Vítejte mezi mladými lidmi z celé Evropy. Vyhrajte lístky na festival a knihu oceněnou UNESCO. Pomohla Vám Karta mládeže EURO

úvod

KARTÁČ 2 / 2003 - z obsahu:

Vítejte mezi mladými lidmi z celé Evropy Nyní i vy jste součástí velké rodiny více než čtyř milionů držitelů Karty mládeže EURO<26 v téměř 40ti státech celé Evropy. Věříme, že vám tato karta pro všechny mladé obyvatele Evropy poslouží přinejmenším stejně dobře, jako všem před vámi. Můžete využívat nejrůznější výhody a slevy, které KM EURO<26 nabízí téměř po celé Evropě, ale také poznávat mladé lidi, držitele KM EURO<26, společně s jazykem, zvyky i městy v zemích, kde žijí. Takové přátelské kontakty začínají nejčastěji prostřednictvím dopisování (Penpals), jejichž nabídka je zveřejňována na celoevropském EURO<26 informačním portálu www.euro26.cz. Probíhají rovněž celoevropské projekty - můžete se například stát zástupcem České republiky. Naposledy se takto v srpnu 2003 zúčastnily dvě kar ačky z ČR celoevropského setkání mladých lidí EUROPE FOR A CHANGE ze současných i nově přistupujících zemí EU v rakouském Salzburku. Více informací o tomto setkání čtěte na straně 13. pp ‰

Vyhrajte lístky na festival a knihu oceněnou UNESCO Večerní a noční program se slováckou lidovou písničkou v areálu Vlčnovských búd, památkově chráněných vinných sklípků nad vesnicí, proslul zejména mezi mladou generací svou výbornou atmosférou. Někdy se program protáhne až do rána poslední květnové neděle, v níž vedle bohatého celodenního programu Vlčnovem slavnostně projíždí “Jízda králů”. Jízda králů Vlčnov je folklórním festivalem známým nejen u nás, ale i ve světě. Starobylý zvyk jízdy králů se totiž ve své tradiční podobě uchoval právě jen v této slovácké obci. Držitelé KM EURO<26 se mohou těšit na 50% slevu na celodenní nedělní vstupenku. Nyní ale můžete celodenní nedělní vstupenku získat také zdarma, pokud správně odpovíte na soutěžní otázku: Ve který den a v kolik hodin vyjede v roce 2004 družina jízdy králů na objíž ku Vlčnovem? Datum a čas zasílejte do 15.4.2004 e-mailem na adresu [email protected], do předmětu zprávy uve te "Jízda králů 2004". Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří obdrží po dvou nedělních celodenních vstupenkách a prestižní publikaci Rok ve Vlčnově 1945-46, dokumentující tradiční život na slovácké vesnici, která byla zařazena do projektu nehmotného dědictví UNESCO Pamě světa. pp ‰

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 3 Z domova: - Rozhovory s J.H. a P.Š. . . . . . . . . . . . . strana 4 - Don Bosco a VDV OH . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 4 - Nové slevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 5 - Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 6 - Poznáváme ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 7 - Zima - hory ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 8-9 - Zima - hory v zahraničí . . . . . . . . . . . . . strana 10 Zahraničí: - Rumunsko láká mladé Čechy stále častěji . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 11-12 - Neznámá krajina Quercy . . . . . . . . . . . strana 13 - Europe for change. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 13 - Litva blízká, levná, zajímavá . . strana 14

v Českém Krumlově Medvědí vánoce.

Jako každý rok , tak i letos se konají Na prvním nádvoří krumlovského zámku se sejde 24. 12. 2003 od 10,00 hodin medvědář Jan Míša Černý s dětmi a společně s medvědy tak oslaví Vánoce. Pro děti je připraveno malé občerstvení a děti na oplátku medvědům přinesou také něco dobrého na zub. V hradním příkopě budou mít jako každý rok medvědi vánoční strom, na kterém budou mít zavěšený ovoce, vánočky, cukroví a další dobroty. Větvičky stromů budou pomazány medem, což medvědům také moc chutná. Každý rok se této akce zúčastňuje několik stovek dětí a dospělých nejen z Českého Krumlova, ale i z okolí. dl ‰

Pomohla Vám Karta mládeže EURO<26?

Napište nám o tom, pomůžete tak jiným! Využili jste ji na cestách v Evropě nebo dokonce i mimo Evropu? Jaké s ní máte zkušenosti, co byste doporučili druhým a kde vám naopak nepomohla? Pokud nám o tom dáte vědět, mohou být vaše zkušenosti a rady prospěšné také dalším držitelům Karty mládeže EURO<26. Stačí jednoduše vyplnit formulář na našich stránkách www.euro26.cz v sekci RADY a DOTAZY, ale přivítáme i příspěvky zaslané e-mailem nebo poštou do naší centrály. Vaše zkušenosti budou zveřejněny na stránce zkušeností a rad držitelů a mohou tak pomoci řadě vašich kolegů a kolegyň. Děkujeme vám i za ně! pp ‰

Víte, že GENERALI pojiš ovna nabízí zvýhodněné cestovní pojištění pro vás držitele Karty mládeže EURO<26 za 250,- resp. sportovní variantu za 450,- korun na rok? Toto pojištění se týká opakovaných výjezdů do 30 dnů. Pro delší cesty je možné se výhodně připojistit. Pro bližší informace kontaktujte zelenou linku: 800 150 155 a nebo přímo pobočku GENERALI ve vašem městě. Pro Vaši lepší orientaci uvádíme seznam kontaktních míst v jednotlivých oblastech naší republiky: *jižní Čechy: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Vimperk, *jižní Morava: Brno, Bystřice pod Hostýnem, Hodonín, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Zlín, Znojmo, *Praha: 14 kontaktních míst, ředitelství: Bělehradská 132, 120 84 Praha 2, tel.: 221 091 152, -248, -125, -631, fax: 221 091 126, Po - Pá - 8-18, *severní Čechy: Č. Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Ústí nad Labem, *severní Morava: Bruntál, Český Těšín, Frýdek Místek, Hranice, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov, Šternberk, Šumperk, Vsetín, *střední Čechy: Mělník, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Příbram, *východní Čechy: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy,Trutnov, *západní Čechy: Domažlice, Cheb, Klatovy, Karlovy Vary, Plzeň, Sokolov, Tachov. Abyste vámi uzavřenou výhodnou cestovní pojistku za 250,- popř. tu sportovní za 450,-Kč nemuseli po svém návratu využívat a tudíž aby se vám na vašich cestách s KM EURO<26 v kapse nic nepřihodilo, vám všem mladým cestovatelům přeje kolektiv pracovníků euro26. mk ‰

Hrajete rádi fotbal? Poje te s námi tedy na první ročník Herkulova poháru do Ma arska. Máte rádi fotbal? Nejste profesionálními hráči? Je vám 15 až 26 let a jste držiteli Karty mládeže EURO<26, tak potom neváhejte a poje te s námi v červenci 2004 na první ročník mezinárodního turnaje 4 mužstev Karty mládeže EURO<26 do Ma arska. Spolu s Českou republikou a domácím Ma arskem se této sportovní akce zúčastní ještě týmy ze Slovenska a Polska. Celá akce bude trvat cca 4 dny - dopravu, pobyt, pojištění i drobné kapesné hradí národní organizace Karty mládeže EURO<26. Každé mužstvo se bude skládat z 12 hráčů - 2 brankáři a 10 hráčů v poli, zápasy se budou hrát na házenkářském hřišti a tedy ve složení 5+1. V přihlášce, kterou čekáváme do 15.5.2004 uve te prosím jaký post byste nejraději zastávali, to proto, abychom nevybrali třeba samé brankáře. Uve te též vaše tělesné rozměry. Aktuální novinky týkající se turnaje najdete na našich www.euro26.cz stránkách. Těšíme se na vás. mk, pm ‰ Karta v ČR 2/2003

Cyklus přednášek a promítání o Latinské Americe Vy, kteří jste si i díky našemu letnímu článečku oblíbili zajímavé programy jiho a středoamerických sezení, pro později příchozí, spíše stání, která se konají každé úterý od 18. 30 v obchodu Latinská Amerika - nachází se na pražské Letné, jistě přivítáte následujících 13 řádků: 6. ledna 2004 Chile . . . . . . . . . . . Příroda Patagonie - návyková země 13. ledna 2004 Peru . . . . . . . . . . . . Život indiánů v Peru 20. ledna 2004 Kostarika . . . . . . . . Nejen pobřeží je zde bohaté… 27. ledna 2004 Chile . . . . . . . . . . . Chilská Kordillera 3. února 2004 Argentina . . . . . . . . San José del Boquerón a Argentina 10. února 2004 Latinská Amerika . . Hudba Latinské Ameriky 17. února 2004 Kolumbie . . . . . . . . Amazonie 24. února 2004 Venezuela . . . . . . . Krásy stolových hor 02. března 2004 Latinská Amerika . . Tancování 09. března 2004 Bolívie . . . . . . . . . . Opravdu nejchudší? 16. března 2004 Brazílie. . . . . . . . . . Země mnoha překvapení 23. března 2004 Mexiko . . . . . . . . . . Současná mexická literatura 30. března 2004 Argentina . . . . . . . . Současná argentinská literatura Úplně nejaktuálnější podobu programu společně se zajímavými podrobnostmi najdete na www.latinska-amerika.cz Vstupné na přednášky a promítání o jednotlivých zemí amerického kontinentu stojí stále 30 Kč. Přijdete-li vybaveni platnou Kartou mládeže EURO<26 dostane se vám 33% slevy a tak zaplatíte pouhých korun 20. Je krásně možné, že by vám některá přednáška mohla pomoci ve výběru země, do které se jednou podíváte. Přij te se podívat, třeba se tam potkáme. ph, mk ‰ Kartáč 2/2003 - Vydává Sdružení Karty mládeže ČR Registrace Ministerstvem kultury ČR: MK ČR E 14 617 Časopis je rozšiřován poštou a prostřednictvím distribučních míst KM jednotlivým členům Sdružení Vychází dvakrát ročně. Náklad tohoto čísla je 25.000 výtisků. Kolektiv redaktorů: 2xJan, Jana, Pavla, Marcela, Marek, Petr, Ivo. Adresa redakce: Karta mládeže EURO<26 Šmeralova 22, 170 00 Praha 7, tel/fax: 233 372 240 e-mail.: [email protected], [email protected] Sazba a grafická úprava: IU - URi ‰ Tisk: ARTEP, Mníšek pod Brdy, vytištěno na recyklovaném papíru 3

z domova - rozhovory

Alou do světa potřetí ... s Janem Hřebejkem V celkem pravidelných intervalech výzýváme našeho čím dál tím známějšího filmového režiséra Jana Hřebejka, aby se s námi a s vámi podělil nejen o své cestovatelské zkušenosti. Poprvé jsme se s honzou sešli na jaře roku 1994, podruhé na podzim 1999, potřetí v listopadu 2003. * První otázkou se ještě vrátíme do Kartáče 2/1999 resp. do pozdního podzimu roku 1999 a doptáme se kolik že diváků vidělo v českých a moravských kinech dnes již legendární "Pelíšky". Přibližně 1 100 000.

* Rád navštěvuješ stále nová a nová exotická místa a nebo máš své favority - země kam se rád vracíš? Navštívit jakékoliv místo na světě je zajímavé. Byl jsem třeba týden na Maledivách, je to tam moc hezký, ale nic se tam neděje, tam bych se odstěhoval třeba v důchodu. Mezi moje aktuálně nejoblíbenější místa, která rád navštěvuji patří italské Toskánsko a konkrétně města Siena, San Giminiano, Arezzo a Lucca. Výbornou dovolenou jsem prožil na Korsice, moc rád mám jižní Francii. Do těchto míst jezdím, když mám trochu volna.

... a poprvé s Petrem Šabachem Společně s honzou jsme oslovili dalšího příjemného člověka, který má prsty ve 3 z 6 Honzových celovečerních filmech - spisovatele, intelektuála, zahrádkáře, pivaře, dejvického rodáka Petra Šabacha. * Co pro Tebe znamená cestování? Zásadní smysl všeho.

* Aktuálně jste dotočili film "Horem pádem", který je zajímavý hned z několika důvodů. Nehraje v něm Bolek Polívka, předlohou pro scénář nebyla žádná z knih Petra Šabacha a za třetí je to váš 1. film ze současnosti. Jaký máš z filmu pocit? Pocity mám jen ty nejlepší, spolupráce s lidmi jako je scénárista Petr Jarchovský, kameraman Jan Malíř, herci Jarda Dušek, Pavel Liška, Jirka Macháček, Petr Forman, Jiří Tříska je radost. Myslím, že výsledek stojí zato. * Na základě jaké předlohy vznikl scénář? Jako vždy za scénářem stojí P. Jarchovský, jenom s tím rozdílem, že tentokrát se jedná o původní námět. * Kdy půjde film do kin? Na podzim 2004.

Honza horempádem točí, to abyste mohli jít opět co nejdříve na něco príma do kina * Když již jsme u těch statistik, kolik diváků shlédlo Tvoje další filmy: "Musíme si pomáhat" a aktuálně stále ještě promítané "Pupendo"? "Musíme si pomáhat" vidělo v ČR přibližně 350 000 diváků, film byl navíc uveden celkem v 35 zemích světa, dohromady tedy opět něco přes jeden milión diváků. A "Pupendo" do těchto dnů navštívilo již něco kolem 900 000 lidí. * Honzo, trochu jinak - jaká zajímavá místa jsi za minulé čtyřletí navštívil? Těch zemí bylo mnoho, hodně cestuji na různé festivaly. Navštívil jsem přírodou úžasný Island, místní vzduch je pro pražáka svojí čistotou takřka "nedýchatelný", ve Švédsku za polárním kruhem pak např. průmyslové město Kyruna, kde se vyrábí pravá švédská ocel. Pět neděl jsem strávil studiem angličtiny v irském Dublinu. Líbil se mi historický Krakov i moderní Budapeš . Fandím kulturnímu rozvoji Bratislavy. Moc se mi líbil festival dechovek v srbském městě Guča. Mimo Evropu se mi moc líbilo v Sydney a ve Vancouveru - to jsou asi nejlepší města pro život. V Tokyu jsem byl pracovně spokojen, na druhou stranu je to tam moc hektické. Hodně nadšený jsem byl z New Yorku, který jsem v tomto období navštívil několikrát - jednou tam dokonce Honzovi hrozil Oskar za film "Musíme si pomáhat " - pozn. kartáčredakce. Jsou tam úžasná muzea a galerie, dostupná všem, protože je do nich vstup volný a nebo za symbolickou cenu, líbí se mi tamní kulturní promíchanost.

CO MLÁDEŽ NEJVÍC POTŘEBUJE?

V druhé polovině devatenáctého století působil v italském Turíně katolický kněz jménem Don Bosco, který našel své poslání v záchraně chudé a opuštěné mládeže. Brzy kolem sebe shromáždil spolupracovníky a ti si začali říkat salesiáni. V Turíně je dosud k vidění přístřešek pro "děti ulice", kde Don Bosco působil. Mezitím však se salesiánské hnutí rozšířilo do

* Prý jste točili část filmu i v Austrálii. Jedna z hlavních postav filmu - Martin Horecký - ve filmu ho hraje Petr Forman - je narozený v Čechách a nyní žije již 25 let v Austrálii. Zajímavostí je, že Petrův strýc, bratr Miloše Formana žije v Brisbane. V Austrálii jsme ještě nebyli, třídenní dotáčky nás čekají v lednu. * Te možná zklameme Tvoje ctitelky: v září 2001 jsi se oženil. Ano.

* Kde se Ti nejvíce líbilo? V Řecku. * Co si myslíš o svých knihách? Divím se, že vůbec nějaký mám. * Kde a kdy se Ti nejlépe píše? Doma, obecně kdekoliv, kde se cítím dobře.

*O Petru Šabachovi již byla řeč. Co si o něm myslíš - jako o spisovateli? Je spolehlivý. - jako o člověku? Je spolehlivý. - jako o kamarádovi? Je spolehlivý.

* Co si myslíš o Honzových filmech? Mně se líbí, protože mám pocit, že dělá co může, tím myslím, že je to všechno na hranici jeho možností. Určitě do toho dává všechno. Víc neumí. Já taky ne.

* Zeptám se Tě, možná trochu naivně -"Co by jsi vzkázal všem mladým lidem s Kartou mládeže EURO<26”?

* Co si myslíš o Honzovi Hřebejkovi - jako o režisérovi? Mám ho čím dál tím radši. - jako o člověkovi? Mám ho čím dál tím radši. - jako o kamarádovi? Mám ho čím dál tím radši. * Jakým způsobem nejraději cestuješ? Vlakem. Když jsem byl mladší, tak po Evropě stopem. * Jak si představuješ svoji ideální dovolenou? Mezi borovicemi někde u Dobříše. *Co by jsi vzkázal mladým lidem s Kartou mládeže EURO<26? To nevadí, že máte akné - důležitější, že máte Kartu mládeže. ‰

Otázky oběma sympa ákům kladl Marek Kráčmar. ‰

celého světa; zřizuje školy, university, učňovská střediska, internáty, zařízení pro volný čas mládeže, organizuje misie v rozvojových zemích. Salesiány najdeme i v České republice. Není jich málo, kolem dvou set, na světě pak víc než 17 tisíc. Jsou jediným církevním řádem bez klášterů. V tom se řídí pravidlem Dona Bosca, že pracovním místem salesiánů jsou ta místa, kde žijí děti a dospívající, o které se starají. Péči o mládež v jejich pojetí lze shrnout do velmi promyšleného systému: 1) DOMOV - děti a mladí lidé potřebují zázemí. Na ulici se ocitají proto, že o ně vlastní rodina ztratila zájem nebo funguje způsobem, který děti z rodiny vyhání. Třeba o tom ani nechtějí mluvit, ale ztráta rodinného zázemí je trauma, které vede k narušení při formování osobnosti. 2) SPOLEČENSTVÍ - chtějí žít ve svobodě, neumějí se však orientovat ve světě a jsou ohroženi nevhodnými vzory životního stylu, které se jim nabízejí. 3) ŠKOLA - dává příležitost naučit je, jak svobodu používat, jak svůj handicap překonat vzděláním. Nic nedává takovou

4

Usmívající se spisovatel Petr Šabach

šanci rozšířit zónu možného vývoje jedince jako škola a příprava na povolání. 4) HŘIŠTĚ - děti a mladí lidé potřebují zbavit se zábran. Sport a hry je zajímají, odpovídají jejich věku, zálibám a schopnostem. Salesiáni k tomu ještě tiše dodávají: … a lásku, děti a mladí lidé ze všeho nejvíc potřebují, aby je měl někdo rád.

Toto jistě nadčasové zamyšlení pro vás zachytila Milena Černá z Výboru Dobré Vůle Olgy Havlové ‰

Karta v ČR 2/2003

z domova - nové slevy

NOVÉ EURO<26 SLEVY V ČR Řazeno podle rubrik a v nich abecedně podle měst. Nejaktuálnější stav najdete na www.euro26.cz

KULTURA Dejvické divadlo, Zelená 15a, Praha 6, tel. 233 332 430, [email protected], www.dejvickedivadlo.cz poskytuje držitelům KM EURO<26 slevu 30% na vstupné. OBCHOD Stibo - Bílková Danuše, Sobčice 91, 508 01 Hořice v Podkrkonoší, tel/fax: 493 691 248 - sleva 5% při nákupu pracovních oděvů. Elena Mazgajová Brets, V. Jiříkovského 152/9, Ostrava - Dubina, tel. 603 427 200 - sleva 10% při nákupu sportovního zboží. Ski Centrum - Ing. Petr Madeja, 28. října 227, Ostrava - Mariánské hory, tel. 595 626 322 - při platbě v hotovosti se poskytuje sleva 5% při nákupu zboží. Buvár a Petišé, Komenského 279, 386 01 Strakonice, tel.: 383 32 39 10. Obchod s racionální výživou - sleva 5% bez ohledu na výši nákupu. Camp 4, U Svaté Markéty 117, 386 01 Strakonice, tel. 777 195 539 - sleva 5% při nákupu outdoorového zboží (batohy, spacáky, stany, obuv, oblečení). CykloMacner, Bezděkovská 288, 386 01 Strakonice, tel.: 383 328 354, fax: 383 324 658 - Při nákup zboží nad 100 Kč sleva 5%. Bike sport, Moskevská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel. 475 209 801 sleva 5% při nákupu sportovních potřeb - kola, cyklistické doplňky, sportovní oblečení a sportovní výživa. HOT DOG - Londýnská móda, Horova 6, Ústí nad Labem 400 01,

tel. 732 673 063 — při nákupu zboží nad 500 Kč je sleva 10%. Knihkupectví Pod věží - Bílinská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel./fax: 475 211 485. Při nákupu knižní produkce - sleva 5%.

ke spokojenosti ubytovaných v bezprostřední blízkosti vleků.

SLUŽBY A INFORMACE Ski Centrum - Ing. Petr Madeja, 28. října 227, Ostrava-Mariánské hory, tel. 595 626 322 - při platbě v hotovosti se poskytuje sleva 10% na služby. CykloMacner, Bezděkovská 288, 386 01 Strakonice, tel.: 383 328 354, fax: 383 324 658 - Při nákup zboží nad 100 Kč sleva 10% na servis jízdních kol. Bike sport, Moskevská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel. 475 209 801 sleva 10% na servis jízdních kol. SPORT Lyžařské vleky "Pod Klínem", Ramzová - Ostružná, tel: 602 942 531 - zvýhodněné jízdné na vlecích: permanentka na 6 jízd za 50 Kč, pro držitele Karty mládeže EURO<26 7 jízd, permanentka na 12 jízd za 100 Kč, pro držitele Karty mládeže EURO<26 14 jízd. V areálu se nachází 3 dobře upravované vleky v délce 450, 400 a 150m. STRAVOVÁNÍ “Restaurace - Bar Vosí hnízdo”, Čechova 12, 170 00 Praha 7, tel.: 233 373 307. Při objednávce hlavního jídla zelný, okurkový, popř. rajčatový salát zdarma. Netýká se nabídky hotových jídel. UBYTOVÁNÍ Penzion "Pod Klínem", Ramzová-Ostružná, tel.: 777 850 327, e-mail: [email protected] - sleva 10% na ubytování. Penzion se nachází

VZDĚLÁVÁNÍ Autoškola Šimek, V. Vacka 1668, Ostrava-Poruba, tel. 606 146 610 - sleva 8% na kurs v autoškole. ECA - Enter Communication Agency, Vodičkova 28, 110 00 Praha 1, tel. 604 214 805, fax 224 162 369, www.zalud.cz - sleva 10% na výuku u nás i v zahraničí, učebnice, slovníky, letenky - svět jazyků. Institut celostní medicíny, MUDr. Josef Stara, Na Florenci 19, 110 00 Praha 1, tel.: 221 732 489-90, mobil: 777 326 879 MUDr. Josef Stara, Smetanovy sady 1145/1, tel.: 353 222 536-7, mobil: 777 326 879 Vstupní i kontrolní vyšetření - sleva 10%. PEGAS International, Lublaňská 15, Praha 2 a Obchodní centrum Petrov, Masarykova 28, 602 00 Brno, bezplatná infolinka 800 100 368 nabízí následující slevy pro držitele KM EURO<26: - 5% sleva z ceny studia (výuky) v Austrálii - 3% sleva z ceny studia ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Rakousku a na Maltě - (výše uvedené slevy nelze kombinovat s jinými slevami, neplatí na speciální nabídky. Vztahuje se jen na školné, netýká se ubytování, letenky, zápisného, pojištění a studijních materiálů) - 10% sleva z poplatku na zprostředkování víz - 5% sleva ze zprostředkovacích poplatků na au-pair programy - 10 USD sleva na program WORK AND TRAVEL pp, mk ‰

KLENOTY AURUM - TO JE CELKEM 35 POBOČEK VE 20 MĚSTECH ČESKÉ REPUBLIKY Tentokrát jsme pro vás držitele Karty mládeže EURO<26 kontaktovali představitele společnosti Klenoty Aurum s.r.o., kterou nikomu z vás nemusíme určitě nijak zvláště představovat. Naše otázka samozřejmě zněla, nebylo-li by možné vám majitelům modré eurokarty poskytnout při nákupu zboží nějakou zajímavou úlevu. A podařilo se, od pondělí 8.12.2003 - od tohoto data je zmiňovaná radostná informace na našem internetu www.euro26.cz - je možné na jednotlivých pobočkách společnosti Klenoty Aurum s.r.o. po celé České republice s vaší Kartou mládeže EURO<26 využít 7% slevu při nákupu zlatých šperků a hodinek, při nákupu stříbrných šperků dostanete slevu dokonce 10%. Ale vra me se ještě několika větami ke společnosti Klenoty Aurum s.r.o., která provozuje největší sít obchodů se šperky a hodinkami po celé České republice. V 35 obchodech můžete koupit široký sortiment zlatých a stříbrných šperků, šperků s drahými či syntetickými kameny. Na objednávku vám jednotlivé pobočky mohou zajistit dokonce i výrobu modelových šperků z drahých kovů. Klenoty Aurum s.r.o. jsou také výhradním dovozcem hodinek významných švýcarských, ale i dalších kvalitních mezinárodních

značek. Do portfolia společnosti patří hodinky zn. Corum, Concord, Ebel, Movado, Charriol, Technomarine, Emporio Armani, DKNY, DIESEL, Sector, Koral. Více informací o aktuální nabídce naleznete na www.klenotyaurum.cz, popř. se dozvíte na telefonu: 284829165 nebo e-mailu: [email protected] Nyní nám nezbývá nic jiného než popřát vám příjemný nákup s vaší Kartou mládeže EURO<26 v kterémkoliv z dále uvedených obchodů této společnosti: - Shopping park, Skandinávská 4, 619 00 Brno - Dolní Heršpice - Velký Špalíček, Mečová 2, 602 00 Brno - Lannova 2, 370 01 České Budějovice - OC Futurum, Brněnská ulice, 500 02 Hradec Králové - TGM 13, 360 01 Karlovy Vary - OC Fontána, Tesco, Chebská ul., 360 01 Karlovy Vary - Dvory - Poděbradova 458, 272 01 Kladno - Kollárova 315, 284 01 Kutná Hora - Nisa centrum - Hypernova, České Mládeže 456, P.O.Box 8, 460 03 Liberec - Nám. Karla IV. 142, 276 01 Mělník - Nákupní středisko Atol, Moskevská 1999, 434 01 Most - Obchodní centrum Haná, Kafkova 8, 779 00 Olomouc - Horní Lán - Shopping park, ulice Rudná, 704 00 Ostrava

- OC Futurum, Novinářská 3178/6A, 702 00 Ostrava - Bezručova 16, 301 01 Plzeň - OC Carrefour, U Letiště 2/1074, 320 11 Plzeň - Borská Pole - Galerie Myslbek, Na Příkopě 21, 117 19 Praha 1 - Na Poříčí 22/1045, 110 00 Praha 1 - Mostecká 19/275 118 00 Praha 1 - Jugoslávská 17/181, 120 00 Praha 2 - Palác Flóra, Vinohradská 149, 130 00 Praha 3 - Nádražní 65/118, 150 00 Praha 5 - Nový Smíchov-Anděl, Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 - Hypermarket Globus Zličín, 150 00 Praha 5 - Metropole Zličín, Řevnická ul., 155 00 Praha 5 - Dejvická 19/324, 160 00 Praha 6 - Centrum Černý Most, Chlu mecká 765/6, 198 19 Praha 9 - OC Letňany, Veselská 663, 199 00 Praha 9 - Nádražní 6/1, 269 01 Rakovník - Olympia Teplice, Srbická 464, 415 01 Teplice - Masarykovo nám. 94, 379 01 Třeboň - Lidické nám. 1, 400 00 Ústí nad Labem - Centro Zlín, 3.května 1170, 762 03 Zlín - Malenovice - Freeport Designer Outlet Mall, Chvalovice 196 - Hatě, 669 02 Znojmo - OD Kaufland, Dukelských bojovníků, 670 81 Znojmo eb, mk ‰

Rozhovor o celostní medicíně s MUDr. Josefem Starou

tují viry, bakterie, plísně, zplodiny, radioaktivní zátěže, chemické látky, pesticidy, těžké kovy atd. Pokud se organismus jedince neumí s jejich vlivy sám vyrovnat, kumulují se tyto látky v těle a časem způsobují nemoc. Osobně říkám, že "Život je boj makroorganismů, tedy člověka s mikroorganismy". V tomto ohledu je Levé oko důležité, aby každý z nás byl vybaven kvalitním obranným systémem, který je schopen se s touto různorodou toxickou zátěží vyrovnat.

ní a naopak se pomnoží takoví, kteří jsou pro organismus nežádoucí, výskyt plísní není také ničím neobvyklým. Tento negativní stav, který se nazývá "dysbiosa", celkově oslabuje organismus. Jedinec se cítí často unavený, podrážděný a velice často trpí nemocemi z nachlazení.

Začátkem prosince 2003 jsem se shodou náhod seznámil s velice zajímavým člověkem, který část svého profesního života věnoval očním problémům. V současné době se věnuje pacientům s různými nemocemi v pražském Institutu Celostní Medicíny. Tím pánem, o kterém mluvíme, je pan doktor Josef Stara, kterého jsem vyzpovídával, možná se to někomu z vás bude někdy hodit. * Pane doktore, mohl byste nám trochu vysvětlit pojem "celostní medicína"? Celostní medicína je preventivní medicínou, kterou lze doplňovat tzv. "školskou - západní" medicínu. Nejedná se o její alternativu, ale o její doplnění, své kořeny má ve filozofii medicíny východní. * Jakým způsobem vnímáte nemoc? Nemoc je pro mě souhrn mnoha faktorů, nevzniká hned, vyvíjí se dlouhou dobu a teprve potom to lidově řečeno "bouchne". My se u našich pacientů snažíme vystopovat příčiny problému, hledáme místo, kde začíná. * Zeptám se možná trochu naivně - jakým způsobem to zjiš ujete? K tomuto účelu používáme metodu, která se jmenuje "měření odporu na počátečních bodech akupunkturních drah dle Volla", pokud je nějaká z těchto drah narušena, je třeba ji normalizovat. Pomocí této EAV metody se nám daří zátěže dobře diagnostikovat. Další metoda, kterou používám, se jmenuje "Irisdiagnostika". Díky této metodě, která se zakládá "na čtení nemocí těla" z duhovky oka mohu zjiš ovat latentní neboli skryté nemoci organismu, které se ještě nemanifestovaly. Mojí výhodou je, že jsem dlouhou dobu pracoval jako oční lékař a tudíž mám v oboru očního lékařství důležitou praxi. Již staří Řekové považovali duhovku oka za "display organismu", takže tato teorie není ničím novým. Na důkaz toho mi pan doktor ukázal mapu pravého i levého oka, kde byly zobrazeny jednotlivé orgány - např. problémy srdce jsou "čitelné" z oka levého, párové orgány z očí obou - viz ilustrační obrázky. *V našem povídání jste se často zmiňoval o "toxické zátěži organismu", co pod tímto termínem rozumíte? Každý člověk se v dnešní době pohybuje v prostředí, kde se vyskyKarta v ČR 2/2003

*Jaké prostředky při svém léčení, kterému říkáte "detoxikace organismu" využíváte? Jedním z našich hlavních léčebných prostředků jsou bylinné detoxikační komplexy, konkrétně se jedná o homeopaticky ředěné roztoky firmy Joalis, těch máme k dispozici cca 150 druhů. Důležitým doplňkem jsou i čajové detoxikační směsi. * Při našem povídání jste několikrát zdůraznil významnou roli diety. Ano, vhodná dieta je velice důležitá. V zažívacím traktu, hlavně na přechodu tenkého a tlustého střeva, má každý z nás množství žádoucích mikrobů. "Díky" špatným stravovacím návykům, častému podávání antibiotik, se však někteří tito pozitivní mikrobi odstra-

* Opakem dysbiosy je symbiosa? Ano přesně tak. Naším cílem je nastolit změnu, symbiosa je naším cílem. Vyčištění zažívacího traktu pacienta je prvním krokem a základním předpokladem počátku naší úspěšné léčby. * Vy jste vegetarián? Nikoliv. Jsem zastáncem určitých stravovacích návyků, říkejme tomu např. "obecná dieta", díky které si člověk nezanáší do těla škodlivé látky. * Pora te nám jak na to. Tato "obecná dieta" by měla vyloučit 4 věci - rafinovaný cukr, kakao, pšeničnou mouku a mléko. Upřednostňuji žitnou mouku před pšeničnou, přirozenou cestou vyzrálé tvrdé sýry před tavenými, ty nedávám ani do pomazánek, kde je nahrazuji např. Lučinou, nejím hovězí maso a uzeniny. Nejím čokoládu ani cukr, který nahrazuji medem. Mléko piji pouze kysané a samozřejmě konzumuji hlavně bílé jogurty bez cukru. Nevyhýbám se jiným druhům masa včetně vepřového, asi nejvíce mám rád ryby, kuřecí a krůtí maso. O ovoci a zelenině ani nehovořím, možná jenom jedna poznámka - dávám přednost těm druhům, které pocházejí z našich zeměpisných šířek. * Prozradíte našim čtenářům na čem jsme se spolu domluvili? Držitelům Karty mládeže EURO<26 budu poskytovat 10% slevu na vstupní i kontrolní vyšetření. Toto zvýhodnění bude využitelné nejen v pražské ordinaci Na Florenci 19, tel.: 221 732 489-90, ale i v mojí nově otevřené ordinaci v Karlových Varech - Alžbětiny Lázně, a.s., Smetanovy sady 1145/1, tel.: 353 222 536-7, popř. mě mohou mladí lidé kontaktovat na mém mobilu: 777 326 879.

Pravé oko

Děkuji za zajímavé informace. MUDr. Josefa Staru pro vás vyzpovídával Marek Kráčmar

‰ 5

z domova - kultura

Přij te na "Plážový ples" 3.4. 2004 a svým malým dílem pomůžeš dobré věci aneb trochu povídání o Kampani lidské podpory

pomoc. Tím dává tento projekt mnohem větší naději do budoucnosti a zároveň probouzí lidskou důstojnost a důvěru ve vlastní schopnosti. Ten, kdo začne aktivně organizovat některý z projektů, dostává podporu a pomoc a na oplátku pomáhá dalším nastartovat podobné projekty jinde. Humanistické hnutí v ČR v současnosti organizuje v rámci Kampaně lidské podpory několik různých projektů, které jsou zaměřeny na Keňu a Guineu, a pro jejich podporu pak mnoho dalších nejrůznějších akcí v ČR. Všechny projekty organizuje sí dobrovolníků, která uvítá pomoc každého - a už ve formě aktivního zapojení se do organizace této mezinárodní sítě, tak i ve formě materiální (například daru věcí potřebných k realizaci konkrétního projektu) či finanční.

pravidelně informována o stavu dítěte a jeho pokrocích. Dětem je také zajiš ována základní lékařská péče a v některých oblastech i denní strava, popř. i další potřeby. Kontaktní osobou, od které se dozvíte o tomto zajímavém a užitečném projektu další podrobnosti je Jan Bednář, mobil: 608 731 162,

Tvoje malá velká pomoc! ADOPCE AFRICKÝCH DĚTÍ - projekt pomoci na dálku

Než se dostaneme až na ples, poj me si něco říci o kampani lidské podpory. Kampaň lidské podpory (KLP) je mezinárodní projekt Humanistického hnutí. Lidé z Evropy a Afriky se snaží vytvořit řetěz vzájemné pomoci, aby vyřešili problém uspokojení základních lidských potřeb v některých zemích Afriky. Činnost v rámci kampaně je zcela dobrovolná, nemá však humanitární charakter. Veškeré projekty jsou založené na principu solidarity, reciprocity a autoorganizace lidí v prostředí, ve kterém žijí. To znamená, že učí lidi přistupovat k řešení problémů aktivně a odnaučuje pouhému pasivnímu čekání na

Sleva v GHMP funguje Ako sme sa počas nášho pobytu v Prahe dozvedeli, Galerie hlavního města Prahy ponúka pre držite ov Karty mládeže EURO<26 možnos vstupu so z avou. Platí do všetkých jej expozícií uvedených v informačnom katalógu a je jednotná prezrie výstavu si môžete za 5,- Kč, čo nás, nemajetných študentov iste poteší. Tak sme sa jedného dňa vychytili a po ho na 4 výstavy. Tu vám ponúkame náš vlastný stručný poh ad na každú z nich. Bezpochýb stoja za zhliadnutie. Prvou našou zastávkou boli výstavné priestory v Domě u kamenného zvonu. Nachádza sa priamo na Staromestskom námestí a je v nej nainštalovaná výstava zvláštneho druhu. Jej názov je Zachráněné dědictví. Už samotný názov napovedá, že ide o exponáty zachránené zo zámku Troja, ktoré boli zasiahnuté minuloročnými povodňami. Autori chceli jej otvorením dosiahnu dva ciele. Na jednej strane ukáza návštevníkom, ako prebiehala práca na rekonštrukcii postihnutých exponátov. Preto bola pri väčšine vystavená fotografia z obdobia pred renováciou - teda po zasiahnutí "ve kou vodou". Hne ved a bol vystavený už opravený exponát. To dodalo výstave nádych istej nevtieravej nostalgie. Na druhej strane chceli autori zverejneným "zachráneným dedičstvom" po akova všetkým, ktorí sa zúčastnili na záchranných akciách. Ako druhý sme navštívili Dům u Zlatého prstenu, ktorý sa skrýva prakticky hne za rohom, v Týnskej ulici. Táto výstava nebola o nič menej zaujímavá. Je určená milovníkom umenia 20. storočia a hlavne toho českého. Je inštalovaná na troch poschodiach a v suteréne, v ktorom dostali priestor súčasní mladí umelci 90. rokov 20. storočia. Zahŕňa diela 12 autorov, ktorí dosiahli úspechy doma i v zahraničí. No a ostatné tri poschodia sa venujú českému umeniu rokov 1900 - 1990. Vystavené sú práce mnohých známych a uznávaných umelcov ako F. Bílka, M. Švabinského, J. Váchala, Toyen, K. Lhotáka, M. Medeka, A. Kučerovej, F. Tichého, K. Teigeho, F. Drtikola a mnohých alších. V týchto miestnostiach poteší okrem ume-

6

Jde o pomoc dětem, které se nacházejí v podmínkách úplné chudoby. Cílem je zprostředkovat přístup ke vzdělání dětem, jejichž rodiče nebo opatrovníci si nemohou dovolit hradit školné a výdaje spojené s výukou. Dítě nadále žije se svojí rodinou v Africe, ale adoptivní "rodič" z Evropy, což může být jednotlivec, skupina lidí, rodina, organizace, třída nebo firma, mu hradí školné, všechny učební pomůcky a školní uniformu. Posíláním finanční částky na tyto výdaje mu tak pomůže dosáhnout alespoň minima životních podmínek, jaké mají ostatní děti jinde ve světě. Peníze se neposílají rodině dítěte, ale přímo na účet školy, případně organizátorům v místě. "Adoptivní rodina" je pravidelně informována o tom, jak si dítě vede ve škole, mohou si vyměňovat aktuální fotografie, dopisovat si, poslat dítěti dárek a v rámci možností se případně i vzájemně navštívit. Příspěvek na adopci dítěte v Guineji je pouhých 460,- Kč měsíčně. Minimální období, na které je dítě možno adoptovat, je 12 měsíců. Pro lepší představu - jedná se o částku přibližně odpovídající ceně jedné kávy denně. "Adoptivní rodina" bude

leckého zážitku aj možnos nahliadnu do odbornej literatúry týkajúcej sa vystavovaných autorov. Je prístupná na 2. poschodí v čitárni. Odporúčame však rezervova si na túto expozíciu dostatok času, skutočne je sa na čo pozera a bola by škoda zobra všetky podlažia "útokom". Tretím cie om, ktorý sme si vytýčili, bol projekt mladej autorky Petry Vargovej, pomenovaný Eyeworks, ktorý sa nachádza v Staroměstské radnici. Je inšpirovaný novými možnos ami, ktoré pokytujú médiá ako napríklad počítač. Cie om týchto dvoch inštalácií bolo vtiahnu diváka do počítačom vygenerovaného sveta. Pri prvej projekcii passive_6628 sa ponoríte do množstva padajúcich digitálnych kvetov. Ke že však nepadajú

rýchlos ou, ktorú by človek očakával vzh adom ku gravitácii (pád je značne spomalený), pripomína toto "sneženie" skôr plynutie. Druhá projekcia Sky je vypracovaná ako tmavá miestnos , ktorá má navodi dojem nočného priestoru s množstvom vymyslených súhvezdí. Pri oboch inštaláciách sa autorka snaží vtiahnu návštevníka do fiktívneho sveta a tento necha pôsobi na všetky zmysly. Táto výstava je určená samozrejme všetkým záujemcom, ale odporučili by sme ju najmä fanúšikom umenia performance. A nesporne by našla uplatnenie aj napr. v rôzných divadelných priestoroch. V tento jeden deň sme stihli navštívi ešte jednu zaujímavú výstavu a to v Městské knihovně na Mariánském náměstí s názvom "O tělech a jiných věcech". Za týmto pomenovaním sa skrýva množstvo nemeckých fotografií 20. storočia. Predstavujú poh ad vystavovaných umelcov na telo. Poh ad od 20. rokov až po súčasnos . Telo ako súčas spoločenských zmien. Nezachytávajú čisto len realitu rôznych udalostí ale ide skôr o "inscenovanú realitu"; fotografie vyjadrujú poh ad na udalosti, nepredstavujú však ich jednoduchú kópiu. Zo začiat-

Děti čekající na naši pomoc e-mail: [email protected], www.novyhumanismus.cz.

Plážový ples Výtěžek této humanistické, v Praze již velice známé, akce jarní plesové sezóny, který se bude tentokrát konat v sobotu 3. dubna 2004 jako obyčejně v pražské Lucerně, jde právě z větší části na pomoc Africe - proto se mu také jinak říká "Ples Afrika". A překvapení pro vás? První 4 z vás držitelů Karty mládeže EURO<26, kteří se s námi podělí o svoje názory týkající se projektu "Adopce na dálku" dostanou od nás 2 lístky zcela zdarma. Vaše názory očekáváme do 23.3.2004, uvádějte prosím kromě vašeho telefonního číslo i mail, abychom vás se zprávou o výhře najisto dohnali. Těšíme se na vaše ohlasy. Jan Bednář, Marek Kráčmar ‰

ku sú fotografie zamerané na telo ako klasický antický ideál "kalokagatie" - ako súzvuk krásy tela i ducha. Neskôr najrôznejšími spoločenskými zmenami (2. svetová vojna at .) došlo v poh ade na telo k zmenám, zmenili sa kritériá morálky a tým aj spôsob vyjadrenia umelcov. Fotografia prechádza od svojho pôvodného určenia - dokumentu, k novému cie u - vyjadreniu názoru, či dokonca k propagande. Na záver dodávame jednu dobrú radu. Je rozumnejšie rozdeli si tieto zážitky na viac etáp, aby ste si to skutočne vychutnali. Záujemcovia budú iste súhlasi , že tieto výstavy za to stoja. Pekné zážitky z Prahy! Katka a Lucia

Tento článek dvou slovenských držitelek Karty mládeže EURO<26 pochází z července 2003 a tak je možné , že v době, kdy se vám dostane do rukou - prosinec 2003 a později nebude již plně aktuální, ale vězte že vstupné za pět korun platí i nadále a že si každý z vás v některé z expozic GHMP najde to své - pozn. redakce. Katarina Koprdová a Lucia Grečnerová ‰

Karta v ČR 2/2003

z domova - poznáváme ČR

Strakonice V dalším díle naší rubriky "Poznáváme Českou republiku" bychom vám rádi představili opět z mnoha důvodů zajímavé jihočeské pošumavské město Strakonice, které jsou se svými 24 200 obyvateli okresním městem. Strakonice město dudáků - podobnost se Skotskem není jistě čistě náhodná - se rozkládají na soutoku řek Volyňky a zlatonosné Otavy v nadmořské výšce 390 - 430 metrů. Četné archeologické nálezy svědčí o osídlení ostrohu již v době prehistorické. Od té doby se zde vystřídalo mnoho kultur. Středověké dějiny města jsou pevně spojeny s historii strakonického hradu, který založil v první třetině 13. století šlechtický rod Bavorů. První písemné zprávy o Strakonicích jsou datovány od roku 1235. Část hradu darovali Bavoři již v roce 1243 řádu maltézských rytířů. Tímto letopočtem začala ve Strakonicích sedm století dlouhá etapa jejich místního působení a téměř 150 let dlouhé soužití světské a církevní moci na jednom hradním sídle. Oba jejich znaky - bavorské střely a maltézského kříže jsou základními symboly dnešního praporu města. Od roku 1402 byl hrad ve vlastnictví řádu johanitů (maltézských rytířů). Hradní areál byl postupně přestavován a upravován tak, že zde najdeme stavební prvky několika architektonických slohů. Jeho stavební vývoj byl ukončen v letech 17141721 barokní zámeckou přístavbou. Nejcennější artefakty jsou zachovány v prostorech hradního areálu, kde zároveň sídlí “Muzeum středního Pootaví”, “Šmidingerova knihovna” a “Základní umělecká škola”. V roce 1367 byla Bavorem IV. Strakonicím udělena základní městská privilegia. Po celou svou historii však zůstaly poddanským městem. Pozdější vývoj města dokládá i dnes zřetelná původní zástavba, kde bychom marně hledali pravidelné ulice. Naopak jsou zde patrné znaky bývalého poddanského města, které vznikalo postupným sloučením čtyř menších osad - Strakonic, Bezděkova, Lomu a Žabokrt. Historií regionu od prvního pravěkého osídlení, přes husitské války, období středověku, 18. a 19. století až do současnosti, vás provede “Muzeum středního Pootaví”, které sídlí v prostorách strakonického hradu. Specifikem regionálního muzea jsou expozice o historii českého dudáctví a dudáckých festivalů, o fezové výrobě a výrobě zbraní a motocyklů značky ČZ. Prohlídku expozic můžete zakončit vyhlídkou na město a panorama šumavských vrchů z gotické hradní věže zvané Rumpál. Samostatný prohlídkový okruh tvoří kapitulní síň s přilehlou křížovou klenbou a dochovanými freskami z 14. a 15. století. V období velikonoc, adventu, vánočních svátků a letních prázdnin zde vždy najdete i zajímavou výstavu. Kromě stálých expozic celoročně připravuje muzeum pro své návštěvníky řadu krátkodobých výstav, slavností, doprovodných hudebních vystoupení v renesanční věži Jelence i kapitulní síni. Doporučené trasy prohlídky města Procházku Strakonicemi můžeme začít například ve středu města na Velkém náměstí s historickými budovami bývalé radnice se sgrafitovou výzdobou ak. malíře Josefa Bosáčka

Za zdravou výživou ke dvěma písařům aneb račte si navštívit obchod “Buvár a Petišé” * Ing. Pavla Bublíka jsme se při našem putování po Strakonicích zeptali jak vznikl racionální obchod s tak poetickým názvem? Asi před 10 lety jsem s několika přáteli absolvoval kurz SILVOVY metody rozvoje mysli a to byl začátek mého poznání, že ne všechno lze spočítat, technicky či vědecky zdůvodnit. Ve volném čase jsem se začal zajímat o esoteriku, alternativní léčbu, bylinářství a podobné obory. Současně také kondičně sportuji. A z toho všeho postupně vznikla myšlenka otevřít prodejnu, která by se zabývala zdravým životním stylem obecně. To znamená zdravou ekologickou výživou a doplňky výživy, esoterikou, alternativní medicínou, výživou pro sportovce a podobně. Snažíme se zajistit i různé pomůcky pro léčitele Karta v ČR 2/2003

podle návrhů Mikoláše Alše, Masných krámů s barokním štítem z roku 1700 nebo bývalou městskou spořitelnou, která byla dokončena v roce 1906 podle návrhů stavitele Karla Bubly a vyzdobena malbami Václava Malého. Budova nese výrazné prvky secese. Odtud se můžeme vydat stoupající ulicí Na Stráži, připomínanou již v 16. století, kolem budovy sokolovny, postavené v roce 1896, do Rennerových sadů s klasicistním altánkem, pomníkem M. J. Husa a kaplí sv. J. Nepomuckého. Můžeme ale také zamířit podél bývalého zájezdního hostince U Švehlů, který se stal rodným domem Josefa Skupy, tvůrce Spejbla a Hurvínka, rodáka připomíná pamětní deska, až do ulice Lidické k bývalému Siebertovu ústavu s kaplí sv. Martina.

Strakonický hrad Pokud se z Velkého náměstí vydáme ulicí ke kostelu sv. Markéty z roku 1583, přijdeme na Palackého náměstí s barokně upraveným mariánským sloupem, původně postaveným kolem roku 1586 na Velkém náměstí na obranu proti morovým epidemiím. Odtud již uvidíme strakonický hrad. K němu se můžeme také vydat po levém břehu Otavy po naučné stezce strakonickým Podskalím. Milovníci církevní architektury mohou ještě přímo na hradě shlédnout původně románský kostel sv. Prokopa s barokní přestavbou a rokokovými doplňky a původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava, který najdete vpravo na okraji města při výjezdu na České Budějovice. Sportovní a rekreační vyžití Po prohlídce středu města je možno podniknout ještě procházku po romantickém skalnatém břehu Otavy s naučnou stezkou nebo navštívit zdejší sportovní areál se zimním stadionem, krytým a třemi otevřenými plaveckými bazény doplněnými o tobogán, minigolf a plážový volejbal. Ve městě jsou k dispozici také sportovní haly, fotbalová hřiště a tenisové kurty. Pro milovníky cykloturistiky je v okolí Strakonic mnoho značených cyklotras, ze kterých si určitě vybere jak náročný cyklista, tak i rodina s dětmi. Strakonice jsou svou polohou vhodné k podnikání mnoha výletů do okolí i na nedalekou Šumavu.

a esoteriku, jako jsou kyvadla, virgule, drahé kameny, éterické oleje, tarokové karty aj. Jsme schopni i poradit (kromě nabídky knih) s výběrem léčitele, nabídkou různých kurzů. Na požádání sestavíme i stravovací plán pro redukci váhy nebo pro kondiční kulturistiku a fitness. Svoje potraviny u nás najdou i vegetariáni, diabetici, milovníci čajů i ti, kteří rádi ořechy a sušené ovoce. Prodejnu zdravé výživy provozujeme od roku 1999.

Přehled nejdůležitějších akcí v roce 2004: Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, 26. - 29. srpna 2004 - od roku 1967 jsou Strakonice místem konání věhlasného dudáckého festivalu - mnoho účastníků z celého světa, např. z Francie, Itálie, Španělska, Nového Zélandu, Skotska - dudy zní městem nepřetržitě po čtyři dny a noci - zážitek pro tisíce návštěvníků z mnoha zemí festival se koná každý sudý rok poslední týden v srpnu Rumpálování, 31. 7. - 1. 8. 2004 - hrad se promění na středověké tržiště - ukázky zapomenutých řemesel, nechybí taneční, divadelní, šermýřská a kejklířská vystoupení - dobové speciality Další pravidelné akce: * 1. leden - Novoroční ohňostroj - v podvečer Nového roku se koná již tradiční novoroční ohňostroj nad řekou Otavou u strakonického hradu, součástí je lampiónový průvod * 1. - 3. duben - Skupovy Strakonice - 39. ročník přehlídky loutkářských souborů * 27. 4. - Zahájení muzejní a výstavní sezóny strakonického hradu * 28. - 30. 4. - Salve Caritas, Salve Vita - mezinárodní hudební festival zdravotně a mentálně postižených Městské informační centrum, Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice, tel.: 383 700 700, e-mail: [email protected], www.mu-st.cz. Městské kulturní středisko, Mírová 831, 386 01 Strakonice tel.: 383 321 541, e-mail: [email protected], www.kultura.strakonice.cz předprodej vstupenek - tel.: 383 321 540 A kde je možno ve Strakonicích využít vaši KM EURO<26? Tady: Buvár a Petišé, Komenského 279, 386 01 Strakonice, tel.: 383 32 39 10. Obchod s racionální výživou - sleva 5% bez ohledu na výši nákupu. Camp 4, U svaté Markéty 117, 386 01 Strakonice, tel.: 777 195 539. Při nákupu outdoorového zboží - batohy, spací pytle, stany, obuv, oblečení - sleva 5%. CykloMacner, Bezděkovská 288, 386 01 Strakonice, tel.:383 328 354. Při nákupu nad 100,- Kč je poskytována 5% sleva. Na servis jízdních kol - sleva 10%. Fotolab a.s, Velké náměstí 144, 386 01 Strakonice. Kaufland, Katovická ul., 386 01 Strakonice, Fotolab a.s. poskytuje držitelům KM EURO>26 bezplatný vstup do členského klubu Fotolab Club zdarma. Držitel karty F.C. má nárok na zpětný bonus ve výši 8-18%. Muzeum středního Pootaví, Zámek 1, 386 01 Strakonice tel.: 383 321 537, e-mail: [email protected], www.muzeum.strakonice.cz Při návštěvě stálé expozice muzea a jednotlivých výstav je sleva 50% z výše základního vstupného. Turistické informační a mapové centrum při CK CIAO, Zámek 1, 386 01 Strakonice, tel./fax.: 383 323 400, e-mail: [email protected], www.ciao.cz. Nákup map a průvodců - sleva 5%. Šárka Kůsová, Marek Kráčmar ‰

* A jak vlastně vznikl název prodejny? Již při prvním uvedení televizního seriálu o písařích jsem si obě hlavní postavy zamiloval pro jejich neutuchající touhu po poznání, jejich roztomilé experimentování. Připomíná mi to moje bádání v oblasti racionální výživy a esoteriky. A v neposlední řadě mne k tomuto názvu prodejny inspirovala i jakási lidskost a roztomilost obou postaviček - rád bych, aby se návštěvníci prodejny cítili v pohodě. Co se mne týká, nejsem vegetarián, držím se zásady jíst všechno ale s mírou. K tomu se snažím vybírat potraviny ekologické a s minimem živočišných tuků. Ze sortimentu prodejny dále konzumuji sportovní doplňky, ořechy a experimentuji i s čajem. * A ještě jeden dotaz - máte nějaký vzkaz pro naše Kar áky? Pro držitele Karty mládeže EURO<26 je v našem obchodě k dispozici 5% sleva bez ohledu na výši nákupu - těšíme se na ně. Pavel Bublík, Marek Kráčmar ‰

Poetická prodejna na Komenského 279 7

zima - hory ČR

Kam na lyže?

Další, koho jsme oslovili, byl p. Josef Bejvl, starosta obce Čachrov, který je správcem

Podzim se pomale přehoupl do své druhé poloviny a co nevidět tu opět bude zima, Váno-

* Pane starosto, mohl byste nám říci pár slov o Vašem zařízení? Samozřejmě, velmi rád. Leží v nadmořské výšce 800m, vlek je dlouhý 450m a je vyhovující pro širokou lyžující veřejnost. Jeho kapacita je 400 osob za hodinu.

lyžařského vleku v Javorné

ce, sníh a spolu s tím i všechny ty zimní radovánky a potěšení. Zase ze sklepa oprášíme, či v lepším případě od Ježíška dostaneme sáňky, boby, lyže, snowboardy a vydáme se užívat si přírody, sportu a čistého vzduchu někam do hor. Že jste se ještě nerozhodli kam vyrazit? Nevadí. Karta mládeže EURO.26 tu pro Vás má opět pár tipů kam zajet, pořádně si zalyžovat, zhubnout povánoční kila a ještě při tom nějakou tu desetikorunku ušetřit. Ptáte se kde to je? Tak tedy čtěte dál, protože jsme připravili 3 rozhovory plné užitečných rad a informací týkajících se, podle nás, velmi zajímavých, oblíbených a přitom ne moc přeplněných lyžařských středisek. Tak vzhůru na hory a pozor na pády!

Lyžařské středisko Desna, které jsme osobně navštívili a přesvědčili se, že je to tam opravdu bezva, byla DESNA v Jizerských horách. Na naše dotazy zde trpělivě odpovídal jeden ze správců tohoto areálu p. Stanislav Doubek. * Můžete nám v krátkosti popsat Vaše středisko? Naše sjezdovka Parlament se nachází přímo v Desné a je dlouhá 650 m. V sezoně máme otevřeno denně od 9 hodin, ale pro ty skupiny, které si ráno přivstanou a dorazí na sjezdovku už v 8 máme jedno milé překvapení nejen, že tu bude minimum lidí, takže si dobře zalyžují, ale hlavně mohou celou hodinu jezdit úplně zadarmo! Pro zájemce funguje i večerní lyžování do 19 hodin nebo dokud jsou lidi. * Mluvil jste o lyžování zdarma, ale kolik stojí vlek od té 9 hodiny? Pro držitele Karty mládeže máme speciální slevu, za celodenní permanentku zaplatí pouze 150 Kč, bez karty 190Kč. Jednotlivá jízda stojí 6 Kč. * Jaké je k Vám nejlepší dopravní spojení a jak v Desné sjezdovku najdu? Samozřejmě k nám každý může dojet autem, parkování je možné asi 100m od spodní části vleku a také na parkovišti u školy. Mimo to sem několikrát denně přijíždí autobus z Liberce i Jablonce nad Nisou, doprava je možná i vlakem přes Tanvald. Z nádraží je to asi 15 min pěšky a všude jsou směrovky, takže by nikdo neměl zabloudit.

Přejme si hodně sněhu * Jak máte u Vás otevřeno a jaká je čekací doba? Provozní doba je od 9,00 do 16,00, na jiné se lze dohodnout s obsluhou. Většinou se u nás jezdí bez větších front, nejvyšší dosažená čekací doba byla 14 min. Hned vedle vleku ale funguje stánek s občerstvením, kde je možno zakoupit jídlo i nápoje na zahřátí. No a jistě mi dáte za pravdu, že když je člověk spokojený a není mu zima, pak případné čekání daleko lépe překonává.To se u nás, jak už jsem ale řekl, stává opravdu výjimečně. * To souhlasí. Kde Váš vlek vlastně najdeme? Naše středisko leží u obce Čachrov v Západních Čechách a je přístupné z mezinárodní silnice E53 Klatovy - Železná Ruda. Každý, kdo přijede autem může parkovat přímo v areálu, kde máme asi 100 parkovacích míst. Veřejnou autobusovou dopravou je středisko dosažitelné pouze v pracovních dnech z Běšin, je to ale trošičku komplikovanější. * Kolik peněz si má každý, kdo by k Vám chtěl zajet, přichystat? Myslím, že lyžování u nás nikoho nezruinuje, spíše mile překvapí. Celodenní permanentka stojí 160 Kč, na 5 pracovních dnů 500Kč. Kromě permanentek nabízíme i tzv. bodové jízdenky na 12 jízd za 60 Kč, držitelé Karty mládeže EURO<26 jich mají za stejnou cenu 15. * Na závěr ještě jedna otázka, je možné v okolí vyrazit na běžky či nějakou hezkou procházku? Ano, v oblasti Javorné je možný nástup do běžeckých stop Železnorudska, Prášilska a Národního parku Šumava. Lze zajít na vrcholy Poledníku, Pancíře, Prenetu nebo

* Mohou si zde lidé půjčit, nechat seřídit či opravit lyže? Ano, tato možnost tady je, v místě funguje půjčovna a servis lyží. Držitel KM tu má opět 25% slevu, takže ho vypůjčení lyží, bot a hůlek vyde přibližně na 150 Kč za den. * Zatím jsme mluvili jen o lyžování, ale Desná a její okolí má zajisté i jiná zajímavá místa. Můžete našim čtenářům nějaká doporučit? Zajisté. V Desné, která má mimochodem kolem 3800 obyvatel je několik resturací, kino, kulturní sál, kde se pořádají různé akce, čajovna, za shlédnutí stojí také Riedlova vila, kde je v současné době umístěno museum sklářství, coč je průmysl, který tu má v okolí bohatou tradici.Kromě toho to odtud není daleko do Horního Polubného, což je místo, kde každoročně startuje známý běžkařský závod Jizerská padesátka, který rozhodně stojí zato vidět. ‰

vidět Černé, Čertovo, Prášilské a Laka jezero. Věřím, že každý si u nás najde to své. ‰

8

Karta v ČR 2/2003

zima - hory ČR

Do třetice tu pro Vás máme tip nejen na lyže, ale i na sporthotel. Zajeli jsme do Krkonoš a vyzpovídali Kamilu Kořánovou, která má na starosti rezervace, prodej a marketing

zřejmě také cykloturistika. Kola se dají u nás v hotelu zdarma uschovat. Na Čertově hoře se nachází i jedna ze dvou krkonošských, Správou KRNAP povolených, startovacích ploch pro létání na padácích a závěsných kluzácích.

Sporthotelu Řýžoviště

* To je opravdu zajímavé. A něco pro ty méně ,,akční,,? Těm můžeme doporučit muzeum skla, prohlídku sklárny s galerií, kde se dá sklo i koupit a nebo jen příjemné proházky lesem k Harrachovským vodopádům. Asi 10 min od hotelu lze dojít k vyhlídce na skokanské můstky a panorama Harrachova. ‰

* Dobrý den, můžete nám na úvod představit Váš hotel. Náš Sporthotel Rýžoviště se nachází v klidnější části Harrachova, v bezprostřední blízkosti sjezdovek a stanice čtyřsedačkové lanovky na Čertovu horu. Celková kapacita je 150 lůžek: dvou-trojlůžkové pokoje s umyvadlem (teplá a studená voda), sprchy a WC mají tyto pokoje společné na

Lyžařské vleky "Pod klínem" jsme objevili letošní zimu ve známém lyžařském centru Ramzová. Většina z Vás asi ví, že Ramzová se nachází v Jeseníkách. To, že se tady jezdí po svahu hory Šerák, která dosahuje výšky 1361 metrů, asi již bude vědět málokdo. Zimní atmosféra je tady moc příjemná, svěží horský vzduch, takřka nedotčená příroda, v okolních vesničkách najdete množství původních dřevěných domů... Hned v den příjezdu při večerní procházce upoutal náš pohled osvětlený protisvah. Nelenili jsme a šli se podívat blíže. Potkali jsme pana Miroslava Směšného majitele sjezdovky a dozvěděli se, že večerní lyžování je tady k dispozici každý večer od 20 do 22 hodin. Je tomu tak již si to přesně nepamatuji. Druhý den jsme vyrazili za panem Směšným i s lyžemi hned ráno a byli mile překvapeni nepřítomností front. Během dne jsme “dali” i 36 jízd, což se nám již dlouho nestalo. Přestávku jsme si dali jen na dobrý obídek, na který jsme si zašli do penzionu, který patří k vleku. Velice spokojen jsem panu Směšnému nabídl spolupráci s naší eurokartou, slovo dalo slovo a spolupráce byla uzavřena. Po celý zbytek týdne již jsme nešli jinam.

Vzhůru na krkonošské svahy chodbě, dále tu jsou k dispozici dvoulůžkové pokoje se sprchovým boxem(WC na patře společně pro 4 pokoje) a nejlépe vybavené, dvou-trojlůžkové pokoje s příslušenstvím (WC, sprcha). K vybavení hotelu patří ještě restaurace, ski-bar, recepce, směnárna, pivnice, relaxcentrum, fitness, hala s televizí a herna s kulečníkem. * A jak to vypadá s dopravou? Jak se do Sporthotelu Rýžoviště dostaneme? Doprava je možná všemi způsoby.Jedete-li vlakem, vystoupíte na zastávce Harrachov nádraží, ale pak musíte jít ještě asi 1,5 hodiny pěšky. Autobusem je to méňe náročné - z autobusového nádraží v Harrachově je to k nám pěšky jen 10-15 min, v zimě navíc jezdí Ski bus, který staví přímo před hotelem. Nejjednodušší je to samozřejmě autem, které můžete nechat na nehlídaném, ale osvětleném parkovišti pro cca 100 aut hned vedle hotelu.

* Pane Směšný, mohl byste našim kar ákům vysvětlit jak se do Ramzové a potom konkrétně k Vám dostanou? Do Ramzové lze dojet bu vlakem, nebo Ramzová má přímé vlakové spojení s Brnem, Prahou, Olomoucí a Přerov a je navíc rychlíkovou zastávkou. Autobusové spojení je přímé z Brna a Prahy. No a další variantou je samozřejmě auto, kterým k nám přijíždí nejvíce turistů. Když již budete přímo v Ramzové dobrou orientační pomůckou je, že naše středisko leží na protilehlém svahu oproti hlavnímu lyžařskému centru, které je na hoře Šerák. Po překonání vlakového přejezdu vás cesta nejprve povede doleva, poté doprava podél lesa a asi po 300 metrech se dáte opět doprava a jste u nás. *Jak je to u vás s parkováním? Parkování pro lyžaře a ubytované je zdarma přímo pod lyžařskými vleky.

* Na co dostanou držitelé Karty mládeže EURO<26 u Vás slevu? Sleva se poskytuje držitelům KM na ubytování v pokoji bez příslušenství (jen s umyvadlem, WC a sprcha je společná na patře) včetně snídaně (švédské stoly), a sleva činí 20%. Mimo to je hotelovým hostům, takže i držitelům KM, poskytována sleva 15% na lanovku a dále sleva v půjčovně lyží a lyžařské škole Classicskischool 5% Obavy z dlouhých front mít nemusíte * Kolik vleků "Pod klínem" provozujete? Provozuji celkem 3 vleky - jeden o délce 450 metrů, druhý o délce 380 metrů a třetí 120 metrů dlouhý je určen pro děti. * Kolik u Vás stojí permanentka a na kolik je jízd? Cena permanentky na 12 jízd je 100 Kč a pro mladé s KM EURO<26 jsou dvě jízdy navíc - tedy celkem 14. Dětské lano stojí 20,-Kč/hodina. * Další Vaší výhodou je, že máte u vleku penzion. Kolik stojí ubytování? Nocleh stojí 270,-Kč na osobu, děti do 12 let platí 220 korun. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení. Kapacita chaty je 22 lůžek (4 pokoje po 4 a 1 pokoj je šestilůžkový). Pro držitele KM EURO<26 je poskytovaná tentokrát 10% sleva. * Jaké jsou u Vás sněhové podmínky? Sněhové podmínky bývají většinou dobré, samozřejmě pokud není nějaká obleva. Po dobu lyžařské sezóny jsou svahy denně upravovány rolbou. * Vaše nabídka je opravdu bohatá. Přesto, kdybyste měla doporučit ještě nějaká jiná zajímavá místa či sportovní vyžití v okolí, co by to bylo? V Harrachově je dostatek možností i pro letní sporty, např. tenisové kurty, letní koupaliště, squash, minigolf, půjčovny horských kol a koloběžek, bowling, dá se tu provozovat turistika, rafting a samo-

* Mohl byste poradit nápad na nějaký zajímavý výlet? Ramzová je východiskem pro řadu zajímavých výletů jak v zimě tak i v letní sezóně - oblíbené jsou túry na paprse, dále do Kladského sedla a na Kralický Sněžník. A nebo lze lanovkou vyjet na Šerák a dále pokračovat po jesenické magistrále až na Praděd. ‰ Rozhovory pro Vás připravili Marcela Chloupková a Marek Kráčmar

Karta v ČR 2/2003

9

zima - hory v zahraničí

Slovensko Stejně jako vloni, předloni a i v letech předchozích nemůžeme ani letos při podávání objektivního pohledu na zimní využití vaší Karty mládeže EURO<26 zapomenout na lyžařské slevy u našich východních sousedů. Abyste se trošku pocvičili ve slovenštině přetiskujeme v původní jazykové verzi. Pani Zima patrí medzi najchladnejšie dámy roka, na druhej strane však prináša sneh - zdroj športového vyžitia, ktorého sa už určite neviete dočka . Pani Zima je už ve mi staručká a trošku sklerotická, občas pozabudne roztiahnu snehovú prikrývku, preto má svojich pomocníkov - snežné delá. Pani Zima bude pre vás s Kartou mládeže EURO<26 lacnejšia - máte možnos využíva z avy v mnohých lyžiarskych strediskách. *Ski centrum Čertovica Vajanského 30 031 01 Liptovský Mikuláš tel: 044 / 5522 153 fax: 044 / 5525 051 Čertovica je významné lyžiarske stredisko 18 km južne od Liptovského Hrádku, letisko v Poprade je vzdialené 65 km. Lyžiarske svahy sa rozprestierajú na rozhraní strednej a východnej časti Nízkych Tatier v Národom parku Nízke Tatry. Sedlom Čertovica prechádza dôležitá cestná komunikácia cez hlavný hrebeň Nízkych Tatier. Dĺžka lyžiarskej sezóny trvá priemerne 120 dní, od 15.decembra do 15.apríla. Okrem možnosti klasického lyžovania sú tu podmienky aj pre bežecké lyžovanie a lyžiarsku turistiku. Širokú škálu služieb zabezpečujú ubytovacie a stravovacie zariadenia, k dispozícii je aj skiservis, požičovňa lyžiarskeho výstroja, fitnes, sauna, kolkáreň. Prevádzka: denne od 9:00-16:00 Z ava: celodenný lístok za cenu regionálneho lístka od 7.1.2004 do 12.4.2004 *Lyžiarske stredisko Martinské hole Štúrova 10 010 01 Žilina tel: 041 / 5003 426 [email protected] www.martinskehole.sk V Lúčanskej časti Malej Fatry pod Ve kou Lúkou sa nachádza známe lyžiarske stredisko Martinské hole. Ve mi dobré podmienky na lyžovanie lákajú lyžiarov z celej našej vlasti i zo zahraničia. Lúčanský hrebeň umožňuje pohodlné prechádzky na bežkách s krásnym výh adom do Rajeckej a Turčianskej kotliny i na okolité horstvá. Aj ke krásne prírodné prostredie Martinských holí poskytuje bohaté možnosti pre turistiku v letnom období, stredisko je predovšetkým známe svojimi vynikajúcimi klimatickými a terénnymi podmienkami pre zjazdové lyžovanie. Lyžiarske zjazdové trate a terény V lyžiarskom stredisku premáva okrem sedačkovej lanovky aj 6 lyžiarskych vlekov s celkovou kapacitou 4000 osôb za hodinu. Lyžiarom je k dispozícii 7 udržiavaných zjazdových tratí s rôznymi stupňami náročnosti s celkovou dĺžkou 11 km. Lyžiarska bežecká tra - turistická je na hrebeni Martinských holí. 20% z ava z ceny na všetky vleky (okrem sedačkovej lanovky)

LEHOTA Stredisko sa nachádza v strednej časti Jasenskej doliny (1 km východne od strediska KAŠOVÁ). Lyžiarske terény sú vhodné pre náročnejších lyžiarov. Svahy sú upravované, ale závislé od snehových podmienok). Vlek TATRAPOMA je dlhý 700 m s prevýšením 170 m. Prevádzkový čas vleku: pondelok - nede a: 9.00 hod.- 16.00 hod. 30% z ava z ceny lyžiarskych lístkov okrem jednotlivých jázd (mimo Vianoc, Silvestra, sviatkov a víkendov) *SCR Ve ká Rača, a.s. Dedovka 40 023 01 Oščadnica tel., fax: 041 / 4382 120 [email protected], [email protected] www.velkaraca.sk Medzinárodné stredisko cestovného ruchu Ve ká Rača Oščadnica patrí medzi najvýznamnejšie centrá zimnej aj letnej turistiky na Slovensku. Zaujímavá geografická poloha Kysúc susediacich s Po skom a Českom, dobré dopravné spojenie, obchody, ubytovacie a reštauračné zariadenia, možnosti spoločensko - kultúrneho využitia a alšie kvalitné služby sú prednosti vašej rodinnej dovolenky pod masívom Ve kej Rače (1236 m.n.m.), najvyšším vrchom regiónu Kysuce, kde sa človek odjakživa snúbi s prírodou a je jej verným spoločníkom a ochrancom. Nájdete tu 3 sedačkové lanovky a 3 lyžiarske vleky s celkovou prepravnou kapacitou 8.000 udí za hodinu. Svoje miesto si tu nájdu všetci vyznávači lyžovania od začiatočníkov až po tých najnáročnejších. K dispozícii je 14 km zjazdoviek zasnežovaných technickým snehom. Ve ká Rača ponúka aj snowboardový park s U-rampou, školy lyžovania a snowboardingu, lyžiarsku škôlku pre najmenších, skiservis, predajňu, požičovňu a úschovňu športových potrieb. Čo je nové v sezóne 2003/2004? Buduje sa nová 4-sedačková lanovka medzi Lalíkmi a Dedovkou, nahradí lyžiarsky vlek H-60 na Marguške v novej trase. Spolu s ňou pribudne aj nová zjazdovka, s parametrami FIS, zároveň sa predĺžila zjazdovka na Marguške až k novej 4-sedačke. Dĺžka 1100m, šírka 60m, prevýšenie 255m. Čaká vás zvýšená kapacita lôžok, rožšírenie mnohých zjazdoviek, umelé zasneženie celého areálu a mnohé a šie zaujímavé novinky. Prevádzková doba: do 31.1.: 9:00 - 16:00 hod. od 1. 2.: 8:30 - 16:30 hod. od 1. 3.: 8:30 - 17:00 hod. Večerné lyžovanie: streda - sobota: 17:30 - 21:30 hod. 15% z ava z ceny jazdného lístka na lyžiarske vleky a sedačkovú lanovku, lyžiarskeho servisu, požičovne lyží, lyžiarskej a snowboardovej školy

*JASNÁ Demänovská dolina, 032 51 tel.: 044 / 5591 505 fax.: 044 / 5591 511 [email protected] www.jasna.sk Ski rezort JASNÁ sa nachádza v strede Slovenska, na severných a južných stranách Chopku - druhého najvyššieho vrcholu Nízkych Tatier. Toto stredisko bolo vyhlásené za NAJ stredisko na Slovensku a vrámci kategorizácie lyžiarskych stredísk mu bol udelený certifikát s piatimi hviezdičkami. K dispozícii sú 3 ski centrá na severnej strane Chopku: Otupné, Záhradky, Jasná a 2 ski centrá na južnej strane: Srdiečko a Kosodrevina. Nájdete tu 5 sedačkových lanoviek, 1 kabínkovú lanovku a 11 lyžiarskych vlekov, s celkovou prepravnou kapacitou 15.200 osôb za hodinu. Ako jediné stredisko na Slovensku má JASNÁ 6-sedačkovú lanovú dráhu. K dispozícii je 28 km denne upravovaných zjazdových tratí všetkých stupňov obtiažnosti (z toho 9 km je umelo zasnežovaných). JASNÁ je rajom aj pre freeridové lyžovanie, skiaplpinizmus a snowboarding. 30% z ava na denný lístok na lanových dráhach a vlekoch okrem Vianoc, Silvestra a víkendov. *DONOVALY Donovaly, 976 39 tel., fax: 048 / 4199 879, 4199 880 info@parksnow www.parksnow.sk Pripravené sú vynikajúce lyžiarske podmienky so skvelými traami na slalom, zjazd, či bežkovanie, alebo čoraz atraktívnejší snowboarding - so službami s najvyšším štandardom. V Parku Snow Donovaly môžete využi požičovne lyží, snowboardov, ski-servisov, ako aj lyžiarskych škôl pre začiatočníkov. K dispozícii je viac ako 11 km pravidelne upravovaných lyžiarskych tratí, zo 17 zjazdoviek viac ako 7 km zasnežovaných umelým snehom. Lanovky a vleky majú celkovú prepravnú kapacitu 12.900 udí za hodinu. Určite nevynecháte príležitos na vzrušujúce nočné lyžovačky, alebo poh ad na zasnežené pohoria z vtáčej perspektívy počas paraglidingu. Ak milujete snowboard-adrenalín, vyjdú vám v ústrety špičkové terény lákajúce na freeriding, jumpovanie, s množstvom railov a prekážok. Môžete si prezrie aj náš snowboardový klub Buldog. A množstvo atrakcií na vás ešte len striehne... Prevádzková doba: Od 15.11.2003 do 12.4.2004 8:30 - 16:30, večerné lyžovanie 17:00 - 21:00 20% z ava z ceny celodenného lístka, okrem 26.12.2003 - 05.01.2004 ‰

*JASED, spol. s r.o. 038 11 Belá - Dulice č.385 tel: 043 / 4297 717 [email protected] www.jasenskadolina.sk Spoločnos JASED, s.r.o. prevádzkuje lyžiarske strediská KAŠOVÁ a LEHOTA v Jasenskej doline. KAŠOVÁ Stredisko sa nachádza v dolnej časti Jasenskej doliny (2,5 km od obce Belá - Dulice). Severné svahy na KAŠOVEJ sú upravované, vhodné pre menej náročných i pokročilejších lyžiarov. Ve kou prednos ou strediska je, že má vybudovaný zasnežovací systém (kanóny firmy LATEMAR). V stredisku sú rôzne typy lyžiarskych vlekov (3 vleky do 200 m, 3 vleky nad 200 m). Štvorsedačková lanovka ENTERPRISE významne prispela k spokojnosti lyžiarov znížením čakacej doby. Má dĺžku 647 m pri prevýšení 140m, prepravná doba je 5,4 min. Celý lyžiarsky areál je osvetlený. V Jasenskej doline sú výborné podmienky i pre bežecké lyžovanie a horskú turistiku. Upravované sú 3 bežecké trate v dĺžke celkom 7 km, značené trate majú dĺžku 3 km. Východiskom je stredisko KAŠOVÁ. Hromadnú dopravu do strediska zabezpečuje SAD počas víkendov celoročne, počas zimnej sezóny aj cez týždeň (pod a podmienok). V stredisku je zabezpečená poriadková služba. Prevádzkový čas vlekov: denné lyžovanie: pondelok - nede a: 9.00 hod.- 16.00 hod. večerné lyžovanie: pondelok - nede a: 16.30 - 20.00 hod.

10 Karta v ČR 2/2003

Podrobné informace o fungování Karty mládeže EURO<26 i v dalších zemích - Itálie, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko, najdete na www.euro26.org/winterdiscount.

ze zahraničí - rumunsko - tajemná země plná kontrastů

Rumunsko - tajemná země plná kontrastů Léto se sice ohlásí až za několik měsíců, ale díky následujícímu článku můžete s přemýšlením, co během návštěvy Rumunska neopomenout, třeba už hned. Nabízíme vám hrst užitečných rad, jak co nejlépe v Rumunsku cestovat, čeho se vyvarovat a stručný přehled míst, která opravdu stojí za shlédnutí. Jednu radu nabízíme hned na úvod: nezapomeňte si s sebou vzít Kartu mládeže EURO<26. Její využití v Rumunsku je totiž tak široké, že byste její nepřítomnosti ve vaší kapse mohli fakt litovat. Rumunsko patří k opravdu nádherným koutům Evropy s rozsáhlými plochami zachované divoké přírody (zvláště v horských oblastech, kde se uchovaly rovněž tradiční způsoby hospodaření), ale i architektonicky pestrou krajinu rumunského venkova s řadou uchovaných tradičních lidových i sakrálních staveb. Země zastaveného času Závan svěžího kapitalismu, který začátkem 90. let přiletěl i do ekonomicky zbídačeného Rumunska po vládě komunistického diktátora Ceauşesca, je zde už znát. Rumunsko je ale stále na první pohled chudší zemí než státy střední Evropy a při pobytu mimo velká ekonomická a turistická centra můžete celkem rychle získat dojem, že se zde čas zastavil před několika desetiletími. A co je velmi příjemné - i přes převládající chudobu jsou Rumuni většinou velmi vřelí a srdeční lidé. Velká většina Čechů a Slováků jezdí do Rumunska kvůli neporušené přírodě, která se v horských oblastech snoubí s dosud tradičním hospodařením a malebnou krajinou. Vždy v Rumunsku žije 60% evropské populace medvědů a v rozsáhlých horských lesích se daří i dalším velkým šelmám vlkům a rysům. Další částí Rumunska s unikátní přírodou je Dunajská delta, která se zejména na jaře mění v ráj vodního ptactva. Doprava? Do Rumunska vlakem! Pro dopravu do hor na severu země doporučujeme využít pohodlné vlakové spojení. Z Česka jezdí denně přímý rychlík Pannonia, který před půlnocí vyjíždí z Prahy, ráno je v Budapešti a do Aradu (první větší město za hranicemi) přijíždí kolem 14. hodiny rumunského času (SEČ+1h). Výhodné mohou být také přímé spoje do Budapešti, odkud většinou navazují vlaky do Bukurešti přes SZ nebo SV Rumunsko. Zpáteční skupinová otevřená jízdenka vychází asi na 2.300 Kč (cena ze srpna 2003). Rumunská železnice CFR je vůbec výhodným dopravním prostředkem, i co se týká vlastního cestování Rumunskem. Vlaky jsou sice o něco starší a špinavější než u nás, ale našinec je zvyklý na ledacos. Ceny jízdenek jsou docela nízké, zpoždění vlaků bývá u vnitrostátních spojů výjimečné. Co se ale většinou zkousnout opravdu nedá, jsou vlakové toalety, ale úroveň veřejných záchodků je v Rumunsku obecně mizerná, takže vám často nezbývá než využít služeb restaurací nebo volné přírody. Dobrá rada: Je výhodné obstarat si předem jízdní řády tratí, po nichž se hodláte pohybovat, protože rumunské jízdní řády jsou nepřehledné a nepříliš srozumitelné. Asi nejdostupnější možností je stažení JŘ příslušných tratí ze stránek německých železnic, jejichž precizní jízdní řád zahrnuje všechny železnice Evropy. Jízdenky (bilet) je dobré koupit předem, do rychlíků (Rapid) a někdy i do zrychlených vlaků (Accelerat) bývají povinné místenky. Poměrně drahá je rezervace mezistátních místenek, ale pokud nastupujete zpáteční cestu v Aradu nebo Oradei, tak jste za pár minut na hranicích a pravděpodobně místenky vůbec nepoužijete (tj. je fakticky nepotřebujete).Vlaky typu Accelerat jsou pro přepravu na delší vzdálenosti cenově výhodné a dostačují i rychlostí. Oproti tomu osobní vlaky jsou pomalé a zastavují všude. Pokud jste nuceni kupovat jízdenky přímo ve vlaku, můžete se pokusit vyjednat u průvodčího neformální skupinovou slevu (např. pomocí obratu "grupa reduceri"). Rumunská železniční sí je řidší než u nás, delší jsou i intervaly mezi spoji. K dopravě do většiny výchozích míst pro trek v horách však postačují. Pokud mezi poslední železniční zastávkou (halta) a horským masívem chybí pár kilometrů, je možné zkusit autostop, nebo využít služeb některého z místních podnikavců, kteří někdy z takových "turistických" železničních stanic za úměrný poplatek zajiš ují odvoz autem. Autostop v Rumunsku funguje poměrně dobře. Je zvykem, že se řidiči za svezení platí, ale jako cizinci možná dostanete "výjimku", záleží na situaci. Karta v ČR 2/2003

Pohoří Apuseni patří mezi nižší hory a tak zde najdete lesy i na jeho vrcholech Pokud máte štěstí, můžete narazit i na autobus, ale v zapadlých koutech země jich jezdí většinou velmi málo. Místo jízdního řádu vám poslouží dotaz u domorodců na čas odjezdu. Cestovat po Rumunsku autem (zvláště vlastním) se obecně nedá doporučit. Kvalita silnic je mimo hlavní tahy mizerná a často připomíná spíše naše polňačky. V horách je na mapách jako místní silnice často označován uježděný pruh hlíny a kamení. Při řízení na venkově je také nutné vyvarovat se střetů s opilými cyklisty a s povozy taženými hospodářskými zvířaty. Navíc jsou zde rozšířené krádeže aut i součástek. Oproti tomu pro veřejnou dopravu mluví také její výhodné ceny. Peníze a jídlo Nejjednodušší je výměna peněz v soukromých směnárnách, které jsou rozesety v centrech větších městech nebo na velkých železničních nádražích. Bez problémů zde na rumunské "leiky" směníte eura i dolary. Orientační kurs lei k české koruně 1:1000 vás i při základní výměně 40 euro učiní rumunským milionářem. S částkou 40 euro je možné počítat jako dostačující pro týdenní skromný pobyt - pokud si vezete alespoň část potravin z domova a veškeré ubytování vám zajistí příroda. V centrech velkých měst je možné i v Rumunsku očekávat všechny běžné civilizační výdobytky, jako jsou solidní restaurace, rychlá občerstvení i velké markety. Na venkově jsou obvykle jen malé obchody se smíšeným zbožím zvané "magazin", kde je většinou možné koupit jen nejzákladnější potraviny - masové konzervy, omezený výběr cukrovinek a sýrů brinza), bílý chleba (piine), ovoce a občas zeleninu. Co se týká nápojů, balenou vodu (apa minerala), ale i limonády včetně coca coly a pivo (bere) koupíte téměř všude. V horách je možné se obvykle spolehnout na vodu z horských potoků, ale v zemědělských nížinách (kterým se cestou do hor nejspíš nevyhnete) je dobrou prevencí zdravotních problémů právě balená voda. Mapy, informace a turistika Mapy a turistické značení dosahují v porovnání s Českou republikou značně nižší úrovně. Solidní mapy rumunských hor vydali paradoxně Ma aři, aby se měli podle čeho v Rumunsku orientovat. Nejlepší (i s ohledem na plánování cesty) je zakoupení map ještě doma ve specializovaných cestovních kancelářích pro nezávislé cestovatele - např. Kivi v Žitné ul. 10 v Praze. Část map, nebo alespoň schémat a plánků jednotlivých horských hřebenů, je možné nalézt na internetu, kde najdete i řadu cestovatelských stránek v češtině s užitečnými informacemi. Průvodce na cestu Rumunskem zakoupíte leckde - pokud se zastavíte například v prodejně nakladatelství Olympia v Opletalově ulici v Praze, dostanete na vaši Kartu mládeže EURO<26 slevu 10%, podobnou slevu pak nabízí i knihkupectví v jiných městech (kontakty jsou uvedeny v Průvodci KM EURO<26 po ČR). Vedle standardních průvodců po Rumunsku existují i specializované publikace věnované rumunským horám, a to také v češtině. Rozhodně se vyplatí si některý z nich vypůjčit nebo pořídit. Dobrým zdrojem praktických aktuálních informací mohou být i náhodná setkání s jinými Čechy nebo Slováky, kterých asi potkáte v Rumunsku ze všech cizinců nejvíce. Množství turistů v horách je celkově nižší než u nás. Na severozápadě (u hranic s Ukrajinou a Moldavskem) potkáte turistů jen velmi málo, zatímco hory ve středu Rumunska lákají stále více lidí (i když v porovnání s Krkonošemi nebo Šumavou jsou pořád mnohem klidnější). Rumunské hory Jako vůbec nejčastější turistický cíl Čechů a Slováků si rumunské hory zaslouží zvláštní pozornost. Na úvod je třeba říci, že ve většině větších pohoří najdete poměrně širokou sí horských chat (cabana), kde je možné se ubytovat a najíst. Získání noclehu v chatách není s ohledem na kapacitní ome-

zení úplně jisté a proto všem nezávislých cestovatelům rozhodně doporučujeme přibalit na treky v horách vlastní stan. Mezi pohořími na JV Rumunska stojí za pozornost nádherný masiv Bucegi na sever od města Sinaia. Jeho vrcholky dosahují téměř až do výšky 2500 metrů. Zdejší krásná panoramata je možné vychutnat také po cestě vlakem ze Sinaii do Brašova, ale nádhernou atmosféru malinkatých vesniček s dřevěnými domky v údolích, strmých skal a útesů, údolí řek s vodopády (v zimě ledopády) a pastvin i hospodářských domků schoulených na úbočích nad vesnicemi lze objevit, jen pokud se zde zastavíte. Zájemci o ochranu přírody mohou navštívit zdejší Centrum horské ekologie (Centrul de Ecologie Montana) ve vesnici Moeciu de Sus, Nr. 125 a dozvědět se tak více o přírodě zdejšího národního parku - na turistické programy zde poskytují držitelům Karty mládeže EURO<26 slevu 10% a domluvíte se zde i anglicky nebo německy. V podhorské oblasti pod Bucegi bohužel vyrůstá nebo již stojí řada nových velkých hotelů a penzionů, které trochu ruší tradiční vesnickou architekturu a vybízejí k obavám, zda zdejší krásné hory nebudou brzy přelidněny turisty stejně jako hory české a slovenské. Oblast Transylvánie ve středním Rumunsku nabízí snadný přístup do mnoha horských oblastí. Zatímco masiv Bucegi ocení zejména zájemci o kratší tůry, pohoří Fagaraš a Retezat na západ od Bucegi umožňují mnohem delších "hřebenovky" s vrcholy ve výškách 2000-2500 metrů.

Největší skalní brána v Evropě Vás zavede do podzemního komplexu Cetatile Ponorului Pohoří Apuseni Pohoří Apuseni je rozsáhlé pásmo většinou zalesněných vrcholů o výšce 1500-1800 metrů na západ od města Cluj v SZ Transylvánii. Tato jedinečná a rozsáhlá krasová oblast byla nedávno vyhlášena národním parkem. Srdcem pohoří je náhorní plošina Padis s mnoha krasovými jevy, mezi nimiž vyniká zejména Cetatile Ponorului, což je podzemní komplex vytvořený řekou. Nachází se zde největší skalní brána v Evropě a nádhernými podzemními prostory je možné volně projít z Doliny 1 do Doliny 3 po turistické značce. Značka je ovšem vyznačená pouze na mapě a tak pokud chcete tuto krásnou podzemní vodní cestu bez jakékoliv umělé úpravy (tj. jen přírodní řečiště s kameny, žádné žebříky, zábradlí, nebo chodníčky) projít, budete potřebovat dobré svítilny (nejlépe čelovky), pevnou obuv (nebo voděvzdorné sandály) a také řádnou dávku pevné vůle. Odměnou vám bude ojedinělý zážitek, cesta podzemí řekou je dlouhá kolem 300 m trvá asi 2 hodiny. Doporučujeme vyrazit brzy dopoledne a ačkoliv okolní 11

ze zahraničí - rumunsko - tajemná země plná kontrastů turistické stezky jsou v sezóně často plné turistů, dole v podzemí budete zcela sami, jen s tmou a šuměním podzemní řeky v obrovské přírodní katedrále, kterou řeka za miliony let ve vápenci vyhloubila. Stejně jako Cetatile Ponorului jsou i ostatní okolní jeskyně a krasová údolí přístupná bez jakéhokoliv omezení a bez poplatku. Ovšem přístupové cesty do některých jeskyň jsou zvládnutelné jen se značnými obtížemi a tak ani zde není možné očekávat upravené pěšinky nebo větší návštěvnost. Některé atrakce včetně podzemní cesty v Cetatile Ponorului jsou dokonce při vyšším stavu vody a zvláště v zimě poměrně nebezpečné a jejich návštěva se v takových případech nedoporučuje. Nejlepší přístup do Padiské části pohoří Apuseni je z vesnice Sudrigiu, kam jezdí vlaky na odbočné trati z Ciumegiu (leží na trati Arad - Oradea). Ze Sudrigiu se pomocí místních podnikavců nebo autobusem, případně i pěšky (12km po silnici) lze dopravit do Pietroazy, poslední vesnice před nástupem do hor, kde je možné také nakoupit zásoby jídla pro vícedenní trek v Padisu. Zapomenuté pohraničí Pokud preferujete krajinu, kde jsou četní poutníci na cestách výjimkou, je možné doporučit kraj Maramures ležící úplně na severu při hranici s Ukrajinou. Tento venkovský kraj si asi nejvíce z celého Rumunska uchoval tradiční ráz, a už se to týká vesnické architektury, nebo způsobu života a obživy místních obyvatel. Zdejší pohoří Maramures a Rodna patří k místům, kde je pohyb turistů minimální a tak zde můžete mít hory spolu s pastevci a jejich stády jenom pro sebe. V pohoří Rodna je neobvyklou a doporučeníhodnou zajímavostí úzkokolejka sloužící k přepravě dřeva i dřevorubců z/do hor. Souprava tažená parní lokomotivou jezdí ráno nahoru (z vesnice Viseu de Sus) a odpoledne zpátky. Pro zvědavce je přiřazen zvláštní osobní vagón, který může být vaším dopravním prostředkem pro nevšední i odpočinkový celodenní výlet v nádherné krajině. Jiným zvláštním krajem Rumunska je Banát při hranici se Srbskem a Ma arskem. Tudy nejspíše projedete pokud přijedete do Rumunska vlakem přes železniční uzly Arad či Oradea. Tady je možné navštívit například známé české vesnice, které se každoročně stávají cílem mnoha našich turistů. Při hranici s Moldávií leží chudý kraj Moldavsko, známý hlavně cennými kláštery. Samostatnou kapitolou by bylo rovněž rumunské pobřeží Černého moře a Dunajská delta, ale prostor pro tento článek je omezen. Takže třeba zase někdy příště. Města a památky Centra velkých měst mají evropský vzhled včetně příslušných obchodů a služeb, veřejné dopravy nebo pěších zón. Hotely zde ale bývají často drahé. Hlavní město Bukureš značně utrpělo desetiletími vlády diktátora Ceausesca, který nechal většinu historického centra srovnat se zemí. Nová komunistická zástavba, která jej měla nahradit, zůstala často nedokončená a metropole se jeví jako šedivá směsice nevzhledných budov a ulic. V některých čtvrtích není příliš bezpečno, můžete se tam setkat s kapesními zloději. Bukurešti je lépe se vyhnout, pokud zrovna nepotřebujete využít zdejší hlavní rumunské letiště Otopeni, které například ve srovnání s pražskou Ruzyní působí značně omšele a zastarale. Mezi města, jejichž návštěvu lze doporučit, patří např. Brašov (druhé největší rumunské město, jeho stará část byla postavena v barokním stylu) nebo lázně Sinaia, přezdívané Perla Karpat kvůli nádhernému přírodnímu okolí (tvoří jej výše zmiňované pohoří Bucegi) a monumentálnímu královskému zámku Peles, který patří mezi nejznámější rumunské památky. Zámek vystavěný v 19. století stojí ve velkém anglickém parku a svou bohatou vnitřní výzdobou všech více než 100 pokojů (interiéry jsou zdobené např. ebenovým a ořechovým dřevem, perletí a kůží) se naprosto vymyká tradičnímu rumunskému umění. Dalším zajímavým městem, které si dodnes zachovalo velmi starobylý ráz, je Sighisoara (leží asi 70 km na SZ od Brašova). Město leží (podobně jako Brašov a Sinaia) na hlavní rychlíkové železniční trati do Bukurešti, takže je snadné si tady naplánovat jedno i vícedenní odpočinkový program. K návštěvě Sighisoary láká řada starých památek ve městě (např. několik kostelů, tvrz a věž s orlojem), ale i skutečností, že se zde narodil neblaze proslulý valašský vládce Vlad Tepes (viz dále). Asi 100 km na západ od Brašova leží atraktivní město Sibiu, které se vyznačuje zachovalým historickým jádrem a mnoha muzejními expozicemi, včetně vynikající expozice pod širým nebem věnované tradičním lidovým stavbám a řemeslům. Za pozornost při pobytu v Rumunsku rovněž stojí jedinečná různorodost sakrálních staveb, kterých díky historickému prolínání různých náboženských proudů najdete v zemi celou řadu. Pro středoevropana uvyklého na tradici římskokatolické víry bude zážitkem jen pouhá návštěva libovolného pravoslav12

ného kostela. Některé z památek církevní architektury byly rovněž zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Řadu zajímavých pravoslavných klášterů a opevněných kostelů najdete v rumunské Transylvánii mezi městy Brašov a Sibiu. Opevněný kostel v pozoruhodné vesnici Biertan (asi 20 km na západ od města Sighisoara) je nejznámější ukázkou typické saské architektury. Kostel dostavěný v roce 1516 prošel nedávno renovací a je chráněný UNESCO. Obzvláště známá oblast s několika kláštery se nachází mezi městy Polovragi a Horezu v JZ části Rumunska. Samotný Horezský klášter je rozsáhlým komplexem staveb, který byl rovněž zařazen na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Drákulova legenda Mezi často navštěvované památky patří rovněž hrady a kláštery severního a západního Valašska. Tato místa v malebné krajině podhůří Karpat bývají často spojována s osobou krutého panovníka Vlada Tepese, jednoho z valašských vládců v 15. století, který je v zahraničí známý spíše pod jménem Drákula. V románu Angličana Brama Stokera z roku 1897, který stvořil legendu upírského hraběte Drákuly, se právě Vlad Tepes stal pro autora historickou předlohou pro postavu Drakuly. Ve skutečnosti však Vlad Tepes nebyl ve své době znám jako upír, ačkoliv byl krutým vládcem a někteří lidé jej obviňovali ze spojení s áblem. Opravdový Drákulův hrad (kde sídlil Vlad Tepes), přístupný pouze jediným dlouhým schodištěm o 1400 schodech, najdete nad vesnicí Arafu (25 km na sever od města Curtea de Arges). Přesto ale rumunský turistický průmysl Drákulu umís uje do jiného rumunského středověkého hradu Bran, ležícího nad stejnojmenným městečkem 28 km na JZ od Brašova. Je tomu nejspíše proto, že Bran, jeden z nejznámějších rumunských hradů, vypadá jako vystřižený z pohádky a navíc přístup do něj je pro návštěvníky mnohem snadnější. Nebezpečí pro cestovatele Rumunskem O možných nepříjemnostech s cestováním autem jsme se již zmínili, stejně jako o vhodnosti používání balené vody, pokud zrovna nejste vysoko v horách. Pokud se po Rumunsku pohybujete ve skupině, jste v bezpečí téměř vždy. V Bukurešti je dobré dávat pozor na kapsáře (hlavně bandy Romů). Nedoporučujeme ani nocleh "pod širákem" nebo pod stanem v městských parcích nebo u vesnic, kde žije větší podíl romského obyvatelstva. Je na zváženou, zda-li se vydat do Rumunska v zimě. Hory vás mohou svou nevlídnou tváří překvapit i pokud máte dobré vybavení. Kvůli zdravotním rizikům je vhodné dbát na hygienu při jídle, protože žloutenka i další infekční choroby sice nejsou v Rumunsku časté, ale přesto tam hrozí o něco více než u nás. Nedoporučuje se ani konzumace nebo ochutnávání stébel trávy na pastvinách apod. Jistotou je očkování - poradí vám na hygienické stanici. Samozřejmostí by mělo být cestovní připojištění úrazu a léčebných výloh, které je možné za mírný poplatek ke Kartě mládeže EURO<26 přikoupit na celý rok u pojiš ovny GENERALI. Užitečnosti a mikroslovníček Mezi užitečné věci, které se vám budou hodit, patří běžné osobní potřeby a léky a rozhodně toaletní papír, protože většina veřejných záchodků je pro našince nepříliš použitelná. Vzhledem k odlišnosti rumunštiny (patří k románským jazykům) a neznalosti světových jazyků Rumuny nad 30 let doporučujeme opatřit si základní slovníček rumunských výrazů, nebo si vzít sebou alespoň tento článek, kde několik slovíček najdete také. Tady je malý bonus (transkripce z mluvené řeči): Děkuji - Mulcumesk, Dobrý den - Buna ziva, Ano/Ne - Da/Nu, Na shledanou - čao, Nechte mě být - Lasaci ma inpače, Ahoj - Salut, Na zdraví - Norok! Levný a kvalitní odpočinek v civilizaci Městem, kterým nejspíše projedete, pokud cestujete do Rumunska vlakem, je Arad na železničním uzlu u hranic s Ma arskem. Ve městě s příjemným centrem a celou řadou

Centrum Aradu v noci — vlevo vidíte Státní divadlo, vpravo hotel Ardealul muzeí je možné se zastavit, abyste si odpočinuli před výjezdem do jiné části Rumunska nebo se zcivilizovali před návratem domů. Ceny ve slušných hotelích v Rumunsku klesají málokdy pod 20 euro, takže se může hodit následující tip na levné a přitom seriózní ubytování: Starobylý hotel ARDEALUL** najdete přímo v centru Aradu, na hlavní třídě vedle Státního divadla. Hotel sestává ze dvou částí, v nově rekonstruované části je možné získat luxusní pokoj za úměrnou cenu. Naštěstí pro nás, co nejezdíme do ciziny se zlatou kreditkou, ale přesto si chceme dopřát občas trochu luxusu je v hotelu i starší nerekonstruovaná část, kde je možné získat dvoulůžkový pokoj za výbornou cenu 250.000 lei za osobu na noc. V skromně zařízeném, ale čistém pokoji je umyvadlo a většinou i kabelová televize, sprchy a WC jsou na chodbě. V ceně je navíc i bohatá snídaně v hodnotě 70.000 lei, takže získáte seriózní nocleh i se snídaní opravdu za babku. Adresa hotelu: Bulevardul Revolutiei nr. 98, Arad, tel.: 0040 57 280 834, fax 0040 57 281 845. Z vlakového nádraží se tam dostanete tramvají 1,3 a 6 (zastávka Theatr). Do hotelu jsme dorazili v počtu 12 lidí v hlavní sezóně v pátek ve 22 hodin večer a neměli jsme problém se ubytovat, ale chcete-li mít jistotu, je možné samozřejmě provést rezervaci. KM EURO<26: Váš trumf pro Rumunsko Karta mládeže EURO<26, která se v Rumunsku jmenuje Cardul Euro<26, začala v této zemi fungovat až v roce 2003, ale přesto je zde její využití široké pro domácí i zahraniční Kar áky. Celkový počet míst, kde KM můžete využít dosahuje osmi stovek a celá čtvrtina z nich jsou historické památky a muzea. Ve většině státních památek, galerií a muzeí získáte slevu 50% na vstupném! A to i do takových turistických skvostů,jako je výše zmiňovaný zámek Peles nebo hrad Bran. Vedle památek uplatníte KM EURO<26 v řadě měst v restauracích, hotelech a pizzeriích, kde je možné počítat se slevou 5-15%. Ve většině větších měst najdete internet café, kde je možné uplatnit na KM EURO<26 zpravidla 10% slevu. Fotoprodejny Kodak v 9 rumunských městech nabízejí na zhotovení fotografií slevu 10% a vyvolání filmu zdarma. Cestovní kanceláře EUROLINES (33 poboček ve všech větších městech) nabízejí zapůjčení auta (10% sleva), autobusové jízdenky (15%) a programy nebo výlety pro turisty (5%). Kromě těchto všeobecně rozšířených možností narazíte v některých městech na speciality. Například v Cluji získáte o 15-33% levnější lístky do všech pěti místních kin, někde nakoupíte levněji oblečení nebo elektroniku, jinde zase dosáhnete slevy pro jízdy na raftech nebo na extrémní sporty. Existují i místa, kde můžete využít výhodnější vstup do divadla nebo ušetřit 10% za ošetření u veterináře. Určitě si vyberete a proto vám doporučujeme před odjezdem do Rumunska navštívit naši českou centrálu ve Šmeralově ulici 22 v Praze 7, kde vám rádi poskytneme kopii rumunského katalogu slev a výhod. Nebo si o něj můžete k nám do redakce zatelefonovat či napsat. Času je do léta dost. Takže Norok! A přejeme vám š astnou cestu Rumunskem! Petr Pavelčík a přátelé ‰

Malebná krajina v podhůří rumunských Karpat patří loukám, pastvinám a stádům oveček Karta v ČR 2/2003

ze zahraničí

NEZNÁMÁ KRAJINA QUERCY Le Quercy je historický kraj v jihozápadní Francii, který leží stranou hlavních tahů, a proto si zachovává svůj neopakovatelný svéráz. Je ukrytý ve vnitrozemí Francie něco přes sto

lodi, která pluje řekou meandrující v kouzelné krajině, v níž zahlédneme hrady i kostely vtesané zčásti přímo do skály, či říčky a vodopády tu a tam ze skal vyvěrající. Vydáme-li se z Cahors směrem na sever, dorazíme do Rocamadouru, středověkého poutního městečka, které je do skály terasovitě zaklíněno úplně celé i s katedrálou a knížecím palácem. Je to zřejmě jediné město na světě, které je situováno naprosto vertikálně, takže při prohlídce horkovzdušným balónem míjíme ulice pozvolna v průběhu letu. Toto sídlo je vyhlášeným poutním místem od roku 1166, kdy zde našli mumifikované tělo, které přisoudili svatému Amadourovi. Mezi poutníky sem před vámi přišli například králové Ludvík Svatý, Filip Sličný či mniši svatý Dominik a svatý Antonín z Padovy. Další historickou perlou oblasti je středověké město Sarlat la Caneda, rodiště nejlepšího přítele Michela de Monaigne. Ani toto městečko se od 16. století příliš nezměnilo a historie zde na nás dýchá z každého z mnoha jeho malebných zákoutí. Je ovšem lepší nepobývat v něm přímo uprostřed sezóny, kdy

Středověký opevněný most ze 14. stol. přes řeku Lot ve městě Cahors kilometrů východně od Bordeaux, sto kilometrů severně od Toulouse a více než sto kilometrů jižně od Limoges. Směrem ze severu k němu dojedeme autem přes Brive, jižně se do něj dostaneme přes Toulouse, Montauban a Cahors. Dá se tam dojet také vlakem. V tom případě je nejlepší vyrazit z Bordeaux a obrnit se velkou trpělivostí kvůli mnoha přesedáním a malé frekvenci spojů. V Quercy najdeme neobvyklou krajinu tvořenou vápencovou plošinou, do níž se vrývají koryta řek a vytvářejí v ní množství kaňonů, na každém větším kopci s malebným hradem. Jsou zde také propasti (nejznámější z nich Padirac) a krápníkové jeskyně, to vše v porovnání s Macochou silně předimenzované. Ale především jsou tady nádherná středověká městečka a v některých z nich se doslova zastavil čas. Od dob náboženských válek v 16. století se v Quercy vlastně neválčilo a žádná industrializace tuto krajinu ani později nepřeorala podobně jako válka. A tak najdeme v Cahors, středisku významné oblasti pěstování vína, opevněný středověký most s mohutnými věžemi klenoucí se přes řeku Lot, most o pár let starší než Karlův most. Pokud bychom odtud pokračovali proti proudu, dorazíme k vesničkám a městysům, jako je třeba Saint-Cirq-Lapopie, které si oblíbili malíři, takže v nich dnes tvoří velkou část místních. Pochopíme, proč právě o tomto městečku prohlásil André Breton, že vypadá "jako neuvěřitelná růže uprostřed noci". Je možné pokračovat dál proti proudu na malé výletní

Europe for a Change v Salzburgu Letos v srpnu jsem se zúčastnila akce “Europe for a Change” v rakouském Salzburgu. Co se pod tímto záhadným názvem skrývá? Hlavním cílem bylo vytvoření mediální informační kampaně (nejen) o evropské unii, která aktuálně probíhá v mnoha evropských zemích. Samotnými tvůrci kampaně jsme byli my - cca 30 mladých lidí (držitelů karty Euro<26) ze zemí, které už členy EU jsou (Itálie, Portugalsko, Belgie, Skotsko, Wales) a především z nově přistupujících zemí (Česká republika, Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ma arsko, Slovinsko, Malta, Kypr). Přestože nás bylo dost a měli jsme k dispozici kvalifikované odborníky, nebyl to lehký úkol. Zkuste si například během jednoho dopoledne za 1. vymyslet proslov (v angličtině) o tom, co očekáváte od EU a co pro vás znamená nebo jaká si přejete aby byla a co by vám osobně měla přinést a hlavně za 2. natočit o tom televizní spot. Pokud nejste mediální hvězda a to nikdo z nás do té doby nebyl - můžete se před celým televizním štábem cítit trochu nesví. Nesmíte to ale dát najevo, naopak se musíte tvářit uvolněně, přirozeně, jako byste denně hlásili počasí a přitom se soustředit na to, co říkáte a jak to říkáte. Nakonec jsme to všichni úspěšně zvládli - i Taavi Karta v ČR 2/2003

Pohled na poutní místo Rocamadour vystavěné ve skále je přeplněno cizinci a získává tak trochu pou ový charakter, jako by bylo jakousi zmenšeninou turistického Avignonu. Pokud se usadíme v Souillacu, má to tu výhodu, že nemůžeme zamířit na žádnou světovou stranu, aniž bychom tam něco

z Estonska, který se s angličtinou dost potýkal a všechny konverzační situace řešil úsměvem. Tvorba kampaně byla sice zajímavá, ale nejzajímavější byl zbývající čas, kdy jsme nic "vážného" nedělali a mohli jsme spolu prostě jen bavit a povídat si - o počasí, o škole, o práci, o politice, o filmu, o rodině, o nakupování, cestování atd. Potkala jsem hodně lidí z celé Evropy a byl to nezapomenutelný zážitek. Christose z Kypru Rakousko doslova fascinovalo. Všude kolem zelené hory, lesy, ve městě parky a v nich stromy, květinové záhony a fontánky. Celý unešený nám vyprávěl, jak na Kypru je touto dobou všechno vyprahlé, žluté a hnědé. Je to sportovní fanda a tak ho překvapilo, kolik lidí jezdí v Salzburgu na kole nebo běhá podél řeky. U nich se nic takového neděje. Lidé jsou bu doma v klimatizovaných domech, které mimochodem dostává skoro každé dospělé dítě od rodičů, a když někam vyrazí, tak klimatizovaným autem (taktéž od rodičů) do klimatizovaného nákupního nebo zábavního centra Naopak mladý nadějný budoucí právník a možná i prezident

Středověká tržnice v městečku Martel turisticky pozoruhodného nenašli. A nejedná se jen o vyhlášená místa typu skalního města Rocamadour. Pár kilometrů směrem severovýchodním dorazíme do městečka Martel, které má hned dvojí výhodu. Jednak se příliš nezměnilo od dob středověku, jednak o něm turisté téměř nevědí. Můžeme tak vysedávat u typické tržnice uprostřed gotického náměstí a namlouvat si, že jsme první Češi, kteří do těchto míst kdy zavítali. Vydáme-li se ze Souillacu více na sever, narazíme na malebné městečko rozložené jako tolik jiných ve zdejší krajině na mírném pahorku korunovaném skálou, na níž se zvedají zbytky hrdé pevnosti. Díky své vzdálenosti od všech center moci míval rod vládnoucí z tohoto pahorku dlouho právo razit vlastní mince, vybírat daně a pošlechtit každého, kdo pro něj vykonal nějakou cennou službu. Jihovýchodně od Souillacu bychom neměli opomenout dvojici jeskyní Cougnac. Je zde vše, co mají správné jeskyně mít: dravý proud podzemní říčky, husté lesy krápníků a navíc nástěnné malby staré zhruba 17.000 let, tedy pocházející z magdalénu. Jsme ostatně v kraji nepříliš vzdáleném slavné Dordogni s jejím člověkem Cromagnonským. Zatímco však nejznámější jeskyně v Dordogni se již nenavštěvují, zde si ještě můžeme prohlédnout pravěké kresby na vlastní oči. Kraj Quercy je poměrně řídce obydlen, má trochu ospalý ráz, žije rytmem venkovského života a jen s velkými obtížemi bychom v něm zahlédli tovární komín. Quercy zkrátka leží v tak trochu ztraceném koutu Francie, tedy přesně tam, kde mohou ještě skuteční turisté něco hledat a doopravdy najít. Jan Keller ‰

Tomazs z Gdaňsku byl (a doufám, že pořád ještě je) odborník na historii a dokonce i českou historii. Přečetl všechny Hrabalovy knihy, které vyšly v polštině a polskou monografii o Masarykovi. Jako majitel psa Bruta a exmajitel kocoura neznámého jména se rozplýval nad každým zvířetem, které jsme na cestách rozpáleným městem, kde se nejvyšší denní teploty blížily 40°C, potkali. Pokud byste někdy vyrazili do Lotyšska, může se vám hodit několik ryze lotyšských slov, které mě naučili Povilas a Shigemantas (už ta jména jsou pozoruhodná): alus = pivo, laba frítas = dobré ráno, laba nakt = dobrou noc, ač už … = děkuji za …. Další fráze vhodné pro turisty se mi bohužel vypařily z hlavy, nebo lotyština se mi jevila jako značně zapeklitý jazyk. Hlavně nikdy v Lotyšsku neříkejte "trítri" - nepodařilo se mi sice zjistit, co to přesně znamená, ale každopádně to u rodilých Lotyšů vyvolává silné červenání a záchvaty smíchu. A nebo to zkuste a uvidíte! Dál tu byla Fiona ze Skotska, věčně se smějící a všechny ostatní rozesmívající, Mark z Malty, který se ujal role "baviče" a na salzburské letní scéně, kde se jinak konají slavné Mozart Festspiele, pro nás zorganizoval improvizovanou verzi soutěže Eurovision a další. Podívejte se na www.euro26.org a tam nás všechny uvidíte. Kateřina Kalousková ‰

13

ze zahraničí - litva - blízká, levná, zajímavá nosti. Písečné duny, někdy vysoké až 60 metrů, jsou neustále v pohybu a během středověku byli místní obyvatelé nuceni přesouvat svá obydlí z jednoho konce kosy na druhý, protože záludný vítr je vždy po nějaké době začal zasypávat pískem. Pod ním tak skončilo na 14 vesniček, po čase se ale lidé naučili přesuny písku kontrolovat, případně se začali usazovat na závětrné straně kosy. Dnes jsou duny, stejně jako většina Kurské kosy, přírodní rezervací, navštívit je však můžete po úzkém dřevěném chodníčku stoupajícím na vyhlídku, z níž shlédnete celou tu fascinující nádheru Neringy. Borové lesy, písečné duny, moře na jedné i na druhé straně, domečky s typickými modrými ornamenty, čluny houpající se na vlnách - nádhera... Je s podivem, že se tohle úchvatné místo nenachází v katalozích našich cestovních kanceláří. Ale možná je to tak dobře...

LITVA - BLÍZKÁ, LEVNÁ, ZAJÍMAVÁ Pro někoho je exotickou výletní destinací Thajsko, pro jiného Dominikánská republika a pro dalšího třeba Egypt. Ale najdou se i tací, kteří by dali pravou ruku za to vidět místa s tak exotickými názvy jako je Neringa, Palanga nebo Aukštatija. A nemusejí jezdit daleko. Vydejme se proto s nimi a zjistěme, co je tak přitažlivého na zemi, která je středoevropská svým charakterem, a přece má moře, jejích lidech, kteří hovoří nejstarobylejším jazykem v Evropě, a přece mu můžeme trochu rozumět, a tamní kuchyni, která se skládá z těch nejbizarnějších ingrediencí, a přece je nesmírně chutná. Vyrážíme do Litvy. Peníze Připravte se na příjemné zjištění, totiž že v Litvě je většinou levněji, případně stejně draho jako u nás. Výjimkou je pivo, které je u nás oproti zbytku světa extrémně levné a které zde tak jako ve zbytku střední a východní Evropy platí daň za svou vzrůstající popularitu. Nevídáno, ale třeba v Litvě, Polsku či na Ukrajině je dnes pivo módní záležitostí a vodku pijou jen sprostí venkované... V Litvě se platí lity, přičemž 1 litas = 10 korun. Naši měnu mají ve většině směnáren, doporučuje se měnit raději v bankách, než soukromých směnárnách, a to z důvodu bezpečnosti. Osobně bych těmto radám nepřikládal takovou důležitost a raději zvolil výhodnější kurs u soukromníků, protože Američana klidně, ale Čecha jen tak někdo nenachytá. Opatrnějším z vás ale lze doporučit třeba sí bank Hansa. Vilnius Hlavním a největším městem Litvy je půlmilionový Vilnius a neprohloupíte, když začnete své putování po Litvě právě tady. Je zde několik pamětihodností, které nesmíte minout, a taky se tak nestane, protože ve Vilniusu je všechno blízko. Dominantou města je pevnost velkoknížete Gediminase, což je věž tyčící se na kopci nad centrem. Z ní se vám otevře krásný výhled na městské panorama - Vilnius je podobně jako Praha vystavěn na kopcích a tak je na co se dívat. Nad areálem starobylé Vilniuské univerzity, se tyčí věže kostela sv. Jana, nedaleko od něj se nachází nádherný, už opravdu hodně pozdně gotický kostel sv. Anny a na opačné straně trčí jako jehla vysoká televizní věž, kterou

Trakai Litva nezklame ani milovníky hradů, protože hrad v Trakai je nádherná, skoro pohádková stavba umístěná na ostrově uprostřed jezera. Přestože se jedná o další světovou atrakci a je proto stále v obležení turistů, správný český kastelolog či medievalista si v davu nadšeně fotografujících Japonců lokty rázně zjedná místo a zahloubá se nad krásou tohoto středověkého opevnění. Před

Radnici v Kaunasu, druhém největším městě Litvy, místní přezdívají Bílá labu . Budete-li hledat ubytování, stačí se přeptat v jednom z informačních center, ke kterým vás místní poměrně snadno odnavigují. Litva se totiž zhlédla v turistice a její vláda investovala nemalé peníze do propagace své nevelké země. Proto v každém, i tom sebezapadlejším místě, mají informační centrum pro turisty a po počátečním údivu (protože jste zde zřejmě prvními cizinci od spanilých jízd husitů na Balt) vám nabídnou barevné prospekty se spoustou anglického či jiného povídání o tom, jak úžasné věci v okolí můžete shlédnout, včetně fenomenálního železničního mostu z roku 1924 apod. Někdy to působí bizarně, jindy směšně a jindy sympaticky. Litva totiž rozhodně má co nabídnout, ale často se nevyvarujete dojmu, že to místní občas přehánějí. Podobných železničních mostů máte samozřejmě v každé české vsi dvanáct do tuctu a nikoho by nenapadlo vydávat je za pamětihodnost, tady jde však o to upoutat za každou cenu. Na druhou stranu to berte tak, že pocházíte ze země bohaté na památky nejrůznějšího druhů a že na vybudování těch našich krás jsme měli během staletí podstatně víc času a klidu, než Litevci během své strastiplné cesty dějinami, kdy jim - slovy básníka - játra kloval německý orel a na záda funěl ruský medvěd. Moře Moře v Litvě je podstatně chladnější než v Chorvatsku, s tím jste ale počítali a plavky si do ba ohu přibalili jen jako výraz nezdolného letního optimismu. Ale dobře jste udělali. Ono totiž pokud zrovna nefouká vítr (což se taky může stát), je koupání v Baltském moři docela pohodová záležitost. Na nádherných písčitých plážích táhnoucích se k obzoru už sice dávno nenajdete kousky jantaru, přesto se jedná o drtivou romantiku. Nejznámějším litevským letoviskem je Palanga. Jestliže se ve zbytku Litvy domluvíte bez větších potíží rusky, v Palanze to platí dvojnásob. Městečko je totiž oblíbeným letním resortem pro množství bohatých Rusů, kteří jej okupují po celou sezónu. Chcete-li mít jistotu střechy nad hlavou, musíte si ubytování rezervovat již dlouho dopředu. Ale ani když dorazíte během léta, nemusíte zoufat - ubytování vždycky naleznete v některé z vesniček okolo, prostě to jenom nebudete mít k moři padesát metrů...

Kostel sv. Jana na nádvoří starobylé Vilniuské univerzity údajně o Vánocích Vilniuští nazdobí do podoby obřího vánočního stromečku. Pokud jste unaveni z celodenního prohlížení památek, není nic snazšího než si zajít do jedné z nesčetných hospůdek či barů na starém městě. Litevci mají dobré pivo a jsou na to patřičně pyšní. My zas můžeme být pyšní na to, že pivovarnickou technologii i know-how mají od nás. Čilé obchodní kontakty s Litvou totiž existovaly už za první republiky a v časech budování světlých zítřků pochopitelně pokračovaly. Když už jsme u těch světlých zítřků Litva získala svoji nezávislost stejně jako Československo roku 1918. Během druhé světové války ji však společně s Lotyšskem a Estonskem obsadil Sovětský svaz a okupoval ji až do roku 1990, kdy Litevci znovu vyhlásili nezávislost. Ke cti jim slouží, že byli první a nastartovali tak proces rozpadu SSSR. 14

Neringa Ti, kteří před koupáním upřednostňují poznávání nepoznaného, si nesmějí nechat ujít výlet na Kurskou kosu, úzkého písčitého výběžku v moři, který začaly formovat mořské větry už před nějakými 10 000 lety. Oblast jménem Neringa, jinak také součást světového přírodního dědictví UNESCO, je jednou z nejpůvabnějších přírodních destinací v Evropě - a to říkám nikoliv indoktrinován propagačními brožurami, ale na základě vlastní krásné zkuše-

Vodní hrad v Trakai je nejkrásnějším, by zřejmě jediným opravdovým hradem v Litvě. dávnými lety se jednalo o sídlo litevských velkoknížat. Jeden z nich, Vytautas, si ze své slavné válečné výpravy na Krym roku 1398 přivedl asi 400 Karaimů, turkických válečníků a blízkých příbuzných Tatarů, které usadil kolem hradu a dal jim za úkol střežit jej jako oko v hlavě. Hrad zde zůstal a Karaimové - světě div se také. Je jich už o trochu míň a nejsou to zrovna ti, které statečný velkokníže s sebou přivedl, ale daří se jim dobře a vyvářejí pro turisty jako o život své kibiny - masové pirohy. Kuchyně Takto jsme se dostali k bizarní, a přece chutné kuchyni zmiňované v úvodu. Litevská kuchyně je vskutku pozoruhodná. Doporučuji dávat si všechno, nebát se toho a neptat se z čeho to je. Samozřejmě ne každý rád k pivu přikusuje uzené prasečí uši s hořčicí, to respektuji. Ne všichni také zajásají nad bramborákem posázeným prasečími paznehty. Ale obří bramborové knedlíky tvarem připomínající vzducholo (takzvané cepelíny), klobásy plněné bramborem případně vynikající boršč se smetanou a masovými taštičkami jistě potěší žaludek každého Čecha ignorujícího racionální výživu. Pro ty, kteří však upřednostňují jídla zdravější a střídmá, je tu nepřeberné množství jídel připravených z ryb. Delikátní studená jogurtová polévka z herynka, smažený lososí steak či čerstvě uzený úhoř jsou dostupné za velmi příjemné ceny - vždy moře je tu nedaleko. K jídlu můžete přikusovat výtečný černý chleba a k pití zkuste kvas (tady se mu říká gira), který je velmi sladký, chutný, zdravý a je s podivem, že ho k nám už dávno někdo nezačal dovážet. Karta mládeže EURO<26 S Kartou mládeže EURO<26 se v Litvě rozhodně neztratíte, spíše naopak. Tvrzení, že je Litva zemí levnou, se totiž střetává s faktem, že se její obyvatelé rozhodli vydělat hlavně na turismu, a proto jsou ceny vstupů do pamětihodností nastaveny úměrně k objemu portmonky německých či japonských návětěvníků. S Kartou mládeže však v drtivé většině získáte poloviční slevu o něco veseleji tak můžete vystoupat na zastřešený ochoz Gediminasovy pevnosti ve Vilniusu či se projít po hradbách Trakai. Pro cestování po Litvě se pak vyplatí slevy poskytované autobusovou společností Eurolines, s níž se navíc dostanete prakticky všude. Slevy v McDonaldu jsou samozřejmostí a někoho možná potěší 10% sleva v Benettonu na Gediminasově prospektu, hlavní vilniuské třídě. Bylo by možné ještě pokračovat... Závěr Litva je na jednu stranu starobylá země s dávnými pohanskými tradicemi, na druhou stranu země mladá, teprve se chvatně rozvíjející. Zanedlouho bude spolu s naší zemí součástí Evropské unie a velice si toho váží. Nás Čechy mají Litevci velice rádi, každý zná Prahu a pochvaluje si české výrobky. My však o Litvě víme pramálo. Přitom není ani daleko, ani nezajímavá, ani drahá. Důvod, proč se do Litvy nejet podívat, prostě neznám.

Písečné duny zdobí vnitrozemí Kurské kosy

Tak š astnou cestu! Jan Kravčík ‰ Karta v ČR 2/2003