Vlajky ESF Znak města Komunitní plán sociálních služeb města Vejprty Tento dokument byl vytvořen s finanční podporou Evropské unie a České republiky. Obsah tohoto dokumentu je plně v odpovědnosti příjemce grantu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie a České republiky.
1
Úvodní slovo zástupce města
2
Obsah Úvod – východiska plánování sociálních služeb v ČR Principy komunitního plánování sociálních služeb Organizační struktura komunitního plánování ve Vejprtech Demografická analýza města Vejprty Pohyb obyvatelstva ve Vejprtech Věková struktura obyvatel Vejprt a její vývoj Socioekonomická charakteristika města Vejprty Závěr Místní sociologické šetření SWOT analýza sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb města Vejprty Metodika plánování Komunitní plán
4 5 6 7 7 8 9 12 12 13 15 15 16
3
Úvod – východiska plánování sociálních služeb v ČR Komunitní plánování je jedním ze způsobů, jak efektivně naplňovat hlavní cíle sociální politiky EU a ČR. Vymezení základního prostoru, ve kterém se nachází komunitní plánování ve vztahu k politikám EU a ČR, je dáno sociální politikou. Sociální politika Sociální služby jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů sociální politiky EU, jejíž hlavním cílem je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (článek 136 Amsterodamské smlouvy). Mezi hlavní cíle politiky sociální inkluze, které umožňují komunitní plánování naplňovat, patří: • usnadnit lidem ohroženým vyloučením přístup k zaměstnání a ke službám, zboží, právům a zdrojům • pomoci těm nejzranitelnějším, zajistit jim důstojný život a začlenit je do života společnosti • mobilizovat všechny důležité subjekty - od lidí, kteří zažívají sociální vyloučení nebo jsou jím ohroženi, přes orgány veřejné správy až po nevládní organizace, veřejnosti a komerční sféru, zde se klade důraz na dialog, vyjednávání a partnerský přístup mezi všemi zúčastněnými, zejména pak na posílení uživatelů služeb a jejich zapojení do tvorby, provádění i hodnocení politiky sociálního začleňování. Evropská unie hovoří o službách v obecném zájmu, mezi něž patří i sociální služby. Klade na regulaci těchto služeb tři klíčové požadavky: • kvalita – souhrn vlastností a charakteristik služeb, které souvisejí s jejich schopností uspokojit známé či předpokládané potřeby uživatele • dostupnost – fyzická, ekonomická, sociální, informační, psychologická. • ochrana uživatele – bezpečnost, transparentnost, aktivní účast uživatelů při plánování i poskytování služby Komunitní plánování sociálních služeb vede k naplnění těchto požadavků. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 – 2008 vymezuje jako jeden z prioritních cílů podporovat rozhodovací procesy na lokální a regionální úrovni tak, aby sociální služby na této úrovni poskytované odpovídaly potřebám z hlediska dostupnosti a kvality pro uživatele služeb včetně rozvoje partnerství v poskytování sociálních služeb a podpory součinnosti jejich poskytovatelů.
4
Principy komunitního plánování sociálních služeb Komunitní plánování ve Vejprtech se opírá o tyto principy: 1.
2.
3.
4.
5.
Posílení principů otevřené občanské společnosti Komunitní plánování propojuje aktivitu a potřeby občanů s rozhodováním samosprávy. Cílem komunikace s veřejností je zajistit průhlednost, zřetelnost, efektivitu aktivit a získání důvěry. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Bez dohody není KPSS Svobodný a informovaný souhlas je výsledkem svobodné rozpravy mezi partnery KPSS. Organizace a procesy komunitního plánovaní zajišťují všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. V komunitním plánování má přednost konsensus. Vše je veřejné KPSS se zabývá věcmi veřejnými. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Veřejnost má právo předkládané výstupy připomínkovat, účastníci KPSS mají povinnost tyto připomínky akceptovat. Bez uživatelů není KPSS Uživatelé představují nejdůležitější součást KPSS. Bez nich by poskytovatelé neměli své služby komu nabízet, nebylo by možné hodnotit jejich efektivitu a kvalitu. Princip pozitivní diskriminace je při zapojení uživatelů užitečný. Uživatelům musí být vytvořeny takové podmínky, aby byli při plánování sociálních služeb rovnocennými partnery poskytovatelů a zadavatelů, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, i sami hledat řešení. KPSS je cyklický proces Komunitní plánování představuje proces kontinuální, cyklický. Kvalitně probíhající proces KPSS je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů KPSS je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.
Vymezení principů a pravidel, kterými se KPSS ve Vejprtech řídí, jsou zpracovány ve veřejném dokumentu – základní listině, která byla schválena usnesením xx10. 12. 2007
5
Organizační struktura komunitního plánování ve Vejprtech Organizační struktura je nástrojem pro efektivní zapojení všech účastníků komunitního plánování. Jedná se o víceúrovňový proces, který je účelně propojen vnitřními vazbami horizontálními i vertikálními. Horizontální spolupráce V horizontální rovině probíhá komunikace, aktivity a zajišťování vazeb mezi nimi na stejné úrovni – jedná se zejména o spolupráci pracovních skupin. Vertikální spolupráce Práci pracovních skupin je potřeba jednotně naplánovat a zajistit, aby dílčí výstupy byly zpracovány a aby po projednání v příslušných orgánech samosprávy získaly politickou legitimitu. Vertikální vazby ve struktuře zajišťují řízení procesu komunitního plánování, přenos informací z pracovních skupin do rady města a zajištění rozhodovacího procesu. Řídící orgány procesů komunitního plánování Řídící orgány procesů KPSS jsou: řídící tým (vedoucí pracovních skupin a odborníci na KP), pracovní skupina pro plánování (zástupci zadavatele, poskytovatelů, specialisté), pracovní skupina pro řízení informací KP (specialisté, zástupci zadavatele), pracovní skupina pro hodnocení (tým pro hodnocení realizace KP a tým pro hodnocení efektivity KP) a další pracovní skupiny realizující konkrétní odborné úkoly KP Odborná rovina procesů komunitního plánování – pracovní skupiny Pracovní skupiny KPSS jsou složeny ze zástupců poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů sociálních služeb. Jsou zapojováni do tvorby komunitního plánu, tvoří skupiny podle cílových skupin klientů poskytovaných služeb: Děti, mládež a rodina Osoby v krizi Národnostní a etnické menšiny Osoby se zdravotním postižením Senioři Schvalovací orgány procesů KPSS Schvalovacími orgány procesů KPSS jsou: Rada města Vejprty a Zastupitelstvo města Vejprty
6
Demografická analýza města Vejprty V tomto dokumentu je uveden výtah z demografické analýzy města Vejprty (celé znění je zveřejněno ve zprávě „Výstupy analýz zpracovaných v rámci projektu CZ.04.1.05/3.2.25.1“ na internetových stránkách města). Demografie je v tomto případě nahlížena z pohledu systému sociálních služeb, zahrnuty jsou v ní sociálně demografické údaje a jejich trendy, které mají bezprostřední vliv na sociální služby, jejich vývoj a plánování. Pohyb obyvatelstva ve Vejprtech V současné době žije ve Vejprtech 3 118 obyvatel. Pohyb počtu obyvatelstva ve městě Vejprty v uplynulých patnácti letech je znázorněn na následujícím grafu. Graf pohybu obyvatelstva v obci Vejprty mezi lety 1991 - 2007 Z grafu je patrné, že vývoj počtu obyvatel ve Vejprtech v posledních několika letech lze dělit na dvě etapy. Mezníkem je rok 2000. Do konce tisíciletí statistiky zaznamenávaly mírný nárůst obyvatel (nejvíce v roce 1998 – celkem 3 412), zatímco po překročení roku 2000 již nedochází k přírůstku obyvatel a počet lidí žijících ve Vejprtech plynule klesá. Jak bylo uvedeno, v současné době žije ve Vejprtech 3 118 obyvatel (číslo vychází ze záznamů městské matriky, sčítání proběhlo v červnu 2007). Počet cizinců, kteří jsou přihlášení k dlouhodobému pobytu je 205, 2 cizinci jsou přihlášení k trvalému pobytu. Ukazatel, který ovlivňuje přirozený pohyb obyvatel ve Vejprtech, je přirozený přírůstek (jde o poměr narozených a zemřelých obyvatel). Jeho hodnoty jsou ve Vejprtech opakovaně za poslední desetiletí záporné (více obyvatel Vejprt za rok zemře než se jich narodí). Nejrizikovější byl v tomto ohledu rok 2003, kdy byla zjištěná hodnota přirozeného přírůstku -23. Naopak v posledních letech (2004, 2005) nejsou již zjištěné hodnoty natolik výrazné (1, resp. -2). Dalším faktorem, který ovlivňuje pohyb obyvatelstva ve Vejprtech, je migrace. Nejznatelnější vliv migrace na celkový počet obyvatel ve Vejprtech bylo možné sledovat v polovině 90. let minulého století (roky 1995 až 1997), významně se migrace projevuje také v posledních zaznamenaných letech. Z důvodu nízkých hodnot přirozeného přírůstku především migrace určuje stav obyvatel ve městě. Migrační saldo (poměr přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel) bylo během prvních sedmi let 21. století střídavě kladné a záporné (nejvýraznější kladnou hodnotu dosahovalo v roce 2002, kdy se do Vejprt přistěhovalo 31 lidí, zatímco nejvíce záporné hodnoty byly zjištěny v roce
7
2004, kdy v důsledku migrace ubylo ve Vejprtech 36 obyvatel). Z doložených hodnot je těžké vysledovat jakékoliv migrační trendy a předpovědět tak vliv migrace na vývoj počtu obyvatel v následujících letech. Projekce vývoje obyvatelstva vypracovaná ČSÚ na krajských úrovních vlivy migrace nezohledňuje. Věková struktura obyvatel Vejprt a její vývoj Věková struktura obyvatelstva města Vejprt v základních rysech odpovídá věkové struktuře obyvatelstva celé České republiky. Proces stárnutí obyvatelstva (zvyšování poměru nejstarších věkových skupin obyvatel v celé populaci) se v České republice výrazně urychlilo v 90. letech minulého století, od kdy klesá porodnost, a tím počet a podíl dětí v populaci. Podíl osob starších 65 let v populaci České republiky byl v roce 2005 na úrovni 14,2%, v nejbližší době se však bude zvyšovat, neboť se věku 60 let začínají dožívat početnější generace narozené koncem čtyřicátých let. Průměrný věk obyvatel České republiky bude v roce 2030 podle všech variant prognóz ČSÚ přibližně 46 let. Srovnání věkové struktury obyvatelstva podle základních věkových skupin ve Vejprtech, Ústeckém kraji a České republice je v následujícím grafu. Graf věkové struktury obyvatel v roce 2005 - srovnání Ze srovnání, uvedeném v předcházejícím grafu, vyplývá, že Vejprty mají relativně příznivý podíl mladšího obyvatelstva a obyvatelstva v produktivním věku (oproti celorepublikovému průměru, který činí 14,6%, spadalo ve Vejprtech 15,9% obyvatel do nejmladší věkové skupiny, podíl obyvatel v produktivním věku přesahoval republikový průměr o 3,2 procentní body). Dokreslením tohoto stavu jsou také dosažené hodnoty průměrného věku obyvatel. Aktuální údaje ČSÚ uvádějí, že v roce 2007 byl průměrný věk ve Vejprtech 38,7 let, zatímco průměr Ústeckého kraje činí 39,7 let a hodnota pro Českou republiku činila 40,4 let. Demografické projekce, zohledňující vývoj věkové struktury obyvatelstva až do roku 2050, jsou zpracovány pouze na úroveň krajů. Podle předpokladů projekce pro Ústecký kraj je zřejmý trend snižování počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let (podle závěrů této projekce bude v roce 2050 pouze 13,2 % obyvatel mladších 14-ti let) a početní nárůst v kategorii 65 a více let (v roce 2050 by podle projekce mělo v Ústeckém kraji být 30,3% obyvatel starších
8
65-ti let). Počet obyvatel starších 65 let se v Ústeckém kraji vyrovná počtu dětí ve věku 0-14 let již v roce 2011. Jak bylo uvedeno, Vejprty mají oproti průměru Ústeckého kraje příznivější věkové složení obyvatelstva, a tak lze trendy vývoje věkové struktury obyvatelstva předložené projekcí ČSÚ očekávat ve Vejprtech s několikaletým zpožděním (ve Vejprtech bude přelomovým rokem, kdy počet obyvatel v nejstarší věkové kategorii převýší počet osob v nejmladší věkové skupině, pravděpodobně rok 2012 nebo 2013). Výrazný nárůst obyvatel nad 65 let se samozřejmě také promítne do zvýšené poptávky po sociálních službách (cílová skupina senioři, zdravotně postižení). Populační stárnutí se stane závažným sociálním a ekonomickým problémem, jehož řešení bude vyžadovat opatření na místní i celorepublikové úrovni. Nutno připomenout, že uvedená projekce je statisticko-matematickým modelem, který nezahrnuje (pro svou nepředpověditelnost) vlivy migrace na celkový počet a věkovou strukturu obyvatelstva. Socioekonomická charakteristika města Vejprty Od roku 1990 patří Ústecký kraj mezi oblasti nejvíce postižené nezaměstnaností. Dramatický je dopad útlumu těžebního a těžkého průmyslu a nedokončená restrukturalizace hospodářství. Významnou úlohu hraje také nepříznivá demografická skladba obyvatelstva, jeho nižší úroveň vzdělání a nevyhovující kvalifikace. Mezi hlavní problémy trhu práce ve Vejprtech spadá výrazně nízká nabídka pracovních míst, omezená dopravní spojení do průmyslových oblastí regionu a všeobecně nízký zájem zaměstnavatelů rozvíjet podnikatelské aktivity v horské části regionu (spojené s vysokými provozními náklady a nejistou dopravní dostupností v zimních měsících pro větší vozidla). V roce 2006 činila registrovaná míra nezaměstnanosti v mikroregionu Vejprty 18,2% (mimo Vejprt spadají do mikroregionu také obce Loučná pod Klínovcem, Kovářská, Kryštofovy Hamry a Měděnec), což byla nejvyšší hodnota v celém chomutovském regionu. Pro samotnou obec Vejprty činila hodnota tohoto ukazatele 19,6%. Každý pátý obyvatel Vejprt v ekonomicky aktivním věku je nezaměstnaný. Mezi hospodářskými procesy na národní, regionální a místní úrovni lze zaznamenat souvislost. Vývoj registrované míry nezaměstnanosti ve Vejprtech mezi lety 2000-2006 prakticky kopíruje trend v celé České
9
republice, s tím, že dosažené hodnoty sledovaných měr jsou ve Vejprtech vždy v průměru o 10 procentních bodů vyšší (zatímco například v roce 2006 byla míra registrované nezaměstnanosti pro celou Českou republiku 7,8%, ve Vejprtech činila hodnota ukazatele 19,6%). Aktivity podporující restrukturalizaci průmyslu, příchod potenciálních investorů a vznik nových pracovních míst jsou výrazně ovlivněny vzdělanostní a kvalifikační strukturou obyvatelstva. Srovnání vzdělanostní struktury Vejprt, Ústeckého kraje a celé České republiky je znázorněno v následujícím grafu. Graf vzdělanostní struktury obyvatelstva dle údajů ze SLBD 2001 Z porovnání ukazatelů dosaženého vzdělání uvedených v předešlém grafu vyplývá, že jak proti průměru Ústeckého kraje, tak proti průměru celé České republiku jsou Vejprty městem méně vzdělaných lidí. Například zastoupení osob s nejvyššími stupni ukončeného vzdělání (vyšší odborné a vysokoškolské) je v průměru v České republice oproti Vejprtům více než trojnásobné (v roce 2001 tato skupina dosahovala v České republice 12,4%, zatímco ve Vejprtech činil součtový index 4,5%). Největší problémy s pracovním umístěním mají podle analýz pracovních úřadů dlouhodobě osoby s nižším stupněm vzdělání, než je střední s maturitou. Podíl takových činí ve Vejprtech přes 40%. K výrazným počtům na straně nabídky výkonu pomocné a nekvalifikované práce nejsou na straně poptávky prakticky žádná volná pracovní místa. Dalším nepříznivě působícím faktorem je velká vzdálenost Vejprt od okolních průmyslových zón a větších měst, což znesnadňuje možnost získat zaměstnání mimo město. V situaci, kdy se nepodaří vhodnou prorozvojovou hospodářskou politikou region ekonomicky revitalizovat, dojde ve struktuře populace města Vejprt ke koncentraci sociálně slabých skupin, což bude provázeno zvýšeným výskytem sociálně patologického chování. Lidé se zdravotním postižením ve Vejprtech Osob se zdravotním postižením, kteří v současné době žijí na území města Vejprty, je podle odhadů odborných pracovníků přibližně 292. Z toho
10
evidovaných držitelů průkazek mimořádných výhod II. stupně, ZTP, je 240 osob. Dalších 52 osob je držitelem průkazek III. stupně, ZTP/P. Jedná se o potencionální uživatele sociálních služeb bez rozdílu, zda žijí v domácím přirozeném prostředí, nebo zda jsou umístěni v některém z místních domovů ústavní péče. Kapacita ústavních služeb je v současné době na počty klientů postačující, ale zcela naplněna. S výhledem do budoucna a v souvislosti s naznačeným demografickým vývojem populace Vejprt, který je spojený se stárnutím obyvatelstva, bude zřejmě nepostačující. Etnické menšiny ve Vejprtech Příslušnost jedince k některé z národnostních skupin je v České republice opakovaně zjišťována při SLDB tzv.deklaratorní metodou. Každý občan má právo svobodně, na základě vlastního rozhodnutí prohlásit, které národnostní skupiny se cítí být příslušníkem. Jsou s tím spojena některá zkreslení - např. během posledních dvou cenzů došlo k úbytku deklarovaných příslušníků romské národnosti. Zatímco v roce 1991 se k této národnosti přihlásilo 32 903 obyvatel, při posledním sčítání tak učinilo již jen 11 746. K romské národnosti se hlásí jen menší část jejích příslušníků a v praxi nejsou tyto údaje využitelné. Podle údajů z posledního sčítání (2001) žije na území města Vejprt celkem 376 příslušníků německé národnosti, 162 příslušníků slovenské národnosti, 60 příslušníků vietnamské národnosti, 57 příslušníků romské národnosti, 12 příslušníků polské národnosti a 5 příslušníků ukrajinské národnosti. Relativní vyjádření národnostního složení obyvatel Vejprt je uvedeno v následujícím grafu. Graf Národnostní struktura obyvatel ve Vejprtech – SLBD 2001 Také ve Vejprtech se při posledním sčítání lidu většina Romů přihlásila k jiné národnosti, než je národnost romská (podle výsledků šetření šlo zřejmě zejména o národnost slovenskou a českou). Odhady terénních pracovníků v současnosti počet příslušníků romského etnika stanovují přibližně na 350. Terénní sociální pracovník pravidelně navštěvuje uživatele v jejich přirozeném prostředí a snaží se zlepšit spolupráci a komunikaci mezi menšinami (především Romy) a institucemi. Dle posledních dat terénního sociálního pracovníka je počet klientů zhruba 150. Občanů vietnamské národnosti žije v současnosti na území města Vejprt podle odhadů přibližně 100 (neexistuje oficiální sčítání, evidence). Většina z
11
nich má trvalý pobyt mimo město. Ve Vejprtech žijí a pracují v drtivé většině jako obchodníci na tržištích. Vietnamská komunita je uzavřená a nepřístupná, výrazným faktorem ovlivňujícím komunikaci s příslušníky komunity je také jazyková bariéra. Je velmi těžké, ne-li zcela nemožné dopátrat se přesných údajů a počet lze určit jen hrubým odhadem. Podobně jako u Rómů počty Vietnamců každým rokem narůstají. Všechny uvedené faktory se pochopitelně již odrážejí nebo se budou zanedlouho odrážet na skladbě a finanční náročnosti systému sociálních služeb. Závěr Demografické ukazatele uvedené v této kapitole nutně zasahují do plánování budoucí podoby sociálních služeb ve Vejprtech. Vývoj počtu obyvatel, jeho věkové struktury, jeho migrační tendence, jednoznačně determinují poptávku po určitých druzích služeb. Jistá výhoda Vejprt spočívá v tom, že oproti jiným regionům, zde má dynamika demografického vývoje přibližně tříleté zpoždění. Místní sociologické šetření Za účelem zmapování potřeb obyvatel města Vejprty v oblasti sociálních služeb proběhlo během června 2007 dotazníkové šetření. V tomto dokumentu je uveden výtah ze závěrečné zprávy šetření, jehož plná verze je součástí materiálu „Výstupy analýz zpracovaných v rámci projektu CZ.04.1.05/3.2.25.1“ zveřejněného na internetových stránkách města. Tazatelé oslovili celkem 197 respondentů. Sledováno bylo několik témat: •
•
Závažnost vybraných sociálních problémů ve Vejprtech - nejčastěji volenou variantou byla nezaměstnanost (označilo 65,5% dotázaných), následovaná lhostejností lidí (31,5%) a malou snahou úřadů řešit problémy (30,5%). Naopak, jako nejméně problematickou se občanům města Vejprty jeví oblast péče o seniory a otázka bezdomovectví. Osobní zkušenost respondentů se sociálními službami - nejčastěji zmiňovaným byl Sociální odbor MěÚ Vejprty a vstřícnost a ochota jeho zaměstnanců (podobnou zkušenost uvedlo celkem 27 respondentů). Ostatní zjištěné zkušenosti respondentů jsou uvedeny v následující tabulce (zahrnuty jsou pouze služby sociální).
Tab 1 • Potřebnost uvedených druhů sociálních služeb - výrazných hodnot (více než ¾ dotázaných je vnímá jako potřebné) dosáhly služby stravování pro
12
seniory, domovy pro seniory, domácí ošetřovatelská péče, pečovatelská služba a služby pro osoby se zdravotním postižením, naopak jako nejméně potřebné vidí obyvatelé Vejprt služby centra pro práci s romskou komunitou a centra pro uživatele návykových látek - v obou případech převažoval počet respondentů s odmítavým názorem nad počtem respondentů s názorem kladným. • Spokojenost s nabídkou sociálních služeb ve Vejprtech - nejčastěji zmiňovaným tématem bylo zdravotnictví (nedostupnost lékařské pohotovosti, zubařské ordinace). Respondenti dále postrádají pečovatelskou a asistenční službu (pro seniory a osoby se zdravotním postižením). Za povšimnutí stojí vyslovená potřeba centrální vývařovny – stravování, požadavek rozšíření volnočasových aktivit určených dětem a dospívajícím. • Ochota připlácet na poskytování sociálních služeb – největší ochoty doplácet se dočkaly volnočasové aktivity pro děti a mládež, následovány službami pro seniory. Naopak, více jak polovina dotázaných respondentů není ochotna připlácet na pomoc lidem bez domova, péči o etnické menšiny a pomoc lidem s drogovou závislostí. Detailní přehled zjištěných výsledků je zpracován v následujícím grafu (jsou v něm odděleny služby jednoznačně definované jako sociální od služeb širšího záběru): Graf Ochota připlácet na vybrané druhy služeb • Doporučení, náměty respondentů pro oblast sociálních služeb – odpovědi respondentů se nejčastěji týkaly volnočasových aktivit pro děti a mládež („více aktivit pro děti, aby nemohly myslet na lumpárny“), kapacit a kvality služeb v Domově důchodců a aktivit pro seniory. Podrobný výčet uvedených odpovědí je zpracován v následující tabulce. Tab 2 SWOT analýza sociálních služeb Kapitola popisuje situaci v oblasti sociálních služeb ve Vejprtech z pohledu poskytovatelů. Jsou v ní uvedeny rozvahy (výstupy) pro každou z pracovních skupin komunitního plánování. SWOT analýza je efektivní nástroj, který umožňuje zjistit a vyhodnotit podobu vnitřních i vnějších činitelů ovlivňujících systém sociálních služeb.
13
Popisuje jak skutečný stav, tak potřebné změny nezbytné pro přeměnu slabých stránek v silné a případnou eliminaci rizik spojených s vývojem. Jádro SWOT analýzy spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů ve čtyřech dimenzích. SWOT je zkratka složená ze začátečních písmen anglických termínů STRENGHTS – silné stránky, WEAKNESSES – slabé stránky, OPPORTUNITIES – příležitosti, THREATS – ohrožení. Výstupy SWOT analýzy jsou vhodné jako podklady pro další strategické plánování. Kvalitně provedená SWOT analýza umožňuje odhalit podstatu problému a poukázat na strategické faktory, kterým je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Protože SWOT analýza mapuje současný stav, lze ji také využít jako dlouhodobé měřítko stavu systému sociálních služeb.
14
SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Děti, mládež a rodinu Tab 3 SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Národnostní a etnické menšiny Tab 4 SWOT ANALÝZA – pracovní skupina pro Seniory Tab 5 SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Osoby v krizi Tab 6 SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Osoby se zdravotním postižením Tab 7 Komunitní plánování sociálních služeb města Vejprty Metodika plánování Plánování sociálních služeb vychází z postupů strategického plánování. Proto také přejímá pojmy a strukturu strategického plánu. Strategické plánování umožňuje rozdělit vytváření společného postupu do kroků. Ve svém výsledku lze touto metodou vybrat aktivity a projekty, které jsou klíčové pro naplnění společné představy a získat pro ně společnou transparentní podporu. Obr 1 Předpokladem pro strategické plánování jsou formulované vize a poslání. • Vize - definuje budoucí stav, jehož chceme v dlouhodobé perspektivě dosáhnout („Jak by měl systém sociálních služeb města Vejprty a jeho naplňování vypadat za cca 15 – 20 let?“) • Poslání – vyjadřuje smysl existence systému či organizace a jeho úlohu při naplňování potřeb klientů či uživatelů („Proč je systém sociálních služeb města Vejprty zřízen a kým, komu má sloužit a jakým způsobem?“)
Komunitní plánování obsahuje složku priorit a opatření vedoucích k jejich naplnění. • Priority Základem střednědobého plánu je stanovení jednoznačných cílů. Priority jsou strategicky důležité procesy, na které se chceme zaměřit, abychom dosáhli žádaného budoucího stavu definovaného cíli. Naplnění priorit, tedy dosažení úspěchu, musí být měřitelné, proto pro každou prioritu stanovujeme měřitelné indikátory dosažení. • Opatření
15
Faktory, které mají kritický význam pro dosažení priorit, jsou obecně nazývány jako klíčové faktory úspěchu (popisují konkrétní situaci, nebo stav, ve kterém musíme být jako realizátoři plánu sociálních služeb určitě úspěšní a to z hledisek: společenské odpovědnosti, financí, interních procesů i využití lidských zdrojů). V případě komunitního plánování je nutné v rámci jednotlivých priorit definovat konkrétní opatření, jejichž realizace povede k naplňování klíčových faktorů úspěchu. Opatření jsou tedy strategií, jak jednotlivé priority uskutečnit. Délka opatření musí odpovídat reálným možnostem jejích naplnění. Realizační plán Každé opatření je následně nutné podrobně rozpracovat do úrovně (realizačních) aktivit. Logický systém rozpracování opatření do aktivit vázaných na roční rozpočet se souhrnně nazývá realizačním plánem. Pro naplnění jednotlivých aktivit můžeme vypracovat konkrétní realizační projekty. Komunitní plán Vize Kvalitní systém sociálních služeb, reagující na potřeby uživatelů, zohledňující vývojové sociální trendy regionu. Systém, který je ekonomicky výhodný a udržitelný, zohledňuje dostupnost a včasnost sociálních služeb a je zaměřený na rozvoj služeb umožňujících zůstat klientům v přirozeném sociálním prostředí. Poslání Otevřený způsob plánování sociálních služeb s aktivní účastí obyvatel města. Tedy takové plánování, které umožňuje rovné zapojení zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů těchto služeb i veřejnosti. Priority Priorita č. 1 - zdravý rozvoj města nabízející možnosti mladým lidem a rodinám Priorita č. 2 - budovat kvalitní sociální systém služeb Priorita č. 3 vytváření možností pro tvorbu nových pracovních příležitostí Priorita č. 4 cílené vytváření finančních prostředků pro udržení a rozvoj sociálních služeb a sociální rozvoj města Opatření
16
Definice pojmů uváděných v tabulkách opatření: Opatření - přesně definované měřitelné kroky vedoucí k naplnění priority. Přínosy – co konkrétního město získá realizací opatření. Monitorovací ukazatel – jednotka, kterou můžeme změřit naplnění opatření (např. počet služeb, počet zapojených občanů, počet nových klientů, schválený postup apod.) Aktivity – výčet konkrétních aktivit potřebných k realizaci opatření. Předpokládané zdroje – tam, kde je možné určit, jaké zdroje jsou potřeba a v jakém množství, případně určení druhu zdroje. Odpovědní účastníci KPSS – kdo je odpovědný za jakou aktivitu. Priorita č. 1: rodinám Tab 8 Tab 9 Tab 10 Priorita č. 2: Tab 11 Tab 12 Tab 13 Tab 14 Priorita č. 3: Tab 15 Tab 16 Priorita č. 4:
Zdravý rozvoj města nabízející možnosti mladým lidem a
Budovat kvalitní sociální systém služeb
Vytváření možností pro tvorbu nových pracovních příležitostí Cílené vytváření finančních prostředků pro udržení a rozvoj sociálních služeb a sociální rozvoj města
Tab 17
17
Pro město Vejprty zpracovala v rámci projektu Komunitní plán města Vejprty financovaného ze Společného regionálního operačního programu S2Splus, spol. s r.o. Autoři Mgr. Michal Tomčík, Mgr. Petr Peniška Grafická úprava Mgr. Petr Havlík © S2Splus, spol. s r.o. 2007
18
