4. vydání
Newsletter
Námořní přístavy Baltsko-jaderské osy Námořní přístavy hrají důležitou roli v evropské dopravní síti a v globálním logistickém řetězci. Vzhledem k tomu, že Balticko-jaderská železniční osa spojuje povodí Jadranu a Baltu, přístavy jsou také velmi důležité pro Baltsko-jaderskou dopravní spolupráci .
Vize Organizace baltských přístavů
Přístav Gdańsk
Organizace baltských přístavů je aktivní obchodní organizace, která podporuje své členy a spolupracuje s příslušnými partnery. OBP je dobře známo v i mimo Pobaltí.
Přístav Gdańsk, který nabízí 23,9 km přístavišť a 549.525 m² skladovácích prostorů, se skládá ze dvou částí: vnitřního přístavu (situován podél přístavního kanálu a Mrtvé Visly), navrženého pro lodě s ponorem do 10,2 m a vnějšího přístavu (s okamžitým přístupem ke Gdanskému zálivu) přizpůsoben pro větší lodě s maximálním ponorem do 15m.
Cíle Organizace baltských přístavů Aktuální vydání BATCo zpravodaje je zaměřeno na přístavy v Baltsko - jaderské ose , a to na dva hlavní přístavní uskupení – Asociace severo-jaderských přístavů (NAPA) na jihu a Organizaci baltských přístavů (OBP) na severu Evropy.
Organizace baltských přístavů (OBP) Organizace baltských přístavů byla založena přístavy s obchodními zájmy v oblasti Baltského moře. První kroky byly podniknuty z podnětu přístavu v Kodani, který společně s přístavy v Tallinnu a Rostocku založil tuto organizaci dne 10. října 1991. První valná hromada se konala v Tallinnu dne 26. března 1992. Poslání Organizace baltských přístavů Posláním organizace je přispívat k udržitelnému rozvoji námořní dopravy v oblasti Baltského moře.
Pro udržení sítě a sociální úlohy organizace, za účelem posílování a rozvíjení vztahů v odvětví lodní, železniční a silniční dopravy, jakož i s dalšími obchodními partnery, OBP zastupuje zájmy baltských přístavů a baltského odvětví dopravy vůči institucím EU a dalším příslušným organizacím. Dále OBP přispívá k celkovému rozvoji regionu Baltského moře a zaměřuje se na iniciativy podpory "Baltské námořní dálnice". Navíc OBP podporuje nákladní i osobní dopravu do/ze světa prostřednictvím baltských přístavů, stejně jako podporuje podnikatele, nápady, vize a iniciativy, které přispívají k celkovému rozvoji dopravy v oblasti Baltského moře. OBP také přispívá k čistému životnímu prostředí v Baltském moři, podporuje environmentální management v přístavech a hraje aktivní roli v mezinárodním environmentálním dialogu. OBP podporuje a iniciuje výzkumné a vědecké aktivity směřující k lepšímu pochopení odvětví dopravy v regionu s cílem čelit budoucím výzvám.
Vnitřní přístav kromě kontejnerů, ro-ro a osobních služeb s kapacitou 11,5 mil. tun, obchoduje se sírou, citrusovými plody, výrobky z oceli, fosfority, zrninami, hnojivy, rudou, uhlím, rozměrnějším a těžkým zbožím, stejně jako s kusovým cargem. Na druhé straně se vnější přístav zaměřuje na manipulaci s uhlím, kapalnými palivy a zkapalněným ropným plynem, s možným objemem 48,5 mln tun ročně. Deepwater Container Terminal (DCT) Gdańsk ve vnějším přístavu, byl založen v roce 2007, a má potenciál stát se baltským kontejnerovým centrem. Jeho maximální hloubka je 16,5 m a délka nábřeží 650 m. Terminál provozuje 11 portálových jeřábů, které se mohou rozšířit o 52 m nad vodu (aby obsloužily kontejnerové lodě s kapacitou až 19 vrstev kontejnerů na palubě).
BATCo je realizován prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE spolufinancováného ERDF
1
Issue 4
2
Asociace severo-jaderských přístavů (NAPA) Asociace severo-jaderských přístavů zahrnuje 5 námořních přístavů (Trieste, Venezia, Ravenna, Koper a Rijeka) a poskytuje nejlevnější námořní trasu z Dálného východu přes Suez do Evropy se vzdáleností, která je asi o 2000 Nm kratší než do severoevropských přístavů. NAPA podporuje severo-jaderskou trasu a prezentuje ji jako alternativu pro severoevropské přístavy. Kromě toho, asociace podporuje spolupráci v rozvoji námořních a vnitrozemských spojení, návštěv z výletních lodí, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a informační technologií. Přístavy NAPA usilují o koordinované plánování silniční, železniční a námořní infrastruktury, jakož i o harmonizaci pravidel a postupů v oblasti poskytování přístavních služeb. Námořní přístavy NAPA překládají více než 100 milionů tun ročně nákladu, který sestává hlavně z kusového zboží, kontejnerů, automobilů, rud a minerálů, fosilních paliv, chemických látek a jiných druhů nákladu. NAPA tvoří perfektní multimodální bránu klíčových evropských trhů, vzhledem k obrovskému množství logistických služeb a rozsáhlé dopravní sítě. V dosahu je V. Panevropský dopravní koridor, který poskytuje rychlé spojení k 500 milionům evropských spotřebitelů. Velká obchodní a průmyslová centra jako Vídeň, Mnichov nebo Miláno jsou vzdálena jen o pár hodin jízdy. Přístav Terst Přístav se nachází v samém srdci Evropy, na rozcestí mezi významnými námořními cestami, včetně Jadranské námořní dálnice, Baltsko-jaderského koridoru a V. Panevropského koridoru (Lisabon-Kyjev). Přístav Terst je mezinárodním logistickým centrem otevřeným střední a východní Evropě. Terst má nejhlubší přístav severního Jaderského moře (až 18 metrů) a největší svobodné celní pásmo v jižní Evropě. Jeho vybavení zahrnuje prostory asi 2,3 milionu metrů čtverečních, z čeho 1.8 milionů m2 tvoří svobodné celní pásmo a 925.000 m2 skladovací zařízení. Díky celosvětovému obchodnímu nárůstu mezi zeměmi Dálného východu a Evropy, Terst navyšuje všechny dopravní ukazatele a zdůrazňuje svou strategickou roli v evropském logistickém scénáři. Vedení přístavu Terst nedávno zahájilo rozsáhlý investiční program pro nová přístavní zařízení : moderní terminál pro kusové zboží o rozloze 35 ha, rozšíření kontejnerového terminálu Wharf VII s dvojnásobnou kapacitou více než milion TEU, výstavba nového teminálu Wharf VIII, dále rozšiření kontejnerového sektoru, vytvoření nového terminálu RO/RO v jižní části přístavu a posílení osobního terminálu. Výhodou přístavu Terst je území bezplatného systému (nezdanitelné činnosti a skladování, nezdanitelné výrobní činnosti, delší lhůta splatnosti cla a daní), který byl zaveden rodem Habsburků v roce 1719.
2
BATCo is implemented through the CENTRAL EUROPE PROGRAMME co-financed by the ERDF
Přístav Benátky Benátky jsou jedním z předních evropských přístavů pro vyložení volně loženého a nadrozměrného nákladu. Navíc je to jeden z hlavních přístavů v Evropě pro manipulaci s kusovým nákladem. Je to jediný italský přístav s napojením na vnitrozemské vodní cesty řekou Pád a jejím údolím k městům Mantova a Cremona. Přístav v Benátkách, s více než 2 miliony cestujících ročně, je prvním domovským přístavem pro výletní lodě veStředozemním moři. Nabízí servis nejen pro výletní lodě, ale také pro trajekty, rychlé lodě a velké jachty. Přístav Ravenna Je to hlavní přístav kanálového typu o délce větší než 14 km a má vedoucí pozici v Itálii pro manipulaci s volně loženým zbožím, zejména obiloviny, hnojiva a krmiva. Je také důležitým obchodním spojením pro při dopravě kusového zboží a kontejnerů. Zázemí přístavu představuje asi 24 km nábřeží - z toho je 16 km v provozu s ponorem až 11,5 m, 2.800.000 m² skladů, 1.400.000 m² skladovacích ploch a 1.340.000 m³ nádrží a sil a 2.080 ha ploch v přístavní zoně, z toho více než 1.500 ha je již zastavěno nebo v průběhu urbanizace. Nepřetržitě probíhá prohlubování kanálu bagrováním. Delší dobu v provozu je námořní kabotáž mezi Ravennou a Sicilií a v poslední době byly zavedeny trajektové linky s řeckými přístavy. Přístav Koper Přístav je hraničním kontrolním bodem Evropské unie a celá oblast má statut svobodného pásma. Přístav Koper se nachází na jižním pobřeží Terského zálivu ve Slovinské republice poblíž hlavního města Lublaně. V přístavu je k dispozici 10 terminálů s celkovou délkou nábřeží 3 300 m. Mezi základní činnosti přístavu Koper patří manipulace s nákladem a skladování. Přístav se specializuje se na různé druhy zboží, jako jsou kontejnery, kusové zboží, potraviny a rychle se kazící zboží, hospodářská zvířata, RO-RO, řezivo, sypké i tekuté zboží. Přístav Rijeka Přístav Rijeka má multi-účelové přístavní zařízení schopná zvládnout téměř jakýkoliv typ nákladu. Větší část zařízení je určena a vybavena pro manipulaci a překládku konvenčního kusového zboží. Kapacity v této části přístavu zahrnují následující vybavení: zásobníky zrnin a fosfátů, klimatizovaný nákladní terminál, sklady železných výrobků, papíru a dalších druhů zboží. Rozvoj vnitřní části Rijeckého zálivu se soustředí na zajištění služeb pro osobní vodní dopravu.
4. vydání
Newsletter Meziregionální spolupráce Země Korutany a Asociace severo-jaderských přístavů pokračuje Již v listopadu 2011 korutanští partneři projektu BATCo, zemská vláda Korutany - odbor hospodářského práva a infrastruktury a Rozvojová agentura Korutan, podepsali dohodu o spolupráci s Asociací severojaderských přístavů o rozvoji korutanského logistického centra ALPLOG, které se nachází ve městě Villach/ Fürnitz, a to jako zvláštní suchozemský přístav (Premium-Dry-Port) pro mořské přístavy na severním pobřeží Jaderského moře. Suchozemský přístav ALPLOG Villach / Fürnitz, který se nachází na křižovatce Baltsko-jaderské osy (Gdaňsk - Ravenna) a X. koridoru (Salzburg - Thessaloniki), významně přispěje ke zlepšení spojení mezi přístavy NAPA a regiony ve střední Evropě, vytvoří důležitou bránu Dálného východu do rozvíjejících se trhů v "nové" Evropě a do hlavních aglomerací v Rakousku a Německu.
Spolupráce se stala možná díky dobrým vztahům vzniklým v průběhu společného úsilí při rozvoji a prosazování Osy Balt-Jadran, jako jedné z nejdůležitějších severo-jižních dopravních tras Evropské unie a zabývající se rozhodovacími procesy na úrovni regionální, národní a evropské. Společné úsilí vyústilo v zařazení Baltskojaderského osy do návrhu "hlavních sítí" v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T), předložené místopředsedou Evropské komise a komisařem pro dopravu panem Siimem Kallasem dne 19.října 2011. V roce 2012 spolupráce pokračovala uspořádáním několika seminářů definujících specifické potřeby v oblasti spolupráce partnerů a stanovující konečný rozsah služeb poskytovaných ALPLOGem.
Prodloužení doby trvání projektu BATCo do léta 2013 představení nového partnera European Academy Bolzano
Vzhledem ke zpoždění v dosažení některých plánovaných výstupů projektu, bylo požádáno o prodloužení doby trvání projektu od února do srpna 2013.
S potěšením oznamujeme, že řídící orgány programu CENTRAL EUROPE plně souhlasily s požadovanými změnami včetně prodloužení trvání BATCo až do srpna roku 2013, stejně jako nahrazení Ministerstva pro životní prostředí, země a moře novým partnerem European Academy Bolzano (EURAC).
Navíc partner BATCo, italské Ministerstvo pro životní prostředí, země a moře, se rozhodl vystoupit z projektu BATCo z důvodu nepředvídatelných vnitřních problémů.
Rádi bychom využili této příležitosti a srdečně poděkovali odpovědným zaměstnancům z JTS CENTRAL EUROPE za jejich podporu v průběhu velmi náročného období pro partnerství BATCo.
BATCo projekt po téměř dvou letech realizace byl nucen čelit a řešit vnitřní zálěžitosti.
European Academy Bolzano joins BATCo partnership
BATCo je realizován prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE spolufinancováného ERDF
3
Issue 4
4
BATCo představuje:
Zlepšení železniční infrastruktury je zásadní pro udržitelnou "zelenou dopravu" a hospodářský růst Na základě nejmodernějšího dopravního modelu vytvořeného v rámci projektu BATCo, který byl popsán v předchozím newsletteru BATCo, a zahrnujícím regiony podél Baltskojaderské osy, byly vyvinuty různé scénáře pro výpočet a prognózu dopadů opatření a strategií (např. odstraňování překážek v infrastruktuře, administrativě i provozu, zvýšení nákladů na pohonné hmoty a silniční mýtné, atd.). První výsledky výpočtu na základě těchto scénářů ukazují, že celkový přepravní objem v Evropské unii se zvýší o 60% v době dokončení hlavní sítě TEN-T v roce 2030. Z uvedeného důvodu zlepšení železniční infrastruktury, zejména odstranění jejích slabých míst je zásadním cílem. Navíc je toto zlepšení předpokladem pro udržení dosavadního podílu železniční nákladní dopravy na stávající úrovni v rámci rozdělění všech druhů dopravy. Na druhé straně to však dokládá, že se v rámci multimodálního rozdělení významně zvýší do roku 2030 podíl silniční dopravy.
ovzduší (např. CO2, PM10, NOx) a zvýšení hlukové zátěže. Navíc, vzhledem ke skutečnosti, že zvýšená silniční doprava, jednoduše řečeno, znamená více kamionů na silnicích se předpokládá také ovlivnění bezpečnosti silničního provozu zvýšeným počtem dopravních nehod. V souvislosti s celkovým navýšením přepravních objemů a za účelem zvýšení podílu šetrné k životnímu prostředí železnice, je nanejvýš důležité, aby zlepšení železniční infrastruktury bylo doprovázeno politickými opatřeními (zpoplatnění silnic, zákaz noční jízdy pro kamiony, atd.) na příslušné státní i regionální úrovni. Dále, železniční operátoři si musí být vědomi skutečnosti, že za účelem dosažení změny v přístupu a volbě dopravních prostředků jak v osobní a nákladní dopravě, je nutno zvýšit flexibilitu železnice, která nadále zaostává za silniční nákladní dopravou. Z uvedeného důvodu rozvoj a zavádění nových, inovativních služeb je vstupním předpokladem.
Předpokládané zvýšení silniční dopravy, zejména využívání nákladních automobilů, bude mít významný dopad na životní prostředí, zejména na nárůst znečištění
4
BATCo is implemented through the CENTRAL EUROPE PROGRAMME co-financed by the ERDF
Úspěšná prezentace prvních výsledků BATCo v Bruselu před publikem na vysoké úrovni. První prezentace modelových výpočtu dopravních scenářů na zásadách stanovených BATCo projektem se uskutečnila v Bruselu v rámci BATCo projektu na začátku června 2012 a zorganizována byla Regionem FriuliVenazia Giulia. Této prezentace se zúčastnil ministr FVG pan Riccardo Riccardi, členové Evropského parlamentu pan Antonio Cancian a Jörg Leichtfried, představitel DG MOVE pan Helmut Adelsberger. Výsledky prezentovali pan Carlo Fortuna, pan Kurt Fallast a paní Martina Rattinger.
4. vydání
Newsletter Contact: Regional Government of Carinthia – Department for Economic Law and Infrastructure Mr. Hans Schuschnig BATCo project leader Mießtalerstraße 1 A-9020 Klagenfurt am Wörthersee Phone: 0043 436 536 17071 FAX: 0043 463 536 17070 e-mail:
[email protected] www.baltic-adriatic.eu
The Baltic-Adriatic Axis (BAA) is the railway axis connecting the Baltic seaports with the North Adriatic seaports. Course: From Gdansk / Warsaw / Katowice / Zilina / Bratislava / Brno / Breclav / Vienna / Semmering Base Tunnel / Graz / Koralm Railway / Klagenfurt / Villach / Udine (Trieste) / Venice to Bologna/Ravenna. In October 2011, the Baltic-Adriatic Corridor (BAC) was added to the proposal for the TEN-T core network with the following extensions: 1) Warsaw - Kaunas - Riga - Tartu - Helsinki and 2) Graz – Maribor – Ljubljana – Koper
Baltic-Adriatic Transport Cooperation (BATCo) Carried out by 18 partners from 5 European countries (Austria, Italy, Czech Republic, Poland and Slovak Republic) Duration: 42 months (March 2010 – August 2013) Total budget: € 3.599.093,48 ERDF contribution: € 2.802.112,27
Total length: Baltic-Adriatic Axis:- approx. 1.820 km; Baltic-Adriatic Corridor: approx. 3.000 km
BATCo je realizován prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE spolufinancováného ERDF
5
