Koordinátorství může být také rozděleno mezi více pedagogů s určeným počtem snížených výukových hodin. Ani na jedné ze škol není koordinátor vybrán z řad technicko-hospodářských pracovníků. Tabulka 1: Přehled o snižování výukových hodin koordinátorovi ICT

Počet žáků evidovaných školou

Pedagogická činnost snížena týdně

do 50

o 1 hodinu

do 150

o 2 hodiny

do 300

o 3 hodiny

do 500

o 4 hodiny

nad 500

o 5 hodin Zdroj: vlastní úprava

Tabulka zpřehledňuje snižování přímé pedagogické činnosti koordinátorovi ICT týdně, v závislosti na počtu žáků na konkrétní základní škole. Dle průzkumu mezi koordinátory informačních a komunikačních technologií je tento počet snížených hodin velmi nedostatečný a neodpovídá skutečnému počtu hodin strávených výkonem specializovaných činností ICT. Náplň činnosti koordinátora ve většině případů obsahuje: 6 7

Smluvně najatá firma. Koordinátor ICT je pedagog, který je pověřen údržbou prostředků ICT na základní škole.

11

•

správu a údržbu školní počítačové sítě a počítačových učeben,

•

pořizování technického a programového vybavení,

•

provádění aktualizací antivirových programů a zajišťování bezpečnosti školní sítě,

•

instalace legálního výukového softwaru,

•

koordinaci požadavků učitelů na využití ICT ve škole,

•

vypracování tematického plánu školy pro předmět Informatika,

•

úzkou spolupráci s možnými, smluvně najatými subjekty, jejichž činnost je různorodá, může se jednat o opravy hardware, správu sítě či správu připojení školy k internetu.

Zjistila jsem, že i při maximálním počtu odejmutých hodin týdně se mnou všichni dotázaní koordinátoři ICT souhlasí, že kvalitnímu výkonu své činnosti věnují mnohem více hodin ze svého volného času. Jak je již výše uvedeno, každá škola má svého koordinátora nebo koordinátory, kteří se řídí ICT plánem školy. Může a nemusí mít smluvně najaté partnery na další údržby, aktualizace a opravy. Dvě ze tří sledovaných škol tuto možnost využívají. Pedagogové školy venkovského typu si vystačí se správou a údržbou prostředků ICT sami. Funkce ICT koordinátora Již několik let si myslím, že funkce koordinátora ICT na školách není absolutně vyhraněna. Často je mylně chápána nejen vedením školy, ale i ostatními pracovníky, protože tito nejsou odborníky, na rozdíl od svých profesí, v oblasti IT a nedokáží si představit rozsah prací, které se musí vynaložit k bezchybnému fungování prostředků informačních a komunikačních technologií. Význam správy ICT je na školách silně podceňován. Obchodní firma, která by měla dohromady kolem stovky osobních počítačů, notebooků, tiskáren, multifunkčních zařízení a jiných ICT komponent8, bude mít samozřejmě IT oddělení. Není tomu tak ve školství. Jak jsem již uvedla, v IT oblasti proškolenému pedagogovi se jednoduše začne říkat koordinátor prostředků informačních a komunikačních technologií, vyjme se mu směšný počet výukových hodin týdně a je očekáváno, že vše bude zvládnuto bez problémů.

8

Komponenta - díl, část.

12

Dovolila jsem si zařadit následující článek, který jsem nalezla na internetových stránkách. Zdál se mi vhodně komentující situaci ohledně koordinátora ICT ve škole koordinátorem ICT samotným, pedagogem Danielem Kafkou. Daniel Kafka v (2) uvádí, že funkce koordinátora prostředků ICT není jasně vymezena a že mnoho ředitelů škol se ptá, co všechno patří do náplně práce ICT koordinátora. Článek poukazuje na skutečnost, že přesné vymezení této důležité funkce není nikde stanoveno a nabízí možnosti řešení. „Nehledě na stále rychleji se rozšiřující oblast vlivu informačních technologií se nadále setkávám s neuvěřitelnou averzí a nechutí seznámit se s možnostmi, které nám pedagogům a hlavně žákům, výpočetní technika může nabídnout. Když jsem se při přebírání učeben a funkce ICT metodika školy zajímalo nějaký manuál či standard, který mi pomůže zorientovat se v náplni práce, kompetencích a povinnostech vyplývajících z takové funkce, bylo mi jednoduše řečeno zhruba toto: „Budeš se starat o počítače, aby fungovaly. Budeš dělat webové stránky školy a starat se o ně.“ Podepsal jsem papír o jmenování a byl jsem šťastný, že budu moci dělat něco, co mě baví. Postupně se však nakoupilo do školy tolik techniky, že jsem začal pociťovat potřebu se ptát: „A kdo se o ty přístroje bude starat?“ Nakonec se, jako by nic, objevila potřeba opravit tiskárnu, něco zprovoznit, nainstalovat a nastavit program, spravovat server atd. Přesně v tu dobu jsem začal cítit, že chci vědět přesně, co mohu, co musím, na co mám nárok a na co mohu požadovat pomoc správce sítě, za kterého jsem mylně považován asi já. Legislativní vymezení funkce ICT koordinátora Žádná legislativa vlastně přímo neurčuje jasná pravidla a povinnost pověřování funkcí ICT metodika, natož jeho pracovní náplň. Jsou to jen dílčí odkazy na danou problematiku v rámci určení úlev z přímé pedagogické činnosti a stanovení příplatku za výkon této funkce. Vyhláška 317/2005 se věnuje dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v první části v paragrafu 9 „Studium k výkonu specializovaných činností“, konkrétně v odstavci 1), bodě a) říká: „koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií“. Z této formulace se jistě dá odvodit potřeba funkce koordinátora. Taková funkce však není uchopena žádným právním předpisem. Tato vyhláška pouze určuje oblasti, v nichž má být vzdělán budoucí ICT metodik a určuje tak minimum pro získání akreditace pro toto vzdělávání.

13

Toto je vlastně celé metodické určení pro výuku a další vzdělávání pedagogů a nastínění náplně práce ICT metodika ve školním prostředí. Zůstává stále nedořešena otázka pravomocí, otázka výstupů, formy poskytování výpomoci a metodického vedení kolegů a také zakotvení definice ICT metodik či ICT koordinátor v katalogu profesí a katalogu prací. Výše zmíněný standard MŠMT tedy není uceleným dokumentem o náplni práce dané funkce. Vzhledem k narůstající škále a šíři prostředků v oblasti hardwaru i softwaru a postupující náročnosti uživatelů na šíři požadovaných a poskytovaných služeb v rámci správy prostředků ICT, se nelze spoléhat pouze na rozhodnutí vedoucích pracovníků, protože ti převážně patří také do skupiny uživatelů a nemají o časové a odborné náročnosti svých požadavků, a z nich vyplývajících nutných úkonů, většinou reálnou představu. Zcela běžné je, že úleva z přímé vyučovací činnosti poskytnutá v závislosti na počtu žáků nemá nic společného s množstvím ICT techniky a náročností na správu spadající pod působnost ICT metodika. Správu takového materiálu má mít sice na starosti pověřený správce sítě, ale většinou je touto osobou ICT metodik sám. Otázka časové náročnosti správy není legislativně řešena ani ve formě úlev či oproštění od povinností vykonávat např. pedagogické dozory, držení pohotovostí. Díky legislativní absenci náplně práce ICT metodika nevzniká ani povinnost uzavírání smluv zaručujících odměnu za vykonanou, často velmi odborně i časově náročnou činnost. Dohoda o pracovní činnosti nebo Dohoda o provedení práce se ale běžně podepisuje k vedení zájmových kroužků. MŠMT nevidí žádný zřejmý problém, kterému by se v nejbližší době mělo věnovat, soudím tak podle dosavadní snahy řešit ať už legislativní vakuum, tak koncepční rozvoj ve vztahu k budoucnosti, kterou přehlížením nezastaví. Návrhy na řešení Řešení jsou nasnadě. Úplné vyčlenění profese ICT metodika, koordinátora a správce sítě z řad vyučujících. Je to prognosticky mířící pohled, který předpokládá potřebu prohloubení odborných znalostí na administrátorské úrovni v oblastech softwarové i hardwarové správy a metodického vedení. Zkrátka škola by měla mít jednoho pracovníka, který se bude plně věnovat správě ICT prostředků - správce ICT a pokud je oproštěn od výuky, plní také funkci ICT metodika. Dalším řešením je mít jednoho odborně vybaveného pracovníka ICT metodika, jenž se věnuje činnostem v souladu se standardem http://www.msmt.cz/Files/PDF/JMStandardyDVPP1a.pdf a není jinak zatěžován a má oporu v zákonných normách k obhajobě své náplně práce a k 14

dispozici externího správce ICT prostředků, který fyzicky řeší vzniklé závady a poruchy. Možná je i kombinace obou způsobů. Výhod má takový přístup hned několik, ale nevýhodu jednu velkou. Je to další finanční zátěž pro napjaté rozpočty škol, ale pokud chceme opravdu do světa posílat mládež uplatnitelnou v informační společnosti, jsou nutné změny kupředu, a to věcné a hlavně legislativní. Jednoduché a funkční legislativní řešení je vytvoření vyhlášky, která by stanovila jasně kompetence a povinnosti ředitelů škol při pověřování do funkce ICT metodik, dále kompetence a náplň práce a úroveň odbornosti jednotlivých pracovníků zabývajících se jak správou ICT techniky a technologií, tak metodickou činností v rámci ICT. Dále dát jak ředitelům škol nástroje pro kontrolu vykonané práce, tak pověřeným pracovníkům možnost vykázat časovou náročnost své práce a stanovit podmínky odměňování takové práce. Ustanovení povinnosti ředitele školy jmenovat a seznámit ostatní pedagogické pracovníky s pověřenou osobou či firmou plnící funkci Správce sítě. Této osobě či firmě vymezit a stanovit písemnou formou náplň práce. Změny jsou nutné už z důvodu prevence odlivu vyškolených odborníků ze škol a školství vůbec (3). Okomentuji část článku, která je věnována vytvoření funkce metodika ICT. Autor uvádí, že škola by měla mít jednoho pracovníka, který se bude plně věnovat správě ICT prostředků a pokud je oproštěn od výuky, plní také funkci ICT metodika. Nesouhlasím s názorem, že by měla mít škola jednoho vyčleněného pracovníka, Škola by, dle mého názoru, měla mít tolik vyčleněných pracovníků, kolik jich je pro správu prostředků ICT na konkrétní škole zapotřebí. Tento problém jsem již výše naznačila. Nerozumím totiž tomu, že koordinátorovi prostředků ICT je snižován pracovní úvazek dle počtu žáků nikoli dle objemu prostředků ICT ve škole. Zároveň bych okomentovala, že se stále zabýváme výběrem koordinátora ICT z řad pedagogů. Nevidím důvod, proč by koordinátorstvím ICT nemohla být pověřena osoba, která sice nemá pedagogické vzdělání, ale je vzdělána v oboru informačních a komunikačních technologií. Pedagog by se měl zabývat výkonem svého povolání, které je již samo o sobě velmi náročné a koordinátor ICT by měl mít možnost soustředit se plně na správu informačních a komunikačních technologií a být zařazen do kategorie technicko-hospodářského personálu.

15

Ekonom či asistentka ředitele školy nejsou rovněž vybírány z řad pedagogů, ale mají jasné vymezení své technicko-hospodářské funkce, což u koordinátora prostředků ICT postrádám.

1.1.2 Outsourcing Dalším možným správcem prostředků informačních a komunikačních technologií je outsourcovaná firma, což je smluvně najatá firma či firmy, které zodpovídají za předem dohodnuté oblasti správy ICT. Může se jednat o správu počítačové sítě či o internetové připojení školy. O údržbu a opravy hardware, o zabezpečení systému nebo o zavádění a inovaci softwaru. Vše, na čem se zúčastněné strany dohodnou, by mělo být zdokumentováno a měly by být popsány kompetence jednotlivých účastníků outsourcingu.

1.2 Vybavenost ZŠ Bílá cesta Teplice http://www.zsbilacesta.cz/ Mgr. Ivana Sušanková, ředitelka specializované školy na vývojové poruchy učení

1.2.1 Vybavenost školy prostředky ICT a jejich využívaní Základní škola Bílá cesta má 527 žáků, 42 pedagogických pracovníků a 7 technickohospodářských pracovníků. Ve škole je celkem 94 osobních počítačů a 22 notebooků. Z toho k dispozici pro pedagogy 10 počítačů (7 v kabinetech a 3 ve sborovně) a 20 notebooků, pro technicko-hospodářský personál 7 počítačů a 2 notebooky. Na této škole jsou celkem 3 počítačové učebny, z toho 2 učebny po 20 počítačích a 1 učebna s 25 počítači. Pro žáky je tedy k přímé činnosti připraveno 65 počítačů. Obrázek 2: Počítačová učebna I, ZŠ Bílá cesta

Zdroj: vlastní úprava

16

Počítačová učebna je vybavena 20 osobními počítači, 1 tiskárnou a 1 dataprojektorem. Je umístěna na prvním stupni školy (1. -5. ročník), takže je převážně využívána menšími dětmi k výuce všech předmětů. Nedaleko učebny se nachází také školní družina, která tuto počítačovou učebnu využívá jednou týdně při odpoledních aktivitách. Zájmový počítačový kroužek využívá tuto učebnu rovněž v odpoledních hodinách jednou v týdnu. Ostatní odpolední dny jsou využity výukou předmětu Informatika žáky druhého stupně školy (6. -9. ročník). Obrázek 3: Počítačová učebna II, ZŠ Bílá cesta


Tato počítačová učebna je vybavena 25 osobními počítači, 1 tiskárnou a 1 dataprojektorem. Je umístěna v dalším pavilonu školy, kde se nalézá část prvního stupně, takže je opět využívána k výuce všech předmětů. V odpoledních hodinách poskytuje prostor pro výuku Informatiky druhého stupně školy. Obrázek 4: Počítačová učebna III, ZŠ Bílá cesta


17

Zde se jedná o počítačovou učebnu výhradně druhého stupně, v jehož prostorách je také umístěna. Je vybavena 20 počítači, 1 multifunkčním zařízením, 1 tiskárnou a 1 datovým projektorem. Slouží k výuce všech předmětů v dopoledních i odpoledních hodinách. Bývá používána i k proškolování zaměstnanců. Dalších 12 tříd je vybaveno po 1 počítači, který mohou užívat jak pedagogové, tak žáci. Interaktivní tabule je v 5 třídách. Jedná se o tabuli, která kombinuje běžnou popisovatelnou tabuli s dotykovou obrazovkou. K jejímu plnému fungování je ještě zapotřebí datového projektoru a počítače. Obrázek 5: Interaktivní tabule ZŠ Bílá cesta


Interaktivní tabule jsou umístěny na naší škole ve specializovaných učebnách prvního i druhého stupně. Tato interaktivní tabule je v učebně prvního stupně a jedenkrát týdně na ni dochází v dopoledních hodinách děti z nedaleké mateřské školky v rámci projektu Baltík, což je zábavně výukový program, jenž formou her učí již takto malé děti pracovat s prostředky ICT. Dataprojektor je v 8 učebnách. Jedná se o projekční zařízení, které umožňuje snímat pracovní plochu počítače vyučujícího přímo na zeď učebny či na plátno instalované v učebně, aby bylo možno ze všech míst ve třídě tuto pracovní plochu vyučujícího sledovat.

18

Obrázek 6: Dataprojektor ZŠ Bílá cesta


Dataprojektory jsou umístěny v učebnách prvního i druhého stupně. Snímají a přenášejí na plátno pracovní plochu počítače pedagoga, takže jsou zvláště vhodné pro práci s nutným návodem, která je v naší specializované škole nezbytná. Obrázek 7: Počítačová učebna s dataprojektorem, ZŠ Bílá cesta


Jak je patrno z obrázku, díky dataprojektorovému přenosu učitelovy plochy počítače, všichni žáci pracují společně na zadaném úkolu. Je tím zajištěno, že každému žákovi se dostává plnohodnotná podpora výuky v jakémkoli předmětu. Ideální je využívat projekční techniku s počítačem, připojeným k internetu v kombinaci s interaktivní tabulí.

19

Mezi další prostředky ICT školy patří 13 samostatných tiskáren a 7 multifunkčních zařízení (tiskárna, skener, kopírka). V jednotlivých sítích pracují pouze počítačové učebny. Internet je možno využít na všech počítačích školy. Tabulka 2: Přehledný seznam sledovaných položek a prostředků ICT na ZŠ Bílá cesta

Sledovaná položka

Počet/ano-ne/Plán ICT na rok 2008 až 2010

Žáci

527

Pedagogičtí zaměstnanci

42

Technicko-hospodářští pracovníci

7

Osobní počítače

94

Notebooky

22

Počítačové učebny

3 Plán ICT–1 nová učebna

Třídy s 1 osobním počítačem

12

Interaktivní tabule

5 Plán ICT– počet dle finančních možností

Dataprojektory


Tiskárny

13

Multifunkční zařízení

7

Počítačová síť

Ano (jednotlivé učebny)

Internetové připojení

Ano Zdroj: vlastní úprava

Tabulka slouží jako souhrn mnou vybraných a sledovaných položek a výhledových plánů základní školy Bílá cesta na navýšení prostředků informačních a komunikačních technologií. Projekt ŠIK www.sikcz.cz Nyní se zmíním o dalším vybavení informačních a komunikačních technologií naší školy. Jedná se o zařazení do unikátního evropského projektu nazvaného Školní informační kanál, neboli ŠIK, což je také ústředním motem – Buďte šik!

20

Tento projekt je zaštítěn Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem školství a mládeže. Další spolupracující jsou Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo spravedlnosti. Obrázek 8: Plazmová obrazovka a vysílání Školního informačního kanálu


Úmyslně jej neporovnávám s ostatními dvěma školami, protože se jedná o natolik jedinečný projekt v Evropě, že v České republice je vybráno pouze 66 škol (30 základních a 36 středních škol) k zařazení do tohoto projektu. To znamená, že edukativní9 spoty sleduje skoro šedesát tisíc žáků. Co se týká samotného Ústeckého kraje, jsme jednou z 10 vybraných škol. Tím se řadíme na druhé místo hned po Královéhradeckém kraji v počtu vybraných škol v České republice. Jedná se o projekt, který oslovuje žáky moderním způsobem a to přes plazmové obrazovky, které jsou umístněny na nejfrekventovanějších místech školy. Díky ozvučeným spotům jsou žákům poskytovány informace z oblasti zdravotnictví, sportu, kultury, vědy a techniky. Žákům jsou podrobně představovány budoucí možné profese a zajímavé nabídky na brigády, což je jistě velmi dobrý postup v motivaci žáků pro lepší studijní výsledky. Toto však není jedinou náplní vysílání školního informačního kanálu.

9

Edukativní – výchovně vzdělávací.

21

Jeho největší předností se, dle mého posouzení, stávají spoty zaměřené na prevenci užívání drog, šikany, prevenci dopravních a dětských úrazů. Rovněž tak na prevenci počítačové kriminality. Žákům je tímto způsobem vštěpován pocit zodpovědnosti, nebýt lhostejnými vůči svému okolí a naučit se v krizových životních situacích vyjádřit jasně svůj názor. Na naší škole jsou tedy umístněny dvě plazmy. Jedna ve vchodové hale školy, druhá v centru samotné školy, v tak zvané hlavní hale školy, jež je středem celého komplexu školy. Samotné vysílání probíhá tak, že během výukových hodin je k dispozici pouze obraz, doprovázený psanými zprávami, které navíc poskytují informace o veškerém dění v České republice a i ve světě. Posléze, namísto zvonění na přestávky, se rozezní hudba, nebo slovní doprovod spotů, jež celé vysílání doprovázejí. Školám je také nabídnut prostor pro jejich vlastní prezentaci. Takže mezi spoty se objevují i příspěvky zainteresovaných škol. Jedná se nejvíce o videoukázky z akcí škol, například vánoční besídky či projektové dny, které jsou zaměřeny vždy na určité, konkrétní téma. Obrázek 9: Plazmová obrazovka v centrálním komplexu školy a vysílání Školního informačního kanálu


1.2.2 Způsob systému správy prostředků ICT ZŠ Bílá cesta je smluvně vázána se dvěma firmami na správu sítě v učebnách a připojení k internetu. 1 koordinátorka ICT má vyjmuto 5 hodin týdně z pracovního úvazku na správu prostředků informačních a komunikačních technologií.

22

1.2.3 Plán navýšení prostředků ICT Na ZŠ Bílá cesta je v plánu další počítačová učebna, která by měla být zároveň vybavená dataprojektorem. V ICT plánu školy je také návrh na navýšení počtu interaktivních tabulí, na které dochází, jak jsem již zmínila, i předškolní děti z přilehlé mateřské školy. Obrázek 10: Interaktivní tabule ZŠ Bílá cesta


Navyšování interaktivních tabulí je v ICT plánu školy vzhledem k narůstajícímu zájmu mateřských škol o docházku na projekt Baltík10. V příštím školním roce se předpokládá plné obsazení kabinetů a sboroven alespoň jedním počítačem či notebookem.

1.3 Vybavenost ZŠ Maxe Švabinského Teplice http://www.volny.cz/zs.msvab/ Mgr. Bc. Marie Klašková, ředitelka a manažerka základní školy s rozšířenou výukou tělesné výchovy

1.3.1 Vybavenost školy prostředky ICT a jejich využívaní Základní škola M. Švabinského má 257 žáků, 25 pedagogických pracovníků a 5 pracovníků technicko-hospodářských. Ve škole je celkem 60 osobních počítačů a 3 notebooky. Z toho pro pedagogy 8 počítačů (6 v kabinetech a 2 ve sborovně) a žádný notebook, pro technickohospodářský personál 5 počítačů a 3 notebooky. 10

Baltík – Programovací nástroj pro děti a mládež.

23

Na této škole jsou 2 počítačové učebny po 16 počítačích. Pro žáky je tedy k dispozici 32 počítačů. Obrázek 11: Počítačová učebna I, ZŠ M. Švabinského

Zdroj: Mgr. Bc. Marie Klašková, ředitelka ZŠ M. Švabinského, vlastní úprava

Dle sdělení koordinátora ICT školy je tato učebna určena pro výuku prvního stupně. Je tedy využívána k výuce všech předmětů. Tato počítačová učebna je vybavena 16 osobními počítači, 1 tiskárnou a 1 dataprojektorem. V odpoledních hodinách je jednou týdně využita zájmovým počítačovým kroužkem a jedenkrát školní družinou. Ostatní odpolední hodiny je k dispozici druhému stupni pro výuku předmětu Informatika. Obrázek 12: Počítačová učebna II, ZŠ M. Švabinského

Zdroj: Mgr. Bc. Marie Klašková, ředitelka ZŠ M. Švabinského, vlastní úprava

24

Počítačová učebna je vybavena 16 osobními počítači, 1 multifunkčním zařízením, 1 tiskárnou a 1 dataprojektorem. Slouží výhradně výuce žáků druhého stupně ve všech předmětech dopoledního i odpoledního vyučování. Dalších 15 tříd je vybaveno po 1 počítači, který mohou užívat jak pedagogové, tak i žáci. Interaktivní tabule je ve 3 třídách a dataprojektor ve 4 učebnách. Škola vlastní 5 samostatných tiskáren a 2 multifunkční zařízení. Všechny počítače pracují ve školní síti. Internet je možno využít na všech počítačích školy. Tabulka 3: Přehledný seznam všech sledovaných položek a prostředků ICT na ZŠ M. Švabinského

Sledovaná položka

Počet/ano-ne/ Plán ICT na rok 2008 až 2009

Žáci

257


25


5

Osobní počítače

60

Notebooky



2


15


3

Dataprojektory


Tiskárny

5


2


Ano (celá škola)


Ano Zdroj: vlastní úprava

Tabulka slouží jako souhrn mnou vybraných a sledovaných položek a výhledových plánů základní školy Maxe Švabinského na navýšení prostředků ICT.

1.3.2 Způsob systému správy prostředků ICT ZŠ M. Švabinského je smluvně vázána s jednou firmou na správu sítě a připojení školy k internetu. 1 koordinátor má vyjmuty 3 hodiny z pracovního úvazku týdně na správu prostředků ICT.

25

1.3.3 Plán navýšení prostředků ICT ZŠ Maxe Švabinského má v plánu navýšení počtu dataprojektorů a notebooků k výkonu přímé práce pedagogů.

1.4 Vybavenost ZŠ Košťany http://zskostany.ic.cz/ Mgr. Milan Sanitrik, ředitel základní školy venkovského typu

1.4.1 Vybavenost školy prostředky ICT a jejich využívaní Základní škola Košťany má 186 žáků, 13 pedagogických pracovníků a 3 technickohospodářské pracovníky. Ve škole je celkem 19 osobních počítačů a 3 notebooky. Z toho pro pedagogy 5 počítačů a 1 notebook, pro technicko-hospodářský personál 2 počítače a 2 notebooky. Pro žáky je k dispozici 1 počítačová učebna s 12 počítači. Obrázek 13: Počítačová učebna ZŠ Košťany


Počítačová učebna je vybavena 12 osobními počítači a 1 tiskárnou. Slouží k výuce všech předmětů prvního i druhého stupně v dopoledních i odpoledních hodinách. Jedenkrát v týdnu je učebna k dispozici v odpoledních hodinách počítačovému kroužku. Jednotlivé třídy počítači vybaveny nejsou. Rovněž tak kabinety jsou bez počítačů. Ve sborovně je vyučujícím k dispozici 1 počítač a 1 notebook. Ve 2 třídách jsou umístěny interaktivní tabule. Dataprojektor škola zatím k dispozici nemá. 26

Dále škola vlastní 3 samostatné tiskárny a 2 multifunkční zařízení. Zasíťovaná je pouze počítačová učebna. Internet je dostupný na všech počítačích. Tabulka 4: Přehledný seznam všech sledovaných položek a prostředků ICT na ZŠ Košťany

Sledovaná položka

Počet/ano-ne/ Plán ICT na rok 2008 až 2010

Žáci

186


13


3

Osobní počítače

19

Notebooky



1 Plán ICT– 1 nová učebna




2

Dataprojektory


Tiskárny

3


2


Ano (učebna) Ano



Tabulka slouží jako souhrn mnou vybraných a sledovaných položek a výhledových plánů základní školy Košťany na navýšení prostředků ICT.

1.4.2 Způsob systému správy prostředků ICT Tato škola není s nikým smluvně vázána. Prostředky informačních a komunikačních technologií jsou spravovány 3 koordinátory, kteří mají každý vyjmutu 1 hodinu z pracovního úvazku týdně.

1.4.3 Plán navýšení prostředků ICT Na ZŠ Košťany je v plánu vybudování počítačové učebny pro 1. stupeň, které je zkomplikováno půdní přestavbou, čímž se počítačová učebna velmi prodraží. Dále je naplánováno pořízení dataprojektoru a vybavení všech tříd alespoň jedním počítačem. Nákup notebooků pro jednotlivé vyučující je vizí do budoucna dle finančních možností školy.

27

1.5 Porovnání vybavenosti vybavenosti prostředky ICT na sledovaných školách Všechny tři porovnávané základní školy jsou vybaveny přiměřeně svým finančním možnostem. Nicméně do budoucna je plánováno plánováno,, jak je již výše uvedeno, rozšíření íření vybavenosti prostředky informačních a komunikačních technologií rozličnými směry na všech, mnou porovnávaných, základních školách. školách Jedná se například o pořízení hlasovacího zařízení zařízení.

1.5.1 Znázornění vybavenosti všech tří škol prostředky ICT Pro lepší znázornění jsem vytvořila grafy, graf které teré porovnávají vybavenost tří sledovaných sledovaných základních škol obvyklými komponenty informačních a komunikačních technologií. technologií Obrázek 14:: Srovnání počtu žáků a vybavenost škol osobními počítači

600

527

500 Počet žáků

400 257

300

Celkový počet osobních počítačů 186

200 100

94 77

60 47

Počet osobních počítačů vyhrazených žákům 19 12

0 ZŠ Bílá cesta

ZŠ Švabinského

ZŠ Košťany


Z uvedeného grafu lze konstatovat, že ZŠ Bílá cesta a ZŠ M. Švabinského jsou poměrně shodně vybaveny vybaveny osobními počítači k poměru počtu žáků na těchto školách. Jedná se zhruba o 5 krát menší množství osobních počítačů než je množství žáků. Na ZŠ Košťany je to však skoro 10 krát menší množství osobních počítačů než je množství žáků. Poměr mezi osobními počítači celkem a osobními počítači vyhrazených žákům je totožný u ZŠ Bílá cesta a ZŠ M. Švabinského a to tak, že prakticky dvě třetiny osobních počítačů jsou vyhrazeny žákům. Opět musím upozornit na horší výsledek ZŠ Košťany Košťany.

28

Lze ze totiž konstatovat, že na této škole je pro žáky vyhrazena pouze nepatrně větší polovina osobních počítačů. Obrázek 15:: Porovnání počtu počítačových učeben, učeben s interaktivní interaktivní tabulí a dataprojektorem 8 8 7 6 5 5 Počet počítačových učeben 4

Počet interaktivních tabulí 3

3 Počet dataprojektorů

3 2

2

2

2 1 1 0 0 ŽŠ Bílá cesta

ZŠ Švabinského

ZŠ Košťany


Porovnání učeben, vybavených osobními počítači, interaktivními tabulemi a dataprojektory nám umožní posoudit tento graf. Nejvíce učeben s prostředky ICT má ZŠ Bílá cesta, nejméně ZŠ Košťany. Při výpočtu poměru mezi počtem žáků, viz předchozí tabulka, a počtem odborných učeben docházíme k opětovnému zjištění o horším výsledku ZŠ Košťany. Zatímco u ZŠ Bílá cesta a ZŠ M. Švabinského připadá na jednu tuto učebnu zhruba 30 žáků, na ZŠ Košťany je to skoro 60 žáků na jednu odbornou učebnu ICT..

1.5.2 Vyhodnocení vybavenosti škol prostředky prostř ICT Vybavení jakékoli organizace prostředky informačních a komunikačních technologií je ovlivněno vždy několika závažnými faktory. Například finančními možnostmi subjektu,, osobním přístupem zainteresovaných zainteresovaných osob, lokalitou či specializací organizace. Tyto to aspekty se nevyhýbají ani základnímu školství. Následující tabulka přináší souhrnný přehled přehled tří základních škol, na kterých je proveden průzkum vybavenosti prostředky informačních a komunikačních technologií technologií.. Umožňuje porovnání a vyhodnocení průzkumu vybavenosti základního školství prostředky ICT. 29

Tabulka 5: Přehledný souhrn vybavenosti sledovaných tří základních škol prostředky ICT

Sledovaná položka

Počet, ZŠ

Počet, ZŠ

Počet, ZŠ

Bílá cesta

M. Švab.

Košťany

Žáci

527

257

186


42

25

13


7

5

3

Osobní počítače

94

60

19

Notebooky

22

3

3


3

2

1


12

15

0


5

3

2

Dataprojektory

8

4

0

Tiskárny

13

5

3


7

2

2

učebny

učebny

učebna

Ano

Ano

Ano

Počítačová síť Internetové připojení Zdroj: vlastní úprava

ZŠ Bílá cesta a ZŠ Maxe Švabinského jsou shodně vybaveny prostředky informačních a komunikačních technologií. U obou škol platí, že zhruba dvě třetiny osobních počítačů jsou vyhrazeny žákům. ZŠ Košťany uvolnila pro potřeby žáků něco přes polovinu osobních počítačů. Podobné je to i u počtu odborných učeben v poměru na množství žáků ve škole, kdy je opět stejná situace u ZŠ Bílá cesta a ZŠ M. Švabinského. Na jednu odbornou učebnu připadá asi 30 žáků. V případě ZŠ Košťany je to dvojnásobný počet, tedy 60 žáků na jednu odbornou učebnu. Lze konstatovat, že je zde patrná odchylka školy venkovského typu od dvou speciálních základních škol, které jsou lépe vybaveny osobními počítači i počítačovými a odbornými učebnami. Co se týká interaktivních tabulí, jsou jimi základní školy vybaveny nedostatečně vůči poměru k počtu žáků, zvláště na prvním stupni základních škol by jich bylo potřeba větší množství, 30

protože se jedná o výukovou pomůcku informačních a komunikačních technologií, kterou mají jak pedagogové, tak žáci ve velké oblibě. Výuka dostává díky interaktivním tabulím zcela nový rozměr. Dataprojektorů vlastní nejvíce specializovaná škola na vývojové poruchy učení, škola venkovského typu nemá zatím žádný. Co se týče notebooků, je specializovaná škola vybavena nejlépe, protože právě zde je kladen největší důraz na kvalitní a vysoce propracovanou přípravu pedagoga vzhledem k tomu, že vyučuje ve specializovaných třídách. Také se tato škola zaměřila na podporu činností pedagoga a snaží se mu vycházet maximálně vstříc ohledně další vybavenosti prostředky informačních a komunikačních technologií. Jak jsem uvedla již v úvodu této kapitoly, vybavenost prostředky ICT jakékoli organizace, tedy i základní školy, je ovlivněna vždy několika omezeními. V případě zde sledovaných tří základních škol se domnívám, že ZŠ Košťany, škola venkovského typu, nemá takové finančními prostředky jako zbylé dvě školy, protože jednak není ničím, na rozdíl od ZŠ Bílá cesta a ZŠ M. Švabinského, speciální a také se jí nedostává takový sponzoring11 jako školám městského typu. Připouštím i možnost, že velké či větší školy, respektive s větším počtem pedagogů, lépe uspějí při výběru státem dotovaných projektů, z čehož plynou do škol nemalé finanční prostředky. Je možné se tedy domnívat, že nedostatky finančních prostředků jsou způsobeny rizikovými faktory, jako je lokalita školy, velikost školy, respektive počet pedagogů či speciálnost školy. Rozhodně se nedomnívám, že se jedná o selhání lidského faktoru. Znám se osobně s vedením sledovaných základních škol a vím, s jakým úsilím shánějí finanční prostředky na vybavenost svých škol prostředky ICT.

11

Sponzoring – dobrovolná podpora, zpravidla finanční.

31

2.

Průzkum potřeb a požadavků ZŠ na prostředky

ICT Provedla jsem průzkum potřeb a požadavků na prostředky informačních a komunikačních technologií u pedagogických a technicko-hospodářských technicko hospodářských pracovníků škol a v neposlední řadě stejný průzkum u žáků na využívání prostředků informačních a komunikačních technologií prostřednictvím dotazníků,, které jsem pro potřeby průzkumu vytvořila. vytvoř Viz příloha č. 1, 2, 3. Poznatky, ohledně potřeb a požadavků na prostředky informačních a komunikačních technologií, jsem získala z řízených rozhovo technologií, ozhovorů rů s pedagogickými a technicko technicko-hospodářskými hospodářskými pracovníky, kteří si přáli odpovídat anonymně. anonymně. S žáky jsem vedla také řízené rozhovory ohledně potřeb a požadavků na prostředky informačních a komunikačních technologií.

2.1 Pedagogičtí edagogičtí pracovníci V rámci průzkumu byli požádáni pedagogičtí pracovníci ze všech tří vybraných základních škol o vyplnění dotazníku. Otáz Otázky z dotazníků jsou vždy uvedeny nad obrázkem grafu a jsou vyznačeny kurzívou. Zúčastnilo se celkem 61 pedagogů z 80. Viz příloha č. 1. Máte doma k dispozici počítač? Obrázek 16:: Skupiny dotazovaných pedagogů ohledně dostupnosti počítače z domova

57 60 50 Vlastní

40 30

Školou zapůjčený notebook

20

Ne

20

4

10 0 Počet pedagogů


Graf nám ukazuje, že počítač nemají doma k dispozici pouze 4 pedagogové z dotázaných. Více než polovina pedagogů má doma počítač vlastní, zbylá část dotázaných užívá doma

32

školou zapůjčený notebook k přímému výkonu svého povolání, tedy k tvorbě příprav na výuku a k svému dalšímu sebevzdělávání. Dle grafu graf je situace v tomto případě uspokojující. Kolik hodin týdně trávíte u počítače? Obrázek 17:: Počet hodin strávených pedagogy týdně u počítač počítače

19 17

20

2 hodiny

13

15

5 hodin 7

10

7 hodin

5

12 hodin

5

Více než 12 hodin 0 Počet pedagogů

Zdroj: vlastní úprava.

Nejvíce, 49 pedagogů tráví týdně u počítače 7 až více hodin. Zprůměrovat tyto údaje nelze vzhledem k veličině „více“. Stejně tak jako tomu je u několika následujících grafů, grafů, zahrnující tuto položku. položku Kolik hodin týdně trávíte u počítače při přípravě na výuku? Obrázek 18:: Počet hodin strávených pedagogy na počítači při přípravě na výuku

32

35 30

2 hodiny

25

3 hodiny

16

20

4 hodiny 15

10 hodin

8 10

Více než 10 hodin

4 1

5 0 Počet pedagogů


Při přípravě na výuku uvádí pedagogové nejčastěji 3 až 4 hodiny. Což se může jevit jako celkem malá hodnota. hodnota Musíme si však uvědomit, že většina pedagogů již má přípravy na své 33

předměty zpracovány a pouze doplňují či obměňují stávající data. V úvahu přichází také varianta, že si pedagogové mezi sebou přípravy vzájemně předávají, předávají, čímž si také ušetří čas s přípravou již v minulosti zpracovaných materiálů. Kolik hodin týdně trávíte u počítače k sebevzdělávání? Obrázek 19: Počet očet hodin strávených pedagogy týdně u počítače k sebevzdělávání

24 25 18

20

2 hodiny 4 hodiny

15

10

10

5

7 hodin 10 hodin

4

5

Více než 10 hodin

0 Počet pedagogů


Pro přímé sebevzdělávání u počítače obětují vyučující nejčastěji 2 až 4 hodiny týdně. týdně Jak je však z grafu vyplývající, jsou zde diametrální rozdíly. Především začínající pedagogové tráví mnohem více času u počítače k sebevzdělávání. Máte doma doma připojení k internetu? Obrázek 20: 20: Možnost internetového připojení pedagogů z domova

55 60 Ano

40 6

20

Ne

0 Počet pedagogů


Připojení na internet z domova nemá pouhých 6 pedagogů. Takřka 90 % tedy tuto možnost připojení k internetu z domova má. Jedná se o velmi velmi pozitivní informaci. Dokáži si představit situaci, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy finančně pomůže školám 34

s vybavením notebooky pro zefektivnění jejich přímé pedagogické činnosti v rámci projektu Infrastruktura Co si představit neumím je, že by Ministerstvo školství, mládeže a Infrastruktura. tělovýchovy dotovalo pedagogům připojení k internetu z domova. Máte možnost v zaměstnání využívat internet? Obrázek 21:: Možnost využívání internetového připojení pedagogy ze zaměstnání

100

61 Ano

50

0

Ne

0 Počet pedagogů


Nejsrozumitelnější graf. 100 % všech dotázaných pedagogů má ve škole možnost připojení k internet ze všech internetu ech osobních počítačů. Tento výsledek je velmi pozitivní. pozitivní. Využíváte internetové komunikační softwary při výuce? Mezi nejčastěji požívané informační softwary (sítě) patří: •

E-mail

Elektronická pošta, je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační omunikační systémy. •

Skype

Skype je peer-to to-peer12 program, který umožňuje provozovat internetovou telefonii a Instant messaging. Tyto dvě funkce umožňují uživatelům telefonovat, zasílat zprávy a soubory mezi messaging. uživateli této sítě zdarma. •

ICQ

Funkce programu ICQ zahrnují posílání textových zpráv, offline posílání zpráv, chatování ve více uživatelích, omezené odesílání SMS zpráv zdarma, posílání souborů, pohlednic. pohlednic Dále ále umožňují vyhledávání uživatelů uživatelů podle přezdívky (nicku). • 12

MSN

Peer peer vyjadřuje doslova rovný s rovným. Peer-to-peer

35

MSN (nebo také Microsoft Network) je kolekce internetových služeb společnosti Microsoft.. První poskytovanou služnou byla e-mailová e mailová schránka. Slovo MSN se vžilo hlavně jako synonymum k MSN Messenger essenger.. Je vázáno na e-mailovou mailovou adresu, která je vyplněna při registraci uživatele. Obrázek 22:: Využívání internetových komunikačních softwarů pedagogy při výuce

48 50 E--mail

40

Skype 30

21

ICQ

15

20

13 2

10

MSN Ne

0 Počet pedagogů


Používání internetových komunikačních softwarů během výuky se brání 21 % pedagogů. Ostatní pedagogové tuto možnost využívají i v několika kombinacích internetových komunikačních softwarů k přeposílání učebních dokumentů. Nejmarkantněji je využíván e-mail, mail, nejméně Messenger (MSN). (

2.1.1 Výhody užívání prostředků ICT Většina pedagogů se shodla v naprosté nevyhnutelnosti využívání prostředků ICT v prostředí dnešního školství. školství Největší výhodou užívání prostředků ICT je možnost vytváření přehledných databází žáků, učebních materiálů, testů a materiálů, které pedagog potřebuje k výkonu svého povolání. Díky prostředkům ICT může pedagog prostřednictvím internetového internetového připojení jení vyhledávat vyhledávat potřebná data, informace a materiály na nejrůznějších webových stránkách. Dokumenty si může tisknout, kopírovat nebo skenovat. Prostředky ICT výrazně zlepšují způsob výuky i přípravu na výuku jako takovou. Další výhody výhody spatřují pedagogové především v interaktivnosti výuky, v aktivnějším zapojení žáků a ve zvýšení objemu dat možných k výuce. Žáci skutečně více spolupracují, pokud výuka probíhá na počítačích, interaktivních tabulích či za pomoci dataprojektorů. 36

Připadají si mnohem nezávislejší než při běžné hodině. Je to naprosto logické a pochopitelné, protože na počítačích jsou dnes již žáci zvyklí pohybovat se naprosto přirozeně. Ztrácejí ostych, a tím se do výuky mnohem lépe zapojí. Zvyšují si nejen znalosti ale i sebevědomí. Vytvořit u žáka toto spojení je cílem každého vyučujícího. Pokud mu tento cíl napomůže dosáhnout využívání prostředků informačních a komunikačních technologií, jedná se o výhodu nespornou. Výhodou je jistě i možnost přípravy na výuku, kterou pedagog již nemusí provádět jen nutně přímo na pracovišti, ale i doma pomocí notebooku nebo osobního počítače. Zvolí si dobu, která mu vyhovuje, zároveň pohodlnější a klidnější prostředí. Čas vynaložený na přípravu výuky a tempo práce si také ovlivňují jednotliví pedagogové individuálně. Vzhledem k vybavení škol prostředky informačních a komunikačních technologií a možnosti přístupu na internet má vyučující k dispozici nepřeberné množství výukových programů či portálů, poskytujících dostatek vzdělávacích materiálů a testů s následným vyhodnocením, což je přijímáno se snad největším povděkem. Již není nutné sáhodlouze vymýšlet a vypracovávat písemné testy a k nim patřičnou klasifikaci. Vše je možno nalézt na příslušných webových stránkách, kde je možné použít stávající testy či „ušít“ test na míru. Následné vyhodnocení je součástí testu, takže nelze diskutovat o případné zaujatosti pedagoga či o nespravedlivém ohodnocení testovaného. Výhody přípravy na výuku a výuky samotné s užitím prostředků ICT kvitují především pedagogové mladší generace, kteří jsou zvyklí pracovat s počítači od dětských let. Generace, která tuto možnost neměla, musí vynaložit větší úsilí. Přesto se drtivá většina pedagogů shodla, že bez prostředků ICT je současná výuka nemyslitelná. Používání prostředků informačních a komunikačních technologií má také tu výhodu, že vede pedagogy k neustálému sebevzdělávání.

2.1.2 Nevýhody užívání prostředků ICT Vzhledem k anonymitě dotazovaných kolegů jsem získala překvapivě upřímné vyjádření. Někteří pedagogové přiznávají, že užívání prostředků informačních a komunikačních technologií jim přineslo, krom velké řady výhod i některé nevýhody, jako například navýšení objemu množství práce. Mají své běžné frontální výukové hodiny, kde musí absolvovat se žáky výklad náplně učiva a paralelně ještě výuku na počítačích. Což jim zabere dvojnásobný čas přípravy na výuku. 37

Toto je především problém předmětů, jako je Český jazyk, Matematika, Fyzika a Chemie, kde odborný výklad nelze zkrátit. Vyučující ostatních předmětů tento problém většinou nezmiňují, protože frontální výukou mohou trávit méně času a více se věnovat využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. V několika diskuzích na webových portálech jsem četla řadu příspěvků, zda počítačové učebny ano či ne nebo zda vybavit i odborné předmětové učebny počítači. Z rozhovorů s kolegy jsem zjistila, že většina by se přikláněla k názoru, že by bylo samozřejmě lepší vybavit i odborné předmětové učebny prostředky informačních a komunikačních technologií. Jedná se totiž o problém se ztrátou výukového času při přemísťování do počítačové učebny a rozptýlení pozornosti žáků. Tento problém se může jevit jako banální, ale následným rozborem situace zjistíme, že tomu tak není. Probíhá výklad, frontální výuka. Následuje doba k přesunu do počítačové učebny, kde bude pokračovat výuka na počítačích. Žáci si musí připravit všechny své věci a opustit učebnu ve stavu, aby do ní mohla přijít další třída. Následuje přesun do počítačové učebny. Po příchodu si žáci obsadí místa u počítačů a opět trvá určitý čas, než se zklidní a začnou se soustředit. Tímto přesouváním je možná ztráta i 10 minut. Vezmeme-li v úvahu, že jsou předměty, které se vyučují jen 1krát týdně 45 minut, jde o časovou ztrátu nezanedbatelnou. Další nevýhodu, která je zprostředkována využíváním prostředků ICT, spatřují vyučující paradoxně ve velkém množství výukových programů, portálů, elektronických materiálů, testů a podobně. Shodují se na tom, že jim zabere velké množství času studování těchto jednotlivých souborů, aby našli to, co právě hledají a potřebují. Takže příprava na výuku, aby byla skutečně kvalitní a k věci, jim zabírá mnohem více času. Asi třetina vyučujících bohužel přiznala, že někteří žáci dokáží s prostředky ICT manipulovat daleko lépe než vyučující samotní, a to je často přivádí do trapných situací. Jedná se většinou o kolegy mé generace, kteří se museli ICT přizpůsobit bez dřívějších poznatků Přesto se většina dotázaných pedagogů jednoznačně shodla v konstatování, že výhody naprosto převažují nad nevýhodami využívání prostředků informačních a komunikačních technologií.

2.1.3 Potřeby a požadavky na prostředky ICT Je velmi důležité vést diskuze mezi koordinátorem ICT a pedagogy. Následně mezi koordinátorem, vedením školy a v případě smluvně najatých správců, samozřejmě i s nimi. 38

Tím je zaručeno, že se nebude bezhlavě nakupovat hardware a software jen proto, že na ně jsou momentálně vyčleněny finanční prostředky. Takovéto situace se objevovaly často. V dnešní době, kdy přibylo i ve školství odborníků ohledně informačních a komunikačních technologií, je již situace o poznání lepší. Nakupují se smysluplné komponenty, přesně podle požadavků a potřeb pedagogů, které nezůstávají ležet ladem a jsou využívány ve všech vyučovacích předmětech. Mnoho z dotázaných je spokojeno se stávajícím stavem vybavenosti prostředky ICT na škole. Jedná se opět o mou generaci vyučujících, která zažila dobu, kdy škola vlastnila jen například 1 počítač a 1 tiskárnu. Je tedy logické, že stávající vybavení se jim zdá dostatečné. Většina kolegů mladší generace by měla požadavky na výkonnější počítače a celkově modernější hardware. Vesměs se ale dá říci, že navýšení prostředků informačních a komunikačních technologií by uvítali všichni vyučující. Požadavkem, ale i potřebou pedagogů je změna uživatelské nastavení. Nejsou spokojeni se stávajícím stavem, kdy mají všichni pedagogové stejný přihlašovací uživatelský účet. To znamená, že pedagog má vždy data uložena pouze v konkrétním počítači a musí si stále svá data ukládat na flash disk13 a vždy na jiném počítači znovu své dokumenty a materiály kopírovat a aktualizovat. Interaktivní tabule, dataprojektor, počítač a tiskárna v každé učebně je zatím stále jen v plánech do budoucna. Nesporné výhody, které by takto vybavené učebny poskytly, jsou zřejmé. Žáci by neztráceli pozornost a vyučovací hodina by měla spád a tolik požadované změny činností. Výuková hodina by byla sice jistě ještě kvalitnější než nyní, protože by odpadly dlouhé přesuny z klasické třídy do počítačové učebny, ale myslím si, že na takovou situaci, kdy bude každá učebna vybavena alespoň jedním počítačem, interaktivní tabulí, dataprojektorem a tiskárnou si ještě musíme nějaký čas počkat. Mezi další požadavky či potřeby zařazovali pedagogové větší množství multifunkčních zařízení vhodných pro tisk, skenování a kopírování. Převážná část pedagogického sboru se shodla v požadavku na zavedení informačního systému školy, který by zprostředkovával možnou komunikaci pedagoga s rodiči žáků či žáky samotnými. Pedagogové navrhovali, že by bylo vhodné například díky informačnímu systému (IS) poskytnout elektronickou podobu učebních dokumentů a materiálů, použitých ve výuce.

13

Flash disk – paměťové zařízení.

39

Tyto podklady si žáci mohli stahovat a dále s nimi pracovat. Pojem Pojem informační systém je podrobněji popsán v kapitole 2.4.1. 2.4.1 K potřebám pedagogů patří i větší mobilita prostředků ICT. Tedy Tedy požadavek, aby každý vyučující měl mě k dispozici notebook. Protože, i dle provedeného průzkumu průzkumu, ne každý pedagog má doma vlastní počítač.. Navíc N je notebook upřednostňován před klasickým počítačem. Finanční možnosti většiny škol však však toto neumožňují. neumožňují Na softwarové záležitosti si nestěžoval prakticky nikdo.

2.2 Technicko-hospodářští Technicko hospodářští pracovníci Mezi technicko-hospodářské technicko hospodářské pracovníky školy patří pracovníci ekonomického úseku a sekretariátu, kteří mají na starosti veškerou agendu agendu školy včetně účetnictví, mezd, personálních a inventurních databází. dat . Vyhotovují podklady a hlášení pro potřeby školských, obecních a finančních úřadů. Kontrolují a zajišťují bankovní styk. Podílí se na školní kultuře. Dále pak technický pracovník zajišťuje údržbu, správu a opravy budovy a příslušenství. K těmto pracovníkům také náleží vedoucí školní jídelny. Ze všech 15 oslovených odpovídalo odpovídalo 12 technicko-hospodářských technicko hospodářských pracovníků. Viz příloha č. 2. Máte doma k dispozici počítač? Obrázek 23:: Skupiny dotazovaných dotazovaných THP ohledně dostupnosti počítače z domova

12 10

11 8 Vlastní

8 6

Školou zapůjčený notebook

4

Ne

4 2 0 Počet THP


Jediný technicko-hospodářský technicko hospodářský pracovník z průzkumu nevlastní doma osobní počítač. Ostatní dotázaní pracovníci mají buď vlastní počítač, počítač nebo školou zapůjčený zapůjčený notebook. Tato informace je pozitivní.

40

Kolik hodin týdně trávíte u počítače? Obrázek 24:: Počet hodin týdně trávených THP u počítače

7 7 6 5

5 hodin 3

4 3

15 hodin

2

Více než 15 hodin

2 1 0 Počet THP


Většina dotázaných technicko-hospodářských technicko hospodářských pracovníků tráví u počítače 15 a více hodin týdně. Je to zcela pochopitelné, protože na rozdíl od pedagogů, tráví svou pracovní dobu většinou na jednom místě a to u svého pracovního stolu. Počítač mají zapnutý během celé pracovní doby. Kolik hodin týdně trávíte u počítače po v přímém výkonu práce? Obrázek 25:: Počet hodin týdně strávených THP u počítače v přímém výkonu práce

5 5 4

4 3

5 hodin

3

15 hodin

2

Více než 15 hodin

1 0 Počet THP


Necelá polovina technicko technicko-hospodářských hospodářských pracovníků stráví tráví na počítači týdně k přímému výko práce 5 hodin. Druhá část dotazovaných pracovníků uvádí 15 a více hodin. Tento výkonu rozdíl spatřuji v tom, že do technicko-hospodářských technicko hospodářských pracovníků je zahrnuta jak funkce 41

školníka tak i funkce účetní, kteří potřebují k výkonu své přímé práce na počítači zcela školníka, odlišný časový úsek. odlišný Kolik hodin týdně trávíte u počítače k sebevzdělávání? Obrázek 26: 26: Počet hodin týdně trávených THP k sebevzdělávání

9 10 8

2 hodiny

6

4 hodiny 2

4

1

6 hodin

2 0 Počet THP


Většina dotázaných uvádí 2 hodiny, 3 technickotechnicko-hospodářští hospodářští pracovníci uvádějí 4 až 6 hodin strávených týdně u počítače během sebevzdělávání. To si opět vysvětluji různorodými funkcemi. Například mzdová účetní stráví jistě více hodin sebevzděláváním, například například studiem nových zákonů, než jiní technicko-hospodářští technicko hospodářští pracovníci. Usnadňuje vám počítač přímý výkon práce? Obrázek 27:: Usnadnění přímého výkonu práce THP počítačem

10 10 8 Ano 6 2

4

Ne

2 0 Počet THP


Počítač usnadňuje přímý výkon práce práce drtivé drtivé většině technicko-hospodářských technicko hospodářských pracovníků. Pouze dvěma pracovníkům tuto výhodu výhodu počítač nepřináší. Musím znovu konstatovat, že se 42

jedná pravděpodobně o výkon konkrétní funkce. Personalista, ekonom či ve vedoucí doucí školní jídelny jistě bude ve skupině, která která uvádí využívání prostředků ICT jako velkou výhodu. Oproti tomu třeba právě školník není nadšen, že mu k jeho výkonu povolání přibyla i nutnost spravovat určitá data a informace na počítači. Máte možnost v zaměstnání využívat internet? Obrázek 28: 28: Možnost internetového připojení THP zee zaměstnání

12

15

Ano

10

Ne 5

0

0 Počet THP


Opět nejsrozumitelnější graf. V zaměstnání má 100 % technicko-hospodářských technicko hospodářských pracovníků možnost využívat internet. Jak jsem již výše naznačila, graf připojení ze zaměstnání k internetu je jediným, který toto na 100 % splňuje. Využíváte internetové komunikační softwary k přímému výkonu práce? Obrázek 29:: Využívání komunikačních softwarů THP k přímému výkonu práce

12 12 10

10 E-mail mail

8

8

Skype

6

ICQ

4

MSN

2

2

0

Ne

0 Počet THP


Oproti pedagogům využívají komunikační softwary všichni dotázaní techni technicko-hospodářští hospodářští pracovníci výrazně častěji. častěji. Nejvíce pak e-mail e mail a ICQ. ICQ V podstatě je i tato situace 43

pochopitelná. Pedagog během výkonu své profese komunikuje se žáky, kteří jsou fyzicky přítomní. Technicko-hospodářský pracovník však musí komunikovat se vzdálenými subjekty a vzhledem k rychlosti spojení elektronickou cestou je jasné, že bude tedy tyto komunikační softwary využívat hojněji.

2.2.1 Výhody užívání prostředků ICT Pro přímou práci technicko-hospodářských pracovníků má užívání prostředků ICT mnohé výhody. Mezi největší výhody patří možnost vytváření databází, které usnadňují evidenci potřebných dat. Jejich snadnou aktualizaci, vyhledávání, zpracování, tisk, kopírování či skenování. Ať už se jedná o mzdové, osobní, účetní, inventární či jiné databáze. Kancelářský balík Microsoft Office přináší technicko-hospodářským pracovníkům dokonce několik výhod najednou. Je to soubor programů, z nichž jsou nejvíce využívány programy Microsoft Office Word, textový editor pro tvorbu dokumentů, Microsoft Office Excel pro tvorbu tabulkových databází a Microsoft Office Powerpoint, který umožňuje vytvářet obrázkové prezentace. Tyto programy, pro svou uživatelskou vstřícnost a dobrou navigaci, jsou nejčastěji využívanými programy technicko-hospodářskými pracovníky. Jako další výhodu zmiňují dotazovaní pracovníci rychlou dostupnost dokumentů a souborů v elektronické podobě. Odpadá zdlouhavé a nepřehledné vyhledávání dokumentů v kartotékách či archivech. Samozřejmostí je využívání tiskáren, kopírek a skenerů. Bez těchto prostředků ICT je výkon jejich práce nemyslitelný. Možnost tištěných výstupů se stává stěžejní výhodou užívání prostředků ICT. Dalším plusem je pracovníky označovaná možnost elektronické pošty, která zrychluje možnost přenosu dat a informací mezi jednotlivými aktéry. Velkou výhodou je čtečka čárových kódů, která umožňuje provádět inventury mnohem pohodlněji a efektivněji, než tomu bylo dříve. Aplikační software, který je pořizován podle konkrétních potřeb jednotlivých skupin uživatelů, je další zjevnou výhodou. Pořízením takovýchto programů se zjednodušily a zautomatizovaly jednotlivé pracovní postupy technicko-hospodářských pracovníků. 44

2.2.2 Nevýhody užívání prostředků ICT Nikdy jsem se hlouběji nezajímala o konkrétní činnosti technicko-hospodářských pracovníků. Byla jsem proto překvapena, že jsem se z dotazování dozvěděla i některé nevýhody využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. Prakticky všichni technicko-hospodářští pracovníci se shodli na tom, že stále přibývá nutnost zpracovávání nových dokumentů. Nárůst velkého množství nových formulářů mi potvrdili technicko-hospodářští pracovníci na všech třech sledovaných základních školách. Byla jsem informována, že se jedná většinou o formuláře s podobným obsahem, tudíž jsou vyplňovány, zpracovávány a uchovávány v podstatě duplicitně. Mezi nevýhody užívání prostředků ICT zařadili dotazovaní pracovníci zajímavou informaci, a to fakt, že stále se vyvíjející prostředky informačních a komunikačních technologií jsou pro svou složitost náročné pro koncové uživatele. Jedná se především o multifunkční zařízení. Často, při pořízení nového takovéhoto zařízení, je nutné provést odborné proškolení pracovníků. Technicko-hospodářští pracovníci uvádí, že i přes toto proškolení nedokáží využívat všechny funkce nabízené multifunkčním zařízením. Technicko-hospodářští

pracovníci

mezi

nevýhody,

spojené

s užíváním

prostředků

informačních a komunikačních technologií, uvedli i některé zdravotní problémy. Nejedná se však o přímou nevýhodu prostředků ICT jako takových, spíše je myšleno pořízení nevhodného kancelářského nábytku, špatného osvětlení nebo neuváženého rozmístnění jednotlivých prostředků informačních a komunikačních technologií.

2.2.3 Potřeby a požadavky na prostředky ICT Při pořizování nových prostředků informačních a komunikačních technologií se stává, že je zakoupen určitý komponent, který není zcela odpovídající potřebám technicko-hospodářských pracovníků. Mezi požadavky tito pracovníci zařadili tedy potřebu větší spolupráce s koordinátorem ICT. Koordinátor ICT by měl tedy jednat s technicko-hospodářským pracovníkem a formou dotazování zjistit, co konkrétní pracovník k výkonu své profese potřebuje. Ať už se jedná o softwarové či hardwarové komponenty. Pokud, před pořízením potřebných prostředků ICT, měli možnost přesně popsat, co od pořizované komponenty požadují, byli vždy s výsledkem

45

spokojeni a skutečně jim to práci zefektivnilo a urychlilo. Bez předchozí konzultace většinou spokojeni nebyli. Mezi další požadavky technicko-hospodářských pracovníků patřilo i to, že by rádi ukládali některé méně důležité dokumenty pouze na paměťové nosiče nikoli tedy i papírově. Tímto dvojím ukládáním se jen dál plní archivy, které se po určité době likvidují. Návrat k některým těmto materiálům je minimální. Proto se shodně domnívají, že elektronické kopie by u vybraných materiálů mohly stačit. Ani na jedné škole neproběhl dosud jakýkoli e-learningový kurz. Což by uvítali všichni pracovníci nejen technicko-hospodářští, i když to byli právě oni, kteří toto vznesli jako požadavek využívání ICT. „E-learning – elektronické vzdělávání - je možné definovat jako specifickou formu výuky, která využívá multimediální počítačové kurzy a moderní způsoby jejich distribuce. E-learningový kurz pak spojuje možnosti výkladu pomocí textů, animací, audio i video sekvencí a elektronické komunikace. Řečeno stručně a velmi jednoduše, e-learning není nic jiného než efektivní využívání moderních informačních a komunikačních technologií, jejichž primárním úkolem je zvýšit kvalitu a dostupnost vzdělávání“ (4). Jedním z požadavků technicko-hospodářských pracovníků bylo pořízení informačního systému školy, kam chtějí umisťovat určité dokumenty, pro jejich zpřístupnění široké veřejnosti a zároveň aby poskytli potřebné informace rodičům žáků. Jedná se o například o dokumenty o pracovní době sekretariátu školy pro veřejnost, telefonní kontakty na školu, provozní dobu školní jídelny či zveřejnění jídelního lístku. Samozřejmě, že tyto dokumenty jsou uvedeny na webových stránkách školy, ale chybí zpětná vazba.

2.3 Žáci Celkový počet žáků na zmíněných 3 základních školách je 970, vzhledem k tomu, že průzkum nebyl prováděn na 1. stupních základních škol a také vzhledem k absenci a nechuti některých žáků odpovídat, mám zjištěný průzkum pouze u 327 žáků. Viz příloha č. 3.

46

Máš doma k dispozici počítač? Obrázek 30:: Skupiny dotazovaných dotazovaných žáků ohledně dostupnosti počítače z domova

316 350 300 250 200 150 100 50 0

Ano Ne 11

Počet žáků


Pouhá 3 % žáků nemají doma k dispozici počítač. Z čehož jasně vyplývá, že žáci jsou skupinou, která má nejméně problémový přístup k počítači. Kolik hodin týdně trávíš u počítače? Obrázek 31:: Počet hodin trávených žáky týdně u počítače 158 160 140

1 hodina

120

2 hodiny

100

4 hodiny

80 60

34

40 20

5 hodin

55

10

8 hodin

37 19

14

12 hodin Více neř 12 hodin

0 Počet žáků


Více než polovina žáků tráví týdně 12 a více hodin na počítači. Další silnou skupinou žáků je ta, která tráví na počítači týdně 4 až 8 hodin. Ostatní žáci se pohybují v rozmezí 1 až 6 hodin. Jedná se s největší pravděpodobností o žáky, kteří nemají doma možnost přístupu k počítači a tak uvádějí pouze čas, který stráví na počítačích ve škole. 47

Kolik hodin týdně trávíš u počítače při přípravě do školy? školy Obrázek 32:: Počet hodin trávených žáky týdně u počítače při přípra přípravě na výuku

176

200

0 hodin

133

150

1 hodinu 2 hodiny

100

4 hodiny 50

15

2

1

Více než 4 hodiny

0 Počet žáků


Průzkum ukázal, že 97 % dotázaných žáků tráví přípravou do školy u počítače pouze 1 až 2 hodiny týdně. Toto číslo se mi zdá poměrně nízké. nízké. Je to skutečně velmi malá část z celkového času,, stráveného žáky u počítače týdně. Je tedy patrno, že počítač využívají převážně k jiným činnostem nnostem než ke studiu. Kolik hodin týdně trávíš u počítače během výuky? Obrázek 33:: Počet hodin trávených žáky týdně u počítače během výuky

140

126

120 100

90

2 hodiny

79

4 hodiny

80 60

32

6 hodin Více než 6 hodin

40 20 0 Počet žáků


Graf nám ukazuje, že 90 % žáků tráví týdně během výuky 2 až 6 hodin hodin u počítače. Což Což se mi jeví jako nedostačující, nedostačující vzhledem k vybavenosti jednotlivých základních škol nejen hardwarovými ale především softwarovými komponentami. hardwarovými, komponentami. Pouze 32 žáků pracuje ve výuce týdně více jak 6 hodin s počítačem. počítačem 48

Máš doma připojení k internetu? Obrázek 34:: Možnost žáků internetového připojení z domova

285 300 250 Ano

200

Ne

150 42

100 50 0 Počet žáků


Možnost připojení k internetu z domova uvedlo 88 % dotázaných žáků. Vzhledem ke grafu ohledně možnosti přístupu žáků k počítači z domova, domova, který uvádí, že tuto možnost má 97 % žáků viz Obrázek 30,, je tedy patrné, že skoro 10 % žáků, kteří mají doma k dispozici počítač, žáků, nemá možnost internetového připojení. připojení. Označila bych to za neznepokující informaci. Máš možnost ve škole využívat internet? Obrázek 35:: Možnost internetového připojení žáků ve škole

400

327

300

Ano

200

Ne 0

100 0 Počet žáků


Samozřejmě že i žáci mají ze 100 % možnost připojení se ve škole k internetu. Tím se stal internet fenoménem, který je na všech ech třech sledovaných školách 100 % k dispozici. Toto zjištění je velmi příznivé, příznivé, protože tím každá ze zmiňovaných škol nabízí žákům možnost vyhledávání a zpracování dat z dnes již nezbytných internetových databází. 49

Tím je samozřejmě kladně ovlivněna výuka, která je obohacena o prvky, které by jinak škola nebyla schopna kapacitně vlastnit, tudíž by nebyla schopna je ani žákům předložit. Využíváš internetové komunikační softwary? softwary Obrázek 36: 36: Využití internetových komunikačních softwarů žáky

350

304

298

300

261

E-mail mail

250

Skype

200

ICQ

150

MSN

100

43

24

50

Ne

0 Počet žáků


Ve zkoumané skupině žáků došlo k naprosto výjimečnému grafu. grafu S rozdílem v řádu stovek překonalo využívání internetových ernetových komunikačních komunikačních softwarů jakýkoli jiný dotaz. Jak je tedy patrno, tato skupina, co se týká využívání prostředků informačních a komunikačních technologií, jasně vymezila svého favorita. Je jím internetová technologií, internetová komunikace. Domnívám se, že právě toto je způsob, jímž tráví žáci nejvíce času u počítače. Možná rizika, spojená s internetovou komunikací žáků, jsou zmíněna níže v kapitole o nevýhodách užívání prostředků informačních a komunikačních technologií žáky. Využívání internetových komunikačních softwarů žáky, mě přivedlo k ještě jednomu srovnání. Budu Budu porovnávat čísla z trochu jiného hlediska. Z celkového počtu 316 dotazovaných žáků, 24 žáci nevyužívají žádný internetový komunikační software. software Znamená to, to, že na zbývajících 292 292 žáků připadá 906 připojení k těmto komunikačním softwarů Již softwarům. iž jen jen vizuálním vizuální zhodnocením hodnocením lze konstatovat, konstatovat, že v průměru každý z těchto žáků používá 3 komunikační softwary. softwary To mě přivedlo ještě k přehlednějšímu tabulkovému porovnání. Připomeňme si tedy ještě jednou počty všech dotazovaných skupin.

50

Tabulka 6: Přehled dotazovaných skupin

Dotazovaná

Počet

Nevyužívá

Využívá

Celkový počet

skupina

dotazovaných

komunikační

komunikační

užívaných

osob

softwary

softwary

komunikačních softwarů

Pedagogové

61

13

48

86

THP

12

0

12

21

Žáci

316

24

292

906


Z této tabulky je zřejmé, že jak na pedagogy, tak i na technicko-hospodářské pracovníky připadají, na rozdíl od žáků, pouze zhruba 2 komunikační softwary. Žáci tedy asi o třetinu využívají více internetovou komunikaci než všichni ostatní dotazovaní. K tomuto tématu si dovolím ještě jednu poznámku. Zaregistrovala jsem si e-mailovou adresu, která slouží pouze pro komunikaci se žáky. Musím konstatovat, že tento způsob žáci oceňují a skutečně dochází k přeposílání zadaných úkolů, k dotazování se žáků a k vzájemné komunikaci. Z praxe vím, že žádný žák, v případě absence, nezavolá do školy, aby se z vyučování omluvil. E-mailovou formou to pro žáky však není žádný problém.

2.3.1 Výhody užívání prostředků ICT Dříve sloužily počítačové učebny pouze pro výuku předmětu Informatika. Již několik let jsou však úspěšně využívány takřka ve všech předmětech výuky, dále jsou využívány školními družinami a zájmovými počítačovými kroužky. V současnosti existuje obrovské množství kvalitních výukových programů, které žáky motivují ke zvýšenému zájmu o daný předmět. Jejich prostředí bývá uživatelsky vstřícné a má dobrou navigaci. Nenásilnou formou je žák vtažen do samého dění a sám spoluvytváří formu výukové hodiny. Dozví se spoustu zajímavých informací, které mu lépe utkví v paměti, protože je vstřebává nejen sluchem, jako při běžné frontální výuce, ale i zrakem a dejme tomu i hmatem. Kliká na myš, používá klávesnici, což se automaticky kloubí s právě prováděným zapamatováním si informací. Dobře vybraný výukový program je velkou výhodou, protože žáky baví a rádi tedy s vyučujícím spolupracují. Nespornou výhodou je, že si žáci mohou spoustu nových informací najít na internetu. Materiály, které by bylo obtížné či nemyslitelné školou vlastnit, mohou žáci bez problémů 51

najít v internetových databázích. V žácích to vzbuzuje chuť pátrat, vyhledávat a poznávat. Často se však žáci dokáží na internetu orientovat mnohem lépe při nalézání nových informací, než vyučující. Další výhodu spatřují žáci v tom, že ve vyučovacích hodinách, kdy pracují s počítačem, lze mnohem lépe diskutovat s pedagogem ve srovnání se statickým výkladem. Což skutečně mohu potvrdit. Rozhovory bývají živější, spontánnější a otevřenější. Díky informačním a komunikačním technologiím byl vytvořen zcela nový vztah mezi pedagogem a žákem. Vztah založený na větší suverénnosti žáků. Kromě obohacování slovní zásoby shledávám přednost i v rozvoji osobnosti žáka a v jeho zvyšování sebevědomí. Vzhledem k době, ve které se žáci narodili a vyrůstají, je naprosto jasné, že pohyb žáků v prostředí informačních a komunikačních technologií je mnohem přirozenější a pro ně logičtější než v předchozích generacích. Není proto možné, aby se vyhýbali získávání znalostí a dovedností v ICT. V budoucnu by měli tito žáci obrovský handicap. Je ale nutné, aby byl pobyt na počítači vhodně regulován i s jinými činnostmi mimo něj.

2.3.2 Nevýhody užívání prostředků ICT V rámci rozhovorů se žáky, jsem zjistila, že mezi nedostatky užívání prostředků informačních a komunikačních technologií řadí například pomalé internetové připojení, či zastaralý monitor. Po správném vysvětlení pojmu prostředky ICT a jejich užití, žáci konstatovali, že z tohoto pohledu jim tedy užívání prostředků informačních a komunikačních technologií žádné nevýhody nepřináší. Z praxe však vím, že užívání prostředků ICT přináší nevýhody spojené i se skupinou žáci. Jelikož žáci uvedli, že nevýhody užívání prostředků informačních a komunikačních technologií neznají a nepociťují, rozhodla jsem popsat nevýhody, spojené s užíváním ICT, jaké spatřujeme u žáků my, tedy pedagogové. Pojmenovala bych tyto nevýhody jako skryté. Nejedná se o nevýhody užívání prostředků ICT jako takových, ale o nevýhody, které jsou spojené s vlivem informačních a komunikačních technologií na žáky. Vzhledem k tomu, že se jedná o žáky základních škol, je nutné, aby užívání prostředků ICT vždy korigoval buď vyučující nebo rodič. Jak je již výše zmíněno, nejvíc času tráví žáci na počítači při internetové komunikaci. A to především v oblasti kontaktování a seznamování se. 52

Děti jsou mnohem otevřenější na internetu při chatu14, než v běžném životě. Především díky anonymitě, která je v prostředí internetu samozřejmá. Mohou se tak stát a stávají, středem pozornosti různých individuí. Vzhledem k důvěřivosti, s jakou na seznamovacích či chatových serverech komunikují, je jen krok k možnému zneužití dítěte. Znepokojující je také pohyb žáků po nevhodných či nebezpečných stránkách. Stejně jako ve škole, měl by být přístup na takové stánky blokován i z domova. Já osobně spatřuji jako velmi důležitou roli rodičů. Měli by vytvořit dítěti tak rozumné prostředí, stejně jako se o to snažíme i my ve školách, aby se nic nepřehánělo. Ani směrem zákazů a ani směrem naprosté benevolence, nezájmu a neznalosti činností dítěte. Prostředky informačních a komunikačních technologií by měly vždy zůstávat jen pomůckou. Pomůckou k rozvoji osobnosti dítěte, nikoli k potlačení svého vlastního já. Zde spatřuji jednu z dalších nevýhod užívání prostředků ICT. Spousta žáků totiž chce spoléhat a také spoléhá na to, že se nemusí nic učit, protože si vše najdou na internetu. Jen pro příklad uvedu situaci, kdy mi žák řekl, že se nemusí učit vyjmenovaná slova, protože mu přece počítač všechny pravopisné chyby označí a proč se má učit násobilku, když na každém počítači a mobilním telefonu je kalkulačka. Samozřejmě, že rychle se měnící technická společnost si žádá změnu lidského myšlení, proto je vhodné děti již od dětství připravovat na tyto změny. Je ale důležité zapojit je k učení aktivně. Novými způsoby a metodami podporovat jejich chuť učit se a komunikovat, vytvářením vhodných dovedností a znalostí. Je třeba děti připravovat na nutnost využívání informačních a komunikačních technologií v jejich každodenním životě, aby byly v budoucnu schopné tyto technologie správně nejen používat, ale i využívat. Pak mohou být nevýhody vykompenzovány výhodami užívání informačních a komunikačních technologií.

2.3.3 Potřeby a požadavky na prostředky ICT Z řízených rozhovorů se žáky druhého stupně vyšlo najevo, že by uvítali mnohem větší objem práce a výuky na počítačích. Například v předmětu Český jazyk žáci navrhovali, aby veškeré písemné práce a diktáty byly zpracovávány pouze elektronicky. 14

Chat je způsob komunikace jednotlivce nebo skupiny prostřednictvím internetového komunikačního software.

53

Neodmítám názor elektronického zpracovávání některých testů nebo jiných materiálů, ale je nutné najít optimální řešení. Nelze naprosto odstranit psanou formu projevu. Písmo a pravopis vyjadřují jistý stupeň kultivovanosti národa. S mými argumenty souhlasila část žáků s lepším prospěchem. Požadavkem žáků, stejně jako pedagogů, se stalo jiné uživatelské nastavení. Nevyhovuje jim současný stávající stav, kdy mají všichni žáci stejný přihlašovací uživatelský účet i heslo. To znamená, že žák má vždy data uložena pouze v konkrétním počítači, na který mají navíc přístup i všichni ostatní, kteří se tímto uživatelským účtem tamtéž přihlásí. Naprosto běžnou je tedy situace, kdy jsou žákova data anonymně smazána. Dalším problémem pro žáky je, dostat se fyzicky na počítač, kde pracovali minule a mají na něm uloženu svou rozdělanou práci. Je-li tento počítač obsazen někým jiným, žákovi nezbývá, než vypracovat zadaný úkol znovu. Požadavek žáků tedy byl na změnu stávajícího přihlašovacího systému. Rozhovory, které jsem se žáky vedla, mě přivedly k možnosti zavedení cestovního uživatelského účtu, jenž je vysvětlen a popsán v kapitole 3. Požadavkem žáků bylo obměňovat rychleji hardware. Což je k finančním podmínkám většiny škol nereálné. Není možné každý rok pořizovat například nové monitory jen proto, že mají větší úhlopříčku. Grafické karty kvůli lepšímu rozlišení. Bezdrátové klávesnice, protože jsou pohodlnější. Mohla bych vyjmenovat mnoho dalších hardwarových přání žáků, ale myslím si, že je to zbytečné. Fakta o finančních možnostech školy žáci akceptovali. Žáci projevili také požadavek o zavedení informačního systému školy. Jak je již výše uvedeno, tento požadavek tedy mají všechny tři sledované skupiny. Žáci by přivítali možnost nalézt a stáhnout si učební dokumenty, navštěvovat diskuzní fóra či sledovat přehledně všechny akce školy. Největší zájem ale projevily děti o nejrůznější ankety informačního systému školy. Žáci by i rádi spolupracovali na tvorbě IS, přidávali vlastní příspěvky a podíleli se na neustálém rozvoji informačního systému. Lze jen konstatovat, že opět, co se týká internetu a počítačů, žáci projevují nadšení a snahu zapojit se do samotného dění, čímž jsou pozitivně ovlivňováni informačními a komunikačními technologiemi.

54

Dále žáci jevili zájem o neomezený přístup k internetovým stránkám. Což je naprosto vyloučené, protože škola je povinna zamezit vstupu na nevhodné, rasistické, erotické či pornostránky. Na stránky s násilím a podobným nebezpečným obsahem. Ohledně výukových programů nevznikl nijak zásadní požadavek, protože vybavení všech tří sledovaných škol je v tomto bodě velmi dobré. Školy vlastní výukové programy ke všem vyučovacím předmětům a to v různých podáních. Tušeným úsměvným poznatkem bylo, že by žáci chtěli, aby celé vyučování probíhalo pouze na počítačích. Obvyklá praxe je asi 15-20 minut využití prostředků informační a komunikační technologie ze 45 výukových minut. S jedním z mých argumentů, že by je celodenní pobyt na počítači přestal časem bavit, nesouhlasila většina žáků.

2.4 Vyhodnocení potřeb a požadavků dotazovaných skupin na ICT Již výše jsem u jednotlivých uživatelských skupin uvedla jejich konkrétní potřeby a požadavky na informační a komunikační technologie. V této kapitole mé diplomové práce se tedy budu zabývat jen třemi nejzásadnějšími potřebami, jejichž změnu by uvítaly všechny tři dotazované skupiny, pedagogové, technicko-hospodářští pracovníci a žáci pro vytvoření možnosti dalších výhod, spojených s užíváním prostředků informačních a komunikačních technologií. Obrázek 37: Přehled zásadních požadavků a potřeb na ICT


55

2.4.1 Vytvoření školního informačního systému Školní informační systém je soubor metod a technických prostředků, zajišťujících sběr, uchování, analýzu a prezentaci dat určených pro poskytování informací v oblasti vzdělávání. Umožňuje výrazně zefektivnit fungování celé školy. Jeden školní informační systém tak může současně zahrnovat evidenci žáků a zaměstnanců (školní matriku), evidenci klasifikace, grafické zpracování prospěchu, přípravu úvazků, sestavení rozvrhu hodin, plánování akcí školy, suplování, inventarizaci majetku, rozpočet školy, evidenci knih v knihovně. (3) Zjednodušeně lze školní informační systém definovat jako komunikaci školy se žáky a rodiči. Informační systém by měl poskytovat základní informace, jako přehled plánovaných akcí školy na celý školní rok, rozvrhy jednotlivých tříd, suplování, docházku žáků na výuku, evidenci klasifikace a další důležité informace vedení školy a pedagogů. IS na základní škole by výrazně zkvalitnil komunikační vztahy mezi rodiči a pedagogy a pedagogy a žáky. Rodiče mívají velmi málo času na osobní návštěvu školy vždy, když potřebují získat nějakou informaci. Školu zpravidla navštěvují jen v rámci třídních schůzek, které se konají pouze několikrát v průběhu školního roku. O dění ve škole se tak dozvídají především prostřednictvím svého dítěte. Tyto informace mohou bývat často neúplné či zkreslené. Existence webových stránek školy nestačí, protože webové stránky neumožňují, jak jsem již zmínila, zpětnou vazbu. Ideálním a nejrychlejším prostředníkem mezi školou a rodiči je tedy kvalitní a plně funkční informační systém, který by rodičům mohl především zprostředkovat: •

každodenní dohled nad známkami a docházkou svých dětí,

•

kontakt s pedagogy formou diskusního fóra v libovolném čase,

•

sledování akcí školy.

Požadavek na vytvoření informačního systému školy zazněl nejmarkantněji od samotných žáků. Současní žáci jsou suverénnější a chtějí se více zapojovat do spolurozhodování, zasahovat do dění ve škole, přicházejí s novými nápady, návrhy a podněty ke změnám. V tomto případě nelze než souhlasit. I pro ně by mohly být diskuzní fóra s pedagogy přínosem. Došlo by jistě i ke zkvalitnění výuky díky například předmětovým anketám, kde by žáci podávali návrhy a nápady na oživení vyučování. Zaměstnanci školy by mohli prostřednictvím informačního systému zjišťovat míru spokojenosti žáků a rodičů.

56

Největšími výhodami propracovaného IS školy by pro žáky mohla být: •

dostupnost studijních materiálů, článků, odkazů, tím by totiž odpadlo každodenní pořizování písemných záznamů z vyučovacích hodin,

•

v případě nemoci možnost nezaostat za výukou ve škole,

•

možnost sledovat akce školy včetně přihlášení se k nim.

2.4.2 Změna způsobu správcovství prostředků ICT Správcovství prostředků informačních a komunikačních technologií nutně vyžaduje změnu přístupu. Je to další požadavek, ne-li přímo potřeba v rámci ICT ve školství. Jak jsem již výše nastínila současnou situaci na školách, je tento závěr dostatečně objasněn. Nárůstem množství prostředků ICT narůstá i potřeba přiměřené údržby a správy těchto prostředků. Jeden pedagog pověřený správou prostředků informačních a komunikačních technologií přestává vlastními silami stačit na údržbu takového objemu prostředků informačních a komunikačních technologií. Současná situace vyžaduje rychlé a praktické řešení. Z rozhovorů s kompetentními zaměstnanci škol jsem zjistila, že kvitují můj názor na zřízení pracovní funkce koordinátora nebo správce ICT na škole nikoli z řad pedagogů, ale jako pracovníka technicko-hospodářského. V případě, že by se jednalo o erudovaného pedagoga, vzdělaného v oboru IT, nevylučuji, že by mohl být koordinátorem, respektive správcem ICT pověřen. Vzhledem k objemu současných prostředků informačních a komunikačních technologií na školách však by měl být oproštěn od výkonu přímé pedagogické činnosti. Nelze vykonávat tato dvě povolání současně. Dalším důvodem k jasné eliminaci správce ICT na školách je i fakt, (že i proškolený pedagog, pověřený koordinátorstvím ICT, se mnohdy nepohybuje tak suverénně v oblasti správy prostředků informačních a komunikačních technologií nebo momentálně nemůže provést určitou nutnou údržbu, protože musí jít vyučovat), že bývá žáky, pro v závorce zmíněné indispozice, zesměšňován. Vývoj vybavenosti a používání prostředků informačních a komunikačních technologií vede nezadržitelně kupředu, mají-li být tyto technologie efektivně využívány, musí i zde nastat radikální změna. Musí se jasně vymezit funkce správce či koordinátora ICT na jednotlivých základních školách.

57

2.4.3 Nový systém přihlašování uživatelů Požadavkem a zároveň potřebou pedagogů a žáků, je změnit stávající stav přihlašování ke konkrétním počítačům. S jejich argumenty o častých ztrátách dat a o nemožnosti pracovat vždy na stejném počítači, se naprosto ztotožňuji. Tuto současnou situaci v mých hodinách řeším tak, že si žáci ukládají svá data na USB disk15 nebo přeposílají na edisk.cz16, čímž v podstatě supluji cestovní účty. Rozdíl mezi ukládáním dat na edisk.cz nebo mít přiřazen cestovní účet je v tom, že u cestovního účtu nemusí být připojení uživatele k internetu a data se neukládají na vzdálený server, ale na server ve škole. Diskutovali jsme se žáky o vytvoření cestovních účtů. Tento způsob se jim zdál velmi vyhovující. Technicko-hospodářští pracovníci tento požadavek nezmínili. Dle mého názoru je tato skutečnost způsobena tím, že každý z těchto pracovníků vykonává svou práci vždy jen na svém počítači a tak se jej toto omezení netýká. Data si zálohují dle potřeby přímo do konkrétního počítače, nemusí je zálohovaná nikam přenášet a o obsazenost počítače jiným uživatelem se nemusí obávat.

15 16

USB disk – paměťové zařízení pro zálohu dat. Edisk.cz – online digitální úschovna pro skladování, sdílení a zálohování dat.

58

3.

Návrh části systému správy ICT na konkrétní

škole V této části mé diplomové práce se zabývám stávajícím stavem systému správy ICT na naší škole. Dále samotnému návrhu vylepšení části systému správy ICT a jeho následnému vyhodnocení. Konkrétně se jedná o způsob přihlášení uživatele do systému.

3.1 Stávající stav systému správy ICT Na naší škole, jak jsem již uvedla, je zřízena funkce koordinátora prostředků ICT a rovněž outsourcing dvou smluvně najatých firem pro správu a údržbu prostředků ICT. Jedna firma pro správu sítí v počítačových učebnách a jedna pro správu internetového připojení školy. Koordinátor prostředků ICT spadá samozřejmě pod vedení školy, zároveň však spolupracuje i s oběma správními jednotkami. Já se budu zabývat popisem té částí systému, která definuje způsob přihlášení jednotlivých uživatelů na osobní počítače v počítačových učebnách školy. Obrázek 38: Schéma stávajícího řešení


59

Jak je z obrázku patrno, je na každém konkrétním počítači nutná správa účtů, oprávnění, uživatelských profilů a souborů.

3.1.1 Uživatelské účty Správce počítačové sítě nadefinoval, ve spolupráci s koordinátorem, uživatelské účty na každém počítači viz Obrázek 38. Je jasně rozlišeno, ze kterého počítače se může který uživatelský účet přihlásit. Jedná se o účty: •

Správce - přihlašuje se jako TECHNIK.

Jedná se o smluvně najatou firmu. Může se přihlásit z jakéhokoli osobního počítače na škole. Provádí správu počítačové sítě učeben jako takové. Má propracovanou dokumentaci ohledně správy prostředků informačních a komunikačních technologií. •

Koordinátor - přihlašuje se jako ADMINISTRATOR.

Bývá často a mylně považován za správce sítě. (Pokud tomu ale není jako na sledované škole venkovského typu, kde nemají smluvně najatou firmu pro správu a údržbu prostředků ICT. V tom případě je koordinátor zároveň i správcem prostředků ICT.) Koordinátor ICT nemá kompetence ke správě počítačové sítě či správě internetového připojení školy. Má přístup k většině nastavení. Koordinátor se může rovněž přihlásit ze všech počítačů. Má své specifické heslo, které zná jen správce sítě. •

Pedagogové - přihlašují se jako UCITEL.

Nemohou nijak zasahovat do systému správy ICT. Mají pouze omezená přístupová práva. Mohou stahovat data, nemohou však instalovat žádné aplikace a ani měnit stávající nastavení počítače. Pod svým uživatelským účtem se mohou přihlásit pouze u učitelských počítačů. Mají skupinu hesel, kterou zná jen koordinátor. Pod uživatelským účtem ZAK se mohou pedagogové přihlásit ze všech počítačů, protože mají k dispozici uživatelský účet i jednotné heslo skupiny ZAK. Pedagogové se nemohou přihlásit do počítače technicko-hospodářského pracovníka. •

Technicko-hospodářští pracovníci - přihlašují se jako THP.

Do systému, stejně jako pedagogové, nemohou zasahovat. Mohou stahovat data, nemohou však instalovat žádné aplikace a ani měnit stávající nastavení počítače. Pod svým uživatelským účtem se mohou přihlásit pouze na počítačích, které jsou k dispozici výhradně těmto pracovníkům. Pod uživatelským účtem ZAK se mohou přihlásit z jakéhokoli počítače.

60

•

Žáci - přihlašují se jako ZAK.

Mohou se přihlásit pod svým uživatelským účtem pouze do osobních počítačů, které obsahují žákovský uživatelský účet. Mají rovněž omezená přístupová práva. Mohou stahovat data, nemohou však instalovat žádné aplikace a ani měnit stávající nastavení počítače. Pro všechny skupiny však platí, že se přihlašují pouze do konkrétního počítače, nikoli tedy k serveru, který by ověřil platnost uživatelského účtu, nastavil uživatelská oprávnění a uchoval jejich dokumenty. V případě potřeby má koordinátor ICT možnost, po dohodě se správcem, změnit stávající uživatelské účty či vytvořit zcela nové, dle potřeby školy. Tyto změny je potřeba provést na každém konkrétním počítači. Uživatelská hesla Jak jsem již zmínila, koordinátor ICT má své ojedinělé heslo. Pokud by si přál změnu hesla, musí ji provést na všech počítačích. Učitelé a technicko-hospodářští pracovníci mají heslo v jednotné koncepci, a to čtyřmístný kód, přidělený každému jednotlivému pracovníkovi koordinátorem ICT. Žáci mají jedno společné heslo pro všechny. Což přináší obrovské problémy a komplikace, protože není možné dohledat, v případě potřeby, který žák, v určitou dobu byl na konkrétním počítači a co na něm dělal, kde a na jakých webových stránkách se pohyboval. Také není zcela vhodné, že každý žák pracuje pouze na daném počítači, nikoli na serveru a vyučující jeho činnost může kontrolovat pouze tím, že fyzicky pobíhá mezi jednotlivými počítači žáků.

3.1.2 Uživatelské profily Jak je patrno, viz Obrázek 38, platí pro skupiny uživatelů, že vždy ukládají data do konkrétního počítače. Vzhledem k tomu, že pouze skupina ZAK má přiděleno jednotné heslo, je pro žáka velmi důležité vědět, že data jím uložená na konkrétním počítači při přeotevření jeho účtu mohou být ztracena. Je to logicky způsobeno tím, že k těmto datům mají přístup i další, postupně nalogovaní, žáci a ti si vzájemně velmi rádi data mažou. Není tedy netypická situace, kdy žák o svá data definitivně přijde. Nemluvě o tom, že je potřeba, aby žák pracoval vždy na stejném počítači, protože na jiném nemůže otevřít dokumenty, ve kterých chce pokračovat. Což je velmi komplikovaná situace, končící v mnoha případech i hádkou mezi žáky.

61

Já jsem tuto situaci v mých předmětech vyřešila tím, že jsem žáky naučila přeposílat si své důležité dokumenty na edisk.cz, kde si je mohou kdykoli a odkudkoli otevřít a uložit i na jiném počítač a bez obtíží pokračovat ve své práci. Edisk.cz jsem upřednostnila před USB diskem (Universal Serial Bus) z několika důvodů. Ne každý žák vlastní USB disk, a pokud ano, často jej zapomíná. Edisk.cz je internetová služba pro ukládání, správu a stahování souborů. Lze nastavit oprávnění pro sdílení souborů mezi dalšími uživateli. Pokud má koordinátor ICT potřebu změnit nastavení u uživatelských účtů, musí tak provést na všech stanicích, které používají daný uživatelský účet.

3.1.3 Přihlášení do systému Vzhledem k tomu, že nejproblémovější skupinou se jeví žáci, budu se právě jim věnovat obšírněji. Po příchodu do počítačové učebny se žák zapíše do sešitu, který je v lepším případě na každém počítači. Často se však sešity pochopitelně ztrácí. Vyučující by měl vždy obejít všechna místa a zkontrolovat, zda je opravdu každý žák zapsán. Logicky se stává, že vyučující na toto zapomene, nebo to z časových důvodů opomene. Dále se žák jednotným účtem ZAK a jednotným heslem XXXX (čtyři číslice) přihlásí k počítači. Učitel, u učitelského počítače, přenáší svou pracovní plochu přes dataprojektor na určené místo v učebně. Výuka tedy probíhá s návodem. Ovšem často přerušovaným, protože vyučující musí fyzicky kontrolovat žáky, zda na počítači skutečně plní zadaný úkol. Po ukončení vyučovací hodiny by měl pedagog zkontrolovat, zda žák ze sešitu nevytrhl list, kde jsou zapsány jeho identifikační údaje jako jméno, příjmení, třída a předmět výuky, rovněž tak datum a pořadí vyučovací hodiny a příjmení vyučujícího. Tato situace se mi jeví v současných podmínkách minimálně jako nepraktická, nevyhovující a zbytečná.

3.2 Návrh části vlastního systému správy ICT Výše popsaná praxe mě znepokojuje a při možnostech současných systémů, které mi jsou známy, se pokusím navrhnout část nového systému správy uživatelských účtů na naší škole. Výhody vidím v tom, že by odpadlo složité zakládání a rušení jednotlivých účtů na každém počítači. Současný stav je nyní velice nepřehledný a komplikovaný. Nespornou výhodou bude uchovávání dat každého uživatele a zamezení přístupu k nim jinou osobou. 62

Dalším plusem bude možnost přístupu uživatele ke svým datům z jakéhokoli školního počítače. Nicméně v novém návrhu zůstanou některá stávající omezení, například na počítačích technicko-hospodářských pracovníků, kde se zpracovávají i utajené informace. To znamená, že na tyto počítače i nadále nebude mít přístup nikdo jiný než pověření pracovníci THP, případně jen konkrétní, vybraní uživatelé (vedení školy). Díky novému návrhu by odpadla situace, kdy pedagog musí fyzicky kontrolovat jednotlivé počítače, respektive jejich uživatele. Díky serveru by mohl lokalizovat a monitorovat jednotlivé počítače v učebně. Stejně tak by nebyla nutná písemná registrace uživatelů u jednotlivých počítačů, protože dle zadání konkrétního účtu a hesla bude zjistitelné, který žák, na kterém počítači kdy byl. Obrázek 39: Návrh nového uspořádání systému přihlašování uživatelů


Z obrázku vyplývá schéma nového návrhu části systému ICT a to přihlašování uživatelů pomocí serveru.

63

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je v informatice aplikační protokol z rodiny TCP/IP17 (Transmission Control Protocol)/IP (Internet Protocol). Používá se pro automatické přidělování IP18 adres jednotlivým osobním počítačům v počítačových sítích, čímž zjednodušuje jejich správu. DNS (Domain Name System) je hierarchický systém doménových jmen, který je realizován servery DNS a protokolem stejného jména, kterým si vyměňují informace. Jeho hlavním úkolem a příčinou vzniku, jsou vzájemné převody doménových jmen a IP adres uzlů sítě. Díky nově přiřazeným funkcím slouží dnes jako distribuovaná databáze síťových informací.

3.2.1 Server Zásadní změnou celého systému správy uživatelských účtů je pořízení a instalace operačního serverového sytému Microsoft Windows Server 2008. Instalace tohoto operačního systému je provedena na stávající výkonný počítač, který je určen výhradně pro tento operační systém a jeho správu. Kapacita diskového pole je 1 TB19, které je zajištěno proti ztrátě dat konfigurací diskového pole do RAID520 (Redundant Array of Independent Disks) a zálohováním systémových nastavení na externí úložiště. Na základě těchto bezpečnostních nastavení je zaručeno snadné obnovení systému i správy uživatelských účtů. Server je nakonfigurován jako doménový řadič s doménovým názvem zsbc.cz. Tuto doménu budu uvádět níže v názorných ukázkách a příkladech. Serverový systém musí také podporovat správu účtů v systému Active Directory, viz kapitola 3.2.2. Pro uchovávání uživatelských dat je k dispozici služba file server21, která zajišťuje přenos uživatelských souborů v rámci cestovních profilů. Na serveru je dostupná také služba DHCP, zajišťující dynamické přidělování a správu IP adres.

17

Protokoly TCP/IP obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě internet. 18 Internet Protocol je protokol používaný v počítačových sítích, hlavně na internetu. 19 TB, terabyte, množstevní veličina. 20 RAID vícenásobné diskové pole nezávislých disků je typ diskových řadičů, které zabezpečují pomocí určitých speciálních funkcí koordinovanou práci dvou nebo více fyzických diskových jednotek. Zvyšuje se tak výkon a odolnost vůči chybám nebo ztrátě dat. 21 File server je souborový server, který nastavením umožňuje uživatelskému účtu uchovávat svá data.

64

Služba DNS převádí název počítače nebo služby v doméně na IP adresu. To znamená, že pokud pedagog chce zjistit činnost žáka na daném počítači, nemusí znát IP adresu počítače, ale pouze název počítače, na který se dotazuje, například pc01.zsbc.cz. Počítače jsou nazvány pc01 až pcnn.

3.2.2 Active Directory Služba Active Directory je adresářová služba, která ukládá informace o objektech v síti a poskytuje uživatelům a správcům sítě přístup k těmto informacím. Active Directory umožňuje administrátorům centrálně spravovat uživatelské účty, uživatelské skupiny a organizační jednotky. Nastavovat skupinové bezpečnostní politiky, instalovat programy na mnoho počítačů zároveň nebo aplikovat aktualizace instalovaných programů v rámci Active Directory v celé organizační struktuře. Active Directory ukládá své informace a nastavení v centrální organizované databázi. Ve správě Active Directory vybereme doménu zsbc.cz a vytvoříme nové organizační jednotky. Tyto jednotky jsou pojmenovány podle níže uvedených skupin. Nutnost vytvoření samostatných organizačních jednotek je důležitá z důvodu aplikace centrálních skupinových bezpečnostních politik, které nelze přiřadit na nižší jednotku než je jednotka organizační.

3.2.3 Uživatelské skupiny Co se týká uživatelských účtů, které jsou používány na definovaných počítačích, je provedena zásadní změna. Jedná se o převedení názvů nyní používaných účtů na názvy uživatelských skupin. Jen pro upřesnění uvedu nově vytvořené skupiny a jejich zkratky, které se budou užívat při registraci a správě uživatelských účtů: •

Správce - přihlašuje se jako TECHNIK.

Tato skupina bude přejmenována na SPRAVCE. Zkratka pro doplnění uživatelského účtu bude S. •

Koordinátor - přihlašuje se jako ADMINISTRATOR.

Zkratka pro doplnění uživatelského účtu je A. •

Pedagogové - přihlašují se jako UCITEL.

65

Tato skupina bude přejmenována na PEDAGOG. Zkratka pro doplnění uživatelského účtu bude P. •

Technicko-hospodářští pracovníci - přihlašují se jako THP.

Zkratka pro doplnění uživatelského účtu bude T. •

Žáci - přihlašují se jako ZAK.

Zkratka pro doplnění uživatelského účtu bude Z. Každou zkratkou je tedy u konkrétního uživatelského účtu jasně definována skupina. Do klíče pro zalogování, je navrženo použít první písmeno ze jména, celé příjmení a číslo celého data narození ve formátu DDMMRRRR (den, měsíc, rok). Všechny výše uvedené položky jsou odděleny podtržítkem. Vše samozřejmě bez diakritiky. Jako příklad uvedu návrh svého uživatelského účtu. P_ematousova_27011965. Takto pojmenovaný účet by byl přidělen každému uživateli buď při začátku školní docházky, nebo pracovního poměru. Každá ze skupin má jasně definovaná oprávnění, která umožní přístup k rozličným funkcím jak operačního systému, tak aplikačního softwaru. Po vytvoření skupiny je nutné přesunout každou skupinu z organizační jednotky users, která je standardně vytvořena v Active Directory zsbc.cz, do organizační jednotky stejného jména jako skupina.

3.2.4 Uživatelská nastavení skupin Nastavení oprávnění jednotlivých skupin je aplikováno na složky a podsložky těchto skupin. Ve složkách je dále definováno oprávnění jednotlivých účtů pro jednotlivé uživatele. Ve složkách mají jednotliví uživatelé své soubory.

66

Obrázek 40: Aplikace skupinových bezpečnostních politik na uživatele


Skupinové bezpečnostní politiky nelze aplikovat přímo na účet uživatele. Z obrázku vyplývá, je třeba systémové politiky použít na organizační jednotku, jejíž součástí jsou uživatelské skupiny a tudíž i jednotlivé uživatelské účty. Nastavení oprávnění jednotlivých skupin je aplikováno na složky a podsložky těchto skupin. Ve složkách je dále definováno oprávnění jednotlivých účtů pro jednotlivé uživatele. Ve složkách mají jednotliví uživatelé své soubory.

3.2.5 Uživatelské účty Uživatelské účty jsou založeny v systému Windows server 2008 importem informací o uživatelích z programu Bakalář22, který obsahuje mimo jiné i informace o žácích a zaměstnancích. Po založení účtu je nutné jej přiřadit do výše uvedených skupin, aby bylo účtu automaticky přiřazeno oprávnění a omezení vyplývající z nastavení skupinových práv a práv centrálních skupinových politik. Uživatelská hesla Po vytvoření uživatelských účtů v rámci importu, je u každého uživatele vybrána možnost nastavení hesla při prvním přihlášení k počítači a tím aktivace uživatelského účtu. Minimální složitost hesla bude zajištěna v rámci centrální skupinové politiky. 22

Bakalář – program pro školní administrativu.

67

3.2.6 Uživatelské profily Pro nastavení uživatelského profilu na konkrétním počítači jsou v novém systému správy uživatelských účtů použity centrální skupinové politiky, které slouží pro nastavení omezení práv jednotlivých uživatelských skupin na serveru. Ve stávajícím řešení jsou používány lokální uživatelské profily. Navrhuji, pro zlepšení přenositelnosti uživatelských nastavení, aplikaci cestovních profilů uživatele. Cestovní profily uživatele, uložené na správcem určeném místě serveru, umožňují přihlášení k doméně z jakéhokoli počítače. Po přihlášení uživatele a jeho ověření adresářovou službou je profil uživatele, včetně uživatelského nastavení a dokumentů uživatele, zkopírován do místního počítače. Změny profilu uživatele provedené v místním počítači jsou zaznamenány. Poté jsou zkopírovány do profilu uživatele uloženého na serveru a použity při dalším přihlášení. Pomocí služby Active Directory lze přiřadit profilům uživatele místo na serveru. Pokud je zadána cestu k profilu uživatele do doménového účtu uživatele, je kopie místního profilu uživatele uložena do místního počítače i na server při každém odhlášení. Při dalším přihlášení uživatele je profil uložený na serveru porovnán s kopií ve složce místního profilu uživatele a je použita jeho poslední kopie. Místní profil uživatele se stane cestovním profilem, protože existuje jeho centralizované umístění v doméně. Uživatelské nastavení a dokumenty jsou k dispozici v každém počítači, ke kterému se uživatel přihlásí. V případě, že server nebude k dispozici, bude použita místní kopie cestovního profilu uživatele uložená v mezipaměti (4).

3.2.7 Skupinové bezpečnostní politiky Skupinové bezpečnostní politiky dovolují správci systému vytvářet jednotlivé politiky pro různá omezení a nastavení. Aplikují se jak na jednotlivé účty uživatele, tak na účty počítače. Jak jsem výše zmínila, nelze tyto skupinové politiky aplikovat přímo na jednotlivé účty, ale je nutné skupinové politiky nalinkovat na organizační jednotky, do kterých jsou účty uživatele a počítače přiřazeny.

68

Vytvořením skupinové politiky lze například omezit skupině ZAK přístup na nevhodné internetové stránky. Rovněž zakázat možnost přenastavení internetového prohlížeče a znepřístupnit tak možnost obejití nastavení skupinových politik. Dále lze jimi omezit uživateli velké množství operací s operačním systémem a aplikačními programy. Politiky neslouží pouze k omezování práv uživatele, ale také k zpříjemnění komfortu pro uživatele, jedná se například o nastavení vyhledávání tiskáren, automatické nastavení programů implementovaných v rámci operačního systému či již zmíněnou centrální instalaci programů a následně jejich centrální aktualizaci, centrální nastavení času na počítačích či centrální nastavení pro automatické aktualizace. To vše za předpokladu užití systému Microsoft Windows Update Service (WSUS). Uplatnění nastavení politik na jednotlivé organizační jednotky je provedeno nalinkováním konkrétní politiky na tuto jednotku. Skupinové politiky lze kombinovat, což znamená, že může být uplatněno několik politik na jednu organizační jednotku. V návrhu nového systému je vytvořena globální doménová politika, ve které je nastaveno přesměrování aktualizační služby operačního systému na službu WSUS, která je nainstalována na serveru. Globální doménová politika se vztahuje na celou doménu a tudíž na všechny objekty a organizační jednotky v této doméně. Není tedy nutné tuto globální politiku linkovat k jednotlivým organizačním jednotkám. V rámci skupinových politik jsou pro skupinu ZAK nastavena veškerá omezení práce se systémem (změna systémového nastavení, nastavení tiskáren či nastavení změny složky pro ukládání souborů).

3.2.8 Nastavení časového přístupu a monitoring aktivit uživatele Jak je již výše uvedeno, ve stávajícím systému je nutné, aby pedagog neustále fyzicky kontroloval jednotlivé žáky, zda provádějí zadanou činnost či jiné aktivity. Z tohoto důvodu je zaveden v systému, respektive na serveru, systém sledování aktivit uživatele. V rámci skupinových politik je pro jednotlivé organizační jednotky nastaveno zvýšené logování uživatelských aktivit. Pro jednotlivé skupiny uživatelů jsou zavedeny různé stupně logování aktivit.

69

Pro všechny skupiny je zavedeno sledování přihlašování a odhlašování k počítači, a to jak úspěšného, na jehož základě se bude vyhodnocovat délka pobytu jednotlivých uživatelů na počítači, tak i neúspěšného, pro odhalování neoprávněných přístupů do počítače. Pro skupinu ZAK je navíc definováno logování všech systémových aktivit, které zůstanou v rámci skupinových politik povoleny, dále logování všech operací s aplikacemi z důvodu zajištění provádění správných činností a eliminaci neoprávněných úkonů. Z důvodu eliminace možných rizik, jako je žákem neoprávněné užívání a manipulace s počítačem v době nepřítomnosti pedagoga, jsou nastaveny v jednotlivých účtech uživatelů povolené přístupové doby. Nastavení znemožní žákovi, nebo jinému uživateli, přihlásit se do počítače v čase, který nemá vyhrazen pro přihlášení.

3.2.9 WSUS Tento systém je zvolen pro podporu zajištění automatické aktualizace operačních systémů Microsoft Windows a aplikací uvedených na trh firmou Microsoft. Systém funguje na principu stahování zvolených aktualizačních balíčků do centrální databáze WSUS a poté je přeposílá na lokální počítače. Nastavením v centrálních politikách je zajištěno přesměrování lokálních operačních systémů z internetového připojení aktualizační služby na lokální počítače. Tím je sníženo zatížení sítě internet o několik desítek procent, jelikož bude aktualizace stažena pouze systémem WSUS, tedy pouze jednou a nikoli všemi 65 počítači23 naráz. Další výhodou implementace této služby do návrhu nové části systému je, že při instalaci dalších nových počítačů je připravena okamžitá aplikace všech důležitých aktualizací a nedochází tak k dalšímu zbytečnému zatěžování sítě internet.

3.3 Finanční vyhodnocení návrhu V této kapitole se budu zabývat finančním vyhodnocením vlastního návrhu řešení a vyhodnocením návrhů dvou oslovených dodavatelských firem.

3.3.1 Vlastní návrh části systému správy ICT Pro návrh byl použit operační systém Microsoft Windows 2008 Server Standard Edition v hodnotě 18 568 Kč.

23

Celkový počet počítačů v počítačových učebnách školy.

70

Dále licence potřebné pro připojení počítačů k tomuto systému v hodnotě 45 565 Kč, tato částka odpovídá 65 kusům licencí OEM24 (Original Equipment Manufacturer) Microsoft Windows 2008 Server Device CAL25 (Can Application Layer) po 701 Kč za jeden kus. Tato licence umožňuje připojení počítače k serveru bez ohledu na to, kolik je na počítači a serveru připojeno uživatelů. Další náklady byly vyčísleny na 20 000 Kč, jako forma odměny za návrh řešení konkrétní změny stávající části systému ICT. Náklady na finanční ohodnocení odpracovaných hodin nebyly zapotřebí, jelikož tento návrh je realizován zdarma v rámci výkonu zaměstnání. Celkové náklady jsou 84 133 Kč.

3.3.2 Návrh části systému správy ICT dodavatelskou firmou Byly osloveny firmy FIRMA 1 a FIRMA 2, kterým byla předložena vize budoucího požadovaného stavu. Výběrovým kritériem je cenová nabídka a implementace změny do systému během tří týdnů. FIRMA 1 Tato firma navrhla podobné řešení mému, s rozdílem ceny a jiným použitým operačním systémem. Navrhli požít operační systém OEM Microsoft Windows Small Business Server Standard 2008, jehož cena je 20 151 Kč. Dále licence pro připojení počítačů k tomuto systému v hodnotě 101 270 Kč, tato částka odpovídá 65 kusům licencí OEM Microsoft Windows Small Business Server 2008 Standard Device CAL po 1558 Kč za jeden kus. Časový prostor pro zavedení návrhu jsou tři týdny, to je 15 pracovních dnů po 8 hodinách. Cena jedné pracovní hodiny je vyčíslena na 800 Kč. Což v přepočtu činí 96 000 Kč. Celkové náklady jsou 217 421 Kč. FIRMA 2 Touto firmou bylo nabídnuto řešení na bázi Open Source Software instalací operačního systému Linux.

24

OEM (Original Equipment Manufacturer) je obchodní termín, který označuje výrobek vytvořený jedním výrobcem pro jiného výrobce, který jej následně prodává pod svou vlastní obchodní značkou. 25 Cal (Can Application Layer) je serverová licenční aplikace.

71

Navrhli jako řešení použít operační systém Red Hat Enterprise Linux Advanced Platform, Standard (unlimited sokets) v hodnotě 42 714 Kč. Licence pro připojení uživatelů a počítačů je v rámci unlimited sokets. Operační systém Linux má v této licenci bezplatnou podporu po dobu tří let. Časový prostor pro zavedení návrhu jsou tři týdny, to je 15 pracovních dnů po 8 hodinách. Cena jedné pracovní hodiny byla vyčíslena na 700 Kč. Což v přepočtu činí 84 000 Kč. Celkové náklady jsou 126 714 Kč.

72

4.

Vyhodnocení navrhovaného řešení

V této kapitole mé diplomové práce se zabývám vyhodnocením navrhovaných řešení. Ať už se jedná o vlastní řešení změny části systému správy ICT či řešení dodavatelskými firmami. Hlavním kriteriem pro porovnávání a výběr návrhů, byl nejnižší finanční rozpočet. Z důvodu lepší porovnatelnosti byl požadavek na realizaci projektu pro všechny tři zúčastněné strany tři týdny. Pro možnost srovnání jsem vytvořila následující tabulku, která zobrazuje nejdůležitější prvky všech tří návrhů. Tabulka 7: Srovnávací tabulka pro přehled finančních nákladů

Název

Operační systém

Cena

Vlastní návrh

MS 2008 Server Standard Ed.

84 133 Kč

FIRMA 1

MS 2008 Server Small Business Ed.

217 421 Kč

Linux Red Hat

126 714 Kč

FIRMA 2


Z uvedené tabulky naprosto jasně vyplývá, že vlastní návrh je nejlevnější a tudíž byl vybrán k realizaci jako nejvhodnější. Návrh byl přijat v plném rozsahu. FIRMA 1 navrhla podobné řešení, jako je řešení vlastní, jen s rozdílem použití jiného operačního systému a diametrálním rozdílem na finanční náklady. Toto nebyla základní škola schopna akceptovat. Návrh tedy přijat nebyl. FIRMA 2 navrhla řešení, které muselo být rovněž zamítnuto z důvodu nepřenositelnosti uživatelských profilů na server v rámci tohoto operačního systému. Operační systém Linux nedokáže zpracovávat cestovní profily a nepodporuje skupinové politiky, kterými je ovlivněno nastavení uživatelských profilů. Rovněž se vyskytly problémy s diakritikou v názvech souborů při přenosu a čtení na serveru. Škole nevyhovoval ani plán na finanční náklady. Návrh přijat nebyl. Z tohoto srovnání je zřejmé, že základní škola rozhodla pro návrh změny části systému správy ICT tak, aby splňoval vizi a byl finančně dostupný.

73

Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají informační a komunikační technologie na základní školství, dále navrhnout a vyhodnotit změnu části systému správy ICT. Lze konstatovat, že dnes již neexistuje obor, který by nebyl ovlivňován informačními a komunikačními technologiemi. Základní školství prodělalo obrovskou změnu právě ve využívání prostředků ICT během posledních zhruba deseti let. Co se zdálo nerealizovatelné, je dnes standardem. Svědčí o tom současná vybavenost škol prostředky ICT. Přílivem neustálých moderních komponent ICT do školství jsou ovlivňováni všichni uživatelé ICT. Počítačová gramotnost se zvýšila nejen u žáků základních škol, ale především u pedagogů samotných. Výuka i příprava na ni doznala značných změn. Pro splnění cíle mé diplomové práce, a to zjištění vlivu informačních a komunikačních technologií na základní školství bylo nutné provést především průzkum a porovnání vybavenosti prostředky ICT na třech vybraných základních školách a jejich koordinované využívání. Z tohoto průzkumu vyplynula velmi dobrá úroveň vybavenosti prostředky ICT dvou, ze tří sledovaných základních škol, a to škol specializovaných, městského typu. V poměru vybavenosti zaostává menší škola venkovského typu. Tento stav přičítám rizikovým faktorům, jako je lokalita školy a její nespecializace. Jak je v předchozích kapitolách uvedeno, této škole se nedostává takové finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jako školám s určitou specializací na nejrůznější projekty. Z této finanční dotace je totiž následně možné čerpat finanční prostředky na nárůst vybavenosti škol prostředky ICT. Na základě řízených rozhovorů je proveden průzkumu potřeb a požadavků na další zkvalitnění využívání prostředků ICT třemi skupinami uživatelů. Jsou jimi pedagogové, technicko-hospodářští pracovníci a žáci. Průzkumem je zjištěna řada nových potřeb a požadavků těchto skupin. Mezi nejzásadnější požadavky patří vznik informačního systému škol, změna správcovství prostředků ICT a nový systém přihlašování uživatelů do systému. Zavedení informačního systému je záležitostí každé konkrétní základní školy. Potřebu změny správcovství prostředků ICT však už škola vyřešit nedokáže. Toto musí učinit Ministerstvo 74

školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Požadavek na nový systém přihlašování uživatelů jsem se pokusila vyřešit vlastním návrhem, díky kterému dochází k zjednodušení správy uživatelských účtů a následným vyhodnocením návrhu. Těmito postupy je dosažen cíl mé diplomové práce. Poskytnout čtenáři informace, jak je současné základní školství pozitivně ovlivněno využíváním prostředků ICT a jak se zvýšila úroveň školství v pružnosti při zavádění nových návrhů potřebných změn ICT. Jak je uvedeno na začátku mé diplomové práce, pracuji na základní škole jako učitelka již řadu let. Jsem přítomna převratným změnám, kterými informační a komunikační technologie v základním školství prochází. Těmto změnám se musíme přizpůsobit nejen my, pedagogové, ale i celá společnost. Vlivem nárůstu prostředků ICT ve školství se naprosto změnila forma a obsah výuky. Ta se stává interaktivnější, s možností využívaní dat, která by byla bez možnosti užití informačních a komunikačních technologií nedostupná. Vznikají portály, kde si pedagogové předávají nejen své zkušenosti a názory, ale i samostatně vypracované materiály, testy a pomůcky k výuce Na žáky má využívání prostředků ICT velmi kladný vliv. Již od první třídy využívají prostředky ICT ve výuce. Tím se stávají, po celou dobu školní docházky suverénnější, co se týká užívání prostředků ICT. Základní školství, díky informačním a komunikačním technologiím, vychovává naprosto novou generaci žáků, vybavených znalostmi a dovednostmi v oblasti využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. Naším prvořadým úkolem však je, naučit naše žáky informační a komunikační technologie nejen užívat, ale především moudře využívat.

75

Bibliografie 1. MŠMT Online: vše o nové maturitě, oborech, školách a uplatnění absolventů. www.msmt.cz. [Online] Ministrerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 28. 10 2008. [Citace: 5. 1 2009.] http://www.msmt.cz/pro-novinare/msmt-online-vse-o-nove-maturite-oborechskolach-a-uplatneni. 2. Daniel, Kafka. Česká škola. [Online] 12. 6 2007. [Citace: 4. 2 2009.] http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/AR.asp?ARI=104529&CAI=2140. 3. —. Funkce ICT koordinátora není jasně vymezena. Česká škola. [Online] 12. 6 2007. [Citace: 4. 2 2009.] http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/AR.asp?ARI=104529&CAI=2140. 4. Matoušová, Eva. E-learning, vzdělávání po internetu. Bakalářská práce. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007. 5. Dostál, J. Školní informační systémy. Olomouc : Votobia, 2007. ISBN 978-80-7220-301-7. 6. Corporation, Microsoft. Použití cestovních profilů. Microsoft TechNet. [Online] Microsoft. [Citace: 4. duben 2009.] http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc779189.aspx. 7. Liška, Ondřej. Ministrestvo školství, mládeže a tělovýchovy. www.msmt.cz. [Online] 23. 10 2008. [Citace: 5. 1 2009.] http://www.msmt.cz/ict. 8. Kosková, Lenka. Kdo zaplatí ICT koordinátory? www.kosek.cz. [Online] 28. 10 2006. [Citace: 10. 2 2009.] http://www.kosek.cz/lenka/sipvz/sipvz_zp_6_3_02.html.

76

Seznam obrázků Obrázek 1: Ondřej Liška, ministr školství, tělovýchovy a mládeže ........................................... 7 Obrázek 2: Počítačová učebna I, ZŠ Bílá cesta ........................................................................ 16 Obrázek 3: Počítačová učebna II, ZŠ Bílá cesta....................................................................... 17 Obrázek 4: Počítačová učebna III, ZŠ Bílá cesta ..................................................................... 17 Obrázek 5: Interaktivní tabule ZŠ Bílá cesta ............................................................................ 18 Obrázek 6: Dataprojektor ZŠ Bílá cesta ................................................................................... 19 Obrázek 7: Počítačová učebna s dataprojektorem, ZŠ Bílá cesta............................................. 19 Obrázek 8: Plazmová obrazovka a vysílání Školního informačního kanálu ............................ 21 Obrázek 9: Plazmová obrazovka v centrálním komplexu školy a vysílání Školního informačního kanálu ................................................................................................................. 22 Obrázek 10: Interaktivní tabule ZŠ Bílá cesta .......................................................................... 23 Obrázek 11: Počítačová učebna I, ZŠ M. Švabinského ............................................................ 24 Obrázek 12: Počítačová učebna II, ZŠ M. Švabinského .......................................................... 24 Obrázek 13: Počítačová učebna ZŠ Košťany ........................................................................... 26 Obrázek 14: Srovnání počtu žáků a vybavenost škol osobními počítači ................................. 28 Obrázek 15: Porovnání počtu počítačových učeben, učeben s interaktivní tabulí a dataprojektorových učeben ....................................................................................................... 29 Obrázek 16: Skupiny dotazovaných pedagogů ohledně dostupnosti počítače z domova ........ 32 Obrázek 17: Počet hodin strávených pedagogy týdně u počítače ............................................ 33 Obrázek 18: Počet hodin strávených pedagogy na počítači při přípravě na výuku .................. 33 Obrázek 19: Počet hodin strávených pedagogy týdně u počítače k sebevzdělávání ................ 34 Obrázek 20: Možnost internetového připojení pedagogů z domova ........................................ 34 Obrázek 21: Možnost využívání internetového připojení pedagogy ze zaměstnání ................ 35 Obrázek 22: Využívání internetových komunikačních softwarů pedagogy při výuce............. 36 Obrázek 23: Skupiny dotazovaných THP ohledně dostupnosti počítače z domova ................ 40 Obrázek 24: Počet hodin týdně trávených THP u počítače ...................................................... 41 Obrázek 25: Počet hodin týdně strávených THP u počítače v přímém výkonu práce ............. 41 Obrázek 26: Počet hodin týdně trávených THP k sebevzdělávání ........................................... 42 Obrázek 27: Usnadnění přímého výkonu práce THP počítačem ............................................. 42 Obrázek 28: Možnost internetového připojení THP ze zaměstnání ......................................... 43 Obrázek 29: Využívání komunikačních softwarů THP k přímému výkonu práce................... 43 Obrázek 30: Skupiny dotazovaných žáků ohledně dostupnosti počítače z domova ................ 47 77

Obrázek 31: Počet hodin trávených žáky týdně u počítače ...................................................... 47 Obrázek 32: Počet hodin trávených žáky týdně u počítače při přípravě na výuku .................. 48 Obrázek 33: Počet hodin trávených žáky týdně u počítače během výuky ............................... 48 Obrázek 34: Možnost žáků internetového připojení z domova ................................................ 49 Obrázek 35: Možnost internetového připojení žáků ve škole .................................................. 49 Obrázek 36: Využití internetových komunikačních softwarů žáky ......................................... 50 Obrázek 37: Přehled zásadních požadavků a potřeb na ICT .................................................... 55 Obrázek 38: Schéma stávajícího řešení .................................................................................... 59 Obrázek 39: Návrh nového uspořádání systému přihlašování uživatelů.................................. 63 Obrázek 40: Aplikace skupinových bezpečnostních politik na uživatele ................................ 67

78

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled o snižování výukových hodin koordinátorovi ICT ................................... 11 Tabulka 2: Přehledný seznam sledovaných položek a prostředků ICT na ZŠ Bílá cesta......... 20 Tabulka 3: Přehledný seznam všech sledovaných položek a prostředků ICT na ZŠ M. Švabinského .............................................................................................................................. 25 Tabulka 4: Přehledný seznam všech sledovaných položek a prostředků ICT na ZŠ Košťany 27 Tabulka 5: Přehledný souhrn vybavenosti sledovaných tří základních škol prostředky ICT .. 29 Tabulka 6: Přehled dotazovaných skupin ................................................................................. 51 Tabulka 7: Srovnávací tabulka pro přehled finančních nákladů .............................................. 73

79

Seznam zkratek ICT

informační a komunikační technologie

ZŠ

základní škola

WSUS

Microsoft Windows Update Service

OECD

Organisation for Economic Cooperation and Development

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Sb.

sbírka

ŠIK

školní informační kanál

THP

technicko-hospodářský pracovník

ICQ

hovorový zápis celého názvu komunikační sítě I Seek You

MSN

Messenger

IS

informační systém

IT

informační technologie

PC

Personal Computer

USB

Universal Serial Bus

DHCP

Dynamic Host Configuration Protocol

DNS

Domain Name Systém

TCP/IP

Transmission Control Protocol

IP

Internet Protocol

IBM

International Business Machines

RVP

rámcový vzdělávací program

SIPVZ

Státní informační politika ve vzdělávání

TB

Terabyte

OEM

Original Equipment Manufacturer

80

Příloha 1 Dotazník pro skupinu PEDAGOGOVÉ ICT - PEDAGOGOVÉ 1. Máte doma k dispozici počítač? vlastní

školní

ne

2. Kolik hodin týdně trávíte u počítače? 1

2

4

5

6

12

více

3. Kolik hodin týdně trávíte u počítače při přípravě na výuku? 0

1

2

3

4

10

více

4. Kolik hodin týdně trávíte u počítače k sebevzdělávání? 2

4

6

8

10

více

5. Máte doma připojení k internetu? ano - ne 6. Máte možnost ve škole využívat internet? ano - ne 7. Využíváte komunikační softwary při výuce? e-mail

Skype

ICQ

MSN

81

ne

Příloha 2 Dotazník pro skupinu TECHNICKO-HOSPODÁŘŠTÍ PRACOVNÍCI ICT - TECHNICKO-HOSPODÁŘŠTÍ PRACOVNÍCI 1. Máte doma k dispozici počítač? vlastní

školní

ne

2. Kolik hodin týdně trávíte u počítače? 0

3

5

10

20

30

více

3. Kolik hodin týdně trávíte u počítače v přímém výkonu práce? 0

3

5

10

15

20

více

4. Kolik hodin týdně trávíte u počítače k sebevzdělávání? 2

4

6

8

10

více

5. Usnadňuje vám počítat přímý výkon práce? ano - ne 6. Máte možnost v zaměstnání využívat internet? ano - ne 7. Využíváte komunikační softwary k přímému výkonu práce? e-mail

Skype

ICQ

MSN

82

ne

Příloha 3 Dotazník pro skupinu ŽÁCI ICT - ŽÁCI 1. Máš doma k dispozici počítač? ano - ne 2. Kolik hodin týdně trávíš u počítače? 1 2 4 5 6 12

více

3. Kolik hodin týdně trávíš u počítače při přípravě do školy? 0

1

2

3

4

více

4. Kolik hodin týdně trávíš u počítače během výuky? 2 4 6 8 10 více 5. Máš doma připojení k internetu? ano - ne 6. Máš možnost ve škole využívat internet? ano - ne 7. Kolik hodin týdně trávíš u počítače při přípravě do školy? 0

1

2

4

více

8. Využíváš komunikační softwary? e-mail Skype ICQ

MSN

83

ne

Vliv ICT na základní školství

Recommend Documents