VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Škola má zpracovaná podrobná Pravidla hodnocení žáků ZŠ, Příbram VII, 28.října 1, kterými se řídí a se kterými jsou seznámeni žáci i zákonní zástupci žáků. Pravidla vycházejí z výchovných a vzdělávacích strategií školy, zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání (též v platném znění) a stanovují způsob hodnocení žáka i kritéria jeho hodnocení, která jsou zde podrobně rozpracována. Jsou schvalována školskou radou vždy na daný školní rok. Jsou součástí školního řádu. Podrobně rozpracovaná platná Pravidla hodnocení žáků tvoří samostatnou přílohu ŠVP. Obecné zásady hodnocení a sebehodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se vyjadřuje klasifikačními stupni 1 – 5. Průběžné hodnocení vzdělávání může být vyjádřeno též slovně, na vysvědčení však pouze klasifikací. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaní žáci a žáci se státní příslušností jiného státu EU mohou být průběžně i na vysvědčení hodnoceni kombinací slovního hodnocení a klasifikace klasif. stupni nebo jen slovně na základě žádosti zákonných zástupců žáka a rozhodnutí ředitele školy o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Průběžné i celkové hodnocení žáků zahrnuje vedle hodnocení vzdělávacích výstupů (znalosti, dovednosti, schopnosti, postoje) daného vyučovacího předmětu také hodnocení žákova přístupu ke vzdělávání. Hodnotí se též stupeň zvládnutí obecných dovedností a znalostí vyplývajících ze žákovy přípravy na další studia a život v dospělosti (klíčové kompetence dle RVP ZV). Žák i zákonný zástupce žáka získává konkrétní informace o výsledku vzdělávání na základě hodnocení indiv. pokroku žáka, škola zavádí též tzv. hodnotící listy žáků, kde učitelé 1x ročně zaznamenávají pokrok žáka v oblasti naplňování klíčových kompetencí ve vybraných ročnících 1.stupně a všech ročnících 2. stupně a s výsledkem seznamují žáka i jeho zákonného zástupce. Hodnotící listy slouží jako podklad pro výstupní hodnocení žáků. Při průběžném i celkovém hodnocení a sebehodnocení žáka učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt, bere v úvahu pokrok a možnosti žáka a poskytuje zpětnou vazbu (pokud možno pozitivní). Při poskytování zpětné vazby rozvíjí samostatnost a odpovědnost žáka za vlastní vzdělání. Sebehodnocení žáků probíhá průběžně ve všech předmětech ústní i písemnou formou. Formu sebehodnocení stanovuje učitel. Způsob získávání podkladů pro hodnocení a sebehodnocení Sledování výkonů a očekávaných výstupů žáka (znalosti, dovednosti, schopnosti, postoje, naplňování klíčových kompetencí, stanovených pravidel v daném předmětu) a jejich porovnávání s předchozími výstupy. Kontrolní testy, písemné práce a jiné typy a druhy zkoušek prokazující dovednosti a znalosti, které žák vzděláváním získal. Analýza výsledků činnosti žáka, jeho hodnocení a sebehodnocení (ústní i písemnou formou). Konzultace a pohovory s žákem, třídním učitelem, dalšími vyučujícími, zákonnými zástupci žáka, výchovným poradcem apod. Portfolio je doporučeným podkladem pro hodnocení žáka. Zpracovala: Mgr. Eva Kašparová
400
Forma hodnocení a sebehodnocení žáka Žák 1. – 5. ročníku je hodnocen učitelem průběžně slovně nebo klasifikací ze všech vyučovacích předmětů daného ročníku. 1x za čtvrtletí zapisuje třídní učitel písemně do žákovské knížky souhrnné hodnocení žáka z pohledu dosažených očekávaných výstupů dle školního vzdělávacího programu a dodržování pravidel chování daných školním řádem. Žák může zaznamenat vlastní sebehodnocení. Ve 3. čtvrtletí 3. a 5. ročníku vypracuje třídní učitel na základě podkladů všech vyučujících daného žáka písemné hodnocení žáka formou tzv. hodnotících listů z pohledu naplňování klíčových kompetencí, chování a dodržování stanovených pravidel ve všech vyučovaných předmětech. S tímto hodnocením je seznámen žák i zákonný zástupce žáka. Žák 6. – 9. ročníku je hodnocen učitelem průběžně slovně i klasifikací ve všech vyučovacích předmětech. Na konci čtvrtletí je žák i jeho zákonný zástupce prokazatelně seznámen s výsledky vzdělávání ve všech vyučovaných předmětech a společně s třídním učitelem provede sebehodnocení školních výsledků. 1x za rok vypracuje třídní učitel na základě podkladů všech vyučujících daného žáka písemné hodnocení žáka formou tzv: hodnotících listů z pohledu naplňování klíčových kompetencí, chování a dodržování stanovených pravidel ve všech vyučovaných předmětech. S tímto hodnocením je seznámen žák i zákonný zástupce žáka. Žák, příp. zákonný zástupce žáka může přiložit vlastní sebehodnocení nebo vyjádření.. Při jakékoli formě hodnocení žáka nenechává učitel žáka na pochybách, jak byl hodnocen. Oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Poskytuje zpětnou vazbu, rozvíjí samostatnost a odpovědnost žáka za vlastní vzdělání. Práce s chybou je součástí zpětné vazby. Pedagogové školy respektují, že jakémukoli hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné formulování cílů vzdělávání (očekávaných výstupů) a k nim náležejících kritérií hodnocení. Žák musí mít dostatek času na procvičení i přípravu před zjišťováním úrovně znalostí a dovedností. Žák má právo vědět • v čem a proč bude vzděláván • kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen • být hodnocen způsobem, který je motivující a prospívá jeho osobnostnímu rozvoji Se specifickými kritérii hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech jsou žáci (i zákonní zástupci žáků) seznámeni vyučujícími daných předmětů na začátku školního roku, případně dle situace průběžně. Tato kritéria vycházejí z Pravidel hodnocení žáků ZŠ, Příbram VII, 28.října 1 a přihlížejí ke specifikům jednotlivých vyučovacích předmětů.
AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluaci školy je třeba věnovat velkou pozornost. Škola musí vymezit oblasti, cíle (včetně dílčích), kritéria, postupy, metody, nástroje i časové rozvržení evaluačních činností v průběhu školního roku tak, aby byl efektivně zhodnocen výchozí i konečný stav dané evaluované etapy. Informace zjištěné při autoevaluaci jsou podkladem pro stanovení cílů školy pro další hodnocené období. Jsou také zpětnou vazbou, jejímž prostřednictvím jsou vyvozovány kroky vedoucí ke zkvalitnění a zefektivnění výchovně vzdělávacího procesu školy. Autoevaluační zpráva (vlastní hodnocení školy) i Plán vlastního hodnocení školy na další období jsou přílohou ŠVP. Autoevaluační plán i závěrečnou autoevaluační zprávu zpracovává ředitel školy ve spolupráci se zástupci a dalšími pověřenými pedagogy. Zpracovala: Mgr. Eva Kašparová
401
Vlastní hodnocení školy je zaměřeno na • cíle, které si škola stanovila v koncepčním záměru rozvoje školy a v ŠVP • plnění cílů uvedených v RVP ZV a platných předpisech • oblasti, kde škola dosahuje dobrých výsledků • oblasti, kde je třeba, aby se škola zlepšovala + návrhy na zkvalitnění této oblasti • účinnost navržených opatření v navrženém termínu Základní oblasti procesu autoevaluace výchovně vzdělávací proces a jeho soulad s ŠVP, RVP ZV podmínky vzdělávání a výsledky vzdělávání žáků průběh vzdělávání podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vztahy žák – rodič – škola, spolupráce s širší komunitou a partnery kvalita personální práce, řízení školy další vzdělávání pedagogických pracovníků školy klima školy materiálně technické, ekonomické a hygienické podmínky vzdělávacího procesu prezentace školy na veřejnosti úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a financím Cíle a kritéria autoevaluace Škola vymezuje v Plánu vlastního hodnocení jasné cíle a kritéria pro hodnocené období, tedy hlediska, podle kterých je práce školy vyhodnocována v daném období. Na základě zjištění počátečního stavu navrhuje vedení školy jednotlivé kroky vedoucí ke kvalitnímu a efektivnímu výchovně vzdělávacímu procesu. Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září daného školního roku. V průběhu autoevaluace školy je využíváno především těchto nástrojů řízený rozhovor, diskuse školní dokumentace hospitační a kontrolní činnost (záznamy) dotazníky (žákům, učitelům …) žákovské práce testy, testové úlohy (vytvořené vně i mimo školu) sebehodnocení a hodnocení (žáků i pedagogů) Časové rozvržení autoevaluačních činností – plán autoevaluace V průběhu 1–2 roky jsou sledovány jednotlivé oblasti autoevaluace školy stanovené konkrétním plánem. Zpráva o průběžných výsledcích autoevaluace je zpracována na konci školního roku vedením školy. Podle aktuální situace jsou získávány informace, které slouží jako podklady, pravidelně (př.: předpokládaná hospitační činnost a kontrola dokumentace školy) i nepravidelně prostřednictvím dotazníků, zpětné vazby z akcí a aktivit pořádaných školou Zpracovala: Mgr. Eva Kašparová
402
(projekty apod.). Ředitel školy zpracovává vlastní hodnocení školy za období 1 –2 školní roky. Vlastní hodnocení školy projedná s pedagogickou radou do 31.října následujícího školního roku. Vlastní hodnocení školy a plán hodnocení školy na další období, včetně konkrétních cílů a kritérií jsou přílohou tohoto ŠVP. 1.čtvrtletí schválení realizačního plánu autoevaluace školy zahájení pravidelných evaluačních činností delegování zodpovědnosti za prezentaci školy na veřejnosti příprava plánu a časového rozvržení srovnávacích testů písemné hodnocení a sebehodnocení žáků 1.-5. ročníku (třídní učitelé) 2.čtvrtletí písemné hodnocení a sebehodnocení žáků 9.ročníků (podklady pro výstupní hodnocení) rozbor kontrolní a hospitační činnosti (pedagogické i ekonomické), plánu dalšího vzdělávání vyhodnocení výsledků soutěží, olympiád a reprezentace školy na veřejnosti průběžné vyhodnocení naplňování ŠVP, navržení změn a opatření průběžné vyhodnocení realizačního plánu autoevaluace školy 3.čtvrtletí sebehodnocení učitelů prostřednictvím pracovních portfolií a kritérií hodnocení písemné hodnocení a sebehodnocení žáků 1.-5. ročníku (třídní učitelé) zpracování hodnotících listů žáků 5. – 8. ročníků 4.čtvrtletí vyhodnocení naplňování ŠVP, navržení změn a opatření pro další období příprava plánu dalšího vzdělávání vyhodnocení srovnávacích testů zadávaných vedením školy vyhodnocení výsledků přijímacího řízení na střední školy vyhodnocení výsledků soutěží, olympiád a reprezentace školy na veřejnosti zhodnocení materiálně – technického vybavení školy – návrhy na zkvalitnění analýza hospodaření školy zpracování Výroční zprávy o činnosti školy vyhodnocení naplňování realizačního plánu autoevaluace školy – vyhodnocení vybraných strategií a metod, návrhy pro další období vymezení cílů a kritérií autoevaluace pro další období = příprava realizačního plánu
Zpracovala: Mgr. Eva Kašparová
403
V průběhu školního roku získávání informací z různých školních i mimoškolních akcí zpětná vazba ze školních projektů pravidelná setkání se žákovským parlamentem konzultace se zákonnými zástupci žáků a poradními orgány ředitele školy zpracování dotazníků pro žáky 5.- 9. ročníku nebo žákovský parlament, rodiče žáků, pedagogy sběr podkladů pro žákovská portfolia (dobrovolně) vyhodnocování spolupráce s různými subjekty, organizacemi apod.
Zpracovala: Mgr. Eva Kašparová
404
