VII. sjezd ČSS Průběh jednání VII. sjezdu ČSS (19. 3. 2005 Praha): Jednání VII. Sjezdu delegátů ČSS se uskutečnilo v prostorách Sazka Arény v Praze. Prezence delegátů a hostů probíhala od 8.00 do 9.20 hodin. Zasedání zahájil prezident ČSS pan Jaroslav Pekař v 9.30 hod. Přítomno bylo 99 delegátů s hlasem rozhodujícím ze 101 řádně zvolených delegátů na valných hromadách KS ČSS. Omluveni byli dva delegáti Středočeského KS ČSS (pánové Lachman a Tulach). Následovala volba pracovního předsednictva, byl schválen program VII. sjezdu ČSS, jednací řád a po připomínkách i volební řád. Následovala volba návrhové komise (Chmel st., Procházka, Rybář, Teodorovič), volební komise (Voldán, Bujok, Chmelová, Kadavý, Kučera) a mandátové komise (Dvořák Jiří, Kalinová, Soukup). Zprávu o činnosti ČSS za uplynulé volební období přednesl prezident ČSS pan Jaroslav Pekař. Následovala zpráva Revizní komise ČSS přednesená předsedou RK ČSS Ing. Janem Brychem. Následovalo schválení přednesených zpráv. Zpráva prezidenta ČSS byla schválena 97 hlasy (2 se zdrželi hlasování). Ke zprávě Revizní komise ČSS byly připomínky, týkající se řešení případu Karlovarského KS ČSS. Prezident ČSS navrhl, aby se VII. sjezd delegátů případem Karlovarského KS ČSS dále nezabýval – návrh byl přijat (8 se zdrželo a 9 bylo proti). Hlasování o přijetí zprávy Revizní komise ČSS – pro přijetí hlasovalo 63 delegátů (proti 16, zdrželo se 15 delegátů), zpráva byla přijata bez úprav. Zprávu mandátové komise přednesl pan M. Soukup. Konstatoval, že přítomno je 99 delegátů s hlasem rozhodujícím, což činí 98,1 % z pozvaných 101 delegátů. Dále je přítomno 9 delegátů s hlasem poradním a 2 hosté. Zprávu Komise pro řízení státní reprezentace přednesl předseda KŘR a sportovní ředitel ČSS Vladislav Šaňák. Z hostů požádal o slovo předseda Českého olympijského výboru MUDr. Jirásek. Ve svém vystoupení kladně hodnotil dlouhodobé výborné výsledky sportovních střelců na mezinárodních soutěžích a zejména olympijských hrách. Poděkoval všem, kteří se o tyto úspěchy zasloužili. Dalším bodem jednání byl návrh změn Stanov ČSS a Statutu KS ČSS. K tomuto bodu vystoupil pan Pekař. Bylo vzneseno několik připomínek a předložené návrhy změn Stanov ČSS nebyly přijaty (pro předložené změny hlasovalo 19 delegátů, proti bylo 68, zdrželo se 6). K návrhu změn Statutu KS ČSS byl vznesen protinávrh, aby se těmito úpravami VII. Sjezd nezabýval (pro tento protinávrh bylo 63 delegátů, 20 bylo proti a 10 se zdrželo hlasování). Návrhy na změny Statutu KS ČSS nebyly přijaty. Předseda volební komise Ing. P. Voldán seznámil delegáty s průběhem voleb prezidenta ČSS, viceprezidenta ČSS a Revizní komise ČSS. Tyto volby se uskutečnily v době přestávky na oběd. V odpolední části jednání předseda volební komise Ing. P. Voldán seznámil delegáty s výsledky voleb: • pro volbu prezidenta ČSS bylo vydáno 99 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 99 lístků a prezidentem ČSS na další čtyřleté období byl 91 hlasy zvolen pan Jaroslav PEKAŘ; • pro volbu viceprezidenta ČSS bylo vydáno 99 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 99 lístků, z toho 1 neplatný a viceprezidentem ČSS byl již v prvním kole 62 hlasy zvolen pan Ing. Petr BAROCH; (další kandidáti na tuto funkci – Ing. Josef Veverka obdržel 20 hlasů a dosavadní viceprezident ČSS Ing. Milan Sůva 16 hlasů); • pro volbu členů Revizní komise ČSS bylo vydáno 99 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 99 lístků a zvolení členové RK ČSS obdrželi tyto počty hlasů – JUDr. Šurmánek Jar. 81, Ing. Janečková Renata 69, Ing. Brych Jan 63, Pokorný Jiří 58 a Burianová Věra 57. Prvním náhradníkem byl zvolen 53 hlasy Lapáček Petr a druhým náhradníkem 51 hlasem Jaderný Pavel. Při zasedání RK ČSS byl předsedou KR ČSS na další období opět zvolen pan Ing. Jan BRYCH. Předseda volební komise Ing. P. Voldán seznámil delegáty s průběhem voleb prezidia ČSS. Bylo vydáno 99 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 99 lístků, z toho bylo 5 neplatných. Zvolení členové P ČSS obdrželi tyto počty hlasů: Ing. Pokorný Bohumír a Šaňák Vladislav 63 hlasů, Ing. Bílek Lubomír 62, Adamec Luboš a Mgr. Chmel Karel st. 42 hlasů. V diskusi na VII. Sjezdu ČSS vystoupilo 7 delegátů, kteří se písemně přihlásili: • Jiří Tomsa (Poděbrady – Středočeské KS ČSS) informoval o činnosti Středočeského KS ČSS v minulém období. • Michal Ambros (Praha 2) hovořil o střelnici v Praze-Hrdlořezích, zejména kolem záměru její rekonstrukce ze strany ČSS. • Mgr. Chmel Karel ml. (Benešov – Středočeské KS ČSS) hovořil o financování činnosti krajských sdružení a vznesl připomínku k orgánům ČSS, aby dotace a podíl na členských příspěvcích byly zasílány včas. • Krystyník Miroslav (Meziboří – Ústecké KS ČSS) hovořil o internetových stránkách ČSS a doporučil, aby internet byl ještě více využíván při předávání informací z ČSS ke členské základně i naopak.
• Bazoni Zdeněk (Karlovy Vary - Březová – Karlovarské KS ČSS) vznesl dotazy ohledně nákladů, které byly z prostředků ČSS vydány na projektovou dokumentaci plánované rekonstrukce střelnice v Praze (Hrdlořezy). • Lukačovič Vladimír (Otrokovice – Zlínské KS ČSS) vyzval RK ČSS, aby v příštím období více metodicky pomáhala revizorům KS ČSS. • Doležal Jiří (předseda SMK ČSS) poděkoval trenérům ČSS, kteří se podílejí na výchově mladých střelců, což lze dokumentovat stále větší účastí na soutěžích Českého poháru talentované mládeže. Následně bylo vzneseno několik „faktických připomínek“ a to zejména k tématu střelnice v Praze. Na dotazy odpovídal prezident ČSS Jaroslav Pekař a členové pracovního předsednictva. Náměty a připomínky byly rovněž zapracovány do usnesení VI. sjezdu ČSS. Pro volbu delegátů na VIII. sjezd ČSS byl schválen „klíč“ 1 : 75. Následovala zpráva návrhové komise a bylo přijato usnesení. Na závěr vystoupil prezident ČSS pan Pekař. Jednání VII. Sjezdu ČSS skončilo v 15.30 hod. Ladislav Janoušek, tajemník ČSS
ZPRÁVA PREZIDENTA ČSS pana Jaroslava PEKAŘE O ČINNOSTI ČSS OD 6. SJEZDU V ROCE 2001 Vážení delegáti, členové sportovních střeleckých klubů Českého střeleckého svazu, vzácní hosté, dámy a pánové. Ještě jednou Vás velmi srdečně vítám na dnešním 7. sjezdu delegátů ČSS zde v Praze v SAZKA aréně. Jsem potěšen, že se scházíme v tak hojném počtu, jako zástupci více než 600 střeleckých klubů a téměř 19 tisíc členů, a tím jsme podle stanov mohli zahájit sjezd ve stanoveném čase. V první řadě musím konstatovat, že za sebou máme první 4 roky činnosti samostatných krajských sdružení ČSS, které vznikly podle nového státoprávního uspořádání. Ale o tom bude samostatná kapitola mé zprávy. Jako vždy na začátku mé zpráva troška statistiky. VV ČSS se v minulém období sešel 14x, z toho všech jednání s zúčastnili pánové Pekař, Bílek, Chmel, Tomsa, Doležal a v podstatě Bazoni. Třináctkrát pánové Šaňák, Voldán, Frýda, Adamec a Lapáček, jedenáctkrát Sůva, Pokorný, Veverka. Desetkrát se zúčastnili Baroch, Soukup, Procházka, devětkrát John osmkrát Havel, sedmkrát Krejčí z 8 zasedání po výměně za Moravce (3x). Pětkrát se zúčastnili Bujok a Glogas, pouze jedenkrát ze 14 Ježík. Presidium se v tomto období sešlo na 25 zasedáních, z nichž se všech zúčastnili pánové Pekař a Šaňák, třiadvacetkrát Bílek, dvaadvacetkrát Sůva a Chmel, dvacetkrát Baroch a devatenáctkrát Pokorný. Tato statistika svědčí o tom, jaký je zájem a jaké jsou možnosti jednotlivých členů VV a presidia zúčastňovat se jednotlivých jednání. Nyní bych se chtěl zmínit o tom, co je podstatou činnosti Českého střeleckého svazu a to jsou výsledky. Ty je možné rozdělit do několika skupin. V prvé řadě jsou to výsledky naší státní sportovní reprezentace, která je přinejmenším velice výrazná. Ve druhé řadě jsou to úspěchy organizační a ty ostatní nepřísluší mně hodnotit. V prvé řadě je třeba s velkým potěšením konstatovat, že střelci opět získali na LOH v Aténách 2 medaile (tj. čtvrtinu všech medailí české výpravy). Nebyly to ale jediné vynikající výsledky českých střelců. Připomenu MS 2002 v Lahti, kde jsme získali dosud největší počet titulů mistra světa (9) a mnoho dalších sportovních výsledků za které by se žádný jiný svaz v České republice nemusel stydět. Připomenu získání ceny za titul mistrů světa v disciplíně velkorážní terčovnice, kterou věnovala již v roce 1903 Argentinská střelecká federace. Český střelecký svaz ji nechal po sto letech odborně ošetřit a v roce 2006 ji pokud ji opět nezískají čeští střelci předá vítězi MS v této disciplíně. Teď se ale musím trochu zastavit. Martin Tenk. V roce 2003 jsme jako obvykle dělali anketu střelec a talent roku. Přesto, že Martin vyhrál 3x světový pohár, nebyl vyhlášen nejlepším střelcem ČSS, asi proto, že nezískal medaili na ME. Výsledky jsme ale asi hodnotili podle Evropy. Ku překvapení nás všech, ne však mému, protože jsem byl přesvědčen, že vyhrát 3 světové poháry v jednom roce je velké umění a to si zaslouží ocenění, byl Martin Tenk vyhlášen nejlepším střelcem světa za rok 2003. To se zatím žádnému jinému českému střelci nepodařilo. Martin tím získal zatím jediné takovéto ocenění českého střelce. Přestože tady Martin není, musím mu ještě jednou blahopřát. O všech ostatních úspěších a výsledcích Vás bude informovat sportovní ředitel pan Šaňák.
Musím však zdůraznit jednu velice závažnou situaci. Dne 19. 3. 2003 exekutiva ISSF zřejmě pod tlakem MOV vyřadila z programu LOH disciplínu Běžící terč, což je pro nás opravdu rána. Ruku v ruce s těmito výsledky a úspěchy však jdou i úspěchy organizační. Český střelecký svaz, po velkém boji, získal na jednání generálního shromáždění ESC v roce 2001 v Zagrebu pořadatelství ME ve všech disciplínách a kategoriích . Znamenalo to připravit a zorganizovat velké ME ve všech kulových disciplínách v Plzni a v brokových v Brně. Bylo to také první ME v České republice, při kterém se daly získat QP na OH v Aténách. Toto ME bylo ze strany ESC hodnoceno jako jedno z nejlépe organizačně zabezpečených ME v historii, ne-li vůbec. Tady musím poděkovat všem, kteří se na tom podíleli, za šíření dobrého jména organizátorů evropských a světových soutěží. Absolutorium si zaslouží všichni a jmenovat jenom někoho by bylo nespravedlivé. Čeští organizátoři opět předvedli jeden ze svých organizačních majstrštyků. Veliký zádrhel ale přeci jenom nastal. V roce 2002, rok před zahájením ME povodně z větší části zničily plzeňskou střelnici. Druhý den po opadnutí vody jsem se byl na střelnici podívat a věřte mi bylo mi do breku. O to víc musím ocenit aktivitu a hlavně práci všech, kteří se podíleli na opravách a rekonstrukci střeleckého areálu v Plzni Lobzích, ač to není střelnice ČSS, ale armády. Vidět nejvyšší představitele armádního sportu v ČR při likvidaci škod mne přimělo k tomu okamžitě něco podniknout. ČSS založil proto účet svazu na který bylo možno posílat finanční příspěvky na pomoc na odstranění škod. Na tomto účtu se sešlo nakonec úctyhodných 157 000,- korun. Přestože byla poškozena hlavně střelnice v Lobzích, armádním to centru, které nelze údajně pojistit, došlo i k velkým škodám na majetku ČSS v tomto areálu. Peníze z tohoto účtu byly použity na pokrytí části nákladů na likvidaci těchto škod. Mohu Vám sdělit, že v současné době je majetek ČSS proti povodním pojištěn zvlášť. Všem, kteří na tento účet převedli peníze a přispěli tak k i k uspořádání ME 2003 opravdu srdečně děkuji. Ale teprve po zvážení všech okolností Presidium ČSS v říjnu 2002 s definitivní platností rozhodlo o konání ME v roce 2003 a oznámili jsme to ESC. V evropském střeleckém hnutí jsme tím opravdu velice narostli. Ještě jednou díky všem. Ještě jednu součást svazu musím připomenout, nebo chcete-li otevřít. Tou je reprezentace, podmínky pro sport vůbec a SCM, kterým u nás říkáme Regionální sportovní centra mládeže. Tyto aktivity jsou vždy nějakým způsobem saturovány ze státního rozpočtu na základě grantů. Systém státní reprezentace je financován dle mého názoru zcela transparentně a na základě výpočtu podle vzorce stanoveného radou reprezentace MŠMT. Přesto si myslím, že hlavně práce s mládeží nekoresponduje s potřebami, ale hlavně není zcela průhledná. Tuto situaci ale neumíme zatím zodpovědně vysvětlit z toho důvodu, že to není záležitostí jenom svazu. Regionální sportovní centra, další důležitá součást ČSS byla zřízena na základě usnesení vlády a byla za určitých okolností významným zlepšením práce s talenty i ve svazu. Český střelecký svaz tato centra vlastně na vlastní náklady provozoval, nikdy nezrušil a i když s obtížemi, přece jen zabezpečoval. Je však přinejmenším s podivem jakým způsobem se v současnosti zachází s touto tak citlivou záležitostí sportovního mládežnického prostředí. Přesto jsem přesvědčen, že právě sportovní činnost a růst je v českém střeleckém svazu prostřednictvím RSCM na úplně jiné úrovni než v jiných svazech. Předpokládám, že situace bude ze strany MŠMT pochopena a uvedena na správnou míru. Je třeba také zmínit členství v orgánech ISSF, ESC, MŠMT, ČOV, VSK ČR a SAZKA a.s. Od posledního sjezdu nedošlo k výraznějším změnám hlavně proto, že nadále trvá naše členství ve Všesportovním Kolegiu ČR, pan Pekař byl potřetí za sebou zvolen do VV ČOV a je proto možné říci, že Český střelecký svaz má v olympijském hnutí díky sportovním výsledkům velmi dobré jméno. Jsme jako svaz také dobře vnímáni jako akcionáři v a.s. SAZKA. Máme jako svaz zastoupení v Radě státní sportovní reprezentace a v Radě ministra pro tělovýchovu a sport. Chtěl bych také připomenout a zhodnotit činnost pracovních komisí ČSS. Komisí jsme měli celkem šest, i když jedna z nich je postavena na úroveň VV a tudíž její práci musíte zhodnotit Vy. Jsem přesvědčen, že komise pracovaly dobře i když pracovní problémy mezi komisemi nikdo nezakáže. Komise rozhodčích – z pohledu některých nejkontroverznější komise, ale proč – protože chce dodržovat mezinárodní pravidla sportovní střelby platná po celém světě i v naší republice. Co je ale horší, je to, že ne všichni organizátoři soutěží ČSS, členové ČSS, jsou ochotni přijmout a dodržovat dohodnutá pravidla. Této komisi musím velice poděkovat a její práci vyzvednout, protože ve velice krátkém čase byla schopna přeložit, vytisknout a na náš internet pověsit nová pravidla ISSF platná od 1.1.2005 Budete-li ji někdo chtít peskovat, je našeho dnešního jednání přítomen předseda této komise ing. Bílek a je Vám k disposici. Sportovně metodická komise – důležitá součást českého střeleckého svazu, hlavně z pozice současného již léta trvajícího pohledu státní správy na sport. Bez této komise by v současné době byla práce s mládeží a výchova dobrovolných pracovníků, ale i školení a výchova trenérů sportovní střelby zcela nemyslitelná. Předseda komise je ale zároveň šéfem
sportovní střelnice v Brně na Kývalce a má proto profesní předpoklady k tomu, aby tuto práci zvládal. Musí ale najít ve vlastním zájmu způsob součinnosti mezi komisemi, který by vedl ke zpříjemnění činnosti sportovní části českého střeleckého svazu. Sportovně technická komise – komise, která by možná měla nejvíce ovlivňovat sportovní činnost ČSS. Měla by v podstatě tuto sportovní činnost řídit a své představy předkládat VV ČSS ke schválení. Byla by velice prospěšnou částí střeleckého svazu, kdyby ctila dosud vžité zásady práce ČSS. Její práce byla v minulosti prospěšná, zajímavá, ale postupem času se velmi rozvětvila a zkomplikovala i díky tomu, že nebyla schopna vnímat zásadu, že v jednoduchosti je elegance. Broková komise – komise, která byla kdysi ustavena proto, aby byla zachována jakási kontinuita brokové střelby ve svazu. Byla totiž znát snaha osamostatnit brokovou střelbu od svazu. To by v podstatě nebylo nic zvláštního, protože i v několika státech tento stav existuje (cca 7 států světa). Byla by to ale téměř katastrofální situace pro brokovou střelbu v ČR. Kdysi a i dosud platné zásady přiznávání státních dotací pro sport stanovují podmínky, za kterých je jakákoliv sportovní činnost, ale i broková střelba samostatně uznatelná. Metodický pokyn MŠMT stanovuje min. počet členů organizace a činnost v min. 10 krajích. Úkolem brokové komise mělo v podstatě být ustavení členů této komise do jednotlivých komisí ČSS. To se v plné míře podařilo a za to jim patří dík a uznání. Z pohledu svazu byla zcela naplněna dikce jak MŠMT tak i Českého střeleckého svazu. Proto si myslím, že komise brokové střelby splnila svoji historickou úlohu a navrhuji aby bylo vzato v úvahu rozhodnutí VV ČSS, který dle stanov činnost této komise ukončil. Brokoví střelci jsou si toho vědomi a brokové střelbě stejně jako puškové či pistolové to nemůže v žádném případě uškodit. Komise reprezentace – komise, která vlastně drží svaz díky výsledkům státní sportovní reprezentace neustále v podvědomí české sportovní veřejnosti a na níž jsou kladené nemalé nároky na práci. Je pravda, že veškeré sportování je prospěšné, ale representace je svými výsledky nejdůležitějším faktorem, který má vliv na vnímání toho kterého sportu v republice. Její práce spočívá v úplně jiných oblastech, pro normální členy někdy nepochopitelných. Doprava sportovců na soutěže třeba do Koreje, USA, Austrálie je mnohdy oříškem pro nadlidi. Ale všude jsme byli a všude nás znají tzn. česká střelba se ještě neztratila. Je to někdy velice složitá záležitost, protože máme úplně jiné sportovní náčiní než mají ostatní sporty. Poslední komisí u které mi nepřísluší jakékoliv hodnocení je Revizní komise. Tato komise je odpovědná pouze sjezdu delegátů ČSS tj. Vám a její zprávu Vám přednese ing. Jan Brych. Dovolte mi pár slov k sekretariátu českého střeleckého svazu. Již před čtyřmi lety jsme zredukovali počet pracovníků sekretariátu a vedlo to samozřejmě k vyšším nárokům na práci jednotlivých pracovníků (obou dvou kteří tam zůstali). Největší nápor práce na sekretariát nastal po minulém sjezdu tj. po ustavení Krajských sdružení Českého střeleckého svazu. V tomto případě se sekretariát zhostil práce na výbornou. Malý problém nastal, když totálně klekla počítačová síť. Vše jsme ale dali dohromady a v současné době již vše funguje. Sekretariát se také velice dobře zhostil výměny průkazů rozhodčích a trenérů. Musím hodnotit i spolupráci s krajskými sdruženími, protože nebyla hlavně v začátcích jednoduchá. Hlavně krajská sdružení potřebovala ze začátku naši velkou podporu, protože nebyla vůbec jasná například spolupráce mezi KS a Krajskými úřady a není jasná dodnes. Musím se ale trochu zastavit u krajských sdružení. Proč? Krajská sdružení byla ustavena a registrována u českého střeleckého svazu. Minulý, tzn. 6. sjezd ČSS stanovil, že část členských příspěvků ve výši 100,- Kč půjde zpět do krajských sdružení. Předpoklad byl, že to bude jakási podpora či injekce do začátku působení nových krajských sdružení. Uvažovali jsme o tom, že takto budeme KS podporovat po dobu max. dvou - tří let, protože jsme si mysleli, že v té době bude nastartován systém podpory sportu ve VÚSC tj. v současných krajích. Nebyl. Proto jsem přesvědčen, že tato základní pomoc ČSS směrem ke krajským sdružením musí pokračovat z jednoho prostého důvodu. Ne všechna krajská sdružení umí sehnat peníze na svoji činnost a ne všechna umí utratit to, co od svazu dostanou. Z toho důvodu musím trochu pokárat krajská sdružení po stránce ekonomické. Za čtyři roky činnosti krajských sdružení převedl Český střelecký svaz na konta jednotlivých krajských sdružení cca 4,5 milionu korun. Vždy jsme při tom upozorňovali, že kdyby se tyto peníze chovaly jako státní, je nutné je utratit v roce, ve kterém byly přiděleny. Všichni máme štěstí, že se peníze, které dostáváte, chovají jako členské příspěvky a proto je můžete převádět do dalšího roku. Protože v krajských sdruženích je situace taková, že na kontech krajských sdružení zůstávalo k 31.12.05 téměř 1 600 000,- Kč. musím se nad tím trochu zastavit. Proč nejsou finance, které byly přiděleny KS, utraceny ? Proč více než 30% těchto svazem přidělovaných prostředků není použito třeba na činnost mládeže ? Jen musím upozornit na to, že kdyby se tyto svazem přidělené finance chovaly jako státní, všechny neutracené byste vrátili jako nevyužité. Tím se dostávám také k hospodaření svazu jako celku. Finance na činnost svazu přichází ze tří zdrojů. Tím hlavním a největším jsou státní dotace, které jsou přidělovány na základě grantů a jsou přísně účelově vázány. V těchto grantech je stanoveno kolik procent max. smí tvořit dotace. Na co se smí tyto peníze použít, a na co ne, stanovuje každoročně „Metodický pokyn“ MŠMT. Je ale fakt, že tyto státní peníze nejen že nekopírují inflační vlivy, ale naopak každoročně záhadným způsobem ubývají. Nevím, jestli je to úkaz jen ve střelectví, nebo i v jiných sportech. Peníze navíc musí být z vlastních zdrojů. Vyúčtování musíme provést každý rok nejpozději do 31.1.
následujícího roku a odevzdat na MŠMT. Druhým menším ale velice potřebným zdrojem je podíl na výtěžku SAZKA a.s., určený na veřejně prospěšné účely. Tyto finance nám pomáhají pokrýt potřebu těch peněz, které musíme mít navíc nad státní dotaci. Třetím zdrojem jsou člensképříspěvky, které slouží zčásti k financování krajských sdružení a zčásti k financování těch výdajů, na které nelze použít dotace. Čísla jsou součástí zprávy Revizní komise, která bude přednesena za chvíli. Vyúčtování je vždy v jednom paré uloženo na sekretariátu svazu a je kdykoliv k nahlédnutí. Krátce bych se chtěl zastavit také u střelnic v majetku ČSS. Víte, že máme ve vlastnictví kulovou střelnici v Brně na Kývalce, část brokové střelnice v Brně – Soběšicích a brokovou střelnici v Plzni – Lobzích. Udržovat tyto střelnice v provozuschopném stavu není jednoduchá ani laciná záležitost. Brněnská kulová střelnice je plně na nás a stále řešíme vzájemné vztahy s majitelem Automotodromu Kývalka. Plzeňská broková je provozována na základě nájemní smlouvy jedním plzeňským klubem a funguje to dobře. Na Soběšické brokové střelnici se stále vede jednání s Mendlovou universitou, která je vlastníkem všech pozemků, o způsob provozování. Zdá se že se pomalu chýlí ke konci a doufám, že se celá záležitost dořeší ke spokojenosti. Jarov. Střelnice ke které nás váže usnesení posledního sjezdu a které nebylo splněno z mnoha objektivních důvodů. Jediné, co bych připomněl je to, že naše prozíravost nás zachránila od demolice střelnice a tím jejího definitivního konce. Nechci znova rozmazávat na sjezdu záležitost jednoho města, protože ostatní by se mohli cítit dotčeni a proto Vám navrhuji, aby střelnice Jarov byla znovu uložena novému VV a Presidiu jako úkol. V diskusi, pokud bude zájem jsem ochoten k tomu podat podrobnější vysvětlení. Chtěl bych také trochu přiblížit situaci na střeleckém stadionu armády v Plzni – Lobzích. Veřím tomu, že střelnice je majetkem armády, potažmo státu. Ale abychom museli na každou a to jakoukoliv akci na této střelnici sepisovat a statutárním zástupcem podepisovat samostatnou smlouvu, to je myslím výmysl hodný velkého ducha. Doufám, že se nám to jednou podaří někomu (asi ministr) vysvětlit a že se to upraví přijatelně pro zdravý rozum. Musím se také zmínit o Karlovarském krajském sdružení. Tady se nám všem asi něco nevedlo tak jak bychom si představovali a došlo k tomu, že VV ČSS pozastavil činnost KS. Nevíme dnes, jestli to bylo dobře, nebo jestli jsme měli chtít víc, ale při každém jednání došlo k patové situaci. Nechci Vás tím zatěžovat, ale dnes je situace taková, že karlovarské krajské sdružení má řádně zvolený výbor a mělo by začít též řádně fungovat. Některé SSK ovšem požádaly o převedení jinam a bude na nich jak se podstatě domluví s jiným KS. Já bych rád tuto záležitost považoval za skončenou tím, že valná hromada KS ( kterou svolalo Presidium ČSS), zvolila vedení KS . V současné době je KV KS řádným členem Českého střeleckého svazu. Více případně v diskusi. Při přípravě sjezdu a při jednáních valných hromad jsme dávali dohromady všechny připomínky a náměty, které byly avizovány směrem k jednání valných hromad jednotlivých krajských sdružení. Bylo jich opravdu velice mnoho a mnohdy neučesaných a proto dost problematicky použitelných. Mám za to, že v této zprávě není možné se tím zabývat a uvedeme vše v bodě „případná změna dokumentů“. Dovolte mi chvíli se zabývat příjemnějšími věcmi. To je mládež a práce s ní. Společně jsme hodnotili tuto oblast a mně teď těší, že mohu konstatovat, že se vcelku daří. Vidět kolik dětí se zúčastňuje různých soutěží pořádaných svazem, krajskými sdruženími ale i jednotlivými SSK, je radost. Jednoho takového našeho střeleckého svátku což je Mistrovství republiky se zúčastnil čelní představitel jiného sportu, a mohu Vám sdělit, že byl překvapen množstvím dětí, ale hlavně vybavením našich střelců. Na to se i z nestranného pohledu dívá velice dobře. Více prozrazovati netřeba. Závěrem mi dovolte konstatovat to, že vlastně již minulý olympijský cyklus, jak je naším dobrým zvykem dopadl opět ke spokojenosti a ČSS neztratil kredit úspěšného olympijského svazu. Za to patří veliký dík Vám všem, kteří se na práci a činnosti Českého střeleckého svazu podílíte tou největší měrou v té základní práci s mladými. Chci též poděkovat vrcholovému sportu za úspěchy, kterých i s vaší pomocí dosáhl. Dík patří všem, kteří nám pomáhali tj. MŠMT, ČOV, SAZCE, Armádě ČR, Ministerstvu vnitra, ale hlavně Vám všem, kteří tu sedíte a spolupracujete na vynikajících výsledcích a propagování dobrého jména Českého střeleckého svazu.
ZPRÁVA SPORTOVNÍHO ŘEDITELE ČSS Vladislava Šaňáka na VII sjezdu ČSS Vážení delegáti, dámy a pánové, ve svém vystoupení bych chtěl nejdříve stručně shrnout výsledky, dosažené našimi závodníky v uplynulém čtyřletém období. Následně bych vás rád informoval o činnosti Komise pro řízení reprezentace, která je hlavním metodickým článkem Střeleckého svazu v procesu řízení přípravy reprezentace a talentované mládeže. Chtěl bych rovněž využít příležitosti a nastínit svoji představu o dalším rozvoji činnosti Českého střeleckého svazu. Nejdříve tedy k dosaženým výsledkům. Celé uplynulé čtyřleté období bylo zaměřeno k jedinému cíli: k dosažení úspěchu na olympijských hrách v Aténách. Současně ovšem bylo třeba každoročně zajistit kvalitní reprezentaci státu na vrcholných evropských a světových soutěžích. Za velmi naléhavý jsme také považovali úkol rozšířit a stabilizovat systém péče o talentované sportovce, tedy postarat se o výchovu další střelecké generace, která by po olympijských hrách mohla
skupinu současných špičkových střelců postupně doplnit. Aby mohl být splněn hlavní úkol, to je dosažení úspěchu na olympských hrách v Aténách, bylo třeba se nejdříve na olympiádu probojovat, získat tzv. kvalifikační místa. To se postupně v očekávaném rozsahu podařilo, ale vybojovat celkem 8 míst pro české střelce stálo mnoho sportovního úsilí, mnoho finančních prostředků a také mnoho organizační a diplomatické práce. Jak všichni přítomní určitě vědí, naši závodníci získali v Aténách díky Lence Hykové v disciplíně sportovní pistole a díky Kateřině Kůrkové ve vzduchové pušce dvě olympijské medaile, celou jednu čtvrtinu ze všech medailí, jež český olympijský tým z Atén dovezl. Tyto výborné výsledky potvrdily dobré jméno sportovní střelby nejen mezi odborníky, ale také mezi všemi sportovními příznivci. Střelecký sport, to však není jenom účast na olympijských hrách. Za důležité samozřejmě považujeme i výsledky reprezentace na světových a kontinentálních mistrovstvích, v olympijských i neolympijských disciplínách. Přesnou statistiku všech získaných medailí uvádí tajemník svazu pan Janoušek na internetových stránkách ČSS, přesto bych chtěl připomenout, že jen za poslední dva roky vybojovali naši střelci na vrcholných závodech, to je ME a MS celkem 13 zlatých, 7 stříbrných a 8 bronzových medailí. Samotný počet medailí není absolutním měřítkem úspěšnosti naší reprezentace, v rámci České republiky podle něj můžeme spíše usuzovat na trendy naší výkonnosti. Více nám o úrovni českého střelectví může naznačit hodnocení států podle počtu získaných cenných kovů na konkrétní vrcholné soutěži. V této pomyslné tabulce se české střelectví pravidelně umísťuje někde mezi čtyřmi až šesti nejlepšími státy světa a Evropy. Velkou zásluhu na tom měli v uplynulém období zejména střelci v disciplíně běžící terč, jmenovitě Miroslav Januš, Luboš Račanský, Tomáš Caknakis a další, kteří patřili ke světové špičce. Do celkové úspěšné bilance ale výrazně přispěli i závodníci v ostatních disciplínách. Za všechny je možné jmenovat Martina Tenka, který byl vyhlášen nejlepším střelcem světa roku 2003 a získal v průběhu olympijského cyklu celkem 4 medaile na ME a MS v soutěžích jednotlivců. Další úspěšnou sběratelkou vavřínů je Kateřina Kůrková, která po zlaté medaili na MS 2002 ve Finsku vybojovala v roce 2004 i evropský titul v soutěži jednotlivců i družstev. Své umění předvedla v památném závodě na olympijských hrách v Aténách, kde před zraky presidenta republiky pana Václava Klause a prostřednictvím televizních obrazovek i celé sportovní veřejnosti vybojovala první českou olympijskou medaili. Do pokladnice střelectví přidala cenný příspěvek také Lenka Hyková, po zlaté medaili na ME juniorů získala stříbrnou medaili v disciplíně sportovní pistole na OH v Aténách a pronikla tak do světové špičky. Nesmíme zapomenout ani na naše střelce v brokových disciplínách. K nejcennějším patří zisk dvou titulů mistrů světa družstev ve skeetu, o které se zasloužili střelci Petr Málek, Jan Sychra, Leoš Hlaváček a Bronislav Bechyňský, mistrem světa se ve Finsku v roce 2002 stal ve stejné disciplíně také junior Aleš Hutař. Titul mistra Evropy v disciplíně trap vybojoval v roce 2002 David Kostelecký. Mezinárodní, ale i naší střeleckou veřejností jsou velmi ceněné i výsledky, dosažené v některých neolympijských disciplínách. Velký ohlas měl například zisk titulu mistrů světa ve velkorážní terčovnici 3x40 ran ve finském Lahti 2002 střelci Tomášem Jeřábkem, Milanem Machem a Lubošem Opelkou, ve kterém naše družstvo vytvořilo světový rekord a rovněž prvenství Milana Macha a družstva v disciplíně Standardní puška 3x20 ran na ME v Plzni. Bohužel na základě rozhodnutí orgánů světové střelecké federace nebude již Běžící terč v programu příštích olympijských her a proto nemůže počítat s tak intenzivní podporou střeleckého svazu, jakou měl dosud. Jeho úlohu největšího dodavatele medailí budou muset převzít ostatní skupiny disciplín. K současným oporám reprezentačního týmu, které již byly výše jmenovány, musíme vychovat další závodníky, schopné mezinárodní konkurence. Mezi mladými jsou výrazné talenty, jako například Adéla Sýkorová, Aleš Hutař, Ondřej Malinký, Martin Podhrázský, Josef Procházka, Jiří Lipták, Ivo Bittner a mnozí další, kteří se již v uplynulém období dokázali prosadit na světových a evropských mistrovstvích v juniorské kategorii a mají před sebou dobrou perspektivu. V příštím olympijském cyklu musí dostat příležitost a měli by pomoci překonat generační problém, který se citelně projevuje například v puškových disciplínách mužů, kde naši reprezentanti v minulosti dlouhá léta tvořili světovou špičku. Jestliže české střelectví patří v porovnání všech disciplín v mezinárodním měřítku mezi šest nejlepších států Evropy, můžeme to určitě považovat za úspěch. Zvláště když vezmeme v úvahu, jak je střelectví v současné době v České republice drahým sportem. O to více záleží na množství finančních prostředků, kterými stát přispívá na sport, o to důležitější jsou finanční prostředky od Sazky, o to větší význam mají sponzoři, jako je výrobce střeliva Selier a Bellot Vlašim, nebo výrobce brokovnic Beretta a Perazzi. Při znalosti všech uvedených faktorů si však myslím, že rozhodující je to, jak efektivně je finančních prostředků využito, jak se promítají znalosti a zkušenosti všech zainteresovaných trenérů a funkcionářů do řízení a uskutečňování sportovní přípravy. Jinak vyjádřeno, důležité je, aby se v celém procesu přípravy a závodění uplatňoval smysluplný systém, ve kterém se vkládané prostředky efektivně využijí. A právě v této oblasti se jeví jako nezastupitelná úloha Komise pro řízení reprezentace. Ta je v systému řízení přípravy a výběru talentů jakýmsi integrujícím orgánem, ve kterém jsou zastoupeny všechny rozhodující složky, podílející se na činnosti reprezentace. Jsou jimi státní trenéři disciplín, zástupci resortů armády a vnitra, vedení ČSS a lékař reprezentace. Komise prakticky řídí celou sféru vrcholové přípravy. Nejvyšší orgány Českého střeleckého svazu, které na komisi delegovaly větší část pravomocí, po celé uplynulé čtyřleté období respektovaly prakticky všechny její podklady a návrhy. Nemusely do záležitostí Komise pro řízení reprezentace nijak zasahovat, neboť ta prokázala schopnost oblast vrcholové přípravy účelně řídit. Komise uplatňuje svoji působnost zejména na základě plánu sportovní přípravy, jež obsahuje všechny důležité oblasti přípravy, jako rozpočet reprezentace, mezinárodní styky, seznamy reprezentantů, normy spotřeby střeliva atd. Všechny tyto jednotlivé dokumenty jsou před zahájením nového ročního cyklu přípravy předkládány ke schválení Výkonnému výboru ČSS a tak každý člen tohoto orgánu může mít informace např. o tom, kolik finančních prostředků se plánuje na oblast zahraničních výjezdů, na nákup materiálu, soustředění reprezentace atd. Roční plán přípravy obsahuje však také úplnou agendu Regionálních sportovních center mládeže, jejich seznamy, rozpočty, materiál atd. a rovněž tyto dokumenty jsou členům VV při schvalování k dispozici. V návaznosti na Komisi pro řízení reprezentace pracuje kancelář reprezentace. Ta fakticky zajišťuje uskutečnění všech rozhodnutí komise, jež se týkají plánu sportovní přípravy reprezentace, hospodaření s finančními prostředky reprezentace, zajišťování mezinárodních výjezdů, nákupů střeleckého vybavení, zbraní, střeliva, kontaktů s partnery v ČR (nap. s ČOV) i v zahraničí a řízení celého komplexu přípravy v ČSS. V průběhu uplynulého období se podařilo
administrativně organizační činnost kanceláře reprezentace vylepšit. Postupně bylo vytvořeno specializované programové vybavení, jež umožňuje využití počítačů ve všech složkách činnosti na tomto úseku. O kvalitě činnosti Komise pro řízení reprezentace a kanceláře reprezentace svědčí výsledky, dosažené našimi střelci na vrcholných závodech. Chtěl bych z tohoto místa poděkovat za spolupráci pánům Kůrkovi, Putnovi, Kermietovi, Hůlovi, Dvořákovi, Machátovi, Barochovi, Pokornému, Patrmanovi, MUDr. Zemanovi a presidentovi svazu panu Pekařovi. Potud k činnosti Komise pro řízení reprezentace. Nyní bych se rád stručně vyjádřil k oblastem, které podle mého názoru rozhodujícím způsobem ovlivňují výsledky reprezentace. Sám pro sebe jsem si je pracovně, bez nároku na pořadí důležitosti, rozdělil do tří skupin. Tyto jednotlivé oblasti můžeme považovat za jakési pilíře, které nesou výslednost reprezentačního týmu. A) Prvním pilířem je pro mě oblast výběru talentů ve střeleckých klubech, následně sportovní příprava talentů v Regionálních sportovních centrech a příprava juniorské reprezentace B) Druhý pilíř představuje přípravu reprezentantů v resortních sportovních centrech C) Třetím pilířem myslím souhrn celkových sportovně technických podmínek, které jsou Českým střeleckým svazem vytvářeny k možnosti provádět klubovou činnost, pořádat a účastnit se soutěží a další. Pokusím se nyní jednotlivé oblasti, které jsem nazval pilíři, trochu více popsat a zhodnotit. Musíme začít ve střeleckých klubech, kde zájemci o střelbu začínají. Zpočátku se musí spolehnout na pomoc klubu a z velké části si musí svou činnost platit. Pokud mají štěstí na schopného trenéra, někteří z nich mohou postupně dosáhnou takové výkonnosti, že se zúčastní soutěží Českého poháru mládeže, odkud je pro nejlepší závodníky již přímá cesta k zařazení do kategorie M v Regionálním sportovním centru a následně do reprezentace. Zařazení sportovci mají pro svou činnost dobré podmínky, prověřené léty trvání systému, vraťme se proto na začátek celého řetězu. Aby bylo možné vychovat reprezentanty, musíme nejdříve najít talentované střelce. Abychom našli talentované střelce, potřebujeme širokou základnu. Abychom měli širokou základnu, potřebujeme aktivizovat činnost ve střeleckých klubech. Co pro to děláme a musíme ještě z pozice řízení střeleckého svazu udělat? Děláme to, že pořádáme pravidelnou čtyřkolovou soutěž talentované mládeže ve vybraných disciplínách, kde se mohou talentovaní střelci ukázat. Podporujeme pořádání Velkých cen a dalších závodů se stejným účelem. To znamená, že vytváříme podmínky, aby bylo možné závodit. Děláme to, vedoucí RCSM mohou vytypovaným talentovaným závodníkům zapůjčit zbraně a přidělit střelivo ze zvláštního přídělu na talenty. Děláme to, že alespoň symbolicky odměňujeme trenéry, kteří pomáhají s výchovou talentů v klubech. Děláme to, že jsme odměnili malorážkovým střelivem 25 nejaktivnějších střeleckých klubů, které se angažují v práci s mládeží do 18 let, čímž chceme jejich práci podpořit - mimochodem, takto bylo rozděleno 200 tisíc kusů finských nábojů. Děláme to, že jsou pořádána soustředění talentované mládeže při RSCM. Co ještě musíme z pozice řízení svazu udělat, abychom pomohli aktivizovat činnost s talenty ve střeleckých klubech? Pokud to finanční situace ČSS dovolí, budeme pokračovat v materielní podpoře jednotlivým talentům ze strany RSCM. Budeme pokračovat v ještě masivnější podpoře střeleckých klubů, které pracují s dorostenci. Naším cílem je také rozdělit ještě alespoň o sto tisíc nábojů více, než v letošním roce. Musíme rovněž vymyslet systém, jak materielně odměnit kluby - například staršími zbraněmi - které předají své závodníky do péče resortů nebo RSCM, aby mohli ve své práci s dalšími talenty pokračovat. Musíme podle mého názoru také zlepšit spolupráci s trenéry, kteří talenty v klubech vychovávají, poskytnout jim příležitost odborného růstu např. účastí při soustředěních, ve kterých jsou zařazeni jejich svěřenci, případně na semináři aktivních trenérů vhodně volenými tématy. Určitě by se našla ještě řada témat, jak aktivizovat činnost střeleckých klubů, těším se, že některé náměty zazní tady na sjezdu v diskusi. Pomyslný druhý pilíř představuje příprava reprezentantů v resortních sportovních centrech Armády ČR a Ministerstva vnitra v Plzni, Hradci Králové a Brně. Kvalita přípravy sportovců v jejich oddílech je pro výsledky reprezentace naprosto klíčová. Již před léty jsme ve střeleckém svazu akceptovali systém, ve kterém jsou naše Regionální sportovní centra určena k výběru a výchově mladých reprezentantů, kteří v tom případě, že dosáhnou vysokou sportovní výkonnost, přejdou do profesionálních podmínek resortů vnitra a armády. Tam by měli využít výtečných tréninkových podmínek k dalšímu sportovnímu růstu s cílem stát se oporami reprezentace. Potud předpoklad systému. Realita ovšem tomuto předpokladu odpovídá pouze částečně. V posledních letech se na vrcholných soutěžích projevuje, že držíme krok v úrovni výkonnosti s ostatními týmy zejména v juniorské kategorii. Bylo tomu tak i na posledním ME před čtrnácti dny v Tallinu. S výkony v seniorských olympijských disciplínách již to není tak radostné. Tato situace trvá již delší dobu, uvedenou skutečnost určitě zaregistrovali i odpovědní činitelé v řízení sportu resortů. Mluvím zde o tom z toho důvodu, že se již u některých trenérů RSCM a mládeže začíná občas projevovat nervozita, kde je vlastně chyba, zda ve výběru a výchově talentů, nebo následně v práci s reprezentanty v oddílech resortů. Stává se totiž, že výkonnost talentů stagnuje a nezlepšuje se. Pak mají trenéři RSCM pocit zbytečně vykonané práce, což samozřejmě snižuje jejich další motivaci. Tuto oblast bude třeba společně analyzovat. Jinak ovšem sehrávají resortní sportovní centra armády ČR a ministerstva vnitra v přípravě reprezentace nezastupitelnou úlohu. Třetím pilířem jsem výše označil souhrn celkových sportovně technických podmínek, které jsou Českým střeleckým svazem vytvářeny pro klubovou činnost, pořádání závodů, účasti v soutěžích střeleckého svazu a vůbec v celkové péči o střelectví. V současné době probíhají v odborných orgánech střeleckého svazu diskuse o tom, jak bude třeba celkovou filosofii řízení střelectví změnit. Dosud jsou podle mého názoru uplatňována zbytečně striktní pravidla, která rozvoji neslouží, ale spíše jej omezují. Konkrétním případem je např. kalendář střeleckých akcí nebo účast na mistrovství republiky. Proč by mělo být termínově omezováno zařazování akcí do kalendáře Českého střeleckého svazu? Kalendář má přece především sloužit střelcům k tomu, aby byli informováni o místě a termínech konání soutěží a pořadatelům k předání těchto informací veřejnosti. Počítáme s tím, že kalendář bude zveřejňován před zahájením sezóny s tím, že může být na internetu pravidelně každý měsíc doplňován. Mohly by v něm být i termíny soutěží na několik let dopředu, technicky to naprosto není
žádný problém. Podobně je třeba uvolnit účast na soutěžích mistrovství republiky, jediným omezením zde může být kapacita střelnice, nikoliv předepsané limity. Účast na Mistrovství si přece hradí každý sám a proč bychom měli střelcům omezovat možnost měřit síly s reprezentanty? Podobně je tomu i s uznáváním rekordů. Je třeba se dohodnout, na jakých soutěžích bude možné nový rekord nastřílet a nevázat jeho uznání na žádné další podmínky. Celkově je třeba ve střelectví vytvořit prostředí, ve kterém budou odborné orgány svazu, to znamená jednotlivé komise hledat možnosti, jak usnadnit činnost v klubech a v dalších oblastech střelectví a svou činnost budou chápat jako servis a službu ve prospěch jeho rozvoje. Jsem přesvědčen, že pokud se nám společně podaří vylepšit činnost všech tří zmíněných pilířů, na kterých stojí výslednost reprezentace, to znamená ve výběru a péči o talenty, v přípravě reprezentantů v resortních centrech a ve zlepšení sportovně technických podmínek střelectví, nemusíme se budoucnost našeho sportu obávat. Chtěl bych všechny přítomné delegáty ujistit, že reprezentace po úspěchu v Aténách neusnula na vavřínech, ale již v současné době probíhá náročná příprava na vrcholné soutěže letošní sezóny, s cílem probojovat se a uspět na příštích olympijských hrách 2008 v Pekingu. Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat za spolupráci všem členům Komise pro řízení reprezentace a rovněž našim partnerům z resortů ministerstva vnitra a armády. Současně bych chtěl poděkovat i všem ostatním profesionálním trenérům za jejich práci, bez které by nevyrostli úspěšní reprezentanti. Zvláštní poděkování nás všech, profesionálních pracovníků, patří dobrovolným trenérům z klubů, kteří se starají o sportovní talenty a bez kterých by nebylo budoucích úspěšných reprezentantů. Byl by jich dlouhý seznam, proto se neodvážím uvádět konkrétní jména, abych na někoho nezapomněl. Ještě jednou jim všem děkujeme.
Zpráva Revizní komise ČSS pro VII. Sjezd delegátů 19.3.2005 v Praze. Dámy a pánové, vážení delegáti ! Dovolte, abych úvodem poděkoval členům Revizní komise pí. Věře Buriánové, pánům Janu Ellovi, Jiřímu Pokornému a dr. Jaroslavu Šurmánkovi za jejich obětavou práci v Revizní komisi. Revizní komise předkládá zprávu za čtyřleté období od Sjezdu v roce 2001. Za rozhodující pro hodnocení minulého období považujeme kontrolu usnesení minulého sjezdu, roční kontroly hospodaření Svazu, prováděné Revizní komisí na střelnici na Borku obvykle v první polovině dubna a další kontrolní akce. Revizní komise ve sledovaném období rovněž vyslovila své stanovisko ke stížnostem členů Svazu, případně k dalším problémům, které se objevily, ale neřešila je, až na jedinou výjimku. Revize hospodaření Svazu byly provedeny v termínech 18. - 19.4. 2002, 9.- 10.4. 2003, 7.- 8.4. 2004 a 17. 2. 2005. Revizní komise konstatovala ve všech případech, že jí byly na požádání předloženy veškeré doklady o vedení účetnictví Svazu, včetně rozvahy, výkazu zisků a ztrát, rozbory jednotlivých účtů a podúčtů a daňová přiznání (kromě roku 2004, neboť daňové přiznání bude předkládáno ke 30.6.2005, což je podle zákona možné a pro Svaz výhodnější). V dokladech nebyly shledány žádné závažnější nedostatky nebo chyby. Revizní komise upozornila opakovaně, že vyúčtování dotací z příspěvků je ze strany Krajských sdružení předkládáno mnohdy opožděně, vesměs není parafováno revizní komisí kraje a navíc tato dotace (vrácený podíl z příspěvků) není v krajích účelně využívána na zajišťování činnosti. V některých krajích zůstávají značné částky na kontech nebo, což je úplně na pováženou, jako záloha v hotovosti u členů výboru Krajského sdružení. Výkonný výbor se touto situací ve financování krajů nezabýval a je potřeba, aby to co nejdříve udělal. Částky, které byly pro tento účel určeny, nejsou zanedbatelné, celkem je to za čtyřleté období 3,338 milionu Kč. Navíc je k této částce potřeba připočítat 20000,- pro každé Krajské sdružení každoročně, což představuje dalších 1,12 milionu, celkem tedy 4,458 milionu korun za čtyři roky. Podrobné údaje není možno zde uvádět, ale více než třetina této částky není čerpána, což Revizní komise považuje za nesprávné. Samozřejmě není účel vyčerpat dotace za každou cenu, ale rozhodně je potřeba se smysluplným využitím prostředků zabývat. Přehled čerpání finančních prostředků dává ovšem i další údaj, nad kterým je potřeba se zastavit. Zaplacené příspěvky představovaly současně i počet členů ČSS, kteří byli ochotni Svaz určitou, ve srovnání s jinými sporty nevelkou částkou podpořit. V tomto směru není situace příliš radostná. V roce 2001 to představovalo 13023 členů, v roce 2002 11954 členů, v roce 2003 10354 a v roce 2004 10027 členů. Tato čísla představují úbytek platících členů o 23 %, při tom v některých krajích je to více než 30 %. Revizní komise je samozřejmě seznámena se situací v některých klubech, které mají členy, kteří nejsou současně členy ČSS, ale je toho názoru, že tento status by měl být poskytován pouze starším, dlouholetým členům, kteří již v podstatě žádnou aktivní činnost nevyvíjejí. Kluby by neměly představovat jen základnu pro zábavu, ale být skutečnou základnou sportovní střelby v republice. Stanovy zatím na tuto skutečnost nijak nepamatují. Tento přístup se projevil např. ve velmi kritické chvíli, spojené s povodněmi v roce 2002, kdy povodňové konto, zřízené vedením Svazu se setkalo s nepatrným zájmem a s minimální snahou pomoci. Revizní komise konstatovala ve zprávě k tomuto roku, že prostředky, které byly shromážděny, byly darem vedoucích funkcionářů Svazu a několika málo klubů a jednotlivců. Český střelecký svaz participoval na státních dotacích v období 2001 - 2004 na těchto programech : Program I - státní sportovní reprezentace částkou celkem 59,0213 milionu Kč Program II - Sportovní centra mládeže částkou celkem 31,55 milionu Kč Program III - Sportovní talent
částkou celkem 9,8671 milionu Kč Program V - Vzdělávání dobrovolných pracovníků částkou celkem 370 tisíc Program VI (VIII) - Údržba a provoz sportovních a TV zařízení částkou celkem 6,404 milionu Kč Položky na programy V a VI měly v průběhu 4 let zřetelně klesající tendenci, v souvislosti se šetřením výdajů státního rozpočtu. Revizní komise konstatuje, že všechny státní dotace, jejichž čerpání je přísně účelové a je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy kontrolováno, byly čerpány přesně podle metodických pokynů a byly včas a správně vyúčtovány. Jako akcionář podniku Sazka získal Český střelecký svaz v roce 2002 12,5 mil. Kč, 2003 13,38 mil. Kč a v roce 2004 14,45 mil. Kč. Z těchto prostředků se platí 2,5 mil. jako roční splátka na půjčku 20,0 mil. Kč (zbývá ještě zaplatit 7,5 mil., tj. 3 roční splátky), dále splátka na navýšení akcií Sazky, což činí 1,35 mil. Kč ročně a úroky za půjčku, které mají logicky klesající tendenci, neboť se snižuje výše dosud nezaplacené částky. V roce 2004 činily úroky z půjčky 600 tisíc Kč. Použití těchto prostředků není vázáno žádnými předpisy a pokyny a slouží pro financování všech akcí Svazu, na které nelze použít státní dotace. Patří sem především závody dospělých - Český pohár, Mistrovství republiky a pod., stejně jako další výdaje, spojené se zabezpečováním činnosti Svazu. Podrobné údaje jsou k disposici na sekretariátu Svazu. Revizní komise neshledala v hospodaření s těmito prostředky žádné nesrovnalosti a nepovažuje z časových důvodů za možné v této zprávě detailně vše rozebírat. Pro zajímavost za rok 1999 činily finanční prostředky z výtěžku Sazky 4,009 mil. Kč, to znamená necelých 28 % než v současnosti. Český střelecký svaz zvýšil držení akcií Sazky z 0,7 % na 1,445 %, tedy dvojnásobně. Hodnota akcií představuje více než 20 mil. Kč. Členské příspěvky, které byly v období od minulého sjezdu vybrány činí 2001 - 3,138 mil., 2002 3,377 mil., 2003 - 3,199 mil. a 2004 - 2,903 mil. Kč. Celkem 12,617 mil. Kč. Z této sumy byla podle usnesení Sjezdu 2001 třetina vrácena Krajským sdružením a další dvě třetiny této částky použity pro úhradu těch výdajů Svazu, které nelze pokrýt z dotací. Sem patří např. provoz sekretariátu (nájem místností, poštovné, telefon, atd.), částečně soutěže dospělých (mistrovství republiky, Český pohár), semináře a školení rozhodčích a trenérů, činnost Presidia a Výkonného výboru, případně další. Podle zjištění Revizní komise jsou tyto prostředky vynakládány účelně a hospodárně. Hospodaření Svazu probíhá podle ročního finančního plánu, schváleného Výkonným výborem, je průběžně sledováno jak Presidiem, tak Revizní komisí. Uzávěrka hospodaření je k nahlédnutí na sekretariátu Svazu všem členům Výkonného výboru i dalším případným zájemcům, členům ČSS. V průběhu období byla přijata opatření proti neplatičům členům i klubům, což Revizní komise požadovala ve své zprávě k roku 2002. Účetnictví ČSS je vedeno přesně a přehledně podle závazných pravidel pro příslušné kapitoly a nelze mu nic podstatného vytknout. V roce 2003 tvořilo samostatnou kapitolu vyúčtování Mistrovství Evropy v Plzni a v Brně, které skončilo s malým přebytkem. Revizní komise vyslovila ve svém hodnocení roku 2003 uznání organizačnímu výboru, všech spolupracovníkům a presidentu Svazu p. Jaroslavu Pekařovi. Vedle úspěšného průběhu po stránce ekonomické je potřeba zdůraznit i význam společenský a sportovní, přes to, že se našim sportovcům nepodařilo tolik, kolik jsme si původně představovali. Pokud se týká hospodaření, je Revizní komise názoru, že lze vyslovit Výkonnému výboru a Presidiu Svazu plné absolutorium. Úkoly, uložené Sjezdem delegátů 2001, bohužel tak brilantní plnění nevykazují. Usnesení uložilo celkem třináct bodů dosti různé důležitosti a významu, které jednotlivě probereme. 1. Nedošlo ke změně zákona o sdružování, takže nebyl důvod pro změnu Stanov. Na změně Stanov se přesto pracovalo, především na jejich upřesnění a byla předložena řada připomínek, které byly vyhodnoceny komisí pro přípravu Sjezdu. Revizní komise není nakloněna překotným a nepromyšleným změnám Stanov a doporučuje v tomto směru postupovat uvážlivě. 2. Akce modernizace areálu Jarov nebyla zatím úspěšná, ale snad k příznivějšímu obratu dojde. Revizní komise doporučuje, aby bod byl znovu zařazen do Usnesení VII. Sjezdu. Tento bod usnesení považujeme za nejdůležitější bod tohoto dokumentu ÚKOL NEBYL SPLNĚN, DOPORUČUJEME PŘESUN DO USNESENÍ VII. SJEZDU 3. Předání pistolové střelnice v Praze Sedlci pokročilo do závěrečného stadia, ale nebylo dokončeno pro problém zanesení majitele do Katastru. Situaci se snad podaří vyřešit, i když to bude pravděpodobně obtížné. Původní držitel objektu, Ústřední Autoklub České republiky (ÚAMK) převedl totiž svou část (budovu) na organizaci ÚAMK s.r.o., a tu její vlastníci přivedli úspěšně ke krachu, jinými slovy ji vytunelovali. Smlouva, která byla o převodu střelnice na ČSS řádně uzavřena, je v současnosti smlouvou s neexistujícím partnerem a to je důvodem pro postoj Katastrálního úřadu. ÚKOL SPLNĚN ČÁSTEČNĚ 4. Podpora mládeže - uloženo Výkonnému výboru. Podle názoru Revizní komise je tento bod plněn podle možností v tom kterém kraji. Především se to daří v krajích, kde jsou Regionální centra a rovněž fungující střelnice. S plněním tohoto bodu můžeme být podle názoru Revizní komise spokojeni, i když by se jistě našly věci ke zlepšení. ÚKOL SPLNĚN
5. Registrační listy pro KS ČSS byly sekretariátem vystaveny ÚKOL SPLNĚN 6. Poskytnutí příspěvku 20000,- ročně a dotace podle příspěvků bylo každoročně provedeno. Po zkušenostech z tohoto období navrhuje Revizní komise zrušení příspěvku 20000,- Kč a vyplácení dotace podle zaplacených příspěvků ve výši 33,3 %. ÚKOL SPLNĚN 7. Úkol nebylo nutné plnit, protože ke změně názvů nedošlo. 8. Zavedení členských průkazů s ohledem na ochranu osobních údajů došlo, ale výměna stávajících průkazů zatím není provedena. Revizní komise požaduje konkretizaci této akce a termín splnění, nebo zrušení a ponechání původních průkazů starým členům, což považujeme za jednodušší. 9. Sledování zákona o zbraních a střelivu a reakci na jeho případné změny lze považovat za splněný v mezích možností. ÚKOL SPLNĚN 10. Návrh na svazová vyznamenání byl připraven, ale nedošlo zatím k jeho realizaci - úkol trvá, je potřeba dokončit závěrečnou část. ÚKOL SPLNĚN ČÁSTEČNĚ, JE POTŘEBA DOKONČIT 11. Registrace KS ČSS byla provedena - ÚKOL SPLNĚN 12. Usnesení nekonkretizovalo využití diskusního příspěvku p. Gecika (krajské přebory) a ponechalo využití podle možností, takže není vyhodnocení tohoto bodu objektivně možné. 13. Úprava Stanov v požadovaném smyslu byla provedena. ÚKOL SPLNĚN Revizní komise projednávala v průběhu minulého období několik stížností členů jednak proti klubům, jednak jiným orgánům Svazu. Musím přitom ovšem připomenout, že tato činnost není podle Stanov náplní práce Revizní komise ČSS. Revizní komise proto ke každému případu sdělila své stanovisko, nikoliv rozhodnutí, neboť nemá žádný zájem ani pravomoc zasahovat do rozhodování orgánů klubů. Se stanoviskem ke každému případu byli seznámeni účastníci sporu a Výkonný výbor. Výjimku tvořila stížnost skupiny funkcionářů klubů v Karlovarském krajském sdružení, kteří si stěžovali na záležitosti, týkající se výboru Sdružení. Současně zde došlo k rozpadu revizní komise kraje. Revizní komise proto zastoupila tuto funkci. Vzhledem k tomu, že dala za pravdu stěžovatelům, došlo následně k řadě útoků proti členům Revizní komise i dalším funkcionářům Svazu ze strany představitelů Krajského sdružení, včetně několika soudních žalob. Své stanovisko k celé kauze sdělil předseda Revizní komise členům Presidia a Výkonného výboru dopisem, ve kterém rekapituluje celou záležitost a všechny skutečnosti, které se jí týkají. Revizní komise považuje za nutné seznámit s tímto svým stanoviskem delegáty Sjezdu, neboť ke Sjezdu se obrátil p. Bazoni, který byl Valnou hromadou KS ze své funkce předsedy KS odvolán a činnost Krajského sdružení byla Výkonným výborem pozastavena, jelikož dohoda mezi členy Krajského sdružení byla nemožná. P. Bazoni se obrátil k soudu v Karlových Varech s žádostí o neplatnost svého odvolání, který jeho žalobě vyhověl. Následně napadl rozhodnutí Výkonného výboru žalobou u soudu v Praze 7. K projednání této žaloby dosud nedošlo. Současně zaplavil p. Bazoni členy Výkonného výboru množstvím polopravd a hlavně arogantních útoků. Prohlašuji s plnou odpovědností, že nikdo ze členů Revizní komise ČSS neměl a nemá zájem komukoliv v tomto a ani v jiných sporech jakkoliv nadržovat. Snahou Revizní komise je najít rozumné řešení, odpovídající Stanovám. Musím bohužel konstatovat, že p. Bazoni zvolil konfrontační způsob vyjadřování, přecházející do útoků a urážek, doprovázený zkreslováním výroků členů Revizní komise i presidenta Svazu p. Pekaře. K podstatě sporu uvedu doložitelné skutečnosti : 1. Rezignace předsedy Revizní komise Karlovarského krajského sdružení p. Jiřího Bodláka ke dni 15.1. byla jím zdůvodněna tím, že p. Bazoni při revizi 9.1.2004 předložil doklady, odlišné od dosud užívaných a vnucoval svůj systém vedení a evidování dokladů. 2. Na Valné hromadě KS 15.1.2004 byl schválen jednací řád, ve kterém je pod bodem 6 (cituji) „elektronické hlasování je přijato jako použitelné s platností od 1.11.2003.“ Toto antidatování je jednoznačně účelové a v každém případě nepřípustné. Postup byl použit ke klamání Výkonného výboru ČSS při jednání o půjčce na dostavbu střelnice na schůzi VV, která byla 15.12.2003, tedy před odhlasováním tohoto usnesení. 3. Při jednání VV 15.12.2003 „informoval p. Bazoni, že trvá zájem o půjčku na dostavbu střelnice (viz bod 088 zápisu usnesení VV). Valná hromada Karlovarského KS schválila žádost o tuto půjčku za podmínek, stanovených VV ČSS
14.10.2003" (konec citátu). Zmíněná Valná hromada Karlovarského KS se měla konat 26.10.2003 a garance za půjčku byla schválena 12 ze 13 klubů kraje. Ve skutečnosti žádná Valná hromada k tomuto datu neproběhla a souhlas byl získán telefonicky. Později nazval p. Bazoni toto jednání poněkud vznešeně elektronickým hlasováním a nechal je se zpětnou platností odsouhlasit dne 15.1.2004. Výkonný výbor ČSS o této skutečnosti ovšem „zapomněl“ informovat. Toto jednání mělo tedy sloužit k vylákání peněz a naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu. S průběhem Valné hromady kraje dne 15.1. a se zápisem, který byl dohotoven dodatečně a se zpožděním, projevili nesouhlas zástupci tří klubů a podali výše zmíněnou stížnost Výkonnému výboru a Revizní komisi. 4. Při kontrole dokladů dne 29.3.2004, prováděné ing. Brychem a dr. Šurmánkem v Karlových Varech, nebyly předloženy doklady, které Revizní komise žádala, zejména smlouva o využití soukromého počítače pro potřebu KS a z toho titulu nákup materiálu pro tento počítač, respektive tiskárnu. O této smlouvě hovořil p. Bazoni na schůzi Výkonného výboru 14.4. v Českých Budějovicích, den po provedení jím vyžádaného auditu. Ve zprávě auditora se schvaluje problematický výdaj právě s poukazem na tuto smlouvu. Smlouva ale ani tak nebyla nikdy předložena. 5. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poskytnutí půjčky v požadované výši 250000,- Kč, jejímž příjemce měl být SSK 0115, ale ručitelem celé Krajské sdružení a v případě nesplácení by byly kráceny dotace kraji, tedy všem klubům, považovala Revizní komise tyto skutečnosti za přílišné riziko. Výkonný výbor ovšem stejně půjčku neschválil na základě vlastní úvahy a rozhodnutí. 6. Mimořádná Valná hromada Karlovarského krajského sdružení 8.4. měla zcela mimořádný průběh. Jednání bylo p. Bazonim ukončeno po pokusu zástupců stěžovatelů o jeho odvolání, poté došlo k vypínání proudu v objektu, kde se Valná hromada konala a nakonec byla povolána policie. Na pokus o své odvolání reagoval p. Bazoni soudní žalobou klubu 0115 proti Krajskému sdružení, jehož byl předsedou. 7. Po pozastavení činnosti Krajského sdružení Výkonným výborem p. Bazoni neuposlechl a rozhodnutí Výkonného výboru bojkotoval a podal na Výkonný výbor Svazu žalobu u Obvodního soudu v Praze 7. Tolik tedy ve stručnosti několik doložitelných informací k této kauze. Doufám, že si každý z delegátů o tom udělá úsudek sám. Pokud se týká práce revizních komisí v jednotlivých krajích, musí bohužel Revizní komise ČSS vyslovit s jejich prací nespokojenost. Opakovaně bylo uváděno v revizních zprávách, že situace nejen trvá, ale spíše se prohloubila. Pravděpodobně nemají Krajská sdružení dostatek schopných lidí, navíc ochotných vykonávat velmi nevděčnou práci revisních pracovníků, protože práce v revizních komisích některých krajů je automaticky ponechána na členech ústřední revizní komise, s tím, že je jeden nebo dva funkcionáři přivoleni. Pokud ovšem odpadnou, zůstane revizní práce pouze na jediném členu. Tak se to opakovaně stalo např. v Praze i v jiných krajích. Z členů Revizní komise ČSS jsou rovněž členy revizních komisí ve svém kraji pí. Buriánová, p. Ell a ing. Brych. Revizní komise byla připravena poskytnout krajům metodickou pomoc, protože žádný vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi revizními komisemi není a nemůže být, ale tyto komise musí být především ustaveny a řádně pracovat. Pokud tomu tak v některých krajích je, je to samozřejmě potěšující. Revizní komise v minulé revizní zprávě požadovala, aby Výkonný výbor provedl kontrolu nesplněných úkolů z usnesení Sjezdu a přijal příslušná opatření a rozhodnutí. K tomu bohužel nedošlo v plném rozsahu. RK si je vědoma, že v roce 2003 byli nejaktivnější funkcionáři Svazu vytíženi v souvislosti s ME a v roce 2004 Olympiádou a na řadu věcí prostě nezbýval čas. Bude proto na výkonných orgánech Svazu, aby věnovaly plnou pozornost především těm úkolům, které jsou pro fungování Svazu rozhodující a také, aby úkoly byly takto formulovány a zadány usnesením Sjezdu. Revizní komise provedla v období od VI. Sjezdu v roce 2001 rovněž několik kontrol v Regionálních centrech, neshledala přitom žádné závažné nedostatky. Drobné chyby, které se občas vyskytly, byly na základě požadavku Revizní komise odstraněny. Revizní komise je jednoznačně toho názoru, že Český střelecký svaz je jednou z nejlépe fungujících sportovních organizací, o čemž svědčí mimo jiné i výsledky na světovém fóru. Změny ať v dokumentech nebo personální by měly být prováděny maximálně uvážlivě a se zřetelem na maximální přínos pro sportovní střelbu a Český střelecký svaz.
USNESENÍ 7. sjezdu delegátů ČSS, konaného dne 19. března 2005 v Praze Sjezd delegátů schvaluje:
1) 2) 3)
4) 5)
6)
Zprávu o činnosti ČSS a jeho orgánů za minulé období od 6. do 7. sjezdu delegátů, přednesenou prezidentem ČSS p. Jaroslavem Pekařem. Volbu prezidenta ČSS p.Jaroslava Pekaře a viceprezidenta p.ing. Petra Barocha. Volbu revizní komise ve složení: Šurmánek, Janečková, Brych, Pokorný, Burianová, náhradníky Lapáčka a Jaderného. Volbu předsedy revizní komise p.ing.Jana Brycha Volbu prezídia ČSS ve složení Adamec, Bílek, Chmel, Pokorný, Šaňák. Předsedy stálých komisí ČSS: SMK – Jiří Doležal STK – Karel Chmel st. KR – Lubomír Bílek KŘR – Vladislav Šaňák Sjezd zmocňuje Výkonný výbor jmenovat předsedu brokové komise. Klíč pro volbu delegátů na příští sjezd v poměru 1:75. Delegáty volí VH KS ČSS.
Sjezd delegátů přijímá: 1)
Zprávu revizní komise ČSS za minulé období od 6. do 7. sjezdu delegátů, přednesenou předsedou RK p.ing. Brychem.
Sjezd delegátů ukládá VV a PČSS: 1)
2) 3) 4) 5)
Došlé připomínky a návrhy Stanov ČSS a Statutu KS ČSS zpracovat do nového návrhu Stanov a Statutu. Návrhy předložit do konce roku 2006 k diskuzi a projednání na VH KS ČSS. Na základě připomínek připravit nové znění dokumentů pro následující sjezd ČSS. Dopracovat a realizovat návrh na vyznamenání ČSS do konce roku 2006. Písemné připomínky k jednání sjezdu zpracovat a řešit na dalším zasedání VV ČSS. Zachování podpory činnosti KS ČSS z členských příspěvků ve výši 100 Kč na platícího člena a 20.000 Kč na každé KS ČSS a rok. Dále se věnovat rekonstrukci střelnice Jarov pokud bude v majetku ČSS.
Usnesení bylo přijato 94 hlasy, proti nebyl žádný delegát, 4 se zdrželi hlasování. Podepsáni členové návrhové komise Chmel, Rybář, Teodorovič. Za správnost : Chmel Karel st.
