Vliv islámu na postavení muslimů v České republice

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vliv islámu na postavení muslimů v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Eva Taterová

Ema Klabanová

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Vliv islámu na postavení muslimů v České republice vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: 25. 5. 2014

…………………………………………………….. podpis

Děkuji Mgr. Evě Taterové za odborné vedení, cenné rady a čas, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.

Abstract Klabanová, E., The influence of Islam on status of Muslims in the Czech Republic. The bachelor thesis. Brno, 2014 This bachelor thesis deals with the life of Muslim immigrants in the Czech Republic and influence of Islam on their integration to the Czech society. The theoretical part is focused on definition of basic terms and deeper understanding of the issue. Based on questionnaire research in practical part, there is a notification of the main problems which Muslims have to deal with, evaluation of the level of their integration and further possible development. Keywords Islam, Muslim immigrants, integration, Islamophobia

Abstrakt Klabanová, E., Vliv islámu na postavení muslimů v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2014 Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením života muslimských imigrantů v České republice a vlivem islámu na jejich integraci do společnosti. Teoretická část se zaměřuje na vymezení základních pojmů a hlubší pochopení dané problematiky. Na základě výzkumu v praktické části, který je proveden formou dotazníkového šetření, je pak upozorněno na stěžejní problémy, se kterými se muslimové v České republice musí potýkat, zhodnocena je také míra jejich integrace a vyhodnocen další možný vývoj. Klíčová slova Islám, muslimští imigranti, integrace, islámofobie.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl práce a metodika

9

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................................................... 9

2.2

Metodika .................................................................................................................................. 9

Teoretická část 3.1

11

Vymezení základní terminologie ................................................................................... 11

3.1.1

Islám............................................................................................................................. 11

3.1.2

Muslimové ................................................................................................................. 11

3.1.3

Muslimská obec ........................................................................................................ 12

3.1.4

Pojem islámofobie ................................................................................................... 12

3.1.5

Imigrant ....................................................................................................................... 14

3.1.6

Integrace ..................................................................................................................... 14

3.1.6.1 Modely integrace ...................................................................................................... 15 3.2

Islám v České republice ................................................................................................... 16

3.2.1

Historie islámu v Českých zemích ...................................................................... 16

3.2.2

Současná pozice islámu v České republice ...................................................... 17

3.2.3

Integrace muslimů do české společnosti ........................................................... 18

3.3

Postoj Čechů k islámu....................................................................................................... 19

3.4

České imigrační politiky a integrační cíle................................................................... 21

3.4.1 3.5

4

Jak se česká společnost staví k přistěhovalcům .............................................. 23

Faktory ovlivňující integraci muslimů do české společnosti................................. 24

3.5.1

Právo šaría .................................................................................................................. 25

3.5.2

Způsob rodinného života........................................................................................ 26

3.5.3

Vzdělání a zaměstnání ............................................................................................ 27

3.5.4

Negativní smýšlení Čechů o islámu ................................................................... 27

3.5.5

Mediální prezentace muslimů v České republice ........................................... 28

Praktická část 4.1

30

Dotazníkové šetření ........................................................................................................... 30

6

Obsah

4.1.1

Sestavení ..................................................................................................................... 30

4.1.2

Vyhodnocení .............................................................................................................. 30

4.2

Výsledky dotazníkového šetření .................................................................................... 31

4.2.1

Údaje o cílové skupině ............................................................................................ 31

4.2.2

Život muslimů v České Republice ...................................................................... 34

5

Závěr a diskuze

43

6

Seznam použité literatury

47

6.1

Literatura ............................................................................................................................... 47

6.2

Internetové zdroje ............................................................................................................... 48

A

Dotazník (CZ)

53

B

Dotazník (ENG)

57

C

Průzkum agentury STEM

61

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Graf

31

Obr. 2

Graf

32

Obr. 3

Graf

32

Obr. 4

Graf

33

Obr. 5

Graf

33

Obr. 6

Graf

34

Obr. 7

Graf

35

Obr. 8

Graf

35

Obr. 9

Graf

36

Obr. 10 Graf

36

Obr. 11 Graf

37

Obr. 12 Graf

37

Obr. 13 Graf

38

Obr. 14 Graf

38

Obr. 15 Graf

39

Obr. 16 Graf

39

Obr. 17 Graf

40

Obr. 18 Graf

40

Obr. 19 Graf

41

Obr. 20 Graf

41

Obr. 21 Graf

42

8

Úvod

1 Úvod Protože se Česká republika během několika posledních let mění z tranzitní země na zemi přistěhovaleckou, problematika muslimů a jejich integrace do společnosti bude stále více nabírat na významnosti. Je totiž velice pravděpodobné, že se islám postupně stane součástí každodenního života mnohých Čechů. A i když v České republice nežije zdaleka tolik muslimů jako v jiných evropských zemích, můžeme předpokládat, že jejich počet, kvůli současné situaci v řadě muslimských zemí, do budoucna poroste. Vzhledem k tomu, že již nyní je islám stále více diskutovaným tématem, patří otázka integrace muslimů zajisté mezi témata, kterými bychom se měli v budoucnu zaobírat. Což je jeden z důvodů, proč tato problematika byla vybrána jako téma této bakalářské práce. Integrace muslimů do české společnosti je náročným procesem. Důvodem může být silná vazba muslimů k zemi svého původu, negativní postoje některých Čechů k islámu nebo zkušenosti první generace muslimských imigrantů s životem v České republice.[Topinka 2006/2007] Roli při procesu integrace hrají také faktory, které jsou spojené nebo nepřímo spojené s islámem, který není pro mnohé muslimy jen náboženstvím, ale také určitým způsobem života. Mezi tyto faktory můžeme brát, jak způsob rodinného, tak veřejného života, vzdělání, zaměstnání nebo například pocit splynutí s českou společností. Muslimové se také velmi často musí potýkat s negativní mediální prezentací, jak českými, tak zahraničními médii, které ve většině utváří pohled Čechů na islám. Islám bývá často prezentován ve spojitosti s různými typy radikalismu či negativními událostmi v mnoha muslimských zemích. Obecně je možné charakterizovat vztah většiny Čechů k islámu neznalostí, kdy Češi nemají dostatek informací o životě a zvycích muslimů. [Hošková, 2002] Pokud bude muslimům kladeno příliš mnoho překážek při pokusu o jejich integraci, můžeme očekávat řadu problémů, jak na straně většinové české společnosti, tak na straně imigrantů, kdy může dojít k separaci od okolního světa. Z tohoto důvodu je česká vláda nucena vytvářet různé strategie a programy, které integraci cizincům usnadní.


9

2 Cíl práce a metodika Cíl práce

2.1

Cílem práce je poznat vliv islámu na integraci a postavení muslimských imigrantů v České republice. V rámci práce byly stanoveny faktory spojené s islámem, které mají vliv na jejich začlenění do společnosti i způsob života. Důraz je kladen také na zkoumání problémů a překážek, které muslimům zdejší život přináší, a které více či méně ovlivňují jejich pohled na českou společnost. Důležité je také upozornit na některé z jejich obav, které vždy nemusí souviset pouze s islámem, ten nicméně, jakožto náboženství, které výrazně ovlivňuje myšlení, a tedy i způsob života, hraje v tomto ohledu velmi zásadní roli.

2.2

Metodika První část bakalářské práce je koncipovaná jako literární rešerše, vycházející

z odborné literatury a je sestavena tak, aby došlo k pochopení zkoumané problematiky. Praktická část je zaměřena na faktory, které mají vliv na integraci a život muslimů v České republice a vychází z dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen pro muslimy, kteří jsou nebo mají zájem být ekonomicky aktivní a žijí v České republice minimálně dva roky. Což považuji za dostatečnou dobu k alespoň částečnému pochopení života v české společnosti. Důvodem ke zvolení dotazníkového šetření byla zejména jeho ekonomická nenáročnost, při zachování možnosti oslovení dostatečně velkého množství respondentů. Dotazník se skládal z 23 otázek většinou uzavřeného charakteru a mezi respondenty byl šířen formou osobní a elektronickou. V rámci mého výzkumu mi velice pomohla návštěva brněnské mešity a praxe v Organizaci pro pomoc uprchlíkům, kde jsem měla možnost získat mnoho důležitých informací k danému tématu. Muslimské imigranty jsem hledala také na internetu, kde mi byli velice nápomocní členové skupiny Arabové v České republice, společnosti česko-arabské nebo Islamic society of Czech Republic. V rámci mé práce byly stanoveny tyto hlavní výzkumné otázky: -

Je islám hlavním faktorem ovlivňujícím integraci muslimů do české společnosti?

-

Jaký vliv má islám na postavení a integraci muslimů do české společnosti?

10


-

Jaké jsou hlavní problémy a překážky, které muslimům život v České republice přináší?

Teoretická část

11

3 Teoretická část Vymezení základní terminologie

3.1

Ve své práci se zaměřuji na muslimské přistěhovalce žijící v České republice. V této kapitole se tedy věnuji vymezení základních pojmů a terminologie, které jsou součástí mých výzkumných otázek. 3.1.1

Islám

Islám je monoteistické náboženství, které vzniklo v 7. století v Arábii. Podle muslimů islám vznikl skrze poselství, které poslal Alláh Muhammadovi. Muhammad byl zvolený za pečeť proroků a jeho prostřednictvím se lidem dostalo autentického božího slova čili Koránu. [Kropáček 2002, s. 16] Protože se islám stává stále více diskutovaným tématem na poli mezinárodní politiky a počet jeho stoupenců roste, můžeme tedy říci, že je to náboženství, které nabírá globálního rozměru. [Kropáček, 2002, s. 82 – 88; Objevte islám, 2007] 3.1.2

Muslimové

Muslimy dělíme na ty, kteří islám praktikují1 a na ty, kteří ho již z nějakého důvodu nepraktikují a většinou se s praktikujícími muslimy příliš nestýkají. Upřednostňují svou národní identitu před tou muslimskou a tedy i před náboženstvím. Tito muslimové pocházejí převážně z Afriky, Evropy či jiných častí světa a praktikují různé rituály či dodržují zvyky a tradice, které nemají s islámem téměř nic společného. [Topinka, 2006/2007]. Mezi muslimy počítáme, také české konvertity, kteří ale nejsou objektem této práce. Obecně můžeme muslimy rozdělit také na 3generace: -

První generace muslimů přišla do Evropy převážně za prací a studiem a dnes je jim okolo 50 let

1

„Za praktikujícího muslima označuji toho, který se hlásí k islámu, klade důraz na dodržování praxe

věřícího v každodenním životě a dbá na dodržování pilířů víry.“ [Topinka, 2007]

12

Teoretická část

-

Druhá generace muslimů je tvořena jejich dětmi, kterým je v současnosti mezi 30- 50 lety

-

Třetí generace jsou muslimové, kteří byli narozeni hlavně v Evropě [Úřad pro zahraniční styky a informace, 2011] V současné době se odhaduje, že islám vyznává více než jedna miliarda obyvatel

naší zeměkoule. Značná část Asie je muslimská, najdeme tu významné muslimské menšiny a také nejpočetnější komunitu v Indonésii. Velké množství muslimů žije také v Africe, Západní a Východní Evropě a Severní Americe. [Objevte islám, 2007] 3.1.3

Muslimská obec

Muslimové z celého světa se seskupují do muslimské obce tzv. ummy, kde jsou spojovaní na základě společné náboženské identity, historie a určitým pocitem sounáležitosti. [Sardar, 2004] Na českém území byla v roce 1934 založena Muslimská náboženská obec pro Československo s ústředím v Praze neboli také Islámský svaz. V té době byli muslimové značně nejednotní a nevěděli o sobě. Proto si tehdejší Muslimská obec dala za cíl zmapovat počet muslimů žijících v České republice a sjednotit je. Za svůj další úkol si vytyčila výstavbu pražské mešity nebo uznání existence obce československými úřady. Obec pak byla slavnostně ustanovena v roce 1935 a sčítala asi 700 muslimů. Jejích hlavním posláním bylo: -

Šířit islám mírumilovnými prostředky a výstavba mešit

-

Budovat přátelské vztahy mezi příslušníky islámu a pomáhat jim

-

Udržovat také styky s příslušníky žijícími mimo Československou republiku

-

Vést matriky, pohřbívat a uzavírat sňatky u osob muslimského vyznání [Bečka, Mendel, 1998, s. 134 - 135]

3.1.4

Pojem islámofobie

Islámofobii lze chápat, jako negativní sociální jev, vyjadřující téměř až nenávistný odpor k muslimům, převážně pak k Arabům a jejich souvěrcům, se kterými západní svět přichází do styku. Pojem islámofobie se poprvé objevil v tisku na začátku 90. let,

Teoretická část

13

a podle mnohých autorů, neznamená odpor přímo proti islámu jako náboženství, ale přímo proti muslimům, kterým se v dnešní době vytýká až přespříliš silná morálka a aktivismus, které podle mnohých vedou k radikalismu. [Kropáček, 2002, s. 137] Kropáček podle Freda Halliday dále rozlišuje dva proudy islámofobie a sice populistickou a strategickou. První typ převládl především v Evropě, kde se většina zemí musí vyrovnávat s velkým množstvím přistěhovalců z muslimských zemí a s nimi spojeným napětím a společenskou krizí. Země s největším počtem muslimských přistěhovalců jsou Německo, Francie a Velký Británie. V USA se naopak rozvinul spíše strategický proud, který započal v roce 1973, kdy státy OPEC uvalily ropné embargo na všechny země, které v Jomkipurské válce podporovaly Izrael. Zároveň také snížily těžbu ropy na minimum, což způsobilo růst cen ropy až pětinásobně. [Kropáček, 2002, s. 138] V 90. letech 20. století byl zaznamenán zřetelný nárůst radikálních islamistických ideologických tendencí spojených s protizápadními politikami. Tento trend je také možné vnímat jako reakci na americkou a izraelskou kontroverzní politiku na Blízkém východě a v Perském zálivu, a s ní spojené zakládání izraelských osad v pásmu Gazy a Západním břehu Jordánu nebo dalších okupovaných územích, které Izrael dobil v Šestidenní válce. U některých islámských zemí se začaly objevovat tendence ještě větší islamizace, což vedlo k nepřímé či přímé podpoře teroristických skupin, které operovaly na jejich území. Jako příklad lze uvést teroristickou skupinu al – Kájda, která přišla na území Afghánistánu za vlády Talibánu, který vznikl za podpory USA, jako reakce na invazi SSSR do Afghánistánu. Členové al – Kájdy zde v Afghánistánu našli ideální místo pro připravování série útoků po celém světě. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 133] Největší zlom tak pro českou, tak i pro světovou veřejnost nastal 11. září 2001, kdy právě islámská teroristická skupina al-Kájda provedla sérií teroristických útoků na území Spojených států amerických, při nichž zahynulo přibližně 3000 lidí z celého světa. V reakci na tyto tragické události USA zahájily zcela novou politiku na Blízkém a Středním východě, spojenou s bojem proti globálnímu terorismu. Teroristické útoky

14

Teoretická část

také přispěly ke zcela nové a silnější vlně islámofobie ve světě. [Česká televize, 2011; Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 132] 3.1.5

Imigrant

Přistěhovalci neboli imigranti, jsou obyvatelé pocházející ze zahraničí, kteří migrují do jiných zemí světa většinou z politických, ekonomických nebo náboženských důvodů. Slovo imigrant je odvozeno od slova migrace, kterou můžeme definovat jako proces pohybu, při němž se přistěhovalci stěhují na území daného hostitelského státu. Jedná se tedy, většinou o trvalou změnu pobytu, které předcházela prostorová mobilita mezi dvěma územními jednotkami. Imigraci je nutné rozlišovat na dobrovolnou a nedobrovolnou (násilnou). Imigrant je tedy opakem emigranta. [Imigrace v Evropě, 2014] 3.1.6

Integrace

Integrace, je důsledek imigrace, a může být definována jako proces postupného začleňování nově příchozího jedince do struktur hostitelské společnosti. Tento proces je pro hostitelskou společnost velmi důležitý neboť zahrnuje ekonomické, politické, kulturní, právní, sociální aspekty. [Ivanová, Kutnohorská, Špirudová, 2005, s. 100 - 102] Integrace je náročná nejen pro cizince, ale také pro společnost, do které se chtějí přistěhovalci začlenit. Podle Horákové existují právě dvě roviny integrace. Je to rovina hostitelské země, ve které je utvářeno prostředí na základě společenských struktur a ekonomické či politické situace, podle kterého pak obyvatelé dané země chovají k cizincům, buď odmítavý, nebo vstřícný postoj. Záleží tu také samozřejmě na ochotě cizince zapojit se do dané společnosti. Druhou rovinou je rovina imigrantů, kteří do země přicházejí za účelem zlepšení své ekonomické situace nebo z donucení. To zda je imigrace vynucená nebo dobrovolná, má také velký vliv na pozdější integraci jedince do společnosti. [Horáková, 1997, s. 4 - 6] Na základě interakcí mezi hostitelskou společností a imigranty můžeme rozlišovat mezi těmito teoriemi integrace:

Teoretická část

-

15

Integrace o

Jedná se o proces, kdy si jedinec ponechá znaky své původní kultury a také zároveň splyne s kulturou novou.

-

Asimilace o

Imigrant zcela vypustí znaky své původní kultury a přijme kulturu hostitelské země za svou.

-

Marginalizace o

Při tomto procesu dochází ke ztrátě původní kultury, avšak nepřijetí či jen částečné přijetí kultury nové.

-

Separace o

Přistěhovalci trvají na zachování své původní kulturu a odmítají kulturu novou. Dochází tedy k separaci jedince či národnostních skupiny od hostitelské společnosti. [Blaschke, 1996 podle Horáková, 1997]

3.1.6.1 Modely integrace Šišková podle Castlese a Millera popisuje tři základní světové modely integrace, ke kterým se země v současnosti přiklánějí: - Diskriminační model o Model je založen na dočasném nebo přechodném pobytu cizinců. Imigranti tedy nemohou získat občanství dané země, nejsou začleněni do systému sociální péče, není jim povoleno účastnit se voleb apod. Z evropských zemí se mu nejblíže přibližují např. Německo nebo Rakousko. - Asimilační model o Představuje možnost rychlého získání občanství, které by mělo napomoci asimilaci do majoritní společnosti. Nejblíže modelu je Francie. - Multikulturní (pluralitní) model o Imigrant je při integraci do společnosti obdarován stejnými právy ve všech společenských sférách jako majoritní společnost, ale neočekává se od něho, že se vzdá specifik své kultury. Blízko tomuto modelu má například Nizozemsko nebo Švédsko. [Šišková, 2001, s. 25]

16

Teoretická část

Islám v České republice

3.2 3.2.1

Historie islámu v Českých zemích

České země se v průběhu dějin setkávaly s islámem spíše okrajově a to hlavně kvůli své zeměpisné poloze a historickému vývoji. Proto znalosti o islámu byly po dlouhou dobu omezené. Do kontaktu s islámem čeští obyvatelé přišli až v období mezi 19. – 20. stoletím, kdy se začali na území Rakouska – Uherska usazovat první muslimové převážně z Bosny a z Kosova. Muslimové se zde začali sdružovat (hlavně v Praze, v Brně a ve Zlíně) podle náboženské příslušnosti a začaly vznikat první úvahy o založení muslimské obce, která byla ustanovena později v roce 1935. [Bečka, Mendel, 1998, s. 131 132] Od doby ustanovení se však obec potýkala s řadou problémů ze strany československých úřadů. Ty byly podle Muslimské náboženské obce způsobeny převážně kvůli již předem nepřátelskému postoji k islámu a silným sekularistickým tendencím státu. Avšak z řady dostupných materiálů vyplývá, že hlavním problémem byly hlavně personální zmatky a soupeření uvnitř obce. Což Muslimské náboženské obci (dále jen MNO) v očích úřadů ubralo na důvěryhodnosti. V roce 1941 došlo přece jen ke konečnému uznání Moslimské náboženské obce pro Čechy a Moravu v Praze. V období protektorátu se objevila řada kritik, že MNO byla pronacisticky orientována a šířila antisemitské názory. Tyto tvrzení se však nikdy nepodařilo zcela potvrdit. Po pádu nacismu MNO existovat nepřestala, avšak její činnost na dlouho dobu ustala. Důvodem byl nejen nesouhlas s komunistickou vládou, která vydala nové zákony upravující vztah náboženství a státu, ale také to, že všechny právní akty a zákony z dob Protektorátu byly zrušeny. To znamenalo, že MNO by musela požádat o znovu registraci. V 70. letech 20. století byla činnost obce převážně na bodu stagnace, kdy hlavní muslimští představitelé nebyli schopni dosáhnout platné registrace u českých úřadů. [Bečka, Mendel, 1998, s. 134 135; Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007] Neschopnost získat registraci v pozdějších letech mohla být spojena s nedůvěrou ministerstva vnitra, které se v té době nevyznačovalo zrovna vstřícným postojem k MNO a nechtělo vyhovět několika jejím požadavkům, mezi které patřilo například právo na uzavírání sňatků a provádění pohřbů. Tyto nároky,

Teoretická část

17

byly v rozporu s tehdejší legislativou Československé republiky a ministerstvo vnitra nevidělo důvod, proč by zrovna muslimové měli dostat výjimku2. V MNO tedy na nějaký čas ustala ve svých snahách o uznání a zaměřovala se spíše na posílení vztahů mezi členy a plnění jejich náboženské povinnosti nebo upevňování vztahů se zahraničními sponzory. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007] 3.2.2

Současná pozice islámu v České republice

Svou činnost u nás MNO obnovila v 90. letech. I když některé statistky uvádí, že v České republice v té době žilo 11 000 - 25 000 muslimů, MNO se nepodařilo registrovat jako právnickou osobu. Proto je tedy možné, že údaj je nadsazený, protože muslimové nebyli schopni získat 10 000 podpisů zletilých osob, které by měly trvalý pobyt na území České republiky, a tím MNO zapsat do rejstříku registrovaných církví na území České republiky.3 [Hošková, 2002] Protože MNO stále neměla právní subjektivitu a nemohla v rámci svého působení vyvíjet velké množství činností, ke kterým by jako náboženská společnost měla jinak přístup, rozhodla se založit dvě nadace, které byly registrovány jako kulturní organizace. [Bečka, Mendel, 1998, s. 184] Nadace islámského centra, vznikly v Praze a v Brně. V pražské mešitě muslimové pořádají rituální obřízky, sňatky a pohřby. Vedou také výuku arabštiny a semináře pro nemuslimy. Obě mešity jsou otevřené veřejnosti a věnují se sociální charitativní činnosti. V Brně vzniklo v roce 1992 také islámské centrum a v Praze Liga českých muslimů. Arabští studenti hlavně z Brna a Prahy založili také Svaz muslimských studentů. V menších městech se místní muslimové a převážně studenti setkávají na studentských kolejích. [Hošková, 2002]

2

V té době toto právo měla jen křesťanská církev. 3

Počet muslimů je poměrně těžké zjistit, protože statistický úřad uvádí islám pod hlavičkou „ jiná

náboženství“. Podle posledního sčítání lidu v České republice v roce 2011, 1 943 osob označilo za své náboženství islám a 1 442 vybralo za své vyznání Ústředí muslimských obcí. Celkem tedy žije v této zemi 3 385 muslimů. Neoficiální údaje, ale hovoří až o 10 000 až 20 000 s různou intenzitou vztahu k islámu. [Klára Popovová, 2014]

18

Teoretická část

MNO získala registraci prvního stupně a byla zapsána státem do rejstříku registrovaných církví a náboženských společností 17. 9. 2004. [Ústředí Muslimských obcí, 2009] Nyní se v České republice nachází muslimské obce v Praze, Brně, Teplicích, Hradci Králové, Liberci a Karlových Varech a také 12 modliteben, z nichž jen dvě jsou považovány za mešity. [Jiřička, 2014] V září 2014 uplyne povinných deset let od státní registrace MNO, muslimové tedy budou moci požádat o rozšíření svých práv. Mezi tyto práva patří: zakládání škol, oddávat, vést duchovní služby v armádě nebo ve věznici, či učit náboženství na českých státních školách. Pro rozšíření registrace je potřeba získat takové množství podpisů, které odpovídá alespoň 1 promile občanů starších 18. let s trvalým pobytem na území České republiky. Vzhledem k tomu, že muslimů tady nežije mnoho, a těch co praktikují islám je ještě méně, bude pro muslimy získat asi 10 437 podpisů poměrně obtížný úkol. [Jiřička, 2014] 3.2.3

Integrace muslimů do české společnosti

Jak bylo zmíněno výše, zjistit oficiální počet muslimů žijících na území České republiky, je poměrně složité. V současnosti se odhaduje, že zde žije asi 10 000 až 20 000 osob vyznávající islám. Mezi tyto osoby počítáme české konvertity, cizince s českým občanstvím, cizince bez českého občanství, kteří mají trvalý nebo dlouhodobý pobyt na českém území, muslimské imigranty pobývající zde nelegálně nebo žadatele o politický azyl, kterých v poslední době stále přibývá. Jen v prvních třiceti státech, z nichž pocházejí nejčastěji žadatelé o azyl, můžeme najít celou řadu muslimských zemí. Jako například Irák, Írán, Afghánistán, Somálsko, v poslední době také Sýrie a další. Nejpočetnější skupiny tvoří muslimové bez českého občanství, kteří do České republiky přišli po Sametové revoluci za účelem podnikaní či za studiem. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 409] Nejvíce muslimů žijících v České republice pochází tedy z Iráku, Sýrie, Libye, Egypta, Jemenu a Tuniska. [Břešťan, 2007] A i když Česká republika byla po dlouhou dobu pro imigranty pouze tranzitní zemí, při jejich cestě na Západ, většina muslimů

Teoretická část

19

chce podle Hoškové v naší zemi zůstat, a jen malá část z nich by se chtěla do některé z arabských či muslimských států vrátit. [Hošková, 2002] Praktikující muslimové, kteří se pravidelně schází v mešitách či v jiných modlitebnách, se zajímají o vnější prezentaci islámu a snaží se o to, aby byl islám srozumitelný pro širokou veřejnost, záleží jim také na jeho pozitivním zobrazování v české společnosti. Snaží se pomáhat konvertitům a nově příchozím muslimům se začleněním do společnosti, zvláštní pozornost věnují pak například žadatelům o azyl čekajících v azylových domech. Do České republiky přijeli většinou studovat vysokou školu, což značně napomohlo jejich sociálně – ekonomické integraci. Většina z nich tedy žije v naší zemi po dlouhou dobu a perfektně zvládá český jazyk. Tato skupina se skládá převážně z Arabů, muslimů z Afriky zde najdeme jen zřídka. [Topinka, 2006/2007] Většina muslimů, kteří uplatňují solidaritu na základě etnicity než skrze islám, mají větší potíže začlenit se do české společnosti než muslimové praktikující. Často mají problém s vyřizováním pobytu a intenzivně vnímají svou odlišnost. Své problémy si pak většinou spojují s tím, že Češi nejsou na cizince zvyklí a staví se ke všemu „cizímu“ odmítavě. Proto jejich cílem je co nejrychleji získat české občanství, které pak podle nich zmírní onu cizost. [Topinka, 2006/2007] Zvláštní případem jsou také muslimové, kteří do České republiky přišli před rokem 1989, kteří v Boha věří, ale ostatní zvyky a tradice islámu, již nedodržují. Zcela se již asimilovali do české společnosti a od všech muslimských hodnot se z části nebo úplně distancovali. S ostatními muslimy se také už příliš nestýkají. [Hošková, 2002] Je tedy poměrně zřejmé, že muslimská komunita na území České republiky není jednolitá a dělí se na další fragmenty, což je dáno převážně tím, že se skupina rozrůstá prostřednictvím imigrace. Řada národnostních skupin uvnitř těchto fragmentů, se integraci brání, což je odděluje od okolního světa. Příkladem můžou být například Turci, kteří se od ostatních muslimů značně separují nebo také Čečenci. [Topinka, 2006/2007]

3.3

Postoj Čechů k islámu I když je Česká republika země s poměrně zanedbatelnou menšinou praktikujících

muslimských přistěhovalců, je možné se tady setkat se různými projevy antiislámských

20

Teoretická část

postojů, které vytvářejí naši tzv. tvůrci veřejného mínění, jako jsou politici a novináři. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 132] Islám je v České republice v mediích tedy nejčastěji spojován s nějakým druhem konfliktu. Tímto konfliktem je možné rozumět možnost propuknutí nějakého sporu v násilí, odkaz na občanskou válku, teroristické útoky v jiných zemí světa nebo například nedodržování lidských práv v mnoha muslimských státech. (Křižková, 2006) Média tedy rády poukazují na nemožnost slučitelnosti západních a islámských hodnot, kde v rámci různých průzkumů poukazují na to, kolik muslimů by zavedlo například právo šaría do evropské společnosti nebo na fakt, že problematika migrace muslimů s sebou přinese jen další kauzy a společenské problémy. [Kopecká, 2007] Obecně počátky české islámofobie sahají až do dob Osmanské říše kdy, jak již bylo zmíněno výše, Evropa čelila turecké expanzi. Představy Čechů o islámu byly vždy doprovázeny negativními předsudky a zkreslenými představami, které jsou důsledky ideologické války mezi křesťany a muslimy. (Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 132) Češi mají také sklon chápat muslimy, a to hlavně Araby jako jednolitou skupinu, nedělají tedy mezi nimi velké rozdíly podle země jejich původu. [Hošková, 2002] Negativní přístup Čechů k muslimům se projevil hlavně při řešení otázky stavění mešit na území České republiky. Příkladem může být zamítnutá žádost pro výstavbu mešity v Brně, kdy se městští zastupitelé obávali, že by se toto místo mohlo stát základnou pro terorismus. V té době se také na městskou radnici dostala petice, pod níž bylo podepsáno 1400 občanů, kteří touto cestou chtěli vyjádřit obavy, plynoucí z výstavby mešity, přistěhovalství Arabů a jiných muslimů do města.

Nakonec stavba mešity

v Brně sice byla povolena, ale pod příslibem, že nebude obsahovat žádné orientální architektonické prvky nebo minaret. [Bečka, Mendel, 1998, s. 191] S obdobním problémem se museli muslimové potýkat také v Teplicích, kde sice rada města brala stavbu mešity jako obohacení města, a však místní křesťané byli silně proti a zapříčinili se o to, aby zde mešita postavena nakonec nebyla. [Bečka, Mendel, 1998, s. 198] Česká vláda by mohla být charakterizovaná také jako spíše proizraelská, a proto jsou zde obavy, že výstavba mešit a s ní spojený nárůst muslimů by mohl ohrozit židov-

Teoretická část

21

skou obec a izraelské velvyslanectví. Stále neustávající arabsko-izraelský konflikt totiž vzbuzuje obavy z případného teroristického útoku v České republice některou protiizraelsky a protizápadně zaměřenou radikální skupinou. [Bečka, Mendel, 1998, s. 191]4 Přes všechny tyto obavy se však muslimové žijící v České republice projevují jen minimálně, snaží se zapadnout do české společnosti, dodržují zákony a nevyvolávají násilné střety. V Česku ani neexistují žádné uzavřené komunity, jejíž členové by se záměrně distancovali od společnosti. Proto je tedy možné říci, že zdejší muslimové se nijak nepodobají muslimské populaci žijící v Západní Evropě. Muslimů žijících na pokraji společnosti a v chudobě je tedy, například na rozdíl od Německa, Francie nebo Velké Británie, v České republice opravdu málo. Proto se tedy nemusí potýkat s problémy, kterým musí právě tyto země čelit. [Břešťan, 2006] Je tedy zřejmé, že hlavní příčina islámofobie v České republice nepramení přímo z negativní zkušenosti Čechů s radikálními muslimy, ale sledování zahraničních nebo domácích médií, které přinášejí zprávy o teroristických útocích v jiných částech světa, o neschopnosti prosadit demokratický režim v řadě muslimských zemí a s tím spojené nepokoje, o problematice zahalování v mnoha evropských státech, postavení žen v islámu nebo nepřizpůsobivosti muslimů a jejich malé toleranci vůči jiným náboženstvím nebo ateismu. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 132]

3.4

České imigrační politiky a integrační cíle Přestože Česká republika leží v srdci Evropy, je poměrně národnostně homogenním

státem. Země, které v Evropě čelí největšímu náporu cizinců, začaly zpřísňovat své imigrační a azylové politiky a tak stále více přistěhovalců musí hledat svoje útočiště v jiných zemích. Česká republika se tedy v posledních letech postupně mění z emigrační země na imigrační, a je tedy stále více pod náporem cizinců z celého světa. [Rabušic, 2005] Při vzniku České republiky v roce 1993 zde pobývalo jen asi 80 000 cizinců, v roce 2008 to už bylo 425 000 a tato čísla stále rostou. Je tedy patrné, že mezinárodní migrace a s ní spojení cizinci, patří mezi důležitá aktuální témata nynější doby. Hlavní prioritou české migrační politiky, je vytvořit taková opatření, která budou pod4

Viz příloha č. 2 – průzkumy veřejného mínění

22

Teoretická část

porovat řízenou legální migraci a zároveň zabrání migraci nelegální. Základním dokumentem, který zahrnuje strategie mířené proti nelegální migraci je Akční plán boje s nelegální migrací, jenž byl schválený vládou v roce 2003 a vychází z Národního akčního plánu boje proti terorismu. Podpora legální migrace potom probíhá skrze různé druhy aktivit, jako jsou například Výběr Kvalifikovaných zahraničních pracovníků spuštěný v roce 2003, jehož účelem je přivést do země dostatečné množství kvalifikovaných zahraničních

pracovníků

společně

s jejich

rodinami,

které

budou

přispívat

k ekonomickému rozvoji a naplno se integrují do české společnosti. Nebo projekt Zelených karet zahájený v roce 2009, který je orientován na cizince pocházejících ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ani Schengenského prostoru. Projekt by měl pomoci předejít problémům spojených s administrativní zátěží na straně zaměstnavatele i cizince. Řada menších projektů se podílí na snaze minimalizovat nelegální migraci. Tyto projekty spadají většinou pod agendu zahraniční rozvojové spolupráce. [Ministerstvo vnitra České republiky, 2014] „Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 je národní migrační politika ve značné míře řešena v konsensu s partnerskými zeměmi a s využitím instrumentů evropského práva.“ [Ministerstvo vnitra České republiky, 2014] Z důvodu náporu cizinců je tedy nutné zahrnout integrační cíle do státní politiky, protože aby byla migrace pro společnost prospěšná, je nutná také úspěšná integrace cizinců do společnosti. Integraci můžeme definovat jako oboustranný proces, který zahrnuje jak přistěhovalce, tak hostitelskou společnost. Hlavním cílem integračních opatření je zajistit spokojené soužití příchozích s původními obyvateli země, a reagovat na jejich potřeby či změny ve společnosti. [Usnesení vlády České republiky ze dne 22. ledna 2014 č. 60, 2014] V 90. letech 20 století v České republice panovala spíše restriktivní politika, která se spíše snažila zamezit usazování cizinců. Změny nastaly až mezi roky 1999 – 2003, kdy integrační politiky spadly pod Ministerstvo vnitra, které projevilo ochotu zabývat se otázkami migrace a integrace cizinců, a od samého počátku sehrálo v této oblasti velmi důležitou roli. Od roku 2004 tato agenda integrace spadá pod Ministerstvo práce

Teoretická část

23

a sociálních věcí. Nemalou roli při řešení otázek integrace měla také Rada Evropy, které v dané problematice přispěla v mnoha směrech. [Baršová, 2005] Česká integrační politika posunula svůj zájem od multikulturního přístupu k přístupu, který je více individualistický a zaměřený více na občanskou integraci jednotlivců. Důležité jsou tu úsilí, výkon a přístup cizinců. Například to jak jsou přistěhovalci schopni zvládnout český jazyk, zabezpečit sebe a svoji rodinu, dodržovat české zákony. Důraz je kladen také na sociální soběstačnost nebo bezkonfliktní soužití s majoritní společností a věrnost k české vlasti. Problémem může však být právní a institucionální rámec, který braní převedení idejí české integrační politiky do praxe a mnohdy cizincům integraci do české společnosti příliš neusnadňuje. Přistěhovalci se musí potýkat s celou řadou administrativních překážek, dlouhými čekacími lhůtami pro získání trvalého pobytu a s problémy okolo získání státního občanství.5 [Baršová, 2005; Usnesení vlády České republiky ze dne 22. Ledna 2014 č. 6, 2014] 3.4.1

Jak se česká společnost staví k přistěhovalcům Protože v České republice žila po dlouhou dobu jen zanedbatelná menšina cizinců,

můžeme se nyní setkávat s různými druhy projevů nepřátelství a předsudků ze strany, jak obyčejných obyvatel, tak i ze strany tvůrců veřejného mínění. Pokud by však měla česká veřejnost akceptovat přistěhovalce, požaduje úplné začlenění do společnosti, což zahrnuje například zvládnutí českého jazyka a přijmutí českých zvyků a norem za své. Česká vláda se tedy v posledních letech nachází pod velkým tlakem při tvorbě imigračních a integračních politik. [Rabušic 2005] Musí vzít v potaz stárnutí a úbytek populace, které pro migraci nahrávají, ale také fakt, že česká společnost není na cizince příliš zvyklá, a nemá tedy se soužitím s přistěhovalci příliš velké zkušenosti a hrozí tedy, že může docházet k různým projevům xenofobie. [Rabušic, Burjanek, 2003]

5

Základní typy pobytu cizinců třetích zemí: krátkodobý pobyt (3 měsíce), dlouhodobý pobyt (prvních

5 let), trvalý pobyt (po 5 letech), azyl [Zákon o azylu č. 325/ 1999 Sb.], české občanství [Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 2009]

24

Teoretická část

Faktory ovlivňující integraci muslimů do české společnosti

3.5

Jak bylo zmíněno výše, islám je pro většiny muslimů nejenom náboženstvím, ale i životní cestou, kdy tvoří také velmi významnou část vědomí o vlastní identitě, která se potom odvíjí od toho, jak jedinec dodržuje muslimské hodnoty a normy. V muslimských zemích je islám důležitou součástí každodenního života a náboženství je pro ně tedy věcí zcela veřejnou. Což může být jeden z důvodů, proč muslimové velice nelibně nesou negativní reakce na islám. Ve většině těchto států pak neexistuje oddělení náboženství od státu a islám zde hraje důležitou roli při tvorbě politiky. [Topinka, 2006/2007] Každý muslim musí dodržovat pět pilířů islámu, mezi které patří: -

Vyznání víry neboli muslimské krédo šaháda. Muslimové se zavazují víře v jediného boha a přijímají Muhammada za božího posla.

-

Každodenní modlení salát. Modlitba by měla probíhat až pětkrát denně vždy směrem k Mekce

-

Udílení almužny zakát.

-

Půst saum. Každý muslim by měl v měsíci ramadánu dodržovat půst od tělesných rozkoší, vší stravy a pití nebo cigaret od úsvitu do západu slunce.

-

Pouť do Mekky hadždž pro jedince, kteří jsou toho schopni. Jedná se tedy o jediný pilíř, který není zcela povinný. [Denny, 1999; objevte islám, 2007] Pokud by se muslimský imigrant rozhodl dodržovat tyto pilíře víry i při svém kaž-

dodenním životě v České republice, mohlo by to způsobit řadu nepříjemností. Jako příklad je možné uvést zaměstnání, kdy pracovní doba v českých podmínkách není přizpůsobena tomu, aby jedinec mohl provozovat modlitbu pětkrát denně. Většina muslimů přicházející do České republiky se stává součástí místní muslimské komunity, ale zároveň si přináší zvyklosti ze své vlastní země, a proto mají problém přijmout stávající pravidla a zvyklosti za své. Začleňovací proces tedy může být pro řadu silně věřících muslimů poměrně náročný. [Topinka, 2006/2007] „Podstatné pro muslima je zůstat islámu věrný a nezaměnit svou identitu za jinou.“ [Topinka, 2007]

Teoretická část

3.5.1

25

Právo šaría

V kontextu integrace ve spojitosti s islámem je důležité zmínit náboženské právo šaría, které je praktikováno, buď jen z části, nebo v plném rozsahu v celé řadě islámských zemí. Prostupuje tedy mnohými oblastmi života muslimů. V 19. a 20. století několik muslimských států přetvořilo svůj právní systém tak, aby co nejvíce odpovídal západnímu vzoru. Šaría zůstalo zakořeněné jen v některých oblastech práva, jako například v právu dědickém, rodinném nebo nadačním. Řada radikálních skupin však není s tímto stavem spokojena a snaží se o zavedení práva šaría do všech častí právního systému. [Kropáček, 1999, s. 164 - 166] Podle Kopecké je šaría neslučitelné s demokracií, protože je pevně zakořeněno v Koránu a má velmi silnou islámskou tradici. Není možné ho tedy měnit bez nalezení významných opor právě v Koránu nebo islámské tradici či zvycích. [Kopecká, 2007] Prvky práva šaría, které podle mnohých kritiků brání dodržování lidských práv, můžeme najít v mnoha evropských zemích jako je například Francie, Velká Británie nebo Švédsko, kde žije velká komunita muslimů. V těchto zemích je právo šaría dodržováno místními muslimskými imigranty, kterým se nepodařilo začlenit do místní společnosti, a žijí v izolaci. [Kuras, 2012] Mezi muslimy můžeme najít jak fundamentalisty, kteří se snaží o mocenské prosazení islámského řádu a navrácení k tradičním islámským hodnotám skrze politickou činnost [Kropáček, 2002, s. 82 - 83], tak liberály, kteří zavrhují právo šaría, které vymezuje jen povinnosti, nikoliv práva. [Kropáček, 1999, s. 164 - 166] Vzhledem k tomu, že v České republice zatím není příliš velká komunita muslimů, tak se právo Šaría nedostalo mezi významná témata, nutná řešení. [Kuras, 2012] Otázkou by však bylo, jestli bychom například v budoucnu, byli ochotni právo šaría na našem území zohlednit, a co by to udělalo s českým sekulárním právním systémem. Nicméně i zde existují iniciativy zavedení práva šaría. O propagaci islámského práva mezi českými muslimy se zasluhuje skupina Cesta k víře pro Česko. [Lhoťan, 2013]

26

Teoretická část

3.5.2

Způsob rodinného života

„Rodina je jedním ze zdrojů identity správného muslima a jedině ona je schopna odolat náporu atomizované neosobní společnosti“ [Topinka, 2007] Mezi hlavní životní hodnoty muslimů patří početná a soudržná rodina, která poskytuje svým členům životní jistoty, a proto musí být chráněna. Důležitou roli hraje pro muslimy také manželství, které je podle mnohých islámských autorit vykládáno, jako náboženská povinnost. [Dvořáková 2008] „Manželství je něco vážného, posvátného a bylo by zcela mylné definovat je jen fyzickými, materiálními a světskými termíny“. [Abdalati, 2010, s. 103 - 104] Rozvod je v islámu možný, ale je brán tedy až jako poslední možnost řešení neshod mezi mužem a ženou. Mezi diskutovaná témata patří také polygamie, která je v islámu povolena, ale podřízena přísným pravidlům. [Abdalati, 2010, s. 95] Žena má v islámské rodině zvláštní postavení. Pokud se jí povede dát svému manželovi syna, dostane se jí úcty a klidu do budoucích let. Dívky, však nejsou zdaleka tak ceněny jako chlapci, a to hlavně z ekonomických důvodů. Dcery pak také musí podléhat přísnější výchově než chlapci, protože z jejich přitažlivosti mohou plynout problémy. Musí se jim dostat také správného vedení, neboť nejsou obdařeni takovým intelektem, jako chlapci. Dívka by během dospívání měla být držena stranou a provdána co nejdříve. I když islámská rodina obsahuje spíše patriarchální rysy, v posledních letech, a to hlavně ve městech, je pro ženy vytvářen mnohem větší prostor pro uplatňování jejich osobních cílů a představ. [Křikavová, 2002, s. 149 – 151] Oblasti rodinného života, manželství apod. jsou definovány v rámci rodinného práva, které je součástí práva šaría. [Dvořáková, 2008] Muslimské rodiny v České republice se s velkou pravděpodobností dostanou do situace, kdy normy islámského práva týkající se právě rodinných vztahů budou muset být přetvořeny, tak aby odpovídaly zdejším společenským vztahům. [Křikavová, 2002, s. 151] Podle Topinky by se většina muslimů žijících v České republice nevrátila do země svého původu, avšak důležitou součástí jejich rodinného života je, aby jejich děti měly plné povědomí o islámu a byly dobrými muslimy. Muslimové také dbají na vzdělání svých dětí a snaží se jim pomoci se socializací, avšak jako velký problém shledávají nástrahy moderní evropské společnosti, se kterými by jejich děti v islámském světě ne-

Teoretická část

27

přišly do kontaktu. Muslimské děti se tak často ocitají ve dvou sociálních realitách. Islámská realita je tvořena hlavně jejich rodiči, kteří ve většině odsuzují český moderní způsob života, avšak na druhé straně děti tráví mnoho času ve škole se svými českými spolužáky v realitě moderní. [Topinka, 2007] 3.5.3

Vzdělání a zaměstnání

Pro muslimy tzv. první generace je tedy vzdělání velmi důležitým bodem jejich života, který podle nich vede k úspěšnému uplatnění nejen v profesní dráze, ale také ve společnosti. Avšak ono moderní vzdělání nepomáhá utvářet kulturní identitu a nenaplňuje tedy islámské výchovné cíle. Podle Topinky také můžeme najít v jádru komunity hlavně vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří se České republice cítí svým způsobem zavázaní, že jim poskytla možnost vzdělávat se. Tito muslimové se do České republiky dostali převážně na základě mezinárodní smluv a ve většině se snáze integrovali do české společnosti, protože v rámci svého vzdělání měli možnost využít jazykových kurzů pro zdokonalení českého jazyka. Je tedy zřejmé, že být schopen komunikovat v místním jazyce a vzdělání patří mezi nejdůležitější podmínky úspěšné integrace. [Topinka, 2007] Jak bylo zmíněno výše, muslimové z jádra komunity, kde můžeme podle Topinky najít převážně Araby, mají často vysokoškolské vzdělání a živí se jako učitelé, lékaři, ekonomové, architekti, podnikatelé apod. Muslimští imigranti, kteří dostali v České republice azyl, si jsou také vědomi obrovského vlivu vzdělání na proces integrace a pozdější uplatnění na trhu práce, a proto se snaží navštěvovat různě vzdělávací kurzy. [Topinka, 2007] 3.5.4

Negativní smýšlení Čechů o islámu

Stereotypní myšlení Čechů a s ním spojená xenofobie, jsou témata, která mají velký vliv na začlenění muslimů do společnosti, protože úzce souvisí s tím, jestli se muslimové cítí v České republice vítaní a budou později ochotni investovat zpět do české společnosti. Pokud budou muslimům, pro zapojení do společnosti, kladeny přespříliš těžké

28

Teoretická část

překážky spojené s jejich náboženským vyznáním, je pravděpodobné, že můžeme očekávat celou řadu společenských problémů, jako je tomu v jiných evropských zemí. Podle Hoškové se postoje Čechů k islámu se vyznačují značnou nedůvěrnou, která je dána především neznalostí. Lidé mají strach z terorismu a z islámského fundamentalismu a Arabové jsou pro ně zaostalí a necivilizovaní. [Hošková, 2002] Břešťan ve svém článku pojednává o tom, že pro většinu Čechů je islám fanatické náboženství, ke kterému mají spíše negativní postoj a nahání jim strach, a proto si nepřejí stavbu mešit na území České republiky. [Břešťan, 2006] Bečka a Mendel ve své knize zase poukazují na to, že pro mnohé Čechy je Islám náboženství, které je zcela neslučitelné se středoevropskou kulturou a se západním pojetím demokracie a lidských práv. [Bečka, Mendel, 1998, s. 191]6 3.5.5

Mediální prezentace muslimů v České republice

Vzhledem problémům, se kterými je Islám v současné době spojován, čelí muslimové poměrně velkému zájmu světových medií. Tento zájem způsobuje, že si veřejnost může vytvářet názory, které ani zdaleka neodpovídají realitě opravdového života vyznavačů islámu v České republice. Tyto názory pak mohou mít negativní vliv na jejich zdejší život. Vzhledem k tomu, že většina Čechů nemá osobní zkušenost s islámem jako náboženstvím, a jen malá většina navázala nějaký osobní vztah s nějakým muslimem, není pro ně tedy možné tyto informace porovnat s ničím jiným, než s dalšími obrazem o islámu, které media přinesou. [Křižková, 2006] V 90. letech bylo možné setkat se v mediích s řadou islámofobních narážek, které však nebyly adresovány přímo islámu jako náboženství, nýbrž muslimským teroristům a radikálům. Islám jako náboženství samotné nebylo prezentováno vůbec nebo bylo od terorismu z části distancováno. Islám byl brán jako mírumilovné náboženství a vina za terorismus byla připisována islámským extrémistům. K tomuto tvrzení se přikláněly také islámské autority žijící na Západě, které se snažily vylepšit mediální obraz islámu v Západním světě plném strachu z teroristických útoků. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 409] 6

Viz příloha č. 2 - průzkumy veřejného mínění

Teoretická část

29

V posledních letech se však islám musí potýkat s útoky v médiích přímo proti němu samotnému. Od úvah o mírumilovném náboženství se přešlo k přístupům, které hlásají, že problém není v jednotlivcích či skupinách, ale přímo v islámu jako takovém. [Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 437] V rámci těchto reportáží, je také ponechán prostor pro vyjádření české muslimské komunity k událostem v jiných částech světa. Pokud islám není zrovna spojován s konfliktem, jedná se o články či reportáže, které se zaměřují na život muslimů nebo na postoj Čechů k nim a nesou v sobě silné stereotypní myšlení, které ve vztahu k české muslimské komunitě nemusí být zrovna korektní. V médiích se tak často objevují narážky na postavení ženy v islámu, na vztah muslimů k alkoholu, vepřovému nebo na jejich posedlost vírou, respektování jejich zvyků a svátků či jejich vztah ke svátkům českým. [Křižková, 2006] „Obecně je možné ve článcích vysledovat všudypřítomný stereotyp, který k čitelnému obrazu českých muslimů příliš nepřispívá a jenž zřejmě nepřekračuje schematičnost vnímání muslimů ve společnosti jako celku.“ [Křižková, 2006] Čeští novináři tedy nedávají Čechům dostatečné informace o zdejších muslimech, kteří jsou jimi spíše prezentování jako cizinci, kteří mají problém přizpůsobit se odlišnostem evropského života. Čechům, kteří nemají, jak bylo zmíněno, vlastní zkušenost s českými muslimy, se tak často dostává neúplných a mnohdy nepřesných informací, které na ně působí spíše negativním dojmem. [Křižková, 2006] „Pokud by se podobný způsob informování o českých muslimech prohluboval, pak by mohl bránit v úspěšné integraci této menšiny.“ [Křižková, 2006] Podle Křížkové je také pravděpodobné, že zájem o islám v českých mediích bude stále větší. Protože vzhledem k událostem spojených například s arabským jarem, poroste počet muslimských přistěhovalců a také žadatelů o azyl. [Křižková, 2006]

30

Praktická část

4 Praktická část Dotazníkové šetření

4.1

V rámci výzkumu bylo osloveno 45 respondentů a to převážně elektronickou, ale i osobní formou. Cílem práce bylo zjistit míru integrace muslimů do české společnosti s ohledem na faktory spojené s islámem, které mohou mít na jejich začlenění významný vliv. Důležité bylo také zhodnotit celkový vliv islámu na danou problematiku. V rámci dotazníku bylo také důležité identifikovat některé z jejich obav a problémů, který jim život v České republice působí. Výzkum byl koncipován jako pilotážní projekt a proto si neklade ambice na reprezentativnost vůči všem muslimům na území České republiky. 4.1.1

Sestavení

Při sestavování dotazníku mi byla velice nápomocná kniha Úvod do sociologického výzkumu [Jeřábek, 1992]. Dotazník se skládal z 23 otázek a jednalo se ve velké většině o otázky uzavřené. Je možné říci, že dotazník zahrnoval 3 oblasti: -

Identifikační údaje

-

Život muslimů v České republice – hrozby, obavy

-

Islám a s ním spojené hrozby, obavy

V dotazníku jsou pak 4 typy otázek: -

Otázky uzavřené, na které je možné odpovědět pouze „ano“ nebo „ne“

-

Otázky s rozšířenou odpovědí než jen „ano“ nebo „ne“. Vybrat je možné také z odpovědí „spíše ano“ a „spíše ne“

-

Otázky, které obsahují, již formulované odpovědi

-

Otázky polootevřené, kdy respondenti mohli nebo nemuseli popsat, jak se daný problém projevoval

4.1.2

Vyhodnocení

Dotazník byl vytvořen a následně i vyhodnocen pomocí internetové stránky www.survio.cz. Odpovědi, které byly od respondentů získány osobní formou, byly poté

Praktická část

31

také do internetové aplikace doplněny, a to z důvodu zjednodušení vyhodnocování dotazníků. Po přijetí dostatečného množství odpovědí byly nežádoucí respondenti z dotazníkového šetření vyřazeni. Všechny grafy byly vytvořeny v tabulkovém procesoru MS Excel. Většina muslimů byla velice ochotná se dotazníkového šetření zúčastnit a měla také zájem pomoci s jeho šířením. Z toho tedy usuzuji, že zdejším muslimským imigrantům záleží na tom, jaký názor mají Češi na islám a celkově na muslimy.

Výsledky dotazníkového šetření

4.2 4.2.1

Údaje o cílové skupině

Tato práce se zaměřuje na muslimské imigranty žijící v České republice alespoň dva roky, kteří jsou nebo mají zájem být ekonomicky aktivní. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 45 respondentů, z toho 10 odpovědělo na dotazník v angličtině, takže lze předpokládat, že nejsou schopni rozumět českému jazyku na dobré úrovni. Na dotazník pak odpovědělo 35 mužů a 10 žen. Podle Topinky jen asi přibližně 1/3 z celkového počtu muslimů žijících v České republice tvoří ženy. [Topinka, 2007] Je tedy zřejmé, že zde žije více mužů než žen pocházejících z muslimských zemí. Hošková se domnívá, že je to z toho důvodu, že arabské/muslimské ženy z pravidla sami necestují a většina mužů sem přijela za studiem ještě za Československé republiky a za manželky pojali Češky. [Hošková, 2002]

Graf č. 1 – otázka: pohlaví

32

Praktická část

Respondenti byli ve věku 20 – 56 let a z toho 4 měli jenom základní vzdělání, 16 mělo středoškolské vzdělání s maturitou, 3středoškolské vzdělání bez maturity a 22 imigrantů mělo vysokoškolské vzdělání. Je tedy očividné, že muslimové, kteří se výzkumu zúčastnili, byli vzdělaní lidé.

Graf č. 2 – otázka: Nejvyšší dosažené vzdělání?

Nejvíce muslimů pocházelo ze zemí Blízkého východu. Nejpočetněji byly zastoupeny země, jako je Sýrie a Irák se 7 a 9 respondenty, 2 respondenti pak pocházeli z Libanonu. Palestinu označil jako svou zemi původu 1 dotazovaný. Po 1 respondentu měly státy, jako Saúdská Arábie, Jordánsko, Írán a Jemen. Celkově z této oblasti pocházelo 23 muslimů. Ze států Severní Afriky pak pocházelo celkem 9 muslimských imigrantů s tím, že nejvíce byl zastoupen Egypt s 6 respondenty, po 2 respondentech pak měly země jako Maroko a Alžír. Zvlášť jsem pak zařadila Turecko s 9 respondenty, odkud tedy společně s Irákem pocházelo nejvíce muslimů. Dotazníkového šetření se pak také zúčastnili imigranti ze Zanzibaru, Bangladéše a Ázerbájdžánu.

Graf č. 3 – Jaká je země Vašeho původu? – Nejpočetněji zastoupené země

Praktická část

33

Jak již bylo několikrát zmíněno, dotazník byl určen pro muslimy, kteří v České republice žijí alespoň dva roky. Z dotazníkového šetření pak vyplynulo, že nejvíce dotazovaných se v České republice zdržuje 5, 6 a 7 let celkem tedy 22 muslimů. Jako nejdelší doba pobytu v České republice je považováno 22 let. Dlouhodobý pobyt má 20 respondentů, trvalý pobyt má pak 14 dotazovaných, české občanství 8 dotazovaných a azyl získali 3 muslimové.

Graf č. 4 – Jaký typ pobytu máte?

Z toho by 18 muslimů chtělo požádat o jiný druh pobytu a 27 je se svým typem pobytu spokojených.

Graf č. 5 – Máte v plánu požádat o jiný typ pobytu?

Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že nejvíce muslimů přišlo do České republiky, protože tu mají rodinu nebo přátele, a to celkem 15 dotazovaných, 10 respondentů pak imigrovalo z důvodu pracovní příležitosti, 9 muslimů kvůli konfliktu v zemi původu, dalších 9 zde hledali studijní příležitosti a 2 muslimy k tomu dohnaly jiné eko-

34

Praktická část

nomické důvody. Žádný respondent sem nepřišel, protože by byl politicky nebo nábožensky pronásledován.

Graf č. 6 – Z jakého důvodu jste se rozhodli přestěhovat do České republiky?

4.2.2

Život muslimů v České Republice

Výsledky dotazníkového šetření uveřejňuji podle toho, jak podle mého názoru, spadají, buď do oblasti života v České republice (hrozby a problémy), nebo do oblasti islámu (s ním spojených hrozeb a problémů). Odpovědi tedy nejsou uváděny podle jejich postupného zařazení v dotazníku. První otázka v dotazníku, která se zabývala pobytem muslimů v České republice, byla, zdali se respondenti během svého pobytu setkali s negativním přístupem ze strany Čechů, a pokud ano, tak s jakým. Ano odpovědělo 24 muslimů. Dalších 21 se s negativním přístupem během svého pobytu nesetkalo.

Praktická část

35

Graf č. 7 – Setkali jste se během svého pobytu s negativním přístupem ze strany Čechů?

Asi u 83 % dotazovaných se tento negativní přístup projevoval slovním napadením ve formě urážek a nadávek. Asi 2 % se pak setkalo s nějakým fyzickým napadením, za které je možné považovat plivání a jiné druhy hrubého chování. Jeden z respondentů odpověděl: „ Považovali mě za Roma a z toho plynulo špatné jednání. Po ujasnění situace bylo pak vše v pořádku.“ Přibližně 15% jako negativní přístup Čechů považovalo nerespektování či urážení jejich víry. Jako příklad uvedu odpověď jednoho z muslimů: „Jsou to ateisté a nemají respekt pro víru. Ženy se v práci nezahalily, ani když jsem jim řekl, že mi to vadí. V jídelně bývá vepřové maso a to je pro mě nepřijatelné.“ Další otázka svým způsobem navazovala na tu předchozí a dotazovala se respondentů na to, zda se setkali za svůj pobyt v České republice s negativním odsouzením ze strany Čechů na základě toho, že jsou muslimové. Kladně na tuto otázku odpovědělo 28 dotazových a záporně 17.

Graf č. 8 – Setkali jste se s odsouzením ze strany Čechů na základě toho, že jste muslim?

36

Praktická část

Podle 36 respondentů média mají negativní vliv na vnímání muslimů českou společností. Tento názor s nimi nesdílí 9 muslimů.

Graf č. 9 – Máte pocit, že česká media mají negativní vliv na vnímání muslimů v české společnosti?

Další 3 otázky se zabývají problematikou hledání si práce v novém prostředí. Na otázku, zdali je nebo bylo těžké najít si v České republice práci, odpovědělo 20 muslimů, že ano a 25, že ne.

Graf č. 10 – Je nebo bylo pro Vás obtížné najít si zaměstnání?

Podle 17 z dotazovaných muslimů jsou jejich problémy s hledáním práce způsobeny jejich náboženským vyznáním. Další 3 si myslí, že tomu tak není.

Praktická část

37

Graf č. 11 – Pokud ano, myslíte si, že je to z důvodu Vašeho náboženského vyznání?

Z těch respondentů, kteří nyní v České republice pracují, je 26 se svým současným zaměstnáním spokojeno, dalších 5 pak není. Je tedy možné říci, že z celkových 45 dotazovaných 14 nemá v současnosti stálé pracovní místo.

Graf č. 12 – Pokud pracujete, jste se svým současným zaměstnání spokojeni?

Řešení libovolných problémů s českými úřady, má zajisté také velmi důležitý vliv na integraci imigrantů do společnosti, proto jsem tuto problematiku zařadila do dotazníkového šetření. Pozitivní zkušenosti českými úřady má 12 dotazovaných a 16 má pak spíše pozitivní. Negativní zkušenost má pak 6 respondentů a dalších 11 spíše negativní. Je tedy možné říci, že účastníci tohoto šetření mají s českými úřady převážně dobré zkušenosti.

38

Praktická část

Graf č. 13 Jaké jsou Vaše zkušenosti s českými úřady?

Na předchozí otázku pak navazuje otázka, zda mají muslimové strach řešit své problémy s českými úřady. Podle očekávání pak tedy odpovědělo 5 muslimů ano, 14 spíše ano, 17 spíše ne a 9 ne. Vzhledem k tomu, že z předchozí otázky je patrné, že muslimové, kteří se tohoto šetření zúčastnili, mají pozitivní nebo spíše pozitivní zkušenosti s českými úřady, je možné předpokládat, že většina respondentů pak nebude mít strach řešit své problémy s českými úřady.

Graf č. 14 – Máte strach řešit libovolné problémy s českými úřady?

Další část dotazníkového šetření, jak bylo zmíněno již výše, zahrnovala otázky týkající se islámu a jeho vlivu na život muslimů v České republice. Na otázku zda respondenti praktikují svoji víru v České republice, odpovědělo kladně 37 muslimů a záporně 8.

Praktická část

39

Graf č. 15 – praktikujte svoji víru v České republice?

Následující otázka pak byla určena jen pro ty, kteří víru praktikují a ptala se na to, jakým způsobem respondenti svoji víru praktikují. Možné bylo zaškrtnout několik odpovědí. 31 respondentů se modlí v soukromí, 24 dodržuje tradiční zvyky a svátky, 19 pravidelně dochází do mešity, dalších 19 se věnuje studiu islámu, 11 se věnuje dobročinné pomoci a 4 dodržuje zahalování. Odpověď 1 dotazujícího na tuto otázku byla: „Vychovávám svoje děti k islámu, nenavštěvují žádné nemravné kroužky ve škole a učí se Korán.“

Graf č. 16 – Jakým z následujících způsobů svoji víru praktikujete?

Způsob života v České republice ovlivňuje 22 respondentů, dalších 23 si myslí, že to jak v České republice žijí, nemá na praktikování islámu žádný vliv.

40

Praktická část

Graf č. 17 – Máte pocit, že způsob života v České republice ovlivňuje Vaše praktikování víry?

Velmi důležitou otázkou pro mě, v rámci tohoto dotazníkového šetření bylo, zda si muslimové myslí, že by se v České republice měly stavět mešity. Stavba mešit byla a stále je poměrně kontroverzním tématem, a jak je známo velká část Čechů7 si jejich stavbu v České republice nepřeje. Zajímal mě, tedy na to názor muslimů, protože je to jeden z faktorů, který velmi ovlivní možnost praktikování islámu a tedy bude mít vliv na to, zda budou mít zájem být členy české společnosti. Podle 39 respondentů by muslimové měli mít možnost stavět mešity a 6 se domnívá, že ne.

Graf č. 18 – Myslíte si, že by muslimové měli mít možnost stavět v České republice mešity?

Následující 3 otázky jsou pak zaměřeny na obavy související s islámem a mají vliv na život muslimů v České republice. Jak píše Dvořáková, rodina je pro muslimy jednou z nejdůležitějších hodnot a velice si na ni zakládají. Muslimové mají většinou velmi početné rodiny a vyznačují se velkou mírou soudržnosti. [Dvořáková, 2008] Na to zda

7

viz příloha 2

Praktická část

41

si muslimové myslí, jestli je česká rodina soudržná odpovědělo 8 respondentů, že ano a 37, že ne.

Graf č. 19 – Myslíte si, že je česká rodina soudržná?

Na tuto otázku pak navazovala otázka následující, která se zabývala tím, zda by měli respondeti strach navázat vztah s Češkou/Čechem. Strach by z toho tedy mělo 25 muslimů, naopak 20 by s tím žádný problém nemělo. Tento strach může pramenit z českého způsobu života, kdy by muslimové mohli mít obavy z nesoudržnosti českých rodin nebo z neshod ohledně výchovy dětí. Podle islámu je také sňatek muslimské ženy s nemuselimem zakázán. [Drápalová, Kolářová 2002] Což je zajisté, také faktor, který by mohl mít vliv na odpovědi na tuto otázku v rámci dotazníkového šetření.

Graf č. 20 – Měl/a by jste strach navázat vztah s Čechem/Češkou?

Jak jsem již zmínila výše, jisté obavy může také způsobit rozdílný pohled na výchovu dětí. Podle Topinky většina muslimů klade velký důraz na výchovu svých dětí a většinou si přejí děti vést k islámu, což jim často znemožňují nástrahy nemuslimského světa. Proto se řadě muslimů může zdát, že Česká republika není vhodné ani přátelské

42

Praktická část

prostředí pro výchovu jejich děti. Podle dotazníkového šetření si nicméně 24 muslimů myslí, že Česká republika je vhodným místem pro výchovu jejich dětí. Jako vhodné místo ji nepovažuje 21 dotazovaných. Jako hlavní důvod, proč si respondenti myslí, že Česká republika není vhodným místem je nejčastěji uváděné velké množství drog a to hlavně alkoholu, dalé pak také prostituce, rasismus, nezávazný sex a pohled na ženu jako sexuální symbol. Jako další důvod je nejčastěji uváděna malá morálka Čechů, nedostatek prostoru pro islám. Jeden z dotazovaných jako důvod uvedl také zaostalost České republiky za ostatními zeměmi Západu. Další respondent pak uvedl, že vidí problém v tom, že Češi považují muslimy za teroristy a to by mohlo jeho dítěti způsobit problémy.Ohledně otázky víry se jeden muslim výjadřil: „Děti nejsou vedeny k víře, ve škole mají takové kroužky jako tanec, zpěv atd., neučí se náboženství. Také nejsou oddělené třídy pro dívky. Ženy nechodí zahalené a to je špatný příklad pro chlapce.“

Graf č. 21 – Myslíte, že Česká republika je vhodným místem pro výchovu Vašich dětí?

Závěr a diskuze

43

5 Závěr a diskuze Tato bakalářská práce se zabývala problematikou integrace a životem muslimských imigrantů v České republice. V teoretické části jsou uvedeny stěžejní informace pro pochopení dané problematiky a je poukázáno na faktory, které do jisté míry souvisí s islámem a mohou integraci muslimů do české společnosti znesnadnit. Praktická část je pak zaměřena na vyhodnocení dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 45 respondentů. Cílem dotazníkového šetření bylo vyhodnotit míru integrace muslimů, poukázat na hlavní problémy, které jim život zde přináší a zhodnotit velikost vlivu islámu na danou problematiku. Protože islám ve své podstatě vlastně diktuje jak se stát správným muslimem, jedná se tedy nejen o náboženství, ale také o morální předpis. [Křikavová, 2002, s. 33] Dotazník byl vyplněn respondenty ve věku 20 – 56, takže můžeme říci, že byly pokryty téměř všechny věkové kategorie ekonomicky schopného obyvatelstva. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že dotazovaní byli převážně vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří v České republice žijí natolik dlouho, aby mohli přijít do kontaktu se specifiky místní společnosti. Respondenti, kteří se šetření zúčastnili, žijí v České republice většinou dlouhodobě, avšak na otázku zda by požádali o jiný druh pobytu, odpovědělo 60% negativně. Z toho je možné tedy usoudit, že respondenti nemají zájem získat české občanství. Důvodem může být fakt, že nabytím českého občanství, žadatel pozbyde své dosavadní. [Ministerstvo vnitra České republiky, 2014] A vzhledem k tomu, že muslimové mají velmi silnou vazbu k zemi svého původu a kultuře, může tato skutečnost hrát velmi důležitou roli při rozhodování o tom, zda se stát nebo nestát plnohodnotným českým občanem. Islám je velmi důležitým faktorem, který má vliv na různé sféry života muslimských imigrantů a může je tedy pro obyvatele hostitelské společnosti utvářet odlišnými či exotickými. Tato odlišnost může být chápána také v negativním slova smyslu, kdy část Čechů může být ovlivněna sdělovacími prostředky a islám vidět ve špatném světle. Dalším významným faktorem, který je do jisté míry také prostupovaný islámem, je rodina. Rodina hraje velmi důležitou roli v procesu integrace, protože každý jedinec, kte-

44

Závěr a diskuze

rý je součástí nějakého národa či etnika, má jiný pohled na výchovu svých děti a způsob rodinného života. [Drápalová, Kolářová, 2002] Muslimové kladou na rodinu velký důraz. Tento faktor, dle dotazníkového šetření, může být stěžejní a také velmi problematický v kontextu integrace muslimů do české společnosti. Podle 37 muslimů není česká rodina soudržná a 24 muslimů si myslí, že Česká republika není dobrým místem pro výchovu jejich dětí. Důvodem je převážně ateismus a určitá modernita českého života. Většina dotazovaných muslimů si také domnívá, že by se v Česku měly stavět mešity. To do jisté míry může souviset nejen s možností praktikování jejich víry, ale i s touhou muslimů šířit a reprezentovat islám, což nemusí přispívat k dobrému dojmu u české společnosti. Jelikož je Česká republika ateistickou zemí, není řada českých obyvatel schopná pochopit smýšlení a zapálení muslimů pro islám. Vzdělání a zaměstnání jsou v rámci procesu integrace také velmi důležitými faktory, protože skrze ně přichází muslimové do kontaktu s českými občany a generují určitý stupeň finanční svobody a obecné volnosti. V zaměstnání či ve vzdělávacích institucích se také muslimové musí učit přizpůsobovat životu v české společnosti a vzdát se některých svých muslimských hodnot, jako například modlení. Důležitý je také fakt, že přicházejí do kontaktu s českými občany, takže nemohou například od žen očekávat, že se z respektu k nim budou zahalovat nebo obecně ochotu společnosti začlenit výuku islámu do českých škol. Mezi hlavní problémy muslimů patří hlavně postoj Čechů k islámu, kdy se 24 dotazovaných setkalo z jejich strany s nějakým negativním přístupem a 28 muslimů uvedlo, že bylo odsouzeno na základě jejich víry (s čímž souvisí do jisté míry i fyzický vzhled). Možná proto si z 20 muslimů, kteří si nejsou schopní najít práci, 17 myslí, že hlavní důvod jejich neúspěchu je jejich náboženské vyznání. Jelikož Česká republika nemusela problematiku imigrace a integrace cizinců po dlouho dobu řešit a většina Čechů není na cizince zvyklá, je pravděpodobné, že se zdejší imigranti setkají s určitým druhem xenofobie, plynoucí hlavně ze strachu z neznámého. [Hošková 2002] Negativní zkušenosti muslimů s Čechy mají také zajisté velký vliv na jejich obavy, kdy by například 25 muslimů mělo strach navázat vztah s českým občanem. Více než většina dotazovaných muslimů se domnívá, že mezi hlavní důvody negativního postoje Čechů k islámu, patří

Závěr a diskuze

45

jejich prezentace sdělovacími prostředky. Předsudky Čechů a média mohou muslimům působit nesnáze při hledání práce nebo při vzdělávacím procesu. Jako problém se může muslimům zdát také nedostačený prostor pro praktikování jejich víry, kdy se v České republice nachází jen 2 mešity. Proto bylo také důležité zjistit, jak u respondentů život v této zemi ovlivňuje praktikování jejich víry. Z analýzy dotazníku vyplynulo, že 37 z celkových 45 dotazovaných islám v České republice praktikuje, i když tedy méně než polovina se věnuje studiu islámu a navštěvuje mešitu. Velká část dotazovaných se uchyluje převážně k soukromé modlitbě s tím, že dodržují základní islámské svátky. Důvodem může být hlavně určitý způsob života, který tu muslimové vedou, a i když je jejich víra stále silná a život v České republice na ni neměl vliv, jak bylo zmíněno výše, faktory jako práce či studium muslimům nedovolují věnovat tolik času islámu, jako by tomu bylo v zemích, kde islám patří mezi hlavní společenské hodnoty. Můžeme tedy říci, že imigranti jsou nuceni přizpůsobit se tempu české společnosti. V rámci výzkumných otázek mě tedy také zajímalo, zda je islám hlavním faktorem ovlivňujícím integrace muslimů do společnosti a jaký vliv na tento proces má. Islám má na integraci, jak bylo zmíněno výše, opravdu velký vliv. Z analýzy dotazníku je možné vyhodnotit, že je hlavním faktorem, který integraci do české společnosti může znesnadnit. Jedná se tedy o vliv spíše negativní. Značnou část samozřejmě tvoří ochota a postoj jedince k určitým změnám, které život v cizí zemi přináší. Dotazování jedinci se staví k odlišnostem, které přináší život v České republice spíše negativně a však s tím, že je možné usoudit, že si váží možností, které jim tato země nabídla, důkazem může být fakt, že ta většina, pro kterou nebyl problém si najít práci, je ve své práci spokojena a kontakt s úřady hodnotí ve velké míře spíše pozitivně, i když někteří mají z jednání s nimi strach. Muslimové by do jisté míry měli být schopní přijmout způsob života zdejší společnosti, což jim pomůže vyvarovat se řadě problémů ze strany českého obyvatelstva. Avšak česká společnost, by měla brát v potaz víru muslimských imigrantů a respektovat jejich společenské hodnoty. Muslimové pak budou mít větší zájem zapojit se a přispívat do české společnosti.

46

Závěr a diskuze

Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet muslimských imigrantů do budoucna poroste, je velká pravděpodobnost, že se Česká republika bude muset potýkat s obdobnými problémy, jako země západní Evropy. Proto je nutné tomuto tématu věnovat zvláštní pozornost.


47

6 Seznam použité literatury 6.1

Literatura

ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. Překlad Bob Hýsek. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010, 203 s. ISBN 978-80-904373-6-4. BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. Islám a české země historická pamet a soucasná krize. V českém jazyce vyd. 3. Překlad Kateřina Hronová. V Olomouci: Votobia, 1998, 194 s. Náboženské tradice světa. ISBN 80-722-0034-8. DENNY, Frederick Mathewson. Islám a muslimská obec historická pamět a současná krize. V českém jazyce vyd. 3. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003, 194 s. Náboženské tradice světa. ISBN 80-726-0088-5. HOŠKOVÁ, Simona. Integrace Arabů v Praze, v Liberci a v Plzni. Pp. 259-272. In: Uherek Z. (ed.). In Úspěšná a neúspěšná integrace cizinců. Praha, Etnologický ústav AV ČR, 2003 HORÁKOVÁ, Milada. Problémy integrace etnických menšin. Sociální politika. 1997, č. 1-2, s. 4-6 IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1212-1. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Dot. Praha: Karolinum, 1993, 162 s. ISBN 80-706-6662-5 KROPÁČEK, Luboš. Blízký východ na přelomu tisíciletí

dynamika přeměn

v muslimském sousedství Evropy. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1999, 284 s. Moderní dějiny, sv. 2. ISBN 80-702-1298-5 KROPÁČEK, Luboš. Islám a Západ historická pamět a současná krize. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2002, 197 p. ISBN 80-702-1540-2. MENDEL, Milos. Islámská výzva z dejin a soucasnosti politického islámu. Vyd. 1. Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-710-8088-8.

48


MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSK

a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy

vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 499 p. Moderní dějiny, sv. 2. ISBN 80-200-1554-X KŘIKAVOVÁ, Adéla. Islám ideál a skutečnost. 2., rozš. a aktualizované vyd., (v nakl. Baset 1.). Praha: Baset, 2002, 311 s. ISBN 80-862-2371-X SARDAR, Ziauddin. Islám. Vyd. 1. Překlad Hana Antonínová. Ilustrace Zafar Abbas Malik. Praha: Portál, 2004, 175 s. ISBN 80-717-8882-1 ŠIŠKOVÁ,

Tatjana

(ed.). Menšiny

a migranti

v České

republice

my

a oni

v multikulturní společnosti 21. století. Vyd. l. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-7178648-9.

6.2

Internetové zdroje

BARŠOVÁ, Andrea „Multikulturalismus a politiky integrace přistěhovalců v Česku.“ Migrace

Online

[online.

]

2005

[cit.

2014-03-30]

Dostupné

z:

http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/multikulturalismus-a-politiky-integracepristehovalcu-v-cesku BŘEŠŤAN, Robert. 2006a. „Češi mají z islámu strach.“ Hospodářské noviny [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/?m=d&article[id]=19432250 BŘEŠŤAN, Robert. „Muslimové v Česku: soužití i svět sám pro sebe.“ Hospodářské noviny [online]. 2007[cit. 2014-03-30]. Dostupné z:http://ihned.cz/3-21699210typick%FD+muslim-000000_d-bc Česká televize: Po zabití bin Ládina uctil Obama památku obětí 11. září. [online]. 2011 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/123155-po-zabitibin-ladina-uctil-obama-pamatku-obeti-11-zari/ DRÁPALOVÁ, Barbora a Ilona KOLÁŘOVÁ. Manželství s cizincem (cizinkou) muslimského

vyznání.

[online].

2002

[cit.

2014-04-26].

z:http://www.cizinci.cz/images/pdfka/publikace/Manzelstvi_muslim.pdf

Dostupné


49

DVOŘÁKOVÁ, Markéta. Rodina v islámské tradici. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL EJOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2008, [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://userweb.pedf.cuni.cz/paideia/download/dvorakovadomov.pdf Imigrace

v Evropě.

In:

[online].

2014

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:

www.dvorek.eu/dwn/13954/14007cs_CZ_reserse57_imigranti.pdf JIŘIČKA, Jan. Čeští muslimové budou usilovat o právo zakládat školy nebo oddávat. Idnes.cz

[online].

2014

[cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://zpravy.idnes.cz/muslimove-chteji-ucit-na-skolach-i-oddavat-fiv/domaci.aspx?c=A140311_155018_domaci_jj KOPECKÁ, Karolina. EVROPA: O islámu bez emocí. Neviditelný pes [online]. 2007 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-o-islamu-bezemoci-0hd-/p_zahranici.aspx?c=A070208_142609_p_zahranici_wag KŘÍŽOVÁ, Martina. Neviditelná menšina - analýza mediálního obrazu českých muslimů. In: Migraceonline.cz: o migraci ve střední a východní Evropě[online]. Multikulturní

centrum

Praha,

2006

[cit.

2014-05-11].

Dostupné

z:http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/Krizkova_islam_fin al_1.pdf KURAS, Benjamin. EVROPA: O islámu bez emocí. Neviditelný pes [online]. 2012 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/big-ben-politicky-islam-ademokracie-dba-/p_zahranici.aspx?c=A120615_105123_p_zahranici_wag MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Migrace: Migračni politika České republiky.

[online].

2014

[cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek-890951.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Udělení státního občanství České republiky: Kdo a za jakých podmínek. [online]. 2014 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/udeleni-statniho-obcanstvi-ceske-republiky.aspx POPOVOVÁ, Klára. Muslimové v České republice. Muslimové očima českých školáků, výzkumný

a vzdělávací

projekt[online].

2014

z: http://muslimove.cz/muslimove-v-ceske-republice/

[cit.

2014-05-20].

Dostupné

50


Poradna pro občanství, občanská a lidská práva: Druhy pobytů v ČR. [online]. 2009 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://cizinci.poradna-prava.cz/folder05/tabulka_pobytu.gif RABUŠIC, Ladislav a Aleš BURJANEK. Imigrace a imigrační politika jako prvek řešení české demografické situace? dynamika přeměn v muslimském sousedství Evropy. Vyd. 1. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2003, 58, vii s. Moderní dějiny, sv. 2. ISBN 80-239-2257-2. Objevte islám. Co je Islám a kdo jsou Muslimové. [online]. 2007 [cit. 2014-03-30] Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/2.htm RABUŠIC, Ladislav. Jaká imigrační politika České republiky?. [online]. Multikulturní centrum

Praha,

2005

[cit.

Dostupné

2014-04-01].

z:

http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/LRabusic_Imigracni_ politika.pdf STŘEDISKO EMPIRICK CH V ZKUMŮ. Vztah české veřejnosti k cizincům: JAK JE VZTAH OBČANŮ ČR K RŮZN M NÁRODŮM A ETNIKŮM?. [online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/2941 TOPINKA, Daniel (ed). 2007. Integrační proces muslimů v české republice – pilotní projekt

[online],

Ostrava:

VeryVision.

[cit:

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://eurabia.parlamentnilisty.cz/UserFiles/Document/integrace_muslimu.pdf TOPINKA, Daniel. Významy vzdělávání v procesu integrace muslimů v České republice.

Olomouc:

Univerzita

Palackého

v Olomouci,

2007.

Dostupné

z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/vyznam_vzdelavani.pdf ÚŘAD PRO ZAHRANIČNÍ STYKY A INFORMACE, Vnější zpravodajská služba ČR. Evropa a islám v kontextu dění kolem karikatur proroka Mohameda: Příčiny šíření islámského

extremismu.

In:

[online].

2011

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z: http://www.uzsi.cz/cz/evropa-a-islam-v-kontextu-deni-kolem-karikatur-prorokamohameda-1.html


51

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2014 č. 60. [online]. 2014 [cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://www.cizinci.cz/images/pdfka/pravni-

predpisy/usneseni_2014_60.pdf Ústředí muslimských obcí: Ústředí muslimských obcí - historie a současnost. [online]. 2009 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z:http://www.umocr.cz/historiecz.pdf

52

Přílohy

Dotazník (CZ)

53

A Dotazník (CZ) Dobrý den, jsem studentkou Mezinárodních teritoriálních studií, Mendelovy university v Brně. Ráda bych vás poprosila o pomoc s vyplněním dotazníku k mé bakalářské práci, která se zabývá životem muslimských imigrantů v České republice. Věnujte tedy prosím několik minut svého času vyplnění následujících otázek, není jich mnoho a velmi mně to pomůže. Dotazník je anonymní. Děkuji za váš čas a ochotu. S pozdravem, Ema Klabanová 1. Pohlaví: a) Muž b) Žena 2. Kolik je Vám let?

3. Nejvyšší dosažené vzdělání: a) Základní b) Středoškolské s maturitou c) Středoškolské bez maturity d) Vysokoškolské e) Jiné: 4. Jaká je země Vašeho původu?

54

Dotazník (CZ)

5. Jak dlouho žijete v České republice?

6. Z jakého důvodu jste se rozhodli přestěhovat do České republiky? a) Mám zde rodinu/přátelé b) Z důvodu studijní příležitosti c) Z důvodu náboženského/politického pronásledování d) Kvůli pracovní příležitosti e) Ekonomické důvody f) Konflikt v zemi původu g) Jiné: 7. Jaký typ pobytu máte? a) Přechodný/Dlouhodobý b) Azyl c) Trvalý d) Mám české občanství e) Jiné: 8. Máte v plánu zažádat o jiný typ pobytu? a) Ano b) Ne 9. Setkali jste se během svého pobytu s negativním přístupem ze strany Čechů? a) Ano b) Ne Pokud ano, jak se tento negativní přístup projevoval? __________________________________________________________________ 10. Setkali jste se s odsouzením ze strany Čechů na základě toho, že jste muslim? a) Ano b) Ne

Dotazník (CZ)

55

11. Je nebo bylo pro Vás obtížné najít zaměstnání? (Pokud ano, přejděte k otázce číslo 12, pokud ne, přejděte k otázce číslo 13)

a) Ano b) Ne 12. Pokud ano, myslíte, že je to z důvodu Vašeho náboženského vyznání nebo země původu? a) Ano b) Ne 13. Pokud pracujete, jste spokojen/a se svým současným zaměstnáním? a) Ano b) Ne 14. Jaké jsou Vaše zkušenosti s českými úřady? (Vyřizování dokumentů trvalého pobytu, jednání s cizineckou policií atd.)

a) Spíše pozitivní b)Pozitivní c) Spíše negativní d) Negativní 15. Máte obavy řešit libovolné nezbytné záležitosti s českými úřady? a) Spíše ano b) Ano c) Spíše ne d) Ne 16. Praktikujete svoji víru v České republice? (Pokud ano, přejděte k další otázce, pokud ne, přejděte k otázce číslo 18)

a) Ano b) Ne 17. Pokud ano, kterými z následujících způsobů svoji víru praktikujete? a) Modlitba v soukromí (např. doma) b) Docházka do mešity

56

Dotazník (CZ)

c) Studium islámu d) Dodržování tradičních zvyků a svátků e) Zahalování f) Almužna d) Jiné: 18. Máte pocit, že způsob života v České republice ovlivňuje Vaše praktikování víry? a) Ano b) Ne 19. Myslíte, že by muslimové měli mít možnost stavět v České republice mešity? a) Ano b) Ne 20. Máte pocit, že česká media mají negativní vliv na vnímání muslimů v české společnosti? a) Ano b) Ne 21. Myslíte, že Česká republika je dobrým místem pro výchovu Vašich dětí a) Ano b) Ne Pokud ne, proč? 22. Myslíte, že česká rodina je soudržná? a) Ano b) Ne 23. Měl/a byste obavy navázat vztah s Čechem/Češkou? a) Ano b) Ne

Dotazník (ENG)

57

B Dotazník (ENG) Hi everyone, I am a student of International Territorial Studies at Mendel University in Brno. I would like to ask you to do me a favor. I am writing my bachelor thesis about the status of Muslim immigrants in the Czech Republic. And I would be really thankful if you could complete my questionnaire. It is not too long and it is anonymous. Thanks a lot! Have a great day! Ema Klabanová 1. Gender: a) Male b) Female 2. How old are you?

3. Education level: a) Primary education b) Secondary education c) Vocational education d) Higher education e) Other: 4. Where are you from?(country)

5. How long have you been living in the Czech Republic?

6. Why did you decided to move to the Czech Republic? a) I have family/friends here

58

Dotazník (ENG)

b) For studying opportunities c) Due to religious/political persecution d) Job opportunities e) Economical reasons f) Because of conflict in your home country g) Other reasons: ___________ 7. What type of residency do you have? a) Temporary residency/ Long-term residency b) Asylum c) Permanent residency d) Czech citizenship e) Other: ___________ 8. Would you like to apply for a different type of residency? a) Yes b) No 9. Have you encountered with a negative attitude from Czech people during your stay? a) Yes b) No If yes, how this negative attitude was expressed?

10. Have you encountered with condemnation by the Czechs on the basis that you are a Muslim? a) Yes b) No 11. Is it or has it been difficult for you to find a job? (If yes, go to the question number 12 If not, go to the question number 13)

a) Yes b) No

Dotazník (ENG)

59

12. If yes, do you think it is because of your religion or home country? a) Yes b) No 13. If you have a job, are you satisfied with it? a) Yes b) No 14. What are your experiences with the Czech authorities? (for example processing documents of residency permit, negotiations with immigration department atc.)

a) Rather positive b) Positive c) Rather negative d) Negative 15. Are you afraid to deal with any essential matters with Czech authorities? a) Rather yes b) Yes c) Rather not d) Not 16. Do you practise your Faith in the Czech Republic? (If yes, go to the next question If not, go to the question number 18)

a) Yes b) No 17. If yes, which from the following ways are you practising your Faith? a) Praying in privacy ( for example home) b) Attendance of the mosque c) Studying of Islam d) Observance of holidays and customs e) Wearing a veil f) Charity g) Other: ___________

60

Dotazník (ENG)

18. Do you feel that the way of life in the Czech Republic affects the practising of your religion? a) Yes b) No 19. Do you think that Muslims should be allowed to build mosques in the Czech Republic? a)Yes b) No 20. Do you think that Czech media have negative influence on the perception Muslims by Czech people? a) Yes b) No 21. Do you think that the Czech Republic is good place for raising your children? a) Yes b) No If not, why?

22. Do you think that Czech family is cohesive? a) Yes b) No 23. Would you be afraid of starting relationship with a Czech woman/man? a) Yes b) No


61

C Průzkum agentury STEM Průzkum agentury STEM pro Hospodářské noviny (Vybrané příklady) Měli by mít muslimové možnost stavět v Česku mešity? -

Ano 25 %

-

Ne 75 %

„O islámu si tři čtvrtiny Čechů nemyslí nic dobrého, strach z něho má 60 procent lidí a celé tři čtvrtiny lidí by muslimům zakázaly stavět v zemi mešity. Plyne to z exkluzívního průzkumu agentury STEM pro Hospodářské noviny.“ [Břešťan 2006] Z výzkumu agentury STEM je také patrné, že většina Čechů má o islámu nedostatečné znalosti: Kdo položil základy islámského náboženství? -

Abrahám 11 %

-

Buddha 11 %

-

Mojžíš 8 %

-

Mohamed 70 % „Podle 55 procent lidí hrozí válka civilizací Západu a muslimského světa. Takř-

ka polovina lidí se obává i bezprostředního teroristického útoku v Česku.“ [Břešťan 2006] Průzkum agentury STEM (vybrané příklady) Jak byste nesl(a), kdyby jste měl(a) za souseda: Araba: -

Velmi dobře, bez problémů 21%

-

Nebylo by mi to příjemné 37%

-

Nesl(a) bych to těžce 28%

-

Pokládal(a) bych to za zcela nepřijatelné 14%

62


Afghánce: -

Velmi dobře, bez problémů 18%

-

Nebylo by mi to příjemné 34%

-

Nesl(a) bych to těžce 27%

-

Pokládal(a) bych to za zcela nepřijatelné 21%

Anketa iDNES.cz: Umožnili byste muslimům v Česku provozovat vlastní školy? -

Ano 748 lidí (4%)

-

Ne 18281 lidí (96%)

Vliv islámu na postavení muslimů v České republice

Recommend Documents