Vítejte v České Republice

Vítejte v České Republice 4. doplněné a rozšířené vydání 2010

1. ÚVOD

2

2. VÍTEJTE V ČESKÉ REPUBLICE 2.1. Česká republika 2.2. Největší města ČR 2.3. Typy pobytů v ČR 2.4. Vývoj uprchlické problematiky v ČR 2.5. Přehled organizací, které pomáhají uprchlíkům v ČR

3 3 3 4 10 12

3. AZYLOVÁ PROCEDURA 3.1. Kdy bude posuzovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany Českou republikou 3.2. Komu může být udělena mezinárodní ochrana v České republice 3.3. Komu může být udělena subsidiární ochrana v České republice 3.4. Komu může být žádost zamítnuta ve zkráceném řízení (do 30 dnů) 3.5. Jak probíhá řízení o udělení mezinárodní ochrany 3.6. Rozhodnutí v řízení o udělení azylu

16 16 17 18 19 19 24

4. AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ 4.1. Azylová zařízení a jejich rozmístění na území ČR 4.2. Seznam azylových a integračních zařízení MV ČR 4.3. Pobyt v azylových zařízeních 4.4. Lékařská péče v azylových zařízeních

27 27 28 29 30

5. ODCHOD DO SOUKROMÍ 5.1. Odchod do soukromí 5.2. Ubytování mimo azylová zařízení 5.3. Finanční příspěvek 5.4. Zdravotní péče mimo azylová zařízení 5.5. Návrat do azylového zařízení 5.6. Uzavření manželství v České republice

31 31 32 32 34 35 36

6. DOBROVOLNÁ REPATRIACE

38

7. INFORMACE O PRACOVNĚ – PRÁVNÍCH PŘEDPISECH A O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

40

8. VZDĚLÁVÁNÍ 8.1. Úvod do problematiky 8.2. Základní škola 8.3. Střední škola 8.5. Vyšší odborné školy 8.6. Vysoká škola 8.7. Kurzy českého jazyka

44 44 44 45 46 46 47

9. OSTATNÍ 9.1. Zařízení pro zajištění cizinců 9.2. Doplňková ochrana

48 48 49

10. ADRESÁŘ

52

1

1. ÚVOD Dostává se Vám do ruky další pĜepracované vydání informaþní brožury, která by vám mČla usnadnit orientaci a pobyt v ýeské republice. Na následujících stranách jsme se snažili odpovČdČt na nejþastČjší dotazy spojené s pobytem žadatelĤ o udČlení mezinárodní ochrany v ýR, a to nejen žijících v pobytových stĜediscích MV ýR, ale pĜedevším mimo nČ. DĤvodem proþ jsme se rozhodli tyto informace zpracovat a vložit je do uceleného balíku, byl rostoucí poþet uprchlíkĤ mimo azylová zaĜízení bez dostateþných informací. Doufáme, že v této podobČ bude naše brožura dobrým prĤvodcem a pĜedevším rádcem pĜi Ĝešení konkrétních potĜeb a požadavkĤ. MĤže se stát, že v této brožuĜe nenajdete informaci, kterou momentálnČ potĜebujete. V tomto pĜípadČ jsou pracovníci nevládních organizací pĜipraveni kdykoliv Vám podat pomocnou ruku. TATO BROŽURA BYLA REVIDOVÁNA A VYTIŠTċNA V RÁMCI PROJEKTU „ASISTENCE PRO ŽADATELE O UDċLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY“ – PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO UPRCHLICKÉHO FONDU Petr KrejþíĜ Ludmila Bobysudová Petra Khollová Eva Holá PodČkování: všem zamČstnancĤm OPU, kteĜí se na brožuĜe v minulosti podíleli a SprávČ uprchlických zaĜízení za pĜipomínkování vybraných kapitol.

2

2. VÍTEJTE V ČESKÉ REPUBLICE 2.1. Česká republika ýeská republika se skládá z ýech, Moravy a Slezska a její rozloha þiní 78664 km2 s poþtem obyvatel 10 400 000. Prezidentem je od února 2003 Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., narozen 1941 v Praze. ÚĜedním jazykem je þeština a mČnou koruna (1 koruna=100 haléĜĤ). Od roku 1999 je ýeská republika þlenem NATO. Od 1. 5. 2004 je ýR þlenskou zemí Evropské unie. Hlavním a nejvČtším mČstem ýR je Praha. Druhým nejvČtším mČstem je Brno se svým strojírenským a textilním prĤmyslem. Hlavním centrem tČžkého prĤmyslu v ýR je Ostrava. NejvýznamnČjším Ĝíþním tokem je Labe s délkou 370 km na území ýech, nejdelší Ĝekou je Vltava (430 km). Území se nachází na rozhraní pĜímoĜského a kontinentálního podnebí. PrĤmČrné þervencové teploty dosahují v nížinČ 20°C a na horách 8 – 11°C. Lednové teploty v nížinČ se pohybují od –1 do – 2°C, v horách od –5 do – 7°C. Území je bohaté na minerální prameny, které jsou využívány k lázeĖským úþelĤm. ýR sousedí se Spolkovou republikou NČmecko, s Rakouskem, Slovenskem a s Polskem.

2.2. Největší města České republiky Praha – hlavní město Praha je hlavním a nejvČtším mČstem ýeské republiky s poþtem obyvatel 1 184 000. Do dnešní podoby se vyvíjela po jedenáct století. V souþasnosti se Praha rozkládá na 496 þtvereþních kilometrech. Prahou protéká Ĝeka Vltava v délce 30 km. RoþnČ Prahu navštíví témČĜ tĜi miliony turistĤ. Historické centrum mČsta s jedineþným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Mezi další nejznámČjší kulturní památky patĜí napĜ. Vyšehrad, KarlĤv most, StaromČstské námČstí, Národní divadlo a další. NejvČtší kulturní a stavební rozmach zaznamenala Praha za vlády Karla IV. a Rudolfa II. Známá je rovnČž nejstarší stĜedoevropská univerzita – Univerzita Karlova, založená v roce 1348. V ekonomice je Praha hlavním centrem státu. SoustĜećuje pĜes 1/10 produkce þeského prĤmyslu a všechna dĤležitá finanþní stĜediska. Sídlí zde ÚĜad prezidenta republiky, ÚĜad vlády a obČ komory parlamentu. K cestování po Praze lze využít rozsáhlou mČstskou hromadnou dopravu – metro, tramvaje, autobusy.

Brno Brno leží v centrální þásti Evropy, je druhým nejvČtším mČstem ýR s poþtem obyvatel 390 100. ZároveĖ pĜedstavuje centrum Moravy, jedné z historických zemí Koruny þeské. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jižní evropské civilizace. Brno se rozkládá v malebném kraji, ze tĜí stran je obklopeno zalesnČnými kopci, na jih pĜechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je mČsto chránČno výbČžky Drahanské a ýeskomoravské vrchoviny. MČsto leží v kotlinČ na Ĝekách Svratce a SvitavČ v nadmoĜské výšce 190 – 425 m na ploše 230 km2.

3

Po zemČpisné stránce je Brno souþástí podunajského regionu a je historicky spjato s Vídní, která je odtud pouze 110 km. Díky své poloze na rozmezí ýeskomoravské vysoþiny a nížiny na jižní MoravČ má mČsto Brno rozsáhlé a rozmanité pĜírodní zázemí a pĜíjemné klimatické podmínky pro rekreaci a bydlení.

Ostrava Ostrava je tĜetím nejvČtším mČstem v ýeské republice s poþtem obyvatel 326 200 a nejvČtší aglomerací v pĜíhraniþním trojúhelníku tĜí státĤ: ýR, Polska (15 km) a Slovenska (55 km). V rámci ýeské republiky má zcela zvláštní postavení. BČhem uplynulých desetiletí byla chápána jako ocelové srdce republiky, špinavé, nehostinné mČsto, jako mČsto drsných, tČžce pracujících lidí. Nebylo tomu tak vždy. Po celé historické období byla Ostrava mČstem obchodním a tranzitním. V prĤbČhu staletí se Ostrava stala mČstem kosmopolitním, komerþním, hospodáĜským, spoleþenským a kulturním. Ostrava na pĜelomu 20. století a za tzv. první republiky patĜila k rozvinutým mČstským aglomeracím s fungujícím obchodem, prĤmyslem, s nČkolika kulturními, národnostnČ rĤznorodými domy, divadly apod. Jen málo mČst v ýeské republice zaznamenalo po roce 1989 tak obrovský pĜerod jako právČ Ostrava. Ostrava leží na soutoku þtyĜ Ĝek Odry, Opavy, Ostravice a Luþiny.

Plzeň Roku 1295 byla na soutoku Ĝek Radbuzy a Mže založena þeským králem Václavem II. Nová PlzeĖ – jen 9 km severozápadnČ od pĤvodní staré PlznČ. PĜední postavení mezi þeskými mČsty si PlzeĖ udržela po 700 letech historie dodnes, kdy se svými 173 000 obyvatel je dĤležitým kulturním, hospodáĜským, dopravním, obchodním a prĤmyslovým centrem, známým pĜedevším výrobky PlzeĖských pivovarĤ a závodĤ Škoda. StejnČ tak je považována za centrum vzdČlanosti regionu – vedle celé Ĝady základních a stĜedních škol rĤzných zamČĜení je sídlem Západoþeské univerzity a LékaĜské fakulty Univerzity Karlovy. Dnes je PlzeĖ velkomČstem, þtvrtým nejvČtším v ýeské republice.

2.3. Typy pobytů v České republice (zákon þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ, v platném znČní)

PěECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ Výjezdní pĜíkaz Výjezdní pĜíkaz udČluje policie z moci úĜední a formálnČ právnČ se nejedná o vízum ale doklad. UdČlován je po ukonþení þi zrušení platnosti pĜedchozího oprávnČní k pobytu. Cizince opravĖuje k pĜechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytnČ nutná k provedení neodkladných úkonĤ pĜed jeho vycestováním. Dobu pobytu na výjezdní pĜíkaz urþuje policie. Podle zákona tato doba nesmí pĜesáhnout 60 dnĤ. Obvykle však výjezdní pĜíkaz bývá udČlován na dobu kratší. Na druhou stranu nic nebrání policii v opČtovném vystavení pĜíkazu. Opakovaným udČlováním výjezdních pĜíkazĤ je ostatnČ Ĝešena Ĝada situací, které se v praxi vyskytují – napĜ. pĜípady kdy þást rodiny pobývá na území v Ĝízení o mezinárodní ochranČ a þásti již Ĝízení bylo ukonþeno. 4

Vízum k pobytu do 90 dnĤ Krátkodobá víza (do tĜí mČsícĤ) upravuje od 5. dubna 2010 spoleþnČ pro všechny státy NaĜízení EP a Rady þ. 810/2009 o kodexu Spoleþenství o vízech (vízový kodex). Vízum k pobytu do 90 dnĤ udČluje na žádost cizince zastupitelský úĜad ýR, pokud není stanoveno jinak. Podle požadavku cizince udČluje zastupitelský úĜad vízum k pobytu do 90 dnĤ jako jednorázové nebo vícenásobné. Vízum k pobytu do 90 dnĤ opravĖuje k pobytu na území po dobu v nČm uvedenou. Celková doba pobytu nesmí pĜekroþit 3 mČsíce. Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnĤ udČlil, v nČm uvede úþel pobytu. VČtšinou se udČluje jako tzv. Schengenské a umožĖuje tak pohyb po všech státech Schengenu – vízum by proto mČlo být oznaþeno jako vízum do státĤ Schengenu. ¾ Jak dlouho platí toto vízum? Platnost tohoto víza se stanoví podle pĜedpokládaného poþtu cest na území, nejdéle však na 5 let. (To znamená, že doba pobytu v ýR nesmí pĜekroþit 90 dnĤ, ale vízum je možné využít v období 5 let od jeho vydání.) ¾ Co všechno je nutné pĜedložit k žádosti o udČlení víza k pobytu do 90 dnĤ na zastupitelském úĜadu? x cestovní doklad x fotografii x policií ovČĜené pozvání nebo prostĜedky k pobytu na území a doklad o zajištČní ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpeþení nákladĤ spojených s pobytem na území jinak x doklad prokazující zajištČní nákladĤ spojených s vycestováním z území (§ 12), x další doklady osvČdþující údaje uvedené v žádosti o vízum

Vízum k pobytu nad 90 dnĤ za úþelem zamČstnání ¾ Kde je možné požádat o vízum nad 90 dnĤ za úþelem zamČstnání? Na zastupitelském úĜadu ýR (tedy mimo území ýR). ¾ Na jak dlouho se vydává vízum k pobytu nad 90 dnĤ za úþelem zamČstnání? Doba platnosti je stanovena na 1 rok. ¾ Co se musí pĜedložit spoleþnČ s žádostí? x x x x

cestovní doklad doklad o zajištČní ubytování po dobu pobytu na území fotografii povolení k zamČstnání; žádá-li cizinec o vízum a o povolení k zamČstnání soubČžnČ, namísto pĜedložení povolení k zamČstnání pouze v žádosti o vízum uvede jednací þíslo žádosti o vydání povolení k zamČstnání a u kterého úĜadu práce o takové povolení požádal

5

¾ Kde a jakým zpĤsobem je možné požádat o pracovní povolení? x ZamČstnavatel, u kterého bude cizinec pracovat, musí požádat úĜad práce v místČ sídla o povolení k zamČstnávání cizincĤ x S tímto povolením musí cizinec požádat o pracovní povolení pro svou osobu na pĜíslušném úĜadČ práce urþeném pro cizince (viz. adresáĜ) ¾ Na jak dlouho se pracovní povolení vydává a lze žádat opakovanČ? Pracovní povolení se vydává až na 2 roky a lze o nČ žádat opakovanČ (více viz kapitola 7).

Vízum k pobytu nad 90 dnĤ za úþelem strpČní pobytu na území ¾ Za jakých podmínek lze žádat o toto vízum a kdo jej udČluje? Vízum za úþelem strpČní pobytu udČluje vždy policie na území na žádost cizince. Vízum mĤže být udČleno cizinci pĜedevším v pĜípadech kdy: x brání-li jeho vycestování z území pĜekážka na jeho vĤli nezávislá x jeho vycestování není možné (existují tzv. dĤvody znemožĖující vycestování) x v pĜípadČ podání kasaþní stížnosti ve vČci azylu nebo x cizinec je svČdkem nebo poškozeným v trestním Ĝízení a jeho úþast na Ĝízení je nezbytná x v jiných pĜípadech stanovených zákonem, napĜíklad v pĜípadČ podání žádosti o trvalý pobyt dle § 66 nebo § 67 zákona o pobytu cizincĤ a v nČkterých pĜípadech žalob proti neudČlení þi zrušení dlouhodobého a trvalého pobytu. 

¾ Co jsou to dĤvody znemožĖující vycestování a kdo o nich rozhoduje? DĤvody znemožĖující vycestování musí vyslovit ve svém rozhodnutí státní orgán ýR (t správní orgán). Vysloví ji v následujících pĜípadech: x pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštČn Ö do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda, Ö do státu, kde mu hrozí nebezpeþí muþení, nelidského þi ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je vážnČ ohrožen nebo je ohrožena lidská dĤstojnost a to z dĤvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitĜního ozbrojeného konfliktu, nebo Ö do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný þin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo x jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy. ¾ Jak dlouho platí toto vízum? Dobu platnosti víza za úþelem strpČní pobytu policie stanoví na dobu nezbytnČ nutnou, tj. do okamžiku odpadnutí pĜekážky, nejdéle však na 1 rok. Dobu platnosti víza lze opakovanČ prodloužit. ¾ Co všechno je nutné pĜedložit k žádosti o udČlení víza za úþelem strpČní pobytu? x cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,

6

x ovČĜenou kopii dokladu potvrzujícího existenci dĤvodu bránícího ve vycestování; nemĤželi takový doklad z dĤvodĤ na jeho vĤli nezávislých pĜedložit, lze tento doklad nahradit þestným prohlášením, nebo doklad potvrzující, že je osobou poškozenou nebo svČdkem v trestním Ĝízení, pĜípadnČ doklad o podání žaloby ve vČci povolení k pobytu x fotografii x doklad o zdravotním pojištČní – pouze v nČkterých zákonem stanovených pĜípadech

Dlouhodobý pobyt na území ¾ Kdo mĤže požádat o dlouhodobý pobyt? Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávnČn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnĤ, hodlá na území pĜechodnČ pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný úþel pobytu. ¾ Na jak dlouho se povolení vydává? Je možné zmČnit úþel pobytu? Délka povoleného pobytu se mĤže lišit. ObecnČ lze Ĝíci, že pobyt je povelen na takovou dobu, která je potĜebnou pro splnČní úþelu pobytu (pĜ. na dobu platnosti pracovního povolení). Jdeli o dlouhodobý pobyt za úþelem slouþení rodiny, povoluje se na max. dobu 2 roky. Povolení k pobytu lze opakovanČ prodloužit Pobyt se vždy vztahuje na povolený úþel pobytu. Pokud se úþel zmČní, je tĜeba, až na výjimky, žádat policii o udČlení nového povolení k pobytu. Také je možné, aby úþelĤ pobytu bylo v povolení vyznaþeno více. ¾ Co je tĜeba pĜiložit k žádosti? Viz náležitosti pro žádost o vízum nad 90 dnĤ

Trvalý pobyt po 4 letech Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany O trvalý pobyt po 4 letech Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany žádá cizinec, který pobýval na území nepĜetržitČ. Žádost se podává na Ministerstvu vnitra ýR a je možné o nČj požádat až po skonþení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany. V pĜípadČ, že Ĝízené ještČ neskonþilo, je nutné ho zastavit. V pĜípadČ, že již azylové Ĝízení skonþilo, je nutné mít opatĜené rozhodnutí tzv. doložkou právní moci. ¾ Kdo mĤže žádat o povolení k trvalému pobytu po 4 letech? O povolení k trvalému pobytu po 4 letech mĤže žádat cizinec, který pobývá na území v rámci pĜechodného pobytu po ukonþení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany, které vþetnČ pĜípadného Ĝízení o kasaþní stížnosti, trvalo nejménČ 2 roky. NicménČ povolení se vydává pouze osobám mladší 18 let, osamČlým a starším 65 let þi osobám, které se nejsou schopny o sebe z dĤvodu nepĜíznivého zdravotního stavu postarat. ¾ Co je nutné udČlat pĜed podáním žádosti? x v pĜípadČ, že azylové Ĝízení ještČ neskonþilo, je nutné ho zastavit („stop azyl“), pĜed podáním žádosti o zastavení Ĝízení je vhodné kontaktovat nČkterou z nevládních organizací

7

(viz adresáĜ), abyste si byli jisti splnČním podmínek pro udČlení trvalého pobytu (doba pobytu, neexistence správního vyhoštČní atd.) x v pĜípadČ ukonþeného soudního Ĝízení je nutné obstarat si u soudu, který ve vČci rozhodoval, tzv. doložku právní moci, kterou soud vyznaþí na originál rozhodnutí x poté je nutné dojít s rozhodnutím na pĜíslušnou cizineckou policii, která zmČní vízum pĜedešlé (napĜ. vízum za úþelem strpČní pobytu) na výjezdní pĜíkaz ¾ Kde se žádost podává? Žádost se podává na Ministerstvu vnitra ýR, Odbor azylové a migraþní politiky, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 – Letná. ¾ Jaké doklady je nutné pĜedložit? x x x x x x

platný cestovní doklad fotografie originál rozhodnutí o ukonþení Ĝízení s razítkem nabytí právní moci doklad o zajištČném ubytování vyplnČný pĜedepsaný formuláĜ (formuláĜ je zelený a je k dispozici na ministerstvu) písemná žádost

V pĜípadČ legálního zamČstnání je dobré pĜiložit i pracovní smlouvu, pĜípadnČ jiný dokument (napĜ. nostrifikovaný diplom ze školy, pĜíslib zamČstnání atd.), ale není to nutné, pokud nejsou k dispozici. ¾ Jakým zpĤsobem se dokládá zajištČní ubytování ? Jsou dvČ možnosti, jak doložit zajištČní ubytování: x Na pĜedepsaném formuláĜi „Potvrzení o zajištČní ubytování“, tento formuláĜ nechat notáĜsky ovČĜit ubytovatelem a výpis z katastru nemovitostí nebo x Nájemní smlouvu nejlépe s notáĜsky ovČĜeným podpisem vlastníka bytu a výpis z katastru nemovitostí ¾ Co v pĜípadČ, že není k dispozici pas ? Je možné požádat cizineckou policii o vystavení cestovního prĤkazu totožnosti. Tento doklad však vydává policie ve výjimeþných pĜípadech. NapĜ. má-li cizinec písemný doklad, že mu jeho zastupitelský úĜad pas nevydá. ¾ Co v pĜípadČ, že není rozhodnuto v dobČ platnosti výjezdního pĜíkazu? V pĜípadČ, že Ministerstvo vnitra ýR nerozhodne v dobČ platnosti výjezdního pĜíkazu, má žadatel k dispozici písemné potvrzení o podané žádosti pro cizineckou policii, která na základČ toho udČlí vízum za úþelem strpČní ¾ Je nutné zaplatit nČjaký poplatek za žádost o povolení k trvalému pobytu ? V pĜípadČ, že je žádost kladnČ vyĜízena, platí se kolek ve výši 1000 Kþ. ¾ Jak dlouho Ĝízení trvá ? 8

ěízení by nemČlo trvat déle než 60 dní

Povolení k pĜechodnému a trvalému pobytu za úþelem slouþení rodiny s obþanem EU (vþetnČ ýR) Cizinec, který je rodinným pĜíslušníkem obþana EU mĤže požádat o udČlení tzv. pĜechodného pobytu i bez pĜedchozího pobytu na území ýR. PĜedpokladem pro udČlení pobytu je, že se skuteþnČ jedná o rodinného pĜíslušníka obþana EU, pĜedloží veškeré náležitosti a také, že nemá platné správní vyhoštČní. Trvalý pobyt je možné udČlit buć po 5 letech nepĜetržitého pobytu nebo po dvou letech pĜechodného pobytu na území, pokud je osoba nejménČ 1 rok rodinným pĜíslušníkem (napĜ. manželem/manželkou) obþana ýeské republiky a v dalších pĜípadech (osoby pozĤstalé, po smrti obþana ýR) ¾ Kdo je považován za rodinného pĜíslušníka? Rodinným pĜíslušníkem obþana EU se rozumí jeho x manžel, x rodiþ, jde-li o obþana EU mladšího 21 let, x dítČ mladší 21 let nebo takové dítČ manžela obþana EU a x nezaopatĜený pĜímý pĜíbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový pĜíbuzný manžela obþana EU dále se mĤže za rodinného pĜíslušníka považovat také cizinec žijící s obþanem EU ve spoleþné domácnosti nebo se o sebe ze zdravotních dĤvodĤ nedokáže sám postarat bez osobní péþe obþana EU, cizinec obþanem EU vyživovaný nebo cizinec, který má trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s obþanem EU ve spoleþné domácnosti (tedy druh/družka) (ZDE POTěEBA TAKOVÉ SKUTEýNOSTI DOLOŽIT) ¾ Kde lze požádat o povolení k pobytu? O povolení k pĜechodnému pobytu se žádá na území policii a o povolení k trvalému pobytu na ministerstvu vnitra v jednotlivých krajských poboþkách.  ¾ Co se musí pĜedložit spoleþnČ s žádostí? x x x x

fotografie cestovní doklad listinný doklad potvrzující úþel pobytu na území ýR (pĜ. oddací list, rodný list) doklad o zajištČní ubytování na území doklad o zdravotním pojištČní

Další typy pobytĤ Významným typem trvalého pobytu je ještČ trvalý pobyt udČlený po 5-ti letech nepĜetržitého dlouhodobého pobytu. Ostatní typy pobytu nejsou pĜíliš þasté a jsou udČlovány pouze výjimeþnČ. Jedná se pĜedevším o trvalý pobyt z dĤvodĤ hodných zvláštního zĜetele (tzv. humanitární) a trvalý pobyt cizinci, jehož pobyt na území je v zájmu ýeské republiky. Tyto dva druhy pobytĤ bývají udČlovány v pĜípadech, kdy pobyt cizince je pro ýR urþitým pĜínosem vzhledem k jeho jedineþným schopnostem þi dovednostem.

9

¾ Jaké doklady je nutné pĜedložit? x x x x

platný cestovní doklad fotografie doklad o zajištČném ubytování doklad o zajištČní prostĜedkĤ k trvalému pobytu na území (o konkrétní þástce je nutno se pĜedem informovat na policii) x vyplnČný pĜedepsaný formuláĜ (formuláĜ je zelený a je k dispozici na cizinecké policii) x doklad potvrzující úþel žádaného pobytu (není potĜeba u bČžného trvalého pobytu po pČti letech) x a doklad prokazující potĜebnou znalost þeského jazyka vydaný školou oprávnČnou k tomu Ministerstvem školství (není potĜeba u všech typĤ pobytu, napĜ. u tzv. humanitárního nebo jedná-li se o dČti mladší 15 let þi osoby, které studovaly þeskou základní þi stĜední školu) Typy pobytĤ, které jsou zde uvedeny, nejsou vyþerpávající. PodrobnČji je celá problematika pobytu cizincĤ v ýR obsažena v zákonČ þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ.

2.4. Vývoj uprchlické problematiky v České republice S fenoménem uprchlictví se ýeská republika zaþala blíže seznamovat krátce po listopadové revoluci v roce 1989. PĜibližnČ od druhé poloviny roku 1990 pĜicházeli do ýeské republiky proudit první uprchlíci. Spektrum státĤ, z nichž uprchlíci na území ýR pĜicházeli, se neustále rozšiĜovalo. V prvním období tvoĜili majoritní skupinu žadatelĤ o azyl, dnes mezinárodní ochranu uprchlíci z Bulharska, Rumunska a bývalého SovČtského svazu. V poslední dobČ pĜibývá žadatelĤ z Vietnamu a Mongolska, ale i ze zemí východní Evropy – pĜevážnČ Ruska, Ukrajiny, Moldavska a pĜípadnČ dalších státĤ bývalého SovČtského svazu – a Slovenska.

Azyl udČlen 1990 – 2009 (statistika Odboru azylové a migraþní politiky MV ýR)

K 31.12.2009 byl v ýeské republice udČlen azyl 3508 osobám z 72 zemí. CelkovČ nejvíce azylantĤ (477) pochází z Rumunska, 384 azylantĤ pak z Ruska, 318 z BČloruska a 293 z Afghánistánu. ObþanĤm Rumunska byl nejþastČji azyl udČlován na poþátku 90. let a k souþasnosti tento trend prudce klesl. V souþasné dobČ jsou nejúspČšnČjšími žadateli o mezinárodní ochranu obþané Ruska, Myanmaru, BČloruska, Kazachstánu a Ukrajiny.

10

Státní pĜíslušnosti osob s nejvyšším poþtem udČlených azylĤ v letech 1990-2009

500

477

450 384

400

poþet udČlených azylĤ

350

318 293

300 250

208 200

175

174

161 138

150

103 100 50 Rumunsko

Rusko

BČlorusko

Afghánistán

Arménie

SovČtský svaz (bývalý)

Vietnam

Ukrajina

Irák

Kazachstán



Vývoj poþtu udČlených azylĤ v letech 1990-2009 900 776

800

poþet udČlených azylĤ

700

600

500

400

300

251

251 250

268

208 200

162 116

100

96 59

83

78

79

1998

1999

191 157

142

133 103

75

30 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

2000

rok

11

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009



2.5. Přehled organizací, které pomáhají uprchlíkům v České republice Organizace pro pomoc uprchlíkĤm (OPU) Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Sdružení obþanĤ zabývajících se emigranty (SOZE) Poradna pro integraci (PPI) Centrum pro integraci cizincĤ (CIC) ýeská katolická charita (Charita) Berkat ÚĜad vysokého komisaĜe pro uprchlíky (UNHCR) Multikulturní centrum Praha (MKC) Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Organizace pro pomoc uprchlíkĤm KováĜská 939/4 190 00 Praha 9 tel.: 284 683 545, 284 6383 714 fax: 233 371 258 e-mail: [email protected] http://www.azyl.cz, www.opu.cz Poboþka Brno Leitnerova 682/9 602 00 Brno tel/fax: 543 210 443 mobil: 731 928 388 e-mail: [email protected] Poboþka PlzeĖ Tylova 2090/1 301 00 PlzeĖ tel/fax: 377 222 098 Poboþka ýeské BudČjovice Žižkova tĜída 1321/1 370 01 ýeské BudČjovice tel.: 387 747 281, 389 007 281 e-mail: [email protected] Organizace pro pomoc uprchlíkĤm byla založena v roce 1991 jako jedna z prvních organizací zabývajících se pomocí uprchlíkĤm pĜicházejícím do ýeské republiky. Zabýváme se právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlíkĤm a ostatním cizincĤm na území ýR. Ve své práci vČnujeme zvýšenou pozornost ohroženým skupinám mezi uprchlíky, tj. dČtem, ženám ve zranitelném postavení, osobám nemocným a postiženým. Vedle práce v sídle OPU v Praze, kde jsou každý pracovní den cizím státním pĜíslušníkĤm k dispozici odborní pracovníci OPU, navštČvujeme pravidelnČ azylová zaĜízení a zaĜízení pro zajištČní cizincĤ v ýR, ve kterých pomáháme žadatelĤm o udČlení mezinárodní ochrany v Ĝešení jejich právních a jiných problémĤ. Podílíme se rovnČž na organizování volného þasu žadatelĤ o azyl, kteĜí pobývají v 12

azylových zaĜízeních. Dále se OPU zbývá osvČtovými programy o tematice migrace a uprchlictví, vzdČlávacími programy pro studenty vysokých a vyšších odborných škol a úpravou legislativní praxe. Sdružení pro integraci a migraci Senovážná 2 110 00 Praha 1 tel.: 224 224 379 fax: 224 239 455 e-mail: [email protected], http://www.uprchlici.cz Sdružení pro integraci a migraci vzniklo pĜejmenováním Poradny pro uprchlíky, o. s. (PPU). Poskytuje právní a sociální pomoc tČm osobám, které z rĤzných pĜíþin musely opustit zemi svého pĤvodu a žádají ochranu na území ýeské republiky. TČmito pĜíþinami jsou nejþastČji válka, nestabilní politická situace, politické pronásledování, rozpad rodiny, neĜešitelná ekonomická situace a jiné vážné dĤvody. SoubČžnČ s žadateli o azyl se na pracovníky SIMI obracejí cizinci, kteĜí požadují informace þi rady týkající se zákonĤ o azylu a o pobytu cizincĤ, pĜedpisĤ platných v oblasti sociálního zabezpeþení, zdravotního pojištČní, možnosti zamČstnání a vzdČlávání. Veškerá poradenská þinnost je poskytovaná bezplatnČ. Nedílnou souþástí þinnosti SIMIje pĤsobení na širokou veĜejnost s cílem rozvíjet toleranci, pokoušíme se veĜejnosti odpovČdČt na základní otázky – kdo je uprchlík, co ho k nám pĜivedlo a proþ! Pracovníci poradny se také snaží ovlivĖovat koncepþní prací legislativu v oblasti migrace a uprchlického práva. Sdružení obþanĤ zabývající se emigranty Mostecká 5 614 00 Brno tel.: 545 213 643 fax: 515 536 356 e-mail: [email protected] SOZE je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlíkĤm a dalším kategoriím cizincĤ, pĜicházejících do ýeské republiky. Tato pomoc spoþívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volnoþasových a vzdČlávacích programĤ a v komplexní sociálnČ-právní asistenci dlouhodobČ usazeným cizincĤm a uznaným azylantĤm v namáhavém procesu integrace do majoritní spoleþnosti. PĤsobnost SOZE je zamČĜena pĜevážnČ na Moravu a Slezsko. Poradna pro integraci Senovážná 2 110 00 Praha 1 tel.: 224 233 034 fax: 224 213 426 e-mail: [email protected] http://www.p-p-i.cz Poradna pro integraci je nevládní nezisková organizace zabývající se pomocí osobám, jimž byl na území ýeské republiky udČlen azyl. Smyslem þinnosti organizace je hájit lidská práva lidí s udČleným azylem v ýR a pomoci jim, tak aby se stali rovnocennými þleny naší

13

spoleþnosti. Cílem poradny je vytvoĜit a realizovat funkþní systém plné integrace uznaných uprchlíkĤ (azylantĤ) v ýR. ZamČĜuje se pĜitom na všechny aspekty integrace osob, kterým byl udČlen azyl, a to jak na práci s konkrétními klienty, tak i na aktivity, které smČĜují k ovlivĖování politiky a spoleþenské atmosféry v oblasti uprchlictví. Všechny aktivity slouží k tomu, aby byly osoby, které získaly azyl, inkorporovány do komunity obcí. Snahou poradny je podporovat samostatnost klientĤ a pĜispívat k rozvoji jejich schopností a vČdomostí pĜi Ĝešení nejrĤznČjších sociálních situací a pĜi uplatĖování obþanských práv. PPI má kromČ Prahy kanceláĜ i v Ústí nad Labem. Centrum pro integraci cizincĤ Kubelkova 55 130 00 Praha 3 tel/fax: 222 713 332 e-mail: [email protected] http://www.cicpraha.org Centrum pro integraci cizincĤ bylo založeno v roce 2003 a nabízí pomoc azylantĤm a cizincĤm s dlouhodobým a trvalým pobytem. CizincĤm nabízí poradenství, pomoc pĜi jednání s úĜady a institucemi, pomoc pĜi hledání vhodného bydlení a zamČstnání a pomoc s vyhledáváním specializovaných služeb. ýeská katolická charita Vladislavova 12 110 00 Praha 1 tel.: 296 243 330 fax: 296 243 333 e-mail: [email protected] http://www.charita.cz Sdružení ýeská katolická charita je nezisková organizace a je souþástí Ĝímskokatolické církve. Hlavní þinností Charity je pomoc spoluobþanĤm, kteĜí se ocitli na okraji spoleþnosti, osamČlým matkám s dČtmi, osobám bez pĜístĜeší, zdravotnČ a mentálnČ postiženým, romským a sociálnČ slabým rodinám, drogovČ závislým, opuštČným starým lidem, vČzĖĤm a osobám vracejícím se z výkonu trestu. NeménČ dĤležitou souþástí jejich práce je pomoc migrantĤm a uprchlíkĤm, kterým je poskytováno sociální a základní právní poradenství v osmi mČstech na MoravČ a v ýechách (LitomČĜice, Praha, Hradec Králové, PlzeĖ, Ostrava, Olomouc, ýeské BudČjovice a Brno). Charita také provozuje humanitární sklady na hranicích, šatníky v azylových zaĜízeních, ubytovny pro cizince se statusem strpČní, aktivity pro volný þas v azylových zaĜízeních a aktivity v záchytných zaĜízeních. Berkat Rumunská 24 120 00 Praha 2 tel.:/fax: 224 941 415, 739 518 343 e-mail: [email protected] od 1.5.2010 Legerova 50, Praha 2, 12000 Obþanské sdružení Berkat bylo zaregistrováno na podzim r. 2001. Impulsem ke vzniku Berkatu byla snaha pokraþovat v práci stejnojmenného obþanského sdružení v Ingušetii, které

14

spoluzakládala Petra Procházková v r. 2000 na podporu dČtského stacionáĜe v Grozném. Hlavní strategií Berkatu ve všech realizovaných projektech je zprostĜedkovat co nejvíce pĜímých informací o životČ lidí v ýeþensku a vytvoĜit (napĜ. na základČ osobního setkání) individuální pĜátelské vazby. Od kvČtna 2006 zde nabízí služby a aktivity pro cizince, kteĜí pĜišli žít do ýeské republiky, v centru Invaze. InBáze je místo, které je otevĜené migrantĤm, uprchlíkĤm a cizincĤm všech druhĤ pobytu a nejen jim. ÚĜad Vysokého komisaĜe OSN pro uprchlíky v Praze NámČstí Kinských 6 P. O. BOX 210 150 00 Praha 5 tel/fax: 257 199 860 – 1 e-mail: [email protected] http://www.unhcr.cz Styþná kanceláĜ UNHCR v Praze byla založena v roce 1992. V kontextu mise UNHCR jsou primární cíle styþné kanceláĜe UNHCR v Praze následující: zajistit pĜístup všech žadatelĤ o udČlení mezinárodní ochrany k správným a spravedlivým postupĤm pĜi procesu posuzování jejich žádosti, pomáhat osobám s pĜiznaným postavením uprchlíka pĜi zaþleĖovaní do þeské spoleþnosti, pomoci rozvíjet a budovat nevládní a vládní instituce v oblasti uprchlictví, podílet se na pĜípravČ nové legislativy týkající se uprchlíkĤ a osob bez státní pĜíslušnosti v ýeské republice v zájmu zajištČní souladu þeské legislativy s mezinárodními normami, zvyšovat povČdomí veĜejnosti o problémech uprchlíkĤ a ochotu veĜejnosti a politických zástupcĤ poskytovat uprchlíkĤm ochranu a pomoc a monitorovat a podávat zprávy o situaci menšin a lidských právech v souladu s mandátem UNHCR (preventivní strategie). Multikulturní centrum Praha Vodiþkova 36 (Palác Lucerna) 116 02 Praha 1 tel.: 296 325 345 e-mail: [email protected] http://www.mkc.cz Multikulturní centrum Praha je obþanské sdružení, které zajímají otázky spojené se soužitím lidí z rĤzných kultur v ýeské republice a v jiných þástech svČta. Od svého založení v roce 1999 neustále rozšiĜují svou nabídku vzdČlávacích, kulturních a informaþních aktivit. Pro dČti, studenty, uþitele, knihovníky, ale i širokou veĜejnost pĜipravují dílny, kurzy, mezinárodní semináĜe, diskuse, filmové a literární veþery, internetové stránky o migraci þi multikulturním knihovnictví. Pro zájemce o multikulturní témata je otevĜena veĜejná knihovna. Mezinárodní organizace pro migraci Dukelských hrdinĤ 692/35 170 00 Praha 7 tel.: 233 370 160, 233 372 633 fax. 233 382 259 e-mail: [email protected], [email protected] http://www.iom.cz Mezinárodní organizace pro migraci – The International Organization for Migration (IOM) je mezivládní organizace s hlavním sídlem v ŽenevČ. Dne 15. Ĝíjna 1997 byla v Praze podepsána

15

Smlouva o spolupráci mezi ýeskou republikou a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Se smlouvou vyslovil souhlas Parlament ýeské republiky a Prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1998. Mise IOM v Praze si klade za cíl vykonávat migraþní programy užiteþné a prospČšné pro ýeskou republiku, migranty, kteĜí potĜebují asistenci a relevantní osoby þi entity. Programy se dotýkají zejména v následujících okruhĤ: x x x x x

Repatriace Informaþní kampanČ Konzultace týkající se migrace Technická spolupráce Pomoc a asistence

Programy mají za úkol pokrývat potĜeby uprchlíkĤ, vyhnancĤ, lidí bez státní pĜíslušnosti a dalších migrantĤ, kteĜí potĜebují pomoci v zemi svého pĤvodu nebo v zemi hostitelské.

3. ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY Zákonem þ. 165/2006 Sb. došlo k harmonizaci azylové procedury v ýR s procedurami vedenými v ostatních þlenských zemích EU. Cizinec, který hledá ochranu pĜed pronásledováním v zemi pĤvodu, tak nežádá pĜímo o azyl, ale o tzv. mezinárodní ochranu. Její souþástí je právČ ochrana formou azylu a dále pak tzv. doplĖková ochrana. V rámci Evropské unie platí, že žádost o mezinárodní ochranu je posuzována vždy jen jedním þlenským státem. Tento stát je pĜíslušný k posouzení žádosti bez ohledu na vĤli žadatele a místo, kde žádost podal.

3.1. Kdy bude má žádost o mezinárodní ochranu posuzována Českou republikou PĜípady, kdy je ýeská republika povinna posoudit žádost o mezinárodní ochranu, stanoví naĜízení Evropské rady þ. 343/2003/ES, tzv. Dublinské naĜízení. Jedná se pĜedevším o dva okruhy situací odvíjejících se od toho, zda na území ýR cizinec vstoupil legálnČ þi nelegálnČ. x PĜípady legálního vstupu na území PĜicestoval-li cizinec s platným cestovním dokladem opatĜeným vízem, pak je jeho žádost posouzena ýR témČĜ vždy. ýeská republika však žádost neposoudí tehdy, má-li cizinec v jiné zemi EU legálnČ žijícího þlena rodiny (tj. matku, otce nebo nezletilé dČti), nebo pokud cizinec již pĜedtím vstoupil na území jiného þlenského státu EU a mohl tedy o ochranu požádat tam. V takovém pĜípadČ je žádost cizince posouzena v tomto þlenském státČ EU. x PĜípady nelegálního vstupu na území Pokud cizinec vstoupil na území neoprávnČnČ, posoudí jeho žádost o mezinárodní ochranu ýeská republika pouze v pĜípadČ, že cizinec pĜed tím nevstoupil na území žádného jiného 16

þlenského státu EU, popĜ. nelze-li mu vstup na území tohoto státu prokázat. V opaþném pĜípadČ je jeho žádost posouzena þlenským státem EU na jehož území vstoupil jako první. Žádost v ýR nebude posuzována také tehdy, nachází-li se cizinec zde neoprávnČnČ, avšak vlastní oprávnČní k pobytu v jiné zemi EU, þi vlastní-li takové povolení nČkdo z jeho rodiny (opČt jen matka, otec þi nezletilé dČti). ZpĤsob urþování zemČ pĜíslušné k posouzení žádosti o mezinárodním ochranu je upraven v NaĜízení Rady ES þ. 343/2003, tzv. Dublinské naĜízení. O výsledku je cizinec informován písemnČ.

3.2. Komu může být udělena mezinárodní ochrana v České republice DĤvody pro udČlení mezinárodní ochrany v ýeské republice jsou vyjmenovány v § 12 písm. a), b) zákona þ. 325/1999 Sb., v platném znČní, tj. zákona o azylu. Zákon stanoví, že azyl se cizinci udČlí, bude-li v Ĝízení o mezinárodní ochranČ zjištČno, že cizinec x je pronásledován za uplatĖování politických práv a svobod x má odĤvodnČný strach z pronásledování z dĤvodu rasy, náboženství, národnosti, pĜíslušnosti k urþité sociální skupinČ þi pohlaví nebo pro zastávání urþitých politických názorĤ ve státČ, jehož obþanství má, nebo, v pĜípadČ že je osobou bez státního obþanství, ve státČ jeho posledního trvalého bydlištČ ¾ Co se považuje za pronásledování? Pronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatĜení pĤsobící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou provádČna, podporována nebo trpČna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou þást jeho území ve státČ, jehož je cizinec státním obþanem, nebo státu posledního trvalého bydlištČ v pĜípadČ osoby bez státního obþanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle vČty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, vþetnČ mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou þást jeho území nejsou schopny odpovídajícím zpĤsobem zajistit ochranu pĜed takovým jednáním. Za pronásledování se nepovažuje, mĤže-li cizinec s pĜihlédnutím k osobní situaci nalézt úþinnou ochranu v jiné þásti státu, jehož státní obþanství má, nebo je-li osobou bez státního obþanství, v jiné þásti státu svého posledního trvalého bydlištČ, pokud se obava z pronásledování nebo hrozba vážné újmy zĜejmČ vztahuje pouze na þást státu. ¾ Komu dále mĤže být udČlen azyl? x Rodinnému pĜíslušníkovi azylanta (cizinci, kterému byl udČlen azyl podle § 12 nebo 14) se v pĜípadČ hodném zvláštního zĜetele udČlí azyl za úþelem slouþení rodiny, i když v Ĝízení o udČlení azylu nebude v jeho pĜípadČ zjištČn dĤvod pro udČlení azylu podle § 12 (viz výše). Rodinným pĜíslušníkem se rozumí: Ö manžel azylanta (podmínkou je trvání manželství pĜed udČlením azylu azylantovi) nebo partner azylanta ( tedy osoba která prokáže, že vstoupila do úĜednČ potvrzeného trvalého spoleþenství dvou osob stejného pohlaví) Ö svobodné dítČ azylanta mladší 18 let Ö rodiþ azylanta mladšího 18 let Tyto osoby se musí zdržovat na území ýR a musí být nejprve žadateli o azyl. 17

x Humanitární azyl: azyl mĤže být udČlen i tehdy, pokud v Ĝízení nebude zjištČn dĤvod pro udČlení azylu podle § 12 (viz výše), a to v pĜípadČ hodném zvláštního zĜetele (tedy ve zcela výjimeþných pĜípadech) z humanitárního dĤvodu. ¾ Jaké jsou dĤvody, které vyluþují udČlení azylu? Azyl nebude udČlen, i když budou zjištČny dĤvody uvedené v § 12, avšak je dĤvodné podezĜení, že cizinec, který podal žádost o udČlení azylu: x se dopustil trestného þinu proti míru, váleþného trestného þinu nebo trestného þinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentĤ obsahujících ustanovení o tČchto trestných þinech x se dopustil pĜed podáním žádosti o udČlení azylu vážného nepolitického trestného þinu mimo území x je vinen þiny, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národĤ. ObdobnČ nelze udČlit azyl o sobČ, která se na spáchání uvedených þinĤ podílela

3.3. Komu může být udělena doplňková ochrana v České republice V zásadČ lze Ĝíci, že doplĖková ochrana by mČla být udČlena všude tam, kde žadateli o mezinárodní ochranu hrozí v zemi pĤvodu nebezpeþí, avšak toto nebezpeþí není nijak vázáno na jeho rasu, národnost, náboženství, politické smýšlení þi pĜíslušnost k urþité sociální skupinČ. KonkrétnČ je doplĖková ochrana udČlována v pĜípadech, kdy žadateli hrozí vážná újma ve formČ: x uložení nebo vykonání trestu smrti, x muþení nebo nelidského þi ponižujícího zacházení nebo trestání, x vážného ohrožení života nebo lidské dĤstojnosti z dĤvodu svévolného x násilí v situacích mezinárodního nebo vnitĜního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky ýeské republiky. DoplĖkovou ochranu je možno získat také v pĜípadČ, kdy tato ochrana již v minulosti byla udČlena rodinnému pĜíslušníkovi žadatele. Za rodinného pĜíslušníka se považuje otec (manžel), matka (manželka) a nezletilé dČti a také partner (tedy osoba která prokáže, že vstoupila do úĜednČ potvrzeného trvalého spoleþenství dvou osob stejného pohlaví) Zákon stanoví rovnČž podmínky, za kterých nelze doplĖkovou ochranu udČlit a to i v pĜípadČ, že výše uvedené podmínky pro její získání jsou splnČny. Ze stejných dĤvodĤ mĤže být doplĖková ochrana odĖata osobČ, které již byl v minulosti udČlena. Jedná se o pĜípady, kdy žadatel: x se dopustil trestného þinu proti míru, váleþného trestného þinu nebo trestného þinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentĤ obsahujících ustanovení o tČchto trestných þinech, x spáchal zvlášĢ závažný trestný þin, x se dopustil þinĤ, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národĤ, nebo x pĜedstavuje nebezpeþí pro bezpeþnost státu

18

DoplĖkovou ochranu lze rovnČž odejmout vždy tehdy, jestliže x okolnosti, které vedly k udČlení doplĖkové ochrany, zanikly nebo se zmČnily do té míry, že již doplĖkové ochrany není zapotĜebí, x nesprávné uvedení nebo opomenutí urþitých skuteþností, vþetnČ použití padČlaných þi pozmČnČných dokumentĤ, bylo rozhodující pro udČlení doplĖkové ochrany.

3.4. Komu může být žádost zamítnuta ve zkráceném řízení (do 30 dnů) Žádost o udČlení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevnČ nedĤvodná, jestliže žadatel: x uvádí pouze ekonomické dĤvody x bez vážného dĤvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním obþanství nebo tyto údaje odmítá uvést x žádá o udČlení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze x pĜichází ze státu, který ýeská republika považuje za tĜetí bezpeþnou zemi nebo bezpeþnou zemi pĤvodu, nebude-li prokázáno, že v jeho pĜípadČ tento stát za takovou zemi považovat nelze x má více než 1 státní obþanství a nevyužil ochrany nČkterého ze státĤ, jehož státní obþanství má, pokud neprokáže, že z dĤvodĤ uvedených v § 12 nemohl této ochrany využít x neuvádí skuteþnost svČdþící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z dĤvodĤ uvedených v § 12 a 14a x uvádí skuteþnosti zjevnČ nevČrohodné x s cílem ztížit zjištČní skuteþného stavu vČci zniþil, poškodil nebo zatajil svĤj cestovní doklad þi jinou dĤležitou listinu, anebo s tímto cílem pĜedložil padČlaný nebo pozmČnČný cestovní doklad þi jinou dĤležitou listinu x podal žádost o udČlení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštČní nebo vydání k trestnímu stíhání do ciziny, aþkoliv mohl požádat o udČlení azylu dĜíve Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedĤvodnost lze vydat nejpozdČji do 30 dnĤ ode dne zahájení Ĝízení o udČlení azylu (jedná se o tzv. zkrácené Ĝízení). Proti takovému rozhodnutí lze podat opravný prostĜedek, a to do 15, respektive 7 dnĤ (napĜ. u osob zajištČných v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ) od pĜevzetí rozhodnutí. Pokud žadatel není zpĤsobilý k právním úkonĤm (tedy je mu ménČ než 18 let) a není doprovázen zákonným zástupcem, nelze žádost zamítnout jako zjevnČ nedĤvodnou.

3.5. Jak probíhá řízení o udělení mezinárodní ochrany ¾ Kdo rozhoduje o udČlení mezinárodní ochrany? K Ĝízení o udČlení azylu je pĜíslušné Ministerstvo vnitra ýeské republiky, odbor azylové a migraþní politiky.

19

¾ Co a kde je tĜeba udČlat, když cizinec chce požádat o mezinárodní ochranu v ýeské republice? Prvním krokem ještČ pĜed samotným zahájením Ĝízení je prohlášení o mezinárodní ochranČ. Je to projev vĤle cizince, ze kterého je zĜejmé, že cizinec hledá v ýeské republice ochranu pĜed pronásledováním. Toto prohlášení lze uþinit písemnČ nebo ústnČ do protokolu. Prohlášení je cizinec oprávnČn uþinit policii: x na hraniþním pĜechodu x v pĜijímacím stĜedisku x na oblastním Ĝeditelství služby cizinecké a pohraniþní policie za podmínky, že se dostavil dobrovolnČ x v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ , anebo Ö ministerstvu vnitra, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zaĜízení, nebo vykonává vazbu, zabezpeþovací detenci anebo trest odnČtí svobody

OprávnČní cizince uþinit prohlášení o mezinárodní ochranČ v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ zaniká uplynutím 7 dnĤ ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udČlení mezinárodní ochrany na území ýR a dĤsledcích spojených s uplynutím této lhĤty. Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumČt. Policie o tomto úkonu poĜídí záznam, který cizinec podepíše. Pokud se cizinec odmítne podepsat nebo pokud nemĤže psát, uvede se tato skuteþnost v záznamu. ¾ Kdy musí být podána žádost o mezinárodní ochranu? Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany by mČl podat žádost o mezinárodní ochranu v nejkratší dobČ po pĜekroþení státní hranice. Jakákoli prodleva mĤže mít za následek zbavení osobní svobody cizince bez platných cestovních dokladĤ, prodleva rovnČž zpochybĖuje dĤvČryhodnost žádosti o mezinárodní ochranu. ¾ Jaké otázky je tĜeba odpovČdČt v žádosti o udČlení mezinárodní ochrany? V žádosti o udČlení mezinárodní ochrany je nutné kromČ uvedení základních osobních údajĤ zodpovČdČt napĜ. tyto otázky: x Státní obþanství (v den narození, souþasné/souþasná – uvećte všechna, nemáte-li žádné, uvećte dĤvody) x Národnost/etnická pĜíslušnost, ke které se hlásíte x V jakých jazycích jste schopen se dorozumČt x Uvećte místa (stát, obec, ulice) a délku pobytu, kde jste se zdržoval/a posledních 10 let pĜed pĜíchodem do ýeské republiky x Uvećte, kterými doklady v souþasné dobČ disponujete (cestovní pas a vízum x druh, þíslo, platnost do; jiné doklady totožnosti – druh, þíslo, platnost do) x Náboženské vyznání x Jste Vy sám/sama nebo nČkterý þlen rodiny þlenem politické strany nebo jiné organizace x Kdy a kde jste vykonával/a vojenskou službu x Máte v souþasné dobČ – finanþní prostĜedky (výše a mČna), movitý nebo nemovitý majetek (jaký a kde), nárok na dĤchod nebo jinou sociální dávku (jakou a kde), dostáváte materiální pomoc (jakou a od koho) x Kdy a z jakého dĤvodu jste opustil/a svou vlast

20

x Uvećte, kdy a kde jste se zdržoval/a od doby opuštČní své vlasti do pĜíjezdu do ýeské republiky x Z jakých dĤvodĤ žádáte o udČlení azylu x ZĤstali ve Vaší vlasti pĜíbuzní, vĤþi nimž máte závazky x Kdy, kde a jakým zpĤsobem jste vstoupil/a na území ýeské republiky x PĜes území kterých státĤ jste do ýeské republiky cestoval/a a jak dlouho jste se zdržoval/a na území tČchto státĤ x Uvećte, zda je ýeská republika Vaším cílovým státem nebo pouze tranzitním, popište pĜedstavy o Ĝešení Vaší situace x Byl/a jste již v ýeské republice, kdy a z jakého dĤvodu x Navázal/a jste po dobu svého pobytu v cizinČ spojení se zastupitelským úĜadem Vaší vlasti (kde, kdy, z jakého dĤvodu a s jakým výsledkem) x Žádal/a jste již o udČlení azylu, jestliže ano (kde, kdy, s jakým výsledkem) x Bylo nebo je proti Vám vedeno trestní stíhání (kdy, kde z jakého dĤvodu a s jakým výsledkem) x ýeho se obáváte v pĜípadČ návratu do vlasti x Jaký je Váš zdravotní stav x Rozvećte na samostatném listu, který je nedílnou souþástí žádosti o udČlení azylu, dĤvody, pro které žádáte o udČlení azylu v ýeské republice a jiné dĤležité okolnosti, které mohou osvČdþit dĤvody k podání žádosti o udČlení azylu ZároveĖ žadatel svým podpisem potvrdí, že byl pouþen o svých právech a povinnostech po dobu pobytu na území ýeské republiky, a to vþetnČ práva kdykoliv se obrátit o pomoc na ÚĜad Vysokého komisaĜe Organizace spojených národĤ pro uprchlíky a kontaktovat další organizace zabývající se ochranou zájmĤ uprchlíkĤ. ¾ Pohovor? Po urþité dobČ po podání žádosti je s žadatelem proveden pohovor. Je veden povČĜeným pracovníkem ministerstva, zásadnČ v azylovém zaĜízení a za pĜítomnosti tlumoþníka v mateĜském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je žadatel schopen se dorozumČt. Tlumoþení je hrazeno ministerstvem. Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit na pĜedvolání ministerstva k pohovoru. Z dĤvodĤ hodných zvláštního zĜetele zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumoþení osobou stejného pohlaví. Pohovor slouží k tomu, aby byly zjištČny všechny podstatné skuteþnosti potĜebné pro rozhodnutí v Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany. Vzhledem k dĤležitosti této fáze Ĝízení, by žadatel mČl uvést všechny, jemu známé, informace, ze kterých je zĜejmé, že splĖuje podmínky pro udČlení mezinárodní ochrany v ýeské republice. Pokud má jakékoliv dĤkazy k prokázání svých tvrzení, mČl by je pĜedložit co nejrychleji bČhem Ĝízení, pĜeloženy budou ministerstvem.. Ministerstvo je oprávnČno zjišĢovat veškeré údaje potĜebné pro vydání rozhodnutí ve vČci mezinárodní ochrany. Ministerstvo je ze zákona povinno dbát na ochranu osobních údajĤ žadatele o mezinárodní ochranu. ¾ Na co si dát pĜi pohovoru pozor? Žadatel o azyl má pĜi pohovoru právo pĜedevším vyjádĜit svĤj nesouhlas s osobou tlumoþníka (napĜ. proto, že ji nerozumí). Žadatel má také právo si na závČr pohovoru nechat pĜetlumoþit znČní jeho zápisu zpČt do svého jazyka. Tento postup se velice doporuþuje, neboĢ pouze tak mĤže žadatel zkontrolovat, že to, co je zapsáno, skuteþnČ

21

odpovídá tomu, co on sdČlil a popĜ. nechat zápis opravit. Pravdivost zápisu pak žadatel stvrdí svým podpisem. Pokud nesouhlasí, není povinen protokol podepsat. Podepsaný zápis protokolu je považován za pravdivý a nelze jej již mČnit þi doplĖovat. ¾ Co se stane, když se žadatel na pohovor nedostaví? Pokud se žadatel bez vážného dĤvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištČní skuteþného stavu vČci a na základČ dosud zjištČných skuteþností nelze rozhodnout, Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany ministerstvo zastaví. ¾ Kdy mĤže být Ĝízení zastaveno nebo pĜerušeno? ěízení se zastaví, jestliže žadatel zejména Ɣ žádost je nepĜípustná (napĜ. u opakovaných žádostí) x vzal žádost o udČlení mezinárodní ochrany zpČt x zemĜel x se bez vážného dĤvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištČní skuteþného stavu vČci a na základČ dosud zjištČných skuteþností nelze rozhodnout x neodstranil ve lhĤtČ stanovené ministerstvem vadu podání a v Ĝízení nelze z tohoto dĤvodu pokraþovat x k Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany je pĜíslušný jiný stát x žadatel o udČlení mezinárodní ochrany v prĤbČhu Ĝízení neoprávnČnČ vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávnČný vstup na území jiného státu pokusil ěízení lze pĜerušit, jestliže x ze zdravotních nebo jiných vážných dĤvodĤ, a to nejdéle na dobu 90 dnĤ x po dobu nutnou k odstranČní vad podání, a to nejdéle na dobu 14 dnĤ ¾ Jak dlouho Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany trvá? Ministerstvo podle zákona rozhodne do 90 dnĤ ode dne zahájení Ĝízení. Nelze-li vzhledem k povaze vČci rozhodnout v této lhĤtČ, mĤže ji ministerstvo pĜimČĜenČ prodloužit. O tom je žadatel písemnČ informován. V praxi zpravidla trvá Ĝízení déle. Ve zkráceném Ĝízení (zamítnutí žádosti jako zjevnČ nedĤvodné) musí ministerstvo rozhodnutí vydat do 30 dnĤ (viz 3.2.). Žadatel o mezinárodní ochranu má za povinnost spolupracovat s ministerstvem po celou dobu Ĝízení o udČlení azylu. Proto by mČl setrvat na území státu, informovat ministerstvo o zmČnách své adresy pobytu v dobČ Ĝízení, vždy pĜijít na pohovor ve vČci a pĜedání informací nebo rozhodnutí. ¾ V jakém jazyce je Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany vedeno? Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany má právo jednat v Ĝízení v mateĜském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumČt. Tlumoþník je ministerstvem poskytnut pro úþely Ĝízení o mezinárodní ochranČ bezplatnČ. ¾ Jaké má žadatel o udČlení mezinárodní ochrany povinnosti?

22

Žadatel o udČlení azylu má zejména povinnost: x v prĤbČhu Ĝízení poskytovat ministerstvu nezbytnou souþinnost a uvádČt pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištČní skuteþného stavu vČci x strpČt provedení identifikaþních úkonĤ (sejmutí daktyloskopických otiskĤ prstĤ, poĜízení obrazového záznamu) x strpČt lékaĜské vyšetĜení v pĜijímacím stĜedisku a setrvat tam do doby, než je mu udČleno vízum k pobytu za úþelem Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany a vydání prĤkazu žadatele o udČlení mezinárodní ochrany x setrvat v pĜijímacím stĜedisku, pokud tam podal žádost o udČlení mezinárodní ochrany a ministerstvo zároveĖ rozhodlo o nepovolení vstupu (pĜijímací stĜedisko na letišti) nebo o povinnosti setrvat (pĜijímací stĜedisko na území) x dostavit se na výzvu k pohovoru x pokud je ubytován v pobytovém stĜedisku, respektovat ubytovací Ĝád x prokazovat pĜíslušným orgánĤm totožnost prĤkazem žadatele o udČlení mezinárodní ochrany x ztrátu, poškození, zniþení, odcizení þi zneužití prĤkazu hlásit neprodlenČ policii x pokud je ubytován v pobytovém stĜedisku: a) písemnČ oznámit ministerstvu opuštČní tohoto stĜediska na dobu delší než 24 hod, v oznámení pak uvést adresu, kde se bude zdržovat a délku pobytu mimo pobytové stĜedisko; b) opuštČní pobytového stĜediska na dobu delší než 3 dny je povinen písemnČ oznámit ministerstvu nejménČ 24 hod pĜed odchodem z pobytového stĜediska x v pĜípadČ, že chce bydlet mimo azylové zaĜízení, splnit povinnosti s tím spojené (viz dále) x povinen oznámit ministerstvu do 15 dnĤ narození dítČte ¾ Jaká má žadatel o udČlení mezinárodní ochrany práva? Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany má zejména právo: x kdykoli se obrátit o pomoc na ÚĜad Vysokého komisaĜe Organizace spojených národĤ pro uprchlíky a kontaktovat další organizace zabývající se ochranou zájmu uprchlíkĤ x po celou dobu Ĝízení se nechat zastupovat na základČ plné moci; v Ĝízení pĜed Ministerstvem vnitra platí, že není-li plná moc udČlena advokátovi, musí být úĜednČ ovČĜena x jednat v Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany v mateĜském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumČt; za tím úþelem ministerstvo poskytne bezplatnČ tlumoþníka x pĜizvat si na své náklady tlumoþníka podle své volby x viz výše (na co si dát pĜi pohovoru pozor) ¾ Co dČlat v pĜípadČ, že se žadateli o udČlení mezinárodní ochrany narodí na území ýeské republiky dítČ? Narodí-li se žadateli o udČlení azylu dítČ, má povinnost tuto skuteþnost nahlásit ministerstvu do 15 dnĤ. Zdravotní péþe viz kapitola 5.5. ¾ Je možné vzít svou žádost zpČt? Ano, je to možné, a to kdykoli bČhem Ĝízení. ZpČtvzetí žádosti se zašle ministerstvu (v 2. stupni Ĝízení soudu), které vydá rozhodnutí o zastavení Ĝízení. Repatriace viz kapitola 6.

23

¾ Na koho je možné se obrátit s žádostí o právní pomoc bČhem Ĝízení? Je možné se obrátit na nČkterou z organizací zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkĤm/žadatelĤm o mezinárodní ochranu (viz adresáĜ). Tato pomoc bývá zásadnČ poskytována bezplatnČ. ZároveĖ je možné obrátit se na kteréhokoli právníka, ovšem na vlastní náklady. Právo obracet se na organizace þi advokáty (právní pomoc) nemĤže nikdo žadateli svévolnČ omezovat.

3.6. Rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany ¾ Jak se žadatel o udČlení mezinárodní ochrany dozví, že bylo vydáno rozhodnutí? Rozhodnutí v Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany vydá Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migraþní politiky. Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany je vyzván k tomu, aby se dostavil k pĜevzetí rozhodnutí. Rozhodnutí se žadateli doruþí v místČ a þase stanoveném v písemné výzvČ k pĜevzetí rozhodnutí. Rozhodnutí je zpravidla pĜedáno v azylovém zaĜízení, a to za úþasti tlumoþníka. Pokud se žadatel k pĜevzetí rozhodnutí v den ve výzvČ uvedený nedostaví, aþkoli mu výzva byla doruþena, je den k pĜevzetí rozhodnutí ve výzvČ uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udČlení mezinárodní ochrany doruþeno (více o doruþování viz kapitola 5.1.). ¾ Co dČlat v pĜípadČ zamítavého rozhodnutí? Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migraþní politiky, kterým se konstatuje, že mezinárodní ochrana se neudČluje, je možné podat žalobu k soudu, a to ve lhĤtČ 15 dnĤ ode dne doruþení rozhodnutí. Pokud však bylo vydáno rozhodnutí o žádosti o udČlení mezinárodní ochrany x jímž bylo Ĝízení zastaveno z dĤvodu, že žádost je nepĜípustná x nebo u žádosti podané v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ je nutné žalobu podat ve lhĤtČ 7 dnĤ ode dne doruþení rozhodnutí. Vþas podaná žaloba má až na výjimky (napĜíklad u nepĜípustných opakovaných žádostí o azyl) odkladný úþinek – to znamená, že Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany pokraþuje na území ýeské republiky a žadatel mĤže na koneþné rozhodnutí setrvat na území. Je vždy lepší obrátit se s žádostí o sepsání žaloby na nČjakou z výše uvedených organizací. Dalším Ĝešením v pĜípadČ zamítavého rozhodnutí je samozĜejmČ repatriace – viz kapitola 6. ¾ Kam se podává žaloba a kdo o ní rozhoduje? O žalobČ rozhodují krajské soudy pĜíslušné dle místa pobytu žadatele dobČ podání žaloby. Žaloba se podává pĜímo krajskému soudu a rozhodnutím krajského soudu je Ministerstvo vnitra vázáno. ¾ Jak mĤže rozhodnout soud? Soud nemĤže rozhodnout o udČlení mezinárodní ochrany. MĤže pouze rozhodnutí ministerstva zrušit a vČc vrátit ministerstvu k dalšímu Ĝízení (rozhodovat tedy bude opČt

24

ministerstvo). Pokud soud dojde k závČru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, žalobu žadatele zamítne. ¾ Musí mít žadatel o udČlení mezinárodní ochrany v Ĝízení pĜed soudem advokáta? Ne, zastoupení advokátem není povinné. ¾ Na jaké vízum a kde pobývá žadatel na území ýR po dobu soudního projednávání žaloby? Po dobu projednávání žaloby pĜed soudem pobývá nadále žadatel o udČlení azylu na vízum za úþelem Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany, které je mu prodlužováno až do ukonþení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany. Žadatel má nadále možnost bydlet v azylovém zaĜízení nebo v soukromí. ¾ Co dČlat v pĜípadČ, když soud rozhodnutí ministerstva potvrdí? V pĜípadČ zamítnutí žaloby krajským soudem, jímž se potvrdí rozhodnutí ministerstva o neudČlení mezinárodní ochrany, je jako mimoĜádný opravný prostĜedek pĜípustná kasaþní stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Cizinec se v tomto Ĝízení mĤže domáhat zrušení soudního rozhodnutí. Musí být ale povinnČ zastoupen advokátem, kterého si musí také platit. Zastoupení advokátem mĤže být velmi nákladné. V nČkterých pĜípadech mĤže krajský soud pĜiznat advokáta zdarma (osoba doloží, že je bez finanþních prostĜedkĤ). Není-li stížnost dĤvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne a tím celé Ĝízení konþí. V opaþném pĜípadČ Nejvyšší správní soud vČc vrátí krajskému soudu k dalšímu Ĝízení. Jestliže podaná kasaþní stížnost je zjevnČ bezúspČšná, mĤže jí soud odmítnout ve zrychleném Ĝízení jako nepĜípustnou. Za takovou je považována pĜedevším kasaþní stížnost, která obsahuje námitky, jenž soud již v minulosti a v jiných pĜípadech odmítl jako neopodstatnČné. Soud ve struþném odĤvodnČní rozhodnutí na tyto dĜívČjší pĜípady pouze odkáže.

25

26

Cizinecká policie výjezdní pĜíkaz Vízum za úþelem strpČní pobytu

Státní asistenþní program pomoc pĜi hledání ubytování

Státní asistenþní program pomoc pĜi hledání ubytování

OpuštČní ýeské republiky

Odchod do soukromí

UdČlení azylu

Integraþní azylové stĜedisko

ýekání na rozhodnutí ve vČci mezinárodní ochrany

Program dobrovolného návratu do zemČ pĤvodu

Odchod do soukromí

Pobytové stĜedisko

Použití Dublinského naĜízení Cizinec je pĜemístČn do jiného státu EU pĜíslušného k posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu

PĜijímací stĜedisko Identifikaþní úkony Zahájení Ĝízení Zdravotní prohlídka

PĜechod státní hranice Cizinec oznámí svĤj úmysl požádat o mezinárodní ochranu

pĤvodu

ýekání na rozhodnutí ve vČci mezinárodní ochrany

Kasaþní stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v BrnČ

Zamítavé rozhodnutí o žalobČ soudem

Podání žaloby ke krajskému soudu

Zamítavé rozhodnutí ve vČci mezinárodní ochrany MV.

Použití Dublinského naĜízení Cizinec je pĜemístČn do jiného státu EU pĜíslušného k posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu

Cizinec na území ýR Oznámení úmyslu požádat o mezinárodní ochranu na území

Osoba opouštČjící zemi

ZEMċ PģVODU

JAK PROBÍHÁ ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY V ČESKÉ REPUBLICE

4. AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ 4.1. Azylová zařízení a jejich rozmístění na území České republiky V ýeské republice se nachází 3 typy azylových zaĜízení. Jsou to pĜijímací stĜediska, pobytová stĜediska a integraþní azylová stĜediska. PĜijímací stĜedisko (Zastávka u Brna) x v tomto zaĜízení probíhá vstupní procedura. Slouží k zajištČní ubytování a základních životních potĜeb novČ pĜíchozím žadatelĤm o udČlení mezinárodní ochrany až do doby ukonþení základních vstupních procedur. Tyto se skládají z identifikaþních úkonĤ provádČných cizineckou policií, zahájení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany správním orgánem a komplexní zdravotní prohlídky. Každý žadatel o udČlení mezinárodní ochrany musí tímto stĜediskem projít a setrvat zde po dobu nezbytnČ nutnou. Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany je po ukonþení vstupních procedur pĜemístČn do nČkterého z pobytových stĜedisek nebo mĤže využit svého práva pobývat v soukromí. NicménČ také mĤže být rozhodnuto o jeho povinnosti setrvat v pĜijímacím stĜedisku déle. PĜijímací stĜedisko (LetištČ-RuzynČ) Policie umístí do pĜijímacího stĜediska v tranzitním prostoru mezinárodního letištČ cizince, jenž uþinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu v tomto prostoru. Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem urþeného azylového zaĜízení na území, jestliže x nevydá rozhodnutí do þtyĜ týdnĤ ode dne zahájení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany, nebo x soud nevydá rozhodnutí do 120 dnĤ ode dne podání opravného prostĜedku proti rozhodnutí ministerstva. Cizinec, jenž je v dobČ nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se mezinárodní ochrana neudČluje nebo jímž bylo Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany zastaveno, umístČn v pĜijímacím stĜedisku podle odstavce 1, nesmí toto stĜedisko opustit do doby vycestování mimo území. V pĜijímacím stĜedisku (na území þi v tranzitním prostoru) by ale nemČly být déle drženy rodiny s dČtmi, tČhotné ženy, osoby zdravotnČ postižené nebo osoby, jež byly vystaveny muþení a dalším formám násilí Pobytové stĜedisko (HavíĜov, Kostelec nad Orlicí) x v pobytovém stĜedisku þekají žadatelé o udČlení mezinárodní ochrany na koneþné rozhodnutí ve vČci jejich žádosti o udČlení mezinárodní ochrany. Žadatelé o udČlení mezinárodní ochrany mohou toto azylové zaĜízení opouštČt neomezenČ1, a to i dlouhodobČ. Integraþní azylové stĜedisko (PĜedlice, JaromČĜ, Brno, ýeská Lípa) x slouží pro doþasné ubytování osob, kterým byla pĜiznána mezinárodní ochrana. Azylanti mají v oblasti pĜístupu na trh práce a sociálního zabezpeþení stejná práva a povinnosti jako 1

Za dodržení podmínek stanovených zákonem.

27

þeští obþané. Jejich pobyt ve stĜedisku je proto upraven nájemní smlouvou a za úhradu. Pobyt v tČchto stĜediscích je þasovČ omezen, obvyklá maximální doba pobytu v tČchto zaĜízeních je 18 mČsícĤ.

4.2. Seznam azylových a integračních zařízení MV ČR PĜijímací stĜedisko Zastávka HavíĜská 514 664 84 Zastávka tel.: 546 411 087 PĜijímací stĜedisko Praha-RuzynČ P.O.BOX 81 160 08 Praha 6 tel.: 296 669 655 Pobytové stĜedisko Kostelec nad Orlicí Rudé armády 1000 517 41 Kostelec nad Orlicí tel.: 494 323 803 Pobytové stĜedisko HavíĜov Na Kopci 5 735 64 HavíĜov tel.: 596 805 911 Integraþní azylové stĜedisko PĜedlice Husitská cesta 217/4 400 05 Ústí nad Labem tel.: 475 600 151 Integraþní azylové stĜedisko JaromČĜ P.O.BOX 10/P 551 02 JaromČĜ tel.: 491 813 891 Integraþní azylové stĜedisko Brno Tovaþovského 3 615 00 Brno tel.: 548 210 302 Integraþní azylové stĜedisko ýeská Lípa Jiráskova 609 470 01 ýeská Lípa tel.: 487 525 193

28

4.3. Pobyt v azylových zařízeních Karanténa ¾ Je nutné projít karanténou v pĜijímacím stĜedisku? Každý cizinec, který podá návrh na zahájení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany má podle § 46 zákona þ. 325/1999 Sb., o azylu, povinnost setrvat v pĜijímacím stĜedisku po dobu provedení lékaĜského vyšetĜení a identifikaþních úkonĤ. Po tuto dobu nesmí toto stĜedisko opustit. ¾ Jak dlouho trvá karanténa? V pĜijímacím stĜedisku absolvuje žadatel o udČlení mezinárodní ochrany kromČ lékaĜských vyšetĜení rovnČž vstupní pohovory. Doba, po kterou musí setrvat v karanténČ, je individuální. ¾ Co zahrnuje lékaĜské vyšetĜení v rámci karantény? U dospČlých osob se jedná o: x snímek plic x vyšetĜení krve na BWR x bakteriologické vyšetĜení stolice (spalniþky, zardČnky, pĜíušnice)

U dČtí do 15-ti let se jedná o: x bakteriologické vyšetĜení stolice x MANTOUX – test x oþkování u dČtí do 18 let

U tČhotných žen se jedná o: x vyšetĜení krve na BWR, HIV, HBSAG, krevní skupiny (podle stupnČ tČhotenství) x bakteriologické vyšetĜení stolice ¾ Musí žadatel hradit svĤj pobyt ve stĜedisku z vlastních prostĜedkĤ? Pokud jsou jeho majetkové pomČry takové, že si nemĤže hradit pobyt ve stĜedisku z vlastních prostĜedkĤ, je mu poskytnuto ubytování, strava, popĜípadČ jiné služby bezplatnČ. Dovolují-li to majetkové a finanþní pomČry úþastníka Ĝízení, mČl by na výše uvedené služby zcela nebo zþásti pĜispívat. V pĜípadČ, že cizinec pĜijel do ýR na pozvání a v této dobČ požádal o mezinárodní ochranu, hradí náklady spojené s pobytem mimo stĜedisko osoba, která toto pozvání uþinila. (§ 55) ¾ Je v pĜijímacích a pobytových stĜediscích poskytován nČjaký finanþní pĜíspČvek? V pobytových stĜediscích je poskytován finanþní pĜíspČvek ve výši životního minima (viz kapitola 5.4.). Tento pĜíspČvek bývá vyplácen na 5 dnĤ dopĜedu formou zálohy. V pĜijímacích zaĜízeních je vypláceno kapesné/pĜíspČvek na stravu. ¾ Mám nárok na hygienické potĜeby v pobytovém stĜedisku? Každý žadatel o udČlení mezinárodní ochrany dostává jednou mČsíþnČ balíþek základních hygienických potĜeb. Další potĜeby týkajících se hygieny, si každý žadatel musí hradit z vlastních prostĜedkĤ.

29

¾ Narodí-li se miminko po dobu pobytu ve stĜedisku, má žadatel o udČlení mezinárodní ochrany nárok na nČjakou výbaviþku? Každá maminka, která porodí miminko má nárok na základní výbaviþku, která zahrnuje hadrové pleny, soupravu obleþení a kojeneckou láhev. V pĜípadČ dalšího vybavení se musí žadatelka obrátit na nČkterou z nevládních organizací nebo si ho hradit z vlastních prostĜedkĤ. ¾ Pokud je žadatel o udČlení mezinárodní ochrany muslim, je pro nČj nČjak upravená strava? V pĜijímacích stĜediscích je možnost výbČru jídla. Jedno jídlo je vždy upraveno tak, aby nebylo v rozporu s daným náboženstvím. Pobytová stĜediska jsou uzpĤsobena tak, že v nich mohou žadatelé o udČlení mezinárodní ochrany samostatnČ vaĜit (na což dostávají finanþní pĜíspČvek). ¾ Je možné opustit azylové zaĜízení? Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém stĜedisku mĤže toto stĜedisko opustit na dobu nejdéle 10 dnĤ v kalendáĜním mČsíci. Ministerstvo mĤže povolit i delší dobu, pokud to nebrání azylovému Ĝízení Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany je povinen písemnČ oznámit ministerstvu opuštČní tohoto stĜediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udČlení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat a délku pobytu mimo pobytové stĜedisko. OpuštČní pobytového stĜediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udČlení mezinárodní ochrany povinen písemnČ oznámit ministerstvu nejménČ 24 hodin pĜed odchodem z pobytového stĜediska. Je tĜeba dodržet platnost propustky. PĜijímací stĜedisko není možné opustit ani po provedené nezbytných, zejména lékaĜských, úkonĤ, pokud tak rozhodlo ministerstvo vnitra (žadatel má ale možnost podat žalobu) Každý žadatel o udČlení mezinárodní ochrany je povinen dodržovat ubytovací Ĝád, se kterým je seznámen po pĜíchodu do azylového zaĜízení.

4.4. Lékařská péče v azylových zařízeních ¾ Jak je to s lékaĜskou péþí v azylových zaĜízeních? Každému žadateli o udČlení mezinárodní ochrany je v pĜijímacím stĜedisku zajištČna registrace u Všeobecné zdravotní pojišĢovny na dobu urþitou. Po pĜemístČní do pobytového stĜediska obdrží žadatel potvrzení o tom, že je za nČj hrazena základní zdravotní péþe, kde je vyznaþeno do kdy platí (obvykle pouze na dobu platnosti víza). Poté je povinností každého, si tuto dobu hlídat a osobnČ prodloužit pĜímo na poboþce Všeobecné zdravotní pojišĢovny v místČ pobytu. V nČkterých pobytových stĜediscích provádí pro žadatele trvale žijící v PoS prodlužování sociální oddČlení. Pokud žadatel neví, kde se zdravotní pojišĢovna nachází, je možné se obrátit na sociálního pracovníka v pobytovém stĜedisku.

30

5. ODCHOD DO SOUKROMÍ 5.1. Odchod do soukromí Každý žadatel o udČlení mezinárodní ochrany má právo odejít z pobytového stĜediska do soukromí a þekat na rozhodnutí ve vČci udČlení mezinárodní ochrany mimo pobytové stĜedisko. PĜi odchodu do soukromí, je potĜeba peþlivČ zvážit, zda máte dostateþné finanþní zajištČní, které Vám pomĤže pĜeklenout období, kdy jste bez finanþní podpory, napĜ. proto, že hledáte práci. Je dobré mít už pĜi odchodu z azylového zaĜízení zajištČnou práci (viz kapitola 7 o pracovnČ-právních pĜedpisech), a pĜedevším pak ubytování. Na finanþní pĜíspČvek, o kterém se v brožuĜe zmiĖujeme, nelze spoléhat. Jedním ze zásadních dĤvodĤ, je délka po kterou bude vyplácen (3 mČsíce). ¾ Co je nutné udČlat pĜi odchodu do soukromí? PĜi odchodu do soukromí musíte mít zajištČno ubytování. To znamená, že musíte mít þestné prohlášení o ubytování podepsané majitelem bytu a nejlépe ovČĜené notáĜem. Pokud je byt v soukromém vlastnictví, musíte mít kopii výpisu z katastru nemovitostí, nebo pokud je byt družstevní souhlas družstva, že tam mĤžete bydlet. Pokud je objekt ve vlastnictví firmy, musí být souhlas s ubytováním opatĜen razítkem a podpisem statutárního zástupce. S tČmito doklady pĤjdete na cizineckou policii v místČ nového bydlištČ a podáte je tam spolu s písemnou žádostí o zmČnu adresy. Policie žádost postoupí do 15 ti dnĤ Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra vydává souhlas þi nesouhlas s ubytováním. Po celou dobu azylového Ĝízení se všechny písemnosti doruþují žadateli o udČlení mezinárodní ochrany do vlastních rukou v místČ, ve kterém je evidován jeho pobyt. Z tohoto dĤvodu ihned po nastČhování napište své jméno na poštovní schránku, aby Vám pošta byla doruþena. ¾ Co je nutné udČlat pĜi ohlášení zmČny pobytu? ZmČnu místa hlášeného pobytu žadatel o udČlení mezinárodní ochrany ohlásí útvaru policie pĜíslušnému podle místa nového pobytu. S sebou si vezme: vyplnČný formuláĜ, notáĜsky ovČĜenou nájemní smlouvu (lze nahradit podpisem vlastníka objektu pĜed policií), prĤkaz žadatele o udČlení mezinárodní ochrany a souhlas ministerstva s ubytováním. ¾ Co se stane, pokud mi písemnost (napĜ. doporuþený dopis) nebude doruþena? Pokud se žadatel o udČlení mezinárodní ochrany nezdržuje na uvedené adrese a jeho pobyt není znám, uloží se dopis v pĜijímacím nebo pobytovém stĜedisku, kde má žadatel o udČlení mezinárodní ochrany evidován pobyt. Pokud si dopis nevyzvedne do 3 respektive 10 dnĤ, bude písemnost považována za doruþenou, i když se o jejím uložení nedozvČdČl. Oznámení o uložení písemnosti se vyvČsí v pĜijímacím nebo pobytovém stĜedisku na úĜední desce. 31

Poslední den této lhĤty je dnem doruþení. V nČkterých pĜípadech se dopis, napĜ. ze soudu, vrací zpČt. ¾ Kdo mi pomĤže, pokud budu mít problém s prací, vzdČláním nebo se zdravotní péþí? V pĜípadČ, že jste zde nenašli odpovČć na vaše otázky, obraĢte se, prosím, na nČkterou z uvedených nevládních organizaci, kde vám bude bezplatnČ poskytnuto poradenství.

5.2. Ubytování mimo azylové zařízení Ubytování mimo azylové zaĜízení si musí každý žadatel o udČlení mezinárodní ochrany najít sám. ¾ Je obtížné najít ubytování mimo azylové zaĜízení? Záleží na lokalitČ, kde se žadatel o udČlení mezinárodní ochrany snaží ubytování najít. NejvČtším problémem bývá vysoká cena za podnájem/pronájem, pĜedevším v Praze a BrnČ a také skuteþnost, že ne všichni majitelé bytĤ jsou ochotni dát vám písemný souhlas s ubytováním.

5.3. Finanční příspěvek PĜiznání a podmínky pĜiznání finanþního pĜíspČvku jsou upraveny zákonem o azylu v platném znČní. Žadateli o udČlení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu mimo pobytové stĜedisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanþní pomČry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanþní pĜíspČvek až do výše životního minima. Celková doba, po kterou je v prĤbČhu Ĝízení o udČlení mezinárodní ochran poskytnut finanþní pĜíspČvek, mĤže þinit nejvýše 3 mČsíce. O tento pĜíspČvek mĤže požádat rovnČž cizinec s podanou kasaþní stížností, tzn. držitel víza za úþelem strpČní pobytu na území (VS 84) Celková doba, po kterou se cizinci s vízem za úþelem strpČní poskytuje finanþní pĜíspČvek, je omezena dobou platnosti jeho víza VS 84 a plnČním podmínek pro pĜiznání pĜíspČvku. PĜíspČvek pro tyto cizince není tedy omezen tĜímČsíþní lhĤtou. Finanþní pĜíspČvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem úþastníka Ĝízení o udČlené mezinárodní ochrany hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala postupem stanoveným zvláštním právním pĜedpisem. ¾ Jak a kde je možné o tento finanþní pĜíspČvek požádat? Finanþní pĜíspČvek se poskytuje na žádost úþastníka Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany podanou v azylovém zaĜízení nebo poštou na adresu OAMP MVýR, pošt.schr. 21/OAM, Praha 7, 170 34.

32

Po pĜezkoumání žádosti je žadatel o udČlení mezinárodní ochrany vyrozumČn a finanþní pĜíspČvek je mu v urþeném zaĜízení MVýR. ¾ Co finanþní pĜíspČvek zahrnuje? Finanþní pĜíspČvek zahrnuje pĜíspČvek na zajištČní výživy a ostatních základních osobních potĜeb, pĜíspČvek na dietní stravování a pĜíspČvek na zajištČní nezbytných nákladĤ na domácnost. Doložené údaje je nutné písemnČ aktualizovat, a to i v pĜípadČ, že se situace nezmČnila. ¾ Je pĜíspČvek na dietní stravování automaticky zahrnut do finanþního pĜíspČvku? PĜi žádosti o tento pĜíspČvek je nutné pĜedložit lékaĜskou zprávu, ve které je zdĤvodnČna potĜebnost dietního stravování. ¾ Kdo rozhoduje o poskytnutí finanþního pĜíspČvku? Rozhodnutí vydává Odbor azylové a migraþní politiky Ministerstva vnitra a zasílá je pĜímo žadatelĤm o udČlení mezinárodní ochrany na adresu bydlištČ. Je proto nutné mít na poštovní schránce svoje plné jméno. ¾ Co musí obsahovat žádost o finanþní pĜíspČvek? Žádost lze vyzvednout v pĜíslušném azylovém zaĜízení. KromČ osobních údajĤ musí také obsahovat þestné prohlášení o majetkových a finanþních pomČrech rodiny, prohlášení o zamČstnání, prohlášení majitele bytu o tom, že je vlastníkem domu/bytu. Dále je tĜeba pĜedložit fotokopii víza a prĤkazu žadatele o udČlení mezinárodní ochrany a v pĜípadČ osob, které mají vízum za úþelem strpČní pobytu, kopii tohoto víza a cestovního popĜ. jiného dokladu totožnosti. V pĜípadČ pĜíspČvku na dietní stravování je nutné pĜiložit lékaĜskou zprávu. Žádost je tĜeba vyplnit v originále dvakrát. NezapomeĖte, že v pĜípadČ pĜiznání pĜíspČvku je nutné Ministerstvu vnitra pravidelnČ dokládat þestné prohlášení o tom, že se vaše pĜíjmy nezmČnili nebo o tom, že se zmČnily a jakým zpĤsobem ¾ V pĜípadČ, že bylo požádáno již v minulosti v prĤbČhu azylového Ĝízení a finanþní pĜíspČvek byl vyplacena dobu 3 mČsícĤ, je nárok na další? Ne. ¾ A jak je to v pĜípadČ opakované žádosti o udČlení mezinárodní ochrany v ýR? Pokud se jedná o opakovanou žádost o udČlení mezinárodní ochrany, nebude finanþní pĜíspČvek vyplacen. ¾ MĤže žadatel o udČlení mezinárodní ochrany požádat o tento finanþní pĜíspČvek i v pĜípadČ, že pracuje?

33

NemĤže, pokud výše jeho mzdy pĜesahuje þástku životního minima. V pĜípadČ, že jeho mzda nedosahuje výši životního minima, mĤže žadatel o udČlení mezinárodní ochrany požádat o dorovnání. ¾ A jak je to v pĜípadČ víceþlenné rodiny? Do celkové þástky se zapoþítává pĜíjem všech þlenĤ rodiny žijících v jedné domácnosti, tzn. je-li napĜ. tĜíþlenná rodina, z níž pracuje pouze jeden a jeho pĜíjem je vyšší než þástka životního minima pro celou rodinu, pak už nemají nárok na finanþní pĜíspČvek. V pĜípadČ, že tato þástka nedosahuje výši životního minima, mohou požádat o dorovnání. ¾ Jak vysoké je v souþasné dobČ životní a existenþní minimum v ýeské republice? ýástky životního a existenþního minima platné od 1. 1. 2007 na mČsíc (zákon þ. 110/2006 Sb., o životním a existenþním minimu).

ýástky životního minima v Kþ za mČsíc ¾ ¾ ¾ ¾

pro jednotlivce pro první dospČlou osobu v domácnosti pro druhou dospČlou osobu v domácnosti pro nezaopatĜené dítČ ve vČku x do 6 let x 6 až 15 let x 15 až 26 let (nezaopatĜené)

3126,2880,2600,1600,1960,2250,-

PĜíklady životního minima rĤzných typĤ domácností v Kþ za mČsíc: ¾ Jednotlivec ¾ 2 dospČlí ¾ 2 dospČlí, 2 dČti ve vČku 8a 16 let

3126,2880 + 2600 = 5480,2880 + 2600 + 1960 + 2250 = 9690,-

¾ Jak vysoké je existenþní minimum? Existenþní minimum þiní mČsíþnČ 2020 Kþ. Související zákony: Zákon þ. 110/2006 Sb., o životním a existenþním minimu

34

5.4. Zdravotní péče mimo azylová zařízení Náklady spojené s poskytováním zdravotní péþe nese stát, náklady vzniklé zdravotnickému zaĜízení jsou hrazeny z veĜejného zdravotního pojištČní. ¾ Co je nutné udČlat? Od 1. 9. 2006 je nutné se zaregistrovat u Všeobecné zdravotní pojišĢovny v místČ bydlištČ. Na základČ této registrace vystaví zdravotní pojišĢovna potvrzení, kde je uvedeno jméno pojištČnce a doba, po kterou je zdravotní péþe poskytovaná. PĜi registraci je nutné pĜedložit prĤkaz žadatele o mezinárodní ochranu nebo vízum za úþelem strpČní pobytu, vystavené na základČ podané kasaþní stížnosti u Nejvyššího správního soudu. ¾ Co v pĜípadČ, konþí-li doba uvedená na potvrzení ze zdravotní pojišĢovny? Pokud stále trvá Ĝízení ve vČci udČlení mezinárodní ochrany nebo Ĝízení ve vČci podané kasaþní stížnosti, je prodlouženo potvrzení o poskytování zdravotní péþe pĜíslušnou Všeobecnou zdravotní pojišĢovnou. ¾ Kdo hradí zdravotní pojištČní pokud pracuji? Pokud jste se zamČstnavatelem uzavĜeli Ĝádnou pracovní smlouvu, hradí za vás þásteþnČ zdravotní pojištČní zamČstnavatel a þást odvádíte každý mČsíc ze své mzdy. To znamená, že v pĜípadČ onemocnČní vám bude poskytnuta kompletní zdravotní péþe hrazená pĜíslušnou zdravotní pojišĢovnou. ¾ V pĜípadČ, že se narodí dítČ a není žadatelem o udČlení mezinárodní ochrany, kdo hradí péþi u tohoto novorozence? V tomto pĜípadČ hradí zdravotní péþi stát, do dvou mČsícĤ od narození dítČte je však nutné upravit mu pobyt ¾ Hradí stát poskytování zdravotní péþe za každého žadatele o udČlené mezinárodní ochrany nebo cizince s udČleným vízem strpČní pobytu? Stát hradí poskytování zdravotní péþe pouze v pĜípadČ, že žadatel o udČlení mezinárodní ochrany nebo cizinec s udČleným vízem strpČní pobytu nemá žádné pĜíjmy ze zamČstnání nebo ze samostatnČ výdČleþné þinnosti.

5.5. Návrat do azylového zařízení ¾ Chce-li žadatel o udČlení mezinárodní ochrany pĜejít ze soukromí do pobytového stĜediska, je to možné, a jakým zpĤsobem? Pokud finanþní nebo jiné možnosti žadatele o udČlení mezinárodní ochrany již nedovolují, aby setrval i nadále v soukromí, mĤže požádat Správu uprchlických zaĜízení MV ýR (SUZ MV ýR) o možnost ubytování v nČkterém z pobytových stĜedisek na území ýR.

35

V žádosti je nutno uvést jméno, pĜíjmení, þíslo prĤkazu žadatele o udČlení mezinárodní ochrany a adresu, na kterou má být odpovČć zaslána. ¾ Jak dlouho trvá vyĜízení žádosti? BČžná lhĤta pro vyĜízení žádosti je okolo 1–2 dny, pokud je žádost napsaná v þeském jazyce a pokud je uvedeno jméno, pĜíjmení, þíslo prĤkazu žadatele o udČlení mezinárodní ochrany. Je však nutno pĜipoþítat dobu potĜebnou na doruþení dopisu, pokud je zasílán poštou. ¾ MĤže žadatel o udČlení mezinárodní ochrany ovlivnit místo, kam bude umístČn? V žádosti mĤže být uvedeno nČkteré z pobytových stĜedisek v ýR. V tomto pĜípadČ je dĤležité uvést relevantní dĤvody pro umístČní do konkrétního zaĜízení. Záleží však na kapacitČ, poþtu volných míst a stupni Ĝízení, ve kterém se žadatel o udČlení mezinárodní ochrany nachází. V pĜípadČ, že jste zde nenašli odpovČć na vaše otázky, obraĢte se prosím na nČkterou z uvedených nevládních organizaci, kde vám bude bezplatnČ poskytnuto poradenství.

5.6. Uzavření manželství v České republice UzavĜení manželství na území ýeské republiky se Ĝídí zákonem þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zákonem þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. ¾ Jakým zpĤsobem lze uzavĜít manželství v ýR? x pĜed matriþním úĜadem x pĜed starostou nebo místo starostou nematriþní obce, v níž je alespoĖ jeden ze snoubencĤ pĜihlášen k trvalému pobytu x pĜed orgánem registrované církve nebo náboženské spoleþnosti ¾ Kde je možné požádat o uzavĜení manželství? Žádost o uzavĜení manželství se podává na matriþním úĜadu, do kterého spadá vybrané místo k uzavĜení manželství. ¾ Kde se žádá v pĜípadČ církevního sĖatku? V pĜípadČ církevního sĖatku pĜedloží snoubenci vyplnČný dotazník rovnČž pĜíslušnému matriþnímu úĜadu s požadovanými doklady. Po ovČĜení správnosti vydá matriþní úĜad osvČdþení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavĜení církevního sĖatku. OsvČdþení je platné pouze 3 mČsíce. ¾ Kde lze vyzvednout pĜedepsaný tiskopis (dotazník k uzavĜení manželství)? Na kterémkoli matriþním úĜadČ.

36

¾ Jaké doklady se musí pĜedložit k dotazníku? x rodný list, x doklad o státním obþanství (napĜ. platný pas nebo prĤkazku žadatele o mezinárodní ochranu) x doklad o právní zpĤsobilosti k uzavĜení manželství, který není k datu uzavĜení manželství starší 6 mČsícĤ x potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, x úmrtní list zemĜelého manžela, jde-li o ovdovČlého cizince; tento doklad není tĜeba pĜedkládat, je-li tato skuteþnost uvedena v dokladu o právní zpĤsobilosti k uzavĜení manželství, x pravomocný rozsudek o rozvodu manželství s vyznaþením nabití právní moci, je-li cizinec, který chce uzavĜít manželství, rozvedený, x potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státČ uznáno za platné, je-li uzavíráno zástupcem, x potvrzení o oprávnČnosti pobytu na území ýeské republiky vydané Policií ýeské republiky, které není ke dni uzavĜení manželství starší 7 pracovních dnĤ, x doklad, kterým je možné prokázat totožnost. x Údaje uvedené pod body b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní obþanství lze rovnČž prokázat cestovním dokladem. Listiny vydané orgány cizího státu musí být opatĜeny pĜíslušnými ovČĜeními a úĜednČ pĜeloženy do þeského jazyka. ¾ MĤže matriþní úĜad nČkterý z uvedených dokladĤ prominout? Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, mĤže matriþní úĜad pĜedložení stanovených dokladĤ prominout, je-li jejich opatĜení spojeno s tČžko pĜekonatelnou pĜekážkou. ¾ Musí být pĜítomen tlumoþník pĜi uzavĜení manželství? Tlumoþník musí být pĜítomen v pĜípadČ, že cizinec nemluví nebo nerozumí þesky. Úþast tlumoþníka si osoby uzavírající manželství zajišĢují na vlastní náklady. ¾ Je možné po uzavĜení manželství s þeským obþanem požádat o nČjaký typ pobytu na území ýR? Ano. Cizinec mĤže podat žádost o povolení k pĜechodnému pobytu na území za úþelem slouþení rodiny, pokud je manželem (manželkou) þeského obþana, jak vyplývá ze zákona þ. 326/1999 o pobytu cizincĤ. V praxi však mĤže vydání pobytu bránit napĜ. skuteþnost, že má osoba na území ýR þi státĤ Schengenu zákaz pobytu. UpozornČní: x pokud uzavĜe manželství cizinka s þeským obþanem a pĜijme jeho pĜíjmení, musí pĜedložit s žádostí o povolení k pĜechodnému pobytu již doklady znČjící na nové pĜíjmení (tzn. cestovní doklad, a další dle zákona þ. 326/1999 o pobytu cizincĤ).

37

x pokud uzavĜe manželství cizinka s þeským obþanem a nechá si své pĜíjmení, rovnČž dochází ke zmČnČ v oddacím listČ. PĜidává se pĜípona – ová. To znamená, že rovnČž musí pĜedložit doklady znČjící na nové pĜíjmení. A to i v pĜípadČ, nedojde-li k pĜíponČ – ová (existují pĜíjmení, u kterých to stavba slova neumožĖuje), protože musí mít v dokladu vyznaþeno, že je vdaná. x uzavĜení manželství je zpoplatnČno. x SĖatek uzavĜený v ýeské republice v mešitČ není na území ýR oficiálnČ uznáván, neboĢ zde neexistuje žádná oficiálnČ registrovaná církev sdružující muslimy žijící v ýR.

6. DOBROVOLNÝ NÁVRAT – REPATRIACE Dle zákona þ. 325/1999 Sb. o azylu ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ mĤže ministerstvo nést, je-li to ve veĜejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem: a) cizince, který nepodal žádost o udČlení mezinárodní ochrany ve lhĤtČ podle § 10, na základČ jeho písemné žádosti podané v prĤbČhu této lhĤty, b) žadatele o udČlení mezinárodní ochrany na základČ jeho písemné žádosti, nebo c) cizince na základČ jeho písemné žádosti podané po dobu bČhu lhĤty k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva podle § 32 odst. 1 nebo 2, do 7 dnĤ po nabytí právní moci rozhodnutí o žalobČ proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního pĜedpisu, po dobu bČhu lhĤty k podání kasaþní stížnosti, v prĤbČhu Ĝízení o kasaþní stížnosti nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o kasaþní stížnosti do zemČ pĤvodu nebo do jiného státu. Dobrovolný návrat - repatriace znamená dobrovolnost, bezpeþnost a dĤstojnost návratu do zemČ pĤvodu/nebo do bezpeþné tĜetí zemČ Nárok na hrazení nákladĤ spojených s repatriací pĜi splnČní zákonem stanovené lhĤty nevzniká automaticky a v nČkterých pĜípadech lze žádosti nevyhovČt. Každá žádost je posuzována individuálnČ s pĜihlédnutím pĜedevším k finanþní situaci žadatele, zdravotnímu a psychickému stavu a k rodinné þi sociální situaci. PĜi realizaci repatriace SUZ MV ýR poskytuje žadatelĤm bezplatný nákup letenky/jízdenky do zemČ pĤvodu/bezpeþné tĜetí zemČ, pĜímou asistenci pĜi odjezdu, poradenství, v pĜípadČ, že klientovi není možné zajistit dopravu až do jím zvolené destinace, je mu vyplacen pĜíspČvek na dopravu v cílové zemi. Pokud klient spadá do skupiny ohrožených osob, mĤže mu být vyplacen i urþitý finanþní obnos. Dále mĤže SUZ MV ýR poskytnout v pĜípadČ zájmu ubytování po dobu vyĜizování dobrovolného návratu a stravu/ pĜíspČvek na stravu, a další nezbytnou asistenci (asistence pĜi zajištČní cestovního dokladu v pĜípadČ jeho absence, zajištČní odvozu na místo odjezdu z ýR, asistence bČhem pĜípadného pĜestupu v cizí zemi atd.). Do zemČ návratu se vracíte jako bČžný turista, bez informování lokálních úĜadĤ. ¾ Co to znamená zpČtvzetí žádosti o udČlení mezinárodní ochrany? Úþastník Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany požádá o zastavení Ĝízení ve vČci udČlení mezinárodní ochrany („STOP AZYL“) a pak mĤže požádat o dobrovolný návrat. ¾ Kde lze podat žádost o dobrovolný návrat - repatriaci? PĜímo na odboru azylové a migraþní politiky (OAMP) nebo pĜípadnČ na nČkterém z pracovišĢ 38

SUZ MV ýR, která ji pĜedá OAMP. OAMP žádost pĜíjme, k žádosti se vyjádĜí – rozhodne, zda žadatel splĖuje zákonem stanovené podmínky (pĜedevším splnČní lhĤty pro podání žádosti) a tuto podstoupí dále SUZ MV ýR k pĜímému vyĜízení. Pokud bydlíte v soukromí, podává se žádost o repatriaci souþasnČ s žádostí o zastavení Ĝízení ve vČci udČlení mezinárodní ochrany na OAMP (v Praze nebo v azylovém zaĜízení, kde jste vedení v evidenci). V pĜípadČ, že jste již podali opravný prostĜedek ke krajskému soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, pĜedložíte OAMP spolu s žádostí o repatriaci též doklad o zastavení Ĝízení u krajského nebo Nejvyššího správního soudu). ¾ Jak dlouhá doba uplyne od podání Vaší žádosti o dobrovolný návrat až po samotné vycestování z území ýR? SUZ MV ýR posuzuje žádosti v co nejkratší možné dobČ. V pĜípadČ, že je žádosti vyhovČno, doba realizace repatriace je závislá na více faktorech, pĜedevším ale na tom, v jaké fázi azylového Ĝízení se žadatel o dobrovolný návrat nachází v dobČ, kdy podává žádost o zastavení Ĝízení (STOP AZYL) a zda má platný cestovní doklad. Pokud se nacházíte v prvním stupni Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany a vlastníte platný cestovní doklad, bývá repatriace zrealizována ve vČtšinČ pĜípadĤ ve velmi krátké dobČ. Pokud je Vaše žádost o azyl posuzována krajským soudem, vaše žádost o zastavení Ĝízení mĤže trvat delší dobu a tudíž i doba realizace repatriace se mĤže prodloužit, neboĢ je nutné vyþkat na nabytí právní moci o rozhodnutí Ĝízení. V pĜípadČ Ĝízení u Nejvyššího správního soudu není nutné vyþkávat na nabytí právní moci, repatriace je realizována tudíž bezodkladnČ. V pĜípadČ, že platné cestovní doklady nevlastníte, musíte poþítat s prodlením, které závisí na postupu konkrétních zastupitelských úĜadĤ. ¾ Co mám dČlat v pĜípadČ, že nemám cestovní doklad nebo v pĜípadČ, že je neplatný? Nemáte-li platný cestovní doklad a žádáte o dobrovolnou repatriaci, SUZ MV ýR na poþátku zjistí, s jakým dokladem totožnosti je možné vycestovat. V pĜípadČ, že pro vycestování je nutné vlastnit platný cestovní doklad, pĜi jeho zajištČní vám mĤže SUZ pomoci. Vzhledem k tomu, že SUZ MV ýR nemĤže z dĤvodĤ ochrany osobních údajĤ žadatelĤ vstupovat do kontaktu se zastupitelskými úĜady zemí pĤvodu žadatelĤ, zajišĢování NCD, prodlužování propadlých dokladĤ, zapisování dČtí do dokladĤ rodiþĤ þi jakýkoliv jiný kontakt se zastupitelskými úĜady zemí pĤvodu žadatelĤ, zajišĢují proto na žádost SUZ další subjekty. Pro snadnČjší a rychlejší zajištČní cestovního dokladu je pro vás vždy výhodnČjší, když vlastníte jakýkoliv jiný podpĤrný doklad (doklad obsahující údaje o vaší totožnosti). .

39

7. INFORMACE O PRACOVNĚ-PRÁVNÍCH PŘEDPISECH A O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ¾ Má žadatel o udČlení mezinárodní ochrany právo pracovat v prĤbČhu Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany v ýR? Toto právo má, ale až po 365 dnech ode dne zahájení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany. Po uplynutí této doby mĤže žadatel o udČlení mezinárodní ochrany pracovat, ale pouze na základČ povolení k zamČstnání vydaného pĜíslušným úĜadem práce v místČ výkonu zamČstnání ¾ Má cizinec, kterému bylo udČleno vízum za úþelem strpČní pobytu (podal kasaþní stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu o zamítnutí žaloby ve vČci udČlení mezinárodní ochrany) právo pracovat? Má, ale podmínka 365 dnĤ od zahájení Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany platí i v tomto pĜípadČ, tzn. pokud cizinec získal vízum strpČní pobytu napĜ. už po 6 mČsících Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany, nemĤže pracovat. ¾ Kde se o povolení k zamČstnání žádá, a kde je možné si vyzvednout tiskopis (formuláĜ)? Informace a tiskopisy žádostí je možné vyzvednout, na kterékoliv poboþce úĜadu práce. Povolení k zamČstnání vydává pĜíslušný úĜad práce. ¾ Co za doklady je potĜeba pĜedložit žádá-li cizinec o povolení k zamČstnání? Žádost obsahuje: x identifikaþní údaje cizince (tj. jméno, popĜípadČ jména, pĜíjmení, popĜípadČ rodné pĜíjmení, státní obþanství, rodné þíslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné þíslo pĜidČleno, bydlištČ), x adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doruþování zásilek, x þíslo cestovního dokladu a název orgánu, který cestovní doklad vydal, x identifikaþní údaje budoucího zamČstnavatele (název, sídlo, identifikaþní þíslo), x druh práce, x místo výkonu práce a dobu, po kterou by mČlo být zamČstnání vykonáváno. PĜílohy k žádosti: x fotokopie stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikaþní údaje cizince; x vyjádĜení zamČstnavatele, že cizince zamČstná x úĜednČ ovČĜená kopie dokladu o profesní zpĤsobilosti pro obor, ve kterém bude cizinec na území ýR pracovat (výuþní list, maturitní vysvČdþení, diplom o ukonþení vysokoškolského studia apod.); x lékaĜské potvrzení o zdravotním stavu cizince, které nesmí být starší jednoho mČsíce;

40

x další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zamČstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je ýeská republika vázána. ¾ Na jak dlouho je možné povolení k zamČstnání dostat? Povolení k zamČstnání se vydává nejdéle na dobu dvou let. (Záleží na tom, na jak dlouho zamČstnavatel potĜebuje obsadit volné pracovní místo, napĜ. na 6 mČsícĤ, bude povolení k práci vydáno pouze na dobu 6 mČsícĤ). PĜíklad: Bude-li cizinec pracovat v restauraci jako pomocná úklidová síla s Ĝádným pracovním povolením a rozhodne se, že zmČní zamČstnání a získá místo obchodního zástupce u jiné firmy, musí žádat o nové povolení k zamČstnání na tuto pozici. ¾ Jak dlouho trvá vyĜízení žádosti o povolení k zamČstnání? Obvykle trvá cca mČsíc. PĜi vydávání pracovního povolení by úĜad práce nemČl u žadatelĤ o mezinárodní ochranu a držitelĤ víza VS 84 pĜihlížet k situaci na trhu práce (§97 zákona o zamČstnanosti). ¾ Musí mít i zamČstnavatel nČjaké povolení k zamČstnávání cizincĤ? ZamČstnavatel nemusí mít povolení k zamČstnávání cizincĤ a to, pokud jde o: x žadatelem o udČlení mezinárodní ochrany nejdĜíve však po uplynutí 12 mČsícĤ ode dne podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany x cizince s vízem k pobytu nad 90 dní za úþelem strpČní pobytu nejdĜíve však po uplynutí 12 mČsícĤ ode dne podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany x osobou požívající doplĖkové ochrany podle zvláštního právního pĜedpisu x azylanta x cizince s trvalým þi pĜechodným pobytem x další specifické skupiny ( více informací v §89 až §101 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) ¾ Co musí zamČstnavatel udČlat, pokud chce zamČstnat žadatele o udČlení mezinárodní ochrany þi cizince s vízem za úþelem strpČní? Nahlásit místo, které chce obsadit a vyplnit Vám formuláĜ VyjádĜení zamČstnavatele. NáslednČ musí na ÚP nahlásit, kdy jste nastoupil do zamČstnání a kdy jste pracovní pomČr ukonþil. ¾ Je tĜeba platit nČjaký poplatek? UdČlení povolení podléhá správnímu poplatku 500 Kþ, který je tĜeba uhradit pĜi pĜevzetí povolení k zamČstnání. ¾ A jak je to s prodloužením povolení k práci? Pokud chce cizinec další povolení k zamČstnání (prodloužit stávající), mČl by o prodloužení požádat nejdĜíve 3 mČsíce a nejpozdČji 30 dnĤ pĜed ukonþením platnosti stávajícího povolení. 41

PĜedkládají se stejné náležitosti jako pĜi první žádosti o pracovní povolení. ¾ Je potĜeba povolení k zamČstnání jedná-li se o brigádu nebo sezónní práci (napĜ. þesání hrušek, sbČr brambor)? I v tomto pĜípadČ, kdy chce cizinec uzavĜít vedlejší pracovní pomČr, dohodu o práci konané mimo pracovní pomČr a pĜi krátkodobém zamČstnání musí požádat o povolení k zamČstnání pĜíslušný úĜad práce. ¾ Kdy zaniká platnost povolení k zamČstnání? x uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, x skonþením zamČstnání pĜed uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, x uplynutím doby, na kterou bylo povolení k pobytu cizinci vydáno, nebo zánikem oprávnČní k pobytu z jiného dĤvodu Povolení k zamČstnání mĤže úĜad práce odejmout, jestliže zamČstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolení k zamČstnání. ¾ A co obþané Slovenské republiky? Obþané Slovenské republiky (mající v SR trvalý pobyt) nemusí mít povolení k zamČstnání na území ýR. ZamČstnavatel takového obþana registruje na úĜadu práce pĜedložením registraþní karty. ¾ Jaké typy pracovních smluv existují? 1) Pracovní smlouva - pĜed uzavĜením pracovní smlouvy je zamČstnavatel povinen seznámit zamČstnance s právy a povinnostmi, které by pro nČho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. - v pĜípadČ této smlouvy je zamČstnavatel povinen za zamČstnance odvádČt pravidelnČ sociální a zdravotní pojištČní. 2) Dohoda o provedení práce - tato smlouva se uzavírá v pĜípadČ, že pracovní pomČr nepĜesáhne 150 hodin za jeden kalendáĜní rok. - v pĜípadČ dohody o provedení práce neplatí zamČstnavatel za zamČstnance sociální a zdravotní pojištČní. 3) Dohoda o pracovní þinnosti - tato smlouva se uzavírá pouze v pĜípadČ, že pracovní pomČr nepĜesáhne polovinu bČžné pracovní doby za mČsíc (40 hodin/týden). - V pĜípadČ, že mČsíþní mzda pĜesáhne þástku 1999 Kþ, jsou zamČstnavatel i zamČstnanec povinni pravidelnČ hradit sociální a zdravotní pojištČní. ¾ Co všechno by mČla obsahovat pracovní smlouva? Pracovní smlouva by mČla obsahovat následující údaje: x název a sídlo zamČstnavatele (povinné) x den nástupu do práce (povinné) x bližší oznaþení druhu a místa výkonu práce (povinné) x na jakou dobu je pracovní pomČr uzavĜen (na dobu urþitou nebo na dobu neurþitou) 42

x stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby (není u dohody o provedení práce a dohody o pracovní þinnosti) x údaj o mzdČ a zpĤsobu odmČĖování, splatnosti mzdy, termín výplaty mzdy, místo a zpĤsob výplaty mzdy x pracovní náplĖ Mimo to lze v pracovní smlouvČ dohodnout další podmínky, na kterých mají úþastníci pracovního pomČru zájem. Každá smlouva musí být podepsaná zástupcem zamČstnávající firmy a zamČstnancem. Originál pracovní smlouvy dostává zamČstnanec a kopie zĤstává zamČstnavateli. ¾ Co se musí odvádČt ze mzdy? x záloha na daĖ z pĜíjmu fyzických osob x pojistné na sociální zabezpeþení, pĜíspČvek na státní politiku zamČstnanosti a pojistné veĜejného zdravotního pojištČní Další odvody ze mzdy vyplývají z pracovního pomČru. ¾ Jak dlouho trvá zkušební doba? V pracovní smlouvČ mĤže být sjednaná zkušební doba, která þiní, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, 3 mČsíce. Sjednaná zkušební doba nemĤže být dodateþnČ prodlužována. ¾ Je nutná pĜed nástupem do zamČstnání zdravotní prohlídka? Pouze v pĜípadech stanovených orgány státní zdravotní správy. NapĜ. budete-li pracovat v místČ, kde pĜicházíte do kontaktu s potravinami nebo pokud se jedná o tČžkou fyzickou práci, kde je potĜeba doložit perfektní zdravotní stav. ¾ A kdo tuto zdravotní prohlídku hradí? Vzhledem k tomu, že se nejedná o nezbytnou zdravotní péþi, hradí si tuto prohlídku každý z vlastních prostĜedkĤ. Další informace o právech a povinnostech zamČstnance a zamČstnavatele je možné najít: Zákon þ. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ ¾ MĤže si úþastník Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany opatĜit živnostenský list? NemĤže, protože jako úþastník Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany nemá žádný pobyt na území ýR, který je nezbytný pro provozování živnosti. Cizinec mĤže na území ýR provozovat živnost pouze v pĜípadČ, splní-li podmínku danou zákonem þ.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, kde se uvádí v §5 odstavec 2): zahraniþní osoba mĤže provozovat živnost má-li bydlištČ se sídlem na území ýR. BydlištČm se rozumí trvalý pobyt. Fyzická osoba, jíž byla udČlena mezinárodní ochrana (azyl nebo doplĖková ochrana) podle zvláštních právních pĜedpisĤ, mĤže provozovat živnost za stejných podmínek jako obþan ýeské republiky s bydlištČm na území ýeské republiky. 43

8. VZDĚLÁNÍ 8.1. Úvod do problematiky Základní, stĜední a vyšší odborné školy Úþastníci Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany a cizinci s vízem za úþelem strpČní pobytu mohou studovat po dobu povinné školní docházky v základních a speciálních školách, vþetnČ vzdČlávání pĜi výkonu ústavní a ochranné výchovy bezplatnČ. RovnČž je žadatelĤm o udČlení mezinárodní ochrany a cizincĤm s vízem za úþelem strpČní pobytu poskytováno bezplatné vzdČlání na státních stĜedních školách. V pĜípadČ vyšších odborných škol se stanoví stejná úhrada za vzdČlání jako obþanĤm ýeské republiky.

Vysoké školy, univerzity Podle zákona þ.111/1198 Sb., vysokých školách, platí obecná zásada, že se cizincĤm (bez ohledu na to, zda mají povolený krátkodobý, dlouhodobý nebo trvalý pobyt podle obecných pĜedpisĤ o pobytu cizincĤ) umožĖuje studovat na veĜejných vysokých školách za stejných podmínek, jako obþanĤm ýeské republiky za pĜedpokladu, že jsou schopni studovat v þeském jazyce. To znamená, že pokud nejsou þeští studenti povinni platit své studium, nevztahuje se tato povinnost ani na cizince. V pĜípadČ, že cizinec chce studovat v ýeské republice v cizím jazyce na vysoké škole, vztahují se na nČj podmínky stanovené v zákonČ o vysokých školách, tzn..že je povinen si toto studium hradit z vlastních prostĜedkĤ.

8.2. Základní škola ¾ Je základní vzdČlání (základní škola) v ýR povinné? Ano, v ýR je povinná devítiletá školní docházka. ¾ Pokud mám dČti školou povinné, kdo mi pomĤže je zapsat do základní školy a kam? Pokud bydlíte v azylovém zaĜízení MV ýR pro žadatele o udČlení mezinárodní ochrany, pomĤže vám se zápisem dítČte do základní školy sociální pracovník zaĜízení. Základní školy jsou v místČ pobytových zaĜízení. Pokud budete bydlet v soukromí, po dobu trvání azylového Ĝízení je vaší povinností postarat se o to, aby vaše dítČ plnilo povinnou školní docházku. Nejlépe je vyhledat základní školu v okolí místa bydlištČ a osobnČ jednat s vedením školy. Pokud Vaše místo bydlištČ spadá pod zvolenou školu, mČl by Vaše dítČ Ĝeditel školy pĜijmout. ¾ Pokud mám dČti, kterým je þtrnáct let, mohou ještČ navštČvovat základní školu?

44

Ano, povinná školní docházka se mĤže plnit až do 17 ti let dítČte. Pokud by ani do 17ti let nestihlo dítČ povinnou školní docházku absolvovat, mĤže požádat o souhrnnou zkoušku, která by mu umožnila vykazovat ukonþené základní školské vzdČlání. ¾ Mají školy povinnost douþit dČti þeský jazyk? Nikoli, tato povinnost je stanovena pouze pro cizince z þlenských státĤ EU. Jazyková pĜíprava existuje pouze u základních škol v blízkosti pobytových stĜedisek MVýR, a to za pĜedpokladu, že jí navštČvuje více dČtí žadatelĤ o udČlení mezinárodní ochrany.

8.3. Střední škola ¾ Co je potĜeba pĜedložit pĜi zápisu na stĜední školu? Každý student, který chce studovat stĜední školu v ýR, musí pĜedložit doklad o ukonþeném základním vzdČlání a pĜihlášku. V pĜípadČ, že se jedná o pokraþování ve studiu, pĜedloží student vysvČdþení nebo doklad o tom, který roþník ukonþil a z jakých pĜedmČtĤ byl klasifikován. Na základČ toho pak škola rozhodne, zda musí student vykonat rozdílové zkoušky nebo ne. ¾ Musí žadatel o udČlení mezinárodní ochrany své studium na stĜední škole platit? Pokud student pĜi pĜijímacím Ĝízení prokáže, že je schopen studovat v þeském jazyce, je toto studium na státních školách bezplatné. ¾ A co v pĜípadČ vyšších odborných uþilišĢ jako je napĜ. automechanik, kadeĜnice, kuchaĜ a další? Každý student, který chce studovat stĜední školu v ýR, musí pĜedložit doklad o ukonþeném základním vzdČlání a pĜihlášku. V pĜípadČ, že se jedná o pokraþování ve studiu, pĜedloží student vysvČdþení nebo doklad o tom, který roþník ukonþil a z jakých pĜedmČtĤ byl klasifikován. Na základČ toho pak škola rozhodne, zda musí student vykonat rozdílové zkoušky nebo ne. ¾ A je stĜední odborné uþilištČ bezplatné? Vzhledem k tomu, že se jedná o finanþnČ nároþné studium, co se pracovních pomĤcek týþe, ve vČtšinČ pĜípadĤ musí student zaplatit pĜedem stanovenou þástku na úhradu pomĤcek nebo si je zakoupit z vlastních prostĜedkĤ. ¾ Jaký z typĤ stĜední školy si mám vybrat, pokud chci i po jejím ukonþení pokraþovat ve studiu? V takovém pĜípadČ doporuþujeme zvolit studijní obor zakonþený maturitní zkouškou. Musíte vzít v úvahu také zamČĜení stĜední školy-ze stĜední prĤmyslové školy se bude nejsnáze pokraþovat na vysokoškolské obory technického zamČĜení. Všeobecné studijní pĜedpoklady by mČlo rozvinout nejlépe gymnázium.

45

Ani stĜední odborné uþilištČ není špatná volba, obzvlášĢ pokud umožĖuje nástavbový maturitní program. Doporuþujeme však studentĤm, aby již bČhem studia získali co nejvíce praktických zkušeností ve svém oboru a nechali si o nich vystavit potvrzení.

8.5. Vyšší odborné školy Na vyšších odborných školách se vždy studuje za úhradu, která se liší podle toho, zda je škola státní þi nikoli. Na tČchto školách se obvykle studuje v þeském jazyce. PĜi pĜijímacích zkouškách se musíte prokázat dokladem o ukonþení stĜední školy (obvykle se požaduje maturita).

8.6. Vysoká škola Na vysokých školách je možné studovat: x Studijní programy bakaláĜské, vedoucí k akademickému titulu „bakaláĜ“ (Bc.) nebo „bakaláĜ umČní“ (BcA.), které trvají 3 roky a po jejichž dosažení lze pokraþovat ve studiu magisterském. x Studijní programy magisterské, které v oblasti ekonomie, technických vČd a technologií, zemČdČlství, vedou k akademickému titulu „inženýr“ (Ing.), nebo v oblasti architektury „ inženýr architekt“ (Ing. arch.), v oblasti lékaĜství „doktor medicíny“ (MUDr.), v oblasti veterinárního lékaĜství a hygieny „doktor veterinární medicíny“ (MVDr.), v oblasti umČní „magistr umČní“ (MgA) a v ostatních oblastech „magistr“ (Mgr.). x Studijní programy doktorandské, vedoucí k akademickému titulu „doktor“ (Ph.D.) a „doktor teologie“ (Th.D.) ¾ Co je potĜeba pĜedložit pĜi zápisu na vysokou školu? Každý student, který chce studovat vysokou školu, musí pĜedložit pĜi pĜijímacím Ĝízení doklad o ukonþeném stĜedoškolském studiu a pĜihlášku. V pĜípadČ, že se jedná o pokraþování ve studiu, musíte pĜedložit doklad o všech ukonþených zkouškách a studijní program vysoké školy ze zemČ pĤvodu. Na základČ tČchto dokumentĤ škola rozhodne, do jakého roþníku bude student zaĜazen a pĜípadnČ z jakých pĜedmČtĤ bude dČlat rozdílové zkoušky. ¾ Je studium na vysoké škole bezplatné? V pĜípadČ, že je student schopen studovat v þeském jazyce a zvládá i odbornou þeštinu, pak studuje bezplatnČ, pokud je to tak i v pĜípadČ obþanĤ ýR. Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany si musí sám uhradit pouze poplatky spojené s pĜijímacím Ĝízením ve stejné výši a za stejných podmínek jako ostatní studenti. ¾ A co v pĜípadČ, když jazykové znalosti nejsou dostaþující a student se rozhode studovat v cizím jazyce vysokou školu? PĜi uskuteþĖování paralelního studijního programu pro cizince v cizím jazyce stanovuje cizincĤm veĜejná vysoká škola v souladu s § 58 odst. 5 školského zákona poplatky spojené se 46

studiem (poplatky za úkony spojené s pĜijímacím Ĝízením, poplatky za studium v bakaláĜském, magisterském nebo doktorském studijním programu) bez jakéhokoliv omezení. ¾ Existuje nČjaká adresa na internetu, kde jsou informace o studiu na vysoké škole? NapĜ. Centrum pro studium vysokého školství http://www.csvs.cz

8.7. Kurzy českého jazyka ¾ Jsou v azylovém zaĜízení nČjaké kurzy þeského jazyka? Pouze v nČkterých, obvykle výuku zajišĢují nevládní neziskové organizace. ¾ Má žadatel o udČlení mezinárodní ochrany možnost studovat þeský jazyk v pĜípadČ, že je mimo azylové zaĜízení? Ano, ale jakýkoliv kurz si musí hradit z vlastních prostĜedkĤ. V tomto pĜípadČ je dobré se obrátit na nČjakou z nevládních organizací, které mají pĜehled o kurzech, které nejsou tak finanþnČ nákladné, a které mohou doporuþit místa, kde lze požádat o stipendium. NČkteré z tČchto organizací navíc sami poĜádají nebo financují kurzy þeského jazyka. V pĜípadČ, že jste zde nenašli odpovČć na vaše otázky, obraĢte se prosím na nČkterou z uvedených nevládních organizaci, kde vám bude bezplatnČ poskytnuto poradenství.

47

9. OSTATNÍ 9.1. Zařízení pro zajištění cizinců (ZZC) ¾ K þemu slouží ZZC? ZZC slouží k zajištČní cizincĤ, kteĜí porušili pobytový režim ýR (zjm. pokud se ocitli na území ýeské republiky bez platného víza nebo pokud ilegálnČ pĜekroþili státní hranice) a ýeská republika se je snaží navrátit zpČt. ¾ Jak dlouho mĤže být cizinec zajištČn v ZZC? Cizinec mĤže zĤstat v ZZC max. 180 dnĤ od zajištČní. V pĜípadČ nezletilých cizincĤ, kteĜí jsou na území bez zákonného zástupce, je max. doba 90 dnĤ. Do budoucna se nicménČ plánuje zmČna zákona (zĜejmČ 2011), která umožní delší zajištČní. ¾ Je možné požádat v ZZC o udČlení mezinárodní ochrany? Ano, lhĤta pro podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany je dána ze zákona a to nejpozdČji do 7 dnĤ od pouþení o možnosti požádat o udČlení mezinárodní ochrany. NicménČ zákon neumožĖuje požádat o azyl u cizincĤ, kteĜí jsou zajištČní za úþelem pĜedání podle mezinárodní smlouvy (§ 129 zákona o pobytu cizincĤ). ¾ Je možné požádat o prominutí správního vyhoštČní? ¾ Cizinec mĤže proti rozhodnutí o správním vyhoštČní podat odvolání a to do 5 dní od doruþení rozhodnutí. Ve tĜech mČsících pak odvolání musí být posouzeno Ĝeditelstvím cizinecké policie. Poté je možné rozhodnutí napadnout u soudu. ¾ Cizinec také mĤže požádat o prominutí þásti správního vyhoštČní po uplynutí poloviny doby, nicménČ policie vyhovuje pouze v nČkterých pĜípadech a s podmínkou, že cizinec už vycestoval z ýR (EU) ¾ Jak probíhá život v ZZC? V ZZC mají cizinci omezený pohyb. Mohou se pohybovat pouze v prostoru, který je jim urþen. Mají omezené možnosti jak realizovat své záliby a potĜeby. Je zde možnost sportovat, þíst knihy a þasopisy. Rodiny s dČtmi a samotné ženy jsou oddČleny od mužĤ jednotlivcĤ. Správa uprchlických zaĜízení, jako zĜizovatel, má za úkol zajišĢovat stravu, ubytování, psychologickou pomoc a další služby. LékaĜskou péþi zajišĢuje Zdravotnické zaĜízení Ministerstva vnitra. ¾ Jak je to s dČtmi, které se nacházejí v ZZC se svými rodiþi? V pĜípadČ nezletilých dČtí, které jsou umístČny v ZZC se svými rodiþi, a na nČž se vztahuje povinná školní docházka, jsou povinny navštČvovat místnČ pĜíslušnou základní školu. Dále jsou pro tyto dČti realizovány letní tábory a další aktivity po dohodČ se zĜizovatelem (SUZ). ¾ Na koho je se možné obracet v pĜípadČ potĜeby? 48

S veškerými požadavky se cizinci mohou obracet na pracovníky SUZ (ubytovatelé, sociální pracovníci) nebo pracovníky nevládních neziskových organizací, kteĜí do ZZC pravidelnČ dojíždČjí poskytovat sociální a právní poradenství. ¾ Jaký je další postup v pĜípadČ nepodání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany? Cizinci, kteĜí nepožádali o udČlení mezinárodní ochrany, zde þekají na realizaci jejich správního vyhoštČní tzv. deportaci nebo realizaci tzv. pĜedání podle smlouvy se státem pĤvodu (prakticky se jedná z hlediska cizince o totéž). V pĜípadČ, že nemají cestovní doklad a cizinecké policii se nepodaĜí je ztotožnit, jsou propuštČni po uplynutí zákonem stanovené doby s tzv. výjezdním pĜíkazem, se kterým jsou povinni vycestovat z území ýeské republiky. Cizinecká policie mĤže vystavit tzv. náhradní cestovní prĤkaz totožnosti. ¾ Jaký je další postup v pĜípadČ podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany? Ti, kteĜí požádali o udČlení mezinárodní ochrany, jsou po propuštČní ze ZZC pĜemístČni do nČkterého z PoS (pokud Ĝízení nebylo v dobČ zajištČní ukonþeno). Doba, kterou stráví v ZZC se mĤže lišit. Záleží na okolnostech, pro které byli zajištČni a na aktivitČ cizinecké policie, jež je zadržela. NicménČ ve vČtšinČ pĜípadĤ by propuštČní žadatele musel naĜídit soud, sama policie tento krok neuþiní. Dále probíhá Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany dle zákona (viz kapitola 3). ¾ Jak je to s nezletilými bez doprovodu zákonného zástupce? Nezletilý bez doprovodu (NBD) mohou být umístČni v ZZC max. 90 dnĤ, po uplynutí musí být ze zaĜízení propuštČni. NBD poté pĜecházejí do zaĜízení pro dČti cizince, kde jsou v první fázi umístČni v diagnostickém ústavu a poté v dČtském domovČ pro dČti-cizince. V obou zaĜízeních jsou povinni navštČvovat školu. Mají povolené vycházky a mají též volnČjší režim. ¾ Kde se nachází ZZC na území ýeské republiky ZZC BČlá pod BezdČzem a ZZC Poštorná

9.2. Doplňková ochrana Podle § 14a zákona þ. 325/1999 Sb., o azylu, mĤže být udČlena doplĖková ochrana cizinci, který nesplĖuje dĤvody pro udČlení azylu, ale budou zjištČny v Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany v jeho pĜípadČ dĤvodné obavy, že pokud by byl vrácen do státu, jehož je státním obþanem, nebo v pĜípadČ, že je osobou bez státního obþanství, do státu svého posledního trvalého bydlištČ, by mu hrozilo skuteþné nebezpeþí vážné újmy (viz kapitola 3), a že nemĤže nebo není ochoten z dĤvodu takového nebezpeþí využít ochrany státu, jehož je státním obþanem, nebo svého posledního trvalého bydlištČ. ¾ Jaký doklad je vystaven cizinci s udČlenou doplĖkovou ochranou a kdo tento doklad vydává?

49

Cizinec obdrží prĤkaz oprávnČní k pobytu na území. OdpovČdným orgánem za vydání tohoto prĤkazu je Ministerstvo vnitra. ¾ Na jak dlouho se vydává prĤkaz oprávnČní k pobytu? PrĤkaz oprávnČní k pobytu se vydává na dobu, po kterou hrozí cizinci újma podle § 14a zákona þ. 325/1999 Sb., o azylu (viz kapitola 3), nejménČ však na 1 rok. ¾ Kdy je nutné si nechat prĤkaz oprávnČní k pobytu prodloužit? Žádost o prodloužení oprávnČní k pobytu je nutné pĜedložit nejpozdČji 30 dnĤ pĜed uplynutím doby, na niž je doplĖková ochrana udČlena. ¾ Prodlouží Ministerstvo vnitra prĤkaz oprávnČní k pobytu automaticky na další rok nebo probíhá nové Ĝízení o udČlení doplĖkové ochrany? Trvají-li dĤvody, pro které byla doplĖková ochrana udČlena, nebo nenastanou-li dĤvody uvedené v §17a (viz kapitola 3), prodlouží Ministerstvo vnitra prĤkaz oprávnČní k pobytu opakovanČ vždy nejménČ na 1 rok. ¾ Co se stane v pĜípadČ, že Ministerstvo vnitra nestihne rozhodnout v dobČ platnosti oprávnČní k pobytu na území? Pokud Ministerstvo vnitra nestihne rozhodnout o žádosti v dobČ platnosti oprávnČní k pobytu na území, prodlouží se udČlené oprávnČní k pobytu na území do dne nabytí právní moci rozhodnutí Ministerstva vnitra o žádosti. ¾ Jak je to s hlášením pobytu cizince s udČlenou doplĖkovou ochranou a jaké doklady musí pĜedložit? Osoba s udČlenou doplĖkovou ochranou dostaví na ministerstvo vnitra, kde se zanese do systému místo pobytu a ministerstvo to poté vyznaþí do prĤkazu oprávnČní k pobytu. ¾ ZajišĢuje stát cizincĤm s udČlenou doplĖkovou ochranou ubytování? Cizinec, kterému byla udČlena doplĖková ochrana, si musí najít ubytování sám. Stát v tomto pĜípadČ ubytování nezajišĢuje. ¾ MĤže být cizinec s udČlenou doplĖkovou ochranou registrován jako uchazeþ o zamČstnání na úĜadu práce? Ano, mĤže ¾ Jakým zpĤsobem je hrazena zdravotní péþe? Cizinec, jemuž byla udČlena doplĖková ochrana, spadá do kategorie cizincĤ pojištČných z veĜejného zdravotního pojištČní. Tzn., že pokud je registrován na úĜadČ práce jako uchazeþ o zamČstnání, platí za nČj zdravotní pojištČní stát. Pokud pracuje, platí za nČj pojištČní zamČstnavatel a jsou mu strhávány peníze na zdravotní pojištČní ze mzdy. Rozsah zdravotní péþe, která mu je dostupná, je stejná jako u obþanĤ ýR.

50

¾ Má cizinec s udČlenou doplĖkovou ochranou nárok na nČjakou finanþní pomoc? V pĜípadČ, že osoba, která má udČlenou doplĖkovou ochranu nepracuje, nemá žádný jiný pĜíjem, mĤže požádat o pĜíspČvek na živobytí a na doplatek na bydlení (zákon þ. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje hlavní využití životního a existenþního minima). Pro bezproblémové podání žádosti je nutné být registrován na úĜadČ práce. ¾ MĤže takový cizinec pracovat, pokud ano, za jakých podmínek? MĤže pracovat na území ýeské republiky za stejných podmínek jako cizinec s povolením k trvalému pobytu (bez pracovního povolení). ¾ MĤže se cizinec s udČlenou doplĖkovou ochranou úþastnit bezplatného kurzu þeského jazyka? Ano, pokud cizinec s udČlenou doplĖkovou ochranou podepsal vstup do Státního integraþního programu (SIP), mĤže se úþastnit kurzu þeského jazyka bezplatnČ. ¾ Je možné požádat o vydání cizineckého pasu? Ano, cizinci s udČlenou doplĖkovou ochranou mĤže být vydán cizinecký pas, pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu a nemĤže jej získat ve státČ, jehož je státním obþanem, nebo v pĜípadČ osoby bez státního obþanství ve státČ jejího posledního trvalého bydlištČ (§64a zákon þ. 325/1999 Sb., o azylu).

51

ADRESÁŘ DĤležité státní a nestátní instituce a úĜady Odbor azylové a migraþní politiky Ministerstva vnitra ýR (OAMP MV ýR) pošt.schr. 21/OAM 170 34 Praha 7 tel.: 974 832 502 Správa uprchlických zaĜízení Ministerstva vnitra ýR (SUZ MV ýR) P.O.BOX 110 143 00 Praha 4 tel.: 974 827 117, 974 827 118 www.suz.cz ěeditelství služby cizinecké policie Olšanská 2 130 00 Praha 3 tel.: 974 841 356, 974 841 357 KanceláĜ veĜejného ochránce práv Údolní 389 602 00 Brno tel.: 542 542 888 fax: 542 542 112 [email protected] http://www.ochrance.cz Nejvyšší správní soud ýeské republiky Moravské nám. 6 657 40 Brno tel.: 542 532 311 Krajský soud Praha NámČstí Kinských 5 150 75 Praha 5 tel.: 257 005 111 MČstský soud Praha Hybernská 18 111 21 Praha 1 tel.: 221 939 111

52

Krajský soud PlzeĖ Veleslavínova 40 306 17 PlzeĖ tel.: 377 868 888 Krajský soud Brno Masarykova 31 601 95 Brno tel.: 542 108 411 Krajský soud Ostrava Havlíþkovo nábĜ. 34 728 81 Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 153 111 Krajský soud Ústí nad Labem poboþka Liberec U soudu 540/3 460 31 Liberec tel.: 485 238 111 Krajský soud Hradec Králové TĜída ýSA 218 500 03 Hradec Králové tel.: 498 016 111 poboþka Pardubice Sukova tĜída 1556 530 96 Pardubice tel.: 467 000 111 Krajský soud ýeské BudČjovice Zátkovo nábĜeží 2 370 84 ýeské BudČjovice tel.: 386 719 111

53

Ministerstvo spravedlnosti Vyšehradská 16 128 10 Praha 2 tel.: 221 997 111 http://www.justice.cz Ministerstvo zahraniþních vČcí Loretánské nám. 5 125 10 Praha 1 tel.: 224 181 111 http://www.mzv.cz Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy Karmelitská 7 118 00 Praha 1 tel.: 257 193 111 http://www.msmt.cz Ministerstvo zdravotnictví Palackého námČstí 4 128 00 Praha 1 tel.: 224 971 111 http://www.mzcr.cz

54

POZNÁMKY

55

POZNÁMKY

56

Organizace pro pomoc uprchlíkům Kovářská 939/4, 190 00 Praha 9 tel.: +420 284 683 545, +420 284 683 714, mobil: +420 739 413 983, fax: +420 233 371 258 e-mail: [email protected], www.opu.cz