2005 Při samostatném prodeji cena 15 Kč

ZIMA NA LANŠKROUNSKU

Strana 1

Příloha Listů Lanškrounska č. 24/IV

Zima 2004 / 2005

UVNITŘ NAJDETE: Z historie lanškrounského hokeje Pomyslná procházka novou halou Splněný sen o zimním stadionu Lyžování v regionu Proměny lanškrounského pivovaru Tipy nejen pro špatné počasí (bazény, muzea) Naše křížovka

str. 2 − 3 str. 4 − 5 str. 6 str. 7 str. 8 − 9 str. 10 str. 11

Foto: Jiřina Straková

Vážení čtenáři, v zimní příloze jste se obvykle dočetli o možnostech lyžování, které nabízí náš region. Letos v souvislosti s blížícím se dokončením víceúčelové sportovní haly jsme se rozhodli více se věnovat lanškrounskému hokeji, jeho vývoji od po− válečných počátků až po současnost. Připravili jsme pro vás také pomyslnou exkursi do nové sportovní haly i s ak− tuálními fotografiemi z výstavby (mezi ně patří i snímky ve vedlejším sloupci). Měsíc před plánovaných předáním víceúčelové haly se stavební ruch nezastavuje 12 hodin denně včetně víkendu. První „ochutnávka ledu“ pro veřejnost by mohla být reálná koncem ledna 2005. Nezapomněli jsem však ani na lyžaře, kteří v příloze najdou aktualizovaný přehled regionálních lyžařských areálů. Redakce

2004 − 2005

Při samostatném prodeji cena 15 Kč


Strana 2

2004 − 2005

LANŠKROUNSKÝ HOKEJ

Zápas Tesly Lanškroun proti Tesle Přelouč v roce 1953. Pozoruhodný je velký počet diváků.

Mezi válkami se hokej hrával na Dlouhém rybníce. Fotograf Josef Böhm za− chytil na své fotografii, kterou najdete i v nové knížce vydané městským mu− zeem, brankáře Bóžu Modrého, jehož jméno lanškrounská nová hala ponese.

Z novější historie lanškrounského hokeje Když v roce 1975 sestoupilo družstvo hokejistů TJ Lanškroun z krajské soutěže do okresního přeboru, netušil nikdo, že to bude trvat celých 11 let, než se podaří návrat zpět do vyšší soutěže. Až silná generace hráčů v polovině osmdesátých let dokázala v sezóně 1985/86 projít okresním přeborem bez ztráty jediného bodu, v dramatickém finále zdolat ve dvou kláních Žamberk (byť až na trestná střílení v rozhodujícím zápase zásluhou V. Míka) a přes kvalifikaci projít opět do krajské soutěže, kam lanškrounský hokej historicky patřil. Nejčastější sestava našeho týmu vypadala v této úspěšné sezóně následovně: brankáři Takáč a Petrik, obrany V. Mík – Černý, P. Mík – Kyselo a útoky Ruščák – Ondráček – Sychra, Kovář – Bříza – L. Martinec, Fišer – J. Martinec – Süsser. Nejproduktivnějším hráčem se stal František Bříza – 16 branek a 3 nahrávky, z lavičky mužstvo vedl L. Martinec st.

Družstvo v sezóně 1959 − 1960.

Hráči okresního přeboru (1961 − 1963): horní řada: J. Daníček, J. Richtr, J. Kopecký, R. Nezbeda, L. Martinec, R. Schejbal, J. Mráz, J. Martinec, J. Hajzler, R. Šebrle; dolní řada: V. Havlena, Z. Janiš, J, Hodný, vedoucí družstva: J. Špičák.

První hokejové družstvo − rok 1953. Historické fotografie na této dvojstraně pocházejí z archivů Zdeňka Janeše, Jo− sefa Kopeckého, Ladislava Martince a Stanislava Šicha.

Navíc postoupil již rok předtím do stejné soutěže i dorost, kde se sešel také velice silný tým. Z jeho opor jmenujme brankáře Zítka, obránce Kaupeho a útočníky M. Vičara, T. Vacka a V. Šindeláře. Družstvo vedl trenér Strouhal. K týmům mužů, dorostu a žáků (trenér Zbořil) vznikl v tomtéž roce ještě tým mladších žáků. Trenéři Vosátka a Jandík vybrali v náboru ze sedmadvaceti adeptů dvacítku kluků, kterým vštěpovali základy hokejového umění. Jedním z hlavních důvodů byla vidina výstavby umělé ledové plochy v Lanškrouně, na které už začala výstavba první etapou – přemístěním volejbalových kurtů. To, že jsme měli dvě mužstva ve vyšší soutěži, bylo nesmírně důležité. Okresní přebor i soutěž se v té době totiž hrály výhradně na přírodním ledě, takže se čekalo, až zamrzne. Znamenalo to v nejlepším případě nějakých 10 zápasů za zimu, ale byly i roky, kdy se nehrálo vůbec. Příkladem jsou lanškrounští žáci.


Strana 3

2004 − 2005

V DOBÁCH MINULÝCH I DNES

Lanškrounské družstvo hrálo v sezóně 1965 − 1966 krajskou soutěž. V sezónách 1987/88 a 1988/89 nesehráli žádné mistrovské utkání, takže se našli takoví, kteří prošli žákovskou kategorií do dorostu, aniž by sehráli jediný mistrov− ský zápas! A podobně tomu bylo pochopitelně i s tréninky. Naproti tomu v kraj− ských soutěžích se celý program odehrál na umělém ledu, což zaručovalo nějakých 24 zápasů navíc s kvalitnějšími soupeři, rozhodčími i zázemím. Rozdíl ve výkonnosti týmů z kraje a okresu byl logicky obrovský. Takže bylo jasné, že se všichni zainteresovaní snažili učinit maximum pro udržení obou družstev v krajské soutěži. Družstvo mužů posílila čtveřice hráčů ze Svitav (nejlepší z nich byl útočník Kuda), cyklista − útočník Ptáček (dorostenecká liga v Teplicích) a především obránce Václav Pachl z Třebovic. Tento hráč s dorosteneckými zkušenostmi z Pardubic se stal opravdovým pilířem zadních řad a díky bohatým zkušenostem také jakýmsi vůdcem týmu. Příprava byla nejnáročnější v historii klubu. Od začátku září jednou týdně trénink na ZS v Šumperku, k tomu tělocvična a posilovna a od začátku listopadu pravidelný kolotoč zápasů. Místo Třebovic či Verměřovic nás najednou čekala například Skuteč s exligovým útokem z Pardubic Musil – Hemský – Andrejs. Dalšími našimi soupeři bývala Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Polička, Litomyšl, Moravská Třebová, Tisová, Svitavy či Česká Bělá. Především díky bojovnosti a nasazení jsme soutěž udrželi po sedm let, než jsme se vrátili do okresního přeboru, a to ještě spíše z ekonomických důvodů. Okresní přebor se již také hrál na zimních stadiónech a soutěž zkvalitnila i proto, že do něho přešly z kraje týmy bez zimního stadiónu a odpadlo náročné a drahé cestování.

Při otevření zimního stadionu ve Svitavách v polovině osmdesátých let se utkání proti reprezentantům ČSSR zúčastnila i jedna pětka lanškrounských hráčů.

Okresní přeborníci 1986 postupují do krajské soutěže. Nahoře: předseda klubu F. Kubelka, J. Ruščák, P. Mík, B. Kyselo, R. Ondrá− ček, L. Martinec, F. Bříza, R. Süsser, L. Sychra, J. Martinec; prostřední řada: trenér L. Martinec st., J. Černý, A. Suchý, V. Mík; dole brankáři Š. Petrik a O. Takáč.

V týmu se prostřídala za ty roky hezká řádka hokejistů, ale základ zůstával stejný a v podstatě tvoří páteř týmu dodnes. Tvořili ho brankáři Takáč a Zítek, obránci V. Mík, V. Pachl, Černý, Kyselo, Knoflíček, Janků, Jirků, útočníci Fišer, P. Mík, Ruščák, J. Martinec, L. Martinec, Sychra, Vičar, M. Pachl, Süsser, Kuda a Resler. Hrajícím trenérem byl Černý, zápasy koučoval L. Martinec st. Dorost vydržel v krajské soutěži tři sezóny. V jejich případě byla výkonnostní ztráta na soupeře ještě zřetelnější. Po úvodním nadšení vystřídala euforii z postupu tvrdá realita. Kluci dostávali někdy pořádné „příděly“, vyrovnaných utkání byla menšina, a tak se ve třetí sezóně u většiny hráčů objevila rezignace, která odsoudila tým k sestupu. Navíc nebylo možné tým doplňovat ze žáků, kterým vzhledem k minimálnímu počtu hodin na ledě scházela potřebná výkonnost. Celá situace vyvrcholila později stavem, kdy neměl dorost dostatek hráčů a musel být zrušen, když nejlepší hráči odešli do mužů. V posledních letech tak působí družstva mužů a žáků v okresním přeboru, když domácí prostředí nalezly na zimním stadiónu v Moravské Třebové. Základ týmu mužů však stále tvoří hráči, kteří prošli krajskou soutěží mužů či dorostu. Zájem o hokej je v našem městě veliký. Pro velký zájem hráčů bylo zavedeno před dvěma léty B družstvo mužů, které hraje kvalitní městskou ligu v Moravské Třebové. Přitom se kádry Áčka i Béčka prolínají, což je výhodné při odzkoušení nových hráčů nebo možnosti rozehrání se hráčů po přestávce (například zdravotní). Vedle těchto dvou oficiálních hraje pravidelné soutěže na zimních stadiónech v Moravské Třebové, Ústí nad Orlicí, Svitavách a Litomyšli řada dalších lanškrounských part a týmů, většinou firemních. Současný kádr TJ Lanškroun (muži A i B) tvoří: brankáři Šprync, Stolarik, Šindelář, obránci V. Mík, Černý, Knoflíček, Janků, Jirků, Kyselo, Šrámek, Koutský a útočníci Fišer, Fořt, P. Mík, J. Martinec, Vičar, Kotoulek, Ruščák, Vacek, V. Šembera, J. Bednář, D. Bednář, Dlesek, Juřina, Dušek, Motl, Smékal a Gremlica. Neodmyslitelnou postavou a skutečnou osobností lanškrounského hokeje je Václav Mík. Tento jedenapadesátiletý spolehlivý obránce se železným zdravím hraje letos svou jedenatřicátou sezónu v našem dresu. V posledním ročníku okresních přeborů skončili muži devátí a žáci vedení M. Vičarem druzí za HC Ústí nad Orlicí. Jan Ruščák

Ze současnosti: nahoře − trénink lanškrounských žáků na ledě v Ústí n/ O. Dole − z tréninku mužů na ZS v Moravské Třebové. Horní řada: trenér J. Jandík, P. Jirků, P. Mík, M. Janků, Z. Fišer, J. Motl, V. Mík, V. Šembera, v civilu B. Kyselo a M. Vičar; dole: J. Černý a brankář V. Šprync.


Strana 4

POJĎME SI ZABRUSLIT ´DM bude nezbytné. Bufet stojí před vý−

První představa o sportovní hale − kresba MgA. Přemysla Kokeše (z roku 2003).

A jde se bruslit do nové sportovní haly (Podobná situace bude již za několik týdnů zcela reálná) Jdeme, já a tři vnuci, vyzkoušet no− lou šířku čela haly – SPORTOVNÍ vou atrakci našeho města – kluci se těší HALA LANŠKROUN. Přicházíme na to, jak si zabruslí na ledové ploše k budově. Na jejím boku nás vítá ob− uvnitř nové SPORTOVNÍ HALY. Na měněný nápis HALA B. MODRÉHO Masarykově ulici odbočujeme doprava a vedle vchodu vidíme obdélníkovou a po novém širokém chodníku ulicí pamětní deska Boži Modrého, věhlas− U Stadionu míjíme fotbalový stadion. ného sportovce a významného lanš− Kdysi jsem si liboval, že v Lanškrouně krounského podnikatele a tvůrce územ− lze pěšky dojít odkudkoli kamkoliv ního plánu města. Vstupujeme hlavním vchodem. Nej− jinam během maximálně 20 minut. Teď už se město rozrostlo, ale do sportovní mladší vnuk je netrpělivý, nabádá, že haly je to pro většinu z nás pořád jen už bychom měli spěchat na ledovou plochu, ale nejdřív je potřeba zaplatit čtvrthodinová procházka. Před rodinnými domky směrem do− u pokladny vstupné. Sazby pro náv− leva vede ulicí Za Střelnicí k hale nová štěvníky se liší, doprovod malých brus− vozovka lemovaná po celé délce na lařů a důchodci jsou zvýhodněni. Šatna pravé straně parkovištěm pro 54 aut – pro odložení drobných osobních věcí tři poslední místa před stadionem jsou je hned vpravo za vnitřním vchodem pro tělesně postižené. Je to stejný počet haly − je dost prostorná, se zamykacími parkovacích míst jako je u Alberta ne− skřínkami na odložené věci a přede− bo v ulici 5. května. Před sebou vidíme vším – je tam otevřené, lákající okénko stříbrošedý blok haly s obloukovou bufetu. Vzpomněl jsem si na „řidičský střechou – na kopečku vypadá zvlášť grog“, jak jej popsal v písničce zpí− veliká, jen její levá vstupní část je zbar− vající právník Jahelka – čaj s rumovou příchutí. Něco dobrého, co by si řidič vená odlišně – modře. Z dálky vnuk slabikuje nápis na ce− vypil bez pocitu zlého svědomí, tady

zvou. Podaří−li se zde zavést nějaké lá− kavé a chytré speciality, bude vyhráno. Známe všichni saunu, kam se po de− setiletí jezdívalo taky kvůli skvělým křa− páčům a podmáslí. Ze šatny se kluci jdou přezout na la− vičky v hale a teprve potom se dá jít na ledovou plochu po speciální podlahové krytině neotupující brusle. Pokud ně− kdo bude mít chrániče na ostří bruslí, může se přezouvat již v šatně. V hale zní tříšť hlasů, ale v pozadí se ozývají pří− jemné orchestrálky a „hladí nás po uších“. Na ledové ploše krouží mládež a pár starších lidí. V rohu naproti je vy− mezená plocha a na ní se komíhají za− čátečníci. Dohlíží na ně jeden z čle− nů místního hokejového oddílu – spor− tovci dobře vědí, jak je potřeba tenhle „bruslařský potěr“ pěstovat, a navykat jej na led, a dělají to s chutí. Dopro− vázející dospělí – vidím, že nejsem je− diný důchodce – se s trenérem přes man− tinel domlouvají a je znát, že se všichni tak trochu známe. Vtipkuje se a čas u− bíhá.

Brusle „šlajfky“ s utahovací kličkou. Když jsem se po válce učil bruslit, na− prosto převažovaly takzvané šlajfky. Mívali jsme jediné zimní boty s tuhou podrážkou a ty brusle se na ně upev− ňovaly pomocí svých dvou svěráčků, jeden se utahoval na podpatku a druhý vpředu na podrážce. K utahování slou− žila litinová klička se čtverhraným otvorem. Nejméně jednou za týden jsem kličku ztratil a jednou jsem jich koupil pět – do rezervy. Výhodou níz− kých šlajfek u začátečníků bylo to, že se vyvrátila noha v kotníku a člověk bez− pečně ťapal po ledě pomocí okraje bot. Brusle napevno sešroubované s botami – kanady – míval tak jeden kluk ze sta. Toalety pro veřejnost jsou hned u vchodu na ledovou plochu. Vstupo− vat dovnitř s bruslemi na nohou nelze, a tak jsou vedle dveří lavice na vyzutí nebo je nutné použít chrániče bruslí. Dále dozadu jsou vchody se šesti samostatnými šatnami pro jednotlivá hokejová mužstva. Vždy pro tři šatny je společné zázemí: sprchy a toalety.

2004 − 2005

V hale by se hodily prostory pro ba− zar použitých bruslí, sportovních po− třeb a dílnička na všelijaké služby. V začátcích by pro to mohla posloužit i některá z těchto šaten. Ono to je ve všech dobách obdobné. Velkou část možné klientely tvoří i dnes rodiny, kte− ré uvítají pomoc při levném obsta− rávání sportovní výstroje. Setkají−li se ve sportovní hale s vlídnou pomocí, ra− dou a pochopením, bude to market− ingové vítězství. Shora z prvního patra se přes zá− bradlí dívají návštěvníci restaurace. Sklenice s nápoji či kávou mají na stol− cích na rozšířeném ochozu. Přišli rov− nou zvenku – do restaurace vede samo− statné venkovní schodiště, a tak zůstá− vá restaurace přístupná i v době, kdy jsou sportovní prostory haly uzavřené. Restaurace je poměrně velká, byla naprojektovaná pro celkem 100 lidí: u stolků v jídelně je 30 míst a na rozší− řeném ochoze nad ledovou plochou dalších 70 míst. Není zde salonek pro rodinné oslavy nebo skupinové návště− vy, ale už jsme v Lanškrouně viděli, že pěkný paraván uzavřenou společnost také dobře oddělí. Dominantou restaurace je panora− matické okno směřující na jihovýchod, k centru Lanškrouna. Nabízí nejlepší výhled do široké krajiny, jaký v Lanš− krouně od restauračního stolu máme: od začátku Sázavského údolí ve vzdá− lenosti 4 kilometrů až po masiv Cukro− vé boudy ve vzdálenosti přes 11 km. Do restaurace mají nejblíže lidé z no− vých rodinných domků na Střelnici. Pro skoro dva tisíce obyvatel sídliště U Papíren to je jedno ze tří míst, kam zajít, ve zhruba shodných vzdálenos− tech. Dva hostince, U Kadů a U Jelín− ků, už mají zavedený ráz, klientelu a ty− pické služby. Nová restaurace bude svou tvář teprve hledat. Navíc jí z dru− hé strany, od rekreační oblasti Obora, „dýchají na záda“ restaurace Starý mlýn a Koupaliště s turistickou klien− telou a speciálními akcemi. Necháme se překvapit. Na první hokejové utkání nebudeme dlouho čekat. S parkováním nenastane problém. Autobusy hostů zaparkují u vzdáleného konce haly. A pro diváky je u Sportovní haly celkem téměř 100 parkovacích míst! Před hlavním vcho− dem do haly je totiž ještě další parko− viště pro 45 aut (z toho tři parkovací místa pro tělesně postižené), kde auta

Vlevo: Jihovýchodní část přízemí ( I.NP) sportovní haly (podle dokumentace projektu – JK). Dole: Výhled z okna restaurace míří daleko do kraje (foto: autor).


Strana 5

2004 − 2005

JAKÉ TO BUDE V NOVÉ HALE?

Jihovýchodní část prvního patra (II. NP) sportovní haly (podle dokumentace projektu – JK) stojí po čtyřech stranách zatravněného čtverce. O budoucím využití zmíněné− ho čtverce se debatuje – jedním z ná− padů je zřídit zde U−rampu pro skejt− borďáky, tu Lanškroun dosud nemá. Mohlo by to fungovat bez nebezpečí pro zaparkovaná auta – v létě, v období skateboardu – bude motoristům po− stačovat podélné parkoviště podél pří− jezdové ulice. Pokukuji po vnitřku haly. Je znát, že byla navržena zkušenými odborníky na míru potřebám hokejistů. Do haly se vejde až 650 diváků, z nich bude čty− řicet sedět na tribuně mezi střídačkami hráčů, ostatní budou stát ve čtyřech sektorech poblíž rohů kluziště. Dalších 100 diváků může být i na ochozu v prv− ním patře − před restaurací a v ní. Tématem „pro zítra a pozítří“ bude to, nakolik půjde halu přizpůsobovat pro jiná, zejména letní využití. Na seznam těchto využití se ještě čeká. Věřme, že diskuse bude věcná a chytrá. Vzdálenější, severozápadní část ha− ly za oválem kluziště je převážně tech− nická. Zde je v přízemí na jedněch z dveří pro bruslaře vyvěšená zajímavá nabídka – broušení bruslí na počkání za dobrou cenu. Další prostory jsou pro mechanismy a techniku úpravy ledu, klimatizaci, kotelna, šatna pro rozhodčí a kancelář manažéra haly, tedy místa, kam nemusí veřejnost vstupovat. Vedle toho je v prvním patře klubovna s kapacitou 40 lidí a další technická zařízení nutná pro provoz haly. Pozoruji, že v kanceláři se chvílemi svítí a chvílemi je tam tma. Vidím člo− věka, jak nás míji a řekne něco trené− rovi naší „drobotiny“ v rohu kluziště. Po chvíli se opírá o zeď před šatnou s bufetem, upíjí z pohárku a nad něčím přemýšlí. Za chvíli je zase v kanceláři světlo. Kamarád mi napovídá, že to je manažer haly. Je po šesté večer. Jakou asi má tenhle manažer pracovní dobu? Je dobře, že tady je. A je taky dobře,

že nemám nutkání ho upozorňovat na nějaký nedostatek. Žádný zjevný ne− pozoruji. Zřejmě je řeší „za pochodu“, ihned a potichu. Po hodině mají kluci bruslení dost, a tak popadáme svoje věci ze šatno− vých skřínek a odcházíme. Když kluky vidím, slibuji si, že příště pojedeme autem. Ale stejně dělají hrdiny. Že prý koncem týdne půjdeme znovu. V du− chu počítám a říkám si napůl žertem, že když toho při čekání neprojím víc, než dělalo vstupné, tak to finančně utáhneme. Při cestě domů se vnuků ptám, kde jsme to byli. „No přece ve sportovní hale, ne?“ „Ne,“ říkám, „byli jsme ve VSHLP“. „Dědo, neblázni…“ Slibuji jim, že se na internetu podíváme na vy− hlášené výběrové řízení na funkci „ma− nager VSHLP“. Sám si nejsem docela jistý. Byli jsme ve SPORTOVNÍ HALE LANŠKROUN nebo jsme byli v HALE B. MOD− RÉHO? Řekl jsem si, že si počkám, co bude napsáno na první pohlednici tohoto krásného objektu. Já si ten objekt pro sebe nazývám prajednoduše MODRÁ HALA. Navedl mě na to nejmladší vnuk, který říkával „Bílá školka“ „Červená školka“, a bylo to jednoznačné a jasné. Řekl bych, že se zřetelně ukazuje, jak je důležité už na začátku „papírování“ šťastně rozhod− nout o názvu. Začneme−li si hrát se zkratkami jako VSHLP, už jim v dalším „papírování“, jako jsou výběrová ří− zení, neunikneme a nastanou situace na hranici směšnosti. Cestou k rodinným domkům nás mí− jí auto městské policie. To mě potěšilo. Opakované kontroly patrolujícími policisty a třeba i chytře umístěné ka− mery pultu centrální ochrany s dobrým rozlišením posílí dobrou pověst haly a ta je přece základním předpokladem úspěšnosti projektu (finančník by řekl „aby byl v černých číslech“). Jiří Kohout

Poznámka autora: Text článku byl vytvořen z projektových podkladů sportovní haly. Autor děkuje odboru investic MÚ Lanškroun za jejich poskytnutí a za konzultaci vytvořeného textu. Popsané věci se přirozeně mohou ještě v drobnostech změnit.

Srovnání architektovy představy a téměř dokončeného hlavního vstupu (foto FT dne 12. prosince 2004).

Nejbližší zimní stadióny Informace byly získány ze serveru Sdružení zimních stadiónů v ČR − http://www.szs.cz/i−seznam.htm CHOCEŇ, U Koupaliště 1281; 565 01 Choceň http://www.chocen−mesto.cz/sportoviste.asp tel.: 465 473 702; 605 737 488 LITOMYŠL, U Plovárny 1061; 570 01 Litomyšl, tel.: 461 612 179 MORAVSKÁ TŘEBOVÁ, Tyršova; 571 01 Moravská Třebová tel.: 461 316 480 SVITAVY, UStadionu 15; 568 02 Svitavy, tel.: 461 533 639; 603 246 345 ŠUMPERK, Žerotínova 59; 787 01 Šumperk, tel.: 583 213 740; 603 774 069 ÚSTÍ NAD ORLICÍ, Quido Kociána; 562 03 Ústí nad Orlicí tel.: 608 553 305 vedoucí ZS


Strana 6

JAK SE STAVĚL ZIMNÍ STADION Splněný sen o zimním stadionu Dokončením nové víceúčelové sportovní haly začíná nová, lepší a radostnější kapitola lanškrounského hokeje a celého sportovního života. Jedna kapitola začíná, druhá, ta stará − téměř šedesátiletá, končí. Otcové a dě− dové předávají štafetu synům a vnukům s přáním, aby se jim dobře hrálo a vůbec dobře dařilo. Sluší se, abychom se dnes aspoň letmo za těmi uplynulými léty ohlédli a od− pověděli na otázku, jaké dědictví tu po prvních dvou generacích lanškrounských hokejistů zůstává. Je to jen hromádka vychladlého popela, jen trochu senti− mentálních vzpomínek, anebo to je živý a čistý plamínek lidského úsilí, spor− tovního nadšení, obětavosti a přátelství? Když před pěti lety proběhla anketa o tom, jaké sportoviště by se mělo v Lanškrouně postavit nejdříve, vyhrála to umělá ledová plocha. To nebyla náhoda. K otevření haly chystá městský úřad ve spolupráci s muzeem brožuru, další texty se objeví ve sborníku Lanškrounsko č. 3 v příštím roce. Tam bude prostor připomenout všechna jména těch hráčů a funkcionářů, kteří s hokejem v Lanškrouně začínali, kteří často vstávali ve čtyři hodiny ráno, aby ještě před nástupem do práce stihli postříkat své kluziště vodou, kteří s výstrojí, jež dnes vzbuzuje soucit, nastupovali do zápasů za čest a úspěch našeho města. Dnes si můžeme jen stručně připomenout zejména dva pokusy či snahy o vybudování kluziště s umělou ledovou plochou. Začít musíme u muže, po kterém je nová víceúčelová hala pojmenována, u Ing. Bohumila Modrého. Ten se stal roku 1945 lanškrounským občanem, správcem zdejší cihelny a je i autorem tehdejšího rozvojového regulačního plánu města. Současně byl hokejovým brankářem pražského klubu LTC a také brankářem národního mužstva, které v letech 1947 a 1949 získalo titul mistrů světa. Boža Modrý si přál, aby se i v Lanškrouně mohl hrát dobrý hokej a aby tu byla možnost rekreačního bruslení také jinde než na zamrzlém rybníku. Jistou naději viděl v místním mrazírenském podniku, který měl zkušenost s výrobou umělého ledu, a proto plánoval postavení zimního stadionu za mrazírnami. Všechny jeho plány však zničil komunistický převrat v roce 1948. Zločinný režim vzal brzo nato tomuto velkému muži nejen jeho osobní svobodu, ale nakonec přivodil i jeho předčasnou smrt. Boža Modrý byl přesto inspirátorem prvních pokusů lanškrounských hokejistů o vybudování zimního stadionu jiným, skromnějším způsobem. Kolem roku 1949 se pokoušejí členové hokejového oddílu využít k bruslení bývalé sokolské hřiště (dnes tenisové kurty), ale dílo se nepodařilo. Mimo jiné i proto, že v té době byla v Lanškrouně nouze o vodu, která skončila až roku 1964 napojením městského vodovodu na mohutný zdroj vody v Horní Čermné. Po roce 1949 začalo vedení nově vzniklého odborného učiliště hledat možnosti sportovního vyžití svých učňů a rozhodlo se zřídit kluziště u Ostrovského potoka poblíž základního závodu Tesly. Brigádnickou prací tu skutečně v letech 1951 – 1952 vzniklo první fungující lanškrounské kluziště s nízkými mantinely a malou šatnou. Sloužilo jak výkonným hokejistům, tak i rekreačnímu bruslení mládeže. Na přátelské či mistrovské zápasy chodilo tehdy 300 – 400 diváků. Nevýhodou byla závislost na počasí, což při stoupajícím počtu teplotních výkyvů práci hokejového oddílu velmi komplikovalo. Kolem roku 1975 se pokoušel výbor hokejového oddílu postavit v Lanškrouně kluziště s umělou ledovou plochou, jaké měli už tehdy např. hokejisté v Chocni. Obrovskou iniciativu v této práci prokázal funkcionář hokejového oddílu pan Sláva Sonták. Ten přišel s myšlenkou postavit zimní stadion pomocí dobrovolné brigádnické práce zaměstnanců lanškrounské Tesly. Obcházel jednotlivé dílny (instalatéry, zámečníky, elektrikáře, zedníky a další) a získal jejich závazný příslib na odpracování 44 tisíc brigádnických hodin zdarma. Současně hledal i způsob ne− zbytného finančního zajištění, 10. prosince 2004 které činilo 1 mil. 800 tisíc Kčs. I to se podařilo zajistit sdružením finančních prostředků zejména obou velkých podniků, Tesly (je− den milion Kčs) a Pakovky (půl milionu Kčs). Krásná a nadějná akce ztroskotala na stanovisku Ko− merční banky v Ústí nad Orlicí, která prohlásila navrhovaný způ− sob financování za nezákonný. A tak skončil i druhý pokus o postavení zimního stadionu v Lanškrouně, ale neskončila tou− ha a potřeba takový stadion tu mít. Sen o krásném, moderním zimním stadionu se stává skutečností až v těchto dnech. Dušan Šlahora

23. července 2004

1. října 2004

10. října 2004

10. prosince 2004

2004 − 2005


Strana 7

2004 − 2005

LYŽOVÁNÍ V REGIONU Areály zimních sportů, sjezdovky, běžecké tratě Prameny: infomateriál „Lyžařská oblast ORLICKO− KŁODZKO“ 2004; www stránky a telefonické info jednotlivých lyžařských středisek; http:// www.czechot.cz; http://www.holidayinfo.cz Použité zkratky: JOB = jednotný odbavovací systém; LVL = lyžařský vlek, osob/hod.; UBT = upravované běžecké tratě, km, UST = upravované sjezdové tratě; TES = technické zasněžování, km/%; OSV = umělé osvětlení, km/%; MOD/ČRV/ČRN = sjezdové tratě/ počet/náročnost; SNW = jízda na snow−boardu; BOB = jízda na skibobu; SAD = sáňkařská dráha; LŠK = lyžařská ško−la; SER = ski servis; BUS = skibus; PLV = půjčovna lyžařského vybavení; PBE = parkování bezplatně; PPL = placené parkování; OBČ = občerstvení; STR = stravování; BYT = ubytování; PRD = provozní doba; VEČ = večerní lyžování Jablonné nad Orlicí – Malák; Ski areál, tel.: +420 465 641 881 [email protected], http://www.orlicko.cz PRD po−ne 09−16; ČRV/ČRN 1.300 m; LVL 650 os.; UST; LŠK; SER; PLV; SNW; PBE; OBČ; STR; BYT Bystřec, tel.: +420 465 642 643 PRD st,pá 14−18; so−ne 13−18; VEČ pá,so 18−21; ČRV 400 m; LVL 500 os.; SER; PBE; SNW; OBČ; STR Červená Voda – Šanov, tel.: +420 777 311 483, [email protected] PRD po−ne 09−16; VEČ pá,so 18−21; MOD/ČRV 1.400 m; LVL 375 os.; UBT 26 km; UST; LŠK; SER; PBE; STR; BYT

Čenkovice; Lyžařský areál a snowpark (Buková hora 958 m n.m.) tel.: +420 602 876 964; +420 728 203 259 [email protected], http://www.obeccenkovice.cz PRD po−ne 09−16; VEČ pá,so 17:30−21; MOD/ČRV 3.000 m; LVL 3.500 os.; JOB; UBT 65 km; UST TES 100%; SNW; SER; LŠK; PLV; PPL; OBČ; STR; BYT;

Výprachtice; Ski areál OVAZ, tel.: +420 465 391 136; +420 602 309 139 [email protected], http://www.ovaz−merta.cz PRD pá,so,ne 09−16:30; VEČ pá,so,ne 17−21; MOD 360 m; LVL 550 os.; UBT; UST; SNW; SAD; LŠK; PLV; SER; PBE; STR; BYT Cotkytle – Janoušov; Ski klub KOMFI s.r.o., http:/skiklub.cotkytle.cz

tel.: +420 603 211 081; +420 732 841 179, [email protected] PRD so−ne 09−16; MOD 300 m; LVL 600 os.; SNW; PBE; OBČ Lanškroun – Kypuš, tel.: +420 603 960 070, http://www.mesto−lanskroun.cz PRD so−ne 09−16; MOD 250 m; LVL; PBE; OBČ; BYT Přívrat u České Třebové, tel.: +420 723 675 123 info@ski−privrat.cz, http://www.ski−privrat.cz PRD po−ne 09−16; VEČ po−ne 16−19; MOD/ČRV 1.300 m; LVL 900 os.; TES 400 m; UST; PLV; OBČ; PBE Dolní Morava – Ski Sněžník (1.111 m n.m.), http://www.skisneznik.cz tel.:+420 465 634 012; +420 606 621 249,[email protected] PRD po−ne 09−16; VEČ út,čt,pá,so 18−21; MOD/ČRV/ ČRN 2.395 m; LVL 2.500 os.; UBT 30 km; UST; TES 100%; JOB; SER; LŠK; BUS; SNW; PLV; PPL; OBČ; STR; BYT Dolní Morava – Větrný vrch tel.: +420 465 634 141, [email protected], http://www.dolnimorava.cz PRD po−ne 09−16; VEČ 18−20:30; MOD 1.600 m; LVL 2.200 os; UBT 30 km; UST; TES; SNW speciál; JOB; BUS; LŠK; PLV; PPL; OBČ; BYT


Strana 8

2004 − 2005

PROSTOR PIVOVARU SE ZAČÍNÁ MĚNIT 1

Lanškrounský pivovar ve 30. letech 20. století − foto Josefa Böhma z nové publikace Městského muzea v Lanškrouně.

Rok poté

Obnova lokality pivovaru nebude krátkodobou záležitostí, neboť hlavní zájem města, kam dnes a další roky budou směřovat největší investice, není oblast bývalého pivova− ru a podměstí, ale je to zimní stadion. Je tu i určitá netrpělivost, kdy bude tato část města sloužit občanům, kdy už bude v těchto místech normální, fungující město. Je třeba ale říci, že město nemá v úmyslu zde vybudovat stavby a ty pak nabízet

2

Lokalita bývalého lanškrounského pivovaru a přilehlé podměstí je tématem mnoha diskuzí občanů. Je to samozřejmé, neboť tato plocha je částí širšího středu města. Uplynul jeden rok a pár měsíců od doby, kdy naši zastupitelé dali zelenou aktivitám v této části území. Nebylo to jen zřízení komise pro obnovu lokality bývalého pivovaru a podměstí, ale otevřela se i mnohá jednání dříve odsouvaná. Do vědomí lidí se dostalo to, že se zde opravdu začíná něco dít. Prvá práce komise vedla ke zmapování majetkových a smluvních vztahů k ob− jektům a okolí. Dále oslovila všechny zájemce, kteří si v době od nabytí areálu pivovaru do majetku města podali písemné žádosti k prodejům a pronájmům. Ve všech objektech došlo k demontáži staré technologie, která mimo jiné vyvola− la i první stavební zásahy, tedy spíše demolice. Tato demontáž se týkala starých roz− vodů, jak elektrických, tak potrubí, dále pak čerpadel, kotlů apod. Teprve po demon− tážích staré technologie bylo možno nabízet objekty zájemcům. V této etapě došlo k demolici staré uhelny a kotelny, k demolici přední stěny bývalých ležáckých sklepů a zadního traktu bývalé pivovarské hospody včetně přilehlého zdiva oplocení. k prodeji nebo pronájmu, to znamená v tomto smyslu podnikat. Členové komise a většina rozhodujících pra− covníků se shoduje v tom, že aktivity občanů – zájemců, kteří mají zájem do budoucna v této části města poskytovat své služby, přirozeně si sami vybudují své vlastní fungující zázemí, a to v sou− ladu s územním plánem, který je a bude jediným regulačním prvkem města. Podíváme−li se na seznam objektů, které mají nebo v nejbližším čase bu− dou mít svého konkrétního pána, je ten− to seznam již z poloviny zaplněn. Na fotografiích č. 2 a č. 3 je i patrná vý− stavba objektu po bývalé „staré“ lékár− ně. Na fotografii č. 1 můžete vidět vý− stavbu bytů na části objektu J.V. (značení objektů je uvedeno na mapce). Pod těmito byty je velký a zajímavý prostor bývalé sladovny, který bude pronajímán jako nebytový prostor – viz

3


Strana 9

2004 − 2005

ZBÝVÁ NĚKOLIK VOLNÝCH OBJEKTŮ navazující. Velká část jižní strany objektu J má již také svého majitele, ale příprava rekonstrukce není tak jednoduchá, a tak zřejmě započne teprve během několika měsíců. V dalším můžeme zkráceně uvést, které objekty či prostory jsou dosud volné pro případné zájemce. V prvé řadě je to lukrativní objekt v části J , a to konkrétně část J.IX. a J.IV. (obr. č. 5). Je to budova, která bude středem příštího náměstí, v současné době je prázdná (byty, které v ní jsou, byly uvolněny na podzim tohoto roku). V přízemí této budovy má být dle územního plánu křížení pasáží vedoucích objektem J (viz mapka). Budova bude velmi vhodná pro podnikání, neboť bude budoucí křižovatkou pěších cest. Další volný prostor na mapě označený jako J.VII. je volný k zástavbě. Čeká na zájemce, který hodlá postavit novou stavbu na volné ploše přímo na budoucím náměstí. Obdobná volná plocha je také na části I.VI.

7

5

mnohé objekty své majitele nebo své nájemce a že bude jasno i o financování povrchů prostranství a ulic, možná že i z grantů Evropské unie. Jsme v tomto harmonogramu někde před jeho první čtvrtinou. Komise pro obnovu lokality pivovaru a podměstí Fotografie a obrázky: p. Straková Jiřina, Mgr. Krejčí Miloš, Ing. Obr Ivo

Naproti pivovaru, přes ulici T.G.Masaryka, je volná plocha, kde obvykle stáva− jí kolotoče a houpačky. Zde je smluvně sjednáno, že tuto plochu zastaví firma. Je záměrem města, aby v těchto domech byly postaveny nadstandardní byty, které budou k prodeji zájemcům. Ukázky z projektu k tomuto území jsou na obr. č. 6 (pohled z ulice z ul. T. G. Masaryka) a č. 7 (pohled ze západní strany).

6

Město Lanškroun nabízí ve středu města

OBJEKTY K PRODEJI NEBO DLOUHODOBÉMU PRONÁJMU, vhodné pro bydlení a podnikání. Prodej včetně stavebních parcel. Nabízí také samostatné stavební parcely pro novou výstavbu − vše v lokalitě bývalého pivovaru. Informace získáte na majetkoprávním odboru MěÚ Lanškroun, tel.: 465 385 232 nebo e−mail: [email protected] Nakonec je třeba se ještě zmínit o tom, že objekt L, který je v územním plánu zakreslen ve středu budoucího náměstí, bude zřejmě odstraněn, a to z několika důvodů. Po opakovaném posouzení (revizi) stavebního stavu je patrné, že uvedená budova je ve velice špatném technickém stavu a její rekonstrukce by stála nepři− měřeně velké finanční náklady, které by neodpovídaly dosaženému výsledku. Také názory členů komise po shlédnutí současného stavu této budovy jsou ta− kové, že budoucí náměstí není zase tak velké, aby se tam tato budova na střed příštího náměstí ještě vešla. Spíše by to vypadalo jako dvě samostatné ulice a ne náměstí. Určitou dominantu tohoto středu je tam potřeba vybudovat, ale to už bude spíše námět pro městského architekta. Často dostáváme otázky, co bude s objektem K (tzv. „perníkárna“ − na mapce). Tento objekt ani pozemek není v současné době v majetku města. Stavba nyní zřejmě dostane jiného majitele a bude na něm a na jednání s odpovědnými pracovníky města, jak bude s touto budovou naloženo. V minulém článku věnovaném této lokalitě jsme uvedli horizont, kdy předpo− kládáme, že bude tato část města plně sloužit našim občanům. Připomenu toto časové rozpětí, náš odhad zůstává stejný a je 5 až 6 let. Nyní jsme z tohoto ukrojili již více než jeden rok. Věříme, že v příštích dvou letech budou už mít


Strana 10

2004 − 2005

TIPY NEJEN PRO HORŠÍ POČASÍ Kryté bazény Lanškroun, ZŠ, Dobrovského 630, tel.: +420 465 322 400 http://www.zslado.cz/bazen.php − bazén rekreační a pro výuku plavání školních dětí a předškoláků − rozměr 12.5 x 6 metrů, největší hloubka 130 cm, nejmenší 90 cm – skluzavka − protiproud a masážní trysky − podvodní světla − cena na osobu 20,− Kč za jednu hodinu Pokud si chcete pronajmout celý bazén, pak je třeba se objednat předem a uhradit 320,− Kč za 1 hodinu. Česká Třebová, U Teplárny, Česká Třebová, tel.: +420 465 531 060 http://www.ceska−trebova.cz/sport/kryty_bazen/ − kondiční a rekreační bazén (hloubka 1,4 − 2,1 m) − bezbariérový vstup a zařízení pro imobilní osoby − dětský bazén s chrliči a vzduchováním (hloubka 0,45 − 0,75 m) − 80m krytý tobogán se světelnými efekty − vířivá vana − parní komory s von− nými esencemi − za příznivého počasí možnost vstupu na venkovní travnatou plochu − občerstvení přístupné z prostoru bazénu (V současné době se dokončuje rekonstrukce.) Mohelnice, 1. máje 1, 789 85 Mohelnice, tel.: +420 583 430 470 http://www.bazen.olomoucko.com − krytý plavecký bazén − běžná teplota: 27°C – voda; 30°C – vzduch; 25 m – délka; 12,5 m – šířka; − každé liché pondělí sanitární den − večerní plavání s hudbou a světelnými efekty − parní lázeň − sauna − masáže − restaurace Svitavy, Riegrova 9, tel.: +420 461 533 888 http://www.vodaasport.svitavy.cz/bazen/index.htm − plavecký bazén 25 m: šest drah, z toho dvě vyčleněny kondičnímu plavání − hloubka 1,4 m − 1,7 m − dětský bazén 9x6m − hloubka 0,6m až 0,8m − pro děti do 6−ti let − vířivá vana Wirlpool pro 6 osob − tobogán (délka 93m) Šumperk, AQUATOLL − Plavecký areál „Na Benátkách“, Lidická 81 tel.: +420 583 214 295, http://www.aquatoll.cz − bazén − sauna − vodoléčba, regenerace, relaxace − masáže, podvodní masáže, perlička, skotské střiky, parafín Velké Losiny, Lázeňská 240, tel.: +420 583 394 11, http://www.lvl.cz Veřejnosti je celoročně přístupný vnitřní termální bazén (36 C°) v pavilonu Eliška. Tento malý relaxační bazén (průměr 10 m , hloubka 90 cm) je vhodný pro uvolnění svalů a kloubů. Kapacita je maxim. 30 osob na 1 hodinu. Po − pá: 16. 00 − 21. 00; so, ne, svátky: 13. 00 − 21. 00 hod. Cena/1 hod.: dospělí 40,−Kč; dospělí ZP 20; Kč; děti 20,−Kč; děti ZP 10,−Kč Zábřeh na Moravě, Oborník 36, tel.: +420 583 411 159 http://www.bazen−zabreh.zde.cz

Muzea Lanškroun − Městské muzeum, nám. A. Jiráska 1 − Zámek +420 465 324 328, http://www.mesto−lanskroun.cz Historie města Lanškouna − Historie sklářství na pomezí Čech a Moravy − Kabinet mincí a medailí akademického sochaře Zdeňka Kolářského − Pamětní síň Jindři− cha Pravečka, mezinárodně uznávaného pedagoga a skladatele dechové hudby. Mladějov na Mor. − Mladějovská úzkorozchodná železnice +420 606 832 394, http://mpz.cz MPŽ (Muzeum průmyslových železnic) v současné době působí v Brně a v Mla− dějově na Moravě, kde se do dnešních dnů zachovala asi 11 km dlouhá drážka o rozchodu 600 mm. Muzeum obhospodařuje přes 35 lokomotiv (z toho 8 parních) a několik desítek historických vozů. Pro širokou veřejnost pořádá MPŽ každou letní sezónu několik celodenních akcí. Vlaky jezdí převážně v úseku Mladějov − Nová Ves a zpět. Valná většina vlaků je vedena parní lokomotivou. Moravská Třebová − Městské muzeum, Svitavská 18, +420 461 311 203 Holzmaisterova sbírka (mimoevropské umění) − vznikla na začátku 20. století, předměty z Indie, lamaistické oblasti, Barmy, Japonska, Číny, starověkého Egypta. Grafická sbírka MUDr. Ladislava Loubala. Moravská Třebová − Zámek, Zámecké nám. 1, +420 732 269 078 Geologické poměry Moravskotřebovska. „Et in Hollandia ego...“ (holandské malířství 17. a raného 18. století ze sbírek Národní galerie v Praze, doplněno grafikou, delftskou fajánsí). Humanismus a renesance v Moravské Třebové. Památky moravskostřebovského baroka a rokoka. Moravská Třebová − Galerie umělecké fotografie, ul. Brněnská č. 32 +420 461 315 103, http://www.mtrebova−city.cz/galerie/ Fotografie z regionu, díla předních českých fotografů, současné a historické foto− aparáty, autorské výstavy. Expozice je umístěna na náměstí T.G.M. v budovách č. 2, 6, 19. Městské muzeum Česká Třebová, Kozlovská 565 +420 465 534 516, http://www.ceska−trebova.cz Ústí nad Orlicí − Výstavní síň, nám. čp. 7 +420 465 524 687, http://www.ustinadorlici.cz Krátkodobé výstavy. Střípky ústecké minulosti, Ústeckými uličkami. Jablonné nad Orl. − Stálá expozice dějin města, nám. 5. května 30 +420 465 641 371, http://www.orlicko.cz; www.jablonneno.cz Dějiny města − rodák Petr Figulus Jablonský − předměty z hospodářství, domácnosti, spolkové činnosti a života občanů. Letohrad − Mikcentrum − Městské muzeum, Václavské náměstí 77 +420 465 622 255, http://www.mu.letohrad.cz Historie města − Napoleonovy saně − Petr Jilemnický − Sirkařství − Sklo a porcelán

− Vojáčkova galerie − Originální obrazy A. Muchy − Portrétní galerie malířů bratrů Umlaufových − České, moravské a slovenské národní kroje − expozice „Jak se žilo“ (lidový život v 19. století). Letohrad − Muzeum řemesel Nový Dvůr Letohrad, Nový Dvůr 143 +420 465 622 160, http://www.muzeumremesel.cz Stará řemesla − kompletně vybavené dílny s výrobky: truhlář, kovář, sedlář, kolář, paramentář, tkadlec, krejčí, pletař, švec, knihař, pradlena, kamnář, kupec, kartáčník, vlásenkář, hodinář, řezbář, pekař, mlynář, rolník, bednář, šindelář, fotograf, kameník, cihlář, sirkář, včelař, perníkář. Řemesla jsou doplněna expozicemi staré školní třídy, světnice a hasičství, četnické stanice. Expozice je umístěna na ploše 720 m2 a je svým rozsahem unikátní v celé České republice. Žamberk − Městské muzeum, Československé arm. 472 +420 465 611 678, http://www.orlicko.cz/Zamberk/Museum.htm Stálá expozice se věnuje dějinám města a dokladuje vývoj lidových a uměleckých řemesel podhůří Orlických hor. Pozornost je věnována pro zdejší kraj typickému paličkování krajek. Unikátní sbírku z oblasti historické farmacie představuje Erxlebenova novogotická lékárna. Expozice přináší údaje o významných rodácích − vynálezci zemněného bleskosvodu Václavu Prokopu Divišovi, zakladateli české chirurgie Dr. E. Albertovi, žamberskému rodáku Petru Ebenovi, ak. sochaři Františku Rousovi ml. a jeho bratru řezbáři Josefu Rousovi. Nově jsou v muzeu připomenuty památky na žamberské Židy. Žamberk − Rodný domek P. Diviše, Helvíkovice č. 483, +420 465 612 937 Žamberk je rodištěm osobnosti světového významu V. P. Diviše, stálá expozice je umístěna do roubenice, jíž dominuje maketa jeho slavného vynálezu − zemně− ného bleskosvodu. V expozici je chudě vybavená světnice připomínající dobu, ve které Diviš žil, v další místnosti jsou zpracovány nejdůležitější okamžiky Divišovy cesty za vzděláním a dráha premonstrátského kněze a vědce. Litomyšl − Regionální muzeum, Jiráskova 9, +420 461 615 287 Historie a kultura Litomyšlska. Zámecké návrší. Zámek Litomyšl, piaristický chrám Nalezení Sv. Kříže − budova muzea je v sousedství. Litomyšl − Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110, +420 461 614 765 Krátkodobé výstavy výtvarného umění. Litomyšl − Rodný byt Bedřicha Smetany, Zámecký pivovar, +420 461 615 287 Stylizovaný byt z dětství Bedřicha Smetany. Litomyšl − II. patro zámku, +420 461 615 287 Městská obrazárna. Stálá expozice výtvarného umění. Litomyšl − Muzeum antického sochařství a architektury, Jiráskova 133 +420 461 614 649 Odlitky antické plastiky. Sochy z období archaického, klasického, helénistického a římského sochařství. Doplněno architektonickými články. Každoročně sezónní tématické výstavy originálů − zápůjčky z různých institucí. Litomyšl− Portmoneum, Terézy Novákové 75, +420 461 612 020 Unikátní nástěnné malby a vyřezávaný nábytek Josefa Váchala − grafika, spisovatele a mystika. Interiér vyzdobil Váchal ve 20. letech na přání svého přítele Josefa Portmana − litomyšlského bibliofila a amatérského tiskaře. Svitavy − Městské muzeum a galerie, Máchova alej 1 +420 461 532 704, http://www.muzeum.svitavy.cz Pohled do muzejních sbírek − výběr ze sbírky svitavských obrazů, plastik, hodin, cínového nádobí, skla, porcelánu, modrotiskových a perníkářských forem, obráz− ků na skle a betlémů. Z historie praček − svitavské muzeum vlastní pravděpodobně největší sbírku pracích strojů v ČR. Expozice zachycuje vývoj pracích nástrojů a strojů od nejjednodušších plácaček a valch z různých materiálů přes mechanické až po plně automatické pračky. Svitavská zastavení − Osobnost Oskara Schindlera. Králíky − Městské muzeum, Velké nám. 365 +420 465 631 117, http://www.orlicko.cz/Muzea/Kraliky Dějiny města: spolky, řezbářství, varhanářství − přírodovědná expozice − příroda Králického Sněžníku − historická expozice. Prostřední Lipka − Vojenské muzeum Králíky +420 604 407 901, http://www.armyfort.cz Bojová technika, tanky, obrněné transportéry, děla, munice, ruční zbraně, uniformy, fotorafie, dokumenty. Stálá výstava Armádní generál Ludvík Krejčí. Těchonín− Muzeum čs. opevnění – dělostřel. tvrz Bouda +420 601 547 114, http://www.atc.cz/bouda/welcome.htm Součást linie těžkého opevnění, budovaného v letech 1935−1938. 1100 m dlouhá prohlídková trasa s elektrickým osvětlením. Historie československého opevnění a jednotlivé prostory tvrze. (I. trasa 1100 m, II. trasa cca 2000 m) Zábřeh − Vlastivědné muzeum, Žižkova 1 +420 583 413 646, http://ovmsumperk.webpark.cz Historie Zábřeha od středověku do roku 1945 − Z pokladů zábřežského muzea − Polární cestovatel Jan Eskymo Welzl.

Informace poskytlo Infocentrum, nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, tel.: 465 320 007, 385 257− 8, e−mail: [email protected], www.infobaze.cz Aktuální informace z regionu najdete na internetové adrese: www.mesto−lanskroun.cz


Strana 11

2004 − 2005

NAŠE KŘÍŽOVKA

Pomůcky: AT, UP, SMRSK, OKRA, ELASTA, OVAK, obráceně: RANA, APE

Milí čtenáři, řešení křížovky můžete jako obvykle doručit na adresu redakce ([email protected] , poštou − 5. května 1010, Lanškroun či přímo do schránky na budově firmy TG Tisk proti Penny marketu) do 7. ledna 2005. Přejeme vám hodně zdaru při luštění i při losování. Redakce LL


Strana 12

2004 − 2005

REKLAMA

Přestěhovali jsme se do nového! ELEKTRO

Akce 299Kč

FRANTIŠEK JOKLÍK

179Kč

Osvětlení pod linku

Otevírací doba: Po − Pá 8 − 1 13 − 17 So 8 : 30 − 11 Lanškroun 563 01, ul. 5. května 1094, Tel.: 465 322 811, mobil: 775 328 811 Zveme vás na zajímavé akce: 29. 1. – 13. 3. Výstava: Lanškrounský umělecký salon 2005; Eduard Landa, obrazy, lanškrounské motivy 5. února Masopustní průvod a veselice 19. 3. – 24. 4. Výstava: Lanškrounský fotografický klub duben 4. taneční maraton 23. dubna Festival JAZZ A LITTLE OTHERWISE

30. 4. – 22. 5. Výstava: Lanškroun po II. světové válce až po same− tovou revoluci a lidé v něm objektivem fotografů 1. května Majáles 7. května Jezdecké závody a 5. ročník „Dne SZeŠ“ 16. 5. – 20. 5. Dny polské kultury (koncerty, kino, výstava apod.) 28. 5. – 26. 6. Výstava: 60 let od založení lanškrounského skautingu

ELEKTRO FRANTIŠEK JOKLÍK 5. června Festival PRAVEČKŮV LANŠKROUN 25. 6. – 26. 6. Čermenské slavnosti (folklorní festival v Dolní Čermné) 29. 6. – 28. 8. Výstava: Jiřina Straková – fotografie; Výstava ručních prací Svazu tělesně postižených − místní organizace Lanškroun červen Malý závod míru AVX − cyklistika

ZIMA NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, 563 01, tel.: 465 322 270, mobil: 605 20 66 35, tel/fax: 465 322 271. E−mail: [email protected]. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: J. Straková, R. Lepka, F. Teichmann a soukromé archivy autorů.

2005 Při samostatném prodeji cena 15 Kč

Recommend Documents