Vliv autorského zákona na službu eddo a meziknihovní služby v NK ČR

ÚISK, FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Vliv autorského zákona na službu eDDO a meziknihovní služby v NK ČR Základy informační politiky – seminární práce

Pavlína Kafková 2.1.2013

Obsah 1.

Úvod ...........................................................................................................................................3

2.

Služba eDDO a meziknihovní služby - význam, funkce ..................................................................4 a.

EDDO ......................................................................................................................................4

b.

Meziknihovní služby ................................................................................................................4

3.

Role autorského zákona ..............................................................................................................5

4.

Autorský zákon a eDDO ...............................................................................................................5 a.

EDDO před rokem 2009 ...........................................................................................................5

b.

EDDO po roce 2009 .................................................................................................................6

c.

EDDO po roce 2011 .................................................................................................................8

5.

Dopad autorského zákona na meziknihovní služby ......................................................................8

6.

Závěr...........................................................................................................................................9 Použitá literatura ........................................................................................................................9

2

1. Úvod V této práci se zabývám vlivem autorského zákona1 na dvě významné služby Národní knihovny ČR elektronické dodávání dokumentů a meziknihovní služby. Je to téma, které se mě dotýká v mé každodenní praxi, a považuji jej za velmi palčivé. Nejprve se zaměřím na podstatu a význam eDDO a meziknihovních služeb, pak na vliv autorského zákona na funkčnost těchto služeb a pokusím se vyvodit a zhodnotit důsledky, se kterými se vlivem autorského zákona potýkají.

1

Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů a jeho novely

3

2. Služba eDDO a meziknihovní služby - význam, funkce a. EDDO Samotná služba je charakterizována takto: „eDDO je služba umožňující především objednávat a přijímat elektronické kopie částí dokumentů v internetovém prostředí. Je určena fyzickým osobám starším 18-ti let s trvalým či přechodným bydlištěm na území ČR, a knihovnám splňujícím podmínky § 2 písm. a) Knihovního zákona (Zákon č. 257/2001 Sb.).“2 Název vznikl z českého překladu anglického termínu electronic document delivery, tedy elektronické dodávání dokumentů. EDDO garantuje dodání článku, kapitoly či stati ze sborníku (do 20 str.) z fondu Národní knihovny do 48 hodin v PDF formátu, všechny kopie jsou určeny pouze pro nekomerční využití (studijní, soukromé, interní, vědecké a výzkumné účely). Jedinými podmínkami jsou:  

uzavření smlouvy mezi potenciálním uživatelem / institucí a Národní knihovnou ČR zřízení finančního konta, ze kterého jsou všechny platby za služby eDDO strhávány.

Uživatelé nemusejí být čtenáři Národní knihovny ČR (není nutný čtenářský průkaz) a veškeré transakce je možné uskutečnit bez jediné fyzické návštěvy kamenné budovy. EDDO funguje na principu uživatelských kont, přes která lze objednávat a též dodané dokumenty ukládat a stahovat. Konta jsou chráněna autentizačními údaji. Elektronické dodávání dokumentů obecně (tzv. EDD) vzniklo jako výsledek několika různých tlaků ve společnosti – potřeby kvalitních ověřených informací v době tzv. informačního věku, pro kterou je charakteristické zahlcení obrovským množstvím dat, dále nutnosti rychlého přístupu k informacím, prudkého rozvoje informačních technologií a trendu neustálého propojování a rozšiřování sítí. Knihovny čelily tlaku komerčních dodavatelů, kteří se trendům ve společnosti přizpůsobovali velmi rychle. Své kořeny má EDD v meziknihovních službách, první systémy a projekty se začaly objevovat od 80. let minulého století. Jedná se v podstatě o dodávání dokumentů v digitální či elektronické podobě na základě konkrétního požadavku uživatele. Největší přínosem EDD je bezpochyby velmi rychlé a efektivní dodávání dokumentů či jejich částí, které odpovídá potřebám dnešní společnosti.

b. Meziknihovní služby Databáze KTD vidí meziknihovní služby jako „komplex odborných, organizačních a technických činností, které uskutečňují knihovny mezi sebou s cílem zprostředkovat svým uživatelům knihovní jednotky, popř. jejich kopie, bez ohledu na místo jejich uložení. Je založena na principu reciprocity, z něhož pro zúčastněné instituce vyplývá povinnost poskytovat meziknihovní výpůjční služby z vlastních fondů, jsou-li o ně požádány.“3 Jedná se o jednu ze základních služeb knihoven, kterou upravuje knihovnický zákon4. Ten ji definuje jako „soubor výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení“. Národní knihovna má v rámci meziknihovních služeb funkci národního centra pro metodiku a koordinaci. Je také jedním ze šesti center v ČR pro 2

Viz http://www.nkp.cz/sluzby/edodo Heslo meziknihovní výpůjční služba z databáze KTD 4 Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb 3

4

mezinárodní meziknihovní službu, garantuje dostupnost bohemikální literatury v zahraničí. Jako jediná česká instituce vystupuje v rámci nadnárodního systému OCLC Resource Sharing jako aktivní dodavatel meziknihovních služeb. Význam této služby vyplývá z výše zmíněných charakteristik. Národní knihovna má v rámci těchto služeb jedinečnou a nezastupitelnou funkci také díky svým obsáhlým fondům, právu povinného výtisku a reprezentaci českého knihovnictví v zahraničí.

3. Role autorského zákona Již z názvu celé práce se nám teď nabízí otázka, jakou roli tedy vlastně autorský zákon v obou službách hraje? Které faktory ovlivňuje? Jak významný je jeho případný vliv? Klíčovými proměnnými jsou zejména ceny za služby a formy dodání dokumentu, tedy elementy, které zásadně ovlivňují zájem o uvedené služby vůbec (vliv na počet objednávek), dále náklady spojené se službou včetně časových nákladů, rychlost dodání dokumentů (uspokojení požadavku), efektivita (počet uspokojených požadavků) a v důsledku i spokojenost uživatelů se službami vůbec.

4. Autorský zákon a eDDO a. EDDO před rokem 2009 Služba eDDO vznikla v roce 2002 a po roce testování s několika spolupracujícími knihovnami byla plně zpřístupněna i jednotlivým uživatelům. Cena za digitální i tištěnou kopii byla stejně vysoká (dle platného ceníku 2 Kč / A4, 5 Kč / A4 za kopie zhotovené z publikací vydaných do r. 1910), náklady spojené s dodáním digitální kopie nepoměrně nižší, rychlost vyřízení požadavku byla již od počátku stanovena na maximálně 48 hodin. Digitální kopie měly dočasný charakter (po vytištění musel být elektronický soubor smazán), koncový uživatel obdržel objednaný dokument pro svou vlastní potřebu.

Počet objednávek eDDO za rok 2008 2000 1500 Celkem 1000

Kladně vyřízené Záporně vyřízené

500 0 Celkem

Kladně vyřízené

Záporně vyřízené

Graf 1

5

V roce 2008 byly objednávky počítány řádově v tisících (viz graf 1), přičemž úspěšnost vyřízení požadavků byla více jak 86 %, přibýval počet uživatelů i kladných hodnocení - služba eDDO tedy začala být populární.

Objedávky eDDO za rok 2008

České tituly (%) Zahraniční tituly (%)

Graf 2

Z celkového počtu objednávek za rok 2008 bylo zhotoveno celkem 75 % kopií z českých titulů a 25 % z titulů zahraničních, převažoval tedy zájem o české dokumenty.

b. EDDO po roce 2009 Mezním se stal rok 2009, kdy došlo k dohodě o odvádění autorských poplatků za digitální kopie zhotovené na zakázku mezi Národní knihovnou ČR v roli zástupce českých knihoven a agenturou DILIA, vykonávající funkci kolektivní správy autorských práv na základě autorského zákona. Dohoda se stala závaznou pro všechny české knihovny. Autorský poplatek za 1 stranu předlohy byl stanoven na 17,85 Kč včetně DPH, maximální výše poplatku za objednávku byla dána cenou 119 Kč včetně DPH. U kopií části knižních děl byl stanoven maximální počet stran na 25. Poplatek se nevztahoval pouze na: 



kopie z děl, od jejichž zveřejnění uplynulo do konce kalendářního roku předcházejícího roku užití díla 100 či více let kopie z děl mladších než 100 let, u kterých však již vypršela lhůta pro ochranu autorských práv (ochrana autorských práv končí 70 let po úmrtí autora/autorů, práva vydavatele trvají 50 let po vydání titulu).5

Jak vypadalo účtování v praxi? Uveďme si několik příkladů. Pokud si uživatel objednal kopii 1 strany z díla vydaného např. kolem roku 1950, na které se vztahuje ochrana autorských práv, byla mu účtována částka 19,85 Kč (1 x 2 Kč za zhotovení kopie + 1 x 17,85 Kč autorský poplatek). Za kopii v rozsahu 20 stran to bylo již 159 Kč (20 x 2 Kč + autorský poplatek 119 Kč).

5

dle ceníku služby eDDO platného v roce 2009 (viz příloha)

6

Počet kladně vyřízených objednávek eDDO za léta 2008-2009 2000 1500 Rok 2008 1000

Rok 2009

500 0 Rok 2008

Rok 2009

Graf 3

A jaký dopad měla změna v ceníku na uživatele? Jak vidíme z grafu 3, měl vliv autorských poplatků na poptávku po digitálních kopiích zcela likvidační charakter, počet objednávek6 klesl o 90 %! Obdobné zkušenosti popisuje ve svém článku i Lenka Málková: v roce 2010 klesl počet dodaných digitálních kopií ve Vědecké knihovně v Hradci Králové na pouhé 4 [Málková, 2011]!

Počet objednávek eDDO v roce 2009

S autorským poplatkem

Bez autorského poplatku

Graf 4

Z celkového (již tak nízkého) počtu objednávek na eDDO byli u 86 % objednávek uživatelé ochotni zaplatit za digitální kopii autorský poplatek. Zbývajích 14 % připadlo na díla, na která se již poplatky nevztahovaly (zejména denní zprávy z tisku).

6

celkový počet vyřízených objednávek v roce 2009 v podstatě odpovídá celkovému počtu požadavků, počet záporných objednávek byl tak zanedbatelný, že již ani nebyl do statistiky zahrnut

7

Uživatelé tedy v podstatě přestali objednávat digitální kopie a opět začali preferovat objednávky v tištěné podobě za standardní cenu. Nazvala bych to krokem zpět, protože výše odvedených autorských poplatků nebyla nijak závratná, zatímco kvůli převažujícímu počtu tištěných kopií7 se opět nesrovnatelně prodloužila doba vyřízení požadavků a též náklady spojené s objednávkou (zvyšující se DPH, zvyšující se poštovné, cena za papír, obálky, tonery atd.), v neposlední řadě mají pracovníci eDDO daleko více práce s vytvářením podrobných tabulek s informacemi o poskytnutých digitálních kopiích pro agenturu DILIA (na jejich základě se pak odvádí poplatky autorům) a ověřováním a dohledávání dat úmrtí všech autorů u děl, kde není zcela jasné, zda dílo podléhá autorským poplatkům či nikoli.

c. EDDO po roce 2011 V roce 2011 došlo k dalšímu jednání mezi DILIÍ a Národní knihovnou ČR, výsledkem byly úpravy v odevzdávaných autorských poplatcích a tedy i ceníku eDDO8. Autorský poplatek je nyní stanoven na 6 Kč za stranu, minimální výše poplatku činní 12 Kč a maximální 90 Kč. K výraznému zlepšení došlo v případě knihoven – jsou-li uživateli eDDa knihovny, které výslednou kopii předají koncovému uživateli v tištěné podobě, zaplatí autorskému svazu 2,40 Kč za stranu. Uveďme si zase příklad: individuální uživatel zaplatí za digitální kopii díla z roku 1950 v rozsahu 1 strany 14 Kč, za 20 stran z díla vydaného téhož roku pak 130 Kč. Vidíme tedy, že oproti předchozímu stavu došlo k určitému snížení autorských poplatků i pro jednotlivého uživatele. Statistiky objednávek eDDO za rok 2011 žel nemám k dispozici, ale podle kvalifikovaného odhadu odborných pracovníků odpovědných za eDDO se počet objednávek eDDO zvýšil jen nepatrně, značnou část objednávek tvoří kopie článků z denního tisku, na které se autorské poplatky nevztahují a individuální uživatelé i knihovny stále preferují objednávky na tištěné kopie. Autorské poplatky se tedy stále nesnížily na cenu, kterou by uživatelé byli ochotni zaplatit výměnou za rychlé doručení dokumentu.

5. Dopad autorského zákona na meziknihovní služby Částečně již byl dopad autorského zákona na meziknihovní služby popsán v předchozích odstavcích kvůli výši autorských poplatků se po roce 2009 znatelně zvýšil počet požadavků na tištěné kopie z fondu Národní knihovny a tento stav trvá i po roce 2011. Chtěla bych se ale ještě zmínit o mezinárodní meziknihovní reprografické službě, u které je patrný vliv na formu dodávaných dokumentů. Poskytování digitálních kopií je podle autorského zákona dovoleno jen uživatelům na území ČR. Takže zatímco před rokem 2009 bylo možné dodávat kopie do zahraničí i v digitální podobě v rámci služby eDDO (bylo možné uzavírat smlouvy i s uživateli mimo ČR), v dnešní době může Národní knihovna do zahraničí zasílat pouze tištěné kopie - poštou. Řadí se tím mezi země, odkud dodání kopií trvá týdny až měsíce v závislosti na vzdálenosti zahraniční knihovny (často se setkáváme s negativními reakcemi hlavně z amerických knihoven, kam zásilky mohou jít až dva měsíce). Je pravdou, že s autorským právem se potýká většina západních knihoven, přičemž dospěly k různým řešením. Pouze pro příklad se zde zmíním o amerických knihovnách, které zasílají články přes FTP servery či jako přílohu v emailových zprávách, ale součástí je vždy upozornění na platný autorský zákon a žádost o jeho dodržení. Velká Británie zase vyžaduje podpis koncového uživatele na několik 7 8

Dle sdělení odborných pracovníku ORMS Aktuální ceník viz: http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-cenik

8

deklarací nebo zaplacení vysokého poplatku, jehož výše je stanovována individuálně na základě požadavku vydavatele. I v Německu v rámci SUBITA vybírají autorský poplatek podle požadavku vydavatele příslušného zdrojového periodika, nicméně u časopisů, u kterých vydavatelé tento požadavek nevznesli, se žádné autorské poplatky za digitální kopie nevybírají. Okolní státy tedy sice dospěly k různým řešením, nicméně dodávat kopie digitálně u většiny z nich lze. U nás taková možnost vůbec neexistuje, což považuji za velký nedostatek.

6. Závěr Nezbývá než konstatovat, že náš autorský zákon působí z hlediska uživatele Národní knihovny negativně, protože zmíněné služby brzdí a omezuje. Podaří se v budoucnu najít takové řešení, aby autoři dostali zaslouženou odměnu, ale na druhou stranu nebyly omezovány služby knihoven a nebylo bráněno implementaci nových technologií a pokroku? Nebo budou knihovny omezeny jen na své základní funkce a stanou se tak pouhými nekonkurenceschopnými skladišti knih? Budou mít co nabídnout modernímu uživateli? Doufejme, že v budoucnu dojde k takové dohodě, která uspokojí obě strany a umožní knihovnám a informačním institucím držet krok s dobou a dále přispívat ke kulturnímu a vědeckému rozvoji společnosti. Použitá literatura Co je eDDO [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2012-12-01. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z WWW: . DAVIS, Stanley M. ; DAVIDSON, William Harley. 1995. Vize roku 2020. Vyd. 1. Praha : Národní informační středisko ČR, 1995. 264 s. ISBN 80-212-0122-3. KOHOUTOVÁ, Ludmila. Služba eDDO v Národní knihovně ČR. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 7-8, s. 247-248. ISSN 0011-2321. KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [databáze online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z WWW: . MÁLKOVÁ, Lenka. Dobrá zpráva pro čtenáře – elektronické kopie levněji. U nás: knihovnickoinformační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2011, roč. 21, č 2, s. 34-35. ISSN 0862-9366. Dostupné také z WWW: . PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna: knihovnická revue. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38. ISSN 1801-3252. POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška ; KOHOUTOVÁ, Ludmila. Meziknihovní služby v roce 2010. In Knihovny současnosti 2011: sborník z 19. konference, konané ve dnech 13.-15. září 2011 v Českých Budějovicích. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2011. s. 127-132. Dostupné také z WWW: .

9