VI.
Hodnocení žáků a autoevaluace školy 1.
PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ
Pravidla pro hodnocení žáků a klasifikační tvoří samostatné kapitoly ŠVP. Vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona a vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání. Stanovují způsob hodnocení žáka. Mnohaletá diskuse s rodiči o způsobu hodnocení žáků zatím ukazuje, že rodiče až na výjimky stále upřednostňují klasifikaci ve formě známky. Proto zatím zůstáváme u této klasifikace jako způsobu finálního hodnocení na I. stupni. Na II. stupni, ve vybraných předmětech, budeme využívat klasifikaci kombinovanou (známky + slovní hodnocení). Hodnocení stavíme na povzbuzení, ocenění a na pozitivní motivaci. Žáci se mají učit ne pod hrozbou špatných známek, ale s vědomím smysluplnosti získaných poznatků. K hodnocení a klasifikaci používají učitelé žákovskou knížku (popř. notýsky na I. stupni). Součástí hodnocení je i sebehodnocení dětí, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí. Hodnocení žáků s poruchami učení je, po dohodě s rodiči, slovní. 1.1.
Hodnocení a klasifikace žáka učitelem
Klíčovou roli mezi všemi evaluačními činnostmi zaujímá ve ŠVP hodnocení a klasifikace žáka učitelem. Přímo v průběhu výchovně vzdělávacího procesu ( a také souhrnně za určité konkrétní vzdělávací období ) poskytuje učitel žákovi nezbytnou zpětnou vazbu a pravdivý obraz o tom, s jakým úspěchem se mu daří dosahovat dílčích konkretizovaných výstupů (vedoucích ke klíčovým kompetencím). V hodnocení žáka nedává ŠVP přednost žádné formě. Stejně jako výběr vhodných forem a metod výuky je i výběr vhodných forem a metod hodnocení žáka plně v rukou učitele. Metody a formy evaluace, uvedené u jednotlivých vzdělávacích předmětů v části „Učební osnovy“, jsou pro vyučujícího pouze doporučením a návodem, které vhodné evaluační metody a formy může při ověřování dosažení dílčích kompetencí žákem zvolit. Při výběru vhodné formy hodnocení by měl vyučující vždy zvážit i její „motivační dopad“ na žáka s ohledem na jeho individuální vlohy a vlastnosti. Hodnocení žáka vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí bude místo vysvědčení vydán žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. V případě použití slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. V posledním roce plnění školní docházky (na konci prvního pololetí) vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. Hlavní obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělávání, možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky a dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také žákovi v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve víceleté střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. Pro výstupní hodnocení má škola vypracovaný formulář. 1.2. Pravidla pro hodnocení žáků 1.2.1 Zásady hodnocení prospěchu a chování : 1. Být otevřený k dětem i rodičům, vysvětlit jasná kritéria pro hodnocení. 2. Umožnit žákům účast na hodnotícím procesu. 3. Hodnotit individuální pokrok bez srovnávání s ostatními.
1.2.2 Základní pravidla pro použití klasifikace: 1. Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování. 2. Klasifikujeme je probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky. 3. Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. 4. Při klasifikaci používá učitel pěti klasifikačních stupňů. 5. Všechny písemné práce jsou včas oznámeny, aby žáci měli dostatek času se na ně připravit. 6. V případě paralelních tříd zařazování srovnávacích písemných prací, zařazení vstupních a výstupních prověrek. 7. Písemné práce jsou zakládány do konce příslušného klasifikačního období (jeden školní rok). 8. Tradiční ústní zkoušení u tabule je nahrazenou efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáků. 9. Práce s chybou – žáci mají právo dělat chyby, uvědomění si chyby je příležitost naučit se danou látku lépe a s porozuměním. 1.2.3 Pravidla pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků jsou součástí školního řádu zformulovaných ve vnitřním klasifikačním řádu školy a toto hodnocení je: a) b) c) d) e)
jednoznačné srozumitelné srovnatelné s předem stanovenými kritérii věcné všestranné
1.2.4. Vnitřní klasifikační řád školy stanoví zejména: a) zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou b) zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků c) stupně hodnocení prospěchu v povinných a v nepovinných předmětech a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, předem stanovená kritéria d) zásady pro používání slovního hodnocení, včetně předem stanovených kritérií
e) f) g) h) i) j) k) l) m)
zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace způsob získávání podkladů pro hodnocení podrobnosti o komisionálních zkouškách a opravných zkouškách způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami způsob hodnocení žáků v zájmových útvarech způsob hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku zásady pro udělování výchovných opatření způsob hodnocení žáka při plnění povinné docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky způsob hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky formou individuální výuky
Jak již bylo uvedeno výše, hlavním účelem hodnocení a klasifikace je motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu. Je žádoucí, aby si kvalitní zpětnou vazbu dovedli žáci brzy vytvářet i sami, a naučili se vlastnímu kritickému sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Pro tyto evaluační formy by měl vyučující (všude, kde je to jen trochu možné) vytvářet dostatečný prostor. Základem formálního hodnocení žáka je tradiční klasifikace v pětistupňové stupnici. Vyučující je při klasifikaci povinen dodržovat platné právní předpisy a vnitřní normy školy (zejména vnitřní klasifikační řád), které upravují pravidla pro klasifikaci. Souhrnné písemné slovní hodnocení může vyučující použít jen v souladu s platnými právními předpisy nebo jako (velmi vhodný) „doplněk“ ke klasifikaci. Za neopominutelný princip hodnocení a klasifikace žáka považuje ŠVP převahu pozitivní motivace.
1.2.5. Stupně prospěchu Předměty s převahou teoretického zaměření stupeň
Ovládnutí výstupů předepsaných osnovami
Úroveň myšlení, rozhodování
ovládá
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
Úroveň vyjadřování myšlenek, názorů, postupů
Aplikace vědomostí, dovedností, řešení úkolů
Aktivita, zájem, píle
výstižně a poměrně přesně
užívá spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně i ve skupině, iniciativně, přesně a s jistotou
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
učí se svědomitě a je aktivní
1 - výborný
ovládá s občasnými chybami
uvažuje samostatně
celkem výstižně
užívá dobře, při řešení úkolů občasné chyby, je schopen samostatné opravy, pracuje téměř samostatně, dobře se uplatní ve skupině
v podstatě ovládá
menší samostatnost v myšlení
nedovede se přesně vyjádřit, hledá obtížně
řeší za pomocí učitele, s touto pomocí snadno překonává potíže a chyby, ve skupině potřebuje vedení
píle a zájem o učení jsou nevyrovnané
myšlení nesamostatné
vyjadřuje se velmi nepřesně, s velkými obtížemi
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává i s pomocí učitele, ve skupinové práci se špatně uplatňuje
projevuje nezájem o učení, veškerá pomoc a motivace je neúčinná
na návodné otázky odpovídá nesprávně
není schopen formulovat myšlenku, názor ani při návodných otázkách
praktické úlohy nedokáže splnit ani za pomoci učitele, ve skupině nedokáže spolupracovat
Projevuje nezájem o učení, veškerá pomoc a motivace je neúčinná
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný ovládá jen částečně, má značné mezery ve vědomostech a dovednostech 5- nedostatečný neovládá
Předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření stupeň 1 - výborný
2 – chvalitebný
3 - dobrý
charakteristika Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady k velmi úspěšnému splnění výstupů příslušného předmětu ŠVP a rozvíjí je v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Projevuje zájem o předmět. Žák v činnostech projevuje méně aktivity, tvořivosti a samostatnosti. Nevyužívá a nerozvíjí dostatečně své předpoklady a schopnosti ke splnění výstupů příslušného předmětu ŠVP v individuálním a kolektivním projevu. Neprojevuje o předmět zájem. Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí své předpoklady a schopnosti ke splnění výstupů příslušného předmětu ŠVP. Při vyučování většinou nespolupracuje, svým chováním opakovaně ruší činnost ostatních.
1.2.6 Výchovná opatření Pochvaly
-
Opatření k posílení kázně -
pochvala třídního učitele (ústní, písemná) pochvala ředitele školy (písemná – zápis do školní matriky) domluva (ústní, písemná) napomenutí třídního učitele (písemné) důtka třídního učitele (písemná – zápis do školní matriky) důtka ředitele školy (písemná – zápis do školní matriky)
Opatření k posílení kázně předchází zpravidla snížené známce z chování. Typ opatření se řídí závažností přestupku. Třídní učitel musí nejpozději do jednoho týdne prokazatelným způsobem vyrozumět zákonné zástupce žáka o udělení opatření. Výchovná opatření mohou být udělena v jednom pololetí opakovaně.
1.2.7.
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se klasifikuje těmito stupni stupeň 1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 - neuspokojivé
charakteristika Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Měně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Zpravidla se přes předchozí opatření k posílení kázně dopouští dalších přestupků.
Mezi závažné přestupky patří : šikanování, záškoláctví, krádeže, užívání nebo distribuce drog, fyzické násilí, vandalismus. 1..2.8.
Sebehodnocení žáka
Podle požadovaných a předem známých kritérií dostává příležitost vyjádřit se ke svým výkonům i žák. Konfrontace jeho a učitelova hodnocení (ať je shoda nebo naopak) může být důležitým předpokladem zlepšování. Žák dostává k sebehodnocení možnost jednak průběžně při vhodných příležitostech (vyučovací hodina, tematický celek, ukončení projektu apod.), jednak při uzavírání klasifikačních období (čtvrtletí, pololetí). Sebehodnocení je součástí celkového hodnocení žáka.
1.2.9.
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Způsob hodnocení těchto žáků vyhází vždy z odborných posouzení speciálních pracovišť z individuálního posouzení problému a následné dohody se zákonnými zástupci. Škola nabízí tyto základní varianty: a) žáka klasifikovat známkami průběžně i na vysvědčení s ohledem na handicap b) žáka hodnotit pouze slovně, a to jak průběžně, tak na vysvědčení c) žáka průběžně klasifikovat (v úvahu se bere handicap), ale na vysvědčení hodnotit slovně.
2. Autoevaluace školy Autoevaluace školy a její další evaluační činnost slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP. Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu a za výsledky vzdělávání zodpovídá ředitel školy. Na rozdíl od stěžejní evaluační role vyučujícího daného vzdělávacího předmětu, který hodnotí zejména úspěšnosti žáků při dosahování dílčích kompetencí v průběhu vyučovací hodiny, (za čtvrtletí, pololetí atd.), úloha ředitele školy a jím pověřených metodických orgánů ( předmětových komisí )spočívá především ve zhodnocení úspěšnosti žáků v dosahování očekávaných výstupů jednotlivých ( oborů ) vzdělávacích oblastí, a to především na konci 1., 2. a 3. vzdělávacího období ŠVP. Preferovanou evaluační formou jsou (školou k tomuto účelu vypracované) standardizované testy, které umožní porovnat úspěšnosti žáků v ročníku (třídě, mezi spolupracujícími školami apod.). Cíle, předmět hodnocení, obsah, formy a metody by měly zohledňovat i vytčené (dlouhodobé, střednědobé, roční ) vzdělávací priority školy. Škola může využít i případných vhodných standardizovaných evaluačních testů institucí, které se evaluací školních vzdělávacích programů budou zabývat (CERMAT, SCIO, KALIBRO, ČŠI, MŠMT, VÚP ). Velmi významnou evaluační formou je cílené získávání informací od bývalých žáků (absolventů) školy, kteří byli vzdělávání již podle ŠVP. Jejich vlastní zhodnocení vzdělávání podle ŠVP (např. formou vyplnění zadaného dotazníku) umožní škole vytvořit si alespoň částečně objektivní obraz o tom, jak se jí vzděláváním podle ŠVP daří naplňovat obecné cíle ŠVP (jak se jí daří vybavovat žáky klíčovými kompetencemi pro další studium, osobní a pracovní život).
Nedílnou součástí autoevaluace školy (jak se jí daří dosahovat stanovených vzdělávacích záměrů a cílů) je zpětná vazba ze strany klienta (rodič) a ze strany svého zřizovatele. Škola proto bude v pravidelných intervalech 3 let opakovat zjišťování vzdělávacích požadavků rodičů (a zřizovatele) zejména formou standardizovaných dotazníků. Pro potřeby autoevaluace bude škola využívat i jiné hodnotící zprávy (např. Inspekční zprávu ČŠI apod.). Evaluační činnosti a aktivity (ev. i použité formy a metody), kterými škola zjišťuje úroveň kvality vzdělávání a hodnotí dosažené výsledky žáků se zpracovávají na každé vzdělávací období v písemné podobě formou plánů evaluačních činností a aktivit. Na úrovni vzdělávacího předmětu je zpracovává vyučující daného předmětu, zpravidla jako součást svého tématického časového plánu výuky. Na vyšší úrovni (vzdělávací oblast, „škola“, srovnání škol atp.) je zpracovává ředitel školy nebo jím pověřený pedagog (předmětová komise apod.) jako součást ročního plánu činnosti školy (ev. jako součást plánu kontrolní a hospitační činnosti.) Základními časovými horizonty pro souhrnné hodnocení jsou: čtvrtletí, pololetí … závěr školního roku; a 1., 2. a 3. vzdělávací období ŠVP. Neodmyslitelnou součástí každé evaluační činnosti je její vyhodnocení, které mj. zahrnuje i návrhy vhodných „korekčních“ opatření, případně i návrhy na další úpravu ŠVP.
2.1.
Oblasti autoevaulace a)
Podmínky ke vzdělávání Podmínky ke vzdělávání
Cíle
Materiální a prostorové podmínky
zlepšení technického stavu budovy a okolí, jejího vzhledu, prostor pro výuku
technický stav budovy, vybavenost a odbornost učeben, ŠD, zahrady.
jednání s MÚ, pozorování, rozhovor s učiteli, správci průběžně kabinetů pracovní porady
Finanční podmínky
ekonomická stabilita školy
výsledky hospodaření, naplněnost školy, státní dotace,
ekonomická rozvaha, rozbory hospodaření
Personální podmínky
kvalifikovaný pedag. sbor, vzdělávající se v DVPP, pracující v souladu s filosofii školy
kvalifikace, další vzdělávání, přístup k práci
portfolio DVPP, červen, pozorování, průběžně rozhovor
příslušné revize, organizace dozorů
dle plánu kontroly BOZP, pracovníka dozorů, firmy zajišťující úrazovosti BOZP, průběžně
BOZP a hygiena
bezpečí ve škole pro všechny
Kriteria
Nástroje
Časový harmonogram
únor, průběžně
b)
Průběh vzdělávání Průběh vzdělávání
Vyučovací proces
Cíle
soulad realizace ŠVP, soulad ŠVP s RVP
naplněná družina Školní družina spokojených dětí s pestrou a klub nabídkou programů využití jiných forem Výlety a vyučování, exkurze propojení s praxí zájem žáků o kurzy a jejich dostupnost, Kurzy stmelování základních sportovních kolektivu, dovedností vzájemné poznávání, samostatnost
Kriteria
Nástroje
Časový harmonogram
plnění ŠVP, směřování výuky ke klíčovým kompetencím, klima
hospitace, rozhovory, porady, pozorování, písemné srpen, hodnocení průběžně realizace ŠVP vyučujícími, šk. dokumentace, školní www
oblíbenost družiny, docházka a účast na akcích
pozorování, rozhovory, hospitace, dokumentace, školní www
únor, průběžně
výlety, exkurze v souladu s cíli ŠVP
tř. dokumentace, týdenní plány
při projednání organizace akce
naplněnost
přehledy o účasti, rozhovory, rozbor příčin neúčasti
červen, průběžně po akci
Akce školy
Žáci se specifickými potřebami
Nadaní žáci
Klima školy
setkávání žáků, učitelů a rodičů, vytváření image školy, jiné formy vzdělávání umožnit těmto žákům vzdělávání v rámci jejich možností v bezpečném prostředí umožnit žákům rozvíjet se na úrovni svého nadání spokojenost žáků, učitelů a rodičů ve škole
reakce rodičů, pozorování, účast a rozhovory, úspěšnost akce, reakce medii, zpětná vazba hodnocení vyučujících, rozvoj rozhovory dovedností s výchovným v rámci poradcem a s schopností žáka rodiči, pozorování individuální hospitace, přístup, nabídka rozhovory, nadstandardních porady činností spokojenost, dotazník, četnost řešení pozorování, konfliktů, pedag. rada, opatření hospitace
srpen, po akci
říjen, průběžně
srpen, průběžně
průběžně, dle potřeby
c)
Výsledky vzdělávání žáků Výsledky vzdělávání žáků
Cíle
Kriteria
Nástroje
Časový harmonogram
Hodnocení
objektivní a motivační hodnocení
úspěšnost plnění výstupů ŠVP a míra zvládání klíčových kompetencí stanovená klasifikačním řádem
Srovnávací testy žáků
zjištění úrovně vzdělávání žáků
testy Scio, porovnání Cermat, úspěšnosti Kalibro, jejich s jinými školami vyhodnocení
1x ročně
účast žáků
zapojení žáků rozbor účasti a do soutěží, úspěšnosti podpora učitelů
1x ročně
Účast a úspěšnost žáků v soutěžích
hospitace, pedagogické rady, rozhovory průběžně s učiteli, žáky a rodiči
d)
Úroveň výsledků práce školy Úroveň výsledků práce školy
Cíle
Kriteria
bezproblémový přestup na úspěšnost Přestupy žáků školu přijímacího a jejich odpovídající řízení, umístění jejich schopnostem zajistit naplněnost školy
počet žáků v jednotlivých třídách
Image školy
pověst dobré školy na veřejnosti
počet žáků, spokojenost rodičů, žáků, učitelů
Další akce školy
zlepšení obrazu, setkávání lidí
povedená akce
Zápis
Nástroje
Časový harmonogram
výsledky přijímacích řízení, 1x ročně rozhovory s řediteli, s bývalými žáky rozhovory s rodiči, porada únor, září sboru, analýza výsledků zápisu dotazníky, průběžně rozbor přijímacího řízení vyhodnocení akce
po akci
VII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Nedílnou součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je 1. roční plán práce školy zpracovaný k datu zahájení nového školního roku, který aktualizuje a upřesňuje text ŠVP ZV pro daný školní rok. 2. autoevaluace školy 3. učební plán Případné změny v ŠVP ZV se budou provádět na základě závěrů autoevaluace a evaluace školy nebo na základě návrhů pedagogů školy, školní rady, či orgánu rodičů žáků školy vždy po ukončení školního roku.
