Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PĚSTOVÁNÍ, ŠLECHTĚNÍ ROSTLIN A ROSTLINOLÉKAŘSTVÍ

DOKTORSKÁ DIZERTAČNÍ PRÁCE

Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice

Ing. Antonín Vaculík

Školitel: Ing. Blanka Kocourková, CSc. Školitel specialista: Ing. Prokop Šmirous, CSc.

Doktorský studijní program: P - 4102 Fytotechnika Studijní obor: Speciální produkce rostlinná 41 02 V 008 Brno, 2007

-1-

Poděkování: Poděkování za pomoc při vyhotovení této práce patří všem kolegům ze společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Šumperk, kteří se podíleli na pracích, spojených s řešením mé dizertační práce, zejména na rozborech rostlinných vzorků. Mé školitelce Ing. Blance Kocourkové, CSc. a školiteli specialistovi Ing. Prokopu Šmirousovi, CSc. děkuji za cenné rady, osobní přístup a pomoc při vypracování této dizertační práce. Mé zvláštní poděkování patří také rodičům, manželce a dětem, kteří mne vydatně podporovali v průběhu doktorandského studia i při zpracování dizertační práce.

-2-

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem dizertační práci na téma „Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice“ vypracoval samostatně a použil jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Podpis doktoranda: ………………………………………… -3-

Dizertační práce byla vypracována v rámci řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QF4056 – „Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů“ s dobou řešení 2004 - 2007. -4-

Obsah

1

ÚVOD .................................................................................................... 1

2

CÍL PRÁCE .......................................................................................... 3

3

VYUŽITÍ HERBICIDŮ V MINORITNÍCH PLODINÁCH ........... 4 3.1

Definice herbicidů, rozdělení, mechanismus účinku ........................................ 4

3.2

Rozdělení herbicidů .......................................................................................... 4

3.2.1

Neselektivní herbicidy .............................................................................. 4

3.2.1.1

Neselektivní herbicidy s dlouhou perzistencí v půdě ........................... 4

3.2.1.2

Neselektivní herbicidy s krátkou perzistencí v půdě ............................ 5

3.2.2 3.2.2.1

Kontaktní herbicidy .............................................................................. 5

3.2.2.2

Systémové herbicidy s převahou účinku přes listy............................... 5

3.2.2.3

Systémové herbicidy s převahou účinku přes kořeny........................... 5

3.3

4

Selektivní herbicidy .................................................................................. 5

Minoritní plodiny.............................................................................................. 6

3.3.1

Charakteristika, situace ve světě............................................................... 6

3.3.2

Minoritní indikace – význam a využití v ČR............................................ 6

KOŘENINOVÉ ROSTLINY .............................................................. 8 Charakteristika čeledi Apiaceae.................................................................................... 8 4.1

KMÍN KOŘENNÝ (Carum carvi L.)............................................................... 9

4.1.1

Vývoj pěstitelských ploch a hospodářské vlastnosti kmínu ..................... 9

4.1.2

Využití a účinky kmínu........................................................................... 12

4.1.3

Agrotechnika kmínu kořenného.............................................................. 14

4.1.4

Herbicidní ochrana kmínu kořenného..................................................... 16

4.1.5

Choroby kmínu kořenného ..................................................................... 19

4.1.6

Škůdci kmínu kořenného ........................................................................ 23

4.2

FENYKL OBECNÝ (Foeniculum vulgare Mill.) .......................................... 25

4.2.1

Využití a účinky fenyklu......................................................................... 25

4.2.2

Botanická a biologická charakteristika fenyklu...................................... 27

4.2.3

Agroekologické požadavky a agrotechnika pěstování fenyklu .............. 28

4.2.4

Herbicidní ochrana fenyklu obecného .................................................... 30

4.2.5

Choroby a škůdci fenyklu ....................................................................... 30

4.3

KORIANDR SETÝ (Coriandrum sativum L.) ............................................... 31 -5-

5

4.3.1

Využití a účinky koriandru ..................................................................... 32

4.3.2

Botanická a biologická charakteristika koriandru .................................. 34

4.3.3

Agroekologické požadavky a agrotechnika pěstování koriandru ........... 35

4.3.4

Herbicidní ochrana koriandru setého ...................................................... 37

4.3.5

Choroby a škůdci koriandru.................................................................... 37

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ

PLEVELE

V POROSTECH

KOŘENINOVÝCH ROSTLIN................................................................ 39 5.1

Heřmánkovec přímořský nevonný (Matricaria maritima L. subsp. inodora

(L.) Soó)...................................................................................................................... 39

6

5.2

Ježatka kuří noha (Echinochloa crus – galli (L.) P. Beauv.).......................... 40

5.3

Pýr plazivý (Elytrigia repens (L.) Desv.) ....................................................... 41

5.4

Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense (L.) Scop.) ............................................. 42

5.5

Svízel přítula (Galium aparine L.) ................................................................. 43

5.6

Merlík bílý (Chenopodium album L.)............................................................. 44

5.7

Hluchavka nachová (Lamium purpureum L.)................................................. 44

5.8

Penízek rolní (Thlaspi arvense L.).................................................................. 45

5.9

Opletka obecná (Fallopia convolvus (L.) A. Löve)........................................ 46

5.10

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora Cav.) ........................................... 47

5.11

Pěťour srstnatý (Galinsoga urticifolia (Humb., Bonpl. et Kunth)) ................ 48

5.12

Rozrazil perský (Veronica persica Poir. in Lam.) .......................................... 48

5.13

Violka rolní (Viola arvensis Murray) ............................................................. 49

MATERIÁL A METODIKA ............................................................ 50 6.1

Popis pokusné lokality .................................................................................... 50

Popis průběhu počasí v letech 2001 – 2006................................................................ 51 6.2

Založení pokusů a metodika pokusů – kmín kořenný .................................... 55

6.2.1

Vegetační období 2001-2002.................................................................. 55

6.2.2


6.2.3


6.2.4


6.2.5


6.3

Založení pokusů a metodika pokusů – fenykl obecný.................................... 60

6.3.1

Pokusný ročník 2002 .............................................................................. 60

6.3.2

Pokusný ročník 2003 .............................................................................. 60

-6-

6.4

Založení pokusů a metodika pokusů – koriandr setý...................................... 61

6.4.1

Pokusný ročník 2002 .............................................................................. 61

6.4.2

Pokusný ročník 2003 .............................................................................. 61

6.5

Hodnocené znaky............................................................................................ 62

6.6

Statistické metody použité pro hodnocení sledovaných znaků ...................... 63

6.7

Charakteristika pokusného materiálu.............................................................. 63

6.8

Charakteristika použitých herbicidů ............................................................... 64

6.8.1

AFALON 45 SC ..................................................................................... 64

6.8.2

ESCORT ................................................................................................. 65

6.8.3

GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC..................................................... 65

6.8.4

GESAGARD 80...................................................................................... 66

6.8.5

KERB 50 W ............................................................................................ 67

6.8.6

LONTREL 300 ....................................................................................... 67

6.8.7

MERLIN 750 WG .................................................................................. 68

6.8.8

STARANE 250 EC................................................................................. 69

6.8.9

STOMP 330 E......................................................................................... 70

6.8.10

TOPOGARD 50 WP............................................................................... 71

6.9

7

Pokusy s aplikací vybraných herbicidů .......................................................... 72

DOSAŽENÉ VÝSLEDKY................................................................. 74 7.1

Kmín kořenný ................................................................................................. 74

7.1.1

Preemergentní aplikace herbicidů........................................................... 74

7.1.1.1

Sklizňový rok 2002 ............................................................................. 80

7.1.1.2

Sklizňový rok 2003 ............................................................................. 80

7.1.1.3

Sklizňový rok 2004 ............................................................................. 81

7.1.1.4

Sklizňový rok 2005 ............................................................................. 82

7.1.1.5

Sklizňový rok 2006 ............................................................................. 83

7.1.2

7.2

Postemergentní aplikace herbicidů ......................................................... 85

7.1.2.1

Sklizňový rok 2004 ............................................................................. 89

7.1.2.2

Sklizňový rok 2005 ............................................................................. 90

7.1.2.3

Sklizňový rok 2006 ............................................................................. 91

Fenykl obecný................................................................................................. 93 7.2.1.1

Sklizňový rok 2002 ............................................................................. 95

7.2.1.2

Sklizňový rok 2003 ............................................................................. 95

-7-

7.3

Koriandr setý................................................................................................... 97 7.3.1.1

Sklizňový rok 2002 ............................................................................. 98

7.3.1.2

Sklizňový rok 2003 ............................................................................. 99

8

DISKUZE .......................................................................................... 101

9

ZÁVĚR .............................................................................................. 106

10

SUMMARY ................................................................................... 112

11

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................ 114

12

PŘÍLOHY...................................................................................... 124

12.1

Seznam použitých zkratek a symbolů........................................................... 124

12.2

Tabulková příloha ......................................................................................... 125

12.3

Grafická příloha ............................................................................................ 137

12.4

Obrazová příloha........................................................................................... 145

-8-

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled zahraničního obchodu ČR s kmínem v sezóně 2003/04.............. 10 Tabulka č. 2: Přehled zahraničního obchodu ČR s kmínem v sezóně 2004/05.............. 10 Tabulka č. 3: Přehled zahraničního obchodu ČR s kmínem v sezóně 2005/06.............. 11 Tabulka č. 4: Porovnání dovozních a vývozních cen kmínu v jednotlivých marketingových letech ............................................................................................ 11 Tabulka č. 5: Požadavky na čistotu a kvalitu kmínu – Carvi fructus (ČESKÝ

LÉKOPIS,

2005) ....................................................................................................................... 13 Tabulka č. 6: Fyzikální a chemické požadavky na jakost kmínu (Vyhl. č. 331/1997 Sb. zákona č. 316/2004 Sb.).......................................................................................... 13 Tabulka č. 7: Přehled obchodu s fenyklem obecným v ČR v tunách ............................. 25 Tabulka č. 8: Požadavky na čistotu a obsah fenyklu (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005)................ 26 Tabulka č. 9: Fyzikální a chemické požadavky na jakost fenyklu (Vyhl. č. 331/1997 Sb. zákona č. 316/2004 Sb.).......................................................................................... 26 Tabulka č. 10: Přehled vývozu a dovozu koriandru setého v tunách ............................. 32 Tabulka č. 11: Požadavky na čistotu a obsah koriandru (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005) .......... 33 Tabulka č. 12: Fyzikální a chemické požadavky na jakost koriandru (Vyhl. č. 331/1997 Sb. zákona č. 316/2004 Sb.) ................................................................................... 33 Tabulka č. 13: Termíny výsevu, ošetření a sklizně kmínu kořenného (preemergentní aplikace).................................................................................................................. 57 Tabulka č. 14: Termíny výsevu, ošetření a sklizně kmínu kořenného (postemergentní aplikace).................................................................................................................. 59 Tabulka č. 15: Termíny výsevu, ošetření a sklizně fenyklu obecného (preemergentní aplikace).................................................................................................................. 60 Tabulka č. 16: Termíny výsevu, ošetření a sklizně koriandru setého (preemergentní aplikace).................................................................................................................. 62 Tabulka č. 17: Analýza rozptylu pro sledované znaky kmínu po preemergentním ošetření herbicidy v letech 2002 - 2006.................................................................. 74 Tabulka č. 18: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů v kmínu po preemergentní aplikaci v letech 2002 - 2006.......................................................... 77 Tabulka č. 19: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů v kmínu po preemergentní aplikaci v letech 2002-2006 (pokračování) .................................... 78

-9-

Tabulka č. 20: Variabilita sledovaných znaků po preemergentní aplikaci v letech 2002 2006 ........................................................................................................................ 84 Tabulka č. 21: Analýza rozptylu pro sledované znaky kmínu po postemergentním ošetření herbicidy v letech 2004 - 2006.................................................................. 85 Tabulka č. 22: Výsledky vlivu herbicidů v kmínu při postemergentní aplikaci v letech 2004-2006 ............................................................................................................... 87 Tabulka č. 23: Výsledky vlivu herbicidů v kmínu při postemergentní aplikaci v letech 2004-2006 (pokračování)........................................................................................ 88 Tabulka č. 24: Variabilita sledovaných znaků po postemergentní aplikaci v letech 2004 - 2006 ...................................................................................................................... 92 Tabulka č. 25: Analýza rozptylu pro sledované znaky fenyklu po preemergentním ošetření herbicidy v letech 2002 - 2003.................................................................. 93 Tabulka č. 26: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů ve fenyklu po preemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003.......................................................... 94 Tabulka č. 27: Variabilita sledovaných znaků po preemergentní aplikaci v letech 2002 – 2003 (Fenykl obecný) ............................................................................................. 96 Tabulka č. 28: Analýza rozptylu pro sledované znaky koriandru po preemergentním ošetření herbicidy v letech 2002 - 2003.................................................................. 97 Tabulka č. 29: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů v koriandru po preemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003.......................................................... 98 Tabulka č. 30: Variabilita sledovaných znaků po preemergentní aplikaci v letech 2002 – 2003 (Koriandr setý) ............................................................................................. 100 Tabulka č. 31: Herbicidy registrované v ČR do porostů kmínu kořenného ................. 125 Tabulka č. 32: Přípravky registrované v ČR proti hnědé skvrnitosti v kmínu kořenném .............................................................................................................................. 127 Tabulka č. 33: Přípravky registrované proti vlnovníku kmínovému na kmínu kořenném .............................................................................................................................. 127 Tabulka č. 34: Přípravky registrované proti plochušce kmínové na kmínu kořenném 128 Tabulka č. 35: Přípravky registrované v ČR proti obaleči na kmínu kořenném .......... 129 Tabulka č. 36: Herbicidy registrované v ČR do porostů fenyklu obecného................. 130 Tabulka č. 37: Přípravky registrované v ČR proti chorobám fenyklu obecného ......... 131 Tabulka č. 38: Přípravky registrované v ČR proti škůdcům fenyklu obecného ........... 131 Tabulka č. 39: Herbicidy registrované v ČR do porostů koriandru setého................... 133 Tabulka č. 40: Přípravky registrované v ČR proti chorobám koriandru setého ........... 133 - 10 -

Tabulka č. 41: Přípravky registrované v ČR proti škůdcům koriandru setého............. 133 Tabulka č. 42: Stupnice růstových fází BBCH kmínu kořenného, fenyklu obecného a koriandru setého.................................................................................................... 134

- 11 -

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj sklizňových ploch a průměrných výnosů kmínu kořenného v letech 1993 – 2006 na území České republiky.................................................................... 9 Graf č. 2: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2001 ve srovnání s dlouhodobým normálem.................................................. 137 Graf č. 3: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2002 ve srovnání s dlouhodobým normálem.................................................. 137 Graf č. 4: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2003 ve srovnání s dlouhodobým normálem.................................................. 138 Graf č. 5: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2004 ve srovnání s dlouhodobým normálem.................................................. 138 Graf č. 6: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2005 ve srovnání s dlouhodobým normálem.................................................. 139 Graf č. 7: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2006 ve srovnání s dlouhodobým normálem.................................................. 139 Graf č. 8: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po preemergentní aplikaci v letech 2001 - 2005 (Kmín kořenný) .................................................... 140 Graf č. 9: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po postemergentní aplikaci v letech 2003 - 2005 (Kmín kořenný) .................................................... 140 Graf č. 10: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po postemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003 (Fenykl obecný).................................................... 141 Graf č. 11: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po postemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003 (Koriandr setý) ..................................................... 141 Graf č. 12: Výnos nažek kmínu kořenného po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2002 – 2004) ....................................................................... 142 Graf č. 13: Výnos nažek kmínu kořenného po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2004 – 2006) ....................................................................... 142 Graf č. 14: Výnos nažek kmínu kořenného po provedené postemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2004 – 2006) ....................................................................... 143 Graf č. 15: Výnos nažek fenyklu obecného po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2002 – 2003) ....................................................................... 143

- 12 -

Graf č. 16: Výnos nažek koriandru setého po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2002 – 2003) ....................................................................... 144

- 13 -

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Všechny pokusy s herbicidním ošetřením kořeninových rostlin (kmín, fenykl a koriandr) byly prováděny na pokusných pozemcích firmy AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. ......................................................................... 145 Obrázek č. 2: Okolík kmínu kořenného (Carum carvi L.) ........................................... 145 Obrázek č. 3: Herbicidně neošetřená kontrola ostře kontrastuje s variantami ošetřenými preemergentními herbicidy ................................................................................... 146 Obrázek č. 4: Správně provedená preemergentní ochrana zabezpečí pomalu vzcházejícím rostlinám kmínu dobré podmínky pro počáteční růst a vývoj ........ 146 Obrázek č. 5: Závažným, ovšem poměrně jednoduše regulovatelným plevelem kmínu kořenného zůstává pýr plazivý ............................................................................. 147 Obrázek č. 6: Obilky pýru plazivého jsou jen velmi obtížně čistitelné ze sklizené produkce kmínu .................................................................................................... 147 Obrázek č. 7: Ježatka kuří noha může silně konkurovat vzcházejícím rostlinám kmínu .............................................................................................................................. 148 Obrázek č. 8: Velkým problémem pěstitelů kmínu kořenného zůstává zaplevelení heřmánkovcem přímořským ................................................................................. 148 Obrázek č. 9: Celorepublikově široce rozšířený pcháč oset zapleveluje ohniskově také kmín kořenný ........................................................................................................ 149 Obrázek č. 10: Svízel přítula působí nejen přímé výnosové škody, ale zároveň výrazně ztěžuje kombajnovou sklizeň a zvyšuje náklady na čištění sklizené produkce .... 149 Obrázek č. 11: Obtížně řešitelným problémem herbicidní ochrany je zaplevelení kmínu kořenného výdrolem široce pěstované řepky ozimé............................................. 150 Obrázek č. 12: Rostlina kmínu kořenného po přezimování.......................................... 150 Obrázek č. 13: Vlnovník kmínový (Aceria carvi) – zvětšeno 200x ............................. 151 Obrázek č. 14: Okolík kmínu zdeformovaný tzv. květákovatěním, jehož příčinou je napadení vlnovníkem kmínovým.......................................................................... 151 Obrázek č. 15: Kvetoucí porost kmínu je hojně navštěvován opylovači, především včelou medonosnou, proto musí pěstitel věnovat zvýšenou pozornost při plánování insekticidní ochrany.............................................................................................. 152 Obrázek č. 16: Typický projev plochušky kmínové (Depressaria daucella), která spřádá okolíky a okusuje květy a vyvíjející se nažky ...................................................... 152

- 14 -

Obrázek č. 17: Erysiphe heraclei .................................................................................... 153 Obrázek č. 18: Ascochyta carvi ...................................................................................... 153 Obrázek č. 19: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (standardně ošetřovaná kontrola).......................................................................... 154 Obrázek č. 20: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (postemergentní aplikace herbicidu LONTREL 300 – 0,3 l.ha-1) ........................ 154 Obrázek č. 21: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (LONTREL 300 – 0,6 l.ha-1) ................................................................................ 155 Obrázek č. 22: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (KERB 50 W – 3,0 kg.ha-1) .................................................................................. 155 Obrázek č. 23: Pokusné parcely fenyklu obecného na stanovišti Šumperk.................. 156 Obrázek č. 24: Sklizené nažky fenyklu ........................................................................ 156 Obrázek č. 25: Kvetoucí rostliny koriandru setého ...................................................... 157 Obrázek č. 26: Zelené nažky koriandru setého............................................................. 157 Obrázek č. 27: Přístroj používaný ke stanovení obsahu silic u kořeninových rostlin (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005) ......................................................................................... 158 Obrázek č. 28: Sklizeň pokusů s herbicidy v kmínu byla prováděna sklízecí mlátičkou WINTERSTEIGER (Šumperk, 2005) .................................................................. 158

- 15 -

1 ÚVOD Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny představují stálou část přirozené biodiverzity vyskytující se v mnoha zemích po celém světě. Tyto druhy významně přispívají ke zdraví populace, rozvoji regionálního hospodářství, kulturní soudržnosti a v zásadě i k tělesné a duševní pohodě lidí, zejména chudších obyvatel venkova a ohrožených sociálních skupin jako starších lidí, dětí a žen. V posledním desetiletí se zvýšil význam těchto druhů, což přineslo nové postoje a názory. Znalosti o distribuci, genetické diverzitě, ekologii a zachování těchto druhů nebyly odpovídající. Také jejich výzkum a snahy o zachování jsou často opomíjeny (PADULOSI et al., 2002). Tyto plodiny přináší alternativu klasickému intenzivnímu a produkčnímu zemědělství, mohou být nástrojem rozvoje multifunkčního zemědělství a ochrany životního prostředí. Vzhledem ke svým pěstitelským požadavkům je možno je pěstovat i

v podmínkách

ekologického

zemědělství.

Patří

mezi

produkty

společného

zemědělského trhu a zemědělské politiky Evropského společenství. Nemají však v rámci předpisů Evropského společenství vlastní společnou organizaci trhu jako většina zemědělských komodit. Právní předpisy vztahující se k této komoditě proto spadají pod několik oblastí právního řádu Evropského společenství, stejně jako v České republice (DRAŠNAROVÁ, BUCHTOVÁ, 2004). Kořeninové rostliny pěstované v České republice nebo koření dovážené řadíme do skupiny tzv. minoritních (maloobjemových plodin). Mají mnohostranné využití a kromě toho i zvláštní nároky na pěstování a ve srovnání s jinými druhy se pěstují na malých plochách (KOCOURKOVÁ, 2002). Mnoho druhů se využívá v potravinářství, ve farmacii, v kosmetice, jako okrasné rostliny, jako zdroje dřeva. Jsou aromatické a mají léčivé účinky (PADULOSI et al., 2002). V České republice se tradičně pěstuje tzv. plodové koření. Mezi nejdůležitější druhy patří kmín kořenný (Carum carvi L.), koriandr setý (Coriandrum sativum L.) a fenykl obecný (Foeniculum vulgare subsp. vulgare MILL.). Zatímco tzv. zelené koření je doménou jihoevropských zemí. Stejně jako ostatní plodiny jsou i kořeninové rostliny napadány během vegetace škodlivými činiteli a jsou zaplevelovány. Přitom ochrana proti zaplevelení je často rozhodující pro úspěch pěstování a kvalitní produkci. Proto je nutné ochraně proti plevelům, ale i ostatním škodlivým činitelům věnovat zvýšenou pozornost. Zejména výše zmíněné miříkovité druhy, kmín, fenykl a koriandr, nemají dostatečně vyvinutu -1-

konkurenční schopnost vůči plevelným společenstvům. Použití přípravků musí být v souladu s platným „Seznamem registrovaných prostředků na ochranu rostlin“ a s dodržením ochranných lhůt. V současné době je k dispozici jen málo přípravků na ochranu rostlin do specielních plodin. Jednou z možností jak tuto situaci řešit je využití tzv. minoritních indikací, tj. rozšířit použití přípravku do vhodných druhů na základě např. podobnosti čeledi, působení atd.

-2-

2 CÍL PRÁCE Cílem dizertační práce s názvem „Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice“, bylo založit pokusy s různými herbicidy ve třech nejdůležitějších kořeninových plodinách pěstovaných na území České republiky - kmínu kořenném (Carum carvi L.), koriandru setém (Coriandrum sativum L.) a fenyklu obecném (Foeniculum vulgare subsp. vulgare MILL.). Dále bylo cílem zjistit rozdíly ve výnosu a obsahu silice u použitých herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi působením různých typů herbicidů, včetně rozdílných dávek. Dílčím cílem bylo přizpůsobit pěstitelské technologie kořeninových rostlin (kmín, koriandr, fenykl) současným podmínkám a požadavkům uživatelů produkce při respektování možností pěstitele a platné legislativy pro používání pesticidů. Na základě výsledků z pokusů s herbicidy navrhnout nejvhodnější z nich pro minoritní registraci do výše uvedených plodin.

-3-

3 VYUŽITÍ HERBICIDŮ V MINORITNÍCH PLODINÁCH 3.1 Definice herbicidů, rozdělení, mechanismus účinku Herbicidy jsou převážně syntetické látky, které působí proti nežádoucím rostlinám (plevelům). V celosvětovém měřítku představují náklady na herbicidy více než 50 % celkových nákladů na pesticidy. Ačkoli existují, a v zájmu ochrany životního prostředí se dostávají do popředí metody nepřímé ochrany a ochrany mechanické a biologické, přesto zůstává použití herbicidů nezbytnou součástí pěstování většiny plodin, především pak těch s nižší konkurenční schopností. Aplikace herbicidů je prováděna buď foliárně, tj. po vzejití rostlin nebo před jejich vzejitím. V případě aplikací před vzejitím rostliny je možno volit mezi herbicidy, které se aplikují před setím a nebo až po zasetí, před vzejitím rostliny. Účinné látky jednotlivých herbicidů působí obvykle specificky a při dodržení platných metodických pokynů selektivně vůči kulturní plodině. Chemicky jsou herbicidy organické látky různých typů, například dikotex, fenoxykyseliny, karbamáty, substituované močoviny, triaziny, aj. (HRON, KOHOUT, 1988).

3.2 Rozdělení herbicidů Z hlediska účinku rozdělujeme herbicidy na dvě základní skupiny:

3.2.1 Neselektivní herbicidy Tyto herbicidy jsou také často označovány jako totální. Ničí prakticky všechnu růstově aktivní vegetaci a jsou rozváděny do rostlin nadzemními i podzemními částmi. Zpravidla nehubí dormantní semena a dormantní orgány vegetativního rozmnožování.

Dle perzistence se neselektivní herbicidy dále rozdělují: 3.2.1.1 Neselektivní herbicidy s dlouhou perzistencí v půdě Vzhledem k dlouhé perzistenci v půdě se používají k odstranění vegetace na delší dobu. Jejich zřejmá výhoda spočívá v déletrvajícím účinku a ničení i vzcházejících semen a rašících vegetativních orgánu. Nevýhodou je, zvláště s ohledem na ekologii, nemožnost přesnějšího stanovení délky reziduálního působení a u látek méně rozpustných ve vodě pak jejich možný únik do spodních nebo povrchových vod.

-4-

3.2.1.2 Neselektivní herbicidy s krátkou perzistencí v půdě Po aplikaci těchto herbicidů dochází k pronikání účinných látek do rostliny většinou pouze nadzemní částí a pokud dojde ke styku s půdou jsou poměrně rychle inaktivovány. Použití těchto herbicidů je poměrně široké a uplatňují se v meziporostním období, v podlistových nebo u předsklizňových aplikací. Mohou se aplikovat jak bodově, tak také zároveň plošně. Své uplatnění nacházejí také při pěstování geneticky modifikovaných plodin s vloženým genem odolnosti vůči účinné látce herbicidu.

3.2.2 Selektivní herbicidy U selektivních herbicidů se využívá některých kvalitativních rozdílů mezi kulturní rostlinou a plevelem, např. odlišné postavení a tvar listů, ochlupení, absence voskové vrstvy, aj. U nových herbicidů a jejich účinných látek jde především o druhovou odolnost určitých skupin rostlin k dané chemické sloučenině, která je dána hlavně celkovým biochemismem rostlin. U všech druhů a typů herbicidů je však důležitým kritériem pro zachování potřebné selektivity zvoleného herbicidu správně zvolený termín aplikace, především ve vztahu k růstové a vývojové fázi kulturní plodiny a cílových plevelů.

Podle způsobu účinku rozdělujeme selektivní herbicidy na: 3.2.2.1 Kontaktní herbicidy Tyto herbicidy ničí pouze tu část rostliny, která jimi byly zasažena a zároveň nedochází k rozvádění účinné látky v rostlině. Dobrá účinnost těchto herbicidů je dosahována především na plevele v nižších růstových fázích (děložní listy až šest pravých listů). Naopak u vytrvalých plevelů je použití tohoto typu herbicidu málo efektivní. 3.2.2.2 Systémové herbicidy s převahou účinku přes listy Po aplikaci tohoto druhu herbicidu na vzešlé plevelné rostliny, dochází k průniku účinných látek do rostliny a ta je pak rozváděna v těle rostliny. Hubí jak rostliny v rané růstové fázi, tak i dospělejší jedince a díky translokaci i podzemní orgány vytrvalých plevelů. 3.2.2.3 Systémové herbicidy s převahou účinku přes kořeny Zpravidla se aplikují před setím nebo po zasetí, před vzetím plodiny. Z půdy pronikají do kořenů klíčících rostlin. Určitou nevýhodou této skupiny herbicidů je fakt, že účinnost je poměrně silně ovlivňována vlhkostí půdy, půdním druhem a obsahem -5-

humusu v půdě. Některé z herbicidů zařazených do této skupiny lze aplikovat i na vzešlé plevele, protože jejich účinné látky jsou přijímány i nadzemními orgány a následně jsou rozváděny do celé rostliny.

3.3 Minoritní plodiny Minoritní použití pesticidů obecně je celosvětovým problémem. V posledním desetiletí došlo prakticky v celé Evropě k rapidnímu zvýšení nároků a požadavků na počet a rozsah podávané dokumentace, vyžadované k zaregistrování přípravků na ochranu rostlin. Důraz je kladen především na bezpečnost člověka, ale obecně také na ochranu životního prostředí jako celku (RŮŽIČKA, 2005).

3.3.1 Charakteristika, situace ve světě Minoritní použití je definováno jako aplikační oblast malého rozsahu nebo menšího ekonomického významu, pro niž nejsou k dispozici buď žádné prostředky na ochranu rostlin nebo registrované přípravky nezaručují uspokojivé řešení problému. Zahrnuje plodiny s menší výměrou a škodlivé organismy s malým nebo pouze občasným výskytem. Rozhodující proto není výměra pěstování plodiny, ale výměra ošetření (RŮŽIČKA, SPÁČIL, 2006). Do minoritních indikací patří především zelenina, okrasné rostliny, semenné trávy, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. V Anglii je problematika minoritního použití nazývána „Off-label use“, což znamená, že tyto nejsou uváděny na etiketě přípravku, ale každý rok je vydáván tento seznam samostatně. V současné době má zmíněný seznam více než 400 indikací. Při rozšíření použití přípravku v uvedeném režimu se vyžadují pouze studie týkající se reziduí a expozice operátora. Spolková republika Německo přistupuje k této otázce velmi podobně, ovšem aktivnější jsou v této zemi zdejší pěstitelské svazy a sdružení, které si sami zajišťují reziduální studie. Minoritní povolení přípravku se zde nazývá „Genehmigungen nach §18 a PflSchG“. Rakousko přebírá prakticky všechny registrace ze SRN, proto je zde situace prakticky totožná (RŮŽIČKA, 2003).

3.3.2 Minoritní indikace – význam a využití v ČR Státní rostlinolékařská správa (SRS) se zabývá problematikou minoritního použití přípravků již přes sedm let. Během této doby bylo již zaregistrováno přes 40 minoritních indikací a žádosti o další rozšíření již byly podány a jsou zpracovávány. -6-

Seznam minoritních indikací byl zveřejněn ve Věstníku MZe (částka 2, srpen 2004) jako dokument nejen za účelem katalogizace současných neřešených problémů v ochraně rostlin, ale zejména jako odborný souhrn pro všechny, kteří se problematikou minoritních indikací zabývají. Tento seznam lze dle aktuálních potřeb doplňovat a aktualizovat (RŮŽIČKA, SPÁČIL, 2006). V České republice se nyní postupuje podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, § 37, odstavce 1. Dle uvedeného zákona mohou o rozšířené použití přípravku (minoritní použití) požádat ústřední správní úřady a ostatní správní úřady na úseku zemědělství a lesnictví, vědecké a výzkumné instituce v oblasti zemědělství a lesnictví, profesní uživatelé přípravků nebo jejich sdružení.

Rozšířené použití přípravku musí splňovat následující body: -

přípravek musí být registrován v ČR (do jakékoliv plodiny);

-

použití přípravku je ve veřejném zájmu;

-

předložení potřebné dokumentace a informací (žádost o rozšířené použití přípravku, prohlášení o splnění požadavků + přílohy);

-

neodporuje požadavkům podle § 33 odst. 3 písm. b) bodů 3 – 5 výše citovaného zákona;

-

jde o použití menšího rozsahu;

-

je zajištěna přesná a podrobná informovanost uživatelů (pokud držitel rozhodnutí o registraci souhlasí, pak je toto rozšířené použití uvedeno na etiketě přípravku, ne však v hlavní indikační tabulce; zde je upozornění, že se jedná o rozšířené použití, doporučení vyzkoušet na menší ploše, nebo menším počtu rostlin; když držitel rozhodnutí o registraci nesouhlasí, nebude uvedeno na etiketě přípravku; bude vždy zveřejněno ve Věstníku Mze, SRS, Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin);

-

vychází se ze seznamu minoritních indikací;

-

neplatí se správní poplatek;

-

veškerou odpovědnost za použití přípravku a případná rizika spojená s účinností a fytotoxicitou nese pěstitel;

Zároveň je nutno striktně rozlišovat mezi rozšířeným použitím přípravku a rozšířením registrace. -7-

4 KOŘENINOVÉ ROSTLINY Charakteristika čeledi Apiaceae Čeleď okoličnaté (Umbelliferae), miříkovité (Apiaceae) je zahrnuta do řádu Umbellales (Apiales, Umbelliflorae, Umbelliferales, Ammiales). Početnost uvedených názvů ukazuje, že taxonomie této čeledi (Umbelliferae, Apiaceae) není zcela jasná. Apiaceae je rozsáhlá čeleď zahrnující téměř 3000 druhů rostoucích na většině míst Země. Z botanického hlediska je to čeleď velmi homogenní a rostliny jsou charakterizovány jejich květenstvím: okolíkem, odtud okoličnaté (Umbelliferae). Miříkovité jsou bohaté na odlišné typy chemických struktur, které obsahují. Nejvíce charakteristická je silice. Druhy čeledi miříkovitých jsou obvykle byliny, řídce keře. Listy jsou střídavé, listová čepel je rozdělena do segmentů a laloků, obvykle jsou zpeřené, mnohokrát dělené. Řapík je nafouklý a na bázi pochvatý. Květenství je složený okolík. Květy jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné. Kališní lístky jsou malé nebo chybí. Okvětních lístků je 5. Tyčinek je 5, pestíky 2, zřídka 1. V čeledi se vyskytují odlišné typy prostorového uspořádání tyčinek a semeníků. Pestíky jsou připojeny na centrální osu (karpofor). Karpofor drží dva merikarpy po dozrání kremokarpu. Čnělky jsou 2, řídce 1, báze je ztlustlá (stylopodium). Vajíčko 1 v každém pouzdru, apokarpní, převislé (NÉMETH, 1998). Plodem miříkovitých je dvojnažka rozpadající se v době zralosti na dva merikarpy. Merikarpy jsou obvykle vypouklé, švy směřují jeden k druhému a zůstávají spojeny na společném karpoforu (columella). Každý merikarp má 5 hlavních hřebenů (dva švové, dva laterární a jeden dorzálni), které jsou od sebe oddělené 4 žlábky, podél kterých jdou jeden nebo více sekrečních kanálků (vittae). Mohou se vyskytovat i sekundární žlábky a pro determinaci druhu používají odborníci popis tvaru bílku na švové straně (BRUNETON, 1999). Embryonální vak je typu Polygonum. Osemení je tenké, semeno je bílkovité. Terminální okolíky jsou zpravidla dobře vyvinuté, postranní okolíky jsou obvykle menší, s méně paprsky. V menších okolících, zpravidla na konci kvetení, se vyskytují samčí květy. Klíčení je epigeické. Čeleď se dělí podle tvaru dělohy do dvou skupin. Jsou druhy s dlouhými úzkými dělohami a v druhé skupině jsou dělohy více či méně kulovité. Zralé plody jsou nezbytné pro identifikaci některých druhů. Tvar primárních listů je charakteristický pro jednotlivé druhy (NÉMETH, 1998). -8-

4.1 KMÍN KOŘENNÝ (Carum carvi L.) 4.1.1 Vývoj pěstitelských ploch a hospodářské vlastnosti kmínu Evropa představuje nejvýznamnější obchodní centrum s rostlinami ze skupiny LAKR (Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny). Podle šetření VSZP Karila z Finska se ročně do Evropy doveze téměř 130 tisíc tun LAKR. Na druhé straně se z Evropy ročně vyváží tyto komodity v objemu asi 76 tisíc tun celkem do 150 zemí světa. O postavení pěstování a následného zpracování LAKR vypovídají cenové statistiky. Do zemí EU se dováží levné suroviny, průměrně za cca 1,6 USD.kg-1, ze zemí EU se pak vyváží asi trojnásobně dražší výrobky zpracovatelského průmyslu. Obecně lze shrnout, že země východní a jižní Evropy LAKR pěstují a sbírají, naopak bohatší země západní a severní Evropy pak tyto rostliny zpracovávají a dále realizují (DRAŠNAROVÁ, BUCHTOVÁ, 2004).

Graf č. 1: Vývoj sklizňových ploch a průměrných výnosů kmínu kořenného v letech 1993 – 2006 na území České republiky 1,2

9000

8000 1 7000

6000

0,8

(ha)

-1

(t.ha )

5000 0,6 4000

3000

0,4

2000 0,2 1000

0

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Sklizňová plocha v ha

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Průměrný výnos v t.ha-1

V rámci Evropy se kmín pěstuje také v Nizozemí, Polsku, Španělsku, Maďarsku, Německu, pobaltských státech (Litva, Lotyšsko), Finsko a Německo. Domácí potřeba kmínu pro potravinářský průmysl se odhaduje na cca 3 600 t a pro farmaceutické účely asi 150 tun. Objemem produkce a osevními plochami se kmín v ČR řadí na první příčku mezi pěstovaným

kořením. Pěstitelské plochy kmínu v České republice prošly za

minulých 15 let poměrně zajímavým obdobím s výrazným nárůstem ploch, poté -9-

obdobím určité stagnace. Ovšem v posledních dvou letech dochází k poměrně výrazné redukci osevních ploch (Graf č. 1). Tento fakt souvisí především s celkovou rentabilitou pěstování této plodiny v kontextu s velmi nízkou úrovní realizačních cen pro producenty. Výrazný pokles cen velmi pravděpodobně souvisí také se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004, protože výrazně vzrostl dovoz kmínu, a to zejména z Polska a Litvy s dovozní cenou kolem 20 Kč.kg-1. Od této ceny se pochopitelně odvíjí také farmářské ceny pro tuzemské producenty kmínu (BRANŽOVSKÝ et al., 2007). Tabulka č. 1: Přehled zahraničního obchodu ČR s kmínem v sezóně 2003/04 Dovoz

Vývoz

Obchodní bilance

Stát tuny

tis. Kč

tuny

tis. Kč

tuny

tis. Kč

Rakousko

101,7

10 216,9

110,5

4 238,6

+8,8

-5 978,3

Německo

0,9

106,0

594,8

17 144,8

+593,9

+17 038,8

Nizozemsko

0,6

66,6

477,8

11 933,2

+477,2

+11 866,6

Polsko

19,7

1 639,8

9,4

200,9

-10,3

-1 438,9

Slovensko

13,9

705,3

412,3

14 014,6

+398,4

+13 309,3

Maďarsko

0,0

0,0

185,4

5 306,2

+185,4

+5 306,2

Litva

0,1

1,1

83,0

2 208,3

+82,9

+2 207,2

Celkem

149,2

13 440,6

2 211,7

62 390,7

+2 062,5

+48 950,1

Pramen: Celní statistika

Tabulka č. 2: Přehled zahraničního obchodu ČR s kmínem v sezóně 2004/05 Dovoz

Vývoz

Obchodní bilance

Stát tuny

tis. Kč

tuny

tis. Kč

tuny

tis. Kč

Rakousko

82,0

7 789,1

59,5

2 118,4

-22,5

-5 670,8

Německo

1,4

185,7

172,3

4 876,6

+170,9

+4 690,9

Nizozemsko

25,1

629,4

54,8

1 106,7

+29,7

+477,4

Polsko

394,4

10 361,4

16,5

117,6

-377,9

-10 243,8

Slovensko

40,2

2 495,3

642,2

12 493,7

+602,0

+9 998,4

Maďarsko

0,0

0,0

59,8

1 589,5

+59,8

+1 589,5

Litva

139,1

3 016,5

0,0

0,0

-139,1

-3 016,5

Celkem

689,3

24 942,4

1 084,0

24 135,3

+394,7

-807,1


- 10 -

Tabulka č. 3: Přehled zahraničního obchodu ČR s kmínem v sezóně 2005/06 Dovoz

Vývoz

Obchodní bilance

Stát tuny

tis. Kč

tuny

tis. Kč

tuny

tis. Kč

Rakousko

90,0

6 419,5

78,8

2 730,1

-11,3

-3 689,5

Německo

1,7

206,9

8,7

220,6

+7,0

+13,7

Nizozemsko

0,5

26,8

52,0

624,2

+51,5

+597,4

Polsko

166,8

6 111,1

4,9

150,0

-162,0

-5 961,0

Slovensko

59,9

3 662,3

304,5

8 665,5

+244,6

+5 003,2

Maďarsko

0,0

0,0

40,5

915,8

+40,5

+915,8

Litva

46,7

882,9

0,0

0,0

-46,7

-882,9

Celkem

383,8

18 354,3

603,3

15 891,1

+219,5

-2 463,2


Při porovnání dovozních a vývozních cen kmínu je zarážející fakt, že ačkoli v posledních třech marketingových ročnících má Česká republika při obchodu se zahraničím vždy aktivní saldo ve vztahu k obchodovaným hmotnostem nažek kmínu, tak v posledních dvou letech je obchod vyjádřený v Kč negativní. Tato skutečnost souvisí především s tím, že vyvážíme poměrně levně sklizenou produkci s minimálními úpravami a přidanou hodnotou a často je k nám dovážen, především pro malospotřebitele, balený kmín (MINAŘÍK, 2006). Tuto disproporci ve vývozních a dovozních cenách dokumentuje tabulka č. 4.

Tabulka č. 4: Porovnání dovozních a vývozních cen kmínu v jednotlivých marketingových letech

Průměrná cena 1 kg kmínu při dovozu do ČR Průměrná cena 1 kg kmínu při vývozu z ČR

Cenový rozdíl

2003/04

2004/05

2005/06

90,08 Kč

36,19 Kč

47,82 Kč

28,21 Kč

22,27 Kč

26,34 Kč

61,87 Kč

13,92 Kč

21,48 Kč


V roce 1996 založili významní pěstitelé, zpracovatelé, obchodníci a další osobnosti zabývající se kmínem sdružení Český kmín. Úkolem sdružení bylo a je mimo - 11 -

jiné stabilizace pěstitelských ploch a pěstování kmínu v ČR, organizování vzdělávacích akcí pro pěstitele (polní dny kmínu, odborné semináře), zastupování zájmů pěstitelů kmínu, aj. Sdružení má také snahu o založení odbytového družstva, které by při jednání s potenciálními zákazníky mohlo díky silné pozici na trhu s kmínem a kontrahovaným objemům, vyjednat lepší podmínky prodejů, než samotní pěstitelé. Zároveň sdružení požádalo příslušné orgány EK o schválení označení známky původu pro kmín vypěstovaný na území ČR s názvem „Český kmín“ (KOCOURKOVÁ et al., 2002). Proces schvalování však vyžaduje poměrně náročný proces schvalování a dokladování, že kmín vyprodukovaný na území ČR se liší od kmínů vypěstovaných v jiných oblastech. Tato žádost předpokládá to, že české kmíny mají vyšší obsah karvonu (nad 50 %), než limonenu (pod 50 %) proti zahraničním, které tento poměr mají obrácený. Nyní se očekává vyjádření příslušných orgánů EU, zda vydají souhlasné či zamítavé stanovisko k tomuto návrhu (KAMENÍK, 2006). Česká republika je také prostřednictvím odborných zástupců členem organizace AMAPSEEC (Association of Medicinal and Aromatical Plants of Southeast European Countries – Asociace zemí jihovýchodní Evropy pro léčivé a aromatické rostliny). Členové této asociace jsou odborníci a instituce z této oblasti. Sídlo asociace je v Bělehradě v Institutu pro výzkum léčivých rostlin.

4.1.2 Využití a účinky kmínu Kmín jako koření je pro svou typickou vůni, výraznou chuť a příznivé dietetické vlastnosti, nepostradatelný komponent při výrobě pečiva, v masném a konzervárenském průmyslu. Uplatnění najde také při výrobě likérů. Je neodmyslitelnou surovinou pro kosmetický průmysl. V lidovém léčitelství a ve farmacii je ceněn pro své karminativní, antiseptické, spasmolytické, baktericidní a fungicidní účinky (KAMENÍK, 1996). Kmín kořenný je pěstován především pro obsah silic. O využití silice rozhoduje její složení,

procentuální zastoupení jednotlivých složek silice je velmi široké

(NÉMETH, 1998). Silice z obecného hlediska obsahují prchavé látky, vonící i bez vůně, lipofilní i ve vodě rozpustné. V čistém stavu jsou zpravidla bezbarvé, skladováním mírně oxidují a tmavnou. Za normální teploty jsou tekuté, některé částečně tuhnou. Hustota silic je většinou menší než 1 (TOMKO et al., 1999). Kmínová silice – Carvi aetheroleum se získává ze zralých plodů rostliny druhu Carum carvi L. (Apiaceae) – destilací vodní parou. Plody (Carvi fructus) obsahují nejméně 30 ml silice v kilogramu drogy (počítáno na bezvodou drogu) (ČESKÝ

LÉKOPIS,

2005). Její hlavní složkou je

nositel pachu (S) – (+) – karvon (50 – 80 %, lékopis vyžaduje nejméně 50 %), asi 50 - 12 -

% silice tvoří (R) – (+) – limonen a jiné terpeny. Během dozrávání stoupá podíl obsahu karvonu a podíl limonenu klesá. Droga také obsahuje oleje (10 – 18 %), dále proteiny (20 %), sacharidy a flavonoidy (SEDLÁKOVÁ et al., 2001). Silice je bezbarvá až slabě nažloutlá čirá kapalina, charakteristického pachu a chuti (TOMKO et al., 1999).

Tabulka č. 5: Požadavky na čistotu a kvalitu kmínu – Carvi fructus (ČESKÝ

LÉKOPIS,

2005) Název drogy

Cizí příměsi v

Voda v ml/kg

Celkový popel

Silice v ml/kg nejméně, na

% nejvýše

nejvýše

v % nejvýše

bezvodou drogu

2,0

100,0

7,0

30,0

Carvi fructus

Tabulka č. 6: Fyzikální a chemické požadavky na jakost kmínu (Vyhl. č. 331/1997 Sb. zákona č. 316/2004 Sb.) Vlhkost v Název koření

% hmotnosti nejvýše

Celkový

Popel

popel v % hmotnosti

g) v sušině

v kyselině v

organické

organické

sušiny

nejméně

% hmotnosti

vlastní

cizí

1,0

2,0

2,0

1,0

2,0

2,0

nejvýše

nerozpustný anorganické

sušiny nejvýše

celý

13,0

8,0

2,5

drcený

13,0

8,0

1,0

mletý

13,0

8,0

1,0

1,5

celý Kmín jednoletý drcený (světlý) mletý

12,0

9,0

1,5

2,0

12,0

9,0

1,5

12,0

9,0

1,5

Kmín (tmavý)

Příměsi v % hmotnosti nejvýše

Silice (ml/100

1,5

Kmín kořenný a silice z něj zklidňují nežádoucí mobilitu trávicího traktu, působí proti nadměrné tvorbě plynů, nadýmání a povzbuzuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Zvyšuje vylučování mléka a podporuje vykašlávání hlenu při onemocnění horních cest dýchacích. Využití nachází také při výrobě léčiv jako chuťové korigens pro zastření nepříjemných chutí a pachů. Ve farmaceutickém průmyslu se z kmínu kořenného připravují aromatické oleje, sirupy a léčivé čaje s protikřečovým, baktericidním a fungicidním účinkem (ŠROLLER et al., 1997). Kmínová silice povzbuzuje tvorbu žaludeční šťávy, a tím i chuť k jídlu. Má velmi dobrý spazmolytický účinek, obdobně jako u fenyklové či koriandrové silice. V humánní i veterinární medicíně je složkou

- 13 -

mastí proti kožním parazitům. Silice tvoří součást průmyslově vyráběných kapek spazmolytického a laxativního sirupu (TOMKO et al., 1999). Plody, pokrutiny i sláma jsou hodnotným dietetickým krmivem, podporujícím tvorbu mléka. Zvyšují stravitelnost živin, omezují nadýmavost jiných krmiv, zvyšují chuť, příznivě působí na celkovou látkovou výměnu a zdravotní stav. Nejsou však vhodné pro dojnice, neboť se po jejich konzumaci mohou v mléce objevovat různé pavůně, které by mohly negativně ovlivnit prodejnost. V krmné dávce pro prasata se kmín používá pro zatraktivnění krmiv, aby byla lépe a ochotněji přijímána (ZIMOLKA et al., 2000). V poslední době se otevřela nová možnost pro využití kmínové silice v chemickém průmyslu, byla např. ověřena její schopnost inhibovat klíčení. Využitelná je jako retardant klíčení brambor a ve srovnání se syntetickými přípravky nevykazuje toxicitu (KAMENÍK, 1996).

4.1.3 Agrotechnika kmínu kořenného Kmín kořenný se v našich podmínkách pěstuje nejčastěji jako dvouletá plodina. Pro diferenciaci generativních orgánů proto musí projít jarovizačním stadiem. Vhodnými předplodinami jsou obiloviny a okopaniny. Nevhodné jsou jeteloviny, rozorané louky, jiné travní porosty a olejniny, zejména řepka, a to i z důvodů možného zaplevelení. S ohledem na možný výskyt chorob a škůdců a také proto, že kmín je po sobě nesnášenlivý, by k zařazení v osevním postupu nemělo dojít dříve než za 6 let (KOCOURKOVÁ, 1996). Vysévá se na pozemky vzdálené nejméně 200 m od současných kultur či zaoraných porostů, aby se předešlo rozšiřování škůdců a chorob. Porost kmínu se zakládá setím do krycí plodiny, nebo jako čistá kultura. Vhodnými krycími plodinami je bob na zeleno, řídce seté obilniny (jarní pšenice, jarní ječmen) a také mák, kde je však složitější ochrana proti plevelům (KAMENÍK, 2001). Při výsevu do směsky na zeleno je důležité ji včas a kvalitně sklidit. Často pak porosty směsky obrůstají a konkurují tak vyvíjejícímu se porostu kmínu. Jak uvádí KOCOURKOVÁ (1996), při pěstování kmínu v podsevu jarního ječmene sklizeného metodou GPS, musí být sklizeň ječmene provedena do 20. července. Jako čistá kultura může být hlavní plodinou, nebo jako následná plodina po brzy sklizených předplodinách. Takovou předplodinou může být např. žito sklizené na zeleno (KAMENÍK, 2001). Výsev čisté kultury by měl být ukončen v bramborářské výrobní oblasti do 15. června, v řepařské výrobní oblasti do 20. června, rostliny kmínu musí - 14 -

totiž narůst tak, aby byly schopny přezimovat. Aby mohly rostliny kmínu v následujícím roce vykvést, musí být dostatečně vyvinuté, tj. průměr kořenového krčku musí činit alespoň 7 mm. Jedinci nesplňující toto kriterium většinou nejsou schopni v druhém vegetačním roce vykvést a do květu mohou jít až v sezóně následující (KOCOURKOVÁ, 1996). Ponechání porostu třetím rokem je rizikové vzhledem k nebezpečí silnějšího tlaku chorob a škůdců (KAMENÍK, 2001). V případě zdravého a neprořídlého porostu však není důvod neponechat tento do druhého užitkového roku. Kmín je rostlina náročná na živiny, především dusík (ŠPALDON, 1986). Nejvyšší potřeba dusíku v prvním roce vegetace je v období intenzivního rozvoje listové růžice (červenec - srpen) a ve druhém roce ve fázi tvorby stonků a větví. Nejvyšší odběr draslíku je ve fázi tvorby stonků a větví a na počátku kvetení, u fosforu a vápníku na počátku podzimu v prvním vegetačním roce a ve fázi tvorby plodů (VRZALOVÁ, PROCHÁZKA, 1988). Kmín není výrazně náročný na půdu. Vyhovují mu jak písčitohlinité půdy, tak i jílovité s dostatkem humusu a vápníku. Kmín nesnáší trvalé zamokření a těžké půdy. Vyhovují mu půdy s pH 6,0 - 7,5 (ŠPALDON, 1986). Hnojení provádíme před setím, část fosforu můžeme dodat v množství 40 - 50 kg P2O5 na hektar ve formě superfosfátu před koncem vegetace na podzim. Dusík se hnojí dělenými dávkami. První 1/2 plánované dávky dusíku dodáme kmínu v roce výsevu. Při setí kmínu do podsevů se přihnojení dusíkem provede po sklizni krycí plodiny. Hnojíme zde ledkovou formou a dávkami odpovídajícími skutečné potřebě. Brzy po otevření jara v užitkovém roce kmínu se osvědčuje regenerační hnojení 80 kg dusíku v čistých živinách na hektar nejlépe ledkovou formou. DAM nelze použít brzy na jaře, protože způsobuje popálení rostlin poškozených mrazem (KOCOURKOVÁ, 1996). Příprava půdy musí vytvořit vhodné podmínky pro setí a následné vzcházení drobného semene. Přesný postup zpracování půdy je závislý na předplodině, způsobu založení porostu a termínu setí. Pro jarní výsev musí být hluboká orba provedena na podzim. Jarní orba negativně ovlivňuje vzcházivost, celkovou vyrovnanost porostu a snižuje výnos. Z jara se půda smykem a vláčením upraví v jednom sledu k setí tak, aby nebyl časový odstup mezi přípravou půdy a vlastním setím. Velmi mělká předseťová příprava (do 30 mm hloubky) probíhá souběžně s časným jarním setím. Semeno vyžaduje ke klíčení a vzcházení velké množství vody (ŠPALDON, 1986). Hloubka setí kmínu je v rozmezí 15 - 20 mm, meziřádková vzdálenost 125 - 450 mm. Cílový počet rostlin ve sklizňovém roce by neměl klesnout pod 120-160 ks.m-2. Tomu odpovídá výsevek ve výši 2,25 – 3,40 miliony klíčivých semen na ha. Při - 15 -

stanovení konkrétního výsevku přihlížíme k půdním a klimatickým podmínkám, předplodině, ke způsobu pěstování a dalším faktorům. Výsevky se v hmotnostním vyjádření pohybují v rozmezí přibližně 8 - 12 kg.ha-1 v závislosti na biologické hodnotě osiva a HTS. Výsev uválíme lehkým válcem, pokud není použito přivalovacích válečků na secím stroji (KOCOURKOVÁ, 1996). Dříve se kmín sel také jako kultura s meziřádkovou kultivací do řádků vzdálených 45 cm a s výsevkem 8-10 kg.ha-1 (ŠPALDON, 1986). Porosty kmínu kořenného se sklízejí přímo sklízecími mlátičkami, které je potřeba pro minimalizaci ztrát a kvalitu sklizených nažek vhodně seřídit. Při výmlatu nesmí být mechanicky narušovány nažky. V posklizňové úpravě sklizeného materiálu je důležité, především rychle zbavit sklizené nažky přebytečné vlhkosti. Vlhkost sklizně je nutné snížit sušením pod 13 %. Kmínu velmi škodí případné zapaření. U osiva se při vyšší vlhkosti snižuje jeho vitalita a klíčivost. Pokud je nutné sklizené nažky sušit, je doporučeno provést tuto operaci tak, aby teplota nepřesáhla 35 °C (KOCOURKOVÁ, 1996). Při delším skladování nažek kmínu je důležité chránit ho před přímým slunečním světlem. Problémy mohou být také s výskytem živočišných škůdců ve skladovaném kmínu, a to hlavně roztočů. Účinným opatřením je plynování skladů (HABÁN et al., 2001). Dalším problémem při skladování kmínu je přijímání pachů z okolí, plesnivění a samozahřívání. Proto musí být pro skladování zajištěny odpovídající prostory a zároveň by měla být během skladování věnována semenům odpovídající pozornost.

4.1.4 Herbicidní ochrana kmínu kořenného Kmín kořenný je rostlina s velmi malou konkurenční schopností proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou (ŠMIROUS, VACULÍK, 2001). Ochrana porostů kmínu začíná již výběrem pozemku, který není zaplevelen vytrvalými a obtížně hubitelnými plevely, popřípadě likvidací těchto plevelů v předplodině. Vzhledem k velmi malé konkurenční schopnosti kmínu je nevhodné jeho pěstování na pozemcích silně zaplevelených agresivními a obtížně hubitelnými plevely, jako jsou pcháč oset nebo šťovíky (ONDŘEJ, 2003). Kmín se snadno zapleveluje díky pomalejšímu počátečnímu vývoji. Hubení plevelů je ztíženo zúženým spektrem použitelných herbicidů registrovaných pro použití do porostů kmínu a dále se pak může projevovat rozdílná citlivost kmínu a případné - 16 -

krycí plodiny. Je obtížné zkoordinovat termíny optimálního herbicidního zásahu z hlediska účinnosti i fytotoxicity na kmín a krycí plodinu (KREJČÍ, 1996). Herbicidní ochranu kmínu proti plevelům lze rozdělit na dvě části, a to na ochranu proti jednoděložným plevelům a ochranu proti dvouděložným plevelům. Proti jednoletým jednoděložným plevelům (zejména ježatce kuří noze, ovsu hluchému, bérům) jsou účinné gramicidní přípravky. Pro úspěšnou likvidaci pýru plazivého je třeba aplikovat dávku zhruba dvojnásobnou, než proti jednoletým plevelům. Pýr je vhodnější tlumit už v předplodině, např. v obilovinách, předsklizňovou aplikací přípravkou ROUNDUP nebo TOUCHDOWN. V opačném případě je třeba počítat po zasetí kmínu s pomalejším vývojem pýru plazivého, v porovnání s jednoletými trávami. Tato odlišnost je velmi důležitá z hlediska správného načasování termínu gramicidní ochrany porostu. Pokud je vývoj jednoletých trav rychlý a dochází jen k pozvolnému obrůstání oddenků pýru, je vhodnější aplikovat nižší dávku cíleně na tyto trávy a likvidaci pýru ponechat na pozdější dobu. Vhodné přípravky jsou např. FUSILADE SUPER, GALLANT SUPER, PANTERA 40 EC, TARGA SUPER 5 EC. Všechny jmenované přípravky prokázaly v polních pokusech AGRITECu Šumperk s.r.o. velmi dobrou účinnost a zároveň nebyl zjištěn žádný fytotoxický vliv na kmín kořenný (ŠMIROUS, VACULÍK, 2001). Velmi dobrou účinnost proti dvouděložným plevelům vykazují přípravky: AFALON 45 SC (dávka 2,0 l.ha-1), GESAGARD 500 FW (dávka 2,0 l.ha-1), STOMP 330 E (dávka 5,0 l.ha-1), STOMP 330 FX (dávka 5,0 l.ha-1) a STOMP 400 SC (dávka 3,5 l.ha-1). Z hlediska fytotoxicity pro kmín lze tyto přípravky považovat za tolerantní. Z postemergentních přípravků mají velmi dobrou účinnost AFALON 45 SC (dávka 1,5 l.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1), STARANE 250 EC (dávka 0,5 l.ha-1), LONTREL 300 (dávka 0,3 l.ha-1). Pro jarní aplikaci vykázaly velmi dobrou účinnost STARANE 250 EC (dávka 0,5 l.ha-1) a LONTREL 300. Přípravek LONTREL 300 však při jarní aplikaci vykazuje fytotoxické účinky vůči kmínu a výrazně snižuje výnos. Tato toxicita spočívá především v ovlivnění nástupu a průběhu fáze kvetení a nedochází k optimálnímu vytvoření nažek kmínu. Velmi dobrá až dobrá byla účinnost u přípravku AFALON 45 SC a LENTAGRAN WP (ŠMIROUS, VACULÍK, 2001). Herbicid BOXER (úč. látka prosulfocarb) se testoval v různých kombinacích s přídavkem herbicidu AFALONU (úč. látka linuron). Dávka BOXERU 2,0 l.ha-1 byla ve všech ošetřeních rozdělena na 2 postřiky o dávce 1,0 l.ha-1. Ve všech směsích s BOXEREM byl celkový obsah AFALONU 1,0 l.ha-1. Dále se testovaly varianty: - 17 -

samostatný AFALON a kombinace AFALON + FENIX (úč. látka aclonifen) + SENCOR (úč. látka metribuzin). Terminy ošetření kmínu byly před vzejitím (A), ve fázi BBCH 11-12 (B), ve fázi BBCH 15-18 (C). Jednotlivé fáze BBCH jsou uvedeny v tabulce č. 38. Pouze Sencor o dávce 0,15 l.ha-1 se aplikoval v terminu C. V termínech B, C byly některé plevele tak velké, že ošetření nebylo příliš efektivní. Ošetření kombinací AFALON a FENIX, resp. ještě plus SENCOR, byly nejefektivnější a redukovaly podíl dvouděložných plevelů na úroveň 89-94 % a jejich sušiny na 99 – 100 %. Přidáním SENCORU se však zřetelně nezvýšila účinnost (RUUTTUNEN, 2005). V Kanadě ve státě Saskatchewan je registrován pro regulaci jednoletých jednoděložných a dvouděložných plevelů v kmínu herbicid EDGE® a pro regulaci jednoletých jednoděložných plevelů herbicid POAST®. Herbicid LINURON® je registrován pro postemergentní ošetření proti jednoletým širokolistým plevelům. Zároveň se doporučuje provádět regulaci vytrvalých plevelů již v předplodině kmínu. Mnoho pěstitelů zároveň používá metodu preemergentní aplikace neselektivních herbicidů s účinnou látkou glyphosate pro regulaci již vzešlých plevelů. Zároveň však musí pečlivě dbát na to, aby nebyly již vzešlé rostlinky kmínu nebo případné krycí plodiny (ANONYM 4, 1998). Dle (PINZARU, 1983) vykazovaly herbicidy GESAGARD (úč. látka prometryn), AFALON (úč. látka linuron) a IGRAN (úč. látka terbutryn) aplikované preemergentně, herbicidní účinnost v rozmezí 56 – 68 %. Zároveň bylo dosaženo výnosu nažek ve výši 1,025 a 1,002 t.ha-1. Jako mechanický způsob omezování plevelů lze použít jarního vláčení porostu plecími branami. Tento postup lze aplikovat jen v případě, že je porost kmínu dostatečně hustý a nehrozí tedy nežádoucí proředění. Po jarním vláčení je použití herbicidů možné s odstupem alespoň 7 – 10 dní (FIŠER, 1996). Aplikované herbicidy s účinnou látkou promethryne, propyzamid, diuron neměly vliv na obsah silice kmínu ani na obsah carvonu v silici (PANK et al., 2002). U herbicidních zásahů na jaře užitkového roku kmínu proti dvouděložným plevelům není výjimkou možnost fytotoxického působení použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu. Tato fytotoxicita nebývá zpravidla výraznější a k jejímu plnému odeznění dochází v průběhu následujících 5 – 8 dnů v závislosti na zvoleném herbicidu, dávce a s přihlédnutím k povětrnostním podmínkám. I tato mírnější fytotoxicita však dokáže zbrzdit intenzivně rostoucí a vyvíjející se rostliny kmínu a díky zmenšené asimilační ploše, menšímu počtu okolíků a nasazených nažek kmínu se dokáže - 18 -

negativně podepsat na zhoršeném výsledku celé sklizně. V roce 2004 byly do pokusů zařazeny osvědčené herbicidy určené pro jarní ošetření porostů kmínu, a to AFALON 45 SC v dávce 1,5 l.ha-1 a STARANE 250 EC v dávce 0,6 l.ha-1. Takto šetřené parcely byly srovnávány s parcelami, u kterých byl ke zmíněným herbicidům přidán přípravek ATONIK v dávce 0,6 l.ha-1. Provedeným hodnocením sice nebyl zjištěn pozitivní vliv přípravku ATONIK na zmírnění intenzity fytotoxických projevů standardně použitých herbicidů, ale byla pozorována jeho schopnost urychlit odeznění takto zjištěné fytotoxicity. Odeznívání fytotoxických projevů bylo u přípravků použitých v tank-mixu s ATONIKEM rychlejší v rozmezí 2 – 4 dny ve srovnání se standardní technologií, s přihlédnutím k druhu a dávce použitého přípravku a průběhu počasí po aplikaci (VACULÍK, 2004).

4.1.5 Choroby kmínu kořenného Zdravotní stav kmínu je ovlivňován celou řadou faktorů, které jsou nezávislé na vůli pěstitele (povětrnostní podmínky, fyziologický stav rostlin po přezimování, aj.) a faktory, které mohou být určitým způsobem vhodně provedenými zásahy korigovány (kvalita přípravy půdy, vhodně zvolená předplodina, výživa, termín výsevu, apod.) (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ, 1999). Spektrum houbových chorob kmínu se v posledních několika letech mění, což je následek měnících se klimatických podmínek. Vysoké teploty a nízké srážkové úhrny vyhovují teplomilným houbám jako je padlí nebo Ascochyta, chladné a deštivé počasí je ideální pro rozvoj a šíření chladnomilných druhů (Mycocentrospora). Rozdělení chorob podle napadené části rostliny: 1. choroby kořenů a krčků: Rhizoctonia, Pythium, Fusarium, Cylindrocarpon, Phoma, Colletotrichum, Sclerotinia 2. choroby stonků a listů: Mycocentrospora, Septoria, Ascochyta, Itersonilia, Erysiphe 3. choroby květenství a nažek : Erysiphe, Phomopsis, bakteriózy

Rozdělení chorob podle efektivity provedené fungicidní ochrany: 1.

choroby snadno likvidovatelné (Mycocentrospora, Septoria, Erysiphe)

2.

choroby málo a obtížně likvidovatelné (Phomopsis, Ascochyta, Itersonilia a choroby kořenů a krčků)

- 19 -

Rozdělení chorob podle způsobu šíření: 1. choroby

přenosné

semeny

(Mycocentrospora,

Septoria,

Ascochyta,

Itersonilia) 2. choroby přenosné hmyzem (Phomopsis diachenii, bakteriózy) 3. choroby přenosné větrem z divoce rostoucích rostlin čeledi Apiaceae (Erysiphe, Ascochyta phomoides) 4. choroby přenosné půdou (Rhizoctonia, Pythium, Fusarium, Cylindrocarpon, Phoma, Mycocentrospora, Itersonilia, Colletotrichum, Sclerotinia)

Bakteriální spála vegetačních vrcholů a květenství Původci ochoření jsou bakterie rodů Erwinia, Pseudomonas, Xanthomonas. Způsobují měknutí, černání a rychlé odumření napadených částí, zejména se jedná o okolíky v období kvetení. Destrukce okolíků má za následek snížení výnosu. Příznaky se mohou objevit i na stoncích v podobě protáhlých hnědých skvrn s červeným nádechem. Rozvoj choroby podporuje vlhké počasí a přehoustlé porosty. Šíří se osivem a během vegetace deštěm a větrem. Preventivní ochrana spočívá především v používání zdravého osiva pro setí, volbě vhodného osevního sledu a uvážené výživě ve vztahu ke hnojení dusíkem. V současné době je tato choroba na ústupu, což svědčí o tom, že její větší výskyt v minulosti byl zřejmě spjatý s přehnojováním dusíkem (ONDŘEJ, 1996). Hniloby krčků a stonkových bází Může se podílet komplex patogenů Colletotrichum gloeosporioides, Sclerotinia sclerotiorum, Verticillium spp., Rhizoctonia sp., Fusarium spp., Pythium spp. Napadené rostliny v důsledku totální destrukce kořenů, krčků a stonkových bází v průběhu vegetace postupně zasychají a odumírají. Vzhledem ke snížení počtu rostlin na jednotku plochy dochází také k negativnímu ovlivnění výše výnosu. Infekce se šíří z půdy, ale některé druhy fusarií se přenáší i osivem. Chorobu podporuje deštivé počasí při vzcházení a výsev na těžších půdách. Ochrana spočívá hlavně v preventivních opatřeních, jako je zdravé osivo, správná agrotechnika a především pak volba delšího časového odstupu při opětovném zařazování kmínu (alespoň 6 let) (ONDŘEJ, 1996). Antraknóza kmínu (Mycocentrospora acerina (Hart.) Deighton) Je

ekonomicky

nejzávažnější

houbovou

chorobou

kmínu.

Houba

je

chladnomilná, proto k jejímu nejzávažnějšímu rozvoji a k největším škodám dochází, je-li jarní období (duben – květen) chladné a srážkově vydatné. Nebezpečí šíření této choroby spočívá v tom, že je přenosná jak osivem, tak i půdou a zbytky napadených - 20 -

rostlin. Symptomy napadení touto chorobou jsou: hnědnutí a zasychání spodních listů, hnědá skvrnitost listů horních pater. V období květu se na stoncích objevují podlouhlé hnědé skvrny se světlejším nekrotizujícím středem. Patogen je citlivý na většinu fungicidních přípravků. Účinnost přípravků s kratší reziduální účinností (KUPRIKOL 50, ROVRAL FLO) je však časově omezená a vyžaduje v případě nutnosti opakované ošetření. Systemické přípravky s delší reziduální účinností (DUETT, ALERT S) spolehlivě eliminují rozvoj patogena na stoncích a zabraňují přechodu na dozrávající semena (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ, 1999). Pro aplikaci v porostech kmínu kořenného však žádný z těchto systemických přípravků není registrován. Spála okolíků (Phomopsis diachenii Sacc.) V Evropě je považována za závažného patogena, v podmínkách ČR zatím její výskyt a škodlivost nejsou vysoké. Houba je přenášena hmyzem (ploštice, opylovači) z divoce rostoucích okoličnatých rostlin. Zdrojem infekce jsou především napadené rostliny bolševníku velkolepého (Heracleum spondylium L.). Napadá a likviduje pouze květenství a horní třetinu rostlin, což má za následek snížení výnosu nažek. Příznakem je především postupné zasychání a odumírání květů i celých květenství. Choroba se šíří i do horní třetiny stonků, kde se tvoří hnědočerné drobounké tečky (plodničky houby). Postihuje především porosty pozdě seté a pozdě kvetoucí. Fungicidní ochrana proti této houbě je málo účinná (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ, 1999). Ochrana vůči tomuto patogenu tedy spočívá především ve správném osevním sledu a včasném setí tak, aby kvetení kmínu a bolševníku vzájemně nekolidovalo. Hnědnutí a zasychání listů (Septoria carvi Syd.) Je původcem žloutnutí a zasychání listů. Houby vyvolávají skvrnitosti listů, které postupně žloutnou a zasychají. Napadené rostliny předčasně dozrávají, patogeny přecházejí i do květenství. Nažky jsou drobné, zaschlé a scvrklé. Napadené porosty předčasně dozrávají a tvoří se menší semena. Choroba se šíří především v letech teplotně nadnormálních a srážkově podnormálních. Choroba se objevuje nejčastěji v době kvetení a později, z listů přechází na květenství. Ekonomická škodlivost této houby nebývá vysoká. Fungicidní ochrana na počátku květu přípravky se systemickým účinkem a s delší reziduální účinností (DUETT, ALERT S) významně snižuje populační hustotu patogena a jeho přechod na dozrávající nažky. K přenosu a šíření nákazy dochází prostřednictvím osiva (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ, 1999).

- 21 -

Padlí miříkovitých (Erysiphe heraclei DC) Patogen je schopný poškodit porosty kmínu především v teplotně nadnormálních a srážkově podnormálních letech. Napadá jak listy nových zásevů, tak i okolíky porostů užitkového roku pěstování. Rostliny napadené padlím jsou během několika dnů zcela pokryty bílým povlakem mycelia a tvořících se konidií. Snižuje se tak asimilační plocha listů, následně se napadené nažky scvrkávají a zasychají. Bělavý nálet konidií na sklizených nažkách výrazně ztěžuje prodejnost produktu. Choroba přezimuje ve formě kleistothecií na ozimých porostech kmínu, ze kterých se na jaře infekce šíří a houba napadá i okolíky a přechází i na semena. Z fungicidů vykazují účinnost proti padlí zejména přípravky s delší reziduální účinností (ALERT S, DUETT). Fungicidní ochranu je třeba provádět na počátku rozvoje infekce v porostu a podle potřeby i opakovat. V porostech kmínu silně napadených padlím je již chemická ochrana málo účinná (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ 1999). V registru přípravků pro ochranu rostlin však žádný fungicid proti padlí na kmínu uveden není.

Faktory ovlivňující výskyt chorob: Povětrnostní podmínky

Chladné a vlhké jaro podporuje výskyt antraknózy, teplé a suché počasí v období kvetení a dozrávání je příhodné pro výskyt padlí. Zaplevelení, hustota porostu

V přehoustlých a silně zaplevelených porostech se vytváří mikroklimatické podmínky, podporující rozvoj patogenních hub. Riziko jejich množení a šíření na okolní zdravé porosty kmínu se tak velmi zvyšuje. Osevní postup

Určité riziko z hlediska výskytu hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) je vysoká koncentrace řepky v osevním sledu. Z hlediska výskytu a rozvoje ostatních houbových chorob je nutné dodržovat osevní odstup, kdy by neměl kmín, ani jiné plodiny z čeledi Apiaceae, přijít na stejný pozemek dříve, než po pěti až šesti letech. Použité osivo

Stejně jako u jiných polních plodin je základem zdravého porostu zdravé osivo. Certifikované osivo zaručuje, že semenářské porosty byly v průběhu vegetace kontrolovány a nebyl v nich zjištěn výskyt závažného poškození chorobami. Takzvané „farmářské osivo“ však tuto záruku ani zdaleka neposkytuje. - 22 -

4.1.6 Škůdci kmínu kořenného Vlnovník kmínový (Aceria carvi Nalepa, 1895) V současné době patří vzhledem k rozsahu působených škod na porostech kmínu mezi nejvýznamnějšího škůdce této plodiny, především pak v oblastech pravidelného pěstování kmínu. Při silném napadení dochází ke zničení podstatné části úrody. Příznaky napadení v prvním roce vegetace lze zaznamenat u silně napadených porostů na rostlinách světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Symptomy napadení lze ale většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování, po přechodu porostu do generativní fáze vývoje. Vlnovníky poškozené okolíky (jde o důsledek fytotoxického projevu) se zpočátku liší barevně (udržují si zelenou barvu; pomalejší degradace chlorofylu – virescence) a později tím, že místo nažek nesou hálky. Roztoč napadá kmín v prvním roce pěstování. Vyskytuje se na vegetačních vrcholech. V této době jsou škody nezjistitelné. Jen při velmi silném napadení dochází k deformacím listů. Přezimují dospělci na vegetačních vrcholech kmínu. Ve druhém roce roztoči napadají celou rostlinu. Za příznivých podmínek se velmi rychle množí. Do porostů i v rámci porostu se šíří pasivně větrem. Mezi jednotlivými rostlinami v rámci porostu se však šíří i aktivním pohybem. Rozšiřují se pravděpodobně i osivem. Ochranu proti tomuto škůdci lze rozdělit na pasivní (nepřímou) a přímou s využitím aplikace akaricidních přípravků. Mezi základní kameny nepřímé ochrany patří především nepoužívání osiva z napadených porostů. Zároveň je také vhodné zakládat nové porosty, co nejdále od lokalit, kde došlo k opakovanému napadení porostů a též od porostů kmínu, které se v daném roce budou sklízet. V rámci přímé akaricidní ochrany se kmín ošetřuje preventivně v prvním roce pěstování v době, kdy se v okolí sklízí zralé porosty kmínu (období přeletu inokula na nově založené porosty; obvykle koncem července až srpna). Z výsledků pokusů je

patrné, že

v některých ročnících se jako efektivní projeví i další aplikace provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu. Celkově výsledky ošetření nebývají vždy plně účinné (SEIDENGLANZ, 2006). Plochuška kmínová (Depressaria daucella Denis a Schiffermuller, 1775) Ve straší literatuře je tento škůdce nesprávně označován jako makadlovka kmínová. V některých letech příznivých pro rozvoj tohoto škůdce mohou housenky zničit prakticky celou úrodu semen. Ošetřuje se zpravidla po zaznamenání prvního výskytu housenek na generativních orgánech rostlin. Prahový výskyt však není stanoven. Mezi hostitelský okruh rostlin patří nejenom kmín, ale také fenykl, petržel, - 23 -

mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých. Příznaky výskytu a způsobených škod plochušky kmínové jsou zejména v měsíci květnu v chuchvalce spředené květní okolíky, okousané stopky květů a semen. Později pak ve stoncích otvory překlenuté pavučinovým víčkem. Samičky tohoto motýla kladou na jaře skupinky vajíček na spodní část květních stopek živných rostlin. Housenky nejprve ožírají pokožku. Později se vžírají do řapíků, stopek i lodyh, v nichž vykusují dřeň. V posledních dvou instarech žijí v květenství. Spřádají okolíky a okusují stopky, květy i semena. Nejvíce škodí koncem května. Dorostlé housenky se vžírají do lodyh, kde se kuklí. Motýli se líhnou v červenci a srpnu. Přezimuje dospělec, tj. motýl. Mezi přirozené nepřátele tohoto škůdce patří obecně parazitoidi z řádu blanokřídlých. Mezi nepřímé metody ochrany kmínu, patří podobně jako u vlnovníka kmínového zakládání nových porostů, co nejdále od porostů, které se v daném roce budou sklízet. Přímá insekticidní ochrana kmínu proti housenkám je komplikována tím, že nálet motýlů má v běžné sezóně několik vrcholů, čehož důsledkem je pak přítomnost housenek různých instarů na rostlinách v porostu. Insekticidní aplikace nemusí postihnout všechny, protože část z nich žije skrytě. Navíc aplikace spadá do období těsně před kvetením či přímo do něj, což do jisté míry zmenšuje výběr přípravků (toxicita pro včely, vysoké teploty), ze kterých lze vybírat. Aplikace se provádí po zaznamenání prvních housenek na generativních orgánech (SEIDENGLANZ, 2006). Jsou registrovány různé pyrethroidní, organofosfátové i biologické přípravky (B. thuringiensis ssp. kurstaki). Obaleči (Cnephasia spp.) Není přesně zjištěno kolik druhů obalečů se na kmínu vlastně příležitostně vyskytuje a škodí. Zároveň není stanoven prahový výskyt tohoto škůdce a jeho škodlivost se považuje spíše za podružnou. Navíc housenky tohoto druhu jsou na kmínu často přítomné ve stejném období jako housenky plochušky kmínové a pravděpodobně též dochází k zaměňování obou škůdců (mladší instary housenek plochušky kmínové se s housenkami obalečů snadno zamění). Mezi hostitelský okruh rostlin patří nejen kmín, ale i jiné druhy čeledi miříkovitých. Příznaky napadení a škodlivosti jsou v měsíci květnu v chuchvalce spředené okolíky, okousané květy, květní stonky a semena. Podobně jako u plochušky kmínové. Přezimující motýli od června kladou vajíčka na živné rostliny. Housenky na jaře minují v listech. Po třetím svlékání ožírají a spřádají květenství. Kuklí se po 4 týdnech žíru, asi o 1 - 2 týdny dříve, než plochuška kmínová. Mezi preventivní metody ochrany vůči tomuto škůdci je zakládání nových porostů kmínu, co nejdále od porostů, které se v daném roce budou sklízet. Ačkoli jsou - 24 -

registrované insekticidy proti tomuto škůdci, tak se ve většině případů ochrana kmínu proti housenkám obalečů obvykle samostatně neprovádí (SEIDENGLANZ, 2006). V podstatě je společná s ochranou proti plochušce kmínové.

4.2 FENYKL OBECNÝ (Foeniculum vulgare Mill.) Fenykl je dvouletá nebo víceletá kořeninová, aromatická a léčivá rostlina. Pravděpodobně

pochází

ze

Středozemí

a

patří

mezi

jednu

z nejstarších

domestikovaných rostlin. Zdomácněl v mnoha oblastech od Evropy po Dálný Východ, v subsaharské Africe, zejména v Etiopii (MANSFELD et al., 2001). Největšími světovými producenty jsou Indie, Čína a Egypt. Výnosy nejsou stálé a pohybují se kolem 1 t.ha-1. Na našem území se fenykl pěstoval už ve středověku na jižní Moravě a jižním Slovensku. Největšího rozkvětu dosáhlo pěstování v meziválečném období. Po druhé světové válce nastal výrazný pokles. V současné době se pěstuje na území ČR cca 100 ha fenyklu obecného (KOCOURKOVÁ, 2006).

Tabulka č. 7: Přehled obchodu s fenyklem obecným v ČR v tunách 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Dovoz do ČR

34,0

55,9

48,8

62,8

59,7

70,4

77,2

75,7

75,2

Vývoz z ČR

43,8

71,9

65,6

57,0

6,5

17,4

27,1

20,3

8,9


4.2.1 Využití a účinky fenyklu Fenykl byl oblíbenou zelenou bylinou Římanů. Pěstoval se později po celé Evropě a používal se v kuchyni jako zelenina a koření. Chuť fenyklu je velmi rozmanitá. Divoký fenykl a rostliny ze střední Evropy a Ruska chutnají lehce hořce bez anýzové chuti. Florentský, sladký nebo římský fenykl pěstovaný v jižní Evropě, Americe a jinde pro zdužnatělé listové báze používané jako zelenina není hořký a chutná silně po anýzu, protože obsahuje velké množství anetholu v silici. V medicíně se setkáváme především s hořkým fenyklem. Používá se jako sekretomotorické, sekretolytické a antiseptické expektorans, jako spasmolytikum a karminativum při lehkých poruchách trávicího traktu. Přidává se k laxanciím pro zabránění lehkým křečím, které se po použití těchto prostředků mohou objevit. Čistá silice povzbuzuje - 25 -

svalstvo střev. Fenyklová silice má antibakteriální účinky a byla zkoušena proti řadě mikroorganismů, např. Bacillus cereus, Clostridium perfringens, Escherichia colli, Pseudomonas aeruginosa, Salmonella typhimurium, Staphylococcus aureus, Aspergillus niger, Streptococcus haemolyticus, aj. Silice jsou stejně nebo více účinné proti bakteriím, než standardní antibiotika. Silice z plodů fenyklu má vyšší účinnost proti mikroorganismům, než silice z natě. Používá se jako digestivum, do aperitivů, do pečiva a sýrů (PRICE, PRICE, 1995). Fenyklové silice se dále používají pro ochucení prostředků ústní hygieny, do alkoholických nápojů a farmaceutických preparátů. Fenchon se používá pro přípravu umělých fenyklových silic a pro parfemaci výrobků pro domácnost (BAUER et al., 1997). Fenyklový plod byl součástí četných farmaceutických přípravků (WREN, 1982). Fenykl se používal a stále používá jako laktagogum do čajů pro kojící matky a do dětských čajů proti nadýmání. Silice vykazuje estrogenní efekt v buňkách tumoru prsu, který může být zodpovědný za mammotropickou aktivitu silice a zvyšuje citlivost k stimulaci produkce mléka (MELZIG et al., 2003). Fenyklová silice má hepatoprotektivní účinky při poškození jater krys chemickými látkami (chlorid uhličitý) (ÖZBEK et al., 2003). Plod fenyklu obecného (Foeniculi amari fructus) obsahuje nejméně 40 ml silice v kilogramu drogy, počítáno na bezvodou drogu. Silice obsahuje nejméně 60,0 % anetholu a nejméně 15,0 % fenchonu (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005). Tabulka č. 8: Požadavky na čistotu a obsah fenyklu (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005) Cizí příměsi v %

Název drogy

nejvýše

Foeniculi amari fructus plod obecného pravého (fenyklový plod hořký)

Voda v ml/kg

Celkový popel

Silice v ml/kg nejméně,

v % nejvýše

na bezvodou dorgu

10,0

40,0

nejvýše

1,5 % stopek, 1,5 % ostatních cizích příměsí

80,0

Tabulka č. 9: Fyzikální a chemické požadavky na jakost fenyklu (Vyhl. č. 331/1997 Sb. zákona č. 316/2004 Sb.) Silice v %

Popel nerozp.

hmot. sušiny

(ml/100 g)

v kyselině v %

nejvýše

v sušině nejméně

hmot. nejvýše

12,0

10,0

1,0

2,0

3,0

2,0

2,0

12,0

10,0

1,0

2,0

-

-

-

Název

Vlhkost v %

koření

hmot. nejvýše

Fenykl celý Fenykl mletý

Celk. popel v %

- 26 -

Příměsi v % hmotnosti nejvýše organické organické anorganické vlastní cizí

4.2.2 Botanická a biologická charakteristika fenyklu Fenykl (Foeniculum sp.) je víceletá bylina, patří do řádu Apiales (miříkotvaré), čeledě Apiaceae (miříkovité) (DOSTÁL, 1989). Orientace v taxonomii tohoto rodu je obtížná, pro jednotlivé názvy existují četná synonyma. Existuje několik přístupů k taxonomii podle autorů. Druh Foeniculum vulgare MILL. má tři variety a dvě subspecie (MANSFELD et al., 2001).

Foeniculum vulgare subsp. piperitum (UCRIA) COUT. Foeniculum vulgare subsp. vulgare (MILL.) Foeniculum vulgare var. azoricum (MILL.) THELL. in HEGI – florentský fenykl Foeniculum vulgare var. dulce (MILL.) BATTAND. & TRABUT – sladký fenykl Foeniculum vulgare var. vulgare (MILL.) – hořký fenykl

Foeniculum vulgare MILL. je dvouletá až víceletá bylina s přímou lodyhou, 50 – 200 cm vysokou. Lodyha je jemně rýhovaná a větvená (DOSTÁL, 1989). Kořen je žlutavý až světle hnědý, do 2,5 cm v průměru, ve vhodných podmínkách hluboce kořenící, s několika větvemi a mnoha postranními kořínky (BERNÁTH et al., 1999). Listy mají pochvaté, 3 – 6 cm dlouhé řapíky. Listy jsou v obrysu podlouhle trojúhlé, 3 – 4 krát zpeřené v nitkovité úkrojky, 5 – 50 mm dlouhé, špičaté, všestranně rozložené. Okolíky mají až 15 cm v průměru, se 4 - 30 okolíčky. Květy jsou drobné, oboupohlavné. Kalich chybí, koruna je žlutá, korunní plátky jsou 1 mm, podlouhlé, špičkou dovnitř zahnuté a mělce vykrojené (DOSTÁL, 1989). Plody jsou světle zelené až tmavě hnědé, podle odrůdy, obvejčitého až eliptičného tvaru, 3 – 6 x 2 – 3 mm velké. Mají dlouhou stopku a krátké stylopodium. V době zralosti se dvounažky rozpadají na dvě nažky, které jsou ploché nebo lehce vyduté na švové a dorzální straně, obvykle se třemi až pěti podélnými vystouplými žebry, mezi kterými jsou siličné kanálky (BERNÁTH et al., 1999). Všechny části rostliny obsahují silici, která se nachází v siličných kanálcích. Její složení závisí na jednotlivých orgánech a odrůdě. Nejvyšší obsah silice je během vývoje plodů (BERNÁTH et al., 1999). Květy jsou atraktivní pro hmyz, hlavně pro včely, jinak je fenykl i větrosnubný (WEISS, 2002).

- 27 -

4.2.3 Agroekologické požadavky a agrotechnika pěstování fenyklu Obecně je fenykl rostlina teplých oblastí mírného pásma, typického středomořského klimatu, běžně se vyskytuje v jižní Evropě, severní Africe a na Středním Východě a zdomácněl v mnoha oblastech s podobným klimatem. Selekcí a lokálním přizpůsobením se fenykl dostal do dalších oblastí, a to i chladnějších. Odlišné klimatické podmínky se však odrážejí v rozdílných výnosech, obsahu silice a jejím složení. Fenyklu prospívají dlouhé slunečné dny. Optimální je teplota 15 – 20 oC, při delším působení teplot nad 25 oC dochází k retardaci vývoje a v raných stádiích může způsobit předčasné kvetení porostu a velmi nízký výnos plodů nebo odumírání mladých rostlin, především při převlhčení půdy. Pod 5 oC se zastavuje růst a dlouhá období chladu brzdí růst úplně a nepříznivě ovlivňuje kvetení. Dobře zapojený porost fenyklu je celkem odolný vůči mírnému mrazu (WEISS, 2002). Při poklesu teplot na - 10 až - 15 o

C bez sněhové pokrývky vymrzá. Při vzcházení snáší až - 6 až - 8 oC (KLIMUS, 1984). Fenykl lze pěstovat na téměř jakékoliv půdě, od těžkých jílovitých a až po lehké

písčité půdy, od kamenitých vrchovin po říční nivy. Divoce rostoucí fenykl je možné nalézt v jižní a jihovýchodní Evropě na vápencových a křídových půdách. Půda by neměla být přemokřená, protože to je pro fenykl i na krátkou dobu nežádoucí. Během vegetace jsou pro fenykl vhodné srážky 400 – 750 mm. Fenykl snáší mírně alkalickou reakci půdy 6,5 – 8,0. Podle GROMOVÉ (1993) a KLIMUSE (1984) fenykl vyžaduje půdy vápnité, hlinité, hluboké, bohaté na živiny a s dobrou vodní bilancí. Evropské odrůdy se obvykle pěstují jako dvouleté, někdy i jako víceleté, s užitkem maximálně na čtyři roky. Maloplošně se pěstuje na parcelkách v pásech nebo na okrajích pozemků (WEISS, 2002). Fenykl není náročný na předplodinu. Nejvhodnějšími předplodinami jsou hnojené okopaniny, ale také obilniny a luskoviny (TIWARI et al., 2002). Nevhodné jsou vojtěška, slunečnice, všechny okoličnaté a plodiny u nichž byly používány pesticidy zanechávající perzistující rezidua. Úspěšné a rentabilní pěstování v České republice je možné jen v kukuřičné výrobní oblasti. Fenykl klíčí při 6 až 8 oC. Vysetá semena klíčí a vzcházejí podle vláhy a teploty za cca 14 – 30 dní. Fenykl roste zpočátku velmi zvolna, od vzejití do počátku tvorby stonku obvykle 60 – 80 dnů. V době květu vyžaduje teploty nad 20 oC. Na vodu je nejvíce náročný v době začátku tvorby stonků do kvetení. Časně vysetý kvete od poloviny července do poloviny září. V dalších užitkových letech raší brzy na jaře, někdy již na podzim nebo během mírné zimy. Přezimované rostliny tvoří již v květnu stonek, kvetení začíná v polovině až koncem června a plody dozrávají již v září. Doba od výsevu do vytvoření plodu bývá 130 – 180 dnů (KŘIKAVA, 1993). - 28 -

V našich podmínkách může zůstat na stanovišti 2 – 3 roky. V České republice jsou registrovány dvě odrůdy fenyklu. Zástupcem fenyklu obecného sladkého (Foeniculum vulgare MILL. ssp. vulgare var. dulce) je odrůda Moravský. Druhou odrůdou je Di Firenze - fenykl obecný (Foeniculum vulgare Mill. ssp. vulgare var. azoricum). Výsevek u fenyklu činí 0,6 – 0,8 MKS, což odpovídá asi 10 kg.ha-1. V případě hustšího sponu je porost méně vzdušný a náchylný k houbovým chorobám. Vysoký počet jedinců však zároveň přispívá k menšímu počtu stonků z kořene, menšímu větvení, omezuje zaplevelenost a porost jako celek vyrovnaněji kvete a dozrává. V průběhu dozrávání pak není rozkleslý a je vhodný k mechanizované sklizni. Při řidším sponu je větší předpoklad dobrého výnosu již v roce zásevu, protože výnos je tvořen zejména hlavními okolíky, které nejdříve dozrávají. Ve druhém užitkovém roce dosahují vysokého výnosu i porosty s menším počtem jedinců, protože se zde projevuje určitá autoregulace výnosu z jednotky plochy, která je pro miříkovité vlastní (KLIMUS, 1984). Mezerovitý porost se navíc často doplní rostlinami vzešlými z výdrolu. Vhodná meziřádková vzdálenost je 0,45 m a hloubka setí 2 – 3 cm. Počty rostlin po vzejití by se měly pohybovat kolem 300 – 700 tisíc jedinců na hektar. Výnos je tvořen převážně hlavními okolíky, které nejdříve dozrávají (GROMOVÁ, 1993). Jako další miříkovité, tak také fenykl pozitivně reaguje na hnojení. V rámci osevního postupu je vhodné zařazení fenyklu ve druhé a třetí trati po organicky hnojené předplodině. Největší nároky na živiny má fenykl od začátku tvorby stonku do plného květu. Příliš vysoká dávka dusíku však způsobuje bujný vegetativní růst, opožďuje kvetení, snižuje výnos a mrazuvzdornost (KLIMUS, 1984). Mimo hnojení dusíkem má také poměrně velké nároky na fosfor (KALÁB, 1988). Ve druhém užitkovém roce se hnojí brzy na jaře tak, aby dávka N činila 60 – 80 kg N.ha-1, před začátkem tvorby stonku se může ještě přihnojit dle stavu porostu cca 20 – 30 kg N.ha-1. Zvýšená výživa dusíkem ve druhém vegetačním roce je nutná pro rozklad posklizňových zbytků (GROMOVÁ, 1993). Průběh sklizně může být komplikován poměrně velkým množstvím vegetativní hmoty. Vzhledem k nestejnoměrnému dozrávání plodů, dochází u zralých dvojnažek k polcení a opadávání. Sklizeň je nutné začít v době, kdy okolíky prvního řádu mají šedozelenou barvu a jsou nalité, baculaté. Přímou sklizeň provádíme upravenou sklízecí mlátičkou. Při vysoké vlhkosti hrozí zapaření a zatuchnutí drogy. Hrubý omlat je nutno vyčistit a dosušit při teplotě do 35 oC. Sušení musí proběhnout rychle na vlhkost kolem

- 29 -

10 %. Výnosy se pohybují v prvním roce 0,4 – 0,9 t.ha-1, ve druhém roce 0,6 – 1,3 t.ha-1 a ve třetím roce 0,2 – 0,9 t.ha-1 (GROMOVÁ, 1993).

4.2.4 Herbicidní ochrana fenyklu obecného V porostech fenyklu byly použity přípravky s následující účinnou látkou: chlorthal-dimythyl, flauzifop, glyphosate, linuron, prometryn, propazine a trifluralin (WEISS, 2002). V Indii ošetřovali fenykl metolachlorem v dávkách 0,5 a 1,0 kg.ha-1, oxyfluorfenem v dávce 0,15 kg.ha-1, pendimethalinem v dávce 1,0 a 1,5 kg.ha-1. Všechna ošetření proti plevelům průkazně zvyšují výšku rostlin a výnos biomasy (kromě metolachloru 0,5 a 1,0 kg.ha-1) proti bezplevelné kontrole. Z herbicidních ošetření byly nejméně efektivní metolachlor 0,5 a 1,0 kg.ha-1 (CHAUDHARY, 2000). V České republice jsou pro fenykl registrovány následující přípravky určené k hubení dvouděložných, jednoletých plevelů: AFALON 45 SC (linuron, 450 g.l-1) a STOMP 400 SC (pendimethalin, 400 g.l-1) . Aplikují se preemergentně do dvou dnů po zasetí, popř. v případě AFALONu 45 SC od fáze tří pravých listů nebo ve druhém roce na jaře po plečkování. Proti dvouděložným jednoletým a lipnicovitým jednoletým plevelům jsou registrovány SYNFLORAN 48 EC (trifluralin, 480 g.l-1) a TREFLAN 48 EC (trifluralin, 480 g.l-1) před výsevem se zapravením (MINÁŘ et al., 2006).

4.2.5 Choroby a škůdci fenyklu Častými patogeny fenyklu jsou Phoma sp., Sclerotinia sp., Rhizoctonia sp., Fusarium sp. (WEISS, 2002), Mycosphaerella anethi a Phomopsis foeniculi (KUSTERER et al., 2002). V porostech se také běžně vyskytuje bakteriální spála vegetačních vrcholů a květenství (Pseudomonas syringae). Nejčastější a zřejmě i nejzávažnější chorobou fenyklu je patogenní houba Cercosporidium depressum, způsobující usychání listů, stonků a květenství. Na odumírajících listech byl zjištěn výskyt dalších patogenních hub: Ramularia foeniculi, Plasmopara nivea, Itersonilia pastinacae, Fusarium avenaceum, Pseudodiplodia perpusilla a Erysiphe heraclei. Kořenové krčky a stonkové báze jsou při dozrávání kolonizovány komplexem patogenních a saprofytických hub: Rhizoctonia

solani,

Sclerotinia

sclerotiorum,

Colletotrichum

gloeosporioides,

Diaporthopsis angelicae, Phoma exigua, Fusarium avenaceum, Botrytis cinerea aj., způsobujících rychlý rozklad rostlinných pletiv. Semena fenyklu jsou po sklizni,

- 30 -

zejména za zvýšené vlhkosti, kolonizována houbami Aspergillus spp., produkujícími nebezpečné mykotoxiny (aflatoxin). Ochranná opatření musí být zaměřena na získání a vysévání zdravého osiva. Také všechna preventivní opatření (likvidace posklizňových zbytků, střídání plodin, nepřehuštěnost, regulace plevelů aj.) jsou předpokladem pro zajištění zdravého porostu. Moření výrazně snižuje riziko výskytu patogenů, zejména přenosných osivem. Chemické ošetření je možné pomocí fungicidů (BOKOR, 2004). Fungicidní látky tebuconazol, azoxystrobin a difenoconazol byly v testech na fenyklu účinné proti Mycosphaerella anethi a zvýšily výnos. Žádná z uvedených látek však neměla komplexní a dlouhodobou ochrannou účinnost zvláště v období silného tlaku infekce během kvetení a po něm. (DEHE et al., 2003). Fungicidní ochrana fenyklu přípravky ALERT a DUETT významně redukovala výskyt patogenní houby Cercosporidium sp. a dále hub Botrytis sp., Leptosphaeria sp., Colletotrichum sp. a Fusarium sp. Poměrně uspokojivou účinnost proti houbě Cercosporidium sp. prokázal i přípravek RUBIGAN (ONDŘEJ, ODSTRČILOVÁ, 2001). Při porovnání vlivu desikace na výskyt houby Alternaria alternata se přípravky ROUNDUP BIAKTIV a REGLONE jevily jako účinné a výskyt patogenů byl nižší než u neošetřené kontroly (KOCOURKOVÁ et al., 2002). Po použití přípravku ROUNDUP a BASTA 15 došlo ve srovnání s neošetřenou kontrolou k mírnému zvýšení výskytu Cladosporium sp. (ODSTRČILOVÁ et al., 2004). Pro aplikaci ve fenyklu jsou proti hnědé skvrnitosti registrovány následující přípravky: RUBIGAN 12 EC (fenarimol), DITHANE DG, DITHANE M 45, NOVOZIR MN 80 (všechny - účinná látka mancozeb). Aplikace se provádí před květem (ANONYM 6, 2006). Proti klopuškám je registrován ACTELLIC 50 EC (pirimiphos-methyl) v dávce 1-1,5 l.ha-1. Proti mšicím lze použít PIRIMOR 50 WG (pirimicarb) v dávce 0,3-0,5 kg.ha-1 (ANONYM 6, 2006).

4.3 KORIANDR SETÝ (Coriandrum sativum L.) Koriandr pravděpodobně pochází z Blízkého Východu. Nejstarší záznam je z Izraele, 6000 let př. n. l. (MANSFELD et al., 2001). Do střední Evropy dovezli koriandr Římané, v Anglii se používal již okolo 1066 př. n. l. Podle MATHIOLIHO (1998) se pěstoval na území České republiky v zahradách kolem roku 1596. V současnosti je - 31 -

světová roční produkce plodů koriandru asi 300 000 tun, z toho více než 60 % pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Rusko). Druhým největším producentem je Indie, kde se ročně vypěstuje 79 000 tun plodů koriandru. Dalšími producenty plodů jsou Pákistán, Maroko, Argentina, Mexiko a Rumunsko (MANSFELD et al., 2001). Vyváží se také z Bulharska a Turecka (TOMKO et al., 1999), Francie, Itálie, Japonska a USA. Koriandr setý jako jedna z nejvýznamnějších kořeninových rostlin má své místo při pěstování také České republice (DOSTÁL, 1989). Velikost pěstitelské plochy závisí především na poptávce zpracovatelů (KOCOURKOVÁ et al., 2003). V posledních letech se pěstitelská plocha v České republice pohybuje v rozmezí 100 – 200 ha. V České republice občas zplaňuje (okolí Prahy, Pardubice, Nové Město nad Metují, Brno, Moravský Krumlov, Valtice aj.) (HEJNÝ, 1988) a jeho výskyt ve volné přírodě souvisí zejména s místy jeho bývalého pěstování.

Tabulka č. 10: Přehled vývozu a dovozu koriandru setého v tunách 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Dovoz do ČR

178,4

61,3

101,2

261,4

147,6

131,8

195,2

110,3

200,5

Vývoz z ČR

44,6

158,7

242,6

301,8

128,3

191,5

48,7

40,7

133,2


4.3.1 Využití a účinky koriandru Plody koriandru byly dříve široce používány pro léčebné účely a jako koření na ryby, maso a do pečiva. Koriandr je také známý jako zelenina v Číně od 5. století a od 15. století je běžně pěstován v Evropě. Dnes se největší podíl koriandru používá jako koření (součást kari, kde tvoří 25 – 40 %, směsi do perníků, uzenin, pečiva, omáček) (FRANKE, 1981). V zemích Středního východu a ve velké části Latinské Ameriky jsou používány listy a mladé rostliny pro přípravu polévek, salátů a dresinků. Stává se populárním v severní Americe i v západní Evropě (MANSFELD et al., 2001). Sláma koriandru je velmi dobrou dietetickou složkou siláží a působí preventivně proti zažívacím poruchám u hospodářských zvířat (GROMOVÁ, 1993). Koriandr se podával při předávkování listy Senna angustifolia (senna) nebo kůry z Frangula alnus (krušina olšová) (STEINEGGER, 1992). Průmyslově extrahovaná silice z plodů je využívána ve farmacii, medicíně (jako karminativum, stomachikum, spasmolytikum), potravinářství (likéry, čokoláda) a

- 32 -

v parfumerii již od 19. století. Silice povzbuzuje tvorbu žaludeční kyseliny, zlepšuje trávení, peristaltiku střev, uvolňuje křeče trávicí trubice, meteorismus, dyspepsie při užívání léků (při chemoterapii), zmírňuje problémy při ukončení kojení. Ordinuje se při chorobách žaludku a střev spojených s nedostatečným vylučováním trávicích enzymů a kolikami. Aromaterapie silici hodnotí pro její příjemné sladké aroma jako vylepšující náladu, vhodnou při nervovém vyčerpání, na trávení a také při revmatismu. Silice vykazuje mimo jiné velmi dobré antibakteriální účinky. Koriandrová silice může velmi mírně iritovat pokožku při dermální aplikaci, ale běžně nezpůsobuje kožní přecitlivělost. Není doporučena pro terapii v těhotenství (TISSERAND, BALACS, 1995). Pro farmaceutický průmysl se kvalita koriandru řídí požadavky platného lékopisu. V ČESKÉM

LÉKOPISE

(2005) je uveden Coriandri fructus jako usušená

dvounažka druhu Coriandrum sativum L., která obsahuje nejméně 3 ml silice v 1 kg drogy. Coriandri etheroleum je silice získaná ze zralých plodů druhu Coriandrum sativum L. destilací vodní parou. Obsahuje 60,0 % až 85,0 % volných i vázaných alkoholů, počítáno jako linalool (C10H18O, Mr 154,25) (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005). Tabulka č. 11: Požadavky na čistotu a obsah koriandru (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005) Název drogy

Coriandri fructus

Cizí příměsi v

Voda v ml/kg

Celkový popel

Silice v ml/kg nejméně, na

% nejvýše

nejvýše

v % nejvýše

bezvodou dorgu

2%

10,0

8,0 %

3,0

Tabulka č. 12: Fyzikální a chemické požadavky na jakost koriandru (Vyhl. č. 331/1997 Sb. zákona č. 316/2004 Sb.) Vlhkost v Název

%

koření

hmotnosti nejvýše

Koriandr celý Koriandr mletý

Popel Celkový popel Silice (ml/100

Příměsi v % hmotnosti nejvýše

nerozpustný

v % hmotnosti

g) v sušině

v kyselině v %

organické

sušiny nejvýše

nejméně

hmotnosti sušiny

vlastní

organické cizí

anorganické

nejvýše

9,0

7,0

0,4

1,5

3,0

2,0

2,0

9,0

7,0

0,4

1,5

-

-

-

- 33 -

4.3.2 Botanická a biologická charakteristika koriandru Koriandr setý (Coriandrum sativum L.), patří do řádu Apiales (miříkotvaré), čeledě Apiaceae (miříkovité) (DOSTÁL, 1989). MANSFELD et al. (2001) uvádí pro Coriandrum sativum L. následující synonyma:

Coriandrum majus GOUAN, Hortus monsp. (1762) Coriandrum diversifolium GILIB, Fl. lit. inch. 2 (1782) Coriandrum globosum SALISB., Prod. Stirp. Chap. Allerton (1796) Bifora loureitii KOSTEL., Allg. Med. - pharm. Fl. 4. (1835) Coriandrum melphitense, TEN. & GUSS. Ind. sem. hort. Neap. (1837) Selinum coriandrum E. H. L. KRAUSE in STURM, Deutschl. Fl. ed. 2, 12 (1904) Atrema testiculatum Miq., Fl. Ned. Ind. 1 (1), 5 (1856) Coriandrum testiculatum auct., Fl. Cochinch. (1790)

Koriandr setý je jednoletá bylina, lysá, s přímou lodyhou, 15 – 60 cm vysokou, jemně rýhovanou. Nahoře je větvená se světle zelenými listy. Dolní listy jsou dlouze řapíkaté, záhy usychající, jednoduché nebo peřenosečné. Jednotlivé lístky jsou okrouhlé, na bázi klínovité a na vrcholu jsou celokrajné. Prostřední listy bývají přisedlé na krátké pochvě, peřenoklané v úzce polodlouhé až čárkovité úkrojky. Okolíky jsou stopkaté s 3 – 5 okolíčky, obal chybí, obalíčky jsou jednostranné ze 3 nitkovitých listenců. Kališní ušty neopadají, jsou kopinaté, koruna je bílá nebo načervenalá, silně paprskující, 3 – 4 mm v průměru, plátky jsou hluboce 2-laločné, plody kulovité, 2 – 6 x 2 – 5 mm velké, nerozpadavé. Kvete v měsíci červnu až červenci (DOSTÁL, 1989). Kořen je kůlovitý, málo rozvětvený (HABÁN et al., 2001). Plodem je schizokarp (dvojnažka), složený ze dvou segmentů (merikarpy), které jsou často spojeny v jeden celek prostřednictvím hluboce vidlicovité stopky (karpofor), s podlouhlými siličnými kanálky. Povrch plodů je hladký nebo žebrovaný, někdy pokrytý chlupy, štětinami nebo šupinami (JUDD, SUNDERLAND, 1999). Plody (dvounažky) koriandru obsahují až 1 % silice. HABÁN (2001) uvádí obsah silice v rozmezí 0,4 – 1,5 %. Hlavní součástí silice jsou 60 – 70 % D-(+) linalool, malé množství D-(-) linaloolu, monoterpeny geraniol, borneol, p-cymol, limonen, geranylacetát, kafr, cineol, α-pinen, γ-terpinen. Dále plody obsahují mastný olej (cca 20 %), proteiny (15 %), třísloviny, furanokumariny, triterpeny, deriváty kyseliny kávové (kys. chlorogenová). Plody koriandru jsou zdrojem oleje s obsahem kyseliny petroselinové (více než 50 %), která je využitelná pro - 34 -

průmyslové zpracování (ANGELINI et al., 1997). RAMADAN, MÖRSEL (2002) stanovil v plodech celkové množství lipidů 28,4 %, z toho 65,7 % kyseliny petroselinové, následovala kyselina linolová. Dalšími složkami byly triacylglyceroly, fytosteroly a fosfolipidy. Mastný olej je dobrým zdrojem fytosterolů (stigmasterol, β−sitosterol, kampersterol).

4.3.3 Agroekologické požadavky a agrotechnika pěstování koriandru Koriandr je plodina mírného pásma, ale byl široce zavlečen a zdomácněl v mnoha oblastech zahrnujících i vyšší nadmořské výšky jiných klimatických pásem (Etiopie, Indonésie a Malajsie nad 1500 m n. m.). Pro plody se pěstuje v tropických vysočinách, subtropickém i mírném pásmu, na zelenou nať v nížinách. Lokální selekce a šlechtitelské programy vyprodukovaly odrůdy dobře přizpůsobené danému prostředí. Obecně jsou tyto odrůdy nejvýnosnější v oblasti původu. Pokud se pěstují mimo tuto oblast, jejich růst, výnos plodů a obsah silice jsou velmi variabilní (WEISS, 2002). Koriandr je náročný na světlo, během vegetace vyžaduje kolem 1500 hodin světla. Od vzcházení po sklizeň vyžaduje sumu teplot 1700 – 1800 oC. Při teplotách nad 21 oC dochází k poklesu obsahu silice v plodech (HORNOK, 1986). Během intenzivního růstu a zrání plodů vyžaduje teplé slunečné dny s teplotami 16 – 22 oC. Ve střední Evropě koriandr vyžaduje hluboké humózní půdy, přiměřeně vlhké, středně těžké nebo lehčí hlinitopísčité. Vhodná je neutrální až slabě alkalická reakce s pH 6,5 – 8,0. Vhodné jsou půdy dobře zásobené živinami, s dostatkem vápníku (kukuřičné, případně lepší řepařské výrobní oblasti) (KOCOURKOVÁ et al., 2003). Koriandr podobně jako fenykl nesnáší dlouhodobě přemokřené půdy. Vhodnými předplodinami ke koriandru jsou hnojené okopaniny, hlavně rané brambory a řepa, ale také obiloviny, hrách, fazol na zeleno, případně zelenina. Nevhodnými předplodinami jsou zaplevelující plodiny a druhy z čeledi Apiaceae. Po koriandru je možné pěstovat téměř všechny plodiny, kromě miříkovitých. Odstup v osevním sledu by měl být čtyři až pět let. Nevhodné jsou též předplodiny odčerpávající z půdy velké množství živin a vláhy. Pěstuje se z přímého výsevu, přičemž délka vegetačního období se pohybuje u nás v rozmezí 80 – 120 dní (KŘIKAVA, 1993). Výsev na jaře je limitován teplotou půdy 7 – 8 oC v hloubce 5 – 6 cm, což odpovídá asi polovině března. Koriandr se doporučuje set do řádků 0,25 – 0,30 m. Výsevní množství se pohybuje kolem 20 – 30 kg.ha-1 a je závislé na kvalitě osiva. Optimální hloubkou setí je 4 – 5 cm (KOCOURKOVÁ et al., 2003). Koriandr je náročný - 35 -

na dostatečnou vlhkost při setí a vzcházení. Dobře reaguje na vlhký začátek léta a slunečný, suchý konec vegetačního období, které má vliv zejména na tvorbu silice a dobré dozrávání (KOCOURKOVÁ et al., 2003). Podle REDDYHO a ROLSTONA (1999) se osivo nejčastěji vysévá do hloubky 2 – 6 cm v řádcích 0,25 – 0,75 m vzdálených, závisí to na typu půdy, průběhu srážek. Výsevek se pohybuje do 10 do 25 kg.ha-1, v závislosti na odrůdě. V chladnějších oblastech se koriandr přímo vysévá na jaře pokud to dovolí teplota půdy a teploty vzduchu jsou mezi 15 a 20 oC, což podporuje klíčení. Za optimálních podmínek koriandr klíčí za 10 až 15 dní, ale nízké teploty a nedostatek vláhy mohou tuto dobu až zdvojnásobit (WEISS, 2002). Koriandr klíčí epigeicky, hypokotyl je dlouhý do 2,5 cm, dělohy jsou bledě zelené, obvejčité, protistojné a 3 x 4 cm velké. Některé odrůdy tvoří bazální listy, některé tvoří ihned stonek nebo po vytvoření druhého listu. Termín výsevu má průkazný vliv na výnos plodů a obsah silice a je nezbytné určit optimální termín pro jednotlivé oblasti. Koriandr setý v březnu v Maďarsku poskytl nejvyšší výnos silice na hektar, koriandr setý později měl výnos a obsah silice nižší o 40 %. Klíční rostliny snáší bez poškození –8 až –10 oC a rostliny ve fázi 4 – 6 listů –16 až –18 oC. Klíčivost koriandru se pohybuje kolem 65 – 80 %, udrží se asi 4 – 8 let (HABÁN et al., 2001). Koriandr řadíme mezi rostliny náročné na živiny. Dusík a fosfor vyžaduje především od počátku tvorby stonků po fázi kvetení. Přihnojování během vegetace dusíkem se neosvědčuje. Při vyšších dávkách dusíku dochází ke zpomalení dozrávání plodů a může se zvýšit riziko napadení houbovými chorobami. Koriandr při výnosu plodů 0,65 t.ha-1 odčerpá z půdy 12 kg dusíku, 2 kg fosforu, 9 kg draslíku (KOCOURKOVÁ et al., 2003). Koriandr má schopnost absorbovat z půdy těžké kovy, hlavně olovo a kadmium, které se mohou vyskytnout v silici (CHANNABASAVANNA, 2002). V České republice je zaregistrovaná jedna odrůda koriandru – Hrubčický (ANONYM 5, 2006). Ve světě se pěstují odrůdy především z Ruska, Rakouska, Indie a Maroka, jedná se především o listové formy, tzv. cilantro (HABÁN et al., 2001). V Evropě plody koriandru dozrávají 90 – 140 dnů po vzejití v závislosti na odrůdě a průběhu počasí. V západní Evropě, podobně jako v ČR, se koriandr vysévá v dubnu, kvete v červnu a sklízí se v srpnu (WEISS, 2002). Odrůdy s krátkou vegetační dobou mají větší plody s nižším obsahem silice, kdežto odrůdy s delší vegetační dobou (pozdní) mají obvykle menší plody s vysokým obsahem silice. Pokud porost kvete vyrovnaně, je předpoklad, že plody budou dozrávat také vyrovnaně. Optimální doba sklizně se velmi liší podle oblastí, odrůd a povětrnostních - 36 -

podmínek. Zpravidla se sklizeň začíná, když polovina plodů mění barvu ze zelené do šedohnědé. Nezralé plody obsahují sice více silice, ovšem nevhodného složení. Výnos plodů značně kolísá, závisí na odrůdě a technologii pěstování. V České republice se koriandr sklízí v době, kdy je 30 – 40 % plodů zralých, většina listů je suchá, ale stonky jsou ještě zelené. (GROMOVÁ, 1993). Zásobník mlátičky musí být často vyprazdňován, protože do něj přichází mnoho zelených částí rostlin a nezralých plodů, které mohou způsobit zapaření obsahu. Nečeká se tedy na jeho naplnění. Je vhodné mlátičku seřídit na šetrnější a pozvolnější výmlat. Pokud plody obsahují po sklizni více než 12 % vody, musejí se ihned dosoušet v tenkých vrstvách při teplotě do 35 oC. V našich podmínkách je možné při suchém počasí uložit sklizené nažky do stínu a přehazovat je několikrát denně. Pro sušení zpravidla postačí aktivní větrání okolním vzduchem. Výnosy z hektaru se pohybují kolem 0,6 – 1,6 tun plodů (GROMOVÁ, 1993). Předčištění se provádí na vibrační a aspirační čističce, po dočištění lze použít například přetlakový stůl (KOCOURKOVÁ et al., 2003).

4.3.4 Herbicidní ochrana koriandru setého Kromě ručního odplevelování je alternativou použití chemické regulace. V USA byly zkoušeny následující účinné látky: fluchloralin, glyphosate, linuron, oxadiazon, promethryne, propanil, a propazine (WEISS, 2002). V Kanadě je registrován pro regulaci jednoletých jednoděložných a dvouděložných plevelů herbicid EDGE® a pro regulaci jednoletých jednoděložných plevelů herbicid POAST®. Herbicid LINURON je registrován pro postemergentní ošetření proti hořčici rolní. Někteří farmáři provádějí herbicidní aplikace až čtyřikrát během sezóny (ANONYM 4, 1998). Koriandr pomalu vzchází a pomalu roste, důraz proto klademe na odplevelení pozemku před setím a během vzcházení (KOCOURKOVÁ et al., 2003). Tomuto účelu nejlépe vyhovují předseťové nebo preemergentně aplikované herbicidy (Tabulka č. 39). Registrace těchto herbicidů byla prakticky výhradně umožněna díky rozšířenému použití přípravku, tzv. minoritní použití.

4.3.5 Choroby a škůdci koriandru Za nejzávažnější choroby koriandru je možné v našich podmínkách považovat komplex fusarióz a bakteriální spálu okolíků a dozrávajících nažek.

- 37 -

Komplex kořenových a krčkových chorob (Rhizoctonia solani, Fusarium solani, F. equiseti, F. oxysporum, Pythium sp., Cylindrocarpon sp., Sclerotinia sclerotiorum) způsobuje odumírání rostlin koriandru nejen v průběhu vzcházení, ale i při dozrávání. Odumírání rostlin v pokusech ve stáří 4 –7 týdnů způsobovala houba Colletotrichum gloeosporioides a na stoncích rostlin byl zjištěn výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Na listech byl zaznamenán výskyt různých patogenních hub: Ascochyta phomoides, Erysiphe heraclei, Ramularia coriandri, Cercospora coriandri a Phyllosticta coriandri. Na všech částech rostlin se vyskytovala patogenní houba Phloeospora coriandri (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ, 2002). Na odumřelých vegetačních vrcholech, květenstvích a listech byl zjištěn původce bakteriální spály koriandru Pseudomonas

syringae

pv.

coriandricola).

Napadená

pletiva

jsou

druhotně

kolonizována houbami Fusarium avenaceum a Botrytis cinerea. Na sklizených semenech

se

vyskytují

četní

zástupci

saprofytické

mykoflory:

Alternaria,

Cladosporium, Aureobasidium, Fusarium (F. avenaceum, F. moniliforme, F. equiseti aj.). V minulosti byla pro použití v koriandru testována mořidla (QUINOLATE PRO FL, VITAVAX 2000 FF, MAXIM XL, RAXIL 515, PREMIS 025 FS). Při hodnocení vzcházivosti byl zjištěn pozitivní vliv přípravků PREMIS 025 a MAXIM XL. Moření osiva koriandru zvyšuje počet rostlin na jednotku plochy, celkový výnos ani obsah silic ve sklizených nažkách však neovlivňuje (ODSTRČILOVÁ, ONDŘEJ, 2002). Pro foliární aplikaci byly testovány fungicidy ALERT S a DUETT. V porostu se nevyskytl žádný závažný patogen, proto nejsou k dispozici údaje o účinnosti. V porovnání s neošetřenou kontrolou se výrazně zvýšil výnos nažek, obsah silice byl ovlivněn nevýznamně. Na sklizených nažkách byly determinovány pouze saprofytické houby rodů Alternaria sp., Cladosporium sp., Aureobasidium sp., Botrytis cinerea sp., Epicoccum sp., Stemphylium sp. a neparazitické Fusarium sp. Po desikaci se na nažkách zvýšil výskyt Alternaria alternata, Cladosporium sp. a Aureobasidium pullulans. Ošetření koriandru mořidly, nemělo významný vliv na zdravotní stav nebo výnos semen (ODSTRČILOVÁ et al., 2002). Koriandr zpravidla nebývá napadán ekonomicky důležitými škůdci. Spektrum se liší podle oblastí. Napadení se zvyšuje při nedodržení odstupu v osevním postupu. Všudypřítomná je mšice Myzus persicae (WEISS, 2002).

- 38 -

5 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ

PLEVELE

V POROSTECH

KOŘENINOVÝCH ROSTLIN Plevele jsou součástí prakticky všech rostlinných společenstev, která jsou buď přímo vytvářena nebo intenzivně ovlivňována člověkem. V zásadě není možné všechny nežádoucí (plevelné) rostliny vyhubit, ale je důležité je udržet pod prahem škodlivosti a zabránit dalšímu šíření. Plevelem se označují rostliny, které se vyskytují především na orné půdě, v sadech, vinicích a chmelnicích a zároveň se zde pěstují plodiny v čisté kultuře a jejich přítomnost je tudíž nežádoucí. Pojmem plevel, můžeme označovat nejen kterýkoliv rostlinný druh, jehož výskyt člověk (zemědělec) má snahu regulovat, ale velmi často se stávají zaplevelující rostlinou samotné plodiny v jiných pěstovaných plodinách, např. ozimá řepka, slunečnice, obilniny, aj. (MIKULKA et al., 1999).

5.1 Heřmánkovec přímořský nevonný (Matricaria maritima L. subsp. inodora (L.) Soó) Botanické zařazení: Čeleď Asteraceae – hvězdnicovité Jednoletý ozimý plevel. Díky své vysoké konkurenční schopnosti, patří mezi velmi nebezpečné plevele. Velmi snadno získává prostor k vývoji i v průměrně zapojeném porostu ozimé pšenice nebo řepky.

Využívá míst na okrajích polí a

v kolejových řádcích, odkud se rozrůstá do nedosetých, prořídlých nebo zvěří poškozených částí porostu. Často přerůstá pěstovanou kulturní plodinu. Rozmnožuje se pouze semeny (generativně). Hlavním zdrojem šíření jsou rostliny, vysemeňující se na stanovišti. Průměrný počet nažek na rostlině se pohybuje kolem 500. Nažky mají nepravidelnou dormanci, v půdě jsou životné více jak 5 let. Klíčení probíhá nejčastěji z povrchových vrstev půdy (do 1 cm), max. z hloubky 2-3 cm. Při průměrné vlhkosti klíčí hned po dozrání, klíční rostlinky však vzcházejí během celého roku. Rostliny kvetou od června do pozdního podzimu (listopad). Důležitou roli hraje i zavlečení nažek z ohnisek na okrajích polí a v příkopech. Nažky se dále šíří osivem, statkovými hnojivy a vodou. Rostliny tohoto plevele vzešlé na podzim (září až listopad) velmi dobře přezimují. Další vlna vzcházení následuje v březnu až dubnu, za deštivého počasí však i pozdě na jaře a v létě. Kořen je kůlový, jednoduchý až silně větvený. Lodyha je přímá až poléhavá, až 150 cm vysoká, větvená, lysá. Listy jsou střídavé, přisedlé, v obrysu vejčité, 2-3 x peřenosečné, dělené v nitkovité úkrojky. Květní úbory o průměru až 4 cm vyrůstají na dlouhých stopkách. Okrajové květy jsou jazykovité, jednopohlavné - 39 -

(samičí), bílé. Terčovité květy jsou trubkovité, oboupohlavné, zlatožluté. Lůžko úboru je polokulovité, plné a lysé. Nažky jsou klínovitého tvaru, až 2,5 mm dlouhé, na vrcholu límcovitě rozšířené, matné, drsné, hnědé až černohnědé. Na hřbetní straně nažek se nacházejí dvě okrajová žebra, na břišní straně tři podélná žebra. Vyskytuje se prakticky na území celé republiky od nížin až podhorské oblasti. Je tolerantní k půdním podmínkám, neboť roste jak na chudých, suchých, písčitých půdách, tak na vlhkých, živinami zásobených lokalitách s hlinitou půdou. Spíše však preferuje půdy hluboké, humózní s nízkým obsahem vápníku. Zapleveluje všechny plodiny, zvláště ozimé obiloviny a ostatní ozimy, okopaniny, víceleté pícniny, v jařinách je méně častý. V širokořádkových plodinách je k jeho potlačení nutný mechanický nebo herbicidní zásah, protože v řídkém a nezapojeném porostu nemá konkurenci. Výskyt rezistentních populací zatím nebyl prokázán (MIKULKA et al., 1999).

5.2 Ježatka kuří noha (Echinochloa crus – galli (L.) P. Beauv.) Botanické zařazení: Čeleď Poaceae – lipnicovité Jednoletý pozdní jarní plevel, původem ze střední a východní Asie, dnes kosmopolitní druh. Za velmi významný plevel je považována ježatka kuří noha od konce 60. let, kdy se pěstovala kukuřice v několikaletých monokulturách pod vysokými dávkami triazinových herbicidů proti dvouděložným plevelům. Při jejich eliminaci se ježatka začala vysoce konkurenčně v kukuřici prosazovat. V současné době je velmi nebezpečným

plevelem,

především

v porostech

okopanin,

zelenin,

kukuřici,

luskovinách a také velmi silně zapleveluje porosty léčivých a kořeninových rostlin. Objevuje se i ve špatně zapojených porostech jarních obilnin. Na orné půdě se vyskytuje především v teplejších vlhčích oblastech na lehčích půdách. V současné době nejsou neobvyklé její výskyty i ve vyšších bramborářských polohách na těžkých půdách. Díky své vysoké konkurenční schopnosti a obrovské rozmnožovací schopnosti je ježatka kuří noha považována za třetí nejškodlivější plevel světa. Tato trsnatá tráva je 20 – 120 cm vysoká, tmavě šedě-zelená, naspodu často nafialovělá, přímá, poléhavá nebo kolénkatě vystoupavá, tvořící 4 – 20 odnoží, v půdě vytváří bohaté svazčité kořeny. Stéblo je žebernaté, hladké, lysé s chomáčky chlupů na výrazných kolénkách, často načervenalé, 1 - 1,2 cm široké. Listy bývají lysé na okraji chloupkaté, ouška chybějí, jazýček je nahrazen jemnými chloupky. Květenstvím je lata tvořená několika - 40 -

hroznovitě uspořádanými lichoklasy. Průměrný počet klásků v latě je 1500. Klásky jsou jednokvěté. Rozmnožuje se výhradně generativně semeny. Kvete od června do podzimu. Plodem je obilka, která je 2,0 – 2,5 mm dlouhá, 1 – 1,5 mm široká, 0,5 – 1,0 mm tlustá, kulovitá, pískově žlutá, tmavě lesklá. Obilky jsou uzavřeny ve třech stejně dlouhých plevách, z nichž jedna je ukončena krátkou osinou (5 – 10 mm) u bezosinaté formy nebo dlouhou osinou (25 – 50 mm). Obilky vysemeněné na pozemcích zůstávají v půdní zásobě několik let a za příznivých podmínek se uplatňují v následných plodinách. Obilky jsou rozšiřovány na další plochy statkovými hnojivy, kompostem, balíčkovanou sadbou, koly mechanizace. V zahraničí byly prokázány rezistentní populace vůči triazinům a propanilu (MIKULKA et al., 1999).

5.3 Pýr plazivý (Elytrigia repens (L.) Desv.) Botanické zařazení: Čeleď Poaceae – lipnicovité Vytrvalá rostlina setrvávající na stanovišti mohutným kořenovým systémem s vysokou regenerační schopností oddenků. Díky vysoké konkurenční schopnosti patří mezi velmi nebezpečné plevele a při silném výskytu dokáže úplně potlačit všechny kulturní rostliny. Do půdy vylučuje alelopatické látky, čímž potlačuje ostatní rostliny. Jedná se o glykosid agropyren, který je uvolňován z živých i odumírajících rostlin. Velmi rozšířený plevel ve všech oblastech. Vyskytuje se ve všech kulturních rostlinách pěstovaných na orné půdě i ve speciálních plodinách. Jeho výskyt se odhaduje na 70 – 80 % orné půdy. Středně vysoká až vzrůstní tráva setrvávající v půdě článkovými oddenky. Na každém článku je patrný pupen skrytý šupinou. Rostliny vytvářejí vzpřímená stébla dlouhá až 1 m. Jsou zakončena lichoklasem sestávajícím z 15 – 20 klásků. Listy jsou sytě zelené až šedozelené. Kvítky jsou sestaveny po 5 do klásků. Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. Kvete od června do srpna. Obilky jsou dlouhé až 7 mm, mají po dozrání poměrně dobrou klíčivost. Na jednom stéblu se může vytvořit až 100 obilek. Obilky klíčí nejlépe z hloubky kolem 1 cm. Rostliny vzešlé v srpnu a září do zimy vytvoří kořenový systém schopný vegetativní reprodukce. V polních podmínkách převládá především vegetativní způsob rozmnožování. Oddenky mají obrovskou regenerační schopnost. Z jednoho segmentu dlouhého 10 cm je schopna rostlina v průběhu vegetace vytvořit až 30 m oddenků. Kořenový systém je uložen poměrně mělce, zpravidla v hloubce do 20 – 30 cm. Přestože vegetativní způsob rozmnožování na orné půdě převládá, je nutné nepodceňovat generativní rozmnožování - 41 -

obilkami. Šíření tohoto plevele podporuje pokles úrovně zpracování půdy a minimalizace agrotechnických opatření. Pýru vyhovují osevní postupy s vysokým zastoupením obilnin a řepky. V zahraniční literatuře jsou popsány rezistentní populace vůči herbicidům s účinnou látkou glyphosate (MIKULKA et al., 1999).

5.4 Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense (L.) Scop.) Botanické zařazení: Čeleď Asteraceae – hvězdnicovité Vytrvalá rostlina, úporně setrvávající na stanovišti, na polích tvořící tzv. hnízda, kde základem byla rostlina vzešlá ze semene. Patří mezi velmi nebezpečné plevele s vysokou konkurenční schopností. Má vysoké nároky na odběr vody a živin. V případě silného výskytu působí ztráty při sklizni kulturních rostlin, nebo sklizeň znemožňuje. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit kulturní rostliny, vylučuje kořeny alelopatické látky, které působí inhibičně na kulturní rostliny a plevele. Prakticky žádná kulturní rostlina není schopná se s konkurencí pcháče vyrovnat. Vyskytuje se po celém území od nížin až do horských oblastí. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá. Zapleveluje všechny kulturní rostliny pěstované na orné půdě, sady, vinice, chmelnice, vyskytuje se na loukách, pastvinách či speciálních plodinách. Rostliny pcháče vytvářejí lodyhy dlouhé 100 - 150 cm. V některých případech i vyšší. Mladé rostliny vytvářejí listové růžice, později lodyhy vytvářejí květenství. Listy jsou kopinatě peřenoklané až jednoduché, na okraji zkadeřené a jsou bodlovité. Úbory se skládají z trubkovitých červenofialových květů. Rostlina je dvoudomá, s výskytem samčích a samičích rostlin. Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. Rostliny kvetou od května až do podzimu. Plody jsou ochmýřené nažky o rozměrech 2,5 – 3,5 mm dlouhé, široké 1,1 – 1,3 mm, tlusté 0,7 – 1,0 mm. V jednom úboru je umístěno kolem 80 nažek, z nichž značná část bývá nevyzrálá, či parazitována škůdci. Nažky jsou roznášeny větrem poměrně na velké vzdálenosti. Klíčivost je po dozrání poměrně dobrá. Obecně lze říci, že si nažky zachovávají v půdě klíčivost až do 6 let. Životnost však může být i vyšší. Nažka klíčí nejlépe z hloubky 0,5 – 1,5 cm. Klíčí však i z hloubky 6 cm, či z povrchu půdy. Již jeden měsíc po vzejití je rostlina schopná vegetativní reprodukce. Rostlina vytváří mohutný kořenový systém z horizontálních a vertikálních kořenových výběžků. Kořenový systém dosahuje do poměrně značné hloubky, udává se i několik metrů. Kořenové výběžky mají obrovskou regenerační schopnost. V příznivých podmínkách - 42 -

regenerují i segmenty kořenových výběžků dlouhé i 2 cm o průměru 3 mm. Čím jsou výběžky delší a silnější, tím je pravděpodobnost regenerace v polních podmínkách větší. Výhony z kořenových výběžků raší poměrně pozdě na jaře. První růžice se objevují počátkem dubna, ale jejich rašení trvá po celou vegetační dobu v závislosti na kulturní rostlině a agrotechnických zásazích. Část kořenových výběžků bývá v dormantním stavu. To komplikuje jeho regulaci. Na orné půdě se rozmnožuje převážně vegetativní cestou, na nezemědělské půdě, loukách a pastvinách především cestou generativní. Šíření pcháče podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na pozemky a půdu dosud nezaplevelenou. Rezistentní populace u nás nejsou známy. V Maďarsku byl zaznamenán výskyt populací pcháče osetu s různým stupněm tolerance vůči herbicidu MCPA a 2,4-D (MIKULKA et al., 1999).

5.5 Svízel přítula (Galium aparine L.) Botanické zařazení: Čeleď Rubiaceae - mořenovité Jednoletý fakultativně přezimující plevel. Vysoká konkurenční schopnost tohoto plevele ho řadí mezi významný plevel všech kulturních rostlin. Dobře snáší také zastínění, proto se uplatňuje i v hustých porostech. Na orné půdě je tento druh klasifikován jako jeden z nejnebezpečnějších plevelů světa. Na území naší republiky je hojně rozšířen. Rostě v křovinách, lužních lesích, na mezích, rumištích, úhorech, na pobřežních nivách a houštinách. Bují na půdách bohatých na živiny, kde vytváří rozsáhlé monokultury. Může se vyskytovat téměř ve všech plodinách, zejména zapleveluje ozimé obilniny a luskoviny. Jeho intenzivní rozšíření na orné půdě je výsledkem poměrně vysokého zastoupení ozimů a používání růstových herbicidů do ozimých obilnin, které jsou proti tomuto druhu málo účinné. Lodyha svízele je popínavá nebo poléhavá, 30 – 150 cm vysoká, čtyřhranná, silná, na hranách chlupatá, přilnavá. Listy po 6 – 9 v přeslenech, osténkaté, na líci krátce chlupaté až olysalé, tupé, květenství z mnoha úžlabních 1 – 7 květních vidlanů, květy nazelenale bílé. Plodem je dvounažka 3 – 7 mm dlouhá, hustě háčkovitě štětinatá. Tento plevel se množí výhradně semeny. Kvete od dubna do podzimu, semena se objevují od konce června. Semena jsou po dozrání dormantní. Jedna rostlina může vytvořit několik set nažek, většina z nich není po dozrání klíčivá. Semena pro klíčení potřebují krátkou expozici chladem. Vzcházení probíhá postupně během celé vegetace. Svízel přítula svým vysemeněním na stanovišti vytváří trvalou půdní zásobu semen v půdě, i když jen malé procento přežívá - 43 -

v půdě více než dva roky. Na rozšiřování se podílejí zvířata, lidé, statková hnojiva. Z hlediska agronomické praxe a produkce osiv je problematický fakt, že kontaminuje mnoho druhů osiv, z kterých se potom velmi špatně čistí (KOHOUT, 1988). Výskyt rezistentních populací nebyl dosud prokázán (MIKULKA et al., 1999).

5.6 Merlík bílý (Chenopodium album L.) Botanické zařazení: Čeleď Chenopodiaceae – merlíkovité Jednoletá bylina. Proměnlivý druh, daří se mu v mírném klimatu na půdě bohaté dusíkem. Jeden z nejrozšířenějších a nejnebezpečnějších plevelů. Rozšířen po celém území České republiky, v nížinách i podhorských oblastech. Patří mezi velmi nebezpečné plevele, jeho význam navíc stále stoupá. Nejobtížnějším plevelem v cukrovce, bramborách, kukuřici a zeleninách. Významně škodí i v prořídlých obilninách. Šíří se osivem, kompostem, chlévským hnojem. Merlík bílý je pomoučená přímá nebo poléhavá bylina, zeleně nebo červeně proužkovaná vysoká 10 – 200 cm. Listy střídavé, řapíkaté, delší než širší, zubaté až laločnaté, horní listy kopinaté, celokrajné. Mnohokvětá zelená klubíčka v úžlabních nebo vrcholových klasnatých nebo chocholičnatých latách. Množí se výhradně semeny. Kvete od června do října. Plodem je nažka zcela uzavřená do okvětí. Semena černá, lesklá, se zbytky oplodí. Jedna rostlina vytvoří až 20 tisíc semen, která si dlouho uchovávají klíčivost. Klíčení je nepravidelné. Semena klíčí nejlépe na povrchu půdy a z hloubky do 3 cm. Klíční rostliny snášejí mrazy. U nás prokázán biotyp rezistentní vůči atrazinu, simazinu, prometrynu, chloridazonu, lenacilu a terbutrynu v cukrovce, kukuřici, sadech a na železnici (KOHOUT, 1988). V zahraničí popsány populace rezistentní vůči chlortoluronu.

5.7 Hluchavka nachová (Lamium purpureum L.) Botanické zařazení: Čeleď Lamiaceae – hluchavkovité Poměrně konkurenčně silná rostlina, která patří mezi méně nebezpečné plevele. Zapleveluje prořídlé obilniny (zvláště ozimy), okopaniny, jeteloviny i ostatní víceleté pícniny. V obilninách se vyskytuje v menší míře pro její snadné potlačení v dobře zapojeném a vzrostlém porostu. Nebezpečí představuje v chladném období, neboť rychlým růstem za nízkých teplot může potlačovat stagnující ozimy. Ve vzrostlém porostu nepředstavuje vzhledem ke své výšce větší nebezpečí. O to více se uplatňuje - 44 -

v širokořádkových plodinách a prořídlých víceletých pícninách. Celorepublikově rozšířený plevelný druh, vyskytující se od nížin až do horského pásma. Roste na všech půdách, zejména hlinitých, dobře provzdušněných, snese však i podmínky písčitých půd. Lodyha hluchavek je přímá až vystoupavá, 20 – 30 cm vysoká, v dolní části větvená, v horní části načervenalá. Kořen je kůlový, rozvětvený, s četnými postranními kořeny. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, dolní dlouze, horní pak krátce řapíkaté. Tvar listové čepele okrouhle srdčitý až trojboce vejčitý, okraj je vroubkovaný. Květy jsou oboupohlavné, v lichopřeslenech, přisedlé v úžlabí nejvyšších listů. Koruna je červená, prašníky jsou fialové. Kalich je trubkovitý, dělený do pětikopinatých zubů. Trojboké tvrdky jsou až 2 mm dlouhé, vejčité, na vrcholu s ploškou, dole zašpičatělé, šedé až hnědé, tmavě skvrnité, s masíčkem. Tento plevel se rozmnožuje výhradně semeny (generativně). Na rostlině dozrává v průměru 200 semen. Životnost semen v půdě je 2 – 5 let, klíčí z hloubky 2 – 3 cm při minimální teplotě 4 – 6 °C. Semena po dozrání klíčí poměrně dobře během celé vegetace, dormance je závislá na klimatických podmínkách při dozrávání. Rostliny kvetou od časného jara do začátku zimy, tvrdky se tvoří v průběhu vegetace. Zralá semena se z rostliny snadno uvolňují. Na spodní straně semene se nachází bělavé až nažloutlé „masíčko“, vyhledávané mravenci, kteří tak rozšiřují plevel na nová stanoviště. Tvrdky jsou dále šířeny statkovými hnojivy a osivem (KOHOUT, 1988). Výskyt rezistentních populací zatím nebyl prokázán.

5.8 Penízek rolní (Thlaspi arvense L.) Botanické zařazení: Čeleď Brassicaceae – brukvovité Jednoletý ozimý druh. Klíční rostliny se objevují od března do května a na podzim od září do listopadu, mohou však vzcházet během celého roku. Rostliny kvetou od časného jara do pozdního podzimu (duben až říjen). Ačkoli jde o konkurenčně méně schopný plevel, je jeho výskyt zvláště problematický v okopaninách a zelenině, kde je nutná mechanická nebo herbicidní regulace. Silně konkuruje plodinám v počátečních fázích vývoje, což u kořeninových a aromatických rostlin znamená několik týdnů až měsíců. V hustě setých obilninách se uplatňuje pouze okrajově. Rozšířen je na celém území naší vlasti od nížin až do horských oblastí. Roste zejména na vlhkých, živinami bohatých, humózních, obvykle slabě kyselých, kypřených i ulehlých půdách různého mechanického složení. Na teplo není náročný. Lodyha penízku je přímá, 10 – 60 cm - 45 -

vysoká, často větvená, hranatá, podélně rýhovaná, lysá. Kořen rostliny je tenký, vřetenovitý. Přízemní listy jsou řapíkaté, úzce obvejčité nebo podlouhlé, po obvodu celokrajné nebo zubaté. Lodyžní listy jsou přisedlé, podlouhle kopinaté, objímavé, se špičatými oušky na bázi. Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné a tvoří hroznovité květenství. Kališní lístky jsou eliptické, žlutozelené, korunní lístky jsou obvejčité, bílé, 2x delší než kališní. Plody jsou široce eliptické až okrouhlé šešulky, 10 – 15 mm dlouhé, ploché, široce křídlaté. Semena jsou oválná, zploštělá, až 2 mm dlouhá, lesklá, tmavě hnědá až hnědočerná. Osemení za vlhka slizovatí. Rozmnožuje se výhradně semeny. Počet semen na rostlině je kolem 900. Zralá semena vypadávají na stanovišti do okolí mateřských rostlin. Část semen zůstává v odpadech po čištění zrna. Dále se šíří chlévským hnojem nebo kompostem. Čerstvě dozrálá semena klíčí nepravidelně, v závislosti na podmínkách při dozrávání a klíčení. Životnost semen v půdě je až 10 let. Semena klíčí z povrchu půdy až z hloubky 5 cm od března do května a na podzim od září do listopadu. Výskyt rezistentních populací zatím nebyl prokázán (MIKULKA et al., 1999).

5.9 Opletka obecná (Fallopia convolvus (L.) A. Löve) Botanické zařazení: Čeleď Polygonaceae – rdesnovité Jednoletý časný jarní plevel. Kvete od června do září, plody zrají od července do podzimních měsíců. Rostliny přes zimu vymrzají. Běžný, u nás velmi rozšířený plevelný druh s výskytem od nížiny do podhorské oblasti. V nižších horských polohách roztroušeně, výše jen ojediněle. Druh na půdu nenáročný. Je významným plevelem v časně setých jařinách (obilniny, luskoviny, len, mák). Vyskytuje se i v okopaninách, víceletých pícninách a zelenině, případně v zakládaných trávnících a porostech okrasných rostlin. Vzhledem k popínavému charakteru konkurenčně velmi schopná rostlina. V plodinách s vyšším vzrůstem se prosazuje při jejich prořídnutí nebo v mezerovitých porostech, kdy ovíjením kolem stébel nebo lodyh způsobuje polehnutí rostlin. Ty nehynou, ale jsou pozdrženy ve vývoji a pozdě dozrávají. V hustě zapojených porostech obilnin jsou však mladé rostlinky opletky potlačovány. V širokořádkových kulturách má prostor k rozrůstání a vytváří velká ohniska zaplevelení, která se obtížně mechanicky likvidují. Lodyha je poléhavá nebo ovíjivá, 15 - 80 cm dlouhá, větvená, hranatá, na bázi načervenalá. Kořen rostliny je kůlový, jednoduchý až slabě větvený. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, čepel je v obrysu - 46 -

trojúhelníkovitá, na bázi srdčitá až střelovitá, někdy se zašpičatělými laloky, na vrcholu též špičatá. Botky krátké, lysé. Květy jsou drobné, s pětičetným růžovým až nazelenalým okvětím. Po 2 – 6 vyrůstají z úžlabí listů. Plody jsou trojhranné nažky, 3 – 4 mm dlouhé, matné, na povrchu bradavčité, černé, obalené zaschlým vnějším okvětím. Rozmnožuje se pouze semeny. Počet semen na rostlině 140 – 200. Čerstvě dozrálé nažky špatně klíčí, po přezimování se klíčivost zlepšuje. Obvykle klíčí z hloubky do 9 cm při minimální teplotě 2 – 4 °C. Opletka se rozšiřuje vypadáváním semen na půdu, nažky se mohou nacházet i ve špatně vyčištěném osivu. Výskyt rezistentních populací nebyl prokázán (MIKULKA et al., 1999).

5.10 Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora Cav.) Botanické zařazení: Čeleď Asteraceae – hvězdnicovité Jednoletá etapovitě vzcházející bylina. Tento hojně rozšířený plevel, původem z Peru, se vyskytuje v nížinách i v podhůří, na skládkách, rumištích a okrajích cest. Do ČR se rozšířil počátkem 19. století, během napoleonských válek. Dnes kosmopolitní druh. Na orné půdě je rozšířen v zelinářských oblastech v okopaninách a zelenině. Spolu s pěťourem srstnatým je jedním z nejúpornějších plevelů zeleniny a plodin, které nevytvářejí zapojené porosty. Bylina s větvenou, dole lysou lodyhou, 20 – 80 cm vysoká. Listy s tenkými řapíky, které jsou kratší než čepele. Čepel je vejčitá, 5 – 8 x 2 – 3 cm, na bázi klínovitá, mělce pilovitá, špičatá. Horní listy jsou přisedlé kopinatě vejčité. Květní úbory 3 – 5 mm, ve vidlanech. Terčové květy žluté barvy, oboupohlavné, jazykovité květy samičí, bílé, většinou 4 - 5. Rozmnožuje se výhradně generativně. Plodem je nažka 1 – 1,5 mm velká. Kvete od května do prvních podzimních mrazíků. Nažky mají vysokou klíčivost a vzcházejí v příznivých podmínkách po celou vegetaci. Rostliny pěťouru vytvářejí několik generací za rok. Již 4 – 6 týdnů po klíčení začínají kvést. Jedna rostlina vyprodukuje 5 000 – 30 000 semen, která setrvávají v půdní zásobě několik let, ale mohou klíčit i velmi brzy po dozrání. Šíří se především větrem, komposty, vodou, zvířaty, osivem apod. (KOHOUT, 1988). V zahraničí byly popsány populace rezistentní vůči sulfonylmočovinám (MIKULKA et al., 1999).

- 47 -

5.11 Pěťour srstnatý (Galinsoga urticifolia (Humb., Bonpl. et Kunth)) Botanické zařazení: Čeleď Asteraceae – hvězdnicovité Od pěťouru maloúborného se liší ochlupením lodyhy, stopky úborů jsou hustě kolmo chlupaté. Chlupy jsou delší než 0,5 mm. Květní úbory jsou velmi četné, 7 – 8,5 mm, nažky s chmýrem z třásnitých, krátce osinatých šupinek. Spolu s pěťourem maloúborným vytváří četné křížence. Z hlediska výskytu, biologických vlastností, hospodářského významu a škodlivosti v polních plodinách jsou si tyto dva druhy podobné (KOHOUT, 1988).

5.12 Rozrazil perský (Veronica persica Poir. in Lam.) Botanické zařazení: Čeleď Scrophulariaceae - krtičníkovité Jednoletý ozimý plevel. Klíční rostliny vzcházejí během celé vegetace a snadno přezimují. Přes drobnější vzrůst konkurenčně silná rostlina. Rozšířen na území celého státu, od nížin až do horských oblastí. Vyskytuje se na polích a úhorech, v zahradách, na kompostech a rumištích. Rozšířen v ozimých obilninách, ozimé řepce, víceletých pícninách, ale také v jařinách, okopaninách a zelenině. Rostliny se za příznivých podmínek rychle rozrůstají a silně potlačují pomaleji se vyvíjející kulturní rostliny. Mohou růst i za nízkých teplot. Jde o světlomilný druh, který nesnáší zastínění a při dostatečné konkurenci pěstované plodiny ustupuje z porostu. Rozrazil je mělce kořenící rostlina s jemným kůlovým kořenem. Celá rostlina je lysá až roztroušeně chlupatá. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, 15 – 50 cm dlouhá, bohatě větvená. Listy jsou zpravidla střídavé, krátce řapíkaté, vejčitého až eliptického tvaru, na bázi uťaté nebo zaokrouhlené, na okraji hrubě vroubkovaně zoubkaté. Květy vyrůstají z úžlabí listů na dlouhých, po dozrání dolů ohnutých stopkách. Kalich je zelený, koruna je jasně modrá, v ústí žlutavá, 8 – 15 mm v průměru, opadavá. Plody jsou dvoupouzdré tobolky široce ledvinovitého tvaru, zploštělé, s 5 – 8 semeny. Zralá semena jsou miskovitá, 1 – 2 mm dlouhá, na povrchu bradavičnatá, žlutavá. Rozmnožuje se semeny (generativně). Na rostlině dozrává 50 – 100 semen, která jsou nepravidelně klíčivá a vzcházejí z povrchových vrstev půdy. Životnost semen v půdě je odhadována na více jak 10 let. Rostliny kvetou od dubna do října, semena postupně vypadávají z dozrálých tobolek. Rozšiřuje se vysemeněním na stanovišti. Výskyt rezistentních populací zatím nebyl prokázán (MIKULKA et al., 1999).

- 48 -

5.13 Violka rolní (Viola arvensis Murray) Botanické zařazení: Čeleď Violaceae - violkovité Jednoletá, dobře přezimující až dvouletá bylina s vysokou variabilitou (různá výška rostliny, barva a velikost květů). Je nenáročná na půdní podmínky. Jde o středně škodlivý plevel, jehož význam v poslední době významně stoupá. Škodí zejména na jaře a na podzim, kdy vytváří husté souvislé porosty v nezapojených porostech. Vyskytuje se prakticky na celém území naší republiky, a to i v horách. Lodyha violky rolní je vystoupavá až přímá, krátce pýřitá, větvená, výška 10 – 30 cm. Palisty peřenosečné, listy podlouhle kopisťovité, vroubkované, tupé nebo špičaté. Dolní korunní plátky žluté nebo bíložluté, horní bledě žluté až fialové, ostruha 2 – 3 mm dlouhá. Kvete od časného jara do září, někdy i v teplé zimě. Plodem je tobolka. Množí se výhradně semeny. Na rostlině bývá 1500 – 8500 semen. Semena vzcházejí z povrchových vrstev půdy 0,5 – 1 cm velmi nepravidelně. Klíčivost bývá zachována po dobu několika let. Šíří se při postupném vysemeňování, kompostem, hnojem, sadbou, vodou. Semena také přenášejí mravenci. Výskyt rezistentních populací nebyl prokázán (MIKULKA et al., 1999).

- 49 -

6 MATERIÁL A METODIKA 6.1 Popis pokusné lokality Všechny pokusy s cílem posouzení vlivu herbicidního ošetření na porosty kmínu kořenného, fenyklu obecného a koriandru setého byly založeny a vedeny ve výzkumném ústavu AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. v Šumperku. Toto pracoviště je koordinátorem výzkumného projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum, který je veden pod označením QF 4056 s názvem „Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů“. Tento projekt je řešen od roku 2004 a bude dokončen v letošním roce, tj. 2007. Ačkoli, jak název projektu napovídá, stěžejní částí je šlechtění kmínu, mezi dílčími cíli je také inovace pěstebních technologií a návrhy možností účinné a efektivní pesticidní ochrany kmínu kořenného. Všechny pozemky, které byly využity k pokusům s aplikací herbicidů do porostů kmínu, fenyklu a koriandru se nachází přímo v Šumperku. Šumperský bioregion je charakteristický typickou kambizemí. Zarovnané povrchy a hřbety zaujímají velké plochy kyselé typické kambizemě. Úpatí svahů směrem k nížině je typické na výskyt sprašových luvizemí, často s pseuglejovou a typickou hnědozemí. Nivy vodního toku jsou tvořeny fluvizemí. Lokalita Šumperk se nachází na rozhraní okrajové řepařské a bramborářské výrobní oblasti v subtypu bramborářsko-pšeničném. Půda je dobře zpracovatelná, živinami středně zásobená, pH 5,7 - 6,2 se středním až vysokým obsahem humusu. Typická je hlinitá půda, illimerizovaná, s oglejeným půdotvorným substrátem se sprašovým pokryvem. Hloubka ornice v průměru dosahuje 28 cm. Zájmová lokalita je charakteristická mírně teplým klimatem, s průměrným ročním úhrnem srážek 702,3 mm, průměrnou roční teplotou 7,25 oC. Srážky jsou četností nejvíce rozděleny do měsíců červen, červenec a srpen. Průměrná nadmořská výška je 328 m n. m. Polní pokusy s vybranými herbicidními přípravky probíhaly v parcelách kmínu kořenného v letech 2001 – 2006. U koriandru a fenyklu pak jen v letech 2002 – 2003. Všechny výše uvedené pokusy byly založeny a vedeny designem znáhodněných bloků. V předložené práci je popsán a vyhodnocen vliv aplikace vybraných herbicidních přípravků, včetně termínu této aplikace, na úroveň sledovaných znaků kořeninových rostlin - kmín kořenný, koriandr setý a fenykl obecný. U rostlin i

- 50 -

sklizených semen kmínu, koriandru i fenyklu byly sledovány znaky popsané v kapitole 6.5. Ze zjištěných dat bylo provedeno statistické vyhodnocení s následnou interpretací. Setí kmínu, koriandru i fenyklu probíhalo do předem připravené půdy, kde byla provedena na podzim střední orba, na jaře předseťová příprava půdy spočívající ve smykování a následném prokypření kombinátorem a přihnojení živinami v následující hektarové dávce: 30 kg N, 69 kg P2O5 a 36 kg K2O. Všechny tři plodiny byly sety bezezbytkovým secím strojem HEGE 90 s deseti secími bodkami a s meziřádkovou vzdáleností 12,5 cm. Po zasetí byl celý pokus uválen lehkými válci. Pokusné aplikace herbicidních přípravků byly prováděny maloparcelním postřikovačem HEGE 32. Plošné aplikace pesticidů se provedly neseným postřikovačem FISCHER AGRI 2000 na traktoru ZETOR 7745. Během vegetace se v rámci pozorování hodnotila fytotoxicita, resp. selektivita použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu, koriandru a fenyklu. Pro hodnocení byla použita stupnice s intervaly 0 – 100 %, přičemž 0 % znamená žádnou fytotoxicitu použitého herbicidu vůči plodině a 100 % udává totální likvidaci plodiny po herbicidním ošetření. Na jaře užitkového roku byl u kmínu kořenného hodnocen počet přezimujících rostlin a síla kořenového krčku. Sklizeň semen probíhala maloparcelní sklízecí mlátičkou WINTERSTEIGER. Po kombajnové sklizni a následném vyčištění na čističce KAMAS WESTRUP, typ LALS byl stanoven výnos nažek, resp. semen z jednotky plochy, zjištěna hmotnost tisíce semen (HTS) a závěrem bylo provedeno stanovení obsahu silic v semenech kmínu, koriandru a fenyklu na přístroji pro stanovení silic (dle ČESKÉHO LÉKOPISU, 2005).

Popis průběhu počasí v letech 2001 – 2006 Klimatické charakteristiky, charakterizující průměrné denní teploty a úhrnů srážek jednotlivých měsíců v letech 2001 – 2006 ve srovnání s dlouhodobým průměrem jsou uvedeny v grafech č. 2 - 7. K hodnocení průměrných měsíčních teplot a měsíčních srážkových úhrnů ve srovnání s normálem byla použita standardní kategorizace Českého hydrometeorologického ústavu. Srážkový a teplotní normál pro sledované období byl použit z období (1961 – 1990).

- 51 -

Průběh počasí v roce 2001 Srážkově, oproti ostatním rokům, nejbohatší rok 2001 se 820,7 mm se na přísunu srážek nejvíce projevil v měsíci červenci s množstvím 172,1 mm (116,8 %) a dále pak v jarních a zimních měsících. Průměrná roční teplota v roce 2001 byla oproti dlouhodobému normálu mírně vyšší o 0,2 oC. Jarní období roku až do května bylo teplotně normální, srážkově nadnormální a dosahovalo až 126 % dlouhodobého srážkového normálu. Vzhledem ke kolísání průměrných denních teplot v jednotlivých dekádách a měsících první poloviny roku, bylo období vzcházení a prvních fází růstu ovlivněno nižšími teplotami, slabším slunečním svitem a bohatým srážkovým úhrnem. Herbicidní ošetření bylo provedeno 21. 6. 2001 a celé následné období bylo charakteristické vyrovnaným průběhem přízemních ranních teplot (6 - 15,7 oC) a průměrnou denní teplotou kolísající mezi 14,4 – 23,6 oC. Ve sledovaném období 21 dní po aplikaci herbicidů se nevyskytly žádné přízemní mrazíky. Celkově byl rok 2001 teplotně normální 7,46 oC oproti 7,25 oC dlouhodobému teplotnímu normálu a srážkově vysoce nadnormální oproti dlouhodobému srážkovému normálu (702,3 mm).

Průběh počasí v roce 2002 Průběh

počasí

v roce

2002

se

vyznačoval

zejména

velmi

teplým

a poměrně suchým vegetačním obdobím s průměrnou roční teplotou 7,6 oC a 705,5 mm ročního úhrnu srážek. Zimní období včetně prosince předcházejícího roku bylo srážkově velmi bohaté (238,2 mm) a činilo 146,7 % vůči dlouhodobému normálu pro toto období. Díky nadprůměrným teplotám v březnu a průměrným teplotám v dubnu a nízkým srážkovým úhrnům v těchto měsících bylo možné zahájit jarní kultivaci půdy a setí velmi časně. Velmi teplý ráz počasí v květnu (mimořádně teplý a suchý měsíc - 71 % oproti dlouhodobému teplotnímu normálu) a červnu (teplý a vlhký měsíc - o 43 % vyšší úhrn srážek) měl pozitivní vliv na rychlost růstu rostlin. Herbicidní ošetření bylo provedeno 23.5.2002 a stejně jako v předchozím roce nebyl zaznamenán výskyt pozdních jarních mrazíků ve sledovaném období po provedené aplikaci. Přízemní teplota byla zjištěna v rozpětí hodnot 1,3 – 16 oC a průměrná denní teplota od 10,8 – 21,2 oC. Celkově lze hodnotit počasí v roce 2002 jako teplotně nadprůměrné a srážkově průměrné.

- 52 -

Průběh počasí v roce 2003 Oproti roku 2002 byl rok 2003 výrazně odlišný. Nepříznivý charakter počasí v zimních a jarních měsících se negativně projevil zejména na nedostatku zimních srážek. Na mimořádně studený, velmi suchý únor navázal velmi suchý březen a suchý duben. Průměrná denní teplota byla v tomto období vysoce nadnormální (7,2 a 12,1 oC I. a II. dekáda měsíce dubna), teplotní normál za 30-leté sledované období činí 4,8oC), ovšem srážkový podíl dosáhl pouze 70% z srážkového normálu. Měsíc květen byl teplotně i srážkově nadnormální, ale značné sucho v červnu až srpnu v součinnosti s nadprůměrnými teplotami způsobily problémy v počátečních vegetačních fázích rostlin. Suma srážek za vegetační období činila 248,1 mm oproti srážkovému normálu, jehož suma činí průměrně 391,6 mm. Herbicidní ošetření bylo provedeno 3.6. 2003 bez výskytu mrazíků v celém následném období, s průměrnou denní teplotou od 13,7 – 22,2 C a přízemní teplotou od 4,8 – 14,3 oC. Celkově byl rok 2003 teplotně a srážkově

o

značně pod normálem a oproti ostatním rokům, v testovaném souboru byl nejchladnější: 6.6 oC oproti 7,25 oC (91,3 %) dlouhodobému teplotnímu normálu a nejsušší 543,6 mm oproti 702,3 mm (77,4%) dlouhodobému srážkovému normálu.

Průběh počasí v roce 2004 Teplotně podprůměrný, velmi vlhký, srážkově vysoce nadnormální (96,9 mm) oproti dlouhodobému normálu (55,4 mm). Leden 2004 a následné teplotně rozkolísané měsíce únor a březen způsobily mírné zpoždění jarních prací. Počátek roku (únor až březen) byl teplotně mírně teplejší oproti teplotnímu normálu a srážkově velmi chudý. Měsíc duben byl teplotně i srážkově optimální. Kromě velmi suchého května (20,9 mm) oproti 68,7 mm dlouhodobého srážkového normálu nebyly během hlavního vegetačního období u průměrných teplot a srážek zaznamenány žádné extrémní odchylky od dlouhodobých teplotních a srážkových normálů. Z hlediska klimatického posouzení se jednalo o rok zcela atypický, velmi suchý, srážkově podnormální. Setí bylo započato v poslední dekádě dubna. Období vzcházení bylo v květnu ovlivněno vyššími teplotami vzduchu (11,6 °C) a nedostatečným přísunem srážek (20,9 mm). Období měsíce června bylo srážkově podprůměrné a teplotně nadnormální. Výhodou byl rovnoměrný přísun srážek, který byl rostlinami plně využit. Celé následující období bylo charakteristické vysokými denními teplotami oproti normálu, ale velmi nízkou sumou srážek. V červenci pokračovalo suché (51,5 mm vs. 77,5 mm) a teplé počasí (16,93 °C vs. 14,8

- 53 -

°C). Stejný průběh měl i srpen. Suma srážek činila za vegetační období 289,1 mm oproti srážkovému normálu (391,6 mm). Herbicidní ošetření bylo provedeno 18. 5. 2004 a po období sledování v celkovém počtu 21 dnů byl zjištěn výskyt pozdních jarních mrazíků v 6, 7, 10 a 12 dnu po provedené aplikaci. Nejnižší zjištěná přízemní teplota kolísala od -3,3 – 12 oC a průměrná denní teplota 3,1 – 17,6 oC. Celkově byl rok 2004 teplotně normální (průměrná roční teplota 7,11 oC oproti 7,25 oC teplotního normálu a srážkový úhrn činil 86,9 % ročního srážkového normálu (610,2 mm oproti 702,3 mm).

Průběh počasí v roce 2005 Nadprůměrné množství srážek v zimních měsících (leden, únor) zajistilo potřebnou zásobu půdní vláhy. Srážkový normál měsíce ledna 2005 byl překročen o 35,5 mm (o 39,5%), a měsíce února o 6,6 mm oproti dlouhodobému normálu. Březen byl srážkově (o 16,8 mm méně) i teplotně podprůměrný. Měsíc duben byl teplotně nadnormální oproti dlouhodobému teplotnímu normálu, ale srážkově podnormální (nižší úhrn srážek o 13,1 mm), z důvodu prudkého oteplení v první dekádě dubna (maximální denní teplota 20,4°C). Celé období měsíce května bylo charakteristické vyššími teplotami vzduchu (průměrná denní teplota 12,7°C) a bohatým přísunem srážek (76,3 mm, srážkový normál 68,7 mm). Srážkově bylo období června podprůměrné (60% srážkového normálu) a teplotně nadnormální (maximum 28 °C). V červenci se maximální denní teplota pohybovala kolem 30°C a srážkový úhrn činil 77 mm. Suma srážek činila za vegetační období 315,8 mm oproti dlouhodobému srážkovému normálu, jehož suma je průměrně 391,6 mm. Herbicidní ošetření bylo provedeno 9.6.2005 s výskytem jednoho mrazíku první den po aplikaci s průměrnou denní teplotou v celém následném období od 11 – 20,6 oC a přízemní teplotou od -0,1 – 12,9 oC. Celkově byl rok 2005 teplotně normální a srážkově podnormální (celkový úhrn srážek činil 83,55 % dlouhodobého normálu).

Průběh počasí v roce 2006 Srážkový normál měsíce ledna 2006 dosahoval 65% dlouhodobého normálu, ale byl o 3,5 oC chladnější, než udává dlouhodobý teplotní průměr. Měsíc únor byl srážkově velmi vlhký a dosáhl 163 % dlouhodobého úhrnu srážek a teplotně byl v normálu. Březen byl srážkově vlhký měsíc s úhrnem srážek 42% nad dlouhodobý srážkový normál a současně byl i teplotně podprůměrný. Měsíc duben byl teplotně - 54 -

vysoce nadnormální oproti dlouhodobému teplotnímu normálu, a stejně tak i srážkově (vyšší úhrn srážek o 25,6 mm), což činilo 171 % dlouhodobého srážkového normálu. Z důvodu nadlimitních srážkových úhrnů a sněhové pokrývky přetrvávající dlouho do měsíce dubna byl začátek jarních prací oproti předchozím rokům značně opožděn. Období vzcházení bylo optimální, srážkově a teplotně normální. Celé období měsíce května bylo charakteristické vyššími teplotami vzduchu, bez výskytu přízemních mrazíků a vhodně rozloženým normálním přísunem srážek. Měsíc červen byl mírně nadnormální teplotně, ale srážkově průměrný. V červenci se maximální denní teplota pohybovala kolem 30°C a srážkový úhrn činil 52 mm, což je pouze 67 % dlouhodobého normálu. Srpen měl teplotně normální průběh se srážkovým úhrnem 48% nad normál. Září bylo ovlivněno totálním nedostatkem srážek se sumou 7,2 mm, což odpovídalo kriteriu mimořádně suchého měsíce. Suma srážek za vegetační období činila 373 mm, oproti dlouhodobému srážkovému normálu

(391,6 mm). Herbicidní ošetření bylo

provedeno 19.7.2006 a v celém následném období bylo bez výskytu mrazíků, s průměrnou denní teplotou od 14,5 – 23 oC a přízemní teplotou od 6,7 – 23 oC. Celkově byl rok 2006 teplotně normální a srážkově podnormální (celkový úhrn srážek činil 89 % dlouhodobého normálu).

6.2 Založení pokusů a metodika pokusů – kmín kořenný 6.2.1 Vegetační období 2001-2002 V roce 2001 byly zasety herbicidní pokusy kmínu kořenného dne 20. června, do řádků vzdálených od sebe 12,5 cm. Pokusy byly založeny metodou randomizovaných bloků ve čtyřech opakováních a sklizňová plocha parcel byla 10 m2. Předplodinou kmínu byla pšenice ozimá. Po setí následovala dne 21. 6. 2001 preemergentní aplikace herbicidních přípravků. Sklizeň byla provedena kombajnem WINTERSTEIGER dne 16. 7. 2002, s následným vyhodnocením kvantitativních a kvalitativních parametrů sklizně.

6.2.2

Vegetační období 2002-2003 Předplodinou kmínu v tomto roce byla lupina bílá. Kmín byl vyset dne 14. 5.

2002 do řádků vzdálených 12,5 cm, ve čtyřech opakováních. Celková sklizňová plocha jednotlivých parcel činila 10 m2. Proti jednoletým dvouděložným a některým jednoletým jednoděložným plevelům byla dne 23. 5. 2002 provedena pokusná - 55 -

preemergentní aplikace vybraných herbicidů. Kombajnová sklizeň proběhla dne 17. 7. 2003. Po sklizni byl zjištěn a vyhodnocen výnos nažek kmínu a kvalitativní parametry sklizené produkce jako celku.

6.2.3

Vegetační období 2003-2004 V roce 2003 byly herbicidní pokusy v kmínu zasety dne 30. května do řádků

s meziřádkovou vzdáleností 12,5 cm, ve třech opakováních. Předplodinou kmínu byl v roce 2002 jarní ječmen. Po setí byla dne 3. června plocha pokusu pro postemergentní aplikaci herbicidů kompletně ošetřena herbicidem AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1 proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům. Téhož dne byl založen pokus s preemergentní aplikací herbicidů. V podzimním období roku 2003 (2. října) byly herbicidně ošetřeny varianty, které měly simulovat eliminaci pozdního zaplevelení v prvním vegetačním roce kmínu. Pokusy jak s preemergentní, tak i postemergentní aplikací herbicidů byly založeny a vedeny ve třech opakováních. Kombajnová sklizeň proběhla dne 26. 7. 2004. Po sklizni semen následovaly rozbory sklizeného materiálu: HTS a obsah silice v nažkách.

6.2.4 Vegetační období 2004-2005 V roce 2004 došlo k zasetí herbicidních pokusů dne 5. května do řádků s meziřádkovou vzdáleností 12,5 cm. Předplodinou pro pokusy na této lokalitě byl oves setý. Herbicidní preemergentní ošetření jednotlivých variant bylo provedeno dne 18. 5. 2004 a každá varianta byla takto založena ve třech opakováních. Ve stejný den byla ošetřena plocha pokusu určená pro postemergentní ošetření v 1. roce vegetace, a to přípravkem AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1. Pokusné aplikace herbicidů pro postemergentní ošetření byly provedeny dne 1. 10. 2004. Každá varianta opět ve třech opakováních.

Vlastní

sklizeň

nažek

proběhla

maloparcelním

kombajnem

WINTERSTEIGER dne 28. 7. 2005. Následně proběhly stanovené kvantitativní a kvalitativní rozbory sklizených nažek kmínu.

6.2.5 Vegetační období 2005-2006 Setí herbicidních pokusů bylo provedeno dne 2. 6. 2005. Za 7 dnů po zasetí, tj. 9. června, bylo provedeno pokusné herbicidní ošetření zvolenými přípravky pro preemergentní aplikaci a zároveň byla celá plocha pokusu určená pro postemergentní

- 56 -

ošetření v 1. roce vegetace ošetřena přípravkem AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1. Pokusné aplikace herbicidů pro postemergentní ošetření byly provedeny dne 21. 10. 2005. Vzhledem k dostatečnému počtu variant byly pokusy jak s preemergentní, tak i postemergentní aplikací herbicidů založeny a vedeny ve třech opakováních. Kombajnová sklizeň byla provedena 25. 7. 2006. Po sklizni semen následovaly bez zbytečného prodlení rozbory sklizeného materiálu: HTS a obsah silice v nažkách. Pro všechna vegetační období kmínu kořenného, tj. pokusná období 2001 – 2006, byly společné aplikace insekticidních přípravků vůči plochušce kmínové a vlnovníku kmínovému a fungicidní aplikace přípravku ALERT S v období dokvétání proti chorobám kmínu přenosným osivem (Ascochyta carvi, Septoria carvi, Mycocentrospora acerina a Erysiphe heraclei). Zároveň byl prováděn monitoring intenzity výskytu hlodavců a v případě zjištění jejich škod na parcelách kmínu, byly ihned lokálně aplikovány rodenticidní přípravky. Vlastní herbicidní aplikace byly prováděny samojízdným tlakovým postřikovačem HEGE 32. Dávka vody byla u všech výše uvedených aplikací ve výši 312,5 l.ha-1.

Tabulka č. 13: Termíny výsevu, ošetření a sklizně kmínu kořenného (preemergentní aplikace) Vývojová Rok sklizně

Varianta

Datum setí

Datum

fáze plodiny

Datum

ošetření

při ošetření

sklizně

(dle BBCH) Kontrola-neošetřeno

20.6.2001

-

-

16.7.2002

20.6.2001

21.6.2001

00 - 01

16.7.2002

STOMP 330 E-5,0 l.ha-1

20.6.2001

21.6.2001

00 - 01

16.7.2002

TOPOGARD 50 WP-2,5 kg.ha-1

20.6.2001

21.6.2001

00 - 01

16.7.2002

ESCORT-3,0 l.ha-1

20.6.2001

21.6.2001

00 - 01

16.7.2002

Kontrola-neošetřeno

14.5.2002

-

-

17.7.2003

AFALON 45 SC-2,0 l.ha-1

14.5.2002

23.5.2002

01 - 04

17.7.2003


14.5.2002

23.5.2002

01 - 04

17.7.2003


14.5.2002

23.5.2002

01 - 04

17.7.2003

ESCORT-3,0 l.ha-1

14.5.2002

23.5.2002

01 - 04

17.7.2003

AFALON 45 SC-2,0 l.ha 2002

2003

-1

- 57 -


30.5.2003

-

-

26.7.2004


30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

MERLIN 750 WG-0,08 kg.ha-1

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

-1

30.5.2003

3.6.2003

00 - 03

26.7.2004

5.5.2004

-

-

28.7.2005

5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005


5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005

ESCORT-3,0 l.ha-1

5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005

5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005

5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005


5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005


5.5.2004

18.5.2004

01 - 04

28.7.2005


2.6.2005

-

-

25.7.2006


2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006


2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006

ESCORT-3,0 l.ha-1

2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006

2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006

2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006


2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006


2.6.2005

9.6.2005

01 - 03

25.7.2006

STOMP 330 E-5,0 l.ha-1 TOPOGARD 50 WP-2,5 kg.ha ESCORT-3,0 l.ha 2004

-1

-1

GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-3,0 l.ha-1 GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-5,0 l.ha-1

MERLIN 750 WG-0,13 kg.ha Kontrola-neošetřeno AFALON 45 SC-2,0 l.ha

-1

GARDOPRIM PLUS GOLD 2005

500 SC-3,0 l.ha-1 GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-5,0 l.ha-1

GARDOPRIM PLUS GOLD 2006

500 SC-3,0 l.ha-1 GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-5,0 l.ha-1

- 58 -

Tabulka č. 14: Termíny výsevu, ošetření a sklizně kmínu kořenného (postemergentní aplikace) Vývojová Rok sklizně

Varianta

Datum setí

Datum

fáze plodiny

Datum

ošetření

při ošetření

sklizně

(dle BBCH) Kontrola-standardně ošetřeno

30.5.2003

-

-

26.7.2004

-1

30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004

LONTREL 300-0,15 l.ha-1

30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004


30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004


30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004


30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004

KERB 50 W-3,0 kg.ha

-1

30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004

KERB 50 W-6,0 kg.ha

-1

30.5.2003

2.10.2003

18 - 19

26.7.2004

Kontrola-standardně ošetřeno

5.5.2004

-

-

28.7.2005

-1

5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005

5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005


5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005


5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005


5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005

KERB 50 W-3,0 kg.ha-1

5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005


5.5.2004

1.10.2004

18 - 19

28.7.2005


2.6.2005

-

-

25.7.2006

STARANE 250 EC-0,6 l.ha-1

2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006

STARANE 250 EC-0,6 l.ha

2004

STARANE 250 EC-0,6 l.ha LONTREL 300-0,15 l.ha 2005

LONTREL 300-0,15 l.ha 2006

-1

-1

2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006

LONTREL 300-0,3 l.ha

-1

2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006


-1

2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006


2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006


2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006


2.6.2005

21.10.2005

19

25.7.2006

- 59 -

6.3 Založení pokusů a metodika pokusů – fenykl obecný 6.3.1 Pokusný ročník 2002 V roce 2002 byly zasety herbicidní pokusy s preemergentní aplikací vybraných herbicidů ve fenyklu dne 14. května, do řádků vzdálených od sebe 12,5 cm. Pokusy byly založeny metodou randomizovaných bloků ve čtyřech opakováních a sklizňová plocha parcel byla 10 m2. Předplodinou fenyklu byla lupina bílá. Tři dny po zasetí následovala aplikace preemergentních herbicidů proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům. Sklizeň byla provedena kombajnem WINTERSTEIGER dne 2. 10. 2002 s následným vyhodnocením kvantitativních a kvalitativních parametrů sklizně.

6.3.2

Pokusný ročník 2003 Setí fenyklu obecného proběhlo v tomto ročníku dne 18. 4. 2002. Meziřádková

vzdálenost byla v tomto případě opět 12,5 cm. Předplodinou fenyklu byl v tomto roce, podobně jako u koriandru, ječmen jarní. Sklizňová plocha jednotlivých parcel činila 10 m2 a jednotlivé varianty byly také ve čtyřech opakováních. Proti jednoletým dvouděložným a některým jednoletým jednoděložným plevelům byla dne 23. 4. 2003 provedena pokusná preemergentní aplikace vybraných herbicidů. Kombajnová sklizeň s následným výnosovým vyhodnocením proběhla dne 15. 10. 2003. Vlastní preemergentní herbicidní aplikace byly prováděny samojízdným tlakovým postřikovačem HEGE 32. Dávka vody byla u všech uvedených preemergentních aplikací ve výši 312,5 l.ha-1. Tabulka č. 15: Termíny výsevu, ošetření a sklizně fenyklu obecného (preemergentní aplikace) Vývojová Rok sklizně

Varianta

Datum setí

Datum

fáze plodiny

Datum

ošetření

při ošetření

sklizně


14.5.2002

-

-

2.10.2002

14.5.2002

17.5.2002

00 - 03

2.10.2002

GESAGARD 80-1,0 kg.ha-1

14.5.2002

17.5.2002

00 - 03

2.10.2002


14.5.2002

17.5.2002

00 - 03

2.10.2002


14.5.2002

17.5.2002

00 - 03

2.10.2002


-1

- 60 -

2003


18.4.2003

-

-

15.10.2003


18.4.2003

23.4.2003

00 - 03

15.10.2003


18.4.2003

23.4.2003

00 - 03

15.10.2003

18.4.2003

23.4.2003

00 - 03

15.10.2003

18.4.2003

23.4.2003

00 - 03

15.10.2003

STOMP 330 E-4,0 l.ha

-1

TOPOGARD 50 WP-2,0 kg.ha

-1

6.4 Založení pokusů a metodika pokusů – koriandr setý 6.4.1 Pokusný ročník 2002 V roce 2002 byly zasety herbicidní pokusy s preemergentní aplikací vybraných herbicidů v koriandru dne 22. dubna, do řádků vzdálených od sebe 12,5 cm. Pokusy byly založeny metodou randomizovaných bloků ve čtyřech opakováních a sklizňová plocha parcel byla 10 m2. Předplodinou koriandru byla lupina bílá. Tři dny po zasetí následovala aplikace preemergentních herbicidů. Sklizeň byla provedena kombajnem WINTERSTEIGER dne 21. 8. 2002, s následným vyhodnocením kvantitativních a kvalitativních parametrů sklizně.

6.4.2

Pokusný ročník 2003 Setí koriandru proběhlo v tomto ročníku dne 17. 4. 2002, opět do řádků

vzdálených od sebe 12,5 cm. Předplodinou koriandru byl v tomto roce ječmen jarní. Celková sklizňová plocha jednotlivých parcel činila 10 m2 a jednotlivé varianty byly také ve čtyřech opakováních. Proti jednoletým dvouděložným a některým jednoletým jednoděložným plevelům byla dne 23. 4. 2003 provedena pokusná preemergentní aplikace vybraných herbicidů. Kombajnová sklizeň s následným vyhodnocením proběhla dne 13. 8. 2003. Vlastní preemergentní herbicidní aplikace byly prováděny samojízdným tlakovým postřikovačem HEGE 32. Dávka vody byla u všech uvedených preemergentních aplikací ve výši 312,5 l.ha-1.

- 61 -

Tabulka č. 16: Termíny výsevu, ošetření a sklizně koriandru setého (preemergentní aplikace) Vývojová Rok sklizně

Varianta

Datum setí

Datum

fáze plodiny

Datum

ošetření

při ošetření

sklizně


22.4.2002

-

-

21.8.2002

22.4.2002

25.4.2002

00 - 03

21.8.2002


22.4.2002

25.4.2002

00 - 03

21.8.2002


22.4.2002

25.4.2002

00 - 03

21.8.2002


22.4.2002

25.4.2002

00 - 03

21.8.2002


17.4.2003

-

-

13.8.2003


17.4.2003

23.4.2003

00 - 04

13.8.2003


17.4.2003

23.4.2003

00 - 04

13.8.2003

17.4.2003

23.4.2003

00 - 04

13.8.2003

17.4.2003

23.4.2003

00 - 04

13.8.2003


2003


-1

-1


-1

6.5 Hodnocené znaky Ve všech letech byly na rostlinách kmínu kořenného sledovány níže uvedené znaky: • na rostlině: fytotoxicita použitých herbicidů na rostlinách kmínu (%), kde 0 % je bez fytotoxického poškození herbicidem a 100 % je úplná likvidace plodiny po aplikaci daného herbicidu (ANONYM 2, 1997), síla kořennového krčku (mm), počet rostlin po přezimování (ks.m2) • u sklizených nažek: hmotnost nažek (kg.ha-1), hmotnost tisíce nažek (HTS) (g), obsah silice (%)

V letech 2002 a 2003 byly na rostlinách fenyklu obecného sledovány níže uvedené znaky: • na rostlině: fytotoxicita použitých herbicidů na rostlinách fenyklu (%), kde 0 % je bez fytotoxického poškození herbicidem a 100 % je úplná likvidace plodiny po aplikaci daného herbicidu (ANONYM 2, 1997)

- 62 -

• u sklizených nažek: hmotnost nažek (kg.ha-1), hmotnost tisíce nažek (HTS) (g), obsah silice (%)

Ve letech 2002 a 2003 byly na rostlinách koriandru setého sledovány níže uvedené znaky: • na rostlině: fytotoxicita použitých herbicidů na rostlinách koriandru (%), kde 0 % je bez fytotoxického poškození herbicidem a 100 % je úplná likvidace plodiny po aplikaci daného herbicidu (ANONYM 2, 1997) • u sklizených nažek: hmotnost nažek (kg.ha-1), hmotnost tisíce nažek (HTS) (g), obsah silice (%)

6.6 Statistické metody použité pro hodnocení sledovaných znaků U sledovaných znaků byly použity matematické a statistické metody pro jejich hodnocení. Pro vyhodnocení dosažených výsledků byla použita analýza variance s následným testem minimální průkazné diference (LSD). Průkaznost rozdílu mezi průměrnými hodnotami je v tabulkách vyznačena malými písmeny, kde rozdílná písmena znamenají průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami herbicidního ošetření, na hladině významnosti P = 95 % (STÁVKOVÁ, DUFEK, 2000). Pro tyto výpočty byl použit statistický program UNISTAT for Excel 4.53.

6.7 Charakteristika pokusného materiálu K pokusům v letech 2001 – 2006 byl použit neopadavý typ dvouletého kmínu kořenného odrůdy Kepron. Odrůda Kepron je nejmladší odrůdou registrovanou v České republice v roce 1994. Pro odrůdu Kepron byla výchozím šlechtitelským materiálem odrůda Bleija ozářená dávkou 3000r s následujícím výběrem rostlin odpovídajícího typu. V následujících třech letech po provedeném ozáření byly o odrůdy Kepron zaznamenány o 11 % vyšší výnosy v porovnání s kontrolní odrůdou Rekord (HÁJEK, 1996). Odrůda Kepron je typ neopadavého dvouletého kmínu. Výška rostlin je střední a větvení rostlin střední až velké. Květy jsou bílé, okolíky pootevřené a barva nažek světle hnědá. Schopnost přezimování je na úrovni odrůdy Rekord i Prochan. Termín nástupu fáze kvetení a zrání je na úrovni odrůdy Rekord. Zdravotní stav je průměrný. Celkově je Kepron hodnocena jako přizpůsobivá odrůda s dobrými výnosy nažek

- 63 -

(KADLEC, 1996). Tato odrůda je, ostatně jako i odrůdy Prochan a Rekord, určena k produkci semene k potravinářským účelům. Obsah silice v semeni je středně vysoký až vysoký se standardním podílem karvonu. Udržovatelem odrůdy je Sativa Keřkov, a.s (ZEHNÁLEK et al., 2007). V letech 2002 – 2003 byla pro pokusy s aplikací herbicidních přípravků použita odrůda koriandru setého – Hrubčický. Odrůda byla v České republice registrována v květnu 1946, registrace byla následně prodloužena v červnu 1997 (ANONYM 5, 2006). Odrůda byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici v Hrubčicích, dnešní Plant Select, s.r.o. Práva k této odrůdě přešla na společnost ELITA semenářská, a.s. Brno. Tuto odrůdu udržují AGROGEN, spol. s r. o., Troubsko a SEVA-FLORA, s. r. o. Valtice. Ve stejném období jako u koriandru byla k herbicidním pokusům použita odrůda fenyklu obecného sladkého – Moravský. Registrována byla v květnu 1946, s prodloužením od června 1997. Udržovatelem je

SEVA-FLORA s.r.o., Valtice.

Moravský je pozdní, vyšší odrůda. Má vysoký počet okolíků, s vysokým obsahem silice. Výnos je silně závislý na průběhu počasí na podzim (VOBŮRKOVÁ, 1983).

6.8 Charakteristika použitých herbicidů 6.8.1 AFALON 45 SC Postřikový selektivní herbicid ve formě suspenzního koncentrátu k hubení dvouděložných plevelů v bramborách, luskovinách, mrkvi, petrželi, celeru, lnu, chmelu, slunečnici, ozimých obilninách, kukuřici, kmínu a fenyklu. Účinnou látkou je linuron, tj.: N´-(3,4-dichlorophenyl)-N-methoxy-N-methylurea. Obsah účinné látky v jednom litru herbicidu je 450 g (TOMLIN, 2003). AFALON 45 SC je selektivní herbicid hubící zejména jednoleté dvouděložné plevele a některé trávy. Příznaky působení se projevují poměrně brzy žloutnutím a postupným úhynem plevelů. Rostliny jej přijímají jak kořeny, tak i listy. Délka reziduálního účinku závisí na použité dávce, druhu půdy a srážkách; trvá až 3-4 měsíce, poškození následných plodin po jeho použití však nehrozí. Účinná látka herbicidu linuron spolehlivě hubí rozrazily, penízek rolní, hořčici rolní, kolenec rolní, violku rolní, pomněnku rolní, pelyněk obecný, kopřivu žahavku, zemědým lékařský, pěťour rolní, laskavce, mléče, merlíky, ohnici, kokošku pastuší tobolku, konopice, tetluchu kozí pysk, heřmánky, mák vlčí, rdesna, starčeky, lebedy, lilek černý, šruchy, bělolist německý, kopretinu osenní, šťavel, hluchavky, ptačinec žabinec, jitrocele, vikve, - 64 -

mrkvous, pryšce a některé lipnicovité. Méně citlivý je svízel přítula (v závislosti na dávce); nepůsobí na hluboko kořenící víceleté plevele (pcháč oset, svlačec rolní, podběl lékařský, pýr plazivý aj.). Na lehkých půdách se doporučuje ve všech plodinách použít dávkování ve spodní hranici uvedeného rozmezí. Zároveň je třeba bezpodmínečně dbát na dodržení správné hloubky výsevu. Pokud po aplikaci přípravku následují velmi silné srážky, nelze vyloučit zejména na lehčích půdách splavení přípravku do kořenové zóny rostlin a následné poškození ošetřovaného porostu. Kmín kořenný se ošetřuje po vzejití ve fázi 3 a více pravých listů dávkou 1,5-2,5 l.ha-1. Fenykl obecný se ošetřuje dávkou 1,25-2,0 l.ha-1 do dvou dnů po zasetí nebo pak po vzejití ve fázi 3 a více pravých listů. Ve druhém roce se použije přípravek na jaře po plečkování (ANONYM 1, 1996).

6.8.2 ESCORT Selektivní herbicid pro časně postemergentní aplikaci k hubení jednoletých trav a dvouděložných plevelů v hrachu na zrno. Účinnými látkami jsou pendimethalin, tj.: N-(1-ethylpropyl)-34-dimethyl-2,6-dinitrobenzenamine a imazamox, tj. (±)-2-[4,5dihydro-4-methyl-4-(1-methylethyl)-5-oxo-1H-imidazol-2-yl]-=5-(methoxymethyl)-3pyridinecarboxylic acid. Obsah účinných látek v jednom litru herbicidu je pendimethalin - 250 g a imazamox - 12,5 g (TOMLIN, 2003). Eskort inhibuje počáteční růst a vývoj klíčních rostlin plevelů. Účinná látka je přijímána listy i kořeny a rozváděna v rostlině. Zasažené rostliny hynou po vyklíčení nebo vzejití. Rychlost účinku přípravku závisí na druhu a vzrůstu plevelů, teplotních a vlhkostních podmínkách a aplikační dávce. Spektrum účinnosti tohoto herbicidu je poměrně široké, hubí především: heřmánky, hluchavky, hořčici rolní, kokošku pastuší tobolku, konopici polní, laskavce, lebedu rozkladitou, lilek černý, merlíky, ohnici, ptačinec žabinec, rdesna, výdrol řepky ozimé, svízel přítulu, béry, ježatku kuří nohu, aj. (ANONYM 7, 2006).

6.8.3 GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC Postřikový herbicidní přípravek ve formě tekutého suspenzního koncentrátu určený k hubení jednoletých plevelů v kukuřici. Herbicid je složen ze dvou účinných látek: S-metolachlor, tj. mix (S)-2-chloro-N-(2-ethyl-6-methylphenyl)-N-(2-methoxy=1-methylethyl)acetamide a (R)-2-chloro-N-(2-ethyl-6-methylphenyl)-N-(2-methoxy=1-methylethyl)acetamide v poměru 80-100% k 20-0% s obsahem 312,5 g.l-1 a

- 65 -

terbuthylazine, tj. 6-chloro-N-(1,1-dimethylethyl)-N´-ethyl-1,3,5-triazine-2,4-diamine s obsahem 187,5 g.l-1 (TOMLIN, 2003). Účinná látka S-metolachlor proniká do pletiv převážně prostřednictvím koleoptyle. Brzdí klíčení. Účinná látka terbuthylazine je přijímána kořeny a listy plevelů. Inhibuje fotosyntézu. Klíčící plevele jsou hubeny před vzcházením, v době vzcházení nebo krátce po vzejití. Pro dosažení odpovídajícího herbicidního účinku je žádoucí dostatečná půdní vlhkost. GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC vykazuje vysokou herbicidní účinnost na celou řadu jednoletých trávovitých i širokolistých plevelů, jako jsou např. laskavce, béry, čistce, drchnička rolní, kokoška pastuší tobolka, merlíky, durman obecný, hořčice, ježatka kuří noha, pěťour maloúborný, ibišek trojdílný, hluchavky, heřmánky, psárka polní, prosa, penízek rolní, rozrazily, rdesna, rosičky, rožec rolní, šrucha zelná, ředkev ohnice, starček obecný, lilek černý, ptačinec žabinec, tolice dětelová, vikve, violky, zemědým lékařský. Středně citlivé vůči uvedenému herbicidu jsou: lebedy, pryšce, svízel přítula, lnice, sléz přehlížený, jitrocele, pryskyřníky, mléče, čirok halepský, konopice polní. Herbicid GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC nepůsobí na vytrvalé plevele (ANONYM 8, 2006).

6.8.4 GESAGARD 80 Postřikový herbicid ve formě dispergovatelného prášku k hubení plevelů v luskovinách, směskách kukuřice a ovsa s luskovinami, kmínu, bramborách, kukuřici, vojtěšce, chmelu, slunečnici, jahodách, v zelenině, v aromatických a okrasných rostlinách a lesních školkách. Účinnou látkou herbicidu GESAGARDU 80 je prometryn,

tj.

N,N´-bis(1-methylethyl)-6-(methylthio)-1,3,5-triazine-2,4-diamine

s obsahem 80 % (TOMLIN, 2003). Přípravek je přijímán prostřednictvím kořenů a listů. Účinek přípravku trvá 4 – 12 týdnů po aplikaci, podle průběhu počasí a zvolené dávky. V případě teplejšího počasí a vyšší půdní vlhkosti nebo vodních srážkách se herbicidní účinek zvyšuje. Spektrum herbicidní účinnosti přípravku je poměrně široké. Spolehlivě hubí jednoleté plevele jako například rmen rolní, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní, merlík bílý, pěťoury, heřmánek terčovitý, rdesna mimo rdesna červivec, lilek černý, ptačinec žabinec, heřmánkovec přímořský, rozrazil perský, hluchavky, aj. Hubí také ježatku kuří nohu, aplikace však musí být provedena před jejím vzejitím (ANONYM 1, 1996).

- 66 -

6.8.5 KERB 50 W KERB 50 W je postřikový herbicid ve formě dispergovatelného prášku k hubení plevelů v salátu a čekance, pýru plazivého v řepce olejné, rybízu, ovocných sadech, vinné révě, jeteli lučním, vojtěšce, ve výsadách konifer, lesních školkách, kulturách smrku a borovic a na úhorových plochách. Účinná látka je propyzamid, tj.: 3,5dichloro-N-(1,1-dimethyl-2-propynyl)benzamide s obsahem 50 % v 1 kg herbicidu (TOMLIN, 2003). Přípravek KERB 50 W působí jako kořenový herbicid. Účinnost je podporována vlhkým a chladným počasím, přičemž při teplotách nad 15 oC je třeba přípravek co nejrychleji zapravit do půdy 4 – 6 cm hluboko nebo ošetřený pozemek důkladně zalít. Plevele jsou citlivé především ve fázi děložních listů, mají-li více než 2 pravé listy, není účinnost přípravku dostatečně uspokojivá. KERB 50 W sice nezabraňuje klíčení semen plevelů, ale vzešlé semenáčky citlivých plevelů odumírají za příznaků chlorózy. Na lehkých půdách není herbicidní účinnost tohoto přípravku tak uspokojivá, protože poměrně rychle odeznívá. KERB 50 W ničí tyto plevele: ježatku kuří nohu, lipnici roční, výdrol obilnin, ptačinec žabinec, rdesna, rozrazily, merlík bílý, penízek rolní, hořčici rolní, ředkev ohnici, kopřivu žahavku a hluchavky. Zároveň silně potlačuje i pýr plazivý, šťovíky, přesličky a jitrocele. Odolné jsou hvězdnicovité plevele jako pěťour maloúborný, heřmánek, rmeny a starček (ANONYM 1, 1996).

6.8.6 LONTREL 300 Selektivní postřikový herbicid s vodou mísitelný kapalný koncentrát, k hubení odolných

dvouděložných

plevelů,

zejména

heřmánků,

heřmánkovců,

pcháčů

v obilninách bez podsevu, v trávách na semeno, v kukuřici, řepce olejné, hořčici, cukrovce, lnu, jahodách, semenných porostech zeleniny (brukvovitá zelenina, cibule a pažitka), okrasných trávnících, travnatých hřištích, gladiolech, jahodníku, jádrovinách, peckovinách, podnožích okrasných dřevin, ovocných a lesních školkách a lesních výsadbách. Účinnou látkou tohoto přípravku je clopyralid, tj. 3,6-dichloro-2pyridinecarboxylic acid s obsahem 300 g účinné látky v 1 litru herbicidu (TOMLIN, 2003). Přípravek LONTREL 300 působí jako růstový herbicid. Po aplikaci je snadno absorbován listy a translokován až do podzemních orgánů plevelných rostlin. U citlivých plevelů se brzy objevují typické auxinové příznaky s postupným odumíráním

- 67 -

celých rostlin. U citlivých plevelů dochází k deformitám listů a lodyh plevelů (podvinutí) a k barevným změnám. Plevele hynou zpravidla v průběhu 10 - 21 dnů po aplikaci. Mezi citlivé druhy plevelů patří zejména: pcháč oset, rmeny, heřmánky, heřmánkovec přímořský, turan kanadský, lopuchy, locika kompasová, mléč rolní, bodlák, výdrol slunečnice, výdrol hrachu, výdrol ostropestřce mariánského. LONTREL 300 hubí též regenerující jeteloviny, rdesna, tetluchu kozí pysk, lilek černý, blín černý a pelyněk černobýl. Rdesno ptačí je odolnější. LONTREL 300 nehubí ptačinec žabinec, hluchavky a brukvovité plevele (ANONYM 1, 1996).

6.8.7 MERLIN 750 WG Postřikový selektivní herbicidní přípravek ve formě dispergovatelného mikrogranulátu (WG) proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům v kukuřici a máku. Účinnou látkou herbicidu MERLIN 750 WG je isoxaflutole tj. (5cyclopropyl-4isoxazolyl)[(2-(methylsulfonyl)-4-(trifluoromethyl)=phenyl]

–

methanone. Obsah účinné látky je 750 g v kg herbicidu (TOMLIN, 2003). Účinná látka přípravku MERLIN 750 WG - Isoxaflutole je absorbována především kořeny a vzcházejícími rostlinami. Plevele jsou ničeny při vzcházení, vzcházející rostlinky po ošetření vybělují nedostatkem chlorofylu. V dobrých vláhových podmínkách citlivé plevele obvykle nevzejdou vůbec nebo vzcházejí, vybělují a poté odumírají. V suchých podmínkách mohou plevele vzcházet z hloubky, ale vzhledem k dobrému reziduálnímu účinku v půdě je přípravek při prvních dešťových srážkách aktivován a teprve potom dochází k hubení plevelů. Isoxaflutole je také absorbován listy vzešlých mladých plevelů. Působí i na rezistentní plevele vůči triazinovým herbicidům. Isoxaflutole se vyznačuje malým pohybem v půdě. Přípravek má v půdě reziduální účinek po dobu několika týdnů, a proto za příznivých povětrnostních podmínek zabraňuje růstu plevelů až do doby, kdy kukuřice zakryje půdu. Isoxaflutole je ke kukuřici a máku dostatečně selektivní. Tolerance kukuřice a máku je však ovlivňována zejména hodnotu pH a druhem půdy, dávkou přípravku a průběhem povětrnostních podmínek. Na zásaditých a v některých případech i neutrálních půdách a na písčitých půdách s nízkým obsahem organického podílu může dojít k mírnému krátkodobému vybělení listů. Této skutečnosti je vhodné přizpůsobit dávkování přípravku. Vybělení listů však bývá krátkodobé a nemá vliv na vývoj rostlin ani na výnos. Rovněž silné srážky v období klíčení a vzcházení mohou poněkud zvýšit citlivost kukuřice a máku vůči přípravku. - 68 -

Pokud je aplikace prováděna na silně vlhkou půdu, případně v období častých

a

vydatnějších srážek, je vhodné použít nižší dávky, neboť za těchto podmínek je selektivita snížena. Rovněž na lehčích půdách je vhodné použít nižší dávky. Naopak na těžších, resp. humóznějších půdách, případně za sucha je možno použít dávky vyšší. S rostoucím odstupem termínu aplikace od setí klesá tolerance máku k isoxaflutole, proto by měla být aplikace provedena co nejdříve po zasetí, nejpozději do 3 dnů. Je vhodné dodržet optimální hloubku výsevu máku, cca 3 cm. Mělké zasetí tzv. na povrch půdy pronikavě snižuje selektivitu. Osivo máku poškozené půdními škůdci a škůdci vzcházejících rostlin je celkově citlivější na aplikace herbicidů. Namořené osivo ve většině případů potencuje zvýšení tolerance máku vůči herbicidům. Isoxaflutole při normálním osevním postupu neovlivňuje následné plodiny. Herbicid nabízí v případě registrace do porostů kmínu, možnost použití při pěstování kmínu v krycí plodině máku setého. Spektrum účinnosti přípravku je poměrně široké a při dávkách 100-130 g.ha-1 velmi dobře hubí: ježatku kuří nohu, durman obecný, heřmánkovité plevele, hluchavky, hořčici rolní, kokošku pastuší tobolku, laskavec ohnutý, lilek černý, merlík bílý, penízek rolní, proso seté, ptačinec žabinec, rdesno blešník, rdesno červivec, aj. Ve výše uvedené dávce dobře potlačuje čirok obecný, drchničku rolní, slunečnici roční, svízel přítulu, violky a slaběji působí na zemědým lékařský. Nepůsobí na pohanku opletku a pcháč oset (ANONYM 9, 2006).

6.8.8 STARANE 250 EC Postřikový herbicidní přípravek ve formě emulgovatelného koncentrátu k postemergentnímu hubení odolných dvouděložných plevelů v obilninách bez podsevu, kukuřici, máku, kmínu, cibuli, semenářských porostech mrkve, petržele, zelí, pažitky, v travách na semeno, loukách a pastvinách, okrasných trávnících, tulipánech, narcisech a jádrovinách. Účinnou látkou tohoto herbicidu je fluroxypyr, tj. [(4-amino-3,5dichloro-6-fluoro-2-pyridyinyl)oxy]acetic acid. Obsah účinné látky je 250 g v 1 l herbicidu (TOMLIN, 2003). Herbicid STARANE 250 EC proniká do rostlin přes listy, účinná látka je rychle translokována. Účinek přípravku na plevele je patrný již za několik hodin po aplikaci. Dešťové srážky 2 hodiny po aplikaci neovlivní negativně účinek přípravku na plevele.

- 69 -

STARANE 250 EC se vyznačuje výbornou účinností na svízel přítulu, který hubí ve všech růstových fázích. Velmi dobře hubí i ptačinec žabinec, heřmánkovec přímořský, rmeny, starček obecný, smetánku lékařskou, výdrol slunečnice, pohanku svlačcovitou a další rdesnovité plevele, konopici napuchlou, hluchavky, kopřivu dvoudomou, kopřivu žahavku, šťovíky, pomněnku rolní, penízek rolní, kokošku pastuší tobolku, úborník mnohodílný, lilek černý, durman obecný, jitrocel kopinatý, svlačec rolní, ostružiník ježiník a další plevele. Slabší účinnost má na merlíkovité plevele. STARANE 250 EC nepůsobí na trávovité plevele, rozrazily, violku rolní, mák vlčí a některé další druhy. Pro aplikaci v porostech kmínu kořenného se používá v dávce 0,5 – 0,6 l.ha-1, kde působí na svízel přítulu a odolné dvouděložné plevele, nebo dělená aplikace 2 x 0,3 l.ha-1 od fáze 4 pravých listů kmínu (ANONYM 1, 1996).

6.8.9 STOMP 330 E Postřikový herbicidní přípravek ve formě emulgovatelného koncentrátu k hubení jednoletých dvouděložných plevelů, prosovitých trav a chundelky metlice v kukuřici, ozimých obilninách, tabáku, cibuli, česneku, fazolích, hrachu, slunečnici, jahodách, sóji, tabáku, chřestu, mrkvi, petrželi, celeru, výsadbách košťálové zeleniny, ve vinicích a ovocných sadech, ve výsadbě rajčat a papriky. Účinnou látkou je pendimethalin, tj.: N(1-ethylpropyl)-34-dimethyl-2,6-dinitrobenzenamine. Obsah účinné látky v jednom litru herbicidu je 330 g (TOMLIN, 2003). STOMP 330 E inhibuje počáteční růst a vývoj klíčících citlivých druhů rostlin. Zasažené rostliny hynou krátce po vyklíčení nebo vzejití. Klíčení samotné není ovlivněno. STOMP 330 E hubí široké spektrum jednoletých plevelů, nepůsobí však na vytrvalé plevele. Mělké zapravení přípravku do půdy (2 - 3 cm) zvyšuje za sušších podmínek účinnost především na prosovité trávy. Mezi jednoděložné plevele citlivé vůči herbicidu STOMP 330 E patří: ježatka kuří noha, proso obecné, chundelka metlice, lipnice obecná, béry, psárka rolní, aj. Citlivé dvouděložné plevele pak jsou: laskavce, rmeny, lebeda rozkladitá, kokoška pastuší tobolka, merlíky, zemědým lékařský, svízele, hluchavky, heřmánky, mák vlčí, rdesna, ohnice, lilek černý, mléče, ptačinec žabinec, rozrazily, violka rolní, atd. Kmín je možné ošetřovat preemergentně (čisté výsevy, podsevy obilnin, kukuřice, luskovin) dávkou STOMP 330 E 4,0 – 5,0 l.ha-1. Zároveň velmi dobře snáší postemergentní aplikaci v prvním roce i ve druhém roce pěstování, plevele však pro zachování dobré herbicidní účinnosti nesmí být přerostlé (ANONYM 1, 1996). - 70 -

6.8.10 TOPOGARD 50 WP Postřikový herbicidní přípravek ve formě dispergovatelného prášku určený k preemergentnímu hubení dvouděložných plevelů v porostech brambor, hrachu, bobu, lupiny, kmínu a chmele. Herbicid TOPOGARD 50 WP je složen ze dvou účinných látek: terbutryn, tj. N-(1,1-dimethylethyl)-N´-ethyl-6-(methylthio)-1,3,5-triazine-2,4diamine v obsahu 35 % a terbuthylazine, tj. 6-chloro-N-(1,1-dimethylethyl)-N´-ethyl1,3,5-triazine-2,4-diamine v množství 15 % (TOMLIN, 2003). TOPOGARD 50 WP působí jako kořenový herbicid. Dostatečná půdní vlhkost v období před a po aplikaci zvyšuje herbicidní účinnost, zatímco vysoký obsah humusu v půdě, stejně jako chladno a sucho, účinnost snižují. V průběhu vegetace je přípravek zcela odbourán, takže následné plodiny lze pěstovat bez omezení. Herbicid TOPOGARD 50 WP spolehlivě hubí tyto plevele: merlík bílý, lebeda rozkladitá, pěťour maloúborný, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, rdesno ptačí, rdesno červivec, rdesno blešník, hořčice rolní, ohnice, drchnička rolní, starček obecný, hluchavky, pryšce, rozrazily, zemědým lékařský, pohanka opletka, kolenec rolní a mák vlčí. Méně citlivá je ježatka kuří noha. Kmín kořenný se ošetřuje v dávce 2,0 – 2,5 kg.ha-1 proti dvouděložným plevelům, do 3 dnů po zasetí (ANONYM 1, 1996). Použití TOPOGARDU 50 WP bylo zrušeno Rozhodnutím SRS ze dne 29.4.2004. Dosavadnímu držiteli rozhodnutí o registraci přípravku TOPOGARD 50 WP se uložilo uvědomit distributory tohoto přípravku, že prodávání a používání tohoto přípravku není nadále přípustné a to z následujícího důvodu: přípravek TOPOGARD 50 WP obsahuje jako účinnou látku terbutryn v množství 35 %. Komise evropských společenství (dále jen „Komise“) stanovila, že účinná látka terbutryn se nezařazuje do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS, a přípravky na ochranu rostlin, které tuto látku obsahují, nesmějí být na území Evropské unie nadále uváděny na trh pro použití v ochraně rostlin, a ani používány v ochraně rostlin. Toto bylo publikováno formou nařízení, a to Commission Regulation (EC) No 2076/2002 z 20. listopadu 2002, Official Journal, 23.11.2002, L 319/3 ve znění Nařízení č. 1336/2003 z 25. července 2003, Official Journal of the European Union 26.7.2003, L 187/21. S ohledem na přístup České republiky k Evropské unii dnem 1.5.2004, je nutno tento zákaz ve smyslu citovaného nařízení „Komise“ uplatnit i v České republice, v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 91/2002 Sb. (RŮŽIČKA, 2005).

- 71 -

6.9 Pokusy s aplikací vybraných herbicidů Pokusy byly založeny formou randomizovaných bloků v čisté kultuře. Velikost parcel byla ve všech letech standardně 10 m2. Pro založení a vedení pokusů byla využita metodika SRS, k zakládání pokusů a k analýze výsledků (ANONYM 3, 1997).

Schéma způsobu znáhodnění pokusu s variantami herbicidního ošetření kmínu kořenného (2002, 2003 – preemergentní ošetření), koriandru setého a fenyklu obecného (5 variant, 4 opakování): 3d

1d

5d

2d

4d

4c

5c

2c

3c

1c

2b

4b

1b

5b

3b

1a

2a

3a

4a

5a

Schéma způsobu znáhodnění pokusu s variantami herbicidního ošetření kmínu kořenného (2004 – preemergentní ošetření) (9 variant, 3 opakování): 5c

7c

2c

6c

3c

8c

1c

9c

4c

6b

8b

4b

1b

7b

2b

9b

3b

5b

1a

2a

3a

4a

5a

6a

7a

8a

9a

- 72 -

Schéma způsobu znáhodnění pokusu s variantami herbicidního ošetření kmínu kořenného (2005, 2006 – preemergentní ošetření, 2004, 2005 2006 – postemergentní ošetření) (8 variant, 3 opakování): 3c

7c

2c

5c

8c

4c

6c

1c

8b

6b

4b

7b

1b

3b

5b

2b

1a

2a

3a

4a

5a

6a

7a

8a

- 73 -

7 DOSAŽENÉ VÝSLEDKY 7.1 Kmín kořenný 7.1.1 Preemergentní aplikace herbicidů Přípravky použité při preemergentní aplikaci proti plevelům u kmínu kořenného se na vybraných znacích hodnotily ve sklizňových letech 2002 - 2006. Dosažené výsledky srovnané analýzou variance jsou uvedeny v tabulce č. 13. Tabulka č. 17: Analýza rozptylu pro sledované znaky kmínu po preemergentním ošetření herbicidy v letech 2002 - 2006 Rok

Zdroj

Stupně

Součet

Průměrný

variability

volnosti

čtverců

čtverec

přípravek

4

33,800

8,450

chyba

14

2,750

0,183

celkem

19

36,550

1,924

Počet rostlin

přípravek

4

26194,075

6548,519

po přezimování

chyba

75

18637,313

248,498

ks.m-2

celkem

79

44831,388

567,486

Síla

přípravek

4

6,120

1,530

kořenového

chyba

95

44,460

0,470

krčku v mm

celkem

99

50,580

0,511

přípravek

4

1222219,200

305554,800

chyba

14

62434,000

4162,267

celkem

19

1284653,200

67613,326

přípravek

4

0,135

0,034

chyba

14

0,178

0,012

celkem

19

0,313

0,016

přípravek

4

0,060

0,015

chyba

14

0,110

0,007

celkem

19

0,170

0,009

přípravek

4

33,800

8,450

chyba

15

2,750

0,183

Znak

Fytotoxicita v %

2002 Výnos v kg.ha-1

Obsah silic v %

HTS v g

2003 Fytotoxicita v %

- 74 -

Významnost ***

***

*

***

***

celkem

19

36,550

1,924

Počet rostlin

přípravek

4

36415,925

9103,981

po přezimování

chyba

75

21259,625

283,462

ks.m-2

celkem

79

57675,550

730,070

Síla

přípravek

4

15,500

3,874

kořenového

chyba

95

75,079

0,790

krčku v mm

celkem

99

90,574

0,915

přípravek

4

1690116,800

422529,200

chyba

15

155176,000

10345,067

celkem

19

1845292,800

97120,674

přípravek

4

0,208

0,052

chyba

15

0,175

0,012

celkem

19

0,383

0,020

přípravek

4

0,330

0,008

chyba

15

0,089

0,006

celkem

19

0,122

0,006

přípravek

8

670,519

83,815

chyba

18

7,333

0,407

celkem

26

677,852

26,071

Počet rostlin

přípravek

8

23027,667

2878,458

po přezimování

chyba

99

60355,333

609,650

ks.m-2

celkem

107

83383,000

779,280

Síla

přípravek

8

42,624

5,328

kořenového

chyba

126

86,040

0,683

krčku v mm

celkem

134

128,664

0,960

přípravek

8

3830916,000

478864,500

chyba

18

166914,000

9273,000

celkem

26

3997830,000

153762,692

přípravek

8

0,292

0,037

chyba

18

1,280

0,071

celkem

26

1,573

0,060

přípravek

8

0,016

0,002

Výnos V kg.ha-1

Obsah silic v %

HTS v g


Výnos v kg.ha-1

Obsah silic v %

HTS v g

- 75 -

***

**

***

***

***

***

***

chyba

18

0,083

0,005

celkem

26

0,098

0,004

přípravek

7

1078,292

154,042

chyba

16

8,667

0,542

celkem

23

1086,958

47,259

Počet rostlin

přípravek

7

63760,406

9108,629

po přezimování

chyba

88

48609,083

552,376

ks.m-2

celkem

95

112369,490

1182,837

Síla

přípravek

7

37,031

5,290

kořenového

chyba

112

85,652

0,765

krčku v mm

celkem

119

122,683

1,031

přípravek

7

5974572,000

853510,286

chyba

16

211178,000

13198,625

celkem

23

6185750,000

268945,652

přípravek

7

0,804

0,115

chyba

16

0,763

0,048

celkem

23

1,568

0,068

přípravek

7

118,741

16,963

chyba

16

270,933

16,933

celkem

23

389,675

16,942

přípravek

7

19666,625

2809,518

chyba

16

13,333

0,833

celkem

23

19679,958

855,650

Počet rostlin

přípravek

7

86947,292

12421,042

po přezimování

chyba

88

91529,333

1040,106

ks.m-2

celkem

95

178476,625

1878,701

Síla

přípravek

7

48,155

6,879

kořenového

chyba

112

74,224

0,663

krčku v mm

celkem

119

122,379

1,028

přípravek

7

2832161,958

404594,565

chyba

16

274004,000

17125,250

celkem

23

316165,958

135050,694

Fytotoxicita v %


Obsah silic v %

HTS v g


Výnos v kg.ha-1

- 76 -

***

***

***

***

***

***

***

***

přípravek

7

0,094

0,013

chyba

16

0,530

0,033

celkem

23

0,624

0,027

přípravek

7

0,245

0,035

chyba

16

0,184

0,012

celkem

23

0,429

0,019

Obsah silic v %

HTS v g

*

Pozn.: * - statisticky průkazné, ** - statisticky vysoce průkazné, *** - statisticky velmi vysoce průkazné.

Tabulka č. 18: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů v kmínu po preemergentní aplikaci v letech 2002 - 2006 Sledovaný znak Rok sklizně

Počet rostlin po

Přípravek Fytotoxicita v %

přezimování ks.m-2

2002

0,000

a

85,000

a

12,600

ab


0,000

a

131,250

b

13,175

b


0,000

a

130,438

b

12,760

ab


0,000

a

132,938

b

13,015

ab

3,250

b

123,313

b

12,520

a

0,000

a

77,875

a

13,675

ab

0,000

a

132,875

b

14,410

b

0,000

a

125,438

b

14,020

ab

0,000

a

137,125

b

14,235

b

ESCORT-3,0 l.ha-1

3,250

b

123,813

b

13,315

a


0,000

a

110,667

abc

14,120

ab


0,000

a

128,417

abc

15,060

bcd


0,000

a

126,667

abc

15,220

d


0,000

a

143,583

c

15,140

cd

ESCORT-3,0 l.ha-1

8,000

c

124,833

abc

14,160

abc

2,333

b

137,333

c

15,100

bcd

3,000

b

134,667

bc

15,160

d

8,333

c

102,250

ab

13,880

a

-1

Kontrola-neošetřeno AFALON 45 SC-2,0 l.ha STOMP 330 E-5,0 l.ha

-1

-1


2004

krčku v mm


ESCORT-3,0 l.ha

2003

Síla kořenového

-1

GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-3,0 l.ha-1 GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-5,0 l.ha-1 MERLIN 750 WG-0,08 kg.ha-1

- 77 -


15,000

d

100,083

a

13,920

a


0,000

a

93,750

ab

15,200

bc

0,000

a

151,167

cd

15,300

bc

0,000

a

154,250

d

15,260

bc

7,333

c

95,167

ab

15,640

c

0,000

a

123,167

bc

15,640

c

3,000

b

121,333

bc

15,580

c


10,000

d

89,750

a

14,360

ab

-1

20,000

e

85,333

a

14,080

a

0,000

a

105,000

b

14,680

bc

0,000

a

107,000

b

15,300

c


0,000

a

105,000

b

14,340

b

ESCORT-3,0 l.ha-1

2,333

a

102,750

b

14,140

b

20,333

c

75,583

b

14,260

b

90,333

e

12,750

a

13,020

a


8,000

b

104,500

b

14,920

bc


25,000

d

88,917

b

14,120

b

AFALON 45 SC-2,0 l.ha-1 STOMP 330 E-5,0 l.ha ESCORT-3,0 l.ha 2005

-1

-1


MERLIN 750 WG-0,13 kg.ha Kontrola-neošetřeno AFALON 45 SC-2,0 l.ha

2006

-1


Pozn.: Odlišná písmena malé abecedy značí statisticky významně odlišné páry.

Tabulka č. 19: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů v kmínu po preemergentní aplikaci v letech 2002-2006 (pokračování) Rok sklizně

2002

Sledovaný znak Přípravek

Výnos v kg.ha-1

%


318,000

a

3,120

a

3,063

a


960,000

b

3,070

a

3,098

a

928,000

b

3,170

a

3,038

a

973,000

b

3,040

a

3,230

a

837,000

b

3,020

a

3,228

a

445,000

a

3,070

a

2,845

a

1244,000

c

3,120

a

2,868

ab

STOMP 330 E-5,0 l.ha-1 TOPOGARD 50 WP-2,5 kg.ha ESCORT-3,0 l.ha

2003

Obsah silice v

HTS v g

-1

Kontrola-neošetřeno AFALON 45 SC-2,0 l.ha

-1

-1

- 78 -


1025,000

bc

3,100

a

3,003

ab

1233,000

c

3,000

a

3,113

a

956,000

b

3,080

a

3,038

ab

585,000

a

2,100

a

4,997

a

1563,000

c

2,140

a

5,113

a

1732,000

c

2,150

a

4,920

a

TOPOGARD 50 WP-2,5 kg.ha-1 1712,000

c

2,140

a

4,897

a

1092,000

b

2,170

a

5,083

a

1522,000

c

2,180

a

5,020

a

1608,000

c

2,150

a

4,753

a


1065,000

b

2,180

a

4,950

a


983,000

b

2,170

a

4,887

a


635,000

a

2,780

a

3,873

a


2264,333

e

2,530

a

4,443

a


2144,667

de

2,580

a

4,223

a

ESCORT-3,0 l.ha-1

1868,667

cd

2,660

a

4,197

a

2068,667

de

2,540

a

4,037

a

2043,000

de

2,600

a

3,957

a


1635,333

bc

2,690

a

3,880

a


1412,333

b

2,520

a

4,140

a


629,333

a

3,260

ab

2,900

a

1689,000

c

3,170

a

2,993

a

1684,000

c

3,270

ab

3,060

a

1409,667

bc

3,340

ab

2,893

a

1380,000

bc

3,220

ab

2,860

a

1107,000

b

3,520

b

2,953

a


1685,667

c

3,270

ab

2,917

a

-1

1537,000

c

3,370

ab

3,000

a

TOPOGARD 50 WP-2,5 kg.ha ESCORT-3,0 l.ha

-1

-1

Kontrola-neošetřeno AFALON 45 SC-2,0 l.ha STOMP 330 E-5,0 l.ha

-1

-1

ESCORT-3,0 l.ha-1 2004


2005


AFALON 45 SC-2,0 l.ha-1 STOMP 330 E-5,0 l.ha ESCORT-3,0 l.ha 2006

-1

-1


MERLIN 750 WG-0,13 kg.ha


- 79 -

7.1.1.1 Sklizňový rok 2002 V roce 2002 byly zjištěny průkazné rozdíly mezi použitými přípravky při hodnocení fytotoxicity, v počtu rostlin kmínu po přezimování, v síle kořenového krčku a rozdíly byly také ve výnosu nažek z jednotky plochy. Rozdíly v obsahu silic a taktéž HTS nebyly analýzou variance prokázány. V roce 2002 byla zjištěna nejvyšší fytotoxicita u preemergentně aplikovaného herbicidu ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1 a liší se od všech ostatních přípravků. Co se týče počtu rostlin po přezimování, byla tato hodnota nejnižší u neošetřené kontroly. Nejvyšší počet rostlin po přezimování byl u parcel preemergentně ošetřených herbicidem TOPOGARD 50 WP-2,5 kg.ha-1. Herbicidy ovlivnily také sílu kořenového krčku, která byla měřena na jaře užitkového roku po přezimování. Největší síla kořenového krčku byla po aplikaci herbicidu AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1, nejnižší po použití herbicidu ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1, což souvisí s výše uvedenou fytotoxicitou přípravku vůči rostlinám kmínu.Velmi markantní rozdíly byly dosaženy u výnosu nažek z jednotky plochy. U neošetřené kontroly byl výnos ve srovnání s herbicidně preemergentně ošetřenými variantami jen zhruba třetinový. Hmotnost tisíce nažek (HTS) je považována za stálý znak, což se v tomto případě ve sklizňovém roce potvrdilo. Také obsah silic se po aplikaci použitých herbicidů významně nelišil.

7.1.1.2 Sklizňový rok 2003 Ve sklizňovém roce 2003 se opakovaly a potvrdily výsledky dosažené v roce 2002. Byly zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity, v počtu rostlin kmínu po přezimování, v síle kořenového krčku a také ve výnosu nažek z jednotky plochy. V obsahu silic a HTS nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami preemergentního herbicidního ošetření. V tomto roce, tj. 2003 byla zjištěna nejvyšší fytotoxicita u preemergentně aplikovaného herbicidu ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1 lišící se od všech ostatních přípravků a neošetřené kontroly. Počet rostlin po přezimování, byl nejnižší u neošetřené kontroly. Nejvyšší počet rostlin po přezimování byl zjištěn u parcel preemergentně ošetřených herbicidem TOPOGARD 50 WP v dávce 2,5 kg.ha-1. Nejnižší podobně jako v předchozím roce, byl počet úspěšně přezimujících rostlin u neošetřené kontroly. Největší síla kořenového krčku byla vyhodnocena po aplikaci herbicidu AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1, těsně následována variantou s preemergentním ošetřením herbicidem TOPOGARD 50 WP v dávce 2,5 kg.ha-1. Nejnižší hodnota tohoto znaku - 80 -

byla zjištěna po použití herbicidu ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1. Vyhodnocením výnosu nažek v přepočtu na jednotku plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi všemi preemergentně herbicidně ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou. Zároveň byl u tohoto znaku zjištěn průkazný rozdíl mezi variantami ošetřenými přípravky AFALON 45 SC a TOPOGARD 50 WP a variantou ošetřenou herbicidem ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) a obsahu silic nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami.

7.1.1.3 Sklizňový rok 2004 Ve sklizňovém roce 2004 byly do pokusu zařazeny další dva herbicidy: GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC ve dvou dávkách 3,0 a 5,0 l.ha-1 a MERLIN 750 WG opět ve dvou dávkách 0,08 a 0,13 kg.ha-1. Posledním rokem byl zároveň hodnocen herbicid TOPOGARD 50 WP, který byl dnem 1.5.2004, tj. naším vstupem do Evropské unie, zakázán pro použití. Provedenými hodnoceními uvedených znaků byly zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity, v počtu rostlin kmínu po přezimování, v síle kořenového krčku a také ve výnosu nažek z jednotky plochy. V obsahu silic a HTS nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami preemergentního herbicidního ošetření. Hodnocením fytototoxicity použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu byla zjištěna nejvyšší hodnota tohoto znaku u varianty preemergentně ošetřené herbicidem MERLIN 750 WG v dávce 0,13 kg.ha-1. Jen o málo lépe dopadly varianty ošetření: MERLIN 750 WG v dávce 0,08 kg.ha-1, ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1, a obě dávky herbicidu GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC. Nejnižší počet rostlin po přezimování na jaře užitkového roku byl zjištěn u varianty MERLIN 750 WG v dávce 0,13 kg.ha-1, což nepochybně souvisí s výše hodnocenou fytotoxicitou tohoto přípravku vůči rostlinám kmínu. Naopak nejvyšší počet rostlin po přezimování byl opakovaně zjištěn u varianty TOPOGARD 50 WP v dávce 2,5 kg.ha-1. Největší síla kořenového krčku byla vyhodnocena po aplikaci herbicidu STOMP 330 E v dávce 5,0 l.ha-1. Nejnižší hodnota tohoto znaku byla zjištěna po použití herbicidu MERLIN 750 WG u obou, do pokusu zařazených dávek. Hodnocením výnosu nažek z jednotky plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi všemi preemergentně herbicidně ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou. Nejvyšší hodnota tohoto znaku byla zjištěna u varianty STOMP 330 E v dávce 5,0 l.ha-1 a TOPOGARD 50 WP v dávce 2,5 kg.ha-1. Zároveň bylo zjištěno, že - 81 -

varianty: MERLIN 750 WG v obou dávkách a ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1, byly statisticky průkazně horší ve výnosu nažek, než ostatní varianty s výjimkou neošetřenou kontroly. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) a obsahu silic nebyly opětovně zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami herbicidního ošetření preemergentními přípravky.

7.1.1.4 Sklizňový rok 2005 Mezi hodnocenými znaky: fytotoxicita, počet rostlin po přezimování, síla kořenového krčku a u výnosu nažek na jednotku plochy byly zjištěny průkazné rozdíly. V obsahu silic a HTS nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami preemergentního herbicidního ošetření. Hodnocením fytototoxicity použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu byla zjištěna nejvyšší hodnota tohoto znaku u varianty preemergentně ošetřené herbicidem MERLIN 750 WG v dávce 0,13 kg.ha-1. Statisticky průkazně lépe dopadly varianty ošetření: MERLIN 750 WG v dávce 0,08 kg.ha-1 a ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1. Herbicid GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 5,0 l.ha-1 pak způsobil jen poměrně nízkou úroveň fytotoxicity, která však byla již statisticky významně odlišná od neošetřené kontroly, popř. od dalších selektivních přípravků. Nejnižší počet rostlin po přezimování na jaře užitkového roku, byl zjištěn u varianty MERLIN 750 WG v dávce 0,13 kg.ha-1, což souvisí s výše hodnocenou fytotoxicitou tohoto přípravku vůči rostlinám kmínu. Naopak nejvyšší počet přezimujících rostlin byl zjištěn u varianty STOMP 330 E v dávce 5,0 l.ha-1. Největší síla kořenového krčku byla zjištěna po aplikaci herbicidu ESCORT v dávce 3,0 l.ha-1 a GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 3,0 l.ha-1, a to shodně 15,64 mm. Nejnižší hodnota tohoto znaku byla zjištěna po použití herbicidu MERLIN 750 WG u obou, do pokusu zařazených dávek. U výnosu nažek z jednotky plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi všemi preemergentně herbicidně ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou. Nejvyšší hodnota tohoto znaku byla zjištěna u varianty AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1, konkrétně 2.264,3 kg.ha-1. Hranici 2.000 kg nažek z hektaru bylo dosaženo celkem u čtyř herbicidních variant, což je nadpoloviční většina. Tyto výnosy byly zároveň nejvyšší za celou dobu pokusů s preemergentní aplikací vybraných herbicidů v období 2002 – 2006. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) a obsahu silic nebyly opětovně zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami herbicidního ošetření preemergentními přípravky. - 82 -

7.1.1.5 Sklizňový rok 2006 Sklizňový rok 2006 byl posledním hodnoceným rokem v rámci pokusů s preemergentní aplikací herbicidů do porostů kmínu kořenného. Provedenými hodnoceními uvedených znaků byly zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity, v počtu rostlin kmínu po přezimování, v síle kořenového krčku, ve výnosu nažek z jednotky plochy a také hmotnosti tisíce nažek (HTS). V obsahu silic nebyly ani v tomto roce zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami preemergentního herbicidního ošetření. Hodnocením fytototoxicity použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu byla zjištěna nejvyšší hodnota tohoto znaku u varianty preemergentně ošetřené herbicidem GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 5,0 l.ha-1. Úroveň tohoto znaku byla v tomto sklizňovém roce natolik silná, že došlo k masivnímu úhynu rostlin kmínu v průběhu vzcházení a těsně po vzejití. Mimo tuto skutečnost, byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u variant GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 3,0 l.ha-1 a MERLIN 750 WG v dávce 0,08 resp. 0,13 kg.ha-1. Nejnižší počet rostlin po přezimování na jaře a zároveň statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn u výše jmenované varianty GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 5,0 l.ha-1, kde počet rostlin dosahoval cca 15 % průměru neošetřené kontroly. Největší síla kořenového krčku byla zjištěna po preemergentní aplikaci herbicidu AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1, a to konkrétně 15,3 mm. Nejnižší hodnota tohoto znaku byla zjištěna po použití herbicidu GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 5,0 l.ha-1 (13,02 mm). U výnosu nažek z jednotky plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi všemi preemergentně herbicidně ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou. Nejvyšší hodnota tohoto znaku byla zjištěna u varianty AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1, konkrétně 1.689 kg.ha-1, jen těsně následovaná variantami MERLIN 750 WG – 0,08 kg.ha-1 a STOMP 330 E v dávce 5,0 l.ha-1. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantou ošetřenou herbicidem GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC v dávce 5,0 l.ha-1 a variantou AFALON 45 SC v dávce 2,0 l.ha-1. Tento rozdíl pramení především z faktu, že díky výraznému snížení počtu rostlin kmínu u varianty GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC, byly nažky na rostlinách větší. V případě obsahu silic nebyly opětovně zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami herbicidního ošetření preemergentními přípravky.

- 83 -

Tabulka č. 20: Variabilita sledovaných znaků po preemergentní aplikaci v letech 2002 2006 Znak

Fytotoxicita v

Souhrnná charakteristika

2002

2003

2004

2005

2006

Průměr

1,00

0,65

4,07

5,04

18,20

207,70

213,40

125,30

136,40

160,70

120,59

119,43

123,17

114,24

87,69

19,80

22,60

22,70

30,10

49,40

12,81

13,93

14,64

15,13

14,35

5,60

6,90

6,70

6,70

7,10

803,20

980,60

1256,56

1759,00

1390,21

32,40

31,80

30,80

29,50

26,40

3,13

2,97

4,96

4,09

2,95

4,10

4,80

5,00

6,40

5,60

3,08

3,07

2,15

2,61

3,30

3,10

2,60

2,90

5,30

4,10

Variační

%

koeficient Počet rostl.

Rok

Průměr

po přezimování ks.m

-2

Variační koeficient

Síla

Průměr

kořenového

Variační

krčku v mm

koeficient

Výnos v kg.ha-1

Průměr Variační koeficient Průměr

Obsah silic v

Variační

%

koeficient Průměr

HTS v g


Sortiment herbicidních přípravků se v průběhu naplňování cílů výzkumného projektu QF 4056 měnil, nemohl být proto statisticky vyhodnocen vliv ročníku a interakce mezi přípravkem a ročníkem. Abychom zabezpečili souhrnný přehled o vlivu herbicidního ošetření v jednotlivých letech, sestavil jsem do tabulky č. 16 souhrnný přehled s uvedením průměru a variačního koeficientu. Při hodnocení fytotoxicity je vidět, že nejvíce fytotoxicky působily herbicidy v roce 2006. Nejnižší průměr fytotoxicity byl zaznamenán v roce 2003. Variabilita mezi - 84 -

hodnocenými variantami byla nejnižší v roce 2004. Nejvyšší počet rostlin po přezimování kmínu, byl zjištěn na jaře roku 2004. Naopak nejnižší počet úspěšně přezimovaných rostlin byl zaznamenán v roce 2006, který byl charakteristický poměrně mocnou sněhovou pokrývkou. V tomto roce byla také zaznamenána nejvyšší variabilita mezi jednotlivými variantami. Nejnižší míra variability byla zjištěna ve sklizňovém roce 2002. Síla kořenového krčku u rostlin kmínu byla nejnižší ve sklizňovém roce 2002 a nejvyšší v roce 2005. V roce 2002 byla zjištěna nejnižší a naopak v roce 2005 nejvyšší míra variability mezi jednotlivými variantami. Jednoznačně nejvyšších výnosů nažek kmínu bylo dosaženo v roce 2005 a nejméně v roce 2002. V roce 2002 byla zároveň nejvyšší míra variability mezi variantami preemergentního herbicidního ošetření. Nejnižší obsah silic v nažkách kmínu byl v posledním roce pokusů, tj. v roce 2006 a nejvyšší úroveň tohoto znaku byla zjištěna v roce 2004. Hmotnost tisíce semen (HTS) byla poměrně stabilním znakem, u kterého k nejvyšší míře variability mezi variantami bylo dosaženo v roce 2005. Vůbec nejnižší hodnota znaku byla zjištěna v roce 2004, konkrétně 2,15 g.

7.1.2 Postemergentní aplikace herbicidů Přípravky použité při postemergentní aplikaci, v prvním vegetačním roce, proti plevelům u kmínu kořenného se na vybraných znacích hodnotily ve sklizňových letech 2004 - 2006. Dosažené výsledky srovnané analýzou variance jsou uvedeny v tabulce č. 17.

Tabulka č. 21: Analýza rozptylu pro sledované znaky kmínu po postemergentním ošetření herbicidy v letech 2004 - 2006 Rok

Zdroj

Stupně

Součet

Průměrný

variability

volnosti

čtverců

čtverec

přípravek

7

2362,000

337,429

chyba

16

29,333

1,833

celkem

23

2391,333

103,971

Počet rostlin

přípravek

7

367,625

52,518

po přezimování

chyba

88

16730,333

190,117

ks.m-2

celkem

95

17097,958

179,979

Znak


- 85 -

Významnost ***

Síla

přípravek

7

127,835

18,262

kořenového

chyba

112

209,292

1,869

krčku v mm

celkem

119

337,127

2,833

přípravek

7

2274643,625

324949,089

chyba

16

226285,333

14142,833

celkem

23

2500928,958

108736,042

přípravek

7

0,149

0,021

chyba

16

0,191

0,012

celkem

23

0,340

0,015

přípravek

7

0,029

0,004

chyba

16

0,100

0,006

celkem

23

0,129

0,006

přípravek

7

5434,667

776,381

chyba

16

20,667

1,292

celkem

23

5455,333

237,188

Počet rostlin

přípravek

7

1645,792

235,113

po přezimování

chyba

88

33162,167

376,843

ks.m-2

celkem

95

34807,958

366,400

Síla

přípravek

7

451,830

64,547

kořenového

chyba

112

277,816

2,481

krčku v mm

celkem

119

729,646

6,131

přípravek

7

5796226,500

828032,357

chyba

16

490892,000

30680,750

celkem

23

6287118,500

273352,978

přípravek

7

0,208

0,030

chyba

16

0,125

0,008

celkem

23

0,333

0,014

přípravek

7

0,429

0,061

chyba

16

0,229

0,014

celkem

23

0,658

0,029

přípravek

7

1780,667

254,381

chyba

16

6,667

0,417

Výnos v kg.ha-1

Obsah silic v %

HTS v g

Fytotoxicita v %


Obsah silic v %

HTS v g


- 86 -

***

***

***

***

***

**

***

celkem

23

1787,333

77,710

Počet rostlin

přípravek

7

1959,333

279,905

po přezimování

chyba

88

98822,500

1122,983

ks.m-2

celkem

95

100781,833

1060,861

Síla

přípravek

7

269,597

38,514

kořenového

chyba

112

298,003

2,580

krčku v mm

celkem

119

558,600

4,694

přípravek

7

2949810,000

421401,429

chyba

16

228154,000

14259,625

celkem

23

3177964,000

138172,348

přípravek

7

0,172

0,025

chyba

16

0,116

0,007

celkem

23

0,288

0,013

přípravek

7

0,142

0,020

chyba

16

0,084

0,005

celkem

23

0,226

0,010

Výnos v kg.ha-1

Obsah silic v %

HTS v g

***

***

*

*


Tabulka č. 22: Výsledky vlivu herbicidů v kmínu při postemergentní aplikaci v letech 2004-2006 Sledovaný znak Rok sklizně

Počet rostlin po

Přípravek Fytotoxicita v %

přezimování ks.m-2

krčku v mm


0,000

a

125,583

a

13,600

b


2,000

a

126,083

a

13,247

b


6,333

b

125,000

a

13,020

b

-1

12,000

c

123,333

a

12,400

b


30,333

d

120,000

a

10,213

a


0,000

a

126,083

a

12,940

b


0,000

a

126,083

a

13,633

b


0,000

a

125,000

a

13,080

b

LONTREL 300-0,3 l.ha 2004

Síla kořenového

- 87 -

2005


0,000

a

148,917

a

16,400

c


2,000

a

151,083

a

16,220

c


10,000

b

147,250

a

15,413

c


-1

20,000

c

148,917

a

12,887

b


-1

45,333

d

137,250

a

10,720

a

-1

0,000

a

150,000

a

16,133

c


0,000

a

149,417

a

15,920

c


0,000

a

150,000

a

16,260

c


0,000

a

151,667

a

15,740

b


5,000

b

150,583

a

15,227

b


8,000

c

149,417

a

14,687

b


15,333

d

139,500

a

12,720

a



2006

25,000

e

141,083

a

11,040

a

-1

0,000

a

152,250

a

15,060

b

-1

0,000

a

145,583

a

15,200

b


0,000

a

145,583

a

14,920

b

STOMP 330 E-4,0 l.ha KERB 50 W-3,0 kg.ha


Tabulka č. 23: Výsledky vlivu herbicidů v kmínu při postemergentní aplikaci v letech 2004-2006 (pokračování) Rok sklizně

2004


Výnos v kg.ha-1

%


1463,000

cd

2,150

a

5,023

a


1602,000

cd

2,180

a

4,907

a


1354,333

bc

2,160

a

5,117

a


1050,333

ab

2,120

a

4,977

a

-1

825,000

a

2,080

a

4,960

a

-1

1777,000

d

2,130

a

5,140

a

-1

1629,000

cd

2,180

a

5,047

a


1659,000

cd

2,190

a

5,113

a


2188,000

b

2,760

ab

3,930

a


2235,000

b

2,770

ab

3,900

a


1810,000

b

2,600

ab

4,020

a


1269,000

a

2,630

ab

3,860

a

LONTREL 300-0,6 l.ha STOMP 330 E-4,0 l.ha KERB 50 W-3,0 kg.ha

2005

Obsah silice v

HTS v g

- 88 -


833,000

a

2,430

a

3,870

a

-1

2155,000

b

2,870

b

4,113

a

KERB 50 W-3,0 kg.ha

-1

2190,000

b

2,790

ab

4,083

a

KERB 50 W-6,0 kg.ha

-1

2146,000

b

2,800

b

4,043

a


1751,000

b

3,340

ab

2,960

ab

-1

1865,000

b

3,320

ab

3,000

ab


1589,000

b

3,300

ab

2,960

ab


1096,000

a

3,340

ab

2,820

a


941,000

a

3,270

ab

2,937

ab


1796,000

b

3,350

b

3,053

ab


1907,000

b

3,390

b

3,043

ab

-1

1863,000

b

3,120

a

3,120

b


STARANE 250 EC-0,6 l.ha

2006

KERB 50 W-6,0 kg.ha


7.1.2.1 Sklizňový rok 2004 Hodnoceními uvedených znaků byly zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity, síly kořenového krčku a výnosu nažek z jednotky plochy. V počtu rostlin po přezimování, obsahu silic a HTS nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami postemergentního herbicidního ošetření. Kontrolní parcelou, nebyla tak jako v případě preemergentní aplikace neošetřená kontrola, nýbrž se jednalo o standardně ošetřenou variantu, tj. standardní preemergentní aplikace herbicidu vůči jednoletým dvouděložným plevelům a následně graminicidní ošetření vůči jednoděložným jednoletým a jednoděložným vytrvalým plevelům. Hodnocením fytototoxicity použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu byla zjištěna nejvyšší hodnota tohoto znaku u varianty postemergentně ošetřené herbicidem LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1. U dalších dvou dávek přípravku LONTREL 300 v dávkování 0,3 resp. 0,15 l.ha-1, byla zjištěna přímá závislost mezi výší dávky herbicidu a zjištěnou fytotoxicitou. Nepatrná a statisticky neprůkazná fytotoxicita byla zjištěna u přípravku STARANE 250 EC v dávce 0,6 l.ha-1. Největší síla kořenového krčku byla vyhodnocena po postemergentní aplikaci herbicidu KERB 50 W v dávce 3,0 kg.ha-1. Nejnižší hodnota tohoto znaku byla zjištěna po použití herbicidu LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1, která byla zároveň statisticky průkazně odlišná od zbývajících variant.

- 89 -

Hodnocením výnosu nažek z jednotky plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantou ošetřenou herbicidem LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1 a všemi ostatními variantami, s výjimkou varianty LONTREL 300 v dávce 0,3 l.ha-1. Nejvyšší hodnota výnosu nažek z jednotky plochy byla zjištěna u varianty STOMP 330 E v dávce 4,0 l.ha-1, přičemž dosažená průměrná hodnota znaku činila 1.777 kg.ha-1. U počtu rostlin po přezimování, hmotnosti tisíce nažek (HTS) a obsahu silic nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami herbicidního ošetření postemergentními přípravky. V případě počtu rostlin po přezimování to jasně dokládá skutečnost, že po použití přípravků zařazených do pokusu nedochází k průkaznému úhynu rostlin kmínu kořenného.

7.1.2.2 Sklizňový rok 2005 Mezi hodnocenými znaky: fytotoxicita, síla kořenového krčku, výnosu nažek na jednotku plochy a HTS, byly zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými herbicidně ošetřenými variantami. V obsahu silic a počtu přezimujících rostlin nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami postemergentního herbicidního ošetření. Hodnocením fytototoxicity použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu byla zjištěna nejvyšší hodnota tohoto znaku u varianty postemergentně ošetřené herbicidem LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1. Statisticky průkazně lépe dopadly varianty ošetření LONTREL 300 v dávce 0,3 l.ha-1 a LONTREL 300 v dávce 0,15 l.ha-1. Přesto i výše zmiňované varianty byly statisticky odlišné od standardně ošetřované kontroly nebo dalších variant ošetření. Hodnocený znak síla kořenového krčku po přezimování v zásadě kopírovala výše uvedené hodnocení fytotoxicity herbicidu vůči rostlinám kmínu a již pouze varianta ošetření LONTREL 300 v dávce 0,15 l.ha-1 nebyla statisticky odlišná od kontroly. U výnosu nažek z jednotky plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantami LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1 a LONTREL 300 v dávce 0,3 l.ha-1 a všemi ostatními variantami. Nejvyšší hodnota tohoto znaku byla zjištěna u varianty STARANE 250 EC v dávce 0,6 l.ha-1, konkrétně 2.235 kg.ha-1. Nejnižší hodnota znaku výnosu byla zjištěna u varianty LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1 ve výši 833 kg.ha-1, což je ani ne polovina výnosu u standardně ošetřené kontroly. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) byl zjištěn rozdíl mezi variantou LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1 a variantami KERB 50 W v dávce 6,0 kg.ha-1 a STOMP 330 E v dávce 4,0 l.ha-1. V obsahu silic a v počtu rostlin po přezimování nebyly opětovně zjištěny statisticky - 90 -

průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami herbicidního ošetření postemergentními přípravky.

7.1.2.3 Sklizňový rok 2006 Sklizňový rok 2006 byl posledním hodnoceným rokem v rámci pokusů s preemergentní i postemergentní aplikací herbicidů do porostů kmínu kořenného. Provedenými hodnoceními uvedených znaků byly zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity, v síle kořenového krčku, ve výnosu nažek z jednotky plochy, hmotnosti tisíce nažek (HTS) a poprvé také v obsahu silice. V počtu rostlin po přezimování nebyly ani v tomto roce zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami postemergentního herbicidního ošetření. Toto jen potvrzuje fakt, že aplikace zvolených herbicidů něměla za následek úhyn rostlin kmínu kořenného po provedených aplikacích. Hodnocením fytototoxicity použitých herbicidů vůči rostlinám kmínu byla zjištěna nejvyšší hodnota tohoto znaku u variant LONTREL 300 v dávce 0,6 l.ha-1 a LONTREL 300 v dávce 0,3 l.ha-1. Nižší úroveň hodnoty tohoto znaku, přesto stále statisticky odlišná od standardně ošetřované kontroly, byla vyhodnocena u variant LONTREL 300 v dávce 0,15 l.ha-1 a STARANE 250 EC v dávce 0,6 l.ha-1. Největší síla kořenového krčku byla zjištěna u standardně ošetřené kontroly, a to 15,74 mm. Nejnižší hodnota tohoto znaku byla zjištěna po použití herbicidu LONTREL 300 u dvou, do pokusu zařazených dávek (0,6 a 0,3 l.ha-1). Výnos nažek z jednotky plochy kopíroval úroveň vyhodnocené fytotoxicity a byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantami LONTREL 300 v dávce 0,6 a 0,3 l.ha-1 a všemi ostatními postemergentně herbicidně ošetřenými variantami a standardně ošetřenou kontrolou. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) byl zjištěn rozdíl mezi variantou KERB 50 W v dávce 6,0 kg.ha-1 a variantami KERB 50 W v dávce 3,0 kg.ha-1 a STOMP 330 E v dávce 4,0 l.ha-1. Poprvé za dobu pokusů byl zjištěn rozdíl mezi variantami v obsahu silice ve sklizených nažkách. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantou LONTREL 300 v dávce 0,3 l.ha-1 a variantou KERB 50 W v dávce 6,0 kg.ha-1, v neprospěch varianty s herbicidem LONTREL 300.

- 91 -

Tabulka č. 24: Variabilita sledovaných znaků po postemergentní aplikaci v letech 2004 - 2006 Znak

Fytotoxicita v%


2004

2005

2006

Průměr

6,33

9,67

6,67

161,00

159,30

132,20

124,65

147,85

146,96

10,80

13,00

22,20

12,77

14,99

14,32

13,20

16,50

15,10

1419,96

1853,25

1601,00

23,20

28,20

23,20

5,04

3,98

2,99

2,40

3,00

3,80

2,15

2,71

3,30

3,50

6,30

3,00


Počet rostl.

Rok

Průměr

po přezimování ks.m

-2


Síla

Průměr

kořenového

Variační

krčku v mm

koeficient

Výnos v kg.ha-1


Obsah silic

Variační

v%

koeficient Průměr

HTS v g


Při hodnocení fytotoxicity bylo zjištěno, že největší fytotoxicita postemergentně aplikovaných herbicidů byla v roce 2005. Variabilita mezi hodnocenými variantami u tohoto znaku byla nejnižší v roce 2006. Nejvyšší počet rostlin po přezimování kmínu, byl zjištěn na jaře roku 2005. Jen nepatrně nižší byl tento znak zjištěn v roce 2006. V tomto roce byla také zaznamenána nejvyšší variabilita mezi jednotlivými variantami. Nejnižší míra variability byla zjištěna ve sklizňovém roce 2004. Síla kořenového krčku u rostlin kmínu byla nejnižší ve sklizňovém roce 2004 a nejvyšší v roce 2005. V roce 2004 byla zjištěna nejnižší míra variability mezi jednotlivými variantami. Jednoznačně - 92 -

nejvyšších výnosů nažek kmínu, podobně jako u preemergentních aplikací, bylo dosaženo v roce 2005 a nejméně v roce 2004. V roce 2005 ovšem byla zároveň zjištěna nejvyšší míra variability mezi variantami postemergentního herbicidního ošetření. Nejnižší obsah silic v nažkách kmínu byl v posledním roce pokusů, tj. v roce 2006 a nejvyšší úroveň tohoto znaku byla zjištěna v roce 2004. Hmotnost tisíce semen (HTS) byla poměrně stabilním znakem, u kterého k nejvyšší míře variability mezi variantami došlo v roce 2005. Vůbec nejnižší hodnota znaku byla zjištěna v roce 2004, konkrétně 2,15 g. V roce 2006 byla tato hodnota HTS naopak ve výši 3,3 g.

7.2 Fenykl obecný Přípravky použité při preemergentní aplikaci, v prvním vegetačním roce, proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům u fenyklu obecného se na vybraných znacích hodnotily ve sklizňových letech 2002 - 2003. Dosažené výsledky srovnané analýzou variance jsou uvedeny v tabulce č. 21. Tabulka č. 25: Analýza rozptylu pro sledované znaky fenyklu po preemergentním ošetření herbicidy v letech 2002 - 2003 Rok

Znak

Fytotoxicita v %

Výnos v kg.ha-1 2002 Obsah silic v %

HTS v g

Zdroj

Stupně

Součet

Průměrný

variability

volnosti

čtverců

čtverec

přípravek

4

329,200

82,300

chyba

15

27,750

1,717

celkem

19

354,950

18,682

přípravek

4

1055085,800

263771,450

chyba

15

111502,750

7433,517

celkem

19

1166588,550

61399,397

přípravek

4

0,190

0,048

chyba

15

0,727

0,048

celkem

19

0,917

0,048

přípravek

4

0,496

0,124

chyba

15

1,058

0,071

celkem

19

1,553

0,082

- 93 -

Významnost ***

***

Fytotoxicita v

přípravek

4

595,700

148,925

chyba

15

39,500

2,633

celkem

19

635,200

33,432

přípravek

4

1130593,300

282648,325

chyba

15

76211,250

5080,750

celkem

19

1206804,550

63516,029

přípravek

4

0,263

0,066

chyba

15

0,501

0,033

celkem

19

0,764

0,040

přípravek

4

7,440

1,860

chyba

15

8,380

0,559

celkem

19

15,819

0,833

%


HTS v g

***

***

*


Tabulka č. 26: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů ve fenyklu po preemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003 Rok sklizně


Kontrolaneošetřeno AFALON 45 SC1,5 l.ha-1 2002

GESAGARD 801,0 kg.ha-1 STOMP 330 E4,0 l.ha-1 TOPOGARD 50 WP-2,0 kg.ha-1

2003

Kontrolaneošetřeno AFALON 45 SC1,5 l.ha-1

Fytotoxicita v

Výnos

%

v kg.ha-1

Obsah silice v

HTS v g

%

0,000

a

228,500

a

6,518

a

5,508

a

12,250

c

726,500

b

6,835

a

5,685

a

8,000

b

671,000

b

6,430

a

5,448

a

9,000

b

831,750

b

6,755

a

5,698

a

8,500

b

869,000

b

6,765

a

5,593

a

0,000

a

314,500

a

8,423

a

5,068

a

16,250

c

891,250

b

6,975

a

5,248

a

- 94 -


10,500

b

877,250

b

6,903

a

5,113

a

11,500

b

907,250

b

6,778

a

5,368

a

12,750

bc

948,000

b

6,980

a

5,313

a


7.2.1.1 Sklizňový rok 2002 V roce 2002 byly zjištěny průkazné rozdíly mezi použitými herbicidy při hodnocení následujících znaků: fytotoxicita a výnos nažek z jednotky plochy. Rozdíly v obsahu silic a HTS nebyly analýzou variance mezi jednotlivými variantami prokázány. V roce 2002 byla zjištěna nejvyšší fytotoxicita u preemergentně aplikovaného herbicidu AFALON 45 SC v dávce 1,5 l.ha-1 a liší se od všech ostatních přípravků a od neošetřené kontroly. Velké rozdíly byly dosaženy u výnosu nažek fenyklu z jednotky plochy. Všechny preemergentně herbicidně ošetřené varianty byly statisticky průkazně lepší než neošetřená kontrola. U neošetřené kontroly byl výnos ve srovnání s některými herbicidně preemergentně ošetřenými variantami, jen zhruba čtvrtinový. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo u varianty TOPOGARD 50 WP v dávce 2,0 kg.ha-1. Hmotnost tisíce nažek (HTS) je považována za stálý znak, což se v tomto případě ve sklizňovém roce 2002 plně potvrdilo. Také obsah silic se po aplikaci použitých herbicidů významně mezi variantami nelišil.

7.2.1.2 Sklizňový rok 2003 Ve sklizňovém roce 2003 se do jisté míry opakovaly a potvrdily výsledky dosažené v roce předchozím. Byly opět zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity a také ve výnosu nažek z jednotky plochy. V obsahu silic a HTS nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami preemergentního herbicidního ošetření. V roce 2003 byla opětovně zjištěna nejvyšší fytotoxicita u preemergentně aplikovaného herbicidu AFALON 45 SC v dávce 1,5 l.ha-1 lišící se od dalších dvou variant a neošetřené kontroly. Vyhodnocením výnosu nažek v přepočtu na jednotku plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi všemi preemergentně herbicidně

- 95 -

ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo opět u varianty TOPOGARD 50 WP v dávce 2,0 kg.ha-1 a to konkrétně 948 kg.ha-1. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) a obsahu silic nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami.

Tabulka č. 27: Variabilita sledovaných znaků po preemergentní aplikaci v letech 2002 – 2003 (Fenykl obecný) Znak

Fytotoxicita v%


2002

2003

Průměr

7,55

10,20

57,25

56,69

665,35

787,65

37,24

32,00

5,59

5,22

3,93

3,84

6,66

7,21

4,29

12,65


Výnos v kg.ha-1


Obsah silic

Variační

v%

koeficient Průměr

HTS v g

Rok


Při hodnocení fytotoxicity bylo zjištěno, že vyšší fytotoxicita preemergentně aplikovaných herbicidů byla v roce 2003. Variabilita mezi hodnocenými variantami u tohoto znaku však byla nepatrně vyšší v roce 2002. Vyššího výnosu nažek fenyklu bylo dosaženo v roce 2003 a zároveň byla zjištěna nižší míra variability mezi variantami postemergentního herbicidního ošetření. Obsah silic v nažkách byl v obou letech pokusů velmi podobný a lišil se jen velmi nepatrně. Hmotnost tisíce semen (HTS) je poměrně stabilním znakem, u kterého k vyšší míře variability mezi variantami došlo v roce 2003. V tomto roce byla také hodnota tohoto znaku v porovnání s rokem předchozím cca o 0,5 g vyšší.

- 96 -

7.3 Koriandr setý Přípravky použité při preemergentní aplikaci, proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům u koriandru setého se na vybraných znacích hodnotily ve sklizňových letech 2002 - 2003. Dosažené výsledky srovnané analýzou variance jsou uvedeny v tabulce č. 24.

Tabulka č. 28: Analýza rozptylu pro sledované znaky koriandru po preemergentním ošetření herbicidy v letech 2002 - 2003 Rok

Znak

Fytotoxicita v %


HTS v g

2003

Fytotoxicita v %

Výnos v kg.ha-1

Zdroj

Stupně

Součet

Průměrný

variability

volnosti

čtverců

čtverec

přípravek

4

159,800

39,950

chyba

15

8,750

0,583

celkem

19

168,550

8,871

přípravek

4

4687625,200

1171906,300

chyba

15

94107,750

6273,850

celkem

19

4781732,950

251670,155

přípravek

4

0,004

0,001

chyba

15

0,027

0,002

celkem

19

0,031

0,002

přípravek

4

0,347

0,087

chyba

15

0,704

0,047

celkem

19

1,052

0,055

přípravek

4

126,500

31,625

chyba

15

7,250

0,483

celkem

19

133,750

7,039

přípravek

4

3187434,700

796858,675

chyba

15

86876,250

5791,750

celkem

19

3274310,950

172332,155

přípravek

4

0,008

0,002

chyba

15

0,025

0,002

celkem

19

0,033

0,002

Obsah silic v %

- 97 -

Významnost ***

***

***

***

přípravek

4

0,107

0,027

chyba

15

0,741

0,049

celkem

19

0,848

0,045

HTS v g


Tabulka č. 29: Výsledky mnohonásobného porovnání vlivu herbicidů v koriandru po preemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003 Sledovaný znak

Rok sklizně

Přípravek

Kontrolaneošetřeno AFALON 45 SC1,5 l.ha-1 2002

GESAGARD 801,0 kg.ha-1 STOMP 330 E4,0 l.ha-1 TOPOGARD 50 WP-2,0 kg.ha-1 Kontrolaneošetřeno AFALON 45 SC1,5 l.ha-1

2003


Fytotoxicita v

Výnos

%

v kg.ha-1

Obsah silice v

HTS v g

%

0,000

a

435,000

a

8,265

a

0,835

a

8,500

d

1644,000

b

7,860

a

0,870

a

4,750

c

1546,000

b

7,980

a

0,840

a

2,500

b

1675,750

b

8,023

a

0,848

a

5,000

c

1689,500

b

8,048

a

0,870

a

0,000

a

576,000

a

7,768

a

0,753

a

7,750

c

1478,000

b

7,600

a

0,778

a

2,750

b

1494,250

bc

7,815

a

0,773

a

2,500

b

1600,250

bc

7,720

a

0,778

a

3,250

b

1664,250

c

7,763

a

0,815

a


7.3.1.1 Sklizňový rok 2002 V roce 2002 byly zjištěny průkazné rozdíly mezi použitými herbicidy při hodnocení následujících znaků: fytotoxicita a výnos nažek z jednotky plochy. Rozdíly

- 98 -

v obsahu silic a HTS nebyly analýzou variance mezi jednotlivými variantami prokázány. V roce 2002 byla zjištěna nejvyšší fytotoxicita u preemergentně aplikovaného herbicidu AFALON 45 SC v dávce 1,5 l.ha-1 a liší se od všech ostatních přípravků a od neošetřené kontroly. Statisticky průkazné rozdíly byly dosaženy u výnosu nažek fenyklu z jednotky plochy. Všechny preemergentně herbicidně ošetřené varianty byly statisticky průkazně lepší, než neošetřená kontrola. U neošetřené kontroly byl výnos, ve srovnání s herbicidně preemergentně ošetřenými variantami, jen asi čtvrtinový. Výnos nažek u preemergentně ošetřených variant se pohyboval kolem hodnoty 1.600 kg.ha-1. U hodnoceného znaku hmotnost tisíce nažek (HTS) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantami. Také obsah silic se po aplikaci herbicidů mezi variantami významně nelišil.

7.3.1.2 Sklizňový rok 2003 Ve sklizňovém roce 2003 došlo z valné části k potvrzení výsledků z roku 2002. Byly opět zjištěny průkazné rozdíly při hodnocení fytotoxicity a také ve výnosu nažek z jednotky plochy. V obsahu silic a HTS nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami preemergentního herbicidního ošetření. V roce 2003 byla opětovně zjištěna nejvyšší fytotoxicita u preemergentně aplikovaného herbicidu AFALON 45 SC v dávce 1,5 l.ha-1, lišící se od dalších herbicidně ošetřených variant a zároveň i od neošetřené kontroly. Vyhodnocením výnosu nažek v přepočtu na jednotku plochy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi všemi preemergentně herbicidně ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo opět u varianty TOPOGARD 50 WP v dávce 2,0 kg.ha-1, a to konkrétně 1.664,25 kg.ha-1. U hmotnosti tisíce nažek (HTS) a obsahu silic nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami.

- 99 -

Tabulka č. 30: Variabilita sledovaných znaků po preemergentní aplikaci v letech 2002 – 2003 (Koriandr setý) Znak

Fytotoxicita v%


2002

2003

Průměr

4,15

3,25

71,77

81,64

1398,05

1362,55

35,88

30,47

0,85

0,78

4,74

5,38

8,04

7,73

2,93

2,73


Výnos v kg.ha-1


Obsah silic

Variační

v%

koeficient Průměr

HTS v g

Rok


Hodnocení fytotoxicity použitých herbicidů bylo zjištěno, že vyšší fytotoxicita preemergentně aplikovaných herbicidů byla v roce 2002. Variabilita mezi hodnocenými variantami u tohoto znaku však byla nepatrně vyšší v roce 2003. Vyššího výnosu nažek koriandru bylo dosaženo v roce 2002, ovšem nižší míra variability mezi variantami postemergentního herbicidního ošetření byla v roce 2003. Obsah silic v nažkách byl v obou letech pokusů velmi podobný a lišil se jen velmi nepatrně. Hmotnost tisíce semen (HTS) je poměrně stabilním znakem, u kterého k vyšší míře variability mezi variantami došlo v roce 2002. V tomto roce byla také hodnota tohoto znaku v porovnání s rokem 2003 cca o 0,3 g vyšší.

- 100 -

8 DISKUZE Kmín kořenný (Carum carvi L.), spolu s fenyklem obecným (Foeniculum vulgare subsp. vulgare MILL.) a koriandrem setým (Coriandrum sativum L.), jsou považovány za minoritní plodiny. Kmín kořenný se

pěstuje v rámci České republiky na cca 2 tisících ha.

Koriandru a fenyklu to jsou spíše desítky, maximálně stovky hektarů pěstitelských ploch. Mezi minoritní plodiny patří především zelenina, okrasné rostliny, semenné trávy, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, což je uvedeno ve „Věstníku MZe (částka 2, srpen 2004)“. Z hlediska rostlinolékařské péče je zcela zřejmé, že výše uvedené plodiny naprosto splňují definice minoritního použití přípravků, ačkoli není pro zařazení do této skupiny rozhodující výměra pěstované plodiny, ale výměra ošetření (RŮŽIČKA, SPÁČIL, 2006). Kořeninové rostliny jsou při pěstování na větších výměrách prakticky bez výjimky herbicidně ošetřovány. Stále se ještě vyskytují pěstitelé, kteří vědomě překračují zákonné normy a používají herbicidy

mimo povolený rámec platné

registrace. V případě herbicidní ochrany kořeninových rostlin je, jak uvádí RŮŽIČKA (2005), nutno brát v potaz také bezpečnost člověka (obsluhu aplikační techniky), konzumenta a v neposlední řadě také dbát na ochranu životního prostředí jako celku. Kmín kořenný je rostlina s velmi malou konkurenční schopností proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou (ŠMIROUS, VACULÍK, 2001). Ochrana porostů kmínu začíná již výběrem pozemku, který není zaplevelen vytrvalými a obtížně hubitelnými plevely, popřípadě likvidací těchto plevelů v předplodině. Vzhledem k velmi malé konkurenční schopnosti kmínu je nevhodné jeho pěstování na pozemcích silně zaplevelených agresivními a obtížně hubitelnými plevely, jako jsou pcháč oset nebo šťovíky (ONDŘEJ, 2003), což bylo potvrzeno v pokusech v rámci dizertace. Pýr plazivý, ale i další vytrvalé plevele je vhodnější tlumit už v předplodině, např. v obilovinách, předsklizňovou aplikací přípravkou ROUNDUP nebo TOUCHDOWN (ŠMIROUS, VACULÍK, 2001). V Kanadě ve státě Saskatchewan je doporučováno provádět regulaci vytrvalých plevelů již v předplodině kmínu. Mnoho pěstitelů proto používá metodu preemergentní aplikace neselektivních herbicidů

- 101 -

s účinnou látkou glyphosate pro regulaci již vzešlých plevelů. Zároveň však musí pěstitelé pečlivě dbát na to, aby nebyly v době apikace již vzešlé rostlinky kmínu nebo případné krycí plodiny, které by byly zásahem neselektivního herbicidu také likvidovány. Tato praxe plně koresponduje s poznatky, které byly zjištěny v rámci zpracování dizertační práce. Základem herbicidní ochrany kmínu kořenného, ale i dalších LAKR je především správně provedená preemergentní nebo předseťová herbicidní ochrana proti jednoletým dvouděložným a některým jednoděložným plevelům. Dle PINZARUA (1983) vykazovaly herbicidy GESAGARD (úč. látka prometryn), AFALON (úč. látka linuron) a IGRAN (úč. látka terbutryn) aplikované preemergentně, herbicidní účinnost v rozmezí 56 – 68 %. Zároveň bylo dosaženo výnosu nažek kmínu ve výši 1,025 a 1,002 t.ha-1. V rámci této dizertační práce nebyla sice hodnocena herbicidní účinnost jednotlivých přípravků, přesto lze usuzovat, že celková herbicidní účinnost přípravků AFALON 45 SC a GESAGARD 80 překročila hranici 75 %. Zároveň v případě preemergentně aplikovaného herbicidu AFALON 45 SC bylo ve sklizňových letech 2002 – 2006 dosaženo výnosu nažek kmínu v rozmezí 0,960 - 2,264 t.ha-1. V Kanadě je registrován pro postemergentní regulaci jednoletých širokolistých plevelů v porostech kmínu herbicid LINURON®. Tento herbicid obsahuje účinnou látku linuron, která je obsažena také v herbicidu AFALON 45 SC. Tento je nyní registrován v České republice také pro postemergentní ošetření kmínu kořenného. Uvedený herbicid je mezi pěstiteli kmínu široce rozšířen, pro výbornou selektivitu vůči rostlinám kmínu a také pro velmi dobrou herbicidní účinnost vůči běžnému spektru jednoletých jednoděložných a dvouděložných plevelů. Ve své práci uvádí RUUTTUNEN (2005), výsledky pokusů s herbicidem BOXER (úč. látka prosulfocarb), kterou testoval v různých kombinacích s přídavkem herbicidu AFALONU (úč. látka linuron). Dále se testovaly varianty: samostatný AFALON a kombinace AFALON + FENIX (úč. látka aclonifen). Ošetření AFALONEM a AFALONEM s FENIXEM v termínu před vzejitím kmínu, byly nejefektivnější a redukovaly podíl dvouděložných plevelů na úroveň 89-94 % a jejich sušiny na 99 – 100 %. Tyto výsledky byly v případě AFALONU 45 SC plně v této dizertační práci potvrzeny. Z dosažených výsledků plyne, že varianta preemergentního ošetření zmíněným herbicidem v dávce 2,0 l.ha-1, patřila k nejlepším variantám, jak z hlediska výnosu nažek z jednotky plochy, tak také ve vztahu k selektivitě vůči rostlinám kmínu.

- 102 -

Preemergentně aplikované herbicidy s účinnou látkou promethryne, propyzamid, diuron nemají vliv na obsah silice kmínu ani na obsah carvonu v silici (PANK et al., 2002). Prakticky obdobný závěr byl zjištěn v případě preemergentně aplikovaných účinných látek: linuron, pendimethalin, imazamox, S-metolachlor, terbuthylazine, prometryn, isoxaflutole a terbutryn. Tato skutečnost souvisí především s faktem, že mezi dobou preemergentní aplikace a tvorbou nažek, resp. jejich sklizní uplyne zpravidla doba delší než 12 měsíců. To je dostatečně dlouhá doba na to, aby došlo k odeznění negativních účinků případné fytotoxicity herbicidů nebo k minimalizaci obsahu reziduí v nažkách. Autoři ŠMIROUS, VACULÍK (2001) uvádějí velmi dobrou účinnost proti dvouděložným plevelům u preemergentně aplikovaných přípravků AFALON 45 SC (dávka 2,0 l.ha-1), GESAGARD 500 FW (dávka 2,0 l.ha-1), STOMP 330 E (dávka 5,0 l.ha-1), STOMP 330 FX (dávka 5,0 l.ha-1) a STOMP 400 SC (dávka 3,5 l.ha-1). Zároveň lze tyto přípravky považovat z hlediska fytotoxicity pro kmín za tolerantní. Uvedená tvrzení jsou plně v souladu se závěry, které byly učiněny při zpracování výsledků této práce. Zároveň byly pozitivně zhodnoceny další preemergentně aplikované herbicidy GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC a MERLIN 750 WG, u kterých bylo dosaženo zajímavých výnosových parametrů. Avšak vzhledem k částečným problémům ve vztahu k toxicitě vůči rostlinám kmínu kořenného, bude třeba je dále prověřit pro plošné použití v porostech kmínu. Přípravek MERLIN 750 WG bude určitě zajímavý pro ty pěstitele, kteří pěstují kmín kořenný v krycí plodině máku setého. Stejní autoři konstatují, že z postemergentních přípravků mají velmi dobrou účinnost AFALON 45 SC (dávka 1,5 l.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1), STARANE 250 EC (dávka 0,5 l.ha-1), LONTREL 300 (dávka 0,3 l.ha-1). Dosažené výsledky dizertační práce potvrdily uvedené závěry a také konkretizovaly možné fytotoxické poškození rostlin kmínu po aplikaci. Herbicid STARANE 250 EC působí fytotoxicky pouze krátkodobě a mezi příznaky patří především povadnutí listů kmínu po aplikaci, někdy také ve spojení s mírným pokroucením. Tyto příznaky však zpravidla rychle odeznívají, a to v závislosti na aplikační dávce a průběhu počasí po aplikaci, v horizontu 5 – 10 dnů. Přípravek LONTREL 300 při postemergentní aplikaci v prvním vegetačním roce kmínu, vykazuje v přímé závislosti na aplikační dávce fytotoxické poškození rostlin kmínu a výrazně snižuje výnos. Tato toxicita spočívá především v intenzivním pokroucení listů a celkové retardaci rostlin. Nebyl však statisticky prokázán vliv tohoto ošetření na úhyn

- 103 -

rostlin kmínu kořenného. U ostatních herbicidů nebylo zjištěno fytotoxické poškození rostlin kmínu. Dle platného „Seznamu registrovaných přípravků“ hrají zatím prakticky nezastupitelnou roli nejen v preemergentní ochraně herbicidy STOMP 330 E, resp. STOMP 400 SC. V případě souhlasného stanoviska Státní rostlinolékařské správy bude rozšířen sortiment možných preemergentně aplikovaných herbicidů do kmínu o AFALON 45 SC. U postemergentní aplikace jsou k dispozici mimo výše uvedené přípravky, také herbicidy s účinnou látkou fluroxypyr (STARANE 250 EC

a

TOMIGAN 250 EC) a TROPOTOX 40 SL. V případě kladného posouzení a souhlasu SRS bude i tento segment rozšířen o možnost používání herbicidu KERB 50 W. Paleta graminicidních přípravků, tj. přípravků určených k hubení jednoděložných plevelů, je prakticky zastoupena produkty všech hlavních producentů agrochemikálií, a to jak v dávkách proti jednoletým jednoděložným plevelům, tak také proti vytrvalým jednoděložným plevelům. Fenykl obecný lze dle platného „Seznamu registrovaných přípravků“ ošetřovat vůči dvouděložným plevelům pouze před vzejitím. K dispozici jsou předseťové herbicidy s účinnou látkou trifluralin (TREFLAN 480 EC a SYNFLORAN 48 EC) a nebo preemergentně aplikované herbicidy AFALON 45 SC a STOMP 400 SC. Z graminicidů je k dispozici pouze GALLANT SUPER v dávkách proti jednoletým i vytrvalým jednoděložným plevelům (MINÁŘ et al., 2006). Jak uvádí CHAUDHARY (2000), v Indii ošetřovali fenykl mimo jiné herbicidem s účinnou látkou pendimethalin v dávce 1,0 a 1,5 kg.ha-1. Tato ošetření proti plevelům průkazně zvýšila výšku rostlin a výnos biomasy proti bezplevelné kontrole. Zhodnocením dosažených výsledků této dizertační práce za roky 2002 a 2003, lze vyzvednout pozitivní výsledky preemergentního ošetření ve vztahu k výnosu nažek koriandru z jednotky plochy. Navýšení tohoto znaku se v obou hodnocených ročnících pohybovalo zhruba na úrovni trojnásobku ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Zjištěnou fytotoxicitu použitých herbicidů lze charakterizovat jako spíše zanedbatelnou, která navíc velmi rychle odeznívala a neměla další negativní vliv na růst a vývoj rostlin fenyklu. Z výsledků také vyplynulo, že preemergentně

provedené herbicidní zásahy, neměly ani v jednom

z vegetačních ročníků vliv na HTS a obsah silice v nažkách fenyklu. Koriandr setý pomalu vzchází a roste, důraz proto klademe na odplevelení pozemku před setím a během vzcházení (KOCOURKOVÁ et al., 2003). Tomuto účelu nejlépe vyhovují předseťové nebo preemergentně aplikované herbicidy. Z dosažených - 104 -

výsledků v rámci předkládané práce za uvedené roky 2002 a 2003, lze jednoznačně podtrhnout pozitivní výsledky preemergentního ošetření ve vztahu k výnosu nažek koriandru z jednotky plochy. Rozdíl ve výnosu nažek z jednotky plochy byl u preemergentně ošetřených variant více než trojnásobný, v porovnání s neošetřenou kontrolou. V případě zjištěné fytotoxicity použitých herbicidů se jednalo spíše o zanedbatelné příznaky, které navíc velmi rychle odeznívaly a neměly další negativní vliv na růst a vývoj rostlin koriandru. Z výsledků zároveň také plyne, že provedené herbicidní zásahy neměly ani v jednom z vegetačních ročníků vliv na HTS a obsah silice v nažkách koriandru. Dle WEISSE (2002) byly v USA zkoušeny následující účinné látky: fluchloralin, glyphosate, linuron, oxadiazon, promethryne, propanil, a propazine. V Kanadě je registrován herbicid LINURON pro postemergentní ošetření proti hořčici rolní, což dle účinné látky odpovídá zde registrovanému herbicidu AFALON 45 SC. Dle platného „Seznamu registrovaných přípravků“ je u herbicidního ošetření koriandru prakticky totožná situace jako v případě předešlého fenyklu, s tím rozdílem, že navíc došlo u předseťové aplikace k vypadnutí herbicidu SYNFLORAN 48 EC.

- 105 -

9 ZÁVĚR V letech 2001 – 2006 byly založeny pokusy s kmínem kořenným (Carum carvi L.), fenyklem obecným (Foeniculum vulgare subsp. vulgare MILL.) a koriandrem setým (Coriandrum sativum L.). Pokusy s kmínem - preemergentní aplikací herbicidních přípravků proběhly v letech 2001 – 2006 a v letech 2003 – 2006 pak také pokusy s postemergentní aplikací herbicidů. U fenyklu a koriandru byly v pokusech v letech 2002 – 2003 preemergentně aplikovány herbicidní přípravky. Byl sledován vliv herbicidního ošetření na fytotoxicitu (%), na výnos nažek (kg.ha-1), hmotnost tisíce semen (HTS v g) a obsah silice v semenech kmínu, fenyklu a koriandru (%). U kmínu byl na jaře užitkového roku sledován také počet přezimujících rostlin (ks.m-2) a síla kořenového krčku (mm). Pokusy probíhaly na stanovišti Šumperk, na pokusných pozemcích firmy AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Na základě dosažených výsledků z těchto pokusů je možno učinit následující závěry:

Pokusy s preemergentní aplikací herbicidů u kmínu Rok 2002 1. Nejvyšší výnos byl po aplikaci herbicidů: TOPOGARD 50 WP (dávka 2,5 kg.ha-1), AFALON 45 SC (dávka 2,0 l.ha-1) a STOMP 330 E (dávka 5,0 l.ha-1). 2. Počet rostlin po přezimování byl nejnižší u neošetřené kontroly. 3. Síla kořenového krčku byla nejnižší u varianty ESCORT (dávka 3,0 l.ha-1). 4. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

Rok 2003 1. Nejvyšší výnos byl opět u varianty TOPOGARD 50 WP (dávka 2,5 kg.ha-1) a AFALON 45 SC (dávka 2,0 l.ha-1). 2. Počet rostlin po přezimování byl nejnižší u neošetřené kontroly. 3. Síla kořenového krčku byla nejnižší u varianty ESCORT (dávka 3,0 l.ha-1). 4. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

- 106 -

Rok 2004 V roce 2004 byly do pokusu zařazeny herbicidy GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC a MERLIN 750 WG ve dvou dávkách a vzhledem k restrikci byl naposled hodnocen herbicid TOPOGARD 50 WP. 1. Nejvyšší výnos nažek byl u variant STOMP 330 E (dávka 5,0 l.ha-1), TOPOGARD 50 WP (dávka 2,5 kg.ha-1) a GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC (dávka 5,0 l.ha-1). 2. Nejvýraznější fytotoxicita byla u herbicidu MERLIN 750 WG v obou dávkách. 3. Také počet rostlin a síla kořenového krčku byly nejnižší u herbicidu MERLIN 750 WG. 4. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

Rok 2005 1. Nejvyšší výnos nažek byl u variant AFALON 45 SC (dávka 2,0 l.ha-1), STOMP 330 E (dávka 5,0 l.ha-1) a GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC (dávka 3,0 l.ha1

).

2. Výrazná fytotoxicita po aplikaci MERLIN 750 WG (dávky 0,08 a 0,13 kg.ha-1). 3. Nejnižší výnosy, počet rostlin a síla kořenového krčku byla u varianty MERLIN 750 WG (dávky 0,08 a 0,13 kg.ha-1). 4. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

Rok 2006 1. Velmi výrazná fytotoxicita byla u varianty GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC (dávka 5,0 l.ha-1). 2. Nejvyšší výnosy byly u variant AFALON 45 SC (dávka 2,0 l.ha-1), MERLIN 750 WG (dávka 0,08 kg.ha-1) a STOMP 330 E (dávka 5,0 l.ha-1). Nejnižší výnosy byly po aplikaci herbicidů GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC (dávka 3,0 l.ha-1)1 a MERLIN 750 WG (dávka 0,13 kg.ha-1). 3. U obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

Při preemergentní aplikaci byly nejlepší přípravky AFALON 45 SC, STOMP 330 E a TOPOGARD 50 WP. Herbicidy GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC a

- 107 -

MERLIN 750 WG je třeba dále prověřovat pro použití v kmínu. Herbicidní ochrana neovlivnila v pokusných letech obsah silice. Závěry z pokusů s postemergentní aplikací herbicidů v kmínu kořenném Rok 2004 1. Nejvyšší výnos nažek byl u variant STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1), KERB 50 W (dávka 3,0 a 6,0 kg.ha-1) a STARANE 250 EC (dávka 0,6 l.ha-1). 2. Výrazná fytotoxicita byla po aplikaci LONTREL 300 (dávka 0,6 l.ha-1). 3. Síla kořenového krčku byla nejmenší u varianty LONTREL 300 (dávka 0,6 l.ha-1). 4. Počet rostlin po přezimování, HTS a obsah silic se ve variantách neměnil.

Rok 2005 1. Nejvyšší výnos nažek byl u variant STARANE 250 EC (dávka 0,6 l.ha-1) a KERB 50 W (dávka 3,0 kg.ha-1). 2. Opakovaně výrazná fytotoxicita byla po aplikaci LONTREL 300 (dávka 0,6 l.ha-1). 3. Nejnižší výnos, síla kořenového krčku po přezimování a HTS byla u varianty LONTREL 300 (dávka 0,6 l.ha-1). 4. Počet rostlin po přezimování a obsah silic se ve variantách neměnil.

Rok 2006 1. Výnos nažek byl podobně jako ve sklizňovém roce 2005 nejvyšší u variant KERB 50 W (dávka 3,0 kg.ha-1) a STARANE 250 EC (dávka 0,6 l.ha-1). 2.

Nejvyšší úroveň fytotoxicity byla u variant LONTREL 300 (dávka 0,3 a 0,6 l.ha-1).

3. Nejnižší síla kořenového krčku po přezimování

byla u variant LONTREL

300 (dávka 0,3 a 0,6 l.ha-1). 4. Statisticky průkazný rozdíl v obsahu silice mezi variantou KERB 50 W (dávka 6,0 kg.ha-1) a LONTREL 300 (dávka 0,3 l.ha-1).

Nejlepší postemergentně aplikované přípravky ve vztahu k výnosu nažek byly: KERB 50 W, STARANE 250 EC a STOMP 330 E. Závažnější fytotoxické poškození rostlin kmínu bylo prokázáno především u variant LONTREL 300 ve vyšších dávkách. Nebyl zjištěn významný rozdíl v úhynu rostlin kmínu po aplikacích. Síla kořenového - 108 -

krčku byla ovlivněna fytotoxicitou. Použité

herbicidní přípravky ovlivnily HTS a

obsahu silice jen omezeně. Závěry z pokusů s preemergentní aplikací herbicidů ve fenyklu obecném Rok 2002 1. Nejvyšší výnos byl po aplikaci herbicidů: TOPOGARD 50 WP (dávka 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1) a AFALON 45 SC (dávka 1,5 l.ha-1). 2. U všech ošetřených variant byla zjištěna mírná úroveň fytototoxicity. 3. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

Rok 2003 1. Nejvyšší výnos byl opět u variant TOPOGARD 50 WP (dávka 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1) a AFALON 45 SC (dávka 1,5 l.ha-1). 2. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami. 3. U všech ošetřených variant byla zjištěna mírná úroveň fytototoxicity.

Byly zjištěny jednoznačně pozitivní výsledky preemergentního ošetření ve vztahu k výnosu nažek fenyklu, nejlepší byly tyto varianty: TOPOGARD 50 WP (dávka 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1) a AFALON 45 SC (dávka 1,5 l.ha-1). Fytotoxicita byla zanedbatelná. Herbicidní ošetření nemělo vliv na HTS a obsah silice v nažkách fenyklu.

Závěry z pokusů s preemergentní aplikací herbicidů v koriandru setém Rok 2002 1. Nejvyšší výnos byl po aplikaci herbicidů: TOPOGARD 50 WP (dávka 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1) a AFALON 45 SC (dávka 1,5 l.ha-1). 2. Velmi mírná úroveň fytototoxicity zjištěna u všech ošetřených variant. 3. U HTS a obsahu silice nebyly zjištěny rozdíly mezi variantami.

Rok 2003 1. Nejvyšší výnos byl opět u variant TOPOGARD 50 WP (dávka 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1) a GESAGARD 80 (dávka 1,0 kg.ha-1). 2. Velmi mírná úroveň fytototoxicity zjištěna u všech ošetřených variant. 3. HTS a obsah silice bez rozdílů mezi variantami. - 109 -

Preemergentní ošetření pozitivně ovlivnilo výnos nažek koriandru. Zjištěná fytotoxicita použitých herbicidů byla zanedbatelná. Herbicidní zásahy neměly vliv na HTS a obsah silice v nažkách koriandru.

Doporučení pro praxi Při pěstování kořeninových rostlin (kmín, fenykl, koriandr) je zcela nezbytná a v případě velkoplošného pěstování i ekonomicky opodstatněná herbicidní ochrana porostů. Nezastupitelnou roli mají v preemergentní ochraně herbicid STOMP 330 E, resp. STOMP 400 SC. Z výsledků pokusů s kmínem vyplynulo, že pozitivně působí preemergentní ošetření herbicidem AFALON 45 SC, který bude v rámci minoritních indikací navržen pro použití v porostech kmínu. U postemergentní aplikace jsou k dispozici mimo výše uvedené přípravky, také herbicidy s účinnou látkou fluroxypyr (STARANE 250 EC a TOMIGAN 250 EC) a TROPOTOX 40 SL. Paleta graminicidních přípravků je prakticky zastoupena produkty všech hlavních producentů agrochemikálií, a to jak v dávkách proti jednoletým jednoděložným plevelům, tak také proti vytrvalým jednoděložným. Fenykl obecný lze dle platného Seznamu registrovaných přípravků ošetřovat vůči dvouděložným plevelům pouze před vzejitím. K dispozici jsou předseťové herbicidy s účinnou látkou trifluralin (TREFLAN 480 EC a SYNFLORAN 48 EC) a nebo preemergentně aplikované herbicidy AFALON 45 SC a STOMP 400 SC. Z graminicidů je k dispozici pouze GALLANT SUPER v dávkách proti jednoletým i vytrvalým jednoděložným plevelům. Prakticky totožná situace je u herbicidního ošetření koriandru, kde došlo pouze u předseťové aplikace k vypadnutí herbicidu SYNFLORAN 48 EC.

Návrhy na registraci herbicidů v rámci minoritních indikací Na základě dosažených výsledků dizertační práce a projeveném souhlasném stanovisku držitelů licence jednotlivých herbicidních přípravků, byl dle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči v platném znění, podán Státní rostlinolékařské zprávě „Návrh na povolení rozšířeného použití přípravku na ochranu rostlin“ u dvou herbicidů. Rozšíření registrace v rámci minoritních indikací se bude týkat porostů kmínu kořenného a byl navržen jeden herbicid pro preemergentní ošetření a jeden - 110 -

herbicid pro postemergentní ošetření v prvním vegetačním roce kmínu. Konkrétně se jedná o herbicid AFALON 45 SC, v navrhované aplikační dávce 2,0 l.ha-1. V případě postemergentního ošetření byl navržen přípravek KERB 50 W, v uvažované dávce 3,0 kg.ha-1. U obou uvedených herbicidů byla společným jmenovatelem především vysoká míra selektivity vůči rostlinám kmínu kořennému. Mimo tuto skutečnost přípravek AFALON 45 SC v navrhované aplikační dávce vykazoval velmi dobrou až výbornou herbicidní účinnost vůči plevelné složce na stanovišti a ve všech sledovaných letech patřil z hlediska výnosu nažek z jednotky plochy k nejlepším z preemergentně herbicidně ošetřených variant. Herbicid KERB 50 W mimo výše uvedené výborné selektivity vůči rostlinám kmínu, prokazoval také velmi dobrou účinnost vůči citlivým dvouděložným plevelům a podobně jako AFALON 45 SC se řadil k nejlepším, tentokrát postemergentně ošetřeným variantám.

- 111 -

10 SUMMARY The experiments with caraway (Carum carvi L.), fennel (Foeniculum vulgare subsp. vulgare MILL.) and coriander (Coriandrum sativum L.) were established in 2001 – 2006. Caraway trials – preemergent treatment of the herbicides, were realized in 2001 – 2006 and in 2003 – 2006 also with postemergent treatment. The herbicides were applied preemergently in 2002 – 2003 in fennel and coriander growths. The influence of herbicidal treatment on the phytotoxicity (%), on the yield of the achenes (kg.ha-1), on the weight of thousand seeds (g) and on the essential oil content of the caraway, fennel and coriander seeds (%) was observed. At caraway, we also observed the number of winter over plants (pc.m-2) and width of root neck (mm) in spring of second year. The field experiments were established on Šumperk site, on experimental fields of AGRITEC, research, breeding and services, Ltd. AFALON 45 SC, STOMP 330 E and TOPOGARD 50 WP were found as the best preemergent preparations for caraway. The herbicides GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC and MERLIN 750 WG need to be more screened for using for caraway. The treatments did not influence the essential oil content. The best postemergent preparations in relation to the yield of the achenes were: KERB 50 W, STARANE 250 EC a STOMP 330 E. Serious phytotoxic damage of caraway plants were found at the variants of LONTREL 300 in higher doses. There was no significant difference in plant mortality after the applications. Neck width was influenced by the phytotoxicity. The herbicides had a small-scale effect on the thousands seeds weight and the essential oil content. Positive results of the preemergent treatment in relation to the achenes yield at fennel were determined at following variants: TOPOGARD 50 WP (dose 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dose 4,0 l.ha-1) a AFALON 45 SC (dose 1,5 l.ha-1). The phytotoxicity was negligible. The treatment by these herbicides did not influence the thousand seeds weight and the essential oil content of fennel. Preemergent treatment had a positive effect on the achenes yield of coriander. The phytotoxicity was negligible. The treatment by these herbicides did not influence the thousand seeds weight and the essential oil content of coriander.

- 112 -

With respect to the profitability of the large scale production of spice plants (caraway, fennel and coriander), the control of the growths by the herbicides is wellfounded. On the base of this doctoral thesis results and the Agreement of licenses for individual herbicides, the suggestion according to the Act No. 326/2004 Sb., about pest control management, it was given the Application at the State Phytosanitary Administration. The “Proposal for extended licence of the preparation using” at two herbicides was applied. AFALON 45 SC is suggested in application dose 2,0 l.ha-1. For postemergent treatment we suggested KERB 50 W in dose 3,0 kg.ha-1.

- 113 -

11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANONYM 1, 1996: Metodická příručka pro ochranu rostlin. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně, Díl II., Brno.

ANONYM 2, 1997: Metodika ke stanovení fytotoxicity přípravků. Státní rostlinolékařská správa, Brno, 11 s. Pramen: [EPPO č. 135/1988]

ANONYM 3, 1997: Metodika k zakládání pokusů a k analýze výsledků. Státní rostlinolékařská správa, Brno, 30 s. Pramen: [EPPO č. 152/1990]

ANONYM 4, 1998: Practical Information for Alberta´s Agriculture Industry, Weed Control, Caraway & Coriander, AGRI-FACTS

ANONYM 5, 2006: Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. 24. úplné vydání Společného katalogu zemědělských rostlin k 21. 3. 2006 včetně dodatku č. 2 platnému k 21. 4. 2006 a dodatku č. 3 platnému k 22. 6. 2006. [on-line]. [cit. 2006-11-20]. Dostupné z: http://www.ukzuz.cz/index_ooz.php?id=akatalog.

ANONYM 6, 2006: Registr přípravků na ochranu rostlin. Státní rostlinolékařská správa, Brno. Registr přípravků na ochranu rostlin platný k 13. 7. 2006. [online]. [cit. 2006-1013]. Dostupné z: http://www.srs.cz/

ANONYM 7, 2006: ESCORT. Agromanuál - profesionální informace pro agronomy. [online]. [cit. 2006-03-22]. Dostupné z: http://www.agromanual.cz

ANONYM 8, 2006: GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC. Agromanuál - profesionální informace

pro

agronomy.

[online].

[cit.

2006-03-22].

Dostupné

z:

http://www.agromanual.cz

ANONYM 9, 2006: MERLIN 750 WG. Agromanuál - profesionální informace pro agronomy. [online]. [cit. 2006-03-22]. Dostupné z: http://www.agromanual.cz

- 114 -

ANGELINI L.G., MOSCHENI E., COLONNA G., BELLONI P., BONARI E., 1997: Variation in agronomic characteristic and seed oil composition of new oilseed crops in central Italy. Industrial Crops and Products, 6: s. 313-323. ISSN: 0926-6690.

BAUER K., GARBE D., SURBURG H., 1997: Common Fragrance and Flavor Materials. Wiley-VCH Verlag GmbH, Weinheim. ISBN: 3-527-288503.

BERNÁTH J., NÉMETH É., PETHEO F., MIHALIK E., KÁLMÁN K., FRANKE R., 1999: Regularities of the essential oil accumulation in developing fruits of fennel (Foeniculum vulgare Mill.) and its histological background. Journal of Essential Oil Research, 11 (4): s. 431-438. ISSN: 1041-2905.

BOKOR P., 2004: Výskyt škodlivých činiteľov na vybraných druhoch liečivých rastlín a možnosti ochrany proti nim. In: Zborník z odborného seminára s medzinárodnou účasťou „Ekonomika a manažment pestovania a spracovania liečivých, aromatických a koreninových rastlín“. Nitra 2. – 3. 12. 2004. s. 72-77. ISBN: 80-7139-107-7.

BRANŽOVSKÝ I., BUCHTOVÁ I., PŘIBYLOVÁ Z., 2007: Situační a výhledová zpráva. Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Ministerstvo zemědělství ČR. Praha: s. 1-50. ISBN: 978-80-7084-605-6. BRUNETON J., 1999: Pharmacognosy, Phytochemistry, Medicinal Plants. 2nd edition. Intercept Ltd, Andover. ISBN: 1-898298-63-7.

ČESKÝ

LÉKOPIS,

2005, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Grada Publishing, 2006,

ISBN: 80-247-1532-5.

DEHE M., FROSCH M., GROHS B.M., KRUSCHE M., REICHARDT I., 2003: Investigations on the control of acute umbellifer diseases of fennel using pesticides. Zeitschrift für Arznei- & Gewürzpflanzen, 8 (2): s. 79-82. ISSN: 1431-9292.

DOSTÁL J., 1989: Nová květena ČSSR I. Academia, Praha. ISBN: 80-200-0095-X.

- 115 -

DRAŠNAROVÁ Z., BUCHTOVÁ I., 2004: Situační a výhledová zpráva. Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Ministerstvo zemědělství ČR. Praha: s. 1-48. ISBN: 80-7084317-9.

FIŠER F., 1996: Ochrana porostu kmínu proti plevelům. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR. Sborník referátů MZLU, 35: s. 22-25.

FRANKE W., 1981: Nutzpflanzenkunde. Georg Thieme Verlag, Stuttgart, New York. ISBN: 3-13-530406-X.

GROMOVÁ Z., 1993: Pestovanie špeciálnych plodín. Skripta. VŠP, Nitra. ISBN: 807137-115-7.

HABÁN M., ČERNÁ K., DANČÁK I., 2001: Koreninové rastliny. ÚVTIP, Nitra. ISBN: 8088946-09-3.

HÁJEK K., 1996: Šlechtění kmínu a předpoklad dalšího vývoje. Sborník ze semináře Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, MZLU Brno, s. 18-20.

HEJNÝ S., 1988: Květena ČSR. Sv. 1. Academia, Praha.

HORNOK L., 1986: Effect of environmental factors on growth, yield and on the active principles of some spice plants. Acta Horticulturae, 188: s. 169 – 176. ISSN: 06577572.

HRON F., KOHOUT V., 1988: Plevele polí a zahrad, České Budějovice.

CHANNABASAVANNA A.S., 2002: Standardization and economic analysis of fertilizer levels for coriander (Coriandrum sativum L.). Journal of Maharashtra Agricultural Universities, 27 (2): s. 160 – 162. ISSN: 0378-2395.

CHAUDHARY G.R., 2000: Weed population dynamics and fennel (Foeniculum vulgare) growth as influenced by integrated weed management. Indian Journal of Agronomy, 45 (2): s. 421 – 428. ISSN: 0537-197X. - 116 -

JUDD W., SUNDERLAND S., 1999: Plant Systematics, a Phylogenetics Approach. Sinaer Associates, Inc. ISBN: 0-87893-404-9.

KADLEC T., 1996: Odrůdová skladba kmínu kořenného. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, Sborník referátů MZLU, 35, s. 15 - 17.

KALÁB R., 1988: Reakce fenyklu obecného na zvýšené hnojení fosforem. Diplomová práce. VŠZ Brno.

KAMENÍK J., 1996: Kmín kořenný v současné rostlinné produkci. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, Sborník referátů MZLU, 1996, 35, s. 8 - 10.

KAMENÍK J., 2001: Základy agrotechniky kmínu. Tématická příloha kmín, Úroda, Praha Strategie s.r.o., 8, 3, s. 3 - 4.

KAMENÍK J., 2006: Ústní sdělení.

KLIMUS K., 1984: Fenykl obecný – Foeniculum vulgare Mill. Pěstování léčivých a aromatických rostlin v podmínkách zemědělské velkovýroby. Dům techniky ČSVTS České Budějovice.

KOCOURKOVÁ B., 1996: Biologie a agrotechnika kmínu kořenného. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, Sborník referátů MZLU, 1996, 35 : s. 11 – 14.

KOCOURKOVÁ B., 2002: Stav pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v České republice. In: Sborník příspěvků z II. Semináře pro pěstitele léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Pohořelice, 13. 2. 2002. s. 9-12. ISBN: 80-7157596-8.

KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., SEDLÁKOVÁ J., 2002: Influence of growth regulators on quality of coriander (Coriandrum sativum L.) and fennel (Foeniculum vulgare Mill.). In: Book of abstracts from 2nd Conference on Medicinal and Aromatic Plants of Southeast European Countries. Chalikidiki, Greece, 29. 9. – 3. 10. 2002. 160 s.

- 117 -

KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., ŠMIROUS P., 2002: Aktuální otázky pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v České republice. In: Zborník z odborného seminára s medzinárodnou účasťou „Aktuálne aspekty pestovania a spracovania liečivých, aromatických a koreninových rastlín“. Agroinštitút Nitra, Slovenská republika, 26. 11. 2002. s. 15-18. ISBN: 80-7157-606-9.

KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., KRÁLÍK J., 2003: Koriandr setý. Farmář, 11: 20-21. ISSN: 1210-9789.

KOCOURKOVÁ B., 2006: Ústní sdělení.

KOHOUT V., 1988: Diagnostika plevelů, Institut výchovy a vzdělávání MZVž ČSR, Praha. České Budějovice. 1. vydání, 168 s.

KREJČÍ J., 1996: Ochrana kmínu proti plevelům. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, Sborník referátů MZLU, 35 : s. 25 – 28.

KŘIKAVA, J., 1993: Speciální rostliny – pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin. Skriptum VŠZ Brno, 1993. 133 s., ISBN 80-7157-084-2.

KUSTERER A., TAUBENRAUCH K., GABLER J., KUHN T., 2002: Diseases of caraway (Carum carvi L.), fennel (Foeniculum vulgare Mill.) and dill (Anethum graveolens L.) at the location Aschersleben. Zeitschrift für Arznei- & Gewürzpflanzen, 7 (3): s. 387391. ISSN: 1431-9292.

MANSFELD R. a kol., 2001: Mansfeld’s Encyclopedia of Agricultural and Horticultural Crops. Edited by P. Hanelt. Heidelberg, Springer – Verlag. [online]. [cit. 2006-11-25]. Dostupné z: http://mansfeld_ipk-gatersleben.de/mansfeld/taxonomy/botnamliste.afp.

MATHIOLI P. O., 1998: Herbář neboli Bylinář. Dobra & Fontána Olomouc 1998, fotoreprint 1931, 447 s., ISBN: 80-86179-13-3.

- 118 -

MELZIG M.F., MOLLER I., JARRY H., 2003: New investigations on the in-vitropharmacological effect of essential oils on fruits of Apiaceae. Zeitschrift für Phytotherapie, 24 (3): s. 112-116. ISSN: 0722-348X.

MIKULKA J. a kol., 1999: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad, ISBN 80-902413-2-8 MINÁŘ a kol., 2006: Přehled registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2006. SRS Brno. ISBN: 80-02-01786-2.

MINAŘÍK J., 2006: Monitorování produkce, vývozu a dovozu. XI. jarní seminář pro pěstitele kmínu, Maleč, 22.2.2006.

NÉMETH E., 1998: Caraway. Harwood Academic Publishers, The Netherlands. ISBN: 90-5702-395-4.

ODSTRČILOVÁ L., ONDŘEJ M., 1999: Ochrana porostů kmínu proti nejzávažnějším houbovým patogenům. Sborník referátů pro pěstitele kmínu, Brno, MZLU, 1999, 49: s. 22-26.

ODSTRČILOVÁ L., ONDŘEJ M., 2002: Monitoring

výskytu a determinace chorob,

posouzení ekonomické závažnosti jednotlivých chorob a možností efektivní chemické ochrany. Sborník referátů z II. semináře pro pěstitele LAKR, Pohořelice 13.2.2002: s. 65-71.

ODSTRČILOVÁ L., ONDŘEJ M., KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G. 2002: Monitoring of incidence and determination of fungi on caraway, fennel, coriander and anise, consideration of disease importance and possibility of chemical protection. 6th Conf. EFPP, Prague. Plant Protect. Sci., 38 (Special Issue 2): s. 345-348.

ODSTRČILOVÁ L., KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., KRÁLÍK J. 2004: Changes of mycoflora occurrence on coriander and fennel seeds induced by preharvest agrochemicals application. VIIth International Congress „Actual problems of creation of new medicinal preparations of natural origin“ PHYTOPHARM 2004, Mikkeli, Finland, 21 – 23. June 2004.

- 119 -

ONDŘEJ M., 1996: Choroby kmínu. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, Sborník referátů MZLU, 1996, 35 : s. 28-30.

ONDŘEJ M., ODSTRČILOVÁ L., 2001: Choroby fenyklu – výskyt a škodlivost v ČR. Rostlinolékař, No. 6, s. 13-14.

ONDŘEJ M., 2003: Závěrečná zpráva k úkolu NAZV č. EP 7043. AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o., Šumperk.

ÖZBEK H., UGRAS S., DULGER H., BAYRAM I., TUNCER I., OZTÜRK G., OZTÜRK A., 2003: Hepatoprotective effect of Foeniculum vulgare essential oil. Fitoterapia, 74 (3): s. 317-319. ISSN: 0367-326X.

PADULOSI S., LEAMAN D., QUEK P., 2002: Challenges and opportunities in enhancing the conservation and use of medicinal and aromatic plants. Journal of Herbs, Spices & Medicinal Plants, 9 (4): s. 243-245. ISSN: 1049-6475.

PANK F., MARLOW H., EICHHOLZ E., ENNET D., ZYGMUNT B., 2002: Chemische Unkrautbekampfung in Arzneipflanzenkulturen. 6. Mitteilung. Kummel (Carum carvi L.). Pharmazie. 39 (12), s. 838 – 842

PINZARU G., 1983: Chemical control of weeds in caraway (Carum carvi L.) and clary (Salvia sclarea). Cercetari-Agronomice-in-Moldova., 2: 62, s. 81 – 83

PRICE S., PRICE L., 1995: Aromatherapy for Health Professionals. Churchill Livingstone, London. ISBN: 0-443-04975-0.

RAMADAN M.F., MÖRSEL J.T., 2002: Oil composition of coriander (Coriandrum sativum L.) fruit-seeds. European Food Research Technology, s. 204-209. ISSN: 1438-2377.

REDDY K., ROLSTON M.P., 1999: Coriander (Coriandrum sativum L.) seed production: nitrogen, row spacing, sowing date and time of sowing. Journal of Applied Seed Production, 17: s. 49-53. ISSN: 8755-8750.

- 120 -

RUUTTUNEN P., 2005: Evaluation of herbicides in caraway, MTT Agrifood Research Finland, Trial Report 2005.

RŮŽIČKA J., 2003: Proč minoritní aplikace. Zemědělec, 2003, No. 12, s. 27.

RŮŽIČKA J., 2005: Minoritní použití a pesticidy. Rostlinolékař, 2005, No. 2, s. 32 – 33.

RŮŽIČKA J., SPÁČIL D., 2006: Minoritní použití. Rostlinolékař, 2006, No. 4, s. 23 – 24.

SEDLÁKOVÁ J., KOCOURKOVÁ B., KUBÁŇ V., 2001: Determination of essential oil content and composition in caraway (Carum carvi L.). Czech Journal of Food Sciences, 19 (1): s. 31-36. ISSN: 1212-1800.

SEIDENGLANZ M., 2006: Škůdci kmínu. Rostlinolékař, 2006, No. 5, s. 12 – 13.

ŠMIROUS P., VACULÍK A., 2001: Ochrana kmínu proti plevelům. Tématická příloha kmín, Úroda, Praha Strategie s.r.o., 8, 3 , s. 4-6.

ŠPALDON E. a kol., 1986: Rostlinná výroba. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 675-683.

ŠROLLER, J. a kol., 1997: Speciální fytotechnika - rostlinná výroba. 1. vydání, Praha: ČZU, 1997. s. 205, ISBN 80-86119-04-1.

STÁVKOVÁ J., DUFEK J., 2000: Biometrika. Skripta. Ediční středisko, MZLU v Brně. ISBN: 80-7157-486-4.

STEINEGGER E., 1992: Pharmakognosie. 5. vyd. Springer-Verlag. ISBN: 3-540-55649-4.

TISSERAND R., BALACS T., 1995: Essential Oil Safety. A Guide for Health Care Professionals. Churchill Livingstone, UK. ISBN: 0-443-05260-3.

- 121 -

TIWARI R.S., ANKUR A., SENGAR S.C., 2002: Effect of intercropping on yield and economics of fennel (Foeniculum vulgare Mill.). Crop Research, 23 (2): s. 369-374. ISSN: 0970-4884.

TOMKO J. a kol., 1999: Farmakognózia. Osveta, Martin. ISBN: 80-8063-014-3.

TOMLIN C. D. S., 2003: The Pesticide Manual. Thirteenth Edition. British Crop Protection Council. Hampshire, United Kingdom: 1344 s.

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE, Official Journal of the European Union. [online]. [cit. 2006-11-25]. Dostupné z: http://europa.eu.int/eur-lex/lex/JOIndex.do

VACULÍK A., 2004: Možnost jarní aplikace Atoniku v porostech kmínu kořenného. AGRO, 2004, No. 3, s. 66 – 67

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Ročník 2004, částka 2, srpen 2004 Seznam minoritních

indikací.

[online].

[cit.

2006-11-25].

Dostupné

z:

http://www.szpi.gov.cz/cze/legislativa

VOBŮRKOVÁ V., 1983: Posouzení vhodnosti odrůd fenyklu obecného (Foeniculum vulgare MILL.) pro velkovýrobní pěstování. Diplomová práce. VŠZ Brno.

VRZALOVÁ, J., PROCHÁZKA, F., 1988: Systém pěstování kmínu. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, Praha, MZe Praha, 1988.

VYHLÁŠKA Č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici. [online]. [cit. 2006-11-25]. Dostupné z: www.szpi.gov.cz/cze/legislativa

VYHLÁŠKA Č. 91/2002 Sb., o prostředcích na ochranu rostlin. [online]. [cit. 2006-1125]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/cze/legislativa

WEISS E. A., 2002: Spice Crops. CABI Publishing. ISBN: 0-85199-605-1. - 122 -

WREN R. C., 1982: Potter’s New Cyclopaedia of Botanical Drugs and Preparations. Potter & Clarke Ltd., London. ISBN: 0-85032-009-7.

ZÁKON Č. 316/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [online]. [cit. 2006-11-25]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/cze/legislativa ZÁKON

Č.

souvisejících

326/2004 Sb. Zákon o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů.

[online].

[cit.

2006-11-25].

Dostupné

z:

http://www.szpi.gov.cz/cze/legislativa

ZEHNÁLEK P., HOLUBÁŘ J., MEZLÍK T., 2007: Seznam doporučených odrůd řepky olejky 2007. Přehled odrůd hořčice bílé, hořčice sareptské, máku setého, lnu olejného, sóji luštinaté a kmínu kořeného. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno. ISBN 80-86548-28-7:120

ZIMOLKA, J. a kol., 2000: Speciální produkce rostlinná – rostlinná výroba pro PEF MZLU v Brně (Polní a zahradní plodiny, základy pícninářství). MZLU, 1. vydání, Brno, MZLU v Brně 2000, s. 245, ISBN 80-7157-451-1

- 123 -

12 PŘÍLOHY 12.1 Seznam použitých zkratek a symbolů aj. C cca. cm ČHMÚ ČL ČR ČSN ISO EK EPPO et al. EU g ha HTS in ISBN ISO ISSN kg l LAKR lat. LSD m m2 mm m n. m. MZLU např. Sb. sp. (ssp.) SRN SRS ŠS subsp. t USD o

a jiné stupeň Celsia cirka (přibližně) centimetr Český hydrometeorologický ústav Český lékopis Česká republika Česká (československá) státní norma a ISO norma Evropská komise the European and Mediterranean Plant Protection Organization et aliaria (lat.), a jiní Evropská unie, the European Union gram hektar hmotnost tisíce semen v (lat.) International Standard Book Number International Standards Organisation (Mezinárodní organizace pro standardizaci) International Standard Serial Number kilogram (SI jednotka) litr (vedlejší jednotka) léčivé, aromatické a kořeninové rostliny latinsky (ý) Least Significant Difference metr (SI jednotka) metr čtverečný milimetr metrů nad mořem, nadmořská výška Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně například sbírky (zákonů) specimen (druh) Spolková republika Německo Státní rostlinolékařská zpráva šlechtitelská stanice subspecie (poddruh, taxonomická jednotka) tuna (vedlejší jednotka) americký dolar - 124 -

12.2 Tabulková příloha Tabulka č. 31: Herbicidy registrované v ČR do porostů kmínu kořenného HERBICID (účinná látka)

Dávka (koncentrace

Doba aplikace

Aplikační poznámky

v %) DVOUDĚLOŽNÉ JEDNOLETÉ PLEVELE

AFALON 45 SC (Linuron)

1,5 - 2,5 l.ha-1

postemergentně

aplikace od 13 BBCH

4,0 - 5,0 l.ha

preemergentně, časně postemergentně

3,3 - 4,1 l.ha-1

preemergentně, časně postemergentně

možné použití i do podsevu kmínu v obilninách, luskovinách a kukuřici možné použití i do podsevu

STOMP 330 E -1

(Pendimethalin) STOMP 400 SC (Pendimethalin)

kmínu v obilninách, luskovinách a kukuřici

DVOUDĚLOŽNÉ PLEVELE STARANE 250 EC (Fluroxypyr)

-1

postemergentně

-1

postemergentně

0,5 - 0,6 l.ha

TOMIGAN 250 EC (Fluroxypyr)

0,5 - 0,6 l.ha

zvláště při výskytu svízele přítuly, je možné aplikovat dělenou dávku 2 x 0,3 l (od 14 BBCH) zvláště při výskytu svízele přítuly, je možné aplikovat dělenou dávku 2 x 0,3 l (od 14 BBCH) zvláště při výskytu pcháče

TROPOTOX 40 SL (MCPB)

osetu, aplikaci provádět 3,0 l.ha-1

postemergentně

maximálně do počátku kvetení, neošetřovat při teplotách vyšších než 25 oC

JEDNODĚLOŽNÉ JEDNOLETÉ PLEVELE AGIL 100 EC (Propaquizafop)

-1

0,5 - 0,8 l.ha

postemergentně

0,5 - 0,75 l.ha-1

postemergentně

GALLANT SUPER (Haloxyfop-P-

když mají plevelné trávy vytvořeny min. 2 listy, neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty když mají plevelné trávy vytvořeny min. 2 listy, neaplikovat ve fázi tvorby

- 125 -

methyl)

lodyhy s poupaty když mají plevelné trávy

PANTERA 40 EC (Quizalofop- 1,0 - 1,5 l.ha-1

postemergentně

P-tefuryl)

neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty když mají plevelné trávy

TARGA SUPER (Qiuzalofop-P-

vytvořeny min. 2 listy,

1,0 - 1,5 l.ha-1

postemergentně

ethyl)

vytvořeny min. 2 listy, neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty

JEDNODĚLOŽNÉ VÍCELETÉ PLEVELE, PÝR PLAZIVÝ AGIL 100 EC (Propaquizafop) GALLANT SUPER (Haloxyfop-P-

-1

1,2 - 1,5 l.ha

postemergentně

1,0 - 1,25 l.ha-1

postemergentně

methyl)

(Quizalofop-P-

vytvořeny min. 2 listy, neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty když mají plevelné trávy

PANTERA 40 EC

když mají plevelné trávy vytvořeny min. 2 listy, neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty když mají plevelné trávy

2,25 - 2,5 l.ha-1

postemergentně

vytvořeny min. 2 listy, neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty

tefuryl)

když mají plevelné trávy TARGA SUPER (Qiuzalofop-P-

vytvořeny min. 2 listy, -1

2,0 l.ha

postemergentně

neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty, jarní aplikace

ethyl)

ve 2. roce kultury když mají plevelné trávy vytvořeny min. 2 listy,

TARGA SUPER (Qiuzalofop-P-

2,0 - 2,5 l.ha-1

postemergentně

ethyl)

neaplikovat ve fázi tvorby lodyhy s poupaty, letní aplikace v 1. roce kultury, po sklizni krycí plodiny (bob)

- 126 -

Tabulka č. 32: Přípravky registrované v ČR proti hnědé skvrnitosti v kmínu kořenném PŘÍPRAVEK

Způsob

Dávka

Ochranná

Aplikační

(účinná látka)

účinku

(koncentrace v %)

lhůta

poznámky

kontaktní

3,5 – 4,0 kg.ha-1

7

kontaktní

3,5 – 4,0 kg.ha-1

7

kontaktní

3,5 – 4,0 kg.ha-1

7

kontaktní

3,5 – 4,0 kg.ha-1

7

kontaktní

3,0 l.ha-1

-

CUPROCAFFARO (Oxichlorid mědi) FUNGURAN-OH 50 WP (Hydroxid měďnatý) CHAMPION 50 WP (Hydroxid

na počátku květu

měďnatý) KUPRIKOL 50 (Oxichlorid mědi) ROVRAL FLO (Iprodione)

na počátku květní osy, 61 BBCH 1. ošetření

TOPSIN M 75 WP (Thiophanate-

počátkem tvorby systemický

0,8 kg.ha-1

methyl)

-

květní osy, 2. ošetření před květem

Tabulka č. 33: Přípravky registrované proti vlnovníku kmínovému na kmínu kořenném PŘÍPRAVEK (účinná látka)

Dávka Způsob účinku

(koncentrace


v %) 1. v roce založení po sklizni

dotykový a požerový SANMITE 20 WP

nervový jed;

(Pyridaben)

nesystémový; proniká

okolních kmínů (červenec, 0,375 kg.ha-1 srpen) 2. ve druhém roce na jaře po obnovení vegetace

do pletiv

(duben)

- 127 -

Tabulka č. 34: Přípravky registrované proti plochušce kmínové na kmínu kořenném PŘÍPRAVEK (účinná látka)

ACTELLIC 50 EC (Pirimiphos– methyl)


(koncentrace


v %) dotykový požerový a dýchací nervový jed; nesystémový; rychle

po zaznamenání prvního 1,5 l.ha-1

výskytu housenek výhradně před květem

proniká do pletiv;

po zaznamenání prvního výskytu housenek; před

BIOBIT XL (B.thuringiensis

biologický přípravek

1,5 l.ha-1

květem či po začátku květu, v době výskytu 1. instaru

ssp. kurstaki)

housenek po zaznamenání prvního

BIOBIT WP (B.thuringiensis


1 kg.ha-1

ssp. kurstaki)

DECIS EW 50 (Deltamethrin)

DECIS 15 EW (Deltamethrin)

DECIS FLOW 2,5 (Deltamethrin)

DECIS MEGA (Deltamethrin)

výskytu housenek; před květem či po začátku květu, na housenky po zaznamenání prvního

dotykový a požerový nervový jed;

0,1 l.ha-1

nesystémový

dotykový a požerový nervový jed; nesystémový

po zaznamenání prvního 0,3 - 0,5 -1

l.ha

výskytu housenek; před květem či po začátku květu, semenářské porosty po zaznamenání prvního

0,2 l.ha-1

nesystémový



květem či po začátku květu, semenářské porosty


výskytu housenek; před

0,1 l.ha-1

nesystémový

výskytu housenek; před květem či po začátku květu, semenářské porosty

- 128 -

KARATE ZEON 5 CS (Lambdacyhalothrin) SUMITHION SUPER (Fenitrothion)

ZOLONE 35 EC (Phosalone)

dotykový a požerový nervový jed; nesystémový;dráždí

po zaznamenání prvního -1

0,2 l.ha

květem či po začátku květu

hmyz k pohybu dotykový a požerový nervový jed; nesystémový; proniká

po zaznamenání prvního 1 l.ha-1


do pletiv dotykový a požerový nervový jed;



výskytu housenek; před květem či po začátku květu

nesystémový

Tabulka č. 35: Přípravky registrované v ČR proti obaleči na kmínu kořenném PŘÍPRAVEK (účinná látka)

ACTELLIC 50 EC (Pirimiphos– methyl)


(koncentrace


v %) dotykový požerový a dýchací nervový jed; nesystémový; rychle



proniká do pletiv;

po zaznamenání prvního výskytu housenek; před

BIOBIT XL (B.thuringiensis


1,5 l.ha-1

květem či po začátku květu, v době výskytu 1. instaru

ssp. kurstaki)

housenek po zaznamenání prvního

BIOBIT WP (B.thuringiensis


1 kg.ha-1

ssp. kurstaki)

DECIS EW 50 (Deltamethrin)

výskytu housenek; před květem či po začátku květu, na housenky po zaznamenání prvního


0,1 l.ha-1

nesystémový


- 129 -




KARATE ZEON 5 CS (Lambdacyhalothrin) SUMITHION SUPER (Fenitrothion)

ZOLONE 35 EC (Phosalone)


po zaznamenání prvního 0,3 - 0,5 l.ha-


1

květem či po začátku květu,

nesystémový

semenářské porosty po zaznamenání prvního

dotykový a požerový 0,2 l.ha-1

nervový jed; nesystémový





dotykový a požerový nervový jed; nesystémový;dráždí


květem či po začátku květu

hmyz k pohybu dotykový a požerový nervový jed; nesystémový; proniká


po zaznamenání prvního 1 l.ha-1


do pletiv dotykový a požerový nervový jed;


výskytu housenek; před květem či po začátku květu

nesystémový

Tabulka č. 36: Herbicidy registrované v ČR do porostů fenyklu obecného HERBICID (účinná látka)

Dávka (koncentrace v

Doba aplikace


%) DVOUDĚLOŽNÉ JEDNOLETÉ PLEVELE preemergentně,


1,25 - 2,0 l.ha-1

STOMP 400 SC

2,5 - 4,0 l.ha-1

časně postemergentně preemergentně

- 130 -

po výsevu do 2 dnů, od 13 BBCH semenářský porost koření,

(Pendimethalin)

před vzejitím

max. 1x za vegetaci, 300 – 500 l vody

SYNFLORAN 48 1,5 - 2,0 l.ha-1

EC (Trifluralin) TREFLAN 48 EC (Trifluralin)

1,5 - 2,5 l.ha-1

před setím se zapravením

plevele dvouděložné, plevele lipnicovité

před setím se

plevele dvouděložné, plevele

zapravením

lipnicovité

JEDNODĚLOŽNÉ PLEVELE GALLANT SUPER (Haloxyfop-P-

0,5 - 1,25 l.ha-1

postemergentně, semenářský porost, max. 1x první pravé listy za vegetaci, 200 – 400 l vody plevelných trav

methyl)

Tabulka č. 37: Přípravky registrované v ČR proti chorobám fenyklu obecného PŘÍPRAVEK

Způsob

(účinná látka)

účinku

Dávka

Ochranná

(koncentrace v

lhůta

%)

kontaktní

2 - 2,5 kg.ha-1

21

kontaktní

2 - 2,5 kg.ha-1

21

kontaktní

2 - 2,5 kg.ha-1

21

(Mancozeb) DITHANE M 45 (Mancozeb) NOVOZIR MN 80 (Mancozeb) RUBIGAN 12 EC (Fenarimol)

lokálně systemický

poznámky/Škodlivý činitel

DITHANE DG NEOTEC

Aplikační

0,03 %

-

hnědá skvrnitost fenyklu hnědá skvrnitost fenyklu hnědá skvrnitost fenyklu při rozkvětu vedlejších okolíků, hnědá skvrnitost fenyklu

Tabulka č. 38: Přípravky registrované v ČR proti škůdcům fenyklu obecného PŘÍPRAVEK (účinná látka)

Způsob účinku

ACTELLIC 50 EC

dotykový požerový a

(Pirimiphos–methyl)

dýchací nervový jed;

Dávka

Aplikační

(koncentrace

poznámky/Škodlivý

v %)

činitel

1,0 - 1,5 l.ha-1

klopušky

- 131 -

nesystémový; rychle proniká do pletiv; Biobit XL (B.thuringiensis ssp.

semenné porosty; v -1


době výskytu 1. instaru

1,5 l.ha

kurstaki)

housenek

Biobit WP (B.thuringiensis ssp.


plochuška kmínová,

1,0 kg.ha-1

obaleči

kurstaki) DECIS EW 50 (Deltamethrin)




Karate ZEON 5 CS (Lambdacyhalothrin)


nervový jed;

kmínová, obaleči

dotykový a požerový

semenné porosty; -1

nervový jed;

0,3 - 0,5 l.ha

klopušky, plochuška

nesystémový

kmínová, obaleči


semenné porosty; 0,2 l.ha-1

nervový jed;


nesystémový

kmínová, obaleči


semenné porosty; 0,1 l.ha-1


klopušky, plochuška kmínová, obaleči


semenné porosty; před 0,2 l.ha-1

nesystémový;dráždí

květem

hmyz k pohybu dotykový a požerový

(Lambda-

nervový jed;

cyhalothrin)

nesystémový

(Pirimicarb)


nesystémový

Karate 2,5 WG

PIRIMOR 50 WG

semenné porosty;

semenné porosty; před 0,4 kg.ha-1

květem plochuška kmínová, obaleči

dotykový, dýchací a požerový jed;

0,3 - 0,5 kg.ha-1

systémový

- 132 -

mšice

Tabulka č. 39: Herbicidy registrované v ČR do porostů koriandru setého Dávka

HERBICID

(koncentrace

(účinná látka)

Doba aplikace


v %) DVOUDĚLOŽNÉ JEDNOLETÉ PLEVELE


STOMP 400 SC (Pendimethalin)

TREFLAN 48 EC (Trifluralin)

1,0 - 1,5 l.ha-1

2,5 - 4,0 l.ha-1

-1

1,25 - 2,0 l.ha

preemergentně před vzejitím

preemergentně před vzejitím

před setím se zapravením

semenářský porost koření, max. 1x za vegetaci, 300 – 500 l vody semenářský porost koření, max. 1x za vegetaci, 300 – 500 l vody semenářský porost koření, max. 1x za vegetaci, 300 – 500 l vody

JEDNODĚLOŽNÉ PLEVELE GALLANT SUPER (Haloxyfop-Pmethyl)

postemergentně, semenářský porost, max. 1x 0,5 - 1,25 l.ha-1 první pravé listy za vegetaci, 200 – 400 l vody plevelných trav

Tabulka č. 40: Přípravky registrované v ČR proti chorobám koriandru setého PŘÍPRAVEK

Způsob

Dávka

(účinná látka)

účinku (koncentrace v %)

Ochranná

Aplikační

lhůta

poznámky

Pro tento segment není v ČR registrován k použití žádný fungicid Tabulka č. 41: Přípravky registrované v ČR proti škůdcům koriandru setého PŘÍPRAVEK (účinná látka)

Způsob účinku

Dávka

Aplikační

(koncentrace v %)

poznámky

Pro tento segment není v ČR registrován k použití žádný insekticid

- 133 -

Tabulka č. 42: Stupnice růstových fází BBCH kmínu kořenného, fenyklu obecného a koriandru setého Fáze Charakteristika vývojové fáze 00

suché semeno (v této fázi jsou semena mořena)

01

počátek bobtnání semen

03

konec bobtnání semen

05

kořínek (radicula) vystoupil ze semene

06

prodlužování kořínků, tvorba kořenových vlásků

07

hypokotyl s dělohami nebo klíček protrhl osemení či slupku semene

08

hypokotyl s dělohami roste směrem k půdnímu povrchu

09

dělohy prorážejí povrch půdy (kromě hypogeického klíčení), klíček nebo list proráží povrch půdy

10

dělohy plně rozvinuty

11

první pravý list, pár listů nebo přeslen je rozvinutý

12

2 pravé listy, listové páry nebo přesleny rozvinuty

13


14


15

5 pravých listů, listových párů nebo přeslenů rozvinuto

16


17


18


19

9 nebo více pravých listů, listových párů nebo přeslenů rozvinuto (Odnožování, vývoj postranních výhonů nebo prodlužování stonků může probíhat v dřívější fázi, nebo postranní výhony se nemusí vůbec vytvořit.)

21

první postranní výhon viditelný

22

2 postranní výhony viditelné

23


24


25

5 postranních výhonů viditelných

26


27


28


29

9 nebo více postranních výhonů viditelných - 134 -

31

stonek (růžice) dosáhl 10 % konečné délky (konečného průměru)

32


33


34


35


36


37


38


39

stonek dosáhl konečné délky, nebo růžice konečného průměru

41

skliditelné vegetativní části rostliny se začínají vyvíjet

43

skliditelné vegetativní části rostliny dosáhly 30 % konečné velikosti

45


47


49

skliditelné vegetativní části rostliny dosáhly konečné velikosti

51

viditelné květenství nebo květní poupata

55

první jednotlivé květy jsou viditelné (ještě zavřené)

59

první korunní plátky viditelné

61

počátek kvetení: 10 % květů otevřených nebo 10 % kvetoucích rostlin

63

30 % květů otevřených nebo 30 % kvetoucích rostlin

65

plný květ, 50 % květů otevřených nebo 10 % kvetoucích rostlin, první korunní plátky opadávají, nebo zasychají

67

dokvétání, většina květních plátků opadlých nebo zaschlých

69

konec kvetení, viditelná násada plodů

71

malé plody viditelné, nebo plody dosáhly 10 % konečné velikosti

73

první plody dosáhly konečné velikosti, nebo plod dosáhl 30 % konečné velikosti

75

50 % plodů dosáhlo konečné velikosti, nebo plod dosáhl 50 % konečné velikosti

77

70 % plodů dosáhlo konečné velikosti

79

téměř všechny plody dosáhly konečné velikosti

81

počátek zrání nebo vybarvování plodů

85

pokročilé zrání nebo pro druh nebo odrůdu typické vybarvování plodů

88

plody začínají měknout (druhy s dužnatými plody)

89

plná zralost, plody jsou plně pro druh nebo odrůdu typicky vybarvené, počátek opadávání listů - 135 -

93

listy začínají měnit barvu nebo opadávat

95

50 % listů změnilo barvu, nebo opadalo

97

konec opadávaní listů, rostliny nebo jejich nadzemní části odumřely, nebo jsou v dormanci

99

sklizené produkty (V této fázi se sklizené nebo skladované produkty ošetřují.)

- 136 -

12.3 Grafická příloha Graf č. 2: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2001 ve srovnání s dlouhodobým normálem 30,0

75,0 70,0 teplý měsíc

teplý měsíc

studený měsíc

teplý měsíc

teplý měsíc

studený měsíc

studený měsíc

studený měsíc

velmi studený měsíc

20,0

60,0 55,0

15,0

50,0 SRÁŽKY (mm)

25,0

mimořádně vlhký měsíc

45,0

10,0

40,0

vlhký měsíc

5,0

35,0 30,0

velmi vlhký měsíc

vlhký měsíc

0,0

25,0

-5,0

suchý měsíc

20,0 vlhký měsíc

15,0

TEPLOTA (°C)

65,0

-10,0

10,0

-15,0

5,0 24.12

0,0

leden Srážky 2001

únor

březen

Teplota 2001

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

-20,0

prosinec

Průměrná roční teplota: rok 2001: 7,5 °C, dlouhodobý normál : 7,25 °C Roční úhrn srážek: rok 2001: 822,5 mm, dlouhodobý normál: 702,3 mm

Teplota - dlouhodobý normál

Graf č. 3: Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrny srážek na lokalitě Šumperk – rok 2002 ve srovnání s dlouhodobým normálem

75,0

30,0

70,0

velmi teplý měsíc

65,0

mimořádně teplý měsíc

teplý měsíc



teplý měsíc

studený měsíc

60,0

25,0 20,0

55,0

10,0

40,0 5,0 35,0

vlhký měsíc

30,0

0,0

25,0

vlhký měsíc

suchý měsíc

20,0 15,0

suchý měsíc


-5,0

suchý měsíc

-10,0

10,0 -15,0 5,0 0,0

leden Srážky 2002

únor

březen

Teplota 2002

duben

květen

červen

červenec


- 137 -

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Průměrná roční teplota: rok 2002: 8,4 °C, dlouhodobý normál : 7,25 °C Roční úhrn srážek: rok 2002: 793 mm, dlouhodobý normál:702,3 mm

-20,0

TEPLOTA (°C)

45,0

24.12

SRÁŽKY (mm)

15,0


50,0


75,0

30,0

70,0


mimořádně studený měsíc

65,0


teplý měsíc


studený měsíc

teplý měsíc

25,0

60,0

20,0

55,0 15,0 45,0

10,0

40,0 vlhký měsíc

35,0 velmi suchý měsíc

30,0

5,0 0,0

TEPLOTA (°C)

SRÁŽKY (mm)

50,0

25,0 -5,0 20,0

velmi suchý měsíc

15,0



suchý měsíc




-10,0

10,0 -15,0 5,0 24.12

0,0

leden

únor

Srážky 2003

březen Teplota 2003

duben

květen

červen

srpen

červenec

září

říjen

listopad

-20,0

prosinec

Průměrná roční teplota: rok 2003: 7,6 °C, dlouhodobý normál : 7,25 °C Roční úhrn srážek: rok 2003: 534 mm, dlouhodobý normál: 702,3 mm



30,0

75,0 70,0 65,0

teplý měsíc

studený měsíc

studený měsíc

teplý měsíc

teplý měsíc

25,0

60,0

20,0

55,0 15,0

40,0

10,0 velmi vlhký měsíc

suchý měsíc

5,0

35,0 30,0

0,0

25,0 -5,0 20,0


15,0


vlhký měsíc

-10,0 suchý měsíc

10,0

-15,0 5,0 0,0

leden Srážky 2004

únor

březen Teplota 2004

duben

květen

červen

červenec


- 138 -

srpen

září

říjen

listopad

-20,0

prosinec

Průměrná roční teplota: rok 2004: 7,5 °C, dlouhodobý normál : 7,25 °C Roční úhrn srážek: rok 2004: 572 mm, dlouhodobý normál: 702,3 mm

TEPLOTA (°C)

45,0

24.12

SRÁŽKY (mm)

50,0


30,0

75,0 70,0

teplý měsíc

teplý měsíc

60,0

SRÁŽKY (mm)

20,0 15,0


50,0

40,0

25,0


55,0

45,0

teplý měsíc

10,0


5,0

35,0 suchý měsíc

30,0

0,0

25,0

-5,0

suchý měsíc

20,0


suchý měsíc

15,0

TEPLOTA (°C)

65,0

10,0

-10,0

mimořádně suchý měsíc

-15,0

5,0 24.12

0,0

leden Srážky 2005

únor

březen

Teplota 2005

duben

květen

červen

červenec


srpen

září

říjen

listopad

-20,0

prosinec



30,0

75,0 70,0

60,0

velmi mimořádně studený měsíc studený měsíc

teplý měsíc


mimořádně teplý studený měsíc měsíc

25,0

teplý měsíc


20,0

55,0


15,0

45,0

suchý měsíc

10,0 velmi vlhký měsíc

40,0

suchý měsíc

5,0

vlhký měsíc

35,0 30,0

0,0


25,0

suchý měsíc

-5,0

vlhký měsíc

20,0

mimořádně suchý měsíc


15,0

suchý měsíc

10,0

-10,0 -15,0

5,0 0,0

24.12

SRÁŽKY (mm)

50,0

leden Srážky 2006

únor

březen

Teplota 2006

duben

květen

červen

červenec


- 139 -

srpen

září

říjen

listopad

-20,0

prosinec


TEPLOTA (°C)

65,0

Graf č. 8: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po preemergentní aplikaci v letech 2001 - 2005 (Kmín kořenný)

50,0

150,0

Teplota denní prům. 2001 Teplota denní prům. 2002 Teplota denní prům. 2003 Teplota denní prům. 2004 Teplota denní prům.2005 Srážky 2001 Srážky 2002 Srážky 2003 Srážky 2004 Srážky 2005

40,0

30,0

140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0

60,0

mm

o

C

70,0 20,0

50,0 40,0 10,0

30,0 20,0 10,0

0,0

0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

-10,0 -20,0

-10,0

-30,0 dny po aplikaci

Graf č. 9: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po postemergentní aplikaci v letech 2003 - 2005 (Kmín kořenný)

150,0

50,0 Teplota denní prům. 2003

140,0

Teplota denní prům.2004

130,0

Teplota denní prům.2005

40,0

120,0

Srážky 2003

110,0

Srážky 2004

100,0

Srážky 2005

30,0

90,0 80,0 60,0 50,0 40,0

10,0

30,0 20,0 10,0

0,0

0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

-10,0 -20,0

-10,0


- 140 -

mm

o

C

70,0 20,0

Graf č. 10: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po postemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003 (Fenykl obecný)

50,0

150,0

Teplota denní prům. 2002

140,0 Teplota denní prům. 2003 40,0

130,0 120,0

Srážky 2002

110,0

Srážky 2003

100,0

30,0

90,0 80,0 60,0

mm

o

C

70,0 20,0

50,0 40,0 10,0

30,0 20,0 10,0

0,0

0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

-10,0 -20,0

-10,0


Graf č. 11: Srovnání průměrných denních teplot a srážek 21 dnů po postemergentní aplikaci v letech 2002 - 2003 (Koriandr setý)

50,0

150,0

Teplota denní prům. 2002

140,0 Teplota denní prům. 2003 40,0

130,0

Srážky 2002

120,0 110,0

Srážky 2003

100,0 30,0

90,0 80,0 60,0 50,0 40,0

10,0

30,0 20,0 10,0

0,0

0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

-10,0 -20,0

-10,0


- 141 -

mm

o

C

70,0 20,0

Graf č. 12: Výnos nažek kmínu kořenného po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2002 – 2004)

1800 1600 1400

kg.ha-1

1200 1000 800 600 400 200 0 Rok 2002


Rok 2003



Rok 2004


ESCORT-3,0 l.ha-1

Graf č. 13: Výnos nažek kmínu kořenného po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2004 – 2006)

2500

2000

kg.ha-1

1500

1000

500

0 Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006




ESCORT-3,0 l.ha-1

GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-3,0 l.ha-1

GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC-5,0 l.ha-1



- 142 -

Graf č. 14: Výnos nažek kmínu kořenného po provedené postemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2004 – 2006)

2500

2000

kg.ha-1

1500

1000

500

0 Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006









Graf č. 15: Výnos nažek fenyklu obecného po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2002 – 2003)

1000 900 800 700

kg.ha-1

600 500 400 300 200 100 0 Rok 2002



Rok 2003


- 143 -



Graf č. 16: Výnos nažek koriandru setého po provedené preemergentní aplikaci herbicidů (Šumperk, 2002 – 2003)

1800 1600 1400

kg.ha-1

1200 1000 800 600 400 200 0 Rok 2002



Rok 2003


- 144 -



12.4 Obrazová příloha

Obrázek č. 1: Všechny pokusy s herbicidním ošetřením kořeninových rostlin (kmín, fenykl a koriandr) byly prováděny na pokusných pozemcích firmy AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.

Obrázek č. 2: Okolík kmínu kořenného (Carum carvi L.) - 145 -

Obrázek č. 3: Herbicidně neošetřená kontrola ostře kontrastuje s variantami ošetřenými preemergentními herbicidy

Obrázek č. 4: Správně provedená preemergentní ochrana zabezpečí pomalu vzcházejícím rostlinám kmínu dobré podmínky pro počáteční růst a vývoj - 146 -

Obrázek č. 5: Závažným, ovšem poměrně jednoduše regulovatelným plevelem kmínu kořenného zůstává pýr plazivý

Obrázek č. 6: Obilky pýru plazivého jsou jen velmi obtížně čistitelné ze sklizené produkce kmínu - 147 -

Obrázek č. 7: Ježatka kuří noha může silně konkurovat vzcházejícím rostlinám kmínu

Obrázek č. 8: Velkým problémem pěstitelů kmínu kořenného zůstává zaplevelení heřmánkovcem přímořským - 148 -

Obrázek č. 9: Celorepublikově široce rozšířený pcháč oset zapleveluje ohniskově také kmín kořenný

Obrázek č. 10: Svízel přítula působí nejen přímé výnosové škody, ale zároveň výrazně ztěžuje kombajnovou sklizeň a zvyšuje náklady na čištění sklizené produkce

- 149 -

Obrázek č. 11: Obtížně řešitelným problémem herbicidní ochrany je zaplevelení kmínu kořenného výdrolem široce pěstované řepky ozimé

Obrázek č. 12: Rostlina kmínu kořenného po přezimování

- 150 -

Obrázek č. 13: Vlnovník kmínový (Aceria carvi) – zvětšeno 200x

Obrázek č. 14: Okolík kmínu zdeformovaný tzv. květákovatěním, jehož příčinou je napadení vlnovníkem kmínovým

- 151 -

Obrázek č. 15: Kvetoucí porost kmínu je hojně navštěvován opylovači, především včelou medonosnou, proto musí pěstitel věnovat zvýšenou pozornost při plánování insekticidní ochrany

Obrázek č. 16: Typický projev plochušky kmínové (Depressaria daucella), která spřádá okolíky a okusuje květy a vyvíjející se nažky - 152 -

Obrázek č. 17: Erysiphe heraclei

Obrázek č. 18: Ascochyta carvi

- 153 -

Obrázek č. 19: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (standardně ošetřovaná kontrola)

Obrázek č. 20: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (postemergentní aplikace herbicidu LONTREL 300 – 0,3 l.ha-1) - 154 -

Obrázek č. 21: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (LONTREL 300 – 0,6 l.ha-1)

Obrázek č. 22: Rostlina a diferencovaný základ květenství kmínu po přezimování (KERB 50 W – 3,0 kg.ha-1) - 155 -

Obrázek č. 23: Pokusné parcely fenyklu obecného na stanovišti Šumperk

Obrázek č. 24: Sklizené nažky fenyklu

- 156 -

Obrázek č. 25: Kvetoucí rostliny koriandru setého

Obrázek č. 26: Zelené nažky koriandru setého

- 157 -

Obrázek č. 27: Přístroj používaný ke stanovení obsahu silic u kořeninových rostlin (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005)

Obrázek č. 28: Sklizeň pokusů s herbicidy v kmínu byla prováděna sklízecí mlátičkou WINTERSTEIGER (Šumperk, 2005) - 158 -

Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice

Recommend Documents