Inspirace, časopis Svazu zakládání a údržby zeleně, č. 2/2005, ss. 16 – 17 Minerálbeton (MZK) – alternativní povrch parkových cest V posledních létech se při návrhu a rekonstrukci cest a chodníků v parcích, v polích i v lesích hodně mluví o minerálním betonu. Jedná se však o technologii již delší dobu používanou a zakotvenou v českých technických normách a vycházející ze starých principů výstavby kalených lesních a polních cest a mlatových cest v parcích. Minerální beton je pracovní název pro mechanicky zpevněné kamenivo (dále jen MZK) podle ČSN 73 6126/1994 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy. MZK je vrstva vytvořená smícháním nejméně dvou frakcí přírodního nebo umělého kameniva (např. struska, recyklát), rozprostřená a zhutněná za podmínek zajišťujících maximální dosažitelnou únosnost. Předpisem procentického hmotnostního podílu jednotlivých frakci ve výsledné zrnitostní křivce jsou vytvořeny podmínky pro maximální kompaktnost vrstvy po jejím dokonalém zhutnění. Vzhledem k odkazu na ČSN se jedná o objektivní a certifikovatelnou směs, která jen minimálně podléhá subjektivnímu zásahu do složení. Naopak umožňuje barevné variace použitím kameniva z různých lomů nebo umožňuje posoudit místní, levný materiál získaný z výkopu, ze starého zemníku nebo z naplaveného štěrku. Kryt z MZK je možno navrhnout na vozovky s nízkou i vysokou intenzitou provozu. V lesním hospodářství se navrhují vozovky pro dopravu dřeva lesními odvozními soupravami o celkové hmotnosti do 45 t. Přesto má použití několik omezení při použití pro parkové nebo „okrasné“ cesty.
Povrch z MZK je vhodný: jako povrch pěších i pojížděných cest včetně cyklostezek v extravilánu s optimálním podélným sklonem od 3 do 8% jako povrch parkových (pěších) cest a vedlejších parkovišť mimo nástupních prostorů do budov a mimo úseky s intenzivním celoročním pěším provozem Povrch z MZK je omezeně vhodný: pro cesty pro vyjížďky na koních. Koně kopyty ničí, nakypřují kryt. Je nutná zvýšená údržba – úprava příčného profilu a hutnění pro cyklostezky s velkým podélným sklonem nebo dlouhým klesáním. Při brzdění dochází k vyfrézování podélných rýh do krytu, které soustřeďují a zrychlují povrchový odtok vody. pro chodníky s minimálním provozem kolových vozidel. Zde nedochází k dohutňování krytu a cesty práší pro velké plochy, na kterých nelze vytvořit dostatečný příčný sklon a které nelze odvodnit Povrch z MZK není vhodný: jako povrch ulice v intravilánu. Je prašný. jako parkoviště u budovy nebo chodník k budově. Za sucha práší, za mokra ulpívá na botách prach a kamínky, které značně zvýší znečištění a poškrábání podlah v budově pro cesty a chodníky s intenzivní zimní údržbou. Jedná se o měkkou, nestmelenou vozovku, která neposkytuje potřebný podklad pro vedení sněhové radlice nebo pluhu a dochází k rozrytí povrchu
jako povrch dvora s intenzivním provozem zejména kolových strojů s tuhými nebo terénními pneumatikami. Dochází k trvalému rozhrabávání krytu a následně ke tvorbě kaluží.
Oproti vozovkám živičným je nezbytné pro tyto vozovky zajistit bezpečné odvedení vody z koruny. Dociluje se toho především příčným sklonem o hodnotě 3 až 6%. Tento sklon musí být dosažen na cestách, chodnících i na prostranstvích (nádvoří, křižovatky, parkoviště apod.). Na cestách a chodnících se obvykle volí střechovitý příčný sklon. V odůvodněných případech je možno použít i jednostranný příčný sklon. Další podmínkou použití vozovky s krytem z MZK je zvýšení koruny nad přilehlý terén nebo použití příkopů. Jedná se o obecný problém parkových cest. Zvýšením koruny cesty nad přilehlý terén se docílí odtékání vody z povrchu cesty do přilehlého trávníku nebo do záhonů, na kterých je rychlejší a vyšší infiltrace. Směs pro MZK se skládá (míchá) z jednotlivých frakcí kameniva tak, aby výsledná čáry zrnitosti ležela uvnitř oboru zrnitosti podle tabulky 1 a aby byly dodrženy další podmínky uvedené v ČSN – optimální vlhkost, kvalita použitého kameniva a laboratorně zjištěná hodnota CBR nejméně 80% CBR (po nasycení). S ohledem na nezbytnost doložení kvality zabudovaných materiálů je vhodné zadat zpracování receptury MZK u silniční zkušební laboratoře. K této zkoušce je třeba dodat vzorky předpokládaných použitých kameniv a zemin v množství cca 40 kg od každé frakce. Vzorek musí být dodán v dobře uzavřeném igelitovém pytli, aby bylo možno určit aktuální vlhkost vzorku a doporučit vlhčení směsi. V současné době již některé lomy dodávají hotové směsi s certifikátem. MZK se vyrábí mícháním v lomu nebo u dodavatele stavby v míchačkách. Oproti normě jsou dobré zkušenosti s výrobou směsi na skládce. Kamenivo se ve stanoveném poměru naveze na hromady do dvou řad vedle sebe. Pomocí čelního nakladače nebo autogrejdru se obě řady postupně přehrnují. Současně se vyráběná směs vlhčí vodou z hadice, dávka vody se kontroluje vodoměrem. Dávkování vody po provedení míchání, na dopravním prostředku nebo na pokládanou vrstvu není dovoleno. Stejně tak není možno „vyrábět“ MZK „mícháním v kolečku“. Vyrobená směs nesmí vyschnout a to ani na povrchu. Proto se zakrývá plachtou. Pod plachtou může na skládce vydržet i několik let. Pokládka a rozprostírání se provádí finišery (stejně jako živičné směsi), grejdrem nebo na úzkých chodnících čelním nakladačem a ručně. Minimální tloušťka vrstvy je 100 mm, výjimečně 80 mm. Vrstvy se pokládají s dostatečným nadvýšením. Pokládka se nesmí provádět při silném a dlouhotrvajícím dešti a při teplotách nižších než 00C. Po rozprostření a urovnání povrchu každé vrstvy je nutno začít ihned s jejím zhutňováním. Vrstva se zhutňuje postupně od okrajů do středu při střechovitém sklonu a od spodního okraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu. Zhutňování je možno provádět jakýmkoliv typem válce za předpokladu, že je schopný vrstvu dostatečně zhutnit. Nízkou vrstvu není možno dosypávat. Celá vrstva se musí rozrýt, směs doplnit a znovu zhutnit. Vrstvu ze směsi MZK lze použít i k rekonstrukci stávajících cest. Při rekonstrukci asfaltových vozovek na kryt z MZK není vždy nezbytné původní živičný kryt odstranit. Podle zkušeností je možno polámanou asfaltovou cestu překrýt vrstvou MZK pokud má dostatečný příčný sklon vozovky. Nemá – li dostatečný příčný sklon, je možno kryt rozrýt grejdrem a přeprofilovat do požadovaného sklonu a potom zřídit vrstvu MZK. Posouzení a návrh technologie by měl provádět odborník, který s tímto řešením má praktické zkušenosti.
Na závěr je možno říci, že MZK může nahradit asfaltové nebo betonové povrchy na méně frekventovaných cestách. Cena takovéto stavby je výrazně nižší než při použití asfaltu nebo betonu. Údržba bývá obvykle jednodušší, ale častější a dražší. Tabulka 1: Obory zrnitosti směsi MZK Označení síta 63 45 32 16 8 4 2 1 05 025 0125 0063
Propad zrn v % hmotnosti 0 - 32 0 - 45 100 100 92-100 95-100 79-100 71-93 54-96 50-72 37-77 35-55 24-59 25-42 16-44 17-33 10-33 10-25 6-26 6-18 4-20 3-12 3-15 2-8 2-12
Autor: Ing. Karel Zlatuška, CSc. A.KTI, s.r.o. lesnická a zemědělská projekční kancelář Boženy Antonínové 36/1 621 00 BRNO tel. 602 76 78 77 e-mail:
[email protected]
