VII 2007 Při samostatném prodeji cena 15 Kč

PŘÍLOHA LISTŮ LANŠKROUNSKA číslo 13/VII 2 0 0 7

Při samostatném prodeji cena 15 Kč

LÉTO 2007 Církevní památky na Lanškrounsku

LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2007

Kostel v Damníkově, foto: Kateřina Kokešová

STRANA 1

LÉTO JE OPĚT TADY A s létem přichází opět i letní příloha Listů Lanškrounska. Jako každý rok v ní najdete spoustu tipů na prázdninové výlety (letos budeme asi cestovat častěji, když nemůžeme pro vodní sporty využít lanškrounský Dlouhý rybník). Rodiny s dětmi jistě uvítají mapku s vyznačenými hřišti a odpočinkovými místy v regionu. Na mapce najdete rovněž kostely, o kterých se dočtete na barevných stránkách této přílohy − letos pokračujeme v představení dalších šesti. Texty a kresby jsou dílem Vlastimila Nováka, fotografie připravili Kateřina Kokešová a František Teichmann. Odpočinek si můžete vychutnat u naší velké křížovky. A nezapomeňte, že od 27. července si budete moci koupit dvojčíslo LL s velkou porcí zajímavé prázdninové četby. Pohodové léto (nejen) na Lanškrounsku vám přeje redakce LL. Informace poskytlo Infocentrum, nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, tel.: 465 320 007, 385 257 − 8, e−mail: [email protected] Aktuální informace z regionu najdete na adrese: www.lanskroun.cz

KALENDÁŘ AKCÍ – LANŠKROUNSKO 2007 30. 6. − 26. 8. Výstava: Petr Špaček – obrazy a keramika (Městské muzeum Lanškroun) 27. 7. – 29. 7. 21. ročník cyklistického etapového závodu juniorů: Regionem Orlicka (SKP Duha Fort Lanškroun) 1. 9. – 2. 9. Mistrovství ČR v závodech automobilů do vrchu 2007: Laudon Lanškroun – Albrechtice (http://www.dovrchu.cz) 1. 9. – 21. 10. Obrazy ze sbírek muzea; doprovodní program: Lanškrounský smíšený sbor (Městské muzeum Lanškroun) 7. − 8. 9. Městské slavnosti (Město Lanškroun, Kulturní centrum Lanškroun) 8. 9. − 39. ročník: Lanškrounská kopa – dálkový pochod (KČT Lanškroun) VENKOVNÍ KOUPÁNÍ Moravská Třebová − aquapark Tel.: 461 310 524, mobil 731 151 771, www.tsmt.cz/koupaliste.htm 4 samostatné plavecké dráhy, rekreační bazén, vodní atrakce − vodní hřib, chrliče a stěnové trysky, sedací lavice s celoplošnou vzduchovou masáží, dnový vzdu− chovač, houpací bazén, tobogán o délce 51 m a skluzavka o délce 29m, voda je vyhřívaná, bezbariérový přístup, občerstvení s posezením. Ústí nad Orlicí − aquapark Ul. V Lukách, tel. : 465 527 898, 608 553 305, www.tepvos.cz/rs/aquapark.html Bazén rekreační a plavecký (25 m), dětské bazény s kaskádami a skluzavkou, 6 masážních lůžek , vodní chrliče, podvodní osvětlení bazénů, vodní hřib, sklu− zavka, skluzavka kamikadze s převýšením 6,8 m, velký tobogán s délkou 101 m, dětský skákací hrad, dětské prolézačky, beach volejbalový kurt, kuželky, noční koupání, bezbariérový přístup, občerstvení v areálu. Litomyšl − koupaliště, tel.: 461 612 915 9. 6. − 9. 9. 2007 sezónní provoz koupaliště denně 9 − 20 hod. Bazén 50 m a ba− zén 25 m (se solárním příhřevem), tobogán zdarma.Tenisové kurty s umělým povrchem, plážový volejbal, stolní tenis. Večerní koupání (PO, ST, PÁ). Žamberk − koupaliště Pod Černým lesem 1024, tel.:465 614 516, 465 614 755, www.zamberk.cz Plavecký bazén s dětským brouzdalištěm, skluzavka, 3 tobogany (79 m, 83 m a kamikadze), dětské pískoviště, masážní vana Whirpool, plážový volejbal, street− ball, možnost koupání v řece, soc. zařízení, bufet, restaurace, parkoviště, stolní tenis, aerobic, možnost zapůjčení sportovního náčiní. Letohrad − koupaliště Požárníků 704, tel.: 465 620 207, www.mu.letohrad.cz/hlavni.htm 3 bazény − 1 velký, 1 malý, dětský se skluzavkou, 1 kulaté brouzdaliště, hřiště − nohejbal, tenis, plážový volejbal, restaurace v areálu, venkovní posezení. KRYTÉ PLAVECKÉ BAZÉNY Lanškroun ZŠ Dobrovského 630, telefon: 465 322 400; www.zslado.cz/bazen_obazenu.html Bazén 12,5 x 6 m s minimální 90 cm a maximální hloubkou 130 cm. Nově otevřená suchá sauna s kapacitou 8 míst − nutno rezervovat alespoň den předem. Česká Třebová U Teplárny 617, telefon:465 531 060, www.ceska−trebova.cz/sport/kryty_bazen/ Ústí nad Orlicí Polská 1360, tel.: 465 524 254, 777 773 354, www.tepvos.cz/index2.html Nová bazénová technologie využívající k provozu slané vody . Zábřeh na Moravě − Krytý bazén Zábřeh; Oborník 36, tel: 583 411 159

STRANA 2

SPORTOVNÍ AKTIVITY Minigolf u koupaliště Lanškroun: Denně podle počasí (odpoledne), vstupné: dospělí 20,− Kč, děti 10,− Kč Hala Boži Modrého Lanškroun − letní provoz: ST a PÁ: 17 − 18.15 volné in−line bruslení, 18.15 − 19.30 in−line hokej děti + začátečníci Beach volejbalové kurty − Knoflík, Lanškroun (u Dlouhého rybníka): Provoz: červenec a srpen denně 9 − 21 hodin. Veškeré objednávky a rezerva− ce jsou přijímány na telefonním čísle 774 258 256. Půjčovna horských koloběžek: Čenkovice, tel.: 731 412 015 (p.Trávníček) Koloběžky jsou vhodné jak pro příznivce adrenalinových sportů, tak pro rekreační sjíždění. K dopravě na vrchol sjezdovky se používá vleku (cena za− hrnuta v ceně půjčovného). Jízda je na vlastní nebezpečí. Přilbu lze zapůjčit. Lanové centrum v České Třebové − u nové sjezdovky na Jelenici Lze se pohybovat po dvou okruzích, celkem 27 překážek. Časově neomezený vstup stojí dospělého 150 Kč, dítě 100 Kč. Ústí n/O − Cakle, tel: 604 644 418, www.kcthoral.cz/article.asp?id=24 Umělá lezecká stěna venkovní, dětské hřiště, jezdecký klub, lanové dráhy... dětský koutek, půjčovna horolezeckého vybavení, půjčovna kolečkových brus− lí, půjčovna lodí a loděk, půjčovna tábornického vybavení, půjčovna vodác− kého vybavení, výuka horolezectví, výuka ovládání kanoe. Lanškroun − Horolezecká stěna v tělocvičně ZŠ A. Jiráska: Tel: 608 719 219;777 060 921, www.horostena.wz.cz, provoz: září − květen A−kart aréna: Moravská, Litomyšl, tel: 603 496 056 V kryté motokárové hale je půjčovna motokár a také půjčovna minibike. (Po − Čt 13 − 22, Pá 13 − 24, So 10 − 24, Ne 8 − 22) Autodrom − motokáry: Dráby 45, Vysoké Mýto, tel: 465 420 921, 608 053 361, www.autodromvmyto.cz Přívrat: travní sjezdovka − v létě je možné si zapůjčit horské koloběžky Přívrat 44, tel: 723 675 123, 465 585 161, info@ski−privrat.cz Ski areál Olešnice v Orlických horách: travní sjezdovka Tel: 603 546 013, 732 150 365, 731 419 394, [email protected] Sportovně střelecký klub − střelnice: Luková, tel: 603 500 785,603 499 541 Sportovní výuka a výcvik, střelnice nekrytá (Pá 14 −18, So 9 −16) KONĚ A KONÍČCI SZeŠ Lanškroun: Dolní Třešňovec 17; tel: 465 321 098; info@szes−la.cz; www.szes−la.cz Jezdecký klub Orličky: Orličky, 561 55 Orličky 13; tel: 465 649 348; [email protected] Farma Kněžour: Ostrov, 561 22 Ostrov u Lanškrouna 28; tel: 732 670 484; [email protected]; Stáj M & M: Ostrov, 561 22 Ostrov u Lanškrouna 15; tel: 776 106 865, [email protected] Ranč U černých koní: Dolní Dobrouč, 561 02 Dolní Dobrouč 187; tel: 604 674 915 Vyjížďky na koních nebo v kočáře: Tatenice, Tatenice 6; tel: 608 916 967 (Martin Valenta) NAUČNÉ STEZKY Lanškrounské rybníky: Na stezce se na 8 zastaveních návštěvníci sezna− mují s ochranou ekosystému přírodního parku soustavy rybníků zařazeného do soustavy Natura 2000 a jeho historií, vodními a mokřadními rostlinami, živočichy, geologií území a lesy v okolí rybníků. Údolí Moravské Sázavy: Na horním toku řeky mezi Výprachticemi a Al− brechticemi vede v délce 5,6 km naučná stezka. Na šesti informačních pane− lech se její návštěvníci seznámí s historii, geologií, botanikou a zoologií území včetně života ve vodním prostředí. Stezka smyslového vnímání : Stezka začíná v obci Rybník a vede údolím Skuh− rovského potoka a Mločím dolem na hřebenovku nad Třebovskými stěnami. Podává informace o místních ekosystémech, ale zejména zahrnuje i výjimeč− né lokality smyslového poznání (poslech hlasů lesa, hledání stop, ochutnání pramenité vody...) nebo to můžete zkusit jako zvířata (veverka, lasička, pon− rava). Stezku lze projít různými délkovými variantami: 2,5 km, 4 km a 8 km. Králický Sněžník: Naučná stezka začíná na parkovišti v severní části obce Dolní Morava v nadmořské výšce 695 m a vede po žluté turistické značce údolím řeky Moravy až k jejímu prameni pod vrcholem Králického Sněžníku (9 km). Stezka dále pokračuje po červené turistické značce k rozcestí nad Adéliným pramenem, odkud vede po žluté značce a končí v nadmořské výšce 899 m u chaty Návrší (5 km). Na 14 km trasy narazíte na 15 zastavení a pře− konáte převýšení 685 m. Trasu je možné projít i v opačném směru. Znakem naučné stezky je neoficiální symbol Králického Sněžníku, silueta slůněte. Zemská brána: Nenáročná naučná stezka vedoucí od mostu pod Čihákem u Bartošovic do Klášterce nad Orlicí seznamuje na 22 informačních panelech s místní přírodou. Stezka není značena.


KAM PŘI HORŠÍM POČASÍ? DO MUZEA, DO ZÁMKU… Městské muzeum Lanškroun: Nám. Al. Jiráska 1, tel: 465 324 328, [email protected] Historie města Lanškrouna a okolí; Kabinet mincí, medailí a sochařských prací akademického sochaře Zdeňka Kolářského; Sklářství na pomezí Čech a Moravy; Pamětní síň Jindřicha Pravečka + sezónní výstavy Otevřeno: Út – Pá 9 −11.30, 13 −16; So – Ne 13 −17 Litomyšl − zámek Jiráskova 133, tel: 461 615 067, 461 615 287, http://www.litomysl.cz/zamek/ Reprezentační renesanční zámek se sgrafitovou výzdobou postavený v letech 1568 − 1581. Pro svou architektonickou jedinečnost byl zařazen mezi památ− ky světového dědictví UNESCO. Z konce 18. století pochází divadlo, které se zachovalo i s dobovými dekoracemi od J. Platzera. Otevřeno: květen − září (mimo Po) 9 −17 (s průvodcem − 50 minut) Vstupné: dospělý/á 80 Kč; senior 50 Kč, ostatní 40 Kč Muzeum antického sochařství a architektury − Litomyšl Jiráskova 133, tel: 461 614 649, http://litomysl.ff.cuni.cz/ Odlitky antické plastiky, sochy z období archaického, klasického, helénistic− kého a římského sochařství, doplněno architektonickými články. Otevřeno: květen − říjen 13 −17, vstupné: dospělý/á − 30 Kč, ostatní 15 Kč Portmoneum − Litomyšl (galerie) T. Novákové 75, tel: 461 612 020, http://www.paseka.cz/portmoneum.html Unikátní nástěnné malby a vyřezávaný nábytek Josefa Váchala − grafika, spisovatele a mystika. Interiér vyzdobil Váchal ve 20. letech na přání svého přítele Josefa Portmana − litomyšlského bibliofila. Expozici doplňují dobové fotografie, drobná grafika a korespondence. Otevřeno: květen − září (mimo Po) 9 −12 a 13 −17 Vstupné: dospělý/á 40 Kč, dítě, důchodce/důchodkyně, student(ka) 20 Kč Moravská Třebová − zámek Tel.: 461 544 281, 731 151 784, [email protected], http://www.ksmt.cz/zamek Zámek se nachází v centru města na místě původního hradu ze 13. století. Po požáru v roce 1840 byl obnoven zámek v klasicistním stylu. Unikátní je portál, datovaný 1492 a považovaný za jednu z nejstarších renesančních pa− mátek na sever od Alp. Muzeum: Geologické poměry Moravskotřebovska, Humanismus a renesance v MT, Památky moravskostřebovského baroka a rokoka, Moravská Třebová v 17.−20. století, Zbraně a jejich využití. Středověká mučírna − nová expozice. Otevřeno: duben − říjen Út − Pá 9 − 17, So, Ne 13 − 17, doba prohlídky: 60 min. Vstupné: dospělí 30 Kč; dítě − < 6 rok zdarma; ostatní 20 Kč Akce: Fotofestival Moravská Třebová 23. 6. − 30. 7., Kejkle a kratochvíle 25.8 . Letohrad − zámek (muzeum ) Václavské nám. 1, tel: 465 622 092, 465 622 255, [email protected] První z místností je zasvěcena období baroka, ve druhé představena umělecká rodina Umlaufova a období historismu. Poslední místnost je již z doby nej− větší slávy secese. Své místo zde nalezly obrazy od Alfonse Muchy, který měl v Letohradě (tehdejším Kyšperku) pronajatý ateliér. Otevřeno: červenec, srpen Po − Pá 9 −17, So 9 −11.30 a 13 −16.30, Ne 13 − 16.30 (samostatně nebo s průvodcem) Vstupné: dospělý/á 20 Kč Muzeum řemesel Nový Dvůr − Letohrad Tel.: 465 622 160, [email protected], http://www.muzeumremesel.cz Muzeum řemesel je největší svého druhu v ČR (720 m2). V expozici je také umístěn unikátní pohyblivý skanzen řemesel s 25 vyřezávanými řemeslníky. Otevřeno: duben − říjen 9 −17 (samostatně nebo s průvodcem − 75 minut) Vstupné: dítě − < 6 rok zdarma; dospělý/á − > 15 rok − 60 Kč; dítě − < 15 rok, držitel průkazu ZTP 40 Kč; rodina 150 Kč Městské muzeum − Žamberk Československé armády 472, tel: 465 611 678, muzeum_zamberk@raz−dva.cz Stálá expozice se věnuje dějinám města a řemesel podhůří Orlických hor, paličkování krajek, historii farmacie a významným rodákům, např. vynálezci zemněného bleskosvodu Václavu Prokopu Divišovi, žamberským židům. Otevřeno: květen − říjen Út − Pá 9 −12 a 13 −16; So, Ne 14 −17 (60 min.) Vstupné: dospělý/á 30 Kč; senior, student(ka) 15 Kč; ostatní 5 Kč Muzeum krajky Vamberk Vilímkova 88, tel: 494 541 518, [email protected] Stálá expozice vývoje české krajky a krajkářství až do současné doby. Otevřeno: květen − září (mimo Po) 9 −12 a 13 −17 Vstupné: dospělý/á − 20 Kč; dítě − < 6 rok zdarma; ostatní 10 Kč Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou Tel.: 494 535 894, 494 534 450, [email protected], http://www.moh.cz Raně barokní patrový zámek dal postavit Fr. Karel Kolowrat v letech 1676 − 1690. Kolem roku 1722 zámek rozšířen pravděpodobně podle návrhu Jana Santiniho Aichla. Hlavní zámecké průčelí je rozvinuto do neobyčejné šířky. Expozice ze sbírek muzea − etnografické, přírodovědné, archeologie. Otevřeno: květen − září (mimo Po) 9 − 13, 14 −17, říjen − prosinec do16 hod. Vstupné: dospělý/á − 20 Kč, dítě − 10 Kč


Orlická galerie − celoročně (mimo Po) 9 −16 (s průvodcem) Vstupné: dospělý/á − 60 Kč, dítě − 6 − 18 rok, důchodce/důchodkyně, stu− dent(ka) − 40 Kč, dítě − < 6 rok − zdarma Častolovice − zámek , tel: 494 323 646, info@zamek−castolovice.cz, [email protected], http://www.zamek−castolovice.cz Ve 13. století v údolí na soutoku řeky Bělé a Kněžny stála vodní tvrz.V roce 1694 zakoupili Častolovice Šternberkové jako své hlavní sídlo. Historické interiéry s původními dřevěnými malovanými kazetovými stropy, cenným zařízením, bohatými sbírkami obrazů, zbraní aj. jako ukázka životní− ho stylu a bytové kultury rodu Šternberků v průběhu čtyř století. Na nádvoří malá galerie tvorby současných výtvarných umělců. Otevřeno: květen − září (mimo Po) 9 − 18 (s průvodcem − 60 min.) Zámecký zvěřinec − doba prohlídky: 20 minut, zdarma MALÉ EXPOZICE (DOMKY) Chaloupka Maxe Švabinského Kozlov č.p. 50, Česká Třebová, tel: 465 534 516, [email protected] Chaloupka nese jméno významného českého malíře Maxa Švabinského, kte− rý zde pobýval v letech 1869 − 1919. Inspirovala ho zde nejen krásná pohor− ská krajina, ale v Kozlově se zrodila také jeho nejznámější díla. Štít Chaloup− ky je vyzdoben jeho malbou „Svatý Václav“. Od jara roku 2007 stálá expozice. Domek Václava Prokopa Diviše, Žamberk 482, tel: 608 427 064 Stálá expozice místního rodáka V. P. Diviše je umístěna do roubenice, jíž dominuje maketa jeho slavného vynálezu − zemněného bleskosvodu. V expo− zici je chudě vybavená světnice připomínající dobu, ve které Diviš žil, v další místnosti jsou připomenuty nejdůležitější okamžiky Divišovy cesty za vzdě− láním a dráha premonstrátského kněze a vědce. Doba prohlídky: 20 min. Otevřeno: květen−září Út−Pá 9 −12, 13 −16, So, Ne 14 −17 (s průvodcem) Vstupné: dospělý/á 20 Kč, senior, student(ka) 10 Kč, ostatní 5 Kč Domek Na sboru − Kunvald Tel.: 465 619 261, 465 619 160, [email protected], http://www.kunvald.info Jedno z památných míst naší vlasti, kde byl v roce 1457 založen první sbor jednoty bratrské. Otevřeno: červenec, srpen (mimo Po) 9 −17 (s průvodcem) MLADĚJOVSKÁ PRŮMYSLOVÁ DRÁHA Vlaky vedené historickými parními lokomotivami budou vypravovány z pro− storů Průmyslového muzea Mladějov o všech prázdninových sobotách. Jízdy v roce 2007: 30. 6., 5. − 7., 14., 21. a 28. 7., 4., 18. a 25. 8., 1. a 15. 9. 11. 8. − Bitva (v tento den platí zvláštní jízdní řád!) Pro jízdy výletním vláčkem se vydávají klasické kartonové jízdenky, které se prodávají v pokladně. Cena: Mladějov − Veksl 30,− Kč, zpáteční: 60,− Kč, Mladějov − Nová Ves 45,− Kč, zpáteční 90,− Kč. Děti ve věku 3 − 15 let platí poloviční jízdné zaokrouhlené na celé pětikoruny nahoru. Na trati neplatí žádné průkazky a slevy. Zdarma se přepravují jízdní kola, spoluzavazadla, psi s košíkem a na vodítku. Průmyslové muzeum Mladějov: Otevírací doba: Po − Pá 8 − 14, So 8 − 18, Ne − zavřeno Prohlídky expozic: všední den − prohlídka probíhá každou celou hodinu, poslední ve 13 hodin, soboty − prohlídka vždy po návratu vlaku z veřejné jízdy z prostoru nástupiště. Vstup do muzea je zdarma. Při návštěvě u nás je možno využít občerstvení ve stylové kavárně nebo si zakoupit pohlednice či turistické známky.

V Mladějově se i díky dotacím z Pardubického kraje podařilo dostavět ko− lejiště nového odjezdového nádraží uvnitř areálu muzea, odkud nyní odjíždějí výletní vlaky. To oceňují především návštěvníci, kteří již nemusejí procházet celým areálem směrem do polí. Provozovatelé plánují výstavbu čekárny, kte− rá by poskytla návštěvníkům ochranu před nepřízní počasí. Miloš Kopřiva

STRANA 3

A L B R E C H T I C E K O S T E L

S V.

Obec Albrechtice po celou dobu své existence spadala do kolatury lanš− krounské farnosti. V Lanškrouně měli albrechtičtí nejbližší svatostánek a tam také pohřbívali své mrtvé. Stavbu vlastního kostela v Albrech− ticích v 60. letech 19. století prosadil inženýr Václav Knápek, místní rodák z domu čp. 59, působící tou dobou v Šumperku. Pro nový chrám bylo vybráno návrší na východním okraji obce, kde od poloviny 18. století stála dřevěná zvonice. Pro kostel V. Knápek vypracoval plány, peníze na stavbu sháněl sbír− kami a sám na ni štědře přispíval. Zá− kladní kámen byl položen 12. května 1861. Ke slavnostnímu vysvěcení do− končeného kostela se pod vedením lanškrounského děkana Františka Langra přistoupilo 15. srpna 1865 za velké účasti lidí, přítomnosti před− stavitelů úřadů, střeleckého oddílu, muzikantů a pěveckých souborů. V následujících desetiletích místní věřící kostelík postupně vybavovali mobiliářem.

Při pohledu zvenčí bychom al− brechtický kostel mohli označit za „tuctovou“ pseudoslohovou stavbu. Naprosto výjimečný je ovšem jeho půvabný, pozoruhodně zachovalý

interiér, který v posledních stech letech nepotkala žádná větší úprava. Díky tomu má tento několika generacemi místních usedlíků „promodlený“ pro− stor velice působivou, mystickou at− mosféru, kterou dokresluje hebké svět− lo scezené barevnými skly v oknech, klouzající nehybným vzduchem po dekoru malovaných stěn a vyřezáva− ných oltářů. Kostelík má čtvercovou plocho− stropou loď s věží v hlavním průčelí a pětiboký klenutý presbytář. Uvnitř je kněžiště od lodi odděleno půlkru− hovým triumfálním obloukem, jejž obíhá německý biblický nápis: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Matouš, 11. kap., 28. verš.“ Výmalba kostela, vzniklá někdy na přelomu 19. a 20. století, se skládá ze secesně laděných rostlinných orna− mentů ve žlutomodrých odstínech, po obvodu kostela do výše dvou metrů obíhá zelenomodrý pás s kobercovým ornamentálním motivem. Na stropě lodi je uprostřed obdélníkový obraz, na němž je ztvárněn průhled do nebe, kde mezi obláčky poletuje pět nahých andělíčků, jeden z nich sype dolů rů− žové květy. Na kruchtě stojí malé varhany vy− robené v továrně bratrů Riegrových v Krnově. Z této velice aktivní továrny vzešlo nejen několik dalších varhan− ních strojů na Lanškrounsku, ale také obrovské varhany ve svatováclav− ském dómu v Olomouci. Neogotický hlavní oltář vznikl v dílně Františka Schnitzela ve Šternberku v roce 1865. Před triumfálním obloukem stojí gotikou inspirované oltáře s obrazy, kte− ré dle signatury na jednom z nich vy− tvořil v roce 1908 Josef Mühl z Nové Paky. Levý představuje Pannu Marii Růžencovou, na protějším oltáři je obraz Krista Spasitele. Na bočních stěnách lodi visí obrazy Křížové cesty v rokokových rámech. V. Novák, foto: FT

Neogotický oltář

Barevná okenní skla

Dřevěná zvonice z 18. stol.

A N N Y

Křížová cesta v interiéru kostela

STRANA 4


L U B N Í K KOSTEL

S V.

PETRA

A

PAVLA

I v této obci se kostel a fara připo− míná již v polovině 14. století. Samo− statná farnost zde však zanikla ne− dlouho po konci České války a Lub− ník byl připojen ke kolatuře farnosti v Zábřehu. V roce 1707 se dostal pod správu obnovené fary v Tatenici. Roku 1850 zde byla založena lo− kálie a o 7 let později samostatná fara. Od roku 1935 ale není obsazována a Lubník se vrátil pod správu tate− nického faráře. Starý dřevěný kostel s jedním ol− tářem byl roku 1710 přestavován, v roce 1832 po zásahu blesku vyhořel a jeho trosky byly strženy. Roku 1835 místní usedlíci dokončili nový em− pírový chrám sv. Petra a Pavla, jehož stavba si vyžádala 8000 zl. V roce 1868 se pod vedením míst− ního faráře Cyrila Tinze pracovalo na okrášlení kostela. Celý vnitřek chrá− mu vymaloval malíř Jan Kubitschek z Lanškrouna, varhany a malý boční oltář byly nově pozlaceny a lavice na− třeny. Stará sešlá kazatelna byla sun− dána a místo ní dal farář kazatelnu, kterou mu z klášterního kostela levně odprodal jeho přítel P. Josef Schäfer, ředitel v klášteře voršilek v Olomouci. Roku 1910 byl v obci založen nový prostorný hřbitov, čímž zaniklo po− hřebiště u kostela. Kostel je masivní stavba s velkou obdélnou lodí, členěnou jen dvojicí půlkruhových oken v bočních stěnách

s kamenným ostěním a průběžnou hladkou podokenní římsou. Před zá− padní průčelí předstupuje věž, v jejíž ose je hlavní vstup do chrámu. Je pra− voúhlý, obroubený profilovaným o− stěním a krytý nízkým tympanonem, neseným volutovými konzolami. Věž završuje přilbová střecha. Presbytář kostela je půlkruhový, se dvěma okny po stranách, na evangelijní straně k němu přiléhá sakristie. V interiéru jsou stěny členěny pi− lastry s korintskými hlavicemi, nesou− cími podokenní římsu. Loď je sklenuta valenou klenbou s výsečemi, kněžiště konchou. Na západní straně je do lodi vestavěna dřevěná kruchta, nesená čtyřmi toskánskými sloupy s mramo− rováním. V. Novák, foto: FT

Hlavní oltář

Portál kostela

Sv. Petr a Pavel na oltářním obraze Sv. Jiří bojuje s drakem

Sousoší Nejsvětější trojice z r. 1717


STRANA 5

D A M N Í K O V K O S T E L

SV. J A N A

K Ř T I T E L E

Roku 1885 kníže Jan II. z Liech− tensteina na základě doporučení ko− mise, která stav damníkovského kostela zhodnotila, věnoval obci 1500 zlatých na generální rekonstrukci kostela. Po dlouhých letech jednání představitelů obce s donátorem kostela se nakonec roku 1892 dospělo k rozhodnutí po− stavit kostel zcela nový. Po zboření starého chrámu a pří− pravných pracích byl 21. července 1895 slavnostně položen základní ká−

men. Při této slavnosti byli místní ně− mečtí farníci nemile překvapeni, že na kámen nechal farář, národností Čech, vytesat český nápis. Byl proto při nejbližší příležitosti nahrazen ji− ným textem ve „správném“jazyce. Stavba chrámu byla realizována pod vedením lanškrounského stavi− tele Ondřeje Seiferta dle projektu zho− toveného architektem Karlem Wein− brennerem. Nový kostel sv. Jana Křtitele byl vysvěcen místním farářem Františ− kem Nožkou 17. července 1898. Neogotický kostel stojí uprostřed rozlehlého hřbitova, má velkou ob− délníkovou loď s odsazenými opěr− nými pilíři, rozdělenou na čtyři pole. V každém poli je dvojice úzkých hro− titých oken. K ní přiléhá užší pětiboký presbytář, k němuž je na jižní straně přiložena sakristie. Před západní prů− čelí předstupuje vysoká štíhlá věž za− střešená jehlanem. Při její severní straně stojí schodišťová vížka, na dru− hém boku věže stojí otevřený, křížo− vou klenbou zaklenutý přístřešek, chránící hlavní vstup do kostela. Interiér lodi je výrazně traktován do čtyř polí silnými, k obvodovým zdím přiloženými pilíři, nesoucími křížovou klenbu. Do západního pole je vložena kruchta stojící na dvou pilířích, vy− bíhajících do lomených oblouků. Vnitřní, v jemných tónech laděná výmalba imituje kvádříkové zdivo. V klenbě jsou jednotlivá pole rámována rostlinnými ornamenty hnědočervené barvy, podobně je zdobeno zábradlí kruchty. Mobiliář většinou pochází z přelomu 19. a 20. století, celému prostoru vévodí hlavní oltář v podobě gotické trojdílné archy s obrazy s vý− jevy ze života sv. Jana Křtitele. Ze starého gotického kostela se za− chovalo několik kamenných prvků zazděných do hřbitovní zdi. Na místo, kde stál jeho hlavní oltář, dnes upo− míná neogotický krucifix. V. Novák, foto: KK

Přístřešek nad hlavním vchodem

Neogotická kazatelna

Obec Damníkov je jednou z mála vesnic v širokém okolí Lanškrouna, kde již od středověku stál kamenný kostel. Byl uprostřed vsi postaven snad někdy v 80. letech 14. století jako opevněný kostel a zasvěcen sv. Pro− kopu. Měl se stát v nepokojných ča− sech útočištěm zdejších obyvatel. V západním průčelí měl mohutnou věž, opatřenou v přízemí střílnami a završenou dřevěným zvonovým patrem. Vstupovalo se do ní samo− statným vchodem v úrovni prvního patra, přístupným po vnějším dře− věném schodišti, které bylo v případě útoku ozbrojenců strženo a osadníci tak mohli v bezpečí vyšších pater vě− že vyčkat do příchodu posil. Kostel měl plochostropou loď a pěti− boký presbytář, sklenutý žebrovou klen− bou a vyzdobený gotickými freskami. Středověký kostel v 19. století velmi chátral, vyžadoval stále větší investice na opravy a už přestával vyhovovat zvyšujícímu se počtu věřících.

Původní středověký kostel

Kamenné prvky z původního kostela ve hřbitovní zdi

STRANA 6


J A K U B O V I C E KOSTEL SV. ANTONÍ NA PADUÁNSKÉHO Kostel stojí na jižním okraji obce na mírném návrší, je obklopen hřbito− vem. Byl postaven na místě dřevěné kaple sroubené roku 1713. V ní se ko− naly tiché pobožnosti, slavnostnější události jako svatby nebo křty se odbý− valy v čermenském kostele. V roce 1832 pořídil do kostela čermenský farář Ignác Hübl nový ol− tář. Už tehdy místní občané uvažovali o radikální úpravě svého chrámu. Stavba nového zděného kostela byla zahájena v roce 1850. Navzdory ne− utuchající obětavosti místních oby− vatel, byla stavba mnohokráte pře− rušena pro nedostatek finančních pro− středků. Teprve v roce 1858 se díky daru bývalého císaře Ferdinanda V. ve výši 500 zl. mohly práce na sva− tostánku naplno rozběhnout. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1860. Těžká doba kostelu nastala po druhé světové válce a odsunu většiny zde− jších usedlíků, kdy se v něm přestaly sloužit pravidelné bohoslužby.

Vstupní portál kostela Kostel je jednolodní s obdélní− kovou plochostropou lodí. Trojboce uzavřený presbytář je sklenut polovicí klášterní klenby s výsečemi. Na něj navazuje pětiboká sakristie s dřevěným stropem. Vnější stěny lodi a sakristie lemují jednoduché lizény, které nesou bohaté korunní římsy. Před západní

průčelí předstupuje čtyřboká věž, jejíž stěny zdobí pilastry s toskánskými hlavicemi. Na všech stranách jsou ve zvonovém patře velká, půlkruhem zakončená okna. Hlavní vstup v západním průčelí je rámován pískovcovým portálem sklá− dajícím se ze dvou toskánských pilast− rů, nesoucích vlys s římsou a nízkým trojúhelníkovým štítem s reliéfem Božího oka. Ve vlysu je mezi Kristo− vým a Mariánským monogramem vy− tesán text: WENN WIER BEDRANGT AN DIESER HEILIGEN STATTE BE− TEN MDCCCL HERR BETTE UNS DANN AUS ALLENUNSERN NÖTHEN Což volně přeloženo znamená: „Když se stísněni modlíme na tomto svatém místě, nechť nás Pán spasí ve všech našich nouzích.“ Vnitřek kostela je opatřen výmal− bou z konce 19. století, složenou z geometrizovaných rostlinných mo− tivů. Spodní část lodi obíhá kober− cový vegetabilní ornament hnědo− červených odstínů, v presbytáři je tento malovaný „koberec“ modrý, zdobený Beránky božími, klenba je zde vyvedena jako noční nebe s hvězdami. Zařízení kostela je vesměs z 19. sto− letí. Nad hlavním oltářem visí obraz s výjevem sv. Antonína Paduánského zasazený do rámu zdobeného bohatou jemnou řezbou. V rozích lodi u trium− fálního oblouku stojí tvarově shodné, bohatě zdobené boční oltáře neogotic− kého stylu. Pravděpodobně je vytvořil třešňovecký řezbář Karel Jahna. Na oltáři u kazatelny stojí velká poly− chromovaná socha Nejsvětějšího Srd− ce Ježíšova, na protějším oltáři stojí Panna Marie Lurdská. Malé varha− ny na zděné kruchtě, nesené dvojicí masivních kamenných sloupů, posta− vil jakubovický varhanář Karel Hü− bel. (V 90. letech 20. stol. stroj opra− vovala místní varhanářská firma Ivana Červenky.) V. Novák, foto: KK Madona s dítětem


STRANA 7

L A N Š K R O U N K O S T E L SV. M Á Ř Í M A G D A L E N Y V roce 1368 převzal dosavadní bis− kup ve švýcarském Churu Petr Jelito biskupský stolec v Litomyšli. Tři roky nato, těsně před tím, než odešel jako arcibiskup do Magdeburku, založil v Lanškrouně klášter augustiniánů, je− hož budovy pro nejméně 12 řeholníků byly situovány před Dolní městskou branou. Řeholníci dostali za povinnost starat se o šest chudých a nemocných z města. V roce 1393 byl klášter pro nevhodné vlhké umístění přesunut k městskému kostelu uvnitř hradebního okruhu Lanškrouna. Areál starého klá− štera byl až na kostel a budovu sloužící jako špitál zbořen. Původní klášterní kostel sv. Mikuláše a sv. Kateřiny se stal špitál− ní kaplí a záhy i hřbitovním kostelem, když byl k němu přeložen hřbitov od městského kostela, na jehož místě augustiniáni vy− budovali nový konvent. Po husitských válkách se majitelem bu− dov starého kláštera stalo město a převzalo i péči o chudé. Špitál, jehož budova stojí těsně za závěrem kostela, pak existoval až do roku 1945. Současná jednopatrová zděná budova špitálu byla postavena v letech 1851 – 1852. Kostel sv. Mikuláše a sv. Kateřiny zůstával vždy katolický i v dobách, kdy se drtivá většina obyvatel města přidala k reformovaným církvím. Byla to rou− bená stavba s kamennou podezdívkou s odděleně stojící nízkou zvonicí. Počátkem 19. století byl tento kostelík již natolik sešlý, že přišel čas na jeho zásadní obnovu. Ta se mohla realizovat díky více než štědrému daru ve Vídni usedlého lanškrounského rodáka Josefa Langera. Starý kostel i s věží byl roku 1825 od− svěcen a zbořen, vzápětí se začaly budovat pevné základy pro kostel nový. Stavbu vedl vídeňský stavitel Springinsklee. Již 28. srpna následujícího roku byl vysvěcen děkanem Františkem Kreuzi− gerem, ale stavební práce na něm pokra− čovaly až do roku 1827. Vznik kostela ilustruje německý text nad hlavním vstupem, na němž můžeme číst:

„Ke zvelebení Boha a svaté kajíc− nice Marie Magdaleny postavil tento kostel na troskách dřívějšího domu Božího Josef Langer, měšťan ví− deňský ve shodě se svou manželkou a svým synem Janem 1827.“ V roce 1901 byl hřbitov vedle kostela zrušen a změněn v park, jehož domi− nantou se v roce 1904 stal pomník obětem prusko−rakouské války z roku 1866. Kostel postavený ve velice ušlech− tilém empírovém stylu je sálová stavba s presbytářem tvaru odsazené půlkru− hové apsidy. Před loď s hladkými fa− sádami předstupuje o trochu užší prů− čelní část, zdobená kvádříkovou rusti− kou a gradovaná štíhlou věží. Uvnitř nesou klenbu lodi sdružené toskánské pilastry rozepřené slepými arkádami. Strop kněžiště vyplňuje malba s výjevem Nanebevzetí P. Marie. Na klenbě lodi jsou nad okny na− malovány v kruhových obrazech sedící postavy evangelistů se svými atributy u nohou. Na bocích lodi dříve byly čtyři samo− statné oltáře s vlastními menzami, orá− mované iluzivní architekturou na− malovanou na stěnách. Nová výmalba z roku 1971 zde nechala pouze oltářní obrazy. Sv. Josefa a sv. Annu vytvořil Johann Baptista Lampi ml. na náklady Josefa Langera, stejně jako obraz na hlavním oltáři. Ve výklencích dále od presbytáře visí obraz sv. Mikuláše a naproti obraz sv. Doroty. Oba vznikly na konci 18. stol. Na kruchtě stojí malé varhany s troj− dílnou skříní s postranními konvexními věžemi ukončenými vázami. Nad píšťa− lami a po stranách skříně jsou řezané výplně s florálními motivy. Svým sty− lem varhany tvoří jednotný protějšek hlavnímu oltáři. Výraznou dominantou interiéru je také kazatelna zavěšená na levém boku triumfálního oblouku, pří− stupná po schodišti přilepeném ke zdi presbytáře. Na válcovém ambonu je re− liéf desek s Desaterem, zvoncová stříš− ka kazatelny vrcholí zlatým křížem. V. Novák, foto: KK

Nanebevzetí P. Marie

Pamětní deska věnovaná Petru Jelitu

STRANA 8


L U K O V Á K O S T E L

S V.

Obec Luková se jako farní uvádí již v roce 1350, v souvislosti s ustanovo− váním biskupství v Litomyšli. Už v této době zde tedy nepochybně nějaký kostel stál. Stejně jako řada dalších far zanikla v době katolické reformace a Luková se dostala do kolatury fary v Lanškrou− ně. V roce 1677 byla převedena k ob− novené faře v Damníkově a od roku 1784 se obnovila samostatná fara i zde. Starý dřevěný kostel byl nákladně přebudován v roce 1677. Na jeho stav− bu byly použity mohutné kmeny z lesa, rostoucího v místech dnešních daleko− sáhlých polí mezi Lanškrounem a Lu− kovou. Interiér kostela zdobily malby zobrazující výjevy ze selského života. V roce 1682 areál kostela doplnila masivní kamenná zvonice, která zároveň sloužila i jako vstupní brána na hřbitov. V roce 1866 převzala patronát nad kostelem obec a začalo se uvažovat o demolici zchátralého kostela a vý− stavbě nového chrámu. Začátkem osm− desátých let devatenáctého století byl původní kostel i se zvonicí stržen a v roce 1882 šest koní přitáhlo z lomu v Albrechticích základní kámen pro nový kostel. Stavbu, dokončenou v roce 1885, provedl dle vlastních plánů lanš− krounský stavitel Ondřej Seifert ná− kladem 19 345 zlatých. Za dalších 2 100 zl. byly do nového kostela pořízeny varhany u firmy Rieger z Krnova. V novém kostele, honosícím se výbornou akustikou, se naplno roz− vinul hudební talent místních obyva− tel. Zdejší chrámový pěvecký sbor měl řadu vlastních písní, které se zpívaly jen v Lukové. Přísně symetrický kostel má dlouhou obdélníkovou loď sklenutou křížovou klenbou s odsazeným a trochu nižším pětibokým presbytářem. Před vstupní průčelí celou svou šíří předstupuje štíh− lá věž s vysokou jehlancovou střechou. Zvonové patro věže, od spodní části oddělené kamennou římsou, je na všech stranách otevřené sdruženými okny s lomenými záklenky. Korunní římsa věže nad středy stěn vybíhá v sedlové štítky, v nichž jsou vsazeny hodinové

M A R K É T Y ciferníky. V nárožích věže ve vrcholu vybíhají na konzolách vysazené ka− menné věžičky završené plechovými kytkami. Stěny lodi chrámu s okny zaklenu− tými lomenými oblouky s dřevěnými kružbami zajišťují opěrné pilíře. Zeď s triumfálním obloukem vrcholí ka− menný sanktusníkem přikrytým sed− lovou stříškou. Stěny v interiéru chrá− mu pokrývá secesní výmalba tvořená geometrizovaným vegetabilním orna− mentem, provedeným v kombinaci modré, červené a zlaté barvy. Vnitřní zařízení kostela vzniklo sou− časně s chrámovou budovou a stylově s ní tvoří jeden celek. Uprostřed hlav− ního oltáře je v rámu završeném lome− ným obloukem obraz sv. Markéty vy− tvořený malířem Neugebauerem v roce 1884. Po stranách obrazu stojí poly− chromované sochy sv. Antonína Pa− duánského a sv. Alžběty. Celý oltář vr− cholí hustou sítí fiál propletených kruž− bovými motivy. Po stranách vítězného oblouku jsou oltáře zdobené obdobnou architektu− rou jako hlavní. Pravý oltář sv. Got− harda nese obraz z první poloviny 19. století, s jehož vznikem je svázána po− věst, která vypráví o tom, jak v době, kdy ještě existoval velký lukovský rybník, bývala obec často postihována silným krupobitím, které přicházelo právě přes rybník a vše potlouklo. To trvalo léta a lidé mívali bídu s nouzí. Jed− nou, když se zase hnala bouře k obci, rychtářka se ve své úzkosti obrátila s prosbami na sv. Gotharda. Přinesla z komory poslední bochník chleba a dr− žíc jej proti blížícím se mrakům vzývala světce o pomoc. A skutečně byla ten− tokrát Luková před pohromou uchrá− něna a měla pěkné žně. Na památku této události dala rych− tářka namalovat obraz představující sv. Gotharda v biskupském rouše, jak vztahuje ruce proti mračnům. Před ním klečí žena v dobovém kroji a zdvihá k ně− mu pecen chleba. V pozadí je zobrazen původní dřevěný kostelík a rychta v Lu− kové, v popředí je břeh rybníka. V. Novák, foto: KK


STRANA 9

Vážení čtenáři, připravili jsme pro vás opět letní křížovku. Pokud se chcete zúčastnit slosování o kalendáře věnované firmou TG TISK, pošlete její tajenku do 29. 8. 2007 na adresu redakce (5. května 1010, 563 01 Lan− škroun nebo [email protected]). Příjemnou zábavu přeje redakce LL.

STRANA 10


ROZHLÉDNĚTE SE PO KRAJI Andrlův Chlum − Stříbrná krasavice, železná rozhledna, Ústí nad Orlicí Tel.: 465 525 270, http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/a... První rozhledna postavená na Andrlově chlumu (559 m n. m.) ústeckoorlic− kými obyvateli v roce 1905 bohužel lehla popelem roku 1918. Druhá, spíše provizorní, zeměměřická věž z roku 1940 dosloužila v 60. letech a teprve až v roce 1996 vznikla 52 metrů vysoká ocelová telekomunikační věž, která je dodnes výraznou dominantou okolí města Ústí n/O. Vyhlídková plošina, umístěná v 35 metrech (183 schodů), nabízí návštěvníkům nevšední kruhový výhled nejen na město, ale i na široké okolí od Krkonoš přes Orlické hory, Jeseníky až po Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Otevírací doba: mimo Po 10 −18, dospělý/á − 15 Kč/vstup, dítě, důchodce/ důchodkyně, student(ka) − 10 Kč/vstup. Kozlovský kopec − železná rozhledna, Česká Třebová, tel.: 602 144 110 V roce 2001 byla na Kozlovském kopci, který je oblíbeným výletním místem, vybudována nová, 55 metrů vysoká kovová komunikační věž s vyhlídkovou plošinou umístěnou ve 33 metrech (174 schodů). Již ve 30. letech nedaleko od ní stála 29 metrová triangulační věž, která sloužila zároveň i jako rozhledna. Otevírací doba: červenec, srpen 10 −18, květen, červen, září, říjen v So, Ne, státní a ostatní svátky (dny pracovního klidu) 10 −18. Lázek − chata a rozhledna Východně od Lanškrouna se nachází nejvyšší bod Zábřežské vrchoviny – Lázek, na kterém byla v roce 1933 postavena zděná Reichlova chata s pětipa− trovou 20 metrů vysokou dřevěnou rozhlednou. Věž nahradila v té době již neexistující původní dřevěnou rozhlednu (stržena v roce 1918). K vyhlídko− vé plošině umístěné ve výšce 17 metrů je třeba překonat 87 schodů. Za dob− rých podmínek se na horizontu mohou objevit i Beskydy či Krkonoše se Sněžkou. V současné době objekt vlastní soukromá osoba. Otevírací doba: červenec, srpen mimo Po 10 −19,září−listopad v So, Ne. Suchý vrch − betonová rozhledna, Orličky Tel.: 602 405 691, http://www.suchyvrch.com Původně vodárenská věž postavená v letech 1931−1932, dnes třicetimetrová rozhledna v sousedství Kramářovy turistické chaty pojmenované po prvním prvorepublikovém předsedovi vlády Karlovi Kramářovi poskytuje rozhled do širokého okolí. Spatřit z ní můžete Šerlich, Kralický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku. Otevírací doba: červen−srpen 9 −18, září−prosinec v So, Ne 10 −17. Vstupné: osoba 20 Kč. Tyršova rozhledna − Rozálka, dřevěná rozhledna, Žamberk Tel.: 465 612 946, [email protected], http://www.zamberk.cz/Index.php?IdS=311 Na Kapelském vrchu na západním okraji města Žamberk vyrostla v roce 1932 dřevěná rozhledna s kamennou podezdívkou, která je také známá pod jménem Rozálka. Vzhled rozhledny ve tvaru husitské hlásky byl ovlivněn o 11 let starší rozhlednou Hýlačka stojící u jihočeského Tábora. Dvacet metrů vysoká věž má dvě vyhlídkové plošiny – první ve výšce 16 metrů a druhou těsně pod vrcholem. K první vyhlídkové plošině vede 62 dřevěných schodů, k druhé pak dalších 16 příkrých schodů. Vstupné: dítě − < 6 rok − zdarma, ostatní − 10 Kč. Vrch Val, železná rozhledna, Dolní Hedeč, Králíky Jihovýchodně od Králíků (3 km) nad Dolní Hedečí byla v roce 2003 na vrchu Val zpřístupněna kovová telekomunikační rozhledna vysoká 34 metrů, s vy− hlídkovou plošinou ve výšce 22 metrů. Věž je téměř identickou kopií roz− hledny na Ruprechtickém Špičáku v Broumovském výběžku. Po překonání 123 schodů se otevře návštěvníkovi kruhový výhled na klášter Hedeč, Orlic− ké hory, mohutný masív Králického Sněžníku, Jeseníky, Branenskou vrcho− vinu, vrch Jeřáb nebo Suchý vrch.Volně přístupná. Červená Voda − Křížová hora V těsné blízkosti bývalého kostelíku byla v červnu dokončena 25 metrů vy− soká rozhledna, na jejíž vrchol vede 130 schodů. Pro návštěvníkybude ote− vřena o letních prázdninách každý den od 10 do 17 hodin, mimo prázdniny pak o sobotách a nedělích od 13 do 15 hodin. Projekt rozhledny zpracoval Ing. Arch. Jan Mádlík. Základ rozhledny představuje železobetonový mono− litický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni a podestami, vnější plášť rozhledny tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Křížová hora je jedním z vrcholů Jeřábské vrchoviny a vypíná se do výšky 735 m n.m. na východ od Červené Vody. Dříve to bylo oblíbené výletní a poutní místo červenovodských obyvatel. V roce 1833 byl na vrcholu posta− ven malý dřevěný kostelík, který vyhořel, a na jeho místě byl vystavěn nový, větší kostelík s věží. Později přibyla také křížová cesta a v roce 1923 skrom− ná výletní restaurace. Po válce a vysídlení většiny původních obyvatel místo postupně pustlo. Prostor za Křížovou horou byl vyčleněn jako cvičiště armá− dy, nejprve československé, po roce 1968 sovětské. Došlo k devastaci Kří− žové hory a k likvidaci poutního místa. Křížová cesta byla vytrhána, pískov− cové kříže zlámány a pohozeny v lese, chata i kostelík byly poničeny a nakonec zcela zbourány.


10. ROČNÍK AKCE CIHELNA 18. srpna 2007 − nonstop program od 9 do 17 hodin Hlavní téma: „Ostravská operace − jaro 1945“. Epizody z boje o silně vybudované obranné postavení německých jednotek. Ze západní fronty: „Na cestě do Říše − podzim 1944“. Epizody z boje ame− rických úderných jednotek s ustupující německou armádou v SV Francii. Z doby předrevoluční: „Bratrství ve zbrani – léto 1979“ – epizoda ze cviče− ní Varšavské smlouvy – tentokrát na téma obrana postavení raket PVO. Výstava současné i historické techniky, zbraní a dobová polní ležení vojsk z roku 1945. V pátek, sobotu a neděli (17. až 19. srpna) v rámci akce CIHEL− NA budou veřejnosti přístupné objekty pevnostních muzeí na Králicku, např.: Vojenské muzeum Králíky Prostřední Lipka 1, tel: 465 632 466, 604 407 901, http://www.armyfort.com Muzeum leží právě uprostřed rozsáhlého a velmi mohutně vybudovaného pásma československého opevnění z období let 1935 − 1938. V jeho bezpro− střední blízkosti se nachází velké množství zachovalých pevnostních staveb různého typu. Bojová technika, tanky, obrněné transportéry, děla, munice, ruční zbraně, uniformy, fotografie, dokumenty. Otevřeno (mimo Po) 10 −16 K−S 14 „U Cihelny“ − pěchotní srub − Králíky, plocha areálu: 1000 m2 Prostřední Lipka 1, tel: 603 517 932, http://militaryclub.info/cihelna Dominantou objektu jsou dvě bojové kasematy a místnost pro minometnou podporu boje. V objektu v roce 1938 za dramatických okolností spáchal se− bevraždu voják čs. armády četař Arnošt Hrad. Expozice věnovaná čs. opevnění, čs. armádě v roce 1938, založení Republiky československé v roce 1918, návratu čs. legií do vlasti s unikátní výstavou o počátcích válečné chirurgie a vo− jenského lékařství... Otevřeno: dny pracovního klidu 9 −18. Vstupné: dospělý/á − 35 Kč; důchodce/kyně, student(ka) 25 Kč; dítě − < 6 rok 20 Kč; držitel průkazu ZTP, příslušník Celní správy, PČR, voják − zdarma Bouda − dělostřelecká tvrz − Těchonín, tel: 547 382 821, 777 647 114 V současné době největší muzeum československého stálého opevnění na území České republiky. Dělostřelecká tvrz Bouda byla součástí pevnostního systému budovaného v letech 1935−38.Cca 1500 m chodeb a sálů. Otevřeno: červenec, srpen 11−17 (s průvodcem − 75 min.), září, říjen v 11, 13, 15. Vstupné: 50 Kč, důchodce/důchodkyně, student(ka) 40 Kč, držitel průkazu TP (těžce postižený) a ZTP (zvlášť těžce postižený) zdarma, dítě 30 Kč. HŘIŠTĚ A ODPOČINKOVÁ MÍSTA Pokud se vydáte na výlet s dětmi, jistě uvítáte možnost chvíli si odpočinout na hezkém hřišti. V poslední době vznikají po celém regionu, jejich polohu na− jdetena mapce na poslední straně. Často umožňují také udělat ohníček na připraveném místě a opéci si buřty. LANŠKROUN: Ve městě je hřiště v parku Na Střelnici. Na naučné stezce Lanškrounské rybníky najdete hřiště mezi Olšovým a Pšeničkovým rybníkem. ALBRECHTICE: Hřiště snadno přístupné po cyklostezce z Lanškrouna (ve sportovním areálu u motorestu Albrecht). Pokud se vydáte po naučné stezce do Sázavského údolí, najdete zde odpočinkové místo U Drtiče. HORNÍ ČERMNÁ: Nově zřízené hřiště a odpočinkové místo na Mariánské hoře, kde je křižovatka několika turistických a cyklistických tras. RUDOLTICE: Starší, ale stále velmi oblíbené hřiště přírodního charakteru (tzv. „Eldorádo“) u rekonstruovaného Zámečku.

ČENKOVICE/ VÝPRACHTICE: Odpočívadlo s prolézačkami na Převáži. TATENICE: Odpočívadlo pro turisty s prolézačkami a houpačkami pro děti v areálu MŠ, volně přístupné. DAMNÍKOV: U hřiště jsou volně přístupné prolézačky, kolotoč, houpač− ky, u školy dokončili v loňském roce nové hřiště.

STRANA 11

KOSTELY A HŘIŠTĚ NA LANŠKROUNSKU

Albrechtice

Mariánská hora

Sázavské údolí

Naučná stezka Odpočívadlo s hřištěm COPYRIGHT SHOCart s.r.o.

Kostel představený v příloze

Výprachtice − Převáž

LÉTO NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail: [email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová.LÉTO Foto: soukromé archivy autorů. STRANA 12 NA LANŠKROUNSKU 2007

VII 2007 Při samostatném prodeji cena 15 Kč

Recommend Documents