VESTNIK 19 J 5. ČASOPIS SPOLKU. ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXIlI. ROČNíK - V BRNE 5. LEDNA Hayfordův isostatický mezinárodní referenční elipsoid

y

y

y

y

,

zEMEME~ICSISY VESTNIK

1 19 J 5

ČASOPIS SPOLKU. ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXIlI. ROČNíK - V BRNE 5. LEDNA 1935.

•••••••••

Hayfordův isostatický

mezinárodní Václav

referenční

elipsoid.

Špaček.

Ve článku Výpočet zemského elipsoidu z odchylek tížnice (Zem. Věst. 1934, str. 66) bylo ukázáno, jakým postupem byly odvozeny rozměry Hayfordova elipsoidu. Na stránkách následujících jsou uvedeny bližší podrobnosti o použitém materiálu a jeho zpracování vzhledem k isostasi. Trigonometrická síť, z níž byl Hayforduv elipsoid vypočten, zaujímá téměř celé územi Spojených státu, pouze do 7 státu - Jowa, Arkansas, Wyoming, Montana, Idaho, Arizona, New Mexiko - nezasahovala, v nichž nebyly tehdy ještě provedeny patřičné redukce výpočtů. Nejsevernější a nejjižnější bod sitě maji zeměpis. šířku 490 00', 24 o 27', od východu k západu sahá síť od 67 o 16' do 124039'. Východištěm (Standard Datum) pro výpočet geodetické šířky a délky ve Spojených státech je stanice Meades Ranch 1) (Kansas), 39 o 13' 26'686" z. š., 98032' 30'506" záp. délky, azimut na bod Waldo 75028' 14'52". Za východiště byla zvolena již r. 1901 proto, že vzhledem k ni je součet všech odchylek tižnice téměř O. Byla již dříve východištěm při triangulacích ve východnich státech, takže velká část počítaných poloh se měnila při spojení několika sítí v jediný celek:' a jednotném zpracování jen málo. Referenčním elipsoidem, na základě něhož byly geodetická šířka a délka počítány, byl Clarkeův elipsoid z r. 1866: a = 6378206'4 m, b = 6356583'8 m, zploštěni 1/295. Astronomických měření pro výpočet odchylek tížnice bylo celkem 765 (r. 1909 při prvém výpočtu 507), z toho zem. šířek 381 (265), zem. délek 131 (79), azimutu 25:3(163 J, Laplaceových bodů 32 (11). Při konečném řešeni bylo 733 rovnic, vyjadřujícich g, 1) ve tvaru (6) 2). Pro 1), plynoucí z měření azimutu na bodech Laplaceových, nebyla psána žádná rovnice, neboť tato hodnota sloužila k výpočtu Laplaceových oprav. Má li býti ~ (gJ 1)2) minimem, musí býti prvé diferenciálni poměry tohoto výrazu dle jednotlivých neznámých rovny nule. Tak dospíváme ze (6)2) k následujícím normálním rovnicím, kdež je napravo (6) psáno v misto prostých členu.

+

+ [klJ 0),0 + [kmJ oao + [kn] oa/loo + [koj oe2104 + [kvJ =0 lklJ o Po + jl:lJ o},o + [lmJ o ao + [ln] o a/loo + [10] o e2 104 + [lvJ = O lkmJopo + 11mJ o},o+ [m:lJ oao + [mn] oa/100+ [mol oe2104 + [mv] = O [knJopo +[lnJo},o + [mn]oao+ [n Joa/100 + [no]oe2104. + [nv] =0 (ko] o Po + [ZoJo},o + [moJ o ao + [no] oa/lOO + [02] o e2104 + [ovJ = O [k2J opo

2

Po vyčíslení naznačených součtu [ ... ] je pak 3) I) Verh. der Intern. Erdm., XIV. allgem. Kónf. 1903, str. 190. Prvý výpočet z r.1909 dával pro zem. šířku, délku a azimut hodnoty, lišíeí se jen v desetináeh vteřin, totiž 26'47" ± (H7" 20'64"::. 0'40", 14'65" ± 0'32". 2) Výpočet zemského elipsoidu. Zem. Věstnfk 1934, str. 68. 3) Suppl. invest. str. 39.

1935/1

+406'950po5'000Ao7'190ao84'200a/100-155'090e2104+159'60=0 5'000po + 80·55 OAO 4'820ao - 22'040a/100 27'97 &21046'45=0 7'Hlopo+ 4'82 OAo 326'970ao27'700a/100- 43'07oe2104+312'66=0(2} - 84'20 opo 22'04 OA-o- 27'700ao +263'97 oa/100+ 204'84oe2104 -+- 394'97 =0 -155'090po + 27'97 0A-0- 43'07 oao +204'84oa/100 + 649'090e21Q4 536'34 =0 Hodnoty oprav op 0' o A-o atd. z nich plynoucí viz v tabulce níže uvedené v řádku označeném jakožto řešení A, kde je též příslušná hodnota rovníkového poloměru a převratná hodnota zploštěni. Dosadíme-li nalezené opravy o Po. . . do rovnic (6) 2), obdržime odchylky tížnice vzhledem k nově vypočtenému elipsoidu. V tabulce je uveden též součet čtverců těchto odchylek (zbytků zb) a střední hodnota čtverce jedné odchylky. Čím jsou odchylky ty působeny? Astronomická a geodetická měření konají se velmi přesně a vliv chyb v nich obsažených je nepatrný proti vlivu nepravidelného rozložení hmot na povrchu zemském. Budeme očekávati, že se tu jeví hlavně vliv nejbližšiho okoli stanice a nejbližšich horstev, neboť nepochybujeme, že země v celku je rotačním elipsoidem a jedná se jen o stanoveni odchylek od tohoto tvaru. I bude úlohou geodesie vypočísti velikost odchylek tížnice, působených nepravidelnosti povrchu zemského. Jak se provede výpočet, ukázal již před více než 150 lety Charles Hutton 4) Maskelyne 5) podnikl totiž r. 1774 pokus srovnati s tíži sílu, již pusobí ve svém okolí hora Scbehallien v Perthshire. Je výšky 3000 stop a vyniká asi 2000 stop nad okoli. Prvý pokus toho druhu, jejž vykonali Bouguer a Condamine při měření v Peru na úpatí Chimbora~o, se nezdařil, neboť pozorování bylo málo a neshodovala se. Maskelyne určil zeměpisnou šířku na dvou stanicích, ležicích na jižní a severní straně hory; jejich rozdíl, plynoucí z více než 160 měření na každé stanici, činil 54'60". Vzdálenost rovnoběžek jdoucích oběma stanicemi, stanovená triangulací, odpovídá rozdílu šířek 42'94", takže rozdíl 11'66" byl zpusoben přitažlivostí bory. I byl pořízen její plán, na němž stanoveny četné výšky. Bodem, vyznačujícím stanici, vedeny 24 paprsky, které tvořily s polednikem úhly, jichž sinus byl pořadem 1/12, 2/12, 3/12 atd. Soustřednými kružnicemi, jejichž poloměry tvoří nejprve aritmetickou, pak geometrickou řadu, rozdělí se celé území v hranoly tak, aby jejich přitažlivost byla vyjádřena jednoduchým vzorcem, ve kterém se vyskytuje jen výška dotyčné části území. Stejně postupovalo 80 let později H. James6) při stanovení přitažlivosti hory Arthurs Seat v Edinburghu a též Clarke 7), jenž počitá, jaký vliv má terén na o~chylky tižnice v jednotlivých trigonometrických bodech až do vzdálenosti 58.000 stop. Paprsky jsou vedeny tak, že siny azimutů jsou 0'1, 0'2, 0'3 ... , poloměry postupují po 500 stopách do 5000 a pak v řadě geometrické do 5000 (5/6) 15, takže má celkem 960 polí. A této metody použil i Hayford. • Odvodime výraz pro přitažlivost takového sloupce za předpokladu, že země je koule. Na ni nechť leží homogenní vrstva tvaru vrchlíku a tloušťky dr a Wedáme účinek jednotlivých části této vrstvy v bodě A., ležícim ve výši Hl nad středem vrchlíku. Spojnice bodu A. se středem budiž osou koule. Uvedenou vrstvu rozděHme na hranolové elementy výšky dr, jejichž základny jsou omezeny obloučky kružnic, které vedeme na kouli jako soustavu rovnoběžek a poledníku, vycházejicich z vrcholu vrchlika. Délka obloučku poledníkového je r dtfJ, značí-li tfJ arcus polednikového oblouku čítaného od pólu, délka oblouku rovnoběžky je r sin 'l}J da, je-li a úhel, jejž tvoři rovina poledníka s rovinou polednika nultého. Označíme-li ť specifickou hmotu

+

+ +

+

+

4) Roy. Soc. Lond., Phil. Trans. 67, 1778. - Clarka, Princ. Triang. 583. 5) PhiI. Trans. 65, 1775. 6) PhiI. Trans. 146, 1856. - Clarka, Princ. Triang. 599-609. 1) Clarka, Princ. Triang. 625-664.

1935/2

vrstvy, je hmota jejího elementu dm = ťř sin 'l/Jd'l/Jdr da a jeho vzdálenost e od A je dána výrazem e2 = r2 r'2 - 2 rr' cos 'l/J, kdež [r' = VA.. fJe-li k gravitační konstanta, působí dm v bodě A silou k dm/e2• Vedeme-li vrcholem vrchlíka v tečné rovině k sobě kolmé osy X, Y; tvoří s nimi spojnice e úhly, jichž směrové cosiny jsou R _ r sin 'l/Jcos a _ x R _ r sin 'l/Jsin a __ y cos 1"1 -, cos 1"2 --, e e e e počítáme-li a od osy X. Složka, kterou dm ve směru této osy v bodě A působí, je tudíž k dm cos fJde2 a celkový příspěvek výseče na vrchlíku ležící mezi polokružnicemi příslušnými úhlům a1, a2 ke složce X je

+

kť

jr3sin2'l/Jcosadrd'l/Jda e

. )rr3sin~'l/Jdrd'l/J sm al 3.

k (. = ť sm a2 -

3

• e Jedná-li se o účinek pole ležícího v uvedené výseči mezi rovnoběžkami příslušnými úhlům 'l/Jj/''l/Jl,je třeba integrovati podle 'l/Jv těchto mezích. Je-li výška vrstvy konečná, rozložíme ji na vrstvy tloušťky dr a příspěvek každé z nich bude vyjádřen výrazem (3), při čemž hodnota r poroste od a (poloměr koule) do a H, značí-li H výšku vrstvy. I je třeba provésti integraci podle r v uvedených mezích, takže poslední integrál v (3) bude

+

t!'.a+H

Jr (ji.

.' y(ř a

rB sin2 'l/J dr d'l/J

+ r'2 -

2 rr' cos 'l/Ji

V blízkosti stanice lze psáti sin 'l/J= 'l/J= s/a, cos'l/J= 1 - s2/2 a2, značí-li s délku oblouku čítanou od středu vrchlíku. Tak dospějeme k výrazu, jenž značí působení kruhové desky, ta však jako celek v bodech, ležících na její ose, působí jen ve směru této osy, ne však rovnoběžně s povrchem desky, proto bude se počitati jen účinek hmot, ležících nad vodorovnou rovinou, jdoucí stanicí, případně hmot pod touto rovinou chybících. Integrace bude se vztahovati na r od r' do r' Z, značí-li Z výšku terénu nad stanicí. Příspěvek dotyčného pole ke složce X je pak

+

ff

X = U.

ff

r3 S2 ds dr a3 [(r _ r')2 S2 rr'/a2J'1' = U.

+

S2

(Z2

ds dz

+ s2)"/.'

z = r - r', U = kť (sin a2 - sin a1). Místo (r/a)3 jsme položili 1, čímž vzniká chyba řádu 3 H/a. Avšak vzhledem k nepřesné hodnotě ť, za kterou se klade jen přibližná střední hodnota, nemá chyba ta významu, nedosahuje pravidlem 0·001. Zmenšuje se ještě tím, že ve jmenovateli člen sj/ obsahuje téměř stejného činitele (rr'/a2)"/., za nějž také klademe 1. Integrujeme-li nejprve podle z, obdržíme X=

Uz[ .~_ • ys + 2 2

a lze-li zanedbati vedle

S2

=

čtverec výšky

X=kq

UZ 10

2

z'l,

(sin aj/-sin

S2

g. Sl bude

+ YS?+Zil + YS12 + Z2

a1) Z loge~.

Sl

(6)

(7)

V tomto případě je počet stejný, jako by všechna hmota z vyšších poloh byla zhuštěna ve výši stanice. Území, jehož účinek je zde vyjádřen, je na mapě částí kruhového pásu, jehož středem je stanice a jenž má poloměry S2; Sl' Leží mezi paprsky vedenými středem a tvořícími úhly aj/, al se směrem, v němž počítáme odchylku tížnice. Tyto jednotlivé části pásu zovme jednoduše polem. Při odvozeni jsme předpokládali

1935/3

stejnou výšku celého pole, při výpočtu samém bude ji třeba nahraditi jeho střední výškou. Podle (6), (7) počítá se i vliv údoli sahajících pod hladinu stanice; počítáme totiž, jaké by bylo působení hmot, jež tu chybi. Vliv těchto údoli a sníženin je opačný než vliv vyvýšenin, i je proto možno počítati obojí současně, ale hloubky Z bráti negativně. Stanoví se tedy střední výška H celého pole a z ní Z = H Hl. Píšeme-li v (6) S2=Sl (S2 - Sl), nabude logaritmus zlomku v (6) tvaru 8 -

8

+

,

log.

(

Sl)

S2 --

S2 -

-t---Z;!

1 T Vs!'J

=

Sl

VSlt + Z;!

(8)

+

a ve výsledku se pak vyskytuje sinus elevace ZJV S2 Z;! místo výšek. Proto volil Clarke prvé kruhy tak, aby rozdíl poloměrů S9 - Sl byl stálý. Pro pásy ve větší vzdálenosti je třeba bráti zřetel k zakřivení země. Je-li .A ve výši hladiny mořské, je r"= a; současně zaveďme ve (4) r = a s. Pak

ff

X=U

rS

[s;!

JJr( a)'1'

2

sin 1/Jd 1/Jdr sin;!1/J/2j'/. = U

+ 4ar

r

I

+

2

sin 1/Jd 1/Jdr 8 sins 1/J/2 .

(9)

Ve jmenovateli značí 2a sin 1/J/2 délku tětivy, vedené od stanice k dotyčnému pásu a vedle jejího čtverce můžeme čtverec výšky při větších vzdálenostech vždy zanedbati. Vyjádříme-li v čitateli sin 1/J pomocí sin 1/J/2 a píšeme-li opět 1 místo (a s)/a, obdržíme

+

X = UH }Tsin 11/J/2 - sin 1/J/2J d 1/Jj2

-=

UH[log.:: ~:~~

+ cos

~9 ~lr ;'>i

cos

(10)

Vyjádřime-li v poslední závorce tg 1/J/4 a cos 1/J/2 při malém 1/J prvými členy příslušnj'ch řad, nabývá hodnoty log 1/J2/1/Jl = log S2/S1 jako v (7). Je-li stanice .A ve výši Hl nad mořem, je r' = a Ht, takže ve jmenovateli integrálu (9) objeví se vedle čtverce tětivy 4rr' sin2 1/J/2 člen (a Hl - ryj, jejž vypustíme z téhož důvodu jako S9 v (9). Další úprava je obdobná jako v (9), polužíme 1 místo činitele (a s)s/ a H1)S a dospějeme opět k výrazu (10). :Na výšce stanice při tomto výpočtu tedy nezáleži. Urychlení tíže na zemi 9 je dáno přibližně výrazem platným pro kouli 4

+

+

+

+

9 =3 nka A,

značí-li A střední specifickou hmotu země. Je-li osa X ve směru kolmém k poledníku, vychýli složka X olovnici zavěšenou na stanici od svislého směru na východ o úhel S, stanovený poměrem X/g I: I: X 3 (J ( sma2-smal • ') H 1og.-. S2 r,,=tgr,,=-=-49 na Sl O stejný úhel S posune se v opačném směru na západ zenit určený směrem tíže, takže S je odchylka tížnice. Vyjádří-li se a, H v mílích a arcus ve vteřinách, je a = 3960, A

LJ

S = 12'44" ~ H (sin a2 •

sin at) log. ~;

-

(11)

Sl

LJ

je-li výška vyjádřena ve stopách, jak tomu na amerických mapách skutečně je, nutno ji děliti 5280, t. j. počtem stop na mili připadajicích, načež

S = 0'00236" ~ H (sin a2 LJ.

-

sin a1) log. ~ . Sl

(12)

Počet se velice zjednoduši, voli·li se směr paprsků a poměr poloměrů tak, aby rozdíl sin a9 - sin al a též log S2/S1 byly konstantní, načež odchylky působené

1935/4

jednotlivými poli budou úměrny pouze jejich střední vj'sce. Za poměr '1/Li klade Hayford 8) 2'67/5'576 = 1/2'09, sin a2 - sin a1 = 1/4, načež volí S2/S1 tak,. aby 0~~092346" log.!.! •••

Sl

= 0·0001"

t. j. !.! Sl

= 1'426, načež; = 0'0001" (H

- Hl)' (13)

Každých 100 stop výšky nad stanicí působí odchylku tížnice o setinu vteřiny. Kdybychom kladli místo výšky nad stanicí, pro kterou byla odvozena rovnice (7), vyjadřující působení blízkých polí, výšku nad mořem, přičítáme tu účinek sloupce hmoty výšky Hl' stejně však jej budeme přičítati na poli, ležícím na opačné straně stanice i na všech polích ostatních, takže ve výsledku, shrnujícím účinky všech polí, se působení to ruší. Rozdělení mapy na příslušná pole provede se na průsvitném listě, který se pak na mapu položí. Bodem, jenž značí stanici, je vedeno 8 paprsků; prvý z nich klade se na mapě do směru, v němž počítáme odchylku tížnice, do poledníka neb do směru k němu kolmého. Druhý paprsek tvoří s prvým úhel, jehož sinús činí 1/4, další paprsky tvoří s ním úhly, jichž siny jsou 2/4, 3/4 a 1, t.j. paprsek k prvému kolmý. Souměrně vzhledem k paprsku prvému je rozdělena i čtvrt čtvrtá a prodloužením paprsků rozdělí se i čtvrti druhá a třetí. Jedna z kružnic má poloměr 1 mile - 1'6093 km ~, ostatní poloměry tvoří s ním geometrickou řadu, jejíž podil 1'426 byl nahoře odvozen. Kružnice i pásy mezi nimi počítají se od vnějšího dovnitř. Poslední 34. má poloměr 32·5 m, další 46,3, 66'0, 94'1, 134'2 m ... dvanáctá 4'665 km, desátá 162'17, prvá 4126'4 km. V každém kvadrantu jsou 4 díly, takže celkem se počítá vliv přitažlivosti 544 polí. Pole v jednotlivých pásech se číslují od počátečního paprsku vpravo od 1 do 16. U pásů velkých poloměrů jsou pole čís. 1, 8, 9, 16 příliš velká a dělí se proto, když je potřebí, na pět menších dílů podle uvedeného pravidla. Pro blízké stanice je možno účinek vzdálených pásů interpolovati. Pro mapy v Merkatorově projekci bylo třeba zvláštního postupu. Při počítání vlivu nejbližšího okolí je třeba zvlášť přesných map, někde se volily vnitřní kružnice s ještě menšími poloměry, než uvedeno nahoře, až d07'9 m, při prudkém sklonu půdy· u stanice je často potřeba výpočtu zvláštního. Chyba v odhadu střední výšky zcela nepatrného blízkébó pole má na výsledek stejný vliv jako táž chyba odhadu výšky velikého území vzdáleného. Ještě je nutno zmíniti se o tom, do jaké vzdálenosti od stanice se má vliv terénu počítati. Již Clarke poukazuje k tomu, že bude vypočtená odchylka tížnice měniti se podle toho, jak daleké území zahrneme v počet. Místy provádí počet až do vzdálenosti 50 mil, kterou považuje za postačující. (St. 664.) Ale je patmo, že území značně vzdálené bude působiti skoro stejnou odchylku tížnice na stanicích, ležících uprostřed měřeného území, i na stanicích na jeho okraji. Při počítání příslušného elipsoidu počítá se však s odchylkami tížnice vzhledem ke stanici základní, ty však zůstávaji stejné, změní-li se všechny odchylky tížnice o touž veli· činu působením vzdáleného pole. Netřeba tedy počítati vliv území příliš vzdálených, zvláště když působení nám zřejmých nepravidelnosti povrchu zemského je z velké části kompensováno působením skrytých nepravidelnosti v rozložení hmoty pod povrchem. Hayford počítá vesměs podle (11), ježto však pro vnitřní pásy se má užíti přesnějšího vzorce (6), uvádí tabulku oprav, jež se připoji k výsledků1p nalezeným pro jednotlivá pole vnitřních pásů 12'44" ~ Z (·100's~ + 4

Li

o Sl

V~

+ z~ _

+ V Sl" + z~

100'!.!). t:>

(14)

Sl

Při kladném Z vychází tato oprava negativně, při záporném kladně, takže absolutní velikost odchylky se v obou připadech zmenšuje. U vnějších pásů provádi opravu tak, že od šesté kružnice zvětšeny poloměry, aby výraz v závorce (10) měl touž velikost jako log 1'426 ve vzorci (11). Pro pás mezi r7 a rs dávaji

1935/5

oba vzorce výsledek týž, pro pás mezi r1 a r6 je nutno r6, počítané na základě konstantního poměru 82/81 zvětšiti o 0'3 km, další o 1'9, 6, 19, 56 a poslední o 173 km ze 3953 na 4126 km. Mořejsou rovněž poruchou v rovnoměrném rozloženihmoty na povrchu zemském. Hustota jeho vody je 1'027 a působení její činí tedy pouze 1·027/2'67 = 0'385 působení pevné hmoty, t. j. 0·615 celého účinku chybí. Podle toho bude pole vyplněné mořem působiti odchylku 0'0001" X 0'615 pro každou stopu hloubky a pro sáh - ježto hloubka mořská se udává na sáhy (po 6 stopách) - 0'000369", ve směru opačném, než působí přitahujicí hmota pole. Pro jezera je hustota vody 1·00. (fokl":<čovánÍ.

Ohraničování Ing. Václa

-

A F'uivre.)

pozemků. v Hlavsa.

Při používání výrazu "Ohraničování pozemku" máme zpravidla na mysli pozemek (§ 4 katastrálního zákona), omezený na všech stranách držebnostními (vlastnickými) hranicemi. Muže však hýti stejně uvažován spojitý soubor pozemku téže držby (téhož vlastnictví); pak ovšem nejde ve skutečnosti o ohraničení pozemku, nýbrž spojitého souboru pozemku téže držby (téhož vlastnictví). Úkolem ohraničení pozemku je stanoviti v přírodě co možno nejpřesněji pruběh jeho hranic, tyto hranice pak stabilisovati, t. j. jednoznačně a trvale označiti (omezníkovati) a konečně se postarati, aby je bylo lze kdykoliv v budoucnu, nastala-li by toho potřeba (na př. ztratil-li se mezník a hranice se stala pochybnou nebo spornou), v přírodě rekonstruovati co možno nejshodněji s puvodním jejich stanovením. Je tedy ve výrazu ohraničení pozemku zahrnuto několik ruzných a oddělitelných úkonu, zejména: a) stanoveni průběhu hranice (hraníčni čáry); b) její jednoznačné a trvalé označení (omezníkování); c) její popsání a zaměření, a d) její vyznačeni v pozemkovém katastru a veřejných knihách nebo v jiných elaborátech. A. Stanovení Při tomto úkonu je třeba tvořené nebo již pozustávajíCí.

průběhu

rozeznávati,

hranic

(hraniční

čáry).

jde-li o držebnostni

(vlastnické)

hranice

nově

a) N o v é hra nic e. Nové držebnostní (vlastnické) hranice vznikají při změně pozemkové držby (pozemkového vlastnictví) k částem spojité pozemkové plochy téže držby, na př. jde-li o koupi části pozemku, vyrovnání držebnostních hranic, stavbu nebo úpravu cesty nebo silnice, úpravu vodniho toku, stavbu železnic, scelování pozemku nebo jinou všeobecnou úpravu držby, rozsáhlé dílčí akce, jako při pozemkové reformě, a pod. Nová hranice, resp. hraniční čára se určí zpravidla po dohodě dosavadníhl\ a nového držitele (vlastníka), na př. při koupi části pole, nebo podle rozhodnutí příslušného úřadu, na př. při vyvlastnění pozemku pro stavbu dráhy, při všeobecné úpravě držby (komasaci, řízení dílčím nebo oddělovacím), při pozemkové reformě a pod., nebo podle rozhodnutí soudu, na př. pi'i rozděleni pozemku v pozustalostním řízení, nebo jest určena nová hranice již podmínkami, jímž má vyhověti, na př. při oddělení části pozemku určité výměry má jíti hranice daným směrem nebo procházeti daným bodem, při vyrovnání nerovných držebnostních hranic má z11stati výměra obou dotčených pozemku nezměněna a nová hranice má jíti daným směrem nebo má procházeti daným bodem a pod. Při stanovení (tvoření) nových držebnostních hranic stačí zpravidla přítomnost osob o držbě pod~e práva rozhoduji cích a intervence zeměměřičského odborníka je zpravidla třeba jen, má-li býti vyhověno obtížnějším technickým podmínkám, na př. má-li se rozděliti puvodní pozemek na několik dílů v určitém poměru jejich ploch, mají-li se od puvodního pozemku odděliti části určité výměry, mají-li se vyrovnati hranice pozemků při zachování jejich výměry, má-li při stavbách nová hranice býti ve shodě se stavební čarou danou zastavovaCím plánem, má-li se děliti pozemek nebo upravovati jeho hranice se zřením na ruznou jakost pudy, jednotlivých jeho částí a pod. Nová hranice se označí při svém utvoření nejprve prozatímním vhodn)"m jednoduchým zpusobem, či vytyčí se, načež rozhodující kruhy o ní pravoplatně rozhodnou, prohlásivše ji za novou držebnostní (vlastnickou) hranici. Po techniaké stránce jednají o tvoření nových držebnostních hranic zvláště §§ 53 až 55, Instrukce B, pro katastrální měřícké práce, ovšem jen pokud jde o práce, přicházející v katastrální měřické službě; podobně jest upraveno konání příslušných měřic-

1935/6

kých prací i v jiných oborech státní služby, na př. v řízeni komasačním, při pozemkové Teformě, stavbě železnic a silnic, úpravě vodních toků, stavbách budov a pod. b) Dosavadní

hranice. Způsob stanovení dosavadnich držebnostních (vlastnických) hranic je zá'Jislý v prvé řadě na zúčastněných držitelích (vlastnících) dotčených pozemků; mohou totiž tyto hranice po stránce právní býti nesporné, pochybné nebo sporné, a to beze zření, jsou-li v přírodě vyznačeny nejednoznačně (na př. mezí, příkopem, živým plotem) nebo nejsou-li v přírodě vůbec ani viditelny (na př. jsou zorány, zaplaveny, zanešeny pískem a štěrkem, strženy) anebo je-li jejich označeni charakteru trvalého (mezníky) nebo jen dočasného (koliky). Jednoznačně v přírodě vyznačené hranice, na př. zdmi, mezníky a pod., nejsou zpravidla .sporné a ani pochybné. Zpravidla ani nenastane obtíží při ohraničování pozemku, jehož hranice jsou ne.sporné, t. j. o jejichž průběhu v přírodě nejsou oba hraničící držitelé ani v pochy bnostech, natož pak, aby byli ve sporu. Zjistí se pak takové hranice podle údajů obou držitelů a jejich průběh - pokud není již v přírodě jednoznačně označen (na př. mezníky, zdí) - je-li toho nutně třeba (na př. před katastrálním řízením), se vytyčí nejprve prozatímně vhodným způsobem beze zření na případné odchylné jejich vyznačení v pomůckách po ruce jsoucích (mapě, náčrtu, popisu hranic a pod.). Jsou-li hranice pozemku pochybné, t. j. oba sousedící držitelé užívají své pozemky podél hranic pokojně, avšak hraniční čára nejsouc v přírodě jednoznačně vyznačena (mezníky, zdí a pod.), nýbrž je vyznačena jen nejednoznačně (mezí, živ~·m plotem a pod.), není zcela zřetelná, vyšetří se v případě potřeby hraniční čára podle dohody stran buď bez jakýchkoliv pomůcek tím, že oba držitelé se na určitém jejím průběhu shodnou, anebo s použitím vhodných pomůcek, na př. katastrální mapy, polních náčrtů nebo geometrických (polohopisných) plánů, v nichž jsou zapsány číselné údaje, získané při jejím zaměření a pod.; takto zjištěná hranice se vytyčí opět nejprve prozatímně vhodným způsobem. Sporné držebnostní hranice, t. j. takové, o nichž se sousední držitelé sami nemohou sjednotiti, lze odstraniti buď cestou mimosoudní nebo soudní. Při mimosoudním způsobu zpravidla požádají oba držitelé nebo jeden z nich se souhlasem druhého o zprostředkování dohody nestl'anné a na věci nezúčastněné osoby, na př. na venkově domácí obecní komisi (obecní vychůzku), anebo jde-li jim o to, aby sporná hranice byla vytyčena podle katastrální mapy nebo jin~-ch měřických elaborátů, povolají zeměměřičského odborníka. Projeví-li obě strany souhlas s nálezem zprostředkujících osob, lze považovati spor za odklizený a držebnostní hranici za vytyčenou. Nelze-li spornou hranici odstraniti mimosoudně, poněvadž obě strany neprojevily .souhlasu s nálezem zprostředkujících osob, anebo se vůbec nedohodly, aby spor byl mimosoudně odstraněn, může na požádání nebo žalobu kterékoli zúčastněné strany nebo obou stran zároveň tak učiniti soud. V té věci je třeba zvláště upozorniti na druhou dílčí novelu k obecnému občanskému zákonu (cís. nařízení č. 208/1915), jež velice zjednodušila a urychlila v zemích České a Moravskoslezské řízení k odstranění sporných držebnostních (vlastnických) hranic. Po technické stránce lze tedy určovati průběh hraniční čáry buď bez jakýchkoliv pomůcek, jen podle udání sousedících držitelů anebo návrhů jiných osob, jež byly požá.dány o zprostředkování, po připadě podle rozhodnuti soudu anebo s použitím vhodných pomůcek. V tomto případě pak nejčastěji používanou pomůckou je katastrální mapa, resp. zákres držebnostních hranic v této mapě. O tom, jak podle katastrální mapy vytyčiti držebnostní hranice v přírodě, pojednává zevrubně § 52 Instrukce li pro katastrální měřické práce. Jsou-li ovšem zachovány z doby původního zaměi-ení takové hranice čí.selné údaje, na př. v polních náčrtech, geometrických (polohopisných) plánech, jsou tyto .směrodatnějšími pro vytyčení hranic než pouhý zákres v katastrální mapě. 'rřeba tu zvláště upozorniti na ustanovení § 44 vládního nařízení č. 64/1930, podle něhož obnovovati nebo vytyčovati dl'žebnostní hranice podle katastrální mapy mohou kromě měřič;gkých úředníků pozemkového katastru pouze oprávněné (§ 51 katastrál. zákona) úřady {státní podniky) pro účely vlastního služebního oboru, úředně oprávnění civilní geometři -a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské také oprávnění zeměměřiči, při čemž obnovené nebo vytyčené nesnorné držebnostní hranice mají býti omezníkovány. Velmi vhomwu pomůckou pro vytyčení držebnostních hranic v územích země Slovenské a Podkarpatoruské, která nemají ještě správných katastrál. map (kde je třeba provésti původní katastrální měřeni nebo reambulaci), jsou elaboráty komasační, segregační nebo proporciační (mapy, polní kniha, v níž jsou zapsány údaje délek a šířek jednotlivých pozemků). Z odborného hlediska je nesprávné činiti polohu hraničních čar pozemků závislou na plošné výměře dotčených parcel, zapsané v pozemkovém katastru, neboť výměra parcel neni (kromě několika map, vyhotovených klasickou polygonální metodou býv. vídeuské triangulační kanceláře) počítána úplně z originálních měr, nýbrž jest odvozena většinou graficky z obrazců na mapě. Při známé mentalitě venkovského lidu je tento způsob :z~ištování držebnostních (vlastnických) hranic dokonce velmi nebezpečný, poněvadž zpravidla při něm se musí v přírodě posunovati stávající hranice, vyznačující často pokojnou

1935/7

držbu, čímž mohou býti velmi snadno vyvolány nákladné a nechutné další spory o držbu. Ostatně plošná výměra, zapsaná v katastrálních operátech (parcelních protokolech a pozemnostních arších) se zřením na způsob jejího výpočtu (ponejvíce grafický), je sama o sobě nedokonalým vodítkem pro stanovení hranic pozemků, poněvadž z ni se nikdy nepodává, jakým způsobem upraviti hranice, nesouhlasí-li skutečná výměra pozemku s výměrou katastrální. Tento způsob vyšetřování hranic také ani nevede k jednoznačným výsledkům a uspokojením jedné strany můze dojíti k odporu u strany druhé. I tyto práce zpravidla vyžadují zeměměřičského odborníka. Totéž platí o vyšetřování držebnostních (vlastnických) hranic pozemkfi podle plošné výměry, zapsané v převáděcích listinách (kupních, trhových, směnných smlouvách a pod.) anebo v pozemkových knihách na Slovensku a v Podkarpatské Rusí. B. Omezníkování hranic. Po provedeném stanovení průběhu hranic (hraniční čáry) je nutno provésti jeji trvalé označení či stabilisaci, aby snad hned krátce nenastala potřeba konati nové nákladné její vytyčení, čili, aby průběh hraniční čáry byl v přírodě trvale a jednoznačně viditelný. Je tedy da1f,ím úkolem nahraditi dosavadní pomocné a prozatímní vytyčení hranic označením definitivním, což se stane jejich omezníkováním. Pro mezníkování pozemků platí rfizné předpisy. Na př. při katastrálních pracich jsou směrodatná ustanovení §§ 12, 68 a 105 katastrálního zákona, v nichž se stanoví, že před zaměřením dfŽebnostních hranic musí býti tyto omezníkovány, dále ustanovení §§ 13 až 15 a 86 vládního nařízení č. 64/1930, které určují způsob omezníkování, a konečně ustanovení § 111 Instrukce A a § 16 Instrukce B pro katastrální měřické práce, která předpisují podrobnosti k v)-še uvedeným normám. Obdobné předpisy platí pro mezníkování hranic při scelování pozemků v zemi Moravskoslezské, pro mezníkováni železnic, státních a jiných veřejných silnic, upravovaných vodních toků, při pozemkové reformě, při ohraničení pozemků, jsoucích ve správě státních lesů a statků a pod. a i pro mezníkování obnovených nebo upravených hranic při soudním řízení podle cis. nařízení č. 208/1915. Samozřejmě odpadá označeni hranic mezníky tam, kde je hranice jednoznačně a trvale označena jiným vhodným způsobem, na př. zdí. Význam mezníkování držebnostních hranic pochopili z"láště v cizině, na příklad ve švýcarsku a Německu, kde jsou zavedeny mnohem přísnější předpisy a řádný mezník je považován za nejlepllí zpfisob zajištění držby. C. Popsání a zaměření hranic. Samotným omezníkováním držebnostních hranic by zpravidla ještě tyto nebyly zabezpečeny do dlouhé budoucnosti; byť bylo omezníkováni sebe dokonalejší, dá se vždy očekávati, že se časem poruší, některé mezníky se ztratí anebo mohou býti přemístěny ze zlé vůle anebo i bez ní. Aby i proti tomu byli držitelé pozemků chráněni a měli možnost porušené hranice v přírodě kdykoli obnoviti podle jejich původního stavu, popisují a zaměřují se omezníkované hraníce. Popis je jednodušším, zaměření podrobnějším a odbornějším technickým dílem. Popis hranic se provádí různě podle zvyklostí nebo předpisů toho kterého oboru státní správy u pozemků, jež jsou majetkem státním anebo ve státní správě, nebo podle zvyklostí toho nebo onoho držitele, zpravidla větších statků (velkostatků, panství). Popis se vyhotovuje buď pouze volně bez· formuláře anebo v různých formulářích a zpravidla jsou v něm tyto údaje: sousedící pozemky s udánim par celních čisel kultury a držitelfl:, označení rozhraňovacího předmětu (mez, brázda, přikop, plot, stružka, potok a pod.), popis jednotlivých mezníkfi (materiál, tvar, znaky, čísla, nápisy), vzdálenosti vždy dvou sousedících mezníků od sebe (v krocích, sáhách, metrech), úhly lomu (přibližně ve stupních nebo jen odhadem: úhel tupý, ostrý, vypuklý, vnitřní, vnější, směr severní, severovýchodoseverní a pod.) hraniční čáry na každém mezníku, doba osazení mezníků a pod. Někdy bývá popis hranic opatřen podpisy sousedících držitelfi na důkaz jejich souhlasu anebo bývá doložen zvláštními samostatnými, se sousedy sepsanými protokoly. Takový popis hranic je důležitým vodítkem pro jejich budoucí nové vytyčení; přece však není tak dokonalý, aby porušené hranice bylo lze podle něho dostatečně přesně obnoviti - k toml1 slovní popis ·zpravidla nestačí. Požadavku však se vyhoví a poloha hraniční čáry zabezpečí pro všecku budoucnost,. zaměří-li se omezníkované hranice vhodným, v zeměměřičství užívaným způsobem, zpravidla číselnou měřickou metodou (na záměrné přímky, polygonové pořady a pod.), měření se účelně připojí na měřické, v přírodě stabilisované body (trigonometrické, polygonové a :{lod.)nebo vhodné jiné pevné body, o měření se vyhotoví polní náčrty nebo i geometrické (polohopisné) plány s udáním celého měřického postupu a číselných údajfi všech měřených délek a úhlů, po připadě i mapy. V těchto měřických pomfickách se pak vyznačí poloha mezníků a zapíší také všecky ostatní údaje, jako parcelní čísla a kultura pozemků, jména držitelfi, doba měření a pod. Nastane-li potřeba hranice obnoviti, použije se číselných údajů, uvedených v těchto 'pomůckách, k jejich vytyčení v přírodě; je proto dUle-

1935/8

žitou úlohou zeměměřiče, aby zaměření provedl způsobem, který umožní v budoucnu rekonstrukci hranic co nejsnadnější a nejsprávnější. Popisy omezníkovaných hranic a měřické elaboráty o jejich zaměření jest účelno vyhotoviti dvojmo, aby vždy oba zúčastnění držitelé obdrželi po jednom vyhotovení, které by si uložili pro případnou pozdější potřebu ve vlastní sbírce listin. Při obnově držebnostních hranic soudem na žádost strany (na př. v zemích České a Moravskoslezské podle cit. cís. nařízení č. 208/1915) zpravidla tvoří popis obnovených (vytyčených a omezníkovaných) hranic součást protokolu, sepsaného o soudním řízení a případné polní náčrty nebo geometrické (polohopisné) plány tvoří jeho přílohu, což vše zůstává uloženo v soudních spisech. D. Vyznačeni hranic v pozemkovém katastru a veřejných knihách. U nás, kde jsou zavedeny povinné instituce pozemkového katastru a veřejných knih, je důležito, aby skutečný a platnému právnímu stavu odpovídající průběh držebnostních (vlastnických hranic) byl vyznačen jednak v katastrálních mapách a jednak v mapách veřejných knih. Katastrální zákon ustanovil (§ 15), že mezníky jsou předmětem měření; proto při každém katastrálním měření (původním i novém se všecky mezníky, na držebnostních hranících osazené, zaměřují, vyznačují v polních náčrtech a zakreslují, pokud zřetelnost mapy připouští, do katastrálních map; poněvadž pak otisků katastrálních map se používá k vyhotovení map veřejných knih (pozemkových, železničních a zemských desk), jsou mezníky vyznačeny také v těchto mapách. Podle dřívějších katastrálních předpisů byly vyznačovány mezníky držebnostních hranic v katastrálních mapách zpravidla jen, označovaly-li zároveň hranice katastrálního území, anebo někdy, pokud byly osazeny na hranicích pozemků železničních drah; v důsledku toho není většina držebnostních mezníků vyznačena v katastrálních mapách, vyhotovených před účinností katastrálního zákona, ani v mapách veřejných knih, pokud tyto mapy byly vyhotoveny z otisků takových katastrálních map. Je pak úlohou příštích dob, aby ve smyslu ustanovení § 97 kat. zákona byly všecky, na držebnostních hranicích skutečně osazené mezníky, pokud nejsou v katastrálních mapách dosud vyznačeny, jakožto v pozemkovém katastru dosud nevyznačené předměty měření, dodatečně zaměřeny a v katastrálních mapách zakresleny. Úkol ten čeká na katastrální úřady a není nijak nepatrný. Mezníky, osazené na nových držebnostních hranicích, bývají zaměřovány zpravidla při zaměřování těchto hranic; pokud toto měření koná měřičský úředník pozemkového katastru, zakreslí mezníky do katastrální mapy spolu s novou hranicí a zařídí, aby spolu se zákresem této hranice byly vyznačeny také v mapách veřejných knih (§§ 4~ a. 43 katastrálního zákona); konají-li dotčená měření oprávněné (§ 51 katastrálního zákona) osoby nebo úřady (státní podniky), vyhotovují o nastalých změnách geometrické (polohopisné) plány, podle nichž pak se vyznačí nové mezníky v katastrálních mapách a mapách veřejných knih. O nově osazených meznících nebo o zrušených meznících na dosavadních držebnostních hranicích platí především ustanovení § 57 katastrálního zákona, podle něhož jsou držitelé pozemků povinni ohlásiti do 30 dnů katastrálnímu měřickému úřadu změny mezníků na držebnostních hranicích svých pozemků, a ustanovení § 55 téhož zákona, podle něhož jsou obce povinny každoročně koncem roku dodávati katastrálnímu měřickému úřadu seznam všech nově zasazených, zrušených nebo přemístěných mezníků na hranicích veřejných cest, jakož i jiného veřejného nebo obecního statku a obecního majetku. Plní-li se ustanovení řečených paragrafů, jest umožněno katastrálním úřadům, aby, pokud jde o mezníkování držebnostních hranic, udržely souhlas katastrálních map se skutečností. Kromě toho ukládá § 92 katastrálního zákona ještě zvláště všem oprávněným (§51 katastrálního zákona) osobám a úřadům (státním podnikům), aby dodaly katastrálnímu měřickému úřadu geometrické (polohopisné) plány o obnovení nebo vytyčení držebnostních hranic, které bylo jimi provedeno bez součinnosti soudů, a to s údaji, potřebnými pro zakreslení těch mezníků do katastrální mapy, které byly zjištěny nebo nově zasazeny a nejsou v katastrální mapě zakresleny. Pokud jde o obnovení nebo vytyčení hranic za součinnosti soudů, je postaráno ustanovením § 49 katastrálního zákona, aby se katastrální měřický úřad dověděl o případné potřebě zavésti řízení pro zjednání souladu pozemkového katastru (a i veřejných knih) se skutečností. Součinnost soudů se zeměměřičskými znalci upravilo jednak ministerstvo spravedlnosti výnosem ze dne 20. srpna 1932, č. 22.692/32, jímž soudům doporučilo, aby k obnovení a upravení hranic přibíraly za znalce jen odborníky zeměměřičské, a. jednak vrchní soudy v Praze (výnosy ze dne 28. listopadu 1925, č. Pres. 43.855-19/25, a ze dne 3. února 1934, č. Pres. 5275-19/34) a v Emě (výnosy ze dne 31. prosince 1925, č. Pres. 25.930-19/25, a ze dne 2. února 1934, č. Pres. 2922-19/34), pokyny k opatřením, aby vytyčené držebnostní (vlastnické) hranice byly řádně omezníkovány, zaměřeny, soudní spisy doloženy řádnými plány a o věci byl zpraven katastrální měřický úřad, aby mohl

1935/9

'Zaříditi potřebné pro provedení případných změn v pozemkovém katastru a veřejných kníhách. Konečně ukládá zvláště ještě § 52 katastrálního zákona oprávněným (§ 51 katastrálního zákona) úřadům a státním podnikům, aby do zákonné ohlašovací lhůty (t. j. do 30 dnů po provedení změny) dodaly katastrálním měřickým úřadům potřebné údaje a plány o všech nastalých změnách v oboru své působnosti, které se týkají předmětů měření, a tedy také mezníků na držebnostních hranicích, resp. hranic samotných. Prohlášením mezníku za předmět měření bylo dosaženo až dosud nejlepšího zabezpečení jeho polohy a tedy i hranic jím v přírodě stanovených. Zeměměřičství v Československé republice dohání tím to, co naši sousedé Němci mají dávno zavedeno, ale tím dosažen dlouho toužený cíl, t. j. co nejdokonalejší zabezpečení držebnostních (vlastnických) hranic pro dalekou budoucnost, je to dostatečnou odměnou za větší náklady na tuto zvýšenou agendu.. . Důležitost zajištění nově zřizovaných držebnostních hranic mezníky uznali již autoři našeho občanského zákoníka (z r. 1811), který v § 845 výslovně stanoví, že, jsou-li l'ozdělovány pozemky, mají býti obapolné meze zřejmě a nezměnítelně podle polohy ozna-čeny sloupy, mezníky (kameny) nebo koly a v kameny, sloupy nebo koly, jimiž jsou vyznačeny meze, mají býti vtesány křížky, znaky, čísla nebo jiná znamení, nebo pod ně .zahrabány věci, aby byly znemožněny podvody a omyl. Rovněž i osnova nového unifikovaného občanského zákona, vydaná tiskem ministerstvem spravedlnosti v r. 1931, v § 365 má O'bdobné ustanovení: "Když se dělí pozemky, vyznačí se meze patrně a nezmenitelně a takovým způsobem, aby se uvarovalo podvodu a omylu. Při tom je šetřiti příslušných ustanovení o vyznačení nesporných mezí." Pokud pak jde o zeměměřiče samotného, přichází tento při ohraničování pozemklJ do intimnějšího styku s držiteli pozemků, zvláště pak při odklizování pochybností a sporů o hranice; stává se nejen odborným zeměměřičským poradcem stran, nýbrž často i rozhodčím anebo aspoň rádcem v záležitostech, které bývaji vzdálenější sice, ale vlastní příčinou těchto nedorozumění. Jako takový dbá, aby příčiny hádek rychle a nenákladně odstranil, rozvaděné strany smířil a tak způsobil mezi nimi opět dobrou vůli, které je zvláště na našem venkově velmi tře ba. Zkoumá tedy svědomitý změměřič zvláště při této svrchovaně delikátní své činnosti pečlivě všecky okolnosti případu, nespokojí se bezmyšlenkovitě po ruce jsoucími pomllckami (na př. jen zákresem sporné hranice v katastrální mapě), nýbrž hodnotí je a pátrá, nenastaly-U na př. mezi nynějšími nebo i dřívějšími držiteli pravoplatné úmluvy (ústní nebo i písemné) o hranicích, na něž je třeba bráti zřetele, byť jejich zápis v pozemkovém kat astru a veřejných knihách byl z jakýchkoliv příčin opomenut. Vůbec je naším vřelým přáním, vypěstovati výkonného 'Zeměměřice v jakéhosi všestranného, třeba v prvé řadě technického zástupce (poradce a
Scelování pozemků v zemi Podkarpatoruské. Ing. Fr a nt i šek

W i e sne r.

Nejdůležitějším úkolem naší hospodářské politiky je zvýšiti zemědělskou výrobu -a dosáhnouti plné soběstačnosti v zásobování. Proto je třeba učiniti všecka účelná opatření, aby naše zemědělství mohlo vyráběti co nejracionálněji a docilovati nejlepších "ýrobních výsledků jakostí i množstvím. Scelování pozemků je z nejdůležitějších zemědělských problémů, a jednou z akcí, které rozmnožují plochu plodné půdy. Hodnota pozemků a jejich výnosy se tím zvýší. Nyní, kdy pozemková reforma je skončena, je scelení půdy a zároveň í řešení dalších hospodářsko-technických otázek velmi naléhavé, aby řádnou úpravou byl zemědělský majetek přizpůsoben snadnějšímu obdělávání půdy, jinak zůstane provedená pozemková reforma dílem nedokonalým, tak jako zrušení poddanství po roce 1848 bylo bez provedení ~alší úpravy pozemkových poměrů dílem polovičatým. Již v roce 1849 uznávala se neudržitelnost poměrů, plynoucích z rozdrobeni země~ělského majetku. Výsledkem dlouholetých porad byl rámcový zákon pro agrární operace z 3. června 1883, ř. z, 92-94, který nabýval platnosti teprve po vydání zemských zákonů. Y roce 1868 usnesl se zemský morll vský sněm na vydání tohoto zákona, který byl ale vydán teprve 13. února 1884, jako zemský zákon č. 30. V roce 1888 byla zří'Zena zemská komise pro agrární operace a v roce 1890 započato bylo se scelováním pozemků. V Čechách, ač jest to země z republiky československé hospodářsky i kulturně nejpokročilejší, není doposud scelovacího zákona, kdežto v bývalém Slezsku se sceluje podle zem. zák. z 28. prosince 1887. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi provádí se scelování pozemků podle zákona -čI. XXXIX. z roku 1908. Vedle problému horských pastvin je rozdrobenost půdy na Pod-

1935/10

karpatské Rusi hlavní pnclllOU, že většina selských usedlostí není soběstačná. V některých katastrálních územích země Podkarpatoruské se skládá středni hospodářská usedlost ze 60-120 rozptýlených paf(~el malé výměry, úzkých, řemenovitj'ch to parcel, majících šířku sotva 10 brázd. Část pozemku odpadá na meze, takže mnoho půdy tím přichází úplně na zmar. V hornatém kraji leží tu hodně půdy ladem; jsou to holiny, výmoly a jiné hospodářsky nevyužité plochy. Pastviny jsou větší části společným majetkem (urbářské obce, kompossesoráty) a jsou zanedbány. Scelování pozemků odstraní tu nejenom rozkouskovanost a rozptýlenost selského majetku, ale umožní vybudováním účelně položených cest a vozovek přístup k pozemkům, a každému držiteli dává v témže katastrálním území pozemky náhradní stejné bodnoty a ceny v jednom nebo několika málo kusech. Tím 8e zmenší ztráta času, vzniklá jízdami na pozemky vzdálené, odstraní se úzké a nepravidelné parcely. zvětší se plodná půda zrušením zbytečnych mezí i cest, a sníží se náklad zemědělské výroby, .a oproti tomu se zvýší výnosnost zemědělských podniků tím, že umožní racionelní obdělávání a intensivní využití púdy. . Se scelováním půdy bylo by ovšem zapotřebí odstraniti služebnosti, provésti odvodnění a jiné meliorace pozemků, kteréžto akce jsou spolu úzce spiaty. Ze zkušenosti je známo, jaké nevýhody, potíže a překážky právní, technické a hospodářské vznik3,ji, provádíme-li každou z uvedených akci zvlášť. Závažnou příčinou nevýnosnosti půdy na Podkarpatské Rusi, jak již bylo shora podotknuto, je právě její roztříštěnost. Drobení pozemkového vlastnictví tkví především v zastaralých právních předpisech z dob, kdy se prováděl v zemi uherské tereziánský urbář a kdy byly likvidovány poddanské držebnostní poměry. Při úpravě těchto poměrií byla podle zastaralých předpisů stanovena výměra poddanských usedlostí jednotně, podle zařadění žup do bonitních tříd, při čemž se měl při místnich řizeních bráti .zřetel na jakost půdy. Tak se stalo, že na vyrovnání jakosti jedné nebo více usedlostí byla těmto přidělena parcela, oddělená od ostatních pozemků. Protože usedlost byla {)byčejně rozdělena mezi více uchazečů, byl v původním pozeul.lloknižním protokolu vyznačen pro každého z nich ideální poměr na této držbě. Předpisy dědického práva a dalšími změnami byl tento poměr daleko zhoršen, jak právně, tak i věcně. Není řídkým případem, že jediný majitel půdy vlastní sto parcel i více, a mnohdy zase několik majitelů užívá jeden pozemek o zcela malé výměře. Je přirozeno, že takové parcely nejsou nikdy řádně obdělány a mnohdy jsou tak nevýnosné, že se raději nechají ležet ladem. Dnes je na Podkarpatské Rusi 25.952 zemědělských podniků do 1 ha, 60.074 do .5 ha a 17.568 do 10 ha, tedy 103.594 nesoběstačných selských usedlostí. Aby se dalšímu drobení půdy zabránilo, je třeba ustálit pozemkové vlastnictví, a to již za cenu zásahu do pozemkového vlastnict·ví a disposičních práv vlastníka. Toto omezeni disposičniho práva vlastníka týkalo by se všech právnich jednání mezi živými, omezení dělitelnosti i pro případ smrti, při zákonné posloupnosti, omezení volného zadlužování a jiných k jakémukoliv drobení směřujících opatření. Dříve však, než bude možno zasáhnouti do těchto poměrů právními předpisy, bude třeba sceliti rozdrobené pozemky, aby se ziskalo další orné půdy, luk a pastvín, poněvadž za dnešních poměrů leží na Podkarpatské Rusi mnoho půdy ladem. Komasace, které se na Podkarpatské Rusi provádějí podle zák. čI. VII. a XXXIX. z roku 1908, týkají se jen scelování pozemků polnohospodářských. Při scelování nebylo doposud dbáno toho, aby každý pozemek byl ponechán a určen tomu vzdělávání, které je samo přírodou předurčeno. Tak jsou v některých obcích pastviny na strmých svazích, které se nedají převésti na stav trvale produktivní, ač je na rovinách s úrodnou, dostatečně hluboko zvětralou úl'nici, dostatek pozemků věnovaných lesnímu hospodářství, které by po náležité úpravě byly zárukou, že jich lze jako pastvin trvale používati. Proto by se doporučovalo, aby pro každou jednotlivou obec prováděné nové komasace byly konány jako v zemi Moravskoslezské samostatnými úřady pro agrární {)perace, které by měly možnost a pravomoc řešit přímo a nezávisle úpravu držby nejen po stránce technické, ale i hospodářské. Hlavním předpokladem správného provedení scelovacího řízení jest přesné zjištění dosavadního stavu držby, což se zakládá valnou měrou na vzájemné shodě pozemkového katastru s pozemkovými knihami. Toto zjišťování dosavadního stavu držby naráží v zemi Podkarpatoruské, pro známé nedostatky pozemkového katastru v katastrálních územích s nereambulovanou kat. mapou se stavem z roku 1858--1865 a se starou poz. knihou na tak veliké překážky, že jejich překonání bude vyžadovati mnoho času, práce a nákladu. Ježto při scelování pozemků bude třeba zaměřovati kromě vlastní scelovací plochy skoro vždy i pozemky do komasace nezahrnuté (doplňovací práce pro pozemkový katastr), a jelikož vyšetřováni dosavadního stavu držebnostního a vypracování nového ~celoYacího elaborátu tak, aby vyhovoval ustanovení katastrálního zákona, jest za dnešního stavu pozemkového katastru a pozemkové knihy velmí obtížné, budou tyto práce u úřadů, pověřených scelováním pozemků, úspěšně vykonávati pouze techničtí úředníci, kteří kromě vlastních zeměměřičských znalostí mají též příslušné vědomosti a zkušenosti,

1935/11

vyplývající z odlišného způsobu založení a vedení jak pozemkového katastru, tak i starých pozemkových knih ve zdejší zemi. Konečně podotýkáme, že se již nejednou volalo po náležité úpravě pozemkových knih a pozemkového katastru, jakož i po řešení otázek urbariálních, kompossesorátnich a j., jejichž neujasněné vlastnické právo a rozptýlenost selského majetku je stálým zdrojem nepřetržitých sporů. Dokud tyto problémy nebudou uspokojivě rozřešeny, nelze na Podkarpatské Rusi mluviti o řádném rozvoji zemědělstvi.

Zprávy odborné. Nové zařízení pro přesná měření malých úhlů. V sešitu 3.i1934 časopisu Zeitschrift flir Instrumentenkunde podává prof. Berroth z Oách popis zařízení, jímž lze neobyčejně zjemniti měření malého úhlu nebo malé změny libovolného úhlu. Zhotovil mu je mechanik Otto Fennel v Oasselu. Toto zařízení, kterým je možno opatřiti každý objektiv dalekohledu, jejž pak pokrývá asi do polovice, nazval "k Ií n o v Ý m m i k r o m e t r e m"; je to v podstatě achromatický hranol, jenž se dá otočiti až o 30 o okolo středni osy kolmé k hlavnímu řezu, čímž se změní deviace. Otáčením hranolu přivedou se oba zaměřované cíly ke koincidenci a. z otočného úhlu se určí velikost měřeného úhlu mikrometrem. V Ý hod y toho jsou: 1. že se může najednou nastaviti na oba cíly, jichž úhlové rozpětí se proměřuje, což je užitečné zejména při nejistých cílech nebo na nepevném stanovisku, a 2. že se zvýší přesnost zaměření tím, že se získává mnohonásobná otočná hodnota měřeného úhlu. Prof. Berroth uvádí pro jednu koincidenci na noniové lati průměrnou chybu v úhlu ± 0'40", pro 10 nastavení ± 0'12", kteréžto hodnoty by při určitých cílech překonávaly i velmi jemná dělení kruhová. Šf1).

Literární novosti. Posudky. E. P révo t a P. O o t t i n e t: Traité théoríque et pratique de Topométrie. Ze sbírky příruček "E n c y c I o p é d i e d u G é n i e c i v i let des T r a v a u x p u b I i es", nákladem "J. B. Bailliere et Fils", Paris 1934. Oena asi 220 Kč, stran 620. Jeden z autorů knihy, Ing. E. P r é "o t, býv. zástupce ředitele "Service du Nivellement général de la France" a suplent na "Ecole supérieure des Mines", je dobře znám v našich odborných kruzích sv)"m znamenitým spisem "Topograpliie", svojí "Etude critique des Instruments et des Procédés topométriques" i j. pracemi. Možno o· něm říci, že patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější odborné spisovatele ve Francii. Jeho oblibu lze vysvětliti tím, že dovede dobře přizpůsobiti obsah svých knih potřebám prakse, již dobře zná ze stálé své spolupráce s odborníky prakticky činnými, Při tom však udržllje své výklady na potřebné vědecké úrovni, jak ani jinak nemůže být při jeho úzkém styku s čelnými představiteli vědy, jako na př. Lallemandem, d'Ocagnem, Bourgeoisem a j. Za svého spolupracovníka vybral si tentokrát svého synovce Ing. P. Co t ti n e t a" býv. absolventa "Ecole polytechnique", nyní inspektora železnič. provozu. Kniha svým rozsahem i obsahem se kryje celkem s přednáškami, které P révo t své doby konal jako suplent na vysoké škole báňské v Paříži a které upravil a přizpůsobil potřebám praktic. inženýrů. Je rozdělena ve 3 oddíly. P r v n í ("Instruments de Mesure") obsahuje popis měřických přístrojů a jejich součástí s pokyny konstruktivního rázu, směřujícími k správnému harmonickému vyvážení výkonnosti jejich. Při tom přihlíží, třeba ne příliš obšírně, také ke všem význačným strojům nejnovějšího typu, hlavně ovšem francouzským, ač neuzavírá se ani význačným strojům původu cizího, zejména švýcarským (Wild. Kern) a německým (Zeiss). Tak zmiňuje se zejména o teodolitu Roussilheovu a Wildovu, popisuje dvojobrazový dálkoměr Wildův, Arregerův a Bosshardtův, podrobněji probírá autoredukční tacheometr Sanguetův a Despiau-ův, dále tacheograf Schraderův, topografické záměrné pravítko Goulierovo, nové nivelační stroje firmy "Société des Lunetiers" s libelou sázecí a revers ní a j. D r u h Ý odd í I knihy jedná o měřických metodách (klasických), užívaných jak v měření situačním, tak v měření výškovém s poznámkami týkajícími se nejúčelnějšího způsobu praktic. prováděni měření; zvláštní pozornost věnují autoři úsporným postupům užívaným ve franc. katastru při početním a grafickém zpracování výsledků měřických. Tře t í odd í I popisuje v přehledném výkladu některé speciální způsoby zaměřovaci. Obsahuje 4 kapitoly: "Tacheometne", "Katastrální vyměřování", "Fotogrametrie" (na 28 stranách) a "Měření podzemnich pros tor na (27 stranách). Spis zakončují "D o dat k y", obsahující m. j. i velmi podrobný vzor smlouvy pro zadání velké topometrické práce civilní kanceláři technické. Kniha má typické znaky francouzských učebnic a příruček: lehkost výrazovou, stručný a přitom jasný a obsahově hodnotný sloh. Je i typograficky velmi pěkně a účelně upravena: vše, co není podstatné, jako poznatky z fysiky, vysvětlující doplňky,

1935/12

převzaté z vyšší geodesie, početní příklady, vzory zápisníků Pro tyto své přednosti zaslouží si plné po zornosti našich

a p., je vysazeno odborných kruhů.

drobněji. Rl\.

Vyšlé knihy.:~ Dr. P. Werk me i ster: Vermessungskunde III. Tri go n. u n d b aro m. Ho lien me s sung. Tach ymetrie und Topographie. Tretí vyHni Stran IU Vyšlo v Sammlung Goschau, Berlin-Lipsko 1934Internatlonales Archiv flir Photogrametrle, VIII. svazek, pr""i díl 1931. Vyšel za redakce Prof. Dra E. Ooležala a Prol. Dra F. Baeschlina u fy M. Rohrer 13rno-Baden-Lipsko. Cena 150 Kč.

Odborná pojednání

'Il

časopisech.

Zprávy vef. služ. techn. čí •. I z 113;: Ing. O. Krčmář: Scelován! pozemki v Československu. Dr. A. Sem e rád: IV. mezinárodni kongres pro fotogrametrii. Technický obzor, éis. H,2 IHI. Ing. Ju. Veselý: O stlVbu technického musea. Ing. V. List: Určováni frekvence m~stských drah. Ing. T š.: O vývoji mapy země České. Joumal des Oéometres-Experts et Top Jgraphes Fran~ls. čis. 170 (prosinec) 1934, Réné O a n g e r: Les gěom~lres e[ le g~.lIe Ufll. L. 3 d r on, La "ruiession et l'enseignement du géometre en France. Raymon Danger: Imilressions d'ensemble sur le 4' Congre. international de Photogammétrie. E. Delcroix: La proprieté rurate normande. - Le masureur de coordonnées par R. Sauberly. Oeometarskl I geod ~tskl glasnlk, čís. 61D 14. Z. K r a I i: Londýnský kongres (dokončeni); Alex. K o sti č: Co se dusud vvkJn 110 v 110Vo.nKa[astrálnim měřeni (pokračová'li); L. A. :>o po c k o: Československá základni kataitrálnl siť tnangulačni (dokončeni); Drag. Je m r i é: Parcelová.l! cest v katastrálnich mapách. Literatura a stavovské věci. Oeodezlst r. 1934. Čís. 1-2: G a j k in: Organisace a význam všeobecného zálpadniho gravimetrického měřenI. D u I g o v: :>(ru~nf přehleddiležitých funddmentálních hvězdných katalogíl. Cer n o v: ZáVIslost mezi vellko.ti povrchu zemSkehO a rozdilem althud. K a g a n: Vyrovnáni triangulace zpílsobem přibližné metody (zjedllOdušený zpil.ob) Vi r o v e c: Mendělejev~v diferenciálnl barometr. Ka ~ a n: KrUhový výškový logaritmický monogram. J a g O I i m : Nomogramy pro řešeni astronomicko-geodetických uloh. Ma c hor t o v: Trangformace aeronegativil pti rilzných výskách orientačnlch bodil. K u r I in: Aschenbrenneri!v rekonstruovaný reslltuenf přistrOj. Por c a n k o: Zeissílv dálkoměr .Invart". B u r j a k: Přistroj s mechanickým převodem a zápisnikem I!ro přesná llneárni měřeni. M , k a r o v: Topogr ,fické a kart ,grafické práce ve Finsku a jejich geodetický základ. Cf. 3-4' Bar i n o v: O Zjištění délky invarových 24-metrových drátil intenferenčnl metodou. G a ň Š in: !>llecná metod vyrovnáni úhlt vvpočtených z nezávislýCh směrú. K a g a n: Poéítaci polygonometrické tabulky. Sej t I es: Na obhájoou symetrické základny. K a b e n in: Současné pozorováni dvou bodťl při zpětném protinání. A nt I c h o v i č: Zpilsoo uréeni vzdálenosti bodu, nacházejiciho se na vodni hladině, B u r j a k: Přistroj s m,chanlcký'11 převodem 1 z I "isnlkem pro přesná lineární měřeni (pokračováni). S m i r n o v: Kernovo tachymetriCké pravítko. P V.: Ordovas- Kernilv fotokutograf. Zeisii!v fotografícký filmový aparát C·!. V i n o g rad o v: Čteni fotografických snlmki! a hrOmadné vyulit! mat"riálu aerofotoměřenl. Š i lov: Základy Rusailovy projekce pro polské mapy. Čís. 5 6: Ke 11: Spoleéná orientace dvou vertik ,Inich snlmki! pomoci stereoskopickeho měřeni vertikálnico paraldX. J u c e v i c: Vliv deformace fotopap!ru na přesnost zobrazeni. R o m a n o v s k ~ : Perspektivni přistroj aerofotogrametrického vědeckéhO ústavu. R us i n o v: O cestách rozvoje širokoilhlé optiky. Kru p e ns kij: Interpretace fotografícké citlivosti. B urj ak: Přistroj a mechanickým převodem a zápisnikem pro přesná Iineárnl měřeni (dokončeni). • The south afrlcan Survey Joumal 1934, čís. 3t, červen. Captain B aker: Tavistokilv theodolit. - Jednoduchá metod I určeni správné ť.ulOhy bodu pti odchylném zobrazeni. M a a s d or p: Měřen! základny .Sabi" v Rhodeslí. Výr .~ni ~chhe zem.mětičil v: Natalu, Orange, Transvaalu, Mysu Dobré naděje a Rhodesii. TeXH1QHl Dl CTI!. Technlčnl vlsty č. 4-5 z 1934: Prof. Hrabina: Fotogrametrie v Čechách, na Slovensku a na Po dkarpatsku. O o c. Z aj c i v: K otázce o standartisaci metod určeni obecného tuku v m~dle. Referáty. Přehledy.

Zprávy spolkové. Výborová schůze Zájmové skupiny zeměměřičské při SIA., konaná dne 13. prosince 1934. Po přeětení a schválení zápisu o valné schůzi oznamuje předseda Ing. Mandys, že v době od 20. do 23. června 1935 bude v Praze pořádán jubilejní sjezd na pamět sedmdesátiletého trvání Spolku čsl. inženýrů. Kolega jednatel přečetl pak oběžník Spolku čsL inženýru, obsahující zprávy o přípravách pro sjezd. Po debatě, jíž se súčastnili předseda, kol. Potužák a Fiker, bylo usneseno, že zájmová skupina ·se súčastní sjezdu přednáškami vystihujícími význam katastru. Prof. Petřík doporučuje, aby v těchto předná~Uch bylo .pojednáno též o zkouškách nových metod měřičských a zejména, aby byla pro sjezd připravena publikace o pracech a pokrocích, učiněných v pozemkovém kat astru čsl. republiky. Bylo usneseno doporučiti ministerstvu financí, aby takovou publikaci připravilo a zároveň uspořádalo i výstavu map, operátů, instrukcí a pomůcek, a to v místnostech reprodukčního ústavu min. financí, do něhož by byla pořádána exkurse. Otázka přednášek jakož i úprava publikace bude projednána na příští schůzi dne 17. t. m., ke které budou přizváni kolegové z interesovaných úřadů. Na návrh prof. J. Petříka bude dán pražskému odboru SIA. podnět ke zřízení pamětní desky na domě v Praze 1., Č. p. 220, kde zemřel Kristian Josef Wil1enberg, první profesor stavovskěho inženýrského ústavu v Praze. Dále jednáno o pamětnim spise Spolku inženýrů státní měř. služby a usneseno předložiti jej pražskému odboru SIA. se žádostí, aby požadavky ve spise uvedené podporoval v ústředí. Z Jednoty čs. úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru Jednoty konala se dne 1. prosince 1934 za přítomností sedmi členů. Pět členů se omluvilo. Předseda Ing. Bedřich }<'iirst po zahájení schůze obšírně referoval o různých záležitostech, týkajících se našeho oboru a stavu, a usneseno intervenovati u příslušných úřadů. Upozorňujeme kolegy na rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze. dne 21. září 1932, č. 14.350, podle něhož parcelační povolení podle § 10 českého stavebního řádu jest třeba jen t e h d y, když se pozemek s k u teč n ě rozděluje na místa stavební. K roz-

1935/13

dělení pozemku k jiným účelům není třeba parcelačního povolení, i když pozemek dělen~leží v území regulovaném. Jednáno o likvidaci substitucí zesnulých kolegů a usneseno zakročiti proti substitutům, kteří neprovádějí substituci podle zákonných ustanovení a jednacího řádu Inž. Komory. Na vyzvání pana Ing. Ferdinanda Kouta, civ. inženýra stavebního a kulturního v Plzni, jako zástupce rodiny pani Laury Aulické, oznamujeme svým členům, že předá se geometrovská kancelář po panu Ing. B. Aulickém v Plzni od 1. ledna 1935 s potřebným inventářem a zařízením za přijatelných podmínek. Dále doporučujeme Kralovice u Plzně jako sídlo a působiště pro civ. geometra. Oznamujeme svým členům, aby veškeré dotazy a stížnosti byly zasílány na Jednotu. lJstní dotazy zodpoví podepsaný jednatel (č. telef. 72.904), resp. je přednese k projednání v nejbližší schůzi pracovního výboru. Na této schůzi, jež koná se první sobotu každého měsíce o 17. hodině v Obecním domě v Praze, v sini č. 5, muže každ~- člen svuj dotaz nebo stížnost též ústně přednésti. Usneseno několik dotazů a stížností kolegů písemně vyříditi, resp. zakročiti u příslušných úřadů. Ref. Ing. Vlk. Ustavující valná schůze Ústředí správních inženýrů (OSI.) konala se dne 22. listopadu 1934 v domě SIA. v Praze. Za Spolek čs. inženýrů státní měřické služby byli přítomni kol. Hlavsa, čermák, Klepáček, Menčík a Dr. Mašek. Za celkové přitomnosti 40 delegátů 12 regionálnich spolků akademick)-ch inženýrů zahájil valnou hromadu dosavadní předseda přípravného výboru kolega Ing. B. Pařík od zemského úřadu v Praze uvítáním přítomných delegátů z celé republiky. Projevil své uspokojení nad porozuměním čs. správních inženýrů pro sdružení ve vrcholnou organisaci, neboť otázka společného postupu stala se v poslední době naprosto nezbytnou. Kol. Ing. BalIy nastínil činnost přípravného výboru a zdůraznil, že OSI. bude pracovati v rámci snah Vysokoškolského svazu i SIA. Bude zastáncem sdružení správních inženýrů zejména početně slabých, která by svá přání těžko veřejnosti předkládala. Pracovní a ideový program OSI. vytyčil v dobře promyšlené řeči Ing. Dr. špaček z ministerstva veřejných prací. Názvem Cstředí správních inženýrů přichází do veřejnosti po prvé pojem spr á v n í in žen Ý r, jako důležitý veřejný činitel, jehož rukama prochází velká část veřejného majetku. Proto musí býti jeho činnost veřejnosti soustavně sdělována, aby jeho působení bylo správně hodnoceno. Jako důležitý činitel národohospodářský musí býti pro správu tuto náležitě připraven, a to již během svých studií, což dosud je přehlíženo. ÚSo student na technikách je skvěle připraven po stránce konstruktivní, avšak veřejná administrativa, soukromá podnikavost po absolvování studia jsou dosud jeho slabinami, jež nelze dále přehlížeti. Doporučuje revisi studia na technice, a prohloubení studia na reálkách po této stránce. Po jeho názoru mělo by se s r e for m o u poč i t i u s t u d i a zem ě měř i č s k é h o i n žen Ý r s t v i, u kteréhož by měl býti zařízen jeden semestr na přípravu studenta pro činnost veřejnou, v úřadech, na komisionelních řízeních a pod. a druhý semestr pro přípravu absolventa v samostatném podnikání, na jeho styk s úřady i se svými zákazníky. Od podobného organisování studia i na druhých oborech techniky si slibuje zisk pro veřejnou správu i soukromé podnikání, ve kterém zejména poslední úpadky velkých podniků svědčí o nedokonalé přípravě inženýrů v době studijní. S rozhledem mezinárodního pracovníka a pod vlivem amerických kulturních snah svazů inženýrských vytyčuje etický code čs. správních inženýrů: poctivost, nekompromisnost a neúplatkářstvi ve styku s občanstvem, rozvážnost, charakter a pokrokovost v konstruktivní své práci a kamarádství, reelnost a sdílnost ve styku s kolegy a podřízenými. Vyzývá OSI., aby zejména vystoupilo proti veřejné korupci, která snižuje úřad a rozvracuje veřejnou morálku. Řeč byla přítomnými vřele přijata. Další velmi cenné poznatky ze svého působení pronesli četní řečníci, zejména měřičský rada Ing. Pozděna, který doporučil zavedení informační služby ve veřejných úřadech, dále sledování pokroků v zahraničí a cizině dávati příležitosti k seznámení S6 s pracemi čs. inženýrů. Po projevech delegátů bylo zvoleno předsednictvo OSI. Předsedou zvolen Ing. B. Pařík, I. místopředsedou za nejsilnější organisaci OSI., Spolek čs. inženýrů stát. měřické služby, Ing. V. Hlavsa, jednatelem Ing. BalIy. Do výboru za zeměměřičské inženýry byli zvoleni kol. Pozděna, Pour, Kavalír, Klepáček, Dr. Mašek, Zahrádko, Menčík, Petrlík, čermák a Patera. Po dalších obvyklých formalitách byla ustavující valná hromada skončena. Referuje Ing. Menčík. o

Zákony, nařízení a měřické normy. Vyznačováni budov, postavených na cizích pozemcích v pozemkovém katastru. výnos min. financí, č. j. 139.558/33 - III/6, ze 26. února 1934. Ministerstvo financí shledalo, že jsou pochybnosti u katastrálnich měřických úřadů stran vyznačování v pozemkovém katastru budov, postavených na cizích pozemcích, zejména obytných domů, a stanoví proto v dohodě s ministerstvy vnitra a spravedlnosti takto:

1935/14

Budovy nebo části budov, stojící na cizích pozemcích (superedifikáty _. viz § 1J9, odst. 4, zákona o přimých daních Č. 76/1927 Sb. z. a n.), s výjimkou budov, postavených podle zákona o právu ke stavbě č. 86/1912 ř. z., o nichž platí zvláštní předpisy, a pro z a tím n í c h budov na cizích pozemcích, jejichž vlastnictví se převádí uložením listiny u soudu podle § 435 obecného zákona občanského ve znění třetí částečné novely č. 69/1916 ř. z., vyznačí se v pozemkovém katastru vzhledem k ustanovení §§ 16 a 30 kat. zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. a §§ 19 a 34 v!. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n. vždy, je-li k nim zapsáno odchylné vlastnictví ve veřejné knize (na př. v zemích Slovenské a Podkarpatoruské budovy, postavené na pozemcích komposesorátu a připsané knihovně fysickým osobám a pod.), a jinak jen tehdy, jsou-li trvalého rázu a držba k nim je založena na platném právním důvodu (na př. stavby [elektrické transformátory], pořízené na cizích pozemcích s použitím ustanovení § 26 zákona ze dne 21. července 1919, Č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ka,ple, zvonice, hasičské kolny a pod., postavené na obecním pozemku nebo veřejném statku se souhlasem obce, resp. správce veřejného statku, a pod.). Takovéto budovy nebo části budov zaměří se a zobrazí v měřickém operátu týmž způsobem, jako ony postavené na vlastnim pozemku na přirozeném povrchu zemském, a tvoří tedy zastavěné pozemkové plochy samostatné parcely. V písemném operátu se poznamená odchylné vlastnictví nebo držba k budově od vlastnictví nebo držby k zastavěné ploše obdobným zptl.sobem, jako se děje při odchylném vlastnictví k dílům a prostorům pod zemským povrchem (viz zdejší výnos ze dne 22. července 1931, Č. 82.686/31-III/6). Tedy na př.: Bylo-li by zapsáno odchylné vlastnictví k domu Č. p. 93 v knihovní vložce Č. 111 a zastavěná plocha má parcelní Č. 295, poznamená se v poznámkovém sloupci pozemnostního archu a parcelního protokolu u parcely Č. 295: "Bez domu Č. p. 93, zapsaného v knihovní vložce č. 111." Dům Č. p. 93 pak, je-li jeho vlastník držitelem ještě jiné nemovitosti v témž katastrálním území, zapíše se do jeho pozemnostního archu obdobně, jako se zapisují parcely, s tím však rozdílem, že sloupec pro parcelní číslo se vyplni vodorovnou čarou a ve sloupcích pro výměry a katastrální výtěžky se vepíše: "Dům Č. p. 93, postavený na parc. Č. 295." Není-li vlastník domu Č. p. 93 držitelem jiné nemovitosti v dotčeném katastrálním území, založí se pro něho samostatný pozemnostní arch, v němž se na titulní straně zapíše knihovní vlastník domu Č. p. 93 obdobně, jako se zapisuje v pozemkovém katastru řádný držitel a ostatní zápisy na titulní straně i uvnitř se vykonají jako v předchozím případě. Šlo-li by o odchylnou držbu budovy od držby zastavěné plochy, avšak neza-psanou ve veřejné knize, poznamená se odchylná držba stejně, až na to, že místo čísla knihovní vložky se uvede číslo pozemnostního archu. Řízení pro zrušení odchylného vlastnictví nebo držby v pozemkové knize pokud se týče v pozemkovém katastru (na- př. tehdy, získal-li vla-stník nebo držitel pozemku také budovu, postavenou původně na ciZÍm pozemku), a dále řízení pro odstranění nesouladu, zjištěného při porovnávání údajů veřejných knih s údaji pozemkového kata-stru (§ 43 k. z.), provedou se rovněž obdobně, jako při dílech a prostorech pod zemským povrchem (viz odst. 7 a 8 shora cit. výnosu).

Různé. Absolventům bývalých učebných běhů pro vzdělání zeměměřičů. Ze spolku čs. inženýrů státní měřické služby. Ministerstvo školství a národní osvěty bylo by ochotno poskytnouti absolventům býval'ých učebných běhů pro vzdělání zeměměřičů, kteří složili odbornou státní zkoušku zeměměřičskou po 30, listopadu 1928 a neměli proto nároku na získání inženýrského titulu podle přechodných ustanovení - za určitých okolo ností možnost, aby mohli svá zeměměřičská studia doplniti a získati inženýrský titul. Rovněž těm absolventům bývalých učebných běhů, kteří sice měli právo získati titul inženýrský na základě pl'echodných ustanove~í (iejiClhž platnost skončila 30. listopadu 1934), avšak do této doby tak neučinili, bylo by MSANO., ochotno poskytnouti příležitost, aby tak mohli učiniti i nyní, po uplynutí nahoře uvedeué lhůty. V obou případech míní MŠANO. rozhodovati jen o in d i v i d u e 1n í c h žádostech, v nichž by byly uvedeny vážné důvody, pro které žadatel nesložil při slušné zkoušky v předepsaných termínech (nemoc, přílišná vzdálenost od Prahy nebo Brna, jako sídel vysokých škol technických a pod.) a žádá, aby byl předložen soupis těch, kteří by přišli pro tuto akci v úvahu. Spolek čs. inženýrů státní měřické služby žádá proto kolegy, kteří své studium míní doplniti a získati inženýrský titul, ať již vykonali odbornou státní zkoušku zeměměřičskou pře d nebo po 30. listopadu 1928, aby na adresu jednatele Ing. B. Poura, Praha II., Václavské nám. 58, S. P. úřad., zaslali podrobné vylíčení svého případu a udali důvody, jimiž svou žádost MŠANO. podepříti. Dalši postup bude jim sdělen písemně.

1935/15

Snížení cen publikaci SPZmI. Spolek posluchačii zeměměřického inženýrství v Praze upozorňuje na značné snížení (až 50"/0) cen přednášek, které možno zakoupiti v SPZml Praha II, Lazarská 10/IV. Cena:' studentská

krámská

Ing. J. Petřík: Nauka o pozemkovém katastru RČS I. d.. 18'- Kč 24'- Kč Ing. J. Petřik: Úvo! do nauky o katastru ..... ' . 680 Kč 960 Kč Ing. J. Petřík: Stavba měst. . . . . . . . . 9'- Kč 15'- Kč Ing. J. Petřík: Zákon evidenční. . . . . . . 8'- Kč 12'- Kč Ing. J. Petřík: Vyrovn'lní techn. nivelaeí . .11'Kč 18'- Kč Ing. J. Pe tří k: Agr'[rní operace . . . . . . . 13'- Kč 18'- Kč Ing. J. Petřík: Geodetické počtářství I. běh .20'Kč 24.- Kč Sbírka zákonů a nařízení z r. 1927. . . . . . . . . . . . . . 3'50 Kč Sbírka z4konu a nařízení z r.1930. . . . . . . . . . . . . . 5'- Kč Dr. J. Ryšavý: Geodesie nižší I. díl. . . .50'Kč 75'- Kč Dr. J. Ryšavý: Geodesie nižší II. díl. . 5~'- Kč 80'- Kč Dr .• J. Ryšavý: Měření podzemních prostor. . .20'Kč 35'- Kč Dr. F. Fiala: Geo,letické poět>lřství II. běh. .26'Kč 36'- Kč Dr. F. P i a I a: Kartografické zobrazování . . . 20'- Kč 30'- Kč doc. Ing. A. Hlídek: Topografi"ké měi·eni. . . . . .20'-- Kč 35'- Kč doc.lng.P. Potužák: Letecká fotogrametrie . . . . .22'Kč 35'- Kč Dr. Mi I b a u e r: Fotografie praktick,[. . . . . . . . . . 9'- Kč 11,- Kč {Ioc. Ing. H a u e r: Encyklopedie inž. stavitelství konstruktivního a dopravního. . . . . . . . . . . . 20'- Kč 30'- Kč doc. Ing. Racek: Encyklopedie inž. stavitelství vodohospodářského a kulturního . 14'- Kč 20'- Kč doe. Ing. Stocký: Národníhospod:ířství 18'- Kč 25'- Kč doc. Dr. Prokeš: Nauka o zemědělství 5'- Kč 10'- Kč Dr. Kubec: Zákony komasa{'ní 7'- Kč 10'- Kč Dr. K u b e c : Právo vodní a meliorační . . . . . . . . 8'30 Kč 12'- Kč Normalisace upravovacích (regulační~h) plánů. Č.l. normalisační -/Společnost v Praze vydala ve sbírce čs. norem další spis C. S. N. 11340 - Upravovací plány. Norma, která odpovídá dosavadním zákonitým ustanovením a přihlíží i k osnově nového stavebniho řádu, se sjednala v 17 schůzích odborné komise za referentství inž. J. Vaněčka, techn. rady magistrátu hl. m. Prahy a za účasti všech interesent&. Cena normy 24'- Kč. ln.q. Ed. Jelínek.

Nový doktor věd technických z řad zeměměřičů. Ing. Adolf F i ker, asistent ústavu pro praktickou geometrii (ústav prof. Ing. J. Petříka), byl dne 12. prosince 1934 prohlášen na Českém vysokém učení technickém v Praze doktorem věd technických. Disertačni jeho práce obírala se náměty z fotogrametrie. - Kol. Fíker je dobře znám pražským odborným kruhům. Úspěšně je činn)'m jako pisatel statí hlavně z oboru fotoměření a také náš časopís přínášel jeho hodnotné práce. Blahopřejeme srdečně k dosažení nejvyšiíí akademické bodnosti! • Z katastrální měř. služby. Na Podkarpatské Rusi přijat měř. aspirant IJlg. Fr. Cálek (k. ú. Uzhorod). Na Moravě pi'elozeni: Ing. Orel Fr. do Uh. Hradiiltě, Ing. Cuberka Mil'. do NapajeJel a Ing. Svoboda Voit. do Strážnice. Z české vysoké školy technické v Brně. Druhou státní zkoušku z odděleni zeměměřického inženýrství vykonali dne 6. prosince 1934 pánové: A. Podle výnosu min. školství ze 4. července 1928: Mrkos Oldřich z Brna, Ondrlišek Vavřín ze Zahorovic, čehily Géza z Mukačeva, Chutný Jaroslav z Telče, !Letocha Karel z Vídně, Krajčí Jan z Nemšové, Kolečkář Josef ze šlapanic, 1<'olkert Václav z Kijeva, Venera Josef z Vídně, Ingr Václav z Vacenovic, Kocián Jan z Podolí, Zlibek Karel z Vlkoše, Vykutil Josef z Olešné, Švábík Hubert ze Zdánic, Kyarda Otto z Brna. B. Podle výnosu min. školství ze 14. července 1928: Baleka Antonín z Hodolan, Peňáz Josef ze Slavkovic, Novák Robert z černotina, Gluchov Petr z Tiflisu, Kotouček František Z Přerova, Purš Josef z Hodušína, Zlámal František z Uh. Brodu, Vávra František z Bolelouka, Michalevič Nik. z Elisavetgradu, Urban František ze Svitav, Orel František z Libiaž, Schilhan Kurt z Bratislavy. Prof. Dr. Semerád. Z německé vysoké školy technické v Brně. D r u h o u státní zkoušku složili koncem roku 1934 pánoYé: Ciahotny Albert z Bystřice n./O. na Moravě, Jentsch Karel z Malhostie v Čechách, Purchart Jan z Chebu v čechách, Neubert Arnošt z Plzně v čechách, Mnerinsky Adolf z Mladkova v Čechách, Jahn Bedřich z Brna, Schneider Arnošt z Mariánských Lázní v Čechách, Lindner Alfred z Mor. Ostravy, Goldberger Arnošt ze Stříteže u Č. Těšína, Steiger Karel z Přívozu na Moravě, Buja Jan z Přívozu, FriedUi.nder Ludvík z Lipt. Sv. Mikuláše na Slovensku, Ulrich Alois z Vrbna ve Slezsku, Bergmann Bedřich ze Svitav na Moravě, Hampel Eduard z Frýdku ve Slezsku, Fr6mel Heřman z Hýmařova na Moravě a Stepan !Leopold z Lipníka na Moravě.

1935/16

y

y

y

y

/

ZEMEMERICSKY

2

VĚSTNÍK

t 935

ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXIll. ROČNíK - V BRNĚ 5. ÚNORA 1935.

•••••••••

Hayfordův isostatický

mezinárodní Václav

referenční

Špaček.

elipsoid. (Dokončení. -

Fin.)

+

Při počítání integrálu (4) pro tento případ je r' = a Hl; integrovati třeba v mezích od r = a - h do r = a, značí-li k hloubku moře. Postupujeme jako nahoře u (5). Poměr r3/a3 činí tu pro nejhlubší vrstvu 1 - 3 k/a, a vynecháme-li poslední zlomek vedle 1, nezmění se hodnota integrálu ani při hloubce 10 km o více než 0'002 své hodnoty. Chyba tato se zmenšuje při značném k tím, že ve jmenovateli u členu, obsahujícího S2, vypouštíme činitele téhož řádu 1 - (k - Hl)/a, na nějž se také vztahuje mocnění třemi. Je-li k malé, vznikne vypuštěním zlomku Hlla vedle 1 chyba, kterou se hodnota vypočteného integrálu poněkud zvětší, sotva však o tisícinu své hodnoty, Integrujeme-li nejprve podle r a pak podle s, {)bdržíme z (5) 2 (Hl k) 10 ,S2 V~Hl k)2 S2 -Hl 10 , S2 vW-fS? g sI ,/(H 1)2' .. -, 2 Y I ~ --r- Sl" . g, Sl + ,IH Y 1" Sl

+

+ +

+ +

+

+

+

Jedná-li se o pole vzdálenější, kde čtverce k2, H12 vedle S2 nemají vel~ého vlivu, odpadají tu oba členy s činitelem H l' nezáleží tedy na výšce stanice. Clen .s činitelem k je stejný jako při počítání vlivu bližších poli, sahajících nad hladinu mořskou (6), Člen, obsahující činitele H 17 lze psáti ve tvaru Hl { 100',1 b 1

+ 12. +- (Hl +!!'!J!'!.

+ VI

(Hl

+ k)::J/

SI2

+ VI + H,2/ g 1 + VI + H/'/s/

10, 1

2 82 }

(15)

můžeme snadno sestrojiti tabulku pro hodnoty logaritmů zlomků, obsažených v závorce vedle Hl' Klademe-li postupně za zlomek H l/S hodnoty 0'1, 0'2, 0'3, ... -0'9, 1, 2, 3, ... 6, obdržíme z dvojmocí této řady čísel, dělíme-li je 1'4262, hodnoty H121s22, takže obě řady stačí k vypočtení tabulky, udávající hodnoty zlomků [1 fl + H2/S22] : [1 V 1 IP /S12], jejichž logaritmy sestavíme do tabulky. Z ní pak lze i pro dané k Hl a jakékoliv s, jimiž je určen poměr (h H1)/s, vybledati hodnotu dotyčného logaritmu zlomku v (15). Je-li (k+H1)/s=0'5, je log horního zlomku roven 0'08 log S2/SI' V případě, že je h několikrát větší než S, nelze vůbec vzorce (6) použíti. Účinky jednotlivých poli na odchylku tižnice zapisují se podle Clarkea do ,schematu, obsahujícího 16 sloupců pro 16 poli jednoho pásu, takže údaje pro celý pás jsou v jediném řádku, na jehož konci je součet. Pokud se týčeznameni odchylek, působených jednotlivými poli, odchyluje se zenit působením přitahujících hmot ve směru opačném než hmoty ležÍ; údoJi a moře, v nichž hmota chybí, působí odchylku zenitu v tom směru, kde se nalézají. Horstva na severu od stanice působí tedy odchylky k jihu, t. j. negativní, moře na severu odchylky k severu, t. j. kladné. Obdobně hmoty na východě působí odchylky zenitu na západ, t. j. kladné, ,moře na východě odchylky k východu - záporné. . Naznačeným způsobem byly vypočteny odchylky tížnice na všech trigonometrických bodech; zovou se odchylkami topografickými. Kdežto však odchylky .a

+

+ + +

+

,

1935/17

plynoucí ze (6) *), dosahují zřídka 5", jsou topografické pravidlem větší než 20". Jako příklad zvlášf velkých rozdílů budiž uvedena stanice čís_ 361: pozorované S= 4-34", topografické Sl = - 49-88", obě hodnoty 1/ jsou -7'95" a 77-55". Topografické složky ;1 jsou kromě málo výjimek vesměs negativní, jak bylo možno očekávati - na severu pevnina, na jihu moře. Složka 1/1 na východ od poledníku 106 o směřuje k východu, na západ od něho k západu, jak odpovídá poloze pevniny a moří. Hayťord provádí rozbor přesnosti výpočtu topografických odchylek tížnice a soudi, že chyba bude zřídka větší než 0'50", nejistota v přijaté hodnotě činitele 'lId mŮže však činiti i 1/151 t_j. téměř 7 procent; tato chyba týče se však stejně odchylek všech. Nejpřirozenější vysvětlení rozdílů mezi pozorovanými a topografickými odchylkami tížnice je to, že topografické odchylky, jež jsou počítány z viditelných nepravidelností v rozložení hmoty na povrchu zemském, jsou z největší části kompensovány, t. j. vyrovnány působením těch nepravidelnosti v rozložení hmoty v kůře zemské, jež jsou nám skryty. Hayford provádí další výpočet - řešení B-elipsoidu, na němž by pozorované odchylky tižnice souhlasily s topografickými. Pozorované odchylky S, 1/ jsou součtem odchylek topografických S" 1/1 a odchylek S2' 1/~, působených vnitřními nepravidelnostmi; je tedy S = Sl S2. 1/ = 1/1 "12' Kdežto při řešení A jsme hledali eHpsoid takový, aby pokud možno zmizela všechna S, 1/, žádáme při řešeni B, aby odpadly odchyl.ky S;j, 1/2' Nalezneme-li takový elipsoid, zůstanou jen odchylky, které budou souhlasiti s vypočtenými SlI 1/1' Vyjdeme od podminky, že (sl "1ii) má býti minimem_ Avšak S2 = S - ;1' 1/2= 1/ -1/11 kteréžto hodnoty obdržíme, odečteme-li od obou stran (6) *) Sl neb 1/11 čímž se na pravé straně změní jen prostý člen_ Pak i norwální rovnice odtud odvozené budou se od (2) lišiti jen posledními členy [kvJ, [lvJ a místo posledních členů v (2) budou státi členy uvedené v následující tabulce ve sloupci B_

+

+

+

+

+

oE

B

E

+

2302-20 55-60 951'11 12677-43 12879'57

-

G

117·48 61'22 113-30 6;31-92 297-76

+ -

-+~ 142-79

+ -

35-65 1-31 333-76 35·80

H

+ 140-99

+ -

39-86 20·36 377-89 72-59

Hodnoty oprav opo, 010. __oe plynoucí z těchto normálnich rovnic a příslušný rovnikový poloměr i sploštění obsahuje tabulka druhá. v řádku B_ j

dpo A

-

B

+ +

E

0'98 19·65 0-18

G

-

0'20

B

-

0'15

oao

olo

+ -

-

0'73 15'53 1'46 0-74, 0-86

-

1'20

I

da

-

144 -

oe2 0'000072

+ 9-06 + 4836 + 0'001055 + 0'58 + 287 - 0·‫סס‬oo30 + 0-09 + 164 - 0'000047 + 0-17 + 182 -00()()()()45

a/(a-b)

~Zb2

2/733

6 378 062

298'2

18889

25-77

6383042

255'1

107 385

146-50

6 378 493

296'3

10 297

14-05

6 378 370

297-1

100771

l1H5

6 378 388

297-0

10063

am

I

13'73

V předposlednim sloupci řádku B je součet čtverců všech zbývajících hodnot (1/ - 111)J, jež obdržíme pomocí (6)*), dosadíme-li tam za d Po, ď A.o. -. hodnoty, uvedené zde v řádku B. Součet ten je veliký, střední hodnota jednoho z těchto zbytků je 146·50. Nedá. se tedy najíti elipsoid, na němž by S2' "li byly jen

es- sd,

*) Hvězdičkou označujeme dále rovnici (6) ze článku citovaného snb 2).

1935/18

nepatrné, a tím je vyloučeno, že by snad země byla elipsoidem, na jehož povrchu jen moře a horstva působi odchylky tižnice. Také hodnota rovnikového poloměru a zploštěni, plynouci z řešeni B, liši se velice od výsledků veškerých posavadnich měřeni. Mšeni A dává výsledky daleko bližši skutečnosti. Tim, že jsme od pozorovaných odchylek odečtli topografické, změnili jsme směr tižnic tak, jako bychom skutečně odstranili pevniny a současně zvýšili hmotu moři na stře dni hustotu q. Vypočtený elipsoid B protiná tyto pozměněné tižnice tak, že součet čtverců odebylek tiž nic vzhledem k němu je minimem. Odchylky tižnice dokazuji, že různá hustota v kůře zemské působi na jejich velikost v opačném smyslu než horstva a moře, která tvoři mista, kde je hmota nahromaděna a kde chybi. K otázce, jak jsou v kůře zemské rozloženy hmoty, jimiž je působeni moři a pevnin na velikost odchylek tižnice vyrovnáváno, byl obrácen zřetel v padesátých letech minulého století. V Předni Indii pokračoval totiž pluk. Everst v polednikovém měřeni a prodloužil oblouk Lambtonův, sahajici od 8° 9' 31" (punnoe) do 18° 3' 15" (Daumergida), až na 29030' 48" (Kaliana). Délky oblouku 1°,plynouci z jednotlivých úseků, se však spolu neshodovaly, ježto tUnice měly značný vliv na astronomické určeni zeměpisných šiřek. I požádal Everstův nástupce včele Great Trigonometrical Survey ofIndia generál Andrew Wangh r. 1852 J. Pratta, archdeakona v Calcuttě, aby vypočetl, jaký vliv maji na směr tižnice horstva ležici na severu Indie. Výpočet byl proveden 9) na základě zcela nespolehlivých tehdejšich znalosti o poměrech těchto územi, ale dával odchylky takové, že se ve skutečnosti vyskytovati nemohly. Pro stanici Kaliana nalezl 27'85", kdežto Everest ve výpočtu svého oblouku uvádi odchylku 5'236" neb jen 3'343" podle toho, jaké předpokládá rozměry země. Vysvětleni podal Pratt způsobem, jak nahoře již naznačeno; přebytky hmot, jež tvoři pohoři, jsou vyrovnány meuši hustotou pod horstvem a malá hustota vody mořské větši hustotou pod mořským dnem. V urěité hloubce pod povrchem dospějeme k ploše, která je v hydrostatické rovnováze a na niž spočivaji na stejně velkých částech sloupce vnějši hmoty pfl.sobici stejný tlak. Rozilily tiže na povrchu zemském jsou jen nepatrné, proto budou obsahovati tyto sloupce stejná množstvi hmoty a středni specifická hmota celého sloupce bude nepřimo úměrna jeho výšce. Plocha, na niž je hydrostatické rovnováhy dosaženo, nazývá se plochou kompensačni a jeji hloubka kompensačni hloubkou. Naznačené uspořádáni hmot v kfl.ře zemské nazývá se isostase. Pojmenováni tohoto použil nejprve geolog C. E. Dutton r. 1889. Jak velké jsou plochy, na nichž je isostase uskutečněna, nelze obecně stanoviti. Jejich hranice se mfsty prozrazuji zlomy. Prattovy teorie se přidržel i Hayford. Proti Airymu 10), podle něhož bychom si před- '. 8tavovali pevniny jak,o plujici kry všude téže hustoty, namitá, že by na rfl.zných mlstech i nevelikého územf, ku pf. Spojených státfl., musela býti sila kfl.ry zemské ohromně rozdilná. Jak jsou rozloženy nepravidelnosti v hustotě hornin pod povrchem zemským, neznáme, avšak pro výpoěet bude nutno učiniti o tom nějaký jednoduchý předpoklad. Hayford činí ten nejjednodušši, počitá tak, jako by změny hustoty, vyrovnávajici zdánlivý přebytek hmoty pevnin nad hladinou mořskou a malou hustotu vody v oceánech, byly rovnoměrně rozděleny až ke kompensačni ploše. Označme ho hloubku kompensačni plochy, h výšku terénu; q hustotu jeho horniny; množstvi hmoty na jednotce plochy sahajici nad hladinu mořskou je pak ~ h. S~jné množstvi hmoty pod hladinou mořskou chybi, středni specif. hmota ~ zmenšila se o Llq tak, ,je h ~ = - ho LI q. Nadmořské výšce pevniny h odpovidá tedy změna středni hustoty pod pevninou LI ~ = - q h / ho. Je-li ho asi 100 km, je patrno, že LI q bude činiti pravidlem jen zlomek procenta neb malé procento q. Obdobně stanovime LI q pode dnem mořským. Znači-li hl hloubku moře, chybi tu do středni specif. hmoty celkem (tJ - 1'03) h, a o stejné množstvi mum býti zvětšena hmota pode dnem 9) Phil. Trans. 145, 1855. 53-100. 10)

Tam~e 1855, 101-104.

1935/19

mořským ve sloupci výšky ho Llť =

hl

ho -

hl

hH takže LI ~ (ho - hl)

(ť -1'03) = hl (1

ho

=

hl «1 - 1'03) a tudíž

+ hho )Cť -1'03). 1

Účinek kompensujicích hmot, jejichž specifická hmota dť zde byla stanovena, na odchylky tížnice budeme počítati podle (6). Výška kompensující vrstvy sahá na moři od kompensační plochy ke dnu mořskému, na pevnině do výšky hladiny mořské. Odchylka působená kompensující hmotou pod pevninou, je dána pro jednotlivá pole výrazem podle (6) a (11) LI ,I-~-' h~ S ;k = 12'44" -.! ho (sin ag sin a1) log. S2 f 2 J o. LI

Sl

+ + 1/S12 + ho

2

Avšak součin ho Llť == -hl ť je až na znamení stejný jako ve výraze, vyjadřujícím vliv topografie, takže celková odchylka působená pevninou a kompensačními hmotami bude l; !>1

+

l; l; ( !>k=!>l .

1

+ E;k) ~1

I: =!>1

(1 - Iog 82 Sl

+ 1/Sl+~/1og,,/~--2

J

rSl

-r ho

S2 )

I: = F !>1'

Sl

Stejným způsobem se počítá i vliv kompensačních hmot pod hladinou mořskou. Hodnota koeficientu F, čímž označen výraz obsažený v závorce, je pro celý pás táž a lze ji snadno počítati, takže stanovení vlivu kompensačních hmot nevyžaduje než provésti přislušná násobení. Pro vnitřní pásy, v nichž S2, Sl proti ho mizí, činí F téměř 1, neboť druhý člen tohoto výrazu má v čitateli přibližně.log 1. U vnějšich pásů naopak ho lze zanedbati vedle S a F se blíži nule. I je patrno, že menší přesnost při výpočtu vlivu vnějších pásů na velikost topografických odchylek tižnice není vzhledem k nepatrné hodnotě F závadou, počítá-li se i vliv hmot kompensačních. Hayford počital tabulky hodnot F pro hloubky ho 55'92, 79·76 ... 329'8 km, rovnající se poloměrům pásů, pak totiž tabulky pro kterékoliv dvě sousedni hloubky zde uvedené liší se od sebe jen posunutím všech řádků o jeden. Výpočet provádí se tedy jen pro hloubku jedinou. Když byla kompensační hloubka přibližně stanovena, bylo počítáno F i pro tuto hloubku 120'9 km. Kompensační plocha neliší se mnoho od rotačního elipsoidu a jsou-li hmoty nad ní skutečně isoataticky uspořádány, zmizely by téměř úplně odchylky tížnice, ~dybychom přemístili hmoty tyto ve vertikálním směru tak, aby se rozdíly hustot ,vyrovnaly. To značí posunutí horstev a pevnin pod hladinu mořskou a rovnoměrné rozložení jejich hmoty 'až ke kompensačni ploše a podobně vyplnění hlubin oceánu hmotou na hustotu ť zmenšením větší hustoty pode dnem mořským. Na základě této myšlenky provádi Hayford další výpočet zemského elipsoidu. Odečteme-li od pozorovaných či t. zv. zdánlivých odchylek tížnice odchylky ;1 což nazýváme isostatickou redukcí, obdržíme odchylky, které by zůstaly, kdybychom skutečně provedli vyrovnání hustot právě naznačené. Odčitáme-li působeni topografie a kompensačních hmot, je to totéž, jako když jsme provedli takové vertikálni posunutí hmot, jímž jsme odstranili pevniny, moře i rozdíly hustot LI ~ jejich vyrovnáním na střední hustotu ť. Rovnice, z nichž se vypočte elipsoid nejlépe přiléhající k tělesu, odpovidajícímu isostatické redukci odchylek tižnice, liší se od (6) *) jen tím, že misto pozorovaných g budou státi redukované odchylky g - (;1 ;k) resp. 1) - (1)1 1)k)' Jejich velikost bude ovšem různá podle toho, jakou předpokládáme hloubku kompensační plochy. Hayford provádí výpočet pro tři připady, kde kompensační hloubka činí 162'2 km (řešení E), 113'7 km (řešení G) a 120-9 km (řešení H). Příslušné normální rovnice liší se od 2) opět jen absolutními členy, jež jsou uvedeny v horní tabulce. Tabulka druhá obsahuje výsledky řešení těchto rovnic. Dosadí-li se vypočtené opravy o, ď 'Po. .. do (6) *). obdržíme zbytky odchylek tížnice. Součet jejich čtverců je uveden

+ ;k,

+

+

oa

1935/20

v předposledním sloupci tabulky. Ve sloupci posledním je střední čtverec jedné odchylky to je součet čtverců, dělený počtem odchylek. Za nejsprávnější můžeme považovati ten výsledek, kde součet čtverců zbytků je nejmenší. Je to řešení H, ale součet čtverců zbytků řešení G je jen nepatrně větší. Při prvém výpočtu r. 1909 byl naopak menší součet v případě G, dotyčné součty činily tehdy pro jednotlivá řešení : A 13922, B 65434, E 8220, G S013, H 8022. Ani součet čtverců zbytků při řešení E neliší se příliš od případů G, H a je tedy zřejmo, že malá změna předpokládané kompensační hloubky nemá téměř vlivu na součet čtverců zbytků odchylek tížnice. Naopak' zase hloubky, použité při řešeních G, H, st~noví jen přibližně skutečnou kompensační hloubku. Na základě řešeni E, G, Hz r. 1909 odhadoval ji Hayford na 112'9 km, při konečném výpočtu na 122'2 km. Nový výpočet odchylek tížnice pro tyto kompensační hloubky již prováděn nebyl, neboť a, e změnily by se jen nepatrně a spolehlivost výpočtu - součet čtverců zbytků - zůstala by táž. Hayford prováděl výpočty i pro jiné případy kompensace, ku př. řešení O konal za předpokladu, že jsou kompensovány oceány, pevniny nikoliv. Absolutní člen v rovnicích (6) *) byl odchylka pozorovaná minus odchylka topografická, počítaná jen z pevnin. Součet čtverců zbytků padal mezi A a B blíže B. Správnost isostase zkoumal také tím způsobem, že rozdělil celé území na 10, pak na 14 geografických oblastí a srovnává v nich velikost zbývajících odchylek při řešení E, G, H. Počítá-li se kompensační hloubka zvlášť z jednotlivých skupin, plynou i pro sousední oblasti hodnoty zcela různé a tedy úplně nespolehlivé. Jak ukazují malé součty čtverců zbytků, jsou odchylky tížnice počítané za předpokladu isostase téhož řádu jako odchylky pozorované. I výpočet A je možno čítati k isostasi. Nehledíme-li při něm k působení terénu, je to totéž, jako když předpokládáme, že topografie nemá žádného vlivu proto, že kompensační hmoty jsou těsně pod horstvem neb pod pevninou ve výši hladiny mořské a těsně pode dnem mořským. Výpočet Hayfordův nasvědčuje tedy tomu, že hmota na povrchu zemském celkem skutečně isostaticky uspořádána je. Střední odchylku od dokonalé kompensace je možno měřiti poměrem středního zbytku odchylek tížnice ke střední topografické odchylce, při čemž se tvoří tyto obě střední hodnoty bez zřetele ke znamení. Konečné řešení H vedlo k hodnotam 2'91 a 30'37, takže není kompensováno asi 10 procent hmoty pevnin a moře. První řešení G vedlo k poměru téměř stejnému 3'01: 32'26. Srovnejme obojí Hayfordovy hodnoty pro rovníkový poloměr a zploštěni. V prvém sloupci jsou uvedeny výsledky plynoucí z materiálu, jehož použil r. 1909, ve druhém výsledky, plynoucí pouze z materiálu dodatečně zpracovaného a ve třetím konečný výsledek na základě materiálu celého.

+

76 + 34 m 297'8 + 0'9 H: ao + 98 m 297'9 G: ao

+

202 m 296'2 ao + 217 m 296'1

ao

ao ao

+

164m 297'1

+ 182 + 18m

297'0

+ 0'5.

Zde značí ao hodnotu Clarkeovu· Pravděpodobné chyby, připojené k oběma výsledkům, byly počítány obyčejným způsobem, jako by zbytky odchylek tížnice měly náhodný charakter. Ve skutečnosti jsou však zbytky téhož znamení seskupeny regionálně, poukazujíce zřetelně k odchylkám větších okrsků od isostace a tím i od tvaru elipsoidu. Ačkoliv pro rovníkový poloměr plynula z prvého řešení chyba pouhých 34 m, změnila se při použití dalšího materiálu vypočtená hodnota poloměru o více než 100 m a převratná hodnota zploštění téměř o tolik, kolik činila její pravděpod. chyba. Také Hayford sám zdůrazň.uje, že pravděp. chyby plynoucí z výpočtu jsou příliš malé, neodhaduje však, jak daleko nejistota sahá. Souřadnice východiště změnily se výpočtem jen nepatrně na hodnoty následující: p = = 39013' 26'54" ± 0'13, A = 98032' 29'65" ± 0'28, a = 75028'09'54" + 0'14, v čemž je i zahrnuta Laplaceova oprava -- 5'15".

1935/21

Hayfordův elipsoid byl odvozen bez jakéhokoliv zřetele k měření tíže. Urychleni tíže, měřená na velmi četných místech povrchu zemského, odpovídají dobře formuli Clairautově odvozené za předpokladu, že nitro země je v hydrostatické rovnováze, a tím potvrzují i skutečnost isostase. Helmert, jenž odvodilll) již r. 1901 z měření tíže hodnotu zploštěni země 1/298'3 + 1'1, tedy číslo, souhlasící dobře s prvým výsledkem Hayfordovým, počítá z poruch tíže, jevících se na 71 pobřežních stanicích, hloubku kompensačni plochy, kterou nazývá AusgleichsHache.Nalézá 118 + 22 kmlS), případně 124 km, užije-li se Hayfordových hodnot pro středni hustotu země a kůry zemské. Tento výsledek shodující se s hodnotou 122 km, plynoucí z konečného výpočtu l8) Hayfordova, byl novým důkazem nejen skutečnosti isostasé, ale i spolehlivosti výpočtu rozměrů Hayfordova elipsoidu. A nová formule Helmertova (1915), vyjadřující průběh tíže 14) na zemi, z níž plyne pro zploštěni 296'7 -+- 0'6, potvrdila výpočet Hayfordnv opětně. O isostasi se potom již nepochybuje, k čemuž velice přispěla autorita Helmertova. Prvé práce o isostasi byly Clarkeovi podnětem k. výpočtu zemského elipsoidu z odchylek tížnice, ale isostase zůstala pak téměř 50 let nepovšimnuta. Nyní naopak Hayfordův výpočet elipsoidu obrátil zřetel k isostlUli, k níž se hledí při studiu tíže a vzniká řada velmi důležitých prací. Na prvém obecném shromáždění mezinárodní unie geodeticko-geofysikálni, konaném v Římě r. 1922, byla přijata resoluce, aby výkonný výbor doporučil příštímu obecnému shromáždění přijetí jediného referenčního elipsoidu. I byl druhému obecnému shromáždění v Madridě r. 1924 navržen elipsoid Hayfordův, odvozený ze sitě velkého rozsahu, kdežto oblouky, jichž použili Bessel a Clarke, byly poměrně malé. Hodnota zploštění 1/297, potvrzená i měřením tíže na nejrůznějších místech povrchu zemského, jež byla přijata již r. 1911 mezinárodní konferencí pro efemeridy v Paříži, byla také přijata téměř jednomyslně 15) v zasedání unie dne 7. října. Angličan Hinks hájil zachování elipsoidu Clarkeova z r. 1880, pro nějž vydaly Královská společnost a Společnost zeměpisná nové tabule. Také pro poloosu a byla přijata Hayfordova hodnota 6378388 m, avšak pouze 19 hlasy proti 17, při čemž 12 členů nehlasovalo. A vzhledem k nejednotnosti nehlasoval ani předseda W. Bowie, nástupce Hayfordův v úřadě a pokračovatel v jeho dile. Přijetím Hayfordova elipsoidu za mezinárodní elipsoid referenční nebylo ničeho' řečeno o tvaru geoidu. Isostatickou redukcí odstraňují se nerovnosti povrchu zemského a vyrovnává se hustota v kůře zemské, čímž ovšem vzniká těleso elipsoidu bližší než je tvar geoidu, t. j. hladinové plochy. Résumé. Elli p s o ř de d e référen c e in ter nat i o n al d e Ha yford. L'article est un vaste compte-rendu des deux oeuvres de Hayford, ou l'on fait le calcul de l'ellipsořde isostatique. On déduit lit les réductions nécessaires et l'on fait remarquer que le calcul des déviations topographiques de la verticale a été déjit fait de la meme maniere par Hutton en 1778 et dans une plus grande étendue par Clarke en 1858.

Scelování pozemků v Československé republice *). Ing. Ladislav K o ž o u ž e k, měřičský rada. Rozdrobenost pozemkové držby dosahuje V zemích českých je pozemkových parcel asi . na Slovensku (přesný počet není znám) asi . . na Podkarpatské Rusi celkem asi. . . . • . . Na jednu parcelu zemědělských pozemků 11)

v republice Československé značné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., . . . . . . . . . . . . . . . . (bez lesů) připadá asi 26 arů.

míry. . . 18,000.000 .. 11,000.000 . . 4,000.000

Preul3. Akademie der Wissensch. Sitzungsberichte, 1901, 328-336.

12) Tamtéž 1909, 1192-1198. 13)

Verhandlungen

der XVI. allgem. Konf. der Internat. Erdmessung I, 1910, 354-364.

H) Preul3. Akad. Sitzungsber. 1915, 676-685. 15) Podrobnosti o jednání viz Bulletin géodésique, No. 8. *) Pozn. redakce: Stať tato byla předložena ve francouzském znění IV.[mezinárodnímu kongresu zeměměřičskému v Londýně.

1935/22

V zemích českých hospodaří střední a velcí rolníci na statcích rozdrobených na 25 al 150 parcel. Slovenský gazda obdělává 150 až 800 parcel různě položených. V obci Pokryvači n Dol. Kubína byl gazdovský statek o výměře asi 14 ha rozkouskován na 845 parcel, takle průměrná velikost jedné parcely byla 160 m2• • Tato rozdrobenost pozemků znemožňuje jejich ekonomické obhospodařování, vyřazuje možnost používání hospodářských strojů všeho druhu, zdražuje zemědělskou výrobu a má za následek, le náš zemědělec vyrábí draho a není schopen soutěliti s rolníkem na příklad německým. Nevýhody tak značného rozdrobení pozemkové držby uvědomili sobě už v polovici XIX. stol. vůdci našeho selského lidu, a v Záhlinicích u Holešova na Moravě byl to rolník Frant. Skop:.lik, který v roce 1857 docílil v rodné své obci scelení pozemků vzájemnou dohodou svých spoluobčanů. Povzbuzen krásným výsledkem a důkazy o rentabilitě scelování, stal se poslanec Frant. Skopalík průkopníkem této ozdravovací akce a vytrvalá jeho snaha byla korunována vydáním rámcového zákona scelovacího, platného pro oblast někdejšího Rakouska dne 7./VI. 1883. Pro Moravu vydán pak scel. zákon dne 13./II. 1884, který byl novelisován dne H./V. 1910, Pro Slezsko vydán zákon scelovací 28./XII. 1887. Pro Cechy nebyl vydán scel. zákon pro neshody prestyžní mezi někdejším min. orby ve Vídni a českým zemským sňěmem. Na Slovensku a Podk. Rusi platí dosud scelovací zákon uherský čI. VIJ a XXXIX z r. 1903. První úřední scelování na Moravě zahájeno roku 1890 v Bochoři u Přerova a práce scelovací prováděny byly ve větším rozsahu z prvu na Hrotovsku, pak v oblasti naši Hané a zdomácněly konečně ve všech končinách země Moravskoslezské tak, že koncem roku 1933 je 276 obcí úředně scelených, mimo 18 obcí scelených na Hlučínsku německjmi říšskými úřady. Rolnictví je důležitým činitelem naší republiky Ceskoslovenské. Každý přítel rolnictva a každý národohospodář musí se proto zamysliti nad každoročními ztrátami, které mají svůj původ T té, zpředu vylíčené rozdrobenosti pozemkového majetku, doprovázené dlouhou řadou různých hospodářských nevýhod, jako je: a) ztráta času při přecházení s jednoho kousku na druhý během pracovního dne, což má za. následek značné zvýšení výrobních nákladů, b) nedostatečný příjezd k pozemkům, mnohdy příjezd služebnostní. ktel'ý nutí zemědělce osev svých poliček zařizovat hlavně s ohledem na souseda, oprávněného přejížděti přes jeho pozemek, c) nemožnost používání strojů pro racionelní hospodářské obdělávání pozemků tvaru řemínkovitého, s délkou i přes 2 km a šířkou i jen 5 m, tvaru klínového a jinak nepravidelného, a) škody z polního pychu, jimž se hospodář neubrání při značné rozloze a rozptýlenosti svého rozdrobeného pozemkového majetku, e) škody způsobené různou škodnou, která sídlí v polních mezích a brázdách, .0 nejistota vlastnických hranic a z toho vznikající nákladné spory. Zádný praktik-hospodář nepopře, že úl'oda při brázdě jest značně slabší a velice snižuje průměrný výtěžek jeho úmorné práce. Je třeba sobě uvědomiti, kolik půdy nevyužité leží ladem v brázdách a v mezích při dnešn rozsáhlé rozdrobenosti pozemkového majetku. Tabulka I udává nám počet obcí scelených do konce roku 1933 v jednotlivých soudních okresech. vykazuje nám scelenou plochu těchto obcí. počet účastníků •scelování, množstv~ parcel do scelování zahrnutých a počet parcel scelováním povstalých. Ubytek rozdrobenostI udán v procentech. Ubylo-li provedeným scelováním rozdrobenosti v pozemkové držbě, ubylo současně mezi a brázd, čili přibylo úrodné a užitek poskytující půdy, která před scelováním nejen že ležela ladem, ale i zatěžovala výrobní náklady, t. j. snižovala výnos zemědělského podnikán!. O množství půdy získané k produktivní výrobě zemědělské zrušením mezí a brázd následkem provedeného scelování, učiníme sobě náležitou představu z následující tabulky II. Tabulka Počet

~ li*

Soudní okres

obcill

"fo

II

~I

Blansko .. Boskovice. . Bmo .... Bystrice p./H. . . Bystřice n.jPemšt. Fryštát .. Holešov .. Hrotovice . Ivančice Jablnnkov

49 44 58 36 1 71 1 20 1 41 24 35 23 34 1 18 1

I

1.

Výměra

4-1 6'8 1'"1 2'8 1'4 5'0 58'5 65'7 2'9 5'5

celá

•I. II účastníků

\ scelená

29550 26398 39855 23346 31030 16467 211063 27536 25207 29952

I

15 859 362 255 366 89 9753 11234 452 264

0'1 3'3 0'9 1'1 1'2 0'5 37"4 40'8 1'8 0'9

I

II 1935/23

• ..s;

Počet

11

45 268 134 40 80 71 4217 2300 148 39

"'~ •.... OP

parcel scelováním dotčených

utvořených

184 3716 925 1056 869 545 36003 35423 1860 1218

51 752 454 127 204 81 7980 6157 303 55

1

I

o§

-.tO

:e2 ~.•.

h2 79 1 51 88 77 85 78 83 83 95

obcí

IIPočet Soudní okres

111 Jevíčko, Kojetín , Krnov Kroměříž , . Lipník n,/B, , Litovel , , Mohelnice , Mor, Budějovice Náměšť n,/OsI. Napajedla, Olomouc Opava Plumlov Prostějov , Přerov Slavkov u Brna ~lavonice . Sternberk Třebíč Uh. Brod, Uničov . , Vel. Bíteš . Zdounky Zlín ... Znojmo ..

Úhrnem

li

Výměra

Počet

. .<:

'Z"'".••.• ;

s:l

celá

%

28'1 23'7 7-7 ] 24 58'5 6 18'2 16 30'7 2'6 1 11 20'3 8'1 3 5'5 1 44 47'8 9 15'8 7 20'6 24 61"5 25 54'3 4 11'1 1 3'8 5 13'5 9 13'4 2'7 1 2 5'7 3'0 1 2'4 1 ·112~ 11 5'0 4'4 3

~2 ~8 13 tI S3 52 38 54 37 18 92 57 34 39 46 . 36 ?6 .7 ;7 37 35 . 33 . 11

9 9

,r~

I

23090 2294"2 18079 23474 21840 22940 2J268 39863 261LO 16414 50238 32875 26490 20688 22057 26521 19485 31293 45880 38659 23045 19358 22970 16731

q2999

1

% II účastníků

scelená

I I

3719 4662 93 102b5 3219 6202 552 3959 1262 807 17382 5412 2975 11632 9075 2090 405 3607 5138 623 847 710 420 366 1802

16'1 20'3 0'5 43'8 14'7 27'0 2'6 9'9 4'8 4'9 34'6 16'5 11-2 56'2 41'1 7'9 2·2 11'5 11'2 1"6 3'7 3'7 1'8 2,2 3'4

1966 2143 31 3543 1237 2081 96 880 171 566 5222 1044 1346 3867 4133 1138 52 934 1212 177 126 65 106 170 645

I

~~ ;...~

parcel scelováním dotčených

I

ntvoC"ell)'ch

13367 15181 480 34410 11718 14820 1055 11617 3086 -3085 40642 11012 11372 30315 30394 6558 1900 7513 20614 1558 1381 1196 1726 1855 5293

-..,lil o

Ě"e

~""

2805 3232 92 6980 2510 3990 267 2568 644 914 10294 1844 2615 6710 7160 1762 166 1964 3188 407 329 209 266 205 868

79 79 81 80 79 73 74 78 79 70 74 83 7,7 78 76 73 91 74 85 74 76 82 85 89 83

11

,11143°1276119'311960713 I 12089Q

I

12'611 40293

I

368920

I

75898

II i9

Postup a rozmach prací scelovacích lze posouditi nejlépe ze skutečnosti, že v době předválečných 24 roků bylo úredně sceleno 97 obcí t. j, 35 % veškerých do konce roku 1933 scelených obcí s plochou 46.407 ha t, j. 38 % celé dosud úředně scelené plochy v zemi Moravskoslezské, 65 % všech obcí scelených s plochou 62 % připadá na 14 letou dobu poválečnou,

Mezí

a hraničních

I

před scelováním délka km Blansko . Boskovice Brno Bystřice p./Host. Bystřice n.jPern. Fryštát Holešov Hrotovice Ivanéice ' Jablnnkov Jevíčko Kojetín Krnov . Kroměříž Lipník n·/B. Litovel Mohelnice

I

brázd

šíi'ka \ plocha cm, ha

'I

délka km

I

šíi'ka cm

pro nepatrnou výměru odpadá 775'75 45 30 58'18 183'77130 30 268'(0 40 30 18'76 88'00 30 30 180'40 50 30 14-43 13'40 30 30 137'7250 30 11'02 34-40130 BO 30'30 60 301 2"73 10'10130 30 7,334'77 50 + 30 586'78 1.497'1)7 30 + 30 8.668'36 45 30 65013 1.719'24 30 + 30 320 00 50 30 25'60 90'90 30 30 86'00 90 30 10'32 18'2430 30 2.435'0540 + 3(') 170'45 348'91 30 30 3.693'11 45 30 276-98 753'52 30 30 46'00 70 + 30 4'60 15'10 30 30 9.074"40140 30 635'21 II 2.005'37 30 30 2.118'71145 30 158'90 li 343'75 30 30 3,215'27145 30 241'1511 873'04 30 30 302'70 60 + 30 27'24 37-50 30 + 30 I

+ + + + + + +

+ + + + +

+ + + + + + + +

+

'. I

přírůstek prodUktivní, půdy

po scelování

+ + + +

1935/24

I

plocha ha

~

ha

I

ulo

II 11-02 5'28 0'80 2'07

0'60 89'85 103'15 5'46 1'10 23'90 45'20 0'90 120-32 20'62 52'38 2'24

47'16 13'4b 13'63 8'95 2-13 496'93 546'98 20':1.4 9'22 146'55 231'78 3'70 511'89 138'28 198-77 25'00

5,49 3'66 5·34 2-44 2,39 5']0 4,87 4'46 3'50 3'94 4'97 3'98 5-01 430 3·20 4"53

I

Soudní okres

I I I

I, 'I Mor. Budějovice Náměšť n./Oslavou Napajedla Olomouc. Opava . Plumlov . Prostějov Přerov .. Slavkov u Brna Slavonice Šternberk : I Třebíč . Uh. Brod. : II Uničov '1, Vel. Bíteš Zdounky Zlin . Znojmo

Mezí

a hraničních

před scelováním délka

šířka

plocha

km

cm

ha

2.32~'98150 + 301 622'61 45 + 30 672'00 40 + 30 10.581'39 45 + 39 2.740'71 45+30 1.802'20 45+30 7.560'30 40+30 5.878'11 45+30 1.768'22 40+30 379'93 45+30 1.636'05 50+30 3.787'19 50+30 272'77 60+30 319'00 80+30 229'86 60+30 212'50 60+30 292'68 50+30 1.091'89 60+30

185'84 46'70 47'04 793'60 205'55 135'17 529'22 440'86 123'77 28'49 130'88 303'98 24-55 35'09 20'68 19'12 23'41 98'27

brázd

~o -délka km

I

419'67 30+ 301 114'10 30+30 122'00 30 -r 30 2.224'58 30+30 493'75 30+30 440'99 30+30 1.868'93 30 + 30 1.421'56 30+30 357'80 30+30 27'12 30+30 459'79 30+30 514'92 30+30 141'97 30+30 62'80 30+30 69'90 30+30 36'10 30+30 42'93 30 + 30 165'20130 + 30

II Úhrnem a průměrně:

I

oool~áo' šířka plocha cm ha 25'18 6'84 7'32 133'50 29'63 26'46 112'14 85'29 21'46 1'64 27'60 30'90 8'52 3·76 4'20 2'16 2'58 9'91

Přírůstek produktivní půdy

160'66 39'86 39'72 660'10 175'92 108'71 417'08 355'57 102'31 26'85 103'28 272'08 16'03 31'33 16'48 16'96 20'83 88·36

II 17.066'40[30

4'06 3'16 4'9~ 3·80 3'25 3'65 3'59 3'92 4'90 6'63 2'86 5'30 2'56 3'70 2'32 4'03 5'69 4'90

I

I

1180,856'93145+ 30\ 6.083'70

o; 'o

ha

+ 30\ 1.023'98115.059'721

4-19

Samostatný, služebnosti prostý přístup ke každému pozemku je věcí samozřejmou všude, kde bylo scelováno. Dosavadní nedostatek cest bývá odstraněn zřízením nových cest s vyhovující lIířkou, na potřebné snad silniční spoje bývá půda reservována právě tak, jako na veškeré potřebné odpady, ať už pro vodu povrchovou, nebo vodu drenážní. Plocha pro tato společná zařízení uhrazena bývá příspěvkem účastníků scelování, a činí tento příspěvek průměrně asi 2% scelované plochy. Z předchozí tabulky vidíme, že zisk na půdě produktivní v důsledku zmenšení délek hraničních brázd a mezí činí přes 4"10. Proto můžeme s naprostým klidem tvrditi, že při dosud úředně scelené výměře okrouhle 121.000 ha v zemi Moravskoslezské získáno bylo asi 2.500 ha k účelům zemědělské výroby, čili průměrně pro každou ze 276 do konce roku 1933 scelených obci 9'06 ha, nepočítajíc ani plochu věnovanou novým silnicím, cestám, odpadům atd .... Stojí za povšimnuti, že dnešní těžkou h03podářskou krisi snášejí scelené obce lehčeji proto, že režie výrobní je menší. výtěžek práce vyšší a stabilita pozemkové držby pevnější. Tvrzení nezasvěcenců, že postupem doby dojde stejně zase ku drobení zemědělské půdy, takže vynaložené náklady jsou investicí zbytečnou, je vyvráceno úředním šetřením provedeným v roce 1931, jímž zjištěno bylo v 18 obcích 14 soud. okresů množství parcel povstalých dělením náhrad. pozemků ze scelování za dobu 10 až 38 roků. Jednotlivé výsledky provedeného šetření jsou tyto (viz tabulka III. na str. 26.): Vidíme tedy. že při zachování dosavadního tempa dělení pozemků ve scelovaných obcich bude dosažen počet parcel z doby před provedeným scelováním za více jak 1500 roků, .. , Veškeré tyto momenty měly by naše národohospodáře upoutat a nabádat k tomu, hledati cestu, jak urychlit žádoucí scelování hospodářských pozemků v celé oblasti republiky Československé. Dosavadní hlemýždi postup není zdravý ... státy okolní scelují v daleko větší míře a upevňují tim své základní pilíře t. j. stav zemědělský. Náklad na scelování jednoho hektaru obnáší nyní asi 1.000 Kč. Stát uhrazuje z tohoto nákladu asi 300 Kč, účastníci scelování asi 700 Kč, z nichž náklady osobní činí asi 280 Kč a náklady místní, to jsou: figuranti, hranečníky, úprava cest, odpadů. mostků atd, ... asi 420 Kč. V okolních státech těší se scelování vydatnější podpory se strany státu. Namnoze hradí stát 70 až 90"fo veškerých nákladů. Úřady provádějící scelování pozemků jsou: ministerská komise pro agr. operace pH min. zemědělství, zemská komise pro agr. operace a místní komisaři pro agrární operace. t, č. I, II, III v Brně, IV v Olomouci, a V v Opavě, Organisace technické služby normována byla nařízením z 24.jX. 1896 místodržitele na Moravě. V sídle místního komisaře pro agr. operace zřízeno technické oddělení, jemuž příslušelo provádění technické a zvláště geodetické části místnímu komisaři přidělených agrárních operaci. Personál techn. oddělení skládal se z inspektora, geodetů a pomocných techniků.

1935/25

Běž. čís.

Hrotovice .

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Jablunkov Koměříž Lipník n./B .. Mohelnire .. M. Budějovice . Olomouc Opava Přerov Šternberk Třebčín Uničov Vel. Bíteš Znojmo

II

Úhrnem a průměrně

Odevzdání pozemků

Obec

Soudní okres

Bačice Odunec Bocanovice Němčice Radotín. Palonín . Hor. Újezd Vacanovice Milostovice Zlatuíky Bochoř .. Bohuňovice Mladějovice Kojetice Brníčko. Hlivice Čikov Bojanovice

: II

1896 1896 1917 H:S93 1909 1906 1902 1904 1914 1913 1892 1904 1911 1906 1908 1913 1903 1904

Počet parcel před I

po

scelování

1181 1097 1218 568 888 1055 1550 481 696 856 1720 1197 1765 1969 970 411 1196 1653

Přibylodělením K s.:il.vodní roz onskovanosti v době parcel došlo roků za ro

117 168 168 65 153 267 235 97 95 178 361 231 ai37 233 II 157 172 209 295

:l

34 34 10 37 21 24 28 26 10 11 38 26 19 24 22 17 27 26

23 13 3 30 19 17 13 4 4 4 63 17 4 10 1 5 20 12

112047113538111342~81 262

.

·/1

II

II

1573 2430 3500 620 812 1112 2832 2496 1503 1863 820 1477 6783 4166 17886 813 1332 2942 1552

Geodety techn. oddělení jmenoval předseda ministerské komise pro agr. operace v dohodě s min. financí obvykle z řad evidenčních úředníků a přidělil je službou techn. oddělení, aniž by tím byl dotčen jejich postup ve statutu evidenčních úředníků. Ostatní techničtí odborníci a znalci, jako kulturní inženýři. lesní technikové a pod. bývali od případu k případu povoláváni z různých resortů státní služby. Později byl techn. personál doplňován geometry a absolventy vysoké školy zemědělské různých oborů. V roce 1911 zřízen byl pro technický personál agrárních úřadů samostatný statut pro: a) inženýry kulnrní a lesní, b) geometry, c) pomocnou službu technickou. Ve stavu inženýrů je systemisováno 31 míst, z toho 6 míst vedoucích. Statut geometrů nebyl doplňován od roku 1910 až do konce roku 1930 a je nyní systemisováno 14 míst. Vyšší pomocná služba technická má systemisováno 16 míst a pomocná služba technická 12 míst. Rychlejšímu tempu prací scelovacích vadí nejistota o výši nákladů a velice by prospělo. věci, kdyby náklady za práce scelovací byly hrazeny dle jednotkových cen tarifních. Nejednotnost zákonů scelovacích v různých zemích republiky Československé a skutečnost, že v Čechách není vůbec scelovaciho zákona, je zajisté dostatečným důvodem pro to, aby naše zákonodárné sbory z podnětu přímých zájemců - zemědělců a našich národohospodářů se přičinili o vydání jednotného zákona scelovacího, platného pro celou oblast naší rebubliky Československé. (Data zde uvedená vzata ze spisu Ing. Adolfa Ohma, vrch. zeměděl. rady a hon. docenta vys. školy zemědělské v Brně "Scelování pozemků" z r. 1931 a byla doplněna s povolením Úřadu) V Brně

v dubnu 1934.

Résumé: Le remembrement de la propriété fonciere en Tchécoslovaquie. Le morcellement de la propriété fonciere et les incovéniants causés par le méme ont provoqué déja dans la moitié du XIXeme siecle une série des remembrements volontaires, dont les résultats favorablés ont été conronnés par l'édition des lois sur le remembrement du 13. Février 1884 (Moravie), du 28. Décembre lt:S87(SiIésie) et No VII et XXXIX du 1908 (Slovaquie et Russie Subcarpathique) restant en vigneur jusqu'aujourďhui. La statistique du pays Moravo-Silésienne: Jusqu'a la fin du 1933 le remembrement a été terminé dans 276 communes, représentant une surface de 120.893 ha avec 40.293 des interessés. Le nombre des parcelles s'est diminué de 368.920 a 75.898 (- 79%), la longuenr des raies de 80.857 km a 17.066km et leur snrface de 6084 ha a 1024 ha. Le gain du sol productif 5060 ha, a savoir 4'19%. Le remembrement est nn arrangement durable; ďapres la statistique le morcellement primitif ne reviendrait qu'apres 1552 années. Les autorités s'occupant par le remembrement sont: lere instance: Les commissaires locaux, en somme 5, lIde instance: La commission du pays a

1935/26

Bmo et IIIeme instance: La commission ministérielle, organisée a Prague. Les départements techniques disposent des ingénieurs ingénieurs-géometres. Les derniers jours, une nouvelle loi sur le remembrement et valable pour toute la République, laquelle promet une marche

pres du ministere ďagriculture des fortsts et d'agriculture et des est préparée, conforme a l'unité plus intensive du remembrement.

Několik poznámek o přesné nivelaci. Ing. O. Krčmář. Jednim z původních článků, sloužících k poznání a stanovení tvaru a velikosti země jest přesná nivelace a spadá proto povahou svých prací do oboru geodesie vyšší. Není úmyslem obírati se zde teorií anebo praxí přesné nivelace, nýbrž jen shrnouti některá data týkající se vzniku výškové sítě I. řádu na území Ceskoslovenské republiky a její další výstavby až po naše doby. Poněvadž přesná nivelace slouží jak již úvodem řečeno stanovení tvaru a velikosti země, bylo jí na konferencích komise evropského stupňového měření vzpomenuto v letech 1864, 1867 a 1871 a zároveň usneseno, aby ve všech zemích, které svými pracemi se zúčastňují stupňového měřeni, bylo určování výšek, vykonávané až dosud metodou trigonometrickou, prováděno na příště též precisní geometrickou nivelacf tak, aby byly spojeny nejen hladiny mořské na pobřeží evropském, nýbrž aby také byly stabilisovány v jednotlivých zemích přesně výškově zaměřené znaky, jež by tak sloužily za bezpečný základ pro veškerá výšková měření. Provedením těchto prací bylo pověřeno triangulační a počtářské oddělení tehdejšího voj. zeměp. ústavu vídeňského. Pridělené práce podjal se tento ústav hned v r. ]872 a to podle směrnic daných prof. Dr. Tinterem. Nejdříve konána byla cvičná měření za účelem získání potřebných zkušeností a znalostí, na jejichž podkladě měl býti stanoven podrobný návod, jak práce spojené s prováděním přesné nivelace by bylo vykonávati. Postupem doby byla pak provedena a to od r. 1872 do 1895 přesná nivelace v celkové délce nivelačních tratí as 19.000 km v západní, severní a východní části bývalé monarchie. Jednotlivé nivelační trati spojeny byly v nivelační polygony a tyto opět ve výškové sítě. Výsledky polního pozorování po provedení potřebných redukcí byly v těchto nivelačních sítích vyrovnány a tímto postupem dosaženo bylo jednotných výškových údajů. Vých o dis kem pro tyto výpočty byla výšková značka, nalézající se v místnosti vodočetné stanice v budově finanční stráže v Terstu na Molu Sartoriu, jejíž výška podle řady pozorováni středn í hladin y A dria ti cké ho mo ře, provedených v r. 1875 profesorem nautické akademie v Terstu, drem Farolfim, byla udána hodnotou 3'3520 m a střední Wadinou moře. Dr. Farolfi však sám předem upozornil, že k stanovení bezpečné hodnoty této nadmořské výšky nestačí přihlížeti jenom k výsledkům pouhého jednoročního pozorování, nýbrž že k správnějšímu výsledku by bylo lze dospěti teprve na základě pozorování trvajících po desetiletí. A skutečně pozdější pozorování na zřízených dalších vodočtech v Pulji, Rjece, Sinji, Rogožnici a Dubrovníku podala, že drem Farolfim stanovená hodnota nadmořské výšky východiskové značky má býti vzhledem k střední Wadině mořské as o 9 cm menší. Nelze proto výsledky měření nivelačního provedeného bývalým vídeňským voj. zeměpisným ústavem uváděti jako hodnoty nad střední Wadinou moře Adriatického, poněvadž jsou vlastně vztaženy k ploše hladiny, ležící as o 9 cm hlouběji, než kterou tvoří vlastní střední hladina moře Adriatického. S východiskovou značkou terstskou jest měřením přímo spojena vedle jiných také známá základní výšková značka u Lišova v jižních Čechách, která je stabilisována na žulové planině a to tak, že v jádru žulové skály vymezena a vyleštěna byla horizontální plocha velikosti 15 X 15 cm. V tomto stavu byla síť přesné nivelace v době převratu. Tato výšková síť, jak byla původně založena, sledovala jen úvodem již zmíněný cíl. t. j. poskytnouti údaje potřebné k stanovení tvaru a velikosti země a sestávala proto jen z rozsáhlých nivelačních polygonů. V důsledku toho byla přiliš řídkou a připojování jiných nivelací (technických) na tuto základní výškovou síť bylo mnohdy velmi svízelné a často i velmi nákladné. To bylo příčinou, že mnohé z těchto nivelací zůstávaly ke škodě bez registrace rozptýleny a tím i bez ohodnocení a příležitostného dalšího využití. Tyto poměry, jakož i ta okolnost, že vznikem Československé republiky bylo nutno veškerou dopravu přeorientovati do směru od západu k východu, v důsledku čehož bylo nutno vypracovati mnohé technické projekty v oboru dopravy železniční, silniční i vodní, staly se popudem k tomu, že ministerstvo veřejných prací pojalo úmysl převzíti na sebe důležitý úkol: založiti a vybudovati je dn o tn o u pře s n ou v Ý šk opi s n ou síť, potřebnou pro různé práce na poli technického podnikání. Za souhlasu povolaných kruhů a jako známka vážného nazírání na věc vydáno bylo pak vládní nařízení ze dne 20. ledna 1920 o jednotné organisaci přesných výškových měření čís. 43 Sb. z. a n. proto, aby přesná výšková měření byla prováděna v jednotném rámci a podle jednotného pokynu a tím výsledku jich použito býti mohlo jak k vybudování jednotné výškové .ítě ve státě, tak i k užitku všeobecnému. Již v květnu r. 1920 jako první positivní výsledek tohoto opatření byl na podkladě publikací býv. voj. vídeňského zeměpisného ústavu vydán "Soupis výškových značek v nivelační síti 1. řádu republiky Československé" a vydání toto uspořádáno bylo v řeči české. Poněvadž značný počet značek, jichž výškové údaje byly tímto způsobem uveřejněny, během doby a to zejména ve dnech převratových se ztratily, provedlo min. veř. prací přehlídku všech v seznamu uvedených stabilisovaných výškových značek a na základě takto získaných dat opravilo původní soupis. K opravenému vydání soupisu však již nedošlo, ježto v důsledku zákona o dávkách za úřední výkony ve věcech správních bylo zatím od jakéhokoliv dalšího publikování

1935/27

výškových údajů upuštěno. Zároveň hned po zákonném upravení otázky přesných nivelací bylo přikročeno k postupnému budování výškové sítě a to tak, že síť I. řádu byla vkládáním nově zaměřovaných nivelačních tratí zhušťována. Toto zhušťování původní místopisné sítě nemoWo se díti systematicky, jak by bylo i žádoucí, nýbrž bylo nutno přihlížeti k tomu, aby práce s tím spojené byly co nejúsporněji prováděny, zejména aby mohlo býti plnou měrou vyhověno taká požadavkům techniků, kteří byli pověřeni vypracováním četných projektů komunikačních a vodohospodářských, jakož i různých projektů k účelům regulačním. Tráti přesné nivelace byly voleny obyčejně po železnicích pro jejich malý spád, kteráž okolnost přispívá k tomu, že bylo možno zachovávati delší vizuru; kromě toho u železnic se nevyskytují ztracené spády jako u silnic a železnice má dostatek solidních objektů, hodících se k osazeni výškových značek všech kategorií. Tato přednost vedení přesných nivelací stává se však nevýhodnou potud, že nutný přístup k výškovým značkám takto osazeným vázána je na splnění určitých předpokladů podle bezpečnostních předpisů platných přo železnice. Pro tuto okolnost jest připojování různých technických nivelaci prováděných zejména civilními podnikatelskými firmami na takové značky přesné nivelace valně ztíženo, nehledě ani k tomu, že na výkon prací rušivě působí dopravní ruch a ještě jiné nepříznivé složky, jako nedostatek prostoru pro postavení stroje atd. Proto se v novější době upouští od provádění přesných nivelací po železnicích a nivelační tratě jsou voleny zhusta po silnicích. K zajištění výškopisné sítě Československé republiky budou stabilisovány na vhodných místech podle posudku státního ústavu geologického z á k I a dní výškové značky a to u Benešova, Žel. Rudy, Skutče, Chebu, Podmokel, Turnova, Hanušovic, Opavy, Rajhradu, Bratislavy, Nového Města n./V:, Parkáně, Hr. Sv. Kříže, Popradu, Sliače, Košic, Malého Berezného, Berehova, Jasiny a Volovce. Potřebné informace o dnešním stavu výškové sítě přesné nivelace ČSR, která každoročně jest novými tratěmi doplňována, opatřiti si lze v ministerstvu veřejných prací, kde nivelační služba jest soustředěna a kde za poplatek stanovený zákonným předpisem o dávkách za úřední výkony lze si vyžádati topografické popisy a nadmořské údaje jednotlivých výškových značek. Résumé. Remarques sur le nivellement de précision. Sous1'ancienrégimeautrichien c'éta.it le bureau de triangulation a Vienne, qui a exécuté en somme 19.000 km des lignes, de nivel1ement, en prenant comme base lilohauteur moyenne de la mer Adriatique a Trieste. Snr le territoire de liloRépublique 'fcbécoslovaque trois signes de base sont liés directement au base-repere littorale a Trieste. En Tchécoslovaquie, le Ministere des travaue publics est autorisé ďorganiser et ďexécutet les nivel1ements, de précision par la décision gouvernementale du 20. Janvier 1920. En premier Heu ledit ministere a contrólé les anciens signes de nivellement snr tout le territoire ďEtat ďapres les registres du bureau de triangulation a Vieune et puis il a complété successivement le réseau de nivellement par 1'interpolation des nouvelles mailles de nivellement selou besoin des diverses travaux techniques a éxécuter. A présent, le réseau, des signes de nivellement sera complété par 20 signes nouveaux de base, distribués convenablement sur tout le territoire ďEtat.

IV. kongres Mezinárodní fotogrametrické

společnosti v Paříži.

Mezinárodní fotogrametrická společnost pořádá každý čtvrtý rok v některém z velkých evropských měst mezinárodní kongres, který bývá spojen s výstavou a poskytuje tak přehled teoretického i praktického pokroku ve fotogrametrii. Právě uplynulý kon· gres konal se ve dnech 25. listopadu až 2. prosince v Paříži zároveň s mezinárodní leteckou výstavou a pod společnou střechou Velkého Paláce na Champs-Elysées. Kongres byl zahájen 26. listopadu odpoledne slavnostním shromážděním v Amfiteatru na Sorbonně za účasti samého presidenta francouzské republiky a za předsednictví ministra letectví Denaina. Z řady projevů, které se střídaly s vybranými hudebními přednesy, vynikly zejména proslov čestného předsedy M. F. S. prof. Doležala z Vídně, který ocenil zásluhy Laussedatovv o fotogrametrii, a proslov gen. Perriera.; úřadujícího předsedy M. F. S., který připomněl zásluhy prof. Doležala a označil ho za pokračovatele v díle Laussedatově. Při této příležitosti byl gen. Perrierovi odevzdán diplom čestného člena společnosti rakouské. Další projevy měli předseda německé společnosti v. Langendorff, zástupce Italie senátor Soler a předseda švýcarské společnosti Harry. Za Polsko a ostatní delegace promluvil prof. Weigel z Varšavy. Večer téhol dne byla dávána v paláci d'Orsay na počest předsedů zahraničních společností a předsedů pracovních komisí večeře a po ní pro všechny kongresisty recepce s velmi zábavným uměleckým programem. Další součástí společenského programu byl výlet do Chantilly ve středu dne 28. listopadu, pak recepce na pařížské radnici dne 1. prosince a posléze téhož dne večer závěrečný banke~ prodchnutý pravou francouzskou srdečností. Vedle zábavních exkursí zařadili francouzští kolegové do programu exkurse odborné. První konala se do fotogrametrického oddělení Vojenského zeměpisného ústavu, kde. byl pro kongresisty vystaven historický model stereotopometru Prédhumeau a kde v rozlehlých sálech bylo možno viděti při práci stereotopograf Poivilliers, přístroj GaIlus-Ferber, proměř ovací theodolit Poivilliers, dále stroje německého původu stereoplanigraf a aero-

1935/28

kartograf a dále velkS' počet map, zhotovených fotogrametricky. Druhá e.xkurse vedla do továrny Société d'optique et de mécaniquede haute précision, kde zaujala. kongresisty zvláště výroba stereotelemetrů. Cílem třetí exkurse byl reprodukční ústav map katastrálních v St. Germain en Laye. Vlastní práce kongresu spočívala však v jednání šesti komisí, z nichž první probírala otázky fotogrametrie pozemní, druhá fotografii leteckou, třetí zpracování leteckých snímků, čtvrtá různé aplikace (na př. v architektuře, v balistice, v rontgenologii, pro policejní účely a p.), pátá technické vyučování a šestá terminologii a bibliografii. Nejvíce látky musila zvládnouti komise třetí, v které bylo předneseno ne méně než 26 referátll. Výsledky jednání jednotlivých komisí byly shrnuty a předneseny předsedy komisí na závěrečném shromáždění kongresu, které se konalo v sobotu 1. prosince o 14. hod. v slavnostním sále francouzského Aeroklubu. Komise první, v níž referoval za Oeskoslovensko mjr. dr. Peterka, shrnula své poznatky takto: Pro intensivní pozemně fotogrametrické měření je nutno určiti v terénu opěrné body. Je dobře stanoviti je v nadbytečném počtu pro případná doplňovací měř~ní. Za délku základny fotogrametrické se doporučuje 1/~ až 1/20 minimální, respekt. maximální vzdálenosti zaměřovaného území od základny. Na výzkumné cesty se do~ poručuje bráti jen stroje menší váhy. Pracovní rozsah autografů nyní používaných je dostačující. Komise první společně s komisi třetí doporučuje sebrati pro příští kongres data o hospodárnosti fotogrametrie pozemní, letecké, jakož i starých metod klasických. Komise druhá jednala o letecké fotografii a jejím užití, zejména zaujal referát francouzský (poidebardův) o užití ~letecké fotografie při archeologických výzkumech v poušti. Dále se jednalo o volbe ohniskové dálky a o úpravách leteckých komor, o panchromatických emulsích, o srážení filmů, o zkoušení závěrek a o nesrážejících se fotografických papírech. Tato komise doporučila závěrečnému shromáždění, aby M. F. S. propagovala vypracování národních program ti fotogrametrických. Komise třetí konstatovala v závěrečné zprávě, že konstrukce překreslovačů byly ~jednodušeny a jejich výkonnost zvýšena, že překreslení lze doporučiti pro rovinné území, a to pro zhotovování náčrtfl pro kata str, pro bonitování, pro technické projekty, jakož i ke zhotovování map v malých měřítkách. Dále konstatovala, že i automatické stroje byly zdokonaleny a osvědčily se při zhotovování plánll středních a velkých měřítek, že také radiální triangulace učinila pokrok, kdežto aerotriangulaci že je třeba dále věnovati pozornost. Bylo zjištěno, že hospodárné provozování fotogrametrického měřeni vyžaduje dobře organisovaného pracovního postupu a odborně vzdělaného personálu. Komise doporučila zříditi zvláštní komisi pro otázky, týkající se hospodárnosti fotogrametrických metod, a dále doporučila, stanoviti směrnice pro přebírání a zkoušení hoto~ých fotogrametrických prací. . Komise čtvrtá jednala o použití fotogrametrie k měření rychlosti letadel, pro účely policejní a balistické, a doporučila její užití v geografii, geologii a při řešení technických problémů (studium povodňových vln, lesnická měření a p.). Její subkomise (4 a) jednala o fotogrametrickém zaměřování architektur a objektů archeologicky důležitých a doporučila podporovati zakládání archivů stavebních památek a sbírati při zaměřování architektur data pro srovnání nákladů při metodě průsekové a metodě stereofotogrametrické. Druhá subkomise (4 b) jednala o výsledcích, docílených fotogrametrií v rontgenologii a kriminalistice. Komise pátá přijala za podklad jednání návrhy, jež připravila polská fotogrametrická společnost a po jich projednání doporučila: Aby pro fotogrametrii byly na vysokých školách zřízeny samostatné profesury, není-li to možno, tedy alespoň· docentury, v každém případě však, aby přednášky byly odděleny od geodesie, dále aby profesor měl za asistenta prakticky školeného fotogrametra a aby fotogrametrii byly věnovány nejméně 2 hod. přednášek a 2 hod. cvičeni po 2 semestry. Doporučuje se též, aby do učebných osnov bylo zavedeno čtení leteckých snímků, a to již na středních školách. Na oborech, jichž absolventi by mohli fótogrametrii potřebovati, doporučuje se zavésti př-ednášky o základech fotogrametrie. Dále se doporučuje získati lékaře, ofthalmology, kteří by se chtěli obírat problémem stereosko'pického vidění. Národní společnosti se ž4dají, aby prováděly systematické zkoušky stereoskopického vidění na podkladě vhodných s{lhemat. Komise posléze žádá, aby národní společnosti podporovaly žádosti ústavů o prostředky na opatření fotogrametrických pomůcek. Komise šestá jednala na podkladě příprav společnosti maďarské a doporučila \lstaviti stálou komisi pro terminologii a bibliografii. Pro sestavení terminologie mají být vzaty za základ návrhy maďarské, k nimž budou pořízeny překlady do němčiny a do francouzštiny. Na jich podkladě sestaví si národní společnosti terminologie vlastní. l;'to označení veličin vezme se za podklad návrh prof. ILacmanna. Pokud jde o biblio~rafii, doporučuje se výměna publikací mezi národními společnostmi, a společnosti se zádají, aby jmenovaly své bibliografy. Dále se navrhuje, aby společnost rakouská a německá pořídila prozatímní seznam literatury. Na podkladě získaných zkušeností. bylo stanoveno rozdělení komisí pro příští

1935/29

kongres takto: 1. Terrestrická fotogrametrie; 2. přípravné práce, jako letecká triangulace, určení opěrných bodd, připojení snímků; 3. zpracování leteckých snímkd; 4. různé po. užití: architektura, balistika atd.; 5. použití v lékařství a kriminalistice; 6. hospodárnost a organisace práce; 7. výchova, bibliografie, slovník. Po schválem zpráv komisí byla projednána otázka příštího kongresu a usneseno s ohledem na pozvání italské vlády, přednesené senátorem Solerem, konati příští kongres v r. 1938 v Římě. V důsledku toho byli zvoleni do výboru M. F. S. za předsedu prof. G. Cassinis z Milána, za jednatele Dr. Ing. M. Tucci, ředitel poz. katastru z Říma;. za pokladníka prof. P. Dore z Bologny, za revisory účtd U. Nistri a E. Santoni, dalšími členy výboru jsou: gen. G. Perríer (Francie), von Langendorff (Německo), prof. Weigel ~olsko) a Maury (Belgie). Bylo usneseno, že předsedové národních společností se seJdou v r. 1936 ke společné schůzi pro přípravu příštího kongresu. Ke konci závěrečné scMze ujal se slova prof. Baeschlin (Svýcary), aby poděkoval jménem všech zahraničních delegátů francouzským kolegdm, a to jak předsedovi M. F. S., gen. Perrierovi, tak předsedovi výkonného výboru, Roussilheovi, za přípravu a úspěšné řízení kongresu. Kongres, jehož se zúčastnilo 26 státd s celkovým počtem 324 delegátd (7 z Československa), ukázal, že fotogrametrii začíná být věnována pozornost, jíž si pro své mnohostranné použiti zaslouži, O výstavě fotogrametrické, která tvořila součást mezinárodní výstavy letecké, podáme zprávu v některém příštim čísle. Fiker.

Zprávy odborné. Fotogrametrický kurs v Italii. Král. vysoký ústav inženýrský (král. polytechnika) v Miláně, pořádá ve dnech 4. března - 1l:!. dubna 1935 "Kurs fotogrametrie". Kurs tento se koná po prvé v !talii a má za úkol obohatiti posluchače hlubšími poznatky o fotogrametrii, která se značně vyvinula nejenom v zahraničí, ale i v samotné Italň. Do kursu mohou býti zapsáni jak občané italští, tak i cizí, když dosáhli vysvědčení o vykonaných vysokoškolských studiích, nebo jsou činnými důstojníky armády. Připomíná se, le návštěvníci kursu musí míti znalosti v trigonometrii, analytické geometrii, diferenciálním počtu a optické geometrii. Ředitelem kursu bude profesor G. Cassinis, řádný profesor topografie a geodesie král. polytechniky v Míláně. Mimo něho budou vyučovati jiní universitní profesoři, důstojníci a vysocí úředníci. Celkem bude asi 60 lekcí a asi 60 hodin cvičení s tímto programem: základní matematické a optické otázky, fotografické přístroje, letecká fotogrametrie, pozemní fotogrametrie, letecká triangulace, topografická práce na zemi, otázky hospodárské, průmyslové a technické související spr •• oemi fotogrametrickými, vojenské, technické a různé použití fotogrametrie a praktická cvičeni. Poslední týden bude věnován prohlídce strojů vojenského zeměpisného ústavu ve Florencii, závodům fy Offlcine Galileo ve Florencii. aerofotogrametrickým ústavům v Římě s proWídkou běžných prací na přípravě ital. katastru téhož ústavu. Výdaje cesty a pobytu ve Florencii a Římě hradí si každý účastník kursu sám. Žádost 1& přijetí budiž kolkována 3 L a adresována Ředit. kro vys. ústavu inženýrství v Miláně-Piazza Leonardo da Vinci, a musí býti odeslána do 15. února 1935. Žádost musí býti doložena křestním listem, správně lega.lisovaným pro ty, kteří se narodili mimo Milán, výkazem o vykonaných studiích a řádně legalisovaným osobním průkazem. Zápisné do kursu jest 200 L, které se zaplatí u Cassa di Risparmio delle Provincie Lombarde-Agenzia (filiálka) di Via Romagnosi-Milano. Do kursu bude přijato nejvýše 20 ptiWášených. Na konci kursu budou zkoušky a ti, kteří obstojí, obdrží vysvědčenf. Učastníkům lekcí a cvičení vystaví se osvěd· čení, že navštěvovali kurs. Ing. J. PUM.

Literární novosti. Posudky. Dr. V.Láska - Dr. V. Hruška: Teorie a p"akse numerického počítáni. KnihoTDY spisů matematických a fysikálních, sv. 15. Praha 1934. Nákladem Jednoty Československých matematiků a fysiků. ObsáWé dílo o 495 str. a 114 tabulkách, z nichž 7 mimo tekst tvoří druhou část "Učebnic praktické matematiky", jej(~ část první vyšla jakožto "Počet grafický a graficko-mechanický" obou p. autorů v téže knihovně ve svazku 9. již r. 1!J23. Kuiha dělí se na sedm velkých oddílů celkem s 81 odstavcem. Oddíly první a druhý věnovány jsou základním poučkám numerického počítání a výpočtu aproximací, zejména mnoho členů, řad a složitých vzorů dle schematu Guyouova. Rozsáhlé oddíly třetí, čtvrtý a pátý tvoří vlastní jádro knihy a obsahují nauku o interpolaci (str. 84-214), o řešení rovnic (str. 215-318) a numerickém integrování (str. 319-408). Odstavec 33-36 o interpolaci funkcí dvou argumentů, zobecnění formule Everettovy a Pearllonovy pojednávají o otázkách. k nimž teprve v nejnovější době jest v učebnicťch numerického počítání rozsáhlejší měrou přihlf~eno, což lze rovněž říci o numerické kubatuře (odst. 72) a o numerickém integrování diferenciálních rovnic obyčejných, jemuž věnován jest předposlední, šestý oddíl (Itr.

1935/30

409-463). Odst. 77 tohoto oddílu pojednává a metodě Poincaréově, která osvědčila se výborně k numerickým výpočtům v mechanice těles nebeských a v problémech vnější ballistiky. Knihu ukončuje závěrečný (sedmý) oddíl (str. 464--482) jehož poslední odstavec obsahuje metodu numerického počítání partikulárních integrálů s vedlejšími (krajovými) podmínkami diferenciálních rovnic. - Ježto výsledky této metody jsou dosud neuspokojivé, zabývají se jimi p. autoři jen zběžně. Jak p. autoři v doslovu (str. 483) podotýkají, uplynulo sedm roků mezi dodáním rukopisu a vydáním knihy, přece však lze říci, že do spisu pojaty byly všechny podstatné změny (někde i pod čaron), které v této době nastaly. Obšírný seznam literatury, tabulek a sbírek formulí na str. 484-491 doplněn jest spisy nejnovějšími. Pomocné tabulky na př. interpolační a sbírka formuli v knize odvozených budou dodatečně připojeny ke sbírce formulí a tabulek různých funkcí, k.terou připravuje p. dr. M. Valouch. Kniha bude jistě na dlouhou dobu jedinou českou učebnicí numerického počítání a vyhovuje přímým a šťastným výběrem látky, přesností výkladů pravým bohatstvím konkretních propočtů, příkladů a tabulek, mnohými poukazy literárními v tekstn i v seznamu souborném velmi čestně svému úkolu a bylo by si jen přáti, aby p. autoři v brzku obohatili českou vědeckou literaturu o další díl učebnic praktické matematiky. Praha·20. ledna 1935. Karel Dusl.

Oeometarski godišnjak 1935. Je to druhý kalendář-ročenka našich jihoslovanských přátel, vyšlá z redakoe Ing. Kostiče, Ing. Sopocky a doplnuje služebními předpisy první ročenkn z předešlého roku a má na 333 stranách kapesního formátu (10 X 15 cm), obsah pestrý a pro zeměměřiče opravdu potřebný. Tentokrát je obšírná zejména matematioká část, která s četnými příklady a různými tabulkami zabírá přes 9J stran. Cizí odborník rád si v ročence prohlédne, jak pokračují základní měřické práce, jak je vedena správa a provedena distribuoe katastrálníoh úřadů podřízených v Jugoslavii - stejně jako u nás - finanční správě. Tak se dočte, že ústředí jugoslávského katastru spolu se státními statky tvoří v ministerstvu financí pod vedením Ing. St. Nedjelkoviče zvláštní sekci, která se dále rozpadá na oddělení technické (triangulace, reprodukce map a ekonomát), kat astr áln í (inspekce), pro podro bná měřen í, pro st átní statky, pro vedení knih a personalie; výkonná služba pro vedení katastru že je přičleněna finančním ředitelstvím v jednotlivých banovinách a j. v. Ročenka je pěkně vázána a slušně representuje své vydavatele. Možno ji objednati za 30 dinarů bez poštovného u Ing. Ilije Živkoviče v Bělehradě, Ul. Admirala Geprata 6i;. Št'/). Vyšlé knihy. Přepracovaná Nomografle prof. Dr. Fr. F i a I y právě nově vyšla nákladem Spolku posluchačú zeměměřičského inženýrstvl v PrazelI, Lltzarská 10.Možno JI zakoupiti v uvedeném spolku za cenu členskou Kč 8'-, studentskou Kč IU'-, krámskou Kč 15'-.

Odborná pojednání

ti

časopisech.

ZprAvy veřejné služby technické, číslo 2. Ing. J. Peň á z: Novodobá regulace měst a obcí. Ing. R. Z e len k a: Zemědělské stavoy. Ing. R. Rod: Přesný čas - požadavek doby. Technický obzor, č. 1 a 2 z 1935. Dr. A. Sem e rád: Stereofotogrametrické vyměřováni Zelené Hory. Lesnická práce, čls. 10 až 12 z 1934. Dr. Pro K o r s u ň: Stanoveni krychlového obsahu kulatiny. Sborník čs. společnosti zeměpisné, čís. 7-8 z 1934. Dr. K. K uch a ř: Základnl mapy evropských stitA. Memleclbas un Kulturtechnlkas Věstnesls, čls. 9-10 z 1934. S I a n cit a j s: Geografické souřadnice bodA I. řádu Aldari, Vlnkl v trlg. sltllotyšské. A. M.: Poznámky k detailúm prací kitastrálnlch. Va s I I e v s k I s : Chyby v určeni momentu astronom. pozorováni. D a u g u I I s: Wildt\v busolnl teodolit. S v i k u I i s: O vedeni knih melloračnlch. Przegll\d mlemlczy 1934, dvojčlslo 7-8. S u r m a c k i: Dojmy z mezlnárodnlho kongresu zeměměHčt\ v Londýně roku 1934. Czerskl: Mezinárodnl kongres zeměměřlčú v Londýně; přednáška E. Hi1tona Younga o problémech bytových a o regulaci měst. L u d k I e w I c z: Vliv světové hospOdářské krise na rolnictvl v Polsku. K I už n i a k: Regionálnl plány v Polsku. L ech o w i c z: Sloučeni podflú na budovách. C hoj nic k i: Urbanlstika (nauka O výstavbě měst) a zaměstnáni zemi!měřičské. S u r ma c k i: O nutnosti odborné samosprávy. M a k s y li: Jaký bychom chtěli mltl katastr. P i o t r o w s k I: Program vyššlch stu\lil zeměměřlčských v Polsku. Herfurt: }loto;(rametrfcké práce W. J. G. (vojenského zeměpisného dstavu). - Cls. 9. Sawlckl: Naše nové hraničnl právo. By c h a w 8 k I: Záhadný katastr. K I o c z k w s k i: Nutnost sjednoceni agrárnich vracl v rámci ohlášené klasifikace pozemkt\ finančnlmi dřady. Sawicki: Účet bez hospoóáře. Hausbrandt: Komasace bez geometra. Her b st: Agrárnl reforma jako činitel vnilřnl politiky státu. Do r o Ž y li s k i: Rozhraničenl a regulace Y bývalém Polsku (pokrač.). Přehled plsemnlctvl. Běžné vědomosti. - Cls. 10. Jachimowskl: Vyrovnáni polygonálnlch sltl se zřetelem na vliv chyb v měřeni stran a dhlA (pokrač.). Br y s z e w s k i, Jaký mli I mAže býti uspořádaný katastr v zemlchrf0lskýCh. B yc h a ws ki: Upotřebeni optického měřeni dé ek při polygonlsaci a měfenl podrobném (pokrač.). r o ž y li s k I: ROzhraničenl a regulace v bývalém Polsku (
°

°

Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schllzi Zíjmové skupiny zeměměřičské pti SlA konané dn'" 17.prosince 1934. Po přečtení zápisu o minulé sohdzi informuje předseda přítomné o tom, že Zájmová skupina zeměměř. hodlá se súčastniti a "Federace slovanských inženýrů.", který bude jednou nebo dvěma předná~kami pojednávajícími kovém katastru. Prof. Petřík upozorňuje na to,

příštího jubilejního sjezdu Spolku čsl. inženýrů. konán v Praze ve dnech 20.-23. června 1935, o pracech a pokrocích učiněných v čsl. pozemže se redakci připravující zeměměřičské číslo

1935/31

Zpráv veí'ejné služby technické nepodařilo umistiti v tomto čísle všechny příspěvky z oboru služby katastrální a navrhuje použíti jich pro publikaci o čsl poz. katastru, která by byla věnována účastníkům Sjezdu. Předseda doporučuje, aby v publikaci byl podán jednotný obraz katastrálních prací a aby byl k publikaci připojen pokud možno i francouzský překlad nebo résumé. Po delší debatě usneseno požádati ministerstvo financí, aby uspořádalo u příležitosti Sjezdu v reprodukčním ústavě min. fin. výstavku katastr. prací a aby dalo vytisknouti publikaci o čsl. poz. katastru a aby věnovalo určitý počet výtisků Sjezdu čsl inženýrů. Pak jednáno o zpracování obsahu. Návrh statě týkající se základních prací obstará kol. Mikula, o novém měření kol. Háva, o autentifikaci kol. Klepáček, o vceňování kol. Kolman, o vedení kol. Doškář, o reprodukci kol. Kavalír a ? arch~vech kol. Pavelka. Pojednání má obsahovati i zprávy o pokusných pracech reprodukčních Jakož I o pokusech s novými metodami měřickými. O spolupráci na případném francouzském překladu bude požádán prof. dr. Ryšavý a kol Potužák. Redakci provede Ing. Novák. Kolegové, kteří provedou jen úpravu statí již hotových, připraví návrhy svých příspěvků do 15. ledna 1935 a ostatní do 15. února 1935. Z Jednoty čs. úř. autor. civilnich geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru Jednoty konala se dne 5. ledna 1935 za přítomnosti 8 členů. 4 členové se omluvili. . Po zahájení schůze předseda Ing. Fiirst referoval o intervenci deputace, jíž se zúčastnilI kol. Fiirst, Vlk a Dítě, v ministerstvu financí ve čtyřech záležitostech. První z nich byl odst. 6. k § 63 vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64, jenž není dost jasně stylisován. Vynášením měr v geometrických plánech udaných do katastrální mapy povstávají totiž často rozdíly mezi civilním a státním geometrem a tím též nezaviněné rozdíly ve výpočtu ploch planimetrováním. Jde tudíž o to, aby byla získána možnost k ostranění event. neshod mezi katastrálními měřickými úřady a civilními geometry, jež by někdy mohly vésti pro obě strany k nemilým důsledkům. Zároveň. bylo při té příležitosti jednáno o neudržitelnosti znění odst. 2. k § 36 téhož vlád. nařízení s upozorněním na možné nesnáze, jež by se mohly tím v praksi vyvolati jak u státních tak i u civilních geometrů. Také bylo poukázáno na zbytečnost zanášení všech mezníků při ohraničení do katastrální mapy, čímž tato se přeplňuje a stává nezřetelnou a navrženo, aby v mapách označovány byly jen hlavní mezníky a to tím spíše, jelikož se mezníky často ztrácejí anebo stranami přemísťují. Na náš dotaz nám bylo sděleno, že bude ofertním řízením pokusně zadáno podrobné zaměřeni jedné obce na Slovensku civilním geometrům. Blížší informace podá generální finanční ředitelství v Bratislavě. K návrhu místopředsedy kolegy inž. Janče, aby letošní valná hromada Jednoty konala se v Brně, usnesl se pracovní výbor, aby z důvodů úspornosti a vzhledem k neutěšeným finančním poměrům našich kolegů zatím zůstalo při starém, t. j. aby se valné shromáždění konalo po valné hromadě Inž. Komory v Praze. K stížnostem z řad kolegů o různém výkladu § 14. katastrálního zákona ze dne 16.prosince 1927 stavebními úřady usneseno intervenovati v ministerstvu financí při nejbližší příležitosti. Usneseno urgovati odpověď ministerstva železnic na naši stížnost proti některým úředníkům ředitelství státních drah, kteří vykonávali různé měřické práce a vyhotovovali geometrické plány pro soukromé strany. V jednom případě usneseno podati posudek pracovní sekci Inž. Komory pro oferování hluboko pod tarif a navrženo zavedení čestného řízeni. K stížnosti devíti kolegů proti pokoutním měřičům na Slovensku a Podkarpatské Rusi usneseno zaslati spisy Pracovní sekci Inž. Komory v Bratislavě k vyjádření a učiniti další kroky po vrácení spisů a podání vyjádření. V substitučních záležitostech usneseno učiniti další návrhy ke konečné jejich likvidaci. Konečně usneseno po jednání vyříditi všechny dotazy a stížnosti za poslední měsíc, jež byly na pořado: schůze. Po přednesení zprávy pokladní kol. Ing. Kuralem schůze skončena. Ref. Ing. Vlk.

Osobní. Osobnf změny ve s1;avu měř. úřednfků pozem. katastru: A. Na Slovensku. I. Přijati měř. aspiranti: Ing. Dezider Ladányi (T.S. Martin,i.k.v.), Ing. Antoníu Trpka (Michalovce), Ing,. Václav Pichlik (Bratislava), Ing. Tibor Kramár (Bardejov), Ing. Jan Kocian (Sečovce), Ing. Jiudřich Hrdý (Kežmarok), Ing. Ján Krajčí (Trenčín, i. k. v.) a Ing. Vladimír Bušek (Bratislava) a za smluvního měřičského úředníka I~g. Antonín Machalka. II. Jmenováni měř. komisary: In~. Pavel Beer (Zvolen), Alfred Wagner (Komárno), Ing. Walter Staffenberger (Michalovce) a Ing. MIChal Rymarevič-Altmanský (Ban. Bystrica). III. Přeloženi: Ing. Fr. Kněžínek do Nových Zámků, Ing. Jan Čochmář do Bardějova, Ing. Jindřich Knob do Nitry, Ing. Ludvík Horáček do Rim. Soboty, lng. Boris Beljaev do Humenného, Ing. Ján Mikušjt do Bratislavy, Ing. Pavel Trančík do Košic, Ing. Pavel Beer do Zvoleně, Ing. Josef Tuka do Zvoleně, Ing. Ferd. Frohlich do Trnavy, Ing. JosefFrk do Tornale. Ing. Oldřich Galař do T. S. Martina, Ing. Jiří Krejčiřík do Tmč. Sv. Martina a Ing. Frant. Chaloupka do Bardějova. B. Na Moravě. Přijati měř. aspiranti: Ing. Jar. Boudný (Brno), Ing. Jind. Lunga (Kyjov), Ing. Mir. Kolář (Brno), Ing. Mir. Tkáč (M. Ostrava), Ing, Jos. Mlčoch (Prostějov). Přelož eni: Ing. K. Jeřábek (do Kroměříže), Ing. B. Pitzinger (odd. nové měř. v Brně), Ing. A. Pálka (do N. Města n./Mor.), Ing. L. Bukáček (do N. Jičína), Ing. E. Hrabovský (Slavkov). Pensionován: v. m. rada Lev Kempny.

1935/32

y

y

y

y

/

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS

•••••••••

XXIlI.

SPOLKU

ROČNíK

-

čs.

3 1935. ZEMĚMĚŘ,IČŮ

V BRNĚ 5. BŘEZNA

1935.

Příspěvek k ocenění některých přesných dálkoměrů, užívaných v zemi Slovenské při polygonisaci. Ing. Dr. Jan

Císař.

Slovensko, i po technické stránce nejméně připravená část nového státu, stalo se brzy PQ převratu střediskem největších prací z odboru geodesie, prováděných na území Ceskoslovenské republiky. Byly a většinou ještě jsou tu konány ve velkém rozsahu práce pro vybuduvání jednotné a podrobné trigonometrické sítě, velké práce mezinárodní komise rozhraničovací, doplňování sítě nivelační, soustavná měření pro mapování vojenská, mimořádná měření pro založení a sjednocení pozemkového katastru, opatření geodetických podkladů pro regulační plány rychle vzrůstajícího hlavního města Slovenska Bratislavy, četná zaměřování pro komasace a pro množství riízných projektů a úprav technických. Nejrozsáhlejší a nejobtížnější úloha v oboru zaměřování připadla zemské finanční správě na Slovensku, která má rychle zachytit přesný obraz skutečného stavu pozemkové držby v neustálených poměrech majetkových, zaviněných převážně nezdravým drobením půdy, a dále postačiti s co nejrychlejším přizpůsobováním svého operátu rychle se měnícím vlastnickým poměrům. Z celé úlohy bude vyžadovati největšího nákladu opatření nových přesných map a proto většina snah po hospodárnosti směřuje k zjednodušení a tím zkrácení práce měřičské. Nejvýznačnějším pokrokem v tom směru pro zvláštní poměry slovenské, vykazující ve větší části nezaměřených úseků obtížný terén pahorkovitý a:hornatý, je zavádění optického měření délek místo pracného měřeJlí latěmi a pásmem. Na základě dobrých zkušeností s přesnými dálkoměry ve Svýcarsku proniklo do katastrální služby na Slovensku značné množství přesných strojů dálkoměrných, zatím co v ostatních zemích pro mnohem příznivější poměry terénní a menší úkoly se tyto stroje vyskytují jen ojediněle a pronikají pozvolna. Prvními dálkoměry na Slovensku byly dvojobrazové dálkoměry Kernovy, později byly doplněny dálkoměrným zařízením již dříve užívané stroje Wildovy a postupně zavedeny dálkoměry Zeiss-Bosshardtovy, Breithauptovy, Kernovy v úpravě Fričově, Kernovy v úpravě Srb-Štysově a nitkové Breithauptovy v úpravě podle Heckmanna. Všecky uvedené stroje jsou s výhodou používány, hlavně v těžkém terénu a při nepříznivém tvaru parcel, pro zaměřování t. zv. metodou polární. Některé z nich dají se však spolehlivě použíti i pro sítě všech polygonových pořadů při měření nejpřesnější metodou polygonální a splňují za nejtěžších okolností všecky požadavky na přesnost v určení délky kladené. Jsou to dálkoměry Kernovy, Zeiss-Bosshardtovy a Wildovy, jejichž výsledky určení délek na určitém úseku polyg. sítě jsou v následující stati početně zpracovány současně s výsledky z přímého měření délek. Mezi 4 trigonometrickými body A, B, O, D (viz obr.) bylo uvažováno 12 polygonálních pořadfi Tl ••• Tl2 stýkajících se v 5 uzlových bodech 7, 19, 28, 40, 44. V tomto úseku polygonální sítě byly zaměřeny horizontální úhly na jednotlivých bodech Zeiss-Bosshardtovým strojem s non. dif. 0'2', protože zařízení na latích tohoto typu umožIlovalo nejlepší signalisaci. Získané údaje byly použity při výpočtech pro všechny případy, aby vliv úhlů byl stejný a mohly se posuzovati jen vlivy různě zjištěných délek.

1935/33

Přehledný nákres polyg. sítě s vyznačením postupu výpočtu.

+ 1528'36 m, + 578'52 m, (Y = + 1326.40 m, (Y = + 1943.08 m,

Dané body: .A (Y = B (Y= C D

X= X= X= X=

+ + + +

603.24 m) 1697.43 m) 2068.01 m) 1272.99 m)

Při merení délek byly u všech strojů zachovávány podmínky vyskytující se obvykle při zaměřování, aby výsledek nebyl zvláštním případem zkoušeni, ale jen výň.atkem ze souvislého zaměřováni většího rozsahu. Bylo proto hlavní zásadou zachování rychlosti běžného měření a ponecháváni i zdánlivě méně příznivých výsledků, aby se nahodilým nahromaděnim nepříznivých okolností v některém místě projevila případná menší spolehlivost stroje. Ráz nahodilosti úseku bude dán 12 pořady v různých směrech rozloženými s dostatečným počtem polygonálnich bodů. Výsledky tedy nebudou měřítkem pro maximální dosažitelnou přesnost v určení vzdáleností, jak obyčejně bývá při zkoušení na přímce předem známé délky, ale nahodilým obrazem vnitřní hodnoty polygonálni sítě v daném úseku, jejíž jakost však bude v přímé souvislosti se spolehlivostí dálkoměrného stroje. V bodech uzlových, v nichž se všemi směry sbíhají polygonální pořady, od pevných bodů trigonometrických vycházející, může se nejvhodněji projeviti vliv rů.zných nejistot v určení délek jednotlivých polygonálních stran a vyrovnáni poskytuje spolehlivý obraz o vlivu nepřesností v určovaných délkách na jakost celé sítě. Pro vyrovnání zvolena metoda nejmenších čtverců a jen pro zajímavost srovnáni byly přibližné hodnoty pro vyrovnáni potřebné určeny předem vyrovnánim obecným průměrem aritmetickým. V našem případě pěti uzlových bodů a dvanácti pořadů máme 7 nadbytečných pozorováni, tedy 7 korelát a 7 normálních rovnic

1935/34

při vyrovnání podle pozorování závislých. Při pozorování zprostředkujícím bude 5 neznámých uzlových bodu a tedy 5 rovnic normálních. Poněvadž řešení normálních rovnic se musí konati pro úhly, pro souřadnice Y a pro souřadnice X, tedy třikrát, a k tomu ještě pro 4 rUzné druhy získaných hodnot čtyřikrát v každé souřadnici, bude užiti pozorování zprostředkujícího znamenati značnou úsporu práce. Vyrovnání provedeme ve 3 skupinách: V 1. skupině vyrovnání úhlové pro všecky druhy určených délek stejné, v 2. skupině vyrovnání souřadnic Y uzlových bodu a ve 3. skupině obdobné vyrovnání souřadnic X. Souřadnice vyrovnáme současně pro 4 hodnoty ve vhodném formuláři. Při úhlovém vyrovnání užijeme za přibližné jižníky v uzlových bodech hodnot vyrovnaných obecným aritmetickým průměrem, označených ~, na rozdíl od definitivních vyrovnaných jižní ku (1. Mezi nimi bude platiti vzájemný vztah: (17 (119 0'28

= (17 + d (17 = (119 + d (119

(140 (144

= ('28 + d ('28

= ('40 + d (140 = ('44 + d (144

Obecně by měly býti splněny podmínky:

('VI}

(1 {(0'7' (119' C128, (140' (144) -

=

O

J~2 {( 0'7' (119' (128' C140,0'44) - ~V12} = O. Poněvadž neznáme správných hodnot jižníku, použijeme vztahů z rovnic (1) a pro nahodilé chyby v měření dostaneme místo O malé odchylky VI ... V12' JI {(('7 d~7)' (~19 d(l19), (('28 d('28), ((140 d('40) , ((144 d('H) - ('vI} = VI' ... atd. až Jl2 { ... Při malých hodnotách d(' vynecháme vyšší mocniny po rozvinutí podle řady Taylorovy a dostaneme

+

+ +

f.1 (('7'

('19, ('28' ('40'

+

+

. OJ1 d ,oh d (144) T ať; (17 I 0('19 ('ln

+ •••

-

v

-

(I 1 -

VI

J12'

Za část rovnic (4) dosadíme; 11 = JI

(('7'

(119' (128' ('40'

('44) -

('V1,12 . ..

atd. až 112

_°/1 == a, 0/1 = b, OJ1 = c, OJl = d, 0/1 = e 0(17 0('19 0(128 0('40 0('44 a dostaneme rovnice oprav VI = a1' d('7 b1, d(l19 CI' d('28 dl d('40 + e17 d('44

+

+

+

+ 11

atd. až V12' Z nich určíme rovnice normální, které po zavedení vah budou míti tvar:

+ + + +

+r + + + +

+

+ + + + +

+

[paal d('7 [pab] d('19 pae] d ('28 [pad] d('40 [pae] d~44 [pal] = O [pab d('7 [pbb] d('19 [pbe] d('28 [pbdJ d('4Ó [pbe] d~44 [pblJ =0 [pae d('7 !pbe] d~19 [pec] d('28 [ped] d('40 [pee] d('44 [pel] =0 (6) [pad] d ('7 pbd] d ~19 [ped] d ('28 [pdd] d ('40 [pde] d (144 [pdl] =-0 [pae] d('7 pbe] d('19 [pee] d('28 [pde] d(l40 [pee] d('44 lpelJ = O Rešením dostáváme hodnoty d(l, o něž je třeba opraviti přibližné souřadnice (I, abychom obdrželi nejpravděpodobnější hodnoty (1. Obdobně postupujeme při vyrovnáni souřadnicovém. Obecným aritmetickým průměrem vyrovnané souřadnice pro jeden druh měření (v našem případě Wildovým strojem) považujeme za přibližné a označíme je Y', X'. Z nich vyrovnánim dostaneme hodnoty nejpravděpodobnější Y a X se vztahem

+

+

+ + +

1935/35

+

+

+

+

Y7=Y'7+dY7 X7=X'7+dx7 = Y'l9 dYl9 X19 = X'19 I dXl9 Y28 = Y'28 dY28 X28 = X'28 dX28 Y40 = Y'40 dY40 X40 = X'40 dX40 Y44 = Y'« d Y44 Xu = X'44 dX44 Malé hodnoty dy, dx vypočteme pomocí rovnic oprav:

+ + + +

Yl9

Vl

= al

dY7

+ b dYl9 l

+ + +

+ e1 dY28

+

dl

dt/40 + el dY44

+ li

(7)

atd. až

Vi2'

(8)

Obdobně jako při vyrovnání úhlovém odvodíme i zde z rovnic oprav rovnice normální a zavedeme váhy. Tvar rovnic bude:

+

+ + + +

+

[paa] d Y7 + r pab] d Y19 [pae] d Y28 [pad] dY40 [pae] d Y44 + [pal] = O [pab] dY7 + Ipbb] dYl9 + [pbe] dY28 + [pbd] dY40 + [pbe] dY44 + [pbl] = O [pae] dY7 + [pbe] dYI9 + [pee] dY28 + [ped] dY40 [pee] dYa [pel] = O (9) [pad] dY7 [pbd] dY19+ [ped] dY28 [pddl dY40 [pde] dy44. + [pdl] =0 [pae] dY7 [pbe] dYt9 [pee] dY28 + [pde] dY40 [pee] dy« [pelJ= O Pro souřadnice X /bude platiti úplně shodný postup a v rovnicích se pouze vymění označení Y na X. nešením rovnic vypočteme malé hodnoty dy, dx, o něž opravíme přibližné souřadnice Y' a X'. Pro sestavení normálních rovnic budou partiální diferenciály a, b, e, d, e při malých hodnotách dť, dy a dx rovny 1, nebo O; budou kladné v tom případě, je-li uzlový bod určován pořadem od pevného bodu ve směru výpočtu určovacího pořadu a záporné při určení protisměrném. Toto pravidlo platí pro úhlové i souřadnicové vyrovnání.

+ +

+

+

+

+

Váhy P ť budou při úhlovém vyrovnáni nepřímo úměrny počtu stanovisek v pořadu, tedy ~, při k _ 10, 10. Pro váhy souřadnic p y a p x použijeme vzorců n n užívaných v katastru: py = [s]

5000 (1+ sin2 B)'

5000 px = [s] (1+:cos2 Br

Odchylky úhlové 1 určime z rozdílu přibližné hodnoty jižniku (ob. aritm. průměru) a hodnoty v jednotlivých pořadech počítané. ť7 - (l'\ = li, (l7 - (lv2 = l2, (ll9 (lva = l3 atd. (Pokračování.

-

A 8nivre.)

Redukční a autoredukční tacheometry. Ing. Dr. Josef Ryšavý. Nevýhodou obyčejných tacheometrů nitkových typu Porrova či Reichenbachova u nás obvykle užívaných je, že obě hlavní veličiny potřebné k sestrojení plánu, vodor. vzdálenost Dred a výško rozdíl H neudává stroj přímo, nýbrž že měřič si je musí odvodit teprve dodatečně, redukčním výpočtem, vyčíslením známých (zjednodušených) vzorců tacheometrických Dred

= (kl + C) • cos2 S

H

= (kl + c) .

~ . sin 2 s.

výpočty redukční, i když se při nich použije různých pomůcek početní výkon usnadňujících tabulek, nomogramů, grafikonů, speciál. logaritmických pravítek - zdržují měřiče a připravují ho o drahý čas. Tato ztráta času se pociťuje zejména nepříjemně ve velkých pracích měřických, kde někdy se musí propočítávat dvojice redukčních vzorců i pro několik desítek tisíců zaměřených bodů, a kde potom sebe menší úspora na čase při zaměření jednoho bodu znamená velmi mnoho. Uvažujme jen, že i když by celý red. výkon netrval déle než minutu, při 3U.000 bodech bylo by třeba k redukci zhruba asi 21/2 měsíce pilné práce jednoho počtáře. Není divu, že myšlenkou sestrojiti tacheomett, který by zbavil měřiče oné úmorné práce početní a skýtal hledané veličiny přímo, zabývali se pře četní konstruktéři, kteří vynaložili mnoho důmyslu na vyřešení problému. Mezi nimi najdeme i dva Čeohy: prof. V.. Lásku a inž. Ant. Ti ch ého. Vedoucí myšlenkou bylo upraviti stroj tak, aby red. výpočty bud' vůbec odpadly nebo aspoň se zjednodušily; při tom

1935/36

k řešení problému bylo použito prostředků mechanických, mechanicko-optických i ryze optických. Výsledkem všech těchto snah je dlouhá řada strojů známých pode jménem red uk ční tacheometry, které však nedosahují vytčeného cíle vždy stejně zdařile a zcela dokonale a po příp. také ne úplně, t. j. neredukují obě základní veličiny. Některá zařízení redukční nepůsobí zcela samočinně, mnohá z nich vyžadují dodatečných výkonů měřičských, úpravy součástpk strojových po předchozím odečtení stupnic a pod. Nejdokonalejší redukční zařízení jsou ta, jež působí samočinně. bez zásahu měřičova, při nichž není třeba vůbec odečítat stupnici svislého kruhu. který pak ovšem může úplně odpadnouti. Tacheometry tohoto typu nazýváme a u t o r e d u k ční. R

Obr. 1. Pravítkový redukční tacheometr Wagner-Fennclův.

Obr. 2. Redukční tacheometr Sanguetův (dotykový) .

Prakticky osvědčené konstrukce red. tacheometrů lze rozděliti ve tE velké skupiny obsahující tyto typy: I. Red. tacheometry se stupnicemi na posuvných pravítkách (též pravítkové tacheometry) ; II. Red. tacheometry dotykové či kontaktové; III. Red. tacheometry s o ptic k ým r e d u k č ní m zař í ze ní m v dalekohledu. Vzorem prvého druhu tacheometrů je red. tacheometr Wagnerův (obr. 1.) konstruovaný fmou Fennel v Kasselu (PO prvé v letech 1868--1871). Wagnerův tacheometr má 3 pravítková stupnice: jednu upevněnou na dalekohledu v poloze rovnoběžné s přímkou záměrnou s nulou vose točné dalekohledu, druhou vodorovnou s nulou ve svislé ose stroje a konečně třetí svislou s nulou v horizontu stroje. 1'0 zacílení dalekohledu na lať postavenou kolmo k záměře a odečtení jejím podle dvou vo~lorovných dálkoměrných nití se vykonstruuje vhodným nastavením obou posuvných pravítek, vodorovného a svislého, projekční trojúhelník pravoúhlý - v měřítku stupnic na př. 1: 1000 - podobný trojúhelníku skutečnému o odvěsnách Dred a H a přeponě rovné délce skloněné záměry. Hledané hodnoty Dre 1 a H se čtou pak přímo na stupnicích vodorovného a svislého pravítka v měřítku stupnic. Do skupiny tacheometrů pravítkových náleží kromě tacheometru a tachygrafometru Wagner-Fennelova ještě stroj Kieferův (1865), KreuterE rtl ů v (1873) a P u II e r - B r e i t h a u p t ů v. Dále bylo užito redukč. zařízení na podobné myšlence založeného také u záměr. pravítka Vi o t t i h o a u sondovacího tachygrafu R e i c h o v a konstruovaného fmou G a n s e r ve Vídni. Pravítkové tacheometry jsou dosti těžké stroje, nepříliš přesné (pracují v silně zmenšeném měi'ítku stupnic), nej~ou automatické, práce s nimi je proto dosti zdlouhavá, zdržuje nařizování pravítek a odečítání stupnic. Své doby se jich hojně užívalo při trasování železnic. Dnes však již pozbyly téměř významu. Typickým představitelem druhé skupiny red. tacheometrů - do t y k o v ý c h - je tacheometr Sanguetův (obr 2.). Konstruktivní myšlenku dotykového zařízení tohoto stroje uplatnil franc. inž. S angue t po prvé r. 1865 u svého nlongimetru". U redukčního zařízení Sanguetova je podstatné to, že při měření se o malý dálko měrný úhel vykývne cel Ý dalekohled. Stane se to pákou P, jejíž jeden konec se opírá o malý nárazníček na ložiskové vidlici. Pi'esmykne-li se tento konec páky tak, že přijde v dotyk s druhým, sousedním nárazníčkem, posune druhý její konec svislou tyč T

1935/37

směrem její podélnó osy, tedy svisle, a dalekohled, opírající se o tyč prostřednictvím břitu, se mírně nadzdvihne. Svislý posun tyče je vždy stejný, nechť základní sklon dalekohledu byl jakýkoli. Vodorovná vzdálenost Dred je dána vždy jednoduchým výrazem Dred = k . " v němž l předsta vnje úsek laťový vymezený vodorovnou nití kříže v I. a II. poloze dalekohledu a k je konstanta rovná zpravidla 100 nebo 50. Místo svislé tyče užili někteří konstruktéři - na př. Charnot, Vogler. Kern - výhodněji položené tyče vodorovné. V tomto případě se musí přimontovati na osu točnou dalekohledu rameno kolmé k přímce záměrné (obr. 3.). Místo páky lze užíti k posunu tyče též excentru (Kern). Dotykovým tacheometrem typu Sanguetova se určí sice přímo vodorovná vzdálenost Dred a stroj je tudíž v tomto směru autoredukční, zato však určení výškového rozdílu li neobejde se bez zásahu měřičova: je třeba odečísti tangentovou (procentovou) stupnici, umístěnou podél posuvné tyče, a údaj tento vy nás o bit i vzdáleností Dred. Obojí tento výkon je sice snadný a dá se rychle provósti, přes to však nelze tvrditi, že by stroj i pokud jde o určení výško rozdílů pracoval samočinně a není tedy plně autoredukční.

Obr. 3. Redukční tacheometr Kernův (dotykový).

Ohl'. 4. Redukční tacheometr B1ancůT (dotykový).

Do skupiny tacheometrů dotykového typu patří kromě obou vyobrazených strojů, SanguetoTa a Kernova, ještě tacheometr Charnotův (z r. 1889), Vogler-Hildebrandův (z r. 189i'i), Blancův (obr. 4.). Baluův (z 1'.1912) a konečně i stroj Despiauův. Lze sem počítati i t. zv. universální tacheograf luxemb. konstruktérů Z i e g I e r a a Ha g e ra (z 1'. 1i'i93). Základní myšlenka dotykových tacheometrů je v podstatě uplatněna též u universálního tacheometru L á s k o v a, konstruovaného r. 1905 fmou R o s t ve Vídni (obr. 5). Poněvadž posuvná tyč l' má polohu vodorovnou, je k ose analaktic. dalekohledu připevněno opět kolmé rameno R směřující dolů . .Tehojedna sUma, ostře přibroušená a jemně vyhlazená, prochází přesně osou točnou dalekohledu. Na tuto plochu se dotlačuje a vodorovným směrem působí ocelový břit, který l~e posunouti o úsek konst. velikosti otočením tangent. šroubu, což stane se páčkou. Chce-li měřIč vykývnouti dalekohledem, přetočí páčku P z jedné polohy do druhé (obě polohy .isou vymezeny mlrazníčky J, tím otočí se šroub. který pak způsobí výkyv ramene i dalekohledu. Redukční zařízení pro výško rozdíly vyřešil prof. L á s ka jiným způsobem než jakého použil na př. S an g u e t a ostatní konstruktéí'i dotykových strojů. Volil k tomu účelu - podobně jako inž. Ti c h Ý (viz dále tacheometr Tichý-Starke) - okulárový mikrometr. Toto zařízení však nepů~obí automaticky, nýbrž vyžaduje, aby měřič odečetl nejprve pomocnou stupnici na svislém kruhu a poté podle tohoto údaje nastavil mikrometrický šroub posouvající odečítací značku (v daném případě vod. nit). Určení výškového rozdílu vyžaduje,jak patmo. opět zásahu měř-ičova a není tudíž v tomto směru stroj autoredukční. Podobnou myšlenku, jaká jest uplatněna u strojů dotykových, ale v provedeni optickém místo mechanickém (odpadá výkyv dalekohledu), lze sledovati též u redukčního tacheometru

1935/38

Szepessyova, konstruovaného r. 1925 u fmy F. ~iiss v Budapešti. U tohoto stroje stupnice wahoměrná (procentová) a současně dálkoměrná, nanesená na svislém kruhu, se promítá optickým způsobem do zorného pole dalekohledu, kde se objeví vedle obrazu laťové stupnic~, která se pak podle jejích dvou dílků odečte; pomůckou při tom je vodorovná nit jednoduchého kříže. Pro tí-etí skupinu redukčních tacheometrů je příznačné to, že redukční zařízení, které je buď ryze optické nebo opticko-mechanické, jest umístěno v dalekohledu, a to u jedněch strojů (typ a) v rovině nitko kříže, u druhých (typ b) v objektivu. Optickým redukčním zařízením typu a jest opatřen na pí'. tacheometr inž. Ant. Tichého, zhotovený v dílnách vfd. fmy Starke (obr. tj.). Jde

Obr. 5. Redukční tacheometr Láskův.

Obr. 6. Universální tacheometr

Tichého.

tu v podstatě o dálkoměr nitkový s jedinou nití pe v n o u, zatím co druhá je po h y b Ii v á. Tuto nit lze posonvati mikrometrem, jejž nazýváme o k u I á r o v ý, v rovině kříže a pfibližovati neb oddalovati ji tak od niti pevné. Při měření se otočením mikrometru nastaví pohyblivá nit postupně do dvou poloh, jichž vzdálenosti od pevné niti se mění závisíce na sklonu záměry; v jedné poloze niti se odměří vzdálenost, v druhé výška. Obě hodnoty, potřebné k nastaveni bubínku okulár. mikrometru, se odečtou na dvojité stupnici svislého kruhu. Potom z laťových úseků I a I' vymezených vždy nití pevnou a nití pohyblivou v jedné z obou jejich poloh se vypočte Dred = 100 . 1 a H=l00. l'. Tacheometr soustavy Tichého je sice redukční, nepracuje však samočinně, vyžaduje opět zásahu měřičova, který musí odečíst dva údaje na svislém kruhu a podle nich nastavit bubínek okulár. mikrometru. Není proto autoredukčním' Zcela odlišného redukčního zařízení v rovině kříže jest užito u t. zv. d i a g r a m o v Ý c h tacheometrů. Z redukčních rovnic Dred

= kl

. cos

8

=-~l

. cos

8

a H

= kl.

~ sin 2 8 = ~ I.

~ sin 2

8

plat-

ných pro nitkové tacheometry s analaktic. dalekohledem, je patrno, že kdyby při záměře skloněné pod úhlem 8 se obrazová vzdálenost y, t. j. vzdálenost ode čítacích žnaček - nití, rysek a pod. 'I" prvém případě (pro D) zmenšila na (y • cos 8) a v druhém případě (pro

H)

zvětšila na (y.

; sin 2 8) ,

platily by jednoduché vztahy Drcd = k • la, H = k' . l', při čemž bylo by možno snadně - vhodnou l"olbou ohniskové vzdálenosti objektivu F a obrazových velikostí, jež musily by býti dvě: y a y', zaříditi věc tak, aby na př. k = 100 a k' = 20. Sblížení nebo oddálení odečítacích značek na odlehlost y y', odpovídající sklonu 8 umožÍluje Thodně konstruovaný diagram, umístěný centricky nad točnou osou dalekohledu a promítnutý opticky do zorného pole dalekohledu (do roviny nitkového kříže). Obraz 7. ukazuje diagram tacheometru Hammer-Fennelova (18~J6) obsahující tyto čáry: 1. základní kružnici Z. jež nastavuje se na nulu lať. 'tupnice; 2. čáru vodorovných vzdáleno tf D, podle níž určí se lať. úsek lj 3. čáru výško rozdílu H,

1935/39

podle níž určí se lať. úsek l'. Diagram se opticky promítá do zorného pole dalekohledu a vyplňuje levou polovinu jeho. Zaměří-li se dalekohledem na lať, přimkne se diagram ke hraně lati vždy tou svou částí, která odpovídá sklonu 8 dalekohledu. Odečteme-Ii podle diagramových čar D a li na laťové stupnici úseky l a ľ, bude Dred = 100 l a li = 20 . l'. V základě stejným způsobem snažil se vyřešiti problém autoredukce již r. 11'% italský inž. N a s s o a nejnověji použila ho též fma Br e i t h a u p t v Kasselu pH konstrukci svých nových diagramových tacheometrůteodolitů a tacheometrických busol (obr.8.!. Tyto stroje stejně jako tacheometr Hammer-Fennelův pracují v obou směrech ú p I n ě s a m o ~i n nt' a proto přísluší jim plným právem název autoredukční. Vnitřní přesnost jejich je však nižší než strojů dotykových (Sanguet, Kern) a také ústrojí jejich je choulostivější.

Autoredukční

Obr. 7. tacheometr Hammer-Fennelův.

Obr. 8. Diagramová tacheometrická busola Breithauptova (autoredukČní).

V poslední době použila diagramového redukčního zařízení též švýc. fma Kernova u topografického pravítka záměrného (obr. 9.), na rozdíl však od strojů typu Hammerova umístila diagram přímo v rovině nitkového kříže dalekohledu. Při naklánění dalekohledu se přenese tento pohyb s osy dalekohledu dvojitým konickým, jemně ozubeným soukolím na kruhovou diagramovou deštičkou uloženou v ponzdře P, která otočí se kolem stí'edu ležícího v malé vzdálenosti pod osou dalekohledovou. V určitém úklonu dalekohledu 8 ocitne se při niti svislé, nacílené na lať, část diagramu, odpovídající úhlu sklonu 8 a na laťové stupnici se pak odečte přímo vzdálenost Dred (podle čar lY a I)"~, v poměru 1: 100) - a výško rozdíl H vztahující se k místu určenému vodor. nití kříže (podle čar R' a B", v poměru 1: 20, nebo 1: 50). (Pozn. Diagramového red. zařízení umístěného přímo v rovině nitko kříze použila též fa B u t ten s c hon v Bahrenfeldu; opatřila jím svůj nejnovější autoredukční teodolit z r. 1930.) Mechanickou obdobou auto redukčních tacheometrů diagramových je angl. stroj J eff co t t li v z r. 1912. Prof. Jeffcott řešil problém autoredukce způsobem, který v jádí'e svém odpovídá způsobu Hammerovu: odchylka jest jen v tom, že místo diagramu, tedy optické pomllcky, použil mechanických značek odečítacích. jemných platinových jehel. Redukční ústrojí záleží ze dvou pak, jichž jeden konec je pérem dotlačován a klouže po přesně zbroušené povrehové ploše vždy jednoho ze dvou kotoučů, kdežto druhý konee každé z obou pák řídí vždy pohyb jedné posuvné značky odečítací, dané ostrým hrotem platinové jehly, a nastavuje ji vzhledem k třetí jehle pevné do vzdálenosti, odpovídající pi'esně úhlu sklonu 8. Podle myšlenky Jeffcottovy konstruovala autoredukční tacheometr londýnská fma Cooke, Troughton & Simms a nejnověji ji použila také fma H e y d e o v a v Drážďanech. U dalších strojů, k.teré lze rovněž zařaditi do skupiny III., jest optické zařízení redukční umístěno mim o rovinu nitkového kříže. K tomuto typu tacheometrů patří některé z tacheometrů dvojobrazových a stroj trojobrazový (autored. tacheometr Hugershoffův). Ze starších dnes neužívaných již dvojobrazových tacheometrů bylo by možno jmenovati red. tacheometr A u b e lI-'R os tlí v, jehož objektiv je složen ze dvou poločoček, vzniklých bisekcí čočky jedné. Z moderních tacheometrů tohoto druhu zaslouží si zvláštní pozornosti velmi dokonalý dvojobrazový red. tacheometr B o s sh ar d t- Z eis s ů v (obr. 10.), jakož i jemu podobný stroj Kern ů v. Hlavní součástí redukčního zařízení obou těchto strojů je dvojice otočných klínků - hranolů klínového tvaru - předložených před objektiv a zakrývajících jednu jeho polovinu. spodní nebo horní. Klínky jsou vmontovány do ozubených prsténců, jež jsou tak mechanicky s osou točnou dalekohledu a mezi sebou spojeny, že pH sklápění dalekohledu otáčí se vždy jeden vlevo, druhý vpravo, a to každý o týž úhel 8,

1935/40

rovný přesně úklonu dalekohledu. Tímto souměrným pootočením klínků zml'ní se deviační úhel, o nějž se odchylují paprsky klínkem prošlé od svého směru původního; změna jest úměrná ko"inusu úhlu 8. Poněvadž na velikosti deviačního úhlu závisí i odlehlost obou obrazů vodorovné lati, které spatříme v zorném poli dalekohledu zacíleného na lať a jichž posun (= úseku laťovému l) odečítáme, zkrátí se v stejném poměru i úsek laťový 1.0 (platný pro 8 = O) a nabude pi'i sklonu 8 velikosti 7.= 70 . cos 8. To však znamená, že základní výraz k . I.= 100 . I.udává pHmo již vzdálenost vodorovnou (redukovanou Dred). Na výškové rozdíly se toto redukční zai'ízení nevztahuje. Kdyby se měly měřiti red. tacheometrem tohoto typu také výšky, musel by se odečítat i svislý kruh a výškové rozdíly by se pak propočítávaly podle red. vzorce H = ])red . tg 8. Oba stroje. Bosshardtův i Kernův, jsou tudíž autoredukční, ale jen pro vzdálenosti, nikoli pro výšky; uplatnuji se proto a jsou také určeny hlavně pro situační měření prováděná polárnou metodou s přesným optic. měřením vzdálenosti, která byla u nás zavedena novými předpisy katastrálními (viz "Návod z r. 1932, in str. A"). Kdyby stroj md udávati také přímo výškové rozdíly, bylo by tí'eba druhého podobného zařízení redukčního, a také ovšem druhého dalekohledu. Red. tacheometr tohoto druhu konstruovala fma Heydeova podle návrhu prof. Hugershoffa. Tento trojobrazový tacheomeh' Hugershoffův je stroj poměrně těžký a dosti složitý, je vyzbrojen trojitým dalekohledem s jediným společným okulárem, jehož zorné pole je rozděleno na 3 oddíly.

Obr. 9. Kernovo autoredukční záměrné pravítko tacheometrické (typ diagramový).

Obr. 10. Dvojobrazov;.' redukční tacheometr Bossb ard t-Zeissůy.

Redukční tacheometry, a z nich zejména stroje autoredukční se samočinně působícím reduk(;ním zař'ízením, mají proti obyčejným tacheometrům neredukčním velikou výhodu v tom, že k veličinám potřebným ke konstrukci plánu vedou přímo a že proto se s nimi pracuje velmi hospodárné, jak toho žádá duch dnešní doby. Na druhé straně uvádéjí se však proti nim též některé námitky. Poukazuje se zejména na to, že některá redukční ústrojí jsou choulostivá, že dopravou se snadně poruší správná poloha součástek redukčního zařízení, že se tyto součásti častým používáním opotřebují a pod.; tím vším přesnost přístroje ovšem trpí a časem mohla by i zcela citelně poklesnouti. Neplatí to však všeobecně; ostatně chyby tohoto původu mohly by míti význam jen tehdy, když by šlo o práce, na jichž přesnost se kladou mimořádně vysoké požadavky, a o stroje této přesnosti odpovídající (některé typy moderních dvojobrazových tacheometrů). Jedině v takovém případě měla by smysl pak redukce početní a mohlo by se jí užíti místo redukce mechanické.

V tomto pí'ehledném článku bylo možno uvésti jen základní myšlenky jednotlivých redukčních a autoredukčních tacheometrů, zejména těch, které se v měřické praksi dobře osvědčily, a jichž po příp. se dosud, třeba ovšem v pozměněné, zdokonalené úpravě, užívá. To platl zejména o strojích dotykových: (Sanguet, Blanc, Kern), diagramových (Fennel, Breithaupt, Kern), jakož i o tacheometru Jeffcottově. Z moderních red. tacheometrů zasluhují povšimnuti zejména stroje dvojobrazové (Bossbardt, Kern) a tacheometr trojobrazový (Hugershoff-Heyde). Pro podrobnl,jší studium různých konstrukcí red. tacheometrů odkazujeme čtenáře na specielní pojednání dole uvedená.

1935/41

Literatura. Arreger, Der selbstreduzierende Kontakttachymeter Kern. Schweiz. Z. f. Vermsw. 19~7.- Arreger, Der redu''zierende Dowelbild-Tachymeter Kem. Schweiz. Z. f. Vermsw. 1931{32. - Aubell, Ein rednzierendes Doppelbildtachymeter, Osterr. Z. f. Vermgw. 19lU. - Bosshllrdt, Dag nene Reduktions-Tachymeter. Schweiz. Z. f. Vermsw. 1926. - Breltbaupt, Neues selbstrednz. Universal-Tachymeter Kassel 1930.- Dokul\l, Das Universal-Tachymeter Láska-Rost, Wien 1906. - Fennel, Die Wagner-Fennelsche Tachymeter. Kassel 19~3. - Hammer, Der Hammer-Fennelsche Tachymetertheodolit. :,itnttgart 1901. (Z. f. Instrumentenk 19021. - Hugershoff, Ein neues selbstreduz. Tachymeter (Dreibild-Tachymeter). Z. f. Instrumentenk. 1930. - Jeffcott, A direct-readmg tacheometr. Dublin 1923. - Kreuter, Das neue Tacheometer a d. Inst. Ertl, Briinn 1878.- Puller, lSchnellmesser- ein Schiebetachymeter f.lotrechte Lattenstellung. Z. f. Vermsw. 1901. - Relch, Der Sondiertachygraph Reich·Ganser. Z. d. 6sterr. Ing. u. Arch, Ver. 1905. - Ryiavý, Nékteré autoredukčni tachymetry francouzské (Sangnet, Cbarnot. Blanc). Techn. Obz. 1009. - Ryiavý, JetfcottllV <>utored. tacheometr. Zem. Vést. 19:!5. - Ryiiavý, Dva nové aut-ored. tacheometry (Balu, Despiau). Zem. Vest. 1913. - Sebell A., Die Tachymetrie mit besonderer Beriicksichtigung d. Tachymeters von Tichý u. Starke. Wien 1830.Tlebý AI., Kontaktové tachymetry a nový tachymetr Szepessyho. Les. práce, r. VII. - TIchý AI., Láskdv tachymetr. Zem. Vést. 192!. - Walther, Das Hammer·Fennelsche Diagrammtachymeter. Z. f. Vermsw. 1933. - Sehewlor. Das Tachymeter Hammer-Fenne!. Kassel 1930. - sehllchtlng, Ein neuer selbstreduzierender Theodolit der Firma G. Buttenschon. Z. f. Instrumentenk. 1931.

Les tableaux tachéometriques. Rósumé de l'article de M. A. Prokeš

publié dans le N° 10;1934 de Zeměměřičský Věstní.k:.

L'auteur mentionne it peu pres tous les tableaux tachéométriques connus et leurs charactéristiques. A la fiD, il ajoute ses tableaux propres et cela pour I'ancienne (sexagésimale) et nouvelle {ceDtésimale) division du cercle. L'avantage de ces tableaux consiste en leur petit volume; leur emploi se fait avec profit en liaison, avec une machine arithmétique on avec une regle logarithmique, en cas de bésoin par une simple multiplication du secteur sur la latte par les valeurs tiróes oes tableaux. Les tableaux contiennent direetement les valeurs pour 100 cos2 a. respectivement pour 1 lili 1 , 2 sin 2 a. = 50 sin 20., qui sont a multiplier par le secteur établi sur la latte. Exemple pour le secteur de 0'874 m sur la latte et pour l'angle vertical de 2°68': lJ = 0'874 X 99'82 = 87'24, V = 0'874 X 4'21 = 3'68.

Literární novosti. Posudky. Technik radí ... je brožura, která chce buditi zájem pro mnohostrannou technickou práci, jejímž cílem jest zvýšení kultury a blahobytu lidské společnosti. Vydáno mor.-slez. odbočk.ou odbor. organisace techniků při čsl. straně nár. soc. v Brně 1933. Vlastním nákladem. - 96 stran, formo A4• Úhledně upravenli brožura "podává int'ormace z různých technických odvětví. Chce jen krátce upozorniti laika na aktuality, zaměstnávající jeho pozornost~. Titul říká vše, a prohlédneme·li uveřejněné články autorů - technických odbornlků, možno říci, že brožura dojde kýženého cíle. I zeměměřič - kolega Prokeš z Brna - píše-li o "Pozemkovém katastru~ a o "Scelování pozemků~, seznámí čtenáře ,s mnohdy zneuznalým úsekem veřejné správy a činnosti, který nelze dost často zdůrazniti. Článek kol. M aříka "Dráhy, něco o styku občanstva se správou železniční" pojednává přehledně o celém způsobu vyvlastňovacího řízení pozemků pro stavbu drah, o požárném obvodě a o zájmové oblasti dráhy pro stavby domů; tyto stati jsou důležité i pro stavebnl odborníky. Ve sběrném článku "Pokyny pro stavbu vlastního domu~ našel kol. Prokeš přiléhavá slova o volbě skutečně vhodného stavebního místa a naznačuje modality, spojené s kupem pozemku. Bylo by záslužnou činnosti odborníků, aby téma uvedených élánkú často a tak přiléhavě projednali i v denním tisku - který jest přece přístupnějším nejširším vrstvám obyvatelstva - činili by tak ve prospěch stavbychtivých a podnikatelů, na stavbě zúčastněných. V tomto smyslu jest publikace cenná a zaslouží si největší pozornosti. F. S. Vierteljahrschrift der Astronomischen Oesellschaft, ročník 69, sešit 3 (1934) obsahuje mimo jiné podrobnou výroční zprávu o činnosti geodetického ústavu v Postupimi. Teoretické práce se týkaly vyrovnání základní sítě německé (bodů Laplaceových), astronomické oddélení se věnovalo jednak pečliVé časové službě ve spolupráci s observatoří v Hamburku, jednak měření délek v rámci mezinárodních měření v r. 1~33. V letnlm období byla provedena serie měření v poli. Následuje stručná zpráva oddělení geofysikálního, seismického a oddělení pro měřeni tlže. Ustav publikoval 18 prací. J. P. Kalender fLir Landmessungswesen und Kulturtechnik 1935, 1. dli, vydává prof. Curtius Miiller, Bonn, u Konráda Wittwera ve Stuttgartě. 36 + 130 + 48 stran tekstu mimo kalendaria; formát 11 X 17 cm, v plát. vazbě 4'5 řm. 58. ročník známého odborného kalendáře obsahuje mimo diáře data zeměpisná, astronomická, matematické a fysikální vzorce, logaritmy, dovolené meze chyb při pracích měřičských, pí'ehled měl', vah a mincí atd. Cenným doplňkem jest 29té sdělení o novinkách zeměměřičských ve strojích, metodách, v provedených pracích, organisačních otázkách a v literatuře. Druhý díl kalendáře jako příručka zeměměřičství a kulturnl techniky vyšel v nové úpravě r. UI29 a nebyl dosud změněn. F. S. P. Ta r di: Traité de géodésie. Deux volumes. Paris 1934 (Gauthier- Villars, éditeur). Autor knihy je kapitánem geodetické sekce při vojenském zeměpisném ústavě francouzském a prednáší též ve známých geodetických kursech, pořádaných každoročně při tomto ústavě. Kniha

1935/42

jím vydaná je veskrze praktické povahy. Je plána s tendencí, ukázati dnešní stav geodetického vědění a různých prací, tvořících látku vyšší geodesie, v přehledném uspotádání. Proti dřívějším knihám geodetickým ve Francii vydávaným všímá si značně cizí literatury geodetické, zvláště německé a anglické. Je hlavně interesantní pro onoho čtenáře, který má již dobré znalosti detailní v jednotlivých částech discipliny, avšak nemá celkového přehledu. Při studiu této knihy, jež v přehledu osvětluje velice názorně a systematicky všechny problémy nižší geodesie, nutno sáhnouti v podrobnostech k další literatuře, hlavně německé, neboť matematická část je často podána jen úryvkovitě a ve výsledných vzorcích, jak bývá zvykem u geodetických knih fraucouzských. Podáme krátký obsah knihy. P r v n í d íl ob~ahuje stati: Povšechný přehled o úkolech geodesie; historický vývoj geo
Odborná poJednání

v časopisech.

Bulletin géodéslque. No 40 (Octobre-Novembre Décembre) 1933. E. C han do n, R.. de V.o Ion t a t , A. G o u gen h e i m: Appareils de me.ure de I'équation persnnnelle absolue dans les observatlons a l'!'str?labe á prisme. (Určeni osobní rovnice je napr.>sto nutné pro přesné stanovení zeměpisné délkv. Po krátkem uvodu historickém j.ou proorány jak přístroje s kolimátorem, tak i vizuelní. Zvláště aparátu od Clauda a Dflencou~ta je věnována pozornost.) K. Wo Id: A plan for joining and adjusting geodetic work in Europe based ~n gravlty cteterminations. (Autor podává rámcový návrh, jak učiniti regionálni vÝsledky mezinárodně srovn.atelne,) No ~I <Janvier·Février·Mars) 193t. R. B a i I I a u d: Instrume lt des hauteur. égales avec micromětre optlque I!-'!to·regl~ streur. (Autor popisuje neosobní, mikrometr, kterým opatřil Claud iv aatroláb.Mikrometr má odstranttl OSObDl rovnici pozorovatelil. je to po lobný přístroj, jakým opatřil prof. Nušl cirkumzenitál.) W. D. L a m b e rt: Note of the reduction of gravity ob.ervations tn sea leve1 for the purpo.e 01 determining the geoid. (Autor vychází ze Stok~snvy metody určení tvaru geoidu. Hodnotí tél ostatni metody [Helmertovu, Rudského, jelfreysovu a )·1 jak se stanovisk 1 teoretického tak i praktického. jádro článku tvořila přednáška autorova na kong.resu v ~Isabonu v záři 1933,) G. Per r i e r: Suppléments aux rapports provisoires sur les bases et sur les tnangulatlOns (Článek referuje o měřeni 4 základen invarovými draty 24 m dlouhými. Délka 1. základny určena s přesnost 1I500.00J,ostatní na 1/390.0)0, Dále byly proměřeny 3 řetězce většinou Wi!dovým teodolitem. Střední chyba kvadratická oj závěru byla±0,32" až :±O,71".J No 42 (Avri!-Mai·juin) l!3l. J. Baillaud: Sur les erreurs de.g~adu· atíon des cercles ernployés dans les opéntions géodésiques, et sur le; rnéthodes quí perrnettent
1935/43

i několik desetin vteřiny. V práci jsou popsány metody [zvláště Marthova], jak projfti dělení a určlfi jeho nerovnoměrnost. Zvláštní pozornost je věnována metodě repetiční, která je ve Francii velmi oblíbena. Clánek měl by čísti každý, kdo provádí přesná měření úhlů.) H. K i m u r a: Provisional results 01 the work 01 the international latitude service in the north paralel + 39° 8' during the year 1933. (Autor podává předběžnou zprávu astronomického a It"odetického oddělení.) J. S c h i ve: The accuracy's dependence on the latitude in astronomicaUy det~rmined stations. (Autor ukazuje, ~e chyba v určeni délky je úměrná sec 'f', kde cp, je astronomická šířka. V dalším ukazuje na některé ditsledky.) Cfslo 42 obsahuje na konci zprávu komitétu pro izostazii. J. P. Bulletin offlele! de l'Unlon des OéomHres-Experts Fran~als, čís. 70 (z 1935).Ph. Jar r e: Congrés de photogrammétrie (dokonč. z čis 68 z 1934). Journal des OéomHres-Experts et Topographes Fran~als, cis. 171 léden 1935). M o u to n: Cubage des bois sur pied. T e r ri e r: Comment j'ai construit un cadram solalre. René Dan g e r - T u r p in- C h éro n : Cadastre. Maanmlttaus, čls. 4 z 1934. K. L o I str o m: Finská metoda k přimému určení vnitřní orientace leteckých komor. Oeodezlst z r. 1933.*) Č. 3~ 4. J u r k e v i č: Zkušenosti z měř. prací provedených metodou paralaktické polygonometrie v Karall:andu. Mi c h no: K otázce o použiti vložek .Buldolt" v konstrukcích trigonometrických signálů. Nu m e r o v: Výpočet Oauss- Krligerových souřadnic. Z v o n o v: O výpočtu opravných členů při .nelogaritmickém" výpočtu Oauss-Krligerových ordinat. N a z a r o v: Výzkum sibiřských lesů způsobem přenášení do terénu geografické sítě. Běl a v in: Reprodukční lotokomora s automatickým zaostřováním. S m i r n o v: Fotouzávěrky a jejich vlastností. Ze b nic k i j : Podmínky pro velmi precisní tachymetrii. O a ň š in: Výškový kruh. P a z e I s k i j : Vyhotovení plánu z nerestituovaných aerosnímků. - Čís. 9-10. M a s lov; Nový měřický stůl OZT·2. S m i r n o v: Nový automat-teodolit fy Oeorl( Boutenchon. Br a žni k o vaT a p k o v: Ze zkušeností rekognoskace {levných bodit pro nadirtriangulaci. Pro z o r o v s k i j: Hvpsometrická mapa malého měřltka. K a It a n: PouŽIti starých plánů při meřeoí měřickým stolem. S I i ň k o: Přepočet souřadnic trigonometrických bodft se sleroidu Walbeckova na sleroid Besselftv. L u n d: Pravoúhlé souřadnice na eliosoidu, kouli a v rovině (překlad). K e i I: Ještě o nelogaritmickém výpočtu Oauss-Krligerových ordinat. L u n d: .Je země trojosým elip· soidem (překlad)? Zeltschrlft fúr Vermessungs""esen, 1934. Č. 2'. O r o 6 m a n n: Entwicklunl( und Translormation ebener querachsil(er Koordinaten (konec z čls. 21). Č. 24. We dem e ye r: Die Oau6'schen Logarithmen in der Vermessungspraxis. Obsah - přehled literatury. 1935 čís. I. E I(I( e r t: Die Ausgleichunl( von PolYl(onzligen nach der Methode der kleinsten Quadrate. B den i s c h: Der AnschluB der ostlriesischen Inse!n durch Feinnivellements "n das Festland. Roh led e r: Der Kataster-Netzplan und die groBen Aufgaben ner Reichs~ und Landesplanung. Č. 2. O róB m a n n: Reihenentwicklungen zur Theorie der Vertikalschnitte. H r i s t o w: Ober die Traosformation von Mercator- und Oau6-Krligerschen Koordinaten in stereographische Koordinaten und umgekehrt. Rot hke gel: Das Bodenschlltzunll:sgesetz. . P. S. Schwelz. Zeltsehrlft fur Vermessungswesen und Kuiturtechnlk. 1~34č. II. Z o II y: Oeodlltische Orund· lal(en der Vermessungen und Karten im Kanton Basel, Stadt und Land lB čls. 12\ Lee m a n n: Herleitung der FllIchenlormel flir den sphllrischen Exze6 mittels der Oilferentlalgeometrie. Č. 12. Der Wild-Repetitions-Theodolit TI. Nic od: Commentaires du taríf des Mensurations cadastrales de 1927. - Obsah roč. 1934. F. S. AlIgemelne Vermessungs-Nachrlchten. 1934 Č. 33. L o s c hne r: Zur Gen.,auill:krit der optischen Oistanz· messung mit dem BoBhat;.dt-Zeiss'schen Reduktionstachymeter (konec z čís. 32). C.35. S I a w i k: Eine neue Lupe mit EIl(enbeleuchtung. C. 36. K i II i a n: Ein Beitrag zur Vermessung unerlorschter Hochgebirge. - .Obsah roč. 193&. F. S. Osterrefchfsche Zeltschrift mr Vermessungswesen čis. 6, roč. 1934. Luh n: Anreltungen zur Durch· flihrung technischer Arbeiten im Fortflihrungsdienst des osterr. Orundkatasters. Dr. H. Roh r e r: Zum neuen Projektionssystem Osterreichs. Mlttellungen des H D I ln der tscheehoslovaklsehen Republik, Č. 1/2 z IP~5. L o s c hne r: Zur Frage der Vereinheitlichunlt von Bezeichnunl(en und Formelgro6en in der Photogrammetrie. F. S. Žemetvarka Ir melioraclJa, r. 19?4, Č. 2. Prof. K o I u p a i I a: Nové vzorce pro výpočet prfttočného množstvl vody na litevských řekách. Ing. Ba čel i s: Katastr, jeho potřeba a jeho založeni v Litvě. M i I ž i n a s: Scelovánl v obci Kernava. Ing. Ni e m čin a v i č i u s: Scelovac prog-ram pro rok 1934. B a u b I Ys: Poznámky Ir výpočtu hydromodulu podle Monkevičiause. S. Va i c i.e k a u s k a s: Mapováni starých hradnlch vrchů. ČIs. 3. Ing. Ba čel i ".,: Mezinárodnl zeměměřičský konltres. Ing. J. S t a n i š a u s k i s: Hydraulické výpočty pro kanál Sonžyly. Ing. C e i č y s: U lotyšských kulturních inženýrů. R u p i n s k a s: Vyšetřováni kanálu Sv. Džiura. Čis. 4. Prol. IImari Bonsdorll čestným doktorem litevské university. Inl(. Ba čel i s: Před konferencí zeměměřlčft z Pobaltských států. Ing . .I. Dek sny s: Litevské geodetické názvoslovl. inl(. C h m i e I i a u s k a s: 10 let Voj. zeměpisného ústavu Ing. J. Dek sny s: Některé výsledky měřeni polárni metodou (autor cituje též z článku Ing. J. Hávy). J. Baj o run a s: Nivelačnl metody. Ing. Mo n k e v i č i u s: Zjednodušená metoda návrhi't drenáži od Ing. Nepilého. Scfence et fndustrles photographlll.ue, čis. 11 z 1934. CI. Tu t t 1e: Etudes photométrique sur la copie photogpphique (Inlluence du mode d'iIlumlDation du negativ sur les densités de la copie). Revue ďoptlque théorloque et Instrumentale, čls. 8 z 1934. Th. M a II n o v s k i: Répartition de la lumiére sur la tache de dillusion produite par l'abertation sphérique.

Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Čsl. fotogrametrické společnosti konané dne 26. ledna .935. Schůze zahájena čtením a schválením zápisu o poslední výborové schůzi. Jednatel Ing. Srba podávit pak stručnou zprávu o přípravách k pařížskému kongresu, jehož se zúčastnilo celkem 7 členli společnosti za vedení místopředsedy prof. dra Semeráda. Předseda oznamuje, že pokladník Mezinár. fotogrametrické společnosti upozorňuje. že naše společnost místo příspěvku 40 šv. fr. zaplatila jen 40 franc. fr. Předseda žádá, aby výbor zmocnil pokladníka k vyrovnání diference, což se stalo. Jednatel obdržel dopis fy M. Rohrer, dle něhož bude aenská cena J. dílu Mezinárodního fotogrametrického Archivu 80'- Kč. Sebráním přihlášek III objednáním Archivu byl pověřen Dr. FikeI'. Jednatel dále oznamuje, že dal vytisknouti zvláštní otiskl nFotogrametrické hlídky", jež vycházela ve Zprávárh veř. služby techn. a že je rozešle členum. Pak jednáno o nákladech na výstavu v Paříži a jich rozvržení a usneseno, aby \iodrobnosti vyúčtování projednali In~. Srba a mjr. Dl'. Peterka a podali výboI'U v příští schuzi zprávu. Dále jednáno o uspořádání členské schůze s referáty o pařížském kongresu a usnesenopořádati ji 15. února o 19. hod. v domě S. 1. A. Místnost obstará jednatel. Referáty budoU!

1935/44

rozděleny takto: O komisi i. a 2. podá zprávu Dr. Peterka, o 3. Ing. Srba, o 4. Dr. l<~iker, () 5. Dr. Ryšavý, o 6. Dr. Ryšavý. Dne 10. března bude pořádána valná schůze, na které Ing. Kolomazník přednese výklad o zkušebním aerofotogrametrickém měření u Beckova na Slovensku. Otázka případného pořád>iní fotogrametrícké výstavy bude pl'ojedn4na pozdějí po valné schůzi. Na návrh prof. dra Semeráda děkuje v'ýbor mjr. dru Peterkoví za vypracování celostátní zprávy jakož i za uspořádání vÝetavy. Posléze jednáno o fotogrametrickém slovníku. Jednatel podává zprávu o náV1:zíchIng. Stvána. Bylo usneseno z lístkového slovníku, který má společnost připraven, v1řaditi všechna hesla nespadající do fotogrametrie, s urychlením poříditi pl'eklady hesel zbývajlcích a současně pomýšleti na založení slovníku slovanského. Mjr. Dr. Peterka podává návrh, aby fotogrametrická společnost uspořádala 3- až 4 denní kurs fotogrametrie. O návrhu bude se jednatí v příští schůzi výboru. Z Jednoty ČS. úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schůze pral\ovního výboru Jednoty konala se dne 2. února 1935 za přítomnosti 10 člena. Kol. Janč se omluvíl. Po zahájení schůze předsedou Ing. Fiirstem jednáno o osobně přednesené stížnosti našeho člena, jež týkala se mimo jíné provádění prací některými civílními geometry za honorář hluboko pod tarif. K návrhu kol. Faltuse doporučen stěžovateli postup k odstranění tohoto nekolegiálního jednání a slíbeno postup jeho všemožně podporovati. . Dále jednáno o několika stížnostech a dotazech z řad nab'lch kolegů týkajících se tarifu, podávání posudku o výši odměn, ohraníčování a mezní kování parcel osobami neoprávněnýmí a usneseno, na všechny dotazy a stížností, pokud nebyly ve schůzi přímo vyřízeny, písemně oJpověděti. Debatováno a též rozhodnuto o posudcích v zlležitostech nám postoupených Inž. komorou k posouzení. Upozorňujeme kolegy, že vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. března 1931, č. j. pres. 11/1931, intimoval všem soudům svého obvodu přesné znění direktiv zemského finančního ředítelství v Praze ze dne 21. února 1931, Č. j. 185/31, v němž mimo jiné pokyny upozorňuje se na ustanovení zákona, že zcizují-li se třeba i celé parcely, hraničící však se .souborem pozemků téhož zcizitele, jest bezpodmínečně nutno knihovní Hd o st do 10 žiti geom e tric kým plánem. K dotazu Inž. komory u ministrestva spravedlnosti o výkladu vládního nařízení ze {lne 4. června 1934, č. 106 Sb. z. a n., pokud se týče užívání formátu 21/34 cm do konce roku 1936, podalo min. spravedlnosti. následující vysvětlení: "Podle čI. III vI. nař. ze dne 4. června 1934, č. 106. Sb. z. a n. je změněno ustanovení § 43, písmo A), a), bb) v!. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n. tak, že od 1. ledna 1937 jsou při geometrických plánech a jejich přílohách přípustny toliko rozměry stanovené platnými soudními jednacími řády pro sbírky listin vel'ejných kníh. l<~ormátsbírky listin vetejných knih. bude s účinností od 1. ledna 1937 upraven předpisy § 328 j. ř. pro soudy v zemi Ceské a Moravskoslezské a § 315 j. ř. pro soudy v zemi Slovenské a Podkarpatoruské ve znění čI. II, § 2 vI. nař. č. 106/1934 Sb. z. a n. a bude přípustná jen velikost 210 X 297 mm. Pro názor, že i po 1. lednu 1937 jsou přípustné plány formátu 21 X 34 cm, jestliže. byly přede dnem 1. ledna 1937 zhotoveny, není ve vI. nař. č. 106/1934 Sb. z. a n. opory. Použije-Ii se pro knihovní účely geometrického plánu, vyhotoveného před 1. lednem 1937 ve formátu 21 X 34 cm, je nutno jej složiti do jedině přípustného formátu 210 X 297 mm." Konečně usneseno svolati valnou hromadu Jednoty na den 30. března 1935, na kterýž den je stanovena též valná hromada Inž. komory. Výborová schůze Jednoty konati se bude dne 2. března v Práze. Po projednání volných návrhů, jež byly rázu důvěrného, schůze skončena. Bef. Ing. Vlk.

Zápis

O

valné

schůzi Odbočky Spol1
Brno, konané

dne

3. února 1935 v h()telu "Pa~age". Za omluvivšího se předsedu Ing. J. Brychtu zahajuje schůzi v 10.10 hod. místopředseda kol. Ing. A. Prokeš, vítá přítomné členy a vzpomíná památky t člena Ing. L. Kosteleckého, kterou přítomní uctili povstáním. Na to předčítá omluvné dopisy: předsedy, p. prof. log. Dr. A. Tichého a Ing. E. Faltuse. Zápis z minulé valné schůze není čten, protože byl již uveřejněn v Z. V. Valná schůze jej schvaluje. Z p I' á v y fu n k ci o n H ů: Jednatel Ing. Haring podává přehled činnosti odbočky za uplynulý rok; jmenuje přednášky, jež odbočka pořádala a které se těšily značné oblibě dle praměrné účasti 35 osob. Vzpomíná memoranda a' spolupráce s jinými korporacemi v akci proti zrušení odboru zeměměř. inženýrství na čes. vys. škole techn. v Brně a zrušení vys. školy spec. nauk v Praze, dále projednání aspirantského zákona a nepropracovanou otázku sloučení všech našich odborných spolků do S. I. A. Zpr;íva jednatele se schvaluje. Následují zprávy pokladníka, knihovníka a zpráva administrátora a redaktora Ing. Dr. J. Růžičky, který promlouvá o vedení odborného časopisu Z. V. a jeho finanční stránce. Mezi jiným po lává k uvážení také návrh na zvýšení ceny Z. V. pro posluchače, jehož režijní cena jest asi 30 Kč. (Při odběru 120 čísel posluchači, doplácí se asi 2.400 Kč.) Po přímluvě Ing. Peňáze a místopředsedy, aby důvodu propagace cena 10 Kč byla ponechána, od návrhu se opouští. Dále značnou finanční ztrátou pro Z. V. je velká neochota firem k inserci. Na otázku ubývání člena, odpovídá přerlsedající, že příčina je vlastně mezi námi samými. že je nutno propagovati stavovskou myšlenku, hlavně aby páni představení úřadd a š~fové civil. kanceláří pasobiIi na své přidělené kolegy a asistenty, aby přistoupili za členy S. Cs. Z.

z

1935/45

Dle referátu Ing. Vrby nejmenší přírlistek odbťratelli Z. V. se projevuje mezi kol. státními v Čechách. Z. V. vzhledem k cizím časopisům je na dobré výši, neboť příspěvky z velké části jsou od zeměměřičů, což svědčí i o odborné a kulturní činnosti členstva. Přeosedající děkuje za úspěĚnou čínnost Ing. Dr. Růžíčkovi jako redaktoru a v;yzývá všechny k spolupráci na POdpOl'Utohoto časopisu a k možnosti uplatniti vliv na opatřem inserce. Ke zprávě knihovníka se navrhuje, aby knihovník více sro1upracoval s knihovníkem čes. vys. školy technické o lepší vymáhání zasílaných čísel časopisli, zejména zahraničních. Po zprávě revísorů, že zpráva pokladní je v pořádku, byla na jejich návrh schválena zpráva pokladní a knihovní a uděleno odstupujícímu výboru jednohlasně absolutorium. Vol b y provedeny dle navržení kyandidátní listiny jednohlasně aklamací a zvolení kolegové: Předsedou: Ing. J. Brychta. Cleny výboru: Ing. B. Pavlík, Ing. V. Syrovátka, Ing. V. Mařík, Ing. L. Kožoušek, Ing. V. Vilímec, Ing. A. Prokeš, Ing. A. Ledabyl, Ing •• T. Peňáz, Ing. B. Haring, Ing. Dl'. J. Růžička (regaktor) a Ing. J. Vrba (administrátor), Ing. C. J. Slavíček (posluchač). Náhradníky: Ing. Fr. Ctvrtlík, Ing. B. Pospíšil, Ing. F. Fuksa, Ing. prof. V. Fi1kuka, Ing. R. Janě., Ing. C. Zámečník. Revisory účtli: Ing. O. Vičar - Ing. K. Blecho. Delegátem do výboru odboru S. I. A. v Brně: Ing. A. Prokeš. Vo ln é n á v l' h y: Předsedající Ing. A. Pl'okeš čte dopis předsedy Ing. J. Brychty, kter~' navrhuje změnu stanov, týkající se většinou formální ftránky a pak hlavně členství jiných kolegů, zejména státních v brněnské Odbočce Spolku čs. Zeměměřičů, kteří ze stávajících stanov nevi, zda JS011 právně skutečně členy. Po různých návrzích a debatě navrhované změny stanov byly projednány a změněné paragrafy definovány následovně: "Název spolku se mění a bude zníti Odbočka Spolku československých zeměměřič,ol v Brně". V tom emyslu se opravují .všechny §§ stanov, v nichž se název vyskytuje. Hlavní změna je v ,§ 4, který nově zníti má: y "§ 4. Cleny odbočky jsou členové S. Cs. Z., kteří mají bydliště na Moravě a členové jiných zeměměřičských spolků z Moravy, a odbírají odborný časopis." Dále se mění název "starosta spolku" na "předseda" a název "valné shromáždění" na "valnou schůzi". Dále ustanovení, že v nepřítomnosti předsedy, zastupuje ho místopředseda a teprve pak nejstarší člen výhoru. V tomto smyslu se mění dotyčné paragrafy. Všechny změny tyto jednohlasně schváleny. Další návrh Ing. Brychty, aby z brněnské Odbočky S. čs. Z. vyšel návrh na zvolení komise, která by současně se zástupci ostatních zeměměřičských spolkli pracovala na sloučení II. zjednodušení spolkové činnosti všech zeměměřičských spolků a to nejlépe sloučením v jednu zájmovou skupinu při S. I. A., se předkládá výboru ke studování a k řešení a delegáti na letošní valnou schlizi S. čs. Z. byli pověřeni přednésti zde tento návrh a snažiti se o zvolení stejné komise v Praze, která by zmíněnou otázku konečně rozřešila. Ohledně členství kolegu státních v Odbočce S. čs. Z. v Brně, promlouvá pak Ing. Fejlek vzhledem již k zmíněné změně stanov a dále prohlašuje, že S. čs. Z. a spolupráce všech v něm je nutná, nebot na venek musíme vystupovati jako celek a jen tak mližeme uhájiti své zájmy a jednotlivé skupiny zájmové musí co nejúžeji spolupracovati. Delegáty na valnou schlizi S. čs. Z. do Prahy navrženi kolegové Inp;. A. Prokeš li Ing. Dr. J. Růžička, kteří pověřeni bližším prostudováním zmíněných návrhů a možnosti uskutečnění a prosazením těchto návrhii v Praze. Poněvadž dalších návrhli není, předsedající končí v 12.30 hod. schllzi a přeje Odbočce v novém správním roce mnohu zdaru a úspěchu v činnosti. Zapsal: Ing. B. Pospíšil.

Zpráva

o výborové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů konané dne 8. II. 1935.

Schlize byla zahájena čtením zápisu, k němuž poznamenává předseda Ing. Krčmář, že zeměměřičské číslo Zpráv Veř. Služby Techn. vyšlo místo 15. prosince až 1. února a to z důvodli, na nichž redakce nemá viny. Sděluje dále, že předal redakci seznam adres, na něž mají být rozeslány výtisky. jež redakce věnovala zdarma pořildatelllm čísla. Na to čte pokladník kol. Payer zprávu účetní, kterou připravil pro valnou hromadu, sděluje. že cena jednoho ročníku Zeměměř. Věstníku 1934 bude podle jeho výpočtu 27'55 Kč, dále předkládá potvrzení o provedené revisi účtů! a sděluje, že podle účetní závěrky k 31. XII. 1934 má spolek na hutovostí 5.527'75 Kč, na pohledávkách 7.871'30 Kč, z čehož připadá na dlužné příspěvky 5.547'- Kč. Účetní zpráva jakož i zpráva revisorů byly výborem schváleny. Rozpočet na příští rok podá pokladník na příští schůzi. Podle sdělení pokladníka hlásí se za nové členy Ing. Frant. Novotný, Ing. Jiří Petrák, Ing. Vlad. Jllza, jich přijetí se schvaluje. Zpráva jednatelská, kterou podal zapisovatel Dl'. Fiker, byla rovněž schválena. Profesor Petřík oznamuje pak, že přenseda Mezinárodní Federace Zeměměřičské Killick mu podává zprávu, že publikace o V. Mezinár. zeměměř. kongresu vyjde později, ježto její tisk se zdržel a dále, že schůze stálého výboru se bude konati letos v Bruselu. Pak jednáno o datu valné hromady a usnes!lno svolati ji na 17. března. Podle stanov vystupující členové výboru Dr. Ryšavý, Ing. Pudr, Svec, Prokůpek a Dr. Fiker budou navrženi znovu. Pokladníkovi Ing. Payerovi vyslovuje výbor na návrh prof. Petříka díky za vzorné plnění funkce a žádá ho, aby ve své funkci setrval. Kol. Ruml, který podává písemně resignaci na funkci revisorR, bude požádán, aby od resignace upustil. Redaktory budou opět navrženi kol. Dr. Růžička a prof. Dr. Fiala. Ze Svazu spolků země měř. vystupující delegáti prof. Petřík a Ing. Souček budou navrženi znovu. Pak projednána došlá korespondence. Zádost

1935/46

Spolku inž. stát. měř. služby, aby administrace Z. V. brala včas zřetel na oznámené změny adres, byla vzata na vědomí a postoupena administraci. Návrh redakce, aby Král. kartografickému ústavu v Pešti byll věnovány zdarma zbylé ročníky Zeměměř. Věstniku byl s ohledem na to, že zmíněný ustav již řadu let vyměňuje své publikace s redakcí Z. V., schválen. Návrh kol. Pudra, aby výbor Spolku podporoval kolegy měř. úř. hl. m. Prahy v úsilí získati za přednostu zeměměřiče byl vzat se souhlasem na vědomí a bude ve vhodné době zpiisobem, který bude sjednán s Klubem měř. inž. h. m. Prahy, proveden. K dotazu Ing. Pudra ohledně IV. roč. zeměměřičského studia sděluje prof. Petřik, že sbor profesorský zařadit některé přednášky jako doplňovací do IV. ročníku, poněvadž mnoho posluchačů musí se čtvrt}' rok zapisovati, aby mohli prokázati, že byli zapsáni po dva semestry po složení I. stát. zkoušky. Sbor profesorský doporučuje přednášky též proto, že absolventi mohou nabýti vědomostí pro, pozdější složení doktorátu. . 2. výborová schůze spolku čs. inženýrů státni měřičské služby se konala dne 9. února 1935 v Domě SIA. v Praze o 4. hod. ogpol. Přítomno 9 kolegů z Cech, 3 kol. z Moravy a 1 kolega ze Slovenska. Sch!l.zi řídil kol. Ing. Cermák. Usneseno vymáhati dlužné příspěvky advokátem. Dlužných příspěvkii k 9. II. t. r. jest 3.520'- Kč. Předsednictvo spolku vyřeší otázku členství členil. našeho spolku podle § 4 stanov spolku čs. zeměměřičil. v této organisaci. ZpI'ávy funkcionár·!l. a z odboček pro valnou hromadu byly schváleny. Změna stanov usnesená na poslední valné hromadě byla ministerstvem vnitra schválena. Slovenská odbočka oznamuje, že věnovala cenný papír v hodnotě 1.000'- Kč nom. podpůrnému fondu. Jmění fondu k 9. II. t. r. je 6.325'31Kč. Za řádlJé členy spolku se hlásí pp. Ing. Karel Rys z Klatov, Hugo Schlindenbuch z Prahy, Jan Ctvrtníček z Rýmařova, Ing. B. Michalik z~ Krnova, Ing. AI. Kotačka z Velkého Meziříčí, Ing. Jaroslav Vycpálek. z Lučence, Ing. J. Stěpán z Michalovců, Ing. Fr. Kuska z Krupiny, Jan Novotný z Krupiny, Ing. Ladislav Kříž z Krupiny, Ing. Ceeh z Bratislavy, Ing. Fr. Paška z Trenčínaj za ~leny přispívající pp. Ing. Metodě,i Ivaněnko z Prievidzi a Ing. Mikuláš Kakurin z Prievidzi. Cleny spolku býti přestávají: Jan Mosr z Chotěboře, Metoděj Jeřábek z Moravské Třebové, František Kutal z Brna, Ing. Ludvík Schindler z Vítkova, Antonín Gottlieb z Tišnova, Ing. Kamit Hornig z Galanty, Ing. Max Weisel z Chustu, Ing. František Stěpánek z Bratislavy a Ing. Jaroslav Veselý z Košic. Do spolku se hlásí měřičtí aspiranti. Usneseno přijímati je za řádné členy se sníženými příspěvky. Zápisné budou platiti 5'- Kč, první rok budou od příspěvků osvobozeni a v dalších letech budou platiti příspěvky poloviční. Oba Věstníky budotc dostávati. Na základě tohoto usnesení byli přijati za řádné členy spolku. Schválen pořad a kandidátka pro valnou schůzi 10. února t. r. a projednány byly došlévolné návrhy, o kter.Vch bylo usneseno doporučiti valné hromadě postoupení návrhů k vyřízení předsednictvu. Schváleno koupeni psacího stroje v ceně kol 1.700'- Kč. Ing. Menčík.

XXXIII. (VIII.) řádná

valná schůze spolku

ČS.

inženýrů stát. měřičské služby

v Praze konala se dne 10. února 1935v Domě SIA v Praze za prítomnosti 72 členů a 2 hostí. Omluveni kol. Ing. Mandys, pokladník Ing. Suchánek, Ing. Hejl, Ing. Patera, Ing. Tippl a Ing. Kondr. Schůzi zahájil o 9. hodině předseda kol. Ing. Kavalír uvítáním přítomných hostí i členů spolku a vzpomínkou na zemřelé kolegy během roku: Ing. Josefa Valchu, měř. radu v Plzni, Ing. Ludvíka Kosteleckého. měř. radu státních drah v Brně, Ing. Hugo Srůtka, měř. radu v Hradci Králové a Ing. Jindřicha Hrubého, měř. komisaře v Nitře. Obzvláště vzpomíná zemřelého kolegy Ing. H. Šrůtka, dlouholetého člena výboru a místopředsedy spolku, jehož záslu~u oceňuje a běh života vyličuje. Památka zesnulých kolegů byla uctěna povstáním. Místopředseda Ustředí správních inženýrů kol. Ing. Hlavsa zdraví valnou hromadu jménem výborn ÚSI a přeje spolku mnoho zdaru v další práci. Přečten a schválen zápis minulé (XXXII.) valné schůze. Kolega Ing. Boh. Pour, 1. jednatel ústředí podává zprávn jednatelskou, v níž podrobně vylíčena je činnost spolku za minulé správní obdobi.* Zpráva jednatele byla přijata potleskem a jednomyslně schválena. Za onerr.ocnělého pokladníka kolegu Ing. Suchánka podává zprávu pokladní kol. Ing. Menčík. Příjem v roce 1934činil 16.147'36Kč, vydání 11.477'50Kč. Jmění spolku vzrostlo na 13.145'30Kč, k čemuž nutno přičísti nedoplatky dlužných příspěvků 3520'- Kč a nedoplatek od slovenské odbočky 880'- Kč. Úhrnné jmění je 17.545'30Kč. Pro rok 1935navrhuje ponechání dosavadního členského příspěvku 50'- Kč. Kolega Ing. Klepáček jako náhradník revisora účtů podává návrh na absolutorium výboru, které bylo jednohlasně uděleno. Zprávu pokladní kolega předseda doplňuje vylíčením snah výboru o zlevnění nákladu na Zeměměřičský Věstník. Kolega vrchní měřičský rada Ing. Novák ke zprávě konstatuje, že někteří úředníci státní měřičské služby nejsou členy našeho spolku. Není bez zajímavosti, že mimo spolek zůstávají namnoze kolegové dobře situovaní. Důvody jsou vesměs rázu osobního a je trapným poznáním, že tito kolegové nerozlišují dobře věci čistě osobní od činnosti úřední a zájmů spolku, jehož úkolem jest hájiti zájmy celého našeho stavu. Zdůrazňuje, že se nesrovnává se ctí stavu děliti s& o výsledky těžké práce, vykonávané spolkem v zájmu celého stavu, bez členství ve spolku, jak(} jediné účinné organisace k dosažení stavovských požada.vků. Vzpomíná bojů spolku a funkcionářů

1935/47

jeho při projednávání platového zákona v l'oce 1926, a resystemisace v roce 1930, kdy jen jejich nejkrajnější obětavostí bylo dosaženo na odpovědných místech zařazení měřičského úřednictva do služební třídy I a dosaženo velice výhodné nynější systemisace. Ke konci žádá, aby byli vyzváni všichni měřičtí úředníci, kteří dosud nejsou členy spolku. aby se zůčastnili spolkové práce a do spolku našeho vstoupili. Kolega Ing. Mikula žádá, aby byli vyzváni zejména kolegové z vojenského zeměpisného ústavu, z min. veř. prací a agrárních operací ke vstupu do spolku. Kolega Hora žádá sníž6ní příspěvku pro státní měřičské úředníky, kteÍ'Í jsou členy spolku čs. zeměměřičů, aby jim bylo umožněno členství v našem spolku. Kolega Ing. Roziňák sděluje, že spolek čs. zeměměřičů nečiní námitek proti přestupování svého členstva do našeho spolku a že tudíž nedoporučnje návrh kolegy Ing. Hory a žádá, aby tito kolegové byli vyzváni k přestoupení do našeho spolku. Kolega předseda vítá přednesené náměty a ujišťuje, že předsednictvo je okamžitě provede. Kolega Ing. Pour podává podrobnější· zprávu o vzniku podpůrného fondu pro podporování vdova sirotků po zemřelých členech spolku. Dne 14. srpna m. r. slavil šedesátileté narozeniny Dr. Brachtl, president finanční správy české. Měřičtí úředníci pozemkového katastru v zemi České z iniciativy kolegy Ing Nováka uspořádali mezi sebou sbírku o této příležitosti a výsledek její svěřili spolku se žádostí, aby u spolku byl ustanoven výše zmíněný fond. - Kolega Ing. Menčík sdéluje výsledek sbírky. Méřičtí úfedníci v zemi České (poz. katastru) Kč 2.387'-, dar měřičských úředníků stát. pozemkového úřadu Kč 210'-, slovenská odbočka věnovala Kč 2000'- v hotovosti a Kč 1000'- v cenných papírech, moravská odbočka věnovala Kč 500'- v Půjčce práce, úroky do 31. XII. 1934 Kč 25'31. Po oznámení zřízení fondu panu presidentu Brachtlovi věnoval tento fondu Kč 300'- s poděkováním za pozornost. Vydání činila Kč 97'-, takže čisté jmění fondu jest Kč 6.32!'í·31. Kolega Ing. Pour dále sděluje, že výbor spolku vypracoval řád tohoto fondu. který předčítá valné hromadě. Po debatě bylo zřízení fondu a jeho řád jednomyslně schválen. Předseda pak přerušuje schůzi na 15 minut. Během,přestávky dostavil se do valné schůze jednatel Vysokoškolského Svazu profesor Bradáč, který po novém zahájení si vyžádal slova a pozdravil valnou hromadu jménem předsednictva Vys. Svazu. Poté bylo přikročeno k volbám a aklamací byl zvolen nový výbor následovně: Předseda Ing. Jan Kavalír, vrchní měřičský rada min. financ.f.Místopředseda Ing. Fr. Cermák, měřičský rada pozem. katastru. I. jednatel Ing. Bohumil Pour, měřičský komisař St. poz. úřadu. II. jednatel Ing. Jaroslav Rajtr, měřičský rada St. poz. úřadu. Pokladník Ing. Oldřich Vaca, vrchní měř. komisař min. financí. Zapisovatel Ing. Václav Menčík, měřičský komisař min. financí. I. člen výboru Ing. Václav Hlavsa, měřičský rada min. financí. člen výboru Ing. Tomáš Klepáček, měřičský rada pozem. kat. Náhradníci: Ing. Dr. František Maček a Ing. Julius Mikula. Revisoři účtů: Ing. Stanislav Suchánek a Ing. Dr. Antonín Pokorný. Valné hromadě předložené volné návrhy kol. Jánského a Ing. Patery byly valnou hromadou P9stoupeny k projednání předsednictvu. Kol. Ing. Mikula a Ing. Novák navrhují věnovati i?OO Kč Springerovu fondu při Vys. Svazu k uctění památky zesnulého předsedy V. S. Karla Springera. Výbor spolku navrhuje příspěvek do podpůrného fondu při našem spolku ročně 1 Kč z každého člena spolku. Valná hromada skončila o 13. hod. Ing. Menčík.

n.

Ing. Ondřej Krěmář padesátnlkem. Dne 9/11 1934oslavil kolega Krčmář. předseda Spolku čsl. zeměměřičů, měřičský rada ministerstva veřejných prací v naprosté nenápadnosti padesát let svého plodného života. Mora,van rodem, zakotvil v úřednické dráze u agrárních operací v Brně, odkudž přešel k pracem delimitačním, které řídil komisař čsl. republiky Ing. V. Roubík, odbor. přednosta v min. veř. prací a pak min. rada Ing. V. Kovařík. Svojí houževnatost, průbojnost a iniciativu uplatnil v plné míře v pracech rozhraničovacích, kde dostalo se mu m noh a pochval a uznání za odborné a úřední výkony. Je mimo spor, že jméno Ing. Krčmáře bude nestrannou historií pochvalně uváděno všude tam, kde bude· pojednáno o způsobu, jakým mladá republika zabezpečovala státní hranice na straně rakouské, maďarské a rumunské. O pracech rozhraničovacích a jiných odborných úkonech napsal kol. Krčmář řadu pojednání. jež otisk! v Zeměměř. Věstníku, ve Zprávách veř. služ. techn., Věstníku Inž. komory. Technickém obzoru a jinde. O delim. pracech zůstal bohužel jediným dosud referentem. My, současníci, jsme potěěeni jeho úspěchy v plnění služebních úkolů. Naproti tomu - a jistě v souhlase s ním trpce neseme, že odborník tak zdatný, úředník tak mnohostranných schopností, jest odměněn v ústředním úřadě jako služebně nejstarší zeměměřič pouhou hodností měř. rady, ač tatáž centrála. dává úředníkům služ. tř. II. několik trojek. Nechť však kol. Krčmář si uvědomuje, že náleží k oné hrstce zeměměřičů, které nedostalo se - ač v ryze technickém prostředí - uznání ve službě proto, že jest "jen" zeměměřičem. Patří k průkopníkům, a ti často jsou poníženi jen proto, aby jiné neodborné osoby těžící z jejich práce, získaly. Doba snad to napraví, až odejdou hodnostáři starorakouského ražení ze svých míst, kteří dosud ne d o r o s t li ku spra vedlivému hodnocení služby zeměměřičské ve státní službě stavební. Přeji kolegu Krčmářovi, dobrému představenému z delimitační 'naší činnosti, a též jménem kolegů všech odvětví zeměměř. služby mnoho zdaru a úspěchů v druhé padesátce.

Delimitátor.

1935/48

y

y

y

y

/

ZEMEMERICSKY

4

VĚSTNÍK

1935

ČASOPIS

•••••••••

SPOL~U ČS. ZEMĚMĚ~IČŮ XXIII. ROČNíK - V BRNĚ 5. DUBNA 1935.

Hansenův problém počítacím strojem. Dr. F. Fiala.

Pro základní trigonometrické úlohy protínání vpřed a protínáni zpět byla nalezena již velmi jednoduchá řešení na pučítacím stroji, takže s nejmenším použitím tabulek pro goniometrické funkce měřených směrů neb úhlů lze rychle vyčísliti pravoúhlé souřadnice hledaného bodu. Úloha Hansenova však, pokud mně známo, nebyla doposud řešena na počítacím stroji s takovou eleganci jako protínání vpřed a zpět. S o s n a 1) ovšem řešil úlohu tuto na stroji tak, že ji převedl na dvojí protínání vpřed, avšak při své metodě upotřebil směrníků stran orientovaných ke katastrální ose x, čímž musil během řešení na stroji často užívati také tabulek trigonometrických funkcí, což při počítání strojem někdy zdržuje. Ukáži jednoduché řešení, které oproti logaritmickému způsobu je značně kratší.

Jsou dány katastrální souřadnice X3, Y3, x4l Y4 bodů P3, P4 a měřeny byly směrníky 'l/J13' 'l/J14' 'l/J23, 'l/J24 na bodech Pu P2, jak naznačeno na obraze. Máme určiti katastrální souřadnice Xl' Yl a X2, Y2 bodů PIl P2• Úlohu rozřešíme tak, že zvolíme nový systém souřadnicový g, 1} s počátkem v hledaném bodě P1 a s osou g, ležící ve spojnici hledanJ'ch bodu PH pYJ' Smysl os g, 1} volíme v novém systému tak, aby hověl positivníruu smyslu směrníků 'l/J, tedy tím způsobem, jak je vyznačeno na obraze. Vzdálenost 812 bodů Pl, P2 neznáme, předpokládejme však, že její hodnota je 812 1. Pak souřadnice bodů Pl

=

1) Sosna: .Die Aufgabe der beiden PlJnktpaare in ihrer iirt.lichen Auswahl und rechnerischen Behandlung mittels Maschine und numerisch trigonometrischer Hilfstafel". Zeitschr, f. Vermessungswesen 18~6,str. 361.

1935/49

+

a P2 jsou ;1 = 1]1= 0, fj = 1, 1]2= O. Poněvadž známe souřadnice bodů P1 a P2 v soustavě ;, 1] a zároveň směrníky 1/J měřené od positivního směru osy ; positivním smyslem, můžeme protínáním vpřed určiti nejprve souřadnice ;3' 1]3 bodůP3 á analogicky také ;4' 1]4bodu P4 dle známého způsobu řešení na počÍtacím stroji (viz na př. Dr. F. Fiala, Geodetické počtářství II. běhu, str. 55). Budou platit vzorce pro tyto souřadnice

1

=-

tg 1/J23 a na kontrolu ;3 - 1 = tg 1/J13- tg 't/J23

-

tg '1/113 tg 1/J13- tg 1/J23

;4 = -

tg 1/Ju a na kontrolu ;4 _ 1= tg 1/J14- tg 1/J:J4

_

tg 1/J14 tg 1/J14- tg'l/1:J4

;3

(t)

1

1]s= ;S . tg 1/J13 a také 1]3= (;3 - 1) . tg 1/J23} (2) 1]4= ;4 . tg 1/J14 a také 1]4= (;4 - 1) . tg 1/J24 Tím jsme určili souřadnice daných bodů P3• P4 ve zvolené soustavě ;,1), známe je vša.k také v katastrální soustavě x, y. Transformační vztah mezi souřadnicemi katastrálními x, y a souřadnicemi ;, 1] ie dán tvarem . w . 1] } X = a q . cos w . ~I: - q , sm y=b q . sin w . ~ q . cos w . 1]

+

+

+

kdež a, b jsou souřadnice počátku P1 soustavy;, 1] v soustavě katastrální, w je úhel os x a ; a q je délkový modul, vyjadřující poměr mezi stranou skutečnou

=

819a předpokládanou S12

1, tedy q

=

S812 a také q = SSM. 12

Li Yik

L11]ik

34

Z rovnic (3) můžeme obdržeti pro rozdíly = Yi - Yk nové rovnice Li Xik

= q . cos w . Li ;ik

Li Yik

= q . sin w . L1 ;,k

souřadnicové

q • sin w . Li 1]ik

-

=

1]1 -1]1

=

Li X1k Li

-r q . sin w . 1]k

= - q • cos w . ;k

YH = - q : sin w • ;k

= Xi

a

;ik = -

-

Xk,

}

+ q . cos w . Li 1]ik'

Položíme-li za i index 1, jest;j ;1 = 0, -1]k a budou tudíž rovnice (4) míti tvar

Li Xik

°

Li

;k'

}

q . cos w • 1]k'

-

Z těchto rovnic lze vypočísti pro k = 3, 4 katastrální souřadnice bodu P1 dvojím způsobem. Zrovna tak, položíme-li i = 2 do rov. (4), jest;i ;2 = 1, 1ji -1]2 = O a Li ;ik = 1 - ;k, Li 1]ik = -1]k a vzorce pro výpočet bodu P2 při k = 3, 4 budou

N a kontrolu dexy 2, 1

L1 X2k

= q . cos w . (1 -

L1 Y2k

=

;k)

+ q . sin w . 1]k

}

(4 b)

q . sin w . (1- ;k) - q . cos w .1]k' souřadnic platí z rov. (4), dosadíme-li tam za i, k in-

vypočtených X2 -

Xl

= qcosw

Y2 _.- Y1

= qsin w.

(5)

Poněvadž známe katastrální souřadnice X3, Y3 resp. X4, Y4, možno vypočísti Xl1 Y1 resp. Xll, Y2, vyčíslíme-li Li X13' L1 Y1S,LI X14, L1 Y14 atd, K vyčíslení rovnic (4 a) resp. (4b) je' třeba znáti q.sinw a q.cosw. Je však dle obrazu W=(1S4-1/JS4 a tudíž sin w = sin ((134. - 1/J34)= sin (134• cos 1/J54- cos (134. sin 1/J34 cos w = cos ((1S4- 1/JS4)= cos (134. . cos 1/J34 sin (134. sin 1/JS4.

+

•

LiY43

a poněvadž je sm(1S4-,- --,

SS4

L1x4s

COS(1S4=--

S34

1935/50

d b a po o ně

.

LI 'YJ43 S34

sm 1/J34 = --,

LI §43. COS1/J34 = -S ,Jest 34

q. sinw = .

'v

po uprave

.

sl ~ {LI

Y43. LI §43-

LI X43' LI'YJ43}

34

q . cos w

= -S 1~ {LI X43 • LI §43+ LI Y4S. LI 'YJ4S}, S4

+

při čemž S3l = LI §4S2 LI 'YJ4S2• (7) Tím je úloha řešena. Při výpočtu je nutně dbáti toho, aby byly správně vyčísleny z tabulek tangenty směrníků. Kdybychom chtěli mít zaručeny souřadnice vypočtené s přesností na cm, je třeba výrazy q.sin w, q.cosw počítati obyčejně na tti desetinná místa přesně, poněvadž § a 'YJ jsou čísla buď menší než jednotka, neb obsahující v nepříznivj'ch případech nejvýše několik jednotek. Pan Ing. Rudolf K los s, asistent ústavu geodetického počtářství, sestavil vhodné uspořádání pro počítací stroj a vypočítal ČÍselný,přík1l1d,jak v dalším je uvedeno. Při počítání této úlohy na stroji budeme řešiti (po vyhledání potřebných tangent a utvoření příslušných jejich rozdílů) nejdříve rovnice (1) a (2). Vidíme, že výrazy pro §s a C§s- 1) mají stejný jmenovatel a proto vysadíme ho do vysazol'" vacího počitadla 2) a otáčením vpřed (jako při násobení) hledíme vytvořit ve výslednici výraz tg 1/J2S'Tím obdržíme v obrátkovém počitadle ;3 (stačí určiti na 6 desetinných míst přesně). Aniž bychom některé počitadlo vymazali, máme pak přetočiti tg ·'Pu ve výslednici na tg 1/JlS'abychom obdrželi v obrátkovém počitadle (§s....:....1). Jest patrno, že k tomtI stačí jediná otáčka na místě jednotek v obrátkovém počitadle a to vpřed nebo zpět dle toho, zda §s jest záporné nebo kladné. Jestliže rozdíl tangent byl utvořen správně, bude ve výslednici po této otáčce skutečně tg 1/JIS'čímž jsou obě prvé rovnice vyčísleny. V případě O <;s < 1 nastane malá komplikace. Po zmíněné zpětné otáčce objeví se jak v obrátkovém počitadle, tak ve výslednici dekadické doplňky. Počtáře, který jest zvyklý počítat na stroji s doplňky (v praxi jest to potřebí velmi často), to ovšem nezarazí i přetvoří si je velmi rychle zpaměti na vlastní čísla. Kdo nerad s doplňky počítá, nechť vymaže výslednici a obrátkové počitadlo a vytvoří tg 1/JlSve výslednici tak, jako prve tg 'l/J2S' Pak vypočtou se obě rovnice pro 'YJsobvyklým způsobem. Přesnějším jest vždy onen výsledek, jenž byl vypočten z absolutně menší tangenty. Hodnoty §4, (§4- 1) a 'YJ4 určí se zcela obdobně a ve formuláři se utvoří Lf§4sa LI'YJ4S (viz příklad). Jestliže některý ze směrníků by byl bHzký 90°, počítali by se souřadnice g, 1) ze vzorců podobných, v nichž místo tangent jsou zavedeny kotangenty. Vyčíslíme pak dle rovnice (7) hodnotu 8S42, již zapíšeme (na 6 desetinných míst). Hodnotu každé závorky (rov. 6) vypočteme přímo na stroji (t. j. sečteme resp. odečteme oba členy dle znamének všech součinitelů) a hned dělime, aniž bychom ji poznamenávali, hodnotou 8sl.Tím jest vypočteno q. sin w a podobně q. cos w. Pro výpočet hledaných souřadmc slouží pak vzorce (4 a) a (4 b), z nichž stačí použíti:

+

+

Xl = X4- q. cos w . §4 q. sin w. 'YJ4' Yl = Y4 - q. sin w . §4- q. cos W ·1)4' X2=Xil-q.cos w.(;s -1) q. sin W.1)3' Y2 = Ys- q.sin w.(§s -1) - q.cos w ·'YJs. Při vysazeném q. cos w vypočtou se všechny čtyři členy s tímto součinitelem a zapíší, pak obdobně se určí členy obsahující q.sin w.

+

2) Pojmenování jednotlivých roč. 1932, seš. 6, 7, 8.

částí stroje je vza.to z článku Ing. Ceynara v Zeměměř. Věstníku,

1935/51

Kontrolních rovníc pro (XI-X3), (X2-X4)' (Yl--Y3) a (Y2-Y4) netřeba zde počítati, neboť dostatečnou kontrolou vypočtených souřadnic jsou rovnice (5) X2-Xl = q.cos (j) Y2 - Yl = q.sin (j). Výpočet celé úlohy tímto způsobem trvá asi 30 minut. Při klad: X4 x3

11x4:l ~4 ~3

+ 1328'51 + 1010'46 + 318'05 + 0'068314

+ ()o 735 018

A ~4:1 $4 -m'~4 +n."fj. XI

+

-

+ +

0'666 704

Y4 Y3

A Y43 "1)4 "1)3

1926'16

+ 0'503060 + 0'720201

A "1)43- 0'217161

1328'51 28'65 1384'66

x3 -m'(~3-1) + n·"I)3

~684'52

X2

-

Ax21=m

Kontrola:

+ 1295'42 + 0221-58

+ 1010'46 111"14 + + 1982'34 +

íl103'94

+

419-42

+

+ +

tg <1'14 7363892 tg <1'13 0'979842 tg <1'2. - 0'fi39946 tg <1'23- 2-717920 tg'h3-tg <1'23 3'697762 tg'fH-tg <1'24 7'003838

+

~4-1 ~3-1 q.sinUl=n q. cosUl=m

0'931686 0204982

Y4 -m·"fj4 -n'~4

1295-42 210'99 18803

+ + +

YI

+

"1)4 "1)3

S342

2752'48 419'41

+ 0'500057

+ 0'720200

+ 0'491644 3221·58

Jh

+ + +

11'!I21 =1J.

+

2752'48

Y3 -m·"I)3 -n(~3-1)

896'40

-- 302'06 729'36 3648'88

Poslední část výpočtu, t. j. řešení transformačních rovnic, lze též provésti přímo na stroji bez zapisováni jednotlivých členů. Jest pak výhodno vyčíslovati rovnice v následujícím pořadí a úpravě: Xs q. cos (j). LI g43 - q. sin (j). Ll1)4S =X4, Ys+q. sin"(j).LI;4S q. cos (j). LI 1)43 = Y4' x, q. sin (j),.1)4 - q .cos (j)';4 = Xl' Y4 - q ;cos (j) ·1)4 - q. sin (j) .;, = Yl, Xl q. cos (j) = X2' Yl + q. sin (j) = Y2, X2 +q.cos (j) .(;s-l) - q .sín (j).1)3 =Xs, Yl+q .sin (j). (g3 -1) q. cos (j) ·1)s = Y3' Předem postavíme ve všech počitadlech stroje desetinné tečky a sice v obrátkovém počitadle oddělíme 6 míst, v nastavovadm 2 resp. 3 a ve výslednici 8 resp. 9 míst. Pak vysadíme do výslednice Xs, do vysazovacího počitadla q. cos a vynásobíme LI ;43' Obrátkové a vysazovací počitadla se vymažou a vysadí se q. sin a vynásobí LI 1)4S' Nutno při tom dávati pozor na všechna příslušná znaménka, abychom součiny správně přičítali resp. odečitali (násobeni provádí se otáčkami vpřed resp. zpět). Shoduje-li se takto obdržená hodnota X4 s danou, jest tím kontrolováno q.sin a q.cos Podobně pak postupujeme dále, až obdržíme Xs, což jest kontrolou na správný výpočet Xl a X2• Jest pak ještě dobře, utvořit ve formuláři rozdíl LI Xli a porovnat s hodnotou q. cos neboť tím se zajistíme, že při opisování Xl a X2 ze stroje jsme neučinili chyby. Zcela obdobně se počítají pořadnice. Nejrychlejším způsobem lze ovšem tuto úlohu vyřešit za použití dvojitého počítacího stroje, jako je na př. Thales-Geo. K výpočtu pomocných souřadnic ;3' 1)s, ;4' 1)",lze užíti třeba Morpurgovy metody protínáni vpřed, která se ovšem následkem výhodné volby souřadnic ;H 1)1> ;1' 1)2 podstatně zjednoduší. Vysadíme do pravého vysazovacího počitadla tg '!/JlS a učiníme jednu otáčku tak, abychom na místě jednotek v obrátkovém počitadle obdrželi 1. Pak dáme do levého vysazovacího počitadla tg '!/Jas a otáčením klikou vytvoříme v obou výslednicích stejné hodnoty. Tyto jsou rovny 1)3 a v obrátkovém počitadle jest současně ;3' Stejn,)'m způsobem lze vypočísti ;", a 1)4' Hodnoty obou závorek ve vzorcích (6) lze počítati současně. Vysadí se LI Y43 a LI X43 a vynásobí LI ;4S, pak posune se levá výslednice pod pravé vysazovací počitadlo, vynásobí LI 1)43 a po přesunlltí pravé výslednice pod levé vysazovací počitadlo přetočí se LI 1)43 na nulu. Postavení páček stroje nutno říditi dle znamének součinitelů. Dělení obou obdržených výrazů hodnotou S34" nelze sice provésti současně, avšak S312 stačí vysaditi do jednoho z vysazovacích počitadel,

+

+

+ +

+

(j)

(j)

(j)

(j) •.

(j),

1935/52

neboť pod timto lze umístiti kteroukoliv z výslednic. Též řešení transformačních rovnic lze strojem Thales-Geo provésti co nejrychleji a to metodou, jež byla již popsána v Zeměměřičském Věstníku (viz pozn. 2) a jest též uváděna v reklamním spisku Thales-Geo. Souřadnice hledaných bodů obdržíme přímo na stroji. Résumé. Lep l' o bl em e d e Hans en a la mac hine a c a I c ul er. L'article précédent contient une solution du probleme de Hansen par 130méthode suivante; On choisi le systeme des coordonnées rectangulaires ~, '1J avec origine 30upoint cherché PI et 30vecl'3oxe ~ situé d30nsla. direction des points cherchés PI• Pz• On f30it130supposition, que 130distance des pdints PI et P, est comme, savoir Sl? = 1 et puis on calcule les coordonnées ~, '1J des points P3, P4 relevés par interseetions (l'équation 1 et 2). Les coordonnées" des points P3 et P4 sont données aussi da.ns le systeme cadastrale x, y et il est possible c30lculer les éléments q, de l'équation (3) par Ia. méthode de transformation des coordonnées et dans la suite transformer les coordonnées ~, '1J des points Ph Pz au systeme cadll.strale x, y. (I)

Měřický snímek. Ing. Josef

K 10 b o u č e k, asistent

Oeskeho vysokého

učení technického

v Praze.

Fotogrametrie je měřická metoda, založená na užití fotografických obrazů. Z těchto obrazů se odvozuji rozměry zobrazovaného předmětu, nebo se určuje vzájemná poloha jednotlivých bodů a sestrojuje vrstevnicový plán. (1.) Je samozřejmé, že přesnost výsledné práce závisí v prvé řadě na přesnosti negativních obrazů (měřickýeh snímkfi, fo togramů), z nichž se plán - když jsou známy prvky vnitřní a vnější orientace - rekonstruuje. V pozemní fotogmmetrii berou se snímky jednoduchými nebo unh'ersálními fototeodolity. V letecké fotogrametrii (2.) se užívá specielně upravených leteckých komor ručních, nebo závěsných. Velká území zaměřují se leteckými komorami řadovými. Snímky se berou v krátkých časových intervalech za sebou tak, aby na nich zobrazene území se do určité míry překr5-valo. Tyto komory jsou buď poloautomatické, nebo automatické. Poloautomatické provádí všecky výkony při fotografování samočinně pohonem vzdušné vrtulky nebo elektromotoru a ručně je třeba jen exponovati. Automatické komory jsou zamontovány v letadle a všecky výkony při fotografováni s nimi dějí se samočinně. K zachycení co největšího území a k zmenšení nákladů na přípravné geodetické práce v terénu před fotografováním (3.) jsou výhodné letecké komory spřažené (dvojité komory, trojité nebo i čtyřnásobné). Na jakost meřického snímku zhotoveného určitou komorou, má kromě vlastni konstrukce komory hlavní podíl dokonalý objektiv, vhodná a spolehlivá závěrka, a zvláště pak druh užitého negativního materiálu a jeho odborné zpracováni. Na snímky, pořízené z letadla, které mají býti proměřovány, kladou se jiné a hlavně přísnější požadavky, než na běžné letecké snímky pr!> účely vojenského průzkumu, které musí býti v krátké době vypracovány. (4.) Ob j e k t i v, kterým se berou měřické snímky, neC'~ míti žádnou ze známých vad, které se u objektivů vyskytují, musí míti dostatečně velicý obrazový úhel (požaduje se aspoň 54°) a dostatečnou světelnost. V úvalm přichází jen několik druhů anastigmatů. na př. ortoprotar. ortometar, tessar (Zeiss, Jena) a nové specielní měřické objektivy, které vyrábí bývalý konstruktér Zeissových závodů, H. Wild (Heerbrugg, švýcary). (5.) S vět e I n o s t ob j e k t i v ů, užívaných v pozemní fotogrametrii, b~Tvá 1: 6'3 až 1 : 12. Přesné fototeodolity mají stáloll clonu (asi 1 : 25), aby se docílilo neproměnné ohnis· kové dálky a velké obrazové hloubky. Při měřických snímcích leteckých je nejčastější exposice asi 1/150 sek., a je proto nutné, aby objektiv měl velkou světelnost (1: 4'5, minim. 1: 5). F i I t r y (6.) jichž se ve fotogrametrii užívá, jsou z homogenního skla chemicky barveného a spektroskopicky zkoušeného. Nesmí se užíti filtru ze dvou skel s barevnou folií, poněvadž takové filtry by způsobily nepravidelné skresleni obrazu. (7.) Filtr musí býti vypracován jako přesná planpal'alelní «1estička; tato podmínka je u dobrých filtrů splněna s přesnóstí 2-;-'6". Aby se odstranil vliv této chyby a docílilo neproměnné ohniskové dálky, jsou často filtry pevně zamontovány v objektivu. Zluté filtry, kterých se nejčastěji užívá, prodlužují exposiční dobu 2, 4, 6, a 8 krát. Důležitou částí měřické komory je z á věr k a. (8.) U fototeodolitů stačí, poněyadž se jedná zpravidla o dlouhé exposice (nejčastěji 5-;-.30 sek.), víčko na objektiv, které se při exponováni sejme. Užívá se také závěrek klapkových nebo sektorových (Compour). Zvláště velký důraz klade se na spolehlivost závěrek u měřických komor leteckých. Na správnou funkci nesmí míti vliv žádné vnější okolnosti (velké tepelné rozdíly). Další hlavní podmínkou pro jejich upotřebitelnost je naprosto stejnoměrné a sou-

1935/53

časné osvětlení celé plochy negativu. Závěrl;:a štěrbínová nepřichází proto v úvahu. Užívá se výhradně závěrek sektorových. , N e j v hod něj š í r o z m ě r y měř í c k c h s ní m k ů jsou 2: 3. Ve fotogrametrii užívá se desek rozměrů 9'X 12, 10 X 15 a 13 X 18 cm. V letecké fotogrametríi zavádí se v poslední době film čtvercového formátu 12 X 12 cm a 18 'X 18 cm. Při obrazovém úhlu objektivu 54° a určité ohniskové dálce f je pro podélný formát obrazu nejvhodnějši delší rozměr 0'9 f a kratší 0'6 f. Pro čtvercový formát je vhodná strana 0'85 f. Pro formáty 9 'X 12, 10 X 15 a 13 X 18 cm je podle toho třeba objektivů ohniskové dálky 134, 166 a 200 mm, u čtvercových formátů 12 X 12 a 18 X 18 cm ohniskové dálky 140 a 210 mm. Největšiho využití objektivu se dosáhne při čtvercovém formátu obrazu, kde strana čtverce je rovna ohniskové dálce, jako je tomu na př. u Wildova měřického objektivu "D", který má světelnost 1: 4'5, ohniskovou dálku 120 mm a je pro obrazový formát 12 'X 12 cm *). Při práci s měřickými komorami je negativní materiál chráněn před světlem a poškozením ve spolehlivých k a set á c h. V pozemní fotogrametrii užívá se kaset jednoduchých nebo dvojitých, ve fotogrametríi letecké, fotografuje-li se na desky, výměnných kaset pro větší počet desek (nejčastěji 6--12). Při fotografování na film uživá se zásobních kaset pro filmový pás dlouhý až 50 -;.-60 m, což odpovídá při formátu 12 'X, 12 cm asi 450, při formátu 18 X 18 cm asi, 300 jednotlivým snímkům. U zásobních filmových kaset je velmi důležité dobré zařízení pro přetáčení filmu. Je totiž třeba, aby před ex, posici s neexponovaného filmu se odvinul na cívce vždy stejný kus, přesto, že průměr této cívky se nerovnoměrně zmenšuje. Nejlepší zařízení je M li II e r o v o (Zeiss-Aerotopograph) aLe n o u vel o v o (G a II u s, Paříž). U ručnich měřických komor filmových užívá se také zařízení H u g e r s h o f f o v a (Z.-A.). . Rovněž je velmi důležité, aby deska nebo film byly v době exposice přesně v obrazové rovině objektivu. U fototeodolitů a lete ckých komor na desky je toho docíleno silnými péry, která dotlačuji desku ke značkovému rámu. U leteckých komor na film bývá to zařízeno tak, že po přetočení filmu a natažení uzávěrky se současně film mechanicky napne a dotlačí na přesně rovnou skleněnou desku pomocí druhé desky dotlačované pérem. U automatických řadových komor s e dostane film přesně do roviny obrazu přetlakem vzduchu; před exposici nassaje se v ždy do komory vzduch (přes vzdušný filtr), který při exposici dotlačuje film na skleněnou desku umístěnou v rovině obrazu. Jest ještě třetí zařízení užívané u ručních filmových komor. V rovině obrazu je silná rovná deska, která má na spodní straně větší poč et drážek, které jsou spojeny k;málky s měchem. Krátce před exposici se měch mechanicky roztáhne, čímž se, z kanálků vyssává vzduch. VI měchu je nyní vzduch řidší a přetlakem vnějšího přitiskne se film k desce. Při tomto zařízení je nutno pozorně přetáčeti film; musí se chviličku sečkati až přissání povoli, jinak by se mohl film poškoditi. Také velmi cenné je zařízení, které znemožňuje vyhotovení "dvojitých'" snímků. -- Všecka tato zařízení jsou patentována. Ke zhotovení dokonalých měřických snímků je nutno znáti dobře vlastnosti negativniho materiálu a obeznámiti se s jeho odborným zpracováním. , Při fotografování z letadla (10.) je vzdálenost fotografovaného území zpravidla velká (700-;.-4000m) a silná vrstva vzduchu, znečištěná ještě jemnými částečkami prachu. kouře a vodních par, pohltí značnou část světelných paprsků, zvláště pak těch. které jsou pro obyčejnou bromostříbrnou vrstvu nejúčinnější. Také, čím větši je vzdálenost fotografovaného území, tím menší jsou kon trasty. Obyčejná bromos,třVbrná vrstva nereprodukuje správně odstín b~rev. Oku se zdá žlutá barva světlá - na desce je průhledná, kdežto barva modrá, která na oko působí dojmem tmavým, je na desce černá (na positivu bilá).Říkáme o obyčejných deskách, že jsou "barvoslepé". Z toho důvo du se obyčejné desky a fil!lly pro měřické snímky nehodi. Mohlo by se sice při fotografování užíti žlutého filtru, ale nemělo by to valného významu; bylo by třeba jen delší exposice a deska by zůstala k barvě zelené, žluté a červené stejně málo citlivou.

t

*) lIfěřických komor pro formát 9 'X 12' cm se ve fotogrametríi užívá velmi málo: užívá se jich jen k některým specielním účelům (na př. v kriminalistice). Obrazový formátl0'X 15 cm' je užíván ve Švýcarsku a ve Francíi, kde mimo to jsou i komory 18 X 24 cm. Firma Wildova vyrábí též komory pro formát 13 X 13 cm. U nás, užívá se výhradně formátu 13'X 18 cm. V Německu jsou některá zařízení měřických komor a negativni materiál normalisovány. Normalisovány jsou ohniskové dálky objektivů: 100, 120, 135, 160, 180, 210 a 250 min. Desky: 13 X 18 cm, sklo 2 mm silné' (přípustná. odch. 0'5 mm). 8vitkový film: šířka 13 a 14 cm (při perforování o 1 cm širší), max. tloušťka filmu 0'18 mm, filmový pás dlouhý 7'5, 15, 30, 60 a 120 m, obrazový formát 12 X 12, 12 X 18 a 18'X 18 cm. Označování citlivosti ve stupních DIN. Normalisace přijde ovšem prakticky v platnost až po vyřazení všech dosavadních měřických komor, které jí nevyhovují. (9.)

+

1935/54

Některými barevnými přísadami, na př. erytrosinem, je možno zvýšiti. citlivost fotografické vrstvy (emulse) k barvě zelené, žluté a částečně i červené. Vysoká citlivost k barvě modré ale zůstává. Takové vrstvy jmenují se o r t o c hro mat i c k é a pro měřické snímky jsou upotřebitelné tehdy, js ou-li osvětleny přes kontrastní ž 1u t Ý f i 1t r. Bez žlutého filtru by modré světlo (zamlžení, atmosférické páry) tak silně učínkovalo na desku, že by povstal obraz neostrý a nezřetelný. Někdy ale, i když mlžiny a páry nad zemí nejsou příliš silné, může přesto ortochromatická deska selhati. Lepší jsou proto vrstvy citlivé i k paprskům oranžovým a červeným, které mají mimo to sníženou citli vost k barvě modré. Jsou to' vrstvy pa nc h r ()mat i c k é a zhotovují se tak, že k emulsi mimo erytrosinu se přidá ještě několik jiných druhů barviv. . K dobrému podání jakosti tóm'í (prokreslení) u vrstev ortochromatických musí býti vždy užito kontrastního žlutého filtru, což ovšem vyžaduje prodlouženou exposiční dobu. Naproti tomu u pan chromatických vrstev se dosáhne přibližně stejného prokreslení již slabším žlutým filtrem; stačí proto exposice kratší. Prakticky vzato, jest při stejné citlivosti obou vrstev, pan chromatická citlivějšÍ. Při práci s materiálem pan chromatickým, poněvadž je citlivý na barvu červenou a účinek modrých paprsků je potlačen, povstane i přes silné atmosférické páry obraz jasný. Dříve byla povšechná citlivost těchto vrstev mnohem menší než obyčejných desek. Tato nevýhoda je ale už dávno překonána a dne š n í o r t o c hro mat i c k Ý a pa nchromatický materiál má povše chnou citlivost dobrou a jest vh o d n Ý mne g a t i v n ím mat e ri á 1e m pro měř i c k é sní m k y. Ještě před několika léty byly pro měřické snímky užívány výhradně desky. Desky mají tu nevýhodu, že jsou poměrně těžké a snadno se rozbíjí. :Maléstřepinky skla v kasetách způsobují poruchy na přístrojích a velký počet kaset potřebných k jednomu letu vede snadno k záměně po př. k "dvojité" exposici. - S filmem je práce mnohem snažší, mimo to je lehký a při malém objemu - tlouštka filmu je 0'13-;-'0'16 mm - je možno zhotoviti kasety pro velký počet snímků. Bylo ale zjištěno, že podklad emulse je pro vyměřovací účely naprosto nezpůsobilý. Film se silně smršťoval a to nestejnoměrně a při vyhodnocování vznikaly velké nepřesnosti. Není tomu dávno, co se konečně podařilo velké a nepravidelné smršťování filmu odstraniti. Na fotogrametrickém kongresu v Curychu r. 1930 přednesl Dr. Ta p pen zprávu o výsledku zkoušek s filmy Agfa a Zeiss-Ikon: "Film se v prvních dnech po zpracování nejprve roztáhne a pak zase pozvolna smršťuje, až nabude skoro konstantních -rozměrů. Střední chyba v obrazových souřadnicích bodů tím' způsobená činila při 460 denním pozorov:íJní ± 15fJo."(11.) Mimo pravidelné změny v celkových rozměrech vyznačovaly se filmy ještě místním smrštěním nepravidelným" které u filmů v r. 1930 vyráběných činilo až ± 0'02 mm. Film mění také nepatrně rozměry ještě později, když už jest uložen jako negativ; toto smrštění je větší nebo menší, po př. proměnlivé, podle způsobu uložení *). - Pro tyto vlastnosti doporučovalo se do nedávna uží vati pro práce, od nichž se požadovala velká přesnost, desek místo filmu. (12.) U nových měřických filmů je nepravidelné smršťování do té míry odstraněno, že ani při přesných pracech nepřichází v úvahu. Zbývá jen velmi pravidelné smršťování ve všech směrech stejnoměrné. Zjistilo se totiž, že hlavní příčinou nepravidelného smršťování filmu Dfmí Dodklad eTllulse. ale mezivrstva. která sDoiova1lJ citlivou vrstvu s celulQidovým podkladem. Je-li koeficient smrštění filmu ve všech směrech konstantní, třebas různý od 1, je možno vhodnou úpravou moderních převáděcích strojů,. založených na myšlence Ing. Por r o a K o p p e, vliv této chyby odstraniti. (13.) Když se podařilo odstraniti nepravidelnosti ve smršťování filmu, snažily se filmové továrny zlepšovati film ještě po jiných stránkách, až se konečně podařilo vyrobiti panchromatický film, vyhovující všem požadavkům, kladeným na měřické snímky. Film má velmi strmou gradační křivku, podání barev je značně zlepšeno a zvláště velká je citlivost pro barvu červenou, což při snímcích ze vzduchu je velkou předností, neoof dlouhovinné červené paprsky pronikají dobře atm03férickými parami. Také novšechná citlivost nových měřick)-ch filmů je značně vystupňována a při tom má film velmi jemné a stejnoměrné zrno, které dovoluje velké zvětšenÍ. Průměr zrna je' asi 1'5tJ.-diapositivní desky, které mají citlivost mnohem menší, mají zrno jen asi 0'7 /1. Pravidelné smršťování' filmu činí asi 0'5 mm na 40 cm (t. j. 1'25%0) a nepravidelné je tak malé, že se prakticky mů"že zanedbati. - Smršťování fotografického papíru, který' se užívá při restitúci, je podle dlouholetých zkušenQstí asi trojnásobné. Vyrábí se ale také fotografick}- papír s hlinikovou folií, podobně jako papír pro vynášení nových katastrálních map, který zachovává své původní rozměry. (14.), (15.) *) Viz též: C h a r r i o u A. - Val e t t eS.: films photographiques etc. (Archiv Internatíonal s. 31-44.)

Étude des déformations linéaires des de Photogrammétrie, 1934, .. VlIll1,

1935/55

Smršťování filmu se zjišťuje číselně tím způsobem, že na film, který má býti zkousen, vykopíruje se přesná čtvercová síť se skleněného negativu (Gautierova mřížka), film se normálnim způsobem vyvolá, ustálí a nechá uschnouti, okopirovaná mřížka na stereokomparátoru monokulárně proměří a výsledky porovnají se známými rozměry čtvercové sítě na, skleněné desce. Mimo malé váhy a nepatrného objemu má film oproti deskám ještě mnoho dalších předností, na př. možnost dobré gradace - t. j. nejjemnějšího odstupňování tónů od nejsvětlejšího až k nejtmavším stínům - a vlastnost, že nereaguje na odrazové světlo. Říkáme o filmu, Žel je isolárni. Z toho důvodu někteří výrobci neužívají 11 filmu žádného prostředku proti odraženému světlu, jiní užívají jen lehce našedlého tónu k zabránění neostrosti, která by mohla zpětným odrazem světla vzniknouti. U fotografických desek, kterých se dřive výhradně pro měřické snímky užívalo, byla emulse nanesena na broušenou planparalelní skleněnou desku 2 mm silnou. Takové desky jsou ovšem velmi drahé a dnes se jich užívá jen pro práce, od nichž se požaduje zvláště velká přesnost (srovnávací práce, určení ohniskové dálky fotokomory), jinak užívá se v poslední době většinou desek z obyčejného skla. Desek slabBích než 2 mm se neužívá, poněvadž je nebezpečí z prohnutí desky, které by pak mělo za následek chyby v odměřených souřadnicích. O t á z k a, co je s t V)' hod něj šíp r orně ř i e k é sní m k y, z d a des k a. II e b o f i I m, j e s t n o v Ý m s pec i á I ním měř i d kým fiImem d e f' i nit i vně r o z hod n u t a v e pro s p ě chf i I m u. . V poslední době byla snaha zcitlivěti pan chromatický film ještě více pro barvu zelenou. Má to velký význam při fotografování velkých zalesněných územi. Byly konány p0kusy fotografovati taková území se z e len Ý m filtrem. Ukázalo se ale, že výsledky nebyly prakticky o nic lepší než při fotografování s tmavým žlutÝm filtrem' zelený filtr vyžadoval )en delší exposiční doby. Jedině při menších vyškách vykazovaly snímky pone~~d lepsí ~odání zelených ploch. Jest to tím, že s přibývajici výškou jsou kontrasty mene znatelne. Jediným nedostatkem filmu je, že není tak trvanlivý jako deska. Příčinou toho jsou kafrové výpary z celuloidu. Celuloidový podklad filmu je totiž v podstatě směs nitro celulosy a kafru. Pro běžnou leteckou fotografii užívá se též filmu nehořlavého, který má za podklad acetylovanou celu losu. Desky, jsou-li dobře uloženy, vydrží rok i déle, naproti tO};l.U.panc.hromatické filmy vykazuji již po několika měsících šedý závoj. Zpravidla neUZlva se fIlmů starších čtvrt roku. Lze však očekávati že i tato závada bude brzo odstraněna. ' (Pokračováni, - A suive.)

1\ šedesátinám prof. Ing. Dr. Jaroslava Pantoflíčka. Dne 25. března t. 1'. dožil se v plné svěžesti tělesné i duševni svých šedesátin vynikaJící český geodet Ing. Dr. techn. Jaroslav Pantoflíček, řádný profesor českého vys. učení technického v Praze, president Masarykovy akademie práce atd. Jubilant jest rodák z Telče na Moravě, kde vystudoval reálku, na níž jeho otec byl profesorem. Nato absolvoval s výborným prospěchem odbor staveb. inženýrství na české technice v Praze, kde potom působil 2 léta jako asistent při stolici vodního stavitelstvi. Po několikaleté činnosti u soukromých firem: v mostárně fmy Fanta a Jireš r. 1898, u fy Plenkner v 1. 1900-1901, kde pracovaT na projektu průplavu Dunajsko-vltavsko-Iabského, vstoupil do služeb státních, nejprve jako inženýr zemské komise pro úpravu řek v (~echách; tam hlavně projektoval říční úpravy a údolní přehrady. Ve státni službě stavebni setrval do r. 1910. V tét(} době dosáhl doktorátu včd technických promovován bvl v 1'. 1906 - a habilitoval se na české technice v' Praze 1'. 1909 jako docent vyšší geodesie. V r. 1910 byl povolán jako profesor geodesie na toto naše nejvyšší technické učiliště, kdež působí dodnes. Literárni činnost jubilantova jest velmi rozsáhlá. V následujícím uvedeny aspoň práce důler,itější, uveřejňované v různých odborných časopisech i knižně. Hned po absolvování techniky publikoval: V Ý poč e t ob tiž e n i z d i v e m v r. 1899 v roce následujícím pak: Log a I' i t h mi c k é pra'vítko a jeho upotřebeni. Hlavní jeh(} činnost v tomto smčru počala však v době, kdy bvl inženýrem komise pro úpravu řek. Náměty bi;al půvo'dně z oboru vodních staveb, jak svědči

1935/56

e

práce.: K o n s t I' U k c e f I' a n c o u zs k Y C' han e ID c k Ý c h pře uveřejněná r. 1909, a F a I' g U e o v y k ř í v k y, v r. 1910.

h

I'

a d ú d o I n í c h,

Ale j~ž v této době jevíl také zájem o geode$ii a napsal v r. 1908: V y I' o vn á va c í počet na základě minima d e f o I' ma ční p I' á c e.. Toto dílo, v němž použil nauky o staticky neurčitých soufltavách prutových k řešení úloh vyrovnávacího počtU, vzbudílo v kruzích odborných neobvyklou pozornost $vllrázným pojetím a přesností docí!'en)'ch výsledků. Na témže principu jest založena:" N ó v á g I' a f i c k á k o n t I' o I a k o m b i n o v'a n é h o P I' o t í n á n í, uveřejně ná v r. 1912. Jiné práce z oboru geodesie v této době json:O n o v é m h e I i o t I' o P U z r. 1908, která vyvolala značný zájem, hlavně v cizině, a St e I' e o fo to g I' a m e t I' i e z r. 1909, obsahující nové poznatky autorovy z tohoto speciálního oboru geodesle. Po svém jmenováni profesorem zavedl Dr. Pantoflíček samostatné přednášky z kartografie v rozsahu značně rozšířeném proti dosavadním přednáškám, konaným v rámci vyšší geodesie. Svých vědomostí v triangulaci použil při zaměření měst Telče a Litomyšle, provedeném v letech 1910-1916 metodou polygonálně - trigonometrickou; polohopisné plány, na základě tohoto měření vypracované v měř. 1: 1000 a 1: 720, sloužily -- po doplnění vrstevnicemi - za podklad plánů regulačnich jmehovaných měst. Reprodukci těchto plám'l. provedl Dr. Pantoflíček způsobem u nás úplně novým, tedy bez jakéhokoli vzoru, tak, aby otisky plánu souhlasíly co nejpřesněji s originálem, vyneseným na deskách zinkových jako negativ a vyrytím (Te č), nebo vyneseným sice jako positiv na desky skleněné, na nichž byl nalepen průsvlitnýpapír, ale fotomechanicky .přeneseným opět na desky zinkové a vyrytím (Litomyšl). Zkusenosti, získané při reprodukci· těchto plánů, publikoval VI'. 1917 pod názvem: Re produkce plánů polohopisných. Jiné práce jubilantovy, uveřejněné v době jeho působení jako profesor na vys. škole technické, vztahuji se hlavně na íotogrametrii. Jsou to: St e r eo f o t o g r afické měření čáslavského nálezu, uveřejněné v I. 1913-1914, kde se jedná o řešení otázky, zda nalezené pozůstatky kostí (lebka) jsou zbytky po žižkovi, dále St e r e o f o t o g r a fi c k é měř e ním a I Ý c h po h y b ů z r. 1913-1914, kde bylo dokázáno praktické použití stereofotografie při stanovení průhybu zatížených konstrukcí, koneČl\.ě Fo t o g ra f i c k é měř e n i bud o v z r. 1916. Za války člen Maffie, věnuje po znov uutvoření čsl. státu veškeré své síly republice. Po převratu byl povolán jako člen čsl. mírové delegace do Paříže, kde vedl kartografický ústav, který v r. 19'19 vypracoval asi 100 map a kartogramů, pro informaci ,členů mírového kongresu o historických, geografických, demografických a hospodářských poměrech nově tvořeného státu, hlavně s hlediska navrhovaných anebo žá-. daných státních hranic. Po svém návratu zúčastníl se jako poradce vytvoření čsl. voj. reměpisného ústavu, a spolupůsobil při organisaci měření pro plán Velké Prahy v měř. 1 : 5000. V letech následnjicích navrhl nový niveláční přístroj, vydal silniční mapu. republiky československé na 29 listech; v poslední době rediguje veliké dilo: A t I a s r e p u b I i k y Čes k o s loven s k é, vydávaný Českou akademií věd' a umění nákladem Orbisu, a zabývá se též řešenim národohospodářských problémů cestou počtu pravděpodobnosti a vyrovnávacího. Přirozeným následkem této rozsáhlé odborné a vědecké činnosti jubilantovy jest úcta, které požívá v kruzích vědeckých, zdejších i zahraničních, a členství v fllzných vědeckých korporacích: České akademii věd a uměni, československé národní radě, Ma-. sarykově akademii práce, jejimž jest presi dentem od r. 1932. OsI. komitétu geodetického a geofysikálního při Čsl. národní radě badatelské, Archeologické komisi při české akademii, jakož i vyznamenání revoluční medailIí a řádem Officier de la Légion ďhonneur. Jako profesor techníky zastával v různých dobách. růz~é funkce akademické: v r. 1919/20 hyl děkanem odboru kultur. inženýrství, v r. 1921/22 děkanem vysoké šk,?ly staveb. inženýrství, v přítomnosti jest členem zkušební komise pro II. státníz~~usku inženýrského stavitelstvl. Kromě toho jest členem rozličných korporaci technických:, Spolku inženýrů a architektů, České matice technické, čestným členem Spolku poshlchačfi, in~enýrství atd. . I z tohoto stručného přehledu života a činností jubilantovy jest patnia jeho' vysoká vědeck:íJ úroveň, všestrannost a neúnavná píle. K tomu přislupují ještě další osobJ.l!, vlastnosti: příznačná; skromnost, vpravdě demokratické,' vlídné· jednání a· ochota, s nt?;· poskytuje žádanou radu i pomoc - které mu získávají úctu a lásku vše~h;kteří -h~ znají .a kteří mu i do dalších desitek let života přejí upřímně trvale 'pevneho zdravI a všeho dobra, v činnosti· odborné a vědecké. pak ,nových úspěchů. Švec.

1935/57

Posudky. Zprávy veřejné služby technické, ročník XVII., číslo 3 z 1. února 1934, věnované co zvláštní číslo .Z e m ě měř i c tví". Oproti normálním číslům zvětšený rozsah na 32 stran. Cena 6 Kč v admmistraci, Praha II., Jerusalemská 11. Ú vod n í s lov o z péra ministra financí JUDra Karla Trapla .Pozemkový katastr ve službách veřejného i soukromého života" vyličuje stručně vývoj a důležitost pozemkového katastru od nejstarších dob, až k jeho dnešní definitivní formě u nás, upravené zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n.. kterým byl pozemkový katastr postaven na vědecký základ. a je nyní •... podkladem pro zakládání. obnovování a doplňování veřejných knih a jejich map, pro zajištění držby, pro převod nemovitostí, pro reální úvěr. pro kartografické a výškopisné práce. pro technická podnikání, pro statistické a hospodářské účely, pro vědecká badání, pro ochranu památek nebo pro jiné účely státní správy i občanského života". Za výnosem ministerstva financí, který obsahuje zásady o budování jednotné trigonometrické katastrální sítě, následuje v I a s t n í, o b s ah čísla, upravený redakcí Ing. I. Křováka a Ing. O. Krčmáfe: 1. Ing. O. Krčmář: .Geometrické zajištění státních hranic": Souhrnné a podrobné vylíčení stanovení podrobného průběhu hranic českosl. státu podle mírových smluv, vyznačení v přírodě, zaměření a vyhotovení mapových, popisných a počtářských dokladů, z nichž možno kdykoliv každý bod hraniční čáry přesně rekonstruovati *). 2. Ing. K. Srba: .Přesná výšková měření ministerstva veřejných prací v leterh 1\J3i)-1933": Podrobná zpráva o nivelačních pracích za poslední 4 léta s přehlednou mapkou, obrazem základní značky, 3 diagramy a 5 přehlednými statistickými tabulkami, navaznjící na předchozí periodické zprávy o přesných nivelacích. 3. Ing. B. Bednář: .Unifikace a náprava československého katastru": Seznamuje čtenáře s methodami, a. postupem, jak se. podle katastrálního zákona č. 177/1927 provádí přizpůsobení katastrálních operátů (unifikace) tam, kde byl již převzat katastr sjednocený á založení, po př, reambulace katastrálních operátů nesjednocených (náprava) a v územích bez katastru. Práce jsou rozvrženy na 20 let a řídí se návody A a B vydanými ministerstvem financí. 4. Ing. A. Novotný: .0 veřejnosti pozemkového katastru": Poučení v tom, že zákonem Č. 177/1927 stal se pozemkový katastr pomůckou přístupnou široké veřejnosti, která za plnění určitých podmínek smí do děl nahlížeti a činiti si výtahy. Celá řada výhod se poskytuje soudům, státním úřadům, ústavům a podnikům" zemím, okresům a obcím, úředně oprávněným zeměměřičům, po př. i jednotlivcům a korporacím. 5. Ing. F. Lev: .Úprava držby v zemi Slovenské a Podkarpatoruské": Uvádí statistická data provedených scelování pozemků podle zákonných norem bývalého Maďarska. postup provádění operace a převzetí výsledků státní správou, data velmi zajímavá svou odlišností od postupu v zemi Moravskoslezské. 6. Ing. Fr. Wiesner: .Založení náhradního katastrálního operátu obce Jasiňa." Výstižný popis zvláštního případu rychlého a levného pořízení katastrálního operátu na podkladě zbytků ve válce ztracených katastrálních a pozemnoknižních děl. 7. Ing. L. Dole ž al: .Z e m ěm ěři č ská sl užb a že le z ni č ni." Seznamuje s obtížnými a odpovědnými úkoly zeměměřičského inženýra státních drah, vyžadujícími speciálních znalost! odborných a důkladného školení zejména při vyvlastnovacích řízeních. 8. Ing. V. Baňoch: "Scelování pozemků v městských obvodech." Pozoruhodné výsledky dosažené scelováním pozemků v obvodu města Holešova na Moravě, dokazující. že scelováním lze docíliti značných výhodnejefl po stránce zemědělské, nýbrž'i pro nezemědělské obyvatelstvo měst současnou úpravou otázek zastavovacích, komunikačních, regulačních, veřejnězdravotnických a pod. 9. Ing. V. Teyssler: .Ekonomie pozorování při důlním připojovacím mě· řenl." Theoreticky i prakticky doložený příklad, jak za určitých předpokladů přesného zaměření lze použiti trojúhelníku co připojovacího obrazce na místě až dosud užívaných čtyř- a mnoho' úhelník-ň.. S obrázkem Kohlerovy fotografické olovnice. . 10. Ing. Dr. J. Růžička: • Poznámky k výkupu pozemků pro stavby vodohospodářské." Vytyčuje správný postup při výkupu potřebných ploch pro regulace toků a doporučuje na základě zkušeností hlavně normalisaci jednotlivých obyklých výkonů a dokonalé vyhotovení výkupních plánů. 11. Ing. A. Beneš: .Změny cen pozemků v době poválečné ve Velké Praze." Na podkladě úředních statistik sestavená data o pohybu cen stavebních pozemků a stavebních nákladů na území Velké Prahy v letech 1914-1933. Se dvěma názornými grafikony se zvláštním zřetelem na stavbu rodinné vily a činžovního domu. *) Do textu článku vloudila se chyba: Na str. 84 v pravém sloupci 10. řádku býti za slovy •... s Maďarskem 832 km" ještě .s Rumunskem 201 km".

1935/58

shora má

12. Ing.,F. Boguszuk:: ~Nové.topografické vymi:lřovlÍ.n·í.anovémapy českosI. republiky": Systematický rozbor a karakteristika vojenskýeh map jednak převzatých, jednak nově vyhotovených na vědeckém podkladě jednotné trigonometrické sítě československé. Zvláštní pozornost je věnována nově zavedeným typům vojenských. map 1: 20.000 a 1: flD.ooO. Čtenář dovídá se o všech složitých methodách měření, konstrukci i reprodukci map, o čemž zvláště názorně poučují v příloze (tabulky III a IV). Zobrazené ukázky staré i reambulované topografické mapy 1: 25.000, speciální mapy 1: 7fi.OCO se zeleným tiskem lesů a nové 1: 50.000, nové topografické mapy 1: 20.000 a v.ýs;ižná ukázka znázornění terénu hnědým stínováním. 13. Dr. J. Peterka: "Zkouška přesnosti měření leteckou stereofotogram~ metrií": Autor popisuje provedení a výsledky pokusného měření 700 X 750 m. velikého území kat. obce Beckova pomocí dvojího fotografování ve dvou na sebe kolmých směrech letu. kterým měla být prokázána výhodnost této methody' pro katastrální měřeni. Z pokusu vyplývá, že za nynějších předpokladů hospodárnost letecko-fotogrammerrickémethody nelze prokázati, pokus sám však znamená cennou zkušenost pro další organisování a budování této methody pro resortní účely*). 14. Ing. Dr. A.Fike.r: ~Studium zeměměřičského inženýrství." Chronologický přehled vybudování zeměměřičského studia na čsl. vysokých školách technických až do dnešní doby. Ze statistik za léta 1929-1934 je zřejmo, že doba 6 semestrů, vyměřená pro složení II. státní zkoušky je nedostatečná a že snahy zeměměřičů po rozšíření studi~ na 8 semestrů jsou oprávněné. 15. Různé zprávy: Ing. J. Pudr podává zprávu o průběhu V. mezinárodního kongresu zeměměřičů v Londýně V9 dnech lH.-21 července 1934. 16. Zprávy o knihách: Prof. J. Petřík sestavil přehled nejnověji vyšlé odborné literatury u nás i v cizině. V celku možno považovati vydání zvláštního zeměměřičského čísla ~Zpráv veř. sl. techn." za zdařilý pokus, kterým zeměměřičské kruhy prokázaly, že v tomto ohledu v ničem si nezadají s odborníky ostatních technických odvětví a bylo by žádoucno, aby tímto způsobem častěji mohla býti technická veřejnost informována o činnosti a službě zeměměřičů všecn kategorii, jejichž zásahy do veřejného života nelze přezírati. Naše zeměměřičské kruhv pak .by měly.věnovat větší pozornost tomuto časopisu, jehož vedení takto se snaží jim vyjíti 'vstříc. Krčm.ář. Poznámka redakce Z. V.: Postrádáme - mezi jiným -. že zememěřičské číslo Zpráv v. sl. t. nemá článku, který by referovalo fotoměřických úkolech, prováděných voj.enským země· pisným ústavem. I za daných poměrů snadno by se našla forma, jak dotyčná pojednání upraviti, aby zájmy armády nebyly dotčeny. Interesentům jedná se o odborný výklad, resp. o poučení o stavu těchto prací a pokrocích v ČSR docllených. Vítali bychom velmi, kdyby naši kolegové z VZÚ překvapili zeměměřičskou veřejnost příslušnou zprávou aspoň v úředním časopise. Dr. Ing. A. Buchholcs, Fotógrammetrija, Riga. 193!. - 224 stran malého formátu, cena asi 60 Kč. Známý úspěšný pracovník ve fotogrametrii, Prof. Dr. Buchholcs na technické fakultě university v Ri:ze, vydal úhledný spisek o fotogrametrii v lotyšské řeči. K četným spisům, jež byly vydány v poslední době o fotogrametrii. přidružuje se práce, která má býti v prvé řadě přístupnou příručkou stud ij ní. S toho stanoviska je to cenný i originální příspěvek k soustavnému poznání fotogrametrie. . Předností práce ~uchholcsovy je totiž, že nepojednává o fotogrametrii se stanoviska až tak všeobecného (některé spisy z poslední dobyl, že nejsou metody pozemní jasně odděleny od leteckých. I když se uvažuje princip fotogrametrie zcela všeobecně a pak pozemní fotogrametrie za jeho zvláštní (a jednoduchý případ l, nelze s pedagogického stanoviska a také ani se stanoviska jasnéhu chápání začátečníků podávati látku tak. aby nebylo přesně vytknuto, co patří do pozemní a co do letecké fotogrametrie. A práce prof. Buchholcse prokazuje skvěle, že lze látku i ve vážném spise uspořádati tak, aby sloužila' nejen škole, nýbrž i vědě. V úvodu pojednává o všeobecném principu, o základních pojmech a rozdělení fotogrametrie. Pak se zabývá v oddílu A pozemní fotogrametrií (průsekovou a stereofotQgrametrií), kdež projednává stroje a teoretické i praktické předpoklady jednotli\'ých případů jak v polních tak kancelářských pracích. . Oddíl R je věnován fotogrametrii letecké a jedná předně o leteckých komorách, nyní známých druhů. Následuje jlildnosnímková fotogramfJtrie letecká, překreslení snímků. buď na základě projektivních vztahů nebo optioky (přefotografováním). V této stati uvádí zároveň i hlavní druhy překreslovačů (optických transformátorů). V další části jedná '0 prostorové letecké fotogrametrii, která využívá k proměřování přesného obrazu terénního reliefu. jejž podávají t. zv. převáděoí stroje z dvojic snlmkových, přesně . orientovaných zevně i vnitřně. Popisuje také všecky hlavní stroje převáděcí, jež byly zkonstruovány. . Oddíl C je věnován stanovení vstavných (vHcovacích) bodů, sloužících za podklad při překreslení nebo restituci, a probírá oba způsoby, jimiž se ony body stanoví, t. j. pozemní metody *) Z pojednání Dr. Peterky neplyne, že ministerstvo financí s Voj, zeměpisným ústavem oznámilo úřední výsledky zkoušky o kvalitě práce získané fotogrammetrickou cestou. Potrvá to asi delší dobu, než veřejnost o úředních výsledcích zkoušky se dozví. Dr. Peterka llčí tudlž interní rozbor přesnosti jednoho z užitých autografů a o druhém (Wildově) patrné zpráva bude podána později.

1935/59

geodetické i leteckou triangulaci (radiální a prostorovou). Poukazuje tu na zvlášť výhodný stroj .Multiplex" firmy .Zeiss-Aerotopograf" v Jeně. . V posledním oddílu C se dotýká rozsáhlého používání fotogrametrie v různých oborech, jako: v architektuře, v inženýrských pracích, v balistice, v lékařství, v kriminalistice, ,v lesnictví a v astronomii i meteorologii. Zdařilé dílo končí rozsáhlými údaji liter{rních děl (uvádí 887 spisů [t pojednání o fotogrametrii). PrQ.f. Dr. Ttehý. Baltische Geodiitische Kommission Veroffentlichung Nr. 3. Helsinky 1934 stran 49 +91. Obsahuje dva stejnojmenné články o výpočtu rozdílů délek zemských centrál států náležejících B. g. k. z pozorování vykonaných v r.1929 a to 1. od F. Pavla a 2. od Ilmari Bonsdorffa. Internationales Archiv fiir Photogrammetrie (Archiv international de photogrammétrie), VIII svazek, 1. polovice z 1934. Vydán za redakce profesorů: Dra E. Doležala a Dra F. Baeschlina u firmy M. RoiJrer Brno-Baden-Lipsko. Cena 150 Kč. Dílo toto, vyšlé krátce před zahájením IOllskéhopařížského IV. fotogrametrického kongresu, obsahuje vedle čtvero vědeckých pojednání, zprávy jednotlivých národních fotogram. společností. zprávy komisí 1., 3., 4. a 6. pro kongres a posudek o spise Baeschlin-Zel1erově .Lehrbuch der Stereophotogrammetrie. " Oddíl .Práce vědecké" obsahuje: 1. pojednání rižského prof. Dra B uch h o lt z e o teorii chyh v leteckofotogrametrických pořadech; 2. Dra v. Gtubera referát o přiřazení leteckých snímků; 3. studii Dra A. Charriou-a a slečny Ing. S. Valette-ové o lineárních deformacích filmů fotografických působením vody, a4. stať Ing. G. Ivan o v a a Ing. E. Kit r o va o stereofotogrametrickém měření deformací při stavbách a konstrukcích. Zprávy o stavu fotogrametrických prací v jednotlivýc!J. státech pod:Ány byly: z Belgie, Dánska, Německa, Francie, !talie, Lotyšska, Norska, Nizozemí, ~výcar, Maďarska a Československa, již zpracoval Dr. J. Peterka. V pí zmíněna je činnost min. veř. prací, pražské, české i německé brněnské techniky a podán seznam prací fotogrametrických, tištěných v obvodu ČSR. Mnohé z těchto zpráv národních společností fotogrametrických jsou velmi poučné a v některých směrech poskytují podrobné informace (ku př. o dosažené přesnosti a pod.). , Otištěny jsou dále: a) zprávy pro komise probírající otázky pozemněfotogrametrické (komise čís. 1); IJ) předběžný program komise čís. 2 o využití snímků leteckých a několik referátů podaných zástupci nár. společností; c) zpráva komise čís. 4 o speciálním užití fotogrametrie \zrcadlová, astronomická fotogrametrie atd.); d) zpráva 6. komise, která se zabývá terminologií odbornou. Obsáhlá 233 stranová publikace podává jako je pravidlem u všech svazků tohoto fotogrametrického .archivu" založéného prof Dr. Doležalem v r. 1908, celou řadu nových poznatků a zkušeností docíIených ve fotogrametrických úkonech takřka v celém světě. Pro odborníka je nezbytným exemplářem v knihovně, pro nahodilého interesenta pramenem poučení v podrobnostech. Dr. J. Růžička. Vyšlé knihy. Ch. A b d nll a h: Notlons dePhotogtammétrie terrestre et aérienne. Vydai J. B. Balliěre et lils, Pařiž 1934. Stran 272. Cena 35 fr. ing. Oeorg Str e I e: Orundrl8 der Wlldbachverbauung. Vydal Ju1. Springer, Berlín 1904. Cena 26 ř. m. Stran 279. Prof. L o h se: Tafeln fOr numerlsches Rechnen mlt Maschlnen. 2. vydáni zpracoval p. V. Ne u g e b a u e r. Cena 6 ř. m. Stran 113. Vydal W. I!>gelmann. Lipsko 1935. Jul. B a u s C h in Re r: Tafeln zur theotetlschen Astronomie. Druhé vydáni zpracoval Dr. O. Str a c ke Stran 192, vázáno za 25 ř. m. Vydal W. Engelmann, Li"sko 1935.

Odborná pojednání

v časopisech.

Technik, cis. 7 (únor). V. Ne u m a n n: Zapocltánl presencni vojenské služby. Tecltnlcký obzor, c18. 3 a 4. Ing. J.. O i t t r i c h: Technická služba u politických úřadú, nynějši jejl organisat;.e a úkoly se zvláštnim zřetelem k zemi České. Č.4, 5. 6. Ing. B. M lili e r: Rakouská novela vodnfhO zákona. C. 6. InR. J. S vo bod a: Zavedeni metrické soustavy v SSSR. - Fotogram. kongres v Pařlži 1935.(Část 1.) Věstník min. spravedlnosti, cls. l. Vyznačováni dUčích (dělených) domú v po:<emkovém katastru. (Revue pro ital. katastr.) Rlvfsta del Catasto e 4el servlzl tecnlcl erarlall. "Ročnik lI,čis. I. Leden únor 1935. Čislo velmi vkusně v)pravené má 130 stranek, Z vědeckých úvah věnována větši čAst letecké fotogrametri! .. úvodni článek o IV. mezinárodnim kongresu fotogrametrickém, který skončil 2. XII. minulého roku v Paříži, s povděkem konstatuje, že předsednictvo mezinárodní sp,olečnostl je svěřeno ltalúm pro následujic! čtyřletI, a že jako sldlo kongresu přlštiho navržen v roce 1938 Řlm (předseda prof. Cassinis). Zpráva chváli uspořádání exposice Itaiské stálni správy katastru na pařižském kongresu. Dr. Ing. Michele Tucci (generální ředitel katastru) a Dr Ing. Raul Casoni uveřejňuj! práci: .Použitl fotogrametrie letecké pro vyhotoveni map katastrálnlch." Zpráva týká se postupu při zaměřován! územl Campagna a Littoria leteckou fotogrametrií (metodou Nistriho) v celkové výměře 14.900ha. Zatim má letecká fotogrametrie zfracovati dalšl územl, měřici 44·435ha, načež ve formě pětiletky dojde na územ! Viterbo (352.000ha) Práci podnik aj dvě akciové společnosti pro leleckou fotogrametrii. Je to firma SARA v Římě a závody Oa\lleo ve Florencíi. Podnikatel provádi podle zvláštních instrukci všecky práce až do úplného vyhotoveni listu mapy a výsledky jsou dozorčiml orgány katastru během prae! stále kontrolovány. Měřitko plánu je 1: 2000 (města I: 1000, eventuelně I: 500). Podle dalšl instrukce kolaudován je každý list co do přlpustné odchylky ve smyslu polohopisném i výškopisném. Resultáty tyto shrnuty k vúli přehlednosti v grafikony. V přl10ze publikujI autoři reprodukci jednoho adjustovaného listu (s vrstevnicemi po 1 m) a konči ujištěním, že výsledky vyhovuji požadavkÍlm techniky občanské I fiskální. . Profesor na boloňské vyššl inženýr. škole Dr. Dore P a o I o popisuje v článku .Stereokartograf Santoni" zvláštnosti po,lednlho modelu tohoto přlstroje a osvětluje jeho výhody proti modelúm dosavadnim. Publikuje

1935/60

devět vyobrazení stroje a řezú s přesným popisem a slibuje uveřejniti resultáty, dosažené při zaměřeni krajiny florentinské, kde jeho studijní ústav bude zučastněn. Dr. Lúigi S o I a i n i uveřejňuje studii .Problém protlnáni zpět v. prostoru" (pyr ••midové řešeni). Autor sleduje účel letecké fotogrametrie a uvádí autory d.,savadnlch řešení. Z prací, týkajícich se katastru, jmenujeme ještě článek dra Giuseppe Med i c i .Dflležitostná pozorování o povaze odhadú", v němž autor dokazuje, že teoretické základy odhadu nutno hledati pouze ve vědě hospodářské. Tvrdí, že postulátv analytické v technice odhaJní nemohou býti odrazem aritmetiky finanční, že však odpovídají základúm hospodéřské statiky. Pro ostatni odvětvt ,státní finančnl správy psána jest úvaha Dra Nina Fa m u I a r o .Stáří podniku a odpisy", zabývajícl se stanovenlm koeficientu opotřebenl ve srovnánI s momenty stár'lutl podniku oproti pokroku techniky a konečně staf Ing dra Títa Rum b o I d ta .Nové kontrolnl tabulky pivního obsahu, měřeného přistrojem Erhard Schau". ' V rubrice .Nové knih]" jsou recense knih: •Top o g r a f i e a g e ode s i e" od profesora Cassinise (vydali fašisto univ. stud .• Ug6 Pepe ,Milan) a nové instrukce pro katastrální službu: ě ř e n i d e t a i I n f p r oú čel y k a t a str á I n I a i I1..st r u k c e 'p o I Yg o n á I n I (modifikovanA). Mezi .Došlými publikacemi" je tentokrM i jedna naše. Je to Novák: Casové otázky zemědělské a v .Legislativnl hUdce" věnována pozornost če"koslove~.kému zákonodárství ve výrobě umělých tukil. Ing. Frant Falta. Journal des geométres experts et topographes fran~als. Čls: 172 (únor): C h a r I e I: Aplication de la topograpllie li I'étude des glacier •. 1<. M,ar ti n: Coup d'oeil sur la photOj?;rammétrie aérienne et terrestre. Čis. 173. Mo n s s a r a t: Réginne juridique des lotissements. Ber t ran d: Niveau li nivelle reversible avec prismes. arti n: pokrač. článku z Č, 172. (leodezlst Č 7 z r. 1934: Výprava Čeljuskina, K o s o u r o v: Plišky na koly pro délková měřeni. S m i rn ov: Fennelúv dvojobrazový tachymetr. B u r j a k' Výškový redukční tachymetr. K o s o u r o v: Spojeni kontinentú. Z a g O ruč e n k o: Výpočet ploch ze souřadnic arithmometrem. Čís. 8 z r. I 9 ~ 4: Šilo v: Topografické práce Francouzú a Angličanú za války 1914-1918. K u r I in: Vliv terénu na zobrazenI fotobodú na plánu. Z ag o ruč e n k o: VyrovnánI terénu. Prol. Mi c haj lov: O některých tachymetrických vzorcich. S m i r n o v: Zkušebnl a polnl práce s Kernovvm dvojobrazovým tachymetrem. K u r č a š e n k O v: Tachymetrlcký kruh. Ma rty n o v: Polárnl měřítko. G a I k in: Universální kubometr systém Giljaševúv. S m i r n o v: Nový mikro metr. A s ta pěn k o: Vyhotovení plánu dle Iineárnich rovnic polygonálnlch stran. , Zeltschrlft fOr Vermessungswesen. Č. 3. K u mm e r: Beitra/{ zur Frage derWiederherstellung der Sta ndorte !ibhanden gekommener POlvgonpunkte (a čís. 4). Ber rot h: Ortsbestimmung durch Schalimessung. Uf e r: Zur Anwendung der Luftbildmessung bei d,en katastertechnischen Arbeiten fUr die Reichsbodenschatzung. 'Čis. 4, 81 a 6 Beme~!cungen zur maschenweisen Obertragung von Oreieckspunkten. Ma rte n s: Sch''''messung. Čls. 5. H r i s t o w: Uber die Transformation von Mercator- und Gau6-Kruj?;erschen Koordinaten in Mecklenburgische und umgekehrt. S p re n g e r: Die Zentrierung bei der f'olvgonzugmessung, S I a w i k: Zur Anwelldung der Luftbí1dmessung bei der Reichsbodenschlltzunj?;. T h i e d e: Oas Zentraldirektorium der Vermes3ungen im Prpu6. Staate U'ld <ein Rinflu6 allf da< preull Vermessunj?;<wesen (dis"ertačnl práce - a pokračováni). FS. Osterrelchlsche Zeltschrlft flir Vermessungswesen. Čís. I. Rohrer: Versuchsmessungen mit WildBussoJeninstrum'nten. C a n di do: Die Triangulieruogs- und Absteckungsarbeiten des Hochpyrha-Ersatzstollpns im Zuge der 2. Wiener Hochquellenleitunj?;. D o lež a I: Viktor Theimer t. F. S. Schwelzerlsche Zeltschrlft flir Vermessungswesen und Kulturtechnlk. Čis. I. 'B e rt s c h ma n n: EinfllJ6 der Projektionsverzerrungen und der Hllhenlage auf das FIlIchenma6 (a čís. 2). E t t ~ r - Nic od: Commentaires du taríf des Mensurations cadaslrales de 1927 (pokrač. z č's. 12 1934 - konec v čls. 2). Čís. 2. Ba c hm" " n: Les déform"tjons provenant du Mrée:lage du pantographe. , F. S, Atlgemelne Vermessungs-Nachrlchten. ČIs. 1. F a u I s t i c h: Erbgewohnheit und Umlegung im Kreise Daun (Eifel'. Č. 2. S c h mi t t Oie Umwandlung der Pontinischen SUmpfe in blUhendes Kulturland (a čls. 4, 8). Ho fe: Prllfung (ter Bildqualitlll von Fernrohren. Č. 3. Fin st e r w a I der: Oie Haupttriang Jation am NangaParbat (a čls. 6). C, 4. Ke t t e r: Technik der Altsstadtsanierung (a čls. 5, 7. 8). ČIs. 5. S c h i e f e r d e c ker; Zur Berechnungčder Koordinaten der Polygonpunkte. ČIs. 6. L a cm a n n: Zur Frage der Hochschulausbi1dung der Verm.-Ing. is. 7. Ln dem a n n: Zum Gebrauch des Fernrohrs mit Schaltlinse bei tachymetrischen Aufna\tmen. F. S.

Zprávy spolkové. z

Jednoty čs. úl. aut. civilních geometrů v Praze. Schůze správního výboru Jednoty konala se dne 2. března 1935 za pří tomnosti 9 členů. Omluvili' se 4 členové. Po zahájení schůze předsedou Ing. Fiirstem usneseno, aby valná schůze Jednoty konala se dne 30. března 1935 o 18. hodině v zasedací síni Inž. komory v Praze II, Dittrichova 21, a stanoven její pořad. Nato byla přednesena zpráva jednatele a vyřízeny běžné záležitosti. Mezi jiným bylo upozorněno, že má dle § 16 nařízení býv. státního ministerstva ze dne 11. prosince 1800, č. 36.413 - 2194 každý civilní inženýr vésti chronologický seznam s nepřetržitou řadou čísel jím provád ěných prací. Někteří civ. geometři neoznačují však plány postupnými čísly jednacímI, uživají na př. zkratek B-215 a podobně, dokonce někteří vyhotovuji plány geometrické, jež jsou podkladem úředního řízení, bez čísel jednacích vůbec. Upozorňujeme kolegy na shora uvedené nařízeni a v případě nedodrženi tohoto nařízení učiní se oznámení nadřízeným úřadům. Usneseno proti jednomu civ. geometru učiniti oznámeni Inženýrské komoře, aby zavedla čestné řízení pro krytí podpisem výkonu měření, provedeného osobou neoprávněnou a pro nepravdivé potvrzeni, že dělicí čáry byly vymezníkovány, v přírodě však pouze vykolíkovány. Debatováno dále o likvidaci substitu cí, stanovených k doděláni rozdělaných praci zemřelých našich kolegů a usneseno vésti v patrnosti a zakročovati v připadech, ve kterých by prováděni substitucí neodpovídalo ustanovením' jednacího řádu Inženýrské komory. Na náš návrh a žádost na jmenováni člena dl) MltRa"ykovy Akndemie pl,l\ce za zemřelého kolegu Ing. Krejzy nedostalí jSTl'ledosud odpovědi a proto usneseno urgovatI vyřízení naší žádosti, aby naše Jednota měla konečně zase v tomto ústavu své Zastoupení. Vyřízeny různé dotazy a návrhy našich kolegů a po schválení zprávy pokladní, přednesené kolegou inž. Kuralem, schůze skončena. Ret. inž. Vlk.

1935/61

Zpráva o schůzi předsednictva Svazu spolku čsl. inženýrů zeměměřičských konané dne 8. února 1935. Předseda prof. Petřík dává čísti zápis o poslední schůzi a oznamuje, že pokládá za zbytečno podávati zprávu o prŮJ.ěhu V. Mezinárodního zeměměř. kongresu v Londýně. jehož se zúčastnil, ježto obsažné zprávy byly již předneseny účastníky kongresu na členské schůzi Spolku čsl. zeměměřičů dne 15. listopadu 19M. Dále sděluje. že dostal z Londýna oznámení, že vydání kongresové publikace se opozdilo a že permanentní výbor Mezinárodní federace zeměměř. se sejde letos v Bruselu. Pak byl čten dopis Spolku inž. stát. měř. služby, v němž Spolek sděluje, že vzhledem k neutěšenému finančnímu stavu nemůže přispívati do Mezinárodní federace zeměměi. větší částkou nei 500 Kč. Po debatě, jíž se zúčastnili pp. Kavalír, Ryšavý, Pudr, bylo usneseno požádati výbor Spolku inž. stát. měř. služby, aby podal Svazu v této věci návrhy. Podle stanov vystupují letos ze Svazu pp. prof. Petrík, Ing. Vlk, Souček, Dr. Růžička a Ing. Roziilák. Spolky, jimž tito delegáti náleží, budou požádány, aby jmenovaly své zá'stupce na nové~období. Ustavující schůzi nového předsednictva, usneseno konati počátkem dubna t, r. Jednatelská zpráva Spolku čs. inženýrů státní měřické služby za r. 1934. Postavení veřejných úředníků během r. 1!J34 se nijak nezlepšilo. Platové srážky z let minulých byly přeneseny v plné IDíře do tohoto roku a s postupující krisí vedlo se veřejným zaměstnancům ještě hůře než léta předešlá. poněvadž nashrolDažděné malé reservní fondy rodin veřejných zaměstnanců byly odčerpávány a ve většině případů vyčerpány úplně. Neúplná statistická šetření, jež provedly některé větší stavovské organisace stát. zaměstnanců mluví o hrozivé za· dluženosti veřejných zaměstnanců. ze které za dnešního stavu není 'východiska.' Tato hospodářská situace, jež se jeví IDiIDořádně zlá v některých střediscích (jako velká města, dále u většiny úřednictva na Slovensku a Podkarp. Rusi), vedla zájIDové korporace st. zaměstnauců ze Slovenska a Podkarp. Rusi k tomu, že na podzilD r. 1934 požádali vládu zvláštním memorandem o jednorázovou výpolDoc všech st. zaměstnanců na Slovensku a Podkarp. Rusi, alespoň ve výši 1500 Kč. O tomto memorandu, o němž snad hylo skutečně jednáno ve vládě, možno však říci to, co o všech ostatních peticích a prosbách. Zapadlo - nestalo se nic. Státně zaIDěstnanecké organisace nepolitické i politické sjednotily se na podzilD k tOIDU, aby srážková nařízení z roku 193:J 9 • 33, jejichž' platnost končila ai/XII 1934, byly zrušeny a aby st. zaIDěstnancůID dostalo se p,.,ých požitků podle platového zákona č. 103/1926. V této věci pracovala t. zv.• státně zaIDěstnanecká dvanáctka" ruku v ruce s volným sdružením stát. zaIDěstnaneckých organisací .Exekutivou" po celý podzilD v pevné víře, že se podaří alespoň podstatnou část srážek zrušit. To. co bylo vI. nar. z 21/Xll Č. 275/34 docíleno, je jenom nepatrnýID torsem všech přání veř. zaměstnanců. ZIDenlíení srážek, které u nejvyšších platových stopnic bude činit několik desítek Kč, u průměru stát. úředníků doslova několik Kč, nelze považovat za platovou úpravu, kterou by stát. zaIDěstminecké rodiny pocítily - třebaže milerádi připouštíme, že pro státní pokladnu to bude mnohamilionové zvětšení vydání. ZIDenšení srážek, které ostatně nastane teprve za 2 měsíce, IDá však míti prý morální význaID pro veř. zaměstnance. Má to být zastavení deflační politiky a jakousi určitou zárukou, že i když se poměry nezlepši, nebudou se alespoň dále zhoršovat jak jsme byli dosud zvyklí. Toto těšínské jablíčko přijali však státní zaměstnanci skepticky, poněvadž vnitropolitická situace, blížící se volby do saIDosprávy i volby parlalDentni příliš připonrlnají, že bylo nutno smířlivěji naladit státní zaměstnance, kteří se svými rodinao:;i a event. okruhem přátel mohou representovat takový počet hlasů, jaký má naše největší politická strana. Není možno tedy ani po této stránce nijak zvlášť se radovat z tohoto vánočniho dárku, který může být jen chvilkovým šidítkem. Jako státní úředníci nechceme však nevěřit a nezbývá než čekat v důvěře, že státní finanční politika připraVí státním zaměstnancům opravdové zlepšení. Po .veřejnoprávní stránce přinesl r. 1934 oproti r. 193a veřejným zaměstnancůID spíše zhoršení a sice vládním. nařízeníID. o úřednických aspirantech. Toto nařízení, jehož strohost nebyla zmírněna ani předvánoční novelou, znamená průlom do zá~ady hlásané a do dnešního dne respektované o tom, že každý má být honorován za svou práci. Úřednické aspiranty je nntno podle povahy práce, kterou konají, považovat za veř. zaIDěstnance - tedy naše kolegya veř, zaměstnanci vidí ve vládním nařízeni o aspirantech, v celém jeho duchu a, V celé jeho koncepci radikální zásah do svých práv. . , Všechny tyto otázky jsou dostatečně známy z denního i odborného tisku a nelze je proto zde obsáhle analyso vat ; přece však považoval jsem za nutné alespoň rámcově se o nich zmínit, poněvadž jÍJui také ,do značné míry byla určena naše práce ve výboru spolku v minulém roce. Personální politika je nesena duchem nejen příIDých úspor ve formě platových srážek, ale i omezováním postupových možností úředníků, případnou redukcí systemisace a pod. ProjevelD toho byl v květnu minulého roku i návrh povyšovacích lhůt pro státní úředníky. Tento o:ficielní návrh, který se dostal do ústředních zaměstnaneckých organisací a odtud i na náš stůl, obsahoval lhůty, po kterých může dosáhnout veřejný zaměstnanec vyšších platových stupnic. Pro zajímavost je uvedu: Pro povýšení do platové stupnice 3 je předepsáno pro služ. třídu I a

16

lb Ic

18 25

1935/62

let

I nezasvěcenci jsou na první pohled zřejmé diference, které jsou mezi I b a I c na jedné straně a Ic a II služební třídy n
1935/63

Měřičtí úředníci pozemk()vého katastruvybrali v červenci při příležitosti 60. narozenin pre·. sidenta Z. F. Ř. Dr. Brachtla obnos 2200'- Kč, který předali našemu spolku s žádostí, aby byl z tohoto základu zřízen fond pro podporu vdov a sirotků poměřičských úřednících. Tento fond, který zvětšili příspěvkem kolegové z obou našich odboček, kolegové ze Státního pozemkového úřadu, president Dr. Brachtl, vzr()stl v krátké době na slušný obnos.. V červnu vzrušily. měřičskou veřejnost zprávy,.že ministerstvo školství a národní osvěty pomýšlí na zrušení Vysoké školy speciálních nauk při Ceském vysokém učení technickém v Praze, na níž je organisováno studium zeměměřičského inženýrství. Je náležitě známo, co by takový krok znamenal pro rozvoj zeměměřičského inženýrství. Vysoká škola speciálních nauk uspořádala protestní projeV' za předsednictví J. M. rektora Dr. Milbauera, na který pozvány byly. zájmové korporace a spolky. Za náš spolek učinil ústní projev předseda Kavalír a mimo to zaslán i projev písemný, který byl přiložen k memoranda Ministerstvu školství, které na této schůzi bylo přijato. Na podzim minulého roku výbor zabýval se znovu otázkou, jak pomoci těm kolegům, kteří vystudovali učebný běh pro ."yzdělání zeměměřičů po 30. listopadu 1928 a neměli práva složiti II. státní zkoušku podle přel!hodných ustanovení a tím získati titul inženýra. Spolek považoval . již ze stavovsko-přestižných důvodů za nutné. aby jim pokud l:re k získání stavovského titulu pomohl. Byly opatřeny informace, podle kterých ministerstvo školství a nár. osvěty po doporučení příslušné vysoké školy bylo by ochotno na individuální žádosti žadatelů poskytnouti určité st&dijní výhody. Byli proto kolegové, jichž se to týká upozorněni v Zeměměřičském Věstníku. Na toto upozornění přihlásilo se více než 30 kolegů, kterým budou poskytnuty informace jak dále v této věci postupovati. Všechny tyto' akce vyvolaly podstatné zvětšení spolkové činnosti. Předsednietvo spolku sešlo se během roku devětkrát. Výborové schůze, vzhledem k tomu, že je nutno :rváti kolegy ze Slovenska a z Moravy byly pouze dvě. Počet jednacích čísel protokolů jednatele byl 293, tedy více jak o třetinu větší než v roce minulém. Všichni funkcionári pracovali s chutí a s přesvědčením, že nejen práce v úřadech, ale i úsilovná činnost spolková může měřičským inženýrům ve tátní službě přinésti plné uznání a zlepšení jejich postavení ve veřejném životě. Ing. B. POUT.

R ů

Z

n é.

První promoce doktorů věd obchodních (R. C. Dr.),. Dne 8. února 1935 byli promováni Ing. M. Horna a Ing. P. Zaťko na doktory věd obchodních na Oeském vysokém učení techn. v Praze. Celkový počet dosud vyšlých inženýrů komerčních je asi 1400. Zvýšení počtu systemisovaných míst v katastrální službě. Vláda povolila v poslední době rozšíření systemísace služebních míst ve finanční službě; při tom se zvýší v katastrální službě počet: a) měř i c k Ý c h ú ř e dní k ů (služební třída I c) v zemi České o 39 (celkový systemisovaný počet je 222), Moravskoslezské o 12 (128), Slovenské o 67 (339) a PodkarpatoJuské o 9 (5fl), b) úředník fi pomocné služby technické (služební ti'ída III) v zemi Ceské o 40 (60), Moravskoslezské o 10 (27), Slovpnské o 40 (80) a Podka,rpatoruské 08 (15) a c) z a ID P stn a n cfl po moc n é sl už b y k a nc e lá řs k é (katf'lI,'orie III) v zemi Oeské o 83 (202), Moravskoslezské o 13 (79), Slovenské o 92 (257) a Podkarpatoruské o 25 (55). Literární soutěž ústavu pro stavbu měst při Masarykově Akademii práce v r. 1934 měla ten výsledek, že z došlých prací byli odměněni čtyři autoři: Ing. Ivo B e n e š, úř. aut. civilní geometr z Brna, Ing. Dr. Fr. Kříž, Ing. F. Polka a Ing. Dr. V. Zelený. Opwava stanov. Spolek čs. inženýrů státní měřičské služby žádá své členy, aby si laskavě opravili spolkové stanovy podle usnesení VII. valné hromady ze dne 18. března 1934 a podle schválení ministerstV"m vnitra: V § 4, odst. 6. škrtnouti druhou větu: ~Počet hlasfi, které jednotlivý člen při hlasování (ldevzdá, nesmí však přesahovati 10." Paragl'(JJ 19 stanov nyní zní: ~§ Hl. R4dně svolané valné hromady usnášejí se platně, bez ohledu na počet přítomných, prostou většinou hlllsfi. vyjímaje případy uvedené v §§ 21 a 22 a v druhém odstavci tohoto paragrllfu. PH projednávání mívrhfi vy!\lých z valných schfizí odboček nutno započítati hlllsy odevzilané pro a proti návrhu na valné schfizi odboček. Při tom se vyloučí hlasy těl'h, kteří jsou přítomni valné schfizi ústředí a své hlasy odevzdali již pro anebo proti návrhu na valné schlizi Odbočky." Ing. Menčik.

Osobní. Prof. JUDr. Jos. Lukáš sedmdesátníkem. Profesor Oeského vysokého učení technického v Praze, Dr. Lukáš, slavil dne 17. března t. r. své sedmdesáté narozeniny. Os. zeměměřiči, jimž Dr. Lukáš přednáší právní nauky, s úctou vzpomínají záslužné činnosti jubilantovy nejen jako profesora, ale i odborového přednosty ministerstva sociální péče a pisatele děl právních. V Zeměměřičském Vestníku je otištěna řada jeho prací, které jsou v úzkém vztahu s činností zeměměříčského inženýra.

1935/64

y

y

y

y

/

5

ZEMEMERICSKY .

VĚSTNÍK

1935

ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXIlI. ROČNfK - V BRNĚ 5. KVĚTNA 1935.

_________

Příspěvek k ocenění některých přesných dálkoměrů, užívaných v zemi Slovenské při polygonisaci. Ing, Dr. Jan (Dokončení

Císař. -

Fin,)1

Odchylky l pro souřadnice x a y dostáváme pro prvých 8 rovnic z rozdilu přibližných hodnot uzlových bodů (ob. aritm. průměr) a souřadnic v jednotlivých pořadech vypočtených. U pořadů 9-12 bude výhodnějším uvažovati rozdíl přibližných souřadnic Ll Y, Ll X v pořadu a součtu jednotlivých [LlyJ, [Ax] v témž pořadu. Bude proto

Podobně u souřadnic X. Hodnoty a, b, c, d, e, p, py, px, jsou sestaveny v tabulce A. Hodnoty l, lx, ly, v tabulce B,

n

p

On

I

bn

Cn

I

dn

I

ťn

FY

pa;

\

-

-

-

4'087

5'254

-

-

-

4'792

3'287

1

-

-

-

5'654

8'243

-

1

-

-

-

7'038

10'877

1/1

-

-

1

-

-

6'276

4'392

6

1/6

-

-

1

_.

-

7'543

8'866

7

1/5

-

-

-

1

-

7'428

8'932

8

1/6

-

-

-

1

-

10'198

5'436

9

1/5

-

-

-

-1

1

6'800

8'176

10

1/5

-

-1

-

-

1

6'843

8'797

11

1/5

-

-

-

-

1

7'049

7'915

12

1/

-

-

-

-

1

5'363

3'406

1

1/8

1

-

2

1/10

1

-

3

1/5

-

4

1/5

5

I

1935/65

n

1

z pro

J

pro P

Stroj Kern

+28

-0'03

I

Stroj Zeiss·B. -0'03

I

I

I pro

m

Stroj Wild

Přímé měření

-0'17

-0'17

Stroj Zeiss-B.

+0'04

-0'07

+0'03

-0'23

-0'03

-0'03

-

~0'01

-0'01

-0'01

-0'03

-0"02

-0'06

+0'01

+0'04

+0'08

-0'05

-0'02

-0'04

-0'04

+30

+0'02

+10

I ..:... 0·01 -O'OS

I

Přímé měření

+0'01

+0'20

3

Stroj Wild

-0'05

+0'10

+o'il

I

m

-0'06

+0'08

-63

v

X

Stroj Kern

I -0'09

2

4

v

Y

...

5

-13

+0'03

+0'05

+0'05

+0'07

-

6

-11

+0'07

+0'07

~0'01

+ 0'03

-

-0'02

+0'05

+0'04

7

-S

-0'02

+O·OS

-0'02

+0'04

+0'02

+0'08

+0'02

+0'05

S

+1

+0'01

-0'02

-0'01

-

+0'11

+0'02

-0,05

+0'12

9

+6

+0'03

+0'06

~0'03

+0'07

-0'05

-0'09

-0'01

-0'10

10

-lS

-0'02

-

+0'04

+O'OS

-0'01

-

+0'04

+0'06

11

-17

+0'01

-004

-0'03

-0'01

+0'01

-0'04

+0'01

+0'05

-0'02

-O-lI

12

+64

-0'01

+0'01

+0'03

I -0'07

+0'02

I

-0'16

Z uvedených hodnot sestavené rovnice normálni pro úhly v známém symetrickém tvaru:

i

=~

•..o

I I

~ $.:i >Q

dpi

I

i dPio

I

aj

1

[pa

+0'425

2

[po

3

[pc

-

I

bj -

+ 0·525 -

I

I

i

I dp2R

r

dP40

I cj -

+ 0'510

I

aj

dpH

I I

ej

I

I

I

Zj

I I

s]

-

-0'200

-

-0'125

-

-0'200

-0'090

-0,220

+ 0'567 -0'200

-0'233

-0'134

--0'200

+0'200

4

[pd

-

-

-

5

[pe

-

-

-

-

-0'725

6

[pl

-

-

-

-

-

-0'025

-

-0-200 -0'400

+ 1362'102 -1361'554

Rešenim těchto rovnic postupnou redukci dostaneme hodnoty: d(l7=0'347" d(l19= 0'176" d(>28 =0·466" d(l40=0'671" d(l44=0·738". O tyto hodnoty opravime přibližně jižniky, takže vyrovnané jižniky budou (podle rovnice (1)):, (17 = 890 32' 23" O = 89032'23" = 242018' 40" (119= 242018' 40" O = 125048' 34" (128 = 1250 48' 34" O = 1400 16' 45" (140= 140° 16' 44" 1 = 143000' 01" (144= 143000' 00" 1

+ +

+ + +

1935/66

Opravy vypočtené z rovnic (5)

VI V7

=

=

+ 23",

=-

V2

+

+

7", Vs = Kontroly:

63", 2",

Vs V9

+ 30",

=

=-

6",

V4 V10

+

+ 10",

V5

= - 18",

V11

=

+

=-

13", 17",

=-

= -

V6

V12

=

11",

+ 65".

+

21 = [pal] d~7 [pbl] d~19 T [pel] d~28 [pdl] d~40 [pel] dť44 = - 0'355 2 = _ rpa~ _ [pbl • tJ2 _ [pel. 2]2 _ [pdl. S]2 _ [pel. 4]2 _ 0'355 (10) 2 [paaJ [pbb. 2] [pee . 2] [pdd. s] [pee • 4] 2s = [pvv] - [pUJ = - 0'352 [pvvJ = [pll. 5], [pvv] = 1361'75, [pU '5] = 1361'750. Průměrná chyba v jednotce váhy, t. j. v určení jižníku z pořadu v jednom vrcholovém úhlu ze vzorce m-

;~Vh

(P- počet pořadů = 12, U= počet uzlo~

vých bodů - 5), bude v našem případě + 16'5". Pro vyrovnání souřadnicové použijeme přibližných souřadnic uzlových bodů, určených obecným aritmetickým průměrem: Y'7: 939'89 X'7 = 1006'75 Y' 19 : 990'01 X' 19 = 1913·28 Y'28: 1622·97 X' 28 = 1522'66 Y'40: 1617'49 X'40 = 1023'96 Y' 44: 1272'45 X' 44 = 1282'97 Z hodnot v tabulce A, B sestavíme rovnice normální ve formuláři D a v E pro X.

I I , 1

dth

I

a]

lb]

I

(pa + 15'928

2 (ph

-

d Y19!

I

d Y28

d Y40

I

c]

d]

I

d

Y44 e]

Z]

I Zeiss I Wi1d I ~~I

ZJ

I

Z]

I

I -

+ 18'055

+ 20'662

3 (pc 4 (pd

Kern

1] --

s]

Zeias [Wild

I

s]

I

s]

I

+ 0'334 -

I

s]

I

-

7'049 + 0'334 + 0'543 - 0'004

5'363 - 0'396 - 0'067 - 0'075 + 0'064 - 12'296- 12'625- 12'617- 12'7

-

6'843 + 0'853

+ 24'426 -

5 (pe

+- 0'842 -

9"213-

I p~~-

-

9'422 -

8'8751- 9'213

0'035 + 0'118 - 14'672-14,661 -13"784 -13'

6'800 - 0'251 - 0'018 - 0'047 - 0'179 -17'375 - 17'608-17'579 -17'44

\- 26'055 + 0'084 + 0-180 + 0'019 + 1'060 - O'{)84- 0'180 - 0'019-1

6 (P11

+ 0'166

dx,1

dXl91

I ~ I ~[ 1 (pal+ 16'4561 2 (ph

-

3 (pc 4 tPd 5

Kem

(pe

6 (Pz\ _

_

dX2~

I

+ 0'176 +

0'227 + 0'487 -

~~-

dX40

~ I ~ I ~ I

+22'526 + 22'055

Kern Izeiss -&]-'-s-]

I

+- 0072

1'656 -

Is] I

I

s]

8'613 -

7'

3'406 - 0'609 - 0'288

-

8'797 + 0'088 - O'3()9+ 0'004 - 0'437 - 13'346 - 12'949- 13'262- 12'821

+ 1'185 +

8'365 -

Ip~~-

-

+- 0-019 +

7'851 -

Wild

I'

7'915 - 0'690 - 0'176

8'176

- 0'94 -

0'085 -

-

+- 22'544-

0'790 -

O436·- 18'511- 18'832- 19'139- 19'5

1'559 - Q.-175+ 1'917 -15'553-

15'927 -14'193 -16'

+ 28'294 - 0-656 - 1'121 - 0'025 - 0'439 + 0'656[+ 1'121 + 0'025 + 0'43

- I -:-

+ 0'192

+- 0'185 ~

1935/67

0-110 + 0'534 + 0'490 +- 0'150 -

0'005 -

I'

Rešením uvedených rovnic postupnou redukcí dostaneme dy a dx, přehledně sestavené v tabulce F, kde též jsou počítané opravy v podle rovnic (9):

y Kern

Zeiss

I

I

X Wild

Pásmo a lať

I

Kern

Wild

Zeiss 1

I

\

Pásmo a lať

dYl

-0'029

-0'051

+0'001

-0'052

dXl

+ 0'059

+0'033

-0'003

+ 0'066

dYl9

+ 0'016

-0008

+ 0'005

-0'025

dX19

+0'032

+ 0'020

-0,000

-0'017

dY28

-0'048

-0'054

+0'002

-0'029

dX28

+ 0'010

+0'032

+ 0'001

+0027

dY40

+ 0'005

-0'010

+0'002

-0'012

dX40

-0'040

-0'052

+0'001

-0'079

dY44

-0'019

-0'039

+0'002

-0'071

dXH

+ ()o035 I

+ 0'046

-0'003

+0'007

VI

-0'059

-0,081

- 0'1691-

I

I

II

I

+ 0'017 0-;;

VI

-0'001

-0'017

VI

-0'031

-0'037

+0'027

106 + 0' 11 -0'164

V2

+ 0'081

+0'029

+ 0'101

V.1

-0'018

-0-010

-- 0'030

-0'017

V3

+ 0'036

+0'002

+0'045

+ 0'055

V4

-0'008

+ 0'010

-0'010

-0'027

V4

-0'064

-0'018

-0'015

-0'065

Vs

+ 0'010

+ 0'002

-0'019

-0'033

Vs

-0'018

-0'004

+0'052

+0'041

Vo

+0'010

+ 0'01.2 + 0'051

+ 0'067

Vo

+ 0'022 + 0'016

-0'008

+ 0'001

V7

-0-020

+0'028

+ 0'021

- 0-029

V7

-0'015

+0'070

-0'018

+0'028

v8

+ 0'070

-0'032

- 0-049

+0'041

V8

+ 0'015

-0'030

-0'008

-0'012

V9

+0'025

+ 0'008

-0'014

-0'004

Vu

+ 0'006

+ 0'031

-0'030

+0'011

+0'036

+0'050

VIO

+ 0'009

+ 0'015

+0'040

+0'038

0'010

+ 0'001

VII

+0'020

-0'028

-0'029

-0'029

0'113

-0'126

va

-0'045

-0'021

+ 0'027

-0'026

+0'097

+ 0'227

+0'106

+ 0'097

+ 0'226

+ 0'391

-0'060

-0'079

-0'001

-0'096

VIO

+0'015

+0-014

Vit

-0'014

- 0'027

VI2

-0'067

+ 0'0061-

+ 0'062

+ 0'030

I + 0'110

[pll.511 + 0'063

+ 0·030

I

(pvv]

1:1

-0'130

1:2

- 0'130 I -

1:'3

-0'130

-0'155 0'155

1-0'155

I + 0'148

I

I+

+ 0'109

+ 0'295 I [pvv] + 0'295 [pll.5]

-0'002

-0'239

- 0·002 I - 0'000

I-

I

+ 0'106

~I

1

+ 0'392

0'239

1:2

-0'060

-0'080

-0'001

-0'095

0'239

E3

-0'060

-0'079

-0'001

-0'096

I

I

o vypočtené dy a dx opravíme přibližné souřadnice a pro předběžné posouzení jakosti postačí opravy Vi až V12' které umožňují při uváženi počtu bodů v pořadu a délek jednotlivých stran porovnání rozsahu deformace sítě v jednotlivých bodech. Celková jakost se nejvhodněji vyjádří průměrnou chybou souřadnic pro jednotku váhy, kterou stanovíme v našem případě pro pořad 1 km dlouhý a maximální vliv jižnjku při 0° a 90°. Při zavedené jednotce váhy by zněly vzorce vah; py

= [s]

1000

1000 (1-j- sin2 R)'

px

1935/68

.[s](1+cos2R)

čili byly by 5krát menší než v katastrálních předpisech vypočtené. proto do výpočtu pruměrných chyb hodnoty též 5 krát menší a bude: m

=

Y

+ -

[py Vy Vy] _ + Ipy Vy Vy] 5 (P - U) 35 '

Prům, chyba

Kern

_ +

mx-_

Zavedeme

[p", v'" v",] _ + [p",v", v"'] 5(P- U) 35 ..

Wild

Zeiss

Pásmo

my

=:5'5 cm

±5'3cm

±8'lcm

± 10'6 cm

m:l:

::::4'2 cm

±3'Ocm

±5'6 cm

+ 9'2 -

cm

Poněvadž poslední uzlový bod 44 byl také určen v trigonometrické síti, bude zajímavým srovnání jižníku a souřadnic z určeni uzlovým bodem s určením trigonometrickým. Pro uzlový bod 44 vyrovnaný jižník: a'44 -

M = 143000' 01".

určený bod 44 počítaný jižník: a44

-

M = 142059' 31".

Odchylka v y

Odchylka

y

a;

1,272'44

1,282·98

1,272'43

1,283'00

+0'01

-0'02

1,272'41

1.283'01

+0'03

-0'03

Wild

1,272'45

" 1,282'97

-0'01

+0'01

Pásmo

1,272'38

1,282'99

+ 0'06

-0'01

Určení

II Trigonometrické Kern Zeiss

.11

li

: I

va;

Tvar úseku polygonální sítě a postup výpočtu ukazuje obrázek, v němž bylo provedeno samostatné číslování podle postupu výpočtu a trigonometrické body označeny písmenami. Pro zjednodušení výpočtu byly souřadnice redukovány o stálou hodnotu. Poněvadž zkreslení v projekci a redukce na hladinu mořskou při malé nadmořské výšce jsou v daném případě nepatrné a vzájemně se zmenšují, nemělo by jich uvažováni praktického významu. Z přikladu je zřejmé, že i vnitřní hodnota sítě s délkami určenými optickými přistroj i je dobrá a určování délek stejnoměrné. Poněvadž v posledni době se jeví o dálkoměrné stroje zájem i u soukromých podnikatelu při pracích komasačních na Slovensku, vynikne tu další jejich přednost, velká úspora času, a tím zlevnění nákladu na zaměřování starého stavu .

••

~~· .._Ré8umé: Contribution a l'appréciation de quelques tachéometres de préeision, utilisés en Slovaquie pour les mesurages polygonaux. L'auteur a réalisé le mesurage ďun certain secteur de réseau polygonal ft l'aide des tachéometres aux deux images des trois types différents (Kern, Wild et l'autoreducteur Zeiss-Bosshardt) et examine les résultats. obtenus par le calcul du réseau et par la compensation simultanée des 5 points de jonction. II exprime la maniere de la compensation et groupe les résnltats importants des calculs dans le~

1935/69

ableanx synoptiqnes. L'analyse de 180 qnalité dn résean est démontrée d'nne maniere la plns illstrnctive dans les tableanx des corrections v, la validation relative est exprimée par les el,'renrs moyennes my et mx. Les errenrs moyennes sont a peu pres égales pour les tachéometres Kern et Zeiss-Bosshardt s'élevllnt ponr le tachéometre Wild méme avec le mesurage direct des longueurs. L'anteur attire l'attention a la régularité dans les mesnrages des distances qni est avantagense ponr II/, compensation et snppose qn'en ntilisant les tachéometres de précision ponr l'arpentage exigé ponr le remembrement en Slovaquie, une nOJlvelle préférence des instrnments mentionnés s'élevera - nne épargne considérable de temps et par cela nne rédnction marqnante des frl/,is des opéra.tions.

Měřický snímek. Ing. Josef

K I o b o u č e k, asistent

Českóho vysokého

učeni technického

v Praze.

Pro měřický snímek má také velký význam určení správné ex p o s i ční dob y. Potřebná exposice rychle a dostatečně přesně stanoví se podle nových exposičních tabulek. Závisí hlavně na různých ročních a denních obdobích, na světelnosti objektivu, hustotě užitého žlutého filtru a na citlivosti negativního materiálu. V pochybných případech exponuje se raději déle, poněvadž i mnohonásobná exposice se dá poměrně snadno napraviti, kdežto podexposice jen ve velmi nepatrné míře. Cit I i vos tne g a t i v n i h o mat e I,' i á I u udávala se dříve ve stupních Scheinerových. Tento údaj byl obyčejně nespolehliv}', neboť továrny často ani nemají přístrojů na toto zkoušení, nebo, mají-li je, povětšině jich neužívají a citlivost určují jen odhadem. Proto se stávalo, že po přezkoušení údajů o citlivosti byly skoro vždy shledány veliké rozdíly. U nově vyráběných měřických filmů není už citlivost ve stupních Sch. udávána. V Německu zavádí se nyní (pravděpodobně bude zavedeno i u nás) označování citlivosti negativniho materiálu v DIN, aby se zkoušky mohly prováděti jednotně *). Otázka, bude-li užíván pro letecké měřické snímky materiál o I,' t o c h I,' o mat i c k Ý ne b o pan c h I,' o mat i c k ý, jen o v Ý m f i I m e m d e f i n it i vně 1,'0 z řeš e n a ve p I,' o s p ě c h mat e I,' i á I u pan c h I,' o mat i c k é h o: o I,' t ochromatický bude užíván ještě ve fotogrametrii pozemní, ale v letec k é u ž jen V)' j i ID e Č n ě. Tato skutečnost vyžádá si některých nutných změn v negativním procesu. (16.) Dosud se pracovalo v temné komoře při červeném světle. Pan chromatický materiál se může ale zpracovávati jen při určitém modrozeleném světle, nebo v absolutni tmě. Příslušný barevný filtr, spektroskopicky zkoušený, kterým se docílí spolehlivého osvětleni, které nemá' škodlivý vliv na panchromatickou emulsi, dodají továrny, které tyto speciální filmy vyrábí. Pracujeme-li při 1.eleném světle, je nutno plniti kasety a vyvolávati snímky alespoň 2 ln od světelného zdroje. Také prohlíženi negativu během vyvolávání musí býti zkráceno na minimum. Nejlépe je však prováděti všecky práce v naprosté tmě. Pan chromatický materiál je možno, podobně jako ortochromatický, napřed des e ns i b i lov a t i a pak' vyvolávati při červeném světle. Připraví se zásobní roztok pina-kryptolové zeleni 1: 500, který se uloží do láhve ze žlutého skla, které jej chrání proti světlu. Pro desensibilování zředí se 1 díl zásobního roztoku 7 díly vody, desky nebo filmy se před vyvoláváním 2 minuty potmě v tomto barevném roztoku koupou, pak krátce, asi po dobu 10 vteřin, opláchnou v čisté vodě a hned ponoří do připravené vývojky. Za necelé 2 minuty se již mil.že rozsvítiti světlečervené světlo a vyvolávání normálním způsobem dQkončiti. Desf'nsibilováním se doba vyvolávání nepatrně prodlouží. Bývá též dopomčováno přidati pinakryptol přímo do vývojky; některé vývojky tuto přísadu ale dobře nesnáší, zvláště vývojka metolhydrochinonová, které se pro vyvolávání měřických snímků nejčastěji používá, snadno se pokazí a na negativu se objeví závoj. . V Ý voj k a má míti pro negativy normálně exponované teplotu 180 C; chladnější vývojka pracuje pomaleji a dává tvrdé negativy, teplejší pracuje rychle a způsobuje snadno závoj. Různě oteplenými vývojkami je možno částečně vyrovnati chyby v expoeici. Pro vyvoláváni měřických snímků (desek i filmů) o s věd č r I a sen e ji é'P e t I,' o j. d fl nám e t o I h yd I,' o c h i 11 o n o v á v Ý voj k a **) tohoto složeni: *) DI N (Deutsche Industrie Normen) jsou říšskoněmecké průmyslové normy, které vydává výbor pro normalisaci všech průmyslových výrobkil. (NormenausschuJ3 der deutschen Industrie). **) Na fotogrametrickém kursu v Jeně (1934) předvedl Ing. Ne u b a u e I,' (HansaLuftblld, G. m. b. H., Berlín) 3 pokusné snímky: první exponovaný .~ sek. (0'25 sek.), druhý normálně (1 sek.) a třetí 10 min. (600 sek.). Oproti správné exposiční době, kterou snímky vyžadovaly, byl první 4 krát podexponován a třetí 600 krát přeexponován; třetí tmímek oproti prvnímu byl exponován 2400 krát déle. Po vyvolání v této vhodně zladěné Vývojce dostaly se ze všech tří, tak různě exponovaných snímkil., dobré negativy.

1935/70

I. Metol siřičitan sodný voda

14 g, 140 g, 1000 cm".

II. Hydrochinon siřičitan sodný voda

18 g, 180 g, 1000 cm".

In.

Potaš voda

100 g, 1000 cm".

Metol a hydrochinon jsou prostředky redukční. Siřičitan sodný konservuje roztoky, které by se jinak působením vzdušného kyslíku zničily. Potaš změkčuje vrstvu li. umožřmje působení vývojky v celé vrstvě, člmž vyvolávání urychluje. Metol 'pracuje měkce, hydrochinon tvrdě. - Z různých vlastností jédnotlivých roztokf1 vyplývá, že vývojka se dá dobře odstupňovati tak, aby její složeni odpovídalo různým exposičnímdobám. Pro nOr m á ln í e xp o s i c i smíchají se roztóky 1., II. a III. stejným dílem.a zředí 'Se2 díly vody. Do připravené vývojky přidá se ještě několik kapek roztoku hromidu draselného 1: 10, který vyvoláváni prodlužuje a při tom zabraňuje tvoření závoje. Voda k přípravě vývojky nemusí býti destilovaná, postaČí převařená z vodovodu.. Pro pře e x p o n o van Ý snímek vezme se roztok II. (hydrochinon), málo roztoku, HL, málo vody a hodně bromidu (asi 10 cm" na litr vývojky, při velmi značné přeexposici' ještě více). Vývojka se ochladí asi na 16°0, při mnohonásobném přeexponováni až na 14°O. Studenější vývojky se nepoužívá, pOl1ěvadž je málo účinnou, takže ani po. delšínl vyvolávání se žádný obraz neobjevuje. ' , Pro pod e x p o n o van~' snímek připravi se vývojka z roztoku I. (metol), hodně roztoku m., hodně vody a jen jednu nebo dvě kapky bromidu. Vývoj~a má býti teplejší (max. 22°0, jinak vzniká nebezpečí, že citlivá vrstva se poruší). ' Velké svitky panchromatického filmu vyvolávají se zpravidla tak, že z expon(\vaného filmu se odstřihne krátký kousek, který se vyvolává v misce, s počátku při úplné tmě a teprve asi po 4 min. vyvolávání .rozsvítíse zelené světlo, aby se mohl další průběh sledovati a bylo možno stanoviti. dobu potřebnou k správnému vyvolání. Když tato doba je stanovena, vyvolá se celý film v Úplllp. tmě. Před vložením do vývojky navine se mm 'Společněs celuloidovou vyvolávací náskou na cívku, na které zůstane i při ustalo,vání (vyvolávací souprava ,,0 o r r e x"). Do vývojky je třeba vkládati cívku pozvolna, aby se zabránilo tvoření vzduchových bublinek Ha filmu. Na místech, kde se utvoří vzduchové bublinky, nemůže býti film vyvolán, ani nstál€n. Doporučuje se cívkou ve vývojce opatrně otáčeti a nadzdvihovati, poněvadž se často stává, že na čípkách vyvolávacich pású jsou zachyceny, přes pečlivé promývání, nepatrné stopy ustalovače, které, kdyby nebylo filmem pohybováno, mohly by způsobiti pruhy zahalení, po př. i celý film zničiti. K dosažení jemného zrna, kterážto vlastnost má při vyhodnocování zvláště velký význam, bývají často doporučovány "jemnozrnné" vývojky. (17., str. 160.) Důkladné pokusy s těmito vývojkami neměly však žádného pozoruhodného výsledku. Zato podařilo se vyrobiti velmi jemnou emulsi, která i při' mnohem větším zvětšeni, než jakého se u dnešních vyhodnocovacích přístrojů užívá, jevila se jako téměř bezzrnou. Po skončeném vyvolávání je vrstva ještě stále citlivá vůči světlu a zčernala by, kdyby negativ byl osvětlen, poněvadž ve vrstvě jsou ještě stopy vývojky. K vytvoření obrazu je třeba jen části bromidu stříbrného (asi Ya) a přebytky jeho musí býti proto vyloučeny. Děje se to ustalovačem. jehož podstatnou částí je sirnatan sodný, který neosvětleně soli stříbra rozpouští. K ustálení desek i filmů postačil by jen asi 25% roztok sirnatanu sodného. Lepší jest však k ys e I Ý u s t a lov a č tohoto složení: 1 díl sitna~ tanu sodl).ého, 4 díly vody a na každý litr tohoto roztoku 50 cm3 10% roztoku dvojsiřičitanu draselného (kaliummeta,bisuIfitu}:Kyselý ustalovač má tu přednost, že zůstává dlouho jasný a nekazi se tak rychle stopami' vývojky zbylé na negativech. Mimo to desky a filmy tímto kyselým ustalovačem ustálené jsou jasnější a, .negativní obrazy jsou měkčí; je to výhoda, která se nedá podceňovati. Ustalovač má míti teplotu asi 18o O. Desky je nejlépe ustalovatve svislé' poloze. Deska jezaánlivě .ustálena, když pozorována z rubu (se strany skla) je stejnoměrně černá. V ustalovači se ponechá pak ještě alespoň tak dlouho jako před tím. Ve vrstvě se utvořila totiž nejdříve těžko rozpustná podvojná sůl, která se pozvolna v přebytečném ustalovači rozpouští.·· Kdyby zbyla tato sůl ve vrstvě, projevilo by se to později žlutým zabarvením nebo' skvrnami' na negativu. V litru ustalovače je možno ustáliti až 50 desek rozměrú13 X 18 cm nebo stejný počet filmových snímků 18 X 18 cm. S ustalovačem neIliál,s!l.ŠetHtí; tak jako se ničí negativy příliš krátkým ustalováním, ničí se I v ustalovači č.asto používaném. Jinak, ale je nutno zacházeti s ustalovačem, ať tuhým (sirnatanem sodným), nebo rozpuštěným, s největší opatrností, neboť již nejnepatrnější stopy na deskách, filmech nebo ve vývojce mohou negativy vážně poškoditi. Může se to státi také užttm, že :kO~sKY' sirna-' tanu se na zemi rozšlapou 'a jako jemný prach dostanou' se do' 'vzduchu;" .' . , Po ustálení je nutno odstraniti z vrstvy všeckyz,bytky·chemiká.1H, 'zvláště sirna-;

1935/71

tanu. Hodinu trvající promýváni v čisté vodě postačí. - Někdy se stane, že promyvaním negativu ve vodě se utvoří na vrstvě mléčný zákal. Příčinou toho je vápenitá voda. Závada se odstraní vložením negativu na půl minuty do 1% roztoku kyseliny octové; dalšim několika minutovým promývánim zákal zmizí. Kapky vody s desek se otřepaji a v místě, kde se nepráší a nedopadá přímé sluneční světlo, nejlépe v průvanu, se desky v horizontální poloze usuší. V létě při velkých vedrech je nutno užíti po ustalování u t v r z o v a cíl á z n ě buď formalinové nebo kamencové, jinak vzniká nebezpečí, že rozměklá vrstva se poruší a nastane skreslení obrazu. Formalinová lázeň pozůstává z 50 cm3formalinu a 1000 cm" vody. Kamencovou lázeň obdržíme ropuštěním 100 g kamence hlinitodraselného v 1000 cm" vody. Po utvrzování pere se deska normálním způsobem ve vodě. Filmové snímky, pořízené řadovými komorami, suší se zpravidla ve vysušovaci soupravě ,,0 o r r ex". Otřepání kapek vody s filmového pásu jest však u tohoto způsobu sušení těžko proveditelné a mimo to Be film nevysušuje stejnoměrně, takže v blízkosti jádra cívky zůstávají mokré pruhy. Dobře se suší letecké filmy na dřevěných bubnech, užívaných dříve k sušení kinematografických filmů. Kapky vody se dají snadno odstraniti a -film se vysouší stejnoměrně. Je třeba odstraniti kapky vody i na rubu filmu, jinak v těch místech zůstala by po vysušení světlejší místa. Velmi' často, i po pečlivém zpracování, nemají negativy patřičné hustoty: jsou buď řídké a chabé a potřebují z e s í I i t, nebo jsou husté a příliš bohaté na kontrasty a pak potřebují z e s I a bit. Zesilovati se mohou jen snímky, které nebudou proměřovány, anebo ty, které budou restituovány bez velkého zvětšení. Dobrých výsledků se dosáhne zesilovačem sublimátovým. Pro velmi řídké a chabé negativy je lepší zesilovač uranový. Z e s i lov á ním s e zrn o emu I s e z vět š u j e, zvláště je to patrno v polotónech. Zvětšené zrno již při trojnásobném zvětšení působí při proměřování rušivě a stěžuje nebo i dokonce znemožňuje rozpoznávání detailů. Ne g a t i v y, k t e r é ma j í být i pro měř o v á n y, nes mís e pro t o v žá d n é m pří pad ě z e s i lov a t i. Zeslabení negativu neškodí proměřování, neboť zeslabovačem získává zrno na jemnosti a možnost rozpoznávání detailů se' z v ět š'Í. . N eg a t i v, pří I i š h u stý v cel é p I o š e, se zeslabí červenou krevní soli. Po ustálení a krátkém promývání vodou se vloží hned do lázně připravené z 1000 cm" roztoku .nátronového ustalovače 1: 4 a 100 cm" roztoku červené krevní soli 1: 10. V této lázni se ponechá tak dlouho, až je dosaženo požadované hustoty. Krevní sůl (ferrikyanid draselný) přeměňuje kovové stříbro ve ferrokyanid stříbrný, který se v ustalovači rozpouští. Pří zeslabování je třeba pozorovat hlavně polotóny, neboť krevllí sůl má tu vlastnost, že zeslabuje všude stejnoměrně. Patřičně zeslabený negativ musí se pak důkladně vyprati ve vodě, tak jako by předtím byl v ustalovači. J e -I i n e g a t i v poří I i š h u stý jen n a S vět I Ý c h mís tec h, užije se k zeslabení kontrastů lázně, připravené z 5% roztoku persíranu amoného, do níž na každých 100 cm" jsou přidány 2 kapky chemicky čisté kyseliny sírové. Negativy před vložením do lázně musí býti dokonale vyprány ve vodě a zbaveny stop ustalovače. K přípravě lázně hodí se lépe voda z vodovodu ne'ž destilovaná. Tento zeslabovač má oproti předešlému tu vlastnost, že působí nestejnoměrně; více působí tam, kde je více kovového stříbra, které rozpouští, t. j. na nejhustších místech a polotóny zůstanou nedotčeny. Když se docílilo žádoucího zeslabení kontrastů, negativ se krátce opláchne a vloží na' 5 minut do 10% roztoku siřičitan u sodného, který zamezí dalšímu zeslabování. Negativ se potom důkladně vypere ve vodě. Vel m i z nač n é k o n t r a sty na negativech se dají zmírniti v lázni připravené z 0'5g manganistanu draselného, 1000 cm" vody a 5 cm" obyčejné kyseliny sírové. Při delším působení zeslabuje tato lázeň i polotóny. Někdy je třeba zeslabiti jen místa, která by jinak pro svou hustotu a neprůhlednost nemohla se proměřovati (písčiny, bílá obilná pole). Provádí se to kouskem vaty namočené v zeslabovači,' kterým se místa určená k zeslabení přetírají. Aby se neutvořily na desce pruhy a barevné skvrny, je dobře zeslabování často přerušovati a desku vždy oflláchnouti ve vodě a kontrolovati pokračujíCí zeslabování. Za zmínku ještě stojí - přesto, že pro fotogrametrii nemá to dosud praktického významu - p o k u sy s pan c hro mat i c kým i des k a m i ještě dále sen s i b i lov aJi Ý m i i k p a pr s k ů Ul i n f r a ě e rve n Ý m. Lidskeoko vidí jen ty paprsky, které jsou ve spektru mezi fialovou a cervenou a jimž odpovídají délky vlny asi 400 až 700 }1p-. Po vynalezení infračerveného sensibilátoru je nyní možno upraviti fotograficko1,l vrstvu tak, že je citlivá i na paprsky infračervené, které mají delší délku vlny a jichž lidské oko nevidí. 'Pr(') fotog'rafiize vzduchu a pro fotografii do velikých dálek mají infračervené paprsky velký význam. Použije"li se' desek sensibilovaných vůči infračerveným paprskům ("i n f rad e s k y") á červeného filtru, pak i . při' velkých vzdálenostech a silných atmo'sférických parách vznikne obraz jasný a bohatý na kontrasty, poněvadž je vytvořen

1935/72

jen z paprsků červených a infračervených, kdežto ostatní paprsky byly filtrem vyřazeny. Odstínv barev nejsou však všude správně podány. tJžije-li se filtru t. zv. č e r.!! é h o, kt~rý. je lidské~u. oku neprůhl.edný~pak .všecky, paprsky viditelnéhospektr~. ,se Jl~ zachytl,}lltr ~ropustl Jen paprsky, mfracer.v!Jne,k,tere vytvoři obraz s kontrasty Jestě VlCevystupllovanyml. Takto se daJI zhOtOVItIsmmky předmětů v mlze, kterou lidské oko nepronikne. Barevné odstíny jsou ale někde podány odlišně, nebo i docela falešně. Jasná zeleň odláží infračervené paprsky skoro úplně a na. positivním obraze jeví se stromy bile, jako ojínělé nebo při měsíčním osvětlení. Pokusy, prováděné na pozemních snímcích s deskami "Agfa-Aerochrom", sen.sibilovanými na tmavou červeň, které odpovídají délky vln od 700 do 800 fl-fI-, a s deskamI "Agfa-Infrarotplatte 810", ukázaly; že exposiční doby jsou příliš dlouhé, než aby jich bylo možno užíti pro fotografování z letadla. Deský byly proto před fotografovámm hypersensibilovány v .lázni boraxo-chloridosodné, aby se jejich citlivost zvýšila .Při práci s červe~ ným filtrem činila pak za dobrých světelných poměrů nejkratší exposice 1/20 sek., což je sice příliš dlouhá exposice pro fotografování z letadla, ale je ji už možné použiti. při fotografování z balonu. Snímky s černým filtrem není možné ani z balonu zhOtOVIti,poněvadž je třeba exposice nejméně 2 sek. P r a m e n y: Využito praktických zkušenost! získaných na fotogrametrickém kursu v Jeně 1934,poznámek z přednášek, které proslovil prof. Gruber. Hugershoff a Ing. Neubauer a pak odborných článkú a literatury, na kterou v podrobnostech pro omezený rozsah pojednání dlužno odkázati: (1.) Dr. J. R y š a v ý: Potogrametrie (Heslo v dodatcich Ottova slovníku nauč.). - (2.) Ing. P. Pot u žák Leteckálotogrametrie· 1931.- (3.) B o s s h ar d t, R.: Erfahrungen .bei Anwendung der Luftphorogrammetrie fUr Katastervermessungen in der Schweiz (Bildmessung u. Luftbildwesen 1931,s. 1-10). - (4.) Dr. VI. C h Yt r ý: Základy letecké fotografie 1932. - (5.) W i Id, H.: Die Optik in der Photogrammetrie (Archiv International de Photogrammetrie VII/2, s. 27-37). - (6.) Lei ber, P.: Dle Farbe ..in der Photographie unter BerUcksichtigung der PhOtogrammetrie (B. u. L. 1929,s. 1:'7-143). - (7.) Z a a r, K.: Uber die Verzeichnung des photographischen Bildes bei Einschaltung von durchsiclJtigen planparallelen Platten (Lichlfiltern)II. A. f. Ph., VI., s. 182-200). (8.) H u g e r s h o ff, R.: Photogrammetrie u. Luftbildwesen IHandbuch d. wissensch. u. angew. Photographie VII, 1930).(9.) Hericht des Normenausschusses (Bildmessung) (B. u. L. 1931, s. 37-42). ~ (10.) S c hne i der, K.: Die Aerophologrammetrie im Diensle der Schweizer Landesvermessung (B. u. L. 1929,s. I 24).- (11.) Compe-rendu des séances de la Commission 9. Plaques et pellicules (A. I. d. Ph. VII/2. s. 224-229). - (12.) L a c ma n n, O.: Gegenwartsfragen der Phototopographie (B. u. L. 1928,s. 101-110). - (13.) Ba e s c h I i n, P.-Z e II e r, M.: Lehr· buch der Stereophotogrammetrie 1934(s. 51-5~). - (14.) R a t h s: Agla·Correctostat, das maBhaltige photogra· pbische Papier (B. u. L. 1933,s. 175-176). - (15.) B uch hol t z, A.: Brgebnisse einer Prufung des Correctostat· Papieres (B. u. L. 1934, s. 96-~9). - (16.) G a s t. P.: Vorlesungen U. Photogrammetrie 1930(s. 114--122).- (17.). Die Anwendung des photogrammetrischen Aufnahmeverfahrens bei der schweizerischen Grundbuchvermessung· (Schw. Z. f. V. 1931).

Literární novosti. Posudky.

Friedrich B e c ker: Grundrm der sphiirischen und praktischen Diimmlers Verlag. Berlín a Bonn 1934. Str. 167. Cena váz. 65 Kč. Po úvodních kapitolách, kde vykládá základní pojmy astronomie sférické, přechází autor k redukci astronomických pozorování; pojednává o precesi a nutaci, paralaxe, aberaci, refrakci. Další kapitoly věnuje zdánlivým pohybům těles slunečního systému, zatmění a zákrytům. Poslední kapitola obsahuje základy praktické astronomie posiční, teorii strojů, určení astron. šiřky a času, určení posic hvězd (i fotograficky), určení astronomických konstant, měření paralax hvězd a jejich vlastních pohybů. Na konci knihy v dodatku je podána stručná teorie interpolace, vyrovnávací počet a základy kartografie. Kniha vzhledem k malému obsahu podává jen úvod do studia sférické astronomie. Proto jest tím spiše litovati několika závažnějších nepřesností a chyb které by čtenáře mohly uvésti na nesprávné pojetí věci. Teoretickým kapitolám je vě~ováno po· měrně víc~ místa než praktickým; zvláště určení souřadnic a kapitola o strojích je probrána Jen velmi stručně. Přehled usnadňuji výrazně tištěné výsledné vzorce a jasné obrázky. Výběrem látky uspokojí kniha spíše teoretika než praktika. J. P. Karel. D u s I: Vybrané části z analyse. Přednášky letního běhu pro posluchače' II. roku pOjistné techniky. Praha 1934. Vydala ústř. vydavatelská komise při čes. vys. učení technickém, podporovaná minist. škol. a nár. osvěty v Praze. Stran 125, obrazů 20. Kniha jest určena sice pro posluchače pojistné techniky, obsahuje však také ně· ~~eré stati, .které mají význam i pro posluchače zeměměř. inženýrství; je to zejména cast první, Jednající o teorii funkcí jedné kompleksní proměnné, kde jsou podány příklady na konformní zobrazování pomoci funkce exponenciální a funkce sin z kompleks~ích ~rgumentů. Příklady ty jsou provázeny přehlednými obrazci; rovněž další část, JednaJící o vlastnostech funkce gamma, poskytne zeměměřičům prohloubený základ k počtu pravděpodobnosti. Z nauky o polynomech jsou to zejména funkce sférické (polynomy Legendreovy) a funkce hypergeometrické, které se dotýkaji i některých otázek geodetických. Problémy počtu variačního, které tvoří závěrečnou část knihy, souvisí úzce s problémem čar geodetických. Z toho patrno, že i ti, kteří se obíraJl geodesií, najdou v přednáškách mnohé, co je .budé zajímati a může jim býti užitečné a to psané slohem srozumitelným a velice přehledně. Fiala.

1935/73

Vyšlé knihy. M. A. Te r z i č: Vlša geod-ezlja, kniha IiI. (kartografie). Str. 372, cena asi \50 dln. Objednávky v}řizuje: Ing. Vlad. Buli2'in, 8eograd. StiSka ul. 9 . L'annuaire dli bllreall des longitudes 1935. Cena 15 fr. (brož.). VydalaLlbrairle Gauthier- Vilars v Pařfži. COJnptes rendus de la 7ěme séallce de la Commission géodésique baltique réunle a Léningrad et Moscou du 12.--19. sept. 1934: svazek I. 182 stran. 6 map. obsahuje protokoly -a zprávy zástupců zúčastněných států; svazek Ii. 429 stran. 2 mapy. přináší 29 přednášek sjezdových. Oba svazky VYšly z pečlivé [edakce genúálnfho sekretáře prof. Bonsdorffa v tlelslnkách 1935. Kirkkokatu 3.

Odborná pojednání

11

časopisech.

Zprávy veřejné služby technické, čls. 7. nOr. Ing. A. P o k o r n ý: Zkouška theodolitu Askania pro základnl trig. slt čes~oslovenskou. Sborník čs. společnosti zeměpisné, čís. 1-2. nr. K. K uch a ř a Ing. Fr. Mel i c hal': Základnf mapy evropských států. Slovenský pondelník z 15IIV. 1935: Ing. L. B : Regulacia obci. Volensko-technlcké zprávy, čfs. 3. K. M u r a v : Výška upoutaného balonll za větru a horizontálni uchýleni se balonu větrem. Bulletin olllclel de l'Unlon des géomětres Experts fran~als, čfs. 71 (březen). L. Lem a y: Antogares. Izvjestila obščestva rusklch zemlemJerov v korolevstvle Jugoslavlii, č. 2 z r. 1935. z rcdakce prof. Sopocky, má články: Výprava na Oplenac. Stav časopísu. Výroční valné shromážděni. Konsumní kooperatlv. Tří dni v Bělehradě. Odborná krdÍIika. lemetvarka Ir meUoraclla. CI';-.- I. K a čin s k a s: Přehled měřičských pracf za r. 1934. - Theodolit WiIdův čls. I. Zeltschrlft fiir Vermessungswesen. Cís. 6. Martin PHihn t. S c o n z o: Ober eine geschwinde kurze Methode die Breite zu bestimmen. S c h li der: Die Grundstiicksumlegung der Stadtfeldmark Rheda (3 vyobraz.). Cís. 7. Mel' k e I: Bemerkllngen ZUl' maschenweisen ůbertragung von Dreieckspunkten. Se hro ed ~ r: Berficksichtigung der Projektlonsverzcrrung IInd der' Drehung eÍner Strecke ... T h i e d e: Das Zentraldirektorium der Vermessungen in PreuB. Staate. " (pokrač. z čfs. 5. dalšf v čfs. 8). Crs. 8. S c hro e der: I:in Beitrag zu dem Prohlem der Koordinatennmformumr. _ F. S. . Schwelzerlsche Zeltschrift fUr Vermessungswessen und I(ulturtechnlk. Cfs 3. D e I e s s e r t: La mire a main. Un nouvel auxilliaire des rt1ensuratinns optique (10 vyohr.). Ber c h t o I d: Der Doppelbild-Reduktionsdistanzmesser Barot-Wild fUr senkrechte Latte (a čís. 4). Cls. 4. Ba c h m a n n: Baulinie IInd tlimmelsrichtung. - Vyročnf spolkové zprávy. F. S. AlIgemeinc VermessuDlls-Nachrlchten. Cis. 9. K e t tel': Tecllllik der Altstadtsanlerung (4. pokrač .• konec· v čis. 10). Se h m i t t: Die Umw:indlung der Pontinischen Sfimpfe. (konec z čls. 8). Cls. 10. S c h u 1ze: Berechnung der tlauptachsender mittleren fehlerellipse beim Elnschneiden mitt-~Is der Ir:ittleren Koordlnatenfehler. Cis. II. ti e r r m a n n: Auswlrkung regelmaBiger Streckenfehler im Polygonund Polarnetz. F. S. Térképéneti I(lizlliny, čls. 12 z 1934. I<artogr~f ické práce za r. 1933. A n t a I f f y: Uherské státnl měřenf. Ji o I han sel': Vložené body. jež nejsou orientovány jako body polygonálnf. Dr. A lb á n: VÝvOJ současných reprodukci map (lI. část). V li r ti s s: Orientováni snlmkových leteckých dvojic v Bauersfeld-Zeissově stereoplanigraiu. Par r a g h: Zhotoveni úseků limbu a- jeho přesnost. S z fi c s: O čs. voj. zeměp. ú·stavu. . Mernlecibas un I(ulturtechnlkas VestneSfs, Čí~. 11-12 z 1934. Z a r i n š: O přirozených hraniclch. S I a n cit a j s: Geograf. souřadníce hodů I. řádu Aldari, Vinki Va s i i e v s k I s: Chyby v registraci astronomických pozorováni.

Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 16. března 1935. Schůze, k níž se omluvili páno;vé Ing. Souček a Ing. Klega, konala se za předsednictví Ing. Krčmáře, který konstatuje 'po přečtení zápisu o minulé schůzi, že návrhy k volbám na valnou schůzi jsou již připraveny, zbývá jen navrhnouti 5 členů smírčího soudu. Dr. Fiker navrhuje za smírčí soudce: prof. Petřílm, prof. Ryšavého, Ing. A. Beneše, Ing. Dol.ežala a Dra Růžičku. Navržení budou kandidováni. Redakční výbor bude navržen v dosavadním složení. Nato přednesl kol. Payer rozpočet na příští rok, který byl schválen. ;, Dr. Růžička podává zprávu redakční, jež byla VZ3Jta se souhlalsem na vědomí. Při této příležitosti jednáno bylo i o doporučení Spolku inž. stát. měř. služby, a.by byla snížena cena Zeměměř. Věstníku snížením ceny za tisk a autorské honoráře. Kol. Dr. Růžička dokazuje na podkladě rozpočtů, že tisk nelze zlevniti. Pokud jde o žádost Spolku ii:lž. stát. měř. služby, aby spolek poskytov:11 aspirantům, kteří jsou členy Spolku inž. S:tát. měř. služby, Zeměměř. Věstník za studentskou cenu, bylo po delší debatě, v níž bylo zejména poukazováno na to, že Spolek čsl. zcměměř. doplácí na každý ročník, prodávaný za studentskou cenu, asi 15 Kč, usneseno povoliti tuto výhodu jen aspirantům, kteří jwu též členy Spolku posluchačů země měř. inž., neboť podle stanov těchto spolků mohou jimi býti ještě 5 let. po absolutoriu (ve Spolku posluchačů v Pra.ze je roční členský příspěvek 6 Kč a předplatné na Věstník 12 Kč). Redaktor upozorňuje, že cenu Věstníku bylo by možno snížit získáním inserentů. Kol. Prok eš doporučuje získávat ~nserenty osobnímiintervencemi. Prof. Petřík podává pak krátkou zprávu kalendářové komise, již bere výbor na včdomÍ. Pak byly čteny zprávy brněnské odbočky a to zpráva o volbách do výboru a zpráv:a .iednatelská a bylo usnl)scno požádati' odbočku, aby provedla znOvu volby, ježto neodpovídáií sta.novám, a dále, a-by podala zprávu jednatelskou,týkající se. toliko odbočky .. Posléze jednáno o volných návrzích. Brněnská odbočlut předkládá ke schválení návrh na změnu stanov. Po debatě, ,jíž se zúčastnili kol. Prokeš, Dr. Růžička, Krčmář,

1935/74

prof. Petřík, Dolehl, bylo usneseno, že změnu v navrženém znění nelze schválit. Valné schůzí bude navrženo, aby pověřil;:t výbor ustanovením komíse, která by návrh dříve projednala. Druhý návrh odbočky, aby Spolek jmenoval komísi, jež by se zabý,va1a problémem zjednodušení spolkových poměrů, bude pi'ikázánpříštímu výboru k provedení. Volný návrh redakce, aby Spolek inž. stát. měř. služby byl požádán, aby p'očínaje letošním rokem pla;til každé čtvrtletí předem za Země měř. Věstník obnos, který odpovídá X částky, kterou za,platil za mínulý rok, bude doporučen valné schůzí ke schválení. Jiných volných návrhů není, proto konGí předseda schůzi. Zpráva o valné schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 17. března 1935. Předseda Ing. Krčmář zahajuje schůzí úvodním slovem, vítá přítomné, připomíná události, jež se sběhly ve spolkovém životě v uplynulém roce a žádá kolegy, aby plněním svých povinností, zejména finančních a získáváním nových členů podepřeli činnost spolku. Od čtení zprávy o minulé valné schůzi bylo na návrh Dra Růžičky upuštěno. Kol. Boguszak přednesl pak zprávu jednatelskou, která byla schválena. - Zprávu p o k I a dní přečetl za ()mluvivšího se kol. Payda zapisovatel. Jednotlivé položky příjmů a vydání spolkových v uplynulém roce byly tyto: A. Pří j e m: Kč 1.444'60 Zůstatek z roku 1933. . . Ke 31.231'60 Olenské příspěvky, předplatné Zápisné a upomínky . Kč 276'Kč ' 2.917"40 Za inserci bylo získáno Různé příjmy (splátky) Kč 5.280'25 Kč 41.149'85 Celkový příjem Poplatky pošt. spořítelně Kč 50'20 Na zálohách vyplaceno . . . Kč 2.000'Výdaje za tisk Z. V. a separáty Kč 26.597'95 Na odměnách vyplaceno.. Kč 3.610'Výdaje redakce . . . .. Kč 212'Výdaje pokladníka . . " Kč 648'~ Autorské honoráře . . .. Kč 1.272'55 Různé výdaje administrativní Kč 1.230'20 Celkové vydání.. 'Kč 35.622'10 Kol. pokladník poznamenává k závěrečnému účtu, že dlužné příspěvky dosahují stále částky 5 až 6 tisíc a že bylo nutno odevzdati některé dlužné příspěvky právnímu zástupci k vymáhání, apeluje proto na členy, aby včasným vyrovnáním příspěvků mu usnadnili plniti úkol, jejž mu výbor uložil. Ke zprávě pokladní sděluje kol. Ruml, že společně s majorem Ing. Sochorem jako revisoři prohlédli všechny účty, shledali je v úplném pořádku a navrhují, aby pokladníkovi bylo uděleno absolutorium. Zpráva pokladní jakož i zpráva rev'isorů byly pak schváleny. Rovněž rozpočet, sestavený Jlokladníkem pro příští rok, byl schválen. Další zprávu, l' e d a k ční, podává kol. Dl'. Růžička. Ukazuje, jak se redakce snaží šetřiti, užívajic petitové sazby a udržujíc rozsah čísel v normálních mezích, žádá autory, aby proto měli strpení, nejsou-li jejich články brzy uveřejňovány, hájí dále Zeměměř. Věstník proti výtkám, že příliš důrazně zastává zájmy zeměměřičů. Pak podává zprávu o výsledku šetření, jež provedl za účelem snížeJ1,Í nákladů na tisk Z. V. Redaktor si vyžádal rozpočty dvou českých brněnských tiskáren, jež mají matematickou sazbu. Nabídky obou tiskáren byly však vyšší, než jsou ceny tiskárny dosavadni. Pokud jde o firmu, již doporučil Spolek inž. stát. měř. služby, je její n.abídka nižší, ale v nabídce ne ni udána kvalita papíru, ani kvalita obálky. Domnělá úspora by se zmenšila ještě tím, že by redaktor, ať by byl v Praze nebo v Brně, měl s tiskárnou mnoho korespondence a drahého telefonovánLKromě toho dosavadní tiskárna snížila Ion i na žádost redakce cenu tisku o 6%. Redaktor upozorňuje, že náklad stoupl vlastně úbytkem inserce a žádá pražské kolegy, aby se pokusili o to, co se nepodařilo kolegům brněnským a aby získali časopisu inserty. Insertní sazby podstatně sníženy a činí při jednom otištění: tištěný na obálková straně Za i n s e rt v rozsahu

strany

celé poloviční čtvrtinové osminové

prvnf

drn há, třetí neh i'tvrié

Kč

Kč

-

150'90'50'30'-

100'60'35,-

1935/75

Ke konci děkuje redaktor všem, kdož jej v činnosti podporovali, zeJmena spoluredaktorovi Dru Fialovi, Ing. Krčmářovi, prof. Petříkovi, kolegům štvánovi, Wiesnerovi, Hlavsovi, Dru Pokornému, Sponnerovi,Cingrošovi, Hanákovi a Faltovi. Prof. Petřík při. pojuje ke zprávě redaktorově návrh, aby valná schůze vyslovila Dru Růžičkovi dík za obětavé a pečlivé řízení časopisu. Zpráva redaktorova jakož i návrh prof. Petříka byly pak schváleny. Kol. Vrba podal ve zprávě administrátorské několik dat, z nichž vysvítá, že Spolek čsl. zeměměřičů odbírá 465 čísel Z. V., Spolek inž. stát. měř. služby 505 čísel, do ciziny zasílají se 34 čísla na výměnu a 7 čísel odběratelům. Z dalších dat, jež admínistrátor uvedl, vyplývá, že okrouhle 400 zeměměřičů (bez cizích stát. příslušníků) neodbírá Věstník. Ing. Kavalír poznamenává k tomu, že Spolek inž. stát. měř. služby by chtěl otisknouti ve Věstníku jména svých členů, aby bylo zřejmo, kdo stojí mimo spolek, ač užívá výhod jím docílených. Výbor Spolku inženýrů stát. měř. služby projedná uskutečnění tohoto záměru s redakcí. Zpráva administrace byla pak schválena. Zprávu komise o vydání kalendáře přednesl její předseda prof. Petřík. Sděluje, že na vydání Kalendáře zeměměřičských inženýrů přispěly: Spolek čsl. zeměměřičů částkou Spolek inž. stát. měř. služby částkou . Jednota úř. aut. civ. geometrů částkou Klub měř. inž. hlav. města Prahy Úhrnem .

6.500 6.500 6.500 500 20.000

Kč Kč Kč Kč Kč

Podle usnesení komise kalendářové ze dne 22. prosínce 1934 byly všem zúčastněným korporacím vráceny poslední splátky jejich, záloh a v pokladně zbyla hotovost Kč 96·80. Kromě- toho zůstalo na skladě 109 neprodaných exemplářů, které usneseno prodávati po 18 Kč počínaje prvním lednem 1935 a peníz takto stržený ponechati jako základ pro nový ročník kalendáře. Z c.elkového přehledu vysvítá, že je možno počítati s nouzí s 900 odběrateli, což je číslo nehospodárné při vydávání knihy, neboť teprve náklad 2000 exemplářů je hospodárný. Předseda kalendářové komise děkuje zúčastněným spolkům, že bezúročnou zápůjčkou peněz pomohli vydati prvý kalendář československých zeměměřičských inženýrů. Po schválení zprávy kalendářové komíse byly provedeny vol b y. Z výboru podle stanov vystupující pánové Dr. Ryšavý, Ing. Pudr, Ing. Švec, Ing. Prokůpek a Dr. Fiker byli zvoleni znovu, redaktory Zeměměř. Věstníku zvoleni opět Dr. Růžička a Dr. Fiala, redakční rada byla ponechána v dosavadním složení, administrátorem zvolen Ing. Vrba, do smírčího soudu zvoleni prof. Petřík, Dr. Ryšavý, Dr. Růžička, Ing. A. Beneš a Ing. Doležal, revisory účtů Ing. Ruml a major Ing. Sochor, předsedou spolku zvolen byl opět Ing. Krčmář, zástupci do Svazu spolků inž. zeměměřičských jmenováni prof. Petřík a Ing. Souček. Posléze jednáno bylo o volných návrzích. Brněnská odbočka Spolku čsl. zeměměřičů předkládá návrh na změnu svých stanov. Změna týká se jména odbočky (místo "Odbočka Spolku českých geometrů" navrhuje se název "Odbočka Spolku čsl. zeměměřičů"), označení "valné shromáždění" se mění na "valná schůze", označení "starosta" na "předseda" a pak se mění ustanovení § 4, který má nově zníti: "členy odbočky jsou členové Spolku čsl. zeměměřičů a jiných zeměměřičských spolků, kteří mají bydliště na Moravě a odbírají odborný spolkový časopís; členové odbočky požívají tedy veškerých práv v § 7 stanov Spolku čs. zeměměřičů uvedených a berou na sebe povinnosti v § 8 stanov Spolku čsl. zeměměřičů vyznačené." K této poslední navrhované změně poznamenává Ing. ~rčmář, že členy spolku - podle informací, jež si opatřil u Zemského úřadu - mohou se stát jen. ty osoby, které se samy přihlásí a dále, že není jasno, čeho má být dosažen() ustanovením, že členy jsou členové jiných zeměměř. spolků, kteří mají bydliště na Moravě a odbírají spolkový časopis, mají-li plníti ustanovení § 8 stanov. Kol. Prokeš podává krátké vysvětlení a navrhuje, aby návrh brněnské odbočky byl postoupen výboru spolku k prostudování, což bylo jednomyslně přijato. Druhý návrh brněnské odbočky žádá, aby Spolek čsl. zeměmě.řičů jmenoval, podobně jako to sama odbočka již učinila, komisi, která by se zabývala zjednodušením spolkových poměrů. Po obsáhlé diskusi, jíž se zúčastnil Ing. Kavalír, Doležal, Prokeš a prof. Ryšavý, bylo konstatováno, že myšlenka není uskutečnitelna, protože důvody, jež vedly ke vzniku našich různých zájmových spolků, dosud trvají. Zejména Ing. Kavalír upozorňoval, že Spolek inž. stát. měř. služby se nemůže s ohledem na svoje úkoly vzdát samostatné existence. Návrh brněnské odbočky byl proto na doporučení prof. Ryšavého vzat s pořadu a bude projednáván až v době příhodnější. Poslední volný návrh vyšel od redakce. Doporučuje se v něm, aby Spolek inž. stát. měř. služby byl požádán, aby platil na úhradu nákladu na Zeměměř. Věstník čtvrtletně předem čtvrtinu té částky, kterou platil za celý minulý ročník. Návrh je odůvodněn nepříznivými finančními poměry spolku, jež zaviňují, že placení účtů za

1935/76

tisk a za autorské honoráře se až i o půl roku zdržuje. Návrh, k němuž pnpoJuJe Ing. Kavalír doporučení, aby byl podán Spolku inž. stát. měř. služby písemně, byl schválen. Předseda děkuje 'V závěru Spolku inž. a architektů za bezplatné zapůjčení místnosti 1)1'0 schůzi členskou 111 končí valnou schůzi.

Zpráva o valné schůzi Čsl. fotogrametrické společnosti, konané dne 10. března 1935. Valná schůze byla zahájena o půl 10. hodině úvodním slovem předsedy prof. Petříka, který po přivítáni členů upozorňuje na povinnosti, které nám ukládá příslušnost k Mezinárodní fotogrametrické společnosti a žádá členy, aby splnili odbornou povinnost a subskribovali na Mezinárodní fotogrametdcký archiv. Po přečtení a schváleni zápisu o poslední valné schůzi ujímá se slova Ing. K o lom a zní k, aby promluvil o výsledcích zkušebního aerofotogrametrického měření u Beckova na Slovensku, jehož účelem ,bylo zjistiti, jak dalece lze letecké fotogrametrie použíti pro zhotovování plánů velkých měřitek, jakými jsou na př. mapy katastrální. Území u Beckova bylo nedávno číselnými metodami zaměřeno a poskytovalo tudíž dostatek řádně zajištěných bodů pro srovnávání. Porovnávaný úsek měl rozměry 750 X 450 m a obsahoval vedle tratě polní i část tratě místní. Zkoušky byly provedeny jednak přístroji firmy Zeiss Aerotopograph v Jeně, která dala pro zkoušky k disposicl dvojitou automatickou komoru o f = 20 cm, pro snímky 18 X 18 cm na filmu a která snímky zpracovala na stereoplanigrafu, jednak přístroji firmy Wild v Heerbruggu ve švýc arsku, která dala k disposici ruční komoru o f = 16'5 cm na desky 15 X 15 cm a která provedla zpracování na Wildově auto grafu. Snímky a signalisaci bodů provedl Vojensk Ý zeměpisný ústav pod vedenim majora dra Peterky. Fotografováno bylo s výšky okrouhle 750 m a body byly označeny sádrou vysypanými kříži. Výsledek měření, který firmy předaly k rozboru, sestáv;J,l jednak z vrstevnicových plánů v měřítku 1: 1000 vyhotovených na papíru nalepeném na aluminiových deskách a opatřených čtvercovou sítí vytvořenou rovnoběžkami ve vzdálenosti 100 m, jednak ze seznamů souřadnic hraničních bodů, jež byly odečteny na stroji použitém pro zpracování snímků. Ministerstvo fin ancí vybralo si 176 bodů, dalo určiti jejich souřadnice i výšky a porovnávalo je se souř adnicemi stanovenými z dodaných plánů, jakož i se souřadnicemi odečtenými na stroj ích, kromě toho odvodilo ze souřadnic bodů jedno sto vzdáleností v rozsahu 14-500 m, jež porovnávalo se vzdálenostmi vypočítanými z originálních pravoúhlých souřadnic. Přednášející nemohl bohužel s ohledem na přání úřadů publikovati přesné výsledky zkoušek, ale mohl říci alespoň tolik, že rozdíly mezi souřadnicemi strojovými a katastrálními byly menší než 20 cm, rozdíly mezi souřadnicemi odsunutými a katastrálními sice poněkud vy Mí, nicméně opět menší než 20 cm, rozdíly mezi údaji strojovými a souřadnicemi odsunutými z plánu, které karakterisuj! přesno~t strojů použitých pro zpracováni nepřesahovaly 0'1 mm. Pokud jde o porovnáni spojmc bodů, byly vzaty za základ dopustné meze podle tabulek III. a V. návodu A, které byly zvětšeny s ohledem na to, že porovnávané délky jsou stanoveny graficky a hodnoty M/7000, resp. M/5000 (kde M udává měřítko mapy). Srovnáni ukázalo, že odchylky pro měřítko 1: 1000 a 1: 2000 překračují dopustné meze a že teprve pro měřítko 1: 4000 zůstávají pod nimi. Přednášející, přihlížeje jen k otázce přesnosti, dochází k závěru, že při měřítku 1: 4000 by se vyrovnala metod a stereofotogrametrická plně metodám jiným. O hospodárnosti nelze činiti konečné závěry, neboť pokus byl proveden jen v malém měřitku, ale je pravděpodobno, že by se metoda vyplatila až při měřítku 1: 4000, připadně menších. Přednášející zkoušel též přesnost výšek bodů stanovených fotogrametricky a zjistil, že odchylky ve výškách jsou u téže velikosti jako odchylky v poloze (t. j. menší než ± 20 cm.). K výkladu Ing. Kolomazníka připojil Ing. S r b a zprávu o verifikaci vrstevnic, která byla provedena tím, že 5 profilů o cel kové délce 660 m, jež byly odvozeny z předložených vrstevnicových plánů, bylo porovn áno s profily určenými nivelaci. Vrstevnice ukazovaly odchylky 10-14 cm ve výšce nebo 4-7 m v poloze; po vyloučení jednoho profilu, který jevil nápadné neshody, činila chyba v poloze 2-3 m, při čemž nutno vzíti v úvahu, že verifikace vrstevnic v terénu byla prováděna až 1 Y. roku po měření aerofotogrametrickém. Ale i kdyby tomu tak ne bylo, pokládá referent výsledky za uspokojující pro potřeby technických plánů. Předseda děkuje oběma přednášejícím za neobyčejně zajímavé výklady a žádá jednatele Ing. Srbu, aby podal zprávu jedna telskou. Jednatel líčí činnost společnosti v uplynulém roce, zejména se zmiňuje o výstavě, kterou společnost uspořádala v Praze v době od 6. do 10. června, pak o ~řípravách k mezinárodnímu fotogrametrickému kongresu v Paříži, o účasti naší společnostI na kongr esu a na mezinárodní fotogrametrické výstavě, dále pojednává o práci společnosti IIa slovníku fotogrametrického názvoslovi. Upozorňuje též členy, že syolečnost může jim opatřit za výhodnou cenu pětijazyčný slovník vydaný společností nemeckou, dále Mezinárodní fotogrametrický archiv a konečně v závěru ukazuje na úkoly, jež má sp olečnost splniti v příštím období. Po schválení zprávy jednatelské podává svou zprávu pokladník kol. Potužák; podle ní činily hmb)' příjem a základní jmění v uplynulém roce 11.712·19 Kč, vydání 1787 Kč, takže stav jmění je 9925'19 Kč. Zprávu revisorů přednesl Ing. Krčmář, který oznamuje, že účty

1935/77

i doklady byly revisory shledány v pořádk u a že tudíž revisoři navrhují, aby zpráva pokladní byla schválena, kromě toho na vrh uj'í, aby pokladníkovi byl vysloven dík za vzorné vedení pokladny. Zpráva pokladníkova se zprávou i návrhem revisorů byly pak schváleny. Pokladník podává nato návrh ro'zpočtu na příští rok a návrh, aby členský příspěvek, který činil až dosud 30 Kč, byl ponechán na dosavadní výši. Návrhy pokladníkovy byly schváleny. Dalším bodem pořadu byly volby člen ů výboru. Předseda oznamuje, že podle stanov vystupují z výboru pánové: Dr. Peterka, Ing. Kolomazník, Ing. Potužák a kpt. Capoušek. Výbor navrhuje místo kpt. Capouška kpt. Jirotka, ostatni kandidují znovu. Volby, byly provedeny aklamací a navrženi byli zvoleni. Jako, poslední bod pořadu byly projednávány volné návrhy, týkající se jmenování některých zasloužilých pracovníků z ciziny z a čestné členy. Bylo usneseno provést jmenování při vhodných životních jubileích. Návrh Dra Peterky, aby byl u nás uspořádán třídenní kurs fotogrametrie, byl na návrh gen. Rausche přikázán výboru k projednání a propracováni. Ježto dalších volných návrhů nebylo, skončil předseda o 11. hodině schůzi. Z Jednol" čs. úl. autor. civilních geometrů v Praze. Dne 30. března 1935 konaly se dvě schůze Jednoty: 1. spr á v n í h o v Ý bor u, jíž zúčrustnilo se 11 členů a 3 členové se omluvili, 2. 27. řád n á val nás c h ů ze za přítomnosti 16 členů; omluvili se tři členové. Obě schůze zahájil předseda Ing. FUrst a v úvodu ke s c h ů z i v Ý bor o v é podal obšírné vysvětlení k připomínkám návrhu unifikačního zákona o civilních technicích. Poté přikročeno k pořadu dle došlých stížností a dotazů z řad členů Jednoty a usneseno ve všech případech zakročiti. Jednáno o likvidaci substitucí zemřelých našich kolegů dle stávajících zákonných ustanO,veních. Usneseno intervenovati znovu u Zemského úřadu v záležitosti plánů parcelačních. Dále usneseno přijmouti za členy Jednoty přihlášené kolegy, a sice: Ing. Miloslava Lukeše v Kralupech nad Vit., Ing. Basela Prokopa, Třebíč, Ing. Alfreda Lechnera, Lučenec, a Ing. Bartáka Josefa, Chrudim. Jeden volný návrh přikázán kol. Petrákovia Vlkovi k vyšetření do příští schůze pracovního ;výboru, jež bude svolána na počátek května t. r. Po schválení zprávy pok/a,dní, přednesené kol. Ing. Kuralem, schůze výborová skončena. Po zahájení val n é s c h ů z e předseda Ing. FUrst uvítal přítomné a věnoval posmrtnou vzpomínku zesnulému přednostovi zemských technických úřadů Ing. Ditrichovi, bývalému to referentu v záležitostech civilních techniků v ministerstvu veřejných prací. Přítomniuctili povstáním tuto vzpomínku. S politováním konsta.tova! velikou neúčast koleg'Ů na schůzi, jež úmyslně byla svolána na týž den jako valná schůze lnž. Komory ..• domnění, že kolegové využijí této příležitosti a zúčastní se obou schůzí. Zprávu jednatelskou přednesl kol. Vlk, ve které uvedl povšechnou činnost Jednoty, respektive pra,covního výboru, za dobu od dubna 1934, kdy pfevzal funkci jednatele, do 30. března 1935. Podal jen stručnou zprávu, jelikož činnost Jednoty uveřejňována byla. ve správách o schůzich správního a pracovního výboru ve Věstníků Inž. Komory a, v Zeměměřičském Věstníku, a doufá, že všichni členové zprávy tyto sledo;vaJi a jsou proto o čínnosti Jednoty dostatečně informováni. Přijrut);ch a vyřízených podání v roce 1934 bylo celkem 438. Od' poslední valné schůze, konané dne 2,4. března 1934, konáno bylo celkem 10 schůzí pracovního výboru a dvě schůze správního výboru. Schůzí těchto zúčastnilo se ze 17 členů nejvíce 12 a nejméně 7 ,členů, průměrná účast činila tedy 10 členů. Všech schůzí zúčastnilí se 4 členové. Jeden člen ,výboru byl pro naprostou neúčast a nekonání svých povinností k Jednotě zbaven členství. , Na schůzích pracovního a správního výboru jednáno bylo o všech návrzích a, stížnostech došlých z řad kolegů a usnášeno, jak postupovatÍi, stížnostipodávatí a intervenova.ti u příslušných úřadů ku prospěchu stavovskému a hmotnému všech na,šich členů. Deputace, stanovené pracovním výborem, intervenovaly od případu k případu v různýcll záležitostech. V ministerstvu financí PrOjednávala deputace připomínky k ínstrukcI "B". Bylo jí slíbeno vyhověti našim připomínkám, zvláště přiznáno použití. měř. stroje všude, kde instrukce požadovala užití jen měř. stolu. Dále intervenovala deputace v ministerstvu financí o zadávání nového měření celých obcí civ. geometrům, o přeplňování katastrálních map, zanášením všech zaměřených mezníků a o nesrovnalostech při výpočtu ploch indtviduelním vynášením měření. ' . Kol. FaltllS. zúčall{.nil 'Se za naši .Jedn{)tu pátého mezinárodního kongresu zeměměřiěů v Londýně a ve schůzi pracovního výboru, konané dne 4. srpna 1934, p,odal nám krátký, ale zajímavý popis cesty a jednání na kongresu. Slíbil uveřejniti obšírnou zpr:ívu, jež však dosud z různých d,ůvodl1 nemohla b),ti úplně zpracovtána. Pokud se týče stavu členstva naší Jednoty, j~ví se ke dnešnímu dni úbytek 12 členIl oproti sta,vu. ze dne 1. ledna 1934; má tudíž Jednota naše ke dni 30. března 1935 - 148' členil. Tento úbytek lze vysvětliti jednak tím, že 6 členů vystoupilo z Jednoty naší z finančních důvodů, dále že pracovní výbor usnesl se vyloučiti 8 členů pro nekonání svých povinností k Jednotě a pro neplacení příspěvků a konečně nepřijímáním členů jinýclí národností.

1935/78

Výroční zprávu pokladní přednesl kol. Ing'. Kura.l, zprávu o revisi účtů koL Ing. Jan Černý. Obě zprá,vy byly jednomyslně schváleny. Jménem všech členů poděkoval předseda kol. Kuralovi za vzorné a pečlivé veden~ záležitosti účetních. . Výroční zpráva za Čechy, Moravskoslez.sko, 810vensko a Podkarpatskou Rus .Je .JIZ zčásti obsažena ve zprávě jednatelské. Kol. Ročák jako referent pro Slovensko a, Podkarpatskou Rus se omhl,vil churavostí. Kol. Fa.ltus jako referent za Moravu a Slezsk() uvedl ve své zprávě následující: Civilnigeometři v zemi Moravskoslezské trpěli v uplynulém roce, podobně jako jinde, nedostatkem prací a nekolegiální konkurencí. Nedostatek prací byl zesilován sporými rozpisy veřejných úřadů a svazků, liknavostí sta.vebních úřadů. ve věci stavebních parcelací a soukromými pracemi úředníků. Ta nekolegiální konkurence jest však horšíl neboť hrozí nám při nedodržování sazebníku, pracovním hladu a vzájemné nevra.ž,ivostl až závisti rozvrat na,ší stavovské soudružnosti a hmotné ochuzení ... Nato uvedl kol. Faltus několik nejpádnějších příkladů v zemi Mora.vskoslezsk~. Všechny tyto stížnosti jsou projedná,vány u příslušných úřadů, resp. vedeny v patrnostI, a doufáme, že budou na základě platných zákonů a nařízení v náš prospěch vyřízeny. Do výboru zvolen nově kol. Karel Jandák, civ. geometr v Náchodě. Za revisory účtů opětně zvoleni kol. Ing. Jan Černý. z. I:ysé nad ~abem .a kol. Ing .•.Kar.el H:~š~a: Volný návrh kol. Ing. Faltuse pnkaz<1l1 pracovmmu vyboru k vynzem v pnst,1 Jeho schůzi. Nato předseda Ing. Ftirst poděkoval za úča.st a prohlásil va,lnou SChll.zi za skončenou. lleteruje Ing. Vlk. "v

Zákony, nařízení a měřické normy. Prohlášení stavebních úřadů o rozdělení pozemků. SJlímky zastavovacích pláy~, povinnost obecních úřadů k jejich dodání kat. měř. úřadům. Výnos ministerstva vere.Jných prací, č. j. 25 b-868/9-16.474 ai 1933. 1. Ježto ministerstvo veřejných prací seznalo, že stavební úřady 1. stolic,e mnohdy nesprávně si vykládají ustanovení odst. 3., § 14 katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z.' a n., pokud se týče ustanovení § 18 vI. nař. ť. 64/1930 Sb. z. a n. a předpisů s těmito ustanoveními souvisejících ohledně prohlášení stavebních úřadů 1. stolice o rozdělení po~ zemků na stavební skupíny či jednotlivá místa stavební, rozhodlo se vydati pro stavebni úřady 1. stolice v ohledech právě vytčených tyto směrnice: Podle ustanovení odst. 3. § 14 katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n . .Je I rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa předmětem katastrálního měření a vyznačuje se v pozemkovém katastru až po povolení tohoto rozdělení příslušným stavebním úřadem. Plán, podle něhož mají býti vyznačeny v,e veřejných knihách nebo v pozemkovém katastru nové držebnostni hranice, ležící v území upra.veném zastavovacími plány (§ 18 vI. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n.), má býti doložen prohlášením stavebního úřadu 1. stolice o tom, jde-li o rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo jednotlivá místa sta.vební či n i k o I i, a v případě, že jde o takové rozdělení, dalším prohlášením, zda k tomuto rozdělení bylo dáno povolení (ustanovení § 43, bod A/k cit. vI. nař.). K tomu se podotýká, že "rozdělením pozemku na stavební skupiny nebo jednotlivá místa stavební" v tomto ohledu nutno rozuměti rozdělení pozemku na místa stavební podle příslušných předpisů stavebních řádu, a to i tehdy, když se oddělí nebo odprodá od pozemku (pozemkové parcely) dílec za tím účelem, aby byl zastavěn, nebo když nový majitel tohoto dílce se domáhá jeho uznání za staveniště. Takové případy jsou, dány vždy, je-li z okolnosti toho i onoho případu, zejména z polohy, podoby, výměry, trhové, ceny pozemkov)'ch dílců a pod. spolehlivě poznatelno, že rozdělení pozemku má za účel stavební vy-užití vzniklých dilců. , Stavební úřady 1. stolice nemohou, však v těch případech, kde nejde o t a k o v é t o rozdělení pozemku, nýbrž o pouhé rozdělení za účelem Změny držby (na př. koupě, prodeje, směny, dědictví, vyrovnání hranic a pod.) odpíráním příslušných prohlášení překáželi zamýšlenému převodu držby. Ježto pak podle ustanovení § 36, odst. 15. cit. vI. nař., nesmí býti na geometrických (poloh.opisnýeN plánech mimo úřední (soudní) spísové značky, doplnění a potvrzení katastrálmho měřIckého úřadu podle ustanovení §, 80 katastrálního zákona připojovány ani podpisy stran, ani jakékoli úřední nebo soukromé poznámky, nutnO zdůrazniti, že prohláš~ní, o nichž byla právě řeč, musí býti vydáván1l, jako s a m o s t a t n á I i s t i n a a že Jen ap r o s t o ne pří p u s t n é, aby prohlášení ta, ať jakoukoli formou, byla stavebními ú?ady dávána přímo na dotčen-é geometrické (polohopisné) plány. , Z cItovaných ustanoveni plyne nejen. že stavební úřady 1. stolice mají na. této' samostatné listině prohlásiti, zda bylo uděleno .pravoplatné povolení k rozdělení pozemků n!L.s~a.vební skupiny nebo jednotlivá místa stavební, nýbrž také, že úřady mají v této věci Čllll~1I prohlášení ne g a.t i v n í ho rázu, t. j. pQt~rzovati, že vtom či onom případě ne.J d e o rozdělení pozemků na stavební skupiny nebo jednotlivá místa stavební. Stavební úřady nemohou také odpírati příslušná potvrzení ani tam, kde jde o zcizení pozemků, ležících mimo území upravované zastavovacími plány, avšak mají se v ta-

1935/79

kových případech omeziti na pouhé prohlášení, že jde o pozemky, zastavovacími plány neupravené. . 2. Ježto obecní úřady nedodržují ustanovení § 55, bod a) kat. zákona Č. 177/1927 Sb. z. a n., pokud se týČ!l § 45, odst. 1., bod a) vI. nař. Č. 64/1930 Sb. z. a n., upozorňuje ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí a vnitra, že podle těchto předpisu jsou obecní úřady povinny dodati katastrálnimu měřickému úřadu snímek zastavovacích plánu právě platných, jakož i každou jejich změnu a doplňky jich se týkající, a to pokud jde o snímky platných zastavovacích plánu, pořízených před účinností citovaného vládního nařízení, nejpozději do konce roku 1930, alespoň co se týče obvodu jimi upravovaného území. Se zřením k přesnému znění zákonných ustanovení v tomto ohledu musí se obecni úřady této povinnosti podrobiti i přes to, že stav regulačních plánů je v mnohých případech nedostačující neb závadný. Tísnivá finanční situace mnohých obcí obzvláště v dnešní době jest však důvodem k žádosti obcí na příslušné katastrální úřady, aby jim byl poskytnut odklad lhUty k dodání snímku zastavovacích plánu v těch případech, kde by nákladným zpusobem musily pořizovati kopie zastavovacích plánu, ač tyto plány ne,odpovídají skutečnému stavu a mají býti v d0111edné době změněny novým regulačním plánem. Ministerstvo financí činí proto potřebná opatření, aby katastrální úřady vycházely v těchto případech obcím vstříc stanovením lhUty, do níž by bylo předložití katastrálním úřadum snímek nového regulačního plánu. Nepředloží-li obce ve lhUtě takto stanovené snímek nového regulačního plánu, budou nuceny splniti svoji shora označenou povinnost dodáním snímku zastavovacího plánu dosud platného. Okresním úřadům se ukládá, aby tyto směrnice sdělily vhodným způsobem, nejlépe snad publikací v okresním věstníku, se všemi úřady, resp. stavebními úřady 1. stolice. Sazba náhrad za opisy a výpisy z protokolů o katastrálnim řízení podle § 9 katastrálního zákona. (Výnos min. fin., č. j. 29.785/35-III/6.) K návrhu jednoho finančního úřadu II. stolice povoluje ministerstvo financí podle ustanovení § 8, odst. 12. vláabího nařízení č. 64/1930 Sb. z. a n., aby výkonné katastrální úřady vyhotovovaly na objednávku stran opisy nebo výpisy z protokolu o katastrálním řízení podle § 9 zák. č.177/1927 Sb. z. a n. a vydávaly je, jde-li o opisy nebo výpisy neověřené, za náhradu, vypočtenou Rodle sazební položky č. 2 přílohy výnosu ze dne 8. července 1929, Č. 62.346/28-III/6. Náhrada za upotřebený papír, po případě tiskopisy, budiž vypočtena podle sazební položky Č. 27 a náhrada za případné požadované ověření opisu nebo výpisu podle sazebni položky č. 28 přílohy vyhlášky Č. 1411933 Sb. z. a n.

Osobní. t

.lord. D. Kovače7• V Sofii zemřel 5. července minulého roku řádný profesor geodesie a kulturní techniky na zemědělsko-Iesnické fakultě sofijské university Jord. D. Kovačev. Odešel po pětiměsíční těžké chorobě, na vrcholu nejvyšší činnosti a nejplodnější práce, dosáhnuv konečně místa které odpovídalo jeho bohatým znalostem technickým a velké zkušenosti pedagogické. Prof. Kovačev narodil se 26. října 1875 v Kystendilu v západním Bulharsku. Po ukončení střední školy věnoval se studiu matematiky na sofijské universitě a roku ]897 je absolvoval. Pak působil jako asistent na meteorologické stanici v Sofii a posléze jako asistent astronomie na sofijské universitě. R. ]904 byl jmenován profesorem na vojenské akademií, ale již v r. ]906 odchází do Paříže na ústav "Service géograpmque de ľArmée" , aby se specialisoval pro vyšší geodesíi. Po ročním pobytu opouští Paříž a věnuje se dalšímu studiu geodesie na ústavu "Konígl. Preuss. Geodat. Institut" v Postupimi. R. ]909 se vrátil do Bulharska a působil až do r. 1919 jako protesor na průmyslové škole. Mezitím byl jmenován soukromým docentem astronomického zeměpisu a v r. 1918-19 přednostou astronomicko-geodetického oddělení ve vojenském zeměpisném ústavě. R. 1924 jmenován mimořádným profesorem a konečně r. 1928 řádným profesorem geodesie a kulturní techniky na zemědělské-lesnické fakultě v Sofii. Prof. Kovačev byl členem fysikálně-mat. spolku v Sofii, členem "Société astronomique de France" v Paříži, předsedou sdružení pro geodesii a geofysiku v Sofii, členem ústřední rady pro zeměměř. práce v Bulharsku a mnoha jiných instituci. . Jeho publicistická činnost byla velmi hojná. Napsal řadu článků populárních o astronomii, fysice. meteorologii a četná vědecká pojednání o geofysice a geodesii. V "Astronomische Nachnchten" sv. 216 píše o "Odchylkách tížnice v Bulharsku" v témž časopise sv. 222 uveřejňuje studii o nGeoidu a jeho průběhu Bulharskem" a j. Ve svých pracech řešil prof. Kovačev vědecké problémy a náměty z oboru geodesie. týkající se zvláště Bulharska a stal se tím jedním ze zakladatelů bulharské geodetické vědy. 1 k našemu časopisu vázal ho přátelský vztah - byl jedním z jeho prvních zahraničních přispivatelů. V I. svazku (roč. 1913) uveřejnil práci "Barometrické formule pro Bulharsko". Prof. Kovačev zajímal se i o naše geodetické práce a udržoval stálé styky s našimi pracovníky a vysokoškolskými profesory. Čest jeho památce! I1'{J. Víiek. Ing. Dr. techn. B. Bastl, mimořádný profesor vyšší geodesie a astronomie na ně. mecké vysoké škole technické v Brně, jmenován řádným profesorem.

1935/80

y

y

y

y

,

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS

•••••••••

XXIII.

SPOLKU

ROČNÍK

-

6 1935

ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ

V SRNĚ

5. ČERVNA

1935.

MinisterstlJo školstlJí a národní oSlJěty potordílo jednumyslný návrh :(!,rofesorskélw sboru vysoké školy specíálních nauk, schválený též jednomyslně senátem Ceského vysokého učení technického v Praze, aby řádnému profesoru a proděkanu vysoké školy speciálních nauk Zng. Josefu Pe tří k o v i dostalo se za jeho velíké zásluhy o technickou vědu nejvyšší akademické pocty, jež může toto vysoké učení uděliti, hodnosti čestného doktora věd technických. Na přání profesora Petříka odevzdán mu diplom bez obvyklého slavnostního shromáždění všech profesorských sborů dne 3. června t. r. v ústavě praktické geometrie, kdež konala se intímní slavnost, k níž dostavili se J. M. rektor Českého vysokého učeni technického Dr. Břet. To lm a n, J. S. děkan vysoké školy speciálních nauk Dr. Jindřich S v o bod a, a řádný profesor vysoké školy speciálních nauk Dr. Frant. H o dá Č. J. M. Dr. Břet. T o I m a n ve své řeči projevuje radost, že k řadě znamenitých inženýr11, kteří bylí až dosud čestným doktorátem 1!yznamenáni, přib:tívá další vynikající odborník, jeho radost v'-1/o v některém. směru vedlo k lÍslJčcll1i. Nyněj.ší qenerace zeměniěřičsh'lích inženlírů rzpomínlÍ s IÍctuu a llÍskou profesora TJr. h. c. Zn!!. los. Petřika, svého učitele. zastánce a neúnavného í}()jouúka za lmíw a I ep.::;i bytí československého zeměměřiče, ú; připojuje sré blú!!Opřání k tak ('es/ně!!!/{ 1':'12namenártí, jehož se mu zaslouženě dostalo.

1935/81

Čtvrtá mezinárodní fotogrametrická výstava v Paříži. Ing. Dr. techn.

A. F i ker.

Zároveň se IV. mezinárodním l'otogrametrickým kongresem, o němž jsme již přinesli zprávu, konala se v Paříži ve dnech 16. listopadu až 2. prosince Mezinárodní fotogrametrická výstava. Na podnět francouzského Svazu leteckého průmyslu byla připojena k Mezinárodní výstavě letecké a umístěna společně s ní ve Velkém paláci na Champs Elysées. Výstavy zúčastnilo se 16 států: Belgie, Československo, Čína, Dánsko, Francie, Finsko, Holandsko, Holandská Indie, Chile, !talie, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Spojené státy a švýcary. Vystavovány byly fotogrametrické přístroje, materiál a pomůcky fotografické, přístroje geodetické a konečně velký počet prací provedených cestou fotogrametrickou. Největší exposice měly státy Francie, Německo, !talie a Švýcary, které využívají nejintensivněji fotogrametrie a soustřeďují proto též výrobu fotogrametrických přístrojů a pomůcek. Ve Francii zabývá se touto výrobou sdružení průmyslových podniků, vystupující pod jménem Groupement ďindustriels de la photographie aérienne, k němuž náleží i známá továrna Société ďOptique et de Mécanique, jež vyrábí přístroje podle ná-

vrhů konstruktéra Poivilliersa, mimo uvedené sdruženi stojí firma Aerotopographie, která vyrábí stroje podle návrhů Ing. Ferbera. V Německu pracuje pro fotogrametrii firma Zeiss-Aerotopograph v Jeně a Photogrammetrie G. m. b. H. v Mnichově. V !talii vyrábí letecké komory, fototheodolity, vyhodnocovací přístroje a jiné pomůcky Společnost S. A. Ho A. (Societa Anonima Rilevamenti Aerofotorametrici) v Římě, jejimž spolupracovnikem je konstruktér Nistri, a pak továrna Officine Galileo ve Florencii, pro niž pracuje konstruktér Santoni. Ve Švýcarech zabývá se výrobou fotogrametrických strojů továrna WHdova v Heerbruggu. Z vystavených přístrojů vykazovaly největší rozmanitost let e c k é k o mor y. Společnost G r o u p e m e n t ď in d u str i e Is d e Ia ph o t o a é r i e n nevystavovala komory pro účely vojenské pro formát 18 'X 24 cm buď zčásti nebo zcela automatické, jimiž lze bez přerušeni provést buď 200 snímků na filmu nebo 24 snímky na deskách. Komory jsou vyzbrojeny lamelovými závěrkami systému Labrély s lamelami buď rovnoběžnými nebo - při větších otvorech objektivů - radiálně uspořádanými, a mají ohniskové dálky 20, 50 nebo 70 cm. Těchto komor užívá se v závěsech, v nichž je možno postavit komoru do libovolného směru, sklonu, případně i natáčeti ji, a to i se vzdáleného místa pilotova, který kontroluje polohu komory dalekohledovým hledáčkem, jehož osa zůstává rovnoběžná s osou komory. Fotogrametry zajímala však více měřická komora Labrély-Richard o ohniskové dálce f = 20 cm na snimky formátu 18 'X 18 cm na filmu. Komora zaznamenává na snímku automaticky čas, výšku letounu, směr magnetického meridíánu, údaj libely, číslo snímku, označení letu a značku a číslo komory. Současně s fotografovaným terénem zobrazuje se na snímku soustava bodů, z jichž vzdáleností je možno po vyvolání filmu určiti jeho deformaci.

1935/82

v téže exposici byla vedle ručni komory "Poivilliers SOM" o f = 20 cm na snimky formátu 13 X 18 cm čtyřkomora "Poivilliers SOM" se 4 objektivy o f = 20 cm pro desky formátu 18 X 18 cm, jichž se do každé ze čtyř kaset vejde 15. K čtyřkomoře byl zkonstruován transformačni přístroj, kterSrm lze velmi jednoduše všechny 4 snímky převést fotograficky do jedné roviny. Společnost A e rot o p o g r ap h i e vystavovala automatické komory na desky i na filmy. Z nich zasluhuje zmínky automatická čtyřkomora o f = 20 cm pro desky formátu 18 X 18 cm, jichž se na rozdíl od předcházející komory vejde do každé kasety 24. Překreslení do jedné roviny provádí se na zvlášť upraveném přístroji tak, že se negativy, umístěné v komoře, shodné s komorou fotografickou, promítají optickým systémem s proměnnou ohniskovou dálkou postupně po malých částkách na jednu rovinu. Průmět

zachycený na citlivém papiru, se znovu fotografuje, čimž se ze 4 snimků získává snímek jediný, který může být obvyklým způsobem dále zpracován. V německé exposici ve stánku firmy Z e i s s - A e rot o p o g r ap h budila zájem automatická komora formátu 18 X 18 cm, na kterou možno namontovati výměnné ná1 stavce s objektivy o f = 13 /2, f = 21 nebo f = 50 cm, dále dvojitá letecká komora s for· mátem 18 X 18 cm o f = 21 cm s osami komor svírajícími úhel 30 o a konečně čtyřkomora, u níž osy komor svírají s osou symetrie úhel 27 o a která objektivy o ohniskové dálce 131/2 cm fotografuje najednou 4 snímky formátu 12 X 12 cm.. Také pro tuto čtyřkomQru byl postaven překreslovač, kterS"m se snímky dají převést do jedné roviny a zmenšit na formát 18 X 18 cm. Ph o t o g r a m m e t r i e G. m. b. H. vystavovala jako na předešlé výstavě v Curychu svoji panoramatickou komoru s devíti objektivy. V ltalii podobně jako ve Francii nezískal dosud ve fotogrametrii film té důvěry jako v Německu a proto oba státy konstruuji dosud automatické komory na desky. S p o leč n o s t S. A. R. A. vystavovala automatickou komoru pro desky formátu

1935/83

13 X 18 cm, jichž se vejde do zásobníku 60. Tato komora kývá při práci automaticky v závěsu a provádí samočinně konvergentní snímky se 100 % překrytem. Druhá italská továrna Of f i c i n e G a I i I e o zhotovila po dle návrhu Santoniho dvojitou komoru se dvěma zásobníky (obr. 1.), jež pojmou dokonce po 200 deskách. Desky jsou uloženy ve válcových zásobnících radiálně a mechanismus komory jednu po druhé vytáhne, přitiskne ke značkovému rámu a po exposici vrací zpět do zásobniku, který se pootoči a připraví desku novou. Při tom je možno interval mezi dvěma exposicemi zkrátiti až na dobu pouhých 5 vteřin. Tatáž továrna vystavovala i pozoruhodnou konstrukci fototheodolitu podle návrhu Santoniho s dalekohledem kolmým k ose komory a k horizontální ose točné (obr. 2.), takže stroje lze po přetočení komory o 900 použít jako obyčejného theodolitu pro měření úhlů. $výcarské z á vod y W i I d o v y vyráběly až dosud komory pro formáty 13IX 13 cm a 10X 15 cm o ohniskové dálce 16'5 cm a nově též komoru o formátu 13 X 18 cm a ohniskové dálce 25 cm. Komory byly zařízeny na ruční obsluhu, jež byla usnadněna tím, že komory bylo možno zasaditi do zvláiítního závěsu a v určité poloze je fixovati. Nyní zkonstruovaly a vystavovaly též komoru automatickou pro film. Ohnisková dálka komory je 12 cm a formát snímku 12 X 12 cm. Film se přivádi do roviny přitištěním ke skleněné desce. Pohon komory obstarává se buď ručně otáčením klikou nebo automaticky elektromotorem. Komora je vyzbrojena dalekohledovým hledáčkem, který slouží také k regulaci překrytu snímků. Jinou zajímavou novinkou firmy Wildovy je stereometrická komora pro měřické snímky dopravních nehod, archeologických nálezů nebo architektur. Přístroj (obr. 3.) sestává ze dvou komor, upevněných ve vzdálenosti 1'20 m nebo 0'40 m na koncích horizontálního trubkového nosníku, který možno zvednout až do výšky 2'50 m nad zemí. Komorami, jež mají ohniskovou dálku 9 cm a jsou zařízeny na desky 6'5 'X 9 cm, lze prováděti i snímky skloněné, neboť komory se dají natáčeti o určité konstantní hodnoty kolem osy horizontálního nosníku. Zpracování snímkil. děje se na přístroji, který vznikl zjednodušením známého autografu Wildova. Pro úplnost je třeba zmíniti se i o finské automatické letecké komoře, ač byla • vystavena jen na vyobrazeních. Komora, kterou sestrojila podle návrhu gen. Nenonena firma Zeiss-Aerotopograph., má kromě "hlavníhoobjektivu dva objektivy postranní s osami k sobě kolmými a ležícími v rovině kolmé k ose hlavního objektivu. Jimi se zobrazuje na okraje desky horizont a z polohy jeho obrazil. se pak odvozuje poloha osy komorv při fotografování. Na podkladě takto určené orientace komory a na podkladě známé výŠky letadla, stanovené zvlášť přesným výškoměrem, provádějí Finové překreslování snímku s velmi nepatrným počtem pevných bodil.. Pokud jde o stroje na zpracování leteckých snímkil., všimneme si nejprve p ř ístr o j ů pře k r e s lov a c í c h. Nové konstrukce ukazují snahu po zjednodušení přístrojů a po zmenšení jejich rozměrŮ. Firma Wildova vystavovala nový překreslovač, postavený podle prof. Odenkrantse. Tento přístroj splňuje automaticky rovnici zobrazovací a podmínku Scheimpflugovu; další podmínku, spočívající v tom, že střed objektivu projekčního má se pohybovati na kružnici, jejíž rovina je kolma k rovině negativu a jejíž střed leží na pril.sečnici roviny negativu s rovinou, procházející středem objektivu rovnoběžně s rovinou projekční, nutno splniti dodatečným posunem negativu ve směru kolmém k točné ose o hodnotu, která se vyhledá z tabulek. Kromě tohoto posunu je možno měniti polohu negoativu ještě ve směru jeho točné osy. K docilení bezvadného osvětlení promítaného obrazu bylo až dosud u překreslovačů užíváno kondensoru. U tohoto stroje je kondensor nahrazen parabolickým zrcadlem. Rozměry i váha stroje jsou oproti dosavadním známým konstrukcím podstatně zmenšeny (dimense jsou 105X 170X 270 cm, váha 600 kg). . Také firma Zeiss-Aerotopograph zjednodušila svůj překreslovací přístroj E. S. G. a o novém modelu platí v podstatě totéž, co bylo řečeno o překreslovacím přístroji Wild-Odenkrantsově. Ve výstavce francouzského vědeckého a technického ústavu byl poslední model překreslovače Roussilheova, v němž lze umístit negativy až i formátu 30 X 30 cm. Za zmínku stojí dále překreslovací přístroj prof. Buchholtze, který zkonstruovala italská společnost Ottico mecanica italiana. Přístrojem provádí se překreslování na základě vírtuálního zrcadlového obrazu, který se pozoruje v malém slabě postříbřeném zrcadle, jež je upevněno před negativem ve vzdálenosti rovné ohniskové dálce fotografického objektivu a jež svírá s osou perspektivy snímku úhel 45o. Negoativu pevně spojenému se zrcadlem je možno dáti sklon a stočení, odpovídající jeho poloze při fotografování. Subjektivní obraz, vytvořený zrcadlem promítá· se okem skrze poloprůhledné zrcadlo na rovinu, umístěnou pod ním a průmět objíždí se hrotem pantografu, který druhým hrotem kreslí v žádaném měřítku situaci území zobrazeného na negoativu. Zhotovování plánů a map fotogorafickým překreslováním leteckých snímků má nevýhodu, která spočívá v deformaci citlivého papíru při vyvolávání a dále v tom, že jednotlivé snímky je nutno skládati a slepovati, aby daly souvislý plán. Tyto nevýhody pokouší se obejíti v Holandsku prof. Schermerhorn na přístrojistereopantografu. Stroj

1935/84

sestává ze stereoskopu, do něhož se vkládá dvojice překreslením ziskaných diapositivů, a z pantografu, který místo pojízdného hrotu má skleněnou deštičku se značkou, jíž se objíždí situace na jednom z diapositivů. Pantograf slouží k tomu, aby se překreslený diapositiv zvětšil na žádané měřítko a stereoskopickým pozorovánim má se zlepšiti viditelnost objížděných předmětů. V oboru přístrojů, kterých se užívá pro zpracování snímkových dvojic, jsou novinkou jednoduché přístroje pro hrubší topografickou práci založené na d voj i t é m pro mít á n i, kterýžto pracovní postup, jak znamo, záleží v tom, že se obrátí postup fotografický a snímky, vložené do komor, jež se uvedou do polohy odpovídající poloze komory při fotografování, se promitají zpět do prostoru předmětného a tam se vyhledávají průsečíky odpovídajících si paprsků. Vyhledávání průsečíků usnadňuje se buď mžikavým osvětlovánim, při němž se oba snímky střídavě v krátkem časovém intervalu promítají, nebo použitím anaglyfů t. j. obrazů, promítaných v komplementárních barvách (nejčastěji červené a modrozelené), jež pozorovány brýlemi se skly stejně zbarv.enými dávají stereoskopický dojem. Jeden z těchto přístrojů vystavovala firma Zeiss - Aerotopograph. Nazjvá se "Aeroprojektor Multiplex" a sestává z malých promítacích komor, jichž můze býti umístěno na společném nosníku až 10 (viz obr. 4.) a jež se dají natáčeti a posunovati ve třech k sobě kolmých směrech, takže je lze vzájemně orientovati. Absolutní orientace, t. j. orientace vzhledem k rovině horizontální provádí se natáčením nosniku ve dvou kolmých směrech. Do komor vkládaji se diapositivy formátu 4 X 4 cm, ziskané zmenšením originálních leteckých snímků a promítají se v komplementárnich barvách na bílou desku. Stereoskopický model vytvořený anaglyfy objíždí se značkou, jež, jsouc spojena s tužkou, kreslí vrstevnice nebo situaci. Druhý zcela obdobný přístroj, "Multiplo", byl zkonstruován a vystavován společností S. A. R. A. (Pokračování.

-

A sulvra.)

Doslov k V. mezinárodnímu kongresu zeměměřičů v Londýně. Geom. Emil F alt u s. Dosud byly o V. mezinárodním kongresu zeměměřičů uveřejněny dva články v Ze· měměřičském Věstníku č. 5 a 9 z 1934 a nyni ještě článek Ing. J. Poura ve Zprávách veřejné služby technické č. 3/35. Mimo toho podána zpráva o kongTesu od jedn(}tliJvých účastníků-delegátů na schůzi Spolku čsl. zeměměřičů v Praze dne 15. listopadu 1934 a Měřické skupiny SIA v Brně dne 27. listopadu 1934. Na výzvu našeho redaktora chci v dalším ještě učiniti pokus o zhodnocení poznatků o výsledků z kongresového jednáni pro naše poměry. Zcela odlišné anglické poměry, zvláště v pozemkové držbě, měly přírozeně rozhodující vliv na vytvoření oboru působnosti tamějšich zeměměřičů. Ve dle s v o bod n é drž b y (f r e e hol d) e x i s t u j e .t o tiž v A n g 1i i r o z sáh 1 á P ach t o v n í drž b a (1e as e hol d) j a k n a ven k o v ě, t a k v e m ěs tec h, při malé majetkové roztříštěnosti. Pachtovní držba, vyjímaje stavebnich pozemků, obejde se zpravidla bez dlouhodobého hypotekárního úvěru; pachty zemědělské jsou obvykle jednoroční, s t a v e b n í pa c h t Y t r v a j í 9 9 a ž 9 9 9 let. Zem ě měř i čip r o vád ě j í z a m Ý Š len é z měn y v z as t o u pen í str a n bez dal š i h o z á s a h u stá t ním o c i. Nucená registrace pozemků jest dosud jen v hrabství Londýn a Eastbourne a teprve od roku 1936 může vláda naříditi závazný katastr s přísl. plány a rejstříky; bude zajímavo, pokud se tak stane. Při platné dbbrovolné registraci zaměří státni zeměměřič k a ž d Ý p o zem e k (m a jet e k) n a u z n a n é p ř á ní bez o d k 1a dně, zakreslí jej do kopie katastrálního plánu, zanese do rejstříku vlastnického či pachtovního a stará se dále o evidenci. D o t ě c h t o o per á t ů P o zem k o v Ý c h smí v š a k n a h líž e tip o u z e majitelé a zplnomocněnci. . Hranice sou~ezí určují se jen zcela výjimečně na výslovné p ř á n í s o u sed ů. Katastrální plán Londýna jest v měřítku 1: 1056, Eastbourne 1: 1250, další území 1: 2500. kde je dobrovolná registrace. Královský pozemkový katastr anglický jest příkladem účelného zřízení, odpovídajícího nejlépe potrebám země, kde plán jest povšechným orientačním obrazem pozemkťl a hranic a posuzován jest dle zásady: Plán je dobrým služebníkem, ale špatným pánem. Státních zeměměřičů jest v Anglii dosud velmi málo, avšak samostatných kolegů diplomovaných (chartered surveyors) jest počet značný a ovládají dokonale důležité a rozsáhlé pracovni obory. Na 90% vše c h p o zem k ů j e s t spr a v o v á n o zem ě měř i č i; jsou hledanými půdními odhadci, sta,vebními znalci (stavební měřiči) a věnují se hojně, jako nikde jinde, plánování měst a venkova, vypracování plánů upravovacích. Mimo toho jsou četní kolegové činni jako důlni měřiči.

1935/85

S t a v e b ním ě ř i č i (quantity surve yors) představují nám obor více méně neznámý, vyvolaný zase poměry v severských zemích a upomínající nás poněkud na dřívější spojování oprávnění stavitele a geometra. V užším slova smyslu jedná se při těchto úkonech o výpočet stavebních hmot a oceně ní příslušných prací, za účelem provedení stavby, kdy přesné stavební rozpočty a stavební uzávěrky-smlouvy staly se nutností. Stavební smlouvy zahrnuji od roku 1931 jak otázku úhrady, tak jméno stavebního měřiče a ustanovení o závaznosti jeho soupis ft co do jakosti a množství (kvality a kvantity). Stavební měřič stává se tak l' o z hod čím mezi projektantem a podnikatelem stavby - obdoba stavebního dozoru u nás. Stavebni měřiči, zaměstnaní u podnikatelil. staveb, mohou získati potřebnou pril.pra.vu, a však členy Quantity Surveyors Association při Chartered Surveyors Institution v Londý ně mohou. se státi teprve po vystoupení ze služebního poměru, aby zaručeno bylo nezáv islé postavení těchto zodpovědných mužů. Pro plány uprav ovací jest v Anglii směrodatný "Městský a venkovský řád plánovací" z roku 1932-:33, který stanoví také příslušnost obecních rad venkovských měst, velkoměstských venkovských okresil.. Z a hla v n í ú čel p 1á n o v á n í s t a v í s e z 3jištění pil.dy pro nejúčelnější využití jak v zájmu veřejném, tak s o u kr orné m, se zřetelem na zdraví, pohodlí, hospodárnost a vlastnická práva. Třeba chrániti. památky historické, pokud mají urně leckou cenu, krajinné krásy, usnadniti spojení li venkovem a pracovati k odstranění závadných čtvrtí (slums). Kdežto v mnohých státech řídí bezohle dné plánování jen úředníci, vedou v Anglii tyto ·práce samostatni zeměměřiči, snažící se občany přesvědčiti o správnosti upravovacích .plánů a omeziti zásah úřadil.. Odškodně ní se zásadně přiznává na znehodnocení a majetkové ztráty. S t a v e b n í z á k a z y a j in á o Dl e z e n í z k o u m a jí s e z n o v u !-: a ž d é tří le t í. Oas je pro plánování rozhodující a proto třeba přípravné práce uspíšiti (zjištěni skutečného stavu a dalších podkladů), Vypracování společných a krajinných okresních plánů je na postupu, neboť třetina Anglie a Walesu (48.300 kmZ) má již předběžné schválení min. zdravotnictví. - I Londýnu stačí generelní uprav ovací plán. Půda jest základem všeho lidského po dnikání a t a půd a - zem ě j e s t t a k é hmot o u s u l' o v i n o u zem ě měř i č ft m, k t e ř i m a jím í t i z výš :e n Ý z á j e m na řád n é m p 1á n o v á n í a ú p r a vá c hp o zem k o v é drž b y. Máme býti jednotni ve snažení, aby města byla významněj ší, výraznější a příjemnější a při tom krásný, kvetoucí venkov byl zachován. Snahy, směřující k zavedení jednotnéh o mezinárodního typu pozemkového katastru a pozemkové knihy, nejsou splnitelné v dohledné době pro velkou různost poměrů a zavedená opatření. Oproti anglickému osobitému nazírání, které se uplatňuje i v ostatních severských zemích, měl by nám býti pro n a š e ma 1é p orně r y v z o r e m d o k on a 1Ý pří k 1a d š v Ý car s k ý, kde n a m i stě daň o v é h o k a t a str U m a j í k at a str p r á v n í, s poj e n Ý s p o zem k o vou k n i h o u, z a v e den í g e (j m e t l' a ě i p l' á v n í k a. Podobně je tomu v Holandsku a má býti zavedeno v !talii a to za vedení soudce a spolupráce zeměměřiče-katastrálního správce. . . Ohraničení pozemkil. je ve švýcarsku před měřením závqzné a v případě sporu je rozhodujícím stav dle plánu. Účelné úpravy pozemkové držby předcházejí tu novému měření obce a tak dociluje se všestranné hospodárnosti, zjednodušení operátů a jich provezu. Katastrální komise stálého výboru Mezinárodního svazu zeměměřičů také navrhuje: Ž á d n é zle p š o v á n í n e bon o v é měř e n í k a t a str á 1n í, p o k u dne bud o u nutná opatření dobře prozkoumána a provedena potřebná úprava p o zem k o v é drž b y j a k o ú P l' a vah ran i c, o hra nič e n í, z a o k r o uhl e n i a s celo v á n í p o zem k il., při čem ž m e n š i n u tře b a d o n u t i t i. - Otázku, jak u nás si počínáme. pominu raději mlčením. - Severske země (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko) vybudovaly svoje zjednodušené pOzemkové katastry po většině na podkladě dřívějších plánil. scelovacích a upravovacích a, starají se o jejich vedení. Pokud se týče jednotného plánování při výstavbě státu, měst a venkova, jest také pozoruhodný úspěch Polska a polských kolegů. datující se od roku 1921. V roce 1930 zřízeny okresní uprav ovací úřady ve Varšavě, Poznani, Katovicích' (báňský obvod), Lodži, Pomoří (Gdyně) a Polesí. Další úřady plánovací zřídí se v lázeňských obvodech, Zakopané a Krynica. Rychlejšímu postupu vadi jen nedostatek plánů a map. Letecké snímky se uplatňují nezadržitelně. Cel k e m d 1u ž noř í c i, ž e čin n o s t zem ě měř i čem á o b sáh n o u t i c eIo u spr á v u a ú p l' a v u p o zem k o v é drž b y, j a k n a ven k o vět ak i ve městech (viz Anglie). Žádoucí úpravy pozemkové držby před katast r.á 1ním mě ř e ním pro vád í ves m ě s zem ě měř i č i, kteří provedou i související meliorační práce (viz Švýcarsko ). Méně zajímavé jsou ovšem práce měři cké a kancelářské za účelem pouze registračním a evidenčním. U nás při každé příležitosti jeví se snaha zatlačiti zeměměřiče na pole čistě měřické. Nebezpečí se snad zmírnilo rozšířením vysokoškolského studia, katastrálním zákonem, vymezením činnosti civ. geometra, avšak r o z hod u j i c í bud e na š e z dat n o s t hla vně při pro vád ě n í ú p l' av, j a k pro ú čel y zem ě děl s k é, t a k sta·

a

1935/86

ve b n í. Také boj o konečné znění stavebního řádu a scelování zákona není ještě zdaleka ukončtm. - Nečekejme milosrdenství od konkurujících skupin, nebudeme-li sami dosti silni a rozhodni. Více zdravé ctižádosti a méně závisti! Příští VI. mezinárodní kongres zeměměřičů bude se konati asi ve Varšavě nebo v Římě roku 1938 a bude třeba, abychom v četnějším počtu hledali tam posilu a poučení pro naše poměry.

Resoluce usnesené na V. mezinárodním

kongresu

zeměměřičů

konaném ve dnech 18.-21. července 1934 v Londýně. K o m i seL: Zem ě měř i č a p o zem k o vád r ž ba .. 1. Vliv světové krise na ceny pozeni ků: "Komise vyslovuje naději, že ve všech státech pozemková daň jak státní, tak místní, bude rovnoměrně rozdělena, a že v případech potřeby zvláštní zákony daňové budou vydávány po bedlivém studiu a s ohledy na hospodářskou situaci a na všemožné budoucí- okolnosti." 2. Bydlení dělnických tříd: "JeElt žádoucno při tomto obsáhlém ukolu, aby veřejné úřady všemožně podporovaly výstavbu domků, hygienických a vhodných za obydlí nemajetných vrstev; dále je žádoucno, aby tytéž úřady povzbudily spořivost dělnického obyvatelstva, aby mohlo nabývati pozemky' nebo stavět domky s pomocí družstev. Při stavbě nových domů je nutno zachovat a chránit, místa, vyznačující se zvláštními přírodními krásami. Jest si též přáti, aby správa těchto bydlišť byla svěřována zpwlObilým zeměměřičům." 3. Soustavy správy a zásobování měst: ' "V uvážení,. že k zajištění dobré správy" majetku a vyhotovení projektů na zásobování měst je nutně třeba zvláštních znalostí, měly by býti tyto práce pojaty do působnosti. z.působilého zeměměřiče." , . Komise II.: Katastr a pozemko.vá kniha. "Mezinárodní federace z.aměměřičů nebo' její ,stálý výbor nechť podnikne potřebné kroky ku zřízení studijního a informačníhoús,tředí katastrálního, které by dostávalo veškeré doklady, týkajíCí se katastru, a katastrálních děl z různých států za účelem srovnávání a uveřejnění výsledků tohoto šetření, jakmile bude opatřen k tomu vhodný náklad. Jsou toho druhu již dvě informační ústředí, jedno se sídlem v královské z.eměpisnéspolečnosti v Londýně, známé pod jmé.nem· .,The Cadastral Survey and Land Records Office" (Úřad katas,trální a pozemkov.ých knih) vypracovalo rozbor a program práce, druhé se sídlem v Paříži v sekretariátě katastrální komise mezinárodní federace zeměměřičů. Tato ústředí se mohou souběžně vyvíjeti, zdárně spolupracovati a své práce doplňovati dle okolnosti." K o m i s e II I.:Mi ě ř i c k é III e t o d y a př í str o j e: 1. "Nynější krise vyžaduje využití všech hospodářských sil národních a vynucuje si buď co možno nejrozsáhlejší revisi, rychlou a lacinou, nebo nové katastrální vyměřování, vyhovující zároveň požadavkům hosnodářským i technickým." 2. "Jde-li o vyhotovení plánů ve velkém měřítku, hodí se nejlépe metoda polárc ních souřadnic s přesným nepřímým měřením délek; také letecké fotogrammetrie lze zvláště výhodně pro tyto plány použíti." 3. "Při použití těchto dvou způsobů měření jest třeba věnovati přiměřenou pozornost zvláštním okolnostem místní či osobní povahy." 4. "Metoda polárních souřadnic a lete'cké fotogrammetrie dává výsledky velmi přesné, má však to společné s ostatními metodami, že pro vzdálenost dvou bodů ležicích přfliš blízko sebe, neyoskytuje v určitých případech a pro určité účely dostatečné přesnosti. V takových prípadech jest třeba určiti vzdálenost přímým měřením." 5. "Z bodu 4. vyplývá, že jak metoda polárních souřadnic, tak fotogrammetrická musejí být doplňovány různými způsoby měření délek. Výsledkem musí býti co možno největší hospodárnost vyplývající z kombinace těchto metod." 6. "V mnohých případech osvědčuje se pro přesné měření vzdáleností dvojobrazový tacheometr." K o m i s e I V.: Vy měř o v á ní bud o v: 1. "Budiž zjednáno oficielní uznání tohoto povolání ve všech státech a vyhrazeno členům uz.naných odborných organisací." 2. "Odborná činnost měřičů budov (geometre-métreur) budiž ve všech státech postavena na vyšší úroveň." 3. "Buďtež podniknuty důrazné kroky k zavedení tohoto povolání ve všech státech, kde ho dosud není." 4. "Jest žádoucno, aby odměny měřičů budov ve všech státech byly přiměřené a podle odborného tarifu a aby jejich výko ny byly placeny m~teli nemovitostí." . 5. "K hájeni všeobecných stavovských zájmů měřičů budov je nutno založiti meZinárodní sdružení a k tomu cíli utvořiti stálý výbor, pověřený zkoumáním různých

1935/87

otázek, jež budou předloženy mezinárodním kongresům a udržováním přátelských styků osobních mezi členy těchto kongresů." K o m i s e V.: Od bor n é o r g a n i s a c e a v z děl á n í: "Kongres uznává, že k úspěšnému výkonu povoláni zeměměřiče jest nezbytno, aby uchazeč si osvojil (1) vyšší a rozsáhlé všeobecné vzdělání a (2) prohloubené vzdělání odborné, zahrnující mimo vědy technické také práva, vědy hospodářské a zemědělské. Kongres prohlašuje tudiž nutnost úplného uskutečnění požadavku komise III b v Curychu 1930 ohledně úrovně a rozsahu odborného vzdělání a praktické průpravy zeměměřiče. V. kongres v Londýně navrhuje, aby pro VI. kongres bylo podrobeno prozkoumání: 1. Znalosti a obecné vzdělání nutné pro uchazeče zeměměřičství. 2. Souhrnné vyhlášení prací, pro něž federace vyslovuje zpdsobilóst zeměměřiče. Kongres konstatuje, že povolání zeměměřiče, třeba že má rozdílné oprávnění a organisaci v různých státech, zahrnuje povšechně velmi široké pole působnosti. Povolání zeměměřiče nemdže býti omezeno na pouhé měření, nýbrž usměrňuje a upravuje veškeré otázky vlastnictví pozemkového a nemovitého. V zájmu veřejném jest třeba se vším důrazem potírati snahy po súžení pole pdsobnosti zeměměřiče. Kongres zjišťuje nutnost vytvoření zeměměřičských komor ve všech státech. Úkolem a účelem těchto autonomních, závazných komor by bylo, rozumí se ovšem s možnosti malých změn pro přizpdsobení se zvláštním potřebám rdzných státd: a) výlučné zastoupení stavovské, b) úzká spolupráce s úřady a ústavy ve všech otázkách technických, hospodářských, sociálních a správních, c) ochrana stavovských zájmů, d) péče o teoretickou a praktickou přípravu uchazeM povolání, jakož i o rozšiření odborných vědomostí členstva, e) disciplinární stíhání jménem státu v případech přestupkd v povolání nebo prohřešení se proti autoritě a cti stavovské. Otázka přijeti zeměměřičů-úředníkd do svazku komor, jakož i otázka vytvoření samostatných komor pro zeměměřiče nebo naopak společných s ostatními technickými odvětvími, jakož i otázka vnitřního složeni komor musí býti ponechána každému národu k vdli vyřešeni přizpdsobenému vnitřním podmínkám států." K o m i s e V a: D o r o s t. "Tato podkomise mezinárodního kongresu zeměměřiM považuje utvoření organisace "juniord" ve svazku dosavadních stavovských sdružení ve všech státech za čin, Krčrruiř. který co nejlépe prospěje zájmdm celého stavu."

Sur le photogramme. Résumé de l'article de M. J o s. K 1ob o u č e k publié dans le No 4-5/1935 de Zeměměřičský Věstník. Dans l'article l'auteur a usé, pour 1a.grande partie, des expenences pratiques gagnées a l'occasion du cours photogrammétrique de léna en 1934 et des notes faites dans les conférences des professeurs v. G r u ber, H u g e r s h o f f et M. Ne u b a u e r. II décrit les divers types de la chambre photographique pour la photogrammétrie terrestre et aérienne et leurs dispositifs particuliers. Puis il décrit les divers sortes du matériel négatif pour les photogrammes et explique les avantages des films en comparaison avec les plaques, puis il étude retrait régulier et irrégulier des films et des papiers photographiques employés pour la réstitution. On a réussi déja a fabriquer des films panchromatiques dont le retrait irrégulier est tellement petit que, en pratique, il peut Hre omis. II est sur que, dans l'avenir, ces films seront usés dans la photographie aérienne presque exclusivement. Dans la partie suivante l'auteur décrit le proces negativ spécial pour lesplaques et films panchromatiques. A 1a fin il mentionne les résultats des essais avec les émulsions infrarouges.

~ronika. František Miiller. Letos vzpomínáme stého výročí narozenin Františka Miillera, pryého profesora, který začal konati výklady o geodesii jazykem českým. Narodil se dne 4. září 1835 y Libochovicích, kde otec jeho Jan Miiller byl vrchním na panství libochovickém a budyňském. Studoval na gymnasiu v Litoměřicích od r. 1846 do r. 1852, načež pokračoval ve studiích na polytechnickém ústavě království českého - jehož ředitelem byl tehdy Dr. Lumbe -, v letech 1852/3 byl na přípravce a v 1853/54, 1854/55, 1855/56 na ústavu. V záznamech zapsán jest s národností českou. Nato (r. 1856) byl jmenován adjunktem při

1935/88

katastrálním vyměřování v Tyrolsku, kdež pobyl do r. 1861, kdy se vrátí! na polytechnícký ústava pokračoval v roce 1861/62, 1862/63 ve studíích. Nato byl jmenován v roce 1863 asistentem matematiky s českou řečí u prof. Skřivana, načež od 1. října r. 1864 stal se asistentem geodesie u prof. Kořistky a pověřen suplováním geodesie jazykem českým. Brzy nato (v r. 1867) jmenoval jej zemský výbor mimořádným a v r. 1868 řádným profesorem geodesie nižší i vyšší s vyučovacím jazykem českým. Byl tak šťastným, že prožíval celý vývoj a všecky změny stavovského technického ústavu království českého, vyplývající nejen z pokroku věd, nýbrž i z probouzejícího vědomí národního. Viděl, jak sněm království českého usnáší se (v r.1863), aby zavedena byla rovnoprávnost obou zemských jazykft ve studijním roce 1864/65, jak vedení ústavu svěřuje rektorovi, sborem profesorským zvolenému na místě dosavadního ředitele li< jak každý z tehdejších čtyř odborft je veden odborovým přednostou, rovněž voleným. Prožívá překvapení, když německý člen sboru profesorského a poslanec na zemském sněmu Jelinek bez vědomí českých členft přednáší na sněmu žádost na rozdělení ústavu na český a německý. Leč nepochodí! ještě na sněmu. Zato brzy nato němečtí poslanci na sněmu pod vedením Dr. HOfflera použili anonymní brožury - sepsané německým členem sboru Wersinem - a podali návrh (r. 1868) na rozdělení královského českého polytechnického zemského ústavu v Praze na český a německý. Návrh byl na sněmu 24. září 1868 schválen - poněvadž Češi ze sněmu odešli a tak studijním rokem 1869/70 začíná se prvý rok samostatného českého zemského ústavu polytechnického, do jehož sboru se přihlásili z obojjazyčného profesoři Miiller, Hausman, Bukovský, Tí!šer, Zenger, Krejčí, Niklas, Tille, Studnička. Nedočkali se však Němci toho, oč usí!ovali, totiž oslabení českého ústavu, nýbrž překvapení, že počet posluchačft na českém ústavě rychle vzrftstal, kdežto na německém klesal. Proto podali Němci, vedeni Dr. Russem, v prosinci 1873 na sněmu návrh na postátněni obou ústavft. Sněm návrh přikázal z Němcft složené komisi, jejíž zpráva schválena - za nepřítomnosti Čechft, vyjma známé sedmičky, která 15. září 1874 vstoupila do sněmu. Říšská rada na to schválila resoluci 26. března 1874, kterou se vláda vyzývá, aby zahájila jednání a vložila do rozpočtu na rok 1875 potřebný náklad. Smlouva předložena sněmu 6. října 1874 a schválena přes námitky dr. Ed. Grégra a dr. Trojana, a tak lednem 1875 stává se ústav c. k. čes. polytechnickým ústavem v Praze a později (r. 1879/80) se mění na c. k. čes. vys. školu technickou. Prof. Miiller pečuje nejen o rozvoj geodesie, nýbrž stará se i o vědní obory příbuzné; tak zavádí ve stud. r. 1869/70 výklady ,,0 počtu pravděpodobnosti a jeho užití", které později převzal docent Pánek. V roce 1874/5 zavedl výklady ,,0 sférické astronomii" a v r. 1875/6 ,,0 měření hornickém". Kyž inž. Moinot vydal svůj spis o tachéometru a o pracech s ním, zavedl (1877/8) i prof. Miiller přednášky o tacheometrii čili rychloměřičství, které zařadil později do normálních přednášek. Konečně v r. 1889/90 zahájí! přednášky ,,0 udržování katastru", které konal až do zahájení učebného běhu pro zeměměřiče. Sbor profesorský poctil Miillera hodností rektora dvakráte, po prvé v r. 1887/8, po druhé v r. 1896/7, kdy zahajoval nově zřízený učebný běh pro zeměměřiče s programem studijním, který sám vYpracoval. Jako učitel byl mírný a laskavý, což se projevovalo zvláště na praktických cvičeních, jichž se vždy osobně účastní!. Byl zvolen též čestným členem Akademíckého čtenářského spolku, jakož i Spolku posluchačft inženýrství, při němž zřízen na jeho památku Miillerftv fond pro podpory na praktická cvičení geodetická. Z literárních prací jeho možno uvésti zprávu ,,0 kvadratuře kruhu" (1864) a "Graphisches Nivellieren" (1867), dále "Anwendung der anharmonischen und harmonischen Verhaltnisse zur Auflosung von Aufgaben der Geodaesie"; tato práce je prvním užítím geometrie polohy v geodesii a byla uveřejněna v "Archiv fiir Mathematik und Physik" (1868).V časopise "Zeitschrift fiir Vermessungswesen" uveřejní! studii "Die Planimeter von Gangloff und Schlesinger" (1879), ve které obhajoval prioritu rožmitálského lesmistra Gangloffa. Později uveřejní! v témže časopise "Zum Gebrache des Polarplanimeters" (1882) a studii "Einfacher Beweis des Satzes von ILegendre" (1894). Ve zprávách Spolku arch. a inž. v král. Českém uveřejnil další své práce ,,0 směru tížnice, vlivu jeho na geodetická pozorování vůbec a na určování osy dlouhých tunelft zvláště" (1883) a studii ,,0 sférickém excessu a jeho významu při výpočtech geodetických" (1887). Konečně v časopise pro pěstování matematiky a fysiky otiskl "Grafické řešení některých úloh sférické astronomie" (1895). Poslední prací jeho bylo "Kompendium geodesie a sférické astronomie", které začal v r. 1887 vydávati na žádost Spolku posluchačft inženýrství. Ježto výlohy přesahovaly možnosti Spolku posluchačft, požádali o součinnost Spolek architektft a inženýrů v král. českém a tak došlo k vydávání prvé české geodesie, která měla vyhovovati i praktikovi i posluchači. Prvý díl dokončen v r. 1894 a další sešit II. dílu vyšel r. 1897, který převzala pak Česká Matice technická. Spisem tím mělo býti ustáleno též názvosloví české. Dokončení začaté práce se již nedočkal, neboť pro churavost odebral se v říjnu 1899 na odpočinek a zemřel již 21. října 1900. J. Petřík.

1935/89

Zprávy odborné. Náprsní skizzovací stolek.

v

poslední době zavádí se do obchodťl.velmi praktický náprsní skizzovací stolek čsl. pťl.vodu (patent č. 45.708). . Tato účelná novinka pozůstává ze dvou' hlavních částí: a) z vlastního skizzovacího stolku, b) z řemenového závěsu. Vlastní skizzovací stolek jsou dvě deštičky z tvrdého dřeva, (překlížky) o rozměru 250 X 360 X 5 mm. Horní rýsovací deska dá se posunouti a zároveň otáčeti tak, že lze dosáhnouti všech vhodných poloh rýsovací plochy. Posunutí a otáčení je umožněno tím,

, ;' I

.,/

:'

, ,, ,

ff I

že ~podní deska závěsná je opatřena výřezem (víz obr. 1.), do kterého zasahuje čep rýsovaCl desky (viz obr. 2.). Pohyblivá horní deska dá se fixovati v kterékoliv poloze křídlo· vou matkou (viz obr. 3.). Kreslicí, papír zasouvá se do mosazného rámu na rýsovací desce. Závěsná deska o něco větší než rýsovací, je opatřena na rozích kováním s otvory. Řemenový závěs se sldádá z kovového kroužku a třech řemenů (2 kratší a 1 delší). Řemeny, připevněné na kovovém kroužku, mají na koncích karabinky, které se zapínají do otvorů závěsné desky. Náprsní skizzovací stolek připneme při práci k tělu tím způsobem (viz obr. 4.), že karabinku na delším řemeni zapneme do levého horního otvoru závěsné desky, řemeni přehodíme přes levé rameno tak, aby kovovy kroužek ležel na levé lopatce, kratší řemeny potom upevníme v levém a pravém spodním otvoru závěsné desky. Při stanovení pat

1935/90

kolmic používáme-li úhloměrného hranolku neb zrcátka, přiklopíme skizzovací stolek na prsa, aby olovnice volně padla na pásmo. Přecházíme-li s jednoho místa měření na druhé, sejmeme stolek k boku. Děje se to tak, že řemínek Č. 2 odepne se s rohu a a řemínek Č. 1 přepne se s rohu b do a. Pro přenosný skizzovací stůl (na stojanu) je vždy nutno vyhledati výhodné místo, aby zeměměřič mohl pohodlně kresliti a kontrolovati hlášení figurantů. Někdy se však stává, že. stojan stolku nelze postaviti v bezprostřední blízkosti měřeného objektu. V důsledku toho je zeměměřič velmi. často odkázán na svědomitost a přesnost figurantů, nemíní-li ztráceti čas stálým přebíháním od nákresu k dělníkům. Tato nevýhoda skizzovacího stolku na stojanll je nejvíce patrna při menších měřických pracích, kdy není po ruce zapracovaných figurantů. Stůl Se stojanem vyžaduje stálé obsluhy jednoho dělníka a proto i náklad za měření při jeho použití je větší než při stolku náprsním. V horském a kopcovitém terénu, kde přenosného stolu (na stojanu) nelze dobře použíti, výborně se osvědčil náprsní skizzovací stolek. Kdo však poznal jeho praktičnost, dá mu přednost i v rovině. Největší výhodou náprsního stolu je jeho ideální pohyblivost. Zeměměřič je ve stálém spojení s nákresem, není vázán na určité stanovisko stolu a bez ztráty na čase může stále kontrolovati dělníky. Probíhá-li měřická přímka přes 9třechy, vody, skály atd., nejlépe vynikají přednosti náprsního skizzovacího stolku. S připnutou náprsní deskou zeměměřič lehce překonává všechny překážky te.rénní a zaznačuje v kterémkoliv místě kdykoliv potřebná data. Malý formát. a nepatrná váha stolku na.prosto nepřekáží pohybu. ; Dobře se též uplatnil náprsní skizzovací stolek při kancelářskýc~ pracích, které se :'Ykonávají v poli. (popis katastr. hranic, komisionelní 'stanovení hranic atd.) *). Sek ..

Lit~rární novosti. Posudky.

Instrukcija po trianKulacii pervogo klassa. Vydal Glavnoe geudezičeskoe

upravlenie Gosudarstvennij institut geodezii i kartografii. Leningrad 1933, 2. vydání, stran: 151, rozměr 18/26 cm, cena 5'65 r. Prvé vydání, 1000 výtisků, z r. 1928 této velmi dobré příručky O 107 stranách, na níž pracovali profesoři Krasovskij a Di1ltz, a inženýři Vinogradskij a Fefilov, bylo brzo rozebráno; druhé, rozšířené vydání, z redakce profesora Dani10va a Krasovského, má již 3000 výtisků. . . Přináši na 33 stranách služební předpisy pro polní práce triangulační, rozvržené do těchto kapitol: 1. Obecné zásady pro tvoření obrazců, trojúhelníkových pořadů a základnovýeh sítí, 2. organisace práce, 3. pracovní rozvrh a rekognoskace, 4. trigonometrické znaky a stabilisace, 5. měřické přístroje a jejich zkoušení, 6. pozorování vodorovných směrů ve všech sestavách, 7. měření základen. . . Ostatních 118 stran knihy obsahuje 21 příloh, z nichž nejobšírnější je stať o rozboru chyb teodolitu s četnýmí přiklady z praxe. Kníhú vřele doporučujeme pozornosti čtenářů-odborníků, najdou v ní dojísta mnoho itžitečných rad a pokynů. Kdo by chtěl získati povšechný přehled o pracovních metodách v triangulaci Sovětského svazu, toho odkazujeme na knihovnu "Trudy gosudarstvenno/.io Instituta geodezii i kartografii", jež! tuto příručku ,vhodně doplňuje. štván. V. V. K a v r a j s k i j: "Matematičeskaja kartografija", stran 275, rozměr 19/27 cm, Moskva 1934, cena brož. 10 r., v lehké vaz bě 10 r. 50 k. Kniha je podrobnou teoretickou i praktíckou pl"Íručkou kartografického zobrazování pro studentstvo i výkonné ínženýry-kartogorafy. Její autor, který dosud napsal n:moho geodetických i astronomických článků a děl, je aktívním členem hlavní státní astronomické observatoře v Pulkovu (asi 20 km jižně od Leningradu) a přednáAí na vojenské námořní akademii. Stručný obsah knihy je tento: Po úvodě, v němž se čtenář seznamu ie s předmětem kartografie, přináší dHo ve 14 hlavách základní pojmy kartografické, obecnou teorii skreslení, roztřídění projekcí podle druhu skreslení a s hlediska zobraze ní poledniků a šířek. zobrazení elipsoidu na kouli, obecné vlastnosti kuželových projekcí, jedná obšírně O' ekvÍJValeIl!tních projekcích kuželových i azimutálních, o týchž projekcí ch ekvidistantních, o projekcich válcových, perspektivních, o stereografické projekci jako inversi koule, o kruhovém konformním zobrazení Lagrangeově, o nepravých zobrazeních kuželových i válcových o mnohokuželovém zobrazení (hlavně Grintenově) atd. Závěr slovního. textu shrnuje podstatné znaky, podle nichž odborník na prvý pohled poznává na mapě druh zobrazení. Kniha je obohacena hojným citováním cizí odborné literatury, látka je doplněna častými příklady a 99 obrazci, z nichž velká většina je zcela originální; možno ji co nejlépe doporučiti. *) Náprsní skizzovaci stolek dodá firma Kč 100'- bez plátěné schránky.

"Praktik",

1935/91

Brno

14, Bendlova

9.

Cena

K objednávce poslouží adresa vydavatelky: Redbaza Goskartotresta, Moskvacentr., Iljinka, pro Vladimírova 6, SSSR. štv. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, Vol. 95, No. 1, obsahuje zajímavý článek S. K a w a s a k i ho: Note On the Observation of Latitude at Greenwich. Autor podrobně diskutuje pozorování astron. šířky, konané v Greenwichí a ukazuje na korelaci mezi směrem větru a výsledky pOzorování šířky. Podle jeho šetření je možno vyložiti t. zv. člen Kimurův "z" zmíněným efektem větru. J. P. Vyšlé knihy. JUDr. G. S c h I é e: Stavební řAd pro Cechy. Stran 554. Cena 63 Kč. Vyšel v Praze 1934. "radeusz Tolwinski: Urbanlstlka. Warszawa. Van D eur e n: Le~ons sur le Calcul des Probabllltés. Namur 1935. Dr. Ku r t S c h wi d e fs k y: Theorle und Entwlkelung der Umblldegerlthe. Verlag Wichman. Liebenwerda Sachsen. A I ber toP i c c i n i ni; La pratlca del Catasto. Hoep li, Milano.1 VolI a-P o r r o: Photogrammetrla aerea negll usl clvlll e mllltarl. Hoepli, Milano 1932. For tun a t o F I o ri o: Logarltml a JO decimali e valori naturali delle funzioni trigonometriche. B. Pelerano, Napoli 1934. . . Le Recuell des textes législatifs au Regime foncier des Etats de Syrie et du Liban. - La Regle des Travaux du Cadastre et ďamélioration fonciére. Beyrouth-Liban.

Odborná pojednání

Sl

éasopisech.

Pozemkovi reforma. Má I e k - P a vel - S v o bod a - Z a t I o u k a I: Kolonisace v čsl. pozemkové reformě (díl I.). Zprivy veřejné služby technické, čls. 10. Ing. Aug. Hra c h; Scelovanie hospodárskych pozemkov na Slovensku. Ing. K. I{Yk r: Reambulace pozemkového katastru na Slovensku a neustálené držebnostni hranice. Věstnik Inženýrské komory pro CgI{. čls. 10. E. Faltus: Mezinárodni kongres geometrú v Londýně. Oeodezlst č. 9-10 z r. 1934: O u b k in: Úloha sovětské geodésie v soudobé geodetické vědě. G u b k in: Význam geodetické služby při socialistickém budováni. Bar a š: Patnáct let sovětské geodésické služby. Č ebot ar j o v: Zeměměřičské vzdělánl v SSSR. za patnáct let trván! sovětské občanské geodésie. Prof. K r a· s o v s k i j: O základnlch astronomicko-geodetických pracl v SSSR. C vět k o v: Sovětská kartografie v prvnlm patnáctileti. M a I j a v k in: Hypsometrické práce ústředn! eeodeticko-geografické státnl správy (GGGGU). R a· b i n ov i i:: Přehled podnikáni pro technickou rekonstrukci geodetické výroby v GGGGU za patnáct let. Dr o b yšev: Problém stereofotogrametrie v SSSR. L a r i o n o v.: Stanoveni délky finských invarových !lrátú na moskevském komparatoru. K o s o u r o v: Helhoneova práce. S i lov: Letecke fotografováni v noci. S i lov: Výpravy akademie věd SSSR. v r. 1934. K. Izvěstlja spolku ruských zeměměřiči v Jugoslavll č. 1 a 2: Obsah se týká internich věci spolku. K. The south afrlean Survey JournaI, čls. 32 (březen) 1935. Wh i t t ing d a I e : Willem Cornelis van der Sterr. (Pojednává o dile a životu Cornelise van der Sterr, organisátora jihoafrických trigonometrických měřeni z II. obdobi 1919-1933). H. S. le S u eur: Vytýčeni železnii:nich obloukú. V. J. H o I z e r: Užiti měfického stolu. N. G. H.: Nové typy poi:itaclch strojú. Vev. Mernleclbas un Kulturtechnlkas VestneslS, čis. 1-3 z 1933. j. Z.: Přehled činnosti spolku lotyšských zeměměřfi:ú za 15 let. Dr. A. B uch h o I es; O 4. mezinár. fotogrametrickém kongresu a výstavě. A. M.: Po· známky k detailnlm pracem katastrálnich (dokonč.). Journal des Oeométres Experts et Topographes Fran~als, čls. 174 (duben). E Mi c h e I: Révision et conservation du cadastre - Livre foncier. R. Ma r t in: Coup d'oeil ďensemble sUr la Photogrammétrie aérlenne et terrestre (pokrač.) M. L i on: Contestations ďenregistrement. - Le théodolite répetiteur Wild TI et ses dispositifs de mesure de distance; č!s. 175. K i II i c k: Pátý kongres zeměměřičú v Londýně L. Hra b y na: Guilaume le Vasseur de Beauplan et son invention dans I' hIstorie cartographique de (' Ukraine. - Les amělloration lonciéres en Syrie. R. Ma r t in: Coup d' oeil ď ensemble sur la Photogrammétrie aérienne et terienne.

Zprávy stavovské. Pariové u zemského úřadu v Brně. Letošního roku odešli do výslužby v. m. rada Ing-. R. Freude a m. rada Ing-. J. Reichel, prvý zařazen do 4., druhý do 5. pl. stupnice. Je tedy Ing. Reichel již druhým ze sedmi měř. úředníků zemského úřadu, který uzavřel svoji kariéru skutečnou honosnou hodností vrch. měř. komisaře, tedy úřednickým stupněm, který získal za starého Rakouska i mnohý bývalý feldvébl bez vyššího školskélio vzdělání. Ing. Reichel nedosáhl ani 4. pl. stupnice, kterou platový zákon s důvodovou zprávou přiznává jako normální postup úředníkům 1. služ. třídy, tedy i zeměměřičům. Příčina tak trpkého údělu je přirozený důsledek protizeměměřičské tendence, kterou li bý;v.moravského zelDfikéhovýboru zahájil první zemský stavební ředitel české národnosti, známý silniční odborník, žijící v představě oněch dá v n Ý c h let, kdy stavební inženýr byl odborníkem pro všechnu technickou službu. Zodpovědní právníci a předseda zemského výboru JUDr. J. Pluhař této tendenci se nevzpírali a ji ochotně převzali; tak se stalo, že za Ing. G. Dostala, JUDr. J. Siebera a JUDr. J. Racka prosazena systemisace zeměměřiče rozdrcující a tito vyloučeni z postupu normálního pro služ. třídu I C. Oba jmenovaní právníci od r. 1928, kdy zrušena byla samospráva zemí, neměli přímého již vlivu na věci osobní, ale jejich cesta, budovaná technikem, byla použita pří resystemisaci, provedené zemským úřadem a ministerstvem veř. prací. Důsledek resystemisace byl v Z. V. - pokud vím - zmíněn, ale nyní je příležitost uvést i nejnovější její silný reflex: Kolegové: L Ing. Reichel odešel na odpočinek v 5. pl. stup.; 2. Dr. techn. J. Růžička po skoro 30 letech započitatelne služby teprve letos byl povýšen do 5. pl. st., ač po celá 2Y. léta bylo místo v "pětce" volné; 3. Ing. R. Puhony při více než 31 letech služebně započitatelných je stále bez jediného povýšení v 6. pl. st. ve věku 53 let a Ing. K. Bolan při 27 letech započitatelných a ve 54. roce svého věku rovněž v 6. pl. stupnici.

1935/92

Není známo, že by tito kolegové se kdy dopustili něčeho, což by mohlo býti považováno úředně za provinění. Příčina tkví jedině ve způsobu, jak zemský úřad s min. veř. prací určil resystemísací míst zeměměřičských a pak bohužel i v tom, že jmenovaní kolegové nemohli zabrániti stárnutí, i když je "omladil" zemský úřad odnětím hodností, dosažených jmenováním za zem. výboru moravského a redukcí platovou. (Rozdíl platů zemských a státních zeměměřičů odpovídal asi jednomu platovému stupni 6. pl. stupnice.) A tak tedy nastal v Brně u zemského úřadu paradoxní stav: Staří, vysokoškolsky vzdělaní měř. úředníci, kteří za nemnoho let odejdou do pense, zůstávají buď nepovýšeni vůbec, neb získají místa v 5. pl. stupnici, jež u téhož úřadu už po léta mají i a k t u á ř i (II. služ. třída), k t e ř í j s o u a ž o 2 O let fy s i c k y a až 12 let s I u ž e b něm I a dš í než uvedení kolegové (právníci zpravidla dosahují této stupnice po 6-8 letech). Jsou tyto poměry zdravé, jsou oprávněny, jsou opravdu žádány platovým zákonem? Není v nich zobrazena makavě stá I á, přímo nepřátelská tendence, usnadňovaná silou úřední posice účastníků v resystemisační komisi, kteří měli míti pocit zodpovědnosti ve všech směrech? Tak se ptáme zodpovědných činitelů a technické veřejnosti od komisaře po odborového přednostu. Zeměměřičský stav celý je na nápravě interesován a jestliže jeho časopis této otázce věnuje pozornost trvalou a zachovává tak příštím generacím d ů k a z k v ě č n é pam ě t i, jak zemský úřad v Brně s ministerstvem veř. prací nizounko (pod význam II. služ. třídy) oceňoval činnost zeměměřičskou, pak není to jistě věcí efemerní, ale velmi vážným apelem na celou rodinu technickou a zvlášť její nynější representanty v úřadech. Odstraňte příkoří, napravte finanční újmy, buďte spravedliví a nezaujatí. h.

Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku čsL zeměměřičů, konané dne 23. března 1935. Po schválení zprávy o poslední výborové schůzi byla přečtena zpráva o valné schůzi a pak byly provedeny volby činovníků. Prvním místopředsedou byl zvolen Ing. Jar. Pudr,. druhým místopředsedou Ing. V. Kural, jednatelem Ing. V. Boguszak, jejž se uvolil v době nepřítomnosti zastupovati prof. Dr. Ryšavý. Pokladníkem zvolen Ing. J. Payer a zapisovatelem Dr. A. Fiker. Dalšími členy výboru jsou prof. J. Petřík, prof. Dr. Jos. Ryšavý, prof. Dr. J. Fiala, Ing. L. Doležal, Ing. K. Klega, Ing. Jos. Páleníček, Ing. J. Souček, Ing. Jan Švec a Ing. F. Prokůpek. Pak podal kol. Payer zprávu pokladní, dle níž má spolek na hotovosti Kč 3983'75. Dlužné příspěvky činí 4986 Kč. Za nové členy se hlásí Ing. Miloslav Rybníček z Brna, Ing. F. Helsner z Brna, Ing. Jar. Kmínek z Prahy, Ing. VI. Mizera z Prahy a Ing. Mil. Schwarz z Prahy. Jejich přijetí bylo schváleno. Předseda dává pak čísti dva dopisy, určené Spolku inž. stát. měř. služby a jeden dopis odbočce Spolku v Brně. Znění dopisů bylo schváleno. Zprán. o výborové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 29. dubna 1935. Po schválení zprávy o poslední schůzi podal kol. Payer zprávu pokladní, podle níž má Spolek na hotovosti Kč 6201'80 a na pohledávkách 11.297 Kč, z čehož připadá na dlužné příspěvky členské 10.097 Kč. Pokladník sděluje, že po 1. dubnu rozeslal upomínky členům, kteří dosud příspěvek nezaplatili a další upomínky rozešle k 1. červenci. Dále oznamuje, že za nového člena se hlásí Ing. Prokop Basel z Třebíče. Jeho přijetí bylo výborem schváleno. Dopis Ing. Karbuse, v němž oznamuje, že je ochoten ročníky 1913---1934 IZeměměřičskéhoVěstníku přenechati zdarma redakci, byl vzat s povděkem na vědomí. Předseda čte pak dopis Odbočky Spolku čsl. zeměměřičů.v Brně, v němž Odbočka žádá z usnesení své mimořádné valné schůze,konané dne 13. dubna 1935, aby výbor Spolku čsl. zeměměřičů v Praze zastavil podle usnesení § 7 stanov Odbočky její činnost a odůvodňuje svou žádost takto: "Odbočka Spolku čsl. zeměměřičů v Brně soustřeďovala členstvo země Moravskoslezské, zaměstnané jednak u úřadů a podniků státních a zemských - které tvořilo převážnou většinu -, dále úř. aut. civ. geometry a konečně úředníky úřadů autonomních. Tomuto složení členstva odpovídalo i poměrné zastoupení výše zmíněných kategorií ve výboře Odbočky. Prakticky převládal názor, že každý zeměměřič, který odbírá přímo nebo prostřednictvím své stavovské organisace "Zeměměřičský Věstník", jest automaticky členem Spolku čsl. zeměměřičů v Pr'aze a tím - pokud má sídlo v zemi Moravskoslezské ~ i členem Odbočky čsl. zeměměřičů v Brně. Jakmile tento předpoklad - pro který nebylo opory ve stanovách Odbočky a který ani zamýšlenou změnou stanov nebyl právně dosažitelný - odpadl, členové, organisovaní ve Spolku inženýrů státní měřické služby, na své funkce ve výboru Odbočky dne 20. března 1935 resignovali. V důsledku tohoto kroku nebyl výbor schopný činnosti. úkolem mimořádné valné hromady bylo provedení nových voleb přeSně dle znění stanov. Členstvo však dospělo k jednomyslnému názoru, že bude v zájmu zajištění spolupráce všech složek zeměměřičského stavu v Erně, když nové volby výboru provedeny nebudou a Ústředí bude požádáno, aby ve smyslu § 7 stanov Odbočky zastavilo její činnost. Prof. Petřík vyslovuje politování nad 'tím, že nejstarši odbočka Spolku čsl. zeměměřiěl"1se rozchází, ale doporučuje jejímu přání vyhovět. Předseda Ing. Krčmář, podo"

1935/93

týká, že zrušením odbočky vyjde se též vstříc snahám moravských kolegů po zjednodušení spolkových poměrů. Výbor se nato jednomYSlně usnáší vyhověti přání Odbočky vyslovenému mimořádnou valnou schůzí konanou dne 13. dubna 1935 a ve smyslu ustanovení § 7 stanov Odbočky její činnost zastaviti. Usnesení bude sděleno podle přání Odbočky Ing. Ant. Prokešovi a Odbočka bude požádána, aby aktivni jmění, protokoly a spisy byly zaslány předsedovi Spolku čsl. zeměměřičů v Praze. Kolega Pudr upozorňuje pak předsednictvo, že nadešla vhodná doba pro intervenci u primátora hl. m. Prahy ve věci obsazení místa přednosty měř. úřadu. Prof. Petřík oznamuje, že v r. 1936 bude se konati v Cambridgi kongres Geodetické a Geofysické Unie a žádá kolegy, aby práce, jež by mohly být kongresu předloženy včas připravili. Z Jednoty čs. úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru Jednoty konala se 4. května 1935 za přítomnosti 9 členů. Nepřítomnost omluvili 3 členové. Po zahájení schůze referoval předseda Ing. Fiirst o osnově unifikačního zákona o civilních technicích, již rozeslala Inženýrská komora členflmpředstavenstva. Po delší debatě přikročeno k pořadu schflze. Jenáno o sporu dvou kolegů při vytyčování hranic a usneseno, aby pracovní sekce Inženýrské komory zaslala záležitost referentovi k podání posudku pro event. zavedení čestného řízení. U p o z o r ň u j e mez n o v u k o leg y, aby při vy tyč o v á ní hra nic pro str a n y p o s tup o val i vel i c e o pat r n ě. Upozornění toto bylo naposled uveřejněno v Zeměměřičském Věstníku ze dne 5. listopadu 1934 a ve Věstníku Inženýrské komory ze dne 21. října 1934 ve zprávě o schflzi pracovního výboru Jednoty, konané dne 6. října 1934. - Ve třech případech oferování resp. účtování prací pod tarif požádána pracovní sekce Inženýrské komory o vyžádání si spisfl ku podání posudkfl, zda dopustili se kolegové porušení vážnosti stavu a zda mflže býti proti nim zavedeno čestné řízení. Kolegové na Slovensku a Podkarpatské Rusi se upozorňují, že veškeré stížnosti a žádosti, zaslané pracovní sekci Inženýrské komory v Bratislavě, jsou zasílány k vyjádření členu představenstva této sekce kol. Ing. ,Ročákovi do Trenčína, který referuje o těchto záležitostech též na schflzích pracovního výboru Jednoty a kde po uvážení je usneseno, jaké kroky podniknouti. Druhý místopředseda naší Jednoty a zároveň zástupce kolegů v zemi Moravskoslezské, kol. Ing. Janč, nemohl se pro nemoc zúčastniti posledních schflzí výborových ani valné schflze a zastupoval ho kolega Ing. Faltus. Bylo usneseno, aby jménem všech kolegů bylo mu projeveno přání brzkého uzdravení, abv mohl co nejdříve dále tak obětavě pracovati ve prospěch stavu, jak pracoval až dosud. Dále bylo usneseno upozorniti kolegy na oběžník ministerstva veřejných praci ze dne 26. března 1935, č. j. 25 b-868/9-16-474 ai 1933, týkající se výkladu § 14. odst. katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. jenž byl uveřejněn v Zeměměřičském Věstníku Č. 5 z 5. května t. r. Mimo to usneseno požádati Věstník Inženýrské komory o uveřejnění téhož oběžníku a rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 21. září 1932, Č. 14.350, v celém rozsahu. Vyřízeno několik záležitostí důvěrných a po přednesené zprávě pokladní kolegou Ing. Kuralem a po volných návrzích schůze skončena. Ref. Ing. Vlk. Jednatelská zpráva zájmové skupiny měřické při odboru S. I. A. v Brně. Ve správním roce 1934 byli zvoleni do výboru obou spolků tito kolegové: Pře d sed a: Ing. J. Brychta, mís top ř e d sed a a d e leg á t d o v Ý bor u S. I. A.: Ing. A. Prokeš, j e dna tel: Ing. Haring, z a p i s o vat e l: Ing. Pavlík, p o k 1 a dní k: Ing. J. Vrba, k n i h o v n í k: Ing. K. 8Jvoboda (po jeho odchodu Ing. Pavlík). Další či e n o v é vý bor u: Ing. V. Ma,řík, Ing. V. Syrovátka, Ing'. L. Kožoušek, Ing. A. Arnošt, Ing. E. Faltus, Ing. Peňáz, Ing. Dr. J. Růžička a Ing. J. Vrba. N á hra d11 í ci: Ing. Fr. Čtvrtlík, Ing. V. Vilímec, Ing. Fr. Fuksa, Ing. prof. VI. Filkuka, Ing. R. JaI,!§. R e v i s o ř i ú č t ů: Ing. O. Vičar, Ing. L. Kostelecký (po zemřelém Ing. V. Vilímec). Činnost odbočky obráží se v 7 výborových schůzích s průměrnou účastí 9 členů, což svědčilo o velkém zájmu našich kolegů o naše časové otázky (st:wovské, administra· tivní, správní věci, přípravě přednášek). Dále byly konány tři členské schůze, spojené vždy s přednáškami, a to: 1. Při mi· nulé valné hromadě dne 28. ledna 1934 přednášel Ing. J. Peňáz na thema: "Regulace men· šího města" (Kyjova), 25 členů. 2. Dne 27. listopadu Ing. E. Faltus: "Zpráva o kongresu zeměměřiČ11 IV Londýně" (30 členů). Tato přednáška byla první, která byla pořádána v brněnském odboru S. I. A. skupinou měřickou. 3. Dne 20. prosince přednášel Ing. J Peňáz: "Vývoj regulace města Brna". Tuto velmi zajímavou a poutavou přednášku na· ,štívilo také 18 členů z jiných zájmových skupin (hlavně ze skupiny a,rchitektů), 48 člen~, Většina našich výborových schůzí byla soustředěna na naše zájmy stavovské, orgaru· sační a odborové, a to: Právě tak, jako minulý rok, také i letos našlo živý ohlas zrušení zeměměř. inženýrství v Brně v našich schůzích výborových. Byla vyslána čtyřčlenná deputace k J. M. prof. Dr. R. ČUprovi, aby se informovala IV jakém stavu se tato, pro nás velmi dflležitá věc nachází. Dále byla ži,vě projednána druhá důležitá otázka, zrušení Vys. školy spec. nauk v Praze, vyvolaná z důvodů "úsporných" dle návrhu úsporné parlamentní komise. Dnes je na Vys. škole spec. nauk zařaděno: a) odděl. zeměměř. inženýrství, b)

1935/94

odděl. pro pojistnou matematiku, c) odděl. pro kandidáty profesury středoškolské pro matematiku a deskriptivní geometrii a fysiku. Podle návrhu Úsporné parlamentní komise má se přenésti odděl. zeměměř. inženýrství na vys. školu inženýrského stavitelství. České ;vys. učení techn. v Praze jest jedinou technickou školou v republice, na které jsou všechny obory technické práce zastoupeny, kterou podařilo se po převratu sjednotiti, takže se bliží přání Národního shromáždění, že české vys. účení technické v Praze bylo vybudováno jako vzorné v republice. Ale sotva se tomu začínáme přibližovati, již chvátá samo min. školství a nár. osvěty, aby toto budování nepochopitelným způsobem rozrušovalo a tříštilo. Z těchto jednání bylo zasláno memorandum podepsané zástupci Odbočky Spolku čs. zeměměřičů, Spolku čsl. inženýrťi. stát. měř. služby, moravské odbočky, Měř. skupinou při odboru S. I. A. a Jednotou civ. geometrů na ministerstvo školství a nár. osvěty min. financí, min. veř. pra.cí, min. obchodu a fin. nár. obrany. Zůstává doposud znovu nepropracována otázka sloučení .všech našich spolků a takto sloučené uvésti do S. I. A. Bude ustaveno komité, které se bude touto věcí detailně zabývati. - Aspirantský zákon byl též projednán. Dne 17. května 1934 zesnul dlouholetý člen obou našich spolků kol. Kostelecký. Za naše spolky rozloučil se se zesnulým kol. Mařík. Účast členů pro pokročilou jarní sezonu velmi značná. Členů měř. skupiny odboru brněnského S.' I. A. jest 29 oproti 722 členům celého odboru. Členů spiolku čsl. zeměměřičů, odboč~a Brno, jest celkem 89, z toho 38 úřed. opráv. civ. geometrů a jejich· asistentů. . Končím zprávu, by naši členové, hlavně přednostové, propagovali členství v našem spolku u kolegů, kteří členy doposud nejsou. Ing. Haring, jednatel.

Dotazy a odpovědi. Poznámka k článku "Ohraničování pozemků" od Ing. V. Hlav&"T.V nadepsaném článku z' Č. 1/1935 Z. V. je řeč v oddíle A. o stanovení pruběhu hranic a o odstranění sporných hranic cestou mimosoudní a soudní. Není v něm ale učiněna zmínka o zvláštnÍIn případě sporných držebnostních hranic, kdy totiž držítelé sousedních pozemku nepřistoupí na zprostředkování a kdy také žádná ze stran cítíc, že by nesla soudní útraty - nepožádá o soudní zjíštění hranic podle § 850 obč. z. Takový případ stává se pří původním nebo novém měření při komiSích podle § 9 k. z. dosti často. Podle odst. 3. § 12 k. z. sepíše se o každé sporné držebnostní hranici zvláštní podrobný protokol a zašle místně příslušnému knihovnímu soudu, aby zavedl jak dí zákon - příslušné řízení. Ve smyslu odst. 1. § 15 vI. nař. č. 64/1930 zavede soud o sporných držebnostních hranicích, oznámených katastrálním úřadem, řízení jako o oznámené změně (§ 42, odst. 2. k. z.). Soud tedy nemuže bez návrhu a žádosti strany zavésti řízení za účelem zjištění sporných hranic podle § 850 obč. z. Stalo se proto také, když soud v některých případech zavedl takové řízení na oznámení katastrálního úřadu o zahájení řízení ve smyslu ustanovení § 12, odst. 3. k. z., a $I 15 vI. nař. Č. 64/1930, že krajský soud jako soud rekursní zrušil usnesení s odůvodněním, že nemil.že býti pochyb o tom, že oznámení k. m. Ú. o sporné držebnostní hranici patří do evidenčního záznamu a že soud bez žádosti jednoho ze sousedů sporné hranice o obnovení nebo opravu hranice podle § 85{) obč. z. nemil.že příslušné řízení zaváděti. Soudy samy nejsou si dobře jisty, jak v takovém případě postupovati. Některé soudy v místech s platnou pozemkovou knihou nutí strany pokutami na základě ustanovení § 3 zák. č. 82/1883 ke knihovnímu pOi'á,dku (je sporná hranice předmětem knihovního pořádku?) a k podání návrhu za účelem zjištění sporných hranic podle § 850 obč. z., jiné zase nechávají oznámení měřičského úředníka nevyřízeno. Tím se stává, že nerozhodnou pravoplatně o sporné hranici do skončení měříckých prací v katastrálním území, nebo že o něm vil.bec nerozhodnou a že je pak třeba sporné hranice za· kreslovati do mapy jako takové, čerchovanou čarou. Poněvadž však takové případy jsou pro výsledek zeměměřičovy práce nežádoucí, obracím se k čtenářstvu o sdělení vlastních zkušeností, zejména pak: 1. je-li zde nějaké východisko, když v určitých případech na sebe narazí svéhlavé strany, jimž ani soudní vybídnutí, ani pokuty nepomohou, aby požádaly soud o zjištění hranic, které by uspokojilo naši potřebu nemíti sporných hranic po skončení měřických prací v katastrálníJ+l území; 2. jak postupovati v takových územích, na která se zákon z 23. 5. 1883, č. 82 ř. z., nevztahuje; 3. má-li nově zjištěná držebnostní hranice při katastrálním řízení (§ 9 k. z.) a nově omezníkovaná podle § 12 k. z. platnost již hned od doby, kdy byla omezníkovaná, anebo teprve ode dne, kdy nabyl platnost také operát, vzešlý z původního nebo nového měření po reklamačním řízení? Č. Jurek.

1935/95

t Ing. Maxmilian Grieszl. Dne 24. dubna t. r. zemřel náhle vrchní měřičský komísař Ing. Maxmílían Grieszl, přednosta kat. měř. úřadu v Pelhřimově. Narodil se 10. října 1887 y Horaz(Iovících. Po středoškolských studií ch na české reálce v O. Budějovicích, kde 'ykonal maturitu 18. července 1905 a po studiích na vysoké ~kole technické v Praze, kde složil v roce 1908 státní zkoušku, vstoupil do prakse k civilnímu geom. Ing. Vendelínu Dvořákovi v Pardubicích, u něhož byl zaměstnán do31.prosince 1913. Od 1. ledna 1914 byl přijat k evidenci katastru daně pozemkové v Hradci Králové a po vykonané jednoroční vojenské službě vrátil se znovu k svému úřadu. Ze světové války vrátil se jako dělostřelecký nadporučík. Dne 24. dubna 1919 byl jmenován přednostou katastrálního měřického úřadu v Pelhřimově. Svému úřadu a technické práci věnoval se s láskou a nadprůměrnou pílí. Podřízeným úředníkllm byl vzácn)Tm příkladem, rádcem i milým učitelem. Svoji šlechetnou a přímou povahou pak všem dobrým kamarádem. Jako vzorný přednosta a oblíbený člen Sokola, kde zastával vždy význačné funkce měl veliké množství oddaných a věrných přátel. Byl též členem mnoha dobročinných spolků. kde ve volných chvílích nezištně pracoval. Byl to muž vzácné povahy, přímý a čestný. Zdravotní dovolenou měl od 4. října 1934, ale i v nemoci docházel do úřadu a zajímal se o řádný chod služby. Nikdo nemyslel, že jeho nemoc bude tak vážná. Pohřeb jeho měl ráz velmi pietní. Při pohřebním loučení promluvil za spolek inženýrů státní měřické služby měřičský rada Ing. B. Foltin, oceniv jeho zásluhy o úřad a obětavou práci spolkovou. Další projevy učinili zástup ce Svazu čsl. důstojnictva a starosta místního Sokola. Za zvuků hymny odjížděl z města pohřební vůz a mezi jeho přáteli a známými nebylo oka, které by se nezalilo slzami. Pohřbu zúčastnili se pp. kolegové z Tábora, Jindřichova Hradce, Kamenice nad Lipou a z Německého Brodu. Dne 29. dubna konala se kremace v Praze, které byli přítomni zástup ci zemského finančního ředitelství i ministerstva financí. Oest budiž jeho světlé památcel Rektorem vysoké školy zemědělské v Brně byl zvolen řádný profesor geodesie Ing. Dr. techn. Alois Ti c h ý. Doktoráty zeměměřičů. Doktory věd technických byli prohlášeni na Ceském vysokém učení technickém v Praze kolegové: Ing. Pavel l' o tuž á k, vrch. měř. komiBař služby katastrální a docent fotogrametrie letecké na vysoké škole speciálních nauk v Praze a Ing. Jos. B 6 h m, měř. komisař při novém měření v Opavě. Dr. Potužák předložil disertaci z oboru fotogrametrického a Dr. Biihm z kartogra.fického zobra.zování. Kolegům srdečně blahopřejeme! Doktorem přírodních věd byl prohlášen dne 14. května 1935 na Masarykově universitě v Brně štábní kapitán J os. Je d I i č k a, přidělený zem. voj. velitelství v Brně. RNDr. J. Jedlička je znám v zeměměřičské veřejnosti jako přispěvatel do našeho časopisu v otázkách topografických a recensent novinek z odborné líteratury maďarské. Blahopřejeme! Z katastrální měřické služby: Oe c h y: Jmenováni měř. koncipisty: Ing'. IL.Porkert, Ing. Miloš Stehlík, Ing: Fr. Vlk, Ing. Jar. Cvak, Ing. Jan Andres, Ing. M. Viták, Ing. V. Heršt, Ing. R Friedl, Ing. Hubert Chowanetz. Mor a va: Přeloženi: Ing. R. Horny do Krnova a Ing. Jos. Skopal do H1učína. Jmenováni měř. koncipisty: Ing. St. Jelínek. Ing. Gerh. Rohrich, Ing. VI. Brázda (do Mor. Třebové), Ing. Fr. Janíček, Ing. Jan Cucla (do Litovle), Jindř. Langer (do Uh. Hradiště) a Ing. Jar. Boudný (do M. Krumlova). Jmenováni do 6. pl. stupnice: Ing. Fr. Hrabovský (do Slavkova) a Ing. K. Blecha. Přijati za měř. aspiranty: Ing. Oldřich Dostál, Ing. Otto Zeisel a Ing. Lad. Bouška. S loven s k o: Přijati: Ing. Jos. Chrpa za m. aspir. (Dol. Kubín) a Ing. Václ. Ingr za smluv. m. úřed. (Dol. Kubín). 2. M. kom. jmenováni: Ing. Ludevit Sponner (Vel. Kapušany), Ing. Karel Bartoš (Dol. Kubín) a Ing. J os. Košař (Tornala). 3. Přeloženi: Ing. Eduard .Telínek do Galanty, Ing. Ivan Majorský do Košic. Ing. Jindřich Pschorn z Ban. Bystríce do Chebu v Oechách a Ing. Alexandr Ivanův do Bratislavy (nové měření). 4. Ze služby vystoupili: Ing. František Skála a Ing. Mirosl. Vondrák. 5. Zemi'el: Ing. Fedor Krivenko. l' o d k a I' pat s káR u s: Přijati měř. aspiranti: Ing. Hub. Švábík (Volové) a Ing. K. Letocha (Užhorod). Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřiřského inženýrství na české vvsoké škole technické v Bmě složili dne 9. května 1935 tito pánové: Konicar Jan z Brna, šílhan Jan z Vídně, Hložánek Karel z Brčka, špaček Jos. ze íidenic, Kubinec Tibor z Vrůtek, Mlčoch Josef ze šumperka, Gál Pavel z Bratislavy, Legerský Frant. z Dol. Datyně, Honig Norbert z Rohatce. Šmíd Leopold z Rzeszówa, Zahálka Josef z Vitoraze, Zavřelová :YIarie z Brna, Jachan Vilém z Bezděčí, Rýc Rudolf z M. Ostravy a Řihák Alois z Tečovic. v

1935/96

y

v

v

v

,

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK

1935

ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXIlI. ROČNíK - V BRNĚ 5. SRPNA 1935.

_________

Zásady,

7

jak budovati (Vynesení ministerstva

dosavadní jednotnou síť katastrální. financí ze dne 19. i'íjna 19M,

Č.

trigonometrickou 10:!)313M-III/6.)

Na základ!, ustanovení § 10. odst. 2, k. z. č. 177/27 Sb. z. a n.a § 1. odst. 1. a 2., a § 10, odst. 1. 1t 2., vlád. naÍ'Ízení Č. 64/30 Sb. z. a n., stanoví ministerstvo financí po slyšení čs. geodetického a geofysikálního komitétu a v dohodě s ministerstvem zemědělství, veřejných prací. národní obrany, školství a národní osvěty následující zásady, jak dále budovati dosavadní jednotnou trigonometrickou síť katastrální. Všeobecná

ustanovení.

§ 1.

1. Jednotnou trigonometrickou síť katastrální, t. j. až do délek stran delších než průměrně až na další (§ 97, odst. 7., k. z. č. 177/27), dokud nebude po ruce základní trigonometrická síť, triangulační kanceláÍ' ministerstva financí za součinnosti úřadů, ústavů nebo orgánů ministerstev zemědělství, veřejných prací a národní obrany (§ 10, odst. 1. a 2. vlád. naÍ·. Č. 64130) podle triangulačního rozvrhu (§ 2) a dalších ustanovení. 2. Jednotná trigonometrická síť katastrální bude přepočtena do základní sítě trigonometrické {§ 10, odst. 1. vlád. nař. č. 1)4/30), jakmile tato bude hotova. 3. Podrobné předpisy v rámci těchto zásad vydávají ministerstva jmenovaná v § 2, odst. 1., v dohodě s ministerstvem financí. 4. Úřady, ústavy ministerstva zemědělství, jakož i orgány ministerstva veřejných prací se zúčastní budování jednotné trigonometrické sítě katastrální zpravidla od sítí, kde strany trojúhelníkll. řečené sítě jsou průměrně kratší než 7 k111. § 2. 1. Triangulační rozvrh se stanoví každoročně na meziministerské poradě za účasti minsterstva financí, zemědělství, veÍ'ejných prací, národní obrany, železnic, školství a národní osvěty se zřetelem na zásadu, že jednotná trigonometrická síť katastrální se buduje toliko pro místa, kde má býti podle rozvrhu, stanoveného předem na 3 roky, konána podrobná (místní) triangulace (§ 44 k. z.), potřebná pro vojenské účely a dále pro místa, kde není vůbec katastrálních map nebo kde je nutno vyhotoviti nové katastrální mapy (§§ 100, 28, odst. 2 a § 64 k. z.). kde se provádí nebo v nejbližší době má býti provedeno scelování pozemků, nebo kde pro daný případ nepostačí výsledky dřívějších triangulací nepřipojených na jednotnou trigonometrickou síť katastrální, případně přeměněné (transformované) do jednotné katastrální zobrazovací soustavy. 2. Meziministerskou lloradu svolává ministerstvo financí včas každého roku. 3. Provedení ročního triangulačního rozvrhu budiž sjednáno mezi zúčastněnými ministerstvy 13 ohledem na potřeby všech resortů státní správy a na úvěry, povolené státním rozpočtem. Z důvodů úsporných musí býti přihlíženo k tomu, aby na tomtéž území nebylo třeba v dohledné době opět konati triangulace již jednou do triangulačního rozvrhu zařazené a vykonané. 41.:m, buduje

Budování.

§ 3. 1. K schválenému

triangulačnímu rozvrhu vydá hiangulační kancelář ministerstva financí zdarma výpisy a náčrty triangulačních údajů (§ 20), jakož i potřebné informace. 2. Výpisy a náčrty triangulačních údajů (odst. 1) jsou podstatnou částí výpočetních protokolů nově určených trigonometrických bo.dů. § 4. 1. Totožnost trigonometrických bodů včetně bodů dřívějších trigonometrických sítí se přezkollší podle místopisů (§ 10). Je-Ii pochybnost o totožnosti trvalého označení (stabilisace) trigonometrického bodu, nebo bylo-li trvalé' óznačení trigonometrického bodu posunuto, poěkozeno nebo zničeno, oznámí to ihned triangulaci provádějící úřad, ústav nebo orgán triangulační kanceláři ministerstva financí (§ 39, odst. 6. v!. nař. č. 64/30) a případně k oznámení připojí svůj návrh potřebných opatření nebo v nu.tných případech učiní sám potřebná opatření a oznámí provedení triangulační kanceláři ministerstva financí. Tato zařídí potřebné v dohodě a za součinnosti triangulaci provádějícího úřadu, ústavu nebo orgánu. ~. Povolení přemisťovati trigonometrické 'body vydává triangulační kancelář ministerstva :financí po dohodě se zúčastněnými úřady.

1935/97

§ 5. 1. Trigonometrické body se volí s ohledem na hudoud základní trigonometrickou síť

(§ 10, odst. 1. vI. naí-. č. 64/30), zpravidla na místech, jež zaručují jejich všestrannou upotřebitelnost (§ 6), neruší komunikaci a nepřekážejí zemědělskému hospodaření nebo jinému užívání dotčených nemovitostí a umožňují jednoduchou signalisaci, která budiž taková, aby jí mohlo býti použito pro podrobné (místní) triangulace - podle rozvrhu, stanoveného předem na H roky (§ 2, odst. 1). 2. Vzhledem· na ustanovení § 6, odst. 7., vI. nař. č. 640130, buďtež do trigonometrické sítě z;isadně pojaty všechny vhodné (§6) trigonometrické body dřívějších trigonometrických sítí, zejména katastrálních, jejichž jakékoliv trvalé označení (na př. podzemní deska, kůl, střepiny skla, škvára. okuje, vápno, kousky cihel a pod.) se v přírodě zachovalo. O tom, je-li jakákoliv podzemní stabilisace zachována, budiž provedeno pátrání (kopání a pod.) za účasti držitele pozemku (jeho zmocněnce) a případn~ zástupců obce a o výsledku sepsán protokol. 3. Tento protokol a důvody, proč nemohly býti trigonometrické body dřívějších trigonometrických síti, nalézající se v blízkém okolí nově volených trigonometrických bodů, ani určeny v jednotné trigonometrické síti katastrální (§ 18, odst. 3.), buďtei sděleny triangulační kance láti ministerstva financí. § 6. 1. V trigonometrických sítích pro každý jednotlivý řád, až do stran trojúhelníků delších než průměrně 4 km, nesmí se bez vážných důvodl! vyskytovati čtyř'- nebo víceúhelníky, které nejsou zároveň vyplněny trojúhelníky téhož nebo nižšího í-ádu. 2. Úhly trojúhelníků nebuďtež zpravidla menší než 30°. 3. Strany trojúhelníků delší než průměrně 4 km buďtež oboustranně měřitelné. § 7. J. Náčrt trigonometrické sítě se sestrojí zpravidla v měřítku 1: 200.COO. 2. Každý trigonometrický bod má býti označen jednak ověřeným názvem (obecním, notářským, lesním úřadem) a jednak číslem, sděleným triangulační kancelárí ministerstva financí. § 8. Vyžadují-li okolnosti, aby pro trigonometrický bod byla zrízena služebnost nebo aby byl pro něj vykoupen nebo vyvlastněn pozemek, učiní triangulaci provádějící úřad, ústav nebo orgán o tom návrh triangulační kanceláti ministerstva financí, která zařídí další potřebné (§ 77 k. z. č. 177/27 a § 61 vI. nař. č. 64/30). § 9. 1. Každý trigonometrický bod budiž nejpozději v době observace trvale a zpravidla centricky stabilisován dvěma značkami podzemními a jednou povrchovou. 2. Kde je nebezpečí, že mohou býti úmyslně poškozeny značky podzemní i povrchové trigonometrických bodu I. řádu a kde je vykoupení pozemků spojeno s velkým nákladem, zajistí se bod ještě čtyřmi excentrickými značkami. 3. 8tabilisace trigonometrických bodů dřívějších trigonometrických sítí (§ 5, odst. 2.) budiž zachována, případně doplněna nebo centricky obnovena. § 10. 1. Místopis trigonometrických bodů musí obsahovati údaje potřebné pro vyhledání a evidenci trigonometrických bodů a pro jejich zákres do katastrálních map a dále přesný, číselně doložený popis jejich stabilisace; místopisy buďtež datovány a podepsány vyhotovitelem. 2. Dřívější místopisy trigonometrických bodů buďtež při každé příležitosti prezkoušeny. Po pi'ezkoušení se buď ověří nebo doplní nové zjištěnými údaji. § 11. Excentricita se určuje dvojmo s dostatečnou přesností. § 12. 1. Vodorovné úhly se měří v trigonometrické síti: a) o stranách dlouhých průměrně 25 km nebo delších (I. řád) ve všech sestavách (Schreiber) o váze 24 pro směr, b) o stranách dlouhých průměrně 13 km ve 12 skupinách (II. řád), c) o stranách dlouhých průměrně 7 km v 8 skupinách-'{IIr. rád), a) o stranách dlouhých průměrně 4 km v 6 skupinách (IV. řád), a to tak, aby byla dosažena přesnost uvedená v § 13. 2. Na daných trigonometrických bodech se měří také vodorovné úhly zpravidla čtyř směrů pHpojovacích. 3. Úhlo\,é měření pro každý řád se koná zpravidla odděleně tak, jako kdyby každé měření bylo jindy vykonáno; obsahuje jak směry připojovací, tak směry určovací. 4. V zápisníku o observaci buďtež uVEdeny: a) stručný popis teodolitu, b) jméno pozorovatelovo, c) datum, kdy byla observace konána, iI) všechny údaje nlItné pro posouzení přesnosti vykonané observace a e) podpis pozorovatelův. § 13. Přesnost úhlového měření každé triangulace je prokázati aritmetickým průměrem absolutních hodnot úchylek úhlových uzávěrů všech v úvahu přicházejících trojúhelníků. Pro příští měření nemají býti odchylky v trojúhelnících I. řádu větší než j- 1", II. řádu větší než + 1'5", III. řádu větší než ± 2-5" a IV. řádu větší než + 3'5", při čemž ojediněle se připouští nejvýše trojnásobek těchto hodnot. § 14. Pro evidenci triangulace zašle triangulaci provádějící úřad, ústav nebo orgán ihned po ustálení projektu triangulační kanceláři ministerstva financí přehledný triangulační náčrt (§ 7, odst. 1.). § 15. Triangulaci provádějící úřad, ústav nebo orgán zařídí všechno potřebné pro ochranu nově stabilisovaných trigonometrických bodů a jejich sigualisace zejména ve smyslu ustanovení § 56 k. z. č.177/27 a zašle doklady o tom triangulační kauceláři ministerstva financí, jež převezme udržování trigonometrických bodů. '. § 16. Odstranění signalisačních staveb se děje v dohodě s triangulační kanceláří ministersvta financí § 17. 1. Oficielními údaji pro trigonometrické body jsou vyrovnané pravoúhlé rovinné souřadnice v soustavě rovinných pravoúhlých souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální v obecném konformním kuželovém zobrazení (§ 1, odst. 2. v!. nař. č. 64/30); tyto se vyčíslují na 1 cm.

1935/98

2. Odvozené údaje se vyčíslují pro vzd,ílenosti trigonometrických bodľi na 1111111, pro úbly směrníky, azimuty a konvergence na 0'01" pro I. a II. i'úd a na trl" pro III. a IV. i'ád, zeměpisné souřadnice na 0'0001". § 18. 1. Výpočet pravoúhlých souřadnic vykon,i se v síti II. a pHpadně III. j'ádu souřadnicovým vyrovnáním metodou nejmenších čtvercú dvou nebo více trigonometrických bodů najednou, jinak zpravidla souradnicovým výrov náním jednotlivých bodil. \!. Před vyrovnáním pravoúhlých souj'adnic musí býti veškerá úhlov,i měření převedena do zobrazovací roviny, dostředěna a vypočten aritmetický průměr odchylek úhlových závěru trojúhelníků (§ 13,. 3. Poloha excentricky stabilisovaných trigonometrických bodli nebo zajišťovacích bodů nebo blízkých trigonometrických bodú dřívějších sítí (§ f), odst. 3.) se určuje úhlem a délkou. § 19. 1. Pre3nost vyrovnaných rovinných pravoúhlých souřadnic každého trigonometrického bodu budiž prokázána průměrnou chybou směrníků a pravoúhlých souřadnic. 2. Vykazují-Ii měřené úhly na některém z daných trigonometrických bodů pH jejich porovminí s úhly dříve vyrovnanými (danými) nepriměřené odchylky, budiž o tom uvědoměna triangul"ční kancelái' ministerstva finand, která učiní další opatření v dohodě s úřadem, ústavem nebo orgánem provádějícfm triangulaci. § 20. 1. Vyrovnané pravoúhlé souřadnice (§ 17, odst. 1) všech trigonometrických bodů nově určených s místopisy, přehlednými nákresy (§ 50 a \17, odst. 7., k. z. Č. 177 (27), jakož i všechny údaje, potřebné pro výpisy triangulačních údajů (§§ 3 a 23) a pro posouzení přesnosti (§§ lil, 18, odst. 2. a li 19) se sdělí triangulační kanceláři ministerstva financí. 2. Výsledky triangulačních prací (odst. 1) provedených vojenským zeměpisným ústavem, sděluje řečený ústav tím, že je zapisuje do zápisníků o směrech a zakresluje do základních triangulačních listů, které mu triangulační kancelář ministerstva financí každoročně zapůjčí. Mimo to dodá také jmenované kanceláři místopi,y nově určených trigonometrických bodů. § 21. Po dokončení triangulačních prací zašle provádějící úřad, ústav nebo orgán triangulační kanceláři ministerstva financí sdělení. v němž pro informaci mimo technický popis trianglllace uvede věcné výdaje, připadající na triangulační práce. Trigonom

etrické

měření

výšek.

§ 22; Trigonometrické

měření výšek trigonometrických bodú jednotné trigonometrické sítě katastrální se provádí pro všechny trigonometrické body až zároveň s podrobnou (místní) triangulací (§ 10, odst. 4. v!. naí'. Č. 64/30.). Evidence.

§ 23. Trianj!;ulační kancelář

ministerstva financí vede v patrnosti trigonometrické body, jejich stabilisace, signalisace. popisy, pravoúhlé souřadnice a trigonometricky určené nadmořské výšky trigonometrických bodů (§ 1, odst. f., v!. nař. Č. 205/2tl), včetně jiných 1.-iangulačllích údajů, potřebných pro výpisy (§ 3) a údajů v jiných zobrazeních. U kl ádání

§ 24. Části triangulačního zůstanou

t riangul

operátu vyhotovellé prozatfm uloženy v jejich archivech.

a č níh o operá

tu.

úřady, ústavy a orgány provádějícími

Čtvrtá mezinárodní fotogrametrická Ing. Dr. techn.. A.• F i ker.

triangulace.

výstava v Paříži. (UokoniJení.

-

Fin.:)

Také ve Francii byl postaven stroj, který pracuje na principu dvojitého promítání. Jeho konstruktérem jen inž. Ferber a výrobcem závody Gallus. Přistroj, který byl vystaven ve stánku společnosti Aerotopographie, má dvě komory shodné s komorou fotografickou. Optickými systémy s proměnnou ohniskovou dálkou, jež jsou umístěny před objektivy komor, promítají se snímky po částech na stinítko, jež, jsouc pod komorami, nese cílovou značku a dá se přemisťovat v rovíně horizontální. Pohyby stínitka se přenášeji na tužku, která kreslí buď objížděnou situaci nebo vrstevnice. Z výšky komor nad stinítkem, již je možno měnit, dá se odvoditi výška zastavených bodů. Zvláštní zmínky zasluhuje, že konstruktér přizpůsobil tento přistroj k překreslování snímků kopcovitého území, k čemuž z volil následující postup: Po vzájemné orientaci obou komor a po orientaci absolutní se strojí se vrstevnice terénu zobrazeného na snimcích. Pak se vyznačí ve vrstevnicovém plánu hlavní ortogonální trajektorie vrstevnic a v nich se odvodí podélné profily území. K překreslení použije se pak jen jednoho z obou snímků a to tak, že se ponechá v komoře, která má orientaci před tím odvozenou, a promítá se do roviny totožné s rovinou, v níž se před tím pohybovalo stínítko. Aby pro každou část překreslovaného územ í odpovídala relativní výška promítací komory relativní výšce komory fotografické, je ntltno prováděti překreslení po malých částkách. K tomu cíli zamění se stínítko za masku s obdélnikovým výřezem, kterou operatér přemísťuje ve směru trajektorií a !l oučasně stále nastavuje komoru do příslušné výšky odvozené z podélného profiln. Priímět zachycuje se na citlivém papíru, po jehož

1935/99

vy~'olání llost,~neme plán, kter~' je prost chy li, jež by jinak překreslením celého snímku naJellnoll vzmklv. ~řístroL,()alllls,Ferber h~dí se pro práci' topografick{' malých měřítek stejně jako pro ylaJ.ly mel'lte~ velkých, .:r~l zhotov~v[mí l:lánli velkých m.ěří~ek osvědčil se i jiný' stroj zalolleny na myslence dvoJlteho pronlltam, fotokartograf 1''Í1stl'lho, jejž vystavoyala spo, lečnost 8. 1\. R. A. Od předcházejíeího stroje liší se v tom, že nemá ']JomoěnÝch opticb"ch systémli a že promítání se děje ve smyslu horizontálním, místo stinitka 'horizontálriíhu má stinítko Jlostavené vertikálně. Doposud lIjišťovala se u tohoto stroje koincidence mlpovJdajíeíeh si obrazll mžik,H'ý'm promít<íním. nyní sestrojil :'íistri ke' stroji binoklllirni penskopický' dalekohled, kter~' umožní idelltifikonlti hod~' sti"]'('oskopicJ.;:v.

A u t o g r a f y, u nichž zpraeování snímkli záleží v tom, že se proměřuje virtLlúlní stereoskopický model ze snímku vytvořcný', byly ať již jde o stereoplanigraf, aerokartograf, Wildův autograf nebo o stereotopograf Poiyilliersů v - vystavovány ve své nynější podobě na předcházející výstavi" v C'uryehll. Nové konstrukce přinesli jen Italové, a to Offieine Galileo a S. A. R. A. Pná z obou firem sestrojila podle návrhů Santoniho nový model stereokartografu a druh:í podle nánhu Nistriho autograf označenI" jménem fotostereograf. . S a n t o n i h o st e r e o k a r t o g r a f (obr. 5.) je zčásti podoben aerokartografll Hllgershoffovll nebo autografu 'Vildovu, liší se ale od nich tím, že zobrazující paprsek není toliko v prostoru předmětném ale i v prostoru obrazovém, t. j. uvnitř komor} mechanick~' ztělesněn ojnicí, která se otáčí kardanicky v bodě odpovídajícím zadnímu hlavnímu bodu fotografického objektivu. Toto uspořádání, které bývá označováno jako mechanické promítání má nevýhodu, spočívající v tom, že vyžaduje objektivů, které jsou prosty zkreslení. Konstruktér snažil se nevýhodu odstraniti zvláštním mechanickým zařízením, kterým se mění samočinně v malých mezích ohnisková dálka pro body ležící v různých vzdálenostech od bodu hlavního a tím se eliminuje vliv zkreslení. Stroj mú uspořádání, jež umožňuje natáčeti rámy, do nichž jsou vloženy negativy, jak společně tak i odděleně kolem tří k sobě kolmých os (stereoplanígraf i Wildův autograf má spo· lečné natáčení jen kolem 2 os) a zařízení, které umožňuje stereoskopické pozorování za optimálních podmínek. Druhý přístroj N i str i h o f o t o s t e r e o g r a f upomma na první prostorový' autograf Devillův tím, že stereoskopický model "ytvořený snímky se objíždí skutečnon značkou, která se přemísťuje v prostoru. Vedle výrobců fotogrametríckých strojů zúčastnili se výstavy také závody výrábějící mat (' r i á I a po m ů c k y fo t o g r a f i c k é. Jejich výstavky sestávaly většinou ze zvětšenin provedených na různých citlivých papírech a na deskách s různými emulsemi. Z francouzských firem .byly zastonpeny As de Trefle, Crumiere, Guilleminot, 1.\1-

1935/100

mii're a Frangialli. V německé exposici y~'staYoYala firma ,\gfa zyětšeniny snímků proyedených na filmech Aeropan a Aerochrom, které jsou yyráběny speciálně pro účely fotogrametrické. Automatická yyyolanHlla ha filmy a papíry, pí'ístroje kopíroyací a přístroje na sušení filmů yysta \'oyala společnost Groupement de la photoaérienne a firma Frang'iallí yystayoyala yelkó automat~· na kopíroYání.

Přesto že stroje a pomúcky fotogrametrickó yzbuzoyaly n~lk~' za.Jel1l, nejlepší propagací fotogrametrie byly u k á z k Y P r a c í proyedených fotogramctricky pro nejrůznější účely. V nejrozlehlejší ex p o s i c i fr a n co u z s k é yystayoyal vojensk)' zeměpisný ústav plány a mapy proyedenó aerofotog'rametricky stereotopografem Poivilliersovvm. o jehož zdokonalení má ústav velké zásluhy, ježto konstruktéra při budoYání stroje pod: poroval. Mapy provedené zmíněným přístroj em byly v měřítku 1: GOOO. 1: 15.000 a 1: 40.000. DMe byly v~'staveny četné ukázky použití fotogrametrie terestrické a ukázky lJlap reambnlovan)'ch podle překreslených le teck)'ch snímků. Pobočka zeměpisného ústayu v :Marokll yystavoyala leteck)' plán východního Atlasu v měřítku 1: 100.000 a stmlie pohybu púdy \' téže krajině na stereoskopických dyojících leteckých snímkú svislých i šikm)'ch. N ámoř ní ústa v hydrografický ukazoval, jak používá leteckých snímků pro zhotoyov,íní pobřežní ch topografíckých map. .Ministerstyo zemědělství vystavovalo překreslené plány, jichž uŽÍ\'á za podklad pro komasace a ministerstvo financí překreslené plány v měřítku 1: 1000 a 1 : 5000 pro reambulace katastrálních map. Letecká fotografie osvědčila se též při studi ích archeologických, jak ukazovaly snímky, jež provedl člen řádu jesuitů. }'oidebard, a po-nocí nichž se mu podařilo stanoYiti průběh staré římské hranice v syrské pouiiti. Ukázky vědecké práce a kontroly prováděné

1935/101

v letecké fotografii byly v exposici výzkumného včlleckého a technického ústavu a zkušebni laboratoře v lssy les Moulineaux, kde byl vystaven přístroj k určování vad fotografických objektivů, dále diagramy znázorňující výsledky zkoušek fotografických závěrek, zkoušky fotografických emulsi, zkoušky deformaci filmů a citlivých papírů, dále různé typy sensitometrů a konečně několik typů fotografických leteckých komor. Vedle veřejných úřadů byly zastoupe ny ve francouzské exposici i firmy civilní, které pracují na různých strojích a provádějí plány pro účely zastavovací, pro projekty drah, pro vedení map katastrálních, pro agrární operace a j. Tyto firmy vystavovaly celé desítky plánů v měřítkách 1: 1000 až 1 : 40.000. Druhá podle velikosti byla ex p o s i cen ě m e c k á. rUšský zeměpisný ústav (Reichsamt fur Landesaufnahme) vystavoval zde snímky, fotoplány a vrstevnicové plány, :Jby demonstroval, jak se používá fotogrametrie pro reambuIaci topografickS'ch map 1 : 25.000 a pro zakládání nového mapového operátu 1: 5000. Staatliche Bildstelle, ústav, který má své sídlo v Berlíně a který pořizuje archiv stavebních památek v Německu a zaměřuje významné architektonické památky metodou průsekové fotogrametrie, vysta,voval fotogramy, půdorysy, řezy a pohledové snímky dóma v Řezně, jehož plány byly v nedávné době dokončeny. Také hádenské ministerstvo financí zabývá se fotogrametrickým zaměřováním llifchitektur a vystavovalo plány kostnické katedrály, získané stereofotog-rametricky na stereoplanigra.fu. Totéž ministerstvo vystavovalo studie deformací kupole a model kupole, sestrojený na podkla.dě fotogrametrického měření. Vysoké školy německé byly zastoupeny řadou ústavů. Fotogrametrický ústav vysoké školy technické v Berlíně, který je v současné době nejlépe vybaveným učelištěm fotog-rametrie, vystavoval sádrové modely mraků, provedené ná podkladě fotogra.metrického měření, rekonstrukce, znázorňující rozbíjení atomů ve Wilsonově komoře a zajímavé práce posluchačů. Výstava geodetického ústavu v Hanoveru obsahovala mapy, zhoto;vené na podkladě pozemních fotogrametrických snímků, pořízených při výzkumných cestách do Pamiru, Himalají a Bolivie a dále topogr:1Jické mapy z Alp. vesměs zpracované na autografu Orel-Zeissově. Geodetický ústav ve Vratislavi vystavoval cvičný model aerokartografu Hugershoffova, který byl na podnět ústavu zkonstruován firmou Lellmann & Polter v Drážďanech. Lesnický a aerofotogrametrický ústav vysoké školy technické v Drážd'anech vystavoval ukázky aplikací fotogrametrie v lesnict,ví, zejména v dendrometrii a při lesních taxa.cích. V rontgenologickém oddělení byla zastoupena universita v Erlangen, jejíž ana,tomický ústav společně s rontgenolog-ickým ústavem nemocenské pokladny v Kolině n. R. a orthopedickou universitní klinikou v Berlíně vystavoval různé typy stereoskopů pro pozorování rontgenogramů, sádrove modely, provedené cestou stereorontgenoIOg'ickou, stereogramy celého lidského těla, s tudie ,vývinu lidské lebky na podkladě řezů odvozených ze stereogramů a j. Š v Ý car y byly representovány ředitelstvím katastrálI!ích měření, topografickým íistavem a civilními firmami dr. Helbling & Zurbuchen a firmou Wild. Ředitelství katastrálnich měřeni použivá aerofotogrametric pro zaměřování držebnostních hranic v horna.tém terénu, PrO nějž se vyhotovuií plány v měřítku 1: 5000 a 1: 10.000, pro zaměřování hranic kultur v plánech měřítek 1: 2000, 1: 5000 a 1: 10.000 a pro zhotovování vrstevnicových plánů přehledných v měř. 1: 5000 a 1 : 10.000. Práce je při tom rozdělena tak, že přípravná a doplňovací měřeni jsou zadávána civilním geometrům, snímky pořizuje sí ředitelství svým vlastním letadlem a vypracování pránů je zadáváno čtyřem civilním firmám, které mají potřebné automaty (3 autografy Wildovy a 1 stereoplanigraf). Ředitelství vystavovalo snímky používaného letadla a komory, ukázky přípravy a postupu práce. hotové plániy měř. 1 : 10.000, pak plány, získané překreslením v měř. 1: 2000 a 1 : 5000 a plány v měř. 1 : 2500 pro účely zastavovací, jež byly získány pouhým zvětšením a slepením leteck$'ch snímků. Topografický ústav švýcarský používá pozemní i letecké fotogrametrie při novém mapování, jehož výsledkem bude mapový op8rát Neue Landesk~trte v měř. 1: 50.000. Leteckých snímků používá se pro doplilOvání staré mapy Siegfriedskarte v měř. 1: 25.000. Vystavovány byly obrazy. znázorúující celý pracovní postup od disposic letft až po hotové mapy a pak zajímavé snímky a ze snímků poi"ízené plány měst Curychu, Bernu a La1lJSanne. Z civilních firem vysta,vovala firma dr. Helbling a Zurbuchen plány pro švýcarské údolní přehrady v měř. 1: 1000 a v měl'. 1: 5000, plány ,v měř. 1: 2000 pro projekt dráhy Keller-Diarbekir v :Malé Asii a pro ínženýrské projekty v Kordiliérách. Fir':la Wild vysta.vovala různé plány v měř. 1: 2500 až 1 : 20.000, provedené autog-rafem Wlldovým jakož í ukázky rekonstrukcí automobilových nehod, pořízených stereometrickou kom~lrou a zjednodušeným autografem. I t a I s k á ex p o s i c e za.ujala zejména plány velkých měřítek, jež vystavovalo jednak ředitelství ka,tastru, jednak .společnost S. A. R. A. ŘeditelstVÍ kat-astru rozhodlo se totiž použíti letecké fotog'rametríe pro vyhotovení katastrálních map v měř. 1: 1000 a 1 : 2000 a zadává práce společnosti S. A. R. A., jež pracuje na přístrojích Nistriho. 8nolečnost S. A. R. A. pracuje však též v jižní Ameríce a tak vystavovala plány města 8a~ Paulo v Brasilíi v měř. 1: 1000 a 1: 5000, jež zobrazují územi o celkové výměře asI 100.000 ha a jež byly v Sao Paulu verifikovány, při čemž bylo zjištěno, že prů~črná chyba na plíÍnu v měř. 1: 1000 činí: ve výšce 0'20 m. a v situaci 0'40 m.. Tatáž spolecllost vystavovala vrstevnicové plány pontinských bažin. :Mapy menších měřítek vysta,voval ze-

1935/102

měpisný ústav ve Florencii, který používá přístrojů Santoniho. Zejména zajímavá byla mapa Etny s pětimetrovými vrstevnicemi. Exposice, o nichž jsme až dosud mlu vili, t. j. francouzská, německá, švýcarská a italská byly umístěny v přízemní galerii výstavního paláce. výstavy menší, mezi nimi i naše, byly v rozsáhlé místnosti přiléhající k jednomu konci galerie. ČSl. fotogrametrické společnosti, která org-anisovala v Ý s t a v u C e s k o s loven s k a, podařilo se soustřediti -- s výjimkou přístrojů - vše, co bylo pozoruhodného v poslední době ve fotogrametrii u nás vykonáno. Vojenské úřady byly na v)'stavě zastoupeny Vojenským technickým a leteckým ústavem a Vojenským zeměpisným ústavem. Prvý vystavo,val fotoplány mnoha měst naší republiky, jako na př. Velké Prahy, Píšťan, Poděbrad, Opavy, Kroměřiže, Zlína a j., jimiž byla dobře dokumentována zručnos,t našich vojenských letců. Vojenský zeměpisný ústav vystavoval řadu prací, které byly provedeny v uplynulých letech různými aparaturami, aby byla vyzkoušena jejich výkonnost. Posledními novinkami mezi těmito pracemi byly srovnáva.cí zkoušky provedené v létě 1933 přístroji fy Wild a Zeiss u Beckova na Slovensku, při nichž byla zkoušena výkonnost přístrojů s ohledem na požadavky katastrálního měření. Odborníci museli se bohužel spokojiti jen s vystavenými vrstevnicovými plány v měř. 1 : 1000, neboť číselné výsledky zkoušek vystaveny nebyly. Z řady dalších prací zaslouží si zmínky překreslením získaný plán Prahy v měř. 1: 75.000, stereofotogrametricky provedený plán Kremnice v měř. 1: 20.000 a překreslený plán obce Přistoupimě v měř. 1: 2880. Civ. úřady byly zastoupeny minist. veř. pra<;í, které vystavovalo pozemně fotogrametricky zhotovené plány údolí řeky Sázavy v měř. 1: 1000 a 1: 2880, snimky se zakreslenými vrstevnicemi, pi'ekreslenim získaný plán letiště v Ruzýni a konečně snímky architektur provedené Leicou. Z vysokých škol zúčastnily se výstavy 1. stolice nižší a vyšší g'eodesie na České vysoké škole technické v Brně a Ústav geodesie na vysoké škole zemědělské v Bruě. První z obou ústavů zaujal zejména překresleným plánem sev. vých. části Brna v měř. 1 : 5000, dále anthropologickou studii hlavy presidentovy, plánem Pa,vlovských vrchů v měř. 1: 5000, obrazy brněnského dómu, odvozenými ze šikmých snímků pi"ekreslením, a obrazy znázorňujícími metodu pro urychlení v!iCO,vání při překreslování leteckých snímků. Geodetický ústav vysoké školy zemědělské demonstroval na pěti tabulích postup, kterým byl zhotoven plán školního závodu v Žabčicích. Postup znázorňovaly serie řadových snímků, letecký náčrt získaný jich slepením, pak rozvrh polygonální a trigonometrické, sítě pro stanovení opěrných bodů, hotový fotoplán v měL 1 : 5000 a konečně kreslený plán pro,vedený na podkladě fotoplánu. Nedaleko exposice československé byla ex p o s i cep o 1s k á, ve které vystavovala vysoká škola technická ve Varšavč práce posluchaM, a to rekonstrukce architektur a vrstevnico:vé plány provedené s použitím sterok0IIl<Parátoru. Aerotopografické oddělení letecké společnosti "Lot" vysta,vovalo vrstevnicové plány zhotovené na aerokartografu, ukázky aerotriangulací a plány získané překreslením. Vojenský zeměpisný ústav vystavo· val mapu Tater v měř. 1: 20.000 provedenou terestricky a některé části téhož území v měř. 1 : 10.000, provedené aerofotogrametricky. Posléze mapu severovýchodní části Špicberků v měř. 1: 200.000. jež je výsledkem pozemně fotogrameťrického měření, které provedl kap. Zavadski, účastník polské výpravy na Špicberky. Druhý náš soused, Rum u n s k o. mělo ve své exposici plány z Ploesti v měř. 1 : 5000 získané překreslenim, plány v měř. 1 : 2500 z petrolejovýchpoli v Malaesti, provedené autokartografem, a pak řadu zajímavých nro[Jag-ačních leteckých snímku. V ex p o s i c i r a k o u s k é by ly plány v měř. 1 : 2000, zhotovené pozemně fotograr.Jetricky pro katastr a pro a,grární operace. [Ji'ekreslením získan}' plán Vídně v měřítku 1 : 10.000, překreslené plány menších měřítek, na př. 1 : 25.000, a topografické mapy, zhotovené metodou pozemní. Na řadě obrazů a, dia~ramů bylo tu dále demonstrováno užití fotogra.metrie při stanovení průhybů lan na přívozech a průhybů lan elektrických vedení. Prof. Doležal vystavoval snímky kostela Sv. Leopolda ve Vídni, jež byly kdysi provedeny jako příklad, jak má být zakládán archiv stavebních památek. Z ostatních států vystavovala Bel 'r i e pohledové snímky na aerodromy, fotoplán města Leopoldville v Belg. Kongu, překreslené snímky a plány z Ostende a Bruselu, Cín a ukázky aerofotogrametricky proveden ~ch plánů, Dán s k o ma,pu v měř. 1: 200.000 z Grónska, vyhotovenou aerokartografem. katastrální plán 1: 4000, Fin s k o překreslené plány v měř. 1: 10.000 a 1: 20.000, provedené s použitím již zmíněné komory Nenollenovy, Hol a n d s k o ukázky, jak se provádí revise topografických map na podkladě leteckých snímků, plány řek a silnic v měř. 1 : 5000 a 1 : 1000, N i z o zem s k á V Ý c hod n í Ind i e plány v měř. 1 : 5000 až 1: 25.000 a konečně S poj e n é stá t y zastupované Americkou geoirafickou společností z New Yorku vystavo,valy mapy pořízené terestricky při expedici do Grónska. Zbývá zmíniti se o vystavených g e ode t i c k Ý c h str ojí c h. V tomto oboru byla nejčetněji zastoupena Francie, v jejíž exposici byly zastoupeny závody Pellin, Société desLunetiers Morin Chasselon a Sang-uet. Zajimavé novinky byly v exposici německé u f~' Zeiss a v' exposici švýcarské u fy \vildo V první z obou exposic zaujal zvláště repetiční theodolit určený pro účely katastrální. Je zajímavý tím, že místo !imbové ustanovky má zařízení, jimž lze dělen)-' kruh přitisknouti k alhidadě, takže s ní vykonává společně každý pohyb právě tak, jako jej vykonává u obyče jného repetičního stroje, když byla uvoln~n3; ustanovka limbová. Má-li se otáčeti alhidada sama vzhledem ke kruhu, uvolní se spojem

1935/103

obou č;btí a kruh zÍl,tává pak pH otáčení al hidady stát. Horizontální i vertikální kruh zmín~ného theodolitu o(lečí~~ se jedinýn~ stu pnicovým mikroskopem, jehož okulár je vedle okularu dalekohledu a to prImo na l' (1) a odhadem mt 1/5 až 1/10' (resp. lj,,' až 1/10'). Stroj lze doplniti dvojobrazovým dálkoměr 11)'111 zařízením sestávajícím z achromatického klínu, jejž lze nasaditi na dalekohled před obJektiv, a z horizontální latě s noniem . . svýcarskou obdobou tohoto stroje je repetiční theodolit fy Wild, který má normální repetIční zařízení s ustanovkami limbovou :l. alhidadovou. Odečítáni se děje rovněž v mikro~kopu vedle okuláru dalekohledu jednoduchým optickS'm míkrometrem na, 0'1' ((J"1'). Phstroj je vybaven zařízením pro optické centrování a pro centrováni přesné, jež je umožněno tím, že stroj je osazen v prsténei, z něhož mťlže být vyřlat a zaměněn záměrným terčem. Stroj může být doplněn dálkoměrným zařízením, sestávajícím buď z pouhého achromatiekého klínu nebo z achromatického klínu a mikrometru anebo konečně z kombinaee otáčivýeh klínů, které umožňují stanovení horinzontálníeh vzdáleností s použitím s v i s I é lati. Toto poslední uspořádání je označováno jako autoredukční dálkoměr BarotWildl'lV (viz obr. 6.). Konstruktér Barot snaží se též zdokonaliti dálkoměrnou metodu Reiehenbaehovu tím, že zkonstruonl zařízení, jímž lze zvýšiti přesnost odečteného úseku laťového. Zařízení záleží v planparalelní desee, jejímž natáčením kolem OSy kolmé k ose dalekohledu se měří úsek laťový podobně 'jako se planparalelní deskou předsazenou před objektiv dalekohledu odečítá lať u přesných nivelačních strojů. Tento způsob odečítání je, jak známo, založen na tom, že posun paprsku je úměrný úhlu, který s paprskem svírá planparalelní deska. Aby i při skloněné visuře zůstal úhel, .jimiž se posune visura o 1 dílek na lati, tS'ž, jako při visuře horizontální, je třeba natočiti točnou osu planparalelni desky kolem os~r dalekohledu přibližně o úhel shodný s úhlem sklonu dalekohledu. Na tomto prineipu spočívá Barotovo zařízení pro přesné odečítání laťového úseku, jehož fa Wild Obr. 6. použila k doplněni svého busolového theodolitu. Planparalelní deska ullenlěná v obrubě nasazené na dalekohled ot;íčí se samoemně llľl zmene sklonu visury kolem os y dalekohledu o úhel, který je shodný s úhlem sklonu, a jemn(~ čtení latč provede se tím, že se deska skloní v obrubě kolem osy kolmé k ose dalekohledu až se hoření dálkomčrná nit stotožní s nejbližším rozmezím dílků na lati. Milimf'tr~' přečtou se pak na stupniei pevně s poifmé s obrubou. Druhá švýearská firma Coradi vystavo vala svoje známé planimetry, koordinátografy a. pomúeky pro grafieké počítání. Výstava, která poskytla bohaté poučení kongresistům i tisíeům Pařížaní'I, kteří ji navštívili, byla nejenom ukázkou pokroku ve fotogTametrii, ale i ukázkou, jakýeh výsledkft Ji:e dORíei cílevědomou mezinárodní spoluprarí.

Zrušení Státního

pozemkového úřadu.

Vládním nařizením ze dne 25. ledna, 19m>, č. 22 Sb. z. a. 11;, byl zrušen s platno~~í od 1. května Státní pozemkový úřad a působ nost jeho, jakož 1 jeho presidenta, pnJdzána ministerstvu zemědělství. Současně zrušen byl také orgán parlamentního dozoru nad prováděním pozemkové reformy, zřízený zákonem z 11. června 1919, Č. 330 Sb. z. a n., zvaný správní výbor. Dosavadní odbory S. P. úřadu byly sloučeny v jediný IX. odbor ministerstva zeměděI.Rtví, v jehož čelo postaven odborový přednosta Fr. Novák. Obvodové úi'adovny S. P. Ú. poneehány byly nadále ve své dosavadní kompetenei a přezv;í.ny na Státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu a Pří dělový komísaři S. P. U. na Státní pří dělové komisaře. Zrušením S. P. Ořadu ukončena byla. v~'zllamná a největší část pozemkové reformy v Československu, t. j. řízení přejímací, distri buční a část řízení knihovaeího. Zbývajíeí práee provede nyní ministerstvo zemědělRtví, které očekávaji v oboru pozemkovýeh úprav ještě další velké úkoly, jimiž má býti vyznam né revoluční, hospodářské a soeiální dílo pozemkové reformy dokončeno a dovršeno. Vlastní pozemková reforma vyžádala si po dobu 15 let usilovné práee ,všeho úřednietva odbol'llého i pomocného a pro skončení všeeh nejnutnějšíeh praei bude třeba ještě někoIikaleté činnosti eelého dosavadního úředniekého apa,rátu S. P. Ořadu v rámci ministerstva zemědělství. Rozdělení půdy v eelku však je hotovo a již nyní lze přehledně shrnouti výsledky, kterýeh bylo pozemkovou reformou dosaženo. Zákonem záborovým č. 215/1919 Sb. z. a n. ze dne 16. dubna 1919 zajištěna byla pro účely pozemkové reformy veškerá velkosta,tkářská puda v republiee, přesahujíeí výměru 150 ha pudy zemědělské nebo 250 ha pfldy vů bee. Ze záboru vyjmuty byly pouze velkoRtatky státní a samosprávnýeh svazků, Tím způsobem zajištěno bylo 1913 vlastniekýrh

1935/104

wuborů

pozemkov}'ch

o celkové

vymere

4,060.630 ha, t. j. 28'6%

veškeré půdy ve státě. novým vlastníkům nebyla ovšem určena všechna zabraná půda. Dosavadním vlastníkům ponechána byla půda do výměry, která nepodléhala zákonu záborovému (150 resp. 250 hol), jako neomezené vlastnictví, případně i půda další, hlavně lesní, jež jim byla ponechána jako historické a umělecké památky, krásy přírodní a pod. Celkem ponecháno dosavadním vlastníkům 1,649.195 ha půdy vůbec, z toho 405.9GOha půdy zemědělské. Nov)'m nabyvatelům ve formě drobného přídělu, zbytkových statků, kolonisačních přídělů atd. předáno bylo 1,758.153 ha, z toho půdy zemědělské 849.141 ha. V zábwuzbýv.á. ještě llla.vně ve východní polovině repubIik~', na Slovensku a Podkarpa tské Rusi 653.282, ha, v tom půdy zemědělské 54.056 ha. Tato dosud zabraná půda má b },ti zčásti přidělena, zčásti propuštěna dosavadním ,vlastníkům. Převážná část půdy zabrané a přidělelíé ve v}'měře 799.371 ha předána byla v drobném přídělu na doplnění dosavadních malých hospodářství nebo na zřízení hOSllOdářství nových. Celkový počet nabyvatelů drobného přídělu byl 628.000 malozemědělců včetně venk~'Tských řemeslníků, živnostníků a dělníků, kterým bylo přiděleno asi 80.000 stavebních míst a včetně 2982 kolonistů, kterým byly utvořeny nové hospodářské jednotky ve výměře 36.207 ha. Zbytkových statků o průměrné výměře asi 100 ha vytvořeno bylo 2254 'e výměře 225.742 ha a lesních objektů asi 2350 ve výměře 733.040 ha. Přídělové řízení na zemědělské půdě provedeno bylo více jak v 7000 katastrálních 1:zemích, v celkovém počtu S088 katasfrálních programů (půda předána byla najednou na dvakrát. na třikrát, t. j. ve dvou, třech urac. programech. Katastrálnich nrogramů přídělových bylo v zemi České 4171, v zemi Moravskoslezské 1526 a v zemi SIQ~~mské a Podkarpatoruské 2391. Knihovních žádostí za zaknihování přídělů, jejich vypracování vyžadovalo provedení obsáhlých prací technických, předloženo bylo soudům pro 6576 kat. programů piídělových (81'3%). Sondy zaknihováno a katastrálními měřickými Hřady pro pozemkový katastr zpracováno dosud bylo 5106 kat. příděl. programů (63'1 %). V lesní reformě, která dosud po pi'ídě!ové stránce skončena není, přiděleno zatím nejvíce púď.Y"1ltátu(podniku státní lesy a statky) a sice asi 400.000 ha lesní půdy hla~Tllě na Slovensku a Podkarpa.tské Rusi. Z řad samosorávných svazků (okresů, obci) bylo o půdu lesní dosti uchazečů, avšak svízelná finanční situace samosprávy v mnoha případech nedovoluje, aby lesní komplexy mohly být těmito svazky převzaty. Současně s těmito pracemi musel S. P. Cřad řešiti řadu významných otázek, které ~ prováděním pozemkové reformy úzce souvisely a jimiž mají býti výsledky pozemkové reformy pro budoucno zajištěny. Z těchto otázek budiž zde alespořl uvedeno sociální zajištění 65.000 zaměstnanců bývalých velkostatků, kteří provedením pozemkové reformy přišli o existenci. Zajištění stalo se přídělem půdy, převzetím do jiných služeb, pensionováním, peněžním odstupný'm a pod. Náklad na toto odškodnění zaměstnanců překročil již částku 358 mi~ionů Kč. Jiným činem, jehoz význam je dalekosáhlý, zvláště ~T dnešní hosDodářské kriSl, je opatřování držebnostního a provozovadho úvěru pro sociálně slabé přidělce. Úvěr poskytován je jednak z fondů, které S. P. úřad spravoval (fond náhradoyý, pro podporu vnitřní kolonisace, pro zaopatření zaměstnanců, legionářský), jednak dohodou s různými peněžními ústa~TY. Celkový úvěr, poskytnutý při provádění pozemkové reformy, čin i zhruba částku 1 y. miliardy Kč. :Měřičtí inženýři mají na zdárném provedení pozemkové reformy po technické stránce značnou zásluhu. Bylo nutno nejen opatřiti mapový a písemný podklad pro převzetí velkostatkářské půdy, provésti rozdělení, vytyčelll a zaměření půdy předané, což zvláště ve východní polo:vině státu bylo úkolem často velmi nesnadným, nýbrž i provésti zápis všech změn v držbě do pozemkového kata s tm. Na všech těchto pracech zúčastnili se civilní inženýři, kterým byly měřické práce z adávány, inženýři Státního pozemkového M'adu, jimž bylo svěřeno vedení a dohled nad všemi měřickými pracemi a kteří pl'Oivedli všechny technické práce, nutné pro bezvad né zaknihování a konečně inženýři katastrální služby, kteří rozsáhlé změny v pozemkovém vlastnictví, vyvolané pozemkovou reformou, provádějí v pozemkovém katastru. Katastrálni měřičtí úředníci jsou posledním článkem v technickém provedení pozemkové reformy a oni, při svém neustálém styku s půdou a jejími držiteli, budou moci nejlépe pozorovati hospodářské a sociální důsledky velikého díla pozemkové reformy. Pour.

Z. této výměry bylo půdy zemědělské pouze 1,309.158 ha. K rozdělení

~ronika. O zeměměřičích,

dříve a dnes.

Ing. Zden ěk Hej 1. Všem příslušníkům našeho stavu jsou známy překážky s jakými se setkává naše stavovská práce, jsou známy potíže, které nám působí vykládání významu naší odborné práce a nepochopení téměř všech rozhodující ch činitelů. Jiné obory inženýrské práce nalezly již svého ocenění - vzpomeňme jen na nedávnou pr'lp~cí komerčJliclJ. inženýrů v l'Oz·hlaBe - jenom my, zeměměřiči, musím e ještě o uznání bojovat. Práce zeměměřičského inženýra netvoří tak viditelných hodn ot, aby se jí s úžasem podivovati mohl každý

1935/105

laik, je to práce, vyžadující mravenčí píle a odborné zdatnosti mnohdy vic, než jinde, byť i její výsledky neuhodily hned každého do o ka, Máme-li na mysli zhodnoceni práce našeho celého stavu a úsili získati této práci oceně ni, jakého skutečně zasluhuje, musíme ji propagovat, psát o ní, vysvětlovat. Intensivně, v šude a každému. Nepochopeni významu a důležitosti zeměměřičské práce nesmime však přisuzovati jen dnešní době a dnešnim lidem; i v uplynulých dobách musili zeměměřiči bojovati s nepochopením. Již znamenitý učenec, astrono m Tadeáš z Hájku marně se namahal, aby jeho plán na zhotovení mapy pražského okolí a celé země české, byl korunován úspěchem; musil pro naprosté neporozumění a pro naprostý nedostatek peněz od úmyslu upustiti. A nejinak vedlo se jiným českým zeměměřičům. Matouš Ornys, který se vyznal v matematice a zeměměřičství měřil r. 1591 ve funkci zemského měřiče královská panství P ardubice, Chlumec, Poděbrady, Kolin, Lysou, Přerov, Brandýs a r. 1596 panství Benátky. Za tuto práci, trvající plných 6 let, dostal však tak málo (pouze 150 kop grošů), že nadělal velkých dluhů za potraviny, :eivo, chléb ano i svým lidem platiti nemohl. I podal náš dávn.ý kolega Ornys žádost císari, že za práci, kterou vykonal zasloužil by jistě nejméně 500 kop odměny, ne jenom 150 a měl tehdy štěstí: císař mu poukázal plných 1000 kop. F. Dvorský píše, že Ornys měl podobnou nesnáz o zaplacení také r. 1596, neboť tehdy psal české komoře: "Tak jakož jsem z poručení V. M. při sjíždění a taxírování statku Novo-Libeňského skrze pana hejtmana Křivoklátského a pana puchhaltera českého všecky lesy na témž statku vyspělé a nevyspělé i mejta sám druhý s pomocníkem svým přes 10.000 provazcův změřil a v tom měření několik dní stráviti i jiná nepohodlí sněhu, zimy též nepřístupnost míst pocítiti musil, načež jsem ještě až posavad žádné záplaty nedosáhl; neb když jsem se tehdáž o tu záplatu pánův komisařův dotazoval, od nich mně za odpověď dáno, že při prodaji téhož statku mně mimo jiné záplata ihned stane- a abych jen malé strpení měl: i poněvadž takový statek od .J. M. C. panu Štěpánovi Jiřímu z Stemberka již prodán také i postoupen jest, V. M. jakožto potřebný a již sešlý člověk služebně prosím, že mně za dotčenou práci mou, v čemž jsem dosti pracně, jsouc sám druhý, strávivše v tom několik dní, nejméně 30 kop gr. Č. zasloužil, náležitou záplatu naříditi ráčíte." žák Ornysův, Simon Podolský, který byl jmenován Ornysovým nástupcem, musil se ve své funkcí zemského měřiče nemálo zlobiti. neboť když přijel v r. 1599 na panství zbirožské, aby je v "obrys a mapu uvedl". nechtěl se purkrabí Šebestian Rejšvický postarati o jeho pomocníky, neboť jemu, purkrabímu, bylo prý oznámeno, že měřičské práce bude prováděti Podolský s jediným jen pomocníkem. Pan purkrabí se nad tím pozastavoval, že k vyměřování a zděláni mapy nemálo osob s Podolským přijelo a zpečoval se postarati se o všechny. Teprve česká komora musila naříditi, aby všem osobám "kteréž šimon Podolský .J. M. C. služebník v umění g-eometrickém a měřič zemský v království Českém, s sebou přivezl, náležitou stravu dával". . Nejinak se vedlo Podolskému při vyměi'ování Prahy, které konal na přání císařovo, aby města pražská "do gruntu uvozoval a na čisto vyrýsovati dal". Tehdy měřil Podolský se svými pomocníky v pražských ulicích s velkou pílí, často i o nedělích a musil býti velkým nadšencem, neboť platil ze svého všechny pomocníky a teprve když sám neměl a musil proto prácí zastaviti, žádalo zaplacení. Avšak špatně pořídil. Císař se nemohl upamatovati, že by byl nařídil, aby Podolský zaměřoval města Pražská a nezaplatili tenkráte obětavému pracovníku ani groše. Proto když byl později Podolský vybídnut, aby .,mapu nebo vyrejsování Prahy" císaři odeslal, že dostane za práci 40 kop, odpověděl listem z 16. července 1614, že: "v té věci nějaký omyl býti musi a nedobrá zpráva J. M. C. učiněna, neboť jenom Staré a Nové město jest vyrejsováno, ostatku, nemaje čím sebe ani rejsara zakládati, tak nechati sem musil, což posavad nezhotovené zůstává; z téhož pak psaní rozumím, že J. M. páni rady komo ry dvorské se domnívati ráčí, žeby do gruntu uvedení a vyrejsování měst Pražských, též spravení mapy na plátně již toliko 40 kop m. státi mělo a jenom těch 40 kop m. že bych žádal, v čemž Jich M. na omylu býti ráčí, nebo kdyby Praha k dodělání svému přijíti měla, ještě mnoho nákladu by býti musilo. Ta věc velikou práci vezme a mnoho času potřebuje, nebo jakž prvé veliká práce byla, když všecky ulice v Starém a Novém městě I'ražském, jak která dlouhá a široká jest, instrumentem geometrickým měřeny byly, k čemuž několik osob potřebováno býti musilo, tak í ještě poněvadž Malá Strana docela ani hrad Pražský do gruntu uveden není, býti musí a nevím, nebude-li menší pokřik od lidu obecného nežli prvé, při čemž i nebezpečenství mé bylo. A pakli budou Jich M. chtíti to tak nedodělané J. M. C. přednésti, rád to od sebe odvedu, toliko V. M. za to služebně' žádám, že ráčíte o tom nařízení učiniti, aby mně, co jsem tak rejsarovi svých peněz vydal, též co za mou práci přijde, zaplaceno bylo." Nevíme však do dneška zda Podolský dobře pochodil a zda mohl svou práci dokonČIti. Ve Sborníku hist. z r. 1884 se dočítáme, že ani o mapě měst pražských ani o mapách královských panství nevíme, zdali se zachovaly. Velké obtiže, nejen při měření, musel překonávati také J. K. Muller; když v r. 1720 dostával doplňky a opravy ke své velké mapě Čech (na 25 listech) od krajských hejtmanů jako revisorů, musel se rázně ohraditi proti způsobu, jakým byla jeho práce znehodnocována. Hejtmané opravovali podle výpovědí panských úředníků a sedláků vzdálenosti í

1935/106

polohu jednotlivých míst na mapě a MiUler jim musil vysvětliti, že základem jeho mapy je přesné geometrické zobrazení celé země a ne výpovědi lidí, kteří vzdálenosti jen odhadují, nikdy však neměři tak jako on. Z uvedeného vidíme, že zeměměřičova práce byla vždy podceňována, že byla i dříve velice špatně placena stejně jako je tomu dn es. A namnoze byla naše práce považována, když ne za přímo zbytečnou, tedy za něco naprosto nevýznamného. V pamětní knize města Falknova se dočítáme, že v roée 1841 v měsíci září a říjnu byly měřeny všechny pozemky, pole, louky. rybníky, lesy atd.: že skončen byl Falknov a Svatava. Grasseth atd. zůstaly pro příští rok. Tato měření způsobil a prý obcím, vedle značné ztráty času, též mnohá vydání na penězích a naturaliích. Nuže, doufejme. že nám alespoň se po daří prolomiti hráze nevědomosti a že získáme naší práci spravedlivého ocenění. Musíme o t o všichni pracovati.

Zprávy

odborné.

Výprava Čeljuskina. Denním tiskem prošly loni zprávy, líčící odvážný pokus "Čeljuskina" proplouti obtížnou cestou podél severního pobřeží SSSR. do Tichého oceánu. V Geodezistu č. 7 z r. 1934 jsou uveřejněny odborné referáty účastníků této výpravy, kteří v nepříznivé situaci a za neobvyklých okolností dovedli využíti svoje zkušenosti a tak přispěli k obohacení poznatků technick~'ch a přírodovědeckých. Nás, zeměměřiče, tato odvážná výprava zajímá s hlediska odborného, neboť výpravy se zúčastnili j geodeti: Otto S c h m i d t, vůdce výpravy, dále H a k k e I, Va s i 1jev a hydrograf C h m y z n i k o v. K posouzení obtíží, s kterými se setkávali při geodetických pracích členové odborného oddílu výpravy, pokusím se krátce nastíniti cestu "Čeljuskina" . Výprava "Čeljuskina" do arktidy měla za úkol proplouti cestou, po níž se ubíral v roce 1932 ledoborec "Sibirjakov", a to do Tichého oceánu podél severního pobřeží sovětské pevniny. Dne 15. srpna výprava dosáhla Karského moře a potkala ledy, z nichž "Čeljuskina" musel vyprostiti ledoborec "Kra sin". Dne 24. srpna "Čeljuskin" v mlze narazil na mělčinu a nemohl s místa. Po vyjasnění spatřila posádka neznámý ostrov, vzbudivší pozornost členů vědeckého oddílu. Okamžitě byla organisována výprava na ostrov k jeho prozkoumání a provedení astronomických pozorování. S použitím Hildebrandova třiceti vteřinového teodolitu, podle nejbližších meridianových přev)'šení byla určena zemppisná šířka, podle slunce se určil čas a podle radiových signálů zeměpisná délka. Při tom ostrov byl ofotografován se vzduchu. Po vyhotovení plánu ostrova se vyskytla domněnka, že tento ostrov byl na mapě udán chybně. Přezkoušení správnosti této domněnky není dosud uveřejněno. Na další cestě "Čeljuskina" byla provedena pozorování u ostrova Bělkovského pro kontrolu jeho polohy a také ostrova Střiževského. Byly provedeny opravy a změny u Ruigensových ostrovů, které nebyly na mapě udány, ačkoliv o jejich existenci se vědělo. Ve východním - Sibiřském moři byly opraveny na mapě hranice ostrovů Kotelného a Nové Sibiře. Celkem se může říci, že veškerá pozorování a badání směřovala téměř k pracím hydrografick)'m, a sice k pozorování na moři a písemným záznamům (popisy ostrovů), měření hloubky moře atd. Dne 7. řijna u v$'běžku Srdce - Kámen dostal se "Čeljuskin" do silných ledů a byl poškozen; 8. října se zastavil a byl unášen svírajícími jej ledovými krami. Po celou zimu "Čeljuskin" byl vydán na milost a nemilost ledovým krám, kterými konec konců byl 1 rozdrcen. Během tohoto nedobrovolného zajetí, po celou cestu, řízenou vůlí svírajících ledů, prováděla se ve dne v noci astronomická pozorování, takže celá cesta "Čeljuskina" byla znázorněna na mapě. Této neúnavné práci odborníků nesmíme podceňovat aní ukázněnost a obětavost ostatních členů výpravy - má co děkovati celá výprava za SVO\l záchranu, neboť stálá astronomická pozorování umožnila ne méně obětavým sovětským letcům rychlé vyhledání trosečníků a zahájení záchranných prací. Geodeti to byli, kteří i v takové neobvyklé situaci a za velmi nepříznivých okolností uplatnili své odbornictví, přispěli ve značné míře k úspěšnému provedení záchranných prací, obohatili vědecké poznatky a hlavně dokázali pohotovost, obětavost a odhodlanost zeměměřičů - u nás zcela jinak ncprávem přehlížených. Ing. [(arpuškin. Staré míry na Slovensku ještě užívané. Nejstaršími jednotkami měl' a vah, nutnými pro směnu statků, byly rozměry některých částí lidského těla, tak na př. délka nohy (stopa) délka paže (loket) a p. Větši jednotky se tvořily násobením těchto základních jednotek, menší pak jejich dělením. Ihned při prvních počátcích směny se pociťovala potřeba měr a vah stálých a pokud možno přesných. Tak měli přesnou soustavu měr i vah již Babyloňané, Egypťané, Arabové, Foeničané, Řekové a Římané. Ve středověku, kdy převládala uzavřenú hospodářství městská a cechovní soustavou, používalo se velké množství různých měr a vah. Bylo o nich pojednáno v Z. V. Č. 9, str. 159 z r. 1926. Zajímavé jsou též ku př. staré míry ještě dnes na Slovensku užívané:

1935/107

štvorcová siaha (O 0) tovarychár vinice kvadrát zeme merica . . . . . uhorská merica . hrubá merica . jutro malé . . . . jutro uherské (hold) zemanský hon . . uhor.ký kablík . . uhorská siaha katastrálné jutro . katastrúlny kablik kraiciar zeme rakuský siah . . . seksím zeme . . . I,' 40 k . gazdovské sedenie I = -at . .Jut. gazdovského sedenia ~ 10 kat. jut. urbárskej role . . . l. =-"= 1;-12 kat. jut. achtel . . • . . . . . . . . . . , včetni, pasienku a lesa urbárskej role (v Mokradí, Orava) 9 kat. j. 1374 D° (D. Kubín) . . . . 0" 1330 D°

I

3'59(;7 m2 252 m2 360 m2 1918 m2 2158 m2 2877

m,2

3237 -3597 m2 3956 rn~

l

f

2

" (D. Kubín) . . . . ovca pódy Iv Pribiši, Orava) grunt . štvrtka merka . holba . kříž. " . Mh (používú sa pri drevených obručách na sudy v Trenčaskej župe) hybský siah dreya (Liptovská župa)

1

887

"

1/1~ z ','8

D°

14(;500 (B kat. j.)

11~O o to jest aú 1200 D° 120 meric 30 " 7" 3 :/~2 4: " 18 Hnopkov

200.190

m"

57.546 m2 34.528 m~

69.056 m~ 53.166 m2 22.046 m'2 14.699 m2 11.024 m2

43lGlh2

i

1 sÍah dreva baiíského (důlního) byl 3 lokte české dlouhý, polena 2 lokte dlouhá. Dřevo plavebni bylo rovnáno o X-Y:; lokte vyšš'Í. Byl tedy hmotný obsah 3.89 pm Iplnometru) = 3 m3• ' Všeobecně počet měl' a vah se značně zmenšil přechodem k národním hospodářstvím a tvořením větších státních celků. A když se konečně přešlo k mezinárodnÚll směnám, byla a je dosud pociťována potřeba zavésti jednotnou soustavu měl' a vah, která. by ulehčovala mezinárodní styk~-. Budoucí takovou soustavou měl' a vah má se státi soustava desitková.

Ing. Eduard Jelínek. Některé výsledky výzkumnické čin nos tí ve scelo\ráni docílené v r. 1933 jsou předmětem článku "K další výzkumnické činnosti v oboru zemědělské techniky v čSR", který otiskl Věstník pro vodni hospodářství v čís. 1 z 1935. Vyjímáme z textu na str. 10 tat(} sdělení. • V obci Křenovicích, okres Slavkov, byb, sledována otázka praktického vyjádření vlivu vzdálenosti na hodnotu, hospodářského pozemku. V obsáhlé technické práci, věnované převážně hospodářské stránce uvažuje se o novém řešení při stanovení vzdáleností pozemku od stavení a zavádí křivky, t. Zv. isovalory, které redukují hodnotu pozemku podle vzdálenosti, takže v libovolném místě katastru lze přimo určíti velikost znehodnocení vlivem vzdálenosti. Vzdálenost nevyjadřuje se v metrech, nýbrž součinem práce a síly, které je třeba k dosažení určité vzdálenosti. Při tom béře se zřetel na konfigurací terénu (spád), druh komunikace (silnice, polní cesta, nepříjezdnost pozemků) a práce ruční a potažní (počet cest a povozů na pole a s pole). Studie jest doložena instruktivnimi mapkami starého a nového stavu a monogramy pro příslušné výpočty. Bylo jí z částí použito prakticky. V obci Smrk, okres Třebíč bylo provedeno rozsáhlé šetření v otázkách lesních. ByT zjišťován stav lesů před a po scelování. Starý stav lesního majetku byl dán odhadem lesních porostů, provedených v roce 1920, konsulentem vrchním radou Ing. Ohmem. Nyní byly zjišťovány hlavně přirůstkové poměry u scelených lesnich porostů nahodilým měřenim a podrobným výpočtem bylo zjištěno, že přírůstek se zvýšil průměrně o 20%, což znamená zlepšení jakosti porostu o jednu bonitní třídu. Ke zvýšeníwřirůstků přispělo zvláště omezeni hrabáni steliva, které před seelováním bylo běžným zjevem. Scelením

1935/108

om.~ch P?zemk.ií., luk ~ pa~tvin, by.l.vzvy~en výnos slámy a sena takže majitelé lesů maJ! . dosti. stelIva. So~!c~sne bylo ZJlsťovan~, do jaké miry b~'l splněn scelovací prog-ram, kterl ,se tykal: z~l~snem, ploch neobhospodarovaných, na orné pozemk~' se nehodíeí, zalesnem ploch, trplClCh stlllem lesa a zaokrouhlení lesních komplexú dalším zalesněnim, Bylo zjištěno, že program byl splněn 90%. Další šetření se týkalo nákladú na zaměřovací práce a ohraničení těchto nepraYÍdelných lesních parcel starého stavu a bylo zjištěno, že tato práce by stála 40.656 Kč.

Uterární novosti. Vyšlé knihy. Národohosp,?dářská hlediska při navrhování a zřizování uliční sítě měst a venkovských ohcí. Vydala Masarykova akademIe práce. Praha 1!J3t. Stran 106. Cena 24 Kč. JUDr. Karel K o s c h in: Horní zákony československé, plathé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Dodatky. Vydal Československý kompas v Praze, 1935. Slran 40. T.~ y s s l.e r: K oty š k ,a: Techn!cki1 slovník nau,čný, XI. dli, Borský a Š~lc v Praze. Nový dli probírá hesla .Pnrubove az Řetězovy", obsahuje 5829 hesel s 2023 vyobr. v lekslu a 2 pti!. Z přebohalého obsahu po· ukazujeme na hesla: prolil, projekce, promítací metody centrické, protinání (prof. Petřík), prúseková lotogrametrle !pr~l. Tichý) raronováni a redukčnl kružitko (prol. Semerád), redukčni tacheometry Iprol. Ryšavý), re· ferenčnl ehpsold (prof. FIala), relrakce pozemnl (prof. Semerád), reglOnálni plánování, regulace měst, rektihkace atd., reprodukce map kat. (Bednář), restituce (Hlidek), řadové zastavěni a m. j. P. S. G. Dar i es· Paul C h a b ran: Mathematiques. A n a I y s e e t g é o m e t r i e, třetí vydání. Maíson Ou· nod, 92, Rue Bonapute, Paříž 1935. Cena 42 Ir. Paul C h a b ran: Calcul vectorlel. Vydal Maison Dunod, Paříž 1935. Cena 38 Ir. G. Mo n s a r r a t: Voles urbalnes pubIlques et prlvées et Urbanlsme. Vyšlo v Publicatíon adminlstratíves. 22 Rue Cambacéres, Pařiž 1935. Ke mm e r aRe i n h o Id: Dle Wertabschiltzung der Obstbllume. Stuttgart. Cena 2'8 M. Dr. J. L u d o v I ci: Oas deutsche Sledlungswerk, Heidelberl( 1935. Cena 1'8') M. Ing. Dr. H. D o c k: Aufnahmearbelten fn der terrestrlschen Stereophotogrammetrle. Vídeň-Lipsko 1935. Vydala firma C. Gerold's Sohne. Stran ilO. Cena 7 m. ř. f •••• Dr. Kurt S w i d e w I s k y: Theorle und Entwlcklung der UmblldgeriUe, lnsbesondere der Entzerrungsgerllte, Vydala la.: H. Wlchmann, Bad Liebenwerda v SaSkU, 1935. Cena 4 ř. m. Stran 8U. Dr. R é d e y I s t van: A Magyar Fotogrammetrlal Tarsasag Evkonyve 1934 évre. Blldapest 1935; stran 71. Dr. R. Fin s t e r w a I der a dr.: Forschung am Nanga Parbat, deutsche Hlmalaya-Expedltlon 1934, str. VI.i143, vyobrazení 56 + 24, váz. v pl. 4'80 ř. m., vydala Zemepisná společnost v Hannovcru 19jií, v komisi ma Helwíngovo nakladatelstvi v Hannoveru. B a I t i c k á I! e n d e ti c k á k o m i s e, spec. publíkace Č. 4.: !lmarí Bormsdorl "Remeasurlng of the base Unes of Lolland and Oland"in the Year 1933. Helsinki 1935, Kírkkokatu 3.

Odborná pojednání

v časopisech.

Technický obzor, čis. 13. Ing. K F í I k a: O řízeni regulačně·parcelačnlm podle stav. řádu pro hlavni město Prahu. Izvjestlja obš~estva rusklh zemlemjerov v korolestvje Jugoslavll, č. 3.1935: S o p o c k o: Vyšší geodetické vzdělání v nynějším Rusku. • Oeometarskl I geodetski glasnlk, 1935 Casopis proměnil letos odp. redaktora; dosevadní redaktor. Ing Alex. Kostié, se vzdal vedeni časopisu a redakci za lim vede tajemník spolku, p. Dimilrije Milačié. Cis. J. Hor vat: Některé poznámky k výpočtům zeměpisných souřadnic podle Clarkových vzorců pro geod. křivku, Rud I: Vliv chyby v měřené ,traně při výpočtu trojúhelníku, V u k a š I n o v i é: Jak by se dalo využiti čiselné metody měřičské v , osné a Herce· govlně. U n g a r o v: Likvidace poměru mezi vlastníkem a užIvatelem pozemku v Dalmácii ve spojení s katastrálními pracemi. Čís. 2. I v on: Pohled na rozvoj katastru v Jugoslávii, Ml é í é: Společenské postavení zeměměřičovo, K r a I j : Zpráva o činnosti zeměměf. zádruhy, spořitelního a úvěrního družstva. Journat des Oeometres Experts et Topographes Fran~als. čís. 176 (červen). Po í r é e: Les amélioartions fonciěres dans la région parislenns. Fr o st: Contribution.a la théorle des moindres carrés Ma r t in: Coup ďocil ďensemble sur la photogrammétrie aérienns et terrestre. Cís. 177 (červenec). R. O a n g e r: Annexíon de plans aux actes notariés. Ne z: Evolution de la propriété immobiliěre dans le departement des Bouches du Rhóne. L e f e b v r e : Les géometres et le chiffre ďaffalres. Ma r t in: Coup ďoeil sUr la photogrammétrie aérienne et terrestre. (pokrač.) Blldmessung und Luftblldwesen. Cis. 2 z 19j5. Br a n d: Uie lledeutung der Lultbildmessung IUr das Kataster. Dr. v. G r u ber: Grundslitzliche Bemerkungen zur Frage .Photogrammetrie und Kataster". Dr. W a I th e r: Photogrammellische Katastervermessung. K i nt: Anwendung der RadiaHriangulation in Niederllindisch Indien. Dr, L a m pad a r i o s: Aerophotogram. Arbeiten in Griechenland. Dr. E w a Id: Die 4. internationale Ausstellung fUr Photogrammetrie in Paris. Dr. W a I t her: 4. Photogrammeter- KongreB in Paris. . Schwelzerlsche Zeltschrlft fllr Vermessungswesen und Kulturtechnlk. Č, 5, Ba e s c h I in: Unterlluchung Uber das Verhliltnis endlicher Fllichen bei der wlnkeltreuen schielacl1s1gen Zyiinderprojektion. Rundlrage betrelfs die Baulinien (viz námět v Schw. Z. f. V. u. K str. 300/1934), - Č. 6. S c hne i der: Die neuen Landeskarten der Schweiz. F I u c k: Die ŮberlUhrung des Trodo- Wildbaches Uber den Binnenkanal der Mal!'ldinsebene (s tab.). - Spolkové zprávy. 1". S. Ósterrelchlsche Zeltschrlft flir Vermessungswesen. Č. 2. LeI! s: Vom IV. Internat. KongreB !Ur Photogrammetrie in Paris. (Příloha: Sazebnik pro opisy kat. operátú). - Relerátyo přednáškách, normalísace. F'. S. Zeltschrift fllr Vermessungswesen. Č. 9. B o tel: Nachtrag zu den Untersuchungen Uber dle zullissige GrOBe der Gebiete bei Koordinaten-Umlormungen nach trig. Form 24 nach H. 21, 23}1933Z. l. V. - W e dem e y e r: WinkeHreue Kartennetze und Abbildungen. Lip s: Zur Berechnung der ErdkrUmmung und Strahlenbrechung bei den trígonometriscl1en Hllhenmessungen. T h led e : Oas Zentraldirektorium .... (konec), Č. 10. H r i s t o w: Ober dle Translormation von Mercator·Koordinaten in konlorme quer und scl1ielachsil(e Koordínaten und um· gekehrt. L li n g I e : Erlahrungen mil dem BoBhardt-ZeiB'schen Reduktionstachymeter bei weitmaschigen Polygonnetzen anlliB1ich der Erneuerung der Waldvermessungswerke ln Baden. Č. 11. C z e r s k I: Verailgemeinerung des Heuveiink·Verfahrens filr Untersuchung der Kreisteilungsfehler. W e dem e y.Čer: Die Additions- und Subtraktions-Logarithmen und ihr Zusammenhang mit den Hyperbelfunktionen. . 12. G r o ti m a n n: Zur Translormation Gautl·Krugerscher Koordinaten mit der Rechenmaschine (a čls. 13). Br i n k m a n n: Oas Bremische Verm.- und Katasterwesen seit 1813.U I r i c h: Normung von Vermessungsgerliten in Osterreich. K Uhne: Die Bewertung des Grundbesitzes nach dem neuen Reichsbewertungsgesetz. F. S. Maanmlttaus (Helslríki), 1935. Čls. 1-2: Gustafsson: Děleni pozemkú a tvar obce Varsinais·Suomi ve středověku. Čis. 3. L o I str ij m: Náklady leteckého mapováni ve Finsku. Hl r vo n e n: O grallckých vyrov· ntvaclch metodách.

1935/109

Žemetvarka ir melloracija, čís. 2.35. L. Str: Vlastnické poměry litevské v minulých stoletích. - Prvni výstava úprav pozemkových. melIoračních a geodetických v Litvě 1935. B a I čin n a s: Historický přehled z úprav pozemkových v Litvě. K r u vel i s: Vojenske práce topografické.

z

Zprávy spolkové.

Jednoty ČS. úř. autorisovaných civilních geometrů. Schúze pracovního výboru Jednoty konala se dne 1. června 1935 za přítomnosti 9 členů. 4 členové se omluvili. Po zahájení schúze předseda Ing. Fiirst přivítal kolegu Ing. Baběrada, nově zvoleného iilena pracovního a správ_ ního výboru Jednoty. K návrhu předsedy jmenován jednohlasně členem pracovního výboru Ing Jan Preis, civ. geometr ve Vlašiml. Na 16. hodinu, před schůzí pracovního výboru byla svolána užší komise výboru pro jednání o volném návrhu kol. Ing. Faltnsa na dohodu se Spolkem čs. zeměměřičů ohledně odběru Zeměměřičského Věstníku. Pro omluvenou nepřítomnost tří denů nemohlo býti jednáno a usneseno jednati před pÍ'Íští schúzí pracovního výboru za účasti týchž členů komise. Po referátě našeho předsedy o stavu projednávání unifikačního zákona o civilních technicích přikročeno k pořadu schůze. Jednáno opětně o sporu dvou kolegů při vytyčování hranic. Upozorřtujeme znovu na nesprávný a nekolegiální postup některých kolegů, který neslouží zájmům našeho stavu a odvoláváme se na naši zprávu uveřejněnou ve Věstníku Inženýrské Komory ze dne 21. února 1931. Dále jednalo se o postupu pro konečnou likvidaci substituce a o čestném řízení pro krytí neoprávněné osoby a nesprávné údaje na plánu. Jménem Jednoty zaslána gratulace p. Ing. dru h. c. Josefu Petříkovi, profesoru vysokého u(oení technického v Praze, k jeho nové akademické hodnosti. Za člena Jednoty byl přijat kol. Ing. Ant. Holub, civilní inženýr, Svatý Kríž nad Hronom. Příští schúze bude svolána po prázdninách na první sobotu v zái-I, V případě nutných záležitostí bude svolána na červenec. Usneseno zodpověděti několik dotazů a žádostí. Po debatě o interních záležitostech .Jednoty schůze skončena. Bel inž. vn.

Zprávy sfavovské. Vnlučování zeměměřičských inženýrů z Vojenského zeměpisného ústavu. Velitel čs. Vojenského zeměpisného ústavu, plukov ník generálního štábu Dr. Antonín Ba sI byl jmenován brigádním generálem. Osobnost a působení nového velitele V. Z. Ú. jistě zajímá kruhy zeměměřičské. Musíme tedy bohužel uvésti, že za krátkého působení pana gen. Dr. Basla co velitele V. Z. Ú. zaznamenáváme kurs, který nelze nazvat příznivým zeměměřičským inženýrům. Nechceme tím tv rditi, že by pan Dr. Hasl H á Jll zavedl tuto změnu, ale konstatujeme ji. Snad pluk. Ing. Dvořák, přednosta geodetického odboru V. Z. Ú. a poradcové, málo chápající zodpovědnost ve výběru odborně vzdělaného personálu, mohli by říci více. Možná i pan gen. Eisenberger, osobni referent M. N. O., leccos ví, co a kdo rozhodl, aby bylo zahájeno v y I u č o v á n í inženýr!l zeměměřičských z čsl. topografické a geodetické vojenské čínnosti, kteréžto vyl učování zasvěcený čtenář ihned poznal za očekavatelné, když četl ve "Věcním Věstníku M. N. O.", čís. 11/34 vyhlášku o rozmnožení důstojníků V. Z. Ú. velmi "obratně" stylisov anou *). Nechceme tedy panu gen. Dr. Baslovi přisuzovati plnou vinu za to, že zeměměřičští iriženýři nejsou přijímání do V. Z. Ú. v onom počtu, jenž jim jako povolaným odborníkům ve vše c h geodetických pracech V. Z. Ú. přisluší, ale dovolujeme si ve vší formě proza tím připomenouti tuto skutečnost: Je dobře známo, že za války byli ke ge odetickým pracem přijímáni zeměměřiči jako nejzpůsobilejší - a také se tu o s věd č i I i. Známy jsou dobře výroky tehdejšiho plukovníka gen. štábu a pozdějšiho generála G i n z e I a, kterými zeměměřiče přímo chválil za jejich geodetické a topografické výkony. To bylo před dvěma de~etiletími. krly tlnkousko dávalo jim kratší školskou průpravu než OSR. Jsem jist, že za současné doby, kdy OSR. má zeměměřičské inženýry, je přímo i příkazem úspor, aby byli pro geodetickou a topografickou činnost bráni do služeb V. Z. Ú. Ze nezklamou, za to ručí vysoké školy technické, které je v odbornictví vychovaly ve s pec i á ln í m odboru. Kdo ručí p. veliteli V. Z. Ú., že přijatí odborníci s t a v e b n í a zem ě děl š t í (I) dovedou po nákladném' vychovávání na útraty vojenského eráru splniti úkoly, jež jim doba ukládá? Je to věcí velmi zodpovědnou a proto ji tak o t e vře n ě - snad ještě včas - uvádíme na uváženou, a to v zájmu armády a obrany státu v prvé řadě. Ing. Dr. Jos. Rťtžička, býv. válečný topo,qraf. Kvalifikačnf komise ministerstva veřejných prací pro služ. třídu I. a II. byla. konečně rozšířena o měřičského úředníka (ln/t. O. Krčmáře). Je to hodně pozdě a dokládá znovu, že tento centrální úřad spravedlivé a zákonité požadavky zeměměřičů splňuje až tehdy, kdy je zlomen ev zákulisí) odpor nějaké zaujaté veličiny, která svůj osobní vliv uplatňuje do krajnosti. Je mnoho dluh ů. které má min. veř. prací spláceti měřičským úředníkům své centrály a zemských úřadťi, ale dosavadní režim se asi sotva postará, aby dluhy ty nezmnožil. Vždyť místo přednosty zeměměři čskéh o oddělení (příslu~ný odborfízen je Dr_ h. c. Ing. V. Roubíkem) stále drží kulturní inženýr (Ing. K. Srha) a jemu v držení této posice napomáhá se všelikým překrucováním skutečnosti, *) .Je tam uvendeno, že žadatel musí vykázat buď studia zeměměřičská, ne b o studia inž. stavitelství, ne b o zeměm. inženýrství, ne b o kulturní iněnuýrství. A zatím .i e d i n Ý zeměm. inženýr dOsáhl onoho místa, vedle řady inž. stavebních a zemědělského.

1935/110

ku pr. frází, že nivelace jest agenda stavební! Tato snaha min. ver. prací dosáhla opravdu koruny tím, že u zemských ÚÍ'adú v Brně a Bratislavě bylo zrušeno zeměměřičské oddělení a nadto že zeměměřičskou agendu u zem. úřadu v Bruě spravuje strojní(!) inženýr. Out~idel·.

Různé. Schůze stálého komité Mezinár. federace zeměměřičské bude konána v Bruselu v době schůzí odborných, které s mezinár. výstavou pořádá od 31. srpna do 3. září kolegiální organisace belgická. Podniky kolegú belgických dějí se pod patronátem ministra vyučování. Program je tento: V sobotu 31. srpna ve 14 hod. 30 min. uvítání členú stálého komitétu a přftomn~'ch v hotelu Métro'pole, Place de Brouckure, pak pocta Neznámému vojínu a návštěva parlamentu; večer banket. V neděli 1. září v 10 hod. a v 15 hod. sehllze stálého komité. V úterý se pořádají exkurse rNamur, Dimant, Han) a ve středu do Bruges. Inform~ce žádejte a přihlášky zašlete na adresu: M. Raymond Vranckx, 15 Rue Tiberghien, Bruxelles 3. Učast čs. zeměměřičú nutná z důvodů odborných a stavovských, vedle příležitosti k poznání krásných měst a krajů belgických. XIV. fotogrametrický kurs bude pořádán firmou Zeiss-Aerotopograph v Jeně dne !J. až 12. září 1935 za vedení profesorů Dra v. Grubera a Dra Hugershoffa. Prihlášky - pro omezený počet účastníhi -- řiďte včasně a připojte obnos 10 ř. m. na adresu uvedené firmy. Na kurs bude navázán valný sjezd Německé fotogrametrické společnosti, na kterém budou předneseny odborné přednášky. Na výstavu možno se hlásiti na adresu: Dr. Ing. E. Ewald, Berlin-Lichterfelde, Hartmannstral3e 15. Bližší je v prospektech, jež interesentúm budou zaslány. Počet posluchačů vysokých škol techn. směru v r. 1935 (zima) činí 91fJ2 :!oni 9820), z toho cizindí 1055. Na zeměměř. inženýrství je zapsáno: na českých technikách v Praze a v Brně 631, na něm. technice v Brně 135, celkem tedy i66 posluchačů.

Osobní. t

Ing. Karel Růžička. Dne 1i. července t. r. zesnul ve věku 51 let po delším utrpení v nemocnici v Berehově měřičský rada Ing. Karel Rúžička, přednosta vceňovacího oddělení katastrálního měHckého úřadu v Užhorodě. Zesnulý byl pro svou milou, upřímnou a nenáročnou povahu u svých kolegů a podřízených velmi oblfben. Ve státní měřické službě byl od roku 1906, v zemi Podkarpatoruské působil od roku 1920. Svou činnost zahájil zřizováním měřického úřadu v Berehově, pilně se zúčastnil na spisové rozluce s Maďarskem a přejímání operátů a map pozemkového katastru pro tvořící se měřické úřady v bývalé župě berehovské, jakož i při založení vceňovacfho oddělení při katastrálním měřickém úřadě v Užhorodě. Všichni kolegové a přátelé zachovají mu čestnou památku. Rektorem českého vysokého učení technického v Praze byl zvoleu Ph. Dr. Jiudřich S v o bod a, řádný profesor vysoké školy speciálních nauk pro sférickou astronomii a úklady vyšší matematiky; děkanem vysoké školy speciálních nank Dr. techn. Karel D u s 1, prof. II. matematiky. Rektorem české vysoké školy technické v Brně byl svolen Ing. dr. techn. Rudolf Vo nd rá č e k, děkanem odboru inženýr. stavitelství a zeměměř. inženýrství Ing. dr. techn. Jan Z avadil. Z katastrální meřické služby. Mora va: Přeloženi: Ing. Leopold Koubek do Prostějova, Ing. R. Hanák do Olomouce. Ing. Mir. Tká':: nstanoven m. koncipistou v é. Těšíně. Zemřel: m. komisař Ing. Jos. Holčík. S loven s k o: I. Přijati za měř'. aspiranty: Ing. K. Hynie, Ing. Tibor Kubinec, Ing. K. Hložánek, Ing. P. Gál, Ing. Fr. Pliska a Ing. Fr. Macháček. II. Jmenováni: a) měř. koncipisty: Ing. Jiří Krejčiřík, Ing. V. Křikava. Ing. V. Lieberzeit, Ing. Fr. l\larada, Ing. Fr. Chaloupka, Ing. VI. Sachunský, Ing. Dez. Ladányi, Ing. Ant. Trpka a Ing. 01. Hrdý; b) měř. komisary: Ing. Juraj Ilenčlk, Ing. Mart. Klobnczký, Ing. Josef Líbal, Ing. Boh. Honomichl, Ing. Jan Novotný, Ing. Jos. Wachtl a Ing. Boh. Adamec. III. Ze služQY vystoupil: Ing. Jan Pilař a Ing. Glěb Grigoriev. Podkarpatská Rus: Ing. Stan. Cermák v Chustu povýšen do 6. plat. stupnice, In~. Jar. Tichý ustanoven měř. koncipistou. Nově přijat měř. aspirant lug. Leopold Šmíd (v Užhorodě). Změny ve stavu úřed. opráv. civ. geometrů: a) Oprávnění (autorisace) na byl i: Ing. Miloslav Lukeš, Kralupy n./Vlt., Ing. František Habrda, Břeclav; Ing. Rudolf Ohme, Liberec; Ing. František Wichart, Teplice-Šanov; Ing. Petr Bulankin, Kamenice n./Lip.; Ing. Josef Titlbach, Praha; Ing. Karel Werner, Jesenice u Podbořan; Ing. Feodor Skripnik, Praha; Ing. Jiří Antoniuk, Brno; Ing. Benjamin lvančenko, Trenčín. b) Oprávnění se v z d a I: Ing. Otakar Svatoš, Bratislava. c) Zemřeli: Ing. František Pižl ve Slaným ve věku 1)0let, Ing. Josef Bezpalec v Treboni a Ing. Ludvík Csogar v Užhorodě. Druhé státní zkoušky ze zeměměřiěského inženýrství vykonali pánové: I. NaČ e s k é m v y s o k é muč e ní tec hni c k é m v P r a z e v době od 1. ledna do 25. června 1935 podle výnosu min. školstvi a nár. osvěty ze 4. července 1928: Sergej Malloj z Jekatěrinoslavě v Rusku, Ctibor Drtina z Rožnova p. R. na Moravě, Václav Fibikar z Dobrovic v Čechách, Jaroslav Dytrych z Horní Radechové v cechách, Kondo Petkov Kondov z Dalboki v Bulharsku, Josef Zd'ánský ze Lhoty Zelenecké v čechách, Lev Pelech z Lowczy v Polsku, Josef Chrpa z Pražského Předměstí v čechách, Stanislav Kolařík z Čes. Budějovic v Čechách, Vladimír J ončev z Peštera v Bulharsku, Jiří Tomšů z Kamence Podolsku v Rusku, Karel Petr z Král. Městce v čechách, Jaroslav Vosáhlo

1935/111

z Kuklen v ('ochách, Jan Beránek z Dolní R edice v Čechách, Karel .'ikorpi! z Prahy v Čechách, František Švec z Vídně v Hakousku, Dinol N. Petrikov z Krušovene v Bulharsku, .Jiří Schorník z MHevska v Čechách, Karel Ku·lhánek z Hlubo':'e v Čechách, Kamil Jurajda z Přepeř v Čechách, Jaroslav Tesař z Prahy VIII. v Čechách, Dimitr Vodeničarov z Novoselo Ferdinandsko v Bulharsku, Julius Gýra z Prahy XI. v ('echách, František Hronek z Prahy XI. v (~echách, Karel Plešek z Vysoké na Moravě, Karel Kopecký z Mezimostí v (~echách, Karel Jezdinský z Horosedel v Čechách, Karel Bcne':' z Čes. Budějovic v Čechách, Sergej Potrovskij z Pulaw v Polsku, Jan Pleticha z Vídně v Rakousku, Oldřich Křelina z Podhradí v Cechách, Bedřich Bartík z Kostelan na Moravě, Bohumír Matou':' z Orlova v Čechách, Franti':'ek štorkán z Vejprnic v čechách, František Veselý z Humpolce v ('echách, František Vol dán z Pardub ic v Čechách, Osyp .Jariš ze Síelce v Polsku, Alois Buršík z Nového Údolí v eechách, Jaroslav Hruška z Pardubic v Cechách, Václav KramI z Prahy XIX. v Čechách, Václav Dlabač z Prahy v Čechách, Adolf Mikulejsk~' z Temelína v Ceohách, Jiří Dvořák z Mílevska v (~echách, Vladislav Prchal z Kynice v eechách, .Jiří Pučelík z Loun v Cechách, Karel Štěpánek z Dašic v eechách, Antonín Koláčný z Prahy v Čechách, Jaroslav Kopeck)' z Doudleb v (;echách, hák Chankin z Varšavy v Polsku, .Jaroslav lYasečko ze Lvova v Polsku, Mirko YHfan z B!atnice y JugoslaviL II. Nač e s k é v y s o k é ,:,k o let ech,n i c k é v Brn ě: Leixner Jan z Dačíc. Hlošek Josef z Husovic, OIšák Ferd. z Bartovic, Pa pp Šímon z Janošova, Pliska Frant. z Týnu, Gothard Jan z eikova, Komínek K. z Brna, Pavlíček Jan z Velké Bíteše, Sposelý Otto ze Lhoty. Zawislák Julius z Mor.ner Fr. z Prostějova, Šanda OIdř. z Brna, Ye Ostravy, Válka OIdř. z Osoní Bítýšky, Lednár Ludevít z Račistorfu, Chramosta .Jan z Hadostína, Gavanda Eduard z Dh. Hradiště, Suchý Frant. z Napajedel, (:ervínka Mojmír ze Šubířova, Cetkovský .Josef z Prost~.iova, Macháček Fr. ze Sv. Jura, Kohoutek Karel z Mor. Ostravy, Matusievič Ondřej ze zitomíru. III. Na německé vysoké škol, technick(~ v Brně: \Valter Bartl z Gosseng-riina u Falknova nad Ohří, Walter Brouček z Přimdy v Cechách, Arnošt DOl'sohner z Přimdy v eechách, Alois Eier z Brna, Gustav Fischer ze Smrěné. okres štoky v Cechách. Gerhard Haller z Rýmařova na Mor., Emil Hawlu z Brna, Kurt Heinrich z Brna. Alfred Hiittl z Cechy. okres Loket v eechách. Anton Kiihnl z Bukvv u Falknova n. Ohří. Herta Rubasch z Brna, Rudolf Schobert z Radyně. okres Teplá v Čechách a .Josef 'Voletz z Brna.

ZEISS HEDUKGNí TACHYMETR

a UNIVE8~ÁLNí TEDDDLIT

(BOSSB.A.RDT -ZEISS.) Přesný optický přístroj pro polygonáíní a dílčí měření. Přímé odečítání horizontální vzdálenosti. Jednoduchá práce s měřickou latí. Odečítáni až do vzdálenosti 200 m. Současné odečítáni všech kruhů v okuláru dalekohledu. Jasné obrazy. ~ . Společné osvětleni pro veškeré body kruhu. Nedostižná hospodárnost. - 30-50"10 úspory při polni práci. Velká přesnost střed nich chyb 1/5000 1/10000 do vzdálenosti. Malá váha (přístroj I se skřinkou 10'5 kg). Příručka pro optické měřeni vzdálenosti od R. Bosshardta. (Ve francouzském a německém vydáni.)

Nivelační přísfroje - dálkoměr Lodls - feodoUfy. Tiskopisy a další informace zdarma od fy C.A.RL ZEISS - JEN.A., nebo od: Generálního zastoupení

Richard FIscber, Praha II., U Pulčovny 8..Telefon 285-38, 219-81.

1935/112

y

y

v

v

,

8

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS

________

XXIIl.

SPOLI\U

ROČNtK

-

1935

ČS. ZEMĚMĚ~IČŮ

V BRNĚ

5. ŘtJNA.

1935.

Jak možno z normálních rovnic současně a co nejúsporněji vypočísti neznámé i libovolné funkce jejich, jim příslušné vahové součinitele Q a součet čtverců odchylek. Prof. Dr. Jar o s 1a v Hru b a n, hon. doc. české vysoké školy technické v Brné. Všechna práva vyhrazena autorovi.

V početní praxi geodetické často požadujeme všechny, nebo téměř všechny v nadpisE:lllvedené veličiny; na př. při vyrovnání souřadnicovém počítáme neznámé opravy souřadnic dx, dy, součet čtverců odchylek [pvv] a převratné váhy souřadnic, abychom z nich dále stanovili střední chyby souřadnic ?nx a mg a bodu M. Všechny žádané veličiny se dosud zpravidla počítaly buď s výměnou absolutních členů normálních rovnic (srov. Jordan, Handbuch der Vermessungskunde, I. dil, 5. vydání 1904, § 33, str. 100 a násl.), což Gruber (viz Zeitschrift fUr Vermessungswesen 1925, seš. 7. a 8., str. 133) současným zavedením všech absolutních členů zdokonalil tak, že už se jeho uspořádání blíží níže popsané mojí metodě, nebo se počítaly s přemísťováním neznámých a normálních rovnic (viz Jordan, § 28, str. 91 a příklad na str. 400, kde se hlavně váhy neznámých a vůbec převrácené hodnoty vahových součinitelů Q určovaly) nebo zvlášť vyhledanými a jen v je dno d uš š í c h případech možnými vzorci pro výpočet středních chyb souřadDicových (/-l:n /-lg, viz Semerád, Příručka praktické geometrie, str. 263, 267, 271, srov. i J ordan, již uvedenou str. 91 za (22) a str. 92 pro malý počet neznámých nebo jen některé vahové součinitele Q). Tyto metody větší nebo menší měrou trpí buď opakováním četných početních úkonŮ, tedy větší početní prací (při redukcích potřebné a k nim vypočítávané podily se musí buď zaznamenávati nebo při opětné potřebě znovu počítati), nepřehledností a obtížnou neb nedokonalou kontrolou, zejména obtížnějším použitím kontroly součtové, nebo neurčují hledané veličiny všechny, resp. určují je všechny až po výměně absolutních členů normálních rovnic nebo po přemístění neznámých a normálních rovnic. Uvedu zde ještě jiný způsob, který je prost uvedených nevýhod a umožňuje vypočtení všech hledaných veličin d ok o n a Ie s ou č a s ně, o d se b e ne z á v i s Ie , zpravidla přesněji, přehledně a se stálou a pohodlnou kontrolou, kterého jsem užíval už v r. 1911 (v disertaci a u agrárních operací v Brně při vyrovnávání triangulačních bodů obce Mramotic). K ukázce této početní metody použiji formy zprostředkující bezpodminek; nejen možné, dokonce ještě zajímavější je užití její u jiných forem vyrovnávacích, ale tak daleko zde zacházeti nemohu. Mějme rovnice odchylek

+

+

+ + +

anx bny enz ln = Vn, váha pn počtem n, z nichž se utvoří normální rovnice (v ž d y a n u lov a n é) [paa] X [pab] y [pae] z -+- [pal] = O [pba] x [pbb] y [pbe] z -+- [pbl] = O [pea] x rpeb]y -+- [pee] z -+- [pel] =0;: k nim připojme rovnici pro výpočet součtu čtverců odchylek [pla] x -+- [plb] y [ple] z -+- [pll] = [pvv],

+ +

+

+

1935/113

stejniny pro výpočet neznámých x, y, z A", .x+B",. y+ O",. z+La;=-x Ay . x + By . y Oy . z + L =-Y A •. x B •. y O•. z L. = -$, kde A.,=By= 0.=-1, Ay=A.= = B", = B. = O", = Oy= L",= Ly = = L. = O,a stejniny pro výpočet libovolných funkcí F, G ("funkční rovnice"): .

+

+

+

+

j

~~~~~; ebO'O'O'O'O'O' I i t I I I

I II II II II II II II

- Aj. x - Bj. Y - Oj. z - Lj= - F -Ag .x-Bg. y- Og.z- Lg=-G, kde A, B, O, L jsou příslušné, odjinud dané hodnoty. Až potud je to metoda výpočtu neznámých a jejich funkcí připojením stejnin a neustálou eliminací, popsaná mnou v Zeměměřičském Věstníku č. 2, 3 a 5 z r. 1931 a v rozšířeném zvláštním otisku z téhož, i s výhodami tam uvedenými, zejména současného získání všech hledaných veličin [pvvJ, x, y, z, F, G, dále upotřebení p o u ze metody eliminační při řešení, stále opakované, až se tím všechny hledané veličiny vypočtou, a s výhodou zpravidla větší přesnosti, než při vypočítávání dalších neznámých neb ostatních hledaných veličin zpětným dosazením už vypočtených neznámých neb jiných veličin do určitých rovnic neb vztahů; výhodou je též, že lze vypočísti "funkce" bez určení hodnot neznámých, t. j. [pvvJ, F, G bez výpočtu x, y, z (mysleme si v následujícim "eliminačním obrazci" vynechán 5 až 7 řádek, po případě i 5 až 7 sloupec, a přece se dále popsanou eliminací vypočtou v 4, 8 a 9 řádku obsažené "hledané veličiny"), na pf. u podmínečné formy vyrovnávací lze vypočísti neznámé sítě bez výpočtu korelát. Jiné výhody byly už výše a jiné budou ještě níže uvedeny, ale ani to nejsou ještě všechny. Nyní - abychom další popis zkrátili - napišme si po způsobu u determinantů obvyklém rovnice ty tak, že neznámé x, y, z vynecháme, součinitele neznámých od absolutních členů oddělíme svislou čarou a normální rovnice od připojených vodorovnou čarou, u normálních rovnic (a jen u nich) vynecháme znaménko rov-

~~ss~<S<S I I I I I i I II II II II II II II ~ ~ I I ;; ~ ~ 'e;. ~ :s ",0'0'0'0'0'0' i i I I I I

I

II II II II II II ...,II I JI

~~~~~~

;::,0'0'0'0'0'0'

I I I I I I I II II II II II II ...•II

I ::: ~ ~ ~ ~ ~ '" O' O' O' O' O' .0'

I I I i I I I II II II II II II ...•II I

?

R

;::,

'" ~

C!:l

CI:l

~ I i I I ! I II II II II II II II ~ ~~~ i I I ~

~.qI ~" I

I

~~~ I I ílU~P = JUlym.IOu aO!UaO.I

1935/114

I

I

UW!laa l{o;\u~palq = (Jo:l{uuJ) U!UfalS qan

Á:l{PY1}:

nosti a nulu za ním a mimo to i za A"" Aj, A., B., atd. až L. dosadíme příslušné shora uvedené zvláštní hodnoty; tak obdržíme následující "eliminační obrazec", v němž pro shora uvedené rovnice platí jen 1. "sloupec absolutních členů a hledaných veličin", očíslovaný jako 4., ostatní jsou už připojeny za účelem dalšího výkladu: (Viz "eliminační obrazec A".). Jest patrno, že proto jsme mohli neznámé vynechati a jejich psaní si ušetřiti, protože ze sloupců 1-3 a 4 y řádcích 5 až 7 (nebo potom i ze sloupců 1-3 a 5 v řádcích 5--7 atd.) je zřejmo, čím musíme sloupce 1-3 násobiti, abychom zase dostali úplné rovnice; ale uvidíme dokonce níže, že - podobně jako u determinantů - všechny hledané veličiny vypočteme aniž potřebujeme k tomu věděti, čím byly sloupce 1-3 násobeny, neb čím by měly býti násobeny, abychom zase dostali úplné rovnice, aneb co tam bylo vynecháno. Mysleme si v dřívějších rovnicích místo x, y, z vahové součinitele Ql1=

- [~a] = {aa},

Ql~ =

[a:]

=

{al1},

Q13= l~]=

{ar}a

zároveú místo absolutních

členů a prav)'ch stran 1.~ 2., 3.... rovnice nyní absolutní členy a pravé strany tyto: -1=0, .=0, .=0, .=-x, ·=-Qll' .=-QI2,.=-Q13, .=-Qlf' . = - QIU; tak obdržíme známé vahové rovnice pro výpočet vahových součinitelů Q11I Q12, Q13, k nimž se jeví býti opět připojeny stejniny pro výpočet hledaných (a z nich vypočitatelných) veličin x, Q11IQ12, Q13, Qlf' Q1U' Vynecháním Qll' Q12, Q13 z levých stran všech rovnic atd. obdržíme 1., 2., 3. a 5. sloupec eliminačního obrazce. Podobně z další skupiny vahových rovnic pro výpočet vahových součinitelů Q211 Q22' Q23 získáme. 1., 2., 3. a 6. sloupec eliminačního obrazce, ze skupiny vahových rovnic pro výpočet vahových součinitelů Q311Q32' Q33 získáme 1., 2., 3. a 7. sloupec eliminačního obrazce atd. atd.; eliminační obrazec můžeme doplniti součtovým řádkem neb součtovým sloupcem neb oběma (viz 10. sloupec a řádek) sloužícími ke kontrole. Kontrola je dvojí: Jednak vypočteme an bn Cn ln = Sn, [pas], [pbs], [pcs], [pls], [pss] a musí býti a naprosto souhlasiti [paa] [pab) [pac] [pal] = [pas] atd., jednak vypočteme potom [pas] - 1 - Af - Au = - A., [pbs] -1-J3.r-Bu=-B. atd., -Áj-BfOf- Lf= -Sf atd. a -A.- B. - O. - L. -- 1 - 1 - 1 - Sf- Su = - S. a musí pak po celou redukci eliminačního obrazce tento 10., t. j. součtový sloupec (řádek) vždy souhlasiti se součtem všech předchozích až na přípustné nepatrné odchylky, odůvodněné chybami v zaokrouhleni (někdy se tento rozdil kontrolní řady a součtu ostatních píše ještě do nové řady, t. j. sloupce neb řádku); z toho dúvodu značí a bude na konec muset býti též [pvv] - x - y - z - F - G = - S, - x - QH - Q12- Q13- Q1/ - Q1U - Ql. atd. Nebudu obvyklým způsobem dokazovati některé z užitých rovnic, na př. [pla] . Qfl [plbJ . Qf2 [plej . Qf3- Lf- - F nebo - Au . Qfl - Bg • Qf2- Ou . Qf3 = - Qfu atd.; tyto a četné jiné vztahy můžeme pak i přímo z eliminačního obrazce vždy vyčísti, máme-li na zřeteli, kterými neznámými jest sloupce součinitelů právě násobiti, nebo na pf. násobíme-li řádek (sloupec) 5. číslem - [pla), řádek (sloupec) 6. číslem - [plb], řádek (sloupec) 7. číslem - [ple], sečteme výsledky v nový řádek (sloupec) a srovnáme jej s řádkem (sloupcem) 4. Prvá z výše uvedených rovnic plyne pak z hodnot a hledaných veličin, obsažených ve sloupci (řádku) 8.; podobně vhodným násobením řádků (sloupců) 5. až 7., sečtením a srovnáním s řádkem (sloupcem) 9. obdržíme z hodnot a hledaných veličin obsažených ve sloupci (řádku) 8. druhou z výše uvedených rovnic. Shora uvedené a mnohé jiné vztahy obdržíme, resp. dokážeme i přímo z obrazce. Na př. vyplňme jen 4. sloupec celý a z 5. až 9. sloupce jen 1.-3. a 5.-7. řádek, poněvadž jen to jsou už známé rovnice (srov. Jordan rovnice (20) v § 28, str. 90a rovnice (9) v § 29, str. 93). Násobíme-li nyní 5. sloupec číslem - [pal], 6. sloupec číslem - [pbl], 7. sloupec číslem - [pel] a sečteme, pak absolutní členové tohoto, uvedeným způsobem vytvořeného sloupce se v 1.-3. řádku

+ + +

+

+

+

+

+

1935/115

+

ztotožňuji S absolutními členy sloupce 4. a proto se musí i v 5. resp. i v 6. a 7. řádku ztotožňovati; odtud, z tohoto srovnáni nově utvořeného sloupce se sloupcem 4. plyne v 5. řádku [pal]. Qll [pbl] . Q21 [pel] . Q31 x, v 6. řádku [pal] . Q12 [pbl] • Q22+ [pelJ • Q32 = - y, v 7. řádku [pal]. Q1S [pbl] . Q23 [pel] . Q33 . - z a podle toho vyplníme 4. řádek ve sloupci 5. až 7. Násobime-li 5. sloupec číslem .Af, 6. čislem Bf, 7. čislem Of a sečteme, musime dostati sloupec 8.; v řádku 4. dostaneme takto výraz - Af . a; - Bf . y - Of . z, jenž podle dané funkčni rovnice je F Lf a proto vyplníme ve 4. řádku 8. sloupce - Lf F. Podobně určime, že 4. řádek 9. sloupce jest vyplniti - Lg = - G. Pak už násobenim řádku 5.čislem - [pla], řádku 6. číslem '- [plb], řádku 7. číslem - [plej, sečtenim výsledků v nový řádek a srovnáním jeho s řádkem 4. obdržíme ve sloupci 8. vztah Iplal . Qfl [plb] . Qj~ [plel . Qj3 -- Lj F a ve sloupci 9. obdobný vztah. Násobíme-li dále 5. řádek čislem Aj, 6. řádek .číslem Bj, 7. řádek čislem Oj a sečteme, musime dostati řádek 8.; ve sloupci 5. dostaneme takto výraz ~.Aj' Qll - Bj. Q12 - Oj. Q13' jenž je Qjl atd. (srov. totéž provedeni se sloupci a rovnice (6) v Jordanu § 29, str. 93) a vyplníme podle toho 8. a 9. řádek sloupce 5. až 7. V důsledku pak niže uvedených vztahů pro pn a 1./Jn (pro něž je

+

+

=-

+

=-

+

+

+

+

=-

+

+

=-

=-

-.Aj.

Qjl-

Bj. Qj2-

Of'

Q.f3=-Aj.

[~aJ - Bj.

__ [P (A..r. a + -;. (l -r Oj. Y)J= _[P ~ P] 9. řádku

=-

Q.ff

[~J- Oj. [~/']= atd.)

vyplníme

v 8. a

i 8. a 9. sloupec; a potom máme přimo z obrazce nejen vztahy ,-- Aj .

• Qll - Bj . Q12 - o,r· Q13 = - Q1f atd., ale i -.Ag . Qjl - Bg • Qj2 - Og . Qj3 = = - Qfg atd. Aby byly vždy platné, musi býti pn = Ar. an Bj. {ln Oj. rn, 'l/Jn = Ag • an Bg . {ln Og • rm srov. Jordan § 29, str. 92, skupinu rovnic za

+

(2)[;p~Jvněž

.p

se rozumí, že je Q21

= {pl,lJ}

+

+

= Q12 atd.

a Qjj=

atd.

[lppPJ =

{pp,}

+

Qrg = Qgj=

(Pokračování.

-

A snivre.)

Trigonometrická triangulace v Maďarsku1). M. Mo I d a u č u k, měř. kom. Stát. poz. úřadu v Berehově. minulého století nabývají poddaní .vMaďarsku různých práv, až konečně těsně před revolucí maďarskou zrušuje se poddanství úplně a poddaní nabývají nejen práva vlastnického k pudě\- nýbrž panující šlechta je nucena připustiti různá zákonitá opatření, směřující k úprave držby a práv užíva.cích. Přírozeným následkem těchto událostí ja.kož i v důsledku patentu ze dne 20. října 1849, jímž se zaváděl stabilní katastr, bylo, že musel býti vyhotoven též technický podklad, a že musela býti celá země zaměřena. Podkladem zaměření a vyhotovení map byla trig-onometrická síť, v níž byly roz,,;inuty tři soustavy souřadnicové. První je tak zv. "Maďarská soustava", jejíž počátkem je východní věž bývalé hvězdárny na G e II é r t o v ě hoř e (Blocksberg-) a všeobecně je nazývána soustavou budínskou. Osou X j A meridián, jdoucí počátkem. Do této první soustavy patří též Slovensko a Podkarpatská Rus celou svou nynější rozlohu. Druhá soustava má za počátek meridián, který probíhá věží kláštera v I van íči c h v C hor vát s k u. Tato soustava se vztahovala na Chor.vátsko a Slavonií, vyjmá menší částí, jejichž souřadnice byly v soustavě budínské. Třetí soustava byla pro Sedmihrady, kde stará soustava měla počátek v trigonometrickém bodě "V í z a k n a i h e g y" a byla. nazývána soustavou velkosibiňskou (Nag-yRzeben). Zde nutno připomenouti, že této soustavy bylo použito pouze pro měření konkretuáIní, později bylo používáno této soustavy jen při měření pro účely lesnické. Konkretuální měření y Sedmihradech as v polovici minulého století bylo skončeno úplně a další měření katastrální bylo prováděno výlučně v nové soustavě, jejíž počátkem je trig-onometrický bod t. zv. "K e s z t e j h e g y", nedaleko města Ma r o s v á s á r h e I y; osu X tvoří meridián, probíhající počátkem, azimut v počátečním bodě této sousta,vy nyl určen astronomicky vojenským zeměpisným ústavem :v roce 1891. Tato sousta.va se nazývá marošvašarhelskou. Pro rozvinutí těchto soustav bylo použito v Maďarsku obojích způsobů projekčních, a to nejdříve kong-ruentního a později konformního. V letech čtyřicátých

1) Dle návodu uh. min. financi ze dne 17. prosince 1904, č. 1583.

1935/116

Při rozvinutí těchto soustav v letech 1853-1863 bylo vrcholným požadavkem, aby skutečná výměra zaměřených pozemků se nezměnila následkem projekce. Dle u;vede. ných zásad rozvinuté sítě, byly v celku pojmenovány jako "S t a r é h I a v ní sít ě" nyní se nazývají - u nás - "Stará uherS'ká bezprojekční síť". Vyrovnání bylo prováděno zkusmo a povrch zeměkoule nebyl rozvinut do roviny při výpočtu souřadnic: vzdálenosti jednotlivých bodů sítě nejsou rovinné, nýbrž sférické. Avšak nebylo u\'ažováno vůbec o nevýhodách této projekoe, neboť do jedné soustavy pojmuty téměř celé Uhry - vyjma Sedmihrad -, ačkoliv země měla značnou rozlohu (Oršava je vzdálena od počátku soustavy as 418 km, východní část Podkarpatské Rusi as 380 až 390 km).

l

.

Při těchto velikých vzdálenostech .vystupovalo zvláště skreslení různým směrem a mimo to, když se provádělo později zaměření na místech mezi sebou nesouvislých, vyšlo najevo, že pro celou zemi nelze rozvinouti jednotnou soustavu, neboť nelze dodržeti souvislost map, leda na úkor přesnosti. Již roku 1860 bylo rozhodováno o tom, zda na místě jedné soustavy bude vhodnější zvoliti více soustav menších, anebo bude volena vůbec jiná projekce. Volba padla pro projekci konformní. Jak výše uvedeno, od roku 1853 byly ve staré hlavní síti rozvinuty tři soustavy souřadnicové: 1. budínská, 2. ivaničská a 3. velkosibiňská. Nás zajímá zejména soustava budinská, neboť souřadnice trigonometrických bodli celého Slovenska a Podkarpatské Rusi byly vypočteny v této soustavě. Stará hlavní síť byla rozdělena na 6 skupin, z nich 3 měly svůj počátek v budínské soustavě; jmenovitě: a) hlavní síť zadunajská, b) hlavní síť slavonská, c) Wavní síť vojenského pásma pohraničního v Chorvátsku. K rozvinutí zadunajské sítě bylo použito základny měřené u Vídeňského Nového Města Liesga.nÍg'ema měřených ÚWŮpřed rokem 1848 vojenským zeměpisným ústavem. Z těchto dat byly vypočteny souřadnice tri~onometrických bodů Bar s ony o s a K (jr o s h e g y a tyto vztaženy k počátku budíl1ské soustavy. Současně byl sta.noven defínitivně azimut této strany. Triangulačm úřad pak v letech 1853-1856 rozvinul nejóříve síť I. řádu: potom II. a III. řádu měřením úhlů theodolitem. Vyrovnáni měřených úhlů provedeno zkusmo a souřadnice bodů byly vypočteny z více trojúhelníků, z nichž průměr byl vzat jako konečný výsledek. Body IV. řádu, futeré byly podkladem pro podrobné zaměření, byly stanoveny graficky měřickým stolem na papíru, přilepeném na skleněnou desku, a sice v měřítku l,i: 14.400. Přesnost určení trigonometrických bodů IV. řádu byla méně uspokojující než trigonometrických bodů vyššího řádu, zejména proto, že tyto body byly určeny v pětinásobku měřitka podrobného zaměření. . Rozvinutí hlavní sítě slo,venské provedeno v letech 1855 a 1856 tak, že bylo použito stran ze sítě zadunajské a měření úhlů provedeno vojenským zeměpisným ústavem. Byla vypočtena síť dvojím řetězem a,ž k východnímu konci župy marmarošské, odkud I'Iavděpodobně bylo provedeno připojení na měřenou základnu u Radovce. Souřadnice jsou vypočteny v budínské soustavě. Sítě I. až III. řádu byly určeny trigonometricky připojením se na síť zadunaj. skou. Síť IV. řádu byla určena graficky a tri~onometricky; a to v, župách li p t o v s k é, z vol e n s k é a v menších částech žup sousedních, dále na Podka,rpatské Rusi v střední tá.sti župy m arm a r o š s k é byly určenv graficky, v ostatních částech této sítě byly i hody IV. řádu určeny trigonometricky. " Vyrovnání i v této síti byl() prováděno zkusmo. Přesnost této sítě lze určiti porovnáním stran trojúhelníků této sítě se stranami sítě nové, která byla rozvinuta vyrovnáním metodou nejmenších čtverců. Přesnost u stran sítě 1. řádu je 1: 28.000. Výsledkem shora uvedeného postupu je, že třeba délky stran jednotlivých částí sítí jsou správné, ukazují se úchylky smerove, zejména při přechodu z jedné části na druhou. Jelikož bylo zřejmým, že uvedeným způsobem jednotnou síť rozvinouti nelze, bylo proto roku 1860 započato se zhotovením sítě jednotné, a pro část země do této doby nezaměřenou, byla tozvinuta n o v á je dno t nás í ť, čili "N o v á h la.v n í síť", jak byla všeobecně označena. Rozvinutí této nové sítě provedeno dle zásad k o n for m n í pro j e k c e a vyrovnání prováděn(} metodou nejmenších čtverců. Nová hlavni síť se rozděluje na tři skupiny: a) síť maďarská, b) zadunajská, c) sedmihradská. . Souřadnice bodů sítě maďarské a zadunajské jsou vypočteny v soustavě budinské, kdežto sedmihradské jsou ':fT soustavě marošvašarhelské. K rozvinuti sítě maďarské bylo. použito těchto základen: 1. základny u Vídeňského Nového Města . . . . 5000'778 sáM, 2. základny u Partin v Haliči . . . . . . 3149'197 sáhů, 3. základny u Svaté Anny (nedaleko města Aradu) 4623'070 sáhů, • 4. základny u Radovce v Bukovině. . . . . . . . . 5199'597 sáM. Dále bylo p(}užito trojúhelníků, sp(}jujících základny, úhly těchto troiúhelníků byly měřeny vojenským zeměpisným ústavem a roku 1857 byly zčásti přemeřeny. Postup roz· vinutí sítí byl následující:

1935/117

Základna uVideňského Nového Města byla spojena přes Budapešť trig-onometrickým řetězem se základnou u Svaté Anny a u Budapešti odbočeno směrem severním druhým řetězem k flákladně u Partin. Celkem utvořeno 100 trojúhelníků se 71 body. Průměrná chyba trGjúhelníkového uzávěru je v této skupině ± 0'93 vteřiny. Vyrovnání trig. řetězu provedeno v jedné skupině metodou nejmenších čtverců, bylo nutno vyřešiti 154 podmínečných rovnic. Průměrná chyba úhlů pG vyrovnání jest ± 1'3". Druhou vyrovnávací skupinu tvořil trig-. řetěz, spojující základnu u Partin se základnou u Radovce a tuto pak se základno a u Svaté Anny, má 75 bodů se 106 trojúhelníky. Průměrná chyba trojúhelníkového uzávěru je ± 0'863". V této skupině bylo nutno vyřešiti 165 podmínečných rO,vnic. Průměrná chyba jednoho úhlu po vyrovnání je 1'7". výpočty trvaly téměř 4 roky a byly skončeny roku 1864. . VyrGvnané úhly a délky stran, odvozené ze základen pomocí měřených ÚWŮ, byly llOdnoty sférické, proto úhly byly zmenšeny o exces sférický a délky byly zvětšeny o příslušnou hodnotu v. důsledku zvětšení následkem projekce stereografické. Tím byly převedeny hodnoty sférické v hodnoty rovinné a po orientaci soustavy byly vypočteny pravoúWé rovinné souřadnice bodů. Orientace soustavy provedena určením azimutu strar ny trigonometrických bodů G e 11é r t h é gJY - N a g y s z á I, který byl od azimutu vídeňské hvězdárny odvozen geodetickým způsobem a rovná se 191025' 52'19". Počátkem soustavy zvolena opě.tně jako v soustavě staré ;východní věž bývalé hvězdárny na Gel1ertově hoře. Osa X je totožna s meridiánem, probíhajícím počátkem. V pozdější době, podle postupu prací zaměřovacích, byly rozvinuty sítě i na těch částech zemí, které nezapadly do výše popsaných trig-onometrických řetězů, nýbrž zůstaly prázdné. V roce 1890 byla trig-onometrická síť v župě s atm a r s k é nově propočítána, a sice až do západních hranic této župy proto, jelikož roku 1874 základna u Radovce byla opětně měřena a bylo zjištěno, že při měření této základny v r. 1818 - kdy byla pouze jednou měřena - vloudila se chyba. Bylo tudíž nutno síť propočítati a chybu odstraniti. R. 1885 vojenský zeměpisný ústav měřil základnu u Buda,pešti ,v délce 22·10'006 sáhů pro stupňové měření. Tato základna byla připojena k siti. a jeji délka vypočtena ze sítě činí 2239·965 sáhů, ,díference 0'041 sáhů, čili 1 : 53.000. Ze sítí prvního řádu· byly určeny body sítě II. a III. řádu, jichž souřadnice byly vyrovnány metodou nejmenších čtverců ze 4-5 bodů. V nové síti body IV. řádu se určují trig-onometricky, úhly se měří theodolitem alespoň ve 4 směrech tak, aby bod byl aspoň ze dvou trojúhelníků určen a jedním směrem kontrolován. Za konečné souřadnice Ile berou průměry vypočtených souřadnic z více trojúhelníků. Souřadnice zvláště důležitých .bodů IV. řádu se vyrovnávají metodou nejmenších čtverců. Ke konci nutno se zmíc nitI o stabilisaci trig-onometrických bodů. Z trig-onometrických bodů původně byly stabilisovány pouze body vyššího řádu a síce kameny, kdežto body IV. řádu, které byly určeny graficky, nebyly vůbec stabilisovány. Trig. body vyššího řádu byly stabilisovány ihned při triangulaci, velmi často pouze podzemní značkou. Z bodů IV. řádu určených trigonometricky byly stabiIisovány do r.. 1867 pouze důležit·ější. Body I.-III. řádu byly stabilisovány od r. 1877 vždy kameny a stabilisaci jejich prováděli úředníci triang-ulačního úřadu. Naproti tomu stabilisaci bodů IV. řádu vykonávali úřednící, provádějící podrobné zaměření, buď kameny neb dřevěnými koly. Od r. 1901 stabilisovaly se body IV. řádu výhradně kameny as 90 cm dl., horní část opracovaná má rozměry 25X25 cm. Vrch kamene je jehlancovitý a opatřen křížkem" přední strana má nadpis K. F. a zadni strana jest opatřena letopočtem, každý bod hyl označen též podzemní značkou do cih ly neb kamene vyrytým křížkem. Rozvinutí síti zadunajské a sedmihradské se zde nezabývám, poněvadž se našeho státu nedotýká.

Résumé: Lat r i a n g u I a t i o n hon g r o i s e. Vauteur mentionne les réséaux trigonométríques, éxécutés sur le territoire de la Slovaquie par l'ancien gouvernement ď Autriche-Hong-rie.

K zaměřování trvale viditelného rozhraniéení. Ing-. Ludvík Dole

žal.

Podle § 2 prováděcího nařízení čís. 6411930 Sb. z. a nař. ke katastrálnímu zákonu rozumí se pod trvale viditelným rozhraničením zpravidla zeď, terasa, mez, alej nebo podobné jiné viditelné rozhraničení. Tímto ustanovením je vyslovena jen zásada, jejíž uplatnění v praxi se řídi příslušnými parag-rafy stavebního řádu a obec. obč. zákona. Ustanovení § 14, odst. 1. kat. zákona (budovy buďtež' vyznačeny v pozemkovém katastru podle svého věnování v r z li a h u s v éJh G půd 'o,r y s u na. přirozeném povrchu zemském), je správné a vyslovené zásadě neodporuje, bude-li tu v praxi ovšem přiWíženo také ke stavehní čáře. . . Zjistil jsem, že nebyl mnohdy brán na stavební čáry patřičný zřetel ani při oddě;lov~ní stavebních míst, byla-li již - byť jen jednou stavbouzaložena ulice, ani při zhotovování t. zv. kollaudačních plám\ (vyznačeni novostaveb), na jichž podkladě se po.dle

o

1935/118

Obr. 1. I

Pudory~pfuÝ~'-b.

I

bJl.W.Wl

I

Zděné hradbY-'

lít 'Zděnéhradb

~

'., S~v{.b.!ll!~~_...;_

,ft

~~_

__

•••

, ••

.

I .

pilíř

líc zděné hradb

.Plot Z betonových ku~,:

1935/119

Obr.S.

vykázané zastavěné plochy vyměřuje příslušný poplatek (za stavební dozor i stočné) a provádí zákres do mapy, v níž nelze pak podle půdorysu (směrodatné pro poplatky) polohu stavební čáry vždy bezpečně určiti (směrodatné pro výměru staveb. parcely). Jde-li zásadně o přesnost, nerozhoduje, je-li rozdíl malý či velký. Důležitost určení stavební čáry vyplývá z ustanovení § 17 t. zv. městského stavebního řádu z 10. dubna 1886, čís. 40 čes. zem. zák.: "Úřadem ustanovenou s t a ve b n í č á r u a niveau d I u ž n o z ach o vat i. V úzkých třídách nebo ulic.ích toliko 12-15 m širokých risality nebo jiné výstupky čáru stavební nepřesahujtež o více než 15 cm, pokud se týče o 30 cm; v třídách nebo ulicích ještě užších zřizovati risality aneb výstupky naprosto se zakazuje. V širokých třídách a na prostranstvích může se vzhledem k uměleckému provedení fa<;ady se svolením vlastníka pozemku dovoliti vět š í v Ys t o u pen í z čáry stavební, jde-li o zřízení soklů, risalitů, výstupků na sloupech nebo pilířích a ; schodů zevnějších." Takové výstupky jsou najmě u význačných budov s členitým průčelím četné a podstatných rozměrů, takže půdorysný obrys soklů a výstupků netvoří de fakto stavební par: celu, neboť je vlastní majetkovou hranicí při ulici stavební čára (jádro zdi), ačli nemusil býti pro výstupky většího rozměru pozemek vykoupen! Má-li býti vyhověno § 11, odst. 2. prováděcího nařízení čís. 64/1930 (při použití přesnější metody budiž zpravidla použito také většiho měřítka pro vyhotoveni měřického operátu; vždy však buď dbáno, aby p o zem k o vád r ž bab y lan a map á c h z ř e tel n ě v Ý z nač e na), musi býti při měření stavební čára určena, v plánu (mapě) zakreslena a slučkami podle § 79 kat. zák. · majetkové poměry znázorněny, má-li býti katastru (číselných údajů) použito pro účely uvedené v § 3, odst. 2. kat. zák. V obr. 1. a 2. jsou k objasnění věci znázorněny stavební čáry a majetkové poměry vyznačeny slučkami. (V obr. 1. je vyznačena ještě neupravená ulice. Tu by "rozsah půdo. rysu na přirozeném povrchu zemském" chybně znázorňoval hloubku domu. V obr. 2. pro · přehlednost sokl nevyznačen.) Obrazy 3. a 4. představují skutečnost u hradeb do ulice (pro vytyčování v sousedství!). Při určování majetkových hranic, daných oplocením, tvoři vlastnickou hranici lic hradby podle obr.5. a 6. a nikoliv snad střed pilíře, kuny a pod., jak je tomu jen u hradeb společných, kde není pilíř jednOlStra,nný,ale s hla.vicí. Tvoří-li je mez, nutno se říditi usta· ;novením § 854 o. o. zák.

Několik poznámek ke studiu zeměměřičského inženýrství na čsl. vysokých školách technických. Ing. Václav Hlavsa. V závěru svého článku "vývoj studijního programu zeměměřičského na čes. vys, : učení technickém v Praze" 1) doufá prof. Petřík, že, než uplyne druhé desetiletí naši republiky, bude uskutečněna dávná tužba čsl. zeměměřičů po vybudování úplného studia. zeměměřičského inženýrství, t. j. bude zřízena samostatná čtyřletá vysoká škola země. měřičského inženýrství v rámci vysokého učení technického v Praze, po případě budou ,zřízeny samostatné odbory zeměměřičského inženýrství na obou vysokých školách tech" nických v Brně. . Druhé desetiletí republiky však pomalu se schyluje ke konci a zdá se mi, že velmi málo známek nasvědčuje, že by došlo k uskutečnění zmíněné tužby. Mají tudíž násle.: dující řádky především dáti podnět k akcím povolaných kruhů, aby nejen v zájmu ve, řejné správy, ale i všeho občanstva došlo co nejdříve k doplnění zeměměřičského studia. 2e jde o oprávněný požadavek, plyne i z toho, že při projednávání osnovy zákona čís, 115/1927, o úpravě zeměměřičsk~ho studia, se usnesl rozpočtový výbor senátu na re~ 'soluci, vyzývající vládu, aby učinila přípravy, po nabytí patřičných zkušeností, k vy~ ,budování čtyřletého zeměměřičského studia v každém případu v době nejbližší '). " Mám před sebou studijní programy narok 1934/35 všech tří našich vysokých škol se zeměměřičským studiem a pozoruji především, že není v nich, pokud jde o země.,. měřičství, věnována stejná péče jednotlivým povinným 3) studijním předmětům, na př; pro matematiku, jež je předmětem první státní zkoušky, jest určeno v Praze celkem 23 semestrálních týdenních hodin a 8 hodin cvičení, v Brně na české technice však 20 + 8 hodin a na německé technice 26 + 4 hodiny nebo pro vyšší geodesii s geodetic~ kým počtářstvím m. běhu, jež je předmětem druhé státní zkoušky, jest určeno v Praze , 10 + 6, v Brně na české technice 6 + 8 a na německé 6 + 10 hodin a pod. Uváživ tuto nejednotnost a zvláště potřebu náležitého odborného vzdělání čsl. ,zeměměřičského inženýra, považuji za nutné rozšířiti dosavadní předepsané studijní předměty, jak jsou vykázány v semestrálních týdenních hodinách pražského studijníhQ ·programu, o 1 hodinu cvičení u geometrické optiky, 2 hodiny přednášek a 1 hodill1~ 1) Viz Zeměměřičský věstník 1928, str. 249 a násl. ') Viz Zeměměřičský věstnik 1927, str. 151. 3) Podle zkušebního řádu. Viz Zeměměřičský věstnik 1928, str. 279 a násl.

1935/120

cvičení u I!:eodetického počtářství I. běhu, 1 hodinu cvičení u I!:eol0l!:ie,3 hodiny přednášek a 2 hodiny cvičení u nauky o zemědělství, 1 hodinu cvičeni u nauky o lesnictvÍ, 1 hodinu cvičení u pudoznalství, 1 hodinu cvičení u konstrukce I!:eodetických stroju a ~')vání, 6 hodin cvičení u nižší geodesie (incI. I!:eodetického počtářství II. běhu), 3 hodiny přednášek u soukromého práva, 1 hodinu přednášek u veřejného práva, 2 hodiny cvičení u kartol!:rafického zobrazování, 2 hodiny cvičení u reprodukce plánu a map, 2 hodiny cvičení u měřeni podzemních prostor, 2 hodiny cvičeni u stavby měst, 1 hodinu přednášek a 4 hodiny cvičení u encyklopedie pozemního stavitelství a obdobně u encyklopedie inženýrského stavitelství konstruktivního a dopravního a u encyklopedie inženýrského stavitelství vodohospodářského a kulturního, 1 hod. přednášek a 1 hod. cvičení u fotogrametrie. Mám při tom na mysli, aby rozsáhlejšími cvičeními u nižší I!:eodesie získal posluchač větŠíc.h praktických znalostí ve svém nejhlavnějším studijním předmětu, aby podrobnějším studiem jednotlivých oboru soukromého práva (incI. úvodu do právní vědy) získal vědomostí, jichž zeměměřičský inženýr při stálém styku s občanstvem a knihou pozemkovou nejčastěji potřebuje, aby netoliko teoreticky, ale i prakticky se obeznámil mnohem podrobněji než dosud se zem.ědělským a lesním hospodářstvím, pozemním stavitelstvím, inženýrským stavitelstvím všeho směru atd. V oboru veřejného práva bych doporučoval obeznámiti posluchače s úplnou orl!:anisací veřejné (státní i autonomní) správy, zejména jednotlivými úřady a jejich pusobností, jakož i s institucí veřejných notářů a advokátu. Při kartol!:rafickém zobrazováni považoval bych za žádoucí podrobněji probrati matematický zeměpis, výpočty v projekcích a soustavách všeho druhu a zejména také přeměny (transformace) souřadnic jednotlivých projekCÍ a soustav navzájem. Zmíněné prohloubení studia v dosavadních zkušebních předmětech by činilo u přednášek 13 a u cvičení 35, celkem 48 semestrálnich týdennich hodin a je zřejmo, že nedalo by se vubec vměstnati do nynějšího tříletého studijního pr0l!:ramu. Z dlouholeté své prakse katastrálního zeměměřiče však pociťuji nedostatečnost dosavadní vysokoškolské přípravy a navrhuji rozšířiti zeměměřičské studium zavedením následujíCÍch dalších studijních předmětu (v závorce jest u každého uveden počet semestrálních týdenních hodin přednášek a cvičení): Numerické metody početní a počítaCÍ stroje (4 + 4); Grafické metody početní (2 + 2); Vektorová I!:eodesie (1 + 1); Základy I!:eofysiky (2 + 2); Geodetický seminář (O + 2); Trasovací práce (2 + 2); Org-anisace správní služby zeměměřičské státní i samosprávní (2 + O); Instituce civilních techniku a stavebních živností (1 + O); Předpisy o řízení správním a soudním (2 + O); Právo polní, lesní, rybniční a honební (2 + O); Právo pracovní a pojišťovací (2 + O); Odhad pozemku a předmětu s pozemky spojených (1 + 2); Ochrana památek a přírody (1 + O); Hospodářský zeměpis republiky Československé (2 + O); Ag-rární zřízení a jeho vývoj (2 + O); Inženýrské plánování (1 + O); Výkup pozemku pro technicko-hospodářské stavby (2 + 1). Potřebll mnohých z těchto předmětu uznávaly již vysoké školy a doporučovaly jejich studium posluchaČ'Ůmzeměměřičského inženýrství, jak lze seznati ze studijních prog-ramů; těmi předměty se nemíním zde tedy zabývati. Praktický zeměměřič je v běžném styku se soudy a politickými úřady a potřebuje býti obeznámen s předpisy o řízení u těchto soudu a úřadu, dále musí znáti předpisy, vztahujíCí se k pudě (polní pych a právní předpisy lesní, rybniční, honební a pod.), s nimiž jeho činnost má mnoho styčných bodů, musí ovládati předpisy pojišťovací, poněvadž buď sám podléhá pojistné povinnosti anebo zaměstnává personál této povinnosti podléhající, potřebuje znáti postup a pře d p i s y o o d had o v á n í p o zem k u, bud o V a j i n Ý c h s t a v e b, str o m o v í a pod., poněvadž i to je často předmětem jeho činnosti. Považuji za velmi potřebné, aby zeměměřičský inženýr ovládal předpisy o ochraně přírody a památek, zejména ne~ movitých (stavebních a přírodních), aby ovl.ádal základní zásady první lékařské pomoci, poněvadž při svém velmi častém a dlouhotrvajícím pobytu na venkově je nucen, přř různých nehodách svého pomocného personálu rychle zakročovati v zájmu jeho zdraví a i veřejných prostředku. Uvedené rozšíření studia representuje 30 semestrálních týdenních hodin přednášek a 17 hodin cvičení, tedy celkem 47 hodin. Uvážíme-li, že dosavadní pražské studium zabírá 143 hodiny přednášek a 92 hodiny cvičení a připočteme-li výše uvedené návrhy na prohloubení a rozšíření tohoto studia, shledáme, že celé studium by zabralo 330 seme-

1935/121

fltrálních týdenních hodin, t. j. po čtyři roky celkem 41 týdenních hodín, což je jistě velmi značné zatížení studujícího 4). Bylo by tedy čtyřleté studium plně odůvodněno. Na konec pak jako praktický katastrální zeměměřič si dovolím několik poznámek ke studijním programům. Je jisto, že nejméně polovíci absolventů zeměměříčského inženýrství absorbuje katastrální služba a teprve z druhé polovice se doplňují měřičské stavy v ostatních oborech veřejné správy (státní i samosprávní) a stav civilních geometrů (oprávněných zeměměřičů) a jen nepatrný zlomek odchází do soukromých služeb (zejména velkostatkářských) anebo privatiSuje. Přál bych si proto, aby potřebám katastrální služby byla u nás věnována při zeměměřičském studiu větší péče než dosud a zejména bych považoval pro praktický výcvik studujících za zvláště potřebné, kdyby aspoň některé praktické předměty přednášeli učitelé, kteří z vlastní úspěšné prakse jsou podrobně obeznámení s katastrální službou a jsou způsobilí k učitelskému úřadu. Po této stránce však nejsem spokojen, a to ani studijním programem brněnské české techniky, ač se vyslovené zásadě blíží nejvíce ze všech programů, neboť i to je mi příliš málo. Zástupci katastrální služby jsou sice zastoupeni, a myslím v dostatečném počtu, ve zkušebních komisích pražské a české brněnské, ale to už pro přípravu dorostu nemá vůbec žádného významu; nepochopuji však, že zástupce katastrální služby jsem nenalezl ani ve studijním programu zeměměřičském ani ve zkušební komisi zeměměříčské na brněnské německé technice, která přece, rovněž jako obě druhé vysoké školy, také dodává dorost pro tuto službu.

Résumé: R e m a r q u e s á l'é d u c a t i o n des ing é n i eur s - g é o m e t r e s a u x U n i v e r s i t é s tec hni q u e s t c h é c o s lov a q u e s. L'auteur démontre la néeessíté du prolongement de l'étude des ingénieurs-géometres de trois ans ft quatre ans.

Zprávy odborné. Mezinárodní

federace

zeměměřiěská.

-

Schůze Stálého výboru v Bruselu.

Na dny 31. srpna a 1. září t. r. byla svolána do Bruselu schůze Stálého výboru mezinár. federace zeměměřičské. Prvý den sjezdový byl současně závěrečným dnem národ. kongresu belgických zeměměřičů. Belgičtí kolegové přichystali účastníkům sjezdovým vřelé přivitáni a připravili též řadu společenských událostí, recepcí a p., jimiž chtěli cizím delegátům zpříjemnit několikadenní pobyt v hlavním městě své země. Bohužel však tragický skon mladé, v celém národě velmi oblíbené královny belgické, přinutil je celý program podstatně pozměniti a omeziti na 2 přátelské večeře (bez zástupců úřadů a oficielnich proslovů) a na dvě jednodenní exkurse do nejzajímavějších měst a míst belgických. Tím více času a větší pozornost mohl věnovati Stálý výbor svým pracem. Schůze jeho řídil předseda Mezinárod. federace plk. C o 1 e spolu s generál. sekretářem a pokladníkem maj. K i IIí c k e m. Zastoupeno bylo celkem 10 států, a to: A ng I í te, Bel g i e, O e s k o s loven s k o, ran (l i e, H o I a n d s k o, I t a 1 i e, J u g 0slavie, Polsko, Švédsko a Švýcarsko; omluvilo se Dánsko. Z osobností známých svým zájmem o mezinárodní styky zeměměřičů byli zejména přítomni: Baltensperger. Beníest, Bourgoin, Delessert, Fanti, Heínes, Kralj, Roupcinsky, Surmacki. Vranckx a m. j. Postrádána byla účast největšího fedrovatele mezinárod. styků, čestného předsedy a zakladatele federace prof. R. Dan g c r a. O výsledcích jednáni bude vydána podrobná úřední zpráva, přesto však uvedeme již nyní, alespoň ve stručném výtahu, obsah jednání a nejdůležitějších usnesení. Především byl schválen zápis o poslední schůzi stálého výboru, konané v Londýně 1934 a zpráva pokladní (po zprávě revisorú Heinese a Vranckxa). Na dotaz předsedu, jakých úspěchů dosáhly národní Unie zeměměřičské v jednotlivých státech od posledniho kongresu, přihlásil se delegát A n g 1 i e (zaznamenává úspěch ve vedení katastru), Hol a n d s k a (vykazuje úspěch v organisaci a pracech civilních zeměměřiČŮ), I t a 1i e (konstatuje rozšíření púsobnosti zeměměřičů v oboru liytové péče na venkově, spojení činnosti zeměměřičů s činností agrár. expertů a k tomu přiměřenou úpravou studia, schváleni tarifu zeměměřič. praci vládou, rOlmach letecké fotogrltJIletrie v katastrálním vyměřování) a P o Is k a (rozvoj zcelovacích prací, zjednodušení měřic. ínstrukcí, nová bonitace půdy. reambulace kaL. map v býv. rakouském území a nové měření v býv. ruSkém území, i:ijednoceni rúz;ných kateg-orií zeměměřičů, rozšíření a prohloubení studia, pokud jde o stavbu měst). Požadavek holandského delegáta H€ i nes a, ahy otištěn byl dodatečně referát prof. S c her m e r s hor n a o moderních metodách a strojích mč/iekých, vypuštčný ze zprávy o kongresu lÚ(l.lýnském, vyvolal debatu, jež byla ukončena usnesením, "že referát stejně jako ostatní zadržené zprávy bude možno otisknout, dovo-

r

4) Průměrné týdenní zatížení posluchače pražského vysokého podle posledních studijních programů činí u inženýrského stavitelství dopravního 39, vodohospodářského a. kulturního 40, u architektury :strojního 35, elektrotechnického 38, chemického 40, zemědělského 42 a

1935/122

učení technického konstruktivního a 39, u inženýrství lesního 34 hodiny.

Jí-li to stav pokladny". Prozatím doporučuje se Národ. uniím, aby otisk ly neuvereJnene lIprávy svých členů ve svých orgánech. Dále bylo usneseno - v zájmu bystřejšího spádu jednání na příštích kongresech - omeziti kongresové debaty v komisích na určité, předem určené a všem účastníkům včas oznámené otázky a problémy, k nímž se mají vztahovati i referáty písemné. Národní unie budou požádány, aby oznámily, které věci by si zvláště přály, aby byly projednány. Současně stanoveno, že "zeměměřiči-junioři" budou míti i na příštím sjezdu svou komisi (mají své zvláštní organisace v Anglii, ve Francií a Belgii). Vzata na vědomí demise Rumunska a Španělska. K žádosti italského delegáta, aby italština byla uznána za ofícielní jazyk, bylo poznamenáno, že federace nerozlišuje oficielních a neoficielních jazyků, že však tlumočnice federace (pí. Baumannová) může překládati jen ve 3 jazycích (franc., angl., něm.). Dále byla uvedena na přetřes otázka členstvi "měřičů budov" (métreurs). Usneseno, že členy federace mohou býtí ve smyslu stanov jen zeměměřiči, a tedy v tomto případě zem ě měř i č i, zabývající se též měřením budov (t. j. "géometres-métreurs", nikoh pouzí "métreurs"). Přihláška sdružení "American Institute of Real Estate Appraisers" za člena federace odkázána k posouzení angl. presidiu, které je zmocněno rozhodnouti o přijetí kladně, zjistí-li, že členové amer. sdružení vyhovují definici zeměměřiče, dané stanovami. Presidium stálého výboru sestaví (podle zprávy prof. Dangera) a dá vytisknouti propagační brožuru, obsahující stručné vylíčení historie a poslání mezinárodní federace zeměměřičské, její stanovy a adresář dnešních svých členů (Národ. unií) i jejich oficielních časopisů. Komise pro "Technický slovník zeměměřičský" a způsob práce na slovníku mají býti zreorganisovány; jako podklady pro další práci označeny vedle lístkového seznamu technických termínů prof. Pe tří k a anglicko-francouzský technický slovník F e r I' i e I' Ů v a ital.-něm.-franc.-angl. slovník W e ber ů v ("Dizionario tecnico", Milán 1908). Konstatován byl dále pokrok v pracech komise pro vzorný k a t a str, jež založila vPaříži ústřednu dokumentů, týkajících se organisace vzorného katastru; podobný účel sleduje i katastrální úřad v Londýně, jehož představitel V. L. O. S h e p par d sestavil "Rozbor vzorného katastru", jejž federace dává svým členům k disposici. Obsáhlé bylo jednání o členském příspěvku. Presidium předložilo návrh, aby dosavadní příspěvek byl podstatně zvýšen (asi na dvojnásobek), avšak na přání projevené zástupci států se znehodnocenou valutou bylo usneseno zvýšiti jej jen mírně. Na příště bude činiti jednotný příspěvek 100 fr. šv. (místo dosavadních 75 fr. šv.) a za člena-jednotlivce se bude platíti 0'30 c. šv. (místo dosavadních 0·25 c. šv.). Generál. sekretáři bylo uloženo, aby zjistil dnešní počet členů jednotlivých Národ. unií. Na konec zvolena (aklamací) za místa příštích sjezdů stálého výboru: Bělehrad pro r. 1936 (konec srpna) a Paříž pro r. 1937. Kongres se bude konati v r. 1938 v Římě. Kolega K r a Ij zve srdečně jménem jugoslávské unie zeměměřičské českoslov. zeměměřiče na sjezd bělehradský a očekává jejich hojnou účast. Rš. Výstava čsl. pozemkového katastru. Ka žádost Zájmové skupiny zeměměřičské při SIA uspořádala Ústřední správa pozemkového katastru ve dnech 22.-27. června t. r. v rámci Jubilejního sjezdu čsl. inženýrů v~rstavu katastrálních prací. Na výstavě, která byla umístěna v nových místnostech Reprodukčního ústavu min. financí v Praze-Bubenči, byly zastoupeny Triangulační kancelář min. fin., Archiv map katastrálních v Praze a Reprodukční ústav min. fínancí. T r i a ni g u 1 a ční k a n cel á ř vystavovala v hístorické části náčrty sítí stabilního katastru a výpočetní plány z trian~ulací maďarských. Ukázkami vlastní práce byly náčrty jednotné katastrální sítě, ~rafícké obrazy normálních rovnic, řešených při vyrovnání této sítě, součástky triangulačního operátu, jako místopisy, triangulační listy, různé pomůcky početní, jako formuláře, diagramy, tabulky a j. Signalisační stavby byl~' znázorněny na modelech a na řadě fotografických snímků. Kromě toho byly vystaveny i stroje, jímiž bylo měřeno v jednotné síti a to theodolity fy Fennel . a Breithaupt. Poslední pracovní období triangulační kanceláře bylo na vÝstavce charakterisováno projektem základní sítě trigonometrické, která má . sloužiti Ííčelům vědeckým. Mimořádná péče, věnovaná této síti. byla doložena protokoly o rekognoskacích, plány železobetonových observačních pilířů a ukázkami místo pisů. Cílem výstavky ar c h i v u map k a ta str á In í c h bylo znázorniti vývoj pozemkového katastrl). v Čechách. Návštěvník mohl tu spatřiti části nejstarších operátů, na podkladě jichž byla vybírána pozemková daň od první berní roHy z r. 1654 až do kombinovaného tereziánsko-josefinského katastru. Novější vývoj, počínající stabilním katastrem a pokračujíci přes katastr reambulovaný a revidovaný až k nejnovější úpravě z r. 1927, byl demonstrován na operátu Hradce Králově. Vystavené součásti písemného a zejména měřičského operátu byly výmluvnou ukázkou pokroku, který učinil katastr za posledních 100 let. . R e pro d u k ční úst a v min. f i n a n c í ukazoval ve své výstavce, jak vzniká ze staré mapy nový otisk. Byl tu znázorněn jednak postup, při němž se mapa prosvětlením vykopíruje na hliníkovou desku, deska se ryje a vyrytá kresba se pak vyplní hmo. tou, chytající barvu, jednak postup reflexní bez rytiny, jehož lze užíti k reprodukci map neprůhledných a jehož se též. uživá k reprodukci .polnich náčrtů. Vystavené otisky byly svědectvím vyspělé iírovně, k níž· se reprodukční ústav vypracoval.

1935/123

Výstava vzbudila v odborných kruzích uspokojivou pozornost. Z účastníků Jubilej· ního sjezdu ji navštívili zejména kolegové moravští, kromě toho navštívili výstavu hromadné exkurse České techniky v Praze, Voj. zeměpisného ústavu a Reprodukčního ústavu min. financí. Odborné výklady podávali ochotně Ing. Sokol (v oddělení trianguL kanceláře), Ing. Brože (v odd. archivu) a Ing. Kavalír s Ing. Menšíkem (v odd. reprodukčního ústavu). .

Literární novosti. Posudky. Dr. Hans Do c k: Aufnahmearbeiten in der terrestrischen Stereophotogrammetrie. Nakl. Carl Gerolďs Sohn, Wien, iLeipzig 1935. Stran 110, cena 7 marek. Tato příručka, určená pro posluchače geodesie a pro prakticky působící zeměměřiče, je doplňkem k příručce Rechnerische und zeichnerisc.he Auswertung terrestrischer stereophotogrammetrischer Aufnahmen od téhož autora, o níž jsme svého času podali zprávu. Pojednává o zhotovování snímků při pozemně-fotogrametrických pracích. Čtenář příručky seznamuje se nejprve s teoretickými základy pozemni fotogrametrie, dovídá se, jak se fotogrametricky určuji úhly ze snímkových souřadnic, s jakou přesností je lze stanoviti, dále se dočítá o rozdílu mezi fotogrametrií průsekovou a mezí stereofotogrametrii. Pak se seznamuje s rovnicemi, na základě jichž se určuje poloha fotogrametricky zaměřeného bodu a z nichž je možno též odvoditi vztahy pro průměrnou chybu v poloze bodu. Po odvození této chyby' zjišťuje autor, do jaké míry může se vnější orientace komory lišit od orientace správné, aniž by se vliv odchylek projevil v souřadnicích zobrazeného bodu. Pak se obírá vnitřní orientací 'komory, stanoví podmínky, jimž má hovět justovaný fototheodolit, a udává několik jednoduchých metod na zkoušení, zda podmínky jsou splněny. Další část je věnována úvahám o volbě fotogrametrické základny, o jejím umístění v terénu, o vhodné její délce a sklonu, o měření délky základny, o spojování základen a jejich zaměřování vzhledem k bodům trigonometrickým. Po krátké stati, jednající o fototheodolitech a pomůckách pro rekognoskaci v terénu, přichází autor k popisu vlastního prováděni snímků, jež počíná studiem mapy a přípravou geodetických základů a koncí zhotovením snímků a kontrolou polních zápisníků. Snahou autorovou bylo seznámiti čtenáře způsobem pokud možno nejjednodušším se základními pracemi při disposici a provádění stereofotogrametrických snímků. Názornostje podporována číselnými výpočty a nomogramy. Četné úvahy o přesnosti různých měřičských úkonů mohou praktikovi býti vodítkem, jak je třeba postupovati při cílevědomé disposici práce. Pro toho, kdo v některých partiích by si přál hlubšího poučení, je připojen bohatý seznam literatury. Fiker. Em. M o l' a v e c: Vojáci a doba, 1., díl. Knihkupectví a nakladatelstvi .,Svazu čsl. důstojnictva" v Praze. Praha, 1935. (I. díl, str. HO, cena 20 Kč, II. díl, str. 250 s 11 náčrty, cena 35 Kč.) Autor snesl ve svém spise tolik poznatků a zásad,. že kniha zaslouží si, aby byla čtena každým technikem, ba každým, kdo se zajímá o naši republiku. V prvém díle probírá "D ů s t o j nic k Ý s t a v kdy s i a dne s", začíná důstojníky Morice Oranžského, osvíceného absolutismu, revoluce francouzské, Napoleonovy doby a důstojníky XIX. století. Popisuje velitelský sbor za světové války. Uvažuje o technice v moderním životě a ve válce, končí úvahami o státu a občanu, o válce a míru. Ve druhém díle, nadepsaném ,,0 br a n a stá t u", následují úvahy o válce, které poskytly autoru příležitost srovnávati názory filosofů a spisovatelů o válce. Dále zabývá se "válečnou teorií", platnou do 1'. 1914. Světová válka ukázala, že jedinou bitvou vyhranou nelze přivoditi rozhodnutí, jde-li do války celý národ, který dovede ztráty na lidech i materiálu rychle nahrazovati. Tím dospívá k účelné vědecké organisaci národa, všech jeho sil morálních i materiálních. Následují úvahy o budoucí válce, o metodách vojenských odborníků německých, francouzských a italských. Jako ilustraci k významu zmotorisované a zmechanisované armády uvádí bitevní ztráty podle anglického gen. Fullera, podle něhož dobytí čtvereční míle Angličany stálo v r. 1916 průměrně 5300 mužů, v roce 1917 docela 8200 mužů, kdežto v r. 1918, kde se užívalo již tanků, jen 83 mužů. Tanky a letadla mohou získati území, ale nejsou s to je trvale udržeti, k tomu třeba opět silného vojska. Má-li na frontě pracovati kulomet, třeba v týlu 6 dělníků, pro tank již 76 dělníků a pro letadlo 126 dělníků, bude tudíž pro armádu třeba větší armády dělníků v zápolí. Dále uvádí ze spisu prof. Banse "Raum und Volk im Weltkriege" zásadu, že "pevné mocenské postavení Německa ve střední Evropě neni možné bez potření Francie a Československa". Tyto názory mají býti vštípeny německé mládeži a dorostu. Úvahami o republice a její obraně končí se spis. Je třeba uznati autorovu snahu poučiti veřejnost způsobem tak jasným, přehledným a poutavým o problémech vojenských. J. Petřík. Vyšlé knihy .

n.

. Compte rendo do Clnqul~me Congr~s Internatlonal nale des Géometres. London 1934.

des Géom~tres

1935/124

organisé

par la F édération

Interna-

Svazek tento právě vyšel před zasedáním per manentního výbaru: v Bnlselu. Do Zpráv z komise I. j'e zařaděna zpráva Ing. L. Kožouška .0 scelování pozemků' v Ceskoslovensku<. Ing. Jos. K o vař o v i č a Jng. Dr. Bedřich Pop per: Rukověť pro odhady nemovitostí. Nákladem vlastním. Praha I, čp. 490. Vyšlo v 1935. cena 56 Kč, stran 200. Ing. J. Dr b a I: Lexlkon československých automobilistů s automobilovým slovníkem v pěti '·ečlch. Praha 1935. Gen. Milan T e r z I č::Víša ,geodez(ja. II. díl. Beograd 1935. Stran 410. cena ISO din'lrů. Ježto díly I. a III. vyšly dříve. dílo je ukončeno. Ing. A. S.J u r k je v i č: Parallaktičeskaja polygonomctria. Vydal Naučno issldovateljskij institut organisacii territorii. Moskva 1935. Stran 6R. cena 3 ruble. 'prof. V. V. Dan i lov: Traversi II. klassa. Moskva 1935: stran 52, cena 2 r. 50 k. Proces.Verbaux des séances de l'Assoclatlon de Météorologle ve. Asserr:blée a Ussbonne 1935. M. H. And o ye r. Cours de Mécanlque céleste. Tome I. 90'tr. Tome II. 90'tr. Paris, Gauthier- VilIars. B. B a I I I'lití d. Cours ďAstronomie a I'usage des étudiants. Ta'ne I. 25':- tr. Tome II. 40',-:- tr. Paris, Gauthier-Villars. S u rve y o f Ind I a: Oeodetic Report 1934. Published by 'order oi Brig. H. J. Couchman, Surveyor General 01 India. Dehra-Dun 1935. U. C i a m ber I i ni: Strumentl aeronauticl dlbordo, dl navlgazlone dl controllo. Ulrico Hoeppli. Milano. 15'- lir. A s s o c i a z i O n e o t t i c a i t a I I a na: Attl della I· Riunlone dell' Assoclazione. Pirenze 1934. Stab. Tip. Carlo Mori. C. A i m o n e t ti: Lezlonl dl Topogralia. (Str. 580, cena L. 32'50.)

Odborná pojednání

v časopisech.

Zprávy veřejné služby technické, čís. 15. Dr. J. N u s s be r g e r a P. Ten k: Zkoušení délkových normálů. Cls. 16. Dr. A. Sem e rád: Potřeba a umístěni zeměměř. inženýrů s ohledem na organisaci zeměměřičství v CSR. Technický obzor. čís. 15. Ing. J. K 10 b o u č e k: Výstava čsl. katas!ru. Čís. 16, 17 a 18. Ing. V. K a d a i n k a: Z dějin dl1lního měřictví ve střední Evropě. Li!snická Práce, čls. 7-8. Posudek prOf. Dr. A. Ti c h é h o o brožuře "Měření délek a úhll1< od prof. Ing. J. Petřlka, a spisu .Einliihrung iu die Erd bildmessung« od doc. H. Docka. Przegllld mlernlczy 1934. Sešit 11, přes několik urgenci nebYl dosud dodán, chYb!. Č. 12. J ach i Ul o w s k i: Stanoveni přibližného vzorn pro přípustnou liueární odchylku v polygonech se zřetelem k přesnosti měřených úhlů. N a p í e r k o w s k i: O nsměr něni scelovaclho řízeni. Běžné vědomosti. Z Przegl,qdu mierniczego, roč. XI (r. 1934), si zaslouží pozornost články o vyrovnáni síti polyg. se součas. zřetelem k vlivu chyb při měření stran a uhll1 (Jachimowski) a O optickém mčřenl při měřeni polyg. a podrobném (Bychawski). které jsou cenného obsahu technicko-naukového. Z uveřejněných článků o scelováni pozemkl1 v Polsku (Westerski, Szczerba, Sawicki, Hausbrandt, Mandelbaum, Napierkowski) je zřejmo, že operace agrárnl (parcelace, komasace. zru šování služebnosti a podob.) jsou v Polsku na značně vysokém stupni technické vyspělosti a že by mohly býti příkladem všem sousednlm státům při vykonáváni podobných prací; bohužel, z obsahu četných a v Prze giadu uveřejněných memorand přísežných zeměměf'čl1 je však patrno, že prováděni těchto prací je příliš se šněrováno předpisy právními a technickými instruk. cemi, které značně hatí rychlý postup prac!. V několika jiných článcích je věnována značná pozornost unifikaCi operátl1 pozemkového katastru, resp. Vyhotoveni nových katastrál. operátl1 pro celý stát, kterážto tíloha je nesnadným problémem, nebof dnešnl pozemkový katastr sestává z naprosto odlišných operátů, převzatých z bÝvalých 3 států. Kromě mnoha článkl1 o způsobě výstavbY měst a osad v Polsku (Tomaszewski, Klu:':niak, Lechowicz, Chwojnicki). Celý ročník 1934 je obsahově velmi bohatým a je patrno, že redakce a redakčnl komitét daly v něm členl1m svazu polských zeměměřičl1 vše, co vr. 1934 bylo pro ně odborně a stavovsky zaiimavé; dlužno však podotknouti, že z převážné části uveřejněných článků prosvítá kletba osudu. t. j. všeobecná roztříštěnost prací zeměměřičských v státě a pak nedoceněni prací, vykonaných zeměměřiči. Ing. Cingroš. Izvestlla obščestva ruskih zemlemlerov (Beograd), čls. 4. S o p o c k o: Základní geodetiéké práce V Rusku a jejich soudobý sta v. IUvlsta del Cataste e del servi zl tecnlcl erariali. Roč. II. Cís. 3 - květen. červen 1935. Státnl technikové v starém Rímě, piše Ing. Dr. Romulus de Caterin! z ital. katastr. službY. Práce má tyto kapitoly: Kapitola I. Soupeř Jovišův: bůh Terminus, kapitola II. Vznik a vývoj pozemkové držby u starých Rlmanl1, kapitola III. »Gromatici veteres< _ antičti zeměměřiči. kapitola IV. Věda v zemcměřičstvl, kapitola V. Přlstroie. kapitola VI. Praxe. kapitola VII. Rímský katastr. kapitola VIII. Soud:ovská moc zeměměřičl1, IX. Výběr zeměměřičů, X. Od antických gromatikl1 k moderním geometrl1m, Hesla iednotlivých' kapitol: Kapitola I. Bohové na Kapitolu. Božský p'ůvod pozemkové držby. Opatření proti rušitell1m hranic. Znaky hraneční. Nej větší rozvoj římského zeměměřičství v souvislosti s řeckým a egyptsk)'rm. Kapitola III. Bohoslužba a ge~metrie. Prvnl geometři. Jejich školy a organisace. Zeměměřičské úřady civilnl a vojenské. Mistři: Varrone. Prontino, Igino, oba Balbové, Siculo Placco. Aggeno Urbico. Marco Giulio Nips~. Epigrafy a náhrobky geometrl1. Kapitola V. Mlsto bussoly gnomon. Groma - přístroj k Vytyčování pravých úhlů. Recký přIstroj Vytyčovacf. Teoůolit přcd 2000 roky: prúhleditko Eronovo. Lychnie i úhloměr vertikáln!. Nivelační přistroj Vitruviův. Výzbroj geometra Vera z Pompeii: .Theca horologium rationabilium linearum tabulae«. v skřínce ze slonoviny. Kapitola VI. Umění měřičské podle Prontina. Některé praktické úlohy z antické j("eometrie. Postup měřeni a výpočet výměr. Pragmenty plánu města Ríma. Gromatikové kresif v měřítku. Triangulace města Ríma v době Vespasiallově. Stavitelstvi v 4. stoleti PO Kr. v Rímě. Úpadek zeměměřičstv!. Empirie v uměn!. Kapitola VIII. Právnl průprava geometrů ve školách. Sondcovská působnost zeměměřičl1 není ještě v literatuře prohaJána. Prontino a patnáct »controversiae agrorum« ve spolupůsobení se zeměměříči. Geometří: soudci, rozhodci a obhájci. Poslední zmín ky o rozhodčí činnosti geometrl1. Práce geometrické pro obnoveni hranic pompejské kolonie. Puchta o způsobilosti římských 'techniků v právních záležitostech. UIIliano o »Iex agri« jako dlle zeměměřičů. Kapitola IX. Zeměměřiči ve službách řlmské armády. Některá· díla řlmského inžeuýrství vojenského. Veřejné práce za Republiky i za Cisařstvi. Sídlo ministerstva financl v starém Rlmč. l~lrnské silnice. Průvodce Antoniha Augusta PO řlmském Imperiu. Z Rima až k hranicim Etiopie podle průvodce Antonina

1935/125

Augusta. Tabulka vzdálenosti Boissieu a Iyonský vodovod. mané také vědy a techniku? Galilei.

podle Peutlngra. Řfmské vodovody. frontinovo nadšení pro tyto stavily. Péče o veřejné práce v Římě. Náklady na veřejné práce. Propagovali ŘlVeletrh Augustúv 1937 bude chválou římského inženýrstvf. Geometrie Galilea . Ing. Falia.

Zákony, nařízení a měřické normy. operátů. Č. j. 27.411/34-1II/6 a Odběr a vydávání objednaných kopii katastrálních min. financí. Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem pošt a tele grafů pozměňuje dosavadní předpisy o odběru a vydávání objednaných kopií nebo jiných vyhotovení podle .pozemkového katastru a upravuje placení příslušných poplatků (§ 8, odst. 2. katastrálního zákona) a náhrad (§ 8, odst. 12. vI. nař. Č. 64/1930 Sb. z. a n.) takto: 1. Strana může objednanou kopii (jiné vyhotovení podle· pozemkového katastru) a) převzíti osobně nebo prostřednictvím svého zmocněnce u úřadu, který objednávku vyřídil, nebo b) dáti si ji zaslati poštou na své nebezpeči a útraty. 2. Vyhotovená kopie (jiné vyhotovení) se vydá, resp. zašle objednavateli zpravidla teprve po předchozím zaplaceni příslušného poplatku (náhrady) šekovým vplatním lístkem. Na výslovné přáni objednavatele lze však vyhotovenou kopii (jiné vyhotoveni) zaslati též poštovní dobírkou. 3. Soudům, státním úřadům (ústavům) civilnim i vojenským a státním podnikům, pokud o to požádají, je vyhotovenou kopii (jiné vyhotovení) vydati nebo zaslati poštou i před zaplacením příslušných poplatků (náh rad). 4. K placení poplatků (náhrad) za kopie nebo jiná vyhotovení podle pozemkového katastru budiž použito čtyřdílných šekovýúh vplatních lístků podle připojeného vzoru. Ihned po vyřízení objednávky vydá proto (odst. 1. a), resp. zašle (odst. 1. b) úřad straně platební vyzvání, čtyřdílný šekový vplatní lístek a obálku s adresou úřadu, který objednávku vyřídil, a to, pokud není strana osvobozena od placení poštovného, jako "věc úřední, portu podrobenou". Před """Ydáním,resp. odesláním vyplní vplatní lístek, zejména pokud jde o název a sídlo úřadu, v předtisku "Návěští pro ... " a uvede na všech předtištěných místech údaje výkazu objednávek (serii, číslo, výši poplatku [náhrady] a název a sídlo úřadu). Zároveň poznamená datum odeslání platebního vyzvání ve výkazu objednávek. 5. Po zaplaceni poplatku (náhrady) objednavatelem zašle poštovní úřad část vplatního lístku, označenou jako "Návěští", úřada v návěští uvedenému, a to v obálce (odst. 4.), kterou strana musí odevzdati při vplácení peněz šekovým vplatním lístkem. 6. Došlé návěští přilepí úřad na horním okraji k prvopisu výkazu objednávek, v němž poznamená datum platby, a odešle i hne d objednanou kopii (jiné vyhotovení) straně. Byla-li vyřízená objednávka zaslána straně poštovní dobírkou (odst. 2.), přilepí se pří·· slušný ústřižek obdobn~ k prvopisu výkazu objednávek, v němž se poznamená datum odeslání poštovní dobírky. 7. Ustanovení odst. 4. až 6. platí obdobně i pro placení poplatků (náhrad) soudy a státními úřady (ústavy a podniky), jimž byla objednaná kopie (jiné vyhotovení podle pozemkového katastru) vydána nebo zaslána (odst. 3.) před zaplacením příslušných poplatku ~ilira~ . . 8. Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1936. Týmž dnem zrušuje se ustanovení § 29 předpisu pro archivy map katastrálních z r. 1912 a ustanovení § 3 instrukce o odběru kopií z r. 1912.

Zprávy spolkové. Valná schůze něm. fotogrametrické společnosti konala se letos mimo Berlín v Jeně ve dnech 13. a 14. září 1935. Dne 12. září konal se seznamovací večírek. Dne 13. září zahájeno jednání proslovem předsedy Langendorfa a zástupců úřadů, Spolku německých zeměměřičů, dále přečten dopis předsedy Mezinár. spol. fotogrametrické, prof. dr. Cassiniho a prof. dr. Doležala. Přednášky zahájil vládní rada K 11 ran d t výkladem: "Zařízení a podstata katastru", následoval řed. Ge s sne r: "Letecká fotogrametrie, vtříďování půdy a katastru", a prof. dr. Fin s t e r w a Id e r podával zprávu o expedici na Nanga-Parbat v Himalaji. Prof. dr. G r u ber mluvil o Zeissově Aero topografu pro širokoúhlé snímky (o úhlu 105°) při výškách letu 4000 metrů. Nakonec min. rada E w a I d podal stručný přehled materiálu, vystaveného úřady na. výstavce, která byla pak zahájena. Odpoledne byla uspořádána vycházka do Dornburgu, kde v zahradě zámecké vystavila firma Zeissova sbírku svých nivelačních a tacheometrických strojů a theodolitů a opatřila k nim vykladatele. Večer v 9 hodin byla návštěva p1anetaria s výklady. . Druhého dne následovala přednáška prof. dr. H u g g e r s h o f f a o .Malém autografu pro lesnická měření". Po něm konal přehlednou přednášku' dr. Se h w i d e f s k y o "Vývoji ideí pro konstrukce odkreslovacích _přístrojů", kdež se zmínil též o přístrojí

1935/126

Mahrově. Poslední přednášku měl MUDr. H. K o hnI e: ,,0 roentgenové totogrametrii při vyšetřování lékařském a v kriminalistice."

Doslovem předsedy schůze pak ukončena. Odpoledne byla prohlídka některých oddělení závodu Zeissova a výstavní místnosti firmy Schottovy. Večer konala se schůzka na rozloučenou. Dne 15. září konal se zájezd autobusy do Výmaru, odkud byl návrat. Celý program byl pěkně uspořádán, takže oba hlavní dny byly velice účelně využity.• -k. Klub inženýrů měřických hl. m. Prahy konal svou VIII. řádnou valnou hromadu dne 28. května v zasedací síni staroměstské radnice. Schůzi zahájil o Y25. hod. odpol.

předseda vrchni m. rada Ing. Beneš výstížn ým proslovem, ve kterém objasnil práci klubu v posledním roce. Zvláště zdůraznil, že se. podařilo uplatniti náš spravedlivý požadavek, t. j. obsazeni místa přednostenského v měřickém úřadě inženýrem měřickým. - Zprávu jednatelskou podal m. rada Ing. Pudr, ve které vzhledem k 10letému jubileu klubu uvedl přehledně celou historii našeho klubu a z které bylo zřejmo, že během těch 10 let pracoval klub s úspěchem pro lepší stavu zeměměřičských inženýrů. Konečně ve své zprávě kol. jednatel vyzdvihl dnešní naše požadavky, za které klub bojuje. To se týká zvláště opodstatněného přídavku inženýrům, kteří chodi měřit. O tomto bodě zprávy jednatelské se po jejím. ukončení rozpředla debata, která vyzněla v tom smyslu, aby Klub všemi možnými prostředky usiloval o splněni tohoto jistě spravedlivého požadavku. Zpráva pokladni m. rady Ing. Zdichynce i se zprávou revisora účtů byla schválena a uděleno výboru absolutorium. Stejně tak byly vzaty na vědomí zprávy Ing. Janouška z komise tiskové a Ing. Kvise z komise společenské. Aklamací byli zvoleni tito funkcionáři: předseda vrchní m. rada Ing. Beneš; místopředseda: m. rada Ing. Pozděna; členové výboru: kol. m. rada Ing. Zdichynec, m. r. Ing. Pudr, vrch. m. kom. Ing. Pexa, m. konc. Ing. Bolehovský a ček. Ing. Dufek; náhradníci: m. r. Ing. Nejedlý, m. r. Ing. Rochelt, vrch. m. kom. Ing. Nývlt, m. k. Ing. Mirovský a Ing. Janoušek. Revisorem účtů Ing. Procházka" Mimo to zvoleni zástupci klubu do "Unie" atd. Ve volných návrzích odhlasováno, aby členské schůze se konaly častěji, t. j. když nejméně 5 členů o to žádá s určenim programu. Dále usneseno, aby na tiskový fond věstníku Unie bylo věnováno 100 Kč. Velmi vhodným doslovem P. místopředsedy m. r. Ing. Pozděny byla tato zdařilá valná hromada ukončena. Hned poté byla konána ustavující schůze výborová, kde byl zvolen kol. m. r. Ing. Pudr 1. jednatelem, m. koncip. Ing. Bolehovský TI. jednatelem, m. r. Ing. Zdichynec pokladníkem klubu a kol. Ing. Dufek zapisovatelem. Ing. Janoušek. Z Jednoty ěs. úř. autor. civilních geometrů. Pracovní výbor Jednoty konal svou řádnou schůzi dne 7. září t. r. za přitomnosti 13 členů. Omluvili se 3 členové. Schůzi zahájil kolega předseda Ing. Fiirst. Přivítal kol. Ing. Preise, nově zvoleného člena výborl.!, s přánim za účinnou jeho spolupráci v Jedn1tě, načež přikročeno k projednání záleŽItostí podle pořadu. Jednáno o několika stížnostech proti kolegům, kteří oferují, resp. účtují za vykonání práce ceny hluboko pod minimální schválený tarif, a usneseno. aby proti těmto kolegům bylo zavedeno čestné řízení pro nestavovské jednání, jímž poškozují kolegy zvláště nesprávným tvrzením v účtech, resp. v nabídkách, že ceny odpovídají minimálnim sazbám. Ve dvou případech zřízení filiálek doporučeno kolegům obrátiti se se stížností na pracovní sekci Inž. komory, jež o stížnostech z:wede příslušné řízení. Upozorňujeme kolegy na zprávu z presidia Inž. komory, uveřejněnou ve Věstníku Inž. komory, č. 17, ze dne 7. září 1935, jež týká se prodloužení úlevy pro složení TI. státní zkoušky zeměměřičské. Touto zprávou vyřízen je volný návrh jednoho kolegy na valné hromadě Inženýrské komory, který byl k našemu návrhu projednán s ministerstvem školství a národní osvěty. Dále upozorňujeme kolegy, aby jak ve styku písemném, tak i ústním užívali zákonem stanoveného názvu "p lán", a ne, jak se často stává, názvu "plánek". K stížnostem a dotazům kolegů moravskoslezských usneseno vyšetřiti některé záležitosti u příslušných úřadů. V několika. běžných záležitostech uloženo některým členům výboru vyřízení urgovati nebo informaci si zjednati. O výsledku těchto šetření a urgencí budou kolegové vyrozuměni. - Jednáno o několika důvěrných záležitostech, z nichž některé byly vyřízeny, některé odloženy k dalšímu jednání do příští schůze. Za člena Jednoty přihlásil se kol. Ing. Alexander Minčenok, Rožnava, a byl přijat. Konečně usneseno konati příští schůzi dne 5. října t. r. Po přednesené zprávě pokladní kol. Ing. Kuralem schůze skončena. Ret. inž. Vlk.

Osobní. . Prof. René Danger rytířem ěestné legie. Při posledním jmenování členů "čestnl'l legIe francouzské" byl též přítel českosloven ských zeměměřičů v Paříži, pan R e n é D a ng e r, geometr a ředitel Journalu des Géometres Experts, profesor na Ecole spéciale des Travaux publics, jmenován rytířem čestné legie. Jistě mu blahopřejeme k zaslouženému vyznamenání.

1935/127

t

Ing. Karel l\1rázek.

Dne 22. srpna 1933 zemřel přednosta katastrál. mel'. úřadu v českých Budějovicích, měřičský rada Ing-. Karel Mrázek, ve věku 58 let. Plných pět let bojoval spolu s vědou lékařskou proti těžké, zákeřné chorobě, která nakonec zvítězila nad jeho pevným organismem. Xeúprosná smrt učinila konec všem nadějím. Že tak náhle přijde - nenadál se nikdo z nás. Narozen v roce 1877 v Litoměřicích, nastoupil v roce 1899 po absolvováni zeměměřičských studií na české vysoké škole technické v Praze službu u evidence kat. daně pozem. v Českých Budějovicích a postupně působil u několika katastrálních úřadů v Čechách až do jmenování přednostou v českých Budějovicích v roce 1909. Světová válka zastihla ho v nejpilnější práci a snaze, přivésti katastrální operát českobudějovického měřického okresu na nejvyšši stupeň dokonalosti. Vojenská povinnost a zajetí, ztrávené za nejnepříznivějších životních podmínek na Sibiři, odloučily ho na čas od práce, kterou měl tak rád. Po návratu ze zajeti v květnu 1920 nastoupil službu u katastrál. měř. úřadu v Karlíně a v listopadu téhož roku se vrátil na své místo v Českých Budějovicích. V roce 1929 objevily se první příznaky chorobv. Bvl nucen zanechati na lékařskou radu namáhavých polních prací a věnovati se výhradně kancelářské službě. Těžké tělesné utrpení nezlomilo však jeho neutuchající zájem o službu a práci; věnoval jim poslední své síly a chvilky oddechu své zahrádce. V českobudějovickém krematoriu rozloučili jsme se dne 24. srpna se zesnulým, vzdávajíce mu poslední poctu a projevujíce pozůstalým nejhlubší soustrast. Byli to: Za Spolek českos1. inženýrů státní měřické služby Ing. Eduard Kadečka a za katastrá1. měř. úřad jménem zaměstnanců Ing. J. Novotný. Oba ocenili po zásluze jeho vykonanou práci, jeho přímou a čestnou povahu a jeho krásný poměr k podřízeným spolupracovníkům. - Čest jeho památce! Za zemřelým

Ing. Stanislavem

Čechem.

Dne 3. července t. r. zemřel kolega Ing-. Stanislav Čech, nchní měř. komisař a přednosta kat. měř. úřadu v Uherském Brodě. Odešel náhle, odvolán neúprosnou smrtí ve chvíli, kdy po celodenní práci toužil po odpočinku v kruhu své milované rodiny. Narozen 20. září 1884 ve Víceměřicích u Kojetína, studoval reálku v Prostějově a vvsokou školu technickou v Brně. kde též v roce 1910 zeměměřičská studia dokončil. y' letech 1910 až 1912 byl přechodně v civilních službách, načež vstoupil do státní služby a byl ustanoven u evidence katastru daně pozemkové v Kimpolungu. Zde zastihla jej válka a brzké zajeti. V zajetí pobyl až do 6. ledna 1919. Dne 22. května 1919 byl přijat zemským finančním ředitelstvím v Brnč do služeb čsl. republiky. Působil v Kloboukách u Brna do 7. května 1920, kdy byl přeložen a ustanoven přednostou kat. úřadu v Uher"kém Brodě. Ing. Čech byl vzorem pilného úředníka, plnícího do písmene starodávné zeměměřičské přikázání: "Pracovat od slunce východu do slunce západu." Byl horlivým členem Spolku inženýrů státní měřické služby a ani jsme si nedovedli představit schůze bez jeho přítomnosti. .Jednal vždy včcně a jeho bodré chování zanášelo v nás ducha srdečného přátelství. Všichni jsme si jej vážili a měli jsme jej upřímně rádi. Bylo proto škoda, že jeho zpopelnění, které se konalo 6. července t. r. v Brně, nemohli se kolegové zúčastniti v hojnější míře, jsouce za svými úředními povinnostmi v této letní době většinou mimo Brno. U rakve rozloučil se se zesnulým za finanční úřady p. v. rada Ing. AI. Krejcar, který zhodnotil a ocenil práci Ing. Čecha jako úředníka, načež jménem zeměměř. spolků a jménem všech kolegů rozloučil se s ním kolega Ing. V. Mařík, který projevil současně hlubokou soustrast všech kolegů pozllstalé choti a dcerušce. Svého zemřelého kamaráda budeme vždycky rádi npomínati a uchováme si jej ve vděčné paměti! -Mřk-.

1935/128

y

y

y

y

,

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK •••••••••

Mají zobrazení

9 1935

ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXIII. ROČNfK - V BRNĚ 5. listopadu 1935.

navržená pro ČSR. nejmenší deformace? Ing. Dr. techn.

J08.

Bohm,

Opava.

Nejlepším zobrazovacím způsobem pro dané území jest vždy zobrazení konformní, jednotné pro celé území, kde lineární skreslení a deformace směru jsou omezeny na nejmenší míru, aniž by se tím vypočty v trigonometrických sítích staly příliš složitějšími. Pro dané území lze najíti buď zobrazení s nejmenším skreslením lineárním, anebo zvoliti zobrazení, při němž sice tato podmínka není splněna., ale za,to korekce směrů jsou miniIná.lní. Lze ovšem ZVQ~ liti i zobrazení kompensační. Jistě bude zajímavý poměr těchto zobrazení n~ šeho státu k navrženému zobrazení válcovému prof. Dr. Fialy a užitému zobrazení min. rady Ing. Křováka. Všechny novější prá,ce v tomto směru jsou budovány na základech zobrazení Tissotova. Tissot obětoval zásadu přísné konformity, aby ještě více zmenšil největší lineární skreslení. Jeho zobrazení jest konformní jen do členů 2. řádu v deformadch a do členů 3. řádu v souřadnicích. Při praktických řešeních však zmenšuje se tím lineární skreslení tak nepatrně, že je výhodnější podržeti zása,du přísné konformity, t. j. rozšířiti ji i na členy vyššího řádu při platnosti Tissotova pravidla" jež později ~vedeme. Pro dobré pochopení dané úlohy nevystačíme s vžitým způsobem děliti zobrazení s geometrického stanoviska na kuželová, válcová a azimutální. Deformace a sj{.reslení lze studovati i bez předběžného určení bodového vztahu mezi oběma plochami. Dělítkem pro zobrazení jsou pak vlastnosti skreslení a zvláště tvar isometrických čar, t. j. křivek stejného lineárního skreslení. V obecném přípaidě jsou čáry stejných deformad - vzhledem ke své hlavní hodnotě, vyjá,dřené členy 2. řádu - kuželosečkami, jichž střed se shoduje s centrálním bodem zobra.zení, ale jichž osy nemURísplývati s osami rovinných sou- • řadnic. U délkového skreslení, jež je poměrným číslem, jest případ isometrických car jednoduchý. Směrová korekce však závisí nejen na délce geodetické křivky, ale i na jejím azimutu. V určitém směru (losahuje při stejné délce maximální hodnoty. Pro hodnocení zobrazení uva,žujeme pak čáry těchto ma,ximálních hodnot. Poměr obou deformací jasně vynikne, vyjádříme-li i směrovou korekci pomocí lineárního skreslení. Směrová korekce závisí přímo na křivosti obrazu geodetické křivky: tuto křivost .vyjádřil prof. Schols ("Annales de. ľécole polytéchnique de Delft", 1884) vzorcem:

r-~ -- m

!!n

oN'

Slovy vyjádřeno, zaVlSl křivost obrazu geodetické křivky nepřímo na velikosti délkového skreslení, daleko více však na derivaci (změně)"tohoto skreslení ve s m ě r u k o I mém k této geodetické křivce v jejím libovolném bodě. Dobrý názor dává tak zv. indikační plocha konformni.ho· zobrazení, užitá Lahordem. ("Traité des projectiťmsdés cartes gé6graphiques" IV. fasc.) Vztyčíme-li v každém bodě zobrazovaného území normálua naneseme na ni příslušnou hodnotu

1935/129

lineárního skreslení, obdržíme plochu podobnou topografické, kde centrální bod zobrazení jest vrcholem a isometrické čáry vrstevnicemi plochy. Derivace skreslení jest dána spádem této plochy a je tím větší, čím jsou isometrické čáry hustší. Směrová korekce bude vždy menší u zobra,zení, jehož průběh lineárního skreslení se zvolna mění. V takovém místě jest mapa věrným obrazem povrchu zemského. Ze Schůlsovy rovnice dále plyne, že největší směrové skreslení je ve směru tečny k isometrické čáře, kdežto geodetické křivky ve směru kolmém k isometrickým čarám podržují svůj tvar. Isometrické čáry jsou křivky uzavřené okolo centrálního bodu. éára nekonečně blízko vrcholu jest charakteristickou pro zvolené konformní zobrazení. Podobně jako Dupinova indikatrix u ploch jest tato indikační kuželosečka konformního zobrazení dělítkem pro zobrazení eliptická a hyperbolická. Jako krajní případy j&OUkruhov)' tva,r(zobrazení stereografické), anebo přechod kuželosečky ve dvojici přímek rovnoběžných s centrální čarou zobrazení (zobrazení pa,raboHcká). Do poslední skupiny můžeme zařaditi kromě válcových zobrazení také kuželováí, u nichž je centráJní čára kružnice. Rovněž jest Scholsovou rovnicí dán i poměr isometrických čar ke ktivkám stejných maximálních defórmací směrových. Laborde vyjádřil tento poměr přesněji odvozením rovnice pro indikační plochu konformního zobrazení. Při referenční ploše rovinné, nad kterou nanášíme na pořadnice příslušné lineární skreslení Z m - 1, má tato rovnice tvar:

=

(1

02Z) + Z) (OllZ oX~ + oya

[(ÓZ)2 (OZ)2J = R oX + oY

-

1

1 • R:J'

Jest vyjádřena rovnicí s parciá,lními derivacemi 2. řádu, kde zobrazovaná plocha zasahuje pouze svou totá,lní křivostí. Omezíme se na hla,vní hodnotu skreslení, danou členy 2. řádu, a nahradíme totální křivost křivostí koule. Pro souřadnicovou soustavu X, Y, jejíž osy se shodují s osami kuž·eloseček stejných deformací, obdržíme tuto rovnici isometrických čar pa,rametricky vyjádřenou: m -1

+ n) Yll].

= 4~1 [(1-

n)X2 i- (1

Po porovnání s osovou rovnicí kuželoseček platí: a2_ b2 n= aJ! b2'

+

. V obecném eliptickém zobrazení má parametr n hodnoty O < n < 1. V případě n = O má indikační kuželosečka tvar kruhový a zobrazení je stereografické; v případě n = 1 přechází ve dvojici rovnoběžných přímek a zobrazení je parabolické. Při n > 1 jest indikační kuželosečka hyperbolou. Maximální deformace směrová je dána touto rovnicí:

c-.!rs-~s~ -2 - 2 om

oN =

om.

oXSlll

V-

l-n

tgV1=-1

+n

om

m oN'

om

O'Ycos V,

X Y'

kde S je délka geodetické křivky, V směrník jejího obrazu v libovolném bodě, a VI směrník v jejím počátečním bodě. Po provedení derivace a úpravě jest maximální směrová korekce dána vztahem:

S

Cmax

= 4Ra

V(l - n)a Xli + (1

1935/130

.

+ n)ll

YlI.

kdežto největší skreslení lineární jest stejné po celé okrajové kuželosečce. U zobrazení minimálních deformací směrových jsou čáry stejných korekci směrových podobny kuželosečce Tissotově, kdežto isometrické čáry tvoří kuželosečky méně zploštělé. Rovnice hlavních hodnot deformací jsou v úpravě de Vanssayově (,,8ystěmes de projection plane pour la rédaction des levés hydrographiques") : 1 m -1 = 4R~ [(1- p)X3 (1 p) Y2], Omax= 4~a f(l-

+ + p)2X2 + (1 + p)2 P,

a-b P=a+b· Největší deformace směrová jest po celé krajní

1935/131

kuželosečce, největší

skreslelÚ

lineární na koncích její velké osy: a2 m = 4R2 (l-p). Ježto isometrické křivky jsou méně zploštělé, přísluší k velké ose 2 a malá osa > 2 b. Okolnost, že lineární skreslení vzroste se čtvercem velikosti malé poloosy, zvyšuje značně hodnoty lineárního skreslení proti hodnotám prvního zobrazení. Jest proto velkou nevýhodou zobrazení minimáJních deformací směrových, že zvětšuje maximální skreslení lineární, jež u elips protáhlejších tvarů může býti i několikanásobně větší, než u zobrazení minimálního skreslení lineárního. Neboť poměry hodnot deformací druhého a prvního zobrazení jsou:

+

1 p2 1 km = 1_ P , ke = 1

+ p2

2p

+ p , n = 1 + pa . n = 1, kdy také parametr

=

=

=

Obě zobrazení se ztotožňují při n O:, p O, P 1, t. j. při zobrazení stereografickém a válcovém. Označíme-li maximální hodnoty obou deformací u parabolického zobrazení číslem 100, přinese nám eliptické, zobrazení téhož, území při zachování malé osy, rovnající se vzdálenosti obou krajních rovnoběžných přímek, tyto výhody v deformacích: Poměr os ind, elipsy b:a

(válc.) 1:8 1:4 1: 2'414 1:2 1: 1'618 1: 1 (ster,)

1:00

k

Zob~onj min, skreslení lin. 11

1'00 0'97 0'88 0'71 0'60 0'45 0'00

m 100 98 94 85 80 72 50

Cmax

100 98 94 85 80 72 50

Zobrazení min, deformací směr. p

1'00 0-78 0-60 0'41 0'33 0'24 0'00

I

m' 100 711 320 171 133 100 50

C'max

100 89 80 71 67 62 50

Poměr C':Clm':m 1'00 0'90 0'85 083 0'83 0'93 1'00

1-00 7'23 3-40 2'00 1'67 1'51 1'00

Všimněme si uvedené tabulky, jež mluví v neprospěch zobrazení minimálních deformací směrových. První zobrazení zmenšuje rovněž tyto deformace a volbou druhého získáme nejvýše 17 % dalšího zmenšení za cenu neúměrného zvětšení délkového skreslení. Tato okolnost ~nehodnocuje význam zobrazení minimálních deformací směrových. Chceme-li co nejvíce zmenšiti deformace, užijeme vždy zobrazení minimálního skreslení lineárního. Má-li však indikační elipsa protáhlejší tvar, přináší i toto zobrazení tak malé zmenšení deformací (na př. při poměru os 1 : 4 pouze 6 %), že je mnohem výhodnější užíti zobrazení parabolického. Zde budou deformace o málo větší, avšak budou funkcí jen jediné proměnné, vzdálenosti to od střední M.ry projekce. U eliptického zobrazení jsou deformace vždy funkcí dvou proměnných a jejich vzorce jsou proto složitější. Jsou tudíž protáhlá území typu parabolického a stejně u máJo výstředných elips typu kruhového, kde deformace možno rovněž vyjMřiti jako funkci jedné proměnné; COžje okolnost velmi příznivá pro sestavení tabulek korekcí. U území nepravidelného tvaru, jakým jest i naše republika, nutno napřed vyšetřiti deformace zobrazení parabolického a pak teprve zkoumati, zda vůbec eliptické či hyperbolické zobrazení tyto deformace zmenší. Na první pohled zařadíme náš stát do typu parabolického. Poměr šířky k délce státu nejen nepřinese většího zmenšení deformací, ale nepravidelný tvar a zvláště okolnost, že ~ej"yětší šířka státu není uprostřed, nutně zvětšuje malou osu Tissotovy elipsy pfotivzdálenosti 'obou krajních rovnoběžek zobrazení parabolického. Zejména

1935/132

u lineárního skreslení, jež roste se čtvercem této délky osy, vyváží tato okolnost jakýkoliv zisk z eliptického tvaru isometrick)'rch čar. Podle uvedených směrnic byly vyšetřeny oba typy zobrazení minimálních deformací pro stát československý. Uvedeme výsledky a porovnání s oběma navrženými parabolickými zobrazeními. U válcového zoibra·zení prof. Dr. Fialy leží celý stát i s okrajovými výběžky mezi dvojicí rovnoběžných přímek A - A (viz obr.), 280 km vzdálených. Největší deformace činí po zmenšení ná polo-

vinu u skreslení lineárního (užitím sečného válce) pro stranu 1 km dlouhou 0'12 m v délce a 0'35" ve směru. U kuželového zobrazení min. rady Ing. Křováka vlivem zaokrouhlení základních hodnot dosahují deformace v nejzazším výběžku státu 0'14 m a 0'36". U zobrazení minimálního skreslení lineárního má Tissotova elipsa B rozměry poloos 143 km a 650 km. Největší lineární skreslení po celém jejím obvodu činí 0'12 m (přesněji 0'1197 a u válc. zobrazení 0'1204). Ježto elipsy stejných deformací směrov}Tch jsou protáhlejší, obsáhne celé území již elipsa o poloosách b = 140'5 km, a 2903 km s deformací 0'34". U zobrazení minimálních deformac.í směrových má obvodová elipsa tytéž roz" měry. Největší deformace směrová po jejím obvodě činí 0'30". Isometrické čáry tvoří méně zploštělé elipsy. Na koncích velké poloosy činilo by délkové skreslení 0'47 m a příslušná elipsa C měla by rozměry b 305 km, a 650 km. Zobrazované území lze však obsáhnouti již isometrickou elipsou D o rozměrech a 560 km, b 262'7 km. Přes to nejVětší lineární skreslení dosahuje značné hodnoty 0'35 m. Shrneme-li uvedené výsledky, mužeme kladně odpověděti na na,ši otázku v n3Jdpisu článku uvedenou. Obě navrhovaná zobrazení, jak Dr. Fialy, tak i Ing. Křováka, jsou prakticky zobr::t,zením minimálního skreslení délkového. Zobrazení minímálních deformací směrových nepřichází u našeho státu v úvahu. Jeho volbou snížili bychom sice směmvé deformace asi o šestinu, ale lineární skreslení bylo by trojnásobně větší Ij.ež u uvedených zobrazení parabolických.

=

=

=

=

=

Résumé: S i 1e spr oj e cti o TI spr o jet é e s p o u r čSR. m o n t r e n t 1 e s d é· for mat i o n s min i m ale s? Dans ll'article précedent l'auteur s'occupe par le probléme, si les deux projections conformes paraboliques de la République Tchécoslovaque - la projection cylindrique proposée ou conique sur la sphěre a póle déplacé déja utilisée Tcndent le minimum de la déformation linéaire ou de la correction angulaire. D'aprés la regle fixée par J. Laborde et de Vaussay, la courbe extreme du Tissot, montrant les déformations linéaires minima les et les corrections minimales des angles possede les dimensions suivantes: les demi-axes: a = 650 km, b = 143 km; les parametres: n = 0'908, P =0'639. Cette ellipse indicatrice parajt i'ítre trop allongée et leur petite axe a cause de la forme irréguliere du territoire représenté plus longUe que la largeur maxi· mal de l'État. C'est pourquoi la projection au minimum de déformation linéaire ne réduit point les déformations. La projection de M, de Vaussey réduit a la vérité la correction angulaire

1935/133

maximale de 16%, mais cette avantage assez faible est obtenu au prix d'une aug-mentation de l'a1tération linéaire qui devient presque trois fois plus grande que celle des projections paraboliques. Le territoire de la Répu blique Tchécoslovaque est alors du type parabolique et les deux projections paraboliques sont de la vue pratique les projections au minimum des déformations.

Jak možno z normálních rovnic současně a co nejúsporněji vypočísti neznámé i libovolné funkce jejich, jim příslušné vahové součinitele Q a součet čtverců odchylek. Prof. Dr. Jaroslav

Hruban,

hon. doc. české vysoké školy technické v Brně. (Pokračování.

-

Sníte.)

Uvedu hned řešení obrazcem a použiji k tomu příkladu z Jordana § 101 a 102, str. 395 a nJisI., a to rovnic (S) na str. 395 a (6) na str. 401, kde s značí vzdálenost bodů Hochschule-Dreifaltigkeit, doplněných ještě funkcí pro dp". (Příklad se str. 102 nebyl vzat proto, že tam není připojena, ba ani v celém § 33 není uvažována žádná funkce, t. j. současný výpočet její a jejích vahovJTchsoučinitelů). Jest pak dle tabulky na str. 394 přibližný úhel resp. směrník HochschuleDreifaltigkeit Pa = 93° 5U' 46'4", oprava jeho d Pl2 se vypočte ze vzorce tg

+ dp)

= Y2 + dY2 -

+

+ +

+ +

(YI dYI), tedy dp" = S'5dxI 0'6dYI - 8'5dx2X2 dX2 - (Xl dxl) - 0'6 dys. Obě dx i dy jsou míněna v dm; aby pak i ds bylo v dm (viz Jordan str. 395, rovnice (3) a str. 401, řádek 7.), musí se psáti ds = 0'07 dXI - l'OOdYI- 0'07 dX2 1·00dy~. Do eliminačního obrazce však podle vzoru našeho musíme zavésti - ds a - d p, tedy citované rovnice po změně znamének; sice pot o m by bylo možno dle dále uvedeného 4. pravidla ve sloupci 10. a 11. a řádku 10. a 11. změniti znaménka, takže bychom v obrazci měli ds a dp, ale také všude jinde, s výjimkou - Q/.fI - Qjg, - Qgg (a ovšem i součtových, vůbec se měnících hodnot), by ve sloupcích 10. a 11. a řádcích 10. a 11. se rovněž změnila znaménka v opačná, na pf. Q.rl atd. Mimo to z důvodů až později uvedených násobme sloupec 6. až 10. stem, pak i řádek 6. až 10. také stem, kdežto sloupec 11. jen deseti a ještě řádek 11. též deseti a pak teprve vytvořme součtový sloupec a řádek (12) pro kontrolu dalších výpočtů; výpočty konejme pak na 1 desetinné místo: (p

+

+

+

+

+

1

Číslo

1

2

2

+ 245 + 78 78 +303

3

--

89

4

-

Ul -

5 6

+ -

-

26 -107

3

I

-

\

89 -

18 -

4-

-

G

5

4

I

]

I

7

+

32

8

I

9

26 -100

-107

10

I 7

-

-Hla

4 + 186 -54 + 32 1 - 54 +234 - 46 1

I

11

-

+ 100 -100 -100

7 + -100

+

46 +10l

8

-100 -100

-100 -100

9

-

11

-

12

-

46

-100 -100

10

2

-

-100

7

85 -

6 +263 85 + 63 6 - 79

+

1

-

12

7+100

+ 85 - 6 + 2 + 263 +

-100

7 -100 6 85 + 63 - 79 -

O 46 ·-100 -100

1935/134

-100

-100

O

o

O -201 I

':2

7 8 4= 5 - 0'3183673, t, j. záporně vzatý podíl

Nyni vypočteme podil -

z prvních součinitelů 2. a 1. rovnice, aneb - což je u geodetického, t. j. známým způsobem souměrného eliminačního obrazce totéž - z 2. a 1. součinitele první rovnice, výsledek ke kontrole správnosti jeho výpočtu (a u počítacích strojů i k určeni polohy desetinné tečky na stroji) násobíme 245 ti a musíme obdržeti - ( 78); pak podílem tím násobime člen za členem 1. rovnici a sloučíme s příslušnými členy 2. rovnice a obdržíme tak rovnici 2' následujícího, jednou redukovaného

+

+ ::5

obrazce. Zase vypočteme podil-

=

+

+ 0'3632653,

t. j. záporně vzatý podíl

z prvních součinitelů 3. a 1. rovnice, resp. z 3. a 1. součinitele první rovnice, výpočet přezkoušíme, pak podílem tím násobíme 1. rovnici a sloučíme s 3. rovnici, při čemž, pro kontrolu prve provedenou součtovým členem v rovnici 2', nemusíme nyní už znovu počítati (nekvadratický) člen rovnice 3' ve sloupci 2', nýbrž ho přímo opíšeme ze sloupce 3' v rovnici 2'; tak obdržíme rovnici 3' níže uvedenou. Podobně redukujeme ostatní rovnice, při čemž výpočet nekvadratických členů už známých si vždy ušetříme, t. j. v rovnici m' do sloupců ľ až Cm - 1)' opíšeme členy ze sloupce m' v rovnicích ľ až (m - 1)'; práci počítacím strojem, resp. jak si ji co nejvíce zjednodušíme, není třeba popisovati. 'l'ak obdržíme:

jj

3'

2'

I

4'

2' + 278'2 + 24'3 + 3' + 24'3 + 153-7 4'7 -

4' + 5' -

9S'7' +

-

S'

- 100-0

36'3 -

6'

I

7'

8'

I

11'

10'

9'

I

12'

I

4'7 -9S'7

+

31'8 -100'01

60-5 +22'6

-

36·3

-

7'3

-

10'6

+ 102'2 + 21'1 + 4'5 +54-1 + + -100-5 _. 0'2 0-7 - 9-0 -

40'8

-

60'5 + 232'7 -47'9 22-61- 47'9 + 98-2

6' + 31'S 7' -100'0

7-3 -10-6

-100'0 -100-0

2'9 -34'7

263'6 62'3 79'1 46-2

-100'8 -100'0

9'1 10' + 102'2 + 11' + 21'1 + 12' + 263-6 +

I

5'

II

I

-100'0 -100'0

4'5 -100'5 54-I - 0'2

-

62'3

I

-100'0

-

0'7 9-0

79-1 -46,2

II

-

-100'S

I

--

29 3<1'7 -100-0

-100'0

I

-100'0

I

-

0'2 - 2'4 2'4 -29-5 -

-

O-I

-

0'1 0'7

0-7 -201'0 I)

Členy tohoto obrazce jsou známé Gaussovy členy [bb . 1], [bc. 1], [bd . 1.1, [bl . 1] atd. jednou redukovaných normálních a jim připojených rovnic (jiného způsobu psaní: B', O', L', jestliže dané rovnice obsahovaly součinitele resp. členy Á, B, O, L, použil jsem v Zeměměřičském Věstniku č. 2, 3, 5/1931); některé členy obecně psáti by však bývalo obtížno a museli bychom zavésti buď vpředu uvedená obecná označení Á." B." Ox, Lx atd., resp. byl proto volen raději hned příklad. Tento obrazec redukujeme stejným postupem po druhé, po třetí a po čtvrté, aby nám zmizely i 2.-4. řádek a sloupec, t. j. všechny řádky normálních 1)

K úspoře místa a pro snadnější psaní jsou vynechány ještě v řádku 5_až 12. ve sloupcích

5. až 12. rovnítka a hledané veličiny, pamatujme však, že tam (vzhledem k provedenému násobení některých sloupců a řádků) jimi jsou po řadě: v 5. řádku [pvv], - 100 dXIl - 100 dYI' - 100 dx2, - ]00 dY2' - 100 ds, - 10ď~, - S; v 6, řádku - 100 dx),10.000 Ql1' - 10,000 Q12' 10_000 Q13' 10.000 Q14' 10.000 Q,f. 1,000 QIg, Q 18; atd. a konečně v 11. řádku 10 d'f, - 1.000 QgI, - 1.000 Qg2' - 1_000 Qg3' ~ 1.000 Qg4' - 1.000 Qgf, - 100 Qgg, Qg8, kdežto v 12_ řádku jako ve výše napsaném obecném obrazci A.

1935/135

rovnic i sloupce součinitelu a jako posledni, konečný obrazec získáváme pak tím hneq tento přehled výsledku - sestavení hledaných veličin: Číslo

~

~-II 6IV 7rv 8IV 9IV 10IV HIV 12IV

+51'3 + 4'9 - 36'5 + 14"1 -16'2 19'7 - 9'0 + 28'2

+

I

6IV

7rv

8rv

4'9 57'2 + 14'2 30'3 11'3 27'4 - 21'3 -128'61

- 36'5 +14'2 - 36'5 + 6'7 2'5 39'6 H - 5'8

+ 14'1 -30'3 + 6'7 -73'8 -19'3 -23'0 + 38'4 - 87-2

+

+ + +

9rv

10rv

+

16'21 19'7 11'3 27'4 + 2'5 + 39'6 19'3 23'0 48'1 50'0 50,0 89'8 + 9'8 1'5 -132'6 -129'71

+

Kontrolní sloupec i řádek souhlasí. Vypočteme m2 = 5;~3

HIV

12IV

- 9'0 -21'3

+ 28'2 -12.8'6 5'8 - 87'2 -132'6 -129'7 - 27-7 - 4~/

+

H

+ 38'4 + 9'8 + 1-5 - 51'1 - 27-7

= 3'66,

m=~

=

~ +1'9", dále mXl = mrQll =rm2, Q11= + 0'145 dm, mYl = mrQ22 =rm2 . Q22= = + O'U6dm, mx2=m rQss= + 0'164 dm, mY2=mrQU= + 0'133 dm, ms:= mrQff= + 0'181 dm, mp = m rQgg= + 1'37", což na délku s = 24135'56 dm (vzdálenost prozatímních souřadnic bodu Hochschule- Dreifaltigkeit, viz Jordan str. 400) činí s 'f!"!:P= ;, rm2 , Qgg=

+ Q22)

+ 0'160

+ 0'185 Q44)= + 0'211

- rm2(Q11 =rm2(Q33

+

dm, M bodu Dreifaltigkeit dm a M bodu Dreifaltigkeit 2

Rochschule,

lze-li ji takpočítati ),

= + 0'242

dm) nebo váhy PXl =

PY2

='J-_ = Q44

+

=y(ms?

J-_ = 175, Q 11

208, ps

+ (mYl)2 = = r(mx2)2 + (my;!)2=

dm, M bodu Hochs<.'hule= r(mxl)2

= J-. = 111, pp

--.:..Q1

Qlf

vzhledem

Qgg}=

m2{Qff+(;,r

(S 'f!~pr=y

PYl = -Q~= 274, .

k bodu

PX2= -Q~ = 136,

22

= 1'96, v

33

souhlase s výsledky Jorda-

gg

novými, pokud je počítal (na str, 401 ve vzorci (9) má míti psáno ms místo ds). (Pokračování.

-

A Buivl'c.)

Zprávy odborné. Sjezd čsl. geografů, pořadím třetí, byl konán ve dnech 27. a 28. září t. r. v Plzni. Je prospěšnou a osvědčenou tradicí těchto s jezdů, že si soustavně všímají i otázek karto2) Je-li to připustn o (ač opak není důkazem), pak zejména musí stejná hodnota vyjíti po jakémkoliv otočení souřadnic, tedy i z m (X2 -XI)= m YQII-2 QI3 + Qn= mY57'22X 30'3 73·t) m Y70'4, m (Y2 - YI)=m YQ22-2Q24 + Q44 = m Y1l6'5- 2X (-2-5) + 415'1 ,=m yWti, M bodu

+

+ {m

Dreifaltigkeit v zhle de ~~ o duH o c h s chul e = ť{m (X2 - XI) }2 (Y2 - YI)}2 = = m2, 70'4 m2• 8\1'6= Y m2 ,160 O . ± 0'242 dm; výsledek je skutečně stejný. Posuneme-li počátek souřadnic do bodu Hochschule - to tvoří zároveú důkaz, že lze v z áj e m n o u střední chybu obou bodů počítati uvedenými způsoby -- a otočíme o úhel CI., pak budou souřadnice bodu Dreifaltigkeit vzhledem k bodu Hochschule: y' = (Y2 - YI) cos CI. - (x2 - XI) sin CI., x' = (Y2 - Y.) sin a (x2 - XI) cos a; dále bude m2 (y') = m2 (Y2 - YI) . cos2 CI. - 2m (Y2 - YI) cos a • m (x2 - Xl) sin a m2 (x2 - XI) sin2 CI., m2 (x') = m2(Y2 - Y.) . sin2 a 2m (Y2- Y.) sin CI. • m (X2 - x1) cos a m2 (x2 - XI) cos2 a, tedy M2 = m2 (y') m2 (x') = m2 (Y2 - Yl) m2 (X2 - x.) = m2• 70'4 m2,89'6 = m2.160 = (± 0'242 dm)2 jako prve; střední chyba bodu Dreifaltigkeit v z hled em k bodu Hochschule je vždy táž. - Vzájemná chyba 2 bodů i jejich souřadnic není bez významu j nemá též býti velká,. na př. ne příliš větší než chýba 1. neb 2. bodu samého. Jinak mají se pozorování lépe uspořádati. aby tohoto požadavku bylo dosaženo. Zde na př. je m (X2 - X I mXI' m(YtYI) >mYI amY2' M (Hochschule-Dreifaltigkeit) MHochschule a M Dreifaltigkeit,

+

Y

+

+ +

+ +

+

+

>

+

>

1935/136

+ +

grafických a s nimi spojených témat geodetických atd., čímž naše geografícká veřejnost je o pokrocích v tomto směru dosažených informována i s hlediska, jež v nejširších kruzích geografických bylo odedávna zpravidla opomíjeno. Tuto tradíci vřele vítáme tím spíše, když si uvědomíme, že velkou většinu naší obce geografické tvoří profesoři středoškolští z venkovských učilíšť, kteři s velkými ústavy universitními a technickými právě tak jako s Vojenským zeměpisným ústavem nemohou býti v takovém styku, aby jejich práci mohli přímo sledovati. Právě pro tuto většinu čsL obce geografické jsou určeny přehledné přednášky na těchto sjezdech, v nichž je podána zpráva o všem důležitějším, co na dotčeném poli bylo v době od posledního sjezdu vykonáno. Technická veřejnost jistě s dikem přijme faktum, že v těchto přednáškách je na rozdíl od dob starších (před převratových) kladen zvláštní důraz na mapy topografické jako na základ veškeré vlastivědy a dále i důraz na geodetickou a technicky odbornou stránku mapy. Jednání sjezdu bylo rozděleno do čtyř sekcí, k nimž byla připojena zvláštni sekce: Plzeň, Plzeňsko a západní Oechy. Pro okruh čtenářstva ZV. bylo z uvedených důvodů nejzajímavější jednání v I. sekci pro kartografii a historickou geografii. V prvé řadě to byl velitel Vojenského zeměpisného ústavu brigádní generál Dr. A n t. B a s 1, který stručně, ale výstižně podal přehled prací Voj. zeměpisného ústavu od posledního sjezdu čsl. geografů v Bratislavi. Z jeho referátu byla patrna jak vědecky zdatná činnost v astronomickém odboru změřením zeměpisných souřadnic více bodů a účastí na mezinárodním délkovém měření na státní hvězdárně v Ondřejově, tak i záslužná technická práce v oboru voj. topografie a kartografie, která je základem celé řady různých státních i soukromých děl a svou vnitřní hodnotou se může řaditi s úspěchem k nejlepším pracím toho druhu ostatních států evropských. Voj. zeměpisný ústav právě přikročil k velkému .technickému dílu nového mapování OSR. a v tomto roce začal po prvé mapovati v obecném (šikmém) konformním kuželovém zobrazení. O tomto zobrazení pro základní úřední mapy Oeskoslovenska přednesl svoje názory univ. prof. Dr. B. Š a 1a m o n. Přede slav, které mapy má na mysli, t. j. katastrální mapu, jak je nařízena katastrálním 7.ákonem ze 16. prosince 1927, a voj. topografické mapy, vysvětlil nejprve zobrazovací způsob (metodu) nějaké mapy všeobecné a pak důležitost volby zobrazovacího způsobu, nejvhodnějšího pro geografickou mapu určitého ú.zemí. Při tom dovolával se teorie Tissotovy, franc. matematika, a názorů Labordeova, franc. geodeta, zdůrazniv při tom, že volba zobrazovací metody u každé geografické mapy musí dbáti tvaru, polohy a rozměrů zobrazovaného území tak, aby jí bylo dosaženo nejpříznivější utlumení hodnot skreslení a nejpířznivějšího jejich rozložení po mapě. Jelikož topografické mapy jsou v své podstatě mapami geografickými, tedy mapami územi 2 plošně větších než 200 km , jest volba zobrazovacího způsobu usnadněna podmínkou, že to vždy bude nějaká metoda konformní, z které vyplynou ostatní výhody nejmenšího skreslení. V dalším pak poukázal na požadavky, jimiž byla vedena kartografická komise v geodetické sekci čsl. národního komitétu při otázce zobrazovacího způsobu úředních map OSR. Při tom probral veškeré návrhy, jež byly pro zobrazovací způsob základních úř'edních map OSR. publikačně známy. Na konec srovnával zobrazovací výhody a nevýhody projekce Dr. Beneše a Ing. Křováka. Po zjištění, že územní pás OSR. je typu kuželového, ocenil v dalším návrh Ing. Křováka, který vychází z kuželového pásu v obecné poloze. S těchto hledisk pak ocenil kvalitu topografické mapy podle kvality její kostry, kterou právě Křovákův postup určuje a vytyčil i jednoduchost postupu Benešova. Tato by stačila snad pro voj. topografické mapy, ale jakmile MNO. rozhodlo, že voj. topografické mapy mají býti provedeny touž zobrazovací metodou a z týchž určovacích údajů jako nová mapa katastrální, která se má lišiti jen měřítkem a v~-běrem obsahu, nemůže býti o tom sporu, že Křovákovu návrhu přes jeho složitost jest dáti rozhodně přednost. Mezj přednášejícím a prof. Dr. Semerádem došlo o těchto vývodech k delší debatě. Prof. Dr. Semerád zdůraznil zejména postačitelnost řešení Benešova a jeho ekonomické výhody, zatím co prof. Dr. Šalamon se snažil dovoditi, že seznají-li se teoreticky při nějakém problému jeho přednosti, je mu v zájmu kvality vyhověti za cenu složitějšího postupu, jenž v tomto případě by podle prof. Dr. Šalamona nebyl tak nákladný, jak soudí prof. Dr. Semerád. Potom přednášel pro f. Dr. Sem e rád o geodetických pracich a fotogrametrii v Oeskoslovensku. Jeho přednáška byla zpracována se zvláštním ohledem na potřeby a zájmy geografů a právě z ohledu na ně snažil se jednotlivé své these vyložiti co. nejnázorněji a nejpopulárněji. Vedle zásad základní povahy, o něž období od posledního sjezdu bylo v odborných kruzích zápaseno, nastínil i výsledky vykonaných praci, zdfJ.razniv jejich význam pro badání geografické a vlastivědné. V souvislosti s touto celkovou koncepci vyzněla jeho přednáška v apel na prohloubení topografických a zejména fotogrametrických přednášek na universitách. Pro f. Dr. Š v a m ber a stručně vylíčil dosavadní práce spojené s hospodářskostatistickým atlasem československé republiky, který zároveň předložil k nahlédnutí

1935/137

všem přítomným. Metodickým zpracovamm i reprodukčním provedením, Jez je dílem Vojenského zeměpisného ústavu, se tento atlas velmi čestně řadí k obdobným podnikum západních státu. P Iu k. Dr. Čel' mák z V Z O. referoval o stavu prací názvoslovné komise pří geografickém komitétu národní rady badatelské a o připravované standardní mapě čSR., jež má za úlohu jednak graficky zachytíti lokalisaci hlavních názvu orografických i hydrografických našeho státu, jednak v slovním doprovodu ve formě abecedního rejstříku blíže vysvětliti ohraničeni náZVII jeho genesi, případně také stručně zaznamenati názvy odchylné. Za podpory komise navázal VZÚ. spojeni s ruznými ústředními státními úřady, aby ve svém oboru pusobnosti v zájmu standardisace našeho zeměpisného názvosloví se přidržely při svých pracích těch slovních tvaru a podle možnosti toho vymezení, které podle výsledků prací názvoslovné jsou zaváděny ve VZÚ. Po něm přednášel mjr. Ing. K. Fr Ý b o I' t z V Z O. o obsahu mapy a jejím udržování v souhlase se stavem krajíny. Vylíčil způsoby, jímiž byla evídence organísována ve voj. země»ísném ústavě ve Vídni a vytkl nejduležítější data toho se týkající. Po převratu VZU., jako první práce, podnikl k obsahovému zlepšení map celou řadu revisí a reambulancí jednotlivých listu 1: 75.000 a topografické mapy 1: 25.000. Větší a soustavný příliv evidenčních dat a tím získání možnosti opravy map podle nejnovějšího stavu v přírodě nastal, když byl vydán služ. předpis Z-IV 1-2 - Evidence map VZO. Vylíčiv pak další dusledky zmíněného předpisu a jeho výhody, podotknul, že tato evidence naráží na určitou neznalost vojenské mapy, ať již je to po obsahové stránce, tak i po stránce technické. Celá řada osob se nevyzná v mapě, v jejím čtení ani v jejím posláni a účelu. Odtud bohužel pramení mnoho polemik, většinou založených na neinformovanosti pisatelově, který nezná správný postup zhotovení mapy až k její reprodukci. Jako topograf tvoří mapu, tak evidence ji udržuje při životě. Dovodiv duležitost v doplňování a udržování map podle nejnovějšího stavu krajiny, připomněl zvláštní přesnost těchto dat k opravě nových map VZÚ., zvláště nové speciální mapy 1: 50.000, na níž právě VZO. začíná pracovati. Dosavadní zpusob získávání a zakreslování oprav by nestačil té přesnosti, s jakou bude nutno udržovati tuto mapu v evidenci. Proto doporučuje zříditi soustavu divisních topografu, která jediné umožní, aby mapa pracně pořízená a dílo tak eminentně duležité nebylo hned v počátcích znehodnoceno nějakými nepřesnými opravami, jež přes veškerou snahu VZO. by se do mapy mohly dostati. Ve vzniklé delší debatě se poukazovalo na nutnost pěstovat znalost úředních map na školách středních a zvláště vysokých. Jako další přednášku proslovil kpt. Ru b e š z V Z Ú. o reprodukci map u nás a v jiných státech. Po vylíčení ruzných reprodukčních zpusobů s ukázkami konstatoval, že VZÚ. je i v reprodukční technice na výši doby. O plagiátu v kartografii promluvil d o c. Dr. K uch a ř, a zdurazniv nutnost odstranění tohoto nešvaru, navrhl zvolení komise, jež by se zabývala podáním právního materiálu ve vztahu k této otázce. Následovala přednáška š t kpt. Dr. Hl á v k y z VZO. o vývoji voj. geologických map a současném stavu voj. geologie. Při dUležitosti, jež voj. geologie měla za světové války, je pochopitelné, že tomuto oboru bude nutno věnovati soustavnou péči v rámci povšechných branných příprav. Z toho (luvodu připadne ovšem při tom duležitá úloha i výchově dorostu, tedy v prvním případě ústavum vysokoškolským. Světová válka poskytuje dostatek zkušeností pokud jde o základní druhy geologických map, vyplývající z jejich praktického použití v poli. Základna, na níž lze dále budovati, je tím tedy již dána. Jako poslední příslušník VZO. předložil Dr. I. Hon I přednášku o kartogrametrických měřeních plošné velikosti Čeeh až do začátku devatenáetého století. Citoval dva seznamy, v niehž přislušný materiál .ie zachován, ale zároveřl připomenul i obtíže, které při zpracování budou vyplývati z nejednotnosti tehdejších měl'. Konečně p I' o f. .J. M a I í ř promluvil o Herodotově Skythii a Ptolemaiovu konceptu map střední a východní Evropy. V tomto referátu podali jsme úmyslně jenom nejpovšeehnější informaee, neboť všechny přednášky zde dotčené mají býti v nejbližší době vydány ve sjezdovém sborníku.

Návrh na změnu hranic katastrálních území. Katastrální měřické úřady mohou z úředního podnětu, jde-li o veřejný prospěch nebo o ulehčení při úpravě pozemkového katastru podle §§ 11 a 67 zákona Č. 177 Sb. z. a n. ze dne 16. prosince 1927, navrhovati změr.u hranic katastrálnich území. Jelikož § 35 vládního nařízení ze dne 23. května 1930 vypočítává pouze, čím má býti návrh katastrálního měřického úřadu na změnu hranic katastrálního území doložen,. popíši zevrubně všechny přílohy jako příklad návrhu na změnu hranie katastrálních území Kukleny a Plotiště n./L. Protokol, sepsaný při katastrálním řízeni v Kuklenách dne 30. května 1934 podle §§ 11 a 67 zákona Č. 177 Sb. z. a n. ze dne 16. prosince 1927 za účasti nížeuvedených členu katastrální ko-

1935/138

mise: 1. předseda: za katastrální území Kukleny; 2. náměstek starosty; 3. důvěrníci: za katastrální území Plotiště n./L.; 4. starosta; 6. důvěrníci. Komise sešla se o 8. hod. ranní na místě, stanoveném v pozvání. Předseda zjistiv, že všichni členové byli řádně pozváni (viz přílohy) a že všichni členové se dostavili, zahájil jednání přednesením úkolu svěřeného komisi ku projednáváni. Při komisionelním řízení za účelem přezkoušení neb obnovení hranice katastrálních území Kukleny a Plotiště n./L. komíse shledala, že stará hranice katastrální nepřimyká se již podle § 11, cdst. 2. kat. zákona po celé délce přirozeným rozhraničovacím čarám a proto usnesla se komise podle § 31, odst. C katastrá1. zákona' ze dne 16. prosince 1927 a § 35 vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb. z. 3, n., aby nová hranice katastrá1. vycházela ze staré hranice kat. území Kukleny a Plotiště n./L., šla podél veřejné cesty pp. 614/12 do společného styku katastrálních hranic tří katastrálních území: Kukleny, Plotiště n./L. a Svobodné Dvory.

Snímek katastrální mapy pohraničního pásu o 'povolení změny hranice kat. územf: Kukleny-Plotiš-

tě n./L.

Novou hranici kat. území tvořily by podle připojeného snímku mapy katastrální pohraničního pásu držebnostní hranice následujících parcel: V katastrálním území Kukleny: Nová hranice katastrální vychází z bOdu "a" na staré hranici katastrální a tvoří ji dále pp. 614/12 veřejná cesta v části "a, b, c, dOl, kde bod "d" nalézá se na staré hranici katastrální ve styku tří katastrálních území: Kukleny, Plotiště n./L. a Svobodné Dvory. V katastrálním území Plotiště n./L.: Nová hranice katastrální vychází z bodu "a" na staré hranici katastrální a tvoří jí dále pp. 1579 veřejná cesta v bodě "a", pp.' 675 v bodě "a", dále z kat. území Kukleny pp. 696/2 v části "a, bOl pp. 696/1 v části "b, c", kde bod "c" nalézá se na staré hranici katastrální, pp. 684/1, pp. ,1566 veřejný náho n v bodě "d", kde bod "d" nalézá se na staré hranici katastrální ve styku tří katastrálních území: Kukleny, Plotiště n./L. a Svobodné Dvory.

1935/139

Navržená změna katastrálních území je totožná s hranicemi držebnostními a na místě samém vyznačena mezníky. Po schválení navržené změny hranice kat. území: Kukleny a Plotiště n./L., bude nutno přecházející parcely buď sloučiti, anebo nově utvořené přečíslovati za posledni nejvyšší pozemkovou 'parcelu toho kterého kat. území, jak uvedeno v přiložených ohlašovacích listech. Výlohy, spojené s překatastrováním, hradí státu (finančni a soudní správě) obě obce společně. Přečteno, schváleno a podepsáno. Předseda komise katastrálního měřického úřadu 'II Praze: Zf! kat. území Kukleny. Za kat. území Plotiště nad Labem: Členové komise:

Z dvojmo vyhotovených opisů protokolu předají se po jednom opisu s příslušným snímkem kat. mapy pohraničního pásu zúčastněným obecním úřadům za účelem schválení navrhované změny hranice kat. území oběma obecními zastupitelstvy. Usnesení obecních zastupitelstev musí sděliti dotyčné obecní úřady katastrálnímu měřickému úřadu (oddělení pro nové měření) písemně a doložiti: 1. výpisem usnesení obecního zastupitelstva, 2. vyhláškou o tomto usnesení, opatřenou doložkou o vyvěšení a snětí a potvrzením, že k ní nebylo podáno žádného odvolání (námitek), 3. prohlášením obecního zastupitelstva o náhradě výdajů, které vzejdou státu (finanční a soudní správě) provedením povolených změn v katastrálních perátech a veřejných knihách. Toto prohlášení musí býti doloženo potvrzením, že bylo schváleno usnesením obecního zastupitelstva. Čís. jed . Změna hranice kat. území: Vyhl á š k a. Obecní zastupitelstvo v ~ usnesením se dne '. -----.---------- 19 schválilo na základě návrhu katastrální komise uvedeného v protokole, aby za účelem úpravy katastrální hranice mezi katastráln ím územím .

v úhrnné výměře __- -

--.--.-

-

2. z katastrál. území byly postoupeny tyto pozemky: v úhrnné výměře Veřejně se vyhlašuje.

-.----..-

. .

-.

Starosta:

K této vyhlášce nebylo podáno žádné odvolání. Stvrzuje:

Vyvěšeno dne: Sňato dne: Podpis:

Čís. jed . Změna hranice kat. území:

Obecní zastupitelstvo v - -..-- ·ČíS. jed schválilo na základě 19· __změnu hranice kat. území:

v Praz e. - usnesením ze dne 19 návrhu katastrální komise ze dne -

.

o

Přílohy: 1. Výpis usnesení obecního zastupitelstva v···-···-·················· ze dne 19 . 2. Vyhláška o tomto usnesení obecního zastupitelstva ze dne _ 19 - . č. j opatřená potvrzením, že k ní nebylo žádného odvoláni. 3. Prohlášení obecní rady v ....··--..··..·.... podle § 35, odst. "a" vI. nář. č. 64/1930 o převzetí výdajů, které vzejdou státu provedením povolených změn v katastrálních operátech a veřejných knihách. Teprve po doručení obecními úřady, ooecními zastupitelstvy schválené, katastrální komisí navrhované změny hranic, vyhotoví katastrální měřický úřad (oddělení pro nové

1935/140

měření) příslušné oWašovací listy a výkazy přecházejících pozemků pro každé území zvláště. Ohlašovací listy obsahovati mají pouze navrhovanou změnu; všechny ostatní změny současně vyšetřené podle § 57 kat. zákona, mají se provésti zvláštními ohlašovacími listy. Ke spisu přiloží se čtyři snímky katastrální mapy jako přílohy dvojmo vyhotovených protokolů a ohlašovacích listů o navrhoyané změně, na kterých je nová hranice zřetelně vyznačena červeným pásem. Výkaz které "'0 l::l~ >N

QJ

2Q~ 1

přecházejí

II~~ I

z katastrálního

I

Držitel

I

J méno

I 696/1 Družstvo diště

2

pozemků,

území K ukleny

1'01.

Bydliště

dl} katastrál. Čistý výnos

Výměra ha! ri

území Plotiště

1m

2

n./L.:

Poznámka

Kč \ h

skla-

.....

Kukleny

II

Dohromady 11

h

14 25

~

21 04 1 1 11

6

30 94

10 124

Takto vyhotovený návrh zašle se příslušné berní správě se žádosti, aby podle § 35, odst. 8 vI. nař. ze dne 23. května 1930. č. 64 Sb. z. a n. vydala výkaz o výši samosprávn5'ch přirážek k přímým daním v uvedených kat. územích a úhrnné výši předepsaných daní v těchto katastrá1. územích, jak se jevily před zamýšlenou změnou a jak by se jevily po zamýšlené změně. Po vyhovění berni správou, zašle se spis postupně místně příslušnému knihovnímu soudu a okresnímu úřadu ku potvrzení, že z jejich strany není proti navrhované změně námitek, načež se celý spis se všemi doklady předloží zemskému finančnímu ředitelství k dalšímu úřednímu řízení. . Bylo by v zájmu věci, aby nadřízené úřady správně vyhotovené a doložené ná· vrhy povolovaly tak, aby je bylo možno vždy ještě v zimním období v operátech pozemkového katastru provésti. Nestane-li se tak, nastanou vyhotovením nového operátu nesrovnalosti. Doporučovalo by se, aby se proto v takovém případu vyhotovovaly opisy ohlašovacích listů o navržené změně s příslubnými snímky a zaslaly místně příslušnému katastrálnímu měřickému úřadu, aby proveul navrhovanou změnu hranic záznamem. Ing. Há-va Ignác.

Literární novosti. Posudky. Stanislav Y e s t e r: Příprava na těžké doby. Praha 1935. ,Borový. (Str. 48, cena Kč 3'-.) Ve sbírce "Ú v a h y a pře d náš k y", č.2, vyšla tato brožura. Její autor je dobře obeznámen s vojenskými poměry u nás i v cizině. Ve stati .•Generálové, štáby a technika" přimlouvá se za intensivní zmotorisování armády a za zařaďování techniků do armády. Jak u nás dívají se na inženýry v armádě, vidno z toho, že v leteckých plucích není ani jediného inženýra, rovněž ani v jezdectvu, ač je tam eskádrona obrněných aut. Ve strategické ekonomii uvažuje, oč je dražší prohraná válka než ozbrojený mír. Brožuru lze do· poručiti každému inženýru, neboť získá z ní mnohé poučení, nechť byl vojákem nebo nebyl. I' i i '; A. Karel K o s t k a: Busola ,jako výškoměr. Tabulky výšek stromů, trigonometricky změřených. Nevyhnutehiá příručka pro každého kolegu, berní taxátory a zařizovatele, jimž uspoří svou přesností, přehledností a. účelností mnoho 'práce. Dva díly s obrázky, návody a tabulkami! 25 Kč.' Tno. Ed. Jelinek. F. Voli a e F. Por r o: Fotografia aerea ne~1i usi civili e militari. 481 illustrazioni originali. Ulrico Hoeppli, Milano 1932. Stran. 453. Vzorná publikace italská o fotogrametrii, mající za účel rozšíření znalosti á užití fotogrametrie pro topografii zvláště. Obsahuje část, zabývající se základními problémy letecké fotogrametrie, dále část o stereofotografii a jejím užití pro leteckou fotogrametrii, a v dalším oddílu vojenským užitím letecké fotografie ve válce pozemní, námořní a letecké. Zvláště popisuje leteckou službu fotografickou v armádě francouzské, německé a ita1ské. Na konec je připojen slovníček s výkladem vÝznamu slov, užívaných ve spisu a O'bsáhlý soupis literatury francouzské, italské, španělské a německé.

1935/141

Kniha je velice jasně a přehledně psána, obsahuje nejen teoretická odvozeni, ale i konstruktivní skizzy přehledné různých typfi strojfi restitučnich. V obrazové části je to snad největši publikovaná sbírka leteckých fotog-rafií pro vojenské využítí letecké fotog-rafie nejen pro formy terénu, nýbrž i pro různé předměty na povrchu a bojové prostředky a pro kontrolu střelby hrubého dělostřelectva. Knihu lze doporučiti všem, kteří mají zájem na fotog-rametrii. Petřík. Vyšlé knihy. . Roussilhe. Poivilliers et Ferber: AppareIJ fran~als pour redressement et restltutlon. Vydala Edition de la Revue ďOptique téorique et instrumelllale. 3-5. Boulevard Pasteur, Paris 1935. L. P. CI e r c: Quatrlemes Congres et exposltlons Internatlonaux de Photogrammétrle. (Vydavatel týž jako u předešlého spisu.) Kemmer & Reinhold: Dle Wertabschlltzung der Obstbllume. (104 str.) Cena M 2'80- Verlag UJmer, Stuttgart. C h o f f a t: Oe I'appllcatlon de la téléphotogrammetrle en topographle ďexploratlon. (Lausanne, Imprimérie commerciale.) , Emil B a I u: Coordonnées géographlques et rectangulalres. Stran 210. Vydal E. Balu, 3, Rue Chevreul. lyry

1935.

Odborná pojednání

v časopisech.

ZprAvy veřejné služby technické, Č. 21. Ing. J. K ř o v á k: Měřeni úhlu v budou ci základni slti československo. Vojensko-technlcké zprávy, č· 9. Dr. V. S m o I a ř a Ing. J. K vět on: Návrh soustav souřadných os' a značek veličin uživaných v aerodynamice a mechanice letu. H. S vo bod a: O komunikační plán ČSR. Věstnlk Inženýrské komory, Č. 19. Arch. Dr. VI. Jež e k: Cena pozemku v odhadní hodnoté nemovitosti. Technik, č. 1 (řijen 1935) má společný námět .Nejúčelnějšl metoda studia na vys. školáCh techn." a otlskl články rektorú Dra J. S v o bod y, Dra R. Vo n dr á Č k a, Dra A. Ti c h é ho, Dra A. G I a z u n o v a, dále asístenta Dra J. Pro c h á z k y, posluchače lngC. J. Ne vol e, a prakt.ka Ing. V. Vo n dr á Š e. Oeometarskl I geodetskl glasnlk. Č 3: A b a k u m o v: Kritika nových metod pro stanoveni azimutu zemského předmětu. Dr a Ž i é: Parcelace - dělba. - Triangulace v Banátě, K r a I j: Dnes jako před tisici roky. I v on: Pohled na rozvoj katastru v Jugoslavii. Č. 4: A o a k u m o V· Kritika nových metod pro stanoveni azimutu zemského předmětu. Čr n i v e c: Srážka katastrálnich plánu. Rud I: Měřeni a redukce polygonových stran. Ta n o v i č: Nově měřeni ve Vehké Oorici v savské banovině. M i I i a nič: Problém meznikovani. - Jak oy se mělo orKanisovati meznikováni. Izvjestlja Obščestva rusklh zemlemjerov (Beograd,', č. 5. S a po c k o: Základy geodetické práce v Rusku a jejich soudobý' stav. (Dokončeni.) Przegll\d mlemlczy 1935, Č. I: Wa r c h a I o w s k i: Světla a stfny. J ach i m o w s k i: Vyrovnáni pohgonálnlch sitl se zřetelem na vliv chyb v měřeni stran a úhlú (pokračováni)· H a u s b ran d t: O zmirněnl poza davků technické instrukce M. R. (mlnist. zemědělstvO a R. R. (reform. rol.) při scelovacích pracích. D 0r o ž y JÍs k i: Rozhraničeni a regulace v bývalém Pelsku. Přehled pfsemnictví. Běžné vědomosti. C. 2: S a w i c k i: CelelCl vůči pravdě. J ach i m o w s k i: Vyrovnání polygonálnfch síti se zřetelem na vliv chyb v měření stran a úhlů (dokončenO. K r z y s 1-k o w s k i: Na úsvitu sjednoceni zeměměřičů v jedné organisaci. Memorandum svazu přfsežných zeměměřičů ve věci snižení sm!uvených odměn za vykonané práce agrárně-měřičské. Běžné vědomosti. C. 3: W a r c h a 10 w s k i: Nesprávné úsudky. K a h I: Emil Kap!fJÍski (nekrolog). I n Ž. zem ě měř i Č (ánOnym): Běžné úlohy. C z e k a I i li s k i: Možnost změn v instrukCi M. R. (minist. 1-emědělstvl) a R. R. (reform. rol.). II a u s b ran d t: Odpověď CzekaliJÍskému. Přehled plsemnictvl. Běžné vědomosti. C. 4---5 (dvojČís.): S a w i c k i: Trpký oběžník. S m o I s k I: Zjištěné nedostatky a závady v měřiéských operátech a směrnice k správnému způsobu vyhotovovánl operátů. C hoj nic k i: Repetični teodolit Wildův. B y c h a w s k i: Optické měřeni délek při polygonisaci a podrobném měření. K r z :I's z k o w s k I: Po sjednocení svazů měřičsk~'ch. ~ o r o ž y JÍs k i: Rozhraničení a regulace v bývalém Polsku (pokračovánI). Pře hled písemnictvl. Běžné vědomosti. C. Ó. By c h a ws k i: Optické měřeni délek při polygonisaci a po drobném měření. L o r e n z. K I u z n i a k. J ach im o w s k i: Ve věci vyrovnání polygonů. K a c z m are k: Stav měřičských prací. v městech republiky polské. Přehled písemnictví. Běžné vědomosti. C. 6: B y c h a w s k I: Optické měřeni délek při polyg'misacl a podrobném měřen •. Locenz, Kluinlak, Jachimowskl: Ve věci vyrovnáni pOlygOllÚ. Kaczmarek: Stav mětičských pracl v městech republiky polské. Přehled písemnictvl. Běžné vědomosti. Ing. Cingro§. Pozemková Reforma, č. 4-5. Má I e k, P a vel, S v o bod a, Z a t I o u k a I : Kolonisace v čsl. pozemkové reformě. (Dokonč.) Joumal des Oéometres Experts et Topographes Fran~als. Č. 178 (srpen). René Danger: Prédéces· seurs et successeurs. J ach i m o w s k i: Compensation polygonale. ESS1i d'une détermination simultannée des poids des cotés et des angles des pglygones. R. Ma r t in: Coup ďoeil d'ensemble sur la Photogrammetrie aérlenne et terrestre (pokrač. v č. 179). C. 179 (zář/). 1- Ma r ti n: Comment réaliser la Nouvelle Carte de France li 1: 50.000.J. Leg r o s: Mire de précision divisée sur invar. Rud o If: Le géometre en AlIemagne. Blldmessung und Luftblldwesen. Č. 3. Dr. K ij hni e: Oas photographische Bild als objektiver Zeuge bel Gericht. Dr. La c m a n n: Die photogrammetrische Erfassung atomarer VOfl(iinge. B u r k h a r d t: Photogrammetrische Aufnahmen zur Festlegung von Oebliudeschiiden. Dr. v,. O r u ber: Beitrllge zu Theorie und Praxis von Aeropolygonislerung und Aeronivellement. Dr, A. B uch h o I z: Uber einen neuen Umzeichner. - V části vzpomlnkově je uveden životopis prof. Dr. Karla Koppeho. Allgemelne Vermessungs-Nachrlchten. Č. 12: U I b r i c h: Optische St,dtvermessung mit der RedtaHandlatte von Zei6 (podrobná úvaha práce s novou lati o délce 9~ cm). Č. 13: I dle r: Praktische Anwendung der maschenweisen Abbildung triRonometrischer Punkte bei der Umrechnung der Soldnerschen Koontinaten in das Gau6-Krugersche Einheitssystem. Č. 14: Ha pp ach: Warum Lattenmessung bei Polygonseiten? (a č. 15 navrhuje odstraněni .předpotopni" měř. latě). Č. 16: Li n d ing e r: Der parallaktische Winkel im astronomischen Dreieck als BestimmungsstUck (a č. 17, 18). Č. 18 a 19: Kr e b s b ach: Was hei6t Wirtschaftlichkeit im Vermessčungswesen? (prvnl cel).oupoctěná práce Iiterárnl soutěže A. V. N. na téma Co jest hospodárnost v zeměměřičstvl?} . 20: Se h III t z e r: Uber die Berechnung des.Ruckwilrtseinschnittes mit einfacher und Doppelrechenmaschine. R li h r s: 100Jahre Br~mer Vermessungswesen. C, 21 : G e i 61 e r: Was hei6t Wirtschaftlichkeit lm Vermessungswesen? (2. cena.) H e II e r: Die Ermittlung der Fehlerellipse nach der E2genschen Tafel mil Hilfe der Gewichtskoeffizlenten [aa]. [~@] und [a@]. Č.22: S",Ch i ě'f e r d e c ker: Zentrierung von Winkelbeobachtungen. S ch wede~ Die Katasterplankartel: 5000 kontmt. •....23: Mi t tel s t a e d t: Welteres zur Geometrie des ebenen Vierecks. Se h i e f e r d e c ker: Herablegung unzuglinglicher Festpunkte. F. 8. Osterrelchlsche Zeltschrlft fnr Vermessungswesen. Č. 3. D 0.1 e ž a I: Senatsrat Ing. Siegmund Wellisch zum 70. Oeburtstag). Wa 1e k: Einige besondere Punktbestimmungsaufgaben in vektoriener Behandlung. F. S. Zettschrlft fOr Vermessungswesen. Č.14: Lacmann: Ůber eln Oerlit zur r8schen Berechnung von Tachymeterpunkten. Her r m a n n: Polygonzugsmessungen mit dem Bo6hardt-Zeiss- Tachymeter. I m a n d: Was das

1935/142

Umlegungsverfahren aIles vermag! Č. 15: G a I ach o w : .Die Ausgleichung elementarer Dreiecksgruppen. L Ude m an n: Die MeLlgenauigkeit des Noniusmikroskopes am 8 cm-Theodolit. Roh s: Bremische Ausstellung fUr Landesvermessung anlliLllich des lCOjlihrigen Bestandes des J
Zprávy spolkové. z

Jednoty čs. úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schuze pracovního výboru Jednoty konala se dne 5. října t. r. za přítomností 13 členů, dva členové se omluví!i. Schůzi zahájí! předseda Ing. Fiirst a referoval o stadiu jisté čestné záležitosti a ujednáno intervenovati za příčinou urychleného vyřízení tohoto případu. Dále referoval o několika případech čestného řízení pro porušení vážnosti stavu, jehož se dopustili kolegové zřizováním filiálek, oferováním pod minimální tarif a obnovováním hranic již jiným kolegou dříve vytyčených .• Tak postupovati v posledním případě, byli kolegové již několikráte upozornčni, posledně ve zprávě o schťizi pracovního výboru, uveřejněné ve Věstníku Inž. komory ze dne 21. října 1934 a Zeměměřičském věstníku ze dne 5. listopadu 1934. Nato projednány záležitosti podle pořadu. Volný návrh, podaný naším kolegou na valné hromadě Inženýrské komory, o povinném doložení žádosti za osvobození novostaveb od daní domovních geometrickým plánem, byl projednáván Jednotou již v roce 1933. Na základě tohoto jednání došel nás přípis ministerstva financí ze dne 24. října 1933, Č. j. 11.160/33-11Il7, z něhož upozorňujeme kolegy na následující odstavec: "Na podání ze dne 24. ledna 1933, č. j. 6/33, sděluje min. financí, že podřízeným finančním úřadům bylo doporučeno, aby při projednávání žádosti za dočasné osvobození novostaveb od domovní daně žádali od stavebníků kromě dokladů, uvedených v § 137, odst. 2. zák. o př. d. a prov. nař. k němu, také geometrické (polohopisné) plány, vyhovující ustanovení § 51 kat. zákona." Jako zástupce Jednoty na sjezdy "Stálého výboru mezinárodni federace zeměměřičské" navržen kol. Ing. Vladimir Ročák a jeho zástupce pro Prahu koL Ing. Josef Dítě, kteří tyto funkce přijali. Příští rok bude se sjezd konati v Bělehradě. - Po debatě o návrhu kol. Ing. Faltuse, .JanČe a Štěcha usneseno intervenovati v ministerstvu financí. Kolega Ing. Kural přednesl zprávu pokladní a usneseno upomenouti, po případě žalovati prostřednictvím právního zástupce ony kolegy, kteří dluhují členské příspěvky vice než dvouleté. Poté schůze skončena. Ret. Ing. Vlk. Ze Spolku čs. inženýrů státní služby měřické. Pokladník vyzývá kolegy k zaplaceni dluhujících členských přispěvku za rok 1935. Spolek čs. inženýrů státní měřické služby žádá kolegy, kteří odbírají časopis ústředí správních inženýrů "Správa a technika" a dosud nezaplatili předplatné, aby tak učinili (šek byl přiložen k ukázkovému číslu). Současně upozorňujeme kolegy, kteří časopis neodbírají, aby se k odběru přihlásili u kol. Ing. Ballyho, Praha II., Na poříčním právu 1, Zemský úřad. Oasopís "Správa a technika" snaží se o hodnotné uplatnění správního inženýra ve všech oborech stát ni služby a bojuje za zrovnoprávnění inženýrů státní služby s jinými kategoriemi vysokoškolského úřednictva. Bez odborného tisku nelze účinně tyto samozřejmé požadavky prosazovati a jest proto stavovskou povinností každého správního inženýra, aby časopis "Správa a technika" odebíral.

Různé. Nové komise pro zkoušku k dosažení autorisace civil. geometra u zemského úřadu v Praze a Brně jsou ustaveny jmenováním místopředsedů a členů. V Oechách funguje tato komise již od ja.ra t. r., na Moravě (jak je podivným toto opoždění!) teprve nyni byli funkcionáři jmenováni. Předsedou každé komise (i pro ostatní civilní techniky) je zemský přednosta techn. služby, místopředsedy jsou úředníci zemského úřadu a členové vybraní z řad úředníků veřejných, z civil. techniků a profesorů, činných v příslušném odvětví technickém. (Viz vlád. nař. č. 149 ve Sb. z. a n. z 1934.) V komisi pro autorisačni zkoušku civilně geometrovskou jsou tito odborníci: V Oe c h á c h: Místopředseda: Ing. Václav Sůva, vrch. měř. rada; členové A. za úřady měřické: Ing. V. Šedivý, Ing. J. Brandl a Ing. Fr. Tamchyna, vrch. měř. radové od zem. fin. ředitelství v Praze, B. za profesory: Dr. h. c. Ing. J. Petřík, Ing. Dr. J. Ryšavý, Dr. Fr. Fiala a Ing. Dr. A. Haerpfer, C. za civiL geometry: Ing. V. Kural, Ing. Fr. Prokůpek a Ing. V. štech. Na Mor a v ě: Mistopředseda: Ing. Martin Veverka, měř. rada; členové A. za měřické úřady: Ing. AI. Krejcar, Ing. AI. Šimek, vrch. měř. radové, oba od zem. fin. ředit. v Brně, a Ing. Dr. Jos. Růžička (zemský úřad v Brně); B. za úř. opráv. civ. geometry: Ing. Rud. Janč, Ing. E. Faltus a Ing. V. Beck; C. za . profesory: Ing .. Dr. A. Semerád, Ing. Dr. A. Tichý a Ing. Dr. J. Loschner.

1935/143

Ostatní kategorie civil. techniků mají za místopředsedy*): pro obory stavební vlád. rada Ing. V. Dajbych (vI. r. Ing. B. Šel), pro obor vodohospodářský a zemědělskotechnický vrch. zeměd. rada Ing. J. Drahorád (vI. r. Ing. A. Madlmayr), pro obor lesní vrch. lesní r. Ing. G. Rus (vI. r. Ing. H. Miček), pro obor hospodářskotechnický vrch. zeměd. r. Javůrek (zeměd. r. Ing. H. Pilka). jar. Možnost úlev pro složeni II. státni zkoušky z oboru zeměměř. inženýrstvi pro bývalé absolventy učebných běhů pro zeměměřiče jest, jak sděluje Věstník Inženýrské komory č. 17 z 1935, dosud v případech výminečných docilitelnou. Ministerstvo školství a nár. osvěty v je dno tli v Ý c h případech, po návrhu vysokých škol technických, zamýšlí poskytnouti některé úlevy (frekvence přednášek a cvičení, kolidují cích se zaměstnáním žadatele). Je tedy třeba podati žádost na vysokou. školu technickou a odůvodniti ji příslušným způsobem. Kolegové, využijte této p o s 1e dní možnosti k složení II. státní zkoušky, ať k mnoha stům snaživých kolegů staré generace, kteří II. státní zkoušku vykonali ve chvályhodné snaze prohloubit své teoretické vzdělání ovšem bez hmotných zisků - přibudou další desítky. Můžeme se chlubiti, že starší generace z velké části složila II. státní zkoušku. Podobné případy nenastaly v žádném stavu. Je to tedy dokladem, že nejen že c h těl i jsme i ve věku pokročilém, tedy od měř. koncipisty a asistenta civilních zeměměřičů po ministerského radu, dosíci vyššího odborného vzdělání, jehož býv. Rakousko nám neposkytovalo a OSR. vlivem :(:aujatých lidí dala hodně pozdě - ale že to také spi ň u j e m e. JAR. K systemisaci. Gewerkschaft der deutschen Finanzbeamten mit Hochschulbildung v Litoměřicích podala za min. financí memorandum, kde žádá, aby měřičským úředníkům při projektované nové systemisaci vydatně byl upraven postup do vyšších plat. stupnic tím, že třetina míst byla by v 6., polovina v 5. a zbytek v ostatních stup. plat., při čemž má v každé zemi být zřízeno aspoň 1 místo ve 2. pl. stup. Zvlášť zdůrazňuje se špatná systemisace na Slovensku, kde středoškoláci vykazuji lepší postup než zeměměřičtí inženýři v resortu min. financí. Nová mapa Voj. 2'eměpisného ústavu. Vedle řady sekcí původního vyměřování a J:eambulovaných sekcí topografických plánů vydal V. Z. Ú. tyto listy speciální mapy 1: 75.000 - s českoslov. názvoslovím: Pelhřimov, Chrudim, ML Boleslav, Žamberk, Písek, Jihlava, Mor. Budějovice, Třebíč, Nové Město n./Váhom a Nitra, vesměs v barvě černé, dále se zeleným nátiskem lesů: Pelhřimov, Chrudim, Žamberk, Nitra a Klatovy. - Dále vydal tyto mapy: list spec. mapy 1: 75.000 s úředním názvoslovím a se zeleným nátiskem lesů, sekci Č. 4471 - Tuchla. Mapu vzdáleností 1: 300.000 list A-2 Domažlice (opravené a doplněné vydání) a jiné úřední mapy: soutisky z lesů speciální mapy 1: 75.000 Levoča a okolí, Most a okolí, obě s úředním názvoslovím a se zeleným nátiskem lesů. Ing. Ed. Jelínek. Upozorněni. Do celého nákladu Č. 9 našeho časopisu je vložena příloha fy Karel Krá 1, Krakovská ul. 25, první čes. továrna chem. papírů.

Osobní. Nový přednosta stav. úřadu odbor 1. hlav. města Prahy. Dekretem ze dne 7. října t. r. jmenoval primátor hlav. města Prahy Dr. Baxa vrch. měř. radu Ing. Ant. B e n e š e přednostou stav. úřadu, odbor 1 (měřický). Tímto jmenováním přešlo vedení měř. úřadu z rukou stav. inženýrů do rukou inženýrfl měřických. Spravedlivý požadavek "Klubu měř. inž. hlav:. města Prahy" konečně našel sluchu na kompetentních místech pražské radnice. Nově jmenovaný přednosta je odborník na slovo vzatý a bude jistě zárukou zdárného vedení a vývoje svěřeného mu úřadu. Jeho jmenováni bylo uvítáno nejenom v řadách měř. úřednictva hlav. města Prahy, ale i v řadách všech zeměměřičů . •Jeho činnost odborná a činnost odborová musí býti příkladem všem mladším kolegům. kterým je nový přednosta nejenom učitelem, ale i zářným příkladem. Vrchní rada Ing. Beneš je jeden z těch málo pracovníků, kteří se zasloužili o stav měř. inženýrů na pražské radnici. Jeho jmenovánim uznal primátor hlav. města Prahy, jakož i technický a osobní referent odborné vzdělání a zkušenosti nového přednosty, které jsou zárukou zdárného chodu svěřeného mu úřadu. -dr. Ze služby katastrální na Slovensku. 1. Při jat i za měř. aspiranty: Ing. Emil Salák, Ing. Oldřich Šanda, Ing. Oldřich Mrkos, Ing. Karel Kohoutek a Ing. Vilém Jachan. 2. Jme n o v á ni: měř. radou Ing. Jaroslav Rezek, měř. komisaři Ing. Ferdinand Pečenka. Ing. Josef Fuka a Ing. Karel Matuška, a měř.koncipistou Karel Hynie. 3. Pře 1o žen i: Ing. Václav Vankát do ministerstva financí v Praze, Ing. Dr. Jan Císař k odděL XV. g. f. ř. k dohlédací službě, měř. koncipista Ing. Ferdinand Frohlich do Trnavy, a měř. koncipista Ing. Oldřich Mrázek do Bratislavy. 4. Z e s 1už byv ys t o u pil: Ing. Vlad. Govorecký. *) První jména jsou členové komise pražské,

1935/144

druhá jména členové komise brněnské.

y

y

y

y

,

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS

•••••••••

XXIlI.

SPOLKU

ROČNíK

-

10 1935

ČS. ZEMĚMĚ~IČŮ

V BRNĚ

5. prosince

1935.

Jak možno z normálních rovnic současně a co nejúsporněji vypočísti neznámé i libovolné funkce jejich, jim příslušné ...- , vahové součinitele Q a součet čtverců odchylek. Prof:Dr.

Jaros',lav

Hruban,

hon. doc. české vysoké školy technické v Brně. (Dokončení. -

Fin.)

Právě použité uspořádání výpočtů podle eliminačních obrazců hodí se hlavně při počítacím stroji. Pro logaritmický výpočet lépe se hodí řešení bez mezičlenů (srov. Jordan § 32, str. 98 a početní pfiklad v mém článku v Zeměměřičském Věstníku 1931), sloučení ka~dé rovnice se všemi jí příslušnými redukcemi najednou: (Viz tab. na str. 146 a 147.) Nový výpočet už známých nekvadratických r e d u k ují c í c h členu si také ušetříme a použijeme oněch už vypočtených členů podobně, jako prve u nekvadratických r e d u k o van Ý c h členů bylo popsáno. Nebudu tuto metodu srovnávati s metodou dosazovací - substituční, srovnávací - komparační, sečÍtacÍ (stejných součinitelů, anglickou, vylučovací) - eliminační, neurčitých součinitelů (Bézoutovou) - francouzskou a zvláště determinantů, u těch pak opět redukci obrazce (ať se provede Gaussovou neb - při podmínkách - ještě možnou jinou eliminací) se s.nižováním stupně determinantů atd.; obrazec soustřeďuje v sobě větší počet determinantů, resp. vzorců determinantních pro výpočet hledaných veličin, je zevšeobecněním značky determinantní, při čemž pravidla pro proměny a řešení - vyčíslení obrazce, ač podobná, jsou jednodušší než u determinantů, takže metoda tato je mnohem způsobilejší pro praktické upotřebení a rozšíření, zejména v geodetickém počtářství, nežli determinanty neb jiné metody. Uvedu (bez důkazů) aspoň hlavní pravidla; při tom poznamenávám, že obrazce eliminačního lze užíti i k řešení neb úpravě jakýchkoli jiných rovnic, nejen normálních a vahových rovnic v geodesii, jenže obrazec pak není souměrný podle hlavni úhlopřÍčny a pravidla proměn se přiměřeně mění. Úhlopříčnou hlavní nazývám onu, jdoucí kvadratickými sumačními součiniteli s levé horní strany napravo dolů; sloupce a řádky nazývají se společně řadami a pokud o nich mluvíme, máme na mysli i pfipadně v nich obsažené hledané veličiny, t. j. algebraické značky hledaných veličin: 1. a) Eliminační obrazec lze kolem hlavní úhlopříčny otočiti (překlopiti); b) celý obrazec, t. j. všechny jeho členy současně lze tímtéž číslem násobiti neb děliti a proto též c) v celém obrazci, t. j. u všech jeho členů současně lze změniti znaménka v opačná. 2. V geodesii je eliminační obrazec podle hlavní úhlopfičny souměrný; k zachování této souměrnosti jest potřebí dále v Č. 3. až 6. popsané úkony, provedené se sloupci, provésti hned nato se řádky a naopak. 3. Sloupce součinitelů mezi sebou nebo sloupce. absolutních členu mezi sebou nebo řádky rovnic daných (normálních) mezi sebou nebo řádky rovnic hledaných veličin (stejnin a funkcí) mezi sebou lze libovolně přemístiti; vždy však sloupce součinitelů musí zůstati pospolu před sloupci absolutních členů a řádky rovnic daných pospolu před řádky rovnic hledaných veličin. Za tím účelem, jakož i pro lepší přehled, nutný zvláště při eliminaci (viz č. 6.), jsou sloupce součinitelů od

1935/145

R?v" , Ví~Pll-

Redukce

'Dlce ' známku

1 2 2'

I

I

I I

I I

I

I~

4

78'0

I

--

I

I

1_[

5

1

f---.

~I

1

6

1

+

1 2 3 4

II

1

I

I

-

\-

24'8

f

4

-

1

+

5'7 4'7

-

-

-

-

-

26

+

26'0

I

+ 186 .-

I-

+

I -

+

8'3 98'7

+

+-

I

-

-

I

-

I

-

-

I

-

I

+ 100'0

I

-

31'8 31-8

+ _.

-

-

I

II

-

+

8'3

8

54

+

6'5 '0·4 +

'60'911 + 1'3 0'1 24-5

I -+ +

I

I

+ +

l-7 12'5 33'711 -

I 36'3 2'8 39'1

-

+

100

+

-

I

-

-

I I

--

-

+

31'8/-100

9'4

-

8'6

.-

31'2/-

36'3 2'8

t

39'11+

'1

I

I

1+ +

/

I

1+ 102'21

100

+ ~

8'7

1'9 _. 1'7 _. 12'51 -

7'3 0'5 15'7

35'0 + 6"4 + 5'5 -

10'6 11'3 8'0 3'8

1935/146 I - 11+ 4'9\II I I

---

1-100

1 .. --

+ +

23'51+ 10'6 11'3 8'0 3'8

1-7

-

3'5

-

40'21

-

5'21~ 40'21-100 I I

-

+

4'91-

35'5 1·8 0'8

-

36'51+

20·6 6·5

-

14'11-

+

57'2\+ I

14'2/ I

+

I 7 J 2'5 8'9 -

,

85

.-

25·8 4-51 -

-

30'~:Jl'31I

I

+

006

+

21'11 263'6 85

+

-

30'9 1'8

--

.

63 0'7 23'0

+

0'5 .l-7 1-81 +

-

+ -

+

6

-

79

6·2 0'4 21'0

-

+

0'1 4-5 1/)'8

20'41-

67'8

-

I-

46

-_.-

0'2 93'5 + 8'1 ,- 11,0

9'0 7'5 10'8 3'3

9'01+ 28·2 I

11'3

2

0===

100

19'7/-

-

-_.-

6 1+26'3 27'1

I

.-

Ic",-

4'41+ 52'311 39'3

16'~1+ -

11'4 2'2 0'6

+

16'21 -

+

I

40'8 3'6 10'1 + 2'71 +

1-

0'7 36'3 0'9 16'8

+ +

2'2

-

/-104'01 + I -

. -

I

1

I -

--

8'7/--100

I

46

11+ 51'3/ +

7'3 0'5 + 15'7 + 23'511-

.

12

-

7

-

-100

I -_.-

31'8,

11

10

9'

I

32,

- 46 +101 2'8 - 1·9 +

J

I'+ . 1-

4'711- 98'71

I ,-

-

-

9'4 8·6 :31'2

----

5'7

1-

100

1+20~'111- 33'71-

32

+

-

11-

26

1 11-107

+234

6'5 0'4 60·9

-

18

-

54

-

I

-

32'3 2·1

--

-107

,-

I

7

6

5

+

28'3

L-=--J + 151'6/-

-

.-

41-

+

24'3/+

28'3 24'3

+

18'0

-100

I 6IV

89

I I - 18

I

I

4

'1- 891-

li278'~I+

+~9'O

2 3

1 2 3 4

I

-

--

1

4"~

1+

78

78 /+303

1

1 2

I~I

3

2

1

1+245

3

3"

/

1

'

-100

+ 11'71 +

34-7 2'4 13'5 2'3

27'4/-

21'31-128'6

2'9 11'7 l-1

._.

-

I

-

+

.. -

I

0'8 30'2 10'1 7-7

7

I

-

1

I 1

9

1

-

- I

-

-

-

-

I

I

..

10lV I

1

I

-

8

7

+

-

-

I

I

+

+

85'0

-'

-

I

I

-

-

I

--

..

14'2 -

.

. I 25-81 4-5

-' -

I -

J1'3

>

.-

35'9 0-5 0'1

+ +.

36'5/+

+ +

30'31+

.

+

5'7 1'0

-

6'7/-

_ 5'7 I-O

'66'0 7'8

2'5/ +

· '. -

73'81-

-

19'3t

+

2'5

6-71+

. 2'51I - -19'3 2'51-

+

- I . I - -100 __ I ++ 36'70'3 -+ 3·0 7-6 + 94'8· 2'3 2-6

-

0'5

+

I 2'91 20'1

+ +

+

19'31.- 23'01

+

4'11-

39'61

I . I -19'3

-

.

+

6'2 0'4 21-0 20-4

+

1-·

I

25'9 13'1

38'41-. 87'2

·48'11I - .50'0 I + - 9'811,-100 -- 32-6 48'1/-

~-

16'2/-

11'31+

-

0'7 36'3 0-9 16'81 -

'2'9 11'7 1'1 11'7

19'71-

27'41+ 39'61-23'01~

50'01-

.

:

+ +

-

--

6

-

5'8

50-01+ .9·8/-132·(] O

0-5 1'7 1'8 104'0

+-'

1-7

1-100 34-51 3'9 -

-100

85

-

11'4 2'2 0-6

1-100 li . I I + 100'011- 16-21 -

I - 11+

30·9 1'8 52'3

20'616'5 -

11+ 14'1/-

-

1935/147 ..

36'5 +

-

-

j

-

I+

21'1 ~U'1 -

-

+

+

-

+ + +

I

.

.

35:5 1'8 _ 0'8

-

+

6

-

40'211 40'2 -

+

~Hí 8'9 4'4 -

-

-

-

-

I

-

L'-

85

+

'4

. -

7

+

2'2 102'2 -

-

-

1

+100

7'0

-

1 2 3

11lV

I-

-

+-

1

11

--

I

--

I I I -

·1

1 2 3 4

-

J -·1

(1-801padá'/

1

-

+ 100'0

-

I -

~

1'7 3'5 5'2

-100

-

~r

-

.

.

+ +

8'7 8'7

-

-

'(l,lI odpadá)/'

3 4

SIV

I

-

1

I

8

+ 100'0 +

-

2 3 4

·71V

-

-100

(1 odpadá)

-

+

-

+

11-

9-0 7'5 10'8 3'31

+ +

9'01-

34-7 2'4 13'5 2'3

.-

+ + +

36'7 0'8 2'61 -.

2'9 20-1

-

·

-

~

50'0

I-

+

-

+

4'1\

-

21-~1

. -

+

+

+

34-5 3·9

+

'.

--

-

+ +

89'81+

2'4 7-8 --1-5

'+

10'2/ -

0'1 96'8 1'1 33·9

'1'51-129'7 ()

-

7'6 3'0 0'51

0'2 37'5 0'1 52'0

9'81

--

+ +

38'41+ . 9'81+

-

2'4 7'8 1-5

-

10'2

-

-

29'5 1'6 18'0 2'0

-' -

Ů"7 20;0 l:3'6

+

6-6

-

1'5/-- 51'1/-

27-7

-

sloupců absolutních členů a řádky rovnic daných od řádků rovnic připojených odděleny příslušnými čarami, o nichž už na počátku byla řeč. 4. Rady lze jednotlivě násobiti (neb děliti) libovolnými čísly, tudíž i měniti v nich znaménka; násobení to bylo výše u 6. až 11. sloupce a řádku provedeno, aby redukce mohla býti' počítána všude na stejný počet desetinných míst a tím i kontrola sloupcem neb'řádkem součtovým byla proveditelna resp. účinnou, srov. větu 8. 5. Sloupce součinitelů neb řádky rovnic daných lze - i dle 4. věty libovolně nebo pro potřebu 6. věty (neb i za jiným účelem) vhodně napřed znásobené k libovolné jiné k nim rovnoběžné řadě přičísti neb odečísti. 6. Zejména lze dle věty 5. jednotlivě přičísti k ostatním spolu rovnoběžným řadám [na př. a) jen k řádkům daných rovnic, resp. sloupcům součinitelů nebo b) ke všem řadám] takovými čísly znásobený, k nim rovnoběžný jeden řádek daných rovnic, resp. sloupec součinitelů, aby k němu kolmý sloupec součinitelů, resp. řádek daných rovnic [a) z příslušné části nebo b) zcelaJ zmizel, čili byl "eliminován"; tak dostaneme "redukovaný" obrazec, redukce ta rad b)] byla výše ukázána, resp. lad a) J bude níže ještě použita. Redukující řádek resp. sloupec pak se vynechá [v případě b), t. j.] tehdy, jestliže jím ze vše c h ostatních rovnic byl vyloučen cel Ý sloupec nebo řádek; v průseku jeho a právě anulovaného (na nulu uváděného) sloupce resp. řádku ležící člen je "redukční (eliminační) součinitel" a je zřejmě stejné, provádí-li se eliminace řádkem nebo sloupcem obsahujícím tohoto eliminačního součinitele. Z důvodů přesnosti voli se za redukčního součinitele nejčastěji absolutně největší nikdy ne nulový - součinitel rovnic daných (nebo aspoň takový součinitel daných rovnic, který je zároveřl největším členem téhož řádku i sloupce), a to buď kvadratický sumační součinitel nebo, mají-li dané rovnice též podmínky a koreláty, tak i vhodný součinitel některé podmínky neb koreláty dané rovnice; v prvém případě stačí eliminaci prováděti buď jen řádkem nebo jen sloupcem, v druhém případě platí věta 2. za účelem zachování souměrnosti. 7. Opakuje-li se v č. 6. popsaná eliminace tolikráte, až odstraníme všechny řádky daných rovnic i všechny sloupce součinitelů, tak sniží se stupeň obrazce na nulu a obdržíme pro všechny hledané veličiny už hotové číselné výsledky. 8. Pro součtovou - kontrolní řadu platí věty 1., 3. (součtová řada však vždy se ponechává jako poslední), 6. a 7. beze změny, resp. je na snadě, zdali a jak se mění, v případě 4. a 5. však nutno uvážiti, jak se mění; na př. jestliže k 2., 3., 4. rovnici přičtu 7, 15; 26tinásobek první rovnice, musím k součtové rovnici přičísti, aby mi zůstala účinnou kontrolou, 7 15 26 = 48 násobek téže první rovnice. - Užití kontrolního řádku (sloupce) vyžaduje, aby se v příslušném sloupci (řádku) počítalo na stejný počet míst desetinných; aby pak nikde z toho důvodu nepočítalo se na méně míst, než se žádá, násobí se přislušné řady dle věty 4. To se činívá i proto, aby v celém obrazci všichni členové byli téže průměrné velikosti, ovšem nikdy ne větší než kvadratický neb jiný člen, jímž se dle věty 6, má prováděti eliminace.

+

+

Často nechceme znáti všechny hledané veličiny, na pf. chceme jen neznámé součet čtverců odchylek a kvadratické vahové součinitele; výpočet nekvadratických vahových součinitelů Q12, Q1S atd. je pak zbytečným balastem. Nebo může počet daných rovnic býti značně menším než počet rovnic stejnin a provádění i redukce stejnin by příliš zaneprazdňovalo; pak lze počítati takto. Dle pravidel (zvláště dle a) pravidla 6.) eliminujme danými rovnicemi, používajíce při tom i součtového sloupce, jen z ostatních daných rovnic nekvadratické sumační součinitele nalevo od hlavní úhlopříčny ležící, ale rovnice stejnin ponechme beze změny a k součtovému řádku zatím nepřihlížejme, resp. vůbec ho vynechme. Potom dle pravidla 2. sloupci součinitelů, zase jen z ostatních sloupců součinitelů, eliminujme zbylé

1935/148

tam nekvadratické sumační součinitele napravo od hlavní ú.hlopříčny se nalézající ale sloupce absolutních členů atd. ponechme opět beze změny; ve skutečnosti provádění této eliminace odpadá, jen podle souměrnosti obrazce napíšeme i za ostatní nekvadratické sumační součinitele v' daných rovnicích nuly a součinitele ve atejninách si mys I í m e opraveny podle právě prve vypočtených absolutních členů daných rovnic. Ale dle pravidla 8. bychom měli nyní opraviti i součtový, dvanáctý sloupec, a to celý, i v řádcích stejnin, t. j. i v 5. až 11. řádku; místo toho však. s ohledem na způsob dalšího výpočtu stačí od sloupce 12., a to jen v řádcích daných rovnic odečísti nekvadratické sumační součinitele napravo od ú.hlopřÍčnyprávě vynechané nebo ještě lépe odečísti i kvadratické, takže nový sloupec 13. (po případě zbavený i chyb zaokrouhlení sloupce 12. proti správnému součtu sloupců 1. .až 11.) bude jen součtem 5. až 11. sloupce a jen v řádcích rovnic daných: Číslo

1

I

1

2

+-278'2

2

-

3

.-

4

I

-

+245

-

-

3

o

4

I

6

I

7

8

,

9

I

10

I

11

I

I

12

13

1

-7 -85 - 2 -218 :- 31'8 -100'0 1-102'2 +21'1 +263'6 - 43'6 +-151"6 - 4-4 +52'3 +- 39,3 -51-3 +31'2 .- 39'1 + 8'7 -100'0 1!3'5 +-100-0 -33'7 40'2 -104'0 +20·4 -- 67'8 -275'8 5'2 - +208'1

-

-

-26

-

-

-98'7

--100

=,

Souměmo k hlavní úhlopříčně

5-11

Nezměněno proti eliminačnímu obrazci B s pozn. 1.

1 Nyní ještě dle věty 4. násobme první řádek číslem y245 =

V-

y- =

2~5 = ::

1 1 dru hýřádek číslem y278'~ - 0'059954, třetí číslem y 151'6 = 0'081218, 1 čtvrtý číslem y208'1 _= 0'069321; kvadratické sumační součinitele však nená-

= +0'063888,

sobíme, protože totéž dle věty 2. pak bude konáno souměrně, vždy však hOřejší čísla před použitím kontrolujeme 0'063888 X 245 X 0'063888 = 1 atd., aby případným chybným číslem vynásobený řádek nebyl chybný a chyba ta nebyla nalezena příliš pozdě. Pak dle věty 2. totéž uděl~jme se sloupci; se sloupci se to ve skutečnosti opět nemusí prováděti, nebof kvadratičtí sumační součinitelé zřejmě přecházejí v 1, součinitele ve stejninách si zase jen myslíme opraveny podle právě prve vypočtených absolutních členů daných rovnic a. tak jen sloupec 13. opravíme podle skutečného součtu sloupců 5. až 11. Novou tabulku však musíme nyní počítati na 3 desetinná místa, t. j. musíme přidati 2 desetinná místa, nebof hořejší čísla 0·06 ..•. , 0·05 .... , 0·08, ... , 0'06 .. , " jimiž máme násobiti, mají první číslici o 2 desetinná místa za jednotkami; jinak bychom hledané veličiny nedostali s přesností + 0'1, kterou jsme, resp. výpočet na jedno desetinné místo, dříve žádali:

+

Číslo

j

34

21

II I

1

5

I

6

j

7

I

8

-1"661 -6,389

9

10

I

j

1

+1 -

2

-

+1

+1'907

- 5'995

3

-

.- 1-1

-~'176

+0'707 -8'122

4

-

-

-1'629

+0'360 - 2'787 - 6'932 -7'209

5-111

-

-

- - -5'918 - +2'53. - 1-1 -2'336

Souměrno k hlavní úhlopříčně

11

I

la pův.

\

opr.

-5'430 -13'928 -13'927 + 1)'127 + 1'265 - 2'614 - 2'614 .- 0'357 +4'248 - 4'166 - 4-166 -0'447

Nezměněno proti eliminačnímu obrazci B

1935/149

8

+1'414 -19'119 --19-119

pozn.1.

Jest patrno, že z tohoto obrazce, v němž ostatně 1.-4. sloupec a 5.-11, řádek můžeme ještě vynechati a sloupce 5.-11., resp. i 13. opr. vhodněji nadepsati, se vypočtou hledané veličiny pouze jako součet čtverců členů jednoho neb součet součinů členů vždy dvou ze sloupců 5. -11. a že i sloupce 13. opr. nebo jiného, jen pro kontrolu určitých hledaných veličin nově utvořeného součtového sloupce lze užíti známým způsobem ke kontrole správnosti vypočtených hledaných veličin: [pvvJ =101-součet čtverců sloupce,5.= 101-1'6612-5'9182 2'5342 -2'3362= =51'34 + l00dx1 = součet součinů sloupců 5. a 6. = -1,661 X (-6'389) - 5,918. (+1'907) 2'534 X (-3'176) atd.=-4·92 5. a 7.=-1'661 X 0-,-.0'918 X'(-5'995) + 100dYl = + 2,534 X 0'707 atd. = +36'43 5.a 8.= -1'661 X 0-5'918 X 0+ 2,534 X 100dx2 = X (-8'122) atd. = -14'07 5. a 9. = -2,336 X (- 6'932) = +16'19 l00dY2= 5. a 10. = -1,661 X (-0'447) -5'918 X +100ds =T X (+6'127) atd. = -19'58 5. a 11. = -1'661 X (-5'430) - 5'918 X X (+1'265) atd, = +8'99 5. a 13. opr. = - 1'661 X (- 13'927) - 5'918 X (--2'614) atd. = + 72'71 Ježto sloupec 13. je součtem sloupců 5. až 11., tak kontrola plyne z požadavku: Součet 80učinů 5. a 13. sloupce = součtu součinů 5. a (5. až 11.) sloupce, t. j. S = (101- [pvv]) + IOOdxl + 100dYl + 100dx2 + loodY2 + 100ds + lOdp, + 72'71 = (101- 51'34) - 4'92 + 36'43 - 14'07 + 16'19 -19'58 + 8'99, kterážto kontrola dostatečně souhlasi, neboť pravá strana dává + 72'70; dále počítáme: + 10000Ql1 = i- součet čtverců sloupce 6. = 6'3892 1'9072 + 3'1762 + 1'6292 = , = +57'20 1‫סס‬oo Q22 = +" " ,,7. = 5'9952 + 0'7072 0'3f)0~-, + 36'57 + 1‫סס‬oo Qss= ,,8. = 8;12222 + 2'7872 = + 73'73 T 10000Q44 = +" " ,,9. = 6,932 = + 48'05 10000 Qff = ,,10. =. '. . . = + 89'83 + l00Qgg=+" " ,,11.= .... =i-51·13 Tyto výsledky, zaokroUhlené na desetiny, celkem souhlasí s předešlýmI, jen ve 4 případech z 13 je odchylka o 0'1;, to je tím, že zdejší výsledky mají setiny už značně, nejisté a tato nejistota pak v některých případech má vliv a zasahuje /lŽ do desetin. Neboť, je-Ii v př~dposledni tabulce v 2. až 4. řádku chyba v zaokrouhlení průměrně jen 0'1, tak po nás,obenítěchto řádků čísly 0'06 až 0'08 bude v posledni tabulce chyba v zaokrouhlení 0,006 až 0'008 a tudíž násobenim nebo mocněnimsloupců 5.,až 11. této ,tabulky, ježto obsahují čísla vě,tšinou o 6ti až 8mi jednotkách - celých, a dalším sčítáním těchto součinů neb mocnin dostávame chybu v zaokrouhleni 0'04 až 0'06 a více; u tohoto způsobu početního měly se proto hodnoty pro předposlední tabulku počítati na setiny (já jsem prostě použil hodnot dříve, při prvním početnim způsobu vypočtených) a pak v poslední tabulce by byly hodnoty zůstaly přesné až na 0'0006 až 0'0008 a hledané veličiny asi na 0'01, t. j. vesměs všechna čísla asi desetkráte přesnější, třebas poslední tabulka by byla zase počítána na 3 desetinná místa. Snažil jsem se býti co nejstručnějším; doufám, že to nebude na úkor srozumitelnosti a že potřebné detaily si laskavý čtenář doplní sám, zvláště vlastním přepočítáním příkladu, při čemž najde ještě i různé menší úpravy, zjednodušení a úspory práce zde neuvedené, a sděli mi pak své názory.

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

.+

+"

"

+"

"

+

Résumé: Com m e n t i les t p o s s i b 1e d'ét a b li r ft l'a i d e des é q u a t i o n s normales en meme temps et au plus vite les incollnues et leurs fo n cti o n s q u e 1 c on q u e s, les co e f f i c i e n t s r e lat i f s d u po id s Q e t

1935/150

l'a d d i t i o n des car r é s des d i f f é r e n c e s. L'auteur décrit et démontre sur un €xemple l'arrangement des calculs, rendant possible de calculer sur base des équations normales données en meme temps les inconnues et leurs fonctions quelconques, leurs coefficients relatifs du poids Q et l'addition des carrés des différences. Et cela soit toutes les données a éta
Ing. Jaroslav V i t e k, asistent Oes. vys. učení techn. v Praze. V posledni době konstruovala firma Zeiss nový typ tacheometru, který vypravila také pro práce triangulačni (nižšího řádu), polygonální, tacheometrické a pro měřeni polární metodou; využila při tom zkušeností, které se osvědčily již při strojích dříve vyráběných. Tento stroj repetiční (obr. 1.) má ustanovku alhidádovou (10, 12), ale místo obvyklé ustanovky limbové je zvláštní zařízení (S, 9), kterým lze spojití dělený kruh pevně s alhidadou. Máme-li ku př. 0000'00" ztotožniti s daným směrem, nařidíme nejdřive alhidádovou ustanovkou žádané čtení a pak stiskneme páčku (9). Tím se zvedne pružná deštička a přitlačí horizontálni kruh pevně k alhidádě a neporuší se zastavené čtení. Alhidádovou ustanovkou zaměříme na daný bod a uvolníme spojení kruhu a deštičky stisknutím páčky hoření (S); horizontální kruh zůstává pak nehybným následkem třeni o podložku. Dělení kruhu je naneseno na skleněný ch prsténcích a je buď sexagesimálni nebo centesimální, nejmenší dílek je 10 nebo 1 gr. Odečítání úhlů děje se jen na jednom místě kruhů (tedy nikoliv v polohách diametrálních) a je Boustředěno v jednom mikroskopu stupnicovém, jehož okulár (5) je umístěn ve dle okuláru dalekohledu (3). V horní části zorného pole mikroskopu je obraz horizontá lního kruhu (Hz), v dolní části obraz vertikálního kruhu (V) (obr. 2.). Minuty čtou se přímo a odhaduje se na 6" (při centes. dělení čtou se přímo 2 cgr a odhaduje se na 1/5 cgr). Vertikální kruh (Hl) je upraven pro měření zenitových vzdáleností a je opatřen libelou indexovou (20) s citI. 30" pro dílek 2 mm; poloha bubliny se kontroluje přímo od okuláru zrcátkem (21), upevněným po straně libely. Osvětlení obou kruhů děje se pouze jedním otvorem, do kterého je světlo odráženo otočným a sklopným zrcátkem (25). Dalekohled je prokladný, analaktický, s vnitřním zaostřováním (otáčením prstence 2) o zvětšem 2S násobném. Pro práce bu solní nasadí se nad horizontální osou dalekohledu busola sázecí (u č. lS) nebo busola ori entační (po straně u č. 4). Rektifikační šrouby nitkového kříže, stavěcí šrouby, šrouby ustanovek, jakož i alhidáda, vertikální kruh a ložiska točné osy jsou kryty pláštěm a tím chráněny proti prachu. Stroj se hrubě horizontuje libelou kra bicovou (26), přesně pak citlivou libelou alhidádovou (29) (citL 30" pro dílek 2 mm). Centrování stroje je usnadněno velkým výřezem v desce stativu a provede se olovnicí, která je zavěšena ve výši stavěcích šroubů, čímž neporuší se centrování pozdějš ím horizontováním. Velké zvětšení dalekohledu a značná světelnost objektivu dovolují použít stroje k optickému měření vzdálenosti. Dálkoměrné zařízení "systém Dimess" sestává ze skleněného klínu a horizontální latě. Klín osadí se na trubici objektívu a vyváží se na straně okuláru závažím. Stálý dálkoměrný úhel je 34'22'6" a jemu odpovídá násobná konstanta 100. Horizontální lať (obr. 3.) je bílá s černým dělením v rozsahu od 22 cm do 100 cm a má dva nonie. Vnitřním určují se vzdálenosti od 22 m asi do 80 m, při vnějším přičítáme ke čtené vzdálenosti 50 m, což je na konci nonia poznamenáno + 50. Plati tudíž vnější nonius <pro vzdálenosti od 72 m do 130 m. Vzdáleností od 2 m do 20 m možno čísti na zvláštním měřítku děleném p o 2 mm, které se upevňuje pod latí. Při násobné konstantě 100 je nonícká díference na lati 5 cm, na měřítku 2 cm; odhadem možno určiti polovinu nonické diference, t. j. 2'5 cm nebo 1 cm. Za příznivých podmínek atmosférických možno odečítati i čtvrtinu nonické diference. Dělení latě je naneseno na ocelovém pásu o stejném koeficientu roztažnosti jako má skleněný klín a můžeme tedy zanedbati vliv teploty při určování vzdáleností. . Při sklončných záměrech máme odeč tenou vzdálenost násobit cosínem úhlu sklonu; rychlejší je, určíme-li hodnotu ~ D = D (1- cos a.), O kterou odečtenou vzdálenost opravíme. Výraz (1- cos a.) bývá sestaven v tabulce. Při práci urovná pomocník stojan lat ě do polohy svislé libelou krabicovou a upraví lať kolmo k záměře průzorem s kolimátorem (obr. 3. E). Postavení latě kontroluje se od stroje před odečtením vzdálenosti. Provedeny byly zkoušky se strojem. č.35.159 fy. Zeiss. Na stanovisku měřena

1935/151

Odečtení horizontál. kruhu 3580 42'5', Odečtení vertikálního kruhu 1020 22'7',

1935/152

osnova. směrníková ve třech skupínách o 7 směrech a vypočtená prllměrná chyba v jednotce váhy (ve směrníku, pozorovaném v obou polohách dalekohledu) l

ma=-I-V -

[pvv}

(n -1) (8 - 1)

=+2-8". -

Vzdálenost bodů byla od 1 km do 5 km; zaměřeni celé osnovy bez urovnání stroje trvalo

~m~L

•

Pak bylo zkoušeno dálkoměrné zařízení. V roviném terrainu byla změřena ocelovým pásmem řada délek od 2 'li/, do 130 m a vypočtena průměrná chyba v jednotce váhy p.= ± 2'8 mm. Délky byly zvoleny úmyslnií v nezaokrouhlených hodnotách a měřeny na. mm, aby pozorovatel nebyl ovlivňován tím, že má číst opticky vzdálenosti, jichž hodnoty předem zná. Odečítání provedeno poměrně rychle (jedna řada měření, t. j. 26 botm 16 IS

o

14

13

pOlorovate

l I

JI +E

vcm

12 II 10 9

8

dů na každém z níchž čteno dvakrát, tedy celkem 52 čtení í s urovnamm latě asi za 1 hod.), pří čemž pozorovatel I diktoval čtené vzdálenosti pozorovateli II a pak se vystřídali. Aby se vyšetřilo, mají-li vliv změny te ploty na optícké měření délek, provedena byla. měření v. mezích + 10 o C až -10 o C, tedy při rozdílu teplot 20 o C. Zjistilo se, že nevznikají z tohoto pramene systematické chyby. Pozorovatel I měřil řadu 26 délek 3 k rát a v každé řadě četl 2 krát, t. j. ve směru tam a zpět. Prllměry z těchto dvou čteni L vzaty jako opticky měřené délky a vypočteny chyby e které vyneseny v diagram u. Pozorovatel II měřil řadu týchž délek 2 krát. Máme tedy v diagramu (obr. 4.) pro pozorovatele I tři řady pozorování, označené O, pro pozorovatele II dvě řady, označené !::>.. Jako úsečky (obr. 4.) jsou vyneseny měřené délky (D), jako pořadnice chyby e =L-D, kde L je délka měřená opticky, D je délka, měřená pásmem a pokládaná vzhledem k optickým za správnou.

1935/153

Jelikož všechny chyby mají stejné zn amélÍko a vzrůstají s délkou, má dálkoměrné zařízení chybu v násobné konstantě. Dále pozorujeme, že tato konstanta není stejná pro oba pozorovatele. Abychom podrobně sledovali, jakou měrou se uplatňuje osobní chyba, vypočteny byly pro oba pozorovatele násob né a addiční konstanty pro délky od 2 m - 20 m (čteno na měřítku), 20 m - 90 m (čteno na vnitřním noniu), 90 m -130 m (čteno pa vnějším noniu). Konstanty určeny metodou nejmenších čtver ců.,.{~šenímrovnic

+c,

D=k.Z

při čemž pro pozorovatele I vzato do výpoč tu Z jako průměr ze 3 řad merení, pro pozorovatele II jako průměr· ze 2 řad měření. Pro výpočet konstant dostáváme 26 rovnic, které rozděleny ve výše vyznačené tři skupiny. Řešení rovnic není uvedeno, výsledky výpočtů jsou sestaveny v tabulce č. 1.

Délky v

P oz o r o vat e I I

m

220-

71

20 90

c[

I

99'840 0'034

-'=

99'887 0'006

-

_L

99'915 0'028

- 5'0 ±30'5

-

ku

v mm

==

90-130

Pozorovatel

+

+ -

1'8 3'3

+ +

3-3 3'3

I I I

II cn

I

v

+

6'6%0

- 3'0 + 8'7 -

+

3'5%0

- 0-8 ±42'5

+ 0-6%0'

- 3-8

99'922 ~ 0'017 99-921 0'035

-Co

ku - kI

mm

99'906 ~ 0'070

-

Rozdíl

4-

-

6'8

Neuvažujeme-li q.élky od 2 m - 20 m (v praxi se měří obvykle pásmem), vidíme, že v délkách od 20 m - 90 m se objevuje ch yba osobní 3'5 %0 (t. j. asi 3'5 cm na 100 m délky). V úseku 90 m -130 m je tato chyba menší, což je způsobeno tím, že násobná konstanta pozorovatele I je v tomto úseku o 2'8 %0 menší než v úseku 20 m - 90 m, ač by měly být obě stejné jako u pozorovatele II. Ve vykonaných měřeních měla tato chyba ráz stálý. Jelikož addiční konstanty jsou nepatrné, vypočteny byly za týchž podmínek jako dříve násobné konstanty pro délky 20 m - 130 m řešením 22 rovnic D =k'.Z

Zjištěna byla násobná konstanta pro pozorovatele I k' I = 99'903

± 0'003

k'II= 99'919± 0'004

Odchylky těchto konstant od konstanty 100 jsou v diagramu (obr. 4.) charakterisovány směrnicemi přímek (I, II). Pro pozorovatele I (př. I) je tato směrnice + 9'7 %0, pro pozorovatele II (př. II) + 8'1 %0. Vzhledem ke konstantám k'I , k'n přepočteny byly pro oba pozorovatele údaje jednoho měření (v diagramu obr. 4. vyznačené pro pozorovatele I 0-----·0, pro pozorovatele II 6,-----6,) a opravené délky porovnány v tabulce Č. 2 s délkami měřenými pásmem. Měření optická vykonána po slunci za mírného chvění vzduchu, při teplotě t = + 10 o C. . . Ve sloupci 1 uvedeny jsou hodnoty měřené přímo pásmem,. ve sloupci 2 průměry ze dvou čteni opticky určovných délek opravené s ohledem na příslušnou násobnou konstantu ve sloupci 3.chyby d = L' - D. Pak vypočtena. průměrná chyba v jednotce váhy m=±

(sloupec 4) a relativní chyba,

V[P~d}

(v cm)

= miS (sloupec 5), kde _[L'} S--. n

Do výpočtu zavedeny. váhyp=

1;:. Podobn ě pro pozorovatele II (sloup. 6, 7, 8, 9, tab. 2).

1935/154

v

m

L'

I

2

I

v;m

23'651 30'221 34'250 39'290

23'65~ 30'221 34'254 39'293'

+0'1 0'0 +0'4 +0'3

44'505 50'040 64'614 60'324 65'530 70·269 74'143 78'701

44-507 50'051 54'609· 60'328 65'536 70'269 74'165 78'711

+0-2 +1'1 -0'5 +0'4 +0'6 0'0 +2'2 +1'0

83-411 90'005 94217 99'088

83'431 90'000 94'209 99'066

+2'0 -0'5 -0'8 -- 2"2

I

105'285 \ 110'518

-

121'182 127'152 129'879

L'

I

5

o

I

31'86

23'652 30'225 34'265 39'286

S

m= +1/[Pdd1

I d=L'-D'

vm

1

105'283 110·529 116'121 121'209 127'151 129'892

Pozorovatel J

Pozorovatel I

D

't

-:

n

1 3500

+ 0'9

62'27

I

I

1 41:$00

+ 1'3

I

I + 1'6

91'68 1 5100

+0'2 -1'1

118'80

-2'7 +0'1 -1'3

1 91UO

-

+

1'3

44'501 50'052 54-599 60'313 65'534 70'299 74"152 78'686 83'394 90'002 94'210 99'069 105'264 110'510 116'130 121'201 ]27'122 129,869

m

-S

7 + + +

0'1 0,4 1'5 0'4

-

0'4 1:2 1-5

+

-

+ + +

'-

-

-

+

-

-

1'11 1)-4 3'0 0'9 1-5 1'7 0'3 0'7 1'9

+]

+:

-

+:

-

-1'9 1'9 0'9 0'8 2'9 2'3

+

-+ 8'4 -19-3

+8'6 -9'1 Průměrná pozor ov, I

d v cm

chyba v jednotce

váhy a relativní

'31'3b 21

mr-+V--=+l'2cm, -

, VOU!

-

chyba pro 1'2cm 75'Mm

'tI =---=--

1'7 cm mn=-r --=-\..1'7 cm, 'tII=---=--, -

22

-

77'08 m

_I_až

_1_,

40UU

tiuUU

délky od 20 m 1 63UO 1 4500

Z výsledku zkoušek vidíme, uvažujeme-li jen chyby nahodilé, že str o požadavkům pro které je určen jak při měření úhlovém, tak i při optici vzdáleností. Práce s ním je poměrně rychlá, a pohodlná, Chyba v násobné způsobena nesprávným dělením latě a odstraní se výměnou za lať, jejíž dl dálkoměrnému úhlu, MalÝIll nedostatkem je, že dalekohled není možno prokládati při osa: dále by se doporučovalo označit na noniích 25 cm a 75 cm podobnou zna označen dílek nultý, Tím se stane nonius přehlednější a usnadní se odeč

Literatura, Bosshardt: Optische Distanzmessung Ackerl: Versuchmessungen mit dem selbstreduzierenden f, Instrumentenkunde, 1929.

und Polarkoordi Distanzmesser Bossl

Résumé: Dans son rapport, l'auteur decrit le type du tachéometre d€ avec un dispositif pour le mésurage optique des longueurs (stadia) et donn des éxperiences, Pour déterminer des erreurs dans les angles-on a les mést

1935/155

et dans les deux positions de la lunette. Des résultats obtenus on a calculé l'erreur moyenne quadratique pour le poid égal ftl'unité ma = + 2'8". Ensuit les résultates des longueurs mésuré optiquement par deux observateurs étaient comparé ft ceux déterminé ft ruban d'acier. Les erreurs, ,= longueur optique -longueur direct, étaient réprésenté au diagrame. On a constaté l'erreur personelle dans la mésure optique 3'5 %0 pour les Ion· gueurs de 20 ft 90 mětres. Ensuit sont donn és les erreurs rélatives dans les longueurs optiquement mésuré dans les limites 1/6000 ft1/4000.

Zprávy odborné. Agrární operace a koho jimi pověřiti. To je titul notický na str. 143. Věstníku pro vodní hospodářství, čís 8-9 z 1935. Její autor si klade otázky: ,,1. Do jakého oboru technických prací spadají (agrární operace), 2. která skupina techniků je nejlépe podle své odborné průpravy způsobilá tyto práce zdařile prováděti." Přichází k resultátu, že "je na první pohled patrno, že uvedený vědní obor jest nejúplněji obsažen jen ve studijním programu vys. škol techn. oboru inže· nýrského stavitelství směru vodohospodářského a kulturního"; dále píše, že scelování pozemků je v Německu zařazeno mezi meliorace, ve švýcarsku prováděno kulturnětechnickými úřady a že býv. Rakousko "od roku 1911 zavedlo via facti výhradné přijímání kulturních inženýrů k úřadům scelovacím". Pan autor, jehož dlužno hledati buď přímo v redakci Věstníku p. v. hospodářství. nebo mezi docenty vys. škol techn., přednášejícími scelování pozemků, příp. v řadách kulturnich inženýrů, které povolalo se služeb. titulem "geometr" býv. rakouské min. orby k agrárním úřadům proto, že státní stavební technikové tehdy jim upírali právo na existenci ve státní s t a ve b ní službě - měl se otevřeně na noticku podepsat; stačila by i značka snad. Možná, že by našel většího ohlasu u některých s v Ý c h mladých kolegů, a to tako vých, kteří, nemyslice na to, že neprokázali odbornou průpravu pro veškeré práce, přicházející při scelování hospodářských pozemků, s p o I é haj í na moc e n s k é p o sta· ven í vedoucích úředníků agrárních úřadů a ministerstva zemědělství, aby jim prosadili a dar o val i právo ke všem pracím, spjatým se scelováním pozemků, bez ohledu na odbornou kvalifikaci. Připustíme-li, že někteří úředníci agrárních úřadů mají tuto snahu a pronášejí I ž i v á tvrzení, že Německo a švýcarsko provádějí agrární operace bez zeměměřičů, přec jen soudíme, že minísterstvo zemědělství, jako zodpovědná instance je povinno uvážiti pečlivě odbornou průpravu úřednictva, jemuž svěřuje scelování pozemků, a také si všimnouti, jak mnohostranný interes má státní aparát na této činnosti. Nemůže býti sporu o tom, že erár lesnický se o ně bude zajímat při scelování lesů, úřady vodohospodářské o řešení vodohospodářských otázek, silniční o návrhy silnic, agronomové o živočišnou a rostlinnou produkci, urbarialisté o úpravu obcí a měst venkovských, ba snad i ministerstvo nár. obrany najde při scelování okolnosti, jimiž jeho funkce mohou býti dotčeny. lnteresentů je více a vážných. Vedle min. spr a v e dl n o s t i je to bezesporně min. f i n a n c í, neopomenutelný činitel, který přejímá mapy scelených obcí a má tudíž vel k é právo vykonávati vliv na organisaci agrárních úřadů a tedy na výběr odborných sil, které řeší při scelování úlohy, jež ve svých důsledcích se dotýkají fiskálních zájmů. Popřít toto právo by dovedl veřejně v OSR snad jedině pisatel noticky, ale žádný jiný,' nestranně a podle ducha zákonů (dokonce i zákona o dělbě práce!) myslící technik a právník, i když by byl úředníkem agrárních úřadů a ministerstva zemědělství. Nepomůže tu ohánět se lžemi o poměrech v Německu a švýcarsku, kde p r á v ě zem ě měř i č s k Ý i n žen Ý r j e buď v Ý hra dní m o d bor n í k e m pro s celo v a c í o t á z k y (inženýr kulturní a lesní poradcem-specialistou), n e b o m á ú č a s t n a s celo v á n í z o s t a t n í c hod bor n í k ů tun e jvět š í. Pan pisatel této nevěcné noticky, bijící ve tvář specialisaci a odbornictví - kterážto specialisace právě byla motivem mnohaletých bojů kulturních inženýrů o jejich vřazení do státní služby s t a v e b ní, nezná vůbec organisaci prací scelovacích v Německu a jinde. Mnoho by se byl poučil, kdyby četl příslušné referáty v Zeměměřičském Věstníku a světoznámý časopis Zeitschrift fur Vermessungswesen. Jeho řádky v tomto směru jsou proto pro opravdového zasvěcence ztraceným echem hlasu po š e t i I c ů, kteří v r. 1911 chtěli vyloučit zeměměřiče z agrárních operací. Známe stanovisko význačných nezeměměřičských činitelů od agrárních úřadů, kteří jsou z praxe přesvědčeni, že se nelze obejíti bez účasti zeměm. inženýrů při scelování pozemků, ježto tito mají úplnou moderní průpravu geodetickou, zčásti právní, hospodářskou, kulturně- a stavebnětechnickou. ,!Lesníma kulturním inženýrům od agrár. úřadů jde o to pouze, aby jim nebyla upírána p r a k t i c k á zkušenost, tedy aby zůstali v dosavadních posicích do vymření, či do pense, nehledě ovšem na to, že agrární operace nemohou postrádati část personálu z řad lesních, kulturních, hospodářských inženýrů a právníků. Takováto snaha je ovšem poctivá. Je nutno přiznat úředníku, byť by se dobou naučil "geometrovat", příp. nabyl opravdu prací a privátním studiem potřebný díl znalostí měřičských pro užší obor určité veřejné služby, že je upotřebitelný na svém místě. Vždyť

1935/156

když byly zavedeny druhé státní zkoušky na technikách, nestali se ti,. kdo před jich zavedením vstoupili do veřej. služeb, bezcennými, a zkušenost učí, že kulturní inženýři s tříletou studijní průpravou projektují a s t a v í dobře, jako oni, kterým pozdější doba uložila studovat na technice 4, příp. 4Y2 roku obor vodohospodářský. Životem šla stále dělba studijní průpravy. Ze širokého stav. inženýrství vznikaly speciální obory a také pro zeměměříčský obor se studium prohloubilo (ovšem podle tlaku ministerstva školství z nutných 4 let studijních rozšířeno na tříleté oddělení, po "vzoru" býv. tříletého kursu a pak oddělení pro kult. inžen~-rství). Jeho absolventi jsou odborníky pro veškerá odvětví vyměřovací, tedy i pro agrární operace, které jsou a zůstanou z nejméně 90% zásahy zeměměřičskými, majícími v p r v é řadě a vždy za hlavní cíl zlepšení poměrů držebnostnich. Všechny ostatní úkony jsou přidruženy, ba vel m i č a s top o d r u žně ke scelováni vlastnímu se přimykající, příp. výhodné se současně prováděním scelování pozemků. To platí zejména o plošných melioracích, které ve většině případů bylo by lépe provésti pře d scelením pozemků. Zeměměřičský inženýr, maje úplnou průpravu geodetickou a skýtaje tak záruku výkonu prvotřídního, musí zůstati hlavním činitelem při zmíněných pozemkových úpravách. Velká je řada obcí scelených, kde naSl kolegové s dřívější menší školskou průpravou, než je nynější, vynikli. Mohli proto státi se dob rým i . učiteli ostatních techniků agrárních operací. Že jejich honorování a postupové poměry jsou tak bídné, že jsou i po 251eté efektívní službě u agrár. úřadů v šesté (!) platové stupnicí, to sluší při čist na vrub nevraživosti techniků služ. tř. I b proti služ. tř. I c, kteří o nich v ministerstvu zemědělství při systemisaci a resystemisaci metali los. Pan autor citované noticky je asi spokojen s údělem, který dala do vínku pověstná resystemisace jeho kolegům služ. tř. I c, a dále chce, aby ten nenáviděný "geometr" byl vytlačen z místa, kde zdárně působil a působí a kde v záležitostech zeměměřičských je povolaným odborníkem. Jak nemorální to snaha; jak nevěcnou a tendenční je noticka, když mezi pracemi při scelování přicházejícími neuvádí úkony spojené se změnami držby!! Litujeme, že se našel kulturní (zda i technické a všeobecné kultury plný?) inženýr, který napsal tak odiosní noticku, jsa asi vzrušen tím, že v ústředních úřadech doslechl, že zeměměř. inženýři se domáhají na podkladě zákonů a odbornictví přiměřeného zvětšení jejich účasti na scelovacích pracech. Časopis, jako je Věstník pro vodní hospodářství, neměl takovou zprávu otisknout. Všichni čs. zeměměřiči přejí kulturním inženýrům ůčast v řešení speciálně odborných otázek při agrárních operacích, ale protestuji proti snaze, aby zeměměř. inženýr byl z těchto úřadů vytlačován s pomocí několika hodnostářů, kteří hledí uplatnit stanovisko stranické, případně osobní zájmy. Zveme autora noticky, by d o k á z a 1 přesvědčivě, že v Německu a Švýcarsku nejsou zeměměřiči významnými činiteli při řešení úkonů, spadajících pod pojem "agrární operace", případně že naši kolegové u agrár. operací se ukázali méně schopnými. Ale než tak učiní, ať se aspoň trochu poučí; na př. nechť si opatří informace z Bavorska, kde v roce 1933 bylo u pěti kulturních úřadů (Kulturamter) z celého počtu 134 vysokoškolských úředníků plných 132 zeměměřičů (krom dvou právníků) a že přednosta těchto úřadů jest zeměměřič. Ať jej při tom nemýlí titul "Baurat", neb ten právě patří zeměměřiči (Landmesser). O švýcarských pracech scelovacích, kde zeměměřiči (Geometer, Vermessungsingenieur) mají lví podíl na úspěchu tamního vzorného scelování, může se pro poučení obrátiti na úřady ústřední, nebo přímo ať si vyžádá zprávu od p. Baltensbergera, šéfa švýcarského měření (Grundbuchsvermessung) v Bernu. Dodá mu materiál takový, že přestane se otírat o stav říšskoněmeckých a švýcarských zeměměřičů a ztratí ihned chuť na nájezdy proti čsl. zeměměřičským inženýrum. Obecně ať si autor noticky učíní zásadou svého psaní heslo: Pravda vítězí! lnq. Dr. J. Růžička. Zajímavé jubileum. A také novoroční a také "životní". Vždyť je tomu nyní právě šedesát let, co byla "u nás v Rakousku ouředně" zavedena metrícká míra a váha zvláštním zákonem, který na zkoušku fungoval v býv. Rak.-Uhersku sice již od r. 1871, ale který bezvýhradně a se vši přísností nastoupil v život dnem 1. ledna 1876. Je tomu tedy přesně šedesát let, co se muselo přestat měřiti na kroky, stopy, palce, čárky, pídě a lokty, co se musilo přestat vážit na libry a loty, co se musilo přestat nalévat do mázů a věder - a co mllsila vstoupit v platnost éra pro litr, kilogram a metr. A řeklo se v tom zákoně: Kdo neuposlechne, bude moc přísně potrestán! A kdo se poznovu zmýlí a v nějakém úředním styku veřejném označí své zboží, svfij majetek' atd. na místě v kilogramech neb hektolitrech, bude potrestán dvojnásobl Snad se v tom zákoně mluvilo dokonce o kriminálech a o mučení, o starém útrpném právu. Neboť zákonodárce dobře věděl, co je to starý zvyk, hluboce zakořeněný a jak těžko jej půjde vyrvati z mozků a srdcí, obzvláště konservativního lidu selského. Vždyť ještě dnes hojně se měří po venkově podle staré módy ve všech částech republiky. Nebylo to tak snadné než se přišlo na metr, litr a gram! Pařížská akademie celé poslední desítiletí 18. věku nedělala nic jiného, než měřila zemský poledník. Konečně byl změřen a rozdělen na samé desítimiliontiny a jedné. z nich učenci řekli, že se bude jmenovati metr. To bylo již roku 1799. Potom dala z čisté platiny zhotovit jeho míru a tento vzácný kovový metr - pravzor zvaný "Prototyp" jest uložen v pařížském "Mezi-

1935/157

národním úřadu pro míry a váhy", aby sloužil ku porovnání všem, kdož si toho vyžádají a přejí. A jako prototyp metru máme tam uložen v Paříži i pravzor pro váhu jednoho kilogramu Oe to, jak známo, váha 1 drn" chemicky čisté vody při 4° C) a pravzor pro obsah jednoho litru, rovněž obsah téže duté jednotky, kostky o hranách 1 drn! Vidime, že metr, tato desetimiliontá část kvadrantu poledníku zemského, stala se "lastním základem nejenom pro míru délkovou, nýbrž i pro váhu a pro míru dutou. Celá desítíletí byl!> potřebí, nežli se metrícká míra uzákonila a nežli se vžila. Od r, 1799 uplynulo mnoho let, nežli se r. 1875 (v květnu) dohodla Francie sprvnimi 18 státy světa a nežli mezi sebou pro mezinárodní styk obchodní ujednaly "metrickou smlouvu". V Rakousku-Uhersku, jak již podotknuto, vešla ta smlouva v zákon 1. ledna 1876. Dnes ji užívá již 29 států, mezi nimi některé státečky docela nepatrné, ale zato některé veliké státy se jí doposud brání houževnatě; tak na př. Anglie, Čína; dlouho ji neuznávalo i Rusko, dnes však je tam již metrická seustava takořka všeobecná a zřizovány cejchovní státní úřady, které mají na starosti bdění nad správným dodržováním přesnosti měr a vah. ČSR. přistoupila k metrické konvenci r. 1922, a již od r. 1919 máme svůj Českoslov. ústřední inspektorát pro službu cejchovní v Praze, v smíchovské "Botanice" Jeho prvním zasloužilým předsedou je ministerský rada Ing. Josef Svoboda. lnq. Jelínek. Výstava světové kartografie byla uspořádána koncem měsíce září v Plzni pH příležitosti III. sjezdu československých geografÓ. Na výstavě bylo instalováno mnoho map, celkem z 38 státtl. světa. Náš stát byl zastoupen velmi početnou kolekcí map našeho Vojenského zeměpisného ustavu, z nichž ukázka nového měření v měřítku 1: 10.000 dokazovala vysokou úroveň naší nové kartografie. V oddělení fotogrametrickém vystaveny elaboráty stereofotogrametrického zaměření Vltavy 1: 2880, pokusné fotokatastrální za" měření z Troje 1 : 2880 a letecký fotoplán uzemí údolni přehrady u Kníniček. Z našich map katastrálních vystavena ukázka starého otisku původní katastrální mapy a dále ukázka nově reprodukovaného listu v dnešní čitelné a jasné dvo)lbarevné úpravě a jako příklad výškopisného katastrálního plánu vystaven list z výškopisného plánu Velké Prahy 1: 5000. Z cizích map katastrálních zaujaly vystavené katastrální mapy anglické v měř: 1: 2500, 1: 1250 a 1: 1056 a zajímavá podrobná katastrální mapa egyptská v měřítku 1 : 2500 pouze s arabským popisem. Výstava ukázala jasně, jaký pokrok učinila světová kartografie za poslední dobu. Retrospektivní část výstavy obsahovala Kladiánovu mapu Čech z r. 1528, Aretinovu z r. 1619 a velkou MiiIlerovu přehlednou mapu z r. 1720. Slavnostního zahájení výstavy zúčastnilo se četně pozvaných hostí, mezi nimiž byli hojně zastoupeni naši důstojníci. Z velkého zájmu, jaký byl o výstavu projeven, dá se soudit, že by i zeměměřičská výstava, která by názorně ukázala naši neméně důležitou a na~ máhavou práci, setkala by se s uspěchem a vykonala své poslání s popularisací naší práce. zh.

Literární novosti. Posudky. Ing. K o vař o v i č a Ing. Dr. Pop per: Rukověť pro odhady nemovitostí; Praha 1935, nákladem vlastním, cena 56 Kč, stran 200. Citací odstavce předmluvy: "Autoří si vzali za úkol poskytnouti odborníkům rukověť, ve které se snažili přehledně a pokud možno podrobně projednati příslušnou materii jak vzhledem k složitému našemu zákonodárství, tak i se zřetelem k domácím poměrům v průmyslu stavebním, továrenském i v o bOr ech hospodářství zemědělského", chci naznačiti, že kniha má býti návodem, který by účelně připomněl odbornikdm rozhodující okolnosti k usnadnění jejich. těžkého a zodpovědného úkolu, jímž je odhad. Shrnutí příslušných zákonných ustanovení v 1. oddílu knihy na 93! stranách jasně ukazuje na obsáhlost materie a zmíněnou složitost našeho zákonodárství a je proto velkou předností této rukověti. Nás zajímá v první řadě odhad ne m o v i t o stí v oborech hospodářství zemědělského (polního, lesního, .rybničniho). Po té stránce postrádáme v rukověti jakoukoliv zmínku o odhadech hospodářství rybničního, jednotlivých zemědělských pozemktl. potřebných k uskutečnění rdzných projektů nejen pro stavby pozemní a prtl.myslové,ale i silniční, vodni a' železniční (příslušný vyvlastňovací zákon je v 1. oddílu uveden), ovocných stromů jako příslušenství takových pozemktl. (viz citovaný § 294 o. o. z. v 1. oddilu), zajížděk,hospodářského znehodnocení pozemktl. (projektem), služebnosti o trpění stavebních zařízení, udržovacích nákladtl. zařízení převzatých zájemníky a j. Jelikož o odhadu lesů je v rukověti také jen nepatrná zmínka a pOukaz na specialistu, není název knihy úplně přiléhavý, poněvadž neobsahuje odhady "nemovitosti", ale jen pozemních a průmyslových staveb' a rolnických usedlostí. Píle a snaha, již autoři projevili. mohla dojíti náležité odměny ve značnější poptávce po rukověti, kdyby 'obsahovala praktické pokyny pro předměty inženýrova odhadu vůbec. Takto je zájem omezen skoro jen na úzký okruh interesenttl., pro něž však buQ.e velmi dobrou pomtl.ckou.

1935/158

K všeobecné orientaci a pokud jde o odhad pozemků stavebních, průmyslových a v rolnických celcích, můžeme rukověť kolegům vřele doporučiti k doplnění v Z. V. uveřejňovaných statí ve věci odhadu pozemků. D. Vyšlé knihy. Dr. Fr. Č ech u r a: Magnetická deklinace na Slovensku pro epochu 1932. Vyšlo jako zvláštnl oHsk »Sbvrníku přírodovědeckého klubu v Košicich •• svazek II. 1933--1934. Stran 31. Dr. K. S c h w i d e I s k y: Oas Entzerrungsgerat. Na skladě Allg. Verm. Naohrkhten. Bad Liebenwerda 1935. Stran 92. eena 4'5 ř. m. Dr. H. L ti s c her: Stereonllotogral;c. Cena 8'55 ř. m. Vydala Union. Deutsche Verlagsgesellschait. Btrlln S. W. 19. R. H a a c k: Das Relehsslcdlungsgesetz rebst El ganzungsge;etzen und A11sltihrnngsbesti'nmungen ... Vydalo; Deutsche Landbuchhandlnng, Berlín 1935. Stra11 312. cena 12 ř. m. H. K r e b s b ach: Das Verlahrell hei dell GrundstUcksumlellUlIl(clI u 11d der Ve r k e h r z \V is c h e II d e 11 K a t a s tel' b e h 6 r d e II u II d den Lan des k u I t u r b e h 6 r den. Druhé vydáni, Berlín 1935. Cena 2 ř. m. Travallx de l'A;soclation interltational de Géodesie. Tome lJ. f'ascicule 2. Tome n. Fascicnle 3. Rapports lIatiollaux sUr les travaux exécutés dans les differents pays čtal:>lís li I'occasion de la 5e: assemblée générale. Lisbonne 1933. Paris 1934. Bulletin Itéodeslque. Organe de ľAssociatión de Oéodésie de l'Union géoúésiQue et géophysique internaHonale. Anněe 1934. No 43. No 44. Paris 1935. J. Hermanll Librairie scíentifique. li o p lne r: Physlkalische Geodesle. Leipzig. Akademische Verlagsgesellschaft. Cena 31 ř. marek. Travallx géodéslQues et topographlques 1909-1934. République turque. Service topographlque de; !'armée. 1934. . Car 10M a n e t ti' Estimo catastale. Ed. Bemporad & F. Firenze. 1934. Cena 15 lir• Commémoratlon ďll Cenlenalre .de la mort dc .Toseph-Nlcépltore Nlépcc. inventeur de la Photographic. Maniléstations or"anisées li Chalon-sur-Saone. Sociétéfrancaíse de Photographie. Paris 9'.

Odborná pojednání

v časopisech.

lIornlc1<ý Věstnik. 1934. Prof. Dr. fr. Č ech u r a: Několik vysvětlivek a úvah k »Nařízení báňského hejtmanstv! v Praze ze dne 24. února 1932, ~. i. 2870. o důlnlch vanách«. Petermanns Geollraphlsche Milleilungen, čís. 12 z r. 1934. Dr. P. W i I s k i : Eine neue iapanische Darstellung der Holten aul Landkarten. Bildllles~ung u. Luftbildwesen. čís. 4. R. Fin s t e r w a I der; Díe vhotogrum. Arbeiten am Naga-Parbat und íhr Ergebnis. O. v. G r u b e L Beitrag ZUl' Theorie und Praxís VOll Aeropolygonierung und Aeronivellement (dokonč.) R a a b: Photogram. Bezugsnetze aul Grllnd von Wechselschnitten an schielen Kreiskcgeln u'1d mit Iiilfe von Gerudenbtischeln. G e s sne r: Luftbildmessung - Reichsbodenschatzung - Kataster. - Jel1aer Jahrcsversammlung der Deutschen Gesellschaft liir Photolnammetrie. . .lollrnal des lIeométres experls el tOPollraphes 'rancals. č. 180 (ř!ien). Des c h a m ps: La conservation caďastrale au Tonkin. H i I ber t; Les vues droites snr la vrovriété du voísin. Ma r t in: Coup ďceil' ďensemble sur la Photogrammétrie Aérienne et Tcrre stre (pokrač. v čfs. 181). D. ČIs. 181. Dan gel': Eva-' luat!on immeubles vour expropriathn. N e z : Calcul des longueurs oblio.ues. M a r c h a I : Le nombre ďor. Mernleclbas un I(ulturtechnlkas Vestnesls. čís. 7-9. Z a r i n š : Konference zeměměřičů litevských. lotyš-' ských a estonských v Kaunasu. Va 1l a p;s ; Technické základy katastráln!ch měření. Dr. B uch h o I t z : Převáděci přistmj Buchholtzův. Z a r i n š: Kontroly v měř. pracech.

Zprávy spolkové.

z

Jednoty čs. úř. autor. civil nich geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru ,Jednoty konala se dne 2. listopadu 1935 za přítomnosti 11 členů. Tři kolegové se omluvili. Schůzi zahájjl kolega předseda Ing. Fiirst referátem o deputaci, jež jménem naší Jednoty a Inženýrské komory gratulovala panu Ing. Antonínu Benešovi, vrch. rado vi 1. stavebního odboru hlav. 'města Prahy, k jeho jmenování přednostou tohoto odboru. Tímto jmenováním ustanoven na přednostenské místo v měřickém úřadě (staveb. úř. odb. 1), jež dosud bylo obsazeno inženýrem stavebním, inženýr měřičský. Dále referovalo intervenci v ministerstvu financí v různých záležitostech, týkajících se našeho stavu. K dotazům kcleg-ů o výkladu odstavce A. a § 43 vI. nař. z 23. května 1'930 sdělujeme, že podle přesného znění tohoto nařízení je třeba plán vždy nadepsati "Geometrický (polohopisný) plán". Upozorňujeme opětně, zvláště mladé kolegy, že okres Královice u Plzně a Prachatice jsou dosud volné a 7.e by bylo v zájm.u stavovském, aby v těchto okresních městech se nsadili. Informace sdělí sousední koleg-ové na schůzi pracov. výboru Jednoty. K stížnosti některých kolegů, že úřednící státních statků a lesů vykonávají též zeměměřičské práce pro soukromé strany, usneseno zakročiti u generálního ředitelství. Vzhledem k četným dotazům a stížnostem upozorňujeme, že informace stavovské a tarifní udílí a zákroky jakož i intervence u úřadů vykonává naše Jednota pouze pro své členy. Usnesen v několika případech další postup k návrhům na zavedení čestného řízení pro porušení vážnosti stavu oferováním hluboko pod schválený tarif. - Kol. Ing'. Kural předložil po poradě s příslušnými činiteli koncept 7.ádosti k ministerstvu financí o výhradnosti prací spojených s prováděním a doplňováním trigonometrických sítí a usneseno žádost podati. Někteří členové pracovního výboru pověřeni podáním posudků, urge.ncemi a intervencemi. v různých stavovských záležitostech. K návrhu kol. Ing-. štěeha usneseno požádati Inž. komoru, aby se připojila k jednání obchodních komor a zájmových institucí v osnově zákona proti pokoutnictví. Po schválení. zprávy pokladní, přednesené kol. Ing. Kuralem, schůze skončena. Příští schůze bude se konati dne 7. prosince. Ret. Ing. Vlk. Ze "Spolku československých inženýrů státni měřické služby v Praze". Členové spolku v zemi České se důtklivě upozorňují na řádné placení členských příspěvků. Podle

1935/159

usnesení schůze předsednictva nutno bezpodmínečně zapraviti letošni a všechny dluhující příspěvky za minulá léta do konce roku 1935. Po uvedené lhůtě budou nedoplatky postoupeny k právnímu vymáhání. (Šekový účet poštovní spořitelny v Praze Č. 35.321.)

Zákony, nařízení a měřické normy. Obnovováni měřického operátu novým katastrálnim Ifizenim bylo upraveno nově výnosem min. financí ze 16. července 1935, č. 50.560/35-III/6a,vydaným v dohodě s min. spravedlnosti. Výnos otiskuje Věstník min. spravedlnosti č. 8-9 r. 1935.

R ů z

n é.

Druhou stát ni zkoušku na odděleni zeměměřicského inženýrství na české vysoké škole technické v Brn ě s úspěchem složili dne 14. listopadu 1935 tito pánové: Vespalec Oldřich z Petrovic, Polcar Slavomír z Brna, Matula Michal z Modré, -Haná Theodor ze Lhoty, Vrubel Albin z Dolní Suché, Hloch Bruno z Plumlova, Kocman Frant. z Brna, Bohm Jaroslav z Ivanovic, Lejsek Květoslav z Lověšic, Skácel Miroslav z Tupce a Znojil Josef z Prostějova. Účelné vodni hospodářstvi a ochrana přirody. Na toto téma konala se v Masarykově akademii práce 21. t. m. anketa, která shromáždila četné zástupce interesovaných ministerstev, zemského úřadu, vysokých škoL vysokoškolských a zemědělských výzkumných ústavů i vědeckých a ochranářských organisací. V úvodní přednášce vrchní rada Ing. Madl ma y r poukázal povšechně na to, jak dnešní vodohospodářské zásahy působí hluboce n~ biologickou rovnováhu krajiny. Referát doc. Dr. G r e g o r a byl doprovázen zajímavou mapou, z níž je patrno, že v československu existují rozsáhlé oblasti, které mají vysoký deficit srážek proti množství, které bychom mohli předpokládat podle jejich nadmořské výšky. Prof. Dr. A. Ba y e r líčil podrobně, jak vodohospodářské zásahy neúprosně ničí i poslední zbytky přírodních památek. Úpravy namnoze způsobily hluboké poruchy ve vodním hospodářství některých krajů, které se zvolna mění v kulturní a někdy již nekultivovatelnou step. že tyto stesky mají často blízký vztah k poměrům hospodářským, ukázal referát řed. P o spí š i I a. Meliorace se omezují namnoze.jen na polovinu - na vysoušení, kdežto na zavodňování se nepamatuje. Také s hlediska pedologického, jak dovozoval doc. Dr. S m o I í k, je obava, že struktura půd se trvale znehodnotí. O souvislosti mezi produkční možností pícnin a zásahy regulačními a melioračními promluvil doc. Dr. A. K leč k a. O speciálních nárocích lesníků na vodní techniku, které často souhlasí s požadavky ochrany přírody, jednal referát vrch. rady Ing. Dr. K v a p i I a. V závěru podrobně probral otázku' spodních vod doc. Dr. Čep e k. Po živé debatě, které se delšími projevy zúčastnili sekční šéf Dr. Hor á k, prof. Dr. Z a vad i I a prof. Dr. T h o m a a j., byla zvolena komise k vypracování resoluce, která shrne základní požadavky, přednesené jednotlivými řečníky. Stoleté narozeniny čsl'- geodeta prof. Fr. Miillera oslavilo vysoké učení technické v Praze schůzí dne 21. listopadu t. r. Zahajovací proslov měl rektor Dr. Jindř. S vo bod a. Pak promluvil prof. Ing. Dr. h. c. Jos. Pe tří k o významu životního díla MiiIIerova, a posluchač Mor a v e c o MiiIIerově fondu. Pietní slavnost zakončil děkan Dr. K. D u s I.

Osobní. Úmrtí. Dne 23. listopadu 1935 zemřel měřičský rada Ing. František Mašina, přidělený archivu map katastrálních v Praze. Zesnulý kolega narodil se r. 1878 v Kutné Hoře a po vykonaných studiích na reálce v Kutné Hoře a technice v Praze vstoupil r. 1905 do státní služby u pozemkového katastru v Čechách. Působil na několika měř. okresích a před 14 lety byl přidělen archivu map katastrálních. Předčasná smrt vysvobodila ho z útrap. kterými v posledních letech nemocemí trpěl. Byl vzorným manželem a otcem, milým kolegou a svědomitým úředníkem. Za účasti zarmoucené rodiny; zástupců zemského finančního ředitelství, pražských kolegů a četných ostatních přátel byl zvěčnělý pohřben 27. listopadu na hřbitovech olšanských. Čest budiž jeho památce! -pl. , Z katastrálni měřičské služby. S loven s k o: Přijat měř. aspir. Ing. Fr. Storkán (Prievidza). Jmenováni: 1. do 5. plat. stup. Ing. Jos. Hlaváček, Ing. Václav'Kamberský, Ing. Boh. Nedvěd a Ing. Fr. Klimeš; 2. měř. koncipisty Ing. Karel Hložánek a Ing. Fr. Pliska. Vystoupili ze služeb: Ing. K. Kohoutek, Ing. Rich. Růžička a Ing. V. Inger. M 0r a va: Jmenován do 6. plat. stup. Ing. K. S rám e k, měř. koncipistou Ing. Erich Sesták, měř. aspiranty Ing. Jos. Ertl a Ing. Jan Horký. Přeložen Ing. Fr. Kvarda do Uh. Hradiště jako přednosta, Ing. R. Hanák do Olomouce. Pokladnik Spolku čs. zeměměřičů Ing. Jar. Pay er přesídlil do Prahy XVII., Košíře, Cibulka, U tenisu 354. Za redakci odpovldá Ing. Dr. techn. J os. R li žlčka. --' Tiskem Akciové moravské knlhtlskárny Nakladatel: Spolek československých zememeřičll v Praze.

Polygrafie v Brně.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

v

v

v

V

/

ZEMEMERICS·KY VĚSTNÍK Řldí

s redakční

komisí:

Ing.Dr. techn. JOS. RŮŽIČKA, měř. rada, Brno, Třída legíonářů 24. Dr. techn. FR. FIALA, profesor vys. učení techn., Praha li., Přičná 2. Admínistrace: Ing. J. Vrba, Brno-Královo Pole, Tyršova 25. Pokladník: Ing. Jar. Payer, Praha-Košíře, Na Cibulce 416. (Ůčet poštovní spořitelny v Praze, č. 14.674.) Nakladatel: Spolek čs. zeměměřičů v Praze

ČASOPIS

SPOLKU

2 1936

ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ

Dr. V. Š pač e k: Hay!ordův isostatický mezinárodnf re!erenčnl elipsoid. (DokonČ.) - Sur l'éllipsoide de Hay!ord. (Fin.) Ing. L. K o ž o uš e k: Scelování pozemkil v Československé republice. - Le remembrement de la propriété !onciére en Tchécoslovaquie. Ing. O. Krčmář: Nékolik poznámek o přesné nivelaci.Remarques sur le niveliement de précision. Ing. Dr. techn. A. Fiker: metrické společnosti Société internationale

V

IV. kongres Mezinárodnl !otograPařiži. - IViéme congrés de la de photogrammétrie li Paris.

XXXIII. (VIII.) VYROCNI VALNA SCHUZE ,

V,

,

O

Spolku čs.inženýrů státní měřické služby koná se v neděli dne 10. února 1935 o půl 9. hod. dop. ve dvoraně Domu čs. inženýrů (Praha 1., Dvořákovo nábř.) POŘAD: 1. Zahájenf schůze a čtenf zápisu. 2. Zprávy činovnrků. 3. Referáty delegátů odboček. 4. Zř{zení podpůrného fondu. 5. Volba novélio výboru. 6. Volba delegátů. 7. Volné návrhy .• Volné návrhy podány bucftež pfsemně ve lhůtě stanovené !=i§ 18 a 21 spolk. stanov na adresu I. jednatele Ing. Boh. Poura, Praha II., Václavské nám. 58. S. P. Úřad. V sob otu dne 9. února koná se o 20. hod. p řáte Is ká s ch ůz ka účastnfků valné schůze v restauračnfch mfstnostech DO[Tlučs. inženýrů, spojen.á s rozpravou o činnosti zeměměřičského inženýra ve veřejném ž~votě. V V BOR

Geometr s praxi v novém měřeni,

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

ZEISS REDUK~Ní TAGHYMETR a UNIYER~ÁLNI TEDnDLIT (BOSSBARDT-ZEISS.) Přesný optický přístroj pro polygonálni a dílčí měřenI. Přímé odečítáni horizontálni vzdálenosti. Jednoduchá práce s měříckou lati. Odečítáni až do vzdálenosti 200 m. Současné odečítáni všech kruhů v okuláru dalekohledu. Jasné obrazy. Společné osvětleni pro veškeré body kruhu. Nedostižná hospodárnost. 30-50 % úspory při polni praCl. Velká přesnost střed nich chyb 1/5000 1/\0000 do vzdálenosti. Malá váha (přistroj i se skřínkou 10'5 kg). Přiručka pro optické měření vzdálenosti od R. Bosshardta .. · (Ve francouzském a německém vydáni.)

Nivelační přístroje - dálkoměr Lodis -- teodolUy. Tiskopisy a další informace zdarma od fy CARL ZEISS - JENA, nebo od: cARLZEISs O e n e r á I n í h o z a s t o u pen J ~NA

í

Richard FIscber, Praha II., U Půjčovny 8. Telefon 285-38, 219-81.

Různé.

z Masarykovy

akademie práce. Ve schlizi Sboru Úsj;avu pro stavbu měst při Masa-

rykově akademii práce pf'eduášelloni člen Ústavu JUDr. Jiří Cistecký o \Tztahu dopravních sítí k regulaci měst. Vytkl v hlavních obryseCh vztah, ve kterém se s hlediska platných pr;l,vních nor~m ocitají města vliči dopravní síti železniční, silniční. vodních tokli a letecké. Poukázal na možnost mšivého zásRhu těchto dopravních síti do soustavně prováděné regulace měst, jejichž dnešní významné poslání dzu netoliko stavebně technického, nýbrž í sociálního, žádá nerušené vývojové linie, která by město a jeho poplatnictvo chránila před zbytečnými finanřnímí obětmi. Přednášející poukázal na reformní snahy některých připravovaných zákonných osnov a doporučil, aby osnovy ty zaručily harmonícké uspořídání vztahu měst k dopravním Hítím tak, aby zájem urbanistický a interesy správ uvedených dopravních sítí doznaly vzájemného vyrovnání, které by bylo z írukou, že nebude podnikáno ničeho na úkor lběst se strany správ dopravních sítí, pro jejichž zájem .poskytuje osnova stavebního l-ádu v rámci předpis li o upravovacích plánech kautely bezvýhradné .. Přednášky a rozpravy se zúčastnili mimo členy Ustavu zástupci ministerstva veřejných prací, železnic a jiných úr-aďů, kteří projevili 'úplný souhlas s referentovými názory o účelnosti reformy platných předpisů v naznačeném směru. Praktické příručky. Přísedící zemského výboru v Čechách Fr. Zelenka vydává podrobný listkový slovník saJllosprávy, v nl'mž je přehledně a prakticky probírána látka týkajících se samosprávných ot·ízek. Každé heslo má svůj lístek, takže je pohromadě celý materiál, jinak ovšem roztrou~ený v nejrůznějších z:íkonech a nai'Ízeních. První díl obsahuje mimo jiné tato hesla: Obec, místní, spojení a rozloučení obcí, hranice obecní, občané, ('e,tné občanství, domovské právo. Druhý díl jedná o obecním zastupitAIstvu, o starostovi atd. Vychllzí v dílech po 10 heslech, vždy pětkrát do roka. Dosud vyšlo sedm dUli slovníku. Objednávky nutno říditi na "Vydavatelství Zelenkova slovníku v Praze·Břevnově 535, nebo v Brně, Tučkova č. 22". Ing. Ed. Jelínek.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

R ů z n é. Československá národní skupina Mezinárodnfko výboru pro dějiny věd (CmS). Roku 1928 pti VI. mezinárodním kongresu historických věd v O s I o byl dán podnět k založení Mezin árodního výboru pro dějiny věd (Comité International d'Histoire des Sciences), který konal svůj prvý sjezd roku 1930 v Paříži. Na základě předběžného jednání, vedeného v letních měsících s pařížským ústředím CIHS. se souhlasem vlády Československé republiky bylo usneseno na III. mezinárodním sjezdu pro dějiny věd, který zasedal koncem září a počátkem října 1934 v Lisaboně, aby se příští IV. kongres konal v Praze r. 1937. Za hlavní téma sjezdového jednání stanoven podle našeho návrhu" VÝ voj re áln Ý c h v ěd v X VIlI. a pr v é p 01 o vin ě XIX. s to letí", jako téma vedlejší "D ěj iny reálných věd ve vyučování". CsI. národní skupinu zastupoval na zmíněném sjezdu náš předseda prof. Dr. Quido Vetter, který pronesl v sekci přírodovědné přednášku z dějin čes. matematiky a v důsledku 'usnesení sjezdového o příštím kongrese byl také zvolen presidentem Comité International d'Histoire des Sciences na ttfleti 1934-1937. Se zřetelem k rozhodnutí o konání sjezdu v Praze byl v minulých dnech vytvořen organisační výbor sjezdový, kde vedle předsedy prof. Dr. Vettera a jednatelů prof. Dr. Jar. Kliky a prof. Dr. Fr. Ulricha zvoleni ~eferenti pro jednotlivé obory, kteří převezmou péči a řízení přípravných prací kongresových. CsI. národní skupina vytkla si za úkol do r. 1937 připraviti a tiskem vydati alespoň přehledné dějiny vývoje jednotlivých věd na území celého našeho státu. V rámci sjezdu bude pořádána výstava dokumentů k dějinám reálných věd v Československu. Jako průprava pro toto dilo jsou na příští rok stanoveny podobné výstavky v menších rozměrech, které se budou konati v Brn ě a v K o š i c í c h za spolupráce tamních přírodovědeckých klubů a museí. Přihlášky všech, kdo mají zájem o svrchu naznačený úkol a chtějí činně spolupracovati, buďtež laskavě zaslány podepsanému tajemníkovi skupiny (Praha II., Albertov 6) nebo do Masarykovy akademie práce (Praha III.. Vlašská ul. 19). . ZeměměřiěstvI v rozhlase. Dne 14./2. t. r. vysílal mor. ostravský rozhlas' přednášku kol. Ing. Frant. Falty: Feuilleton katastrální. V zábavné formě vypravovalo historickém vývoji katastru od dávnověku až po dobu moderní měřic. služby a vysvětlil v hrubých rysech funkci státní katastrální služby měřické. Ostravský rozhlas zavázal kol. Faltu pro několik přednášek z tohoto oboru. PrvnI profesura fotogrametrie na vys. škole techn. v Curychu byla obsazena Ing. Dr. techn. Max Z e II er e m, býv. asistentem curyšské techniky, topografem bernské Landestopographie, pisatelem řady článků z oboru sn(mkoměření a spolupracovníkem díla "BaeschlinZeller: Lehrbuch mr Stereophotogrammetrie." Svýcarští geodeti radují se ze zřízení této stolice a slibují si, že dorost bude dobře vychováván a že praxe fotogrametrická tím více se rozvine.

ZEISS

THEODOLIT II

T H E O D O LI T II má elektrické osvětlení (I žárovkou) pro čteni kruhů a lIbel. Horizontální I vertikální kruh čte se přímo na 1" a to v okuláru umístěném vedle okuláru dalekohledu. Osvětleni obou kruhů, mlkrometrové stupnice a nltkového křiže děje se s jednoho místa, které zůstává nezakryto. Repetičnl zařizeni s přesazovacim lImbem je zjednodušeno. Přesné dostředění osazením theodolltu do třinožky. Oboustranně pro kladný dalekohled přlpouštl strmé až zenltové záměry. Optické centrování. Zvětšeni dalekohledu je 28 násobné. Hodi se pro měření s kruhovou í orientačni skřínkovoubusolou.

Nivelační strole.· Přistroj ke kolmič· kováni s 0rtiCkýmměřením vzdálenosti• .:.Redokčn tacbymetry.· Fotokomorya přistroje pro vybodnoceni pozemni ale· tecké foto«rametrie. Tiskopísy

a další Informace

poskytuje

zdarma

Generálni zastnpltelstvi

fa CAR LZE

I S S, Jen a, neb

Telefon 285·38. 219·81.

Rlcbard Flscber, Praba II., II Půjčovny 8.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

Vypísanie verejnej súfaže na podrobného zameranie a vyhotovenie povodnej mapy

Generálné finančné súfaž

na podrobné

katastrálného

Autentické

v Bratislave

zameranie a vyholovenie

územia

nad Bebravou oprávneným

riaditel'slvo Pravotice

úradne

v bernom

oprávneným

civilným

rozpisuje

verejnú

povodnej okrese

mapy

Bánovce

geometrom

Jebo

zememeračom. rozpisanie

súfaže je uverejnené v I. Úředním listu

republiky

Československej,

věstniku

pro Podkarpatskou

2. Úradných novinách, 3. Zemském Rus a 4. Zprávách veřejné služby

technické.

ZEMĚMĚŘIČSKÝ

VĚSTNÍK

Vy c h á Z i m ěs í č n ě zpravidla vyjma červenec a záři. Nakladatel a vydavatel: Spolek ČS. zeměměřičů v Praze. Redakce: Brno, Tř .Iegionářů 24. - Administrace: Brno XII., Tyršova 25 (Ing. J.Vrba). Ří dí:

Ing.

Dr. techn.

Jos. Růžička,

emer. zemský měř. rada v Brně

Dr. techn.

Fr. Fiala,

prof. vys. učení techn. v Praze

a členové redakčního výboru: Ing. J. Baše, vládní rada, Bratislava, Ing. VI. Filkuka emer. prof. vys, školy techn. v Záhřebě, úř. aut. civilní geometr: Brno, Ing. Vác. H I a v s a, min. měř. rada, Praha, Dr. B. K I 11,di vo, prof. vys. školy tecbnické, Brno, št. kpt. Ing. Fr. Bo guszak, voj. zeměp. ústav, Praha, Ing. J. Peúáz, měst.v. měř. rada, Brno, Ing. Jos. Petřík, profesor vys. učení techn. Pra.ha, Dr. Ing. A. Pokorný, měř. komisař, Praba,'Ing. Fr. Prokůpek, úř. aut. civilní geometr, Nymburk, Ing. I~r. Jos. Ryš a v ý,prof. vys. učení techn., Praha, Ing. Ant. S tvá n, měř. rada, Opava a Ing. Fr. Wiesner, vrch. měř. rada, Užhorod. Předplatné r~ční i s poštovným pro ČSR. 50 Kč, pro ostatní státy 52 Kč. Clenum spolku zdarma. Jednotlivá čísla 5 Kč. Účet poštovni spořitelny vPraze čis. 14.674. Přihlášky za člena Spolku čs. zeměměřičů přijímá pokladník Ing. Jar. Pa y e r, kapitán zem. voj. staveb. ředitelství, Praha. Košíře, Na Cihulce 416.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

7, ,katastrální služby... .' ' .čechy. V roce 19.34 ~rly p~ove~~ny tyt?změnyli měřičského personálu:

, ~ A. Do služby byhp r 1 Jat 1 m e,r; a SpI ran tI: Ing. Jaroslav Cvak pro Plzen, Ing. František Vlk pr~ Ces. Krumlov, Ing. Jaromír Kořínek pro Jičin, Ing. Miloš Stehlíček pro Duchcov, Ing. Rudolf Koblitz pro Klatovy, Ing. Václav Hršt pro Brandýs nad Lab., Ing. Ladislav Porkert· pro Milevsko, Ing. Emanuel Viták pro Horšfiv Týn, Ing. Robert Friedel pro Domažlice, Ing. Jan ~n(lres pro žatec, Ing. Jaroslav Zoula pro Teplicešanov, ,Ing. Hubert Chowanetz pro Nejdek, Ing. FrantišekSternwald pro Hradec Králové, Ing. Jaroslav Kotera pro Nymburk, Ing. Jaroslav Pichlík pro Prahu, Ing. Miloš Mejsnar pro Mělník, Ing. Václav Čížek pro Rokycany, Ing. JauMayer pro Dvfir Králové n. L. .B, Zem ř e 1i: Ing. Alois Nedělka, měř. rada v Chrudimi, Ing. Josef Valcha, měř. rada v Plzni, Ing. Hugo Šrůtek, měř. rada v Hradci Králové: C. Do trvalé v Ý s I u ž b y pře I o žen i: Ing. Otakar Verich, měř.. rada v Turnově, Richard Pavelka, vrch. měř. rada v Praze (archiv map: kat.). D. Z e s I u ž byv y s t o u p i I: Alois Seidel, měř. koncipista v Brandýse n. L. , E. Jme nová n i byli: 1. měř. komisary: Cyril Novotný v Karl. Varech, Jan Salava v Čáslavi, Ing. Vladimír Krátký v Praze, Václav Hořejší v Benešově, Ing. Oldřich LodI' ve Slaném, Ing.. Jaroslav Melzer v Plzni, Ing. Josef ,Fiřt v Ohomutově, Karel Seidl v .Mladé Boleslayi, Ing. Václav Řehák v Nové Pace, Ing. Karel Holý v Čes. Budějovi·cích, Ing. Jarosl,i'lt' Janele v Hořovicích, Ing.•Josef 'Pokorný v Něm. Brodě, Ing. Jan Hora v Praze, Frant. Jauský v Jablonci n. Nis., Ing. Václav I Dovolil v Prachaticích, Karel 'Zdeněk v Děčíně, Ing. Václav Tomášek v Písku, Ing. Ivan Kra"'cenko v Pl:zni, Stanislav Novák v Chomutově, Ing. Josef Veselý v Něm. Brodě,' Jaroslav Říha v Novém Bydžově, Bohumil Folk v Plzni; • . • 2. vrchními měř. komisary v 5. pl. stup: Ing. Rudolf Kapucián v Praze (del. kom.), Ing. Odřich Vaca v Mělníku, Ladislav. Starý v Rychnově n. Kn., Ing. Frant. Pithart v Litomyšli, Ing. Dalibor Hlaváček v Praze, Karel Miíhlbauer v Chrudimi" Josef Brosche v Duchcově, Eduard PaUa v Podbořanech, Josef Honců v Hradci Král., Václav Rechert v Čes. Krumlově, Zdeněk Laube v Prachaticích, Dr. Ing. František Masek v Praze, Ing. Pavel Potužák v Praze;' . 3.. měř. mdy ve 4 pl. stup.: vrchnt'm-ěř. komisař Ing. Hugo Kněžourek v Čáslavi, měř. rada Ing. František Č,etmák v Praze;,.' ,' 4. vrchnítn měř. radou ve 3.. pl. stup.: Ing.Stan,islav Veverka, měř. rada v Praze <del. komise min. veř. prací).· , F. Pře v z a t i byli: 1. do statusu měřičských úředníků v zemi České ze statusu měř.. úředniků v zemi Moravskoslezské měř.koncipista Jindřich Exler pro., Kutno,u Horu, ze statusu měřičských ,úředníků min. financí vrchní mčř. komisař Ing. Stanislav Suchánek .pro Hradec Králové; 2. ze statusu měřičských úředníků v zemi České: měř. rada Ing. Frantíšek Vacek do statusu měřičských úředniků země Podkarpatoruské, vrch. měř. komisař v Mělníku .Ing. Oldřich Vata do statusu měř. úředníků min. financí. , :G. Přeloženi byli; měř. kom: CyrilN ovotný do Hořovic, vrch. měř. kom. Václav Bufka do Liberce, měř. kom. Ing. Ludvík Pavlovský do Čes. Budějovic, měř. kom. Ladislay Sajdl do ;I!orš. Týna, měř. kom. Ing. Jaroslav Janele do Karl. Varů, měř. rada Ing. Frant. Tippl do, Prahy (archiv map kat.), vrch. měř. kom. Ing. Zdeněk Richter do Děčína, měř. kom. Karel Miihlbauer do Pardubic, měř. kom. Ing. Vladimir Valdman do KapUce, ýrch. měř. kom. Ing'. Bohuslav NOl:ie~do.r~M m'q~pm. Ing. Oldřich Vaca do Mělníka, měř,. rada Ing. Frant. Čermák. do Praliy, měř. kom. Ing. Frant. štefek do Nového Bydžova, měř. kom. Ing. Jan Nejedlo do Sedlčan, vrch. měř. kom. Petr Pistulka do Tábora, měř. kom. Ing. Vladimír, Krátky do Nové Paky, měř. kom. Václav Hořejší do Prahy, měř. kom. Ing. Václav Řehák do Prahy, měř. konc. Karel Zdeněk do Děčína,. měř. konc. Ing. Václav Tomášek. do I'ísku, ,měř. konc. Stanislav Novák do Chomutova, měř. konc. Ing. Alois Skala do Rokycan, ,měř. konc. Josef Rykl do Prahy, měř. konc. Karel Se hwippel do Prahy, měř. konc. Ing.:Josef Ceýnar do Kladna, měř. konc. Ing. Zdeněk Brych do Chebu, měř. kom. Karel Miihlbauer do Chrudimi, měř. kom. Ing. Josef žák. do Klatov, měř. konc. Ing. Otakar Ulh'ich .do Pardubic, vrch. měř. kom. Ing. Václav 13ufka do Mladé Boleslavi, měř. rada Ing. Frant. Škoda do Plzně, vrch. měř. kom. Jaroslav Novotný do Čes. Budějovic, nch. měř. kom.. Jan Malkus do Prahy, vrch. měř. kom. Ing. Ludvík Franc do Prahy, měř. kom. lnp;. Vilém Schulz do Loun, měř. koín. Ing. .Josef Beneš do Nejdku, měř. kom. Ing. Frant; Šilhánek do Prahy, měř. kom. Ing. Viktor Hartl do Brandýsu n. L., měř. kom. Ing. Ludvík Pavlovskýdo Teplic-Šanova, m.ěř.. kom. Ing. Oldřich-Lodr do Brandýsa n./L., měř. kom. Ing. Jaroslav Melzer do Písku, měř. kom. Ing. Václav Tomášek do Prahy, měř. konc. Jng'. Karel Preisler do Liberce, měř.. konc. Ing. Karel Jakš do Lítoměřic, měř. kom. Václav Hořejši do Strakonic, měř. kom. Ing. Václav Řehák do Benešo~a, měř. kom. Jan Salava do Prahy, měř. konc. Ing. Zdeněk Mašín do Prahy, měř. konc. Josef Hvkl do Slaného. měř. konc. Ing'. Jaroslav Kripner do Prahy, měř. Konc. Karel Schwippel do Liberce. měř. kom. Ing. Hynek Pittner do Prahy, měř. kom. Ing. Ivan Kl'avčenko do Ústí n.lL., vrch. měř. kom. Ing. Karel Malý do Hořovic, měř. rada

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

Karel Jaroš do Hradce Král., měř. kom. Ing. Josef Pokorný do Pelhřimova, vrch. měř. kom. Ing. Václav Grobner do Chomutova, vrch. měř. kom. Ing. Josef Pejcha do Turnova, měř. kom. Ing. Josef Hrubý do Frýdlantu. . . Čechy: (V lednu 1935.) Přeloženi: Měř. kom. Ing. Vladimír Piskáček do Jičína, měř. kom. Ing. 'Jaroslav Resl do Plznč, měř. kom. Hugo Schlindenbuch do Prahy, měř. k0tn. Cyril Novotný do Chomutova, měř. kom. Ing. Josef Fiřt do Hořovic, měř. kom. Ing. Záboj Cervinka do Pardubic, měř. kom. Bohumil Folk do Klatov, měř. konc. Ing. Alois Skala do Plané, měř. asp. Ing. Václav Heršt do Kolina, vrch. měř. kom. Josef Honců do Dvora Král. n.jL., měř. kom. Jan. Salava do Čáslavi, měř. kom. Ing. Václav.Tomášek do Chomutova, měř. konc. Ing. Jaroslav Kripner do Prachatic, měř. konc. Zdeněk Mašín do Čes. Brodu, měř. kom. Ing. Václav Dovolil. do Prahy, měř. kom. Stanislav Novák' do Prahy, měř. konc. Ing. Jindřich Vaněček do Prahy,. vrch. měř. kom. Karel LodI' do Plzně. vrch. měl'. kom. Ing. Bohuslav Nosek do Přeštic, měř. kom. Ing.' Josef Pokorný do Něm. Brodu, měř. kom. Ing. Josef Pokorný do Pelhřimova. Slovensko: 1. Do služby přijat měř. aspirant Ing. František Skála (Skalica). JI. Měřičskými rady ve 4. pl. st. jme n o v á ni: Ing. Karel Hylmar (Zvolen), Ing. Václav Farka (Bratislava), Ing. Frant. Lenc (Prešov), Ing. Achyll Roziňák (Nitra) a Ing. Josef Bašný (Kežmarok). III. Ze služby v y s t o u p i I smluv. měř. úředník Ing. Vemianin Ivančenko (Bratislava). Morava: Při .i l1, t za měř. aspiranta Ing. Fr. Martínek (pro' Brno) 31. ledna 1935. Jme n o v á n i měř. komisary: Ing. V Zbořil (pro Opavu) 28. ledna 1935, a Ing. ·Jar. Žalio (pro Brno) 29. ledna 1935. Podkarpatská Rus: Jmenování: 'a) měř. koncipistou Ing. J. 8aratov: li) měř. aspiranty: Ing. J. Pokorný v Sevljuši, Ing. V. Ondrůšek, Ing. Jar. Tichý a Ing. Vác. Folkert v Užhorodě. Změny ve stavu úřed. opráv. civ. geometrů: n) Oprávnění (autorisace) nabyli: Ing. Emil Poppcrl, Chomutov; Ing. Václav Kubín, Praha; Ing. Zoltán Harkány, Praha; Ing. Mikuláš Kostjuk, Holešov~ In~. Josef Hausel, Opava; Ing. Antonín Holub, Praha-Dejvice a Ing. Ludvík Schindler, Vítkov. h) Oprávnění se vzdali: Ing. Karel Czibulka. Postoloprty; Ing. ,TiH Čermák. Čáslav; Ing. František Mocek, Praha; Ing. Eduard Janetschke, Opava; Ing. Emanuel Willig, Nový JiČín. . Druhé státní zkoušky ze zeměměřičského inženýrství. A.) Na českém vysokém učení technickém v Praze. V době od 1. října 1934 dokonce roku 1934 vykonali na oddělení zeměměřičského inženýrství II. státní zko.ušku podle výnosu min. škq,l. a nár. osvěty ze 4. července 1928 pánové: Alois Straka z Plzně v C., Josef Langel' z Čermné v C., Vladimír P. Džachov z Ichtimanu v Bulh., Ladislav Pejchat ze Zábřehu na Mor., František Skála z Plzně v Č., František Cálek z Čáslavě v Č.. Jaroslav Cermák z Prahy v Č., Emil Nykodým z Vídně v ~ak .. Jaroslav Pichlík z Písku v Č.. Tibor Kramár z Devičia na Slov.,. Václav Pichlík z Písku v.C., ,Taroslav Tichý z Police n. Met. v Č., Karel Kafka z Vídně v Rak .. ,Tan Kašpar z Rokycan v C., Gospodin Iv. Comakov z Medvenu v Bulh., Viktorin Giinther z Geretzbergu v Rak., Vladimír Bušek z Král. Vinohrad v Č., Václav Matuna z Chotětova v Č., Arnošt ŠibraVa z Nymburku v Č., Michail Penev z Popova v Bulh. V době od 1. října. do 30. listopadu 1934 vykonali II. státní zkoušku podle výn. min. šk. a nár. osvěty ze 14. července 1928 pánové: Dimitnj Oniščenko z Orechova v Ruskn, Michail Něgodnov z Mozdoku v Rusku, F:elix Svátek z Altmannsd0t:fu v Rak., Bohuslav Forejtek ze Synkova v Č., Josef Kunt, z Radimě v C., Josef Fikar z Lobzů v p., Mychailo Chomenko z Kyjeva v Ukr., Josef Čurda ze stýru' v Rak., Bedřich Kruis z Prahy v C., Ing. Antonín Luka z Kosmonos v Č., Feodor Skripnik ze Žukovky v Rusku, Vladimír Jakimenko z Vinnice v Rusku, Simeon Zajikin z Lebedinu v Rusku, Sergej Razumovský z Ardatova v Rusku, Ing. Antonín Nývlt z Dětenic v Č., Vasilij Krasněnko z Jekaterinodaru v Rusku, Anatolij Krivošeiev z Miťakinska.je v Rusku, Michail Gaskevič ze Zagorce v Rusku, Jiří Jurloy .z Petrohradu v Rusku, Georgij Rudnev ze Starobělsku. v Rusku, Miloslav Masopust z Prahy v C., Leopold ,Turek z Křetína na Mor., Ing. Václav Papež; z Vletic v Č._,Alexa Balanó ze Zolotonoše v Ukrajině, ,Taroslav Resl z Plzně v C., Vilém. Ulrich z Prahy v C., Fedor G'ončarov z Lichojev Rusku, Ferdinand BolQhovský ze Smíchova v Q, Ing . .Josef KramI z Chotěboře v Č., Feodor Puchálský ze Slavjanskaje v Rusku, Afanasij Sirjajev z Temrjuku v Rusku, Ivan L'evický z Lipna v Rusku. II. státní zkoušku podle přechodných ustanovení (výn. min. šk. a náT. OSY. z6' 14. VIII. 1928 Č. 59.671/28-IV) vykonalo v době od J. října 1928 do 30. listopadu 1934 celkem 368 absolventů, z toho 88 s vyznamenáním. B.) Na německé vysoké škole technické v Brně: ,Tos. Gesierich z Heřmanovic (Slezsko), Ing. Ant. Kraft z Vildštejna (Čechy), Erich Mandel z Uničova (Morava), Arsen MitkofI z Vidina (Bulharsko). Boris Samodumoff ze Sofie (Bulharsko), Jan Scbaffer z Albrechtic (Slezsko/, Alf. Scharnagl z Chebu (Čechy), Ervin Seipelt ze Zighartic (Slezsko), Karel Steinbrecher z Vimperka. Čechy), Karel Becker z Dolllí Dlouhé Loučky na Mor., lthoc Bubis z Kišeněva v Rumunsku; Jan Gottlicher ze Střední Lipky v Č., Bedřich Koukal z Lázu na Mor., Herbert Lachner z Krupky v {'., Vilém Patzold ze Sobotína na Mor., Erwin Reuter z Přívozu na Mor., Ferd. Seid! z Bruntálu veSlezsku a Rudolf Tiirk z Chomýže, okr. Krnov, ve Slezsku.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

ZEMĚMĚŘICSKÝ v

5

/

VESTNIK Řidí

s reda,kční

komisi:

Ing,Dr, techn. JOS. RŮŽiČKA, měř. rada, Brno, Třída leglonářů 24. Dr. techn. FR. FIALA, profesor vys. učeni techn., Praha II., Přičná 2. Adminlstrace: Ing. J. Vrba, Brno-Královo Pole, Tyršova 25. Pokladník: Ing. Jar. Payer, Praha-Košíře, Na Cibulce 416. (Účet poštovni spořitelny v Praze, Č. 14.674.) Nakladatel: Spolek čs. zeměměřlčÍl v Praze.

XXIII. ročník v

Ing. Dr. techn. Jan C í s 3 ř: Příspěvek k oceněni přesných dálkoměrit, užívaných v zemí Slovenské při polygonisaci. (DokonČ.) -

Contribtilion

tachéometres mesurages

II l'appreciation

de précision,

de quelques

utilisés en Slovaquie pour les

polygonaux.

Ing. J o s. K I o b o u č e k: Měřický snímek (Dokonč) le photogramme. (Fin.) Literárni

novosti,

zprávy

spolkové,

osobni

-

a rťlzné.

Sur -

Miscellanées.

Brně 5. května 1935

WILD Nový busolový theodolit TO Obyčejný theodolit a theodolit busolový spojený' v jednom přístroji; Velmi jednoduché justovánl a čteni obou kruhÍ! s přesnost( dencnl mlkrometr pro busolu včetně kovového

práce s přlstrojem. • Ode· 1 minuty •• Optický koincia horlzontálnl kruh, • Váha pouzdra 3'4 kg.

Mimořádné přednosti opravňuji tvrzeni, fe právě tento stroj jest nejvýhodnějšl pro busolové tahy, pro určeni jednotlivých bodÍ! při fotogrametrlckých praclch, pro práce stavebnl atd.

Prospekty zdarma u firmy:

Ind. Jt:DADt:ft 4 SPOl. s

r. o.,

PRAHA II., Vladislavova I a. Telefon 336·35.

Výhoda novinové sazby přiznána", výnosem ředitelství pošt litelegrafťl v Brně čis. 17.637/VII23 ze dne 5. VII. 1913. . \..asopis je podáván u poštovniho úřadu Brno 2.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

ZEISS-ův

dálkoměr s provažovaci tyči s klonltelnym dalekohledem KIPPLODIS. K optickému merem pravoúhlých souřadnic v rovině a hornatém terénu a pro profilové měření. Schopnost sklopení dalekohledu ± 30 o odečítánínoniem s lupou I' redukční dělení, niv. libella. Přesnosfvzdálenosti I cm pro 50 m.

Theodollty . Nlvelačni stroje . Re~ dnklni tachyrnetry . Pi'istrole pro lotogrametrli a Uch zpracovánf. Tiskopísy

a další

C 11R LZE

ínformace

I S S - JEN 11.

Generální zastoupení

Richard Fiscber,

podá

pro ČSR.:

Praba II., U PŮjČOVDYčís. 8. Telefori 285-38, 219-81.

. Činnost Československé národní skup iny Mezinárodního ·výboru pro dějiny věd (CIHS) při Masarykově akademii práce v r. 1934 a její pracovní program pro budoucnost. Roku 1928 při VI. mezinárodním kong resu historických věd v Oslu byl dán podnět k založení Mez in á l' o dni h o v Ý bor li pro děj i n y věd (C
Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

konal v Praze ve dnech 14. a 15. května t, r. a kde fungovala zvláštní sekce historická pod předsednictvím prof. Dr. Q. Ve t t e r a. Na základě předběžného jednání, vedeného v letních měsících s pařížským ústředím ClHS. se souhlasem vlády Ceskoslovenské republiky bylo usneseno na III. mezinárodním sjezdu pro dějiny věd, který zasedal koncem září a počátkem října v Lisaboně, aby se příští IV. kongl;es konal v Praze r. 1937. Za hlavní téma sjezdového jednání stanoven podle našeho návrhu "vývoj reálných věd v XVHL a prvé polovině XIX. století", jako téma vedlejší "Dějiny reálných věd ve vyučování". CsI. národní skupinu zastupoval na zmíněném sjezdu náš předseda prof. Dr. Quido Ve t tel', který pronesl v sekci přírodovědné přednášku z dějin čes. matematiky a v důsledku usnesení sjezdového o příMím kongrese byl také zvolen presidentem Comité International d'Histoire des Sciences na tříletí 1934-1987. Se zřetelem k rozhodnutí o konání sjezdu v Praze byl v minulých dnech vytvořen organiflační výbor sjezdový, kde vedle předsedy prof. Dr. Ve t tel' a a jednatelů prof. Dr. Jar. K I i k y a prof. Dr. Fr. U I r i c h a zvoleni referenti pro jednotlivé obory, kteří převezmou péči o řízení přípravných prací kongresových. CsI. národní skupina vytkla si za úkol do r. 1937 připraviti a tiskem vydati alespoň přehledné dějiny jednotlivých věd na území celého našeho státu. V rámci sjezdp. bude pořádána výstava dokumentů k dějinám reálných věd v Ceskoslovensku. Jako průprava pro toto dílo jsou na příští rok stanoveny podobné výstavky v menších rozměrech, které se bud ou konati v Brně a v Košieích za spolupráce tamních přírodovědeckých klubů a museí. Přihlášky všech, kdo mají zájem o svrchu naznačený úkol a chtějí činně spolupracovati, buďtež laskavě zaslány podepsanému tajemníkovi skupiny (Praha II., Albertov 6) nebo do Masarykovy akademie práce (Praha III., Vlašská ul. 19). Prof. Dr. Fr., Ulrich. Ze Spolku čsl. inženýrů státni měřické služby. Ústředí správních inženýrů (ÚSL), jehož nejsilnější složkou je Spolek čsl. inžen)-rů státní měřícké služb~, .rozhodlo se vy· dávati. vlastní časopis, který by hájil zájmy významné inženýrské slozky veřejné adminiJStra,tivy a informoval ,širší ,veřejnost o činnosti správních inženýrů státních a. samosprávních. Casopis pod názvem: "Správa a technika" bude vycházeti zatím čtyřikrát l'očně a první jeho číslo vyjde počátkem měsíce dubna t. r. Z usnesení správního výboru ÚSI. zašle se ukázkové číslo všem členům jednotlivých spolků, v ÚSI. sdružených, s výzvou, aby si časopis na rok předpla,tiJi. Roční předplatné je Kč 10'-. Předsednictvo Spolku čsl. inženýrů státní měř. služby doporučuje proto, aby kolegové, pokud jim lze, si toto první číslo časop. "Správa a technika" ponechali a složenkou, která bude přiložena, předplatné Kč 10'- zaslali.

(Poznámka: Pro zjištění služebního přidělení (strana 99-109) Seznamu úřadli a měřičských padu 1933, který byl vydán tiskem

členů jsou za jeiich jmény zapsána čísla, uvedená v Indexu úředníku státních a samosprávných podle stavu ze dne 1. listojako přiloha Kalendáře zeměměřičských inženýrů 1934.)

I. Rádní A. Ústředi 1. 2. - 3. 4. 5. ,6.

Ing. Bednář Bohuslav (3. 62) Ing. Boháč Jaroslav (3, 63) Ing. Brabec Tomáš (3, 63) Ing. Brandl Jan (4, 63) Brosche Josef (7, 66) Ing. Buchinger Theodor (3, 66)

7, 8. 9. 10. 11.

Ing. Ing. Ing. Ing. Ing.

Ceynar Joseí (J4, 68) Cvrk Bedřich (Hl, G5) Celechovský Vilém (6.' 67) Cemus . Jan (8. 65) Cer mák František (li, 65)

12. 13. 14. 15.

Ing. Ing. Ing. Ing.

Doležal Ludvík (50, 86) Dovolil Václav (15, 68) Dušek Jaroslav (17, 66) Dvořák František (15, 64)

1{i. Exler

Jindřich

(25, 72)

17, Ing. Fanta Jaroslav (47, 83) 18. Ing. Fi.ft Josef (8, 68) 19. Folk Bohumil (12, 68) . 20. Ing. Foltin Bedřich (li, .64) 21. Forejtek Bohumil (17, 67) 22. Ing. Franc Ludvík (5, 66) 23. Ing. Fritsch Ludvík (8, 65) 24. Ing. Fux Adolf (52, 88) 25. Ing. Oalus Karel civ. geom. 26. Ing .. Oriessl Maximiíian (11, 65) 27. Ing.' Oulďan Karel (4, 62)

členové

spolku.

v zemí

C e s k é.

28. Ing. Hájek Bohuslav (10, 64) 29. Ing. Háj'ek Vladimlr (13, 65) 30. Ing. Hanuš Václav (11,66) 31. Ing .. Hartl Viktor (10, 67) 32. Ing. nauk Josef (47, 84) 33. Ing. Háva Ignác. (13, 64) 34. Ing.' Hejl Zdeněk (7, 67) 35. Hejzlar Josef (10, 66) 36. Ing. Hlaváček Dalibor (14. 66) 37. Ing. Hlavsa Václav (3, 62) 38. Ing. Hnatiuk Nazar (4, 63) 39. Ing. Holý Karel (5. 68) 40. Ing. Holý Prokop (12,67) 41. ·Honců Josef (7. 66) 42. Ing. Hora Jan (13, 68) 43. Hořejší Václav (5, 68) 44. Hrubý Josef (8, 67) 45. Ing. Charvát 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56.

01:0

(3, (3)

Ing. Jakubíčka Soběslav (14,66) Ing. Janele Jaroslav (7, 68) Jánský František (8, 68) Jaroš Karel (7, 64) Tn&'. Jelínek Adolf (52, 88) Ing. Jenček Alois (17, 66) Ing. Kadečka Eduard (5, 65) Ing, Kapucian RudOlf (6, 66) Ing. Kavalír Jan (4, 62) Ing. Kejla Vojtěch (li, 64) Kinský Jiří (50, 87)

51. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75.

Ing. Klepáček Tomáš (14, 64)' Ing. Knapp Antonln (3, 63) Ing. Kněžourek Hugo (5, 65) Ing. Kolář Josef (4, 64) Ing. Kolář Josef (12, 64) Ing. Kolb Leopold (3, 63) Kolman Václav (14, 64) Ing. Kolomazník Václav (3, 62) Ing. Kondr Václav (12, (6) Ing. Košfál Antonín (13, 67) Krákora Václav (5, 66) Ing. Krátký Vladimír (I4, 68) Ing. Kravčertko Ivan (Il, 68) Ing. Kriegler František (48, 84) Ing. Křovák Josef (3, 62) Ing. Kučera Karel (4, 67) Králík Bohumil v.v. , Ing. Kučera Ladislav (10, 64) Ing. Kuncl František (6, 66)

76. 77. 78. 79.

Ing. Ing. Ing. Ing.

80. 81. 82. 83. 84.

Livora Josef (\1, 65) Ladr Karel (15,. 65) . ' Ing: Lode Oldřich· (16,68) Ing. Ludvlk Eduard (17, 65) Ing. Lukáš Antonín (3, 63)

Lacina Otto (13, 64) Lamser Václav (Irl, 65-) Laudát Františe~ (4, 64) Lev František (3, 62)

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99.

Malkus Jan (16, 66) Ing. Malý Karel (13, 65) Ing. Mandys František (3, 62) Ing. Maršálek Emil (47, 83) Ing. Dr. Mašek Frant. (14, 67) Ing. Mašín Zdeněk (17, 65) Ing. Mašina, Cyril (4, 64) Ing. Matuška Jakub (16, 64) Ing. Meisnar Antonín (9, 64) Ing. Melchar Brpno (3, 63) Ing. Melzer Jaroslav (12, 68) Ing. 'Menčlk Václav (4, 67) Ing. Meznlk Jiří (3, 62) Ing. Mikula Julius (3,· 63) Ing. Mlejnek Karel (15, 67)

100. 101. 102. 103.

Ing. Mrázek Karel (5, 64) Ing. Mužík František (3, 62) Miihlbauer Karel (8, 66) ,Myška Rudolf (50, 87)

104. Ing. Náhlfk Frant. civ. geom. 105. Ing. Nebola Rudolf (55, 95) 106. Ing. Nejedlo Jan (12, 67) 107. Ing. Neužil Otto (4, 63) 108. Ing. Nosek Bohuslav (6, 66) 109. Ing. Novák Josef (4, 63) 110. Ing. Novák Josef (4, 6Z) III. Novák Stanislav (7, 67) 112. Ing. Novotný Antonln (3, 62) 113. Novotný Cyril (8, 67) 114. Ing. Novolný Jan (8, 65) 115. Novotný Jaroslav (10, 66) 116. Palla Eduard (17, 66) 117. Ing. Papež Václav (47, 83) 118. Ing. Patera Ladislav (47, 83) 119" Ing. Pavlovský Ludvík (í6, 67) 120. Ing, Pech Jan (47. 83) 121. Ing. Perna Karel (4, 71) 122. Peterka Alois (9, 67) 123. Ing. Petrlík Jaroslav (47, 83) 124. Ing. Piekný Jan (17, 65) 125. Ing. Piskáček Vladimlr (9, 67) 126. Pistu1ka Petr (15, 65) 127. Ing. Pithart František (10, 66)

128. 129. 130. 131, 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140.

Ing. Pittner tlynek (17, 67) Ing. Dr. Pokorný Ant. (3, 63) Ing. Pokorný Josef (II, 68) Ing. Pospíchal František (4, 63) Ing. Potužák Pavel (13, 67) Ing. Pour Bohumil (47, 83) Ing. Prajzler Karel (6, 68) Pražan Josef (13, 65) Ing. Prokop Josef (4, 64) Ing. Pšenička Josef (13, 68) Ing. Pštross Alois (17, 67) Ing. Pulpit Karel (3, 62) Ing. Odehnal Vladislav (48, 84)

171. 172. 173. 174. 175. 176. 177. 178. 179. 180. 181. 182. 183.

Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing.

141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150.

Ing. Rajter Jaroslav (47, 83) Ing. Regal Karel 19, 66) Reichert Václav (6, 67) Resl Jaroslav (12, 67) Ing. Richter Zdeněk (9. 66) lng. Rosenbaum Karel (3, 66) Rykl Josef (9, 68) Ing. Rys Karel (9, 66) Ing. Řehák Václav (II, 68) Řfha Jaroslav (II, 68)

184. 185. 186. 187. 188.

Ing. Tamchyna František (4, 63) Ing. Tomášek Václav (9, 68) Trešl Josef (9, 67) Tůma Jaroslav (3, 62) Ing. Tippl, František (6, 04)

151. 152. 15it. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170.

Salava Jan (5, 67) Ing. Sedlecký Augustin (4, 62) Seidl Karel (10, 68) Ing. Schestauber Jan (17, 64), Schlindenbuch tlugO (II, 67) Schuster Rudolf (4, 64) Schwarzer Q,jjnter (17, 66) Schwippel Karel (15, 68) Ing. Skála Alois (8, 68) Ing. Skopec Vladimír ~55, 95) Skoták František' (16, 64) . Ing. Směták Karel (16, 66) Ing. Sokol Antonln (3. 62) Ing. Soucha Václav (4, 71) Starý Ladislav (15,66) Ing. Stejskal Miloslav (4, 71) Ing. Sternwald František (O) Ing. Suchánek Stanislav (4, 63) Ing. Sůra Václav (52, 88) Ing. Svoboda František (16, 67)

189. 190. 191. 192. 193, 194. 195. 196. 197. 198. 199. 200. 201. 202. 203.

Ing. Vaca Oldřich (6, 66) Ing. Valdman Václav 05, 66} Ing. Valdman Vladimlr (5, 67) Ing. Valcha 'František (15, 66} Ing. Valta František (9, 64) Ing. Vaněček Jindřich (7, 68) Ing. Vávra Jaroslav (13, 67) Ing. Verich Otakar (17. 64) Ing. Veselý Erazim (8, 64) Ing. Veverka Stanislav (6. 64} Vodička Miloslav 05, 67) Ing. Volf Emanuel (10, 68) Ing. Volicer Karel (47, 83) IlIg. Vosáhlo Karel (12, 64) Ing. Vrtal Bohuslav (24, 70)

204. 205. 206. 207.

Ing. Zahrádko Bedřich (47, ~3) Zdeněk Karel (14,68) Ing. Zítek Václav (47, 83) Ing. Zoula Antonin (6, 67)

B. Odbočka '1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. II.

Baar Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing.

Josef (18, 70) Baňoch Vladimlr (55, 94) Bárta František (23, 69) Bína Stanislav (25, 70) Blecha Karel, (19, 72) BObek-Čeněk (19,,69) Bohm Josef (24, 72) Boudný Jaromír (O) Brázda, Vladimfr (O) Brychta Jan (19, 69) Bukáček Ladislav (23, 70)

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Crha Vladimir (23. 70) Ing. Čapek Karel (24, 71) Ing. Čech Stanislav (25, 70) Ing. Černý Ervln (23, 72) Člhal Bohumír (19, 71) Čtvrtníček Jan '(23, 72) Ing. Čuberka Mirodav (25, 72)

19. 20. 21. 22. 23.

fng. h)g. Ing. Ing. Ing.

Dejmek Josef (25, 69) Derka Bruno (55, 94) Dohnal Antonín (50, 87) Do1ežal Jindřich (26, 71) Domanský Josef (22, 69)

.

24. Ing. Eisner Antonln (21, 70) 25. Ing. Eschner Josef (21, 71) 26. 27. 28. 29. 30.

Ing. Ing. Ing. Ing. Ing.

Falta František (23, 69) Fedra Alfred (24, 7I) Feilek Jaroslav (3, 62) Frísch Antonin (26. 70) Ftiksa František (20, 71)

,31. Ing. Janiček František (O) 32. Janoušek Vojtěch (23, 71)

v zemi

Sýkora Rudolf (9, 64) Synáč Vojtěch (9, 67) Šedivý Václav (4, 63) Šilhánek František (17, 67)Škoda František (10, 64) Škopek František (16, 64) Šplrhanzl Josef (13, 65) Štefek František 03, 67) Šlfs Václav (3, 63) Štok Josef (12, 67) Šulc Karel (47, .83) Šulda Josef (15, 68). Švoma Jan (5, 66)

208. 209. 210. 211.

Ing. Zák Josef (7, 67) Ing. Zelezný Anlon!n (15, 65) Zenlšek Eduard (39, 73) Ing. Zivna Jan (47, 84) Ú2. Ing. Zivotský Josef (4, 63)

Moravskoslezské.

33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45.

Ing. JeHnek Stanislav (O) Ing. Jeřábek Karel (20, 72) Ing. Jurek Čeněk (24, 70) tlalma František v. v. tlanák Rudolf (24, 70) Ing. tlauptmann Rudolf (20, 70) Ing. tlolec Petr, civ. geom.' Ing. tlorák Josef (23, 72) Ing. tlorný Ludvlk (Zl, 69) Ing. tlorný Rudolf (21, 70) Ing. tlouser František (22, 70) Ing. tlrabal Eduard (25, 71) Ing. tlrabovský (23, 72)

66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75.

'46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54.' 55. 56. 57. 58.

Charvát Jan, civ. geom. Ing. Kolář Miloslav (O) Ing. Kotačka Alois (22, 72) Ing. Kotik Karel (25, 71) Ing. Koubek Leopold (26, 70) fng. Kožoušek Ladislav (55, 94) Ing. Krejcar Alois (18, 69) Ing. Krejčí Karel (25, 70) Ing. Krupica Josef (20, 70) ~ Křička Alois, civ. geom. Ing. Kvarda František (23, 70) Ing. Kvítek Jaroslav v. v. Ing. Kýbl František. civ. geom.

78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89.

59. 60. 61. 62.

Ing. Lukš Antonín (22, 70.) Lupač Josef (20, 72) Ing. Lupač Karel. civ. geom. Ing. Lysý' Josef (20, 71)

90. Ing. Rohrich Oerhard (O) 91. Ing. Řeznlček tlUgO (26. 70) 92. Ing. Říha Karel (50, 87)

63. Ing. Macháček Antonln (22, 70) 64. Ing. Marek Antonín (50" 87) , 65. Ing. Marek Karel (21, 70)

Ing. Marek Leopold (50, 86) Mařlk Václav (50, 87) Ing. Michalfk Bohumil (O) Ing. Mittner Frant .. civ: geom. Ing. Moc Anton!n (20. 69) Mož!šek Maxmilián (22, 71) Ing. Navrátil Bohumil v.' v.' Ing. Nedoma Antonln (18. 69) Ing. Novák Robert (25, 71) Ing. Novotný Jan (25, 69)

76. In~. Orel 77. Orel Jan

93. 94. 95. 96.

František (19, 69)

(21,

7I)

Ing. Pálka Arnošt (23, 69) Ing. Papák Julius (19, 70) Pavlfk Metoděj (20, 72) Ing. Pechr František 09, 69} ID&".Pusein Vladímir (n, 70) Ing. Pitzinger Bedřich (23, 71) PochYlý Ladislav (20, 71) Ing. Pólzer Ferdinand (21. 69) Ing. Procházka Emilián (50, ~7,)' Ing. Prokop Vladislav (22, 70) Ing. Prud!k Václav (25, 70) Ing. Pýrek Otakar, civ. geom.,

Ing. Schreier Bedřich (24, 70) Ing. Schwarz Bohuslav (55, 94) Ing. Skopal Josef (21, 71) Slanský Rudo!! (ZO. 71)

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

"

••( O O ti DAf

náčrtni čtyřúhelnik, pro polni měřickou službu. Jednoduchá tato pomůcka, umožňuje rychlé •••••••••••••••••• načrtnuti, situace na mistě a bez stolku, dle měřených pravoúhlých souřadnic, v poměrech zmenšeni - 1: 500, 1: 1000, 1: 720, 1:360. - Cena Kč 39·-. Dodá:

Továrna

na celluloidové

J. 'OlOSlff,

zboži

PIADA XIII. - DOSIIIAD.

R ů

Z

n é.

XV. jubilejní celostátní sjezd čs. inženýrů koná se v Domě čs. inženýrů v Praze od 20. do 25. června t. r. k 70. výročí založení S. I. A. Z hlavních jednání sjezdových zaznamenáváme: Dne 20. června ve 20 hodin přátelský večer. Dne 21. června v 9 hodin zasedání sboru delegátů, pak přednášky a odpoledne vycházky. V sobotu 22. června valná shromáždění v 8 hod. 30 min., pak přednášky a odpoledne vycházky a společná večeře. V neděli slavnostní sjezdová schůze v 10 hodin. Podrobnosti o sjezdu jsou otištěny v Techn. obzoru č. 10 z 1935 a informace podá kancelář S. I. A. v 'Praze 1., Di\m čs. inženýrů. Mezinárodní kongres bytové péče bude konán v Praze ve dnech 23.-26. června 1935. Přihlášky k účasti adresujte: Os. národní výbor mezinárod. kongresu pro bytovou péči v Praze III., Vlašská 19. Plný příspěvek kongresový 150 Kč, částečný 50 Kč (bez publikací). Za ·OSR. jsou v předsednictvu mezi jinými Ing. L. Kubík, předseda Cstavu pro stavbu měst při M. A. P., dr. H. Kubišta, prof. P. Janák a zemský přednosta Ing. St. Janšák. Z projektovaných přednášek zasluhují zmínky: Ing. Dr. O. Fierlingera: OsídIovací otázky čs. republiky, F. C. Boldsena: Půdorys malého bytu s hlediska bytových společností, Dr. H. Kubišty: Malý byt v čSR. a R. Niemeyera: Návrhy pro asanační zákon v Německu. ' Mezinárodní Federace zeměměřičská. Schůze stálého výboru bude se konati letos v Bruselu a bude zahájena 1. září. Současně koná se v Bruselu též výstava, takže návštěvníci schůze permanentního výboru budou moci ji navštíviti. Svaz čsl. zeměměřičů
Seznam členů Spolku ěs. inženýrů státnl měřické služby. (Pozllám,ka: Pro zjištění služebního přidělení členů jsou za jejich jmény zapsána čísla,' uvedená v Indexu (strana 99-109) Seznamu úřadů a měřlčských úředníků státních a samosprávných podle stavu ze dne 1. listopadu 1933, který byl vydán tiskem jako příloha Kalendáře zemětÍ1ěřičských inženýrů 1934.) Pokračován! z č!s. 5. Z. V. z 1935. 97. Ing. Slezáček Cyril (26" 69) 98. Ing. 'Sommer František (20, 71) 99. Ing. Spalek Michal (55, 94) 100. Ing. Srba František {I9. 70 101. Ing. Starý Jase! (20. 71) 102. Ing. Svoboda Vojtěch (24, 70 103. Ing. Syrovátka Viktor (20, 71) 104. Ing. Šestá k Erfch (O) 105. Ing. Šimek Alois (I8,·· 69)

Ing. Špičák' František (23. 71) Ing. Šrámek Karel (19, 72) Ing. Štván Antonín (24, 69) Ing. Toman František (24, 69) Ing. Vaněk Rndolf (21, 69) Ing. Vařecha Voj~ěch (25, 71) Vllíclovský Stanislav (I9, 71) U3. Ing. Vilfmec Vladim!r (I9, 70)

106. 107. 108. 109. ilO. 111. 1I2.

1I4. 1I5. 116. 1I7.' 1I8. 1I9. 120. 121.

Ing. Vláčil Jase! {18, 69) Ing. Wasserraab Julius v. v. Ing. 'Weisser ViktOr (22, 70) Ing. Wolf Jaroslav (26. 70) Ing. Zublk Josef (20, 70) Zvěřina Jaroslav v. v. Ing. lalio Jaroslav (20, 72) Ing. lUka František (50. 86)

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

C. Odbočka v zemi S loven

s k é.

a) Země Slovenská: 1. Ing. Adam Miloslav (35, 77) 2. Ing. Adamec Bohuslav (2~. 77) 3. Ing. Akimov Ivan' (29. 75) 4. Ing. Ascher Rudolf (41, 75) 5. Ing. Bartoš Karel (30, 76) 6. Ing. Baše Jan (27. 72), 7. Ing. Bauer Ferdinand (48. • 8. Ing. Beer Pavel (33. 76) 9. Ing. Blunár Josef (31. 77) 10. Ing. Brousil Karel (28. 77) 11. Ing. Buia Jan (36, 75) 12. Cais Josef (29. 74) 13. Ing. Ceeh Rudolf (O) 14. Ing. Cingroš Josef (27. 72) 15. Ing. Dr. Clsař Jap (29, 74) 16. Ing. Cech Josef (34. 75) 17. Ing. Cermák Václav (34. 73) 18. Ing. Demel ~manuel (37. 73) 19. Ing. Dobrovolný Gustav (28. 73) 20. Ing. Doležel ř'rantišek (36. 76) 21. Ing. Dvořák Blahoslav (35. 76) 22.,Ing. ~rtl Jindřfch (29. 75) 23. Fal~ovský Bedřich (38. 75) 24. Farka VáClav (30, 73) 25. Ing. Forntan Vladimlr (29, 77) 26. Ing. FrohHch ř'erdinanÍl (29, 77) 27. Ing. ř'uka Josef till" 77) 28. Ing. Ooldberger ·ít'tnošt (33, 75) 29. Oončarov Theodor. (36, 75) 30. Ing. Hanzal Kalili (27. 73) 31. Harašta Jan 76) 32. Ing. Havelka, Karel (3., 7tQ 33. Ing. Heršálek Bohnmil (O) • 34. Hoidn Jan (39. 75) 35. Ing. Holoubek Jůsef (42, 77) 36. Ing. Honomichl Bůh. (30, 77) 37. Ing. Horáček Tomáš (31, 75) 38. Ing. Hrabovský Anton!n (39, 73) 39. Ing. Hrstka Josef (27. 72) 40. hlg. Hucl Vladislav (35. 76) 41. Ing. Hy1mar Karel (38, 73), 42. Chocholli Antonín (36, 76) 43. Ing. Chtlra Jaroslav (38, 73) 44. Ing. Chyba Jan~. 73) 45. Ing. Chytil Ant . (30. 74) 46.4cJg. Ilenčik Jnt ',(31, 76) 47. Ing. Ivanov Alexandr (41, 75) 48. Ing. Ivasenko H'ryc (31, 75) 49. Ing. Janata Miroslav (38, 77) 50. Ing. Jelínek Alois (35, 78) 51. Ing. Jellnek Eduard (38, 74) 52. Ing. Jenisch Julius (33. 75) 53. Ing. Jeřábek Jaroslav (34, 77) 54. Ježek Josef (33. 16) 55. Ing. Jurda Karel' (42, 77) 56. Ing. Kamberský Václav (35, 77) 57. Ing. Kemer Josef (37, 73) 58. Ing. Klimeš František (39. 17)

(3«"

1I5. Ing. Pintér Josef (31, 77) 116. Podstatný' Josef (33. 74) 117. Ing. Podubecký Pavel (34, 73) 118. Ing. Popesko Oregor· (36. 75) 1I9. Ing. Pottlček František (27. 72) 120. Ing. Preclík Josef (30, 77) 121. Ing. Procházka Jaromir (41, 74) 122. Ing. Psthom Jindřich (28, 77) 123. Reichard Rudoli (28. 73) 124. Ing. Rezek Jaroslav (32, 74) 125. Ing. Rimarevič - Altmanský Michal (28, 76) 126. Rosner Arnošt (36, 76) 127. Rozenkranc Mikuh,\š (35. 76) 128. Ing, Roziňák Achil (34, 74) 129. Ing. Rykr Karet (27. 72) 130. Seiler Viktor (29, 73) 131. Ing. Schaat Viktor (30; 74) 132. Ing. Schiebl Valentin (30. 75) 133. Ing. Slavfk Jan (52, 90) 134. J.iIg.Slézák Emil (37, 74) 135. lag. Sojka Jan (40, 72) 136. Ing. Sponner Ludev!t (37, 76) 137. Ing. Straka Vladimir (36. 73) 138. Ing. StratU Vladimir (29, 75) 139. Svoboda Josef (36, 74) 140. III&'.Svoboda Otakar (32. 75) 141. Ing. Szego Vojtěch (28. 76) 142. Ing. Simerka Josef (33, 73) 143. Ing. SlitI' Jaroslav (30, 74) 144. Ing. Spetla Karel (35, 73) 145. Ing. Stěpán Jaromir (O) 146. Strobl František (52, 90) 147. Ing. Sváb Vladimír (31, 7n 148. Ing. Sveida Leopold (O) 149. Ing. Trančfk Pavel (32, 75) 150. Tyrolt Pavel (40, 76) 151. Ing. Uirich Karel (38. 76) 152. Urbus Emil (31, 76) 53. Ing. Valenta Stanislav (o) 4. Varga Imrich (29, 74) 155. Ing. Veleba Otakar (49, 85) 156. Ing. Vildvald 'Antonin (O) 157. Ing. Vjazovec Petr (35, 71» 158. Ing. Vltavský Bohumil (35. 75) 159. Ing. Vycpálek J.oslav (33, 77) 160. Wagner Alfred'(3J., 76) 161. Ing. Wachtl Josef (36. 77) 162. Ing. Wankát Václav (27. 73) 163. Ing. WliIert Ralmund (35. 75) 164. Ing. Zavodnov Vasl1ij (40, 76) 165. Ing. Zdiara Bedřich (29, 75) 166. Ing. Zemánek Josef (51, 86) 167. Ing. Zlka Jan (32, 77) 168. Ing. Znmr Josef (28, 74) 169. Ing. Zvolský Josef v. v. . 170. Ing. láček Karel (32, 73) 171. 2dimal Jaroslav (28, 75)

59. Ing. Klimeš Rudolf (27, n) 60. Ing. Klobuczký Martin (42, 77) 61. Ing. Knob Jindřich (28, 74) 62. Ing. Kolesa Karel (37, 73) 63. Koller Rudolf (40, 75) 64. Ing. Konečný Stanislav (31, 88), 65. Ing. Kotík Vladimír (34. 78) 66. Ing. Kotouček František (40, 75) 67. Kotzian Eugen (29, 76) 68. Ing. Kovaříček Antonín (41. 74) 69: Konig Rudolf (40, 75) 70. Ing. Král Vojlěuá (41, 75) 71. Ing. Kratochvll Jellnek Karel (40, 73)

72. Ing. Krča Hubert (36, 74) 73. Krejcar. Vítězslav (39, 76) 74. Kretz Jaroslav (52, 90) lS. Ing. Kristek František (36, 74) '16. Ing. Krištofík Jan (30, 76) , 7.Ing. Krumphanzl Václav (34, 77) . Ing. Křiž Ladislav (32. 77) 9. Ing. Kube Robert (35, 76) 80. Kubík Josef (37. 74) 81. Ing. Kuska František (32, 77) 82. Ing. Labuza Vladim!r (40. 75) 83. Lafant Josef (29, 76) 84. Ing. Lenc František (35. 73) 85. Leubner Ferdinand (32, 75) 86. hig. Levkin Dij (31. 7fij 87. Ing. Lhota Josef (29, "f4) 88. Ing. Libal Josef (30, 77) 89. Linhart Bedřich (37, 75) 90. Ing. Liška Evald (28, 76) 91. Ing. LIzálek Josef (39, 76) 9~,.1itg. Louži! Vladimír (31, 76) .'.Ing. Lowy Leopold (37. 74) K,i'Lukacs Steían (39, 76) _: In'g. Lukyn Ivan (40, 76) ,'" Ing. Lupač Einil (35, 74) 97. Ing. Macák Miloslav (28, 77) 98. Ing. Majorský Ivan (30. 75) 99. Ing. Markalous Jaroslav (33, 73) 100. Ing, Matuška Karel (29, 77) 101. Mo
«

b) Země .P o d k a I' pat o I' U s k á. 172. Cservenyák Antll/A.(45, 81) 173. Ing. OIuchov \Petr (45. 81) 174. Ooldberg .Karel (49, 85) 175. Ing. Chmellček Josef (45. 80) 176. Ing. Jágr Václav (43. 80) 177: Ing. Jiruš ř'rantišelc (45, 81) 178. Ing. Kad6fábek Oldřich (43. 8l) 179. Ing. Koloc Jaroslav' (44, 81)

180. Ing.. Litschmann Ervín (47, 84) 181. Masopust 'Miloslav (45, 81.).," 182. Ing. Mrázek Jan (49, oJ!) 183; Ing. Primich Václav (43, '80) 184.'Inc. Rabas Lumír (45, RO) 185. Ing. Rtlžička Karel (46, 80) 186. Ing. Scl1i1han Kurt (46, 8l)

187. Schweydar Hugo (44, 81) 188. Ing. Sarm Václav (4,5. 81) 189.Smíd Josef (44, 81) . 190. Thám Franti~ek (43, 8t) 191. Ing. Vacek František (13, 65) 192. Ing. Vobr Josef (44, 80) 193. Ing. Wiesner fralll!šek' (43. 80) ,

:1

II; Přisp(vailcl členové SPQlku: I. p. Ing. Ivaněnko Metoděj (35, 78) 2. 11.Ing.. Ka~urin Mikuláš (35, 79) 3. P. Ing. Korobov Theodor Cel k o v Ý poč e t č l.e n tl pod I e s t a v u z e dne

1. b řez

n a. 1 p 3 5 :

I. Rádných člentl: v zemi Ceské . . ,Moravskoslezské Slovenské . P~kaťpatoruské DohromadY'. II. PřispívaHc!ch členů: v zemi 'Slovenské

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

Koupím starší tbeodolit (universální)

Nabídky pod značkou "Theodolit" do redakce t. I.

Z redakce: Příští číslo Z. V. vyjde 5. října 1935. Poskytování levného případně bezplat ného ubytování v Trenčanských Teplicích. (Č. 73.190/35-IV A/ll a min. financí.) Ministerstvo financí (Dobročínný fond důchodkových pokut) získalo loňského roku v Trenčanských Teplicích lázeňský dům "Pramenný Dvůr". V tomto domě byly prove-deny potřebné adaptace a dům byl opatřen novým vnitřním zařízením, takže nyní vyhovuje plně všem požadavkům, kladeným na řádně vedený lázeňský dům. V domě je instalována teplá a studená voda do všech pokojů, jsou zřízeny potřebné koupelny a spole-ěenská místnost. V tomto domě bude poskytováno finan čním případně i jiným státním zaměstnancům v činné službě i ve výslužbě, jakož i jejich rodinným příslušníkům Ie v n é ubytování. Zaměstnanci, případně jejich rodinní příslušníci, kteří potřebují léčení v lázních "Trenč. Teplicích, mohou žádati o povolení le vného ubytování v lázeňském domě "Pramenný Dvůr". Žádosti, opátřené potvrzením ošetřujícího lékaře o tom, že potřebuji léčení v Trenč. Teplicích, dlužno podati u gen e r á In í h o f i n a nč. ř e di tel s tví v B r á t is Ia v ě, a to v běžném roce co nejdříve, v n ásledujícich letech pak nejpozději do konce 'llubna toho kterého roku. Zminěné ředitelství vyrozumí žadatele o tom, zda a kdy může býti ve zmíněném domě ubytován. Podotýká se, že dům je otevřen v době od: 1. května do Konce září každého roku. Doporučuje se, aby žadatelé sami uvedli ve své žádosti alespoň přibližně dobu, ve· které hodlaií se v Trenč. Teplicich, léčiti a po kterou tudíž požadují ubytování ve výše zmíněné)ll lázeňském dom ě. , V lázeňském domě "Pramenn" dvůr" v Trenč. Teplicích jsou k disposici pokoje' 'o 1 lůžku, případně pokoje 2 lůžkové. V kaž dém pokoji je pohovka. Cena pokoje o 1lůžku je stanovena částkou 9 Kč denně a cena pokoje o 2 lůžkách 17 Kč denně. Y, této ceně je zahrnuto též osvětlení pokoje a poplatek za posluhu. Za případný otop bude účtován ?;vláštní poplatek. Bude-li používána pohovka trvale za lůžko, t. j. bude-li nutno dáti na ni ložní prádlo, bude účtován poplatek za použití pohovky v částce Kč 4'50 denně. Kromě poplatku za ubytování je host povinen uhraditi obecní dávku z přechodného ubytování. ' Lázeňská taxa vyměřuje se podle před pisů, vydaných okresním úřadem. Společno'st liečivých kúpelov v Trenč. Teplicich poskytne osobám v "Pramenném TIvoře" umístěným slevu při lázeňských procedurách, a to na thermálních koupelích 50%, na bahenních koupelích 40%, na fysikálních procedurách á vodoléěbě 30% a na masážích '20% z normálních sazeb. Nárok na tuto slevu uplatní každý pacient, umístěný v lázeňském tlomě "Pramenný Dvůr", přímo u správy lázní, při čemž prokáže, že bydlí ve zmíněném lázeňském domě. Upozorňujeme, že společnost je povinna tuto výhodu každému hostu ve zmíněném lázeňském domě ubytovanému poskytnouti a je tudíž věcí těchto, aby se zIilíněné výhody domáhali. Stravování se ve zmíněném domě neposkytuje. Ve snaze poskytnouti hostům v "Pra~ menném Dvoře" ubytovaným dobré a levné stravování, jednalo ministerstvo financí se Společností liečivých kúpelov v Trenč. Tepli cích a tato projevila ochotu poskytnouti osobám v "Pramenném Dvoře" umístěným stravování v "Grandhotelu" za tyto ceny: Stravování podle třídy A (snídaně: sestávající ze šálku kávy, čaje nebo mléka a 2 housek, oběd: sestávající z polévky, masa, 2 příloh,' moučníku a chleba, večeře: sestávající z masa; 2 příloh a chleba) za denní část ku 18 Kč; stravování podle třídy B (snídaně: sestávající ze šálku kávy, kakaa, čaje neb mléKa, másla a 2 housek, oběd: sestávající z polévky, masa, 2 příloh, moučníku a chleba, ve,čeře: sestávající z masa, 2 příloh, moučníků neb sýra a l.1hleba) za denní částku 21 Kč; stravování podle třídy C "(snídaně: sestávající z konvice kávy, čokolády, kakaa, čaje neb mléka, másla, Jamu neb medu a 2 housek, oběd: sestávající z polévky, masa, '2 příloh, moučníku neb kompotu a chleba, večeře: sestávající z předkrmu, masa, 2 příloh, moučníku neb kompotu, případně sýru neb chleba) za denní částku 27 Kč. O stravování podle některé z uvedených tříd zažádá pacient přímo u ředitelství lázní s odvoláním na tento výnos. Ředitelstvílázní udělí mu v tom směru další pokyny. Úředníkům důch. kontrol. služby a zaměstnancům finanční stráže, kteří o to požádají a kteří prokáží lékařským vysvědčením, že léčení v Trenč. Teplicích potřebují, bude povoleno bez p Ia t n é ubytování ve zmíněném lázeňském domě. žádosti o toto Bezplatné 'ubytování dlužno rovněž zaslati ve stanovené lhůtě gen. fin. ředitelství v Bratislavě.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

ZEMĚMĚŘIČSKÝ

VĚSTNÍK

Vy c h ájz í m ě s í č n ě zpravid la vyjma červenec a září. Nakladatel a vydavatel: Spolek čs. zeměměřičů v Praze. Redakce: Brno, Tř .Iegionářů 24. - Administrace: Brno XII., Tyršova 25 (Ing. J.Vrba). Ří d í:

Ing.

Dr. techn.

Jos. Růžička,

emer. zemský měř. rada v Brně

Dr. techn.

Fr. Fiala,

prof. vys. učenítechn.

v Praze

a členové redakčního výboru: Ing. J. Baše, vládní rada, Bratislava, Ing. VI. Filkuka, emer. prof. vys. školy techn. v Záhřebě, úř. aut. civilní geometr, Brno, Ing. Vác. Hlavsa, min. měř. rada, Praha, Dr. B. Klad i v o, prof. vys. školy technické, Brno, št. kpt. Ing. Fr. B o g uszak, voj. zeměp. ústav, Praha, Ing. J. Peňáz, měst. v. měř. rada, Brno, Ing. Jos. Pe tří k, profesor vys. učení techn. Praha, Dr. Ing. A. Pokorný, měř. komisař, Praha; Ing. Fr. Prokůpek, úr·.aut. civilní geometr, Nymburk, Ing. ~r. Jos. Ryšavý, prof. vys. učení techn., Praha, Ing. Ant. Stván, měř. rada, Opava a Ing. Fr. Wiesner, vrch. měř. rada, Užhorod. Předplatné r~ční i s poštovným pro ČSR. 50 Kč, pro ostatní státy 52 Kč. Clenům spolku zdarma. Jednotlivá čísla 5 Kč.

Účet poštovni spořitelny v Praze čís. 14.614. Přihlášky za člena Spolku čs. zeměměřičů přijímá pokladník Ing. Jar. Pa y e r, kapitán zem. voj. staveb. ředitelství, PrahaKošíře, Na Cibulce 416. .

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

Z kAtastrální ll1ětiéké slutby..

....

...,

Ceehy; Od L, února ,1935 byly provedené":! u,. měřičského personálu v o biv o d f1 zemské finanční správy .v zemi. eské:tytp, zJ;llěny: .'. ' A) P.ř 1jat i měř. aspiranti: Ing. Franti/íek. Skala pro Přeštice, Ing. Jaroslav .Rijáček pro B.enešov,Ing, Emil Nykodým pro Čes. Budějovice, Ing.VladÍJpírStarek pro B9řovice, In~. Ja,rpslav Čermák,Pl.o Prahu, Ing. Vlastinolilžert pro Túrnov, Ing. Ladislav Pelcha! pro LitoměřIce; Ing. Karel Mestllk pro LiberQc,Ing. Karel Domečka pro Novou Paku, Ing. Václav Fibikarpro ~ovyBydžov, Ing. Karel Petr pro Í'l'achatice, Ing. Eugen Bentschpro Ch,rudim,Ing. Egon :Walentin pro N;í,chod,Ing-.Emanuel Port pro ~ilevlSko, Ing. Jan Beránek pro Falknov J1•. Oh. Ing .• Taroslav Dytrych. Pf o Jitblonep ,n. N., Ing. Vilibald Franke pro ~,edlčan ..'6', InA'.;Arnošt Bibr ..avapro čáslav, ..Ing.. Karel. Steinbr.en.el.' pro pardub.ice, Ing. Jiří l,\Iusílpro Ústí n; L., Ing . .,TooefPrinz pro Příbl'am; Ing. Jaroslav T,ůma pro Čes. Krumlov, IIig.Zdeně4. Kuěera pro Planou, Ing. Václav Slaboch pro Kladnó, Bedřich Preis pro Přeštice, IIIg".Jarosla,v Vítek pro Tábor. . •. ..•... ,. B) Do trvlllé výslužby byl přeložeh: Ing. Karél Haas, měř. rada v Trútnově. C) Jm e n o v án i by 1i:

.

.

.

."

. , . 1. měř" koncipisty: Ihg. Jan Andres v žatci, Ing. Jaroslav Ovak v Plmi, Ing. Lad. Porkert, v Milevskri, Ing. Miloš Stehlíček v Duchcově, Ing. 1!'rantiš.ekVlk v Ces. KrUJUlově, Ihg. Robert Friedel v Domažlicích, Ing. Emanuel Viták 'Ir Horš.. Týlle, Ing. Václav Heršt v Branďýse n. L., Ing. Hubert Clíowanetz v Nejdku,Ing. František Sterhva,Jdv Hradci, Kl'á10''lé,Ing. Miloš Mejsnar v Mělt;tíku,Ing. Václav Čižekv Rokycanech; 2. měř. komisary: Ing,. ,Alois Skala v Plané, Ing. Karel Prajzler v Liberci, Ing. Zdeněk Mašíh Y Čes. Brodě, JosM Rykl ve Slaném, Ing. Jaroslav Kripner v Prachaticích, Karel Schwippel v Hradci · Králové, Ing. Otakar UHrich v Pardubicích, Jindřich E:xler v Kolíne; 3. vrch. m. komisarem v5. pL stup. měř. komisař Ing. Vilém Schulz v ~ounech; 4. měřickými rady ve 4. pL stupnici vrchní měř. komisaři: Ing. Václav Grobner v Chomutově, Ing. Václav Bufka v Mladé Boleslavi, Ing. Jan Čemus, Ing. Ar. Kopřiva a Ing. Jos. Novák. D) Převzat byl ze statusu měřických úředníků ministerstva financí do statusu měřičských úředníků v zemi České měř. komisař Ing. Julius Mikula pro Prahu a ze statusu měř. úředníků v zemi Slovenské měř. koncip. Ing~ Jindřich Pschorn pro Cheb. E) Pře 1o žen i byl i: Vrch. měř. kom. Ing. Karel Malý do Prahy, měř. kom. Ing. Jaroslav Vávra do Hořovic, měř. aspirant Ing'. JaJ'omír Kořinek do Náchoda, vrch. měř. kom. Ing. Ferdinand Zehle do Trutnova, vrch. měř. kom. Ing. František Pitftart do Chrudimi, vrch. měř. kom. Karel Muhlbauer do Litomyšle, měř. kom. Herwig Stockel do Plané, měř. kom. Ing'. František Svoboda-do :BrOUIPova, měř.kQm. Jaroslav; Ří!.\a do Sušice, :plěř. kom. Ing. Jarol;!lav KripiIer do Čes. Krumlova, měř. kom. Ing. Václa,v Tomášek do Teplic-Šanova, měř. kom. Ing, ;Josef žák do Písku, .měř. kom. Katel SchwLp.peldo Hradce Králové, měř. koncip. Ing. Josef Ceynar do Prahy, měř. konc. Ing. František Vlk do Prahy, měř. koncip. Ing'. Ladislav ,ťorkert do Prahy, měř. koncip. Ing. Emanuel Vlták do Prahy, měř. kom. Miloslav Vodička \;10Rumburku, měř. kom. Jan Salava do Kutné Hory, měř. kom. Jaroslav Říha do Čáslavi.! :tněř.kom. Jindřich Exler do Kolí:na, měř. koncip. Ing; Zdeněk Brych do Sušice, měř. asp, lng. Jaromír Kořínek ,do.Jičína; Ulěř.kom. Ing. Václav TomášeJ{do Chomutova, měř. kom. Jng. Jaro!lIav Kripner do Prachatic, meř. rada Ing. František Škoda do Prahy (zems. fi~; d.), ,nl\h,ní,mi!.ř,,kom. Ing~ Ar:no,štKaschte do Plzně, měř. kom. Ing. Zdell.ěk· HeH. d$ · orš'Týna, měř. kom .. Karel Zd.eněk. dO.F.alknova n. Oh., měř. asp. Ing. Františ.ek Skala dli Ol'Š. Týlla,měř. kom. Frant. Janský do Děčína a pak do Dubé, měř. kom. Ing. Josef · okorný do Děčína, měř. kom. Ing. Antonín Zoula do Pelhřimo,va., měř. kom. Ing. Jose' ~tok -do Prahy.' " , : Motava. Měř. rady. j'niimováni: Ing'. Leop. KoulJek v Prostějov~ a Ing. Lad. Bu~, 'káček v N. JiČině. Opravujeme omyl z čísla 7/35: Ing. R. Hanák ne byl přeložen z do•. ~avadního působiště Prostějov/l<.Vrch, ,m. komisary jmenováni: Ing. Jan Sláma, Ing. Voj. , 'těch Vařeka a Ing. Frant, špičák. Měř. koncipisty ustanoveni:lng. O. DOlOtál(M,Ostrava) 'a Ing. Lad: Bouška (Brno). Přednostou k. m. jÍ •..ve Slavkově jmenován Ing. K. Čapek, · lY Uh. Brodě Ing. Viktor WeiBser. Ing. A.. :K:otačkapřeložen do Přeróva. Slovensko: Povýšen Ing.. Jar. Rezek do 4. pl. stup. a Ing. K. Matuška do 6. pl stup. · 'Podkarpa,tská Rus., Ing.. Iv, Petrunkjevič v Užhorodě jmenován měř. komisařem; ,Ing. Šimon Papp přijat jako ln. aspirant v Berehově, ve stejné hodnosti Ing. Jan šilhárt v Ťačově. .Z úřadu pro agrárni operace na Moravě. Dnem 1. září 1935 odešel na odpočinek hIěř. rada Ing. T. Enenkel. . . . , Změny ,ve'stavu úřed •. opráv. Civ.. geometrú: a)Oprávn,eni (autorisace) na b y li~ . Ing. Michal Frauwirtl\, Bardějov, Ing.; Jl(urt SchÍ1I1melpfe.n~,Mohelnice; Ing. Simeon Za;· t,.lkin, vše~.ory .u.. p.ra.h ..y..... ~.Ing; ....•~pse.f., ..SJ,)~lm ..,idt, Stod.o u.;E'. lzne; IIl;.g .. Ja.ro.~lav š.ubrt, Vse.t.ht. • a Morave; Ing. FrantIséKWIehart, Ťéphcé-Šanov, a Ing. RadIm Vamček, žel~zný Bro
Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se

· Přesídlení katastrálního měř. úřadu v Brně z budovy celnice na Koblizné ul. na Dominikánské nám. (palác YWCA) je projektem, ke kterému musíme zaujmout stanovisko. Dosud byl tento úřad v bezprostředním sousedství s berním úřadem, s kterým bez ustání je ve 'styku. Nyní mají býti oba úřady od sebe odtrženy a kat. měř. úřad vystě-" hován z budovy na Kobližne,kde pro něj zřízena teprve př.ed pár lety nadstavba. Snad by , jíné odvětví státní fin. služby mohlo býti přeneseno na Dominikánské nám. bez újmy prol fungováni státní správy, pro státní finance a pro personál měřičský. V čem spočívají tyto újmy? 1.Vzdálením kat. měř. úřadu bude nutno nákladněji - n o v Ý m i silami - udržovati spojení s berním úřadem (v jichž budově se písemný kat. operát snadno přenášel a. vyu ž i los e k tomu d o s a vad n í c h sil pomocných). 2. Občanstvo bude nuceno v téže věci přebíhat' z jedné ulice (berní úřad) na vzdálené náměstí (kat. měř. úřad). Místnosti v YWCE budou méně světelné a úřednictvo, které tolik namáhá oči při služebních Vý" konech, oddáleno od oken. Nebylo-li dříve umístění měř. úřednictva vhodné vzhleděm na jeho práce a význam služby, zhorší se znovu tyto poměry. Také zeměměřičům patřf místnosti nepřeplněné a aspoň přednostům oddělení s,amostatné kanceláře, dostává-li se právním úředníkům i nižších platových stupnic, samosta-tných místností. Snad vedoucí úřednic,tvo finančního ředitelství uváží, zda zamýšlené přesídleni kat. měř. úřadu' má účel a pro státní administrativu výhody a zda opět nezhoršuje úřadování, nepoškozuje strany a své úřednictvo. Bylo by to věci na prospěch, kdyby se finančni ředitelství rozhodlo přezkoumat zmíněné okolnosti a ukázalo tím zájem o od· větví služby katastrální a jeho úřednictvo, jehož předčasná ztráta zraku z neosvětl&ných místností je .pro úřad jistě škodou. JAR.

ZEMĚllĚŘIČSKÝVĚSTNÍK Vychází měsíčně zprav!dla vyjma červenec a září. NakladateL~ vydavatel. Spojek čs. zeměměřičův Praze. Redakce:Brno,Tř •.Iegíonářů24.- Administrace: Brno XII.,Tyršova 25 (Ing.J.Vrba) Ř i d'i;

Ing.

Dr.

lechn.

Jos. Růžička,

emer. zemský měř. rada v Bmě

Dr. techn.

Fr. Fiala,

pro! VY'. učení techn. v Praze

a členové redakčnlho výboru:

mg.

J. B a ií e, vládnfrada, Bratiemva, Ing~ VI. F iI k u k a, emer. prof. vys. školy techn. v Záhřebě, úř. aut. civilní geometr, Bmo,lng. Vác. Hlavsa, min. měř. rada, Praha, Dr. B. Kladivo,prof. vys. školy technické, Brno,.§t.kpt. Ing. Fr. Bo gu8zak, voj. zeměp. ústav, Praha, Ing. J. Peňáz, měst. T. měř. rada, Brno, Ing. JOé. Petřik, profesor vys. učení techn. Pra.ha, Dr. Ing.' A. Pokorný, měř. komisař, Praha, Ing. Fr. Proku~ pek, úl, aut. civilní geometr, Nymburk, Ing. Dr. Jos. Ryšavý, prof. vys. učení teehn., Praha, Ing. Ant. Štván, měř. rada, Opava a Ing. Fr. Wiesner, vrch. měř. rada, Užhorod. Předplatné r~čníi s poštovným pro ČSR. 50 Kč, pro Oétatní státy 52 Kč. Clenum spolku zdsrml'. Jednotlivá čísla 5 Kč. Účet poštovnf spořitelny v Praze čís. 14.674. Ptihlášky za člena SRolku čs. zeměměřiěilpřijímá pokladník rng. Jar. Pa y e 1', kapitán zem. voj. staveb. ředitelstVí,,PrJŮlaKošiře, Na Cibulce 416.

Vybrané zajímavější informace vytištěné na obálkách časopisu, text na ostatních obalech se týká převážně jen inzerátů a opakuje se