VI. Hodnocení žáků a autoevaluace školy: 1. Pravidla pro hodnocení žáků: - způsoby hodnocení vyplývají ze Školského zákona č. 561/2004 Sb., z Vyhlášky o základní škole č. 48/2005 Sb., Vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných č. 73/2005 Sb. a jsou podrobně formulována v Klasifikačním řádu, který je součástí Školního řádu - formy hodnocení žáků: a) Průběžné - slovní nebo klasifikačním stupněm a slouží ke: zpětné vazbě, která poskytuje informaci o tom, jak danou problematiku žák zvládá, jak dovede získané poznatky aplikovat, sledování užití učiva, které je probráno a procvičeno, porovnání úrovně vědomostí žáka s očekávaným standardem, ocenění snahy a píle žáka, jeho zájmu o danou problematiku, motivaci, uznávající pozitivní posun při zdolávání a překonávání neúspěchů, konkrétnímu návodu, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil, ohleduplnému ocenění snah žáků s vývojovými poruchami učení a žáků ze sociálně nepodnětného prostředí, ocenění mimořádných schopností a nadání, při klasifikaci známkou lze užít 5 stupňů s odlišením pomocnými znaménky + a –, při slovním hodnocení používá vyučující vhodné formulace, které vyjadřují stupeň splnění úkolu i návod ke zlepšení, b) pololetní a závěrečná klasifikace - slovní nebo klasifikačním stupněm je vyjádřením dosažené úrovně vědomostí a dovedností aplikovat nové poznatky v porovnání se standardem očekávaného výstupu v daném období daného ročníku v jednotlivých předmětech, zohledňuje snahu, vynaložené úsilí a pozitivní posun ve výkonnosti a v dosažených vědomostech a dovednostech, na žádost rodičů může být žák klasifikován z jednoho nebo více předmětů i na vysvědčení slovně, žák může být na vysvědčení oceněn pochvalou za mimořádný čin, za výjimečný úspěch nebo za trvale dobrou práci pro kolektiv, c) celkové hodnocení na konci školního roku se provede podle dosaženého prospěchu v jednotlivých předmětech a žák podle platné legislativy je hodnocen stupněm – prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl v případě že neprospěl, opakuje ročník, pokud již na daném stupni ZŠ z důvodu neprospěchu neopakoval, žákovi, který vychází po splnění povinné devítileté školní docházky nebo přechází na nižší stupeň středních škol vydá škola v daném termínu výstupní hodnocení, které shrne dosavadní snahu a úsilí ve školní práci a nastíní předpoklady jeho dalšího vzdělávání, - podklady pro hodnocení: a) hodnocení žáka (průběžné i souhrnné) provádí vyučující pedagog, pokud má pochybnosti o správnosti klasifikace rodič nebo zákonný zástupce, může požádat ředitele o přezkoušení svého dítěte, které ředitel neprodleně posoudí a zajistí podle zákona 561/2004 Sb. Školský zákon ve znění pozdějších předpisů §§ 51 - 53 b) podklady pro hodnocení práce žáků jsou: - projevovaná aktivita a úsilí vynaložené ve vyučovacích hodinách a v domácí přípravě na vyučování, - ústní projev a zkoušení z probraného učiva v hodinách,
písemné zkoušení formou kontrolních cvičení, diktátů a kontrolních prací na ověření dovednosti aplikovat procvičené učivo, - v matematice čtvrtletní písemné kontrolní práce, - v českém jazyce alespoň 4 kontrolní diktáty k ověření znalostí probraného a procvičovaného učiva z pravopisu a alespoň 4 kontrolní slohové práce na ověření schopnosti aplikovat probrané slohové útvary v praxi, - v cizím jazyce od 7. ročníku alespoň 2 písemné práce ověřující schopnost tvořivé práce v cizím jazyce a úroveň aplikace získaných znalostí, - testy k uvěření dovedností aplikovat probrané učivo připravené např. vyučujícími příslušné aprobace, ředitelstvím školy i jiných orgánů a organizací, pokud odpovídají charakteru probraného učiva (KALIBRO, SCIO a jiné) - obecná pravidla: - hodnocení je objektivní, vychází z předem stanovených standardů (daných očekávanými výstupy v jednotlivých předmětech ŠUP a stupněm naplňování klíčových kompetencí) a pravidel (upřesněných vyučujícím nebo zadavatelem písemných kontrolních prací a testů), - hodnocení je proces založený na taktním přístupu učitele k žákům, na laskavosti, ohleduplnosti a snaze pomoci, ale zároveň na důslednosti a přiměřené náročnosti, - souhrnné hodnocení na konci pololetí u naukových předmětů nezahrnuje hodnocení chování žáka, - hodnocení chování musí respektovat vztah žáka k plnění povinností vyplývajících ze Školního řádu i morálních zvyklostí, oceňuje pochvalou mimořádné projevy lidskosti a zároveň je upozorňuje na nedostatky a prohřešky, které nelze tolerovat, - hodnocení vzdělávacích výsledků i chování nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáků -
2. Autoevaluace školy: - oblasti autoevaluace a) ověřování, měření, posuzování a hodnocení v oblasti materiálních podmínek (věcné prostředí) b) ověřování, měření, posuzování a hodnocení v oblasti personálních podmínek a spolupráce všech soc. partnerů (sociální prostředí) c) ověřování, měření, posuzování a hodnocení v oblasti strategického plánování a řízení (organizační prostředí) d) ověřování, měření, posuzování a hodnocení výsledků výchovně vzdělávací práce školy (úroveň naplňování klíčových kompetencí a osnov ŠVP) e) ověřování, posuzování a hodnocení metod práce využívaných ve výchovně vzdělávacím procesu, naplňování individuálních vzdělávacích potřeb žáků (zdravé učení) f) ověřování a posuzování efektivity dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jeho přínosu pro modernizaci, efektivitu a zlepšování výslednosti práce (naplňování klíčových kompetencí) g) ověřování, měření, posuzování a hodnocení spolupráce školy s rodinami žáků a s ostatními institucemi - cíle a kritéria autoevaluace a) cíleně směřovat veškeré aktivity školy k dalšímu rozvoji ve všech předcházejících oblastech, b) korigovat priority a sjednocovat úsilí všech sociálních partnerů k jejich dosažení, c) výsledky autoevaluace používat jako zpětné vazby a východiska pro další práci školy, d) hlavním kritériem autoevaluace je srovnání dosaženého stavu v oblastech autoevaluace s hlavními úkoly školního plánu práce a projektů (Zdravá škola a další projekty)
e) pro celkovou evaluaci (1 x za 3 roky) 1. Stanovení cílů: naplnění § 2 a § 44 Školského zákona č. 561/2004 Sb. plnění osnov a strategických cílů ŠVP v jednotlivých oblastech splnění priorit uvedených v ročních plánech školy daného tříletého období 2. Personální podmínky ke vzdělávání: odbornost a aprobovanost výuky (trend v uplynulém období, dosažený stav, další potřeby) 3. Materiálně technické podmínky vzdělávání: Stav prostorových podmínek, plnění plánů údržby, zajištění bezpečného prostředí pro práci (učebny, odb. učebny, herny, sportoviště, společné prostory a sociální zařízení, ŠJ) vybavení školním nábytkem, plnění ergonomických potřeb žáků vybavení pomůckami (změny, posouzení jejich využití, potřeb) vybavení učebnicemi a učebními texty (dostatek, aktuálnost a vhodnost, dostupnost) vybavení didaktickou technikou (inovace počítačů a programů, rozšiřování o dataprojektory, interaktivní tabule) 4. Finanční podmínky vzdělávání: finanční krytí platů (využití příspěvku a rozvojových programů, další zdroje) finanční krytí ostatních neinvestičních nákladů (využití zdrojů z příspěvku státu i zřizovatele, využívání zdrojů z doplňkové činnosti i od sponzorů) 5. Průběh vzdělávání: reálnost a naplnění osnov ŠVP reálnost a naplnění ŠUP využití projektů (zdravá škola, soc. prevence, multikultura) klima školy (spolupráce pedagogů, vztahy učitel – žák – rodič) 6. Výslednost práce: prospěch a chování (stav, trend v upl. období) výsledky práce se zdravotně postiženými žáky, účinnost plánů integrace zapojení do soutěží, vystupování na veřejnosti nabídky a zájem o zájmovou mimoškolní činnost zájem veřejnosti o školu (zápis do 1. ročníku, pohyb stavu žáků) přijímací řízení na víceleté gymnázium a vycházejících žáků na střední školy 7. Řízení a plánování ped. procesu: úroveň plánování učiva účinnost metod a forem práce v hodinách včetně využití DT, projektového vyučování věcnost, konkrétnost a adresnost hodnocení, individuální přístup zapojení do DVPP (plnění plánu vzdělávání a priorit stanovených plánem, tj. jazyková a informační gramotnost) dodržování demokratických přístupů řízení ze strany vedení školy, účinnost personální a organizátorské role vedení 8. Spolupráce školy s rodiči a veřejností: Školská rada a SRPDŠ (iniciativa, hodnocení, pomoc škole) využití spolupráce s kulturními a vzdělávacím institucemi v regionu prezentace školy na veřejnosti 9. Posouzení výsledků školy zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům (shrnující závěr z hlediska učitele, vedení školy, nadřízených
orgánů) - nástroje autoevaluace a) na úrovni vedení školy: sledování plnění plánů práce školy i učebních plánů v jednotlivých oblastech ŠUP, práce se školní dokumentací (plány, třídní knihy, výkazy, katalogové listy, elektronická podoba školní matriky, …), hospitační činnost k posouzení využívaných metod a forem práce, řízené rozhovory se zaměstnanci, žáky i rodiči žáků, dotazníky a ankety připravené na konkrétní sledované téma z oblasti plnění hlavních úkolů nebo efektivity projektů, zadávání kontrolních testů k ověření vědomostí a dovedností žáků a naplňování klíčových kompetencí, sledování hospodaření školy a mimoškolních aktivit, b) na úrovni pedagogických pracovníků: sledování aktuálnosti a smysluplnosti výuky podle osnov ŠVP a ŠUP, využití vhodných forem hodnocení žáků (rozhovory, přímé zkoušení, písemné práce a testy, testy z nabídky různých agentur,…), porovnávání způsobu své práce s poznatky získanými v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, navrhování změn, které považují za přínosné pro další rozvoj školy, porovnávání účinnosti své práce (naplňování klíčových kompetencí a rozšiřování vědomostního i sociálního obzoru žáků) v rámci třídního kolektivu, v rámci paralelních tříd i v rámci širším, c) na úrovni žáků: posuzovat využívání nabízených možností v rámci ŠUP i mimoškolních aktivit, sebekriticky hodnotit své aktivní zapojení do výchovně vzdělávací práce ve škole, sebekriticky hodnotit výsledky své práce a odpovědnost vůči kolektivu třídy i školy, posuzovat možnosti školy a srovnávat je s naplňováním svých představ, navrhovat a pomáhat realizovat aktivity, které by směřovaly ke splňování jejich očekávání, - časové rozvržení autoevaluačních činností a) průběžně: na úrovni vedení školy se provádí řízené rozhovory, hospitace ve vyučovacích hodinách i při jiných školních aktivitách, sleduje se dodržování Školního řádu, plnění učebních plánů a osnov, podle potřeby se zadávají srovnávací testy a kontrolní práce, je sledováno hospodaření, na úrovni pedagogických pracovníků a žáků jsou průběžně sledovány a porovnávány všechny jevy uvedené v evaluačních nástrojích, b) čtvrtletně: na pedagogických radách předkládá vedení školy zprávu z kontrolní a hospitační činnosti, učitelé hodnotí dosažené výsledky v rámci naplňování ŠVP, předkládají návrh na hodnocení chování a prospěchu žáků, včetně doporučení ke zlepšení nebo návrhů na opatření směrem k žákům, pedagogům i ke škole jako celku, žáci se svými třídními učiteli podrobně rozebírají stav v prospěchu i chování ve třídě, porovnávají je se svým očekáváním a navrhují další možnosti rozvoje třídního kolektivu i celé školy c) pololetně:
d)
e)
f)
g)
vedení školy podává pedagogické radě zprávu a plnění plánu práce školy včetně projektů, které realizuje, připravuje rozbor hospodaření pro zřizovatele, předkládá důležité dokumenty a projednává strategická opatření se Školskou radou, ročně: vedení školy předkládá Výroční zprávu na základě analýzy práce školy v jednotlivých oblastech (obsažených v charakteristice školy ve ŠVP i v projektu Zdravá škola) a Výroční zprávu o hospodaření pedagogické radě, Školské radě a zřizovateli, poskytuje informace a podklady orgánům školské správy kraje, školní inspekci a dalším oprávněným orgánům, učitelé zjišťují a hodnotí dosažené výsledky (výstupy a klíčové kompetence) na konci jednotlivých období po 3., 5. a 9. ročníku, na požádání: poskytuje vedení školy informace o své činnosti v rámci platných zákonů a s ohledem na ochranu osobních údajů rodičům, veřejnosti, tisku, … projednává podle správního řádu podané náměty, připomínky a stížnosti ze strany všech sociálních partnerů školy i z veřejnosti systémově: 1. etapa – stanovení výchozích podmínek pro zpracování a případnou inovaci ŠVP (stanovení priorit a strategie), 2. etapa – průběžné sledování práce učitelů, žáků, klimatu školy, ověřování efektivity ŠVP, 3. etapa – hodnocení dosažených výsledků ve výše uvedených obdobích a na konci platnosti jednotlivých projektů, 4. etapa – dovršení autoevaluačních činností, souhrnné vyhodnocení a vyvození závěrů k případnému přehodnocení dílčích oblastí ŠVP, ŠUP a vypracování nových projektů. vlastní hodnocení podle zákona 561/2004 Sb. Školský zákon ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy ve znění pozdějších předpisů 1 x za 3 roky
