9. konference
Pracujeme společně
Potřebujeme být mezi lidmi Ostrava 11. 11. 2014
Čtyřlístek – centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, příspěvková organizace Zřizovatel – statutární město Ostrava Poskytujeme sociální služby lidem ve věku od 3 let se zdravotním postižením mentálním i kombinovaným, a to jak ve formě pobytových, tak ambulantních nebo terénních služeb.
Registrované sociální služby: tři domovy pro osoby se zdravotním postižením (kapacita 108, 67, 24, celkem 199 osob)
týdenní stacionář (kapacita 24 osob) dvě chráněná bydlení (kapacita 9 a 6 osob) podpora samostatného bydlení (kapacita 22 osob) domov se zvláštním režimem (kapacita 12 osob) sociálně terapeutické dílny (kapacita 40 osob) Celkem 312 uživatelů, 340 zaměstnanců
Organizace prochází transformačním procesem. Co chápeme pod „transformací“?
Zásadní změna v životě uživatelů pobytových služeb, která jim dává možnost přechodu do běžné společnosti, kde mají šanci žít běžným životem. Běžné prostředí znamená, že někde bydlíme, někde jinde pracujeme a někde jinde trávíme alespoň část svého volného času. Uživatel by měl mít možnost volby a kontroly nad vlastním životem. Podle svých schopností se rozhodovat, spolurozhodovat s podporou personálu, nebo se určité situace, která se jej dotýká, alespoň účastnit.
1 Transformace – opuštění velkého pobytového zařízení, poskytování potřebné podpory podle individuálních potřeb uživatele. Lidé s mentálním postižením mohou žít samostatně v bytech s podporou terénních služeb, v chráněném bydlení, v malých domácnostech v pronajatých bytech nebo domcích, nebo v nových nebo rekonstruovaných domcích pro malý počet uživatelů. Předpokládaná (optimistická) situace – uživatel opustil velké pobytové zařízení a bydlí solidně v běžné společnosti. Sám nebo společně se zaměstnanci uvařil, vypral, uklidil. A z definice běžného života vyplývá, že by měl pravidelně někam vyrážet za prací (nebo obdobnou aktivitou), že by měl občas někam vyjet za příjemným strávením volného času.
Domov pro osoby se zdravotním postižením Základní činnosti – výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti - Volnočasové a zájmové aktivity Chráněné bydlení Základní činnosti – zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - Doprovázení na zájmové aktivity Volnočasové aktivity jako fakultativní činnost. Klíčovou roli hraje personální obsazení (počet zaměstnanců). (Zájmová aktivita – cílevědomá činnost zaměřená na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností uživatelů. Jde o činnost pravidelnou, opakující se.)
Volnočasové a zájmové aktivity v DOZP: - mnoho kulturních akcí „přijíždí za uživatelem“ – na zahradě, v tělocvičně - uživatelé jezdí na různé aktivizační akce v malých nebo větších skupinách hromadnou dopravou nebo dopravou Čtyřlístku - občas se podaří vyrazit individuálně s jedním uživatelem (nedostatek personálu pro tento způsob podpory uživatelů) - kreativní dílny k ručním pracím, malování - v tělocvičně se někteří uživatelé aktivně účastní sportovních a kulturních akcí, zájmovým činnostem – stolní tenis, hudební skupina Rytmy, nacvičování na Všechny barvy duhy - uživatelé se navštěvují vzájemně v rodinkách, na chodbách, chodí po budově, kontaktují se se zaměstnanci, vrátným
Doprovázení na zájmové aktivity v CHB: - pokud se podaří zajistit zájmovou aktivu, pak doprovod (musí však být personální kapacita) - očekává se, že tito uživatelé se sami „postarají“ o svůj volný čas – tomu odpovídá počet personálu (např. jeden na směně při 9 uživatelích) - pracovní uplatnění prakticky neexistuje - z 9 uživatelů 2 pracují v kuchyních Čtyřlístku, 4 jezdí do sociálně terapeutických dílen (z toho 2 to baví, 2 moc ne), 3 vzhledem ke svým schopnostem, zdravotnímu stavu a jiné představě o využití volného času nemají náplň (2 by velice rádi pracovali)
- ti kteří pracují, pracují maximálně na poloviční úvazky, nebo co druhý den, ale také jen na polovinu pracovní doby - zůstává tak všem velké množství volného času, který tráví většinou v domku, z toho velkou část ve svém pokoji u televize, na zahradě, 4 jsou schopni vyrazit někam sami, ale 2 z nich pouze po naučených trasách - těmto lidem tak schází kontakt se svými bývalými přáteli, ostatními uživateli velkého zařízení, zaměstnanci, vrátným ZAJISTILI JSME TĚMTO LIDEM BYDLENÍ V CENTRU SPOLEČNOSTI, ALE DO ZNAČNÉ MÍRY JSME JE PONECHALI VE SPOLEČENSKÉ IZOLACI.
Zkušenosti z chráněných bydlení Metodika společnosti JINAK ke zjišťování situace v chráněných bydleních v rámci zakázky MSK rozděluje uživatele na tři skupiny: - obyvatelé, kteří své zájmy realizují s minimální podporou zaměstnanců CHB - obyvatelé, kteří potřebují podporu při organizaci svého volného času, po okolí se pohybují samostatně - obyvatelé, kteří jsou ve většině svých činností odkázáni na podporu nebo pomoc zaměstnanců, svůj volný čas tráví v CHB, účastní se většinou skupinových aktivit, CHB opouštějí v doprovodu zaměstnance
Závěr: NEROZHODOVAT ZA JINÉ, ŽE TAKTO MUSÍ BÝT ŠŤASTNI, PROTOŽE NĚKDO „VYVOLENÝ“ TAKTO ROZHODL. POSKYTOVAT SLUŽBU (PODPORU) PODLE INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB (JSOU DOBŘE ZNÁMY – ANALÝZA INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB DLE METODIKY MPSV).
NENAMLOUVAT SI, ŽE UŽIVATELÉ MUSÍ VŠE ZVLÁDNOUT TAK, JAK JIM TO NAPLÁNUJEME. SLUŽBA BUDE NÁROČNĚJŠÍ PRO ZAMĚSTNANCE (I MNOHÉ UŽIVATELE), PROTOŽE ZA ZDRAVOTNÍ PÉČÍ A ZA VYUŽITÍM VOLNÉHO ČASU BUDOU MUSET CESTOVAT. VÍCE SVOBODNÉHO ROZHODOVÁNÍ UŽIVATELŮ O SVÉM ŽIVOTĚ, OPROTI TOMU MÉNĚ AKTIVIT PRO NAPLŇOVÁNÍ VOLNÉHO ČASU. PROTO JE NEZBYTNÉ ZAJISTIT DOSTATEČNÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ K POSKYTOVÁNÍ POTŘEBNÉ PODPORY, JINAK DOJDE KE ZHORŠENÍ SITUACE UŽIVATELŮ – SPOLEČENSKÉ IZOLACI. TA JE MNOHEM HORŠÍ NEŽ TŘEBA MÉNĚ KVALITNÍ UBYTOVÁNÍ.
POKUD NEJSME SCHOPNI ZAJISTIT ODPOVÍDAJÍCÍ PRÁCI PRO LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM, KTEŘÍ MAJÍ SCHOPNOSTI A ZÁJEM PRACOVAT, NEMŮŽEME HOVOŘIT O JEJICH SKUTEČNÉ INTEGRACI DO SPOLEČNOSTI. VZHLEDEM K TOMU, ŽE SE JEDNÁ O LIDI, NENÍ MOŽNÝ KLASICKÝ ČESKÝ PŘÍSTUP – POLOVIČATÁ ŘEŠENÍ, NEBO NAPLNĚNÍ PŘÍSLOVÍ – ABY SE VLK NAŽRAL A KOZA ZŮSTALA CELÁ.
