PŘÍLOHA LISTŮ LANŠKROUNSKA číslo 13/VII I 2 0 0 8
Při samostatném prodeji cena 15 Kč
Církevní památky na Lanškrounsku
LÉTO
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
Kostel sv. Václava v Lanškrouně. Foto: Kateřina Kokešová
STRANA 1
Vážení čtenáři,
27. 07.
letošní letní příloha Listů Lanškrounska se stejně jako minulé dva ročníky věnuje významným sakrál− ním stavbám regionu. Po předchozích ročnících jsme cítili závazek pokračovat v tomto tématu. Kaž− dopádně ještě nejsme u konce, takže se dá očekávat, že i v příštím roce se budeme kostely zabývat. V tomto ohledu má redakce mimořádného spolu− pracovníka ve Vlastimilu Novákovi, pro kterého je tahle tématika velkým koníčkem. S fundovanou zručností speciálně pro LL připravil zajímavé texty mapující mnohdy pohnuté osudy církevních staveb a lidí pohybujících se okolo. Snad nejvíce se mi v této souvislosti vybavuje postava akademického sochaře Miroslava Baše, který v lunetách kleneb hlavní lodě kostela sv. Václava v Lanškrouně vyma− loval v roce 1951 velké nástěnné obrazy. Jeho schop− nost přizpůsobovat se zadaným podmínkám i době je dodnes obdivuhodná. V památkové péči totiž působil již za německého protektorátu a problémy neměl tento flexibilní umělec asi ani v době socialis− mu, neboť je autorem známé sochy Rudoarmějce, která po léta stála na Jiráskově náměstí. Ale zpátky k příloze. Své zásluhy na její zdárné přípravě mají i další lidé, bez jejichž pomoci a spo− lupráce by výsledek ani zdaleka nevypadal, tak jak vypadá. Poděkovat bych na tomto místě chtěl Mi− chaele Wendligové z římsko−katolické farnosti v Lan− škrouně, panu faráři Pavlu Pokornému z Jablon− ného nad Orlicí, panu faráři Ireneuszi Szocinské− mu z Bystřece, panu faráři Jakubu Kellerovi z Hor− ní Čermné a samozřejmě fotografce Kateřině Ko− kešové. Vážení čtenáři, doufám, že vám naše letní pří− loha přinese nové a poutavé informace z našeho regionu a přispěje k dobré pohodě během nastá− vajících letních dní. František Teichmann
SRPEN 09. 08. 8. ročník: Bystřecké kilometry Turistický pochod − Bystřec 10. 08. Pouť ve Výprachticích a v Ostrově 16. 08. Westernové závody (Ostrov − Farma Kněžour) 17. 08. Pouť v Horním Třešňovci 23. 08. Poslední kolečka (Hala B. Modrého) 23. 08. SRPNOVÉ ROCKOVÁNÍ (Albrechtice) TONIC, BULLDOCK, MOUCHA, DRAGON. Hlavní hvězda večera − starý TONIC
13. a 14. 09. 30. a 31. 08.
31.08.
06. 09. 06. 09.
ČERVENEC CHLAĎAS 2008 Lanškroun − soutěže chladnokrevných koní (Střední zemědělská škola Lanškroun) Pořádané SJK při SZeŠ Lanškroun 05 .07. Oslava prvního roku od otevření Zámečku (Rudoltice − Zámecký vrch) 06. 07. Pouť v Sázavě 12. 07. IN−LINE Jindřichův pohár (Hala Boži Modrého) 12. 07. 16. ročník hasičské soutěže: O ZELENÝ POHÁR ( D.Třešňovec) 18. 07. COUNTRY VEČER (Albrechtice) Hudba − BLUEGRASS; hlavní hvězda večera VĚRA MARTINOVÁ 20. 07. Motocross − O’Neal Cup 2008 (Sázava) 25. 07. 22. ročník etapového závodu juniorů REGIONEM ORLICKA (SKP Duha Fort Lanškroun) Čtyřetapový závod pro talenty silniční cyklistiky do 18 let probíhá do 27. 07.
12. 09.
13. 09.
13. 09.
STRANA 2
MČR V ZÁVODECH AUTOMOBILŮ DO VRCHU 2008 Albrechtice (www.laudon.cz) Délka trati: 4 000 m; převýšení: 170 m Jedna z nejrychlejších tratí v ČR. 20. ročník BĚH SÁZAVA – LÁZEK (Atletika Albrechtice)
ZÁŘÍ
TIPY NEJEN KULTURNÍ 05 .07.
Pouť v Albrechticích
Motocross − VČ pohár (Sázava) Vernisáž výstav: OBCE LANŠKROUNSKA + 40 let Lanškrounské kopy Řemeslnické trhy s tvůrčími dílnami Vystoupení folklorního souboru Jitřen− ka a Lanškrounského smíšeného sboru (Městské muzeum Lanškroun) Křest knihy: Obce Lanškrounska na sta− rých pohlednicích ze sbírky K. Uhlíře MĚSTSKÉ SLAVNOSTI Koncert rockových skupin (Jaksi Taksi, Bůhví, Petr Bende, ...)
14. 09. 20. 09.
170. výročí evangelického kostela v Horní Čermné: Sjezd Šilarů a příznivců Čermné (Horní Čermná) Pouť na Mariánské Hoře Festival HIP HIP proti drogám (náměstí J. M. Marků) Pořádá Římsko− katolická farnost a KC Lanškroun
ŘÍJEN 04. 10. 11. 10.
Motocross − VČ pohár (Sázava) Motocross − VČ pohár (Ostrov)
LISTOPAD 01. 11.
22. 11.
Vernisáž výstav: Historická kola + Legionáři Orlickoústecka Výstava potrvá do 07. 12. 2008 (Městské muzeum Lanškroun) FESTIVAL JAZZ LANŠKROUN (Kulturní centrum Lanškroun) Festival amatérských big bandů
PROSINEC Prosinec ADVENTNÍ KONCERTY (Římskokatolická farnost Lanškroun) Prosinec Adventní koncert v kostele v Lukové 13. 12. Vernisáž výstav: ANDREA A PETR STAŠKOVI − Sklo + Vánoční prodejní výstava ZUŠ J. Pravečka Lanškroun Výstava potrvá do poloviny ledna 2009 (Městské muzeum Lanškroun)
MĚSTSKÉ SLAVNOSTI Pořádá Město Lanškroun a KC Lanškroun Celodenní akce − z programu: Mužský pěvecký sbor Mužáci z Pohořelic, Pout− níci, Václav Neckář, Monkey Business, OHŇOSTROJ, Aneta Langerová Městské trhy a výstavy. 40. LANŠKROUNSKÁ KOPA KČT Lanškroun (www.kopa.wz.cz, www.kopa.mesto−lanskroun.cz) Trasy pro pěší 5, 10, 15, 25, 35, 60 a 100km, pro cyklisty 20, 30, 45, 55, 70 a 110km po silnici a 60km terénem po trase kopy. Na malé účastníky pochodu čeká Pohádkový les se soutěžemi a po− hádkovými bytostmi.
Informace poskytlo: INFOCENTRUM Lanškroun, nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun; tel/fax: +420 465 320 007; www.lanskroun.cz
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
Městské muzeum vás zve na prázdninové výstavy
V sobotu 21. června proběhla v galerii lanškrounského muzea vernisáž re− trospektivní výstavy paličkované krajky a tapiserií Hany Kozubové (na snímku vpravo, u mikrofonu ředitelka muzea Marie Borkovcová). Výstavu zahajuje kolekce svatebních šatů zdobená krajkou Hany Kozubové z 80. let. Na druhém konci v čele sálu našel svůj prostor gobelín s lanškrounskými motivy vzniklý nedávno pro výzdobu pracovny starosty města. Výstava bude otevřena po celé prázdniny až do konce srpna. V hale muzea můžete ve stejné době navštívit výstavu registračních pokladen ze sbírek Mú− zea obchodu Bratislava s názvem Platím!!! Také stálé expozice městského muzea rozhodně stojí za prohlídku. Foto: Lada Sitová
Policie ČR radí: Víte, jak zabezpečit obydlí před odjezdem na dovolenou? I drobná opatření mají vliv na kriminalitu a pocit bezpečí... Domov je pro většinu z nás symbolem bezpečí. Je základem rodinného zázemí, trávíme v něm většinu volného času, máme zde uložený svůj majetek. V době dovolených pak spousta lidí na kratší či delší dobu svůj byt nebo dům opouští. A prázdné obydlí je lákadlem pro různé nenechavce. Na zajištění a zabezpečení domova před odjezdem je třeba vynaložit nějaké to úsilí. Nejméně třetina zlodějů totiž patří k tak zvaným spontánním pachatelům. Nic si ne− plánují, prostě jen využijí situace, kdy je zanedbáno bezpečnostní opatření. Proto lanškrounská policie připomíná občanům, jak se chovat, aby alespoň snížili riziko, že se jejich obydlí v době nepřítomnosti stane obětí zlodějů: − o skutečnosti, že, kdy a kam odjíždíte, zbytečně nemluvte, hlavně ne před cizími lidmi; − nenahrávejte tuto informaci na telefonní záznamník, nedávejte ji ani do na− stavení e−mailové pošty; − přerušte před odjezdem na dovolenou dodávku zboží do domu; − pokud je to možné, uschovejte cenné věci a doklady do bezpečnostní schránky nebo domácího trezorku (nejlépe pevně zabudovaných ve zdi); − nezatahujte závěsy, rolety ani žaluzie; − žebříky a jiné nástroje uložte tak, aby je případný pachatel nemohl použít k vloupání do vašeho obydlí; − před odjezdem samotným zkontrolujte pečlivě zavření všech oken a dveří, včetně balkonu, sklepu, garáže apod.; − svěřte klíč od bytu spolehlivému příbuznému nebo sousedovi, který váš byt bude pravidelně kontrolovat a zároveň i vybírat poštovní schránku; − máte−li možnost, využijte elektronické spínací zařízení, které podle nastavení např. rozsvítí světla, zapne rádio či televizi; − cennější věci v bytě si zdokumentujte (seznam, foto, vhodné označení) − při případném pátrání tyto informace policii pomohou; I před odjezdem na dovolenou tedy platí, že nejlepší ochranou je odpověd− nost a opatrnost. Připomeňme ale i pozornost. V případě naší nepřítomnosti pozornost sousedů. Někdy právě sousedé upozorní na podezřelý pohyb nebo hluk. Pokud by jste však přes veškerá preventivní opatření po návratu zjistili nebo měli podezření, že vaši domácnost navštívil někdo nezvaný a byla vykra− dena, je třeba volat policii na bezplatnou linku 158! Policii voláme ihned, zby− tečně bytem neprocházíme. Pokud pachatel zanechal na místě stopy, mohli bychom je znehodnotit. Npor. Bc. Stanislav Musil, www.policie.cz/lanskroun
AUTEM NA DOVOLENOU Řada občanů využívá k dopravě na dovolenou automobil. Pro cesty, zejména do zahraničí, je přitom vhodná systematická příprava. Její zanedbání může
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
dovolenou znepříjemnit, předčasně ukončit, ale také tragicky poznamenat. Uvádíme několik doporučení, která se týkají přípravy samotného automobilu: − Řidič má mít při sobě vždy Osvědčení o technickém průkazu, potvrzení o pojištění (případně zelenou kartu) a platné známky o provedení kontroly emisí a STK nalepené na registrační značce vozidla. V případě, že jde o cizí automobil, je vhodné pro cestu do zahraničí pořídit plnou moc oprávněného majitele o zapůjčení vozu. − Vhodná je kontrola náplní automobilu (zejména chladící kapaliny), elektroin− stalace (častý zdroj požáru), funkčnosti všech žárovek vnějšího i vnitřního osvětlení vozidla a kontrolních lamp na přístrojové desce, stavu autobaterie. − Řádné nahuštění pneumatik, kontrola jejich stavu a hloubky dezénu, včetně rezervy (!). − Bezvadný stav brzdové soustavy, kontrola množství a kvality brzdové kapaliny. − Vyplatí se zkontrolovat povinnou výbavu vozu, zejména rezervní žárovky a ná− řadí na výměnu defektní pneumatiky, neopomenout také výstražný trojúhelník. − Nezaškodí kontrola a aktualizace obsahu lékárničky, koupě vhodného hasicí− ho přístroje, u starších vozů případně přibalení problémových náhradních dílů. Řadu věcí lze pochopitelně vyřešit i na místě, ale zásadním způsobem mo− hou narušit časový harmonogram a také finanční rozpočet celé dovolené. Kon− trola se proto jistě vyplatí! Po již uvedených požadavcích na samotné vozidlo je vhodné si ujasnit i řa− du dalších okolností, které nadcházející cestu provázejí. Doporučení opět platí pro tuzemské, ale zejména pro delší zahraniční cesty: − Doklad totožnosti by měl mít rezervu v termínu platnosti (zpravidla 6 měsíců). − Naplánování trasy jízdy s významnými orientačními body, případně pře− hledným itinerářem, který zahrne i plánované přestávky (automapa v autě se určitě neztratí), rozhodnutí o časovém rozvrhu jízdy je vždy na místě, dlou− hé nonstop přejezdy poloviny Evropy s nočními jízdami už mnohokrát skončily tragicky, časově těžko předvídatelné jsou fronty na hraničním přechodu a ko− lony na západoevropských dálnicích, součástí pravidelných zastávek by mělo být krátké rozcvičení a lehké občerstvení. − Pro zahraniční cestu se hodí zjistit tamní odlišnosti v pravidlech silničního provozu, zejména v rychlostních limitech, osvětlení vozidla, odchylkách přednosti v jízdě, apod. a pro jízdu na dálnicích je dobré předem ověřit nut− nost dálničních známek nebo poplatků, − Vhodné je zvážit možná pojištění – léčebných výloh, cestujících, havarijní... − Hodí se také kontaktní adresy konzulátů a tísňová telefonická čísla pro případ nehody, krádeže, nemoci nebo zranění. − Není od věci připravit zábavu pro malé cestující v automobilu, jejich oblíbené hračky a hry. Klíčem k bezproblémové jízdě je v prvé řadě dobrá nálada ve vozidle, do− statečná časová rezerva a odpočatý řidič za volantem. Policisté OO PČR Lan− škroun přejí všem šťastnou cestu! www.policie.cr/lanskroun
STRANA 3
LANŠKROUN KOSTEL SV. VÁCLAVA Nejstarší a největší církevní stavbou na Lanškrounsku je děkanský chrám sv. Václava v Lanškrouně. Svůj kostel Lanškrounští nepochyb− ně začali stavět hned po založení města v polovině 13. století. Poprvé je kostel doložen roku 1350, kdy byl Lanškroun sídlem rozsáhlého děkanátu, do něhož patřilo 16 okolních farností. Brzy nato se osudy městské− ho kostela výrazně protnuly s lanškroun− ským augustiniánským klášterem. Klášter augustiniánů v Lanškrouně založil litomyšlský biskup Petr Jelito v roce 1371. Budovy nového konven− tu byly situovány za hradebním okru− hem, u dnešního Magdalenského kos− tela. V roce 1393 povolil papež Boni− fác IX. transfer kláštera z vlhkého a nebezpečného místa pod hradbami do centra, k městskému kostelu. Výstavba poměrně rozsáhlé kvadra− tury nového kláštera ve středu města si záhy vyžádala zboření 15 měšťans− kých domů. Klášterní budovy přilehly k jižnímu boku chrámu. V souvislosti s výstavbou konventu se zásadně změnila i podoba kostela. Na přelomu 14. a 15. stol. tak ve městě vznikl areál s velice vytříbenou architekturou re− spektující tehdy moderní umělecký styl gotiky Václava IV., který snese srovnání s tím nejlepším, co v Čechách v té době vzniklo. Lanškrounský klášter ještě voněl novotou, když se v zemi rozhořela hu− sitská revoluce. V květnu 1421 husité obsadili město a klášter vyplenili. Ře− holníci před nimi uprchli do Olomouce, kde si založili nový klášter. Od r. 1451 vlastnili město Lanš− kroun Kostkové z Postupic, kteří o− puštěný klášter dali kolem r. 1500 pře− stavět na zámek v renesančním slohu (byla to jedna z prvních renesančních staveb v Čechách). Zámek ve své hmotě víceméně dneš− ní podobu získal přestavbou placenou Adamem Hrzánem z Harrasova a u− končenou roku 1601. Tou dobou byl upravován i kostel. V renesančním stylu vzniklo první patro sakristie slou− žící jako oratoř, na jejíž klenbě jsou vymalovány erby majitelů panství. Během třicetileté války (1618 – 1648) kostel několikrát vyplenili vo− jáci. Co nestačilo zničit řádění žold− néřů, dokonal zhoubný požár roku 1645. Plameny pohltily tři gotické oltáře, řadu dřevěných epitafů a jiných obrazů, varhany, tři zvony a hodiny. Z této pohromy se chrám vzpamato− vával jen velmi pomalu. V roce 1653 byla ke kostelu přistavě− na severní užší loď. V letech 1765 – 68 byla postavena nová věž a kruchta, dneš− ní báň na věži pochází z roku 1823. V 70. letech 18. stol. doznal zásad−
STRANA 4
ních změn interiér kostela v podobě nového mobiliáře. Vznikly rokokové oltáře, kazatelna a sousoší Křtu Kris− tova. Kdo je autorem těchto velmi kva− litních sochařských děl, o tom se do− dnes vedou spory. Uvažuje se o tom, že by mohly pocházet z dílny Severýna Tischlera. Kolem roku 1777 vznikly varhany v dílně některého z varhanářů z Králík. V polovině 19. století se kostel opět nacházel ve velmi špatném technickém stavu, pročež se začalo uvažovat o jeho rozsáhlejší renovaci v moderním, neo− gotickém stylu. Přestavba proběhla v le− tech 1878 – 79 a stála 5 765 zl. Kostel tím dostal prakticky dnešní podobu. Další opravy kostela proběhly v 50. letech 20. stol. V roce 1950 byla pro− vedena nová omítka, břidlicová stře− cha, o rok později za války zrekvíro− vané zvony nahradily dva nové. V tém− že roce byla provedena nová výmalba kostela, kdy Miroslav Baše v lunetách kleneb hlavní lodě vymaloval velké nástěnné obrazy (akademický sochař M. Baše byl velmi flexibilním uměl− cem: kromě náboženských obrazů v kostele pro Lanškroun vytvořil i so− chu Rudoarmějce). Roku 1975 dostala báň věže mědě− nou střechu. Naposledy byl kostel cel− kově zrekonstruován v letech 1996 – 1998. Šlo o novou vnitřní i vnější vý− malbu, podlahy, byly rekonstruovány vitráže, přibyl nový obětní stůl a pulpit. Kostel dostal horkovzdušné topení. V roce 2002 dvacet let starý eternit na střeše nahradila švédská břidlice. Celková rekonstrukce kostela stála 80 milionů korun, které se sehnaly sbír− kami, státními dotacemi, dary od města i sponzorů. Kostel sv. Václava tvoří zachovalý gotický presbytář a barokně laděná chrámová loď. V interiéru vyniká hlav− ní oltářní obraz od malíře Jana Dal− lingera, který daroval kostelu kníže František z Liechtensteina v roce 1781. Samotný neogotický hlavní oltář vy− tvořil ze dřeva pražský umělec Jan Kastner. Na bocích presbytáře stojí chórové lavice s intarzovanými erby Liechten− steinů a města na opěradlech z roku 1778. Před triumfálním obloukem stojí dva stejné rokokové oltáře. Na pravém oltáři je obraz sv. Antonína z roku 1750. Po jeho stranách na konzolách stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Flo− riána. Úplně nahoře v oblacích stojí Panna Marie a sv. Alžběta, tvořící spo− lu scénu Navštívení Panny Marie. Protější oltář nese novější obraz Dobrého pastýře. Ve vrcholu oltáře je sousoší Zvěstování P. Marie. Na kon− zolách stojí sochy sv. Zachariáše
Kostel sv. Václava z nám. A.Jiráska
Oltářní obraz od malíře J. Dallingera
a sv. Alžběty. Kazatelna je ve stejném stylu jako oltáře, na řečništi jsou kartuše s měl− kými zlacenými reliéfy zobrazujícími narození, kázání a stětí sv. Jana Křti− tele. Na zvoncové stříšce kazatelny sedí troubící anděl. Protějškem kazatelny je na konzole stojící sousoší křtu v Jor− dánu. Ježíš a Jan Křtitel stojí mezi skalisky a rákosím, nad nimi na stříšce stejné jako u kazatelny sedí na země− kouli žehnající Bůh Otec. V. Novák, foto: K. Kokešová
Kostel sv. Václava po roce 1648
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
SÁZAVA
HORNÍ TŘEŠŇOVEC
KOSTEL SV. PROKOPA
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY M A R I E
Obec Sázava po celou dobu své exi− stence patřila do lanškrounské farnosti. Až do poloviny 19. století neměla svůj svatostánek. Dnešní kostelík byl po− staven díky daru císaře Ferdinanda ve výši 400 zl. a lanškrounským děkanem byl vysvěcen 22. 8. 1858. Vybavení interiéru je soudobé, z po− loviny 19. století. Pouze varhany jsou o sto let starší. Rozsáhlé obnovy se kaple dočkala v roce 1971. Další rekonstrukce pro− běhla v letech 2006 – 2007. Kaple do− stala nová okna a dveře, byly obnoveny omítky a opravena střecha. Tyto práce si vyžádaly investici 220 tisíc korun.
Půdorys kostela
Jedná se o obdélnou stavbu s půl− kruhovým presbytářem. Hlavní prů− čelí člení čtyři pilastry s rustikou, upro− střed je pravoúhlý hlavní vstup s pro− filovaným kamenným ostěním se zvý− razněným hlavním klenákem, na němž je vytesán Kristův monogram. Nad ním je tympanon, na který dosedá půl− kruhové okno. Průčelí vrcholí štítem s kruhovým oknem uprostřed. Na hře− beni střechy ční čtyřboká plechová vě− žička se stanovou střechou. Klenutý interiér osvětluje čtveřice segmentem završených oken.
Sousoší Piety z roku 1681
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
Třešňovec, jehož zástavba plynule navazuje na předměstí Lanškrouna, k tomuto městu také církevně patřil. V roce 1868 byla v Třešňovci na místě starší menší svatyně započata výstavba velké kaple, kde se mohly konat i pobož− nosti. Roku 1873 byla kaple dokonče− na a 13. 9. 1874 úředně zkolaudována. Dřevěné oltáře v kapli vznikly v díl− ně třešňoveckého truhlářského mistra a zručného řezbáře Karla Jahny. V srpnu 1928 byla stavebním mist− rem Emilem Domeslem z Lanškrouna u kaple postavena sakristie. Při této příležitosti kapli zevnitř i zvenčí nově vymaloval lanškrounský malíř Ro− bert Meixner. V devadesátých letech 20. století byla kaple na náklady obce celkově zrekonstruována. V roce 1990 byla věž opatřena novým měděným ple− chem, roku 1995 dostala kaple novou omítku. Obdélná kaple Panny Marie s od− sazeným půlkruhovým presbytářem stojí v centru obce v mírném svahu. Samotná budova se zvedá na vy− sokém kamenném soklu. V ose hlav− ního průčelí je vstup rámován portá− lem překrytým tympanonem s Božím okem. Nároží hlavního průčelí je ar− mováno kvádříkováním, jinak jsou fasády hladké. Do lodi jsou v bočních stěnách proraženy dvojice velkých, segmentem sklenutých oken, další, menší okno je nad portálem. Nad vý− raznou korunní římsou leží v čelní stě− ně vysoký trojúhelníkový štít s kruho− vým okénkem. Těsně za štítem se na střeše vypíná čtyřstěnná plechová zvo− nová vížka. Ze symetrické stavby vystupuje na levé straně pouze malá sakristie s plo− chým stropem osvětlovaná obdélným oknem. Loď svatyně je plochostropá, bez jakékoliv výzdoby, půlkruhové kně− žiště je sklenuté. Dřevěná kruchta s pl− ným bedněným zábradlím spočívá na dvou hranolových trámech. Na ní jsou umístěny varhany z roku 1905.
Rozměrný hlavní oltář zabírající téměř celý prostor presbytáře je laděn v neogotickém stylu a dominují mu tři obrazy nesené čtyřmi pilíři. Na ústřed− ním obraze je vymalována sedící Panna Marie s malým Ježíškem. Levý obraz znázorňuje sv. Františka Paduánského a pravý sv. Jana Nepomuckého. Úzké boční oltáře jsou tvořeny pro− sklenými neogotickými baldachýny nesenými subtilními sloupky obtoče− nými rostlinnou výzdobou a vrcholí− cími jemně řezanou dekorací z fiál a krabů. Pod nimi vlevo stojí velká polychromovaná socha Panny Marie Neposkvrněné, vpravo socha sv. Josefa. Pod okny v lodi visí řada drobných obrázků křížové cesty. V. Novák, foto: K. Kokešová Foto vlevo nahoře: Krucifix posta− vený před kaplí v roce 1888
Půdorys kostela
Portál
STRANA 5
HORNÍ
ČERMNÁ
EVANGELICKÝ KOSTEL Oficiální éra čermenského evan− gelického sboru začíná v prosinci roku 1781, kdy se do Čermné dostává zprá− va o vydání Tolerančního patentu, jímž císař Josef II. povolil vedle katolic− kého i evangelické vyznání. K víře svých předků se zde přihlásilo 219 lidí, což bylo příliš málo na vytvoření sa− mostatného farního sboru v obci (poža− dovaný počet byl 500 duší). Přesto pro sebe Čermenští získali kazatele Samuela Szütse, kterého vy− držoval Karel Dušek na svém statku. Vrchnostenský správce František Rie− der mu ale nechtěl povolit konání ja− kýchkoliv bohoslužeb, Szüts tedy vzal Antonína Sontága z Čenkovic a stě− žovali si osobně u Josefa II. Ten je u− jistil, že čermenským dovolí mít vlast− ního duchovního, jsou−li schopni ho živit a postavit si potřebné budovy. Pak je ještě napomenul, aby dodržovali úřední postup a neobtěžovali císaře pr− kotinami. Od roku 1784 tak pastor Szüts vedl bohoslužebná shromáždění v domě čp. 174 u Vojtěcha Balcara. V létě ve sto− dole, v zimě ve světnici. Samostatná modlitebna věřícím vel− mi chyběla, protože malá Balcarova světnice, kde pastor i bydlel, v zimě nestačila pojmout všechny, kteří chtěli přijít. Stavba evangelického kostelíku za− čala roku 1786 a dokončena byla snad v roce 1788. Řídil ji Antonín Verner, tesařský mistr z Čermné. Na stavbu bylo spotřebováno 152 různých trámů 50 litinových rour, 30 latí okrajových, 3 kopy prken, 7000 střešních šindelů, 4000 deskových hřebíků, 8000 šinde− lových hřebíků, 10 skob, 12 hřebíků formovaných a 2 šrouby. V roce 1836 však už kostel nevy− hovoval jak velikostí, tak technickým stavem. Proto se farníci rozhodli pro stavbu nového kostela z pevného ma−
teriálu. 18. července 1836 byl položen základní kámen. Stavba trvala tři roky. Roku 1857 si věřící objednali u E− duarda Hanische z Henčína varhany, na něž se ponejprv hrálo 15. srpna 1858. Potřebných 735 zl. se sehnalo sbírkou ve sboru. Tyto varhany sloužily až do roku 1915, kdy čermenský sbor objed− nal nový varhanní stroj u firmy Tuček. Ta měla hotové varhany pro ruského cara do Petrohradu, ale kvůli zuřící 1. světové válce je nemohla do Ruska dodat. Proto se tento nástroj dostal na kůr kostela v Čermné. V roce 1884 byla před hlavní prů− čelí kostela přistavěna vysoká věž nákladem 5 400 zl. O deset let později byla také přestavěna stará přízemní fara vedle kostela na současnou patrovou budovu se šestiosým průčelím se stře− dovým rizalitem vrcholícím tympa− nonem. Zvony na věži sdílely stejný osud s většinou ostatních zvonů na většině ostatních věžích. V roce 1885 byly po− řízeny tři zvony u firmy Perner z Čes− kých Budějovic. Dva z nich nepřežily první světovou válku, kdy je pohltil válečný průmysl. Roku 1924 je nahra− dily nové, odlité Richardem Heroldem z Chomutova. Po druhé světové válce zůstal na věži opět pouze jeden zvon až do roku 2001, kdy k němu byly u příležitosti 220. vý− ročí vydání Tolerančního patentu slav− nostně zavěšeny dva nové zvony poří− zené za 770 000 Kč v Brodku u Pře− rova. Koncem 60. let 20. století byla na kostele vyměněna všechna okna a udě− lány nové venkovní omítky. Břízoli− tová fasáda značně zjednodušila pů− vodní dekor a neblaze ovlivnila původ− ní velmi monumentální a grandiózní výraz chrámu. V. Novák, foto: K. Kokešová
Jednoduchý až strohý interiér charakterizuje evangelické kostely
STRANA 6
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
VÝPRACHTICE KOSTEL PROMĚNĚNÍ PÁNĚ Výprachtice byly farní obcí již ve 14. století a měly vlastní kostel stojící uprostřed hřbitova stejně jako dnes na návrší zvaném Tábor. Tradičně se u− vádí, že byl kostel roku 1421 pobořen husity a pak znovu postaven. Kostel za dobu své existence pro− dělal poměrně složitý vývoj. Bezespo− ru jeho nejstarší částí je mohutná věž. Pravděpodobně byla postavena v roce 1590 k tehdy již také zděnému kostelu. Měla jednoduchou stanovou střechu a ve zvonovém patře velká, lomeným obloukem zaklenutá okna. Své dnešní výšky dosáhla při obnově v roce 1691, kdy ji o 7 metrů prodloužil mistr Pavel Trčka na útraty obce. Zdejší drsné počasí kostel neúpros− ně decimovalo, pročež se již od polo− viny 18. stol. uvažovalo o stavbě no− vého kostela. Napoleonské války, stát− ní bankrot a další nepříjemnosti stavbu stále oddalovaly a teprve roku 1814 by− la stavba nového kostela schválena. 4. dubna 1815 byla ve starém kos− tele sloužena poslední mše svatá a hned nato se začalo s bouráním. Stavební práce pak pokračovaly velmi rychle, takže již na podzim 1816 měl nový kostel střechu. Výstavbu celého chrá− mu platil kníže Jan Josef z Liechten− steina. Dokončený nový kostel byl slavnostně vysvěcen 1. srpna 1819. Zdejší farníci si v touze po co nej− krásnějším domě Božím pořídili i veš− keré nové zařízení kostela, byť často svou kvalitou pokulhávalo za původ− ním. Nový hlavní oltář vytvořil Josef Girschl ze Šumperku za 700 zl. Z roku 1829 jsou postranní oltáře sv. Jana Ne− pomuckého a Navštívení Panny Ma− rie. Z téže doby je také kazatelna. Var− hany jsou od varhanáře Ignáce Wetzela z Králík, obraz Proměnění Páně nad hlavním oltářem vytvořil malíř Jan Vorlíček z Jablonného nad Orlicí. Důkladná oprava kostela proběhla v roce 1897 za faráře Josefa Neškudly. Novou vnitřní výmalbu presbytáře i lo−
di provedl se svými pomocníky Lud− vík Nejedlý z Nového Bydžova. Malíř a farář v Rohozné Eduard Neumann namaloval nový obraz pro hlavní oltář a křížovou cestu. Opravovány byly tehdy i všechny oltáře. V roce 1995 na věži doplnil zvon sv. Václava z r. 1538 nový zvon z dílny Marcely Dytrychové z Brodku u Pře− rova, který nahradil zvon zrekvírovaný za 2. světové války. Sv. Josefu jej při velké slavnosti zasvětil královéhra− decký biskup Karel Otčenášek s míst− ním děkanem Rudolfem Seidlem. V létě roku 2005 se započalo s vý− měnou podlahy, instalací podlahové− ho vytápění a provedením sanačních omítek do dvoumetrové výše zdí. Na jaře roku 2006 dostal kostel keramic− kou dlažbu okrové barvy a pak i žlutou venkovní omítku. Kostelu malebně zasazenému do okolní krajiny vévodí mohutná čtyř− boká věž předsunutá před západní průčelí. Vpředu je na věži novodobý sgrafitový obraz Proměnění Páně, kompozičně kopírující obraz nad hlav− ním oltářem. Plochostropou loď kostela osvětluje trojice vysokých obdélníkových oken s kamennými parapety, strmou stře− chu lodi korunuje masivní plechový sanktusník. Interiér je bohatě vyzdoben malbami zobrazujícími figury světců v rámech s rostlinným dekorem. Kostel je vybaven převážně novo− barokním a klasicizujícím mobiliářem. Nad hlavním oltářem drží dva poly− chromovaní andělé obraz s výjevem Proměnění Páně. Na evangelijní straně triumfálního oblouku visí kazatelna se zvonovou stříškou a oválným am− bonem. Na kruchtě stojí velké varhany v barokně pojednané skříni s postranní− mi převýšenými částmi a s pozitivem zavěšeným na zábradlí. Po obvodu lodi je umístěno 14 zastavení křížové cesty. V. Novák, foto: F.Teichmann
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
STRANA 7
VALTEŘICE KOSTEL POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE Původně ve Valteřicích žádný kostel nebyl, pouze na velké návsi v centru obce, na místě dnešního chrámu, stával kamenný kříž a vedle něj kůl s prken− nou stříškou, na němž byl zavěšen ma− lý zvonek. Valteřice byly přifařeny k Čenko− vicím, kam usedlíci chodili na boho− služby a kde ukládali své mrtvé. To jim zvláště v zimách bohatých na sníh způsobovalo značné těžkosti, a proto Valteřičtí od počátku 19. století usi− lovali o vlastní kostel s hřbitovem. Jejich přání se jim vyplnilo v letech 1827 – 1834, kdy si vlastními silami postavili kostel a kolem něho založili hřbitov. V říjnu 1834 jej vysvětil lanš− krounský vikář František Kreuziger. Děkan Ignác Appl kostelu daroval ol− tářní obraz ukřižovaného Ježíše Krista, odtud také vzešlo zasvěcení kostela Povýšení sv. Kříže. V roce 1837 koupil rychtář P. Bien pro kostel varhany za 40 zl., interiér kostela zůstal nedokončen až do roku 1842, kdy obec vyčlenila 100 zlatých na výmalbu chrámu a omalování oltáře a kazatelny. Dominik Umlauf, řezbář a malíř samouk z Letohradu, vytvořil nový krucifix na hlavní oltář, protože původní obraz sv. Kříže byl malý a ne− příliš hezký.
žární zbrojnice a několik stavení). Kostel sice přestal sloužit svému účelu, přesto jeho osud nezůstal oby− vatelům okolních obcí a víkendovým obyvatelům Valteřic lhostejný. V roce 1969 proběhla zatím poslední celková rekonstrukce kostela, na niž upomíná datace nad hlavním vstupem. Kostel má obdélnou plochostropou loď s trojbokým závěrem, její boky jsou prolomeny čtyřmi okny se seg− mentovými záklenky. K závěru pres− bytáře přiléhá obdélníková sakristie s plackovou klenbou uvnitř. K jižní zdi lodi je přistavena půlkruhová vě− žice se schodištěm na kruchtu. Před západní průčelí, jež je zdobeno lizé− novými rámci, předstupuje štíhlá věž s velkými okny ve zvonovém patře, nad nimiž jsou ciferníky hodin. Věž vrcholí cibulovou bání. Interiéru kostela vévodí rokokově laděný hlavní oltář, jemuž dominuje masivní kříž s velkým polychromo− vaným tělem Ukřižovaného. Dřevěná kazatelna má válcové řečniště trak− tované úzkými pilastry a zdobené rost− linným dekorem. Stříška zvoncovité− ho tvaru zdobená zavěšenou rouškou a třapci vrcholí deskami Desatera. V lodi jsou postaveny dva portálové oltáře zlidovělých barokních tvarů. Pravý z nich nese sochu Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Druhý oltář je ve své výzdobě mnohem jednodušší, v jeho centru visí obraz s výjevem sv. Anto− nína Paduánského. V. Novák, foto: F.Teichmann
Nárys kostela Roku 1862 byla ve Valteřicích zalo− žena samostatná farnost a nedaleko kostela postavena patrová farní bu− dova. Kostel a pak i fara v průběhu své existence prodělaly řadu rekonstrukcí a oprav. Zvláště střechy často poško− zovaly bouře a krupobití, v zimě pak sníh, kterého v této horské oblasti bylo vždy více než dost. V roce 1933 byl kostel z prostředků veřejné sbírky nově vymalován a v následujícím roce přišla na řadu rekonstrukce varhan. Po druhé světové válce a odsunu ně− meckého obyvatelstva zůstalo v obci z původních 500 obyvatel asi 50 lidí. Zanikla samostatná fara i správa obce. Noví osídlenci už do obce nepřišli, ta se časem úplně vylidnila a stala se jen do− movem několika chalupářů (většinu opuštěných budov srovnala se zemí čes− koslovenská armáda v roce 1952, kromě kostela zde zůstala jen patrová fara, po−
STRANA 8
Půdorys kostela
Boční oltář
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
ČENKOVICE KOSTEL SV. VAVŘINCE Dominantou obce Čenkovice, nej− výše položené obce Lanškrounska, je honosný pozdně barokní kostel sv. Vavřince. Poprvé je kostel v Čenkovicích při− pomínán v roce 1667 jako dřevěný fi− liální kostel náležející k farnosti v Jab− lonném nad Orlicí. V roce 1782 v obci vznikla samo− statná fara. V souvislosti s touto udá− lostí byl pravděpodobně podle pro− jektu Jakuba Panka postaven v letech 1780 – 82 nový zděný kostel. O rok později byla vedle něj dokončena také budova fary. Stavbu financoval kníže Alois Josef z Liechtensteina, mnohé stavební práce vykonali místní usedlíci v rámci svých robotních povinností. Kníže se také zavázal, že kostel bude i nadále na své náklady udržovat v dobrém stavu. Kostel se nedlouho po svém vzniku stal svědkem náboženských rozporů a nenávisti mezi katolíky a čenkovic− kými evangelíky, kteří se ke své víře v hojném počtu přihlásili po vydání tolerančního patentu v roce 1781 a kte− ří se stali trnem v oku katolickému o− byvatelstvu. Na jaře 1783 byl v čenko− vickém kostele ukraden kalich a další cennosti, hostie byly rozsypány po zemi. Místní katolíci to okamžitě ozna− čili za provokaci evangelíků. Rozzu− řený dav pak vtrhl na horní konec obce, kde žila většina evangelíků. Katolíci vytahovali lidi z chalup a za bití a na− dávek je štvali k rychtáři, žádajíce jejich přísné potrestání. Několik lidí přitom bylo vážně zraněno. Skutečný zloděj byl o několik dní později do− paden na severní Moravě a situace v Čenkovicích se uklidnila. Přesto se po této zkušenosti několik evangelic− kých rodin z obce odstěhovalo. Už od dokončení nového čenko− vického kostela místní farníci toužili po zřízení křížové cesty ve svém svato− stánku. Mlynář z dolního mlýna čp. 127 Václav Müller na pořízení křížové cesty daroval 200 zl., které ale r. 1783 tehdejší farář Ignác Appel využil na koupi nového stříbrného kalicha. Myšlenku na křížovou cestu opět vzkřísil až farář Josef Bibus v roce 1833. Sbírkami od domu k domu se vybralo 1 226, 25 zl., což na pořízení obrazů bohatě stačilo. Původní cibulová báň věže kostela byla roku 1837 stavitelem Antoní− nem Kappnerem snesena pro špatnou konstrukci poškozenou za bouřky a nahrazena nynější nízkou stanovou střechou. V roce 1906 se kostel dočkal další opravy, dostal nová malovaná okna, byl znovu vymalován. Tehdy původní barokní výzdobu nahradil neorokokový dekor. Celkové náklady činily 26 000 korun, složili se na ně
farníci. Poslední celková rekonstruk− ce kostela byla provedena v letech 1973 – 74, opět za velkého přispění místních obyvatel. Roku 2002 byla opravována střecha kostela nákladem 1 mil. korun. Kostel je sálová stavba s užším pres− bytářem a věží nad západním průče− lím. Stojí uprostřed nevelkého hřbi− tova obehnaného kamennou zdí u− končenou dvěma branami navazu− jícími na hlavní průčelí kostela. Hlavní průčelí je uprostřed akcen− továno mírným rizalitem se zkosenými rohy, jenž nad korunní římsou pře− chází ve věž. Vstup v ose kostela rá− muje kamenné ostění s uchy, nad ním je velký liechtensteinský erb s knížecí korunou a řádem Zlatého rouna, polo− ženým v hermelínové roušce. V po− stranních polích hlavního průčelí jsou výklenky se sochami sv. Petra a Pavla. Hlavní loď se zaoblenými rohy, skle− nutou třemi poli křížové klenby, osvět− luje trojice oken v obou bočních stě− nách. Téměř čtvercové kněžiště má plackovou klenbu. K jeho severní stra− ně přiléhá sakristie. Prostor kostela ovládá velký hlavní oltář. Obraz nad ním nesou dva andělé. Je od Jana Dallingera, pochází z liech− tensteinské galerie a představuje umu− čení sv. Vavřince. Před triumfálním obloukem je za− věšena kazatelna se sedícími figurami Víry, Naděje a Lásky. Protějšek ke kazatelně tvoří oltář se sousoším Kal− várie s figurou Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Na kruchtě stojí trojdílné varhany. Hlavní stroj je rozdělen do dvou skříní o pěti nestejně vysokých částech, které spojuje oblouk s oblaky a třemi an− děly. Čenkovický kostel je díky vytří− bené architektuře a působivému vyba− vení interiéru jednou z nejpozoru− hodnějších sakrálních památek regionu. V. Novák, foto: F. Teichmann V průčelí kostela jsou výklenky s postavami sv. Pavla a sv. Petra
Liechtensteinský erb je umístěn nad vchod kostela
Původní podoba kostela
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
STRANA 9
STRANA 10
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2008
STRANA 11
ZAJÍMAVOSTI Z LANŠKROUNSKA Osudy dvanácti finálových stromů, které po náročném rozhodování i bouř− livé debatě zvolila patnáctičlenná porota, poukazují na úzké sepětí lidí a stromů, mnohdy také významně odrážejí dějiny uplynulých staletí. Tvoří je čtyři lípy, dva duby, buk, borovice a v historii ankety výjimečný počet ovocných stromů: dvě hrušně, jabloň a oskeruše.Detailní informace se v nejbližší době objeví na internetových stránkách www.stromzivota.cz/anketa. Za šest let trvání soutěže se titulem „finalista Strom roku“ může pyšnit již 72 dřevin. Jejich osudy a působení v anketě by měla zpřítomnit geocachingová série Strom roku. Ti, kdo propadli kouzlu putování za ukrytými schránkami (caches, keškami) a vydají se v nové sérii za anketními finalisty, mohou jako bonus získat dřevěnou památní minci či vstupenky na říjnový koncert. V sou− časné době jsou již zřízeny schránky v blízkosti šesti minulých finalistů. Bližší informace najdete na www.stromzivota.cz/gc. PB, foto: FT
Mimořádný úlovek se letos v květnu povedl malému rybáři Matyášovi Černohousovi z Lanškrouna, když na Krátkém rybníce udolal sedmnácti− kilového tolstolobika. Výprachtická lípa
Dva „Stromy hrdinové“ na Lanškrounsku V pondělí 16. června vybrala porota 12 stromů, které postupují do finále celostátní ankety Strom roku 2008 pořádané programem Strom života Nadace Partnerství. Generálním partnerem Stromu života je společnost Skanska, která na něj v letošním roce věnuje 6,2 milionu korun. Hlavním partnerem ankety Strom roku je společnost Sitronics CZ, záštitu nad anketou převzal ministr životního prostředí ČR Martin Bursík. Pardubický kraj byl zastoupen pěti nominacemi, ale žádný z navržených stromů nepostoupil mezi dvanáct finalistů. Dvěma návrhům však porota udělila titul Strom hrdina. Výprachtická lípa i tis na náměstí Aloise Ji− ráska v Lanškrouně (na dolní fotografii) byli navrženi odborem životního prostředí v Lanškrouně. Stáří obou stromů je odhadováno na 700 let. Přestože z lípy zbývá spíše torzo a dutina rozlomeného kmene je zakryta stříškou, strom stále přežívá a udivuje své návštěvníky. Obdivuhodné je také stáří tisu, který roste údajně již od založení města na lanškrounském náměstí, obklopen dlažbou a zástavbou.
První svatba v historii Sázavy Historicky první doložená svatba se odehrála v sázavské kapli sv. Prokopa v sobotu 7. června 2008. Manželství zde uzavřeli Lucie Stránská a Tomáš Plch. Velkým svatebním křtem prošla nejen kaple samotná, ale premiéru si v roli oddávající poprvé vyzkoušela také starostka Sázavy Ilona Trkalová. Ona sama říká, že to pro ni osobně byl velký zážitek a cítila se touto milou po− vinností poctěna. Kaple byla po rekonstrukci slavnostně znovuotevřená v loňském červenci. V předchozím období byla pouze sporadicky využívána ke smutečním obřadům a bohoslužbám. Rekonstrukci kaple nakonec urychlily velké záplavy v roce 1997, protože protože špatný stav budovy si vyžádaly komplexní opravu. Její interiér byl totiž značně poškozen a hrozilo, že se kaple přestane využívat úplně. Paní starostka je tak moc ráda, že se kromě peněz na opravu se pro tyto prostory podařilo najít také přívětivé kulturní a společenské využití a dodává: „Myslím si, že Prokopská slavnost, vánoční koncert a nyní i svatba jsou důkazem toho, že to byla správná investice a dává mi to sílu, chuť a energii do dalších akcí .“ František Teichmann, foto: R. Lepka
LÉTO NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail:
[email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová.LÉTO Foto: soukromé archivy autorů. STRANA 12 NA LANŠKROUNSKU 2008