VLIV BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ NA SROZUMITELNOST ŘEČI PŘI POUŢITÍ KOMPETITIVNÍHO ŠUMOVÉHO SIGNÁLU

KLINIKA OTORINOLARYNGOLOGIE A CHIRURGIE HLAVY A KRKU LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

DISERTAČNÍ PRÁCE

VLIV BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ NA SROZUMITELNOST ŘEČI PŘI POUŢITÍ KOMPETITIVNÍHO ŠUMOVÉHO SIGNÁLU

Řešitel: Školitel: Doba studia:

MUDr. Radan Havlík MUDr. Pavel Smilek, Ph.D. 2004 - 2010

Obsah Obsah ...................................................................................................................................................... 2 Poděkování .............................................................................................................................................. 5

I. Úvod .................................................................................................................................................. 6 II. Teoretická část............................................................................................................................... 8 II.1. Obecné zásady slyšení................................................................................................................. 8 II.1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE SLUCHOVÉHO ORGÁNU Z HLEDISKA BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ ......................................................................................... 8 II.1.2 PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ ZMĚNY SLUCHOVÉHO ORGÁNU .................. 13 II.1.3 FYZIKÁLNÍ ASPEKTY VE VZTAHU K BINAURÁLNÍMU SLYŠENÍ .................. 15 II.1.4. SIGNAL-TO-NOISE RATIO (SNR) ............................................................................ 17 II.1.5. LIDSKÁ ŘEČ Z AKUSTICKÉHO POHLEDU .......................................................... 19 II.1.6. PODMÍNKY SROZUMITELNOSTI ŘEČI NA POZADÍ HLUKU ............................ 21 II.1.7. OBECNÉ PRINCIPY ZESÍLENÍ SLUCHADLEM ..................................................... 24 II.2 Monaurální a binaurální slyšení ............................................................................................... 27 II.2.1. VÝHODY BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ OPROTI MONAURÁLNÍMU .................. 27 II.2.2. PROBLEMATIKA MONAURÁLNÍHO POSLECHU ................................................ 31 II.2.2.1. PŘI NORMÁLNÍM SLUCHU .............................................................................. 31 II.2.2.2. PŘI PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADĚ ................................................................ 32 II.2.3. MONAURÁLNÍ A BINAURÁLNÍ KOREKCE SLUCHADLEM .............................. 34 II.2.4. MOŢNÁ ÚSKALÍ BINAURÁLNÍ KOREKCE ........................................................... 35

III. Výzkumné cíle a hypotézy ...................................................................................................... 37 III.1. Výzkumné cíle ........................................................................................................................ 37 III.2. Hypotézy ................................................................................................................................ 37 III.2.1. VÝCHODISKA ........................................................................................................... 37 III.2.2. VLASTNÍ HYPOTÉZY............................................................................................... 38

2

IV. Vlastní experimentální práce .............................................................................................. 39 IV.1 Materiál a metodika ............................................................................................................... 39 IV.1.1. VÝZKUMNÝ SOUBOR ............................................................................................ 39 IV.1.2. METODIKA ............................................................................................................... 40 IV.1.2.1. USPOŘÁDÁNÍ EXPERIMENTU ...................................................................... 40 IV.1.2.2. POUŢITÉ AKUSTICKÉ SIGNÁLY .................................................................. 41 IV.1.2.3. ODSTUPY SIGNÁL-ŠUM ................................................................................. 41 IV.1.2.4. POUŢITÁ SLUCHADLA ................................................................................... 44 IV.1.2.5. ZPŮSOB STATISTICKÉHO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ............................... 44 IV. 2. Výsledky ................................................................................................................................ 45 IV.2.1. HODNOCENÍ KVANTITATIVNÍHO PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE STRANOVĚ SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ SLUCHADEL VZHLEDEM K TÍŢI SLUCHOVÉHO POSTIŢENÍ .......................... 45 IV.2.1.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORŮ ........................................................................ 45 IV.2.1.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ ........................................................................... 45 IV.2.1.2.1. Srovnání zlepšení průměrné srozumitelnosti řeči při binaurální korekci vzhledem ke korekci monaurální v jednotlivých skupinách probandů ..... 45 IV.2.1.2.2. Průměrné zlepšení rozumění řeči v jednotlivých SNR ve stejné skupině tíţe sluchového postiţení .......................................................................... 46 IV.2.1.2.3. Průměrné zlepšení srozumitelnosti v jednotlivých SNR ........................... 47 IV.2.1.2.4. Porovnání věkového rozloţení probandů v jednotlivých kategoriích tíţe sluchového postiţení .................................................................................. 48 IV.2.1.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ......................................................................... 49 IV.2.2. VZTAH VELIKOSTI PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE VZHLEDEM K PŘEDCHOZÍ ADAPTACI NA KOREKCI MONAURÁLNÍ ................................ 51 IV.2.2.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU ....................................................................... 51 IV.2.2.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ ........................................................................... 51

3

IV.2.2.2.1. Srovnání průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální ve srovnání s monaurální u osob adaptovaných na monaurální korekci a prvouţivatelů ......................................................................................... 51 IV.2.2.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin ............ 52 IV. 2.2.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ....................................................................... 52 IV.2.3. HODNOCENÍ PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE STRANOVĚ SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ SLUCHADEL VZHLEDEM K VĚKU ............................................................................................... 53 IV.2.3.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU ....................................................................... 53 IV.2.3.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ ........................................................................... 53 IV.2.3.2.1. Srovnání průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální ve srovnání s monaurální u osob mladších a starších 75 let ...................... 53 IV.2.3.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin ............ 54 IV. 2.3.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ....................................................................... 54

V. Diskuse .......................................................................................................................................... 55

VI. Souhrn ......................................................................................................................................... 60 VI.1. Odpovědi na stanovené cíle a hypotézy ................................................................................ 60

VII. Klinické vyuţití ........................................................................................................................ 61

VIII. Závěry ....................................................................................................................................... 63 Seznam pouţité literatury...................................................................................................................... 64 Seznam vyobrazení ............................................................................................................................... 80 Seznam pouţitých zkratek v textu......................................................................................................... 84 Přílohy ................................................................................................................................................... 85

4

Poděkování Poděkování autora patří všem, kteří se na této práci podíleli, a to především:

Školiteli MUDr. Pavlu Smilkovi, Ph.D. za vedení a pomoc po celou dobu studia.

Přednostovi pracoviště AUDIO-Fon centr s.r.o. doc. MUDr.Mojmíru Lejskovi, CSc. za podnětné připomínky a rady.

Paní RNDr. Heleně Koutkové za pomoc při statistickém zpracování souborů.

Audiologickým sestrám Anně Ševelové, Janě Štrosové a Martině Hladké za vyšetření řečové audiometrie u probandů.

Firmě Widex A/S za souhlas s uvedením výňatků ze software Compass, které názorně demonstrují principy nastavení parametrů zesílení sluchadel (písemný souhlas uloţen u autora).

5

I. Úvod Člověk jako ţivá bytost významně preferuje dva ze svých smyslů – zrak a sluch. Sluchem získáváme aţ 60% informací o okolním světě (70). Sluchový orgán se fylogeneticky vyvinul jako primárně aferentní systém slouţící k monitorování zvukových vln zevního prostředí, ať jiţ z hlediska ochranného (identifikace blíţícího se nebezpečí), tak pátracího (hledání kořisti). Sekundárně začal slouţit jako jeden z komunikačních kanálů mezi jedinci stejného druhu (114). Nejvyšší a nejsloţitější formou komunikace, která se na planetě Zemi vyvinula, je lidská řeč. Kromě toho sluch přispívá k orientaci v prostoru pomocí směrového a prostorového slyšení (83). Tak jako naprostá většina ostatních funkcí v lidském organismu, i sluch doznává s postupujícím věkem fyziologické slábnutí (51). Sniţuje se jeho kmitočtový rozsah směrem od nejvyšších slyšitelných frekvencí, pozvolna se zhoršuje schopnost frekvenční analýzy a zvyšuje maskovací efekt rušivého šumu (3). Spolupůsobí-li nepříznivá genetická predispozice, expozice hluku, ototoxické látky, případně další negativní faktory, je zhoršování sluchové funkce urychleno a prohloubeno (89). Ve vyšším věku ještě přistupuje sníţená schopnost akustickou informaci zpracovat ve sluchových centrech (100). Výsledkem je zhoršování nejen slyšení obecných zvuků, ale především porucha rozumění řeči, která je sama o sobě velmi sloţitým akustickým signálem (18). Postiţená osoba musí vynakládat stále více úsilí, aby rozuměla, co bylo řečeno. Při zvýšení prahu sluchu nad určitou kritickou hranici (obvykle jde o práh 40 dB HL na 2 kHz) se začínají objevovat komunikační potíţe, přesáhne-li práh sluchu na všech frekvencích 60 dB HL, přestává nedoslýchavý řeč o běţné komunikační intenzitě slyšet zcela. Redukovaný přísun zvukových podnětů má mnohé psychologické dopady, především sníţení zájmu o komunikaci jako takovou, mohou se objevit zvýšené rozpaky a nerozhodnost, únava, popudlivost, napětí, stres, zloba, omezení společenských aktivit a vztahů, deprese, negativismus, osamělost aţ sociální izolace, méně

6

ostraţitosti k okolí, zhoršení paměťových funkcí, menší přizpůsobivost, menší schopnost přijímat nové skutečnosti, paranoia, redukce obvyklých dovedností a sníţení celkového psychického zdraví (98). S technickým rozvojem doznala velkého zdokonalení i zařízení, která jsou do určité míry schopna sluchový hendikep kompenzovat. Jde především o sluchadla. Vývoj na tomto poli je v posledních desetiletích velmi rychlý (74). Původní analogové technologie byly jiţ prakticky opuštěny, jsou vyvíjeny stále sofistikovanější digitální čipy (první digitální sluchadlo bylo uvedeno na světový trh v roce 1996). Jednotlivé komponenty jsou postupně zmenšovány, coţ umoţňuje mimo jiné i kosmeticky příznivější vzhled. Provozní akustická flexibilita je zvyšována moţností pouţítí více poslechových programů, dálkového ovládání, směrové mikrofony a digitální filtrace vstupního signálu dokáţou zdůraznit řeč na pozadí rušivých zvuků, lze potlačit sklon ke zpětné vazbě atd. (44). Na druhé straně jsou kladeny stále větší nároky na sluchadlové specialisty, kteří se musí neustále seznamovat s novými a novými nastavovacími počítačovými programy, bez nichţ nelze tyto moderní digitální zesilovače adekvátně seřídit. Krom znalostí principů zesílení pro jednotlivé sluchové vady je nutno vţdy brát v potaz individuální sluchové vnímání. Osoby, u nichţ se nedoslýchavost vyvíjela řadu let, mnohdy dávno odvykly slyšet celou spoustu obecných zvuků, které je při poslechu se sluchadlem mohou zpočátku rušit aţ obtěţovat. Zcela zásadním je navození realistického náhledu začínajícího uţivatele sluchadla s vysvětlením limitů dané sluchové vady a pouţité elektroniky přístroje. Dostupnost technických informací a reklamní kampaně totiţ často vedou k neadekvátnímu očekávání sluchově postiţených stran poslechového, někdy i vzhledového efektu. Celkově lze však říci, ţe ačkoli sluchadla nikdy novým uchem nebudou a ani být nemohou, moderní technika nabízí naprosté většině nedoslýchavých pomocí zesíleného příjmu řečového signálu výrazné zlepšení jejich komunikačních schopností.

7

II. Teoretická část II.1. Obecné zásady slyšení II.1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE SLUCHOVÉHO ORGÁNU Z HLEDISKA BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ Z hlediska binaurálního slyšení není bez zajímavosti zmínit některá anatomická a fyziologická fakta. Zvuk, z fyzikálního hlediska kmitání pruţného prostředí (za obvyklých podmínek kmitání částic vzduchu), je přiváděn zevním uchem (boltec, zvukovod) do ucha středního (bubínek, řetězec kůstek, dutina bubínková, středoušní svaly, Eustachova tuba) a dále do ucha vnitřního (kostěný a blanitý labyrint hlemýţdě), kde je přeměněn na bioelektrický impuls, který je sluchovou drahou veden do sluchového centra ve spánkovém laloku mozku (104). Toto centrum je propojeno s dalšími důleţitými centrálními oblastmi, které se podílejí na zpracování akustického signálu (91). Ucho je párový senzorický orgán, umístěný na hlavě a mající sloţitou anatomickou a histologickou stavbu (28). Zatímco růst vnitřního a do jisté míry i středního ucha je ukončen v době narození (128), růst zevního ucha pokračuje aţ do dospělosti (94) a boltec roste aţ do smrti (40).

Zevní ucho Jeho základní funkcí je přivést zvukové vlny přicházející ze zevního prostředí k bubínku. Částečně se uplatňuje i na směrovém slyšení (55, 77). Boltce jsou připojeny k hlavě v úhlu 20-40 stupňů zhruba ve stejné horizontální rovině. Jejich horní okraj je příbliţně ve výši kořene nosu, dolní okraj ve výši špičky nosu a vchod do zvukovodu přibliţně uprostřed mezi těmito dvěma rovinami. Akustický efekt boltce 8

souvisí s fyzikálními vlastnostmi zvukového vlnění: odraz, akustické stínění, ohyb, interference a rezonance (5). Boltce díky svému tvaru mimo jiné nasměrovávají zvukové vlny vyšších frekvencí do zvukovodu. Podílejí se také částečně na směrovém slyšení, i kdyţ u člověka nemají v tomto ohledu tak velký význam jako u některých jiných savců (např. kůň, srnec, zajíc), kteří dokáţou pomocí svalů boltec natáčet (104). U člověka jsou svaly boltce rudimentární a bez praktického významu (7). Volní pohyb boltce je ve svých exkurzích minimální, mnozí jedinci jím nedokáţou hýbat vůbec. Po odstranění boltce se sluchový práh zásadněji nemění (77). Zevní zvukovod má obvykle tvar dvakrát zahnuté trubice oválného průřezu. U dospělého člověka je délka přední stěny (měřeno od volného okraje tragu k přednímu obvodu bubínku) přibliţně 35 mm, délka zadní stěny (měřeno od cavum conchae k zadnímu obvodu bubínku) je přibliţně 25 mm. Podélné osy zvukovodů se sbíhají směrem ventrálním v úhlu přibliţně 80 stupňů (7). Přímá interaurální vzdálenost mezi vchody do zvukovodu levého a pravého ucha je závislá na šířce lebky, u novorozence činí průměrně 9 cm, u dospělého člověka 15 cm. Zvukovod významně ovlivňuje akustický signál do něj přicházející. Vlivem rezonance (uplatňuje se typ rezonance čtvrtiny vlnové délky) dochází k zesílení určitých frekvenčních oblastí, a to v závislosti na velikosti a tvaru zvukovodu 90). Vzniká tak rezonanční vrchol, který zesiluje některé frekvence slyšeného zvuku aţ o 20dB SPL. Čím je objem zvukovodu větší

(většina

dospělých

osob),

tím

je

rezonanční

vrchol

více

posunut

do hlubokých frekvencí, naopak čím je objem zvukovodu menší (děti a lidé s úzkým zvukovodem), tím je vrchol rezonance posunut více do vysokých frekvencí (92). Výška rezonančního vrcholu (zesílení určité frekvenční oblasti zvuku) je mimo jiné ovlivněna i obsahem středouší a poddajností blanky bubínku (68, 69). Vytvoření trepanační dutiny při sanačním výkonu významně změní původní tvar a objem a tím i rezonanci zvukovodu.

9

Střední ucho Úkolem středního ucha je přivést zvukové vlny, stále ještě v podobě mechanické energie, z bubínku do ucha vnitřního. Díky poměru plochy bubínku a oválného okénka a také pákovému mechanismu řetězce kůstek dochází v místě vstupu akustické energie do vnitřního ucha k výrazné koncentraci akustického tlaku. Pokud by zvuk dopadal přímo na tekutiny vnitřního ucha, velká část akustické energie by se odrazila na rozhraní vzduch-tekutina bez uţitku zpět (97). Bubínek má tvar oválné blanky trychtýřovitého tvaru, se kterým je z vnitřní strany srostlá rukojeť kladívka tvořícího součást řetězce kůstek. Při dopadu akustické energie na bubínek se část odrazí a část přenese na řetězec kůstek ve středouší, který se rozkmitá. Mnoţství energie, které se odrazí a které se naopak přenese na kůstky, závisí na poddajnosti bubínku a jeho integritě. Řetězec kůstek, tvořený kladívkem, kovadlinkou a třmínkem, je z velké části umístěn v dutině nadbubínkové. Vytváří pákový mechanismus, který přenáší mechanické kmitání z bubínku do oválného okénka a tím za normálních okolností do vestibula vnitřního ucha. Intaktnost řetězce a jeho volná pohyblivost jsou základními předpoklady minimální ztráty akustické energie ve středouší. Eustachova tuba zajišťuje mimo jiné vyrovnávání tlaku ve středouší s tlakem atmosférickým přes nosohltan. Impedance bubínku je nejmenší v tom případě, kdy tlak vzduchu je na obou jeho stranách shodný. V této situaci se odráţí nejméně akustické energie a naopak nejvíce energie je předáno řetězci kůstek (68). Středoušní svaly jsou tvořeny svalem třmínkovým a napínačem bubínku. Při jejich kontrakci dochází ke zvýšení tuhosti převodního systému a tím ke sníţení přenosu hlubokých frekvencí z bubínku do vnitřního ucha. Přenos frekvencí od 2 kHz výše však není ovlivněn (108, 124). Aktivita ve svalových vláknech třmínkového svalu je zaznamenatelná jiţ při

10

stimulačních hladinách 35-50 dB SPL (112), ve vláknech napínače bubínku na hladinách kolem 50 dB SPL (50). Inervace třmínkového svalu je zajištěna cestou lícního nervu, který inervuje rovněţ svaly boltce. Tato skutečnost by mohla svědčit i pro eventuelní společnou funkci při směrovém slyšení. Primární funkce středoušních svalů, která se během dlouhé fylogeneze

vyvinula,

slouţí

pravděpodobně

k vyzdviţení

určitých

významných

vysokofrekvenčních zvuků z akustického pozadí (v přírodě tyto zvuky často signalizují potenciální nebezpečí). Oboustranná kontrakce středoušních svalů můţe pak pozitivně ovlivnit koncentraci pozornosti na určitý zvuk. Příznivě je také ovlivněno vnímání okolních zvuků při vlastní hlasové produkci, při které se rovněţ tyto svaly kontrahují (59). Při normální hlasové produkci se třmínkový sval kontrahuje asi z 50% svého moţného maxima, kontrakce začíná často před zahájením fonace, coţ svědčí o aktivaci třmínkového reflexu z centrálního nervového systému (6).

Vnitřní ucho Vnitřní ucho slouţí k transformaci mechanické akustické energie na energii bioelektrickou (104). Je uloţeno v labyrintu pyramidy kosti spánkové, která tvoří jeho ochranné pouzdro. Sluchová část vnitřního ucha je tvořena hlemýžděm (113). Kmitající řetězec kůstek přenáší akustickou energii přes ploténku třmínku do vestibula, ve kterém dochází k rozkmitání perilymfy. Kmitání perilymfy se přenáší na bazilární membránu vnitřního ucha, která se rozkmitá od bazálního závitu směrem k vrcholu hlemýţdě. Na bazilární membráně, tvořené z napříč napjatých vazivových vláken, je uloţeno Cortiho (sluchové) ústrojí mající sloţitou stavbu. Základními elementy jsou buňky smyslové, tzv. buňky vláskové, které jsou anatomicky i funkčně děleny na zevní a vnitřní. Zevní vláskové buňky jsou seřazeny převáţně ve třech řadách, zatímco vnitřní vláskové buňky pouze v řadě jedné (28). Vlásky zevních vláskových buněk (stereocilie) jsou v kontaktu s tektoriální

11

membránou. Pohybem Cortiho orgánu vzhledem k tektoriální membráně dochází k ohýbání vlásků, přičemţ se otvírají iontové kanály (118). Toky draslíkových iontů vedou ke vzniku elektrického potenciálu. Práh podráţdění zevních vláskových buněk je podstatně niţší neţ práh podráţdění buněk vnitřních. Zevní vláskové buňky tak fungují jako servomechanismus pro vnitřní vláskové buňky. Mají synapse jak s aferentními, tak především s eferentními nervovými vlákny. Aferentní vlákna slouţí k předání elektrického impulsu vnitřním vláskovým buňkám, eferentní vlákna jsou součástí významného zpětnovazebného systému, který díky mikrotubulům a mikrofilamentům umístěným uvnitř zevních vláskových buněk umoţňuje měnit jejich citlivost na podráţdění (29).

Sluchová dráha Jejím úkolem je přivést nervové vzruchy z vnitřního ucha do sluchových center v mozku. Sestává z nervových vláken a jader v několika etáţích centrálního nervového systému, která slouţí jako přepojovací stanice fungující komplexně coby součást mnohých zpětnovazebných systémů (118). Nervová vlákna probíhají z větší části zkříţeně (cca 75%), z menší části nezkříţeně. Kochleu opouštějí v tonotopickém uspořádání, kdy impulzy vysokofrekvenční běţí vlákny uloţenými v povrchní části sluchového nervu, zatímco hlubokofrekvenční v části hluboké. V mozkovém kmeni existuje vysoká redundance nervových vláken směřujících ke sluchovým centrům. Centrum třmínkového reflexu je na úrovni sluchových jader. Zpracování signálu ve vztahu ke schopnosti směrového slyšení probíhá v horním olivárním komplexu (7, 92, 113¸ 114).

Sluchová centra Primární sluchové centrum je umístěno ve spánkovém laloku mozku a je párové. Pravděpodobně zachovává tonotopickou organizaci podobně jako kochlea a sluchový nerv.

12

Řečový signál, přicházející z pravého ucha, směřuje v důsledku kříţení nervových vláken především do centra levého, z ucha levého do centra pravého. Protoţe jsou obě sluchová centra propojena pomocí kalozního tělesa, informace z pravé primární sluchové kůry putuje dál do kůry levé. Maximum nervové aktivity je u praváků při zpracování řeči detekováno na straně levé v přední části dolního frontálního gyru, v precentrálním sulku, středním temporálním gyru, angulárním gyru a dolní části gyru parietálního (4, 25, 26, 101). U leváků je aktivita ve spánkových lalocích stranově více symetrická, jsou však přítomny výrazné interindividuální rozdíly (120). Zjednodušeně lze říci, ţe dominantní hemisféra se vyznačuje digitálním zpracováním = rozpoznání významu řeči, zatímco nedominantní hemisféra pracuje analogově = zpracovává suprasegmentální sloţku řeči. V dorsální části spánkového laloku s přechodem do laloku parietálního leţí Wernickeho centrum, které je zodpovědné za rozlišení lingvistických podnětů a rozumění řeči. Nervovými vlákny je tato oblast propojena s centrem Brocovým, které je oblastí motorické realizace řeči (91).

II.1.2 PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ ZMĚNY SLUCHOVÉHO ORGÁNU Patologicko-anatomické změny mohou nastat jak v části periferní, tak centrální.

Periferní postiţení: Nejčastěji se na zhoršeném slyšení a rozumění řeči podílejí léze v oblasti vnitřního ucha a sluchového nervu.. Relativně méně často jsou příčinou trvalé nedoslýchavosti organické změny zevního a středního ucha - např. atrézie zvukovodu, lumen zvukovodu uzavírající exostózy, deformace a perforace bubínku, patologické změny ve středouší či onemocnění pouzdra labyrintu, jako je například otoskleróza.

13

Důsledkem periferního postižení jsou: 1. Posun prahu sluchu má sloţku frekvenční a intenzitní. Obě sloţky lze odečíst z prahového tónového audiogramu. Vztah prahu vzdušného a kostního vedení charakterizuje typ sluchové vady (percepční, převodní, smíšená) (1). Je-li posun prahu sluchu výrazný, dochází u získaných poruch po čase k sekundární degeneraci primárního neuronu sluchové dráhy (122). U vrozených a časně perinatálně vzniklých těţkých periferních sluchových vad nedochází k adekvátnímu vývoji funkce centrální části sluchového orgánu z důvodu jeho nedostatečné stimulace (2). 2. Fenomen vyrovnání hlasitosti vzniká poškozením servomechanismu zevních vláskových buněk při zachované funkci vnitřních vláskových buněk. Z důvodu odlišného chování zevních a vnitřních vláskových buněk na různých hladinách akustické stimulace proto dochází u nitroušní vady sluchu ke změně charakteru nárůstu hlasitosti v závislosti na intenzitě stimulace, který je nad prahem sluchu abnormálně rychlý. Recruitment fenomen tak vede k zúţení dynamického rozsahu sluchu, tedy vzdálenosti mezi prahem sluchu a prahem nepříjemného poslechu (1, 104). Díky tomuto jevu je hlasitost jednotlivých částí řeči výrazně odlišná od vjemu normálně slyšících osob a tak je změněna dynamika slyšené řeči. 3. Snížení schopnosti frekvenční analýzy kochley. Tento pojem zahrnuje schopnost kochley rozpoznat dva tóny různých frekvencí navzájem od sebe, slyšet daný tón na pozadí maskovacího zvuku a schopnost vnímat rychlé a krátkodobé změny frekvenčního spektra, které vznikají například v souvislosti se změnou nastavení mluvidel ze souhlásky na za ní stojící samohlásku. Postiţení schopnosti frekvenční analýzy vede ke zvýšení diference limen pro frekvenci a ke zhoršení schopnosti vnímat rychlé změny frekvenčního spektra řeči (3). 4. Větší maskovatelnost vyšších frekvencí niţšími a všech frekvencí širokopásmovým šumem souvisí s poklesem schopnosti frekvenční analýzy a postiţením servomechanismu kochley. Postiţení této funkce je podstatnou a obligátní součástí zhoršeného rozumění ve vyšším věku

14

a objevuje se dokonce i tehdy, kdyţ je audiogram téměř normální. Osoba takto postiţená potřebuje v porovnání s osobou zdravou o 5-15 dB vyšší odstup signálu od šumu, aby rozuměla řeči (73).

Centrální postiţení: Na postiţení v oblasti centrální sluchové funkce se podílí sluchová dráha a sluchová kůra Heschlových závitů včetně důleţitých spojů s dalšími centry mozku. Nastává především sníţení počtu neuronů a tím porucha přenosu nervového vzruchu (18, 78, 100) sluchovou dráhou. U centrálních lézí při postiţení sluchové kůry dochází také ke zpomalení zpracování akustického signálu. K odlišení dvou zvuků následujících po sobě potřebuje člověk s tímto postiţením více času neţ člověk normálně slyšící (80, 96). Dále je nutno jmenovat tzv. psychologické faktory, které bývají postiţeny zejména ve vyšším věku. Jsou to čilost a bdělost v okamţiku předávané informace, zájem o okolí a zvukový podnět jako takový, otázky vštípivosti a okamţité paměti atd. (3, 70, 98).

II.1.3 FYZIKÁLNÍ ASPEKTY VE VZTAHU K BINAURÁLNÍMU SLYŠENÍ Zvukové vlny se od svého zdroje šíří ve sférických vlnách. Pokud nestojí v cestě ţádná překáţka, vzniká tzv. volné zvukové pole (91, 104). Po kontaktu zvukových vln s překáţkou dochází buď k jejich ohybu (difrakce), nebo odrazu (reflexe). Podstatný je vztah vlnové délky (úměrné kmitočtu) a velikosti předmětu, na který zvuk narazí. Pokud je velikost předmětu větší neţ vlnová délka, zvuk se odrazí (23). Hluboké frekvence mají delší vlnovou délku neţ frekvence vysoké a proto dochází snadněji k jejich ohybu. Vysoké frekvence mají naopak díky kratší vlnové délce větší tendenci k odrazu. Se zvětšující se vzdáleností od zdroje zvuku

15

dochází ke sniţování akustického tlaku. Ve volném poli platí, ţe zvětší-li se vzdálenost od zdroje zvuku dvojnásobně, akustický tlak klesne o 6 dB (1).

Hlavu si můţeme zjednodušeně představit jako kouli, po jejíchţ stranách jsou v horizontální rovině na opačných pólech umístěny uši. Tato koule se z fyzikálního hlediska uplatňuje ve dvou směrech:

A)

Odděluje obě uši od sebe navzájem, čímţ mezi nimi vzniká určitá vzdálenost.

V závislosti na úhlu, ze kterého zvuk přichází, dorazí akustický signál k jednomu uchu dříve (bliţší ucho) neţ ke druhému (vzdálenější ucho), samozřejmě mimo situaci, kdy azimut činí 0 nebo 180 stupňů, tedy kdy zvuk přichází přesně zepředu nebo zezadu. Při známé rychlosti zvuku ve vzduchu přibliţně 344 m/s a znalosti velikosti hlavy lze snadno spočítat časový rozdíl dopadu zvuku na obě uši. Největší časový rozdíl nastává v situaci, kdy azimut je 90 nebo 270 stupňů, tedy kdyţ zvuk přichází k hlavě kolmo z boku.

B) Staví se jako pevná překáţka do cesty zvukovým vlnám. Vzdálenější ucho se tak dostává do tzv. akustického stínu. V případě hlavy jako pevné překáţky zvukového vlnění platí princip ohybu a odrazu zvukových vln stejně jako u jiných pevných objektů. Vysoké frekvence se odráţejí, proto na straně odvrácené, t.j. na straně vzdálenějšího = akusticky stíněného ucha, mají niţší intenzitní hladinu neţ na straně přivrácené. Čím je frekvence vyšší, tím je interaurální decibelový rozdíl větší. Naopak u hlubokých frekvencí, majících dlouhou vlnovou délku, je interaurální decibelový rozdíl výrazně menší díky ohybu zvukových vln (106). Popsané jevy vytvářejí intenzitní rozdíl ve zvukovém signálu mezi oběma ušima. Je specifický pro jednotlivé frekvence a závislý na úhlu, ze kterého zvuk přichází.

16

V prostředí, ve kterém dochází k odrazu a interferenci zvukových vln, však můţe být úbytek hladiny intenzity na vzdálenějším uchu podstatně menší, nemusí být také ţádný a dokonce můţeme za určitých okolností zaznamenat i nárůst hladiny intenzity. Odraz zvukových vln a následná interference jsou závislé na velikosti uzavřeného prostoru, ve kterém k uvedeným jevům dochází, na charakteru povrchu a členitosti stěn a stropu a také samozřejmě na rozmístění předmětů v něm (42). Zvuk, přicházející z určitého zdroje, je díky anatomickému uspořádání uší na hlavě odlišný v uchu pravém a levém, a to ve své frekvenčně specifické intenzitě a čase. Tato skutečnost platí jak pro děti, tak dospělé, ale také pro osoby normálně slyšící i nedoslýchavé. Schopnost vyuţít tento rozdíl je závislá na stavu a schopnostech periferního i centrálního sluchového orgánu (89).

II.1.4. SIGNAL-TO-NOISE RATIO (SNR) Z obecného hlediska je poměr signál-šum (Signal-to-Noise Ratio) odstup ţádoucího signálu od rušivého signálu pozadí. Udává se jako rozdíl intenzit v decibelech (125). Jeho rozměr je nulový, pokud je intenzita řeči a rušivého šumu stejná. Nabývá hodnot kladných, pokud je intenzita řeči vyšší neţ intenzita šumu, a hodnot záporných, pokud je šum intenzivnější neţ řečový signál. Čím je kladný rozdíl vyšší, tím má rušivý šum menší vliv. Zdravý lidský sluchový orgán je schopen zajistit srozumitelnost řeči i v situacích, kdy je více akustické energie v signálu neřečovém, tedy v negativních hodnotách SNR. S narůstající negativní hodnotou SNR se však schopnost rozumění sniţuje (34). U ucha nedoslýchavého se významně sniţuje schopnost rozumět řeči za přítomnosti rušení. Pro dostatečnou srozumitelnost je potřeba tedy zajistit určitý minimální odstup signál-šum. Lze toho dosáhnout čtyřmi základními cestami:

17

1. Změna poslechové situace Odstranění rušivého zvuku přicházejícího ze zevního prostředí dává nejlepší předpoklady pro srozumitelnost řeči. Ve většině poslechových situací jde však o poţadavek těţko realizovatelný.

2. Potlačení šumu v centrálním sluchovém orgánu Jde o jednu z nejdůleţitějších výhod binaurálního slyšení, o níţ bude podrobněji pojednáno v kapitole II.2.1. Uplatňuje se především v situacích, kdy řeč přichází z jiného úhlu neţ rušivý šum.

3. Filtrace akustického signálu Některá elektronická zařízení, mezi něţ patří i řada moderních digitálních sluchadel, jsou schopna do určité míry separovat signál řečový od neřečového a zvýšit tak odstup signál-šum. Detekce řeči v komplexním akustickém signálu je prováděna analýzou zvuku v digitálním čipu a s výhodou vyuţívá vícekanálového zpracování. Vstupní signál je rozloţen do více frekvenčních pásem, v nichţ je prováděno vyhodnocení spektrální a časové (74).

4. Pouţití směrového mikrofonu Směrové mikrofony jsou ve sluchadlové protetice pouţívány jiţ od 70.let 20.století. Mohou být buď fixně nebo adaptivně směrové, kdy v tiché poslechové situaci se chovají jako všesměrové, zatímco v přítomnosti rušivého neřečového signálu se automaticky mění na směrové. Technicky jsou tvořeny 2 nebo 3 mikrofony, z nichţ je signál separátně přiváděn do čipu, kde je zpracován (75). Pouţití vícemikrofonního systému umoţňuje zvýšení SNR aţ o 6 dB (47, 63, 64, 65, 67).

18

II.1.5. LIDSKÁ ŘEČ Z AKUSTICKÉHO POHLEDU Lidská řeč jsou z fyzikálního hlediska velmi sloţité a v čase rychle se měnící a střídající akustické signály. Pomocí rychlé Fourierovy analýzy je moţno řeč akusticky definovat. Samohlásky jsou sloţené tóny, sestávající z jednotlivých tónů harmonických (celistvých násobků základní frekvence), a mají formantovou strukturu. V řeči jsou nositeli dominantní části akustické energie, mají však relativně nízkou hodnotu informace. Délka samohlásek je odlišná u samohlásek krátkých a dlouhých, značně závislá na rychlosti mluvy konkrétní osoby. Obvykle se pohybuje přibliţně v rozmezí 100-300 ms. Frekvenční rozloţení akustické energie samohlásek má těţiště přibliţně do 1 kHz, alikvotní tóny sahají aţ ke 4 kHz (42, 46, 72). Neznělé souhlásky jsou šumy, znělé souhlásky kombinace šumu se základním hrtanových tónem. Souhlásky obsahují relativně málo akustické energie (zejména souhlásky neznělé), vyznačují se však vysokou informační hodnotou. Délka souhlásek se pohybuje přibliţně mezi 60-200ms, závisí na postavení souhlásky ve slově a jejím konkrétním charakteru. Nejdelší trvání mají sykavky, u nichţ je frekvenční rozloţení akustické energie uloţeno nejvýše. „S“ je šum přibliţně mezi 4-11 kHz, „Š“ šum mezi 2-8 kHz. Nejkratší trvání mají explozivy (54, 61, 93). Transienty (= koartikulační efekty) jsou akustické jevy vznikající změnou nastavení mluvidel při přechodu souhlásky do za ní stojící samohlásky. Akusticky při nich dochází k rychlé změně frekvenčního spektra a mají velmi krátké trvání, přibliţně 10ms. Schopnost identifikovat koartikulační efekty je jedním ze základních předpokladů srozumitelnosti řeči (114). Při zpracování lidské řeči ve sluchovém orgánu se významně uplatňuje velké mnoţství redundance (nadbytečné informace). Tato redundance je jednak vnitřní, jednak vnější. Vnitřní vyplývá z anatomické struktury a funkce korové části sluchového orgánu., která je nejen

19

vysoce komplexní, ale i naddimenzovaná. Znamená to, ţe zpracování řečového signálu probíhá simultánně na několika úrovních současně a můţe se uplatnit i multisenzorické zpracování. Vnější redundance je zajištěna nadbytečným mnoţstvím informace obsaţené ve vlastní řeči, to jest v jejím fonetickém, fonemickém, syntaktickém a semantickém obsahu (114). Díky tomu existuje moţnost rozumět i slovům, z nichţ je slyšena jen jejich část. Z koartikulačních efektů samohlásek lze s vysokou pravděpodobností odhadnout a tím de facto "slyšet" i souhlásku, jejíţ akustické spektrum leţí mimo sluchové pole konkrétního člověka. Ze semantického kontextu je moţno doplnit ve větě slova, která nebyla primárně srozumitelná. Čím je struktura sdělení akusticky bohatší, tím je řeč srozumitelnější a rezistentnější na rušivý efekt kompetitivního neřečového šumu. Naopak schopnost rozumění jednoslabičným slovům, která mají velmi nízkou vnější redundanci, je na rušivý signál vysoce citlivá.

obrázek č.1: Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí ticha, hlas autora osa x - čas, osa y - frekvence.. Barevný odstín odpovídá množství akustické energie v dané frekvenci ležící. Červeně nejvíc, žlutě méně, zeleně málo, bíle žádná.

obrázek č.2: Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí ticha, hlas autora osa x - čas, osa y - amplituda signálu. Čím má akustický signál větší intenzitu, tím má v záznamu vyšší amplitudu

20

II.1.6. PODMÍNKY SROZUMITELNOSTI ŘEČI NA POZADÍ HLUKU

A) Vztah prahu sluchu posluchače a frekvenčně-intenzitního sloţení řečového signálu Aby mohl být řečový signál detekován, je třeba, aby jeho akustická struktura leţela nad prahem sluchu konkrétní osoby, za ideálních okolností v oblasti příjemného poslechu. Je-li tato podmínka zajištěna zcela, je slyšitelná jeho celá stavba a jsou tak vytvořeny optimální vstupní podmínky pro rozumění. Pokud část signálu leţí pod prahem sluchu, záleţí na informační významnosti chybějící informace. Leţí-li řečový signál celý pod prahem sluchu, je neslyšitelný a osoba můţe slyšet pouze signál neřečový, případně jeho část.

B) Schopnost frekvenční analýzy sluchového orgánu Sníţení funkce frekvenční analýzy sniţuje ostrost poslechu, který se stává méně či více rozmazaným. Tento typ postiţení je typický pro nitroušní vady s postiţením vláskových buněk, např. presbyakuze (3). Maskovací efekt neřečového signálu se zpravidla uplatňuje tím více, čím je schopnost frekvenční analýzy niţší (73).

C) Rychlost řeči Schopnost rozumění je značně závislá nejen na rychlosti sledu jednotlivých slov ve větě, ale i na celkové rychlosti řeči jako takové. Narůstající tempo má za následek zkracování samohláskových elementů v jednotlivých slovech. Sluchový aparát tak má kratší čas na zpracování signálu. Kompetitivní neřečový signál můţe nepříznivě interferovat s koartikulačními jevy, které jsou pro srozumitelnost velmi důleţité. Vyšší tempo řeči tak dává horší předpoklady pro rozumění v hluku neţ tempo niţší (15).

21

D) Odstup signál-šum Čím je rozdíl mezi řečovým a neřečovým signálem ve prospěch řeči větší, tím lepší předpoklady pro srozumitelnost dává (114).

E) Binaurální poslech Při binaurálním poslechu se mohou uplatnit velmi důleţité efekty vyplývající z centrálního zpracování komplexního vstupního signálu (viz kapitola II.2.1.). Vyřazení funkce jednoho ucha má obvykle za následek významné zhoršení rozumění.

F) Vnitřní a vnější redundance Nedotčená funkce centrální části sluchového orgánu při poškození části periferní můţe značně kompenzovat chybějící část vstupní informace. Míra redundance (nadbytečné informace) obsaţené v řečovém signálu je vzhledem k signálu neřečovému zásadní - i při nepříznivých poslechových podmínkách (negativní hodnoty SNR) můţe vysoká vnější redundance srozumitelnost zajistit, zatímco redundance nízká nikoli (114).

G) Psychologické faktory Na prvním místě je třeba jmenovat zájem o přijímanou informaci a snahu separovat řečový a neřečový signál. Někteří sluchově postiţení jiţ na počátku méně příznivé akustické situace veškeré pokusy o rozumění vzdávají, i kdyţ by byli schopni při zvýšeném úsilí rozumět. Jiní zpočátku snahu mají, ale vynaloţené úsilí je natolik vyčerpává, ţe se rychle unaví a separace řeči od hlukového pozadí se pro ně stává nedostupnou (70, 98).

22

obrázek č.3: Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč 60dB, hudba 50dB, hlas autora, pro zdravé ucho výborná srozumitelnost (SNR +10 dB). osa x - čas, osa y - frekvence. Barevný odstín odpovídá množství akustické energie v dané frekvenci ležící. Červeně nejvíc, žlutě méně, zeleně málo, bíle žádná. Řečový signál je signálem neřečovým jen málo rušen

. obrázek č.4: Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč 60dB, hudba 50dB, hlas autora, pro zdravé ucho výborná srozumitelnost (SNR +10 dB). osa x - čas, osa y - amplituda signálu. Řečový signál je neřečovým jen málo rušen..

.

obrázek č.5: Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč 60dB, hudba 60dB, hlas autora, pro zdravé ucho dobrá srozumitelnosti (SNR 0 dB). osa x - čas, osa y - frekvence. Barevný odstín odpovídá množství akustické energie v dané frekvenci ležící. Červeně nejvíc, žlutě méně, zeleně málo, bíle žádná.Řečový signál je signálem neřečovým již poměrně značně rušen, avšak stále je dobře identifikovatelný.

. obrázek č.6: Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč 60dB, hudba 60dB, hlas autora, pro zdravé ucho dobrá srozumitelnost (SNR 0 dB). osa x - čas, osa y - amplituda signálu. Řečový signál je signálem neřečovým již poměrně značně rušen, avšak stále je dobře identifikovatelný.

23

obrázek č.7: Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč 60dB, hudba 70dB, hlas autora, pro zdravé ucho na samé hranici srozumitelnosti (SNR -10dB.) osa x - čas, osa y - frekvence.. Barevný odstín odpovídá množství akustické energie v dané frekvenci ležící. Červeně nejvíc, žlutě méně, zeleně málo, bíle žádná. Řečový signál je v signálu neřečovém již jen obtížně identifikovatelný

obrázek č.8: Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč 60dB, hudba 70dB, hlas autora, pro zdravé ucho na samé hranici srozumitelnosti (SNR -10dB). osa x - čas, osa y - amplituda signálu. Řečový signál je v signálu neřečovém již jen obtížně identifikovatelný

II.1.7. OBECNÉ PRINCIPY ZESÍLENÍ SLUCHADLEM Aby mohlo být pro nedoslýchavého člověka dosaţeno co nejpříznivějšího zesílení zvuku, musí být dodrţována určitá pravidla. Je třeba se co nejvíce přiblíţit optimálnímu stavu, kdy kompletní výstupní signál sluchadla (zahrnující sloţku řečovou a relevantní zvuky neřečového pozadí) bude leţet nad prahem sluchu, ale pod prahem nepříjemného poslechu (44). Existuje celá řada pravidel přizpůsobení (je pouţíván téţ výraz nastavení a postupně zdomácněl i anglický pojem fitting), která zcela logicky vycházejí z těchto dvou významných křivek. Protoţe kaţdá frekvence má pro rozumění řeči odlišný význam a naprostá většina sluchových ztrát je frekvenčně nevyrovnaná, byla vytvořena celá spousta algoritmů,

jak

cílové

zesílení

vypočítat

(79).

Historicky

šlo

především

o pravidla tzv. třetinového a polovičního zisku. Obnášela základní myšlenku, ţe velikost

24

zesílení v decibelech by měla být pro danou frekvenci přibliţně jednou třetinou, resp. jednou polovinou jejího sluchového prahu. V praxi to znamená, ţe pro práh 60dB HL je při pouţítí pravidla 1/3 zapotřebí zvuk zesílit o 20dB, při pravidle 1/2 o 30dB. Pro jednotlivé frekvence platily konkrétní korekční faktory, které byly buď negativní (zesílení ubíraly), nebo pozitivní (zesílení přidávaly). Pro analogová sluchadla byla nejčastěji pouţívána pravidla Bergerovo, POGO

(Prescription

Of

Gain/Output)

a

NAL (National

Acoustic

Laboratories).

Pravděpodobně nejpouţívanějším bylo posledně jmenované (90), jehoţ algoritmus zdůrazňoval jednotlivé frekvence dle jejich významnosti v dlouhodobém spektru řeči (Long Time Average Spectrum = LTAS). Stalo se východiskem pro dnes nejpouţívanější pravidlo NAL-NL1 (non-linear) pouţívané k nastavování většiny digitálních sluchadel. Jeho určitou modifikací je pravidlo Loudness mapping, které předepisuje ve srovnání s NAL-NL1 především o něco větší zesílení hlubokých frekvencí. Obě aplikují společný přístup: slabé zvuky jsou zesíleny více neţ středně silné a ty opět více neţ zvuky silné. To je umoţněno pouţitím komprese v širokém dynamickém pásmu (Wide Dynamic Range Compression = WDRC). V závislosti na konstrukci zesilovače sluchadla je pak moţno ještě nastavit maximální povolený výstupní tlak, aby v ţádné situaci nedošlo k přetíţení sluchového orgánu a jeho případnému poškození příliš vysokou akustickou energií.

25

obrázek č.9: Stranově symetrická percepční sluchová vada kochleárního typu s výrazně zúženým dynamickým rozsahem sluchu Horní křivka - práh sluchu (HTL) Dolní křivka - práh nepříjemného poslechu (UCL)

obrázek č.10: Vypočtené parametry zesílení dle algoritmu Loudness mapping pro sluchovou vadu z obrázku č.9

Pod prahem sluchu (oranžově a šedě) je vyznačena oblast zvuků pro pacienta neslyšitelná, nad prahem nepříjemného poslechu (červeně a modře) oblast nepříjemně hlasitá. Křivky (černě) znázorňují výstupní signál správně seřízených sluchadel na jednotlivých frekvencích pro jednotlivé vstupní hladiny signálu: 40dB (dolní křivka), 60 dB (střední křivka) a 90 dB (horní křivka). Software Compass fy Widex. Barevný symbol boltce označuje stranu - červený vpravo, modrý vlevo.

obrázek č.11: Kompresní křivky zesílení sluchadel seřízených pro korekci sluchové vady z obrázku č.9

Křivky zobrazují závislost velikosti výstupního signálu (osa y) na signálu vstupním (osa x) u použitého 2-kanálového digitálního sluchadla. Zesílení není lineární, ale na obou křivkách jsou přítomna 3 ohbí: první 2 (zleva) představují kolénka vstupní komprese, třetí (nad nímž k žádnému zesílení již nedochází) pak limitaci maximálního povoleného výstupního signálu. Modře křivka zesílení pro horní kanál, červeně křivka zesílení pro dolní kanál. Software Compass fy Widex. Barevný symbol boltce označuje stranu - červený vpravo, modrý vlevo.

obrázek č.12: Oblast nezesílené řeči (světle zelená oblast) a řeči zesílené sluchadlem (tmavě zelená oblast) vzhledem k prahu sluchu z obrázku č.9

Světle zelenou barvou je znázorněna oblast nezesílené řeči běžné komunikační intenzity, tmavě zeleně pak oblast řeči adekvátním způsobem zesílené. Audiometrické křivky jsou zobrazeny v mezinárodně platných barvách (vpravo červeně, vlevo modře). Bez použití sluchadel leží celá oblast řeči pod prahem sluchu, je proto neslyšitelná. Se sluchadly se převážná část řečového spektra dostává do oblasti nad prahem sluchu, tedy do oblasti slyšitelné. Software Compass fy Widex. Barevný symbol boltce označuje stranu - červený vpravo, modrý vlevo.

26

Díky přiměřenému zesílení (velikostí proměnnému vzhledem k intenzitě vstupního signálu) na jednotlivých frekvencích a kompresní limitaci maximálního výkonu sluchadla se spektrum zesílené řeči dostává do zachovaného dynamického rozsahu sluchu, t.j. nad jeho práh, ale pod hranici nepříjemného poslechu. Jsou tak vytvořeny příznivé poslechové podmínky a záleţí pak jen na kvalitě zpracování zvuku na úrovni periferního i centrálního sluchového orgánu, zda se řeč stane srozumitelnou či nikoli.

II.2 Monaurální a binaurální slyšení II.2.1. VÝHODY BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ OPROTI MONAURÁLNÍMU Poslech oběma ušima současně přináší oproti poslechu monaurálnímu mnohé výhody. Jsou jimi především binaurální sumace, schopnost lokalizovat zdroj zvuku v prostoru, eliminace vlivu akustického stínu hlavy a centrální potlačení šumu v akustickém signálu (23). Člověk si za normálních okolností neuvědomuje, ţe pravým a levým uchem slyší zvuky odlišně, neboť dochází ke spojení signálu z obou uší v centrálním nervovém systému v jeden smyslový vjem. Tento jev nazýváme binaurální integrace, téţ binaurální syntéza či binaurální fúze (89). Ačkoli vlastní sluchový orgán není přímou funkční součástí rovnováţného systému, přesto přináší významnou informaci pro orientaci v prostoru. (83). Ztráta sluchu na jednom uchu nebo monaurální korekce sluchadlem sniţují kvalitu sluchového vjemu.

Binaurální sumace Při poslechu oběma ušima dochází k centrálnímu zesílení slyšeného zvuku, jehoţ hlasitost je takto vyšší. Mají-li obě uši stejný práh sluchu, binaurální práh pro čisté tóny je v důsledku binaurální sumace přibliţně o 3dB lepší neţ při poslechu monaurálním. Na hladině

27

nejpříjemnější hlasitosti (MCL) se rozdíl oproti poslechu monaurálnímu zvětšuje na přibliţně 6 dB a na hladině 90dB SL aţ na 10dB (35, 37). Hodnoty jsou uváděny pro osoby s normálním sluchem.

Směrové slyšení Jelikoţ uši jsou na hlavě umístěny na opačných stranách a vzdálenost mezi nimi je dána velikostí hlavy, akustický signál, který k nim přichází, je v kaţdém uchu trochu jiný. Vzniká tak interaurální rozdíl časový, fázový a intenzitní (91, 104). Časový rozdíl vzniká tím, ţe k bliţšímu uchu dorazí zvukový podnět o několik desítek aţ set mikrosekund dříve neţ k uchu vzdálenějšímu. Mezistranový časový rozdíl je závislý na úhlu přicházejícího zvuku. Vzhledem k rychlosti zvuku ve vzduchu činí maximální časový interaurální rozdíl u dospělého člověka s normálně vyvinutou hlavou přibliţně 0,44 ms, u novorozence přibliţně 0,26 ms, obojí při azimutu 90 a 270 stupňů, nulový časový rozdíl je při azimutu 0 a 180 stupňů. Vliv na časový posun má samozřejmě velikost hlavy a její případná tvarová asymetrie, definující vzdálenost uší od sebe a také jejich polohu. Fázový rozdíl se objevuje v situaci, kdy zvukové vlnění přichází v azimutu odlišném od 0 a 180 stupňů a jeho vznik a fázová změna jsou závislé na vlnové délce. Do vzdálenějšího ucha takto můţe zvuk dorazit v odlišné fázi neţ do ucha bliţšího. Intenzitní rozdíl vzniká v důsledku akustického stínu hlavy a odlišné vzdálenosti uší od zdroje zvuku. U hlubších frekvencí je menší, u vyšších frekvencí větší jako důsledek difrakce a reflexe zvukových vln v závislosti na jejich vlnové délce. Uvádí se, ţe pro lokalizaci zdroje zvuku hlubokých frekvencí je primární interaurální rozdíl časový, naopak pro lokalizaci zdroje zvuku vysokých frekvencí je primární rozdíl intenzitní (36).

28

Na schopnosti směrového slyšení se pravděpodobně do jisté míry podílí i funkce středoušních svalů. Jejich kontrakcí dochází ke zhoršení přenosu hlubokých frekvencí řetězcem kůstek. Z experimentů vyplývá, ţe kontrakce napínače bubínku vede ke změně rezonačních vlastností řetězce kůstek, zatímco kontrakce třmínkového svalu vede ke změně vibrační charakteristiky.. Z těchto faktů lze vyvozovat, ţe kontrakce tensoru způsobuje posun fáze, zatímco kontrakce stapediu intenzitní změnu (124). Při naprosto symetrické kontrakci by efekt na směrové slyšení nebyl samozřejmě ţádný, ale některé studie ukazují, ţe kontrakce středoušních svalů není stranově symetrická (66). Moller (84) měřil impedanci středouší a její změnu způsobenou kontrakcí středoušních svalů oboustranně při akustické stimulaci jednoho ucha. Zjistil mezistranový rozdíl 2-14 dB k dosaţení stejné změny impedance. Kontralaterální ucho vykazovalo menší impedanční změny neţ ucho stimulované. Asymetrická kontrakce vede k asymetrickému přenosu zvuku středoušním systémem. Ačkoli hladiny stimulace byly voleny od 80dB SPL výše (na niţších stimulačních hladinách nebyly změny impedance zaznamenatelné), mezistranový rozdíl změny impedance byl zjištěn na všech testovaných hladinách. Je pravděpodobné, ţe tato asymetrie existuje i na niţších hladinách intenzity. Lidé se symetrickým sluchem, ale nefunkčním systémem středoušních svalů (například v důsledku pooperačních změn), nemají poruchu směrového slyšení. Lze se tedy domnívat, ţe středoušní svaly schopnosti směrového slyšení napomáhají pravděpodobně ve smyslu přenesení pozornosti z jednoho zdroje zvuku na jiný. Předpokládá se, ţe existuje centrální řízení středoušních svalů, které umoţňuje tento jev (66). Schopnost směrového slyšení je ve většině případů vázána na binaurální poslech. U normálně slyšícího a neurologicky zdravého kojence je směrové slyšení poměrně dobře vyvinuto jiţ od 3-7 měsíců věku (85). Nejmenší detekovatelný úhel posunu zdroje zvuku v prostoru v horizontální rovině (v anglosaské literatuře označovaný jako MAA = minimum audible angle nebo také jako

29

difference limen pro azimut) činí u zdravých osob 1-2 úhlové stupně (83) a je funkcí frekvence a směru přicházejícího zvuku (82).

Eliminace akustického stínu hlavy Přichází-li zvuk pouze z jednoho zdroje, při poslechu oběma ušima současně se nemůţe nikdy stát, ţe by obě uši zároveň leţely v akustickém stínu hlavy. Jedno ucho je vţdy mimo něj a vnímá tak plnohodnotný, akusticky neochuzený a nezkreslený signál. Při monaurálním poslechu tomu tak pochopitelně není a akustický stín hlavy můţe mít významný vliv na akustický signál přicházející ke vzdálenějšímu uchu (106). Přichází-li zvuk současně z více zdrojů, situace je samozřejmě daleko komplikovanější (42).

Potlačení informačního šumu v centrálním nervovém systému Komunikujeme-li řečí, obsahuje prostředí, ve kterém se nacházíme, téměř vţdy kromě řečové informace i řadu jiných zvuků, které řečový signál maskují a tím sniţují jeho srozumitelnost. Interaurální rozdíl zvuku můţe být v centrálním nervovém systému vyuţit k vylepšení poměru signál-šum v hodnotách 2-8 dB (21, 33, 81). Řeč se tak stává srozumitelnější na hlukovém pozadí. Na potlačení šumu se uplatňují jak interhemisferální spoje, tak velmi pravděpodobně i eferentní sluchová dráha v olivokochleárním svazku, mající inhibiční vliv na zevní vláskové buňky. Změna jejich citlivosti v určitých oblastech bazilární membrány (v závislosti na poslechové situaci) ovlivňuje spektrum vznikající aferentní informace (88).

30

II.2.2. PROBLEMATIKA MONAURÁLNÍHO POSLECHU

II.2.2.1. PŘI NORMÁLNÍM SLUCHU Rozumění řeči je vzhledem k absenci fenomenu binaurální sumace při monaurálním poslechu horší neţ při poslechu binaurálním, v nadprahových hladinách aţ o 30% (8, 35, 58). Dirks a Wilson (24) se zabývali měřením prahu sluchu na vzdálenějším uchu při monaurálním poslechu ve srovnání s poslechem binaurálním. Jejich výsledky korelují s výsledky Shawa (106), který měřil prahy pro jednotlivé frekvence zvlášť. I při nulovém azimutu je práh sluchu při monaurálním poslechu přibliţně o 3dB vyšší neţ při binaurálním jako důsledek chybění binaurální sumace. V závislosti na frekvenci zvuku a azimutu jsou prahy sluchu na vzdálenějším uchu vyšší aţ o 20 dB (49, 76) vlivem akustického stínu hlavy, v řečovém frekvenčním spektru je práh sluchu vyšší průměrně o 6,4 dB (119). Vzhledem ke skutečnosti, ţe hluboké frekvence se kolem hlavy ohýbají, čímţ dochází k jejich malému zeslabení, je vnímaný řečový signál na vzdálenějším uchu dostatečně hlasitý, ale v důsledku relativně velkého úbytku vysokých frekvencí jako následek jejich odrazu je hůře srozumitelný. Valente (121) shrnul studie zabývající se hodnocením rozumění řeči u monaurálního poslechu, kdy bylo srovnáváno rozumění řeči přicházející ze směru bliţšího a ze směru vzdálenějšího ucha. Rozdíl ve srozumitelnosti řeči činil 20-50% v závislosti na typu signálu, pouţitého maskovacího šumu, azimutu a poměru signál-šum. Další nevýhoda monaurálního poslechu oproti poslechu binaurálnímu je zhoršení srozumitelnosti řeči na pozadí hluku, a to zejména za situace, kdy řeč a hluk přicházejí z různých směrů. Kdyţ řeč a hluk přicházejí ze stejného směru při azimutu 0 stupňů, srozumitelnost řeči je prakticky stejná při monaurálním poslechu jako při poslechu binaurálním (24). Binaurální poslech v této situaci vykazuje velmi malé zlepšení v poměru

31

signál-šum (pouze o 1dB) ve srovnání s poslechem monaurálním. Pokud však řeč a hluk přicházejí z různých směrů, je rozdíl mezi monaurálním poslechem vůči binaurálnímu v poměru signál-šum aţ 11,5dB ve prospěch poslechu binaurálního. Toto zlepšení je výsledkem kombinace efektu eliminace akustického stínu hlavy a centrálního potlačení šumu. Pro normálně slyšící osoby zlepšení o 11,5dB můţe znamenat zlepšení srozumitelnosti řeči aţ o 70%. Cox a spol. (20) hodnotil centrální potlačení šumu u osob nedoslýchavých a porovnával ho se skupinou osob normálně slyšících. V situaci, kdy řeč byla reprodukována z jiného úhlu neţ rušivý šum, binaurální potlačení šumu u normálně slyšících osob činilo 4 dB. Tato hodnota přinesla 26% zlepšení rozumění řeči při binaurálním poslechu. Při poslechu jedním uchem nemá člověk problémy detekovat zvuky jako takové. Často se však objevuje problém přenést pozornost z jednoho zdroje zvuku na druhý (66). Monaurální poslech vţdy vede k poruše směrového slyšení v horizontální a frontální rovině a tím k výraznému zhoršení schopnosti určit směr, ze kterého zvuk přichází. Chybění aferentace z jednoho ucha můţe být do jisté míry kompenzováno pohyby hlavou v různých směrech, při kterých se mění úhel přicházejícího zvuku ke slyšícímu uchu. Tento zvuk je ovlivňován zejména akustickým stínem hlavy a boltcem. V různých polohách hlavy je proto různý a tento jev můţe být vyuţit ke zlepšení schopnosti lokalizovat zdroj zvuku v prostoru. Popsaný náhradní mechanismus však nemůţe poslech oběma ušima plně nahradit.

II.2.2.2. PŘI PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADĚ Není pochyb o tom, ţe slyšení oběma ušima je u normálně slyšících osob výhodnější neţ poslech uchem jedním. Principiálně podobně, ale ne identicky, je tomu i u osob postiţených percepční sluchovou vadou. Nedoslýchavé ucho se v mnohých ohledech nechová stejně jako

32

ucho zdravé. Vlivy, které negativně ovlivňují rozumění řečového signálu, zhoršují u nedoslýchavých osob srozumitelnost řeči podstatně více neţ u osob s normálním sluchem. Řada autorů se zabývala otázkou, zda binaurální poslech u nedoslýchavých přináší stejné výhody jako u osob normálně slyšících. Harris&Swenson (39) uvádějí, ţe rušivý efekt šumu se uplatňuje u osob s prahem sluchu zvýšeným jiţ jen na 30 dB HL mnohem více neţ u normálně slyšících. McCullough a Abbas (81) zjistili, ţe u pacientů, kteří mají descendentní průběh prahové křivky vzdušného vedení, má eliminace akustického stínu hlavy menší přínos pro zlepšení rozumění řeči neţ u osob s normálním sluchem. Přitom binaurální potlačení šumu v centrálním nervovém systému vykazovalo typický zisk 2-4 dB u všech hodnocených osob. Směrové slyšení a binaurální sumace rovněţ nebyly postiţeny. Bronkhorst a Plomp (10) v souhlasu s výše uvedenými autory prokázali, ţe někteří nedoslýchaví, zejména ti, kteří mají výraznou ztrátu sluchu ve vysokých frekvencích, vykazují minimální efekt vlivu akustického stínu hlavy. Cox a Bisset (21) porovnávali monaurální a binaurální poslech u nedoslýchavých osob. Jednoslabičná slova přicházela z úhlu 0 stupňů, šum ze dvou reproduktorů umístěných v úhlech +90 a -90 stupňů. Prokázali, ţe při binaurálním poslechu tito lidé tolerují o 2-3 dB menší odstup signál-šum neţ při poslechu monaurálním, přičemţ však dosahují stejné srozumitelnosti řeči. Tak prokázali, ţe poslech oběma ušima zlepšuje srozumitelnost řeči reprodukované na pozadí balastních zvuků u jimi vyšetřených nedoslýchavých.

33

II.2.3. MONAURÁLNÍ A BINAURÁLNÍ KOREKCE SLUCHADLEM Při korekci oboustranné vady zraku jsou prakticky vţdy brýlemi korigovány obě oči. Tato skutečnost připadá všem naprosto přirozená a samozřejmá. Binokulární vidění poskytuje celou řadu výhod oproti monokulárnímu, na prvním místě prostorové vidění. Naproti tomu při korekci oboustranné sluchové vady je v naší zemi zvykem indikovat, provádět a následně pouţívat ve většině případů dospělých nedoslýchavých pouze korekci monaurální. Ta přináší oproti binaurálnímu zesílení celou řadu nevýhod, které někteří uţivatelé sluchadel tolerují více, jiní naopak méně. Není výjimkou, ţe v některých poslechových situacích, zejména při poslechu řeči na pozadí balastních rušivých zvuků a v prostředí s odrazem zvukových vln, nepřináší pouţití pouze jednoho sluchadla o mnoho lepší srozumitelnost řeči oproti stavu bez něj. To vede některé nedoslýchavé k oprávněnému zklamání a odloţení přístroje. Jistě záleţí na mnoha faktorech, které zahrnují charakter, tíţi, typ a případnou mezistranovou asymetrii sluchové vady, typ pouţitého sluchadla a jeho elektroaktivní i elektropasivní přizpůsobení (41), stranu, na které byla korekce provedena (dominantní či nedominantní ucho, lepší či horší ucho), zvládnutí správné manipulace se sluchadlem a ušní vloţkou atd. Přesto v mnoha případech, i kdyţ byla korekce provedena s nějvětší pečlivostí a pacient sluchadlo pouţívá správně,

nemusí

přinést

pouţití

monaurální

korekce

v komunikačně

náročných

a akusticky nepříznivých situacích potřebné zlepšení rozumění řeči. Jak jiţ bylo řečeno v II.2.2.2., sluchová vada způsobuje, ţe vnímání zvuku a reakce sluchového orgánu na akustickou stimulaci mohou být u nedoslýchavých odlišné oproti osobám s normálním sluchem. Jakékoli zkreslení řečového signálu u nedoslýchavé osoby zhoršuje srozumitelnost řeči více neţ u osoby zdravé. A také samotná sluchadla způsobují navíc vlastní zkreslení zvuku a téţ určitou časovou prodlevu a fázové změny. Akustický stín hlavy se fyzikálně projevuje při pouţívání sluchadla stejně jako bez něj. Je-li sluchadlo umístěno na vzdálenějším uchu, v důsledku úbytku energie v oblasti vysokých

34

frekvencí jsou podmínky pro rozumění řeči výrazně horší neţ při korekci ucha bliţšího. Proto pacienti s jedním sluchadlem mají tendenci se natáčet ke zdroji zvuku v úhlu 0 aţ +90 stupňů.

II.2.4. MOŢNÁ ÚSKALÍ BINAURÁLNÍ KOREKCE Ačkoli je poslech se dvěma sluchadly většinou nedoslýchavých hodnocen kladně, existují některé patologické jevy, v jejichţ důsledku takto postiţené osoby binaurální korekci rezolutně odmítají. Můţe se totiţ stát, ţe při pouţití sluchadla na obou uších současně dojde k nepříjemnému a zkreslenému vjemu, zatímco poslech monaurální můţe poskytovat podstatně vyšší poslechový komfort a dokonce i lepší srozumitelnost řeči. Některé patologické změny centrálního nervového systému, zejména pak ty, které postihují sluchovou kůru, mohou nepříznivě ovlivnit binaurální poslech. Typickým příkladem je situace, kdy řečový signál je reprodukován do kontralaterálního ucha ke straně léze v oblasti primární sluchové kůry, zatímco šum je veden do druhého ucha. Při difusním postiţení

centrálního

sluchového

orgánu

můţe

být

výrazně

zvýšena

vnímavost

na kontralaterální maskovací efekt (45, 48). Druhým významným důvodem, proč můţe být binaurální korekce nedoslýchavým člověkem vnímána jako rušivá a nepřijatelná, je binaurální diplakuze. Jedná se o fenomen dvojitého slyšení, tedy slyšení jednoho tónu jako tónů dvou. Byl poprvé popsán jiţ na začáku devatenáctého století (53). Binaurální diplakuze je povaţována za typicky kochleární jev. U pacientů s percepční nedoslýchavostí byla nalezena v 90% případů, nebyla však zjištěna ţádná přímá korelace mezi stupněm sluchové poruchy a závaţností diplakuze (60). Posledně jmenovaní autoři uvádějí při vzniku diplakuze jako významné dva faktory: 1. patologicky změněné

struktury bazilární membrány, čímţ dochází ke sníţení diskriminační ostrosti,

2. patologicky změněná hydrodynamika nitroušních tekutin. Nabízený tón je tak buď

35

zpracováván na jiném místě neţ normálně, nebo jeho kmitočet je následkem změněné rezonanční charakteristiky vnitřního ucha změněn a zpracován uţ jako tón jiné frekvence. Oba zmíněné faktory se mohou navzájem kombinovat. Při binaurální korekci u pacienta s výraznější binaurální diplakuzí, zejména při asymetrickém stavu sluchu, můţe dvojité slyšení způsobit nepříjemný aţ zcela nepřijatelný sluchový vjem. V kaţdém uchu je zvuk vnímán odlišně a tato skutečnost můţe vést ke kategorickému odmítnutí pouţití sluchadla na obou uších. Nikoli výjimečným fenomenem, který lze v audiologické praxi vysledovat, je dlouhodobá adaptace pacienta na monaurální korekci, především při velmi těţkém sluchovém postiţení. Výrazně redukovaná schopnost transformace akustické energie do bioelektrické na úrovni vnitřního ucha a sekundárně vzniklé degenerativní změny ve sluchové dráze vedou k diametrálně odlišné percepci zvuku na straně adaptovaného a neadaptovaného ucha. Zatímco na straně adaptace můţe být řeč poměrně dobře srozumitelná, na druhém uchu můţe být vnímán pouze hučivý zvuk, který při binaurální integraci negativně ovlivní celkovou kvalitu poslechu i srozumitelnost řeči (9, 15, 19).

36

III. Výzkumné cíle a hypotézy III.1. Výzkumné cíle Jsou stanoveny 3 základní cíle práce:

1. Kvantifikovat přínos binaurální korekce pro srozumitelnost řeči u stranově symetrické percepční sluchové vady pomocí sluchadel oproti korekci monaurální

2. Zhodnotit vliv předchozí adaptace na monaurální korekci pro srozumitelnost řeči vzhledem k následné korekci binaurální

3. Stanovit vliv věku na efekt binaurální korekce oproti korekci monaurální

a to vše za nepříznivých poslechových podmínek na pozadí kompetitivního šumu v různých hodnotách poměru signál-šum (SNR).

III.2. Hypotézy

III.2.1. VÝCHODISKA 1. Při analýze komplexního akustického signálu se v centrálním sluchovém orgánu mimo jiné uplatňuje schopnost zvýšit poměr signál-šum (23, 32, 123), a to na základě vzájemného porovnání signálů přicházejících z pravého a levého ucha. Při analýze řeči na pozadí signálu neřečového tak dochází ke zdůraznění právě signálu řečového. Tato funkce centrální části sluchového aparátu je tím přínosnější, čím jsou poslechové podmínky horší (114).

37

Samozřejmým limitem dosaţení srozumitelnosti je schopnost periferního sluchového ústrojí vzájemně ještě oddiferencovat signál řečový a neřečový. 2. Centrální nervový systém disponuje značnou schopností adaptace na změněné poslechové podmínky (52, 95, 126), která můţe při monaurální korekci příznivě ovlivnit percepci deformované či inkompletní vstupní akustické informace. Nekorigované ucho postupně sniţuje schopnost frekvenční analýzy a tím srozumitelnosti řeči (31, 109, 116). Jeho následná korekce můţe dočasně narušit navozený adaptační proces. 3. V průběhu stárnutí, především ve vysokém věku, dochází k degenerativním změnám nejen periferní, ale téţ centrální části sluchového ústrojí. Srozumitelnost řeči se sniţuje více, neţ by odpovídalo prahům sluchu pro čisté tóny (18, 78, 100, 115).

III.2.2. VLASTNÍ HYPOTÉZY A. Binaurální korekce oboustranné symetrické sluchové vady je pro srozumitelnost řečového signálu mnohem přínosnější neţ korekce monaurální. Stupeň a míra tohoto zlepšení jsou měřitelné – viz vlastní experiment. B. Dlouhodobě adaptovaný uţivatel monaurální korekce má při pouţití korekce binaurální menší zisk ve srozumitelnosti řeči neţ její prvouţivatel. C. Starší uţivatelé binaurální korekce mají v důsledku senilních změn centrálního sluchového ústrojí menší přínos pro rozumění řeči neţ uţivatelé mladší.

38

IV. Vlastní experimentální práce IV.1 Materiál a metodika

IV.1.1. VÝZKUMNÝ SOUBOR Výzkumný soubor je tvořen pacienty, kteří v období let 2005-2008 navštívili pracoviště AUDIO-Fon centr s.r.o. v Brně za účelem provedení korekce své sluchové vady.

Základní podmínky pro zařazení do souboru byly u probandů stanoveny takto: A) percepční nedoslýchavost kochleárního typu s mírně klesajícím průběhem audiometrické křivky (shallow slope) B) stranová symetrie sluchového postiţení (průměrný mezistranový rozdíl prahů sluchu na frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz není větší neţ 5 dB a mezistranový rozdíl prahu sluchu na jednotlivých frekvencích není větší neţ 10 dB) C) průměrný práh sluchu na uvedených frekvencích se pohybuje v rozmezí 40-69 dB HL D) věk od 18 let výš E) svobodné a uváţené rozhodnutí probandů pro binaurální korekci, a to na základě poučení o funkci sluchového orgánu a následného praktického vyzkoušení minimálně tří různých modelů přesně seřízených vhodných sluchadel F) aplikace závěsných nebo zvukovodových dvoukanálových digitálních sluchadel, která nedisponují schopností redukovat neřečový signál G) dobrá spolupráce pacientů a „lucidita“ v průběhu celého vyšetřovacího a nastavovacího procesu H) osoby zařazené do souboru musí být praváci I) pokud jiţ sluchadlo v minulosti nosily, pak na pravém uchu, a to nejméně 5 let J) u ţádného probanda nesmí být přítomen trvalý tinnitus

39

Zkoumání je rozděleno do tří dílčích částí podle výzkumných cílů 1. V první části je sledován kvantitativní přínos binaurální korekce stranově symetrické percepční sluchové vady pomocí sluchadel vzhledem k tíţi sluchového postiţení. Za tímto účelem byl základní soubor 189 probandů rozdělen podle tíţe sluchové vady na tři výzkumné soubory, a to v kategoriích průměrného prahu sluchu (500 Hz, 1 kHz, 2 kHz a 4 kHz) 40-49 dB HL, 50-59 dB HL a 60-69 dB HL.

2. Druhá část se zabývá hodnocením přínosu binaurální korekce oproti monaurální vzhledem k předchozí adaptaci (resp. neadaptaci) na monaurální korekci dominantního (pravého) ucha.

3. Třetí část analyzuje vliv věku na přínos binaurální korekce oproti monaurální. Srovnávána je skupina osob mladších a starších 75 let.

IV.1.2. METODIKA

IV.1.2.1. USPOŘÁDÁNÍ EXPERIMENTU Měření byla prováděna v prostorné tiché komoře simulující volné pole a odpovídající poţadavkům pro audiometrická vyšetření, k tomuto účelu schválené. Vyšetřovaná osoba byla posazena do jejího středu. Ve výši hlavy byly ve vzdálenosti 1 metru umístěny dva reproduktory, první v azimutu 0 stupňů, druhý v azimutu 180 stupňů. Signál (řeč) přicházel z reproduktoru předního, kompetitivní šum (WN) ze zadního. Vyšetření byla prováděna v den provedení binaurální korekce, tedy bez jakékoli předchozí adaptace na ni.

40

IV.1.2.2. POUŢITÉ AKUSTICKÉ SIGNÁLY Jako řečový signál byla pouţita česká slovní audiometrie, konkrétně její druhá smíšená sestava pro dospělé, zaznamenaná na originálním CD nosiči (nahráno na ORL klinice UP Palackého v Olomouci, 1994). Je sloţena z deseti dekád jedno-, dvou- a tříslabičných slov (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce), v jednotlivých dekádách co moţná nejvíce fonologicky vyváţených. Byla originálně publikována uţ v roce 1960 (105) a ačkoli některé výrazy nyní jiţ neodpovídají aktuální skladbě českého jazyka (26), dodnes slouţí jako jedno ze standardních audiometrických vyšetření v klinické audiologii. I kdyţ byla později doplněna o některé speciální verbální testy (92), ve své ryzí podobě však doposud nebyla v českém jazyce překonána. K přehrávání byl pouţit CD přehrávač Sony CDP-311, kalibrovaný klinický audiometr Interacoustics AC 40 a reproduktor SAPARA-UNI AQ-130 (8 ohmů, špičkový výkon 130 W/ 3 s). Jako kompetitivní signál byl pouţit bílý šum (WN) o konstantní intenzitě produkovaný druhým kanálem klinického audiometru Interacoustics AC 40 přes druhý reproduktor SAPARA-UNI AQ-130 (8 ohmů, špičkový výkon 130 W/ 3 s). Před vlastním vyšetřením byl kaţdý proband podrobně poučen o svém úkolu: zopakovat slyšené slovo na pozadí rušivého šumu. Bylo zdůrazněno, ţe je třeba opakovat přesně to, co slyší, a vyhnout se jakémukoli odhadování významu. Akceptována byla pouze správně reprodukovaná slova, jakákoli nepřesnost byla zaznamenána jako chybná odpověď.

IV.1.2.3. ODSTUPY SIGNÁL-ŠUM Řečový signál byl aplikován v intenzitách 75 dB, 65 dB, 55 dB a 45 dB nastavených na audiometru, samozřejmě s vědomím, ţe okamţitá hladina intenzity (odpovídající amplitudě signálu) není ve slově konstantní a závisí na jeho hláskové skladbě. Hodnota bílého

41

šumu byla nastavena trvale na 65 dB. Vyšetření bylo tedy provedeno na úrovních poměru signál-šum +10 dB, 0 dB, -10 dB a -20 dB.

obrázek č.13 Amplitudový záznam jedné z dekád české slovní audiometrie na pozadí ticha Velikost výchylky odpovídá množství akustické energie, kterou nesou jednotlivé hlásky

Na obrázcích č.14, 16, 17, 18 a 19 jsou zobrazeny sonagramy jedné z deseti pouţitých dekád, pořízené prostřednictvím software lingWAVES, verze 2.5, mikrofon Center 322 data logger sound level meter, ve výše uvedených akustických podmínkách.

obrázek č.14: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov 65 dB na pozadí ticha

obrázek č.15: Sonagram: bílý šum (WN) 65 dB

42

obrázek č.16: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR + 10 dB, WN 65 dB

obrázek č.17: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR 0 dB, WN 65 dB

obrázek č.18: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR -10 dB, WN 65 dB


43

IV.1.2.4. POUŢITÁ SLUCHADLA Pro experiment byla pouţita výhradně závěsná a zvukovodová dvoukanálová digitální sluchadla, která nedisponují schopností redukce neřečového signálu. Parametry zesílení byly primárně nastaveny prostřednictvím příslušného software na základě zadaného prahového tónového audiogramu a prahu nepříjemného poslechu (90, 102). Pouţitá pravidla zesílení byla Loudness mapping a NAL-NL1 dle doporučení příslušného výrobce. Matematická hodnota zesílení byla dle potřeby interaktivně klinicky upravena do úrovně nejpříjemnější hladiny hlasitosti a stranového vyváţení poslechu. Ušní vloţky byly vybaveny příslušným kalibrem ventingu a hloubkou usazení ve zvukovodu (12, 13, 41, 57).

IV.1.2.5. ZPŮSOB STATISTICKÉHO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Testování bylo provedeno pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu (u souborů se stejným počtem prvků a hodnocením více jevů u jednotlivých probandů) a pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů (u souborů s odlišným počtem prvků a rozdílnými hodnotami rozptylu). Číslo p vynásobené 100 udává riziko mylného přijetí alternativní hypotézy. Testujeme nulovou hypotézu H0 proti alternativní hypotéze H. Při porovnávání středních hodnot µ1 a µ2 dvou souborů můţeme testovat a) hypotézu H0: µ1 = µ2 proti hypotéze H: µ1 > µ2. V tomto případě mluvíme o jednostranné alternativě H b) hypotézu H0 proti hypotéze H: µ1 ≠ µ2. V tomto případě jde o oboustrannou alternativu.

44

Pro porovnávání středních hodnot je pouţit párový t-test, který při rozsahu měření větším neţ 30 není citlivý na případné porušení předpokladu normálního rozloţení. Tento test lze pouţít i v situaci, kdy výběry jsou nezávislé. Nedopustíme se tím chyby.

IV. 2. Výsledky Veškeré výsledky měření jsou zaznamenány do tabulek (viz přílohy 1-7). IV.2.1. HODNOCENÍ KVANTITATIVNÍHO PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE STRANOVĚ SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ SLUCHADEL VZHLEDEM K TÍŢI SLUCHOVÉHO POSTIŢENÍ IV.2.1.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORŮ Celkem bylo vyšetřeno 189 osob. Soubory probandů, uspořádané dle tíţe jejich sluchového postiţení (průměrný práh sluchu 40-49 dB HL: 40 probandů, 50-59 dB HL: 84 probandů a 60-69 dB HL: 65 probandů), jsou uvedeny v přílohách č.1, 2 a 3.

IV.2.1.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ IV.2.1.2.1. Srovnání zlepšení průměrné srozumitelnosti řeči při binaurální korekci vzhledem ke korekci monaurální v jednotlivých skupinách probandů Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu. Průměrné zlepšení rozumění uvádí, o kolik procent je průměrná srozumitelnost při binaurální korekci lepší ve srovnání s korekcí monaurální. Výsledek t-testu uvádí matematickou hodnotu statistického zpracování - čím je vyšší, tím je validita větší. Hodnota p uvádí, jaká je míra pravděpodobnosti mylného přijetí výsledku - čím je niţší, tím je riziko omylu menší.

45

skupina 40-49 dB HL průměrné zlepšení rozumění o SNR -20 dB: SNR -10 dB: SNR 0 dB: SNR +10 dB:

18,0% 18,5% 6.0% 1,5%

výsledek t-testu

hodnota p

t = 6,89 t = 7,74 t = 6,00 t = 2,62

p = 1,51 x 10-8 p = 1,05 x 10-9 p = 4,58 x 10-6 p = 6,18 x 10-3

výsledek t-testu

hodnota p

t = 9,55 t = 12,07 t = 7,99 t = 5,44

p = 2,62 x 10-15 p = 2,91 x 10-20 p = 3,48 x 10-12 p = 2,61 x 10-7

výsledek t-testu

hodnota p

t = 7,21 t = 11,78 t = 8,55 t = 5,42

p = 4,00 x 10-10 p = 5,55 x 10-18 p = 1,73 x 10-12 p = 4,84 x 10-7

Σ průměrného zlepšení rozumění: 44,0%


14,4% 21,2% 9,4% 3,2%



11,4% 22,9% 11,4% 4,8%


IV.2.1.2.2. Průměrné zlepšení rozumění řeči v jednotlivých SNR ve stejné skupině tíţe sluchového postiţení Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální v sousedních hodnotách SNR pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu.

46

skupina 40-49 dB HL

SNR -20 vs SNR -10 SNR -10 vs SNR 0 SNR 0 vs SNR +10

rozdíl rozumění

výsledek t-testu

hodnota p

0,5% 12,5% 4,5%

t = 0,13 t = 5,28 t = 3,98

p = 4,5 x 10-1 p = 2,6 x 10-6 p = 1,44 x 10-4

rozdíl rozumění

výsledek t-testu

hodnota p

6,8% 11,8% 6,2%

t = 2,80 t = 6,25 t = 5,07

p = 3,14 x 10-3 p = 8,62 x 10-9 p = 1,17 x 10-6

rozdíl rozumění

výsledek t-testu

hodnota p

11,5% 11,5% 6,6%

t = 4,28 t = 5,31 t = 5,01

p = 3,20 x 10-5 p = 7,37 x 10-7 p = 2,28 x 10-6

skupina 50-59 dB HL

SNR -20 vs SNR -10 SNR -10 vs SNR 0 SNR 0 vs SNR +10

skupina 60-69 dB HL

SNR -20 versus SNR -10 SNR -10 versus SNR 0 SNR 0 versus SNR +10

IV.2.1.2.3. Průměrné zlepšení srozumitelnosti v jednotlivých SNR Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální ve stejných hodnotách SNR v jednotlivých skupinách tíţe sluchového postiţení pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů.

SNR -20 dB tíţe sluchové vady

rozdíl v rozumění

výsledek t-testu

hodnota p

40-49 vs 50-59 40-49 vs 60-69 50-59 vs 60-69

3,6% 6,6% 3,0%

t = 1,19 t = 2,16 t = 1,38

p = 0,12 p = 0,02 p = 0,08

47

SNR -10 dB tíţe sluchové vady


výsledek t-testu

hodnota p

40-49 vs 50-59 40-49 vs 60-69 50-59 vs 60-69

2,7% 4,4% 1,7%

t = 0,91 t = 1,44 t = 0,66

p = 0,18 p = 0,08 p = 0,25

tíţe sluchové vady


výsledek t-testu

hodnota p

40-49 vs 50-59 40-49 vs 60-69 50-59 vs 60-69

3,4% 5,4% 2,0%

t = 2,05 t = 3,03 t = 1,11

p = 0,02 p = 0,002 p = 0,13

tíţe sluchové vady


výsledek t-testu

hodnota p

40-49 vs 50-59 40-49 vs 60-69 50-59 vs 60-69

1,7% 3,3% 1,6%

t = 2,09 t = 3,12 t = 1,47

p = 0,02 p = 0,001 p = 0,07

SNR 0 dB

SNR +10 dB

IV.2.1.2.4. Porovnání věkového rozloţení probandů v jednotlivých kategoriích tíţe sluchového postiţení Statisticky je srovnáván průměrný věk probandů pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů. V kategorii sluchové vady 40-49dB činí 67 let, vady 50-59dB 70 let a vady 60-69dB 68 let.

Tíţe sluchové vady

rozdíl prům.věku

výsledek t-testu

hodnota p

40-49 vs 50-59 40-49 vs 60-69 50-59 vs 60-69

3 roky 1 rok 2 roky

t = 0,79 t = 0,31 t = 0,62

p = 0,22 p = 0,38 p = 0,27

48

IV.2.1.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 1. Ve všech kategoriích tíţe sluchové vady došlo na všech úrovních SNR ke statisticky významnému zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální vzhledem ke korekci monaurální, a to na 1% hladině významnosti. Souhrnný přínos binaurální korekce je nejvyšší v kategorii nejtěţšího sluchového postiţení, naopak nejniţší v kategorii postiţení nejlehčího.

40-49 dB HL

50-59 dB HL

60-69dB HL

SNR -20 dB SNR -10 dB SNR 0 dB SNR + 10dB

18,0% 18,5% 6,0% 1,5%

14,4% 21,2% 9,4% 3,2%

11,4% 22,9% 11,4% 4,8%

Souhrnný přínos

44,0%

48,2%

50,5%

obrázek č.20: Grafické znázornění srozumitelnosti řeči s korekcí monaurální (modře) a binaurální (fialově) v kategorii sluchové vady 40-49 dB HL na jednotlivých úrovních SNR

100 90 80 70 60 50

M

40

B

30 20 10 0

-20 dB

-10 dB

0 dB

+10 dB


100 90 80 70 60 50

M

40

B

30 20 10 0

-20 dB

-10 dB

0 dB

+10 dB

49

100 90 80 70 60 50

M

40

B


30 20 10 0 -20 dB

-10 dB

0 dB

+10 dB

2. Ve všech kategoriích tíţe sluchové vady byl nejvyšší průměrný přínos binaurální korekce oproti monaurální na úrovni SNR -10 dB, následovaný úrovní SNR -20 dB, poté 0 dB a nakonec +10 dB. Krom velikosti přínosu při SNR -20 dB a –10 dB v kategorii nejlehčího sluchového postiţení (18,0% a 18,5%), který je navzájem srovnatelný, jsou rozdíly průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči statisticky významné na 1% hladině významnosti.

3. Rozdíly zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální ve stejných hodnotách SNR v jednotlivých kategoriích tíţe sluchového postiţení jsou v naprosté většině případů statisticky velmi málo významné. Přínos binaurální korekce je v kaţdé z nich přibliţně stejný (p ≥ 0,02 ve všech případech s výjimkou SNR 0 dB a SNR +10 dB při srovnání 40-49 dB HL versus 60-69 dB HL).

4. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl průměrného věku probandů v jednotlivých hodnocených skupinách (rozdíl 1-3 roky, p ≥ 0,22 ve všech případech).

50

IV.2.2. VZTAH VELIKOSTI PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE VZHLEDEM K PŘEDCHOZÍ ADAPTACI NA KOREKCI MONAURÁLNÍ

IV.2.2.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU Soubory probandů adaptovaných na monaurální korekci dominantního ucha (83 osob) a prvouţivatelů sluchadel (106 osob) jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5.

IV.2.2.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ IV.2.2.2.1. Srovnání průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální ve srovnání s monaurální u osob adaptovaných na monaurální korekci a prvouţivatelů

Tabulka uvádí zlepšení rozumění v jednotlivých SNR při binaurálním zesílení oproti zesílení monaurálnímu u prvouţivatelů a osob adaptovaných na monaurální korekci

prvouţivatelé adaptovaní

SNR -20 dB

SNR -10 dB

SNR 0 dB

SNR +10 dB

15,9% 11,9%

21,5% 20,8%

8,6% 10,4%

3,3% 3,5%

obrázek č.23: Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti monaurální u prvouživatelů (světlemodře) a dlouhodobě adaptovaných na monaurální zesílení (fialově) na jednotlivých úrovních SNR

51

Srovnání je provedeno pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů.

SNR -20 dB SNR -10 dB SNR 0 dB SNR +10 dB

rozdíl rozumění

výsledek t-testu

hodnota p

4,0 % 0,7 % 1,8 % 0,2 %

t = 1,93 t = 0,29 t = 1,16 t = 0,23

p = 0,03 p = 0,39 p = 0,12 p = 0,41

IV.2.2.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin Srovnání je provedeno pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů. rozdíl prům.věku

výsledek t-testu

hodnota p

4 roky

1,58

0,06

IV. 2.2.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 1. Statisticky významný rozdíl ve zlepšení srozumitelnosti řeči při pouţití binaurální korekce u skupiny osob, které v minulosti jiţ pouţívaly sluchadlo na jednom uchu, ve srovnání s osobami, které začaly přímo s korekcí binaurální, nebyl na 1% hladině významnosti nalezen na ţádné úrovni SNR (zlepšení rozumění v rozmezí 0,2% - 4,0%, p ≥ 0,03).

2. Průměrný věk probandů v obou skupinách nevykazuje statisticky významný rozdíl (rozdíl průměrného věku 4 roky, p = 0,06).

52

IV.2.3.

HODNOCENÍ

PŘÍNOSU

BINAURÁLNÍ

KOREKCE

STRANOVĚ

SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ SLUCHADEL VZHLEDEM K VĚKU

IV.2.3.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU Soubory probandů do 75 let věku (95 osob) a nad 75 let věku (94 osob) jsou uvedeny v přílohách č.6 a 7.

Četnost

Histogram

obrázek č.24: Histogram věkového rozložení probandů ve skupině do 75 let věku

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

osa x: věková hranice, osa y: četnost

Četnost

25

35

45

55

65

75

hranice

Histogram

obrázek č.25: Histogram věkového rozložení probandů ve skupině nad 75 let věku

40

Četnost

35 30 25 20

osa x: věková hranice, osa y: četnost

Četnost

15 10 5 0 76

81

86

91

96

hranice

IV.2.3.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ

IV.2.3.2.1. Srovnání průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální ve srovnání s monaurální u osob do a nad 75 let věku SNR -20 dB do 75 let nad 75 let

13,5% 12,2%

SNR -10 dB 19,3% 23,2%

53

SNR 0 dB 8,8% 8,9%

SNR +10 dB 3,5% 3,3%

obrázek č.26: Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti monaurální u osob do 75 let věku (světlemodře) a starších 75 let (fialově) na jednotlivých úrovních SNR

Srovnání je provedeno pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů.

SNR -20dB SNR -10dB SNR 0dB SNR +10dB

rozdíl rozumění

výsledek t-testu

hodnota p

1,3 % 3,9 % 0,1 % 0,2 %

t = 1,83 t = 1,72 t = 0,70 t = 0,21

p = 0,03 p = 0,04 p = 0,24 p = 0,42

IV.2.3.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin rozdíl prům.věku

výsledek t-testu

hodnota p

29 roků

14,17

2,07 x 10-26

IV. 2.3.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

1. Statisticky významný rozdíl ve zlepšení srozumitelnosti řeči při pouţití binaurální korekce u skupiny osob do a nad 75 let věku nebyl na 1% hladině významnosti nalezen na ţádné úrovni SNR (zlepšení rozumění v rozmezí 0,1% - 3,9%, p ≥ 0,03).

2. Průměrný věk probandů v obou skupinách vykazuje statisticky vysoce významný rozdíl (rozdíl průměrného věku 29 let, p = 2,07 x 10-26)

54

V. Diskuse Diskuse je tématicky rozčleněna dle vyslovených hypotéz do tří základních oddílů a zakončena citací prací týkajících se setrvání začínajících uţivatelů binaurální korekce u pouţívání obou sluchadel.

V.1. Binaurální korekce oboustranné symetrické sluchové vady je pro srozumitelnost řečového signálu mnohem přínosnější neţ korekce monaurální. Stupeň a míra tohoto zlepšení jsou měřitelné Míra přínosu binaurální korekce oproti monaurální je v literatuře hojně diskutována. Je předmětem zájmu jak samotných audiologů, tak výrobců sluchadel. Porovnání slovního audiogramu s jedním a dvěma sluchadly můţe být zásadním faktorem při rozhodování nedoslýchavého člověka jak v ohledu, zda korekci vůbec začít pouţívat, tak ve smyslu určení velikosti přínosu sluchadla druhého a tím i smysluplnosti finanční investice. Verbální testy jsou obecně prováděny jak na pozadí ticha, tak především různých forem rušivého zvuku, které se snaţí simulovat reálné poslechové situace v běţném ţivotě. Pouţívány jsou bílý šum v plné spektrální šíři a o konstantní intenzitě (71, 99), šum růţový (99) a šum kolísající ve spektru i intenzitě, nejčastěji nazývaný babble noise (56, 62, 107, 127), uváděn je i coctail party (90). Stach (114) uvádí parametry zlepšení srozumitelnosti řeči v negativních hodnotách SNR při korekci binaurální oproti monaurální v rozmezí 20-40% s maximálním přínosem při SNR -10 dB. Neuvádí však hodnoty průměrné a nezabývá se statistickým hodnocením. Markides (76) ve své studii hodnotil skupinu nedoslýchavých, kteří pouţívali binaurální korekci. Zjistil, ţe eliminace akustického stínu hlavy (přichází-li signály z azimutů odlišných od 0 a 180 stupňů) přináší přibliţný zisk 6-7 dB a centrální potlačení šumu přibliţně 2-3 dB. Kombinace těchto dvou faktorů zlepšila srozumitelnost řeči ve sledované skupině pacientů

55

(pouţita sestava jednoslabičných slov) aţ o 40%, a to jak v tichém, tak hlučném prostředí s nepříznivým odrazem akustických vln. Hawkins a Yacullo (47) došli ke stejné hodnotě 2-3 dB centrálního potlačení šumu u osob pouţívajících dvě sluchadla s kulovým (všesměrovým) mikrofonem. Při pouţití dvou sluchadel se směrovým mikrofonem se poměr signál-šum zlepšil o další 3-4 dB. Nabelek (87) se v podobném úhlu pohledu zabýval vlivem prostředí, ve kterém dochází k odrazu a následné interferenci zvukových vln. Dospěl k závěru, ţe echo, které přesahuje hodnotu 2 sekund, můţe významným způsobem srozumitelnost řeči zhoršit. Cox a spol. (20) ve své studii nalezl u normálně slyšících osob při binaurálním poslechu zisk 4 dB v důsledku centrálního potlačení šumu, coţ vedlo ke zlepšení srozumitelnosti řeči o 26%. U skupiny nedoslýchavých hodnotil tentýţ jev při pouţití binaurální korekce. Srozumitelnost řeči se zlepšila o 19%. Rozdíl 7% vysvětluje jako důsledek zhoršeného zpracování řečového signálu vlivem sluchové vady a zkreslením sluchadla. Havlík a spol. (43) hodnotil intenzitu řeči, na které bylo dosaţeno 100% srozumitelnosti na pozadí bílého šumu při SNR +5dB, kdy signály přicházely v azimutech +45 a -45 stupňů. Ve sledovaném souboru 25% uţivatelů sluchadel dosáhlo 100% diskriminace na niţší intenzitě při korekci binaurální ve srovnání s monaurální a 38% dosáhlo 100% rozumění, přičemţ při pouţití pouze jednoho sluchadla této hodnoty nedosáhlo vůbec.

V.2. Dlouhodobě adaptovaný uţivatel monaurální korekce má při pouţití korekce binaurální menší zisk ve srozumitelnosti řeči neţ její prvouţivatel Při chybějící akustické stimulaci v důsledku periferní léze dochází v centrální části sluchového orgánu k degenerativním změnám. Neurony ve sluchové dráze se zmenší ve své velikosti a sníţí se jejich celkový počet oproti straně akusticky stimulované, t.j. straně

56

přináleţející slyšícímu uchu. Studie na myších, u kterých byla při pokusech způsobena převodní nedoslýchavost, jasně prokazují, ţe sluchová dráha a sluchové centrum se vyvíjejí závisle na akustické stimulaci a po jejím odstranění dochází k výše popsané degeneraci (122). Silman a spol. (109) hodnotil rozumění řeči u dvou skupin nedoslýchavých seniorů. Jedna skupina pouţívala monaurální, druhá binaurální korekci, přitom jejich sluchové vady byly velmi podobné a stranově symetrické. Po 4-5 letech prováděl kontrolní vyšetření. Zatímco prahový tonový audiogram vykazoval nadále stranovou symetrii, v nadprahových testech došlo ke zhoršení srozumitelnosti řeči u skupiny pouţívající pouze monaurální korekci na nekorigovaném uchu v průměru o 18% ve srovnání s uchem korigovaným. Tento mezistranový rozdíl vysvětluje akustickou deprivací nekorigovaného ucha. Gatehouse (31) předpokládá, ţe nedoslýchavé ucho je adaptováno na poslech v nízkých nadprahových hladinách, zatímco na vyšších nadprahových hladinách, na které adaptováno není, jeví funkci podstatně horší. Silverman (110) se domnívá, ţe centrální sníţení schopnosti zpracovat akustický signál se vyvíjí po 8-11.5 letech od vzniku periferní sluchové vady a je progresivního charakteru. Stubblefield a Nye (116) prokázali u skupiny pacientů se symetrickou sluchovou vadou, kteří pouţívali pouze monaurální korekci sluchadlem, ţe zhoršení srozumitelnosti řeči na nekorigovaném uchu činilo průměrně 10-15% kaţdých 3-6 let. Silverman a Silman (111) průběţně hodnotili pacienty, kteří původně pouţívali monaurální korekci. Na nekorigovaném uchu u nich docházelo k postupnému horšení srozumitelnosti řeči. Poté, co bylo přidáno sluchadlo i na ucho druhé, se průběh deteriorace (chátrání funkce) zastavil a naopak docházelo ke zlepšení srozumitelnosti řeči na původně nekorigovaném uchu, a to ve finálním výsledku o 25-30%. Burkey a Arkis (13) došli ke stejným závěrům. Zdůraznili, ţe míra centrální deteriorace je závislá na tíţi periferní léze a objevuje se aţ tehdy, kdy průměrný práh sluchu na hlavních

57

řečových frekvencích je horší neţ 34dB HL. Čím je periferní léze těţší, tím je těţší i sekundárně vzniklá léze centrální.

V.3. Starší uţivatelé binaurální korekce mají v důsledku senilních změn centrálního sluchového ústrojí menší přínos pro rozumění řeči neţ uţivatelé mladší Helfer (48) hodnotil srozumitelnost řeči na pozadí šumu u osob starších 60 let. Vycházel z předpokladu, ţe v této věkové skupině dochází v centrálním sluchovém orgánu k difusním degenerativním změnám, které mohou vést ke zvýšení maskovacího efektu šumu. Výsledky ukázaly, ţe binaurální poslech na pozadí šumu je i v této věkové skupině přínosnější neţ poslech monaurální v důsledku centrálního zvýšení poměru signál-šum. To je velmi důleţité zejména proto, ţe 60% uţivatelů sluchadel patří právě do této věkové skupiny (22). Porucha centrálního zpracování akustického signálu sniţuje efekt sluchadla, přesto mnozí takto postiţení lidé jsou spokojenými uţivateli sluchadel (115). Standardní slovní audiometrie, ať jiţ prováděná na pozadí ticha či různých kompetitivních akustických signálů, nedává při pouţití izolovaných slov reálný obraz o srozumitelnosti řeči při běţné komunikaci, zejména při vyšším řečovém tempu. Z tohoto pohledu je zajímavá práce autorské dvojice Causey&Bender (15). Měřili čas, který uplynul mezi reprodukovanými jednoslabičnými slovy a odpovědí nedoslýchavého při slovní audiometrii ve volném poli s korekcí. Zjistili, ţe u osob pouţívajících binaurální korekci byl tento čas kratší neţ u osob pouţívajících korekci monaurální. Toto zjištění je významné vzhledem ke skutečnosti, ţe ve vyšším věku dochází ke zpomalení zpracování akustického signálu.

Na závěr diskuse je uvedeno několik autorských prací týkajících se hodnocení pouţívání obou sluchadel u pacientů, u nichţ byla zvolena binaurální korekce. Výsledky jejich zkoumání se značně odlišují. Nejmenší procento spokojených uţivatelů binaurální korekce

58

uvádí Schreurs&Olsen (103) v poměrně malé skupině 26 osob, kdy po půl roce uţívalo obě sluchadla pouze osm z nich, zatímco zbytek pouţíval sluchadlo jen jedno. Ostatní autoři uvádějí ve svých souborech nedoslýchavých pacientů podstatně vyšší procenta spokojených uţivatelů binaurální korekce (hodnocení bylo prováděno po 3-6 měsících jejího pouţívání), např. 73% (117), 74% (16), 77% (14), 83% (30). Jednu z nejrozsáhlejších studií uskutečnil Harford (38), který hodnotil více neţ jeden tisíc pacientů v průběhu 6 let. Pouze 5% z nich druhé sluchadlo odloţilo a pouţívalo jen monaurální korekci. Havlík a spol. (43) hodnotil subjektivní přínos druhého sluchadla ve skupině 50 respondentů. 88% uvedlo pocit zlepšení své schopnosti společenského uplatnění, 94% se zlepšila prostorová orientace a směrové slyšení, 100% pacientů uvedlo, ţe se dvěma sluchadly rozumí lépe neţ s jedním a ani jeden by se nechtěl vrátit k pouţívání pouze jednoho sluchadla.

59

VI. Souhrn VI.1. Odpovědi na stanovené cíle a hypotézy VI.1.1. Binaurální korekce oboustranné symetrické sluchové vady je pro srozumitelnost řečového signálu mnohem přínosnější oproti korekci monaurální Ve všech sledovaných kategoriích tíţe sluchové vady byla prokázána lepší srozumitelnost řeči při korekci binaurální ve srovnání s korekcí monaurální, a to ve všech hodnotách poměru signál-šum (SNR). Nejvyšší přínos binaurální korekce byl prokázán na úrovni SNR -10 dB, následován úrovní SNR -20 dB, SNR 0 dB a SNR +10dB. V praxi to znamená, ţe pouţití binaurální korekce je vzhledem k rozumění řeči mnohem efektivnější v prostředí s dominujícím rušivým šumem neţ v prostředí, ve kterém dominuje řeč nad šumem pozadí. Konkrétní numerické hodnoty přínosu jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Vyslovená hypotéza je potvrzena.

VI.1.2. Dlouhodobě adaptovaný uţivatel monaurální korekce má při pouţití korekce binaurální menší zisk ve srozumitelnosti řeči neţ její prvouţivatel Statistické hodnocení prokázalo, ţe vliv předchozí adaptace na monaurální korekci je velmi málo významný. Z binaurální korekce mají srovnatelný poslechový zisk jak prvouţivatelé, tak lidé jiţ dříve na jednostrannou korekci adaptovaní. Vyslovená hypotéza je zamítnuta.

VI.1.3. Starší uţivatelé binaurální korekce mají v důsledku senilních změn centrálního sluchového ústrojí menší přínos pro rozumění řeči neţ uţivatelé mladší Ve sledovaných souborech probandů nebyl statistickým hodnocením prokázán relevantní rozdíl v přínosu binaurální korekce u skupiny osob starších a mladších 75 let. Vyslovená hypotéza je zamítnuta.

60

VII. Klinické vyuţití Jak vyplývá ze statistického hodnocení jednotlivých souborů, aplikaci sluchadel současně na obou uších při korekci stranově symetrické percepční nedoslýchavosti je moţno povaţovat za metodu volby při jakékoli tíţi sluchového postiţení, a to bez ohledu na věk pacienta a jeho případnou předchozí adaptaci na korekci monaurální. Ze subjektivního hlediska uţivatele binaurální korekce spočívá její přínos oproti korekci monaurální především ve stranově vyváţeném a přirozeném stereo poslechu, schopnosti směrového slyšení a přesnější identifikace obecných zvuků, zejména však v lepším rozumění řeči nejen v tichu, ale hlavně na pozadí rušivých zvuků. Z hlediska objektivního binaurální korekce výrazně zlepšuje srozumitelnost řeči především v negativních a nulových hodnotách poměru signál-šum, které jsou v běţných ţivotních poslechových podmínkách velmi časté. V některých takových situacích je efekt monaurální korekce téměř stejný jako stav bez pouţití sluchadla (poslech je sice hlasitější, ale málo srozumitelný), coţ přirozeně vede ke zklamání jeho uţivatele. Oboustranná aplikace sluchadel dává předpoklady pro lepší rozumění při běţném komunikačním tempu, protoţe rychlost analýzy zvuku a jeho časového zpracování je v centrálním sluchovém orgánu při zesílení na obou uších vyšší. Schopnost správně určit místo zdroje přicházejícího zvuku je nejen otázkou poslechového komfortu, ale v některých situacích můţe být i ţivotně důleţitá (např. rozpoznání směru přijíţdějícího auta). U osob s těţkým sluchovým postiţením, které kombinují sluchové vnímání s odezíráním, má velký význam moţnost rychlé prostorové identifikace hovořící osoby mezi více lidmi. Z hlediska nastavení akustických parametrů sluchadel se při oboustranné korekci významně uplatňuje efekt binaurální sumace, která umoţňuje pouţít niţší frekvenčně specifické zesílení. Slabší zvuky, běţně se v prostředí vyskytující, mohou být proto méně

61

zesíleny a tím uţivatelem sluchadla i slaběji vnímány (při postupně se vyvíjející sluchové vadě postiţená osoba v naprosté většině případů pozvolna odvykne slyšet mnoho zvuků, jako je např. šustění papíru, vlastní kroky, zvuk doléhající z ulice apod., jeţ pak po aplikaci sluchadel vnímá jako rušivé aţ obtěţující). Celkově niţší zesílení dává rovněţ předpoklady pro nastavení niţšího kompresního poměru, jehoţ důsledkem je přirozenější poslech s menším zkreslením na vyšších hladinách vstupního signálu. Rovněţ dosaţení úrovně nepříjemného poslechu je ve srovnání s monaurální korekcí méně časté. Niţší zesílení při binaurální aplikaci sluchadla má příznivý vliv téţ na určení parametrů ušní tvarovky, která je nedílnou součástí kaţdého sluchadla vyuţívajícího vzdušný přenos zvuku. Menší riziko vzniku zpětné vazby umoţňuje pouţití většího ventingu (odvětrání). Praktickým důsledkem je jednak menší pravděpodobnost výskytu okluzního efektu, jednak lepší odvedení vlhkosti ze zvukovodu a tím niţší riziko vzniku různých forem zánětů kůţe v prostoru mezi koncem tvarovky a bubínkem. Tvarovka nemusí v zevním uchu navíc tolik těsnit, můţe být proto vyrobena volnější, čímţ je pohodlnější a podstatně lépe tolerována.

62

VIII. Závěry

Ze statistického hodnocení sledovaných souborů lze učinit tyto obecné závěry:

1. Globální přínos binaurální korekce oproti korekci monaurální je z hlediska srozumitelnosti řeči na pozadí rušivého zvuku tím větší, čím je sluchové postiţení těţší.

2. Benefit se uplatňuje především v negativních hodnotách poměru signál-šum.

3. Největší zlepšení srozumitelnosti řeči nastává při SNR -10 dB bez ohledu na tíţi sluchového postiţení, a to přibliţně o jednu pětinu.

4. Hodnoty průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti korekci monaurální jsou ve stejných poměrech signál-šum srovnatelné ve všech kategoriích tíţe sluchového postiţení.

5. Nebyl prokázán relevantní statisticky významný rozdíl v přínosu druhého sluchadla pro rozumění řeči u osob začínajících s binaurální korekcí ve srovnání s osobami, které jiţ byly adaptovány na monaurální korekci dominantního ucha. Binaurální korekce vykazuje u obou skupin prakticky srovnatelný efekt.

6. Stejně tak nebyly prokázány relevantní statisticky významné rozdíly v přínosu binaurální korekce u skupiny osob mladších a starších 75 let.

63

Seznam pouţité literatury

1. Bargár, Z., Kollár,A.: Praktická audiometria. Vydavateľstvo Osveta, Martin, 1986

2. Baschek, V., Steinert, W.: Konzept der Hörgeräteanpassung bei Kindern - Report über mehr als 4000 versorgte Kleinkinder seit 1980. Neurootology Newsletter, Volume 4, No.1, 1999, pp.28-35

3. Bergman, M.: Speech discrimination in the elderly, in Hoke, M.(ed): Advances in audiology, vol. 5, Measurement in hearing and balance, pp.89-97. Karger, Basel 1988

4. Binder, J.: The new neuroanatomy of speech perception. Brain, Volume 123, December 2000, No.12, pp.2371-2372

5. Blauert, J.: Spatial hearing. The psychoacoustics of human sound localization. The MIT Press, Cambridge, Massachusetts, London, England, 1983

6. Borg, E., Zakrisson, J.E.: The activity of the stapedius muscle in man during vocalization. Acta Otolaryngol. 79, 1975, pp.325-333

7. Borovanský, L.: Soustavná anatomie člověka, díl.II. Avicenum, Praha, 1976

8. Breaky, M.R., Davis, H.: Comparison of thresholds for speech. Laryngoscope 1949, 59, pp.236-250

64

9. Briskey, R.J.: Binaural hearing aids and new innovations, in Katz,J.(ed): Handbook of clinical audiology, ed.2 Baltimore: Williams&Wilkins 1978, pp.501-507

10.. Bronkhorst, A.W., Plomp, R.: A clinical test for the assessment of binaural speech perception in noise. Audiology, 1990, 29, pp.275-285

11. Brugel, F.J., Schorn, K.: Die In-situ-Messung als Notwendiger Bestandteil der Hörgeräteanpassung. Laryngorhinootologie 70, 1991, 11, pp.616-619

12. Brugel, F.J., Schorn, K., Fastl, H.: Eie Einfluss der Zusatzbohrung im Ohrpassstück auf die Sprachdiscrimination im Störgeräuch. HNO 39, 1991, 9, pp.356-361

13. Burkey, J.M., Arkis, P.N.: Word recognition changes after monaural, binaural amplification. Hear Instrum 1993, 44(1), pp.8-9

14. Byrne, D.: Binaural fitting practices in the national acoustic laboratories. Hear J 1986, 38(11), pp.41-44

15. Causey, D., Bender, D.: Clinical studies in binaural amplification,, in Libby, E. (ed): Binaural hearing and amplification vol.2. Chicago, Zenetron, Inc., 1980, pp.75-96

16. Chung, S.M., Stephens, S.D.G.: Factors influencing binaural hearing aid use. Br J Audiol 1986, 20, pp.129-140

65

17. Compass, software firmy Widex, s písemným souhlasem Widex A/S (smlouva a CD disk uloţeny u autora)

18. Cooper, J.C., Gates, G.A.: Central auditory processing disorders in the elderly: the effects of pure tone average and maximum word recognition. Ear Hear, 1992 Aug;13(4), pp.278-80

19. Courtois, J., Johansen, P.A., Larsen, B.V. et al.: Hearing aid fitting in asymmetrical hearing loss, in Jensen, J.H.(ed): Hearing aid fitting: Theoretical and practical views. 13.th Danavox Symposium, Copenhagen: Stougaard Jenson, 1988, pp.243-255

20. Cox, R., DeChicchis, A.R., Wark, D.J.: Demonstration of binaural advantage in audiometric test rooms. Ear Hear 1981, 2, pp.194-201

21. Cox, R., Bisset, J.D.: Relationship between two measures of aided binaural advantage. J Speech Hear Res 1984, 49, pp.399-408

22. Cranmer, K.: Hearing instrument dispensing. Hear Instrum 1989, 40(6): pp.6-15

23. de Jonge, R.: Selecting and verifying hearing aid fittings for symmetrical hearing loss, in Valente, M.: Strategies for selecting and verifying hearing aid fittings, pp.180-206. Thieme medical publishers, INC, New York, 1994

24. Dirks, D., Wilson, R.: Binaural hearing in sound field, in Libby E.R. (ed): Binaural hearing and amplification, vol.I. Chicago: Zenetron, 1980, pp.105-122

66

25. Dlouhá, O.: Vývojové poruchy řeči. Vztah centrálních poruch řeči a sluchu. Vydavatelství Publisher, Praha, 2003

26. Dlouhá, O., Škodová, E.: Hodnocení edukace sluchu a řeči pomocí testu fonematického sluchu a dichotických testů. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 57, 2008, No.1. pp.16-21

27. Dlouhá, O., Novák, A., Vokřál, J.: Česká slovní audiometrie – vývoj nových testů. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 57, 2008, No.4. pp.195-200

28. Engström, H, Engström, B.: Structure and function of the inner ear. Uppsala, Sweden, May 1976

29. Engström, H, Engström, B.: The Ear. Uppsala, Sweden, June 1988

30. Erdman, S.A., Sedge, R.K.: Subjective comparisons of binaural versus monaural amplification. Ear Hear 1981, 2, pp.225-229

31. Gatehouse, S.: Apparent auditory deprivation effects: The role of presentation level. J Acoust Soc Am 1989, 86, pp.2103-2106

32. Gao, Y., Huang, T., Haton, J.P.: Central auditory model for spectral processing. Acoustics, Speech and Signal Processing, Volume 2, April 1993, pp.704-707

33. Gelfand, S.A., Hochberg, I.: Binaural and monaural speech discrimination under reverberation. Audiology. 1976 Jan-Feb;15(1), pp.72-84.

67

34. Green, P.D., Barker, J., Cooke, M.P., Josifovski, L.: Handling Missing and Unreliable Information in Speech Recognition, Proc. AISTATS 2001, Key West

35. Gulick, W.L., Gescheider, G.A., Frisina, R.D.: Hearing. New York: Oxford University Press, 1989

36. Hafter, E.R., Carrier, S.C.: Binaural interaction in low-frequency stimuli: The inability to trade time and intensity completely. J Acoust Soc Am 51 (1972), No.6 (Part 2), pp.1852-1862

37. Hall, J.W., Harvey, A.D.G.: Diotic loudness summation in normal and impaired hearing. J Speech Hear Res 1985, 28, pp.445-448

38. Harford, E.R.: Hearing aid selection for adults, in Pollack, M.C.(ed): Amplification for the hearing impaired, ed.3. New York,: Grune&Stratton, 1988, pp.175-212

39. Harris, R.W., Swenson, D.W.: Effects of reverberation and noise on speech recognition by adults with various amounts of sensorineural hearing impairment. Audiology 1990, 29, pp.314-321

40. Havlík, R., Kollár, A.: Závislost velikosti boltce na věku, Čs.Otorinolaryng.Foniatr.,41, 1992, 5, pp.309-312

41. Havlík, R.: Vliv individuální ušní vloţky na akustický signál sluchadla. Philips, 1998

42. Havlík, R.: Binaurální slyšení: známá i méně známá fakta o sluchové funkci. Philips, 2000 68

43. Havlík, R., Weberová, P., Lejska, M.: Binaurální korekce sluchové vady. Otorinolaryng. a Foniatr. /Prague/, 53, 2004. 1, 20-24

44. Havlík, R.: Sluchadlová propedeutika. MIKADAPRESS, Brno, 2007

45. Hayes, D., Jerger, J.: Aging and the use of hearing aids. Scand Audiol 1979, 8, pp.33-40

46. Hayward, K. Experimental Phonetics. An Introduction. 2000. Harlow: Longman (Longman Linguistics Library)

47. Hawkins, D.B., Yacullo, W.: Signal-to-noise ratio advantage of binaural hearing aids and directional microphones under different levels of reverberation. J Speech Hear Dis 1984, 49, pp.278-286

48. Helfer, K.S.: Aging and the binaural advantage in reverberation and noise. J Speech Hear Res 1992; 35, pp.1394-1401

49. Hodgson, W.R.: Special cases of hearing aid assessment, in Hodgson, W.R.(ed): Hearing aid assessment and use in audiologic habilitation, ed 3. Baltimore: Williams and Wilkins, 1986, pp.191-216

50. Horner, K.C.: The tensor tympani muscle reflex in the mouse. Hearing Research, 24 (1986), pp.117-123

69

51. Ingerslev, J:: Normal aging. In Presbyacusis and other age related aspects. 14th Danavox symposium, 1990, 31-45

52. Irvine, D.R.F., Fallon, J.B., Kamke, M.R.: Plasticity in the adult central auditory system. Acoust Aust. 2006 April, 34(1), pp. 13-17

53. Itard, J.M.G.: Traité des maladies de l´oreille de l´audition. Méquignon-Marois, Paris, 1821, p.42

54. Kardach, J., Wincowski, R., Metz, D.E., Schiavetti, N., Whitehead, R.L., Hillenbrand, J.: Preservation of place and manner cues during simultaneous communication: a spectral moments perspective. Journal of Communication Disorders, Volume 35, Issue 6, NovemberDecember 2002, pp.533-542

55. Keidel, W.D., Neff, W.D.: Handbook of sensory physiology. Vol.V/3 (Auditory system). Berlin, Springer, 1974

56. Keidser, G., Katsch, R., Dillon, H, Grant, F.: Relative loudness of low- and highfrequency bands of speech-shaped babble, including the influence of bandwidth and input level. The Journal of the Acoustical Society of America, February 2002, Volume 111, Issue 2, pp. 669-671

57. Keller, F., Freiburg, B.: Akustische Eigenschaften des Ohrpassstückes. Zusammenstellung 1982

70

58. Keys, J.W.: Binaural versus monoaural hearing. J Acoust Soc Am 1947, 19, pp. 629-631

59. Kollár, A.: Bemerkungen zur Schutzfunktion der Mittelohrmuskeln. Otorhinolaryngol Nova 1994, 4, pp.261-263

60. Kollár, A., Gross, M.: Klinický význam binaurální diplakuze. Choroby hlavy a krku, 6, 2 (1997), s. 38-46

61. Kopec, G.: Voiceless stop consonant identification using LPC spectra. Acoustics, Speech, and Signal Processing, IEEE International Conference on ICASSP apos; 84. Volume 9, Issue , Mar 1984 pp.288-291

62. Kristjansson, T., Frey, B., Deng, L., Acero, A.: Towards non-stationary model-based noise adaptation for largevocabulary speech recognition. Acoustics, Speech, and Signal Processing. Volume1, 2001, pp.337-340

63. Kuk, F.K.: Hearing aid design considerations for optimally fitting the youngest children. The hearing journal, April 1998, Vol.52, No.4, pp.49-55

64. Kuk, F.K., Ludvigsen, C.: Hearing aid design and fitting solutions for persons with severe-to-profound losses. The hearing journal, August 2000, Vol.53, No.8, pp.29-37

71

65. Kuk, F., Marcoux,A.: Factors ensuring consistent audibility in pediatric hearing aid fitting. J Am Acad Audiol 13: 2002, pp.503-520

66. Lawrence, M., Arbor, A.: Middle ear muscle influence on binaural hearing. Arch Otolaryng, Vol.82, Nov.1965, pp.478-482

67. Leeuw, A.R., Dreschler, W.A.: Advantages of directional hearing aid microphones related to room acoustics. Audiology 1991, 30, pp.330-344

68. Lejska, M., Havlík, R., Lejska, V., Bártková, E.: Vnitřní parametry rezonance vnějšího zvukovodu. Choroby hlavy a krku, 6, 1997, 1, pp.22-24

69. Lejska, M., Lejska, V., Havlík, R.: Změny akustického signálu ve vnějším zvukovodu u OMS (Otitis media secretorica). Otorinolaryngol. /Prague/, 45, 1996, 1, pp.27-30

70. Lejska, M.: Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Paido – edice pedagogické literatury. Brno, 2003

71. Li, F.F., Cox, T.J.: A neural network model for speech intelligibility quantification. Applied Soft Computing, Volume 7, Issue 1, January 2007, pp.145-155

72

72. Lieberman, P., Blumstein, S.: Speech physiology, speech perception and acoustic phonetics. Ed.3, Cambridge University Press, 1988

73. Leshowitz, B.: Speech intelligibility in noise for listeners with sensorineural hearing damage. IPO annual progress report, vol.12, pp.10-23 (Institute for Perception Research, Eindhoven 1977)

74. Ludvigsen, C.: Senso: Audiological background. Widex Press, 8, April 1997

75. Ludvigsen, C., Baekgaard, L, Kuk, F.: Design considerations in directional microphones. Widex Press, 18, November 2001

76. Markides, A.: Binaural hearing aids. London: Academic Press, 1977

77. Martin, F.: Medical audiology. Englewood Cliffs, Prentice-Hall 1981

78. Martin, J.S., Jerger, J.F.: Some effects of aging on central auditory processing. Journal of Rehabilitation Research & Development; Jul/Aug2005 Suppl. 2, Volume 42, pp.1-11

79. McCandless, G.A.: Overview and rationale of threshold-based hearing aid selection procedures. In Valente, M.: Strategies for selecting and verifying hearing aid fittings. Thieme Medical Publishers, INC, New York, 1994

80. McCroskey, R.L., Kasten, R.N.: Temporal factors and the aging auditory system. Ear Hear 1982, 3, pp.124-127

73

81. McCullough, J.A., Abbas, P.J.: Effects of interaural speech-recognition differences on binaural advantage for speech in noise. J Am Acad Audiology 1992, 3,pp.255-261

82. Mills, A.W.: On the minimum audible angle. J Acoust Soc Am, 30, 1958, pp.237-246

83. Mills, A.W.: Auditory localization, in Tobias J.V. (ed): Foundations of modern auditory theory, vol.2., New York: Academic Press, 1972, pp.301-348

84. Moller, A.R.: Bilateral contraction of the tympanic muscle in man. Ann Otol (St.Louis), 70(1961), pp.735-752

85. Murphy, K.P.: Hörreaktionen bei Säuglingen und Kleinkindern. Hörgeschädigtenpädagogik 22 (1968), pp.6-13

86. Nabalek, A., Mason, D.: Effect of noise and reverberation on binaural and monaural word identification by subjects with various audiograms. J Speech Hear Res 1981, 24, pp.375-383

87. Nabelek, A.K.: The effects of room acoustics on speech perception through hearing aids by normal-hearing and hearing-impaired listeners, in Studebaker G.A., Hochberg, I: Acoustical factors affecting hearing aid performance. Baltimore: University Press, 1980, pp. 25-46

74

88. Noback, Ch.R., Demarest, R.J, Strominger, N.L., Ruggiero, D.A..: The human nervous system: Structure and function. Humana Press INC, U.S., Sixth Edition, 2005

89. Novák, A.: Foniatrie a pedaudiologie I.: Poruchy komunikačního procesu způsobeného sluchovými vadami. Unitisk, Praha, 1994

90. Novák, A.: Korekce sluchových vad sluchadly. Unitisk, Praha, 1995

91. Novák, A.: Příručka základů klinické audiologie. Unitisk, Praha, 1998

92. Novák, A.: Audiologie: Vyšetřovací technika, diagnostika, léčba a rehabilitace. Unitisk, Praha, 2003

93. Parikh, G., Loizou, P.C.: The influence of noise on vowel and consonant cues. J Acoust Soc Am., 2005, Dec; 118(6), pp.3874-88

94. Pellnitz, D.: Über das Wachstum der menschlichen Ohrmuschel. Arch. Ohr.-Nas.-KehlkHeilk., 171, 1957, pp.334-339

95. Phillips, D.P., Hall, S.E.: Psychophysical evidence for adaptation of central auditory processors for interaural differences in time and level. Hearing research, 2005, Volume 202, No1-2, pp.188-189

96. Price, P.J., Simon, H.: Perception of temporal differences in speech by „normal-hearing adults“: effects of age and intensity. J Acoust Soc Am 76, 1984, pp.405-410

75

97. Přecechtěl, A., Hladký, R., Kotyza, F., Sedláček, K.: Základy otolaryngologie. Státní zdravotnické nakladatelství, Praha, 1959

98. Pulda, M., Lejska, M.: Jak ţít se sluchovou vadou. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Brno, 1996

99. Rao, M.D., Letowski, T.: Callsign Acquisition Test (CAT): speech intelligibility in noise. Ear Hear. 2006 Apr;27(2), pp.120-8.

100.. Rodriguez, G.P., diSarno, N.J., Hardiman, C.J.: Central auditory processing in normalhearing elderly adults. Audiology, 1990; 29(2), pp.85-92

101. Sakai, K.L., Tatsuno, Y., Suzuki, K., Kimura, H., Ichida, Y.: Sign and speech: amodal commonality in left hemisphere dominance for comprehension of sentences. Brain 2005 128(6): pp.1407-1417

102. Sandlin, R.E. Texbook of hearing aid amplification - technical and clinical considerations. Singular Publishing Group, Thomson Learning, San Diego, 2000

103. Schreurs, K.K., Olsen, W.O.: Comparison of monaural and binaural hearing aid use on a trial period basis. Ear Hear 1985, 6, pp.198-202

104. Sedláček, K.: Základy audiologie. SZN, Praha, 1956

105. Seeman, M. a kol.: Česká slovní audiometrie. SZN, Praha, 1960

76

106. Shaw, E.A.G.: Transformation of sound pressure level from the free field to the eardrum in the horizontal plane. J Acoust Soc Am 1974, 56, pp.1848-1861

107. Shu, H.: A Speech Test with Speech-Babble Noise: Relation Between Frequency Range of Noise and Word Intelligibility. Japanese Journal of Special Education, Volume 37, 2000, No.4, pp.49-59

108. Silman, S.: The acoustic reflex. Orlando, Academic Press, 1984

109. Silman, S., Gelfand, S.A., Silverman, C.A.: Late-onset auditory deprivation: Effects of monaural versus binaural hearing aids. J Acoust Soc Am 1984, 76, pp.1357-1362

110. Silverman, C.A.: Auditory deprivation. Hear Instrum 1989, 40, 9, pp.26-32

111. Silverman, C.A., Silman, S: Apparent auditory deprivation from monaural amplification and recovery from binaural amplification: Two case studies. J Am Acad Audiol 1990, 1, pp.175-180

112. Simmons, F.B.: Middle ear muscle activity at moderate sound levels. Ann Otol 1959, 68, pp.1126-1144

113. Sinělnikov, R.D.: Atlas anatomie člověka, III.díl. Avicenum/Mir, 1982

114. Stach, B.A.: Clinical audiology: an introduction. Singular Publishing Group, INC, San Diego.1998.

77

115. Stach, B., Louiselle, L., Jerger, J.: Special hearing aid consideration in elderly patients with auditory processing disorders. Ear Hear 1991; 12, pp.131-137

116. Stubblefield, J., Nye, C.: Aided and unaided time-related differences in word discrimination. Hear Instrum 1989, 40(9), pp.38-39, 42-43, 78

117. Sullivan, R.F., Agnew, J: A useful tool for binaural fittings. Hear Instrum 1991, 42, 3, pp.32-33

118. Syka, J., Voldřich, L., Vrabec, F.: Fyziologie a patofyziologie zraku a sluchu. Avicenum, 1981

119. Tillman, T.W., Kasten, R.N, Horner, I.S.: Effect of head shadow on reception of speech. ASHA 1963, 5, pp.778-779

120. Tzourio, N, Crivello, F., Mellet, E., Nkanga-Ngila, B., Mazoyer, B.: Functional anatomy of dominance for speech comprehension in left-hander vs right-handers. Neuroimage, Volume 8, Issue 1, July 1998, pp.1-16

121. Valente, M.: Binaural amplification. Audiol J Contin Ed 1982, 7, pp.79-93

122. Webster, D.B., Webster, M.: Neonatal sound deprivation affect brainstem auditory nuclei. Arch Otolaryngol 1977, 103, pp.392-396

78

123. Wertz, D.M.S., Hall, J.W., Davis, W.: Auditory processing disorders: Management approaches past to present. Seminars in Hearing. 23, 4, 2002, pp.277-285

124. Wever, E.G., Vernon, J.A.: The control of sound transmission by the middle ear muscles. Ann Otol 1956, 65, pp.5-14

125. Wikipedia, the free Encyclopedia

126. Wotton, J.M., Ferragamo, M.J., Halvorson, K.: BMC Neuroscience 2008, 9(Suppl 1): p.114

127. Yao, K., Paliwal, K.K., Nakamur, S.: Noise adaptive speech recognition based on sequential noise parameter estimation. Speech Communication, Volume 42, Issue 1, January 2004, pp.5-23

128. Zechner, A., Altmann, F.: Entwicklung des menschlichen Ohres. Hals-Nasen-OhrenHeilkunde in Praxis und Klinik (Edit.: Berendes/Link/Zöllner), Band 5, Ohr 1, Stuttgart, G.Thieme 1979

79

Seznam vyobrazení

obrázek č.1:

Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí ticha, hlas autora

obrázek č.2:

Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí ticha, hlas autora

obrázek č.3:

Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč 60dB, hudba 50dB, SNR +10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho výborná srozumitelnost

obrázek č.4:

Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč 60dB, hudba 50dB, SNR +10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho výborná srozumitelnost

obrázek č.5:

Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč 60dB, hudba 60dB, SNR 0 dB, hlas autora, pro zdravé ucho dobrá srozumitelnost

80

obrázek č.6:

Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč 60dB, hudba 60dB, SNR 0dB, hlas autora, pro zdravé ucho dobrá srozumitelnost

obrázek č.7:

Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč 60dB, hudba 70dB, SNR -10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho na samé hranici srozumitelnosti

obrázek č.8:

Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč 60dB, hudba 70dB, SNR -10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho na samé hranici srozumitelnosti

obrázek č.9:

Stranově symetrická percepční sluchová vada kochleárního typu shallow-slope s výrazně zúţeným dynamickým rozsahem sluchu

obrázek č.10: Vypočtené parametry zesílení dle algoritmu Loudness mapping pro sluchovou vadu z obrázku č.9

obrázek č.11: Kompresní křivky zesílení sluchadel seřízených pro korekci sluchové vady z obrázku č.9

obrázek č.12: Oblast nezesílené řeči a řeči zesílené sluchadlem vzhledem k prahu sluchu

81

obrázek č.13: Amplitudový záznam jedné z dekád české slovní audiometrie

obrázek č.14: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov 65 dB na pozadí ticha

obrázek č.15: Sonagram: bílý šum (WN) 65 dB

obrázek č.16: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR + 10 dB, WN 65 dB

obrázek č.17: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR 0 dB, WN 65 dB



obrázek č.20: Grafické znázornění srozumitelnosti řeči s korekcí monaurální a binaurální v kategorii sluchové vady 40-49 dB HL na jednotlivých úrovních SNR



82

obrázek č.23: Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti monaurální u prvouţivatelů a dlouhodobě adaptovaných na monaurální zesílení na jednotlivých úrovních SNR

obrázek č.24: Histogram věkového rozloţení probandů ve skupině do 75 let

obrázek č.25: Histogram věkového rozloţení probandů ve skupině nad 75 let

obrázek č.26. Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti monaurální u osob do 75 let věku a starších 75 let na jednotlivých úrovních SNR

83

Seznam pouţitých zkratek v textu CD

.....

(Compact Disc) kompaktní disk - optický disk určený pro ukládání digitálních dat

dB

.....

(decibel) jednotka pro měření hladiny intenzity zvuku

HL

.....

(Hearing Level) hladina sluchu, vyjádřená hladinou dB nad nulovou úrovní audiometru

HTL

.....

(Hearing Threshold Level) práh sluchu

Hz

.....

(hertz) jednotka frekvence

MAA

.....

(Minimum Audible Angle) nejmenší rozlišitelná odchylka směru zvuku

MCL

.....

(Most Comfortable Level) úroveň nejpříjemnější hladiny intenzity zvuku

NAL

.....

(National Acoustic Laboratories) australská organizace zabývající se výzkumem v oblasti audiologie a rehabilitací sluchu

NAL-NL1

.....

(National Acoustic Laboratories´ nonlinear fitting procedure, version 1) metoda výpočtu zesílení sluchadla s nelinárním zesílením, jejímţ cílem je optimalizovat srozumitelnost řeči na úrovni příjemné hladiny hlasitosti poslechu

POGO

.....

(Prescription Of Gain/Output) metoda výpočtu zesílení pro analogová sluchadla

SL

.....

(Sensation Level) hladina nad individuálním prahem sluchu

SNR

.....

(Signal-to-Noise Ratio) odstup signálu od šumu

SPL

.....

(Sound Pressure Level) hladina akustického tlaku vztahovaná k základní hodnotě 20µPa

UCL

.....

(Uncomfortable Level) hladina nepříjemné hlasitosti poslechu

W

.....

(watt) jednotka výkonu

WDRC

.....

(Wide Dynamic Range Compression) širokopásmová dynamická komprese, algoritmus zesílení zvuku zajišťující, ţe slabé zvuky jsou zesíleny více neţ zvuky silné

WN

.....

(White Noise) bílý šum - akustický signál s rovnoměrnou výkonovou spektrální hustotou

84

Přílohy

85

Vysvětlení pouţitých zkratek v přílohách Proband

vyšetřovaná osoba

M -20

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR -20 dB

M -10

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR -10 dB

M0

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR 0 dB

M +10

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR +10 dB

B -20

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR -20 dB

B -10

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR-10 dB

B0

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR 0 dB

B +10

% srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR +10 dB

d -20

% rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR -20 dB

d -10

% rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR -10 dB

d0

% rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR 0 dB

d +10

% rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR +10 dB

A

adaptace: M = monaurálně (jiţ dříve sluchadlo na jednom = pravém uchu nosil) P = prvouţivatel (sluchadla doposud nepouţíval)

R

rok narození probanda

V

věk probanda v době vyšetření

P

průměrný práh sluchu probanda na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na pravém uchu

L

průměrný práh sluchu probanda na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na levém uchu

Ø

průměrný práh sluchu probandova pravého a levého ucha

průměr

průměrná hodnota dané veličiny

86

Příloha 1: Skupina probandů s průměrným prahem sluchu 40-49 dB HL

Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

H.Z.

20

80

100

100

50

90

100

100

30

10

0

0

M

1949

59

46

49

48

K.M.

40

90

100

100

50

100

100

100

10

10

0

0

P

1990

18

44

44

44

Š.J.

20

90

100

100

40

100

100

100

20

10

0

0

M

1941

67

48

47

48

V.M.

40

90

80

90

70

90

100

100

30

0

20

10

M

1983

25

46

45

46

K.E.

30

70

100

100

50

80

100

100

20

10

0

0

P

1974

34

45

46

46

S.A.

0

50

80

90

0

80

80

90

0

30

0

0

M

1926

82

51

46

49

N.D.

30

80

100

100

70

90

100

100

40

10

0

0

P

1931

77

40

40

40

M.T.

0

70

90

100

20

90

100

100

20

20

10

0

P

1989

19

50

48

49

D.K.

30

60

100

100

40

80

100

100

10

20

0

0

P

1927

81

41

41

41

B.F.

10

90

80

90

10

100

100

100

0

10

20

10

P

1922

86

44

41

43

Ř.S.

0

70

90

90

30

80

90

90

30

10

0

0

M

1930

78

48

48

48

M.J.

20

40

100

100

20

70

100

100

0

30

0

0

P

1931

77

41

46

44

O.J.

0

70

80

100

50

80

90

100

50

10

10

0

P

1931

77

41

41

41

P.M.

0

50

90

100

10

80

100

100

10

30

10

0

M

1953

55

44

44

44

P.F.

20

70

100

100

40

80

100

100

20

10

0

0

P

1936

72

46

50

48

V.J.

0

20

80

100

50

90

100

100

50

70

20

0

P

1920

88

46

44

45

P.A.

40

80

90

100

50

80

100

100

10

0

10

0

M

1934

74

46

48

47

K.A.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

P

1975

33

41

46

44

W.L.

20

80

90

90

30

80

100

100

10

0

10

10

P

1933

75

43

41

42

Z.B.

0

60

70

80

0

70

80

80

0

10

10

0

P

1925

83

45

45

45

H.R.

10

70

100

100

60

80

100

100

50

10

0

0

P

1946

62

43

43

43

K.M.

30

90

90

100

50

100

100

100

20

10

10

0

P

1924

84

39

43

41

G.J.

40

90

100

100

60

100

100

100

20

10

0

0

P

1937

71

40

44

42

M.M.

30

70

70

100

30

70

80

100

0

0

10

0

P

1969

39

51

47

49

P.J.

0

60

80

100

10

90

90

100

10

30

10

0

P

1928

80

45

48

46

N.J.

10

50

80

100

60

70

90

100

50

20

10

0

P

1928

80

43

41

42

K.J.

30

80

90

100

40

90

90

100

10

10

0

0

P

1920

88

44

49

47

H.D.

30

80

100

100

70

90

100

100

40

10

0

0

P

1932

76

40

43

42

Z.M.

0

30

80

90

0

60

90

100

0

30

10

10

P

1913

95

44

49

47

C.E.

20

90

100

100

60

100

100

100

40

10

0

0

P

1992

18

43

48

46

K.M.

0

60

90

100

0

90

100

100

0

30

10

0

P

1947

61

41

45

43

V.L.

0

20

70

100

0

70

100

100

0

50

30

0

P

1927

81

45

46

46

W.E.

10

70

100

100

20

80

100

100

10

10

0

0

P

1929

79

48

48

48

P.T.

0

60

90

80

20

90

90

90

20

30

0

10

P

1990

18

47

51

49

P.V.

0

20

80

90

0

70

80

90

0

50

0

0

P

1924

84

49

49

49

S.L.

0

60

100

100

20

100

100

100

20

40

0

0

P

1926

82

49

46

48

M.P.

0

20

80

100

0

50

90

100

0

30

10

0

M

1936

72

48

49

49

F.J.

20

80

90

100

20

90

100

100

0

10

10

0

P

1926

82

46

41

44

J.T.

0

90

100

100

40

100

100

100

40

10

0

0

P

1935

73

49

49

49

P

1930

O.J.

0

40

90

90

20

60

100

100

20

20

10

10

průměr

14.5

65.5

90,0

97,0

32.5

84,0

96,0

98.5

18,0

18.5

6,0

1.5

87

78

46

43

45

67,0

44.9

45.6

45.4

Příloha 2/část 1: Skupina probandů s průměrným prahem sluchu 50-59 dB HL Proband

M -20

M-10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

D.D.

0

40

50

S.J.

10

70

80

S.S.

10

70

d +10

A

R

V

P

L

Ø

90

0

80

100

90

0

40

80

10

80

80

90

0

10

50

0

M

1921

87

58

56

57

0

10

P

1931

77

53

53

90

70

30

70

90

80

20

53

0

0

10

M

1928

80

54

53

54

D.A.

20

60

70

100

30

80

90

100

10

20

20

0

M

1922

86

53

54

54

G.A.

0

50

40

90

0

70

70

90

0

20

30

0

M

1929

79

56

57

57

Š.J.

0

60

100

90

10

70

100

90

10

10

0

0

M

1934

74

50

51

51

I.F.

0

70

90

100

20

100

100

100

20

30

10

0

P

1923

85

55

59

57

S.O.

10

50

60

80

10

60

80

90

0

10

20

10

M

1965

43

56

61

59

C.K.

10

70

100

100

50

100

100

100

40

30

0

0

P

1981

27

56

55

56

Č.M.

10

60

90

100

20

90

100

100

10

30

10

0

P

1963

45

58

55

57

K.D.

0

40

80

100

10

60

100

100

10

20

20

0

P

1918

90

51

49

50

R.K.

0

70

100

100

40

80

100

100

40

10

0

0

P

1921

87

53

50

52

V.A.

40

100

100

100

80

100

100

100

40

0

0

0

P

1989

19

58

58

58

B.M.

0

50

70

80

0

90

100

100

0

40

30

20

P

1968

40

59

54

57

V.R.

30

70

80

100

30

80

100

100

0

10

20

0

M

1932

76

48

53

51

V.F.

0

40

100

100

20

70

100

100

20

30

0

0

M

1923

85

55

54

55

M.D.

0

40

60

80

0

50

80

90

0

10

20

10

M

1926

82

56

56

56

N.P.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

P

1935

73

52

55

54

N.R.

0

40

80

90

10

90

80

100

10

50

0

10

M

1920

88

55

50

53

K.P.

0

70

100

100

10

100

100

100

10

30

0

0

P

1961

47

56

61

59

K.R.

0

30

80

100

20

90

80

100

20

60

0

0

P

1921

87

54

50

52

J.L.

0

10

60

90

20

60

90

100

20

50

30

10

M

1931

77

56

61

59

K.O.

0

60

100

100

0

80

100

100

0

20

0

0

P

1925

83

51

51

51

Z.M.

10

50

80

100

40

90

90

100

30

40

10

0

P

1944

64

56

54

55

N.A.

0

20

80

80

0

30

90

90

0

10

10

10

P

1918

90

60

55

58

D.J.

30

90

100

100

70

90

100

100

40

0

0

0

M

1976

32

51

50

51

Š.J.

0

30

70

90

0

40

90

90

0

10

20

0

P

1942

66

56

61

59

H.V.

0

30

100

100

20

80

100

100

20

50

0

0

P

1922

86

50

54

52

K.B.

0

0

10

90

0

40

30

90

0

40

20

0

M

1921

87

54

54

54

Ž.R.

0

70

90

90

50

80

100

100

50

10

10

10

P

1925

83

47

53

50

C.V.

0

60

90

90

20

60

90

90

20

0

0

0

P

1922

86

59

53

56

S.V.

0

60

90

100

0

60

100

100

0

0

10

0

M

1922

86

54

59

57

S.V.

0

70

80

90

10

80

80

100

10

10

0

10

P

1924

84

55

55

55

Š.J.

0

30

80

90

10

60

90

100

10

30

10

10

M

1925

83

50

50

50

Š.M.

10

70

90

100

20

70

90

100

10

0

0

0

P

1932

76

51

53

52

V.J.

0

10

80

90

0

20

80

90

0

10

0

0

M

1922

86

51

54

53

K.H.

0

70

90

100

20

80

100

100

20

10

10

0

P

1920

88

54

50

52

H.M.

10

80

90

100

20

90

100

100

10

10

10

0

M

1931

77

50

53

52

H.J.

10

70

90

90

20

80

100

100

10

10

10

10

M

1928

80

58

53

56

Š.M.

0

20

80

90

0

40

80

100

0

20

0

10

P

1921

87

51

55

53

V.R.

20

50

60

90

30

70

90

90

10

20

30

0

P

1928

80

50

50

50

S.M.

10

60

90

90

30

80

100

100

20

20

10

10

M

1941

67

50

55

53

B.M.

0

80

80

100

50

100

100

100

50

20

20

0

P

1979

29

56

56

56

B.R.

10

50

80

90

20

50

80

90

10

0

0

0

P

1964

44

59

59

59

H.M.

0

50

100

100

0

70

100

100

0

20

0

0

P

1928

80

51

50

51

Z.K.

0

100

100

100

20

100

100

100

20

0

0

0

P

1990

18

52

54

53

P.F.

0

60

90

100

0

80

90

100

0

20

0

0

M

1933

75

53

57

55

V.P.

0

80

80

100

20

100

100

100

20

20

20

0

P

1963

45

53

53

53

K.M.

30

80

90

100

50

100

90

100

20

20

0

0

P

1927

81

50

50

50

88


M -20

M-10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

M.B.

0

40

90

C.F.

0

40

80

70

0

60

90

90

10

70

90

P.V.

0

0

60

80

0

60

80

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

80

0

100

10

20

0

10

M

1921

87

51

56

54

30

10

10

P

1920

88

58

58

80

58

0

60

20

0

P

1922

86

56

58

57

H.L.

20

70

100

100

70

90

100

100

50

20

0

0

P

1980

28

58

55

57

S.V.

10

70

70

100

10

80

90

100

0

10

20

0

M

1945

63

57

52

55

P.L.

0

50

90

100

20

80

90

100

20

30

0

0

M

1927

81

55

55

55

K.J.

0

60

100

100

20

70

100

100

20

10

0

0

P

1927

81

53

48

51

V.L.

20

80

100

100

40

80

100

100

20

0

0

0

M

1957

51

59

59

59

S.D.

0

70

90

100

30

80

100

100

30

10

10

0

P

1956

52

54

54

54

L.L

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1941

67

54

56

55

V.B.

0

20

80

100

10

30

90

100

10

10

10

0

P

1918

90

59

59

59

B.A.

30

30

100

100

30

90

100

100

0

60

0

0

P

1937

71

54

53

54

H.H.

0

20

40

90

20

60

70

100

20

40

30

10

P

1918

90

57

53

55

P.K.

0

60

90

100

20

80

100

100

20

20

10

0

P

1990

18

52

52

52

K.S.

10

70

100

100

40

70

100

100

30

0

0

0

M

1926

82

56

54

55

J.V.

0

20

90

80

0

40

90

100

0

20

0

20

P

1929

79

55

56

56

N.P.

0

10

100

100

0

80

100

100

0

70

0

0

M

1931

77

51

54

53

H.M.

10

60

80

100

30

70

100

100

20

10

20

0

P

1933

75

58

59

59

Z.R.

20

40

90

100

60

70

100

100

40

30

10

0

M

1944

64

57

55

56

J.P.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1935

73

55

55

55

R.R.

0

50

80

90

20

90

90

100

20

40

10

10

M

1928

80

56

58

57

V.L.

0

70

80

100

0

80

80

100

0

10

0

0

M

1937

71

57

59

58

Z.A.

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1938

70

59

57

58

J.B.

0

20

100

100

0

30

100

100

0

10

0

0

M

1980

28

57

53

55

E.R.

30

70

70

80

30

80

90

100

0

10

20

20

M

1959

49

55

59

57

C.M.

20

80

80

100

40

80

100

100

20

0

20

0

M

1935

73

53

58

56

T.B.

0

70

100

100

30

80

100

100

30

10

0

0

M

1934

74

54

54

54

M.K.

0

30

70

80

20

50

80

90

20

20

10

10

M

1946

62

55

53

54

T.B.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1938

70

51

55

53

N.M.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

M

1944

64

54

57

56

G.B.

0

20

60

80

0

40

80

90

0

20

20

10

M

1940

68

55

59

57

R.P.

0

30

70

100

10

60

80

100

10

30

10

0

M

1934

74

56

59

58

E.N.

20

40

70

100

50

90

100

100

30

50

30

0

M

1935

73

58

59

59

S.V.

0

20

60

100

10

40

80

100

10

20

20

0

M

1948

60

56

59

58

M

1937

T.A.

10

10

90

100

30

50

100

100

20

40

10

0

průměr

6.4

52.2

83.1

94.3

20.8

73.5

93.4

98.3

14.4

21.2

9.4

3.2

89

71

52

56

54

68.3

55.3

55.9

55.8


M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

D.K.

0

60

80

80

10

60

80

80

10

0

0

0

M

1925

83

65

64

65

D.M.

20

50

70

100

50

90

100

100

30

40

30

0

M

1932

76

59

60

60

K.D.

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1939

69

60

65

63

K.O.

0

20

90

90

0

30

90

90

0

10

0

0

P

1927

81

64

66

65

Š.J.

0

20

40

70

0

30

70

80

0

10

30

10

P

1928

80

68

70

69

L.K.

0

20

80

100

10

30

90

100

10

10

10

0

P

1920

88

60

59

60

K.B.

10

50

100

100

30

80

100

100

20

30

0

0

P

1934

74

66

63

65

P.Y

30

30

100

100

30

90

100

100

0

60

0

0

P

1935

73

68

67

68

S.O.

20

70

100

100

40

90

100

100

20

20

0

0

P

1974

34

69

69

69

F.B.

0

10

50

80

0

40

80

90

0

30

30

10

M

1940

68

65

70

68

B.A.

0

20

40

60

20

60

70

80

20

40

30

20

P

1915

93

59

63

61

T.M.

0

40

90

90

10

50

90

100

10

10

0

10

P

1988

20

69

69

69

J.O.

10

20

80

80

30

50

100

100

20

30

20

20

P

1934

74

63

63

63

R.R.

0

30

70

80

20

70

80

100

20

40

10

20

P

1929

79

65

65

65

R.H.

0

30

70

90

10

40

90

100

10

10

20

10

P

1936

72

71

67

69

P.L.

0

40

70

80

20

70

100

100

20

30

30

20

P

1966

42

68

68

68

L.D.

0

20

100

100

0

80

100

100

0

60

0

0

P

1987

21

65

69

67

P.F.

0

10

40

80

0

60

60

90

0

50

20

10

P

1943

65

63

67

65

K.A.

0

50

80

90

40

70

100

100

40

20

20

10

P

1958

50

69

66

68

A.S.

20

60

70

90

30

90

100

100

10

30

30

10

P

1989

19

66

66

66

D.M.

0

70

80

90

40

70

90

90

40

0

10

0

M

1947

61

70

68

69

C.L.

0

60

70

90

10

80

90

90

10

20

20

0

P

1931

77

66

64

65

G.J.

0

20

100

100

0

30

100

100

0

10

0

0

M

1981

27

64

65

65

P-Z.

0

30

60

80

10

60

80

90

10

30

20

10

M

1949

59

63

68

66

P.L.

0

30

70

100

0

70

80

100

0

40

10

0

M

1928

80

66

69

68

W.P.

40

80

90

100

40

80

100

100

0

0

10

0

P

1948

60

59

63

61

K.A.

0

0

40

90

0

20

60

90

0

20

20

0

P

1923

85

66

68

67

Z.F.

10

70

80

100

60

80

100

100

50

10

20

0

P

1923

85

63

60

62

B.P.

10

70

90

80

40

80

100

100

30

10

10

20

P

1942

66

65

64

65

C.N.

10

60

90

100

30

90

100

100

20

30

10

0

P

1982

26

63

61

62

K.K.

10

70

100

100

40

70

100

100

30

0

0

0

M

1928

80

62

66

64

P.V.

0

20

90

80

0

40

90

100

0

20

0

20

P

1935

73

61

63

62

K.J.

20

60

70

80

30

80

90

100

10

20

20

20

M

1961

47

69

69

69

P.N.

0

10

100

100

0

80

100

100

0

70

0

0

M

1927

81

62

57

60

Ř.K.

0

30

90

100

0

60

100

100

0

30

10

0

P

1965

43

64

64

64

S.A.

0

30

70

70

0

70

70

90

0

40

0

20

M

1931

77

68

63

66

L.H.

10

60

80

100

30

70

100

100

20

10

20

0

P

1932

76

60

59

60

T.K.

20

80

80

100

40

80

100

100

20

0

20

0

M

1935

73

63

68

66

H.M.

0

10

30

60

0

30

30

60

0

20

0

0

P

1921

87

64

65

65

S.A.

0

70

100

100

30

80

100

100

30

10

0

0

M

1934

74

64

64

64

N.J.

0

30

70

80

20

50

80

90

20

20

10

10

M

1946

62

65

63

64

H.H.

20

40

90

100

60

70

100

100

40

30

10

0

M

1930

78

61

61

61

S.A.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1938

70

61

65

63

P.J.

0

50

80

90

20

90

90

100

20

40

10

10

M

1929

79

64

59

62

S.J.

0

40

90

80

0

60

90

80

0

20

0

0

M

1927

81

63

64

64

R.J.

0

70

80

100

0

80

80

100

0

10

0

0

M

1939

69

59

63

61

H.L.

0

40

80

90

0

40

80

90

0

0

0

0

P

1932

76

65

64

65

Z.A.

0

10

50

80

10

60

70

80

10

50

20

0

P

1921

87

66

70

68

N.J.

0

50

90

100

0

90

100

100

0

40

10

0

P

1922

86

61

60

61

90


M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

M.M.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

E.D.

0

40

60

90

0

80

100

100

0

40

0

0

M

1944

64

64

67

66

40

10

M

1921

87

68

66

S.D.

0

50

40

90

0

70

70

90

0

20

30

67

0

M

1929

79

66

67

67

K.S.

10

60

90

100

20

90

100

100

10

30

10

0

P

1963

45

68

65

66

M.A.

0

20

80

80

0

30

90

90

0

10

10

10

P

1918

90

60

61

61

J.F.

0

60

90

90

20

70

90

90

20

10

0

0

P

1922

86

69

63

66

L.K.

10

70

80

90

20

80

80

90

10

10

0

0

P

1964

44

61

62

62

U.K.

0

70

80

100

20

100

100

100

20

30

20

0

P

1963

45

63

63

63

B.N.

0

50

90

90

0

70

100

90

0

20

10

0

M

1921

87

61

65

63

B.S.

10

70

80

100

10

80

90

100

0

10

10

0

M

1945

63

60

60

60

P.K.

30

80

100

100

40

90

100

100

10

10

0

0

M

1957

51

61

63

62

S.R.

30

70

80

100

30

80

100

100

0

10

20

0

M

1932

76

60

61

61

T.P.

0

50

90

100

0

60

100

100

0

10

10

0

M

1922

86

63

64

64

Č.K.

0

30

80

90

10

60

90

100

10

30

10

10

M

1925

83

64

62

63

T.T.

10

50

90

90

30

80

100

100

20

30

10

10

M

1941

67

61

61

61

M

1934

L.R.

0

60

90

100

0

80

90

100

0

20

0

0

průměr

6.2

45.4

78.9

90.8

17.5

68.3

90.3

95.5

11.4

22.9

11.4

4.8

91

74

63

60

62

70.4

63.3

63.1

63.4

Příloha 4/část 1: Skupina probandů adaptovaných na monaurální korekci vpravo Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

H.Z.

20

80

100

100

Š.J.

20

90

100

100

50

90

100

100

30

10

0

0

M

1949

59

46

49

48

40

100

100

100

20

10

0

0

M

1941

67

48

47

V.M.

40

90

80

90

48

70

90

100

100

30

0

20

10

M

1983

25

46

45

46

S.A.

0

50

80

90

0

80

80

90

0

30

0

0

M

1926

82

51

46

49

Ř.S.

0

70

90

90

30

80

90

90

30

10

0

0

M

1930

78

48

48

48

P.M.

0

50

90

100

10

80

100

100

10

30

10

0

M

1953

55

44

44

44

P.A.

40

80

90

100

50

80

100

100

10

0

10

0

M

1934

74

46

48

47

M.P.

0

20

80

100

0

50

90

100

0

30

10

0

M

1936

72

48

49

49

D.D.

0

40

50

90

0

80

100

90

0

40

50

0

M

1921

87

58

56

57

S.S.

10

70

90

70

30

70

90

80

20

0

0

10

M

1928

80

54

53

54

D.A.

20

60

70

100

30

80

90

100

10

20

20

0

M

1922

86

53

54

54

G.A.

0

50

40

90

0

70

70

90

0

20

30

0

M

1929

79

56

57

57

Š.J.

0

60

100

90

10

70

100

90

10

10

0

0

M

1934

74

50

51

51

S.O.

10

50

60

80

10

60

80

90

0

10

20

10

M

1965

43

56

61

59

V.R.

30

70

80

100

30

80

100

100

0

10

20

0

M

1932

76

48

53

51

V.F.

0

40

100

100

20

70

100

100

20

30

0

0

M

1923

85

55

54

55

M.D.

0

40

60

80

0

50

80

90

0

10

20

10

M

1926

82

56

56

56

N.R.

0

40

80

90

10

90

80

100

10

50

0

10

M

1920

88

55

50

53

J.L.

0

10

60

90

20

60

90

100

20

50

30

10

M

1931

77

56

61

59

D.J.

30

90

100

100

70

90

100

100

40

0

0

0

M

1976

32

51

50

51

K.B.

0

0

10

90

0

40

30

90

0

40

20

0

M

1921

87

54

54

54

S.V.

0

60

90

100

0

60

100

100

0

0

10

0

M

1922

86

54

59

57

Š.J.

0

30

80

90

10

60

90

100

10

30

10

10

M

1925

83

50

50

50

V.J.

0

10

80

90

0

20

80

90

0

10

0

0

M

1922

86

51

54

53

H.M.

10

80

90

100

20

90

100

100

10

10

10

0

M

1931

77

50

53

52

H.J.

10

70

90

90

20

80

100

100

10

10

10

10

M

1928

80

58

53

56

S.M.

10

60

90

90

30

80

100

100

20

20

10

10

M

1941

67

50

55

53

P.F.

0

60

90

100

0

80

90

100

0

20

0

0

M

1933

75

53

57

55

M.B.

0

40

90

70

0

60

90

80

0

20

0

10

M

1921

87

51

56

54

S.V.

10

70

70

100

10

80

90

100

0

10

20

0

M

1945

63

57

52

55

P.L.

0

50

90

100

20

80

90

100

20

30

0

0

M

1927

81

55

55

55

V.L.

20

80

100

100

40

80

100

100

20

0

0

0

M

1957

51

59

59

59

L.L

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1941

67

54

56

55

K.S.

10

70

100

100

40

70

100

100

30

0

0

0

M

1926

82

56

54

55

N.P.

0

10

100

100

0

80

100

100

0

70

0

0

M

1931

77

51

54

53

Z.R.

20

40

90

100

60

70

100

100

40

30

10

0

M

1944

64

57

55

56

J.P.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1935

73

55

55

55

R.R.

0

50

80

90

20

90

90

100

20

40

10

10

M

1928

80

56

58

57

V.L.

0

70

80

100

0

80

80

100

0

10

0

0

M

1937

71

57

59

58

Z.A.

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1938

70

59

57

58

J.B.

0

20

100

100

0

30

100

100

0

10

0

0

M

1980

28

57

53

55

E.R.

30

70

70

80

30

80

90

100

0

10

20

20

M

1959

49

55

59

57

C.M.

20

80

80

100

40

80

100

100

20

0

20

0

M

1935

73

53

58

56

T.B.

0

70

100

100

30

80

100

100

30

10

0

0

M

1934

74

54

54

54

M.K.

0

30

70

80

20

50

80

90

20

20

10

10

M

1946

62

55

53

54

T.B.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1938

70

51

55

53

N.M.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

M

1944

64

54

57

56

G.B.

0

20

60

80

0

40

80

90

0

20

20

10

M

1940

68

55

59

57

R.P.

0

30

70

100

10

60

80

100

10

30

10

0

M

1934

74

56

59

58

92

Příloha 4/část 2: Skupina probandů adaptovaných na monaurální korekci vpravo Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

E.N.

20

40

70

100

50

90

100

100

30

50

30

0

M

1935

73

58

59

59

S.V.

0

20

60

100

10

40

80

100

10

20

20

0

M

1948

60

56

59

58

T.A.

10

10

90

100

30

50

100

100

20

40

10

0

M

1937

71

52

56

54

D.K.

0

60

80

80

10

60

80

80

10

0

0

0

M

1925

83

65

64

65

D.M.

20

50

70

100

50

90

100

100

30

40

30

0

M

1932

76

59

60

60

K.D.

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1939

69

60

65

63

F.B.

0

10

50

80

0

40

80

90

0

30

30

10

M

1940

68

65

70

68

D.M.

0

70

80

90

40

70

90

90

40

0

10

0

M

1947

61

70

68

69

G.J.

0

20

100

100

0

30

100

100

0

10

0

0

M

1981

27

64

65

65

P-Z.

0

30

60

80

10

60

80

90

10

30

20

10

M

1949

59

63

68

66

P.L.

0

30

70

100

0

70

80

100

0

40

10

0

M

1928

80

66

69

68

K.K.

10

70

100

100

40

70

100

100

30

0

0

0

M

1928

80

62

66

64

K.J.

20

60

70

80

30

80

90

100

10

20

20

20

M

1961

47

69

69

69

P.N.

0

10

100

100

0

80

100

100

0

70

0

0

M

1927

81

62

57

60

S.A.

0

30

70

70

0

70

70

90

0

40

0

20

M

1931

77

68

63

66

T.K.

20

80

80

100

40

80

100

100

20

0

20

0

M

1935

73

63

68

66

S.A.

0

70

100

100

30

80

100

100

30

10

0

0

M

1934

74

64

64

64

N.J.

0

30

70

80

20

50

80

90

20

20

10

10

M

1946

62

65

63

64

H.H.

20

40

90

100

60

70

100

100

40

30

10

0

M

1930

78

61

61

61

S.A.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1938

70

61

65

63

P.J.

0

50

80

90

20

90

90

100

20

40

10

10

M

1929

79

64

59

62

S.J.

0

40

90

80

0

60

90

80

0

20

0

0

M

1927

81

63

64

64

R.J.

0

70

80

100

0

80

80

100

0

10

0

0

M

1939

69

59

63

61

M.M.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

M

1944

64

64

67

66

E.D.

0

40

60

90

0

80

100

100

0

40

40

10

M

1921

87

68

66

67

S.D.

0

50

40

90

0

70

70

90

0

20

30

0

M

1929

79

66

67

67

B.N.

0

50

90

90

0

70

100

90

0

20

10

0

M

1921

87

61

65

63

B.S.

10

70

80

100

10

80

90

100

0

10

10

0

M

1945

63

60

60

60

P.K.

30

80

100

100

40

90

100

100

10

10

0

0

M

1957

51

61

63

62

S.R.

30

70

80

100

30

80

100

100

0

10

20

0

M

1932

76

60

61

61

T.P.

0

50

90

100

0

60

100

100

0

10

10

0

M

1922

86

63

64

64

Č.K.

0

30

80

90

10

60

90

100

10

30

10

10

M

1925

83

64

62

63

T.T.

10

50

90

90

30

80

100

100

20

30

10

10

M

1941

67

61

61

61

L.R.

0

60

90

100

0

80

90

100

0

20

0

0

M

1934

74

63

60

62

průměr

7.8

51.9

81.6

93.4

19.8

72.8

91.9

96.9

11.9

20.8

10.4

3.5

70.9

57.0

57.9

57.7

93

Příloha 5/část 1: Skupina probandů - prvouţivatelů binaurální korekce Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

K.M.

40

90

100

100

50

100

100

100

10

10

0

0

P

1990

18

44

44

44

K.E.

30

70

100

100

50

80

100

100

20

10

0

0

P

1974

34

45

46

46

N.D.

30

80

100

100

70

90

100

100

40

10

0

0

P

1931

77

40

40

40

M.T.

0

70

90

100

20

90

100

100

20

20

10

0

P

1989

19

50

48

49

D.K.

30

60

100

100

40

80

100

100

10

20

0

0

P

1927

81

41

41

41

B.F.

10

90

80

90

10

100

100

100

0

10

20

10

P

1922

86

44

41

43

M.J.

20

40

100

100

20

70

100

100

0

30

0

0

P

1931

77

41

46

44

O.J.

0

70

80

100

50

80

90

100

50

10

10

0

P

1931

77

41

41

41

P.F.

20

70

100

100

40

80

100

100

20

10

0

0

P

1936

72

46

50

48

V.J.

0

20

80

100

50

90

100

100

50

70

20

0

P

1920

88

46

44

45

K.A.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

P

1975

33

41

46

44

W.L.

20

80

90

90

30

80

100

100

10

0

10

10

P

1933

75

43

41

42

Z.B.

0

60

70

80

0

70

80

80

0

10

10

0

P

1925

83

45

45

45

H.R.

10

70

100

100

60

80

100

100

50

10

0

0

P

1946

62

43

43

43

K.M.

30

90

90

100

50

100

100

100

20

10

10

0

P

1924

84

39

43

41

G.J.

40

90

100

100

60

100

100

100

20

10

0

0

P

1937

71

40

44

42

M.M.

30

70

70

100

30

70

80

100

0

0

10

0

P

1969

39

51

47

49

P.J.

0

60

80

100

10

90

90

100

10

30

10

0

P

1928

80

45

48

46

N.J.

10

50

80

100

60

70

90

100

50

20

10

0

P

1928

80

43

41

42

K.J.

30

80

90

100

40

90

90

100

10

10

0

0

P

1920

88

44

49

47

H.D.

30

80

100

100

70

90

100

100

40

10

0

0

P

1932

76

40

43

42

Z.M.

0

30

80

90

0

60

90

100

0

30

10

10

P

1913

95

44

49

47

C.E.

20

90

100

100

60

100

100

100

40

10

0

0

P

1992

18

43

48

46

K.M.

0

60

90

100

0

90

100

100

0

30

10

0

P

1947

61

41

45

43

V.L.

0

20

70

100

0

70

100

100

0

50

30

0

P

1927

81

45

46

46

W.E.

10

70

100

100

20

80

100

100

10

10

0

0

P

1929

79

48

48

48

P.T.

0

60

90

80

20

90

90

90

20

30

0

10

P

1990

18

47

51

49

P.V.

0

20

80

90

0

70

80

90

0

50

0

0

P

1924

84

49

49

49

S.L.

0

60

100

100

20

100

100

100

20

40

0

0

P

1926

82

49

46

48

F.J.

20

80

90

100

20

90

100

100

0

10

10

0

P

1926

82

46

41

44

J.T.

0

90

100

100

40

100

100

100

40

10

0

0

P

1935

73

49

49

49

O.J.

0

40

90

90

20

60

100

100

20

20

10

10

P

1930

78

46

43

45

S.J.

10

70

80

80

10

80

80

90

0

10

0

10

P

1931

77

53

53

53

I.F.

0

70

90

100

20

100

100

100

20

30

10

0

P

1923

85

55

59

57

C.K.

10

70

100

100

50

100

100

100

40

30

0

0

P

1981

27

56

55

56

Č.M.

10

60

90

100

20

90

100

100

10

30

10

0

P

1963

45

58

55

57

K.D.

0

40

80

100

10

60

100

100

10

20

20

0

P

1918

90

51

49

50

R.K.

0

70

100

100

40

80

100

100

40

10

0

0

P

1921

87

53

50

52

V.A.

40

100

100

100

80

100

100

100

40

0

0

0

P

1989

19

58

58

58

B.M.

0

50

70

80

0

90

100

100

0

40

30

20

P

1968

40

59

54

57

N.P.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

P

1935

73

52

55

54

K.P.

0

70

100

100

10

100

100

100

10

30

0

0

P

1961

47

56

61

59

K.R.

0

30

80

100

20

90

80

100

20

60

0

0

P

1921

87

54

50

52

K.O.

0

60

100

100

0

80

100

100

0

20

0

0

P

1925

83

51

51

51

Z.M.

10

50

80

100

40

90

90

100

30

40

10

0

P

1944

64

56

54

55

N.A.

0

20

80

80

0

30

90

90

0

10

10

10

P

1918

90

60

55

58

Š.J.

0

30

70

90

0

40

90

90

0

10

20

0

P

1942

66

56

61

59

H.V.

0

30

100

100

20

80

100

100

20

50

0

0

P

1922

86

50

54

52

Ž.R.

0

70

90

90

50

80

100

100

50

10

10

10

P

1925

83

47

53

50

94


M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

C.V.

0

60

90

90

20

60

S.V.

0

70

80

90

10

80

Š.M.

10

70

90

100

20

d -10

d0

90

90

80

100

70

90

d +10

A

R

V

P

L

Ø

20

0

10

10

0

0

P

1922

86

59

53

56

0

10

P

1924

84

55

55

100

10

55

0

0

0

P

1932

76

51

53

52

K.H.

0

70

90

100

20

80

100

100

20

10

10

0

P

1920

88

54

50

52

Š.M.

0

20

80

90

0

40

80

100

0

20

0

10

P

1921

87

51

55

53

V.R.

20

50

60

90

30

70

90

90

10

20

30

0

P

1928

80

50

50

50

B.M.

0

80

80

100

50

100

100

100

50

20

20

0

P

1979

29

56

56

56

B.R.

10

50

80

90

20

50

80

90

10

0

0

0

P

1964

44

59

59

59

H.M.

0

50

100

100

0

70

100

100

0

20

0

0

P

1928

80

51

50

51

Z.K.

0

100

100

100

20

100

100

100

20

0

0

0

P

1990

18

52

54

53

V.P.

0

80

80

100

20

100

100

100

20

20

20

0

P

1963

45

53

53

53

K.M.

30

80

90

100

50

100

90

100

20

20

0

0

P

1927

81

50

50

50

C.F.

0

40

80

90

10

70

90

100

10

30

10

10

P

1920

88

58

58

58

P.V.

0

0

60

80

0

60

80

80

0

60

20

0

P

1922

86

56

58

57

H.L.

20

70

100

100

70

90

100

100

50

20

0

0

P

1980

28

58

55

57

K.J.

0

60

100

100

20

70

100

100

20

10

0

0

P

1927

81

53

48

51

S.D.

0

70

90

100

30

80

100

100

30

10

10

0

P

1956

52

54

54

54

V.B.

0

20

80

100

10

30

90

100

10

10

10

0

P

1918

90

59

59

59

B.A.

30

30

100

100

30

90

100

100

0

60

0

0

P

1937

71

54

53

54

H.H.

0

20

40

90

20

60

70

100

20

40

30

10

P

1918

90

57

53

55

P.K.

0

60

90

100

20

80

100

100

20

20

10

0

P

1990

18

52

52

52

J.V.

0

20

90

80

0

40

90

100

0

20

0

20

P

1929

79

55

56

56

H.M.

10

60

80

100

30

70

100

100

20

10

20

0

P

1933

75

58

59

59

K.O.

0

20

90

90

0

30

90

90

0

10

0

0

P

1927

81

64

66

65

Š.J.

0

20

40

70

0

30

70

80

0

10

30

10

P

1928

80

68

70

69

L.K.

0

20

80

100

10

30

90

100

10

10

10

0

P

1920

88

60

59

60

K.B.

10

50

100

100

30

80

100

100

20

30

0

0

P

1934

74

66

63

65

P.Y

30

30

100

100

30

90

100

100

0

60

0

0

P

1935

73

68

67

68

S.O.

20

70

100

100

40

90

100

100

20

20

0

0

P

1974

34

69

69

69

B.A.

0

20

40

60

20

60

70

80

20

40

30

20

P

1915

93

59

63

61

T.M.

0

40

90

90

10

50

90

100

10

10

0

10

P

1988

20

69

69

69

J.O.

10

20

80

80

30

50

100

100

20

30

20

20

P

1934

74

63

63

63

R.R.

0

30

70

80

20

70

80

100

20

40

10

20

P

1929

79

65

65

65

R.H.

0

30

70

90

10

40

90

100

10

10

20

10

P

1936

72

71

67

69

P.L.

0

40

70

80

20

70

100

100

20

30

30

20

P

1966

42

68

68

68

L.D.

0

20

100

100

0

80

100

100

0

60

0

0

P

1987

21

65

69

67

P.F.

0

10

40

80

0

60

60

90

0

50

20

10

P

1943

65

63

67

65

K.A.

0

50

80

90

40

70

100

100

40

20

20

10

P

1958

50

69

66

68

A.S.

20

60

70

90

30

90

100

100

10

30

30

10

P

1989

19

66

66

66

C.L.

0

60

70

90

10

80

90

90

10

20

20

0

P

1931

77

66

64

65

W.P.

40

80

90

100

40

80

100

100

0

0

10

0

P

1948

60

59

63

61

K.A.

0

0

40

90

0

20

60

90

0

20

20

0

P

1923

85

66

68

67

Z.F.

10

70

80

100

60

80

100

100

50

10

20

0

P

1923

85

63

60

62

B.P.

10

70

90

80

40

80

100

100

30

10

10

20

P

1942

66

65

64

65

C.N.

10

60

90

100

30

90

100

100

20

30

10

0

P

1982

26

63

61

62

P.V.

0

20

90

80

0

40

90

100

0

20

0

20

P

1935

73

61

63

62

Ř.K.

0

30

90

100

0

60

100

100

0

30

10

0

P

1965

43

64

64

64

L.H.

10

60

80

100

30

70

100

100

20

10

20

0

P

1932

76

60

59

60

H.M.

0

10

30

60

0

30

30

60

0

20

0

0

P

1921

87

64

65

65

95


M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

H.L.

0

40

80

Z.A.

0

10

50

N.J.

0

50

d -20

90

0

40

80

90

0

80

10

60

70

80

10

90

100

0

90

100

100

0

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

0

0

0

P

1932

76

65

64

65

50

20

0

P

1921

87

66

70

68

40

10

0

P

1922

86

61

60

61

K.S.

10

60

90

100

20

90

100

100

10

30

10

0

P

1963

45

68

65

66

M.A.

0

20

80

80

0

30

90

90

0

10

10

10

P

1918

90

60

61

61

J.F.

0

60

90

90

20

70

90

90

20

10

0

0

P

1922

86

69

63

66

L.K.

10

70

80

90

20

80

80

90

10

10

0

0

P

1964

44

61

62

62

U.K.

0

70

80

100

20

100

100

100

20

30

20

0

P

1963

45

63

63

63

průměr

8.2

53.3

84.3

93.9

24.1

74.8

92.9

97.2

15.9

21.5

8.6

3.3

66.6

54.7

54.8

54.9

96

Příloha 6/část 1: Skupina probandů do 75 let věku Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

H.Z.

20

80

100

100

50

90

100

100

30

10

0

0

M

1949

59

46

49

48

K.M.

40

90

100

100

50

100

100

100

10

10

0

0

P

1990

18

44

44

44

Š.J.

20

90

100

100

40

100

100

100

20

10

0

0

M

1941

67

48

47

48

V.M.

40

90

80

90

70

90

100

100

30

0

20

10

M

1983

25

46

45

46

K.E.

30

70

100

100

50

80

100

100

20

10

0

0

P

1974

34

45

46

46

M.T.

0

70

90

100

20

90

100

100

20

20

10

0

P

1989

19

50

48

49

P.M.

0

50

90

100

10

80

100

100

10

30

10

0

M

1953

55

44

44

44

P.F.

20

70

100

100

40

80

100

100

20

10

0

0

P

1936

72

46

50

48

P.A.

40

80

90

100

50

80

100

100

10

0

10

0

M

1934

74

46

48

47

K.A.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

P

1975

33

41

46

44

W.L.

20

80

90

90

30

80

100

100

10

0

10

10

P

1933

75

43

41

42

H.R.

10

70

100

100

60

80

100

100

50

10

0

0

P

1946

62

43

43

43

G.J.

40

90

100

100

60

100

100

100

20

10

0

0

P

1937

71

40

44

42

M.M.

30

70

70

100

30

70

80

100

0

0

10

0

P

1969

39

51

47

49

C.E.

20

90

100

100

60

100

100

100

40

10

0

0

P

1992

18

43

48

46

K.M.

0

60

90

100

0

90

100

100

0

30

10

0

P

1947

61

41

45

43

P.T.

0

60

90

80

20

90

90

90

20

30

0

10

P

1990

18

47

51

49

M.P.

0

20

80

100

0

50

90

100

0

30

10

0

M

1936

72

48

49

49

J.T.

0

90

100

100

40

100

100

100

40

10

0

0

P

1935

73

49

49

49

Š.J.

0

60

100

90

10

70

100

90

10

10

0

0

M

1934

74

50

51

51

S.O.

10

50

60

80

10

60

80

90

0

10

20

10

M

1965

43

56

61

59

C.K.

10

70

100

100

50

100

100

100

40

30

0

0

P

1981

27

56

55

56

Č.M.

10

60

90

100

20

90

100

100

10

30

10

0

P

1963

45

58

55

57

V.A.

40

100

100

100

80

100

100

100

40

0

0

0

P

1989

19

58

58

58

B.M.

0

50

70

80

0

90

100

100

0

40

30

20

P

1968

40

59

54

57

N.P.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

P

1935

73

52

55

54

K.P.

0

70

100

100

10

100

100

100

10

30

0

0

P

1961

47

56

61

59

Z.M.

10

50

80

100

40

90

90

100

30

40

10

0

P

1944

64

56

54

55

D.J.

30

90

100

100

70

90

100

100

40

0

0

0

M

1976

32

51

50

51

Š.J.

0

30

70

90

0

40

90

90

0

10

20

0

P

1942

66

56

61

59

S.M.

10

60

90

90

30

80

100

100

20

20

10

10

M

1941

67

50

55

53

B.M.

0

80

80

100

50

100

100

100

50

20

20

0

P

1979

29

56

56

56

B.R.

10

50

80

90

20

50

80

90

10

0

0

0

P

1964

44

59

59

59

Z.K.

0

100

100

100

20

100

100

100

20

0

0

0

P

1990

18

52

54

53

P.F.

0

60

90

100

0

80

90

100

0

20

0

0

M

1933

75

53

57

55

V.P.

0

80

80

100

20

100

100

100

20

20

20

0

P

1963

45

53

53

53

H.L.

20

70

100

100

70

90

100

100

50

20

0

0

P

1980

28

58

55

57

S.V.

10

70

70

100

10

80

90

100

0

10

20

0

M

1945

63

57

52

55

V.L.

20

80

100

100

40

80

100

100

20

0

0

0

M

1957

51

59

59

59

S.D.

0

70

90

100

30

80

100

100

30

10

10

0

P

1956

52

54

54

54

L.L

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1941

67

54

56

55

B.A.

30

30

100

100

30

90

100

100

0

60

0

0

P

1937

71

54

53

54

P.K.

0

60

90

100

20

80

100

100

20

20

10

0

P

1990

18

52

52

52

H.M.

10

60

80

100

30

70

100

100

20

10

20

0

P

1933

75

58

59

59

Z.R.

20

40

90

100

60

70

100

100

40

30

10

0

M

1944

64

57

55

56

J.P.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1935

73

55

55

55

V.L.

0

70

80

100

0

80

80

100

0

10

0

0

M

1937

71

57

59

58

Z.A.

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1938

70

59

57

58

J.B.

0

20

100

100

0

30

100

100

0

10

0

0

M

1980

28

57

53

55

97

Příloha 6/část 2: Skupina probandů do 75 let věku Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

E.R.

30

70

70

80

30

80

90

100

0

10

20

20

M

1959

49

55

59

57

C.M.

20

80

80

100

40

80

100

100

20

0

20

0

M

1935

73

53

58

56

T.B.

0

70

100

100

30

80

100

100

30

10

0

0

M

1934

74

54

54

54

M.K.

0

30

70

80

20

50

80

90

20

20

10

10

M

1946

62

55

53

54

T.B.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1938

70

51

55

53

N.M.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

M

1944

64

54

57

56

G.B.

0

20

60

80

0

40

80

90

0

20

20

10

M

1940

68

55

59

57

R.P.

0

30

70

100

10

60

80

100

10

30

10

0

M

1934

74

56

59

58

E.N.

20

40

70

100

50

90

100

100

30

50

30

0

M

1935

73

58

59

59

S.V.

0

20

60

100

10

40

80

100

10

20

20

0

M

1948

60

56

59

58

T.A.

10

10

90

100

30

50

100

100

20

40

10

0

M

1937

71

52

56

54

K.D.

0

60

80

90

0

90

100

100

0

30

20

10

M

1939

69

60

65

63

K.B.

10

50

100

100

30

80

100

100

20

30

0

0

P

1934

74

66

63

65

P.Y

30

30

100

100

30

90

100

100

0

60

0

0

P

1935

73

68

67

68

S.O.

20

70

100

100

40

90

100

100

20

20

0

0

P

1974

34

69

69

69

F.B.

0

10

50

80

0

40

80

90

0

30

30

10

M

1940

68

65

70

68

T.M.

0

40

90

90

10

50

90

100

10

10

0

10

P

1988

20

69

69

69

J.O.

10

20

80

80

30

50

100

100

20

30

20

20

P

1934

74

63

63

63

R.H.

0

30

70

90

10

40

90

100

10

10

20

10

P

1936

72

71

67

69

P.L.

0

40

70

80

20

70

100

100

20

30

30

20

P

1966

42

68

68

68

L.D.

0

20

100

100

0

80

100

100

0

60

0

0

P

1987

21

65

69

67

P.F.

0

10

40

80

0

60

60

90

0

50

20

10

P

1943

65

63

67

65

K.A.

0

50

80

90

40

70

100

100

40

20

20

10

P

1958

50

69

66

68

A.S.

20

60

70

90

30

90

100

100

10

30

30

10

P

1989

19

66

66

66

D.M.

0

70

80

90

40

70

90

90

40

0

10

0

M

1947

61

70

68

69

G.J.

0

20

100

100

0

30

100

100

0

10

0

0

M

1981

27

64

65

65

P-Z.

0

30

60

80

10

60

80

90

10

30

20

10

M

1949

59

63

68

66

W.P.

40

80

90

100

40

80

100

100

0

0

10

0

P

1948

60

59

63

61

B.P.

10

70

90

80

40

80

100

100

30

10

10

20

P

1942

66

65

64

65

C.N.

10

60

90

100

30

90

100

100

20

30

10

0

P

1982

26

63

61

62

P.V.

0

20

90

80

0

40

90

100

0

20

0

20

P

1935

73

61

63

62

K.J.

20

60

70

80

30

80

90

100

10

20

20

20

M

1961

47

69

69

69

Ř.K.

0

30

90

100

0

60

100

100

0

30

10

0

P

1965

43

64

64

64

T.K.

20

80

80

100

40

80

100

100

20

0

20

0

M

1935

73

63

68

66

S.A.

0

70

100

100

30

80

100

100

30

10

0

0

M

1934

74

64

64

64

N.J.

0

30

70

80

20

50

80

90

20

20

10

10

M

1946

62

65

63

64

S.A.

10

70

100

100

40

90

100

100

30

20

0

0

M

1938

70

61

65

63

R.J.

0

70

80

100

0

80

80

100

0

10

0

0

M

1939

69

59

63

61

M.M.

30

80

100

100

40

100

100

100

10

20

0

0

M

1944

64

64

67

66

K.S.

10

60

90

100

20

90

100

100

10

30

10

0

P

1963

45

68

65

66

L.K.

10

70

80

90

20

80

80

90

10

10

0

0

P

1964

44

61

62

62

U.K.

0

70

80

100

20

100

100

100

20

30

20

0

P

1963

45

63

63

63

B.S.

10

70

80

100

10

80

90

100

0

10

10

0

M

1945

63

60

60

60

P.K.

30

80

100

100

40

90

100

100

10

10

0

0

M

1957

51

61

63

62

T.T.

10

50

90

90

30

80

100

100

20

30

10

10

M

1941

67

61

61

61

L.R.

0

60

90

100

0

80

90

100

0

20

0

0

M

1934

74

63

60

62

průměr

11.0

59.0

86.5

95.2

27.0

78.2

95.4

98.6

13.5

19.3

8.8

3.5

54.4

56.6

57.5

57.2

98

Příloha 7/část 1: Skupina probandů nad 75 let věku Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

S.A.

0

50

80

90

0

80

80

90

0

30

0

0

M

1926

82

51

46

49

N.D.

30

80

100

100

70

90

100

100

40

10

0

0

P

1931

77

40

40

40

D.K.

30

60

100

100

40

80

100

100

10

20

0

0

P

1927

81

41

41

41

B.F.

10

90

80

90

10

100

100

100

0

10

20

10

P

1922

86

44

41

43

Ř.S.

0

70

90

90

30

80

90

90

30

10

0

0

M

1930

78

48

48

48

M.J.

20

40

100

100

20

70

100

100

0

30

0

0

P

1931

77

41

46

44

O.J.

0

70

80

100

50

80

90

100

50

10

10

0

P

1931

77

41

41

41

V.J.

0

20

80

100

50

90

100

100

50

70

20

0

P

1920

88

46

44

45

Z.B.

0

60

70

80

0

70

80

80

0

10

10

0

P

1925

83

45

45

45

K.M.

30

90

90

100

50

100

100

100

20

10

10

0

P

1924

84

39

43

41

P.J.

0

60

80

100

10

90

90

100

10

30

10

0

P

1928

80

45

48

46

N.J.

10

50

80

100

60

70

90

100

50

20

10

0

P

1928

80

43

41

42

K.J.

30

80

90

100

40

90

90

100

10

10

0

0

P

1920

88

44

49

47

H.D.

30

80

100

100

70

90

100

100

40

10

0

0

P

1932

76

40

43

42

Z.M.

0

30

80

90

0

60

90

100

0

30

10

10

P

1913

95

44

49

47

V.L.

0

20

70

100

0

70

100

100

0

50

30

0

P

1927

81

45

46

46

W.E.

10

70

100

100

20

80

100

100

10

10

0

0

P

1929

79

48

48

48

P.V.

0

20

80

90

0

70

80

90

0

50

0

0

P

1924

84

49

49

49

S.L.

0

60

100

100

20

100

100

100

20

40

0

0

P

1926

82

49

46

48

F.J.

20

80

90

100

20

90

100

100

0

10

10

0

P

1926

82

46

41

44

O.J.

0

40

90

90

20

60

100

100

20

20

10

10

P

1930

78

46

43

45

D.D.

0

40

50

90

0

80

100

90

0

40

50

0

M

1921

87

58

56

57

S.J.

10

70

80

80

10

80

80

90

0

10

0

10

P

1931

77

53

53

53

S.S.

10

70

90

70

30

70

90

80

20

0

0

10

M

1928

80

54

53

54

D.A.

20

60

70

100

30

80

90

100

10

20

20

0

M

1922

86

53

54

54

G.A.

0

50

40

90

0

70

70

90

0

20

30

0

M

1929

79

56

57

57

I.F.

0

70

90

100

20

100

100

100

20

30

10

0

P

1923

85

55

59

57

K.D.

0

40

80

100

10

60

100

100

10

20

20

0

P

1918

90

51

49

50

R.K.

0

70

100

100

40

80

100

100

40

10

0

0

P

1921

87

53

50

52

V.R.

30

70

80

100

30

80

100

100

0

10

20

0

M

1932

76

48

53

51

V.F.

0

40

100

100

20

70

100

100

20

30

0

0

M

1923

85

55

54

55

M.D.

0

40

60

80

0

50

80

90

0

10

20

10

M

1926

82

56

56

56

N.R.

0

40

80

90

10

90

80

100

10

50

0

10

M

1920

88

55

50

53

K.R.

0

30

80

100

20

90

80

100

20

60

0

0

P

1921

87

54

50

52

J.L.

0

10

60

90

20

60

90

100

20

50

30

10

M

1931

77

56

61

59

K.O.

0

60

100

100

0

80

100

100

0

20

0

0

P

1925

83

51

51

51

N.A.

0

20

80

80

0

30

90

90

0

10

10

10

P

1918

90

60

55

58

H.V.

0

30

100

100

20

80

100

100

20

50

0

0

P

1922

86

50

54

52

K.B.

0

0

10

90

0

40

30

90

0

40

20

0

M

1921

87

54

54

54

Ž.R.

0

70

90

90

50

80

100

100

50

10

10

10

P

1925

83

47

53

50

C.V.

0

60

90

90

20

60

90

90

20

0

0

0

P

1922

86

59

53

56

S.V.

0

60

90

100

0

60

100

100

0

0

10

0

M

1922

86

54

59

57

S.V.

0

70

80

90

10

80

80

100

10

10

0

10

P

1924

84

55

55

55

Š.J.

0

30

80

90

10

60

90

100

10

30

10

10

M

1925

83

50

50

50

Š.M.

10

70

90

100

20

70

90

100

10

0

0

0

P

1932

76

51

53

52

V.J.

0

10

80

90

0

20

80

90

0

10

0

0

M

1922

86

51

54

53

K.H.

0

70

90

100

20

80

100

100

20

10

10

0

P

1920

88

54

50

52

H.M.

10

80

90

100

20

90

100

100

10

10

10

0

M

1931

77

50

53

52

H.J.

10

70

90

90

20

80

100

100

10

10

10

10

M

1928

80

58

53

56

99

Příloha 7/část 2: Skupina probandů nad 75 let věku Proband

M -20

M -10

M0

M +10

B -20

B -10

B0

B +10

d -20

d -10

Š.M.

0

20

80

V.R.

20

50

60

H.M.

0

50

K.M.

30

M.B.

0

C.F.

0

P.V. P.L.

d0

d +10

A

R

V

P

L

Ø

90

0

40

80

90

30

70

90

100

0

90

10

20

0

10

P

1921

87

51

55

53

20

30

0

P

1928

80

50

50

100

100

0

70

100

100

50

0

20

0

0

P

1928

80

51

50

51

80

90

100

50

40

90

70

0

100

90

60

90

100

20

20

0

0

P

1927

81

50

50

50

80

0

20

0

10

M

1921

87

51

56

40

80

90

10

70

90

54

100

10

30

10

10

P

1920

88

58

58

58

0

0

60

0

50

90

80

0

60

80

100

20

80

90

80

0

60

20

0

P

1922

86

56

58

57

100

20

30

0

0

M

1927

81

55

55

K.J.

0

60

100

100

20

70

100

55

100

20

10

0

0

P

1927

81

53

48

51

V.B.

0

20

80

100

10

30

90

100

10

10

10

0

P

1918

90

59

59

59

H.H.

0

20

40

90

20

60

70

100

20

40

30

10

P

1918

90

57

53

55

K.S.

10

70

100

100

40

70

100

100

30

0

0

0

M

1926

82

56

54

55

J.V.

0

20

90

80

0

40

90

100

0

20

0

20

P

1929

79

55

56

56

N.P.

0

10

100

100

0

80

100

100

0

70

0

0

M

1931

77

51

54

53

R.R.

0

50

80

90

20

90

90

100

20

40

10

10

M

1928

80

56

58

57

D.K.

0

60

80

80

10

60

80

80

10

0

0

0

M

1925

83

65

64

65

D.M.

20

50

70

100

50

90

100

100

30

40

30

0

M

1932

76

59

60

60

K.O.

0

20

90

90

0

30

90

90

0

10

0

0

P

1927

81

64

66

65

Š.J.

0

20

40

70

0

30

70

80

0

10

30

10

P

1928

80

68

70

69

L.K.

0

20

80

100

10

30

90

100

10

10

10

0

P

1920

88

60

59

60

B.A.

0

20

40

60

20

60

70

80

20

40

30

20

P

1915

93

59

63

61

R.R.

0

30

70

80

20

70

80

100

20

40

10

20

P

1929

79

65

65

65

C.L.

0

60

70

90

10

80

90

90

10

20

20

0

P

1931

77

66

64

65

P.L.

0

30

70

100

0

70

80

100

0

40

10

0

M

1928

80

66

69

68

K.A.

0

0

40

90

0

20

60

90

0

20

20

0

P

1923

85

66

68

67

Z.F.

10

70

80

100

60

80

100

100

50

10

20

0

P

1923

85

63

60

62

K.K.

10

70

100

100

40

70

100

100

30

0

0

0

M

1928

80

62

66

64

P.N.

0

10

100

100

0

80

100

100

0

70

0

0

M

1927

81

62

57

60

S.A.

0

30

70

70

0

70

70

90

0

40

0

20

M

1931

77

68

63

66

L.H.

10

60

80

100

30

70

100

100

20

10

20

0

P

1932

76

60

59

60

H.M.

0

10

30

60

0

30

30

60

0

20

0

0

P

1921

87

64

65

65

H.H.

20

40

90

100

60

70

100

100

40

30

10

0

M

1930

78

61

61

61

P.J.

0

50

80

90

20

90

90

100

20

40

10

10

M

1929

79

64

59

62

S.J.

0

40

90

80

0

60

90

80

0

20

0

0

M

1927

81

63

64

64

H.L.

0

40

80

90

0

40

80

90

0

0

0

0

P

1932

76

65

64

65

Z.A.

0

10

50

80

10

60

70

80

10

50

20

0

P

1921

87

66

70

68

N.J.

0

50

90

100

0

90

100

100

0

40

10

0

P

1922

86

61

60

61

E.D.

0

40

60

90

0

80

100

100

0

40

40

10

M

1921

87

68

66

67

S.D.

0

50

40

90

0

70

70

90

0

20

30

0

M

1929

79

66

67

67

M.A.

0

20

80

80

0

30

90

90

0

10

10

10

P

1918

90

60

61

61

J.F.

0

60

90

90

20

70

90

90

20

10

0

0

P

1922

86

69

63

66

B.N.

0

50

90

90

0

70

100

90

0

20

10

0

M

1921

87

61

65

63

S.R.

30

70

80

100

30

80

100

100

0

10

20

0

M

1932

76

60

61

61

T.P.

0

50

90

100

0

60

100

100

0

10

10

0

M

1922

86

63

64

64

M

1925

Č.K.

0

30

80

90

10

60

90

100

10

30

10

10

průměr

5.1

46.4

79.7

92.1

17.3

69.6

89.6

95.4

12.2

23.2

8.9

3.3

100

83

64

62

63

82.7

54.8

54.9

55.1

VLIV BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ NA SROZUMITELNOST ŘEČI PŘI POUŢITÍ KOMPETITIVNÍHO ŠUMOVÉHO SIGNÁLU

Recommend Documents