Mendelova univerzita v Brně
Vliv hydrofilních látek na vzcházivost mrkve
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Řešitelka:
doc. Ing. Kristina Petříková, CSc.
Bc. Jitka Rašková
Lednice 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv hydrofilních látek na vzcházivost mrkve vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici dne ..............................
Podpis ............................................
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Kristině Petříkové, CSc. za odbornou pomoc, pečlivou kontrolu a za ochotu poskytnout materiály potřebné při psaní mé diplomové práce. Také bych ráda poděkovala Ing. Miloši Juricovi za ochotu, vstřícnost a pomoc při provádění a zpracovávání mého pokusu.
OBSAH 1.
ÚVOD .................................................................................................................... 7
2.
CÍL PRÁCE............................................................................................................ 8
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED........................................................................................ 9
3.1
KLÍČIVOST, VZCHÁZIVOST............................................................................. 9
3.2
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZCHÁZIVOST.................................................... 10
3.2.1 Sucho .................................................................................................................... 11 3.3
VLIV SUCHA NA VZCHÁZIVOST .................................................................. 12
3.4
MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ VZCHÁZIVOSTI ZA SUCHA ............................... 12
3.5
HYDROABSORBENTY ..................................................................................... 13
3.5.1 Charakteristika hydroabsorbentů.......................................................................... 13 3.5.2 Historie vzniku hydroabsorbentů ......................................................................... 15 3.5.3 Chemická struktura, působení .............................................................................. 15 3.5.4 Způsob aplikace.................................................................................................... 16 3.5.5 Agrisorb................................................................................................................ 17 3.5.6 Výsledky s využitím hydroabsorbentů ................................................................. 17 3.6
MRKEV - Daucus carota L., subsp. sativus, Hoffm., Schübl.et G. Martens ...... 18
4.
MATERIÁL A METODY ................................................................................... 23
4.1
ZALOŽENÍ PŘEDPOKUSU............................................................................... 23
4.1.1 Ošetření osiva ....................................................................................................... 23 4.2
ZALOŽENÍ POLNÍHO POKUSU....................................................................... 24
4.2.1 Charakteristika lokality ........................................................................................ 24 4.2.2 Odrůda mrkve....................................................................................................... 27 4.2.3 Založení pokusu ................................................................................................... 28 5.
VÝSLEDKY ........................................................................................................ 34
5.1
PŘEDPOKUS....................................................................................................... 34
5.1.1 Klíčivost ............................................................................................................... 35 5.1.2 Energie klíčivosti.................................................................................................. 36 5.1.3 Vzcházivost .......................................................................................................... 37 5.2
POLNÍ POKUS .................................................................................................... 38
5.2.1 Polní podmínky .................................................................................................... 38 5.2.2 Fóliovník .............................................................................................................. 39 6.
DISKUZE............................................................................................................. 46
7.
ZÁVĚR................................................................................................................. 48
8.
SOUHRN ............................................................................................................. 49
9.
POUŽITÁ LITERATURA................................................................................... 50
10.
SEZNAM TABULEK.......................................................................................... 55
11.
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................... 56
12.
SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................... 57
1. ÚVOD Kořenová zelenina je oblíbená zejména pro svou dlouhodobou skladovatelnost, chuťovou specifičnost, obsah vitaminů, minerálních látek a hlavně pro pestrou možnost využití v kulinářství. V České republice zaujímá největší pěstitelské plochy mrkev. V roce 2011 představovala 1076 ha sklizňové plochy. (BUCHTOVÁ, 2012) Mrkev je u konzumentů oblíbená zejména pro svou sladkou chuť a také proto, že je nejbohatším zdrojem provitaminu A. Dále je dobrým zdrojem také vitaminů B1, B2 a C. Jelikož je k dispozici během celého roku, stala se vyhledávanou zeleninou. Pěstování mrkve je závislé zejména na struktuře půdy a na dostatku vody v půdě. Problémem je její dlouhá doba klíčení a vzcházení. Proto je nutné udržet vodu v půdě pro rostliny co nejdéle. Tento problém mohou řešit látky zadržující vodu v půdě, takzvané hydroabsorbenty. Dokáží poutat vodu a hlavně ji umí předat rostlině. Pro tuto práci byl vybrán hydroabsorbent Agrisorb.
7
2. CÍL PRÁCE
Cílem této diplomové práce bude vypracování rešerše o možnostech zlepšení vzcházivosti semen při nízké půdní vlhkosti. Při výsevu mrkve bude aplikována hydrofilní látka pro zlepšení vlhkostních poměrů výsevního lůžka. Budou zaznamenány vlhkostní poměry v půdě, bude hodnocen počet rostlin při sklizni, hmotnostní výnos a jeho jakostní třídění. Tyto výsledky budu statisticky zpracovány.
8
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1
KLÍČIVOST, VZCHÁZIVOST
Procento klíčivosti je vyjádřením podílu klíčivých semen v testovaném vzorku, hodnoceném na konci období vymezeného počtem dnů, kdy se předpokládá, že klíčení je ukončeno. Jednotlivá semena ve vzorku však neklíčí stejnou intenzitou. Z praktického hlediska lze rychlost a vyrovnanost klíčení hodnotit na základě energie klíčení, využijeme-li ve standardním testu laboratorní klíčivosti hodnot tzv. prvního počítání klíčenců. Klíčivost je považována za základní parametr kvality osiv, odráží schopnost semen klíčit v optimálních podmínkách prostředí a vytvořit životaschopnou rostlinu, která bude dále pokračovat v růstu. Pravděpodobnost klíčení semen v optimálních podmínkách je spíše marginální, ve skutečnosti se na poli při klíčení obvykle projevují stresové podmínky. Klíčení semen je ovlivněno podmínkami prostředí při výsevu, kdy hovoříme o polní vzcházivosti. Korelace klíčivosti s polní vzcházivostí je často nízká a závisí na podmínkách prostředí při vzcházení a na vitalitě osiva. V optimálních podmínkách se polní vzcházivost od deklarované klíčivosti osiva příliš neliší. Ve stresových podmínkách prostředí ale mohou partie osiv reagovat výrazným zpomalením průběhu klíčení nebo dokonce snížením klíčivosti a vzcházivosti. (HOSNEDL, 2003; POLÁK, PAZDERŮ, 2012; PAZDERŮ a kol., 2011)
Klíčení semen zahrnuje řadu složitých biochemických, fyzikálních a biologických procesů, jejichž vlivem embryo přechází z dehydratovaného klidového stavu do stadia s aktivním metabolismem, který je završen růstem. Klíčení začíná příjmem vody – bobtnáním, při němž dochází k nasávání hydratační vody. Teprve později při stupňující se aktivitě enzymů se hydrolyzují polysacharidy, proteiny a další složité zásobní látky na látky jednoduché, osmoticky účinné. Pro vyklíčení semen je třeba, aby se v prostředí vytvořily pro ně příznivé podmínky. Významné místo v tomto směru zaujímá vhodná teplota, dostatek vody, kyslíku a v některých případech také světlo. (HOSNEDL, 2003; ŠEBÁNEK, 1983)
9
Klíčení semen silně ovlivňuje kromě vnějších podmínek prostředí také jejich chemické složení, anatomická stavba, obsah fytohormonů a dalších látek. Vlastnosti semen mají vliv na průběh klíčení a růst kořenů, jedná se především o vitalitu a efektivnost využití vody. Tyto dvě vlastnosti mohou ovlivnit růst zejména v případě, že se jedná o suché období po zasetí. (BLÁHA, VYVADILOVÁ; 2010)
K nejdůležitějším semenářským znakům kvality osiva náleží vysoká klíčivost a dobrý zdravotní stav, avšak pro pěstitele jsou rozhodujícími kritérii polní vzcházivost a vyrovnanost vzcházení. Z interakcí mezi vnitřní kvalitou semen a kvalitou podmínek prostředí vychází stav založeného porostu, který se často liší od požadovaného optima. Problémy spočívají v tom, že definice vnitřní kvality semen je obtížná a predikce podmínek prostředí, které se budou vyskytovat po výsevu osiva, je omezená. Význam mají fyzikální a často i agrochemické vlastnosti půdy. K nejznámějším faktorům náleží podmínky teplotní a vláhové, vzdušný režim půdy a podmínky mikrobiální. Komplexně působí agrotechnické faktory, související s přípravou půdy a formou setí anebo se střídáním plodin. Z vnitřních vlastností osiva má rozhodující význam vitalita semen. (HOSNEDL, 2003) Voda je důležitou podmínkou klíčení. Jejím vlivem semena přecházejí z období klidu do aktivity a je umožněn přístup enzymů k zásobním látkám. Má také značný význam pro výživu klíčící rostliny, neboť spolu s ní vstupují do semene látky důležité pro výživu. (ŠEBÁNEK, 1983)
3.2
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZCHÁZIVOST
Mezi faktory ovlivňující vzcházivost patří zejména teplota půdy, vzduchu a vody, vlhkost vzduchu a půdy, množství, druh a tvar srážek, výpar vody z půdy a rostlin, různé extrémní jevy jako sucho, přívalové deště, krupobití, silný vítr a mnoho dalších. (KOŽNAROVÁ, KLABZUBA, 2010) Při pěstování mrkve je důležitým stresovým faktorem sucho.
10
3.2.1
Sucho
Sucho je velmi neurčitý, avšak v meteorologii často užívaný pojem, znamenající v zásadě nedostatek vody v půdě, rostlinách nebo i v atmosféře. Suchem se nazývá dlouhotrvající období, při němž vypadává méně srážek, než je běžné v příslušném místě v danou roční dobu. Sucha významně omezují zemědělské výnosy a někdy i úrodu zcela zničí. Po návratu deště může ještě nějaký čas trvat opětovné naplnění zásob podzemní vody, a tak mohou sucha dočasně přetrvávat i přes přítomný déšť. (ALLABY, COENRAADS a kol., 2010; ROŽNOVSKÝ et al.,2012)
Thornthwaiteova klasifikace podnebí (1947), ve které se rozlišují tři hlavní druhy sucha: •
stálé - v nejsušších klimatických pásmech
•
sezónní - v některých klimatických pásmech a v oblastech monzunového podnebí
•
nahodilé - v důsledku nepravidelných a proměnlivých četností a intenzit výskytu srážek (ROŽNOVSKÝ et al.,2012)
Sucho nahodilé Může trvat několik týdnů, měsíců i roků. Ve vegetačním období bývá srážkový deficit doprovázen často i nadnormálními teplotami, nižší poměrnou vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a větším počtem hodin slunečního svitu. Tyto meteorologické prvky mají pak za následek vyšší evapotranspiraci, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody (vláhy). (ROŽNOVSKÝ et al.,2012)
Rizika Výskyty sucha mají v podstatě jen negativní dopady. Nejvyšší negativní účinky bude mít rostoucí sucho v nejteplejších částech našeho území (střední Čechy, jižní Morava). Negativní dopady sucha v zemědělství a v krajině: •
škody na zemědělských porostech – snížení výnosů
•
mimořádně silná eroze půdy při výskytu přívalových dešťů po obdobích sucha a následného snižování její úrodnosti
•
zhoršení fyzikálně-chemických vlastností půd
•
snižování biodiverzity v krajině
•
nedostatek vody pro hospodářské účely
11
•
3.3
omezení až zastavení čerpání vody pro závlahy (ROŽNOVSKÝ et al.,2012)
VLIV SUCHA NA VZCHÁZIVOST
Vlivem sucha se mění v buňce koloidně chemické a submikroskopické vlastnosti protoplastu. Nastává změna hydratace koloidů protoplastu, množství hydrofilních koloidů a vázané vody. Dále se mění viskozita a elasticita protoplastu. Vlivem velkého sucha a často i teploty se může úplně narušit makromolekulární struktura protoplastu, rozrušují se plastidy a nakonec dojde k destrukci proteinů. Vodní deficit vede k narušení vodní bilance a k nesouladu mezi příjmem vody a požadavky na vodu v průběhu ontogeneze. Sucho na jaře nebo na podzim způsobuje nepravidelné vzcházení rostlin. Půdní sucho brzdí tvorbu adventivních kořenů a tím možnost příjmu vody rostlinami z vlhkých půdních vrstev. (ŠEBÁNEK, 1983; CANDRÁKOVÁ, 2012)
Nároky kořenové zeleniny na rovnoměrné zásobení vláhou jsou dosti vysoké. Nedostatečná závlaha v době sucha vede k zabrzdění růstu, které se projeví deformacemi, vláknitostí, dřevnatěním a nepříjemnou chutí bulev. Kořenová zelenina patřící do čeledi miříkovitých se vyznačuje velmi pomalou klíčivostí. V méně příznivých půdních či klimatických podmínkách vzchází až během 3 – 4 týdnů po výsevu. I další vývoj rostlin je poměrně pomalý. (PEKÁRKOVÁ, 2004)
3.4
MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ VZCHÁZIVOSTI ZA SUCHA
Existují možnosti jak zlepšit vzcházivost semen za nepříznivých podmínek. Mezi tyto možnosti patří například šlechtění rostlin na toleranci vůči suchu, použití pomocných půdních látek nebo předseťová úprava semen.
Jednou z již uvedených možností pro zlepšení vzcházivosti semen ve stresových podmínkách je předseťová hydratace semen. Toto ošetření osiva zahrnuje částečné nebo úplné nabobtnání semen. Principem je, že semeno přijme vodu, v množství, které je dostatečné pro aktivaci metabolických procesů, ale již nepostačující k proražení zárodečné osy, obvykle kořínku. Hydratace zvyšuje vyrovnanost a rychlost klíčení, čímž
12
přispívá k rychlejšímu a vyrovnanějšímu vzcházení, zvláště v nepříznivých podmínkách prostředí. (PAZDERŮ, 2010)
Šlechtění rostlin na toleranci rostlin vůči suchu je složitý a komplexní problém. Tolerance vůči suchu se projevuje v různých stádiích růstu a vývinu rostlin v interakci s prostředím. Je výsledkem mnohých fyziologických a morfologických znaků, pro které nebyla doposud stanovena efektivní selekční kritéria. Tolerance k suchu může být podmíněna rozdílnými mechanizmy, jako jsou například snížená transpirace nebo dobře vyvinutý kořenový systém. Protože šlechtění rostlin na odolnost či toleranci rostlin ke stresorům je časově náročné a pěstitelé často nemají k dispozici vhodné genotypy, používají se v zemědělské prvovýrobě především látky snižující negativní dopady abiotických stresorů. Využívají se fytohormony (ABA, cytokininy), brassinosteroidy, ale také látky, které nejsou fytohormonální povahy. Do této skupiny látek se řadí například algináty, látky na bázi přírodních silic a terpenů, hydrogely a podobně. Látka 5-aminolevulová kyselina (ALA) zvyšuje výnos a jeho kvalitu a nemá negativní dopad na lidský a zvířecí organismus. V České republice je součástí výrobku Pentakeep V. Antistresové účinky byly zjištěny také po aplikaci látek získaných z hnědých řas – alginátů. Bylo zjištěno, že mají velmi příznivý vliv na vývoj kořenového systému stresovaných rostlin a také docházelo ke zvýšení efektivity využití vody. Hydrofilní polymery aplikované v polních podmínkách snižují množství závlahové vody, snižují také ztráty vody evaporací a přesazovací šok sazenic. Pomocné půdní látky prezentují jednu z možností snižování stresových podmínek pro rostliny a zlepšování chemických, fyzikálních a biologických vlastností půd. (HNILIČKA a kol., 2010; ŽOFAJOVÁ a kol., 2010, SOCHOR a kol., 2011)
3.5
HYDROABSORBENTY
3.5.1
Charakteristika hydroabsorbentů
Existuje mnoho látek, které mohou pomoci rostlinám při příjmu vody. Tyto látky jsou nazývány hydrogely, hydroabsorbenty, půdní kondicionéry nebo pomocné půdní látky.
13
Mají potenciál zlepšovat dostupnost a využitelnost vody pro rostliny, což vede k jejich lepšímu růstu. Látky a přípravky zadržující vodu v půdě se rozdělují na přírodní a syntetické. Mezi nejvýznamnější přírodní látky tohoto typu se řadí zejména rašelina, zeolity (puchavce), jílové nerosty (kaolinit, montmorillonit, illit, vermikulit), jíly (tj. celý soubor usazených hornin, které obsahují přes 50 % částic s velikostí pod 0,01 mm), bentonit, tufogenní horniny, ale také kompost, kůra, štěpky, piliny a hobliny. Chemická a fyzikální struktura hydroabsorbentů ovlivňuje absorpci, uchovávání a uvolňování vlastního obsahu. Určuje také jejich toxicitu, životnost a vhodnost pro použití při pěstování či výsadbě rostlin. (SALAŠ, 2008; FARRELL a kol., 2013) Legislativně jsou tyto přípravky zařazeny mezi tzv. nepřímá hnojiva jako pomocné půdní látky. Hydroabsorbenty polymerů jsou látky ve formě suchého prášku nebo granulí. Tyto přípravky mají schopnost poutat srážkovou či závlahovou vodu a zpřístupňovat ji znovu rostlinám. Po kontaktu s vodou částečky rychle nabobtnají, absorbují vodu a vytvoří gelové částice. Jako vedlejší efekt je možné ocenit příznivý vliv na rozvoj půdní mikroflóry a zlepšování půdní struktury. Podmínkou využití těchto produktů v zahradnictví je ovšem nejen jejich hygienická nezávadnost a inertnost pro rostliny, ale taktéž prokazatelná ekonomická návratnost prostředků investovaných do nákupu a aplikace hydroabsorbentu.
Hlavní funkce hydrogelu: -
vytváří vodní rezervu v půdě
-
zvyšuje schopnost půdy udržet vodu a živiny
-
stejnoměrně dodává rostlinám vlhkost
-
podporuje rychlejší a lepší rozvoj kořenů
-
provzdušňuje půdu
-
nepřímo podporuje rozvoj půdní mikroflóry
Použití hydrogelů může vést k výraznému snížení potřebné dávky a frekvence zavlažování, což je důležitým zjištěním pro aridní a semiaridní oblasti světa z důvodu zlepšení hospodaření s vodou. (SALAŠ, 2008; TERRACOTTEM S.R.O., 2013; FRANTZ a kol., 2005; KOUPAI a kol., 2008)
14
3.5.2
Historie vzniku hydroabsorbentů
Cílem výzkumu bylo najít takové hydroabsorbenty, které by převzaly roli kompostu a jílu a zlepšily půdní vlastnosti. Pro tyto produkty byl zvolen termín půdní kondicionéry. První takový syntetický půdní kondicionér byl zaveden počátkem padesátých let. Jednalo se o hydrolyzovaný polyakrylnitryl (”Krilium” firmy Monsanto). Počátkem šedesátých let začaly být v zahradnictví zkoušeny polyakrylamidy a polymetakryláty pro jejich schopnost absorbovat několik set váhových procent vody. Vzhledem k jejich vysokému obsahu zbytkového monomeru akrylamidu a dalších látek jsou ale fytotoxické. Tyto akrylamidové a akrylové kyseliny monomerů jsou fytotoxické nad úrovní 500 ppm. Všechny starší a asi polovina nově vyráběných hydrogelů dosahuje toxické úrovně kontaminace monomerů. Na počátku osmdesátých let došlo k objevení nové generace hydroabsorbčních polymerů a kopolymerů na bázi propenamidu (PAM) a propenamid – propeonátu, (PAA) jež jsou nyní nejpoužívanější. (SALAŠ, 2008; TERRACOTTEM S.R.O., 2013)
3.5.3
Chemická struktura, působení
Z chemického hlediska jsou polymery tvořeny z dlouhých řetězců opakující se strukturní jednotky, tzv. monomeru. Navenek se navzájem velmi podobají, jejich chemická stavba však může být velmi rozmanitá, což ovlivňuje jejich absorbční vlastnosti, uložení a předávání jejich obsahu. Nejvýznamnější vlastností hydrogelů je jejich schopnost absorbovat velké množství vody či živného roztoku. Výhodou je udržování optimálních podmínek a kontrolované uvolňování vody a živin do půdy, čímž snižují spotřebu vody. Mají však také nevýhody. Mohou rychle absorbovat velké množství vody, ale také v řádu několika hodin zase vysychají. Některé se snadno rozrušují a ztrácí tak svou schopnost vodu zadržet. Schopnost vodu zadržet není nezbytně relevantní ve významu působení, protože vysoká retenční kapacita pro vodu neznamená vysokou dostupnost vody pro rostliny. Většina hydrogelů může absorbovat stonásobky své váhy, ale tuto vlhkost vážou ireverzibilně (nevratně). Voda v nich uložená tedy není přístupná rostlinám. Hydroabsorbční polymery mají konečnou dobu životnosti, která se značně mění v závislosti na některých faktorech. Polymery mají kratší životnost (1 – 3 roky) než
15
kopolymery (2 – 5 let). Životnost hydroabsorbentů ovlivňuje kvalita vody. Kationtová výměnná kapacita hydroabsorbčních polymerů je ve srovnání s většinou půd velmi vysoká. Vazbou s hnojivými prvky pak polymery přispívají přímo k výživě rostlin a mohou pak snížit potřebu hnojiv od 20 do 50 %. Protože do hydrogelu může tímto způsobem vstoupit pouze 15 až 20 % salinity z okolní vody, mají tak rostliny výhodu nezasolené vody, zachycené přes hydrogelový filtr, takže mohou růst i v zasoleném prostředí. Schopnost vázat vodu se ale působením solí mění. Soli a jiné minerály nesnižují životnost produktu, ale mají vliv na retenční kapacitu pro vodu. Rychlost absorbce závisí na koncentraci solí. Čím vyšší koncentrace, tím nižší je absorpce. Například voda z vodovodu může snížit retenční kapacitu vody o 70 % i více. (SALAŠ, 2008; FRANTZ a kol., 2005; SANGJOON, 2010)
3.5.4
Způsob aplikace
Hydroabsorbenty jsou v suchém stavu zrnité (připomínají písek), po nabobtnání vodou se stanou měkkými a elastickými. Nejvýhodnější je tedy aplikace v suchém stavu, nejlépe formou promíchání se substrátem či plošnou aplikací na volnou půdu a následným důkladným a rovnoměrným zapravením (nejlépe kultivátorem). Promíchání hydrogelu s rašelinovým substrátem je vhodný způsob pro pěstování rostlin v prostředí se silným vodním deficitem, jelikož hydrogel podpoří růst silnějšího kořenového systému. Tato technika snižuje stres rostlin z nedostatku vody během prvních měsíců růstu. Zapravení by mělo následovat ihned po aplikaci, abychom se vyhnuli nežádoucímu nabobtnání v důsledku náhlého deště. Řádné zapravení v celém předpokládaném horizontu prokořenění rostlin je základem kvalitní a stejnoměrné tvorby kořenové soustavy a je rozhodující pro dosažení konečného efektu. Není vhodné hydroabsorbenty aplikovat dodatečně jako zlepšující látky pro již založené výsadby. Je to technicky náročné a není možné dodržet zásadu rovnoměrné aplikace. Výsledný efekt není adekvátní nákladům. (SALAŠ, 2008; CHIRINO a kol., 2011)
16
3.5.5
Agrisorb
Agrisorb je organická polymerní sloučenina schopná do své struktury vázat vodu a v průběhu vegetace ji předávat kořenům. Vytvořený gel z přípravku chrání nejjemnější kořenový systém rostliny (kořenové vlášení) před poškozením suchem a vlivy přesazování. Po ošetření kořenů rostlin a následném vysázení urychlí přítomnost Agrisorbu kontakt s okolní půdou a tím se zabezpečí překonání šoku. Gel vytvořený z 1 g je schopný vázat až 300 g vody. Se stoupající tvrdostí vody se schopnost vázat vodu o několik procent snižuje. (AGROSTIS TRÁVNÍKY S.R.O., 2013)
Výhody použití: -
chrání rostliny před suchem
-
podporuje zdravý a intenzivní rozvoj kořenového systému
-
významně snižuje podíl sazenic a přísad, které v důsledku přesazování odumírají
-
snižuje nároky na závlahu
-
žádné fytotoxické účinky na rostliny (AGROSTIS TRÁVNÍKY S.R.O., 2013)
3.5.6
Výsledky s využitím hydroabsorbentů
Saudská Arábie je charakteristická nedostatkem vodních zdrojů a převahou písčitých půd. Produktivita těchto půd je limitována udržovací kapacitou vody a hlubokou filtrací, která vede k nízké účinnosti vody a hnojiv. V suchých oblastech je efektivní využití vody i půdy naprostou nezbytností. V letech 2000 – 2001 byla provedena studie zkoumající vliv přírodního jílu (bentonitu) a syntetického polymeru (Broadleaf P4) na růst a výnos okurek (Cucumis sativus L. cv Dina) pěstovaných ve skleníku. Horních 10 cm písčité půdy ve skleníku bylo smícháno s předem stanoveným množstvím bentonitu (koncentrace 1, 2 a 3 %) a také syntetického polymeru (koncentrace 0,1; 0,2 a 0,3 %). Experimenty byly provedeny ve zcela náhodném uspořádání a každé ošetření mělo čtyři opakování. Půdní kondicionéry byly přidány tři dny před výsadbou. Rostliny byly zavlažovány předem daným množstvím vody kapkovou závlahou. Kompletní výživa byla aplikována prostřednictvím foliární výživy. Ve fázi 2 pravých listů byly rostliny přesazeny do sterilizovaných výsevních lůžek.
17
Výsledky ukazují, že jak bentonit, tak Broadleaf P4 výrazně zvýšily výnos. Hmotnost plodů se zvýšila přidáním bentonitu a Broadleaf P4 o 33 až 50 % v prvním roce, ve druhém roce potom o 11 až 16 %. (AL-HARBI; AL-OMRAN, 2003)
Byly také prováděny skleníkové pokusy na rostlinách kukuřice. Kukuřice byla pěstována v písčité půdě s přidaným půdním kondicionérem Super Gel v koncentracích 0,0; 0,05; 0,10; 0,15 a 0,20 g na 100 g půdy. Ošetření Super Gelem vedlo ke zvýšení procenta klíčivosti, zvýšení výšky rostlin, vyšší produkci sušiny, vyšší aktivitě ureázy a fosfatázy v půdě, lepší efektivnosti ve využití vody a příjmu dusíku, fosforu, draslíku, manganu a zinku. (EL-HADY, TAYEL, LOTFY; 1981)
Bylo zjišťováno protektivní působení pomocné půdní látky Agrisorbu na degradovaných půdách. V experimentu byl sledován vodní stres u rostlin Tillia platyphylos. Rostliny byly kultivovány při dvou rozdílných teplotách (24 a 34 °C) v půdě obsahující 3 různé koncentrace Agrisorbu (10, 20 a 30 g.m-2), při vodním režimu posuzovaném dle bodu vadnutí, dvojnásobku bodu vadnutí a retenční vodní kapacity. Z experimentu vyplynulo, že varianty s rostlinami, u nichž byla aplikována pomocná půdní látka Agrisorb, měly pomalejší průběh vadnutí a byly vitálnější. (SOCHOR a kol., 2011)
3.6
MRKEV - Daucus carota L., subsp. sativus, Hoffm., Schübl.et G. Martens
Čeleď: miříkovité – Apiaceae
Botanická charakteristika Mrkev je dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří dužnatý kořen válcovitého nebo kuželovitého tvaru. Z hlavy kořene vyrůstají 2 – 3krát zpeřené řapíkaté listy. Ve druhém roce vyrůstá z kořene rýhovaný a rozvětvený květní stonek nesoucí listy a květy, může dorůst výšky až 1,6 m. Květenstvím je složený okolík skládající se z bílých květů, terminální květ bývá fialový. Mrkev je cizosprašná a entomofilní rostlina – opylení provádí drobný hmyz. Květy dozrávají protandricky, takže pylové láčky jsou v době dozrání blizny již vyprášeny. Plodem je nepukavá dvounažka, která se v době dozrávání rozpadá na žebernaté nažky s háčkovitými ostny. Hmotnost tisíce semen se pohybuje v rozmezí od 0,7 do 1,5 g, dle odrůdy a typu mrkve, což odpovídá 700 až 1400 semen
18
na 1 g. Klíčivost si semena drží po 3 – 4 roky, klíčí již při teplotě 5 °C. Klíčení semen mrkve trvá velmi dlouho. Doba vzcházení může být 2 – 3 týdny. Na základě tvaru kořene a velikosti natě jsou odrůdy mrkve zařazovány do několika typů: -
Amsterdam
-
Pařížská
-
Chantenay
-
Nantes
-
Berlikum
-
Flakee (PETŘÍKOVÁ, MALÝ, 1998; PETŘÍKOVÁ a kol., 2006; PEKÁRKOVÁ, 2004; VOGEL a kol., 1996)
Obsahové látky Bioaktivní složky mrkve jsou četně zastoupeny. Mrkev obsahuje ze všech zelenin nejvyšší množství β-karotenu – provitaminu A, ve 100 g je jej 12 mg. Dále je zde obsažen i α-karoten, oba jsou využitelné jen rozpuštěné v tucích, což je třeba respektovat při konzumaci. Mrkev obsahuje 6 mg vitaminu C, dále vitaminy skupiny B, PP. Obsaženy jsou i minerální látky – hlavně draslík, sodík, fosfor, vápník a hořčík. Z pachových látek, přítomných v mrkvi, se uvádí např. nonanal, dále karotol, bisabolen, karvon, karyofen, p-cymen, geranylacetát, terpeny, aldehydy, geraniol a jiné. (PETŘÍKOVÁ, MALÝ, 1998; KOPEC, 2008)
Nároky Pro pěstování mrkve jsou rozhodující zejména půdní podmínky, protože na klima je nenáročná. Mrkev dává přednost hlubokým kyprým půdám s dobrou strukturou, bez utuženého podorničí, bez kamenů. Kořeny z lehkých, humózních půd jsou rovné a jsou lépe zbarveny než kořeny z těžších hlinitých půd. Optimální pH půdy je nekyselé, od 6,5 do 7,5. Mrkev vyžaduje půdu ve staré síle, proto se pěstuje ve II. trati. Potřeba živin na 1 tunu produkce je 4 kg N; 1,67 kg P; 6,67 kg K; 4 kg Ca; 1 kg Mg a 0,33 kg S. Důležité je zejména úměrné hnojení dusíkem. Jeho dostatek sice zvyšuje výnos i délku kořenů a snižuje jejich lámavost, jeho nadbytek má však za následek zhoršení chuti a nežádoucí vysoký obsah dusičnanů v kořenech. Nedostatek dusíku způsobuje žloutnutí listů.
19
Potřeba vody je velká zejména od června do září. Dostatečnou závlahou se předejde praskání kořenů. Pro optimální výnos se předpokládá množství srážek 460 mm. Hlavní potřebu vody má rostlina při tvorbě kořene. Na teplo je mrkev nenáročná. Nejrychleji kořeny rostou při teplotě mezi 15 a 18 °C. Sladkost, křehkost a šťavnatost mrkve podporují nižší teploty (9 – 12 °C). Při vyšších teplotách se zvyšuje tvorba karotenu. Vysoké teploty vyvolávají zemitou příchuť a tvrdost kořenů. (PETŘÍKOVÁ, MALÝ, 1998; PETŘÍKOVÁ a kol., 2006; STEIN 1999; PEKÁRKOVÁ, 2004; VOGEL a kol., 1996; HLUŠEK a kol., 2002; PETŘÍKOVÁ, HLUŠEK a kol., 2012)
Pěstování Mrkev je citlivá na přechodné zasolení vrchní vrstvy půdy. Nejranějším termínem výsevu jsou bezmrazé únorové dny a nejzazším začátek července pro pozdní sklizeň. Hlavní výsevné období je od konce března do začátku května pro sklizeň ke skladování. Mrkev klíčí při teplotě 3 - 4 °C. Doporučená hloubka výsevu je 10 – 15 mm. Způsob výsevu a výsevek závisí na účelu pěstování a odrůdě mrkve. Důležité je včasné jednocení. Nejčastěji se vysévá do jedno až tří řádků na hrůbky. Je zde ale nutná doplňková závlaha, zejména v suchých oblastech. Při příliš včasném nasazení závlah vzniká nebezpečí zhutnění půdy a zpomalení růstu ochlazením půdy. V době sucha je zavlažování užitečné, vede k urychlení vzcházení. Silné zavlažení v období sucha může vést u pozdních odrůd k praskání kořenů. Mrkev lze s úspěchem pěstovat také na rovné půdě, zejména rané odrůdy s menšími kořeny. Základem zpracování půdy je její dobré prokypření, aby se rozrušily všechny pevné části bránící růstu kořenů. Nikdy se nevysévá do chladné nebo zaplevelené půdy. Pokud je půda chladná na dotyk nemělo by se vysévat. Mechanické ošetření kultur se omezuje na plečkování a přihrnování hrůbků, které šetří půdní vláhu a rozrušuje půdní škraloup. Udržování tvaru hrůbků přihrnováním má význam i v zamezování zelenání a antokyanizaci kořenových hlav. Dlouhá doba vzcházení podporuje růst a vývoj plevelů. Volba herbicidů závisí na druhu plevele a vývojového stádia rostlin. Po výsevu na hrůbky či záhony se aplikuje preemergentní herbicid s účinnou látkou pendimethalin nebo linuron. Pro zajištění rovnoměrného vzejití a také spolehlivé účinnosti těchto herbicidů je vhodné výsevy zavlažit jemným postřikem dávkou do 10 mm. Na rovné půdě lze před výsevem zapravit do půdy herbicid s účinnou látkou trifluralin, jehož výhodou je účinek i za sucha. 20
Postemergentně lze aplikovat herbicidy s účinnou látkou linuron. (PETŘÍKOVÁ, MALÝ, 1998; PETŘÍKOVÁ a kol., 2006, STEIN 1999; PEKÁRKOVÁ, 2004; VOGEL a kol., 1996)
Sklizeň a tržní úprava Svazková mrkev se sklízí ručně po předchozí podorávce záhonů. Svazuje se většinou gumičkami a ukládá se přímo do transportních obalů. Raná mrkev pro přímý konzum se na menších plochách sklízí taktéž ručně včetně odnaťování. Mrkev pozdní a pro průmyslové zpracování se většinou sklízí sklízeči, které podorávají řádek a současně mrkev vytahují klínovými řemeny za nať z půdy. Vibracemi je z kořenů odstraněna zemina, ořezaná nať zůstává na pozemku. Třídění, praní a balení mrkve se provádí až před expedicí. Praní může být ale také zdrojem následných problémů. Dochází k narušování pokožky a jejím barevným změnám. Nejčastější je šednutí, znehodnocující vzhled a snižující prodejnost. Dalším problémem může být napadení houbou Thielaviopsis basicola. Praní musí být co nejšetrnější, k oplachu je nutno používat čistou vodu. Tržní a konzumní částí mrkve jsou kořeny bez postranních kořínků. Na trh se dodává jako mrkev s natí (zpravidla ve svazcích) a mrkev bez natě. Významným deskriptorem je čerstvost, která se ztrácí u karotky s natí při ztrátě 4 % vody výparem, u kořenů bez natě při ztrátě více než 8 % vody. Pro technické výpočty se počítá s hmotností jednoho svazku mrkve s natí 250 g. (PETŘÍKOVÁ a kol., 2006; KOPEC, 2008)
Jakost Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny je prováděna v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízením Komise (ES) č. 543/2011. ČSN normy (jakostní) byly zrušeny a nahrazeny Obchodními normami. Pro všechny zeleninové druhy s výjimkou salátu, endivie kadeřavé letní a endivie zimní, papriky zeleninové a rajčat platí Všeobecné obchodní normy u nichž nejsou definovány jakostní třídy.
Choroby, škůdci Mezi nejvýznamnější choroby mrkve patří černá hniloba mrkve, alternáriová skvrnitost listů mrkve a padlí miříkovitých. Volí se pokud možno odolné odrůdy.
21
Černá hniloba (Alternaria radicina) se projevuje v podobě jen málo zřetelných skvrn na listech, ale především je původcem velkých, černých a propadlých skvrn na kořenech. Choroba se šíří osivem. Základem je prevence v podobě dodržování osevního postupu. Alternáriová skvrnitost listů (Alternaria dauci) se vyznačuje podstatně výraznějšími a četnějšími žlutohnědými skvrnami na listech, postupně černajícími. Napadené listy usychají a na silněji napadených rostlinách zůstávají zdravé jen nejmladší listy. Kromě podstatného vlivu na výnos kořenů má choroba význam i v omezení mechanizované sklizně. Choroba je silně podporována vlhkým počasím a teplotami nad 24 °C. Nepřímá ochrana spočívá v dodržování osevního postupu a pěstování v otevřených polohách, kde listy rychleji osychají. Padlí miříkovitých (Erysiphe heraclei) se projevuje na nadzemních částech mrkve v podobě typických bílých moučnatých povlaků. Vyskytuje se často za horkého léta a střídavé vzdušné vlhkosti. Podporuje jej jednorázové přehnojení dusíkem. Při větším výskytu se aplikují sirnaté přípravky na ochranu rostlin. (PETŘÍKOVÁ, MALÝ, 1998; PETŘÍKOVÁ a kol., 2006, STEIN 1999)
Nejčastějšími škůdci mrkve jsou pochmurnatka mrkvová, mšice, merule a háďátka. Jako ochrana lze použít ochranné sítě proti hmyzu nebo odmoření půdy vysázením aksamitníku (Tagetes sp.). Pochmurnatka mrkvová (Psila rosae) je nejzávažnější škůdce mrkve. Při poškození mladých rostlin larvami škůdce dochází k jejich úhynu. Výraznější jsou škody na starších rostlinách způsobené larvami druhé generace, které vyžírají chodbičky v povrchových vrstvách kořene. Poškozené kořeny jsou hořké a hnijí. Důležité je dokonalé hluboké zaorání posklizňových zbytků. Nepřímou ochranou je také střídání ploch při pěstování miříkovitých rostlin. Mšice mrkvová (Semiaphis dauci) a mšice hlohová (Dysaphis crategi) způsobují krnění a kadeření listů. Merule mrkvová (Trioza apicalis) způsobuje silné kadeření listů někdy až s následným úhynem rostlin. Listy zůstávají zelené, kořeny se však nezvětšují. Háďátko severní (Meliodogyne hapla) způsobuje škody zejména na písčitých půdách a v teplých oblastech. Kořeny napadených rostlin jsou menší, s velkým množstvím drobných kořínků, na kterých jsou kulovité zduřeniny. (PETŘÍKOVÁ, MALÝ, 1998; PETŘÍKOVÁ a kol., 2006, STEIN 1999)
22
4. MATERIÁL A METODY
4.1
ZALOŽENÍ PŘEDPOKUSU
Cílem předpokusu bylo zjistit rozdíly v klíčivosti a vzcházivosti semen různě ošetřených a dále jestli jsou tyto rozdíly statisticky významné. Na základě výsledků byly vybrány 2 koncentrace ošetření semen hydroabsorbentem s nejlepšími výsledky pro aplikaci v polním pokusu. Předpokus byl založen dne 24.2.2012. Zkouška klíčivosti byla provedena na Jakobsenových klíčidlech pro 5 variant ošetření osiva ve 4 opakováních po 100 semenech. Dále se stanovovala zkouška vzcházivosti v písku pro stejných 5 variant po 100 semenech. Varianty byly umístěny v Klimaboxu, který zajišťoval stálou teplotu 20 °C. Pro předpokus byla vybrána odrůda mrkve KOLOSEUM F1 od firmy Semo Smržice, a.s.. 4.1.1
Ošetření osiva
•
varianty:
-
kontrola suchá (osivo neošetřené)
-
kontrola mokrá (osivo máčené ve vodě)
-
Agrisorb 2 g/l (osivo máčené v roztoku Agrisorbu v koncentraci 2 g/l)
-
Agrisorb 3 g/l (osivo máčené v roztoku Agrisorbu v koncentraci 3 g/l)
-
Agrisorb 4 g/l (osivo máčené v roztoku Agrisorbu v koncentraci 4 g/l)
Osivo bylo po 20 minut máčeno v uvedených koncentracích Agrisorbu a kontrola mokrá ve vodě.
Pro předpokus i polní pokus byl jako hydrofilní látka vybrán produkt Agrisorb firmy AgroBio Opava, balení 500 g. Výrobce: Stockholm GmgH a Co. KG, Krefeld, Německo. Šarže: ABO 091, EXP: 1.4.09. Cena: 811 Kč za 1 kg (E – AGRO S.R.O., 2013) Klíčivost a energie klíčivosti se stanovovaly dle ČSN 46 0610 6. a 14. den a to konkrétně: 1.3.2012 (první počítání) a 8.3.2012 (poslední počítání). (ČSN 46 0610) 23
4.2
ZALOŽENÍ POLNÍHO POKUSU
Polní pokusy probíhaly na 2 stanovištích v areálu Zahradnické fakulty v Lednici. Byla provedena varianta polního výsevu a výsevu do krytu.
4.2.1
Charakteristika lokality
Lednice leží v nadmořské výšce 174 m nad mořem. Půda je zde klasifikována jako černozem modální, hlinitá na spraši. Půdní reakce je alkalická, s uhličitany v celém profilu. Obsah půdní organické hmoty je vyšší než 1 %. Poměr obsahu huminových kyselin k obsahu fulvokyselin je 1,22. Dle zrnitostního rozboru je půdní druh hlinitý, zrnitostní třída hlína. (PETŘÍKOVÁ, POKLUDA a kol., 2012) Dle údajů meteorologické stanice Mendeleum v Lednici je dle normálu z let 1961 – 1990 nejchladnějším měsícem leden s průměrnou teplotou -1,9 °C a nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19,1 °C.
Nejméně srážek dle stejného
normálu připadá na měsíc únor s průměrem 23,9 mm srážek a nejvíce srážek je s průměrem 66,4 mm v měsíci červnu. (VACHŮN, 2011) Tabulka 1. Územní srážky: Jihomoravský kraj, rok 2012 (ČHMÚ, 2013) I měsíc úhrn srážek 41 [mm] srážkový normál 30 1961-1990 [mm] odchylka od 135 normálu [%]
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
∑ rok
16
5
26
33
99
82
52
38
56
19
38
505
30
29
38
65
75
64
61
41
34
42
33
542
53
18
69
51
132 128
85
92
165
46
116
93
Z tabulky 1. vyplývá, že rok 2012 byl srážkově podprůměrný oproti normálu z let 1961 – 1990. Obzvláště na začátku vegetace byl tento rok srážkově citelně podprůměrný, což negativně ovlivňuje vzcházení a růst rostlin a tím pádem i jejich výnos a kvalitu.
24
Tabulka 2. Územní srážky: Lednice, rok 2012 (VACHŮN, 2013) I II III IV V VI měsíc 104, úhrn srážek 11,7 5,3 1,3 24,9 32,3 8 [mm] srážkový normál 24,3 23,9 24,8 34,7 57,7 66,4 1961-1990 [mm] odchylka od 48 22 5 72 56 158 normálu [%]
VII VIII
IX
X
82,6 26,8 18,4 39,7
59,8
50
138
54
XI
5
∑ rok 363, 11,1 9 XII
37,3 32,7 41,4 26,7
49
121 12,1
479, 7
42
76
XII
Ø rok
Tabulka 3. Průměrná teplota: Lednice, rok 2012 (VACHŮN, 2013) měsíc průměrná teplota [°C] teplotní normál 1961-1990 [°C] odchylka od normálu [°C]
I
II
III
1,3
-3,3
7
-1,9 0,3
3,2
4,4
-3,6 2,6
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
11,1 16,8 19,8 20,9 20,5 15,8 10,8 6,4
9,7 14,5 17,5 19,1 18,4 14,6 9,3
1,4
2,3
2,3
1,8
2,1
1,2
1,5
4
2,4
-1,1 10,5
0
9,2
-1,1 1,3
Z tabulek 2. a 3. je zřejmé, že úhrn srážek za vegetační období v Lednici pro rok 2012 byl oproti normálu spíše podprůměrný, naopak teplotně byl rok 2012 nadprůměrný, konkrétně v průměru o 1,3 °C.
25
Tabulka 4. Územní srážky a průměrná teplota: Lednice, duben 2012 (VACHŮN, 2013) den
srážky [mm]
0,0 1 0,0 2 0,0 3 0,5 4 0,4 5 0,0 6 0,3 7 0,0 8 0,0 9 0,0 10 11 0,0 0,8 12 0,0 13 0,0 14 2,4 15 9,3 16 0,0 17 18 0,0 9,1 19 2,1 20 0,0 21 0,0 22 0,0 23 0,0 24 0,0 25 0,0 26 0,0 27 0,0 28 0,0 29 0,0 30 ∑ 24,9 Ø Pozn. červeně jsou vyznačena data výsevu:
průměrná teplota (°C) 3,5 9,5 10,9 12,9 9,2 8,3 7,1 2,8 4,5 10,2 13,1 5,0 9,5 11,3 10,6 6,1 6,0 9,4 11,4 11,1 12,3 9,2 11,5 11,3 13,5 16,3 17,5 22,1 24,0 21,5 11,1
Výsev byl proveden na dvě sousedící parcely ve dvou termínech. 1. pokusné pole – datum výsevu: 11.4.2012 2. pokusné pole – datum výsevu: 18.4.2012
26
Z tabulky 4. vyplývá, že 3 dny před samotným výsevem 1. pokusného pole nebyly zaznamenány žádné srážky. U výsevu 2. pokusného pole nebyly srážky zaznamenány 1 den před výsevem. V následujících dnech byly naměřeny slabé i silnější srážky, ke konci měsíce však srážky ustaly. Teplota se od data výsevu 1. pokusného pole držela nad 5 °C, 10 dní po výsevu byly průměrné teploty nad 20 °C.
4.2.2
Odrůda mrkve
Odrůda vybraná pro pokus byla KOLOSEUM F1 od firmy Semo Smržice, a.s., balení 100 g. Číslo partie: 1-0040-90556-01. Záruka 12/2012. Mořeno: POMARSOL FORTE 80 WP, účinná látka: thiram. Tento pozdní hybrid typu Berlicum má hladké, silné a tvarově vyrovnané kořeny, které jsou ideální surovinou pro zpracovatelský průmysl. Pevná, pružná nať umožňuje bezproblémovou mechanizovanou sklizeň. Významnou vlastností mrkve KOLOSEUM je i vysoký obsah sušiny a dlouhodobá skladovatelnost. (OHANKA,2006)
Tabulka 5. Charakteristika odrůdy KOLOSEUM F1 (OHANKA,2006) odrůda
KOLOSEUM F1
typ
Berlikum
ranost
pozdní
vegetační doba [dny] kořen
145
barva vnitřní/vnější
8,8
délka [cm] použití
19 - 24
přímý konzum
+
skladování
++
průmysl. zpracování
++
poznámky
velmi výnosná
Pozn. Barva : 1 = žlutá, 10 = červená
27
4.2.3
Založení pokusu
Výsev byl proveden ručně do suché půdy na předem připravený pozemek. Byly vysety 4 ošetření: kontrola mokrá a suchá, osivo ošetřené přípravkem Agrisorb v koncentracích 3 a 4 g/l. Každé ošetření bylo vyseto ve čtyřech opakováních, kde každé opakování bylo tvořeno dvěma řádky o délce 1,5 m. Do každého řádku se vyselo 50 semen ve vzdálenosti 3 cm. Na každé opakování připadlo 100 semen mrkve. Spon výsevu činil 30 x 350 mm. Byly vysety i krajové řádky osivem neošetřeným. Výsev byl proveden na dvě sousedící parcely ve dvou termínech. 1. pokusné pole – datum výsevu: 11.4.2012 2. pokusné pole – datum výsevu: 18.4.2012
Dále bylo osivo vyseto pod krytem dne 13.4.2012 z důvodu zajištění stresové podmínky sucho. Pod krytem byla vyseta stejná ošetření se čtyřmi opakováními. Byly založeny 2 varianty s odlišnou intenzitou zavlažování. Varianta s minimální závlahou byla zavlažována při poklesu VVK pod 45 %, závlaha u varianty optimálně zavlažované byla spuštěna, jakmile VVK pokleslo pod 65 %. Množství dodané vody za vegetaci zde bylo dvojnásobné. Délka řádků zde byla 3 m. Do každého řádku bylo vyseto 90 semen. Opět byly vysety i krajové řádky.
Varianty -
kontrola suchá (osivo neošetřené)
-
kontrola mokrá (osivo máčené 20 minut ve vodě)
-
Agrisorb 3 g/l (osivo máčené 20 minut v roztoku Agrisorbu v koncentraci 3 g/l)
-
Agrisorb 4 g/l (osivo máčené 20 minut v roztoku Agrisorbu v koncentraci 4 g/l)
28
Tabulka 6. Průměrná teplota a vlhkost půdy v hloubce 10 cm - duben 2012, Lednice průměrná průměrná teplota [°C] vlhkost [obj. %] 1.4.2012 6,86 19,87 2.4.2012 8,11 19,79 3.4.2012 10,70 19,71 4.4.2012 12,61 19,89 5.4.2012 11,89 20,01 6.4.2012 10,91 20,15 7.4.2012 10,93 20,25 8.4.2012 8,55 20,06 9.4.2012 9,61 20,15 10.4.2012 10,29 20,01 11.4.2012 11,79 19,83 12.4.2012 10,21 19,43 13.4.2012 11,28 20,53 14.4.2012 11,69 21,00 15.4.2012 10,78 20,79 16.4.2012 10,02 23,79 17.4.2012 10,48 25,60 18.4.2012 12,04 25,76 19.4.2012 12,74 27,34 20.4.2012 14,01 27,82 21.4.2012 15,30 28,52 22.4.2012 13,34 27,39 23.4.2012 14,25 28,14 24.4.2012 13,25 27,63 25.4.2012 13,96 27,04 26.4.2012 15,33 27,27 27.4.2012 17,33 28,35 28.4.2012 17,86 28,30 29.4.2012 16,61 26,63 30.4.2012 16,65 27,43 Pozn. červeně jsou vyznačena data výsevu datum
Z tabulky 6. vyplývá, že teplota půdy před výsevem i po výsevu nebyla nižší než 6 °C. Tato teplota je příznivá pro klíčení semen mrkve. Vlhkost půdy před výsevem i po něm se pohybovala v hodnotách vyšších než 19 obj. %. Dle Možného a Bareše (2006) odpovídá tato vlhkost kategorii nízká půdní vlhkost. Dle Malého a kol. (1998) trpí většina zeleninových druhů při poklesu VVK pod 50 % nedostatkem vody. 50 % VVK
29
odpovídá vlhkosti 23 obj. %. Vlhkost půdy po výsevu se 5 dní držela pod touto hranicí (19,43 – 21 %), poté se již držela nad ní. Semena mrkve měla po výsevu nepříznivé vlhkostní podmínky pro vzcházení, postupně se vlhkost půdy zvýšila nad 50 % VVK.
Obrázek 1. Parcela pod krytem (vlevo s optimální závlahou, napravo s minimální závlahou)
Obrázek 2. Parcela s optimální závlahou - detail
30
Obrázek 3. Parcela s minimální závlahou - detail
Ošetřování porostu Pokus byl udržován v bezplevelném stavu ručním pletím a plečkováním.
Sklizeň a hodnocení pokusu Mrkev byla sklizena ručně po předešlém ručním podrytí ve dnech 17.9.2012, kdy byly sklizeny polní pokusné parcely a 1.10.2012, kdy byly sklizeny pokusné parcely pod krytem. Kořeny byly očištěny a následně analyzovány. Zaznamenávaly se tyto výsledky: -
počet sklizených kořenů
-
hmotnost kořenů s natí
-
hmotnost kořenů bez natě
-
hmotnost kořenů kategorie Výběr + I. jakost (dle ČSN 46 3121)
-
hmotnost kořenů kategorie II. jakost (dle ČSN 46 3121)
Z každého opakování každé varianty byl zvážen každý kořen, aby se zjistila variabilita hmotnosti kořenů. Výsledky byly statisticky zpracovány.
Pro podrobnější vyhodnocení v pokusu sklizené mrkve byla použita ČSN 46 3121, dle které jsou následovně vymezené znaky kvality: 31
Třídy jakosti Mrkev se řadí do tří tříd jakosti.
o Výběr Mrkev zařazená do této třídy musí být vynikající jakosti a musí být praná. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu nebo typ odrůdy. Nedovolují se vady, s výjimkou lehkých povrchových poškození, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost výrobku a jeho obchodní úpravu v obalu. Kořeny musí být: -
hladké
-
čerstvého vzhledu
-
pravidelného tvaru
-
bez trhlin, pohmožděnin a prasklin
-
nepoškozené mrazem
Nedovoluje se zelené nebo fialově nachové zbarvení hlavy kořene. (ČSN 46 3121)
o I. jakost Mrkev zařazená do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu nebo typ odrůdy. Kořeny musí být čerstvého vzhledu. Dovolují se však, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost výrobku a jeho obchodní úpravu v obalu, tyto lehké vady: -
lehké vady tvaru
-
lehké vady vybarvení
-
drobné zacelené praskliny
-
drobné praskliny nebo trhliny způsobené manipulací nebo praním
Zelené nebo fialově nachové zbarvení hlavy kořene se dovoluje u kořenů o délce nejvýše 10 cm do délky nejvýše 1 cm, u ostatních kořenů do délky 2 cm. (ČSN 46 3121)
o II. jakost Do této třídy se zařazuje mrkev, která nemůže být zařazena do vyšších tříd jakosti, ale která odpovídá minimálním požadavkům. Dovolují se, pokud zůstanou zachovány základní znaky jakosti, uchovatelnosti a obchodní úpravy výrobku, tyto vady: -
vady tvaru a vybarvení 32
-
zacelené praskliny nezasahující do středové části kořene
-
praskliny nebo trhliny způsobené manipulací nebo praním
Zelené nebo fialově nachové zbarvení hlavy kořene se dovoluje u kořenů o délce nejvýše 10 cm do délky nejvýše 2 cm, u ostatních kořenů do délky 3 cm. (ČSN 46 3121)
Třídění dle velikosti Mrkev se třídí podle příčného průměru měřeného v nejširším místě kořene nebo podle hmotnosti kořenů bez natě. (ČSN 46 3121)
-
mrkve pozdní a odrůdy s velkým kořenem:
Kořen musí dosahovat nejméně 20 mm příčného průměru nebo 50 g hmotnosti. U kořenů jakosti Výběr se dovoluje příčný průměr nejvýše 45 mm a hmotnosti nejvýše 200 g. Rozdíl mezi příčným průměrem nebo hmotností největšího a nejmenšího kořene v témže obalu smí být nejvýše 20 mm nebo 150 g. U kořenů I. jakosti smí být rozdíl mezi příčným průměrem nebo hmotností největšího a nejmenšího kořene v témže obalu nejvýše 30 mm nebo 200 g. U kořenů II. jakosti se požaduje pouze aby odpovídaly stanovené minimální velikosti. (ČSN 46 3121)
33
5. VÝSLEDKY
5.1
PŘEDPOKUS
Obrázek 4. Zkouška klíčivosti - Jakobsenova klíčidla
Obrázek 5. Zkouška klíčivosti - Jakobsenovo klíčidlo - detail
34
5.1.1
Klíčivost
Tabulka 7. Klíčivost v % ošetření osiva opakování
K suchá
K mokrá
Ag. 2 g/l
Ag. 3 g/l
Ag. 4 g/l
Ø
1
95
97
93
97
94
95,2
2
96
97
98
94
97
96,4
3
98
93
95
98
93
95,4
4
97
94
89
95
87
92,4
Ø
96,5
95,25
93,75
96
92,75
-
Tabulka 8. Analýza variance - klíčivost
proměnlivost
stupně volnosti
∑ čtverec
Ø čtverec
F
varianty
4
39,3
9,825
1,49
opakování
3
44,15
14,72
2,23
faktory
12
79,1
6,59
-
celkem
19
162,55
-
-
nekontrol.
α = 0,05
α = 0,01
F(4,12) = 3,26
F(4,12) = 5,41
F(3,12) = 3,49
F(3,12) = 5,95
Rozdíly nejsou statisticky významné.
35
5.1.2
Energie klíčivosti
Tabulka 9. Energie klíčivosti v % ošetření osiva opakování
K suchá
K mokrá
Ag. 2 g/l
Ag. 3 g/l
Ag. 4 g/l
Ø
1
86
95
91
92
89
90,6
2
82
95
97
91
90
91
3
87
89
91
94
89
90
4
86
87
88
92
85
87,6
Ø
85,25
91,5
91,75
92,25
88,25
-
Tabulka 10. Analýza variance – energie klíčivosti
proměnlivost
stupně volnosti
∑ čtverec
Ø čtverec
F
varianty
4
143,2
35,8
4,61
opakování
3
34,8
11,6
1,49
faktory
12
93,2
7,77
-
celkem
19
271,2
-
-
nekontrol.
α = 0,05
α = 0,01
F(4,12) = 3,26
F(4,12) = 5,41
F(3,12) = 3,49
F(3,12) = 5,95
Rozdíl mezi variantami je statisticky významný. Rozdíl mezi opakováními není statisticky významný.
36
Tukeyův test významnosti rozdílů Ošetření osiva α = 0,05: D = 5,852 α = 0,01: D = 7,668
Tabulka 11. Výsledky Tukeyova testu - ošetření osiva (energie klíčivosti) ošetření Ag. 2 g/l K mokrá Ag. 4 g/l K suchá Ag. 3 g/l
0,5
0,75
4
7+
Ag. 2 g/l
-
0,25
3,5
6,5 +
K mokrá
-
-
3,25
6,25 +
Ag. 4 g/l
-
-
-
3
K suchá
-
-
-
-
Mezi variantami kontrola suchá a Agrisorb 3 g/l, kontrola suchá a Agrisorb 2 g/l, kontrola suchá a kontrola mokrá je statisticky významný rozdíl na hladině významnosti α = 0,05.
5.1.3
Vzcházivost
Tabulka 12. Vzcházivost v % vzcházivost
K suchá
K mokrá
Ag. 2 g/l
Ag. 3 g/l
Ag. 4 g/l
celkem
75
85
85
92
93
Osivo ošetřené Agrisorbem v koncentraci: - 2 g/l mělo lepší vzcházivost o 10 % oproti suché kontrole, u mokré kontroly byla stejná - 3 g/l mělo lepší vzcházivost o 17 % oproti suché kontrole a o 7 % oproti mokré - 4 g/l mělo lepší vzcházivost o 18 % oproti suché kontrole a o 8 % oproti mokré
37
Obrázek 6. Zkouška vzcházivosti
Závěr pro polní pokus Na základě výsledků byly pro ošetření semen hydroabsorbentem v polním pokusu vybrány koncentrace Agrisorbu 3 a 4 g/l.
5.2
POLNÍ POKUS
Pokus byl založen v polních podmínkách bez závlahy a ve fóliovníku s variantou optimálně zavlažovanou a variantou s minimální závlahou.
5.2.1
Polní podmínky
V polních podmínkách došlo k poškození pokusu při jarní bouřce, pokus se sice sklidil, ale do hodnocení se z uvedeného důvodu nezařadil.
38
5.2.2
Fóliovník
Varianta s minimální závlahou (v grafech označená jako STRES) byla zavlažována při poklesu VVK pod 45 %. Závlaha u varianty optimálně zavlažované (v grafech označená jako OPTIMUM) byla spuštěna, jakmile VVK pokleslo pod 65 %. Množství dodané vody za vegetaci zde bylo dvojnásobné.
Tabulka 13. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta stres ošetření kontrola suchá kontrola mokrá Agrisorb – obal. 3 g/l Agrisorb – obal. 4 g/l
Ø [ks/100m2]
%
5429
108
5047
100
6095
121
6381
126
Graf 1. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta stres
2
počet rostlin [ks/100m ]
Průměrný počet vzešlých rostlin - kryt (varianta stres) 8000 6000 4000 2000 0 K suchá
K mokrá
Ag. 3 g/l
ošetření
39
Ag. 4 g/l
Tabulka 14. Analýza variance – počet vzešlých rostlin (varianta stres) stupně volnosti ∑ čtverec Ø čtverec
proměnlivost varianty
3
3235410
opakování
3
634671,5 211557,2 0,49
nekontrol. faktory
4
1723815
430953,8
-
celkem
10
5593896
-
-
α = 0,05
α = 0,01
F(3,4) = 6,59
F(3,4) = 16,69
1078470
F 2,5
Rozdíly nejsou statisticky významné.
Nejvíce vzešlých rostlin bylo u variant s osivem obalovaným Agrisorbem a nejméně rostlin vzešlo ze semen namočených ve vodě. Konkrétně nejvíce rostlin vzešlo z osiva ošetřeného Agrisorbem o koncentraci 4 g/l o 26 % více oproti mokré kontrole, následovala koncentrace Agrisorbu 3 g/l o 21 % více oproti mokré kontrole a kontrola suchá o 8 % více oproti mokré kontrole.
Tabulka 15. Průměrný výnos - varianta stres ošetření kontrola suchá kontrola mokrá Agrisorb – obal. 3 g/l Agrisorb – obal. 4 g/l
Ø [kg/100m2]
%
515,24
156
329,84
100
380,32
115
419,84
127
40
Graf 2. Průměrný výnos - varianta stres
2
hmotnost [kg/100m ]
Průměrný výnos - kryt (varianta stres) 600 500 400 300 200 100 0 K suchá
K mokrá
Ag. 3 g/l
ošetření
Tabulka 16. Analýza variance – výnos (varianta stres) proměnlivost
stupně volnosti ∑ čtverec Ø čtverec
F
varianty
3
43630,57 14543,52 4,06
opakování
3
22177,65
7392,55
2,06
nekontrol. faktory
4
14345,64
3586,41
-
celkem
10
80153,86
-
-
α = 0,05
α = 0,01
F(3,4) = 6,59
F(3,4) = 16,69
Rozdíly nejsou statisticky významné.
Tukeyův test významnosti rozdílů - výnos Ošetření osiva α = 0,05: D = 150,9 α = 0,01: D = 243,14
41
Ag. 4 g/l
Tabulka 17. Výsledky Tukeyova testu - výnos - varianta stres (ošetření) ošetření Ag. 4 g/l Ag. 3 g/l K mokrá K suchá
95,4
134,92
185,4 +
Ag. 4 g/l
-
39,52
90
Ag. 3 g/l
-
-
50,48
K mokrá
-
-
-
Mezi variantami kontrola suchá a kontrola mokrá je statisticky významný rozdíl.
Nejvyšší výnos byl zaznamenán u osiva ošetřeného Agrisorbem v koncentraci 4 g/l – o 27 % více než u kontroly a u osiva nijak neošetřeného – o 56 % větší výnos než u kontroly, což bylo způsobeno nejnižším podílem nestandardu (Tabulka 18) - to lze zdůvodnit půdní nehomogenitou (především místním utužením půdy, na kterou jsou kořeny mrkve citlivé). Tukeyův test potvrdil statistický rozdíl mezi kontrolami, což bylo způsobeno taktéž nejnižším podílem nestandardu u neošetřeného osiva. Nižší výnos z ošetření Agrisorb 3 g/l (o 15 % více než u kontroly) byl ovlivněn vysokým podílem nestandardu.
Tabulka 18. Hospodářské ukazatele mrkve pěstované při nedostatku vláhy
varianta
% výnos % kořenů výnos vzešlé vzešlých % oproti celkový (Výběr+I. sklizených rostliny rostlin kontrole (včetně a II.jak.) jako [ks/100m2] oproti nestandardu) [kg/100m2] nestandard kontrole [kg/100m2]
kontrola- osivo namočené ve vodě
5047
100
329,8
100
33
438,6
Agrisorb - obal. 3 g/l
6095
121
380,3
115
36
517,2
Agrisorb - obal. 4 g/l
6380
126
419,8
127
21
508
kontrola neošetřená
5492
19
551,7
463,6
42
Tabulka 19. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta optimum ošetření kontrola suchá kontrola mokrá Agrisorb – obal. 3 g/l Agrisorb – obal. 4 g/l
Ø [ks/100m2]
%
5952
114
5238
100
6127
117
5778
110
Graf 3. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta optimum Průměrný počet vzešlých rostlin - kryt (varianta optimum)
6000
2
počet rostlin [ks/100m]
6200 5800 5600 5400 5200 5000 4800 4600 K suchá
K mokrá
Ag. 3 g/l
Ag. 4 g/l
ošetření
Tabulka 20. Analýza variance – počet vzešlých rostlin (varianta optimum) proměnlivost
stupně volnosti ∑ čtverec Ø čtverec
F
varianty
3
1295410
431803,3
1,13
opakování
2
3620962
1810481
4,74
nekontrol. faktory
5
1910261
382052,2
-
celkem
10
6826633
-
-
α = 0,05
α = 0,01
F(3,5) = 6,41
F(3,5) = 12,06
F(2,5) = 5,79
F(2,5) = 13,27
Rozdíly nejsou statisticky významné.
43
Tukeyův test významnosti rozdílů Ošetření osiva α = 0,05: D = 1297,19 α = 0,01: D = 2034,83
Tabulka 21. Výsledky Tukeyova testu - počet vzešlých rostlin - varianta optimum (opakování) opakování
3
2
1
786,05
1452,35 +
3
-
666,3
2
-
-
Mezi opakováním 1 a 2 je statisticky významný rozdíl.
Nejvíce rostlin vzešlo z osiva ošetřeného Agrisorbem v koncentraci 3 g/l – o 17 % více oproti kontrole a kontroly suché – o 14 % více než u kontroly mokré. Z ošetření Agrisorbem o koncentraci 4 g/l vzešlo o 10 % více rostlin oproti kontrole. Nejméně rostlin vzešlo z kontroly mokré. Byl prokázán statistický rozdíl mezi opakováním 1 a 2, což je opět způsobeno půdní nehomogenitou. Tabulka 22. Průměrný výnos - varianta optimum ošetření kontrola suchá kontrola mokrá Agrisorb – obal. 3 g/l Agrisorb – obal. 4 g/l
Ø [kg/100m2]
%
545
104
523,81
100
484,45
93
578,73
111
44
Graf 4. Průměrný výnos - varianta optimum
2
hmotnost [kg/100m]
Průměrný výnos - kryt (varianta optimum) 600 580 560 540 520 500 480 460 440 420 K suchá
K mokrá
Ag. 3 g/l
Ag. 4 g/l
ošetření
Tabulka 23. Analýza variance – výnos (varianta optimum) proměnlivost
stupně volnosti ∑ čtverec Ø čtverec
F
varianty
3
13874,17
4624,7
0,52
opakování
2
36046,4
18023,2
2,05
nekontrol. faktory
5
43870,27 8774,054
-
celkem
10
93790,84
-
α = 0,05
α = 0,01
F(3,5) = 6,41
F(3,5) = 12,06
F(2,5) = 5,79
F(2,5) = 13,27
-
Rozdíly nejsou statisticky významné.
Nejvyšší výnos byl zaznamenán u ošetření Agrisorbem 4 g/l – o 11 % větší oproti kontrole a také u kontroly suché – o 4 % více než u kontroly, nejmenší výnos měla varianta s ošetřením Agrisorb 3 g/l – o 7 % méně oproti kontrole mokré.
Z hlediska ekonomického vyhodnocení je příznivé minimální zvýšení nákladů, ke kterému dochází při ošetření osiva obalováním v Agrisorbu. Při výsevku 2 kg osiva na ha a koncentraci Agrisorbu 4 g/l se spotřebuje asi 5 l roztoku, čemuž odpovídá 20 g Agrisorbu. Při jeho ceně 1000 Kč /kg se jedná o zanedbatelné zvýšení nákladů (20 Kč). (PETŘÍKOVÁ a kol., 2013)
45
6. DISKUZE Literatura uvádí pouze výsledky s použitím Agrisorbu do substrátu, pokus s použitím Agrisorbu pro obalení osiva před výsevem je uveden u cibule kuchyňské.
V letech 2009 a 2012 probíhal pokus na ploše ZF MENDELU v Lednici u sadby salátu. Agrisorb byl přidáván do výsevného rašelinového substrátu v množství 3 g/l substrátu. Kontrola byla bez přídavku Agrisorbu. Provedeny byly 2 varianty – optimální (závlaha při poklesu VVK pod 60 %) a stresovaná (závlaha při poklesu VVK pod 45 %). U varianty s Agrisorbem byla ranější sklizeň, pozitivní vliv mělo ošetření Agrisorbem i na celkový výnos. Zvláště pozitivně se Agrisorb projevil u varianty pěstované při nedostatku vody v půdě. Výsledky pokusu této diplomové práce se shodují s výsledky u sadby salátu, použitím Agrisorbu se potvrdil pozitivní vliv na celkový výnos plodiny.
V letech 2009 a 2010 byl proveden pokus s použitím Agrisorbu u sadby květáku, pokus probíhal na pozemku ZF MENDELU v Lednici. Agrisorb byl přidán v množství 3g/l substrátu. Sledován byl na vlastnosti sadby a kvalitu a výnos květáku. Pokus měl 2 varianty – optimální a deficitní závlaha. Aplikace Agrisorbu do substrátu průkazně zvýšila hmotnost nadzemní části sazenic (o 16,6 %), stejně tak jako hmotnost kořenů (o 28,6 %) a počet listů (o 7,9 %). Přídavek Agrisorbu neovlivnil významně průměr kořenového krčku sazenic květáku, ani výšku nadzemní části sazenic. Přídavek Agrisorbu zvýšil výnos (o 22,2 %) při snížené úrovni závlahy. V optimálně zavlažované variantě byl výnos o 1,11 t/ha nižší, než u kontroly. Pokus této diplomové práce potvrdil pozitivní vliv Agrisorbu na výnos, při snížené úrovni závlahy. Na rozdíl od pokusu se sadbou květáku mělo ošetření Agrisorbem pozitivní vliv na výnos i u optimálně zavlažované varianty. Rozdílné výsledky lze vysvětlit odlišností použitých pokusných rostlin.
V letech 2011 a 2012 probíhal pokus na Pokusné a demonstrační stanici v Praze Troji pod fóliovým krytem pro možnost navodit různé vláhové podmínky bez vlivu srážek. Byla pěstována cibule kuchyňská, odrůda Všetana (Semo) z přímého výsevu. Agrisorb byl rozpuštěn ve vodě v množství 0, 1, 3 a 5 g na 1 litr vody a následně aplikován na osivo ve formě namočení – obalení po dobu 15 minut, kontrola byla bez ošetření.
46
Při optimální úrovni závlahy průkazně zvýšilo výnos namočení osiva ve vodě - nárůst o 22,2 % a Agrisorbu o koncentraci 1 g/l – nárůst o 20,4 % oproti neošetřené kontrole. Dalším zvyšováním koncentrace Agrisorbu se tento efekt postupně vytrácel a ve variantách ošetření Agrisorbem v koncentraci 3 a 5 g/l nebylo zvýšení výnosu v porovnání s kontrolou průkazně odlišné. Výsledky pokusu této diplomové práce se částečně shodovaly s výsledky pokusu s cibulí, nejvyšší výnos byl zaznamenán u ošetření Agrisorbem, ale o jiné koncentraci - 4 g/l, výnos tohoto ošetření byl o 11 % vyšší oproti kontrole. Ve variantě s deficitní úrovní závlahy byl vliv Agrisorbu na výnos přibližně obdobný, přičemž výnosy byly až několikanásobně nižší. Průkazně vyšší výnos byl ve variantě s osivem namočeným ve vodě - nárůst o 40,3 %. Pokus této diplomové práce se shodoval i ve variantě s deficitní úrovní závlahy, kde nejvyšší výnos byl zaznamenán u osiva ošetřeného Agrisorbem v koncentraci 4g/l, bylo to 27 % více oproti kontrole. Rozdílné výsledky lze zdůvodnit použitím odlišného rostlinného druhu. (PETŘÍKOVÁ, POKLUDA a kol., 2012)
Z pokusů je zřejmé, že použití hydroabsorbentu má pozitivní vliv na vzcházivost rostlin a tím i zvýšení jejich výnosu. Pokus provedený v rámci této diplomové práce tyto výsledky potvrdil. Ošetření osiva roztokem Agrisorbu mělo pozitivní vliv na vzcházivost mrkve a tím také na její výnos. Vzcházivost se u varianty s deficitní úrovni závlahy aplikací Agrisorbu zvýšila o 20,7 (3 g/l) až 26,4 % (4 g/l) oproti kontrole, výnos byl vyšší o 15,3 (3 g/l) až 27,2 % (4 g/l).
47
7. ZÁVĚR
Pokus zkoumající vliv hydrofilní látky na vzcházivost semen mrkve byl založen na pozemku Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve dnech 11. a 18.4.2012 (polní pokus) a 13.4.2012 (fóliovník). Vysety byly 4 druhy ošetření osiva: kontrola suchá (osiva neošetřené), kontrola mokrá (osivo máčené 20 minut ve vodě), roztok Agrisorbu o koncentracích 3 a 4 g/l (osivo obalované, namáčené v roztoku po dobu 20 minut). Polní pokus byl poškozen při jarní bouřce, přestože byl sklizen, do hodnocení nebyl z uvedeného důvodu zahrnut. U stresované varianty vzešlo nejvíce rostlin z osiva ošetřeného obalením Agrisorbem, nejméně ze semen namočených ve vodě. Nejvíce rostlin vzešlo s osiva ošetřeného Agrisorbem v koncentraci 4 g/l a to o 26 % více oproti mokré kontrole, následovala koncentrace Agrisorbu 3 g/l s 21 % nárůstem oproti mokré kontrole a kontrola suchá měla vyšší vzcházivost o 8 % oproti mokré kontrole. Nejvyšší výnos byl zaznamenán u osiva ošetřeného Agrisorbem v koncentraci 4 g/l a to o 27 % oproti kontrole a u osiva neošetřeného o 56 %, což bylo způsobeno nejnižším podílem nestandardu. Tukeyův test potvrdil statistický rozdíl mezi kontrolami, který byl způsoben taktéž nejnižším podílem nestandardu u neošetřeného osiva. Nižší výnos z ošetření Agrisorb 3 g/l (o 15 % více oproti kontrole) byl ovlivněn vysokým podílem nestandardu. U varianty s optimální závlahou vzešlo nejvíce rostlin z osiva ošetřeného Agrisorbem v koncentraci 3 g/l a to o 17 % více oproti kontrole a z kontroly suché – o 14 % více než u kontroly mokré. Z ošetření Agrisorbem o koncentraci 4 g/l vzešlo o 10 % více rostlin oproti kontrole. Nejméně rostlin vzešlo z kontroly mokré. Nejvyšší výnos byl zaznamenán u ošetření Agrisorbem 4 g/l, který byl o 11 % vyšší oproti kontrole a dále u kontroly suché, zde byl výnos vyšší o 4 % oproti kontrole, nejnižší výnos měla varianta s ošetřením Agrisorb 3 g/l a to o 7 % méně oproti kontrole mokré. Aplikace hydroabsorbentu Agrisorbu měla na vzcházivost a tím i výnos mrkve pozitivní vliv. Ta se při stresových podmínkách zvýšila o 21 až 26 %, což lze hodnotit jako pozitivní výsledek. Dobře lze také hodnotit zanedbatelné zvýšení nákladů při aplikaci Agrisorbu, tudíž se jeho použití jeví jako rentabilní.
48
8. SOUHRN V České republice patří mrkev mezi nejpěstovanější kořenovou zeleninu. Její výnos negativně ovlivňuje snížená vzcházivost za nepříznivých vláhových podmínek. Cílem této práce je zjistit, zda je možné zlepšit vzcházivost semen mrkve použitím pomocné půdní látky – Agrisorbu. Pomocné půdní látky mají schopnost poutat srážkovou či závlahovou vodu a zpřístupňovat ji znovu rostlinám. Dokáží také zlepšit půdní strukturu a mají pozitivní vliv na půdní mikroflóru. U stresované varianty aplikace Agrisorbu zvýšila vzcházivost semen mrkve o 21 % (koncentrace Agrisorbu 3 g/l) a 26 % (koncentrace Agrisorbu 4 g/l), u optimálně zavlažované varianty se vzcházivost zvýšila o 17 % (koncentrace Agrisorbu 3 g/l) a 10 % (koncentrace Agrisorbu 4 g/l).
RESUME
In the Czech republic is carrot the most grown root vegetable. Its yield is negatively affected by decreased germination in unfavorable moisture conditions. The aim of this work is to determine, if it is possible to improve the germination of carrot seeds by using soil conditioner - Agrisorb. Soil conditioners have the ability to attract rainfall or irrigation water and make it available to plants again. They can also improve soil structure and have a positive effect on soil microflora. Application of Agrisorb in stressed variant increased germination of carrot seeds about 21 % (concentration of Agrisorb 3 g/l) and 26 % (concentration of Agrisorb 4 g/l), in the optimal irrigated variant, the germination increased about 17 % (concentration of Agrisorb 3 g/l) and 10 % (concentration of Agrisorb 4 g/l).
49
9. POUŽITÁ LITERATURA 1. AGROSTIS TRÁVNÍKY, S.R.O., Agrostis.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-16]. Půdní kondicionéry - Agrisorb. Dostupné z WWW: http://www.agrostis.cz/?pg=agrisorb 2. AL-HARBI, A.R.; AL-OMRAN, A.M. Actahort.org [online]. 2003 [cit. 2013-0217]. EFFECT OF NATURAL AND SYNTHETIC SOIL CONDITIONERS ON THE GROWTH AND PRODUCTION OF CUCUMBER IN GREENHOUSE. Acta Hort. (ISHS) 609:441-445. Dostupné z WWW: http://www.actahort.org/books/609/609_68.htm 3. ALLABY, M.; COENRAADS R. R. et al. Ottova obrazová encyklopedie Země. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2010. 608 s. ISBN 978-80-7360-926-9. 4. BLÁHA, L., VYVADILOVÁ, M., 2010: Současné možnosti využití hodnocení kořenového systému při pěstování a šlechtění rostlin. In: Současné možnosti fyziologie a zemědělského výzkumu přispět k produkci rostlin. (Vybrané kapitoly) VÚRV Praha, s.276-296, ISBN 978-80-7427-023-9 5. BUCHTOVÁ, I., Eagri.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-27]. Situační a výhledová zpráva Zelenina. Praha: Ministerstvo Zemědělství, prosinec 2012. 63 s. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/file/182699/SVZ_zel_2012.pdf 6. CANDRÁKOVÁ, E., 2012: Stresové faktory pri pestovaní hrachu siateho. In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012: (sborník příspěvků). Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2011, s.223-226, ISBN 978-80-213-22479 7. ČHMÚ. Portal.chmi.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-16]. Územní srážky. Dostupné z WWW: http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=J SPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&nc=1& portal_lang=cs#PP_Uzemni_srazky 8. ČSN 46 0610. Osivo a sadba. Zkoušení osiva. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1984. 9. ČSN 46 3121. Zjišťování jakosti kořenové zeleniny. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1970.
50
10. E- AGRO, S.R.O.. E-agro.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Agrisorb (1 kg). Dostupné z WWW: http://www.e-agro.cz/agrisorb1-kg/d-70293/ 11. EL-HADY, O.A., TAYEL, M.Y., LOTFY, A.A. Actahort.org [online]. 1981 [cit. 2013-02-17]. SUPER GEL AS A SOIL CONDITIONER II - ITS EFFECT ON PLANT GROWTH, ENZYMES ACTIVITY, WATER USE EFFICIENCY AND NUTRIENT UPTAKE. Acta Hort. (ISHS) 119:257-266. Dostupné z WWW: http://www.actahort.org/books/119/119_22.htm 12. FARRELL, C., ANG, X. Q., RAYNER, J. P., 2013. Water-retention additives increase plant available water in green roof substrates, Ecological Engineering, Volume 52, March 2013, Pages 112-118, ISSN 0925-8574, 10.1016/j.ecoleng.2012.12.098. Dostupné z WWW: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0925857412004600 13. FRANTZ, J., PITCHAY, D., LOCKE, J., KRAUSE, CH., 2005. Actual Performance versus Theoretical Advantages of Polyacrylamide Hydrogel throughout Bedding Plant Production. HortScience. 40:2040-2046. Dostupné z WWW: https://www.ars.usda.gov/research/publications/publications.htm?seq_no_115=1762 40 14. HLUŠEK, J., RICHTER, J., RYANT, P., 2002. Výživa a hnojení zahradních plodin. In: PETŘÍKOVÁ, K., HLUŠEK, J. a kolektiv, Zelenina. 1. vydání. Praha: Profi Press s.r.o., 2012. 191 s. ISBN 978-80-86726-50-2 15. HNILIČKA, F., HNILIČKOVÁ, H., MARTINKOVÁ, J., BLÁHA, L., 2010: Využití antistresových látek v zemědělství. In: Současné možnosti fyziologie a zemědělského výzkumu přispět k produkci rostlin. (Vybrané kapitoly) VÚRV Praha, s.256-271, ISBN 978-80-7427-023-9 16. HOSNEDL, V., Agris.cz [online]. 2003 [cit. 2013-03-03]. Klíčivost a vzcházivost osiva. Dostupné z WWW: http://www.agris.cz/clanek/125695 17. CHIRINO, E., VILAGROSA, A., VALLEJO, V. R., 2011. Using hydrogel and clay to improve the water status of seedlings for dryland restoration. Plant and Soil, Volume 344, July 2011, Issue 1-2, pp 99-110. ISSN 1573-5036. Dostupné z WWW: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11104-011-0730-1# 18. KOPEC, K., Zelenina ve zdravé výživě. In SALAŠ, P. Produkce zeleniny II: sborník přednášek semináře C2 : [Lednice, 12.3.-15.3.2008. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 63 s. ISBN 978-80-7375-174-6.
51
19. KOUPAI, J. A., ESLAMIAN, S. S., KAZEMI, J. A, 2008. Enhancing the available water content in unsaturated soil zone using hydrogel, to improve plant growth indices, Ecohydrology & Hydrobiology, Volume 8, Issue 1, 2008, Pages 67-75, ISSN 1642-3593, 10.2478/v10104-009-0005-0. Dostupné z WWW: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1642359308700983 20. KOŽNAROVÁ, V; KLABZUBA, J., 2010. Tradiční i moderní metody hodnocení počasí a podnebí v biologických disciplínách. In: Současné možnosti fyziologie a zemědělského výzkumu přispět k produkci rostlin. (Vybrané kapitoly) VÚRV Praha, s.4-33, ISBN 978-80-7427-023-9 21. MALÝ ET AL., 1998. In: KOUDELA, M., ŠUK, J., HNILIČKA, F., SVOZILOVÁ, L., MARTINKOVÁ, J., PTÁČEK, V., Zahradaweb.cz [online]. 2012 [cit. 2013-0427]. Vliv mulčování slámou na výnos a kvalitu okurek nakládaček. Dostupné z WWW: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/zelinarska-vyroba/Vlivmulcovani-slamou-na-vynos-a-kvalitu-okurek-nakladacek-Influence-of-strawmulching-on-yield-and-quality-of-gherkins__s512x63382.html 22. MALÝ, I.; PETŘÍKOVÁ, K.. Základy pěstování kořenové zeleniny. 1.vyd. Praha, 1998, 48 s. ISBN 807105-162-4. 23. MOŽNÝ, M.; BAREŠ, D., Cbks.cz [online]. 2006 [cit. 2013-04-27]. AKTUÁLNÍ INFORMACE O VLHKOSTI PŮDY PRO MONITORING A HODNOCENÍ SUCHA. Dostupné z WWW: http://www.cbks.cz/sbornikStrecno06/prispevky/Sekcia_7/S76.pdf 24. OHANKA, R., Semo.cz [online]. 2006 [cit. 2013-01-20]. Mrkev. Dostupné z WWW: http://www.semo.cz/proficz/index.php?s=&druhid=26&Mrkev25. PAZDERŮ, K., 2010: Semena a stresové podmínky. In: Současné možnosti fyziologie a zemědělského výzkumu přispět k produkci rostlin. (Vybrané kapitoly) VÚRV Praha, s.206-213, ISBN 978-80-7427-023-9 26. PAZDERŮ, K., AL-MUNTASER, S., AL-KHEWANI, T., HASSAN, S.T.S., 2011: Vitalita osiv a klíčení ve stresových podmínkách. In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2011: (Sborník recenzovaných příspěvků). Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2011, s.44-47, ISBN 978-80-213-2160-1 27. PEKÁRKOVÁ, E. Pěstujeme mrkev, ředkvičky, celer a další kořenové zeleniny. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 100 s. ISBN 80-247-0744-6. 28. PETŘÍKOVÁ, K a kol. Zelenina: pěstování, ekonomika, prodej. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 240 s. ISBN 80-86726-20-7. 52
29. PETŘÍKOVÁ, K., HLUŠEK, J. a kolektiv, Zelenina. 1. vydání. Praha: Profi Press s.r.o., 2012. 191 s. ISBN 978-80-86726-50-2 30. PETŘÍKOVÁ, K., JURICA, M., POKLUDA, R., JEZDINSKÝ, A., 2013: Možnost zvýšení vzcházivosti mrkve při suchém počasí. In: Zahradnictví: Měsíčník pro profesionální zahradníky. Praha: Profi Press s.r.o., 2013, ročník XII, č. 4. ISSN 1213-7596. 31. PETŘÍKOVÁ, K., POKLUDA, R., KOUDELA, M. a kolektiv. Omezení negativních důsledků vláhového deficitu na hospodářské ukazatele zeleniny. 1. vydání. Mendelova univerzita v Brně: Ediční středisko Mendelovy univerzity v Brně, 2012. 50 s. ISBN 978-80-7375-674-1 32. POLÁK, K., PAZDERŮ, K., 2012: Stimulační efekt předseťových úprav osiva ječmene jarního. In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012: (sborník příspěvků). Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2011, s.63-67, ISBN 978-80-213-2247-9 33. ROŽNOVSKÝ, J. et al.. Chmi.cz [online]. 2012 [cit. 2013-02-17]. Sucho na území ČR a jeho dopady. Dostupné z WWW: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/katastrofy/26zasedani/Roznovsky_sucho_2304 12.pdf 34. SALAŠ, P. Školkařská produkce II: sborník přednášek semináře A 2 : [Lednice, 23.4.-26.4.2008. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 44 s. ISBN 978-80-7375-176-0. 35. SANGJOON, K. 2010. The Development and Characterization of Double Layer Hydrogel for Agricultural and Horticultural Applications. University of Toledo and OhioLINK. 172 p. Dostupné z WWW: http://rave.ohiolink.edu/etdc/view?acc_num=toledo1279116187 36. SOCHOR, J., SALAŠ, P., ADAM, V., KIZEK, R., 2011: Ovlivnění stresu u rostlin působením pomocných půdních látek. In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2011: (Sborník recenzovaných příspěvků). Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2011, s.277-280, ISBN 978-80-213-2160-1 37. STEIN, S. Zelenina. 1.vyd. Bratislava: Príroda, 1999, 101 s. ISBN 80-07-01074-2. 38. ŠEBÁNEK, J. Fyziologie rostlin. 1. vyd. Praha: SZN, 1983, 558 s. 39. TERRACOTTEM, S.R.O., Terracottem.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-16]. FAQ. Dostupné z WWW: http://terracottem.cz/faq.html#01
53
40. VACHŮN, M. Tilia.zf.mendelu.cz. [online]. 2011 [cit. 2013-02-16]. Měsíční výkaz meteorologických pozorování. Dostupné z WWW: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/571/meteo/meteo_souhrn.xls 41. VACHŮN, M. 2013. LEDN_meteorologie_2012.xls 42. VOGEL, G., HARTMANN, D., KRAHNSTÖVER, K. Handbuch des speziellen Gemüsebaues. Stuutgart: Eugen Ulmer, 1996. 1127 s. ISBN 3-8001-5285-1. 43. ŽOFAJOVÁ, A., UŽÍK, M., MASÁR, Š., BOJNANSKÁ, K., GUBIŠ, J.,PASTRIČÁK, M., 2010: Vplyv abiotických a biotických stresov na adaptabilitu ozimej pšenice. In: Současné možnosti fyziologie a zemědělského výzkumu přispět k produkci rostlin. (Vybrané kapitoly) VÚRV Praha, s.195-205, ISBN 978-80-7427023-9
54
10. SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Územní srážky: Jihomoravský kraj, rok 2012 (ČHMÚ, 2013)..................... 24 Tabulka 2. Územní srážky: Lednice, rok 2012 (VACHŮN, 2013)................................. 25 Tabulka 3. Průměrná teplota: Lednice, rok 2012 (VACHŮN, 2013) ............................. 25 Tabulka 4. Územní srážky a průměrná teplota: Lednice, duben 2012 (VACHŮN, 2013) ......................................................................................................................................... 26 Tabulka 5. Charakteristika odrůdy KOLOSEUM F1 (OHANKA,2006)........................ 27 Tabulka 6. Průměrná teplota a vlhkost půdy v hloubce 10 cm - duben 2012, Lednice .. 29 Tabulka 7. Klíčivost v %................................................................................................. 35 Tabulka 8. Analýza variance - klíčivost.......................................................................... 35 Tabulka 9. Energie klíčivosti v % ................................................................................... 36 Tabulka 10. Analýza variance – energie klíčivosti ......................................................... 36 Tabulka 11. Výsledky Tukeyova testu - ošetření osiva (energie klíčivosti) ................... 37 Tabulka 12. Vzcházivost v %.......................................................................................... 37 Tabulka 13. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta stres......................................... 39 Tabulka 14. Analýza variance – počet vzešlých rostlin (varianta stres) ......................... 40 Tabulka 15. Průměrný výnos - varianta stres .................................................................. 40 Tabulka 16. Analýza variance – výnos (varianta stres) .................................................. 41 Tabulka 17. Výsledky Tukeyova testu - výnos - varianta stres (ošetření) ...................... 42 Tabulka 18. Hospodářské ukazatele mrkve pěstované při nedostatku vláhy.................. 42 Tabulka 19. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta optimum ................................. 43 Tabulka 20. Analýza variance – počet vzešlých rostlin (varianta optimum) .................. 43 Tabulka 21. Výsledky Tukeyova testu - počet vzešlých rostlin - varianta optimum (opakování)...................................................................................................................... 44 Tabulka 22. Průměrný výnos - varianta optimum........................................................... 44 Tabulka 23. Analýza variance – výnos (varianta optimum) ........................................... 45
55
11. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Parcela pod krytem (vlevo s optimální závlahou, napravo s minimální závlahou) ......................................................................................................................... 30 Obrázek 2. Parcela s optimální závlahou - detail ............................................................ 30 Obrázek 3. Parcela s minimální závlahou - detail ........................................................... 31 Obrázek 4. Zkouška klíčivosti - Jakobsenova klíčidla.................................................... 34 Obrázek 5. Zkouška klíčivosti - Jakobsenovo klíčidlo - detail ....................................... 34 Obrázek 6. Zkouška vzcházivosti.................................................................................... 38
56
12. SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta stres ................................................ 39 Graf 2. Průměrný výnos - varianta stres.......................................................................... 41 Graf 3. Průměrný počet vzešlých rostlin - varianta optimum ......................................... 43 Graf 4. Průměrný výnos - varianta optimum................................................................... 45
57
